- 1 SYNDROM
POLYCYSTICKÝCH OVARIÍ JAKO ČASTÝ FAKTOR
NEPLODNOSTI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Jana Čechová
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ o.p.s. V PRAZE
MUDr. Markéta Bahníková
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Studijní obor: Porodní asistence
Datum odevzdání práce: 2008-03-31
Datum obhajoby:
Praha 2008
- 2 -
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatury jsem uvedla v seznamu.
Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům.
V Praze dne
…………………..
Jana Čechová
- 3 -
Poděkování:
Tímto bych chtěla poděkovat MUDr. Bahníkové za odborné vedení, trpělivost a poskytnutí
cenných rad při zpracovávání mé bakalářské práce. PhDr.Blažkové za rady a pomoc se
zpracováním výzkumu. Poděkování patří také mému příteli za pomoc s elektronickým
dotazníkem a firmě CubeTeam s.r.o. za poskytnutí serveru. Děkuji také všem osloveným
respondentům za ochotu a čas věnovaný vyplňování dotazníků.
………………………..
Jana Čechová
- 4 -
Abstrakt
ČECHOVÁ, Jana: Syndrom polycystických ovarií jako častý faktor neplodnosti.
Čechová Jana – Vysoká škola zdravotnická o.p.s, v Praze. Stupeň odborné kvalifikace:
Bakalář v porodní asistenci. Školitel: MUDr. Markéta Bahníková.
Vysoká škola zdravotnická Praha 2008.
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku neplodnosti způsobenou syndromem
polycystických ovarií. Teoretická část se zaobírá příčinami neplodnosti, diagnostikou,
možnostmi léčby a syndromem polycystických vaječníků. Empirická část pak obsahuje
interpretaci výsledků dotazníků u žen léčících se s neplodností v centru asistované
reprodukce nebo u svého gynekologa, kdy cílem bylo zjistit, kolik žen léčících se
s neplodností trpí syndromem polycystických vaječníků.
Klíčová slova: syndrom polycystických ovarií, neplodnost, hormony, obezita, poruchy cyklu
Abstract
ČECHOVÁ, Jana: Polycystic ovary syndrome as a frequent ethiological factor of infertility.
Čechová Jana - College of Health Services in Prague, g.b.o. Specialization degree: bachelor
of midwifery. Supervisor: Markéta Bahníková, M.D.
College of Health Services, Prague 2008.
The aim of this bachelor’s thesis is covering the problems of infertility caused by polycystic
ovary syndrome. The empiric part of this work includes interpretation of results regarding the
questionnaires which were filled by women that are cured with infertility in the center of
assistant reproduction or by their gynecologist. The aim of questionnaires was to discover
how many of these women suffer from polycystic ovary syndrome.
Keywords: polycystic ovary syndrome, sterility, hormone, obesity, emmeniopathy
- 5 -
Předmluva
Neplodnost se stává stále častějším problémem dnešní doby. Tato bakalářská práce
vznikla ve snaze zaměřit se na tuto problematiku a zmapovat alespoň část takto rozsáhlého
tématu. Výběr tématu byl ovlivněn skutečností, že i kolem mne je stále více žen, které
s početím mají potíže. V práci jsou popsány nejčastější příčiny neplodnosti, jejich
diagnostika a léčba. Výzkumná část byla zpracována dotazníkovou metodou, aby bylo možné
získat velké množství respondentek. Informace jsem čerpala jak z knižních publikací, tak
internetových stránek. Práce je určena studentům, kteří mají zájem o tuto problematiku,
porodním asistentkám a také ženám, kterých se tento problém týká.
- 6 -
Obsah:
Úvod........................................................................................................................................... - 7 -
1Teoretická část........................................................................................................................ - 8 -
1.1 Plodnost............................................................................................................................ - 8 -
1.1.2 Faktory ovlivňující plodnost ..................................................................................... - 8 -
1.2 Neplodnost (sterilita)........................................................................................................ - 9 -
1.2.1 Příčiny poruch plodnosti u muže............................................................................... - 9 -
1.2.2 Příčiny poruch plodnosti u ženy.............................................................................. - 13 -
1.2.3 Společné příčiny neplodnosti .................................................................................. - 16 -
1.2.4 Nevysvětlitelná neplodnost ..................................................................................... - 16 -
1.3 Vyšetření při neplodnosti ............................................................................................... - 16 -
1.3.1 Vyšetření ženy......................................................................................................... - 17 -
1.3.2 Vyšetření muže........................................................................................................ - 19 -
1.4 Léčba neplodnosti .......................................................................................................... - 19 -
1.4.1 Změny životního stylu............................................................................................. - 20 -
1.4.2 Léková terapie......................................................................................................... - 20 -
1.4.3 Chirurgická léčba .................................................................................................... - 20 -
1.4.4 Metody asistované reprodukce................................................................................ - 21 -
1.5 Syndrom polycystických ovarií – PCOS........................................................................ - 24 -
1.5.1 Definice PCOS ........................................................................................................ - 25 -
1.5.2 Epidemiologie ......................................................................................................... - 25 -
1.5.3 Symptomatologie .................................................................................................... - 25 -
1.5.5 Zdravotní rizika....................................................................................................... - 28 -
1.5.6 Léčba ....................................................................................................................... - 28 -
2 Empirická část..................................................................................................................... - 31 -
2.1 Výzkumný problém, cíl a hypotézy ............................................................................... - 31 -
2.2 Technika výzkumu ......................................................................................................... - 31 -
2.3 Časový harmonogram + předvýzkum ............................................................................ - 32 -
2.4 Výzkumný soubor .......................................................................................................... - 32 -
2.5 Interpretace výsledků ..................................................................................................... - 33 -
2.6 Závěr výzkumu............................................................................................................... - 58 Závěr.........................................................................................................................................
- 59 Seznam
použité literatury......................................................................................................... - 60 Přílohy......................................................................................................................................
- 61 -
- 7 -
Úvod
„Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život.
Pláčeš? I v slzách je síla. Tak jdi a žij.
( John Winston Lennon)
Většina lidí považuje svoji vlastní rozmnožovací schopnost za úplně samozřejmou, a
tak v době, kdy si nepřejí počít dítě, volí většinou některý druhu antikoncepce. Proto pak pár
bývá o to víc překvapen, když po vysazení antikoncepce nepřichází očekávané těhotenství.
Plodnost v dnešní době není samozřejmou skutečností, tak jak tomu bývalo dříve a je stále
větší vzácností, otěhotní-li žena dle svého přání a porodí-li dítě zdravé. V určitém věku má
každý jedinec zcela přirozenou touhu po vlastním potomku a založení úplné rodiny. Žádné
bohatství a kariéra pak páru nenahradí jejich přání a smysl života – dítě. Bohužel v dnešní
hektické a uspěchané době podpořenou často konzumním způsobem života se stále u více
párů početí potomka ani po delší době snahy nedaří. Neplodných párů stále přibývá a
myslím, že neplodnost bude stále větší problém moderní doby. I já se častěji ve svém okolí
známých i v praxi setkávám s ženami, které mají potíž s početím a zdárným donošením
vytouženého potomka. Proto jsem si vybrala toto téma, abych i těmto ženám byla nápomocná
a uměla jim v tak těžké situaci poradit a nasměrovat je správnou cestou. Dalším důvodem
volby tohoto tématu bakalářské práce je má hormonální nerovnováha, která mne dovedla
k různým zdrojům zajímavé literatury. Zde mne zaujal syndrom polycystických ovarií, ne jen
z pohledu neplodnosti, ale také kvůli dalším rizikům, které tento syndrom sebou nese. Proto
mým cílem bakalářské práce je zjistit, kolik žen léčících se pro neplodnost trpí tímto
syndromem.
Tato práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část práce se
zaměřuje na seznámení čtenáře s problematikou neplodnosti, vymezením pojmů, poukazuje
na časté příčiny neplodnosti muže a ženy. Dále podrobně rozebírá možná vyšetření, která
neplodný pár podstupuje a seznamuje nás s možnostmi léčby. Samostatnou kapitolu pak tvoří
problematika syndromu polycystických ovarií, která se zaměřuje na vysvětlení pojmu,
seznámení s epidemiologickými údaji, léčbou a rozebírá možná rizika, která sebou tento
syndrom nese. Výzkumnou část práce tvoří analýza dat získaných dotazníkovou metodou.
Výsledky jsou prezentovány formou grafů a tabulek.
- 8 -
1 Teoretická část
1.1 Plodnost
Člověk je tvor se sníženou plodností, a proto ani pravděpodobnost otěhotnění zcela
zdravého páru v jednom menstruačním cyklu není velká – pouze asi 25 %. Statistika dále
ukazuje, že 63 % párů otěhotní během 6 měsíců, 80 % po 9 měsících a 85 % po 12 měsících
nechráněného pohlavního styku. (Mardešič, 1996)
1.1.2 Faktory ovlivňující plodnost
Existují faktory, které mají k reprodukci bezprostřední vztah. Jedná se především o věk,
sexuální (koitální) aktivitu a vlivy zevního prostředí.
Věk - plodnost ženy se snižuje s přibývajícím věkem. Klesá počet normálních
ovulačních (uvolnění vajíčka z Graafova folikulu) cyklů a naopak roste počet abnormálních.
Přibývá i množství děložních abnormalit jako příčin sterility jako jsou myomy (nezhoubné
nádory vzniklé z buněk svalu), změny v cévním řečišti dělohy a také klesá sexuální aktivita.
Dalším aspektem snížené plodnosti starších žen je vyšší výskyt spontánních potratů, které
jsou způsobeny především abnormalitami oocytů (vajíček).
Sexuální (koitální) aktivita - je pochopitelné, že páry s frekvencí pohlavního styku
nejméně třikrát týdně, mají vyšší pravděpodobnost otěhotnění, než páry mající pohlavní styk
pouze jedenkrát týdně. Příčinou je efektivní využití období kolem ovulace, neboť vajíčko i
spermie mají omezenou dobu životnosti – u vajíčka se udává maximálně 24 hodin, u spermií
48 hodin.
Negativní vlivy zevního prostředí - prokázat skutečný vliv těchto faktorů je obtížné.
Nelze však pochybovat o tom, že kouření, konzumace alkoholu a drog negativně ovlivňuje
proces tvorby spermií a jejich kvalitu. Spermiogenní epitel je zřejmě velmi citlivý na toxické
vlivy zevního prostředí a kontinuální pokles průměrného počtu spermií v ejakulátu mužů, je
zřejmě důsledkem všeobecného zhoršování kvality životního prostředí. Stejné vlivy (alkohol,
nikotin, drogy) negativně ovlivňují také fertilitu (schopnost ženy porodit životaschopné dítě)
ženy, u níž se i více než u muže uplatňuje vliv nadměrné psychické zátěže a stresu, jakož i
nadměrná fyzická námaha. (Mardešič, 1996)
- 9 -
1.2 Neplodnost (sterilita)
O neplodnosti začínáme hovořit až po jednom roce neúspěšných snah páru o
otěhotnění při pravidelném nechráněném pohlavním styku, po této době se také doporučuje
začít první lékařská vyšetření, zaměřená na možnou sterilitu. Jedná-li se však o ženu starší 30
let nebo existuje-li v anamnéze některého z partnerů rizikový faktor (např. závažná infekce
pohlavního traktu, prodělaná pohlavně přenosná nemoc, nepravidelný menstruační cyklus,
porušený vývoj nebo operace genitálu), je vhodné vyšetření příliš neodkládat a začít s nimi
po šesti měsících neúspěšných pokusů otěhotnět. Sterilitu rozdělujeme na primární (žena
nebyla dosud těhotná) a sekundární (nastala po předchozím potratu nebo porodu). Dále bývá
problémem infertilita, to znamená, že žena otěhotní, těhotenství však nedonosí a neporodí
životaschopné dítě. Infertilita může být primární - žádné těhotenství neskončilo porodem
životaschopného dítěte nebo sekundární - po porodu životaschopného dítěte opakovaně
neúspěšná těhotenství. (Novotný, Pamela, 1997)
Ve vyspělých evropských zemích zůstává podle statistik nedobrovolně bezdětných
10-15 % manželství. Neplodnost tedy postihuje každý desátý až sedmý pár. Příčina
neplodnosti přitom je zhruba ve 35 % pouze na straně ženy, ve 35 % pouze na straně muže.
Ve 20 % se na neplodnosti podílejí příčiny obou partnerů a v 10 % párů žádnou příčinu
nenalezneme. (Mardešič, 1996)
1.2.1 Příčiny poruch plodnosti u muže
Příčiny snížené plodnosti muže nejsou u velké části pacientů známé, proto je léčba
spíše empirická. Určité zlepšení mohou přinést všeobecná doporučení týkající se změny
návyků, dietních úprav a denního režimu (redukce váhy, omezení stresových situací, ústup
od škodlivých návyků – drogy, kouření a alkohol). V léčbě byla zkoušena i řada preparátů,
ale žádný z nich však v kontrolovaných studiích nebyl prokazatelně účinný (hormonální
terapie i terapie vitamíny). (Novotný, Pamela, 1997)
Příčiny mužské neplodnosti se rozdělují do čtyř kategorií:
a) poruchy tvorby a zrání spermií
b) problémy s pohyblivostí spermií
c) překážky a blokády ve vývodních pohlavních cestách
d) potíže s přenosem a uložením spermií
- 10 Poruchy
tvorby a zrání spermií
Tvorba spermií a jejich zrání může být porušeno kvůli hormonální nerovnováze, která
má vliv na spermie a buňky produkující testosteron (hormon) ve varlatech. K porušení tvorby
a zrání spermií může dojít též vlivem nemoci, zranění, užívání drog, vlivem negativních
ekologických faktorů nebo na základě vrozených dispozic. Snížené množství spermií může
mít svou příčinu v neprůchodnosti vývodních cest, v rozšíření žilního pletence ve varleti
nebo v (retrográdní) zpětné ejakulaci. (Novotný, Pamela, 1997)
Hormonální problémy: Tvorba spermií ve varleti je řízena endokrinním systémem.
Hypotalamus (spodní část mezimozku) vylučuje hormon uvolňující gonadotropiny směrem
k hypofýze (podvěsek mozkový), hypofýza vylučuje FSH a LH (hormony), které působí na
Leydigovy buňky ve varlatech, ty produkují testosteron a testosteron stimuluje tvorbu
spermií v Sertoliho buňkách. Pokud je tvorba nebo přenos testosteronu snížen, tak se spermie
nevytvoří, nebo se budou tvořit v příliš malém množství na to, aby byly účinné. Tento jev se
nazývá snížený počet spermií, což je pod dvacet milionů spermií v 1 ml ejakulátu. Za
normální množství se považuje dvacet až sto milionů spermií. Trvale snížený počet spermií
se nazývá oligozoospermie.
Někteří muži mají dostatečné množství spermií, ale většina jich je nezralých nebo
jsou deformované. V ejakulátu by mělo být asi 60 % zralých a správně utvořených spermií.
Onemocnění: Muži, kteří prodělali v období po pubertě příušnice, mohou trpět
příušnicovým zánětem varlete – orchitidou. Tato nemoc může zničit ve varleti buňky
produkující spermie. Asi v 70% případů dochází k destrukci těchto buněk pouze v jednom
varleti. Pokud dojde k jejich zničení v obou varlatech, nejsou produkovány žádné spermie.
Tento stav nelze léčit. (Novotný, Pamela, 1997)
Vnější příznaky sexuálně přenosných nemocí jsou u mužů obvykle zcela jasné, a
proto lze takovou nemoc brzy léčit a vyléčit. Asi ve 2 % případů se infekce dostane do
nadvarlete, kde se spermie učí plavat. Během onemocnění se počet spermií snižuje, pokud se
však choroba léčí vhodnými antibiotiky, počet spermií se vrací do normálu.
Zranění: Zranění jsou vzácná, ale mohou být zničující. Porušení cév snižuje přísun
kyslíku k buňkám, které produkují spermie, a mohou způsobit jejich odumření. Torze čili
samovolné otočení varlete může přerušit vlastní přívod krve do varlete. Nedojde-li k nápravě
do šesti hodin, pak odumře celé varle. (Novotný, Pamela, 1997)
Vlivy životního prostředí: Negativní vlivy životního prostředí mohou působit na
tvorbu spermií dočasně i trvale. Stres, nadměrné teplo, jedovaté chemické látky, záření,
- 11 nadmořská
výška, všechny tyto faktory průkazně ovlivňují tvorbu spermií. Tyto vlivy více
ohrožují muže než ženy, protože muži produkují spermie nepřetržitě, avšak ze stejného
důvodu nají muži větší naději na zlepšení, pokud jsou negativní vlivy vnějšího prostředí
odstraněny. (Mardešič, 1996)
Vrozené vady: Někteří muži se narodili bez Leydigových buněk, které produkují
testosteron. Také je část mužů, kteří jsou geneticky sterilní, ale jinak se mohou jevit jako
normální tzv. Klinefelterův syndrom.
Nesestouplá varlata se objevují u jednoho novorozeněte mužského pohlaví z dvou set
a jsou obvykle diagnostikována (rozpoznána) hned při narození. Tato porucha se řeší
užíváním léků nebo chirurgicky mezi osmnáctým měsícem až dvěma roky chlapcova věku.
Pokud se tento stav nijak neléčí až do puberty, může dojít k trvalému poškození buněk
produkujících spermie působením zvýšené teploty uvnitř těla.
Ačkoli je známo množství příčin, které snižují počet spermií, musíme mít na paměti,
že snížená koncentrace spermií může být jen dočasná, vzhledem k infekci, jiné nemoci nebo
horečce. Proto je vhodné opakovat vyšetření ejakulátu po několika měsících.
(Novotný, Pamela, 1997)
Problémy s pohyblivostí spermií
V současnosti je většina lékařů přesvědčena, že pohyblivost spermií čili schopnost
dobře plavat je pro plodnost muže důležitější než samotný počet spermií. Tato teorie spočívá
v tom, že několik vitálních, aktivních plavců je lepší, než miliony spermií, které jen vrávorají
sem a tam a nikam nesměřují.
Pohyblivost spermií se hodnotí pod mikroskopem a zjišťuje se procento a rychlost
pohyblivých spermií. V ideálním případě by mělo být nejméně 60 % spermií dvě až tři
hodiny po ejakulaci (výronu semene) pohyblivých. Pohyblivost se hodnotí stupni, které
vyjadřují , jak velký posun vpřed udělá spermie za jednu sekundu. Stupeň nula znamená
žádný pohyb, stupeň jeden a dva znamenají nízkou pohyblivost a stupně tři a čtyři značí
dobrou až skvělou pohyblivost. Stav, při kterém je pohyblivá méně než jedna polovina
spermií se nazývá astenospermie.
Příčiny nízké pohyblivosti jsou stále nejasné. Stejné nemoci a infekce, které ovlivňují
množství spermií, mohou ovlivňovat i jejich pohyblivost. Špatnou pohyblivost může způsobit
i autoimunita čili reakce vlastního imunitního systému muže proti spermiím. (Novotný,
Pamela, 1997)
- 12 Překážky
a blokády ve vývodních pohlavních cestách
Mužské pohlavní ústrojí je tvořeno velkým množstvím trubic a kanálků. Pokud je
některý vývod neprůchodný nebo chybí, spermie nemohou dosáhnout svého cíle (dostat se od
varlat až do vaginy). Trvá-li tento stav nízkého počtu spermií stále nebo se v ejakulátu
nevyskytují spermie vůbec, je velká pravděpodobnost, že je někde ve vývodních cestách
překážka. Na několika místech jsou blokády časté. (Novotný, Pamela, 1997)
Varikokéla: Je to určitý druh křečové žíly v šourku nebo přesněji jde určitý svazek
rozšířených žil. Je to způsobeno poruchou žilních chlopní, které se neuzavírají za protékající
krví. Krev se vrací zpátky, hromadí se v žíle a žíla se následně rozšiřuje. Není zcela jasné, jak
varikokéla ovlivňuje plodnost, ale předpokládá se, že hromadění krve zvyšuje teplotu
v šourku, čímž se zastavuje tvorba spermií. Varikokély jsou tak běžné, že jsou považovány
spolu s nízkým počtem spermií a s jejich špatnou pohyblivostí za hlavní příčinu neplodnosti
mužů. Některé varikokély jsou vidět pod kůží v šourku, jiné lze diagnostikovat pohmatem.
Blokace v nadvarleti: Neprůchodnost v nadvarleti může být vrozeného původu nebo
může být způsobena infekcí. Je-li překážka v blízkosti místa, kde nadvarle přechází
v chámovod, lze ji mikrochirurgicky (operace za pomoci operačních mikroskopů a s
použitím speciálních drobných nástrojů) odstranit. Nachází-li se však uvnitř masy jemných
stočených kanálků nadvarlete, náprava je téměř nemožná. (Mardešič, 1996)
Blokace ejakulačních vývodů: Neprůchodnost v místech, kde chámovody vstupují
do močové trubice, je často způsobena srůsty. Mikrochirurgicky lze zúžené místo roztáhnout
pomocí úzké trubice.
Chybějící chámovody: Absence chámovodů je dědičná vada, při které chybí
kanálky, jimiž prochází sperma od varlat do močové trubice. Tento problém se týká méně
než 5 % neplodných mužů. Bohužel obnovení plodnosti je nemožné. (Novotný, Pamela,
1997)
Problémy s přenosem a uložením spermií
Ejakulační problémy se objevují jen u malého procenta neplodných mužů.
Retrográdní ejakulace: K retrográdní ejakulaci dochází, když semeno odchází do
močového měchýře namísto toho, aby prošlo penisem. Příčinou může být cukrovka nebo
užívání některých léků (sedativa, antihypertenziva).
- 13 Příliš
malé nebo velké množství semene: Příliš velké množství semene snižuje
koncentraci spermií. Příliš malé množství semene může znamenat, že jsou blokovány
semenné váčky, které dodávají ejakulátu energeticky bohatou fruktózu. (Řežábek, 2004)
Vazkost semene: Za normálních podmínek semenné váčky produkují enzym, který
způsobuje, že semeno zrosolovatí krátce po ejakulaci. Asi po půl hodině semeno znovu
zkapalní účinkem dalšího enzymu, který se vytváří v prostatě. Příliš vazké semeno nikdy
nezkapalní, a proto spermie nemohou začít plavat. (Novotný, Pamela, 1997)
1.2.2 Příčiny poruch plodnosti u ženy
Příčiny ženské neplodnosti lze rozdělit na tři typy problémů:
a) hormonální problémy
b) pánevní nebo mechanické problémy
c) opakované spontánní potraty, mimoděložní těhotenství a narození mrtvého plodu
Hormonální problémy
Podobně jako mužská, tak i ženská rozmnožovací soustava závisí na složitém
systému hormonálních zpráv. Hypotalamus „promlouvá“ k hypofýze, která „oznamuje“
vaječníkům, aby zahájily proces zrání vajíčka. Špatná komunikace na této cestě znamená, že
nedojde k ovulaci. Přibližně 30 až 50 % neplodných žen, které se léčí, má nějaký ovulační
problém. Takovým problémem je:
Syndrom polycystických vaječníků: Podrobně vysvětlen a rozebrán je v samostatné
části, zabývající se pouze touto problematikou.
Nespecifická anovulace: Nespecifická anovulace (nedochází k dozrávání a uvolnění
vajíčka ve vaječníku ) je hormonální nepravidelnost, která vyvolává stav, kdy se střídá
několik normálních menstruačních cyklů s ovulací s několika anovulačními měsíci.
Post-antikoncepční syndrom: Antikoncepční pilulky zabraňují ovulaci tím, že
potlačují činnost hypofýzy a hypotalamu. Když žena přestane brát antikoncepční pilulky,
může trvat až rok, než tělo začne po hormonální stránce znovu normálně fungovat. Asi u 5 %
žen, které užívaly hormonální antikoncepci, trvá znovuobnovení ovulace ještě déle.
(Novotný, Pamela, 1997)
Zvýšená produkce prolaktinu – hyperprolaktinémie: Prolaktin je hormon, který se
vytváří u muže i ženy. Ačkoli nejsou všechny jeho funkce zcela jasny, je velmi dobře znám
jako hormon, který připravuje ženské prsní žlázy ke kojení. Produkce prolaktinu potlačuje u
- 14 některých
žen ovulaci, a to je také důvod, proč se kojení někdy využívá jako antikoncepčního
prostředku – i když jde o nespolehlivou metodu. Dochází-li ke zvýšené produkci prolaktinu u
nekojící ženy, výsledek je stejný, tj. potlačení ovulace. (Cibula, Henzl, Živný, 2002)
Selhání vaječníků: Vaječníky mohou selhávat ve své činnosti z několika důvodů. Při
předčasném selhání vaječníků dochází k tomu, že vaječníky přestávají fungovat dříve, než
žena dosáhla věku, kdy nastává přirozená menopauza (přechod). Příčinou může být vliv
záření, chemoterapie, autoimunitní reakce, genetické předpoklady nebo určitá
chromozomální abnormalita. Je možné, že u některých žen probíhá atrézie – přirozené
odumírání oocytů (nezralých vaječných buněk) z neznámých důvodů příliš rychle. (Cibula,
Henzl, Živný, 2002)
Porucha luteální fáze: Čtyři fáze menstruačního cyklu tvoří: folikulární fáze, kdy
oocyty dozrávají ve folikulech; ovulační fáze, kdy dochází k uvolnění zralého vajíčka;
luteální fáze, kdy žluté tělísko vytváří progesteron, který připravuje děložní sliznici; a
menstruační fáze, kdy se děložní sliznice odlučuje. Asi 5 % neplodných žen má poruchu
luteální fáze a nevytváří dostatečné množství progesteronu, a proto nemůže být endometrium
(děložní sliznice) patřičně připraveno. Oplodněná vajíčka pak mají problém s uhnízděním,
nebo se uhnízdí, ale neudrží se, což se projeví mírným krvácením několik dní před vlastní
menstruací. (Cibula, Henzl, Živný, 2002)
Potíže s děložním hlenem: Během menstruačního cyklu se kolísáním hladin
estrogenu mění kvalita děložního hlenu, který je vylučován okolo děložního hrdla. Hlen
většinou funguje jako bariéra a brání vstupu bakterií a dalších cizorodých látek, tedy i
spermií do dělohy. Avšak po dobu asi tří dnů, když probíhá ovulace, se děložní hlen mění
z bariéry na zásobárnu poskytující spermiím dočasné zázemí. Ty pak mohou proplavat do
dělohy. Hormonální nerovnováha může zabránit tomu, aby se děložní hlen stal vůči spermiím
dostatečně přátelský a pomohl jim tak proniknout do dělohy. (Konečná, 2003)
Pánevní nebo mechanické problémy
Abnormality v oblasti pánve způsobené srůsty, zjizvením nebo blokací ve vývodech se dnes
dostávají do středu pozornosti jako hlavní příčina neplodnosti.
Zánětlivé onemocnění v pánevní oblasti, zánět vejcovodu (salpingitida): Častou
příčinou zánětů jsou pohlavně přenosné nemoci, převážně chlamydiová infekce nebo
kapavka. Zánět vejcovodu je nejběžnější komplikace těchto onemocnění. Lékaři zjistili další
typ zánětu tzv. latentní, bez jakýchkoli příznaků. Tyto tiché pánevní záněty mohou způsobit
stejné zjizvení a poškození rozmnožovacího ústrojí jako akutní záněty, avšak bez jakýchkoli
- 15 vnějších
symptomů (příznaků). Hlavní příčinou zjizvení a poškození v dutině pánevní je
protržený apendix (červovitý přívěsek tlustého střeva). Také jednou z příčin pánevních
zánětů bývá nitroděložní tělísko. (Křenková, 2000)
Strukturální poruchy dělohy: Strukturální poruchy související s dělohou mohou být
způsobeny infekcí, vrozenou dispozicí nebo nezhoubnými vazivovými nádory. Podobně jako
zánět vejcovodu i infekce uvnitř dělohy může vyvolat zjizvení tkáně, výsledkem pak někdy
je, že se děložní stěny spojí.
Problémy s děložním čípkem: Mechanický problém u děložního čípku je ten, že se
může otvírat příliš snadno. U některých žen tímto způsobem bez jakýkoli varovných
příznaků může dojít k potratu. (Novotný, Pamela, 1997)
Endometrioza: U žen s endometriózou se rostoucí buňky děložní sliznice
(endometria) nacházejí i mimo dělohu např. na vejcovodech a vaječnících, orgánech dutiny
břišní, jizvách a mnoha dalších místech. Tyto nesprávně uložené shluky buněk reagují na
změny hormonální rovnováhy během menstruačního cyklu ženy. Každý měsíc krvácejí a
zaněcují se. Není vždy jasné, jak endometrióza ovlivňuje plodnost. Je to zřejmé v případech,
kdy implantáty způsobily zjizvení a srůsty, blokují vejcovody nebo brání ovulaci. Je však
hodně žen se zcela lehkou endometriózou, a přesto mají velké potíže s otěhotněním.
Endometrióza je ale v každém případě podstatná příčina neplodnosti. (Mrázek, 2003)
Opakované potraty, mimoděložní těhotenství, narození mrtvého plodu
K potratům dochází mnohem častěji, než si lidé uvědomují. Odhaduje se, že jedno ze
šesti potvrzených těhotenství končí potratem. Po příčině se pátrá, pokud žena potratí 3 krát a
vícekrát. K většině potratů dochází v prvním trimestru těhotenství. Ty jsou nejčastěji
způsobeny genetickou vadou – uvádí se, že až v 50 % případů. Dále to může být způsobeno
hormonálními problémy (např. porucha luteální fáze, hormonální nerovnováha štítné žlázy
nebo nadledvin). Dalšími rizikovými faktory, které mohou způsobit potrat jsou infekce,
chemické látky, insekticidy, nadměrné pití alkoholu a kouření. Potraty v druhém trimestru
mají většinou svou příčinu v strukturální poruše dělohy a nedostatečném děložním čípku,
který se samovolně otvírá. Mezi 24. – 26. týdnem se plod stává životaschopným (očekává se,
že je schopen přežít mimo tělo matky). Dojde-li k vypuzení plodu v tomto období, hovoříme
o předčasném porodu (jestliže dítě žije) nebo o narození mrtvého plodu. (Roztočil, 2001)
Jsou teorie, které tvrdí, že některé potraty mohou mít imunologickou příčinu. Tělo
matky reaguje na plod, jako by byla cizorodá bílkovina, nebo se nevytváří látka, která
zabraňuje odmítnutí plodu. (Ulčová-Gallová, 2006)
- 16 K
mimoděložnímu těhotenství dochází, když se oplodněné vajíčko uhnízdí mimo
dutinu děložní, nejčastěji ve vejcovodu (95 %), méně často na vaječníku (3 %), v dutině
břišní (1,5 %), vyjímečně jinde. Tyto lokalizace neumožňují vývoj plodového vejce a naopak
jsou uhnízděným plodovým vejcem poškozeny. Mimoděložní těhotenství tvoří asi jedno
procento všech případů těhotenství. Vysoké riziko mají ženy s endometriózou,
implantovaným mimoděložním tělískem nebo ženy, které mají ve vejcovodech srůsty a
zjizvení po zánětech. U těhotných oplodněných in vitro (ve zkumavce) je třikrát větší
pravděpodobnost mimoděložního těhotenství. (http://gyn.cz/)
1.2.3 Společné příčiny neplodnosti
Asi na 20 % všech případů neplodnosti se spolupodílejí oba partneři. Společné
příčiny neplodnosti mohou znamenat, že partneři mají kombinaci některých faktorů z výše
uvedených, nebo že jeden či oba partneři vytváří protilátky proti spermiím, což se nazývá
imunologická neplodnost. Protilátky pak napadají a ničí spermie. (Mardešič, 1996)
1.2.4 Nevysvětlitelná neplodnost
Přibližně v 10 % všech případů neplodnosti není zjištěna žádná biologická příčina.
Nevysvětlitelná neplodnost může být jednou z těch nejhorších zpráv pro pár, s kterou se
mohou jen těžko vypořádat. Často mají pocit naprosté bezmocnosti. Vhodné je, aby pokusy o
otěhotnění nevzdávali a nadále se snažili o početí, ale s menší intenzitou. Neboť výše
uvedený termín není diagnózou, sterilita je pouze symptomem poruchy v reprodukčním
procesu a označení „nevysvětlitelná“ vyjadřuje pouze fakt, že zatím není v našich silách tuto
poruchu dostupnými diagnostickými prostředky odhalit. (Mardešič, 1996)
1.3 Vyšetření při neplodnosti
Neplodnost je vždy záležitostí celého páru, a proto je potřebné věnovat stejnou
pozornost oběma partnerům. Zásadně se postupuje od vyšetření nejjednodušších a
nerizikových k vyšetřením složitějším a náročnějším. Základní vyšetření provádí většinou
gynekolog. Složitější případy, nebo páry, kde léčba je dlouhodobě neúspěšná, by měly být
předány specialistovi zaměřenému na sterilitu. (Novotný, Pamela, 1997)
- 17 -
1.3.1 Vyšetření ženy
U ženy je nutné se nejprve seznámit s její podrobnou anamnézou. Zjišťujeme délku
snahy o početí, zda už nějaké děti má, jaká prodělala onemocnění především záněty v oblasti
pánevní, pohlavně přenosné nemoci, operace a zda se s nějakým onemocněním léčí
(cukrovka, snížená funkce štítné žlázy). Dále nás zajímá její celkový zdravotní stav a životní
styl (kouření, alkohol, drogy). Ptáme se na délku, frekvenci, intenzitu a nepravidelnosti
menstruačního krvácení. Zvláštní pozornost je zaměřena na vyšetření zevních a vnitřních
rodidel a orgánů malé pánve – často již toto první vyšetření odhalí jako příčinu neplodnosti
anatomickou odchylku (např. děložní myom, cysty, vrozené vývojové vady dělohy). Jako
další je důležité zjistit jestli probíhá ovulace a jsou průchodné vejcovody. (Novotný, Pamela,
1997)
Průkaz ovulace
Porucha zrání a uvolňování vajíček (ovulace) je nejčastější příčinou sterility, a proto
potvrzení ovulace patří vždy mezi první prováděná vyšetření. K průkazu ovulace nám slouží
několik metod:
a) měření bazální teploty - v případě, že žena ovuluje, stoupá její bazální (základní)
teplota bezprostředně po ovulaci o 0,3 až 0,7 stupňů Celsia (dle místa měření) a zůstává
zvýšená po celý zbytek cyklu až do další menstruace. Vzestup teploty způsobuje hormon
progesteron, který je produkován v tzv. žlutém tělísku. Tento vzestup bazální teploty tedy
nenastává u žen, které neovulují. Teplotu si žena zaznamenává do speciálního menstruačního
kalendáře.
b) měření hladiny progesteronu - odběr vzorku krve na toto vyšetření se provádí
většinou v polovině luteální fáze (druhé fáze) cyklu 5 až 10 dní před očekávanou menstruací.
Hladina tohoto hormonu nám opět ukazuje zda ovulace proběhla či nikoliv. Jde o rychlejší a
spolehlivější vyšetření než měření bazální teploty.
c) histologické vyšetření vzorku endometria - v případě, že žena ovuluje, dochází
působením progesteronu ve druhé části cyklu ve sliznici dutiny děložní k velmi typickým
změnám, které lze poměrně spolehlivě odhalit histologickým vyšetřením.
d) ultrazvukové vyšetření - k posouzení ovulace se provádí ultrazvukové vyšetření
vaječníků i děložní sliznice. V případě vaječníků se hodnotí velikost tzv. dominantního
folikulu. Jde o největší folikul, který spěje k ovulaci. K ovulaci dochází pokud folikul
- 18 dosáhne
rozměrů 18 až 26 mm. U endometria pak hodnotíme jeho výšku a charakter.
(http://www.neplodnost.cz)
Postkoitální test
Toto vyšetření sleduje počet přežívání spermií v hlenu děložního hrdla za 6-8 hodin
po pohlavním styku. Přitom je důležité, aby bylo prováděno těsně před očekávanou ovulací,
protože jen v tomto období jsou pro spermie v tomto prostředí optimální podmínky. Žena
nesmí provádět samozřejmě žádné výplachy pochvy, které by mohly vyšetření zkreslit. Při
vyšetření je odebrána kapka sekretu z děložního hrdla a pod mikroskopem je okamžitě
odečten výsledek. (Mardešič, 1996)
Vyšetření průchodnosti vejcovodů
Cílem těchto vyšetření je zjistit, zda jsou vejcovody průchodné či nikoliv. Neprůchodnost
vejcovodů je nejčastěji způsobena pozánětlivými změnami - velmi často je příčinou také
endometrióza.
a) laparoskopie - pomocí malého řezu v břišní stěně se zavádí do břišní dutiny
speciální přístroj (laparoskop) s velmi citlivou optikou. Pomocí této optiky lze snadno
prohlédnout vnitřní pohlavní orgány, především vaječníky a vejcovody. Vyšetřující lékař si
všímá zevních změn na těchto orgánech, jako jsou jejich zvětšení, rozšíření, změny tvaru atd.
Poté se pomocí speciální kontrastní směsi vstříknuté do dělohy sleduje zda tato prošla
vejcovody.
b) hysteroskopie - jde o zavedení optického přístroje do děložní dutiny, které
umožňuje odhalit nejrůznější patologické odchylky, které mohou hrát roli v neplodnosti. Tato
metoda se často provádí současně s laparoskopií.
c) hysterosalpingografie - při tomto vyšetření se průchodnost vejcovodů sleduje
pomocí speciální fluorescenční nebo rentgen kontrastní látky, která se pacientce zavádí přes
vaginu. Pohyb této směsi vejcovody je sledován zařízením citlivým na rentgenové nebo
fluorescescenční záření. (http://www.neplodnost.cz/)
Hormonální vyšetření
Stanovení hladin folikulostimilačního hormonu (FSH), estradiolu, luteinizačního
hormonu (LH), případně prolaktinu patří k vyšetřením užívaným v diagnostice neplodnosti.
- 19 Ostatní
vyšetření ženy
Mezi další vyšetřovací metody patří imunologické vyšetření ( k vyloučení stavu, kdy
jsou u ženy přítomny protilátky proti spermiím) a genetické vyšetření.
(http://www.neplodnost.cz/)
1.3.2 Vyšetření muže
Při vyšetření muže je důležité zjistit jeho anamnézu (celkový zdravotní stav, návyky,
prodělaná onemocnění (příušnice, zánět varlete, sexuálně přenosné nemoci), prodělané
chirurgické výkony (zvláště operace kýly nebo nesestouplých varlat), rodinou anamnézu.
Mezi první a základní vyšetření prováděná při neplodnosti páru patří vyšetření ejakulátu tzv.
spermiogram. Hodnotí se počet spermií v jednom mililitru, procento normálně pohyblivých
spermií, kvalita jejich pohybu a jejich tvar (hodnoty spermiogramu tab.č.24.). Hledáme, zda
nejsou přítomny bílé krvinky jako známky zánětu, případně jiné buňky nebo bakterie.
Z jednoho vyšetření spermiogramu nelze většinou udělat definitivní závěr o plodnosti muže,
protože výsledek v čase značně kolísá. Proto závěr vyšetření dostáváme minimálně po dvou
vyšetřeních, provedených s odstupem přibližně jednoho měsíce. Velmi záleží na správném
zachycení vyšetřovaného vzorku a na kvalifikaci laboratorního pracovníka. Vyšetření by se
mělo provádět po 2 až 3 denní pohlavní abstinenci. (Řežábek, 2004).
Mezi další vyšetřovací metody, které mohou vést k ozřejmění příčiny mužské
neplodnosti patří například vyšetření moči. To může pomoci odhalit zánět močových cest či
předstojné žlázy (prostaty), případně některé další choroby, které mohou výrazným
způsobem negativně ovlivnit plodnost muže (například cukrovka). K dalším možným
vyšetřením patří podobně jako i v případě ženy vyšetření imunologické, vyšetření
hormonálních hladin a v některých případech je nutno provést i biopsii varlete (odběr vzorku
tkáně varlete a její následné vyšetření pod mikroskopem). Tou lze zjistit, zda tvorba spermií
probíhá a do jaké míry je narušena. (Novotný, Pamela, 1997)
1.4 Léčba neplodnosti
Léčba neplodnosti se odvíjí od zjištění příčin neplodnosti. Postup léčby volíme od
metod jednoduchých, které mohou být účinné, až k nejnáročnějším terapeutickým postupům.
Metody léčby neplodnosti jak mužů tak žen lze rozdělit do čtyř kategorií: změny životního
stylu, léková terapie, chirurgická léčba, techniky asistované reprodukce. (Mardešič, 1996)
- 20 -
1.4.1 Změny životního stylu
Toto je nejméně náročná léčba neplodnosti. Pro některé páry neplodnost začíná a
končí právě zde. Už jsem se dříve zmínila, jak určité životní návyky mohou ovlivňovat
plodnost jak mužů, tak žen. Aby se zvýšila šance na početí dítěte, je vhodné provést
následující změny. Omezit kouření nebo úplně přestat. Přestat pít alkohol, kouřit marihuanu
nebo příliš kofeinu. Omezit tělesný pohyb u příliš cvičících osob. Orientovat se na zdravý
způsob života. (Mardešič, 1996)
1.4.2 Léková terapie
Užití léků při léčbě neplodnosti je dobře známé a používá se jak pro ženy, tak muže.
Dlouhodobý vliv těchto léků na ty, kteří je užívali, i děti, které se narodily díky této léčbě, je
málo známý. Nezdá se, že by zvyšovaly riziko novorozeneckých vad, ale všechny mají určité
vedlejší účinky na člověka, který je užívá, a některé z nich zvyšují riziko samovolného
potratu i narození mrtvého plodu.
Léková terapie neplodnosti je určena těm, kteří mají určitou hormonální poruchu. U
mužů tyto poruchy způsobují nízké množství spermií nebo nezralé či špatně utvářené
spermie. U žen způsobují hormonální poruchy problémy s ovulací – nepravidelná nebo
chybějící ovulace, a dále problémy s luteální fází cyklu, při kterém se produkuje
nedostatečné množství progesteronu, který je zodpovědný za přípravu děložní sliznice
k uhnízdění oplozeného vajíčka po ovulaci.
V České republice se běžně užívá lék Clomifen (pod obchodním názvem Clostilbegyt,
Gravosan nebo Serophene), lidský menopauzální gonadotropin – HMG (pod obchodním
názvem Pergonal) a Bromokriptin (prodává se jako Parlodel). (Novotný, Pamela, 1997)
1.4.3 Chirurgická léčba
Dnes se většina úspěšných zákroků při léčbě neplodnosti provádí s využitím
mikrochirurgických metod, při nichž chirurg pracuje se zvláštními nástroji, které jsou
zavedeny malými řezy a které mu dovolují pracovat velmi přesně. V některých případech se
ale stále užívá tradičních postupů např. laparotomie (otevření břišní dutiny velkým řezem).
Mikrochirurgické metody se častěji využívají při léčbě mechanických problémů (odstranění
blokací, srůstů, cyst a polypů). (Řežábek, 2004)
- 21 -
1.4.4 Metody asistované reprodukce
Metodami asistované reprodukce nazýváme všechny ty léčebné postupy, které
vyžadují manipulaci se zárodečnými buňkami (vajíčky či spermiemi). Léčba metodami
asistované reprodukce připadá v úvahu při tubární sterilitě, endometrióze, nevysvětlitelné
sterilitě, snížené plodnosti muže, imunologické sterilitě a sterilitě vyžadující dárcovství
vajíčka. Možností použití metod je celá řada a záleží vždy na diagnóze a zjištěném typu
neplodnosti.
Vyvolání ovulace (indukce). Princip vyvolání ovulace spočívá ve stimulaci
vaječníků léky tak, aby vyprodukovaly větší počet vajíček (obvykle dvě, nejvíce tři), a tak
umožnily přirozené oplození při pohlavním styku. Nejvhodnějšími adeptkami pro tuto léčbu
jsou ženy s hormonálními poruchami a se syndromem polycystických ovarií. K úspěchu je
nutné, aby byl styk načasován v souladu s ovulací dosaženou prostřednictvím léčby. Proto je
sledování reakcí na léčbu nezbytnou součástí programu, aby maximalizovalo šanci na
úspěšné otěhotnění a minimalizovalo rizika. Průměrná naděje na početí po jednom cyklu
léčby je od 15 do 25 procent. (Mardešič, 1996)
Intrauterinní inseminace – IUI. Intrauterinní inseminace znamená zavedení spermií
do dutiny děložní. Tato technika asistované reprodukce patří mezi základní metody. Sperma
partnera nebo dárce je před inseminací speciálně upraveno – spermie jsou v laboratoři
odděleny od seminální tekutiny a poté pomocí tenkého ohebného katetru přeneseny do
děložní dutiny ženy. Před inseminací obvykle podstoupí žena stimulaci vaječníků. Snahou
lékaře je dosažení co nejmenšího počtu folikulů a tím snížení rizika mnohočetného
těhotenství. Podmínkou zůstává, aby žena měla průchodný alespoň jeden vejcovod, ve
kterém k oplodnění dochází. V den předpokládané ovulace je pak provedena inseminace.
Úspěšnost této techniky se pohybuje mezi 10-15% na cyklus. (Konečná, 2003)
Mimotělní oplodnění oocytu a transfer embrya – IVF/ET. IVF - In Vitro
Fertilizace (oplodnění „ve skle“) je klasická technika známá jako “děti ze zkumavky” a jde
pravděpodobně o nejrozšířenější proceduru asistované reprodukce na světě. Skládá se
z několika fází. Nejprve se provádí řízená stimulace ovarií, kde je cílem stimulace dosažení
většího počtu rostoucích folikulů a tím pádem i oocytů k in vitro fertilizaci. Optimální je
získat 10-15 zralých oocytů. Pak následuje samotný odběr oocytů, který se provádí v celkové
narkóze či v lokální anestesii dlouhou jehlou pod kontrolou ultrazvuku. V laboratoři pak
embryoložka pod mikroskopem přenáší oocyty do kultivačního média. Po několika hodinách
- 22 k
nim přidává spermie. Oplození hodnotí další den podle počtu prvojader. Následně se
provádí kultivace embryí (zárodků). Prodloužená kultivace na 4 - 5 dní a jejich transfer
(přenos) ve stádiu morul (první vývojové stadium rýhujícího se vajíčka) či blastocyt (váček
s hlukem buněk) umožňuje vybrat k transferu nejkvalitnější a nejperspektivnější embrya a tak
významně zvýšit šanci na otěhotnění. Poslední fází je embryotransfer (ET), což je přenos
embryí. Embryotransfer se provádí tenkým katétrem přes hrdlo děložní do dutiny děložní.
Standardní počet transferovaných embryí jsou 2.
Úspěšnost dobrých center pak činí kolem 40% klinických těhotenství na
embryotransfer při nízkém zastoupení dvoučetných gravidit (těhotenství) - kolem 10 - 15%.
Každé pacientce je však třeba zdůraznit, že se jedná o čísla průměrná a pro každou ženu je
její šance na úspěch v programu IVF/ET individuální. Závisí především na věku ženy, délce
trvání neplodnosti a na její příčině. 15 - 20% těhotenství po IVF/ET končí spontánním
potratem, 5% těhotenství je ektopických (mimo obvyklé místo). Po IVF/ET nebyl zjištěn
větší výskyt vrozených vad než v běžné populaci. Rovněž psychický vývoj dětí počatých
pomocí IVF/ET je srovnatelný s dětmi počatými in vivo. Ačkoliv byla tato metoda vyvinuta
pro dvojice, jejichž neplodnost spočívá v poškození vejcovodů, ukázala se jako vhodná v
případě endometriózy, problémů se spermiemi (nízký počet nebo špatný tvar) a dokonce i v
případech s neznámou příčinou.
Intracytoplasmatická injekce spermie – ICSI. Tato stále častěji užívaná metoda je
založena na zavedení jediné spermie přímo do zralého vajíčka. Embryolog přidrží pomocí
pipety vajíčko a tenkou jehlou, u jejíhož ústí je připravena vybraná spermie, je propíchnut
obal vajíčka a obsažená spermie poté vsunuta do vajíčka. V případě úspěšného oplodnění a
vzniku embrya se následně postupuje jako při standardní IVF. Tato metoda významně
zvýšila procento dosažených těhotenství u párů, kde příčinou neplodnosti byl závažný
mužský faktor.
Její výhodou je, že umožňuje počít biologicky vlastního potomka i mužům, kteří byli
ještě donedávna odkázáni výhradně na spermie dárce. V případě ICSI totiž vskutku stačí
jedna jediná spermie získaná od partnera. V případě těžkých forem mužské neplodnosti ji lze
získat dokonce až z kanálků nadvarlete či tkáně varlete (metody MESA, TESE).
MESA, TESE - je to získání spermií z nadvarlete nebo varlete mikrochirurgickým
způsobem pomocí operačních metod MESA a TESE u pacientů s opakovaně potvrzenou
azoospermií (není přítomna žádná živá spermie v ejakulátu). Takto získané spermie jsou
použity při dalších metodách asistované reprodukce. Úspěšnost těchto výkonů se pohybuje
mezi 62 - 100%. Výkony se provádějí v celkovém znecitlivění řezem přes kůži šourku.
- 23 MESA
(Micro Epididymal Sperm Aspiration) – mikrochirurgické (pod optickým
zvětšením) odsátí spermií z kanálků nadvarlete, kde spermie dozrávají. Zákrok se provádí v
případě, kdy je porušen transport nebo chybí komunikace mezi nadvarletem a močovou
trubicí. Tekutina odsátá z kanálků je zpracována v laboratoři a získané spermie jsou použity
při metodě ICSI.
TESE (Testicular Sperm Extraction) – bioptické získání 6 - 10 vzorků zárodečné
tkáně v kanálcích varlete, kde se spermie tvoří. Provádí se v případě, kdy předchozí metoda
MESA nebyla úspěšná. Po získání spermií z tkáně, pokud jsou přítomny, následuje metoda
ICSI. (http://www.neplodnost.cz/)
Kryokonzervace (KET). Kryokonzervace – zmrazení – embryí je jednou z
ověřených metod asistované reprodukce. Jedná se o šetrný způsob uchovávání embryí ve
speciálních kontejnerech v tekutém dusíku při teplotě -196°C. Používá se tehdy, je-li počet
embryí vyšší než 2 - 3, tedy vyšší než je možno přenést v probíhajícím cyklu do dělohy, dále
pokud je nutné transfer odložit (vysoké riziko rozvoje hyperstimulačního syndromu po
stimulaci vaječníků před IVF, přítomnost polypu v endometriu a nebo nízká sliznice děložní,
akutní onemocnění pacientky), v programu dárcovství vajíček - synchronizace s cyklem
příjemkyně, uchovávání embryí před radioterapií a nebo chemoterapií při nádorových
onemocněních ženy.
Embrya jsou uchovávána po dvou nebo třech kusech v kryoprotektivním roztoku,
který brání jejich poškození během procesu zmrazování. Ne všechna embrya zmrazení
přežívají, nicméně přenášet je možné přibližně 75 - 80% z původně zmrazených. Po
rozmražení jsou embrya kultivována ve speciálních médiích a vybrána ta, která se nejlépe
vyvíjejí, nejčastěji ve 2 - 4 buněčném stadiu. Úspěšnost oplození po transferu rozmražených
blastocyt (kryoembryotransferu – KET) bývá sice o něco nižší než po přenosu čerstvých
embryií, ale na druhou stranu nepodstupuje žena další hormonální stimulaci a další odběr
vajíček. Riziko výskytu vícečetného těhotenství je také nižší. Vyšší riziko vzniku vývojových
vrozených vad u dětí narozených po KET nebylo doposud prokázáno. (Mardešič, 1998)
Asistovaný hatching –AH. Asistovaný hatching je mikromanipulace s embryem
těsně před jeho přenosem do dělohy, při které se uměle naruší obal embrya (zona pellucida)
ve snaze zvýšit jeho šanci na uhnízdění (implantaci) v děložní sliznici. Použití této metody
zvyšuje pravděpodobnost vzniku těhotenství, zejména po opakovaně neúspěšném přenosu
embryí. (Mardešič, 1998)
- 24 Rizika
asistované reprodukce
Hyperstimulační syndrom (OHSS) - jde o bouřlivou reakci vaječníků na hormonální
stimulaci. OHSS je provázen bolestmi v podbřišku, nevolností, přítomností volné tekutiny
v dutině břišní, zvětšením vaječníků. Závažnější formy provázené poruchou vnitřního
prostředí, poruchou srážlivosti krve nebo výpotkem na plicích je vždy nutné léčit za
hospitalizace v centru asistované reprodukce.
Mimoděložní těhotenství - riziko výskytu je vyšší u pacientek s poškozenými
vejcovody. Proto je kladen důraz na vyšetření průchodnosti vejcovodů. Při nejasném nálezu
je vhodná diagnostická laparoskopie.
Spontánní (samovolné) potraty - těhotenství po mimotělním oplození je zejména
v prvním trimestru vysoce rizikové. Rovněž výskyt časných těhotenských ztrát je vyšší. Proto
je nutná hormonální podpora v úvodu těhotenství a pravidelné hormonální a ultrazvukové
kontroly.
Vícečetné těhotenství - výskyt je po technikách asistované reprodukce
výrazně vyšší v porovnání s ostatní populací. Trojčetná a vícečetná těhotenství představují
riziko současně pro matku i pro plody. Prevencí je zavedení (transfer) maximálně tří embryí
do dutiny děložní. V případě dobré kvality embryí lze doporučit přenos pouze dvou embryí a
nadpočetná embrya zmrazit. (Řežábek, 1999)
1.5 Syndrom polycystických ovarií – PCOS
Syndrom polycystických ovarií je s největší pravděpodobností nejčastějším
endokrinologickým onemocněním žen ve fertilním věku a inspiruje gynekology a
endokrinology k intenzivnímu bádání, neboť jeho etiologie a patofyziologie nejsou stále
objasněny. Základní kámen ve studiu k tomuto zajímavému syndromu položili v roce 1935
dva američtí lékaři Irvig Stein a Michael Leventhal, kteří popsali souvislost mezi amenoreou
(nedostavení menstruace déle jak 3 cykly), hirsutismem (nadměrné ochlupení), obezitou a
chronickou anovulací, tj. v konečném důsledku sterilitou. Zpočátku byl syndrom nazýván
jejich jmény, někteří autoři doporučovali i jiné názvy, ale v posledních letech se prosadil
název syndrom polycystických ovarií nebo hyperandrogenní syndrom. Na základě výsledků
výzkumů je zřejmé, že při PCOS vzniká také metabolická porucha charakterizovaná
inzulínovou rezistencí s dlouhodobými důsledky poruchy zdravotního stavu. Není vyloučeno,
že PCOS vzniká v důsledku poruchy na více úrovních a teprve další výzkum objasní řadu
nezodpovězených otázek. (Cibula, Stárka, Vrbíková, 2004)
- 25 -
1.5.1 Definice PCOS
PCOS je různorodý syndrom, který se projevuje pestrou škálou klinických příznaků a
endokrinních (týkající se žláz s vnitřní sekrecí) či metabolických (související s látkovou
přeměnou) abnormalit. Syndrom je nejčastěji definován, jako zvýšená hladina androgenů –
mužských pohlavních hormonů (testosteronu nebo androstendionu) v kombinaci
s nepravidelným menstruačním cyklem ve smyslu oligomenorey (cyklus nad 31 dní) nebo
sekundární amenorey. Diagnózu (rozpoznání) podporuje současný nález typické morfologie
(tvaru, vzhledu) polycystických vaječníků. Normální morfologie vaječníků však diagnózu
nevylučuje. (Cibula, Stárka, Vrbíková, 2004)
1.5.2 Epidemiologie
PCOS je jednou z nejčastějších endokrinopatologií u žen ve fertilním věku. Také je
nepochybně nejčastější příčinou oligomenorey, sekundární amenorey, zvýšeného ochlupení i
akné. Rozšíření PCOS se v naší populaci u fertilních žen odhaduje okolo 10 %. Důležité je
nezaměňovat PCOS s výskytem polycystických ovarií (PCO). Samotný nález PCO bez
splnění dalších kritérií (hyperandrogenemie, oligomenorea) neznamená diagnózu PCOS.
1.5.3 Symptomatologie
Klinické příznaky
Menstruační cyklus – nepravidelný menstruační cyklus je základním diagnostickým
kritériem PCOS. V anamnéze se nejčastěji setkáme s údaji o oligomenoree od první
menstruace. Oligomenorea je definována jako menstruační cyklus s intervalem mezi
krvácením prodlouženým na 35 dní a více. Většinou je však interval delší, dosahující 60 – 90
dní. Většina menstruačních cyklů je anovulačních, ale nepravidelně se může ovulace objevit.
Při ultrazvukovém vyšetření se většinou nachází nízké endometrium. Malá část pacientek
s PCOS má nepravidelné protrahované, tzv. dysfunkční krvácení, jehož podkladem je
hyperplazie endometria, kterou navíc považujeme za rizikový faktor rozvoje karcinomu
endometria.
Akné a hirsutismus – PCOS je nejčastější příčinou akné. Vrchol výskytu akné je
v pozdní adolescenci (dospívání), ale u pacientek s PCOS se setkáváme s jeho manifestací i
po 30. roce věku. (Cibula, Stárka, Vrbíková, 2004) Zvýšená produkce androgenů zvyšuje
- 26 produkci
mazových žlázek a podporuje rychlejší rohovění kožních buněk. Odloupané buňky
společně s kožní mazem vytvářejí zátky, které ucpávají vývody žlázek. Ve žlázkách se daří
bakteriím, které se množí a vyvolávají zánět. Hyperandrogenemie však není nezbytná pro
rozvoj akné.
Hirsutismus je definován jako výskyt terminálního (nastupujícího v pubertě) ochlupení
v oblastech těla typických pro dospělé muže. Zvýšená produkce androgenů, která je součástí
PCOS, je i nejčastější příčinou zvýšeného ochlupení. I když stupeň hirsutismu vzájemně
souvisí do jisté míry s koncentrací androgenů, hlavně testosteronu, neplatí přímý vztah mezi
produkcí androgenů a projevy zvýšeného růstu ochlupení. Proto mnoho žen s PCOS zvýšené
ochlupení nemá. (http://www.zdravcentra.cz)
Obezita - Je definována jako zmnožení procenta tělesného tuku nad normální hranici
(pro ženy 25 – 30% tělesné hmotnosti). Pro diagnostiku se běžně užívá body mass index
(BMI = hmotnost v kg/výška v m2
) tab.č.25. Obezita je popisována u 20 – 80 % žen s PCOS
a výrazně upravuje klinický obraz onemocnění. Někdy se vydělují 2 základní fenotypy –
obézní ženy s inzulínovou rezistencí a většinou s nízkou hladinou LH a štíhlé ženy
s ojedinělým výskytem inzulínové rezistence a obvykle s vysokou hladinou LH. U obézních
žen s PCOS se nachází vyšší hladiny androgenů a více klinických příznaků jako je
hirsutismus, menstruační poruchy a anovulace. Ženy s PCOS a s BMI ještě v pásmu normy
mají často nepříznivé tělesné složení a akumulaci abdominálního (břišního) tuku. Ten často
přispívá k inzulínové rezistenci a následně hyperinzulinemii.
Obezita je spojena se zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních (srdečních a cévních)
onemocnění a diabetu mellitus (cukrovky). Je provázena i celou řadou poruch reprodukce
(poruchy menstruačního cyklu, infertilita, potraty, preeklampsie, vysoký tlak v graviditě) a
vyšším výskytem karcinomu prsu a endometria. Tato rizika platí i pro obézní ženy s PCOS.
Polycystické vaječníky
Polycystické vaječníky (PCO) byly po mnoho desetiletí rozhodujícím kritériem pro
stanovení diagnózy PCOS. K hodnocení morfologie vaječníků byla v minulosti nezbytná
operace. V současnosti se využívá ultrazvukového vyšetření, především vaginální sondou,
umožňující popis velikosti vaječníků i jejich struktury. Polycystické vaječníky
v ultrazvukovém obraze jsou definovány jako přítomnost 10 a více cyst o průměru 2 – 8 mm
uložených typicky subkapsulárně (pod pouzdrem), v kombinaci se zmnoženým stromatem
(vazivovou tkání). Polycystické vaječníky jsou přítomny u většiny pacientek s PCOS,
- 27 vyskytují
se však i u jiných endokrinopatií (hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy),
hyperprolaktinemie) a u zdravých žen.
Laboratorní nálezy
Základním laboratorním nálezem, který je současně hlavním diagnostickým kritériem
PCOS, je hyperandrogenemie. Vyšetření produkce androgenů v organismu vyžaduje ověření
hladin všech hlavních androgenů. Podmínkou pro stanovení diagnózy PCOS je zvýšení
alespoň jednoho z ukazatelů zvýšené androgenizace (testosteron celkový, volný nebo
biologicky dostupný, dále androstendion nebo dehydroepiandrosteron). V případě hraničně
zvýšené hodnoty jednoho z androgenů je významné, zda hodnoty dalších androgenů jsou při
horní či dolní hranici referenčních mezí. Vysoké hladiny androgenů vyvolávají podezření na
androgeny produkující tumor ovarií nebo nadledvin a je nutné je vyloučit.
Poměr LH a FSH bývá často u PCOS posunut k vyšším hodnotám ve prospěch LH.
Není to specifický ukazatel, ale pro podezření na PCOS je významným a lehce dostupným
ukazatelem. Asi u 20 – 30 % pacientek s PCOS se zjišťují mírně zvýšené hladiny prolaktinu.
Jeho role pro rozvoj onemocnění není známa. Vyšetření prolaktinu má především odhalit
závažnější hyperprolaktinémii způsobenou prolaktinomem (adenomem hypofýzy). Častým
nálezem u pacientek ve fertilním věku je dyslipidemie (porucha hladin tuků v krvi). Převážně
významně zvýšené hladiny LDL-cholesterolu a celkového cholesterolu. (Cibula, Stárka,
Vrbíková, 2004)
1.5.4 Diagnostická kritéria
V posledních letech se pro diagnózu PCOS nejčastěji používají kritéria navržená
experty v USA z roku 1990. Podle nich se PCOS vymezuje převážně klinicky jako stav
charakterizovaný chronickou anovulací v kombinaci s hyperandrogenemií (zvýšení alespoň
jednoho z tzv. hlavních androgenů), doprovázenou klinickými projevy nadbytku androgenů
(hirsutismus, akné a androgenní alopecie – vypadávání vlasů). Pro stanovení diagnózy je
zásadní laboratorní průkaz zvýšené produkce androgenů. Sonografický nález polycystických
ovaríí je jen podpůrným diagnostickým kritériem, neboť bývá přítomen často, ale ne u všech
pacientek.
- 28 -
1.5.5 Zdravotní rizika
Porušená glukózová tolerance a diabetes mellitus typu 2 - PCOS je v poslední
době uváděn mezi rizikové faktory pro vznik diabetu typu 2. Zatím není jasné, zda je
z hlediska rozvoje diabetu ohrožena jen některá podskupina žen s PCOS anebo zda se mají
všechny tyto pacientky považovat za potencionálně ohrožené. Vyšší riziko lze předpokládat u
všech obézních žen a u žen s rodinou zátěží diabetu mellitu 2.
Ischemická choroba srdeční - není pochyb o tom, že se u žen s PCOS vyskytují
častěji rizikové faktory ischemické choroby srdeční (dyslipidemie, hyperinzulinemie,
viscerální obezita). Je pravděpodobné, že důsledkem kumulace rizikových faktorů je vyšší
riziko ischemické choroby srdeční. Zásadní úlohu v prevenci tohoto rizika má redukce
hmotnosti. K dispozici nemáme žádná data o tom, zda některá z dalších léčebných intervencí
může ovlivnit riziko ischemické choroby srdeční.
Karcinom endometria - je druhým nejčastějším zhoubným onemocněním ženských
reprodukčních orgánů. Prokázanými rizikovými faktory jsou obezita, diabetes, časné
menarche, pozdní menopauza a nuliparita. Chronická anovulace je tradičně považována za
další významný faktor. Zvýšené riziko karcinomu endometria bylo opakovaně zjištěno
především u žen s PCOS, které se v minulosti léčily pro sterilitu. Přesná hodnota relativního
rizika není známa. Předpokládanou příčinou zvýšeného rizika karcinomu endometria u žen
s PCOS jsou opakované anovulační cykly. Zvýšené riziko karcinomu endometria u žen
s PCOS je indikací k dlouhodobé hormonální léčbě i při nejistotě o výši relativního rizika.
Patologické těhotenství - PCOS je často provázen hyperinzulinémií a periferní
inzulínovou rezistencí. Obdobné změny v působení inzulinu jsou fyziologicky indukovány i
v těhotenství. Několik studií v minulosti potvrdilo předpoklad vyššího rizika rozvoje
gestačního diabetu u žen s PCOS. Dále některé práce zjistily u těhotných žen s PCOS vyšší
riziko preeklampsie. Na základě současných znalostí by měly být těhotné ženy s PCOS
zařazeny do skupiny rizikového těhotenství se zvýšeným rizikem rozvoje gestačního diabetu
a preeklampsie. (Cibula, Stárka, Vrbíková, 2004)
1.5.6 Léčba
Hormonální kontracepce - přípravky kombinované hormonální kontracepce jsou
dnes v léčbě PCOS využívány nejčastěji. Jednou z jejich indikací je úprava nepravidelného
menstruačního cyklu především u pacientek, u kterých se nepravidelně objevuje prodloužené
- 29 dysfunkční
krvácení. Užívání kombinované hormonální kontracepce je spolehlivě provázeno
pravidelným pseudomenstruačním krvácením normální nebo snížené intenzity.
Další významnou indikací je léčba kožních androgenních příznaků, akné a hirsutismu.
Efekt kombinované hormonální kontracepce na kožní projevy je u některých pacientek
výraznější při kontinuálním užívání, tj.užívání několika měsíčních balení (2 – 4) bez
vynechání pauzy na pseudomenstruační krvácení. Většina pacientek toleruje toto schéma
dobře. Vhodné jsou především přípravky monofázické např. přípravky Diane 35, Janine,
Yadine, Cilest a další.
Léčba anovulace jako příčiny neplodnosti - stimulaci ovulace u pacientek s PCOS
se provádí pouze v případě, že se žena snaží o těhotenství. Předem je nutné ověřit, že jsou
předpoklady ke spontánnímu oplodnění oocytů (normospermie, průchodné vejcovody a
pohlavní styk v době ovulace), nebo k léčbě metodami asistované reprodukce. Pouhá porucha
cyklu bez snahy o těhotenství se neléčí stimulací. Principem léčby je zvýšit hladinu FSH
v krvi – nejlépe na tu úroveň, kdy porostou 1 – 2 folikuly. Protože citlivost ovarií každé ženy
je jiná, musí se optimální dávka léku nejprve určit jejím postupným zvyšováním za sledování
reakce ovarií. Ovariální stimulace probíhá ve dvou krocích: stimulace folikulárního růstu
(pod vlivem FSH) a poté vlastní indukce ovulace (podáním bolusu hCG). Rizikem léčby je
nadměrná reakce ovárií, tedy ovariální hyperstimulační syndrom (OHSS), a nebo
mnohočetné těhotenství.
Antiandrogeny - se uplatní především v léčbě kožních manifestací
hyperandrogenismu (akné, hirsutismus, androgení alopacie). Není zcela jasné, do jaké míry
jsou schopny ovlivnit ovariální produkci androgenů a anovulaci. Doporučuje se kombinovat
antiandrogeny a přípravky hormonální kontracepce. Antiandrogení účinek může v graviditě
způsobit mírnou demaskulinizaci (zženšťování mužů) genitálu mužského plodu. Během
léčby je proto nutné účinně zamezit otěhotnění.
Inzulinové senzibilátory - jsou látky zvyšující citlivost tkání na inzulin. Idea použít
tyto léky v terapii PCOS vznikla na základě hypotézy, že potlačením hyperinzulinémie a
inzulinové rezistence by bylo možno příznivě ovlivnit i hormonální a reprodukční
abnormality spojené s tímto syndromem. Nejvíce zkušeností bylo dosud získáno
s metforminem, který zasahuje do metabolismu glukózy celou řadou mechanizmů.
Redukce hmotnosti - obezita anebo nepříznivé tělesné složení s akumulací
viscerálního tuku jsou přítomny u vysokého procenta žen s PCOS. Změna životního stylu
(přiměřený tělesný pohyb, udržení ideální tělesné hmotnosti, výluka kouření) jsou proto
základními opatřeními v komplexní léčbě žen s PCOS. Opakovaně bylo v krátkodobých
- 30 klinických
studiích u obézních žen s PCOS prokázáno, že redukce hmotnosti vede k obnově
ovulačních cyklů, poklesu hladin androgenů, ke zlepšení lipidového profilu a inzulínové
senzitivity, a to již při poklesu výchozí hmotnosti o 5 – 10 % (tedy zdaleka ne při dosažení
ideální hmotnosti. Dosažená redukce by měla být trvalá. Přitom je známo, že obezita až v 90
% recidivuje. Doporučuje se proto nikoliv extrémní dieta, ale strava s racionálním složením a
nízkým zastoupením tuků. Medikamentózní léčba antiobezitiky (Meridia, Xenical) není
doporučována jako léčba první volby. Platí pro ni stejné indikace jako u ostatních obézních
osob: pacienti s BMI nad 30kg/m2
. Chirurgická léčba obezity je indikována především u
pacientů s BMI nad 40kg/m2
, u nichž se nepodařilo komplexní konzervativní léčbou včetně
farmakologické docílit poklesu tělesné hmotnosti. V současné době se provádí
laparoskopická bandáž žaludku. Tato léčba by měla být indikována pouze konziliem
odborníků v centrech pro léčbu a diagnostiku obezity.
Chirurgická léčba - chirurgický zákrok na vaječnících je nejstarší léčebnou metodou
používanou u PCOS. Tzv. klínová resekce vaječníků byla popsána již na začátku 20. století.
Systematicky se výsledkům tohoto zákroku věnovali profesoři Stein a Leventhal, kteří
poprvé doložili častý nástup pravidelného menstruačního cyklu a vysokou úspěšnost
otěhotnění po operaci. Do současnosti se nezná přesný mechanizmus, jakým odstranění nebo
destrukce části ovaria ovlivňuje patogenezi onemocnění. Hlavní nevýhodou klínovité resekce
vaječníků byla nutnost provádění laparotomie a vysoké riziko pooperačních srůstů.
V současnosti je prováděn výkon laparoskopicky a za optimální metodu je
považováno ošetření obou vaječníků koagulační jehlou tzv. elektrokauterizace vaječníků.
Rizika výkonu jsou minimální. Po výkonu dochází ke snížení produkce androgenů a snížení
koncentrace LH. Zvyšuje se citlivost ovárií na stimulaci gonadotropiny. U vysokého procenta
pacientek (80 – 90 %) se objevuje pravidelný menstruační cyklus, provázený pravidelným
menstruačním krvácením. Efekt zákroku přetrvává ve většině případů dlouhodobě, proto lze
chirurgickou léčbu využít i k ovlivnění nepravidelného menstruačního cyklu, ke snížení
hladiny androgenů a ke zlepšení kožních androgenních příznaků. (Cibula, Stárka, Vrbíková,
2004)
- 31 -
2 Empirická část
2.1 Výzkumný problém, cíl a hypotézy
Cíl práce
Hlavním cílem tohoto výzkumného šetření je zodpovědět následující otázky:
C1: Kolik žen léčících se v Centru asistované reprodukce pro neplodnost trpí syndromem
polycystických ovarií.
C2: Zjištění, zda je v rodině vyšší výskyt civilizačních chorob.
C3: Zjištění, jaký z klinických příznaků se u žen s PCOS objevuje nejčastěji.
C4: Zjištění, zda jsou ženy spokojeny s péčí, informováním o jejich zdravotním stavu a
důvěřují personálu v Centru asistované reprodukce .
Hypotézy
H1: Domnívám se, že 1/3 žen léčících se pro neplodnost má syndrom polycystických ovarií
oproti 2/3 žen s jinou diagnózou.
H2: Domnívám se, že u žen léčících se pro PCOS je v rodině vyšší výskyt civilizačních
onemocnění než u žen léčících se pro jiný faktor neplodnosti.
H3: Domnívám se, že častějším klinickým příznakem je zvýšený výskyt akné než nadváha s
obezitou.
H4: Domnívám se, že ženy léčené kratší dobu jak 2 roky více lékařům důvěřují a jsou s péčí a
informovaností spokojené více, než ženy léčící se v centru asistované reprodukce déle jak 2
roky.
2.2 Technika výzkumu
Předkládaná práce vznikla vyhodnocením dotazníku, jehož otázky byly koncipovány
na základě podrobného studia dané problematiky a osobní zkušenosti z praxe.
Ke sběru dat jsem zvolila empirickou metodu dotazníkového šetření (viz. příl.1 a
http://www.cubeteam.eu/test/pcos.nsf/D?OpenForm ).
Vytvořila jsem vlastní dotazník, který obsahoval 18 otázek a byl anonymní. Dotazník
je standardizovaný soubor otázek, které jsou předem připraveny na formuláři.
- 32 Má
své nesporné výhody: není nutná přítomnost výzkumníka během vyplňování, otázky jsou
jednoznačně formulovány, je vyloučen vliv osobnosti dotazovatele, máme možnost
hromadného zpracování a je poměrně levný.
Má také svoje nevýhody. Pokud tazatel neporozumí otázce, nemá možnost se zeptat,
popřípadě svou odpověď opravit. Proto jsem se snažila zahrnout do dotazníků všechny
skutečnosti, které potřebuji ke splnění cíle a ověření svých hypotéz. Další nevýhodou je, že
jde o odpovědi subjektivní a pravdivost nelze vždy ověřit.
V dotazníku jsem použila různé typy otázek: Otázky uzavřené – často používané,
nabízejí soubor možných variant odpovědí, ze kterých si respondent vybírá (otázky č. 1, 2, 3,
4, 8, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17). Otázky polouzavřené – dávají možnost odpovědět zatrhnutím
zvolené odpovědi a slovní odpovědi (otázka č. 5, 6, 7, 9, 10). Otázky otevřené – nechávají
plnou možnost volby a způsobu odpovědi (otázka č. 18).
V dotazníku se objevují i otázky výčtové, kdy respondenti mohou kombinovat několik
odpovědí současně (otázka č.11, 14, 15). Při vyhodnocování byla každá taková položka
hodnocena samostatně vzhledem k celkovému počtu respondentů.
Vyhodnocení otázek jsem provedla ručně (čárkovací metodou). Využila jsem metodu
procentuálního zastoupení odpovědí v jednotlivých otázkách. Vše jsem zaznamenávala do
tabulek, pro lepší názornost jsem použila výsečové grafy. Ke každé položce následuje
komentář.
2.3 Časový harmonogram + předvýzkum
Dotazníkové šetření probíhalo v měsíci prosinec 2007 a leden 2008. Před definitivním
vydáním dotazníku jsem provedla předvýzkum, který byl prováděn na skupině 15 lidí.
Hlavním cílem předvýzkumu bylo zjistit, zda respondenti správně chápou otázky. Bylo zde
zjištěno, že otázka č.9 byla nesrozumitelná, proto byla změněna.
2.4 Výzkumný soubor
Zkoumanou skupinu tvořily ženy v různých věkových kategoriích léčící se pro
neplodnost v Centrech asistované reprodukce nebo u svého gynekologa. Soubor tvořilo
celkem 147 dotazovaných žen. Sběr informací se uskutečnil na několika českých webových
stránkách (www.emimino.cz, www.rodina.cz, www.baby-cafe.cz a www.babinet.cz) pomocí
- 33 elektronického
dotazníku dostupného na http://www.cubeteam.eu/test/pcos.nsf/D?OpenForm
, kterým jsem chtěla zaručit ženám úplnou anonymitu, klid a čas na vyplňování v pohodlí
domova a tím i věrohodnost odpovědí. Tímto způsobem sběru dat jsem chtěla dosáhnout
většího počtu odpovědí a tím i větší výpovědní hodnoty výzkumu. Pro případné dotazy nebo
upřesnění otázek jsem k dotazníku přiložila i svou e-mail adresu, na které mne mohly
respondentky kontaktovat. Dotazníků jsem tímto způsobem získala 158, ale pro neúplné nebo
chybějící odpovědi jsem jich 11 vyloučila a tím jsem vyhodnocovala 147 dotazníků.
Informace byly vyhodnoceny z pohledu celé skupiny dotazovaných žen a některé odpovědi i
z pohledu žen s PCOS.
2.5 Interpretace výsledků
Celkový počet respondentek byl 147. Písmeno „n“ uváděné v tabulkách znázorňuje
absolutní četnost odpovědí pro danou skupinu, dále jsou údaje v tabulce i grafu
uvedeny v procentech a v relativní četnosti (viz. tabulka 3). Vyhodnocené položky v textu
kopírují jejich pořadí v dotazníku.
- 34 Otázka
č.1 zjišťuje věkové zastoupení respondentek
Tabulka č. 1: Věk respondentek:
věk n %
méně než 22 1 1
22 - 25 15 10
26 - 30 58 39
31 - 35 56 38
více než 35 17 12
celkem 147 100
Graf č.1: Věk respondentek
Věk respondentek
Jak je dle tabulky a grafu vidět, tak nejméně zastoupenou skupinou žen léčících se pro
neplodnost jsou ženy mladší 22 let, které tvoří pouze 1%. Další málopočetnou skupinou jsou
ženy ve věku 22 – 25 let (10%). Nejvíce zastoupenou skupinou žen léčících se pro
neplodnost jsou ženy ve věku 26 – 30 let (39%) a 31 – 35 let (38%). Poslední skupinou jsou
ženy starší více než 35 let, které tvoří 12%.
Věk
1% 10%
39%38%
12%
méně než 22
22 - 25
26 - 30
31 - 35
více než 35
- 35 Otázka
č.2 zjišťuje nejvyšší dosažené vzdělání respondentek
Tabulka č. 2: Vzdělání respondentek
nejvyšší dosažené vzdělání n %
základní 1 1
vyučena 16 11
vyučena s maturitou 7 5
středoškolské 62 41
vyšší odborná škola 14 10
vysokoškolské 47 32
celkem 147 100
Graf č. 2: Vzdělání respondentek
Vzdělání respondentek
Jak graf ukazuje, tak většina žen léčících se pro neplodnost dosahuje vyššího
vzdělání. Pouze 1% žen má základní vzdělání, 11% žen je vyučených a 5% vyučených
s maturitou. Nejpočetnější skupinu tvoří ženy se středoškolským vzděláním 41% a hned po
nich ženy s vysokoškolským vzděláním 32%. Poslední skupinu tvoří ženy s vyšší odbornou
školou, kterých je 10%.
Vzdělání
1% 11%
5%
41%10%
32%
Základní
Vyučena
Vyučena s maturitou
Středoškolské
Vyšší odborná škola
Vysokoškolské
- 36 Otázka
č.3 zjišťuje rodinný stav respondentek
Tabulka č.3: Rodinný stav
stav n %
vdaná 114 78
rozvedená 11 7
svobodná 22 15
celkem 147 100
Graf č. 3: Rodinný stav
Rodinný stav
Tuto otázku jsem uvedla proto, abych zmapovala rodinný stav dotazovaných žen.
Nejpočetnější skupinou jsou ženy vdané, kterých je 78%. Menší zastoupení mají ženy
svobodné, kterých je 15% a nejméně zastoupené jsou ženy rozvedené, které tvoří 7%.
Stav
7%
15%
78%
vdaná
rozvedená
svobodná
- 37 Otázka
č.4 zjišťuje Body Mass Index respondentek
Tabulka č. 4: Body Mass Index
BMI žen bez PCOS BMI žen s PCOSBMI
n % n %
pod 22 22 24 6 21
22 - 25 44 47 9 31
26 - 30 21 23 8 28
31 - 35 4 4 5 17
36 - 40 2 2 0 0
více jak 40 0 0 1 3
celkem 93 100 29 100
Graf č. 4: BMI u žen bez PCOS
Graf č.5: BMI u žen s PCOS
BMI u žen s PCOS
21%
31%28%
17%
0%3%
pod 22
22 - 25
26 - 30
31 - 35
36 - 40
více jak 40
BMI žen bez PCOS
24%
47%
23%
4%
2%
0%
pod 22
22 - 25
26 - 30
31 - 35
36 - 40
více jak 40
- 38 Body
Mass Index (BMI)
Jak je dle tabulky a grafu vidět, tak velkou skupinou žen léčících se s neplodností jsou
ženy s normální váhou a tedy BMI mezi 22 – 25 kg/m2
, kterých je 47%. Skoro stejně
zastoupenou skupinou jsou ženy s BMI pod 22 kg/m2
(24%) a ženy s nadváhou a BMI 26 -30
kg/m2
(23%). Obezitou I.st. trpí 4% žen a obezitou II.st. 2% žen.
Jinak je tomu v případě BMI u žen s PCOS. Zde má nadváhu (BMI 26 – 30 kg/m2
)
28% žen, obezitu I.st. (BMI 31 – 35 kg/m2
) 20% žen a obezitu III.st. (BMI více jak 40
kg/m2
) 3% žen, což dohromady tvoří 48% žen s nadváhou a obezitou. Normální váhu (BMI
22 – 25 kg/m2
) má 31% žen a 21% žen má BMI pod 22 kg/m2
.
Otázka č.5 zjišťuje počet vlastních dětí
Tabulka č.5: Počet vlastních dětí
Počet dětí n %
1 dítě 40 27
2 děti 5 3
bezdětná 102 70
celkem 147 100
Graf č. 6: Počet vlastních dětí
Počet vlastních dětí
Nejvíce zastoupenou skupinou jsou ženy bezdětné, které tvoří 70 % dotázaných.
Menší skupinou jsou ženy, které už jedno dítě mají a nyní se pokouší o další, ty tvoří 27%,
ale 25% z nich uvedlo v otázce č.18, že první dítě bylo počato pomocí metod asistované
reprodukce. Nejméně zastoupenou skupinou jsou ženy se 2 dětmi, které tvoří pouhá 3%
dotázaných.
Počet vlastních dětí
27%
3%
70%
1 dítě
2 děti
bezdětná
- 39 Otázka
č.6: Kolik let usilujete o vlastní dítě?
Tabulka č.6: Počet let úsilí o vlastní dítě
roky n %
1 13 9
1,5 6 4
2 29 20
2,5 4 3
3 36 24
3,5 2 1
4 26 18
5 až 6 10 7
7 až 8 9 6
9 až 10 5 3
11 až 13 4 3
14 až 18 3 2
celkem 147 100
Graf č. 7: Počet let úsilí o vlastní dítě
Počet let úsilí o vlastní dítě
Jak je dle tabulky a grafu vidět, tak nejpočetnější skupinou jsou ženy, které se
bezúspěšně snaží otěhotnět již 3 roky. Tuto skupinu tvoří 24% žen. Méně zastoupené jsou
skupiny žen, které se bezúspěšně snaží otěhotnět 2 roky, ty tvoří 20% dotázaných žen a 4
roky 18% dotázaných žen. Dalšími malými skupinami jsou ženy, které se snaží bezúspěšně
otěhotnět 1 rok (9% žen), 1 a půl roku (4% žen), 2 a půl roku (3% žen), 3 a půl roku (1%
žen), 5 až 6 let (7% žen), 7 až 8 let (6% žen) a 9 až 10 let (3% žen). Výzkumu se také
zúčastnily ženy, které se snaží o početí a donošení svého dítěte i více jak 10 let. Tato skupina
tvoří 5% žen a jedna z těchto dotázaných uvedla, že se snaží o potomka už 18 let.
Roky úsilí o vlastní dítě
9%
4%
20%
3%
24%
1%
18%
7%
6%
3% 3% 2%
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
5 až 6
7 až 8
9 až 10
11 až 13
14 až 18
- 40 Otázka
č. 7: Po kolika letech jste vyhledali odbornou pomoc?
Tabulka č.7: Vyhledání odborné pomoci
roky n %
do 1 roku 18 12
1 69 47
1,5 15 10
2 26 18
3 10 7
4 1 1
5 6 4
6 a více let 2 1
celkem 147 100
Graf č.8: Vyhledání odborné pomoci
Vyhledání odborné pomoci
Jak tabulka a graf ukazuje, tak velká část žen (47%) vyhledala pomoc po neúspěšném
roce snažení o početí. Do roka vyhledalo odbornou pomoc 12% žen, z toho 83% uvedlo, že
pomoc vyhledaly po půl roce snažení o početí a 17% po ¾ roku. Vzhledem k vyššímu věku
těchto žen nebo už předchozí léčbě v CARu, byla dřívější návštěva na místě. Do 2 let
vyhledalo pomoc 87% žen. 3 roky a déle čekalo s vyhledáním pomoci 13% žen. Z toho po 3
letech pomoc vyhledalo 7% žen, po 4 letech 1% žen, po 5 letech 4% žen a více jak po 6
letech 1% žen.
Vyhledání odborné pomoci [roky]
12%
47%10%
18%
7%
1% 4% 1%
do roka
1
1,5
2
3
4
5
6 let a více
- 41 Otázka
č.8: Znáte příčinu vaší neplodnosti?
Tabulka č.8: Příčina neplodnosti
příčina neplodnosti n %
na straně muže 25 17
na straně ženy 58 39
u obou partnerů 35 24
neznámá 29 20
celkem 147 100
Graf č.9: Příčina neplodnosti
Příčina neplodnosti
Jak ukazuje tabulka a graf, tak příčina neplodnosti je nejčastěji na straně ženy,
takto odpovědělo 39% dotázaných. Příčinu pouze na straně muže uvádí 17% dotázaných.
Příčinu neplodnosti u obou partnerů má zjištěno 24% z dotázaných. Poměrně velkou skupinu
tvoří páry, u kterých je příčina neplodnosti neznámá (20%).
Příčina neplodnosti
17%
39%24%
20%
na straně muže
na straně ženy
u obou partnerů
neznámá
- 42 Otázka
č. 9. Pokud je příčina na straně ženy, znáte přesnou diagnózu?
Tabulka č. 9: Příčina neplodnosti na straně ženy
příčina neplodnosti n %
anovulace 14 15
endometrioza 9 10
myomatózní děloha 1 1
tubární faktor 11 12
patologický karyotyp 3 3
PCOS 29 32
imunologický faktor 6 6
předčasné ovariální selhání 5 5
neznají diagnózu 15 16
celkem 93 100
Graf č. 10: Příčina neplodnosti na straně ženy
Příčina neplodnosti na straně ženy
Do zpracování výsledků nebyly zahrnuty dotazníky, kde byla příčina neplodnosti
neznámá (29 dotazníků) nebo byla na straně muže (25 dotazníků). Nejčastější příčinou
neplodnosti uvádějí ženy PCOS a to 32% žen. Často uváděly PCOS v kombinaci
s hypothyreózou a neprůchodnými vejcovody. Anovulaci uvádí 15% žen jako příčinu
neplodnosti. Část těchto žen uvádí, že jim byla zjištěna hyperprolaktinemie. Další poměrně
častou příčinu uváděly ženy neprůchodnost vejcovodů nebo jejich odstranění a to u 12% žen.
Endometriozou trpí 10% tázaných žen, imunologický faktor uvedlo 6% žen, předčasné
ovariální selhání 5% žen, 3% žen mají patologický karyotyp a 1% žen má myomatózní
dělohu. 16% žen uvedlo, že příčina neplodnosti je zjištěna na jejich straně, a však diagnózu
neznají.
Příčiny neplodnosti na straně ženy
15%
10%
1%
12%
3%32%
6%
5%
16%
anovulace
endometrioza
myomatózní
děloha
tubární faktor
patologický
karyotyp
PCOS
imunologický
faktor
předčasné
ovariální selhání
neznají
diagnózu
- 43 Otázka
č.10: V kolika letech se dostavila první menstruace?
Tabulka č. 10: Nástup první menstruace
Nástup první menstruace n %
10 let 1 1
11 let 8 7
12 let 31 25
13 let 43 35
14 let 20 16
15 let 12 10
16 let 6 5
18 let 1 1
celkem 122 100
Graf č. 11: Nástup první menstruace
Nástup první menstruace
Do zpracování výsledků zde nebyly zahrnuty dotazníky od žen, které uvedly, že
příčina neplodnosti je na straně muže (25 dotazníků). Nejčastěji uváděly, že první menstruace
nastoupila ve 13 letech a to u 35% žen. U 25% žen první menstruace nastoupila ve 12 letech
a u 16% ve 14 letech. 8% tvoří ženy, kde první menstruace nastoupila v 10 a 11 letech a
15%, kde nástup byl v 15ti a 16ti letech. Pouze 1% žen mělo první menstruaci v 18 letech.
Nástup první menstruace
1% 7%
25%
35%
16%
10%
5%
1%
10 let
11 let
12 let
13 let
14 let
15 let
16 let
18 let
- 44 Otázka
č.11: Jakými trpíte nepravidelnostmi (poruchami) menstruačního cyklu?
Tabulka č. 11: Poruchy menstruačního cyklu
n %porucha
menstruačního
cyklu
udává
problém
neudává
problém
celkem
n
udává
problém
neudává
problém
Celkem
%
netrpí 64 29 93 69 31 100
silné krv. 8 85 93 9 91 100
slabé krv. 11 82 93 12 88 100
krv.během
ovulace
3 90 93 3 97 100
anovulační krv. 17 76 93 18 82 100
krv.před
menstruací
7 86 93 8 92 100
krv.po
menstruaci
8 85 93 9 91 100
cyklus pod 24
dní
6 87 93 6 94 100
cyklus nad 31
dní
20 73 93 22 78 100
předčasná
menopauza
5 88 93 5 95 100
amenorea 9 84 93 10 90 100
bolestivá
menstruace
27 66 93 29 71 100
dlouhé krv. 3 90 93 3 97 100
krátké krv. 2 91 93 2 98 100
Tabulka č. 12: Poruchy menstruačního cyklu u žen s PCOS
n %porucha
menstruačního
cyklu
udává
problém
neudává
problém
celkem udává
problém
neudává
problém
celkem
netrpí 29 0 29 100 0 100
silné krv. 5 24 29 17 83 100
slabé krv. 8 21 29 28 72 100
anovulační krv. 24 5 29 83 17 100
krv.před
menstruací
2 27 29 7 93 100
krv.po
menstruaci
6 23 29 21 79 100
cyklus pod 24
dní
1 28 29 3 97 100
cyklus nad 31
dní
21 8 29 72 28 100
amenorea 10 19 29 34 66 100
bolestivá
menstruace
8 21 29 28 72 100
dlouhé krv. 4 25 29 14 86 100
krátké krv. 3 26 29 10 90 100
- 45 Poruchy
menstruačního cyklu
Otázka č.11 poukazuje na poruchy menstruačního cyklu u žen léčících se
s neplodností. Ženy mohly volit a kombinovat i více poruch menstruačního cyklu. Závěry
jsou zpracovány jak z pohledu žen, které trpí neplodností z jiné příčiny než je PCOS, tak
z pohledu žen s diagnózou PCOS. Do zpracování nebyly zahrnuty dotazníky, kde příčina
neplodnosti byla na straně muže (25 dotazníků). Ženy léčící se pro neplodnost (tab. č. 11)
udávají v 69% potíže s menstruačním cyklem. Pouze 31% žen žádné potíže nemá a to
převážně ženy s neprůchodnými vejcovody a protilátkami proti spermiím. Nejčastěji ženy
provází bolestivá menstruace a to ve 29 % (71% žen bolesti nemá). Také velkou skupinu
tvoří ženy, které mají prodloužený cyklus nad 31 dní v počtu 22% (78% žen nemá cyklus
prodloužený nad 31 dní) a ženy s anovulačním krvácením v počtu 18% žen (82% žen nemá
anovulační krvácení). Další často zastoupenou poruchu uvádí ženy slabou menstruaci a to u
12% žen (88% žen slabou menstruaci nemá) a amenoreu 10% žen (90% žen amenoreu
nemá). Stejně zastoupené skupiny a to 9% žen (91% žen poruchu nemá) jsou ženy se silným
krvácením a ženy s krvácením „špiněním“ navazujícím na menstruaci. 6% žen uvádí, že mají
cyklus kratší než 24 dní (94% že nemá cyklus pod 24 dní). Další stejně zastoupené skupiny a
to 3% žen (97% žen potíže nemá) uvádí, že krvácejí během ovulace a objevuje se dlouhé
krvácení. Poslední skupinou jsou 2% žen, které mají krátké krvácení.
Jinak je tomu u žen s PCOS (tab. č. 12), zde nějaký typ poruchy cyklu provází
každou ženu. Nejčastěji tyto ženy trápí anovulační cykly a to u 83% žen (pouze 17% žen
nemá anovulační cykly). Další často uváděnou nepravidelností je u žen s PCOS cyklus nad
31 dní u 72% žen (28% žen potíž nemá) a amenorea u 34% žen (66% žen nemá amenoreu).
Dalšími dvěmi stejně zastoupenými skupinami jsou ženy se slabým krvácením u 28% žen
(72% žen nemá slabé krvácení) a bolestivou menstruací také u 28% žen (72% žen nemá
bolestivou menstruaci). Poměrně početnou skupinu tvoří také ženy, které slabě krvácí
(„špiní“) ještě několik dní po menstruaci, tuto poruchu cyklu uvádí 21% žen s PCOS (79%
žen tuto poruchu cyklu nemá). Méně zastoupenými poruchami cyklu u žen s PCOS je silné
krvácení u 17% žen (83% poruchu neuvádí), dlouhé krvácení u 14% žen (86% žen poruchu
neuvádí), krátké krvácení u 10% žen (90% žen poruchu neuvádí), 7% žen uvádí slabé
krvácení („špinění“) několik dní před nástupem menstruace (93% žen poruchu nemá) a jen
3% žen s PCOS mají cyklus pod 24 dní (97% žen poruchu nemá).
- 46 Otázka
č. 12. Vaše kůže je:
Tabulka č. 13: Stav kůže
stav kůže n %
bez akné 34 37
s drobnými projevy akné 54 58
s velkými projevy akné 5 5
celkem 93 100
Graf č. 12: Stav kůže
Tabulka č. 14: Stav kůže u žen s PCOS
stav kůže n %
bez akné 5 17
s drobnými projevy akné 20 69
s velkými projevy akné 4 14
celkem 29 100
Graf č. 13: Stav kůže u žen s PCOS
Stav kůže u žen s PCOS
17%
69%
14%
bez akné
s drobnými
projevy akné
s velkými
projevy akné
Stav kůže
37%
58%
5%
bez akné
s drobnými
projevy akné
s velkými
projevy akné
- 47 Stav
kůže
Otázka č. 12 se zaměřuje na zjištění stavu kůže u žen léčících se s neplodností.
Závěry jsou zpracovány z pohledu žen, které trpí neplodností a příčina neplodnosti je jiná než
PCOS a zvlášť jakými poruchami cyklu trpí ženy s PCOS. Do zpracování nebyly zahrnuty
dotazníky, kde příčina neplodnosti byla zjištěna na straně muže (25 dotazníků). Ženy léčící
se pro neplodnost s jinou diagnózou než PCOS (tab. č. 13) udávají nejčastěji problematickou
pleť s drobnými projevy akné a to v 58% žen. Další velkou skupinou jsou ženy, které mají
pleť bez projevů akné a to u 37% dotázaných. Nejméně zastoupenou skupinou a to 5% žen,
jsou ženy s problematickou pletí, kde jsou velké projevy akné.
Jinak je tomu u žen s PCOS (tab. č. 14), zde žen s problematickou pletí a potíže s
drobnými projevy akné má 69% žen a velkými projevy akné 14% žen. Zde je tedy velké
zastoupení žen s problematickou pletí a to v 83% případů, pouze 17% žen léčících se pro
PCOS je bez akné.
Otázka č.13: Vyskytuje se u vás na některém z těchto míst zvýšené ochlupení? Na
podbřišku, horním rtu, bradě, prsou, zádech, pažích, stehnech a bérci.
Tabulka č. 15: Zvýšené ochlupení
ochlupení n %
výrazné 2 2
v menší míře 42 45
ne 49 53
celkem 93 100
Graf č. 14: Zvýšené ochlupení
Zvýšený výskyt ochlupení
2%
45%
53%
výrazné
v menší míře
ne
- 48 Tabulka
č. 16: Zvýšené ochlupení u žen s PCOS
ochlupení n %
výrazné 3 10
v menší míře 19 66
ne 7 24
celkem 29 100
Graf č. 15: Zvýšené ochlupení u žen s PCOS
Zvýšené ochlupení
Otázka č. 13 poukazuje na to, zda se vyskytuje na podbřišku, horním rtu, bradě,
prsou, zádech, pažích, stehnech a bérci zvýšené ochlupení. Do zpracování zase nebyly
zahrnuty dotazníky, kde příčina neplodnosti byla na straně muže (25 dotazníků). Dále jsem
zvlášť vyhodnocovala ženy léčící se s PCOS a ženy léčící se s neplodností pro jiné diagnózy
než PCOS. Ženy léčící se pro neplodnost s jinou diagnózou než PCOS (tab. č. 15) udávají
nejčastěji že se na výše uvedených místech těla zvýšené ochlupení nevyskytuje a to u 53%
žen. 43% žen uvádí, že ochlupení na výše uvedených místech těla mají zvýšené v menší míře
a pouze 2% žen mají ochlupení výrazné.
Jinak je tomu u žen s PCOS (tab. č. 16). Žen se zvýšeným ochlupením v menší
míře na podbřišku, horním rtu, bradě, prsou, zádech, pažích, stehnech a bérci je zde 66%.
Výrazným ochlupením trpí 10% žen s PCOS a u 24% žen s touto diagnózou není zvýšené
ochlupení na výše uvedených místech těla. Jako zvýšené ochlupení těla vnímá 76% žen
s PCOS.
Zvýšený výskyt ochlupení u žen s PCOS
66%
24%
10% výrazné
v menší míře
ne
- 49 Otázka
č.14: Které z chorob se objevily u vašich prarodičů?
Tabulka č. 17: Civilizační onemocnění vyskytující se u prarodičů
n %
onemocnění udává
problém
neudává
problém
Celkem
n
udává
problém
neudává
problém
Celkem
%
cukrovka 39 54 93 42 58 100
srdeční onem. 47 46 93 51 49 100
nádorové onem. 40 53 93 43 57 100
obezita 21 72 93 23 77 100
žádné 79 14 93 85 15 100
Graf č. 16: Civilizační onemocnění vyskytující se u prarodičů
cukrovka
42%
58%
vyskytuje
nevyskytuje
srdeční onemocnění
51%
49%
vyskytuje
nevyskytuje
nádorová onemocnění
43%
57%
vyskytuje
nevyskytuje
obezita
23%
77%
vyskytuje
nevyskytuje
výskyt onemocnění
85%
15%
vyskytuje
nevyskytuje
- 50 Tabulka
č. 18: Civilizační onemocnění vyskytující se u prarodičů u žen s PCOS
n %
onemocnění udává
problém
neudává
problém
Celkem
n
udává
problém
neudává
problém
Celkem
%
cukrovka 11 18 29 40 60 100
srdeční onem. 21 8 29 72 28 100
nádorové onem. 13 16 29 45 55 100
obezita 10 19 29 34 66 100
žádné 27 2 29 93 7 100
Graf č. 17: Civilizační onemocnění vyskytující se u prarodičů u žen s PCOS
cukrovka
38%
62%
vyskytuje
nevyskytuje
srdeční onemocnění
28%
72%
vyskytuje
nevyskytuje
nádorová onemocnění
45%
55%
vyskytuje
nevyskytuje
obezita
34%
66%
vyskytuje
nevyskytuje
výskyt onemocnění
93%
7%
vyskytuje
nevyskytuje
- 51 Civilizační
onemocnění vyskytující se u prarodičů
Otázka č.14 zjišťuje jaké z civilizačních chorob (cukrovka, srdeční a cévní
onemocnění, nádorové onemocnění a obezita) se vyskytuje u prarodičů žen léčících se
s neplodností. Ženy měli možnost vybrat i více variant a odpovědi kombinovat. Zvlášť jsem
vyhodnocovala odpovědi žen léčících se s neplodností pro jinou diagnózu než je PCOS (tab.
č.17) a ženy s diagnózou PCOS (tab. č.18). Do zpracování nebyly zahrnuty dotazníky, kde
příčina neplodnosti byla na straně muže (25 dotazníků).
Z dotázaných uvedlo 85% žen, že se u jejich prarodičů některé z civilizačních
chorob vyskytují. Pouze 15% žen uvedlo, že jejich prarodiče v žádné z uvedených oblastí
potíže nemají. U prarodičů žen léčících se s neplodností pro jinou diagnózu než PCOS se
nejčastěji vyskytují srdeční a cévní onemocnění a to u 51% dotázaných žen (49% prarodičů
žen srdeční onemocnění nemá). Skoro stejně se u prarodičů vyskytuje cukrovka a to u 42%
prarodičů žen (58% prarodičů cukrovku nemá) a nádorové onemocnění u 43% prarodičů žen
(57% prarodičů nádorové onemocnění nemá). Nejméně zastoupenou skupinou jsou prarodiče
trpící obezitou, tou trpí 23% prarodičů dotázaných žen (77% prarodičů obézních není).
U žen léčících se s neplodností pro diagnózu PCOS se u jejich prarodičů vyskytují
civilizační choroby v 93% dotázaných žen. Pouze 7% žen uvádí, že jejich prarodiče žádnou
z výše jmenovaných chorob nemají. Nejčastěji se u prarodičů těchto žen vyskytují srdeční a
cévní onemocnění a to v 72% případů (pouze 28% prarodičů žen s PCOS na srdeční
onemocnění netrpí). Další početně zastoupenou skupinou jsou ženy u jejichž prarodičů se
vyskytlo nádorové onemocnění a to 45% dotázaných žen s PCOS (55% prarodičů žen nemá
nádorové onemocnění). Skoro stejně se u prarodičů žen vyskytuje cukrovka a to u 40%
dotázaných žen (60% prarodičů žen cukrovku nemají). Poslední skupinu tvoří výskyt obezity
u prarodičů žen s PCOS. Ta se vyskytuje u 34% prarodičů žen (66% prarodičů žen s PCOS
obezitu nemají).
- 52 Otázka
č.15: Které z chorob se objevily u vašich rodičů a sourozenců?
Tabulka č. 19: Civilizační onemocnění vyskytující se u rodičů a sourozenců
n %
onemocnění udává
problém
neudává
problém
Celkem
n
udává
problém
neudává
problém
Celkem
%
cukrovka 12 81 93 13 87 100
srdeční onem. 30 63 93 32 68 100
nádorové onem. 18 75 93 19 81 100
obezita 22 71 93 24 76 100
žádné 58 35 93 62 38 100
Graf č. 18: Civilizační onemocnění vyskytující se u rodičů a sourozenců
cukrovka
13%
87%
vyskytuje
nevyskytuje
srdeční onemocnění
32%
68%
vyskytuje
nevyskytuje
nádorová onemocnění
19%
81%
vyskytuje
nevyskytuje
obezita
24%
76%
vyskytuje
nevyskytuje
výskyt onemocnění
38%
62%
vyskytuje
nevyskytuje
- 53 Tabulka
č. 20: Civilizační onemocnění vyskytující se u rodičů a sourozenců žen
s PCOS
n %
onemocnění udává
problém
neudává
problém
Celkem
n
udává
problém
neudává
problém
Celkem
%
cukrovka 4 25 93 14 86 100
srdeční onem. 8 21 93 28 72 100
nádorové onem. 2 27 93 7 93 100
obezita 11 18 93 38 62 100
žádné 20 9 93 69 31 100
Graf č. 19: Civilizační onemocnění vyskytující se u rodičů a sourozenců žen s PCOS
cukrovka
14%
86%
vyskytuje
nevyskytuje
srdeční onemocnění
28%
72%
vyskytuje
nevyskytuje
obezita
38%
62%
vyskytuje
nevyskytuje
výskyt onemocnění
69%
31%
vyskytuje
nevyskytuje
nádorová onemocnění
7%
93%
vyskytuje
nevyskytuje
- 54 Civilizační
onemocnění vyskytující se u rodičů a sourozenců
Otázka č.15 zjišťuje jaké z civilizačních chorob (cukrovka, srdeční a cévní
onemocnění, nádorové onemocnění a obezita) se vyskytuje u rodičů a sourozenců žen
léčících se s neplodností. Ženy měly možnost vybrat i více variant a odpovědi kombinovat.
Zvlášť jsem vyhodnocovala odpovědi žen léčících se s neplodností s jinou diagnózu než je
PCOS (tab. č.19) a ženy s diagnózou PCOS (tab. č.20). Do zpracování nebyly zahrnuty
dotazníky, kde příčina neplodnosti byla na straně muže (25 dotazníků).
U žen léčících se pro neplodnost s jinou diagnózou než PCOS se v 62% případů
vyskytuje u rodičů a sourozenců některá z civilizačních chorob. 38% žen uvádí, že výskyt
některé z výše jmenovaných nemocí se u jejich rodičů nebo sourozenců nevyskytuje.
Nejčastěji se u rodičů a sourozenců žen léčících se pro neplodnost objevuje srdeční a cévní
onemocnění a to u 32% dotázaných žen. Méně často se u rodičů a sourozenců žen vyskytuje
obezita. Ta se objevuje u 24% dotázaných žen (76% rodičů a sourozenců žen obezitu nemá).
U 19% rodičů a sourozenců žen léčících se pro neplodnost se vyskytlo nádorové onemocnění
(81% nádorové onemocnění nemá). Nejméně zastoupena je zde cukrovka, která se vyskytuje
u 13% rodičů a sourozenců dotázaných žen (87% rodičů a sourozenců cukrovku nemá).
U žen léčících se pro neplodnost s diagnózou PCOS se v 69% případů vyskytuje u
rodičů a sourozenců některá z civilizačních chorob. 31% žen uvádí, že výskyt některé
z civilizačních chorob se u rodičů a sourozenců nenachází. U rodičů a sourozenců žen
s PCOS se nejčastěji vyskytuje obezita a to u 38% dotázaných žen (62% rodičů a sourozenců
obezitu nemá). U 28% rodičů a sourozenců žen se objevuje srdeční a cévní onemocnění
(72% rodičů a sourozenců potíže nemá). Méně často se zde vyskytuje cukrovka a to u 14%
rodičů a sourozenců tázaných žen (86% rodičů a sourozenců žen cukrovku nemá). Nejméně
se objevuje nádorové onemocnění u rodičů a sourozenců tázaných žen. Toto onemocnění se
vyskytuje u 7% rodičů a sourozenců žen ( 93% potíže nemá).
- 55 Otázka
č.16: Máte pocit, že jste se od lékařů, sester a porodních asistentek dozvěděla
dostatečné množství informací o vašem zdravotním stavu a následné péči?
Tabulka č. 21: Spokojenost žen s dostatečnou informovaností o jejich zdravotním stavu
a následné péči od lékařů, sester a porodních asistentek
spokojenost s informováním n %
ano 100 68
ne 47 32
celkem 147 100
n %spokojenost s
informováním spokojeny nespokojeny
celkem
spokojeny nespokojeny
celkem
léčba méně jak
2 roky
72 30 102 70 30 100
léčba déle jak
2 roky
28 17 45 62 38 100
Graf č. 20: Spokojenost žen s dostatečnou informovaností o jejich zdravotním stavu a
následné péči od lékařů, sester a porodních asistentek
Spokojenost žen s dostatečnou informovaností
Otázka č. 16 zjišťuje, zda se ženy od lékařů, sester a porodních asistentek v CARu
dozvěděly dostatečné množství informací o jejich zdravotním stavu a následné péči. Zde do
zpracování byly zahrnuty všechny získané dotazníky, kterých bylo 147. Jak tabulka a graf
ukazuje, velká část žen je s podáváním informací od lékařů, sester a porodních asistentek
spokojena. Spokojené ženy tvoří 68% všech dotázaných žen. 32% žen odpovědělo, že
s informováním o jejich zdravotním stavu a následné péči spokojeny nebyly. Dále jsem
zjišťovala, zda má vliv na spokojenost délka léčby. Zde se ukazuje, že ženy léčící se kratší
dobu jak 2 roky, tak jich je spokojeno 70% s informováním a péčí (30% žen nespokojených).
U žen, které se léčí s neplodností déle jak 2 roky, tak jich je spokojeno s informováním a péčí
62% a 38% nespokojeno.
Dostatečná informovanost pacientů
68%
32%
ano
ne
- 56 Otázka
č.17: Měli na Vás lékaři, sestry a porodní asistentky dostatek času, mohla jste se
jich ptát a vzbuzovali ve Vás důvěru a zájem o Vás?
Tabulka č. 22: Důvěra v personál
důvěra v personál n %
ano 108 73
ne 39 27
celkem 147 100
n %Důvěra v
personál spokojeny nespokojeny
celkem
spokojeny nespokojeny
celkem
léčba méně
jak 2 roky
74 28 102 72 28 100
léčba déle
jak 2 roky
34 11 45 75 25 100
Graf č. 21: Důvěra v personál
Důvěra v personál
Otázka č. 17 zjišťuje, zda měli lékaři, sestry a porodní asistentky dostatek času na
ženy léčící se s neplodností, zda se jich mohly ženy ptát ohledně nesrovnalostí a jestli v nich
zdravotnický personál vzbuzoval důvěru. Zde do zpracování byly zahrnuty všechny získané
dotazníky, kterých bylo 147. Jak tabulka a graf ukazuje, tak 73% žen bylo spokojeno
s věnováním personálu a budil ženách důvěru. Druhou skupinu tvoří 27% žen, které
spokojené nejsou, personál v nich důvěru nebudí a mají pocit nedostatku času ze strany
zdravotníků. Zde jsem také zjišťovala, zda je toto rozhodnutí ovlivněno délkou léčby. Ženy
které se léčí s neplodností kratší dobu jak 2 roky jsou s personálem spokojeny v 72%
případů, 28% žen spokojených není. Naopak ženy které se léčí delší dobu jak 2 roky jsou
v 75% případů se zdravotníky spokojeny a 25% žen nespokojených.
Důvěra v personál
73%
27%
ano
ne
- 57 Otázka
č.18: Pokud se chcete vyjádřit k vaší problematice a stavu, napište prosím zde.
Tabulka č. 23: Vyjádření žen k problematice a jejich stavu
Vyjádření se k problematice n %
ano 37 25
ne 110 75
celkem 147 100
Graf č. 22: Vyjádření žen k problematice a jejich stavu
Vyjádření žen k problematice a jejich stavu
Otázka č.18 dávala otevřený prostor ženám vyjádřit se k problematice a jejich
stavu. Tuto možnost zvolilo 25% žen a 75% žen tuto možnost nevyužilo. Nejčastěji zde ženy
popisovaly jaká všechna vyšetření a metody asistované reprodukce podstoupily. Dále se zde
dost vyjadřovaly k otázkám č.16 a č.17, že někteří lékaři je překvapili lhostejností,
nezájmem, nesdělováním informací o jejich stavu a že vystřídaly více center, než našly
vyhovující personál. Dále ženy popisovaly, že dost informací si musely hledat sami, ale
pokud přišly s konkrétním dotazem za lékařem, tak ochotně odpovědí. Některé s lítostí
zmiňují nezájem (rezignaci) ze strany partnera a že i ti to snáší velmi špatně, pokud se početí
delší dobu nezdaří. Také zde uvádějí, že je cesta za vytouženým potomkem stojí mnoho sil,
odhodlání, času a financí. Pár žen popisovalo i způsoby alternativní léčby, kterou se nyní
vydává po letech bezúspěšného těhotenství. Nejčastěji byly uvedeny cviky dle Mojžíšové,
bylinky, akupunktura, masáže a léčitelé.
Vyjádření k problematice
25%
75%
vyjádřila
nevyjádřila
- 58 -
2.6 Závěr výzkumu
V hypotéze č. 1 jsem předpokládala, že 1/3 žen léčících se s neplodností v centru
asistované reprodukce nebo u svého gynekologa má syndrom polycystických ovarií a že 2/3
žen léčících se s neplodností má jinou diagnózu.
Tato hypotéza se potvrdila, jak ukazuje tabulka č.9 a graf č.10. Žen s touto diagnózou
bylo 32% a však 16% žen nezná svou diagnózu, tudíž lze předpokládat, že by mohl být počet
žen s tímto syndromem ještě o trochu vyšší.
V hypotéze č. 2 jsem předpokládala, že u žen léčících se pro syndrom polycystických
ovarií je v rodině vyšší výskyt civilizačních onemocnění než u žen léčících se pro jiný faktor
neplodnosti.
Tato hypotéza se potvrdila, jak ukazují tabulky č. 17, 18, 19 a 20 a grafy č. 16, 17, 18
a 19. Zde mne velmi překvapili výsledky že ženy s diagnózou PCOS uvedly, že u 93% jejich
prarodičů se vyskytuje některá z civilizačních chorob a u 69% rodičů a sourozenců.
V hypotéze č. 3 jsem předpokládala, že častějším klinickým příznakem je zvýšený
výskyt akné než nadváha s obezitou.
Tato hypotéza se potvrdila, jak ukazují tabulky č. 4 a č. 14 a grafy č. 13 a 5. Zde
uvedlo 83% žen léčících se s PCOS, že mají problematickou pleť s projevy akné a 48% žen
s PCOS, že mají nadváhu nebo obezitu.
V hypotéze č. 4 jsem předpokládala, že ženy léčené kratší dobu jak 2 roky více
lékařům důvěřují a jsou s péčí a informovaností spokojené více, než ženy léčící se v CARu
déle jak 2 roky.
Tato hypotéza se potvrdila z části, jak ukazují tabulky č. 21, č. 22 a grafy č.20 a č.21.
Zde se ukazuje, že ženy léčící se kratší dobu jak 2 roky jsou nespokojeny s informováním a
péčí ve 30% případů. U žen, které se léčí s neplodností déle jak 2 roky, tak jich je
nespokojeno s informováním a péčí 38% dotázaných – hypotéza potvrzena. Ženy, které se
léčí s neplodností kratší dobu jak 2 roky jsou s personálem nespokojeny a nemají v něj
důvěru ve 28% případů. 25% žen, které se léčí delší dobu jak 2 roky jsou se zdravotníky
nespokojeny – hypotéza vyvrácena.
- 59 -
Závěr
K tématu této práce mě přivedly příběhy lidí v mém okolí. Chtěla jsem alespoň
částečně proniknout do jednoho ze vzrůstajících problémů současného světa. Ve své práci
jsem se zaměřila na problematiku neplodnosti a syndrom polycystických ovarií. Na začátku
výzkumné práce jsem si formulovala čtyři cíle, kterých se mi podařilo dosáhnout.
Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, kolik žen léčících se s neplodností trpí
syndromem polycystických ovárií. Výzkum ukázal, že 32% žen se léčí s diagnózou PCOS,
dále 16% žen svou diagnózu nezná a dalších 15 % žen má anovulaci (která je také jedním
z příznaků PCOS, ale pro neupřesnění těchto odpovědí se mohu jen domnívat, že i některá
žena z této skupiny by PCOS mohla mít). Z toho lze usoudit, že žen s PCOS by bylo dle
výzkumu nejspíše více a pro mne až překvapivě velké procento žen s touto diagnózou, které
nemohou již delší dobu otěhotnět. Nehledě na to, že ženy s PCOS v 90% uvádějí zvýšené až
velmi výrazné ochlupení a 83% žen s PCOS má problematickou pleť s projevy akné. Dalších
48% žen s PCOS má nadváhu nebo obezitu. Myslím, že by bylo zajímavé porovnat tyto ženy
s ostatními ženami v plodném období, kolik z nich tyto potíže má. Nebylo by pak vhodné
takovéto ženy preventivně sledovat? Možná by se jim pak ušetřil čas v tom dlouhém běhu za
vytouženým potomkem.
Výzkum byl také zaměřen na výskyt civilizačních onemocnění u žen léčících se
s neplodností. Zde byly výsledky výskytu onemocnění u žen léčících se pro PCOS a s jinou
diagnózou dosti podobné, avšak u žen s PCOS o trochu vyšší, ale je možné, že tyto výsledky
jsou ovlivněny tím, že většina žen s PCOS je nižších ročníků než u žen s ostatními
diagnózami, které jsou převážně starší. Zde se tudíž i vyšším věkem rodičů a prarodičů
nejspíše vyskytuje více civilizačních chorob. Přesto bylo pro mne dost překvapivé zjištění, že
93% prarodičů u žen s PCOS a 85% prarodičů u žen s jinou diagnózou neplodnosti provází
civilizační onemocnění. U rodičů a sourozenců byl výskyt civilizačních onemocnění
zastoupen 69% u žen s PCOS a 62% u žen s jinou diagnózou, což se domnívám, že je
varovný a smutný údaj. Bohužel jsem nenašla podobně zaměřený výzkum, abych mohla
výsledky porovnat s populací žen bez potíží s početím v plodném období, což se domnívám,
že by mohlo být zajímavé a možná i uplatnitelné v praxi.
Vzhledem k rozsahu této práce jsou některé kapitoly zmíněny jen stručně a větší
důraz je kladen na část pojednávající o syndromu polycystických vaječníků. Myslím si, že
by tato problematika zasloužila větší pozornost a prozkoumání. Domnívám, že toto
onemocnění je opravdu časté a bohužel se o něm hovoří málo nebo spíše skoro vůbec..
- 60 Seznam
použité literatury
1. CIBULA, D., STÁRKA, L., VRBÍKOVÁ, J. a kol.: Syndrom polycystických ovarií. Praha
: Maxdorf s.r.o., 2004. 121 s. ISBN 80-7345-005-4
2. CIBULA, D., HENZL, M.,R., ŽIVNÝ, J.: Základy gynekologické endokrinologie. Praha :
Grada Publishing, spol.s.r.o., 2002. 288 s. ISBN 80-247-0236-3.
3. KONEČNÁ, H.: Na cestě za dítětem. Dvě malá křídla. Praha : Academia, 2003. 318 s.
ISBN 80-200-1055-6.
4. KŘENKOVÁ, K.: Neplodnost. Praha : Jan Vašut, 2000. 32 s. ISBN 80-7236-196-1
5. MARDEŠIČ, T.: Mimotělní oplodnění. Praha : Galén, 1998. 86 s. ISBN 80-85824-83-3
6. MARDEŠIČ, T.: Neplodnost. Praha : Makropulos, 1996. 78 s. ISBN 80-86003-01-9
7. MRÁZEK, M.: Umělé oplodnění. Praha : Triton, 2003. 62 s. ISBN 80-7254-413-6.
8. NOVOTNÝ, PAMELA, P.: Co dělat při neplodnosti. Praha : Pragma, 1997. 183 s. ISBN
80-7205-494-5
9. ROZTOČIL, A. a kol.: Porodnictví. IDVPZ : Brno, 2001. 330 s. ISBN 80-7013-339-2.
10. ŘEŽÁBEK, K.: Léčba neplodnosti aneb co dělat, když chceme dítě. Praha : Grada
Publishing, 1999.102 s. ISBN 80-7169-707-9.
11. ŘEŽÁBEK, K.: Léčba neplodnosti: příčiny neplodnosti, metody léčby, mimotělní
oplodnění, zákony. 3.vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 120 s. ISBN 80-247-1010-2.
12. ULČOVÁ – GALLOVÁ, Z.: Neplodnost - Útok imunity. Praha : Grada Publishing, 2006.
141 s. ISBN 80-247-1493-0.
13. http://gyn.cz/tree.php?up=235 [citované 12.10.07]
14. http://www.neplodnost.cz/web/verejnost/diagnostika/vysetreni_zeny [citované 20.10.07]
15. http://www.neplodnost.cz/web/verejnost/diagnostika/vysetreni_muze/ [citované 29.10.07]
16. https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3626_2731.html [citované 16.11.07]
17. http://www.citaty.cz/autori/autor.asp?ida=11361 [citované 12.03.08]
- 61 -
Přílohy
Příloha č. 1: dotazník:......................................................................................................... - 62 Příloha
č. 2: seznam zkratek:.............................................................................................. - 64 Příloha
č. 3: seznam tabulek:.............................................................................................. - 65 Příloha
č. 4: seznam grafů:................................................................................................. - 66 Příloha
č. 5: tabulky: .......................................................................................................... - 67 -
- 62 Příloha
č. 1: dotazník:
DOTAZNÍK Č…
Milé dámy,
chtěla bych vás tímto požádat o vyplnění dotazníku, který mi pomůže ke zpracování
závěrečné bakalářské práce na téma „Syndrom polycystických ovarií jako častý faktor
neplodnosti“.
Proto se na vás obracím se žádostí o vyplnění níže uvedených otázek. Podotýkám, že
dotazník je zcela anonymní a získané informace budou použity pouze pro studijní účely.
Předem vám velice děkuji za vaší ochotu a spolupráci při vyplnění dotazníku a přeji
mnoho štěstí v životě! V případě dotazů mě můžete kontaktovat na e-mailové adrese:
czech.jana@seznam.cz
Pokyny pro vyplňování:
Dotazník obsahuje celkem 26 otázek.
Vypracujte prosím odpovědi na všechny otázky. Neúplně vyplněné položky nebudou moci
být zahrnuty do zpracování!
U otázek s přepínači je možno pro danou položku zvolit pouze jedinou odpověď.
U otázek s volnou odpovědí je třeba do textového rámečku vepsat číselný nebo textový údaj.
1. Věk:
a) méně než 22 b) 22 - 25 c) 26 - 30 d) 31- 35 e) více než 35
2. Vzdělání:
a) Základní b) Vyučen c) Vyučen s maturitou d)Středoškolské e)Vyšší odborná
škola d)Vysokoškolské
3. Stav:
a) vdaná b) rozvedená c) svobodná
4. BMI (Body Mass Index se počítá: hmotnost v kilogramech vydělíte druhou mocninou výšky v metrech, tedy:
kg/m²)
a) pod 22 b) 22 - 25 c) 26 – 30 d) 31- 35 e) 36 – 40 f) více jak 40
5. Máte již vlastní dítě? Pokud ano tak kolik?
6. Kolik let usilujete o vlastní dítě?
………………………………………………………………
7. Po jaké době jste vyhledali odbornou pomoc?
………………………………………………………………
8. Znáte příčinu vaší neplodnosti ?
a) Na straně muže b) na straně ženy c) u obou partnerů c) neznámá
9. Pokud je příčina na straně ženy, znáte přesnou diagnózu?
a) ano dg. je……………………………… b) ne
10) V kolika letech se dostavila první menstruace?
11) Jakými trpíte nepravidelnostmi ( poruchami) menstruačního cyklu?
- 63 a)
netrpím
b) silné krvácení (7 vložek a více)
c) slabé krvácení (1-3 vložky)
d) slabé krvácení během ovulace
e) anovulační krvácení (bez proběhlé ovulace)
f) slabé krvácení několik dní před nástupem menstruace
g) slabé krvácení „špinění“ navazující na menstruaci
h) cyklus s intervalem krvácení pod 24 dnů
i) cyklus prodloužený nad 31 dnů
j) předčasná menopauza
k) amenorea (vynechání menstruace více než 3 cykly)
l) bolesti a jiné potíže doprovázející menstruační cyklus
m) dlouhé krvácení (více jak 7 dní)
n) krátké krvácení (méně než 3dny)
12) Vaše kůže je:
a) bez akné
b) s drobnými projevy akné
c) s velkými projevy akné
13) Vyskytuje se u vás na některém z těchto míst ochlupení? Na podbřišku, horním rtu, bradě, prsou, zádech,
pažích, stehnech a bérci.
a) ano, výrazné
b) ano, v menší míře
c) ne
14) Které z chorob se objevily u vašich prarodičů?
a) cukrovka
b) srdeční a cévní onemocnění
c) nádorové onemocnění
d) obezita
e) žádná
15) Které z chorob se objevily u vašich rodičů a sourozenců?
a) cukrovka
b) srdeční a cévní onemocnění
c) nádorové onemocnění
d) obezita
e) žádná
16) Máte pocit, že jste se od lékařů, sester a porodních asistentek dozvěděla dostatečné množství informací o
vašem zdravotním stavu a následné péči?
a) ano
b) ne
17) Měli na Vás lékaři, sestry a porodní asistentky dostatek času, mohla jste se jich ptát a vzbuzovali ve Vás
důvěru a zájem o Vás?
a) ano
b) ne
18) Pokud se chcete vyjádřit k vaší problematice a stavu, napište prosím zde.
- 64 Příloha
č. 2: seznam zkratek:
AH asistovaný hatching
BMI Body Mass Index
CAR Centum asistovaný reprodukce
č. číslo
ET embryotransfer
FSH folikuly stimulující hormon
hCG lidský choriový gonadotropin
HMG lidský menopauzální gonadotropin
ICSI intracytoplazmatická injekce spermie
IUI intrauterinní inseminace
IVF mimotělní oplození
KET kryoembriotransfer
Kg kilogram
LDL nízkodenzitní lipoproteid - cholesterol
LH luteinizační hormon
m2
metr čtvereční
MESA/TESE chirurgický odběr spermií z nadvarlete a varlete
obr. obrázek
OHSS hyperstimulační syndrom
PCO polycystické vaječníky
PCOS syndrom polycystických vaječníků
st. stupeň
tab. tabulka
tzv. takzvaný
viz. lze vidět
USA Spojené státy americké
- 65 Příloha
č. 3: seznam tabulek:
Tabulka č. 1: Věk respondentek:..........................................................................................- 34 Tabulka
č. 2: Vzdělání respondentek ...................................................................................- 35 Tabulka
č.3: Rodinný stav....................................................................................................- 36 Tabulka
č. 4: Body Mass Index............................................................................................- 37 Tabulka
č.5: Počet vlastních dětí..........................................................................................- 38 Tabulka
č.6: Počet let úsilí o vlastní dítě .............................................................................- 39 Tabulka
č.7: Vyhledání odborné pomoci .............................................................................- 40 Tabulka
č.8: Příčina neplodnosti..........................................................................................- 41 Tabulka
č. 9: Příčina neplodnosti na straně ženy.................................................................- 42 Tabulka
č. 10: Nástup první menstruace..............................................................................- 43 Tabulka
č. 11: Poruchy menstruačního cyklu ......................................................................- 44 Tabulka
č. 12: Poruchy menstruačního cyklu u žen s PCOS...............................................- 44 Tabulka
č. 13: Stav kůže ......................................................................................................- 46 Tabulka
č. 14: Stav kůže u žen s PCOS ...............................................................................- 46 Tabulka
č. 15: Zvýšené ochlupení........................................................................................- 47 Tabulka
č. 16: Zvýšené ochlupení u žen s PCOS ................................................................- 48 Tabulka
č. 17: Civilizační onemocnění vyskytující se u prarodičů .....................................- 49 Tabulka
č. 18: Civilizační onemocnění vyskytující se u prarodičů u žen s PCOS ..............- 50 Tabulka
č. 19: Civilizační onemocnění vyskytující se u rodičů a sourozenců ....................- 52 Tabulka
č. 20: Civilizační onemocnění vyskytující se u rodičů a sourozenců žen s PCOS - 53 Tabulka
č. 21: Spokojenost žen s dostatečnou informovaností o jejich zdravotním stavu a
následné péči od lékařů, sester a porodních asistentek ........................................................- 55 Tabulka
č. 22: Důvěra v personál.........................................................................................- 56 Tabulka
č. 23: Vyjádření žen k problematice a jejich stavu ................................................- 57 Tabulka
č. 24: Hodnoty spermiogramu................................................................................- 67 Tabulka
č. 25: Klasifikace Body Mass Index ......................................................................- 67 -
- 66 Příloha
č. 4: seznam grafů:
Graf č. 1: Věk respondentek............................................................................................... - 34 Graf
č. 2: Vzdělání respondentek....................................................................................... - 35 Graf
č. 3: Rodinný stav ...................................................................................................... - 36 Graf
č. 4: BMI u žen bez PCOS......................................................................................... - 37 Graf
č. 5: BMI u žen s PCOS............................................................................................. - 37 Graf
č. 6: Počet vlastních dětí ............................................................................................ - 38 Graf
č. 7: Počet let úsilí o vlastní dítě ................................................................................ - 39 Graf
č. 8: Vyhledání odborné pomoci................................................................................ - 40 Graf
č. 9: Příčina neplodnosti............................................................................................. - 41 Graf
č. 10: Příčina neplodnosti na straně ženy................................................................... - 42 Graf
č. 11: Nástup první menstruace.................................................................................. - 43 Graf
č. 12: Stav kůže.......................................................................................................... - 46 Graf
č. 13: Stav kůže u žen s PCOS................................................................................... - 46 Graf
č. 14: Zvýšené ochlupení ........................................................................................... - 47 Graf
č. 15: Zvýšené ochlupení u žen s PCOS .................................................................... - 48 Graf
č. 16: Civilizační onemocnění vyskytující se u prarodičů ......................................... - 49 Graf
č. 17: Civilizační onemocnění vyskytující se u prarodičů u žen s PCOS.................. - 50 Graf
č. 18: Civilizační onemocnění vyskytující se u rodičů a sourozenců ........................ - 52 Graf
č. 19: Civilizační onemocnění vyskytující se u rodičů a sourozenců žen s PCOS .... - 53 Graf
č. 20: Spokojenost žen s dostatečnou informovaností o jejich zdravotním stavu a
následné péči od lékařů, sester a porodních asistentek ...................................................... - 55 Graf
č. 21: Důvěra v personál ............................................................................................ - 56 Graf
č. 22: Vyjádření žen k problematice a jejich stavu .................................................... - 57 -
- 67 Příloha
č. 5: tabulky:
Tabulka č. 24: Hodnoty spermiogramu
výborný výsledek dolní hranice normy
objem ejakulátu 2,5 – 3,5 ml 1,5 ml
koncentrace spermií 40 – 120 milionů/ml 20 milionů/ml
procento pohyblivých spermií více než 60 % více než 50 %
kvalita pohyblivosti
vynikající nebo alespoň
pomalý dopředný pohyb
alespoň pomalý
dopředný pohyb
procento defektních spermií nejvýše 30 % Nejvýše 50 %
Tabulka č. 25: Klasifikace Body Mass Index
BMI (kg/m2
) klasifikace
18,5 – 24,9 normální rozmezí
25,0 – 29,9 nadváha
30,0 – 34,9 obezita I (středně závažná)
35,0 – 39,9 obezita II (závažná)
> 40,0 obezita III (morbidní)