INFORMOVANOST ŽEN O DÁRCOVSTVÍ PUPEČNÍKOVÉ
KRVE
Bakalářská práce
JANA NĚMCOVÁ, DiS.
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S. V PRAZE
MUDr. Klára Dlouhá
Katedra ošetřovatelství
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Studijní obor: Porodní asistentka
Datum odevzdání práce: 31. březen 2008
Datum obhajoby: ..............................................
PRAHA 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené
prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla
používána ke studijním účelům.
V Praze dne 31. března 2008 ...........................................
Jana Němcová, DiS.
Abstrakt
Němcová, Jana: Informovanost žen o dárcovství pupečníkové krve. Bakalářská práce.
Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Studijní obor: Porodní asistentka. Školitel: MUDr.
Klára Dlouhá. Vysoká škola zdravotnická, Praha, 2008.
Cílem této diplomové bakalářské práce bylo zjistit míru informovanosti žen v oblasti
dárcovství pupečníkové krve (PK). Zajímaly mě názory náhodně vybraných žen a jejich
důvody proč darovat či naopak nedarovat při porodu pupečníkovou krev. Neméně důležité
pro mě také bylo dozvědět se bližší informace o odběrech, zpracovávání a uchovávání pupečníkové
krve a o projektu Banky pupečníkové krve ČR (BPK-ČR), který má tuto činnost
v České republice na starost. Vedlejším cílem bylo zjistit základní informace o soukromých
bankách pupečníkové krve, které se v České republice v posledních letech rozšířily.
Práce je tvořena dvěma základními částmi - teoretickou a empirickou. Teoretická část
práce je věnována všeobecně tématu dárcovství pupečníkové krve. Zahrnuje informace o krvetvorné
tkáni a její transplantaci, vše potřebné o darování PK a výběru dárkyň, popisuje
odběr, zpracování a skladování pupečníkové krve, podrobně jsou zde rozebrány nepříbuzenské
transplantace PK a také historie bank pupečníkové krve. V této části jsou také
zmíněné informace z celostátní konference projektu BPK-ČR, která proběhla v prosinci
2007 a je zde uvedeno několik základních informací o komerčních odběrech PK.
Část empirická je zaměřena na vyhodnocení výzkumného šetření, které bylo realizováno
formou dotazníku. Ženy byly vybírány náhodně, díky čemuž se podařilo obsáhnout ženy
všech věkových kategorií, s odlišným stupněm vzdělání, ženy těhotné i netěhotné, ženy
s rozdílnými názory a znalostmi této problematiky.
Díky výzkumnému šetření bylo zjištěno, že ačkoli těhotné ženy ví o dárcovství pupečníkové
krve více, než ženy netěhotné či nikdy nerodící, všeobecně nejsou ženy v této
oblasti dobře informovány. Z odpovědí na otázky byla zjištěna některá překvapivá fakta:
20% dotazovaných žen se domnívá, že odběr pro veřejnou BPK-ČR je zpoplatněn. Další
překvapující skutečností je, že přes 50% dotazovaných žen sice považuje informace, které
o dárcovství pupečníkové krve mají za nedostatečné, avšak pro 20% z nich toto není důvod
proto, aby pátraly po dalších informacích.
Klíčová slova: Banka pupečníkové krve České republiky, pupečníková krev, dárcovství,
transplantace
Abstract
Němcová, Jana: The level of information of the women about the donation of cord
blood. Bachelor thesis. Qualification: Bachelor degree. Study domain: Midwifery. Head of
the project: MUDr. Klára Dlouhá. Collage of Nursing, Prague, 2008.
The goal of my bachelor thesis was to find out if women are well informed about the
donation of cord blood. I was especially interested in opinions of randomly chosen women
and in their reasons why to give or not to give cord blood during childbirth. This thesis
covers the important apects of obtaining, processing and storage of the cord blood as well
as all the important information about the project Umbilical Cord Blood Bank of the
Czech Republic. In addition to this, basic information about private cord blood banks,
which have expanded in Czech republic in few last years, is discussed.
The thesis is composed of two parts - the theoretical part and the empirical part. The
theoretical part of the thesis deals with the donation of cord blood including information
about haemopoietic tissue, its transplantation, facts about donation of cord blood and
selection of the donors. In addition to this, the obtaining, processing and storage of the
cord blood is described and the non-related cord blood transplantation and the history of
the cord blood banks is analysed in detail. In this part of the thesis, the information from
the national conference of the Umbilical Cord Blood Bank of the Czech Republic (held in
December 2007) and some basic information about commercial taking of the cord blood
is also mentioned.
The empirical part is aimed to evaluate the results that were obtained from the questionnaire.
The questionnaire covers group of randomly chosen women from all age categories,
with different degree of education, pregnant and non-pregnant as well as women with
different degree of knowledge in the area investigated area.
From the empirical investigation it can be concluded, that although pregnat women
are better informed about the cord blood donation than non-pregnant ones, the overall
degree of knowledge in this area is very poor. The questionnaire revealed several surprising
results: 20% of questioned women thought that they have to pay for the public cord blood
donation to the Umbilical Cord Blood Bank of the Czech Republic. Another interesing
result is that although 50% of questioned women considered their knowledge about this
topic as incomplete, for 20% of them it is not an impulse to look for further information
in this area.
Key words: Umbilical cord blood bank of the Czech Republic, cord blood, donation,
transplantation
Předmluva
Pupečníková krev dříve končila jako odpad. Nyní ji lze darovat již ve 36 porodnicích
v České republice a tím zvýšit naději na uzdravení dětí nemocných poruchami krvetvorby.
Pupečníková krev zařazená do projektu BPK-ČR je připravena pro jakéhokoliv pacienta,
kdekoliv na světě. Toto dárcovství PK je anonymní, bezplatné a altruistické. Jediným kritériem
pro výběr je shoda v tkáňových znacích mezi dárcem a příjemcem.
Výběr tématu byl ovlivněn nejenom studiem oboru porodní asistence, ale především
mou prací a praxí získanou v tomto oboru zdravotnictví. Problematiku týkající se dárcovství
pupečníkové krve jsem zvolila za účelem zjistit, do jaké míry jsou ženy informovány
o této možnosti. Zajímaly mě názory náhodně vybraných žen a úroveň jejich informovanosti
v dané problematice. Neméně důležité pro mě také bylo dozvědět se podrobnější
informace o zpracovávání a uchovávání zamrazených štěpů pupečníkové krve a o projektu
BPK-ČR jako takovém. Vedlejším cílem výzkumného šetření bylo zjistit základní informace
o soukromých bankách pupečníkové krve, které se v České republice v posledních
letech rozšířily.
Materiál byl čerpán z mých osobních zkušeností z praxe pracující porodní asistentky v
porodnici spolupracující s projektem BPK-ČR a také z knižních a časopiseckých publikací.
Domnívám se, že zjištěné údaje by mohly být zpětnou vazbou nejenom všem ženám,
ale také lékařům, porodním asistentkám i sestrám pracujících v gynekologických a porodnických
zařízeních a samozřejmě také přímo lidem pracujícím na projektu BPK-ČR.
Práce by rovněž mohla posloužit jako materiál pro budoucí studenty a studentky různých
zdravotnických oborů, kteří by si mohli díky ní vytvořit objektivní pohled na tuto proble-
matiku.
Na tomto místě bych ráda poděkovala Všem, bez kterých by nemohla tato práce vzniknout.
Především vedoucí mé diplomové bakalářské práce MUDr. Kláře Dlouhé z ÚPMD
za cenné rady, věcné připomínky a konzultace při vedení této práce.
S díky se obracím na Ústav pro péči o matku a dítě v Praze 4, kde mi bylo umožněno
provádět výzkum. Vřelý dík patří samozřejmě i Všem respondentkám, které ochotně a
pečlivě vyplnily mé dotazníky a také těm, kteří přispěli svými kritickými připomínkami
k vylepšení tohoto textu.
Obsah
Teoretická část 16
1 Úvod 16
2 Krvetvorná tkáň 17
2.1 Kmenové buňky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
2.2 Pupečníková krev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
3 Transplantace krvetvorné tkáně 21
3.1 Typy transplantací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
3.2 Onemocnění léčená transplantací krvetvorných buněk . . . . . . . . . . . . 22
3.3 Poruchy krvetvorby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
3.3.1 Anémie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
3.3.2 Akutní leukémie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
3.3.3 Trombocytopenie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
3.4 Transplantace PK - historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
4 Darování PK a výběr dárkyň 26
4.1 Kritéria výběru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
4.2 Označení v těhotenské průkazce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
4.3 Administrativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
5 Odběr pupečníkové krve 28
5.1 Kandidátky na odběr PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
5.2 Kontraindikace odběru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
5.3 Materiální vybavení odběrového místa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
5.4 Odběry krve spojené s dárcovstvím PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
5.5 Přeprava odběrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
5.5.1 Podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
5.5.2 Přeprava do zpracovávající laboratoře . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
5.6 Podrobnější informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
6 Zpracování a skladování PK 34
6.1 Jednotlivá vyšetření vzorků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
6.1.1 Vyšetření ze vzorků před zamrazením . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
6.1.2 Vyšetření ze zamrazených vzorků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
OBSAH
6.1.3 Stanovení odebraného množství PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
6.1.4 Krevní obraz, AB0 test, fenotyp Rh . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
6.1.5 HLA typizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
6.1.6 Bakteriologické a virologické vyšetření . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
6.1.7 Vyšetření CFU - GM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
6.1.8 Vyšetření CD 34+ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
6.1.9 Vyšetření krve matky - dárkyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
6.1.10 Validace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
6.2 Nejčastější důvody pro vyřazení štěpů po zamrazení . . . . . . . . . . . . . 37
6.3 Kritéria pro zpracování pupečníkové krve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
6.4 Skladování štěpů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
7 Banky PK a transplantace PK 40
7.1 Banky pupečníkové krve obecně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
7.2 Transplantace PK - stav v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
7.3 Metoda „Double cord . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
8 Nepříbuzenské transplantace KD a PK 42
8.1 Vytváření registrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
8.2 Zakládání bank pupečníkové krve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
8.3 Organizace BPK-ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
8.4 Český registr dárců krvetvorných buněk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
8.4.1 Proč vstoupit do registru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
8.4.2 Podmínky vstupu do registru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
8.4.3 Způsob registrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
8.4.4 Jak probíhá odběr krvetvorných buněk? . . . . . . . . . . . . . . . . 45
9 Údaje z Celostátní konference BPK-ČR 46
10 Komerční odběry pupečníkové krve 48
10.1 Komerční firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
10.1.1 Cryo-Save (Archiv buněk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
10.1.2 Cord Blood Center . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
10.1.3 Tkáňová banka FN Brno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
10.2 Názor MUDr. Petra Kobylky, CSc. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51
Empirická část 53
11 Výzkumné šetření 53
11.1 Volba problému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
11.2 Hlavní a vedlejší cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
11.3 Stanovení hypotéz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
11.4 Metodika empirického šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
11.5 Průběh empirického šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
11.6 Charakteristika výzkumného vzorku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
OBSAH
11.7 Zpracování empirického šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
12 Vyhodnocení dotazníku 56
13 Vyhodnocení stanovených hypotéz 94
13.1 Vyhodnocení hypotézy č. 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
13.2 Vyhodnocení hypotézy č. 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
13.3 Vyhodnocení hypotézy č. 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
13.4 Vyhodnocení hypotézy č. 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
13.5 Vyhodnocení hypotézy č. 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
13.6 Vyhodnocení hypotézy č. 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
13.7 Vyhodnocení hypotézy č. 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
13.8 Vyhodnocení hypotézy č. 8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
13.9 Vyhodnocení hypotézy č. 9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
14 Diskuze 101
15 Závěr 104
Přílohy 105
A Současná aplikace krvetvorných buněk I
B Deset základních bodů o PK IV
C Letáky BPK-ČR V
D Výroční zpráva BPK-ČR 2006 VII
E Leták registr dárců kostní dřeně IX
F Spolupracující porodnice projektu BPK-ČR X
G Výhody a nevýhody pupečníkové krve XII
H Certifikát o účasti na konferenci BPK-ČR 2007 XIII
I Rozhovor ČR 1 s MUDr. Kobylkou XIV
J Letáky komerčních firem XVII
K Dotazník XIX
L Zpětná vazba od respondentek XXII
Seznam obrázků
2.1 Červené krvinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
2.2 Červené krvinky a různé druhy bílých krvinek . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
2.3 Červené krvinky a krevní destičky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
2.4 Kostní dřeň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
2.5 Kmenové buňky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
2.6 Anatomie placenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
5.1 Vak před odběrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
5.2 Vak při odběru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
5.3 odběr PK I. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
5.4 odběr PK II. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
5.5 Vak po odběru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
6.1 Laminární box . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
6.2 Vyšetření PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
6.3 Velkoobjemový zásobník na tekutý dusík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
6.4 Kryo kontejner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
6.5 Kryo kontejnery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
A.1 Současná aplikace krvetvorných buněk I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . II
A.2 Současná aplikace krvetvorných buněk II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . III
C.1 Leták BPK-ČR I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V
C.2 Leták BPK-ČR II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VI
D.1 Výroční zpráva BPK-ČR 2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VIII
E.1 Leták registru dárců kostní dřeně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IX
H.1 Certifikát o účasti na konferenci BPK-ČR 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . XIII
J.1 Leták společnosti Cryo-Save . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XVII
J.2 Leták společnosti Cord Blood Center . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XVIII
Seznam tabulek
5.1 Porodnické a pediatrické kontraindikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
9.1 Procento dobrých štěpů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
12.1 Věk respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
12.2 Rodinný stav respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
12.3 Nejvyšší ukončené vzdělání respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
12.4 Těhotné versus netěhotné respondentky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
12.5 Porodnost respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
12.6 Počet porodů respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
12.7 Dárcovství PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
12.8 Důvody proč respondentky darovaly PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
12.9 Nejčastější důvody proč respondentky nedarovaly PK . . . . . . . . . . . . 67
12.10Informovanost žen o možnosti darování PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
12.11Zdroj informací o PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
12.12Dostatečnost informací o PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
12.13Zdroj dalších informací o PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
12.14Úvaha nad možností darovat PK při porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
12.15Důvody proč ženy neuvažují nad dárcovstvím PK . . . . . . . . . . . . . . . 74
12.16Jiný důvod proč ženy neuvažují nad dárcovstvím PK . . . . . . . . . . . . . 75
12.17Dárce PK z okolí respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
12.18Dárkyně PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77
12.19Finanční úhrada BPK-ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
12.20Doba odběru PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
12.21Možnost změny rozhodnutí před odběrem PK . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
12.22Ohrožení dárkyně či jejího miminka při odběru PK . . . . . . . . . . . . . . 81
12.23Následné vyšetření u dárkyně či jejího miminka . . . . . . . . . . . . . . . . 82
12.24Možnosti využití PK v rámci lokality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
12.25Znalost možností pro využití PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
12.26Jmenované možnosti pro využití PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
12.27Povědomí o existenci soukromých BPK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
12.28Finance na soukromý odběr PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87
12.29Přesná cena za soukromý odběr PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
12.30Odhad ceny za soukromý odběr PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
SEZNAM TABULEK
12.31Ochota zaplatit soukromý odběr PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
12.32Důvod pro nevyužití možnosti soukromého odběru PK . . . . . . . . . . . . 91
12.33Jiný důvod pro nezaplacení soukromého odběru PK . . . . . . . . . . . . . 92
12.34Využití PK u soukromých bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
13.1 Vzdělání a znalost možností využití PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
13.2 Věk a znalost možností využití PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
13.3 Závislost roků porodů a znalosti možností využití PK . . . . . . . . . . . . 100
Seznam grafů
12.1 Věk respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
12.2 Rodinný stav respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
12.3 Nejvyšší ukončené vzdělání respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
12.4 Těhotné versus netěhotné respondentky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
12.5 Porodnost respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
12.6 Počet porodů respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
12.7 Roky porodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
12.8 Dárcovství PK mezi respondentkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
12.9 Uvedení důvodu proč darovaly PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65
12.10Uvedení důvodu proč nedarovaly PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
12.11Informovanost žen o možnosti darování PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
12.12Zdroj informací o PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
12.13Dostatečnost informací o PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
12.14Úvaha nad možností darovat PK při porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
12.15Dárce PK z okolí respondentek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76
12.16Dárkyně PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77
12.17Finanční úhrada BPK-ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
12.18Doba odběru PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79
12.19Možnost změny rozhodnutí před odběrem PK . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
12.20Ohrožení dárkyně či jejího miminka při odběru PK . . . . . . . . . . . . . . 81
12.21Následné vyšetření u dárkyně či jejího miminka . . . . . . . . . . . . . . . . 82
12.22Možnosti využití PK v rámci lokality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
12.23Znalost možností pro využití PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
12.24Povědomí o existenci soukromých BPK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
12.25Uvedení ceny za soukromý odběr PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87
12.26Přesná cena za soukromý odběr PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
12.27Odhad ceny za soukromý odběr PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
12.28Ochota zaplatit soukromý odběr PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
12.29Důvod pro nevyužití možnosti soukromého odběru PK . . . . . . . . . . . . 91
12.30Využití PK u soukromých bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
13.1 Vzdělání a znalost možností využití PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
13.2 Věk a znalost možností využití PK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
13.3 Závislost roků porodů a znalosti možností využití PK . . . . . . . . . . . . 99
Seznam zkratek
AB0 Skupinový systém AB0 (krevní skupiny A, B, 0, AB).
AIDS Z angl. „Acquired Immune Deficiency Syndrome - jedná se o syndrom získaného
imunodeficitu (soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity, tj.
obranyschopnosti organismu).
BFU - E Z angl. „Burst Forming Unit - prekurzor erytrocytů.
BMDW Z angl. „Bone Marrow Donors Worldwide - dárci dřeně celého světa.
BPK-ČR Banka pupečníkové krve České republiky.
CBU Z angl. „Cord Blood Units - jednotky pupečníkové krve.
CD 34+ Z angl. „The cluster of differentiation - diferenciační skupina je označení
pro skupinu molekul na buňkách, které mají na povrchu stejnou antigenní
determinantu (=epitop). Tyto epitopy (a tím i celé buňky) lze identifikovat
stejnou monoklonální protilátkou. CD antigeny patří mezi membránové
antigeny.
CFU Z angl. „Colony-Forming Unit .
CFU-GM Kultivační vyšetření koncentrace krvetvorných buněk.
CMV Cytomegalovirus.
CPD Citrát-fosforečnan-dextrosový - antikoagulační roztok.
DMSO Dimethyl sulfoxide (molekulární vzorec C2H6OS), také známý jako methyl
sulfoxide, dimethyl sulphoxide, dimethylsulfoxide, methylsulfinylmethane nebo
sulfinylbismethane - bezbarvá hydroskopická kapalina, která patří ke třídě
„dipolar aprotic rozpouštědla .
DNA Z angl. „Deoxyribonucleic Acid - Deoxyribonukleová kyselina (DNK) je nositelkou
genetické informace všech organismů. DNA je pro život nezbytnou
látkou, která ve své struktuře kóduje a buňkám zadává jejich program a tím
předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu.
Ery Erytrocyty (červené krvinky, z řečtiny erythros (červený) a kytos (buňka) nejběžnější
krevní buňka).
FN Fakultní nemocnice.
FNsP Fakultní nemocnice s poliklinikou.
HIV Z angl. „Human Immunodeficiency Virus - virus způsobující ztrátu obranyschopnosti
u člověka.
HLA Z angl. „Human Leukocyte Antigen system - hlavní histokompatibilitní systém
člověka.
HTML Z angl. „HyperText Markup Language .
IKEM Institut klinické a experimentální medicíny (Praha).
KB Kmenové buňky.
KD Kostní dřeň.
LAD Syndrom LAD (z angl. „Leukocyte Adhesion Deficiency ) - deficience leukocytové
adheze.
Leu Leukocyty (bílé krvinky - jsou výkonnými buňkami imunitního systému).
MNC Monocyty (druh bílé krvinky, který tvoří 3-8% leukocytů periferní krve).
PBSC Z angl. „Peripheral Blood Stem Cells - krvetvorné buňky z periferní krve.
PK Pupečníková krev.
Rh Rh systém patří spolu s AB0 ke klinicky nejvýznamnějším systémům krevních
skupin.
SBT Z angl. „Sequence-Specific Primer - metoda HLA typizace.
SQL Z angl. „Standard Query Language .
SSOP Z angl. „Sequence-Specific Oligonucleotide Probe - metoda HLA typizace.
SSP Z angl. „Sequencing-Based Typing - metoda HLA typizace.
VFN Všeobecná fakultní nemocnice.
ÚHKT Ústav hematologie a krevní transfuze (VFN, Praha).
ÚPMD Ústav pro péči o matku a dítě (Praha).
Teoretická část
Kapitola 1
Úvod
V dnešní době se vyskytuje řada onemocnění ovlivňujících životy dospělých, ale i
dětí.
V České republice ročně onemocní na nádorová onemocnění zhruba 350 dětí, nejčastěji
jde o leukémii (asi 37%, tedy asi 100 dětí ročně). Nejčastější formou leukémie je
akutní lymfoblastická leukémie a postihuje především děti ve věku od 2 do 5 let. U dětí se
však vyskytují i jiné, často nebezpečnější, typy leukémií. Při diagnostikování těchto chorob
je transplantace kostní dřeně či pupečníkové krve, tedy zdroje krvetvorných buněk,
jednou z možných metod, jak zachránit nemocnému život. Pupečníková krev je, vzhledem
k jejímu menšímu množství, velkou šancí zejména pro dětské pacienty. Miminko má po
narození velmi slabou imunitu. Právě tato počáteční nevýhoda má při použití jeho tkáně
za následek méně potransplantačních komplikací ve srovnání s běžnou transplantací kostní
dřeně. Transplantační štěp je většinou zcela vyšetřený a okamžitě připravený k použití,
čímž odpadá doba čekání na kontaktování dárce, jeho vyšetření a odebrání (měsíce) a
podstatně se zkracuje (týdny).
Pupečníková krev je stejně jako kostní dřeň zdrojem krvetvorných buněk k transplantaci.
Tato krvetvorná tkáň za běžných podmínek končí jako odpad. Existuje ale možnost
jak ji smysluplně využít. Darováním pupečníkové krve lze zachránit život.
16
Kapitola 2
Krvetvorná tkáň
Krev je velmi důležitou součástí našeho těla. Buněčnou část krve tvoří jednak červené
krvinky (Obr. 2.1) odpovídající za přenos plynů (například kyslíku), jednak bílé krvinky
(Obr. 2.2) odpovědné za obranyschopnost organismu proti infekcím, jedům a nádorovým
buňkám a také buněčné úlomky, které nazýváme krevní destičky (Obr. 2.3), které zodpovídají
za srážlivost krve[1].
Obr. 2.1: Červené krvinky
2.1 Kmenové buňky
Všechny buněčné součásti krve vznikají především v kostní dřeni. Kostní dřeň (Obr.
2.4) obsahuje speciální buňky zvané kmenové (Obr. 2.5), ze kterých vznikají všechny
ostatní buňky krve[22]. Stejně tak jako z oplozeného vajíčka, což je vlastně jedna buňka,
vzniká celý člověk, tedy všechny jeho buňky, vznikají z této kmenové krevní buňky všechny
druhy krvinek. Kmenové buňky jsou tedy takové ”pramatky” ostatních krvinek. Dobrou
představu je možné získat z nákresu.
17
KAPITOLA 2. KRVETVORNÁ TKÁŇ 18
Základními vlastnostmi kmenových buněk jsou:
• Schopnost sebeobnovy.
• Produkce specializovaných buněk (regenerace tkání).
Typy kmenových buněk:
• Zralé KB (multipotentní) - adultní, somatické, jednotlivé kmenové buňky dávají
vznik omezenému repertoáru buněk.
• Časné KB (pluripotentní) - embryonální (blastocysta) dávají vznik všem typům
buněk těla).
Obr. 2.2: Červené krvinky a různé druhy bílých krvinek
Obr. 2.3: Červené krvinky a krevní destičky
Kostní dření protéká velké množství krve a do jejího proudu se neustále uvolňují nové
a nové zralé krvinky. Ale i kmenové buňky se někdy vydají na cestu tělem a usídlí se
v kostní dřeni jiné kosti. Proto tyto kmenové buňky nacházíme i v periferní krvi, i když
u dospělého člověka ve velmi malém množství. U novorozence je ale jejich množství velmi
blízké množství, které se nachází u dospělého člověka v kostní dřeni.
2.2 Pupečníková krev
Co si představit pod pojmem pupečníková krev? Čí krev to ve skutečnosti je? Odpověď
je jednoduchá. Po oplození vajíčka spermií se vajíčko začne dělit a vzniká stále více a více
buněk. Po uhnízdění tohoto „shluku buněk v děloze, se začne vyvíjet jednak vlastní plod,
KAPITOLA 2. KRVETVORNÁ TKÁŇ 19
Obr. 2.4: Kostní dřeň
Obr. 2.5: Kmenové buňky
KAPITOLA 2. KRVETVORNÁ TKÁŇ 20
ale z některých buněk se vytvářejí jiné části, zdánlivě k plodu nepatřící. Jsou to placenta,
pupečník a také plodové obaly. Plodové obaly plod chrání. Placenta se stará o přenos
živin od matky a odstranění odpadních látek a pupečník je jakousi dopravní drahou mezi
plodem a placentou. Placenta (Obr. 2.6) vrůstá do povrchových vrstev děložní sliznice a je
omývána z jedné strany krví matky. Uvnitř placenty jsou cévy s krví plodu. Krev plodu se
z placenty a do placenty dostává pupečníkem. V placentě přechází z krve matky do krve
plodu kyslík a živiny důležité pro vývoj plodu. Naopak z krve plodu se odstraňuje kysličník
uhličitý a jiné odpadní látky. Krev matky a plodu jsou od sebe odděleny buněčnou stěnou.
Obr. 2.6: Anatomie placenty
Z toho všeho je patrné, že placenta, pupečník i krev, která jimi protéká, patří plodu.
Placenta má část mateřskou a část fetální, lze proto získat DNA mateřskou i fetální. Po
porodu dítěte se pupečník zaškrtí a přestřihne. V pupečníku a placentě, přesněji v cévách
pupečníku a placenty, zůstává nevelké množství krve plodu - to je pupečníková (nebo také
placentární) krev[1].
Kapitola 3
Transplantace krvetvorné tkáně
V zásadě existuje několik důvodů pro transplantaci krvetvorné tkáně:
• Prvním důvodem je to, že kostní dřeň pacienta přestane vytvářet a uvolňovat krvinky
do krevního oběhu. Jedná se o úplné nebo částečné selhání kostní dřeně (například
při aplastické anemii).
• Druhým důvodem je situace, kdy kostní dřeň vytváří nenormální klony krvinek, které
nejsou schopny správně fungovat a navíc ještě potlačují tvorbu normálních krevních
buněk. V tom případě je potřeba nemocnou tkáň zlikvidovat a nahradit zdravou
(například při leukémii).
• Třetím důvodem je vlastní léčba jiných nádorových onemocnění, kdy při velmi razantní
léčbě nádorů dojde k likvidaci citlivé krvetvorné tkáně a je třeba ji obnovit.
• Čtvrtým důvodem jsou některá vrozená onemocnění, kdy tělesné buňky nejsou schopny
zpracovat například nějakou chemickou látku. Tuto schopnost mohou tělu přinést
transplantované buňky krvetvorné tkáně.
3.1 Typy transplantací
Transplantace můžeme obecně rozdělit na několik typů:
• Autologní - dárce sám je pacient - kostní dřeň je například odebrána pacientovi
v době, kdy nemá projevy onemocnění. Pacient pak podstoupí velmi razantní léčbu,
která zároveň zlikviduje jeho kostní dřeň. Krvetvorba je mu navrácena pomocí jeho
vlastního štěpu - jsou mu vráceny dříve odebrané krvetvorné buňky. Předpokládá se,
že pokud jsou ve štěpu nádorové buňky, tak v takovém množství, že si s nimi pacient
poradí sám. Lze také pomoci tím, že jsou nádorové buňky zlikvidovány některým
laboratorním postupem přímo v odebrané krvetvorné tkáni. Jde o nejčastější druh
transplantace s nejmenšími potransplantačními komplikacemi oproti ostatním typům
transplantací.
• Alogenní příbuzenská - dárcem je v tomto případě někdo z rodiny - je nejčastějším
typem alogenních transplantací, její výhodou je větší imunologická vhodnost.
21
KAPITOLA 3. TRANSPLANTACE KRVETVORNÉ TKÁNĚ 22
• Alogenní nepříbuzenská - dárce je v tomto případě anonymní, získaný z registru
dárců kostní dřeně nebo právě z banky pupečníkové krve - mívá mnoho komplikací
po transplantaci. Pro mnoho pacientů představuje ale jedinou šanci.
• Xenogenní - transplantace z jednoho živočišného druhu na jiný. U krvetvorné tkáně
se u člověka nepoužívá.
Pokud nastane situace, kdy je potřeba pacienta transplantovat alogenním štěpem, je
nutno zjistit kombinaci speciálních tkáňových imunitních znaků (HLA - Human Leukocyte
Antigen). Zjednodušeně lze říci, že těchto základních tkáňových znaků je sledováno 6.
Shoda tkáňových znaků dárce by měla být co největší s tkáňovými znaky příjemce (tedy
pacienta). Ideální shoda je samozřejmě 6/6. U kostní dřeně se toleruje u nepříbuzenských
transplantací 5/6, u příbuzenských i 3/6, ale samozřejmě je zde pravděpodobnost většího
množství komplikací. Jde zvláště o takzvanou „reakci štěpu proti hostiteli . Což znamená,
že štěp se „obrátí proti pacientovi. Je potřeba si uvědomit, že kostní dřeň produkuje bílé
krvinky, které jsou zodpovědné za obranyschopnost organismu. V případě reakce štěpu
proti hostiteli se bílé krvinky obrátí proti pacientovi. Z tohoto hlediska není tedy bez zajímavosti,
že u krvetvorné tkáně z pupečníkové krve se tato komplikace vyskytuje v menším
procentu, a že při transplantaci se toleruje shoda až 4/6. Protože je ale vždy něco za
něco, štěp má menší efekt „reakce štěpu proti leukemii , tedy dokáže hůře likvidovat zbylé
nádorové buňky u leukémických onemocnění.
Vlastní průběh transplantace krvetvorné tkáně je jednoduchý. Štěp se aplikuje podobně
jako transfúze krve a kmenové buňky krvetvorby si samy najdou nejvhodnější místo pro
svůj růst. Kritické období nastává zvláště po transplantaci, kdy je pacient bez vlastní
krvetvorby a čeká na dostatečnou tvorbu krvinek z transplantované krvetvorné tkáně.
Riziko komplikací v tomto období je obrovské. Ačkoliv počet transplantací rok od roku
stoupá (zvláště u alogenních transplantací), je riziko hodně vysoké a tento postup se volí
u pacientů, kde je to prakticky jediná šance na uzdravení.
3.2 Onemocnění léčená transplantací krvetvorných buněk
Navzdory komplikacím, které v současnosti léčba transplantací krvetvorných buněk
přináší, se používá již dnes při léčbě asi padesáti různých závažných onemocnění, přičemž
jejich spektrum se stále rozšiřuje. Některá z nich se vyskytují pouze zřídka, některá naopak
patří mezi nejčastější příčiny úmrtí (například v období mezi 3. - 10. rokem života u dětí
jsou leukémie, vedle úrazů, nejčastější příčinou smrti). Během života člověk onemocní
některými z těchto onemocnění s pravděpodobností větší než 15%. Ne v každém případě
je však vhodná léčba transplantací krvetvorných buněk.
Tato onemocnění lze rozdělit na vrozená a získaná. Vrozená onemocnění nelze léčit
vlastní pupečníkovou krví, protože i krvetvorné buňky jsou poškozeny. V takovém případě
musí být krvetvorné buňky z PK sourozence, případně z jiného zdroje[11].
Léčba transplantací krvetvorných buněk je limitována tím, že se pouze pro část pacientů
najde vhodný zdroj těchto buněk. Celkově však platí, že výběr léčby závisí na
množství různých faktorů. Proto je výběr léčby u konkrétního pacienta velmi individuální.
Onemocnění u kterých mohou být aplikovány krvetvorné buňky (Obr. A.1 a Obr. A.2).
KAPITOLA 3. TRANSPLANTACE KRVETVORNÉ TKÁNĚ 23
3.3 Poruchy krvetvorby
Poruchy tvorby krve mohou nastat z mnoha různých příčin. Může jít jak o dědičná
onemocnění, tak o vliv jiných probíhajících chorob, nebo vnějších faktorů. Tyto poruchy
mohou postihovat všechny krevní řady, jejich jednotlivé vývojové fáze a ohrožují pacienty
všech věkových skupin. Z široké skupiny krvetvorných poruch bude jmenována anémie, leukémie
a trombocytopenie. Zdravotní komplikace vznikající na základě poruch krvetvorby
se odvozují zejména od funkce, kterou postižené krevní elementy zastávají[19][22].
3.3.1 Anémie
Jako anémie jsou označovány chorobné stavy, které se vyznačují sníženým množstvím
hemoglobinu a zpravidla také sníženým hematokritem (relativní objem erytrocytů v krvi
z celkového objemu krve vyjádřený percentuálně) a počtem erytrocytů. V závislosti na
tomto úbytku je narušen transport kyslíku do tkání. Anémie tedy není jedna choroba, ale
lze ji označit za syndrom vznikající z různých příčin. Nejpřehledněji lze v tomto ohledu
rozdělit anémie do čtyř skupin:
1. Způsobené nedostatečnou produkcí erytrocytů v kostní dřeni. Může jít o vrozená
onemocnění (Diamond-Blackfan anémie, Fanconiho anémie). Nedostatečná produkce
erytrocytů může být dále způsobena léky a chemikáliemi, ionizačním zářením, infekcemi
a řadou dalších příčin, příp. je příčina neznámá. Další činitele představuje
nedostatek látek potřebných ke krvetvorbě (železa, kyseliny listové nebo vitaminu
B12).
2. Způsobené nadměrným a předčasným rozpadem erytrocytů (hemolytické anémie),
např. vinou defektu membrány erytrocytů, nedostatku nebo abnormalit jejich enzymové
výbavy apod.
3. Způsobené nadměrnou ztrátou erytrocytů, např. při krvácení, při úrazu, některých
vředových onemocněních, z gynekologických příčin (potrat, mimoděložní těhotenství),
pooperační krvácení. . .
4. Způsobené sdruženými příčinami a anémie u chronických chorob jakými jsou chronické
zánětlivé stavy, renální insuficience, fibróza, hypersplenismus (zvětšení objemu
sleziny), nádorová onemocnění.
Příznaky anémie jako poruchy transportu kyslíku v organismu mají odlišnou výraznost
v závislosti na jejím průběhu. Organismus se na sníženou krvetvorbu může v případě
pozvolného nástupu postupně adaptovat a příznaky se nemusí jevit příliš výrazně. Jde
zejména o zvýšenou únavu, zrychlení dechu, celkovou slabost, hrozí mdloby (např. při
rychlé vertikalizaci), snižuje se tělesná výkonnost, může se objevit nechutenství, ztráta
hmotnosti aj. Diagnóza se stanoví na základě komplexního vyšetření krve, v některých
případech je nutné provést punkci a vyšetření kostní dřeně. Léčba anémie je individuální
v závislosti na příčině vzniku. Nedostatek železa a ostatních, pro krvetvorbu významných
látek je třeba kompenzovat potravou a lékovými doplňky[18].
KAPITOLA 3. TRANSPLANTACE KRVETVORNÉ TKÁNĚ 24
3.3.2 Akutní leukémie
Leukémie je nádorové onemocnění krvetvorby, které postihuje zejména bílou krevní
řadu[5]. Příčiny vzniku leukemie nejsou dosud jednoznačně objasněny, uvažuje se o vzájemném
působení více faktorů - rizikové je např. kouření, styk s některými chemikáliemi,
radioaktivní záření, předcházející léčba nádorového onemocnění aj. Akutní leukémie, která
je oproti leukémii chronické výrazně častější se rozděluje na dva podtypy, které se odlišují
průběhem i strategií léčebných postupů. Akutní myeloidní leukémie vychází z postižení
tvorby granulocytů a monocytů, postihuje pacienty dětského, převážně však dospělého
věku. Akutní lymfoblastová leukémie se výrazně častěji objevuje u pacientů dětského věku.
Je nejčastějším maligním onemocněním pacientů dětského věku. Vychází z postižení tvorby
lymfocytů.
U leukémie spočívá prvotní porucha v maligní transformaci krvetvorné kmenové buňky.
Řada, která vzniká z této buňky (buněk) je defektní, blokuje se vyzrávání buněk a jejich
produkce je přitom zvýšená. V organismu pak souběžně existují dvě vývojové řady - jedna
pochází z normální kmenové buňky a druhá z výše zmíněné buňky „leukémické . Defektní
řada vykazuje nadprodukci na úkor řady „zdravé , není tedy zajištěna dostatečná tvorba
zralých, funkčních bílých krvinek a naopak dochází k hromadění defektních, nevyzrálých
leukocytů. Oslabena je tak tvorba červené a destičkové řady. V léčbě akutních leukémií se
využívá zejména chemoterapie, v některých případech pak transplantace kostní dřeně či
právě pupečníkové krve. Ačkoliv leukémie obecně je vyléčitelným onemocněním, při jejím
pozdním odhalení je riziko úmrtí pacienta vysoké.
3.3.3 Trombocytopenie
Trombocytopenie je uváděna jako zástupce poruch krevních destiček - trombocytů.
Tato porucha vzniká při nepoměru mezi nově vznikajícími trombocyty a jejich zánikem.
Důvodem je buď selhání tvorby krevních destiček v kostní dřeni, nebo jejich nestandardně
rychlý zánik[14]. Tyto dva faktory se mohou při některých poruchách vyskytovat současně.
Nedostatek trombocytů silně komplikuje proces zástavy všech krvácivých stavů. Snížení
tvorby trombocytů může být vrozené, zpravidla jde ale o poruchu získanou, nejčastěji pak
souvisí s širším postižením krvetvorných procesů. Za urychlenou destrukcí krevních destiček
pak mohou stát autoimunitní procesy (vznik autoprotilátek proti antigenům krevních
destiček), nebo jejich nadměrná spotřeba, např. v závislosti na probíhajících chorobách
(syndrom Moschcowitzové, hemolyticko-uremický syndrom), krvácení z vnějších příčin atd.
Jedná -li se o funkční postižení trombocytů, hovoříme o trombocytopatii.
Poruchy krvetvorby vznikají z řady příčin a jejich rozvoj v mnoha případech představuje
riziko ohrožení života pacienta. Léčba těchto poruch je často velmi náročná a proto
patří velké poděkování všem dárcům krve, příp. kostní dřeně a dárkyním PK, díky kterým
je současná medicína schopná pomoci daleko vyššímu počtu pacientů, než tomu bylo
v minulosti[10].
KAPITOLA 3. TRANSPLANTACE KRVETVORNÉ TKÁNĚ 25
3.4 Transplantace PK - historie
Historie transplantací pupečníkové krve v klinické praxi začala roku 1988. V pařížské
nemocnici Sv. Ludvíka byla poprvé a úspěšně transplantována dětská pacientka s Fanconiho
anemií buňkami PK od sourozence. Transplantaci předcházela dlouhodobá spolupráce
pařížského centra prof. Eliane Gluckmanové a prof. Hala E. Broxmeyera z Indiana University
v Indianapolis. V následujících letech přibývalo dětských transplantací PK velmi
rychle, a to jak příbuzenských, t. j. mezi sourozenci, tak i nepříbuzenských, z bank pupečníkové
krve.
Úzká spolupráce Ústavu hematologie a krevní transfuze a 2. dětské kliniky FN Motol
v Praze s 2. gynekologicko-porodnickou klinikou 1. LF UK v Praze umožnila od prosince
1993 získávat zkušenosti s odběrem pupečníkové krve také u nás v ČR. Od jara 1994 bylo
zahájeno cílené sledování rodiny pacienta s těžkým vrozeným syndromem imunodeficience
- LAD. V srpnu 1994 byla při porodu zdravého sourozence odebrána PK, vyšetřena a kryokonzervována.
Pacient prodělal v průběhu podzimu náročnou přípravu, transplantován
krví sourozence byl počátkem listopadu 1994. Potransplantační průběh byl sice komplikovaný,
avšak úspěšný. V současné době je pacient bez známek základního onemocnění.
Transplantační centra v Evropské unii (ale nejenom v ní) se v 90. letech sdružila v rámci
dlouhodobého projektu Evropské unie Eurocord (I. a nyní II.), který koordinuje prof. E.
Gluckmanová. Tento projekt pokrývá komplexně celou problematiku PK, počínaje výběrem
pro dárcovství, přes vyšetřování štěpu až po klinické použití s následným sledováním
transplantovaného pacienta. Větší důraz je ale kladen na klinickou část. Česká republika
byla prakticky od počátku přítomna v projektu Eurocord prostřednictvím dvou pracovišť
- 2. dětské kliniky FN Motol (Oddělení dětské hematologie s transplantační jednotkou) a
Oddělení zpracování krvetvorné tkáně ÚHKT (tedy vedoucí laboratoří BPK-ČR)[1].
Kapitola 4
Darování PK a výběr dárkyň
Dobře podané informace umožňují získat od rodičky jasný souhlas k dárcovství pupečníkové
krve. Základní informace jsou obsaženy v letáku „Darujte pupečníkovou krev,
zachráníte život dětem s poruchami krvetvorby. (Obr. C.2 a Obr. C.1), který je rozdáván
v porodnicích spolupracujících s projektem BPK-ČR a u některých obvodních gynekologů
v rámci prenatální péče. Jsou v něm uvedeny základní informace o PK, užitečnost tohoto
dárcovství a jeho neškodnost pro matku i dítě.
Informace se poskytují ženám s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím, u kterých se
porod předpokládá v určité porodnici, během pravidelné lékařské kontroly v těhotenské
poradně v posledním měsíci těhotenství lékařem, který tuto prohlídku provádí. Výjimečně
jsou tyto informace podávány rodičkám také až při přijetí k porodu.
Během kontrol v prenatální ambulanci:
• Je rodičce předán informační leták „Darujte pupečníkovou krev , pokud už ho ne-
vlastní.
• Po zodpovězení všech otázek a pokud rodička s odběrem souhlasí, je s ní sepsán
výběrový protokol (formulář vydaný BPK-ČR) a rodička také podepisuje souhlas
s odběrem placentární krve (rovněž formulář vydaný BPK-ČR).
• Pro ženy, které odevzdaly písemný souhlas, je založena složka a jejich těhotenská
průkazka je označena zkratkou BPK či slovním spojením „Banka pupečníkové krve
jako upozornění pro porodní tým.
4.1 Kritéria výběru
Dárkyně musí splňovat následující kritéria:
• Fyziologický průběh gravidity.
• Porod na jedné z porodnic spolupracujících na projektu.
• Negativní anamnéza z hlediska kontraindikací pro použití placentární krve k transplan-
taci.
26
KAPITOLA 4. DAROVÁNÍ PK A VÝBĚR DÁRKYŇ 27
• Rodička si je vědoma důležitosti svého rozhodnutí, projeví souhlas s odběrem pupečníkové
krve a je připravena pomoci při budování BPK-ČR (návštěva u lékaře při
postnatální prohlídce, informování banky v případě onemocnění dítěte. . . )
4.2 Označení v těhotenské průkazce
Těhotenská průkazka je označena tak, aby porodní asistentka mohla během přípravy
k porodu rozlišit kandidátky na odběr pupečníkové krve. Taková průkazka je označena
zkratkou BPK či slovním spojením „Banka pupečníkové krve .
4.3 Administrativa
BPK-ČR v rámci odebírání pupečníkové krve vytvořila dokumentaci skládající se ze 4
formulářů. Jou to:
1. Výběrový protokol - skládá se z informací o matce (jméno, příjmení, RČ, etnikum,
povolání, místo a datum odběru PK), z kompletní anamnézy matky (především se
týká všech závažných onemocnění, předchozích těhotenství, pohlaví a věku jejích
dětí), z informací o otci dítěte a jeho anamnéze, zaznamenáván je průběh současného
těhotenství a výskyt případných patologií.
2. Souhlas s odběrem placentární krve - v něm rodička podepisuje, že porozuměla
informacím, které jí byly poskytnuty o dárcovství PK, souhlasí s bezplatným
dárcovstvím PK, s odběrem její krve pro požadované rozbory (např. HIV - AIDS,
hepatitida. . . ), také souhlasí s tím, že lékař jejího dítěte bude informovat BPK-ČR
v případě, že by dítě vážně onemocnělo apod.
3. Odběr - tento formulář sestává z identifikace rodičky, informací o odběru (místo, hodina,
datum), zjištěných problémech (hemoragie, předčasné odlučování placenty. . . ),
z informací o porodu a novorozenci (zda šlo o předčasný porod, předčasný odtok
plodové vody, o výskytu vysokých teplot u matky, sníženém skóre podle Apgarové
u novorozence. . . ).
4. Klinické ohodnocení novorozence - skládá se z identifikace dítěte a matky a
zhodnocení zdravotního stavu novorozence, které sepíše pediatr, jenž novorozence
po porodu prohlížel.
Všechny tyto dokumenty se přikládají k odebrané pupečníkové krvi v porodnici a dopravují
se s ní do zpracovatelských laboratoří. Informace uvedené v protokolu procházejí
ještě kontrolou při kompletování složky ke štěpu ve zpracovatelských laboratořích. Tato
kontrola je součástí vstupního filtru před zpracováním PK. Výběrový protokol je archivován
v laboratoři Oddělení zpracování kostní dřeně a kryokonzervace ÚHKT v Praze nebo
v příslušných zpracovatelských laboratořích společně s formulářem o souhlasu s odběrem
placentární krve podepsaným rodičkou.
Kapitola 5
Odběr pupečníkové krve
Odběr PK probíhá pouze v porodnicích spolupracujících na projektu BPK-ČR (kapitola
8.3).
5.1 Kandidátky na odběr PK
Potenciální kandidátkou na odběr PK je každá rodička, která je dostatečně informována
lékařem nebo porodní asistentkou a má sepsané a podepsané formuláře, které jsou
k odběru třeba. Zároveň ale kandidátkou na odběr PK může být pouze ta rodička, u níž se
neobjevily žádné kontraindikace k odběru PK, jejíž porod probíhá v souladu s provedením
odběru pupečníkové krve a pokud během porodu nezměnila své stanovisko k odběru PK.
5.2 Kontraindikace odběru
Odběr pupečníkové krve na porodním sále je omezen několika kritérii:
1. Těhotenství kratší než 37 týdnů.
2. Odtok plodové vody před více než 24 hodinami.
3. Tělesná teplota rodičky vyšší než 38 oC.
4. Plodová voda s mekoniem.
5. Porodní váha novorozence nižší než 2600g.
5.3 Materiální vybavení odběrového místa
K odběru PK je potřeba připravit pojízdný stolek se sterilními peány, sterilními gumovými
rukavicemi, sterilními rouškami na jedno použití a setem na odběr pupečníkové krve
(Obr.5.1). Mimo pojízdný stolek je třeba připravit fyziologický roztok, dezinfekční prostředek,
20ml a 2ml injekční stříkačky, mul a protokol o odběru pupečníkové krve, event.
stojan na případné zavěšení placenty.
Samotný odběr pupečníkové krve lze popsat velmi jednoduše, v několika málo krocích.
Na začátek je potřeba znovu upozornit na to, že odběr:
28
KAPITOLA 5. ODBĚR PUPEČNÍKOVÉ KRVE 29
• Není žádným způsobem nebezpečný pro dítě či matku.
• Nezasahuje do průběhu porodu.
• Odběr lze kdykoliv odmítnout, i v poslední chvíli před porodem.
• Odběr rodička necítí, protože placenta i pupečník patří ve skutečnosti novorozenci.
Odběr začíná ihned po porodu dítěte[24], před porodem placenty[13]. Po podvázání a
přestřižení pupečníku odebere pediatr novorozeně k první prohlídce. Placenta je v této
chvíli ještě v děloze a pupečník vybíhá ven porodním kanálem. Porodní asistentka pupečník
omyje a opláchne sterilním roztokem. Rozloží sterilní roušku a pupečník na ni položí.
Připraví speciální set na odběr pupečníkové krve (Obr.5.1).
Po opětovném opláchnutí pupečníku sterilním roztokem porodní asistentka napíchne
žílu pupečníku (Obr. 5.3) a nechá krev samovolně odtékat do připraveného vaku pod rovinou
místa vpichu, aby nedošlo k rychlému vyprázdnění pupečníkové žíly v jejím nejbližším
okolí a k jejímu kolapsu. Občas vak promíchá, aby se krev dostatečně smísila s protisrážlivým
roztokem (Obr.5.2) a sleduje náplň pupečníkové žíly (Obr. 5.4).
Poté, co krev přestane vytékat, zaškrtí přívodní hadičku. Pokud ještě nějaká krev zůstane
v placentě (poté co se žíla samovolně uzavřela), může asistentka napíchnutí opakovat
druhou jehlou ze setu. Odebírá se všechna krev, která zbyla v pupečníku a v placentě po
porodu dítěte. Odebrané množství se pohybuje v průměru okolo 70 ml. Po ukončení odběru
čeká porodník na konec třetí doby porodní, kdy dojde k porození placenty. Dále se
odebírají také 2 ml srážlivé krve z pupečníku pro virologickou laboratoř.
Po prohlédnutí odloučené a vypuzené placenty lze ještě zkusit odběr PK zavěšením
placenty na speciální stojan s rouškou. Otvorem ve sterilní roušce protáhne porodník či
porodní asistentka pupečník s peánem a po řádném očištění fyziologickým roztokem a dezinfekci
se provede opět odběr do setu s protisrážlivým roztokem. Vpich se provede, pokud
se jedná o doplňkový odběr, pomocí druhé nepoužité odběrové hadičky s jehlou co nejblíže
inserci pupečníku od placenty. Odběr je obdobný jako při odběru PK přímo z pupečníku.
Po skončení odběru, uzavření odběrové hadičky, vyjmutí jehly a jejím zajištěním krytem,
se zalomí pojistka v přídavném sáčku s protisrážlivým roztokem a poté uzavře.
Odběr pupečníkové krve porod neznepříjemní ani nijak nenaruší, pouze může prodloužit
třetí dobu porodní o 3 až 5 minut[9].
5.4 Odběry krve spojené s dárcovstvím PK
Kromě pupečníkové krve, která je odebrána do speciálního setu je po porodu ještě
potřeba odebrat další krev:
• Matce se provedou odběry žilní krve k vyloučení nákaz jako jsou hepatitida B a
C, HIV, CMV a syfilis. Odebírá se jedna zkumavka se srážlivou krví (virologické
vyšetření) a druhá zkumavka s nesrážlivou krví - obě se přikládají ke štěpu.
• Z pupečníku nebo z placenty se odeberou 2ml srážlivé krve, které se také přikládají
ke štěpu.
KAPITOLA 5. ODBĚR PUPEČNÍKOVÉ KRVE 30
Označený vak s pupečníkovou krví, zkumavky se srážlivou PK a s krví matky a všechny
potřebné formuláře k odebranému štěpu se uskladní na vyhrazeném místě v ledničce v jednom
obalu. Vzorky shromážděné za jeden den se pravidelně odesílají do zpracovávající
laboratoře (Obr. 5.5).
Obr. 5.1: Vak před odběrem
Obr. 5.2: Vak při odběru
5.5 Přeprava odběrů
Organizace přepravy je daná podmínkami jednotlivých pracovišť.
5.5.1 Podmínky
Každá darovaná pupečníková krev musí být řádně označena a zabalena v jednom obalu
(ten obsahuje vak s pupečníkovou krví, zkumavky se srážlivou PK a s krví matky a všechny
potřebné formuláře k odebranému štěpu (Obr. 5.5).
KAPITOLA 5. ODBĚR PUPEČNÍKOVÉ KRVE 31
Obr. 5.3: odběr PK I.
Obr. 5.4: odběr PK II.
Obr. 5.5: Vak po odběru
KAPITOLA 5. ODBĚR PUPEČNÍKOVÉ KRVE 32
5.5.2 Přeprava do zpracovávající laboratoře
Odebrané pupečníkové krve se dopravují do zpracovatelských laboratoří tak, aby mohly
být zpracovány optimálně do 24 hodin, nejdéle však do 36 hodin. V současné době je
přeprava pro BPK-ČR zajišťována především firmou Český kurýr1.
5.6 Podrobnější informace
Po porodu se placenta včetně krve, kterou obsahuje, likviduje. Placentární krev je
bohatá na buňky pocházející z kostní dřeně, které se podílejí na stálé obnově krvinek.
Tyto buňky mohou být transplantovány pacientům, jejichž kostní dřeň selhala. Až do
nedávné doby umožňovala zachránit tyto pacienty pouze transplantace kostní dřeně od
dobrovolných dárců. V posledních deseti letech dosáhla slibných terapeutických úspěchů
právě transplantace placentární či pupečníkové krve.
Banka pupečníkové krve ČR byla založena za účelem podpory tohoto nového postupu
a na jejím rozvoji se mohou podílet všechny ženy, a to tím, že darují krev, která zůstane
uvnitř placenty a pupečníku po narození jejich dítěte.
Dárcovství je zcela dobrovolné. Odpověď na všechny otázky a veškerá vysvětlení poskytne
každé těhotné ženě během prenatální péče lékař v těhotenské poradně. Chce-li žena
pomoci při budování banky pupečníkové krve, požádá lékaře o předložení příslušného formuláře
a při porodu je proveden odběr PK. Odběr není za žádných okolností nebezpečný,
ani pro ženu, ani pro její dítě.
Placentární krev odebírá po narození dítěte vyškolený pracovník (porodní asistentka
či lékař) až po přetnutí pupečníkové šňůry a odnesení dítěte, v době, kdy je placenta ještě
v děloze.
Pro dárcovství jsou nezbytné čtyři podmínky:
• Řádná lékařská péče po dobu těhotenství a poslední měsíc sledování v těhotenských
poradnách na jedné z uvedených klinik (viz příloha F).
• Porod na jedné z uvedených klinik (viz příloha F), a to po bezproblémovém těho-
tenství.
• Rozbor krve, a to především - test na hepatitidu B a C test na přítomnost viru HIV
(AIDS), test na syfilis. Tyto rozbory se provádějí ještě dvakrát - ihned po porodu a
při postnatální prohlídce po šesti měsících.
Většina těchto podmínek může být splněna během pobytu v nemocnici. Přesto dva body
vyžadují pozdější spolupráci matky a její souhlas:
• Odběr matčiny krve při postnatální prohlídce (po šesti měsících), kdy budou opakována
předchozí vyšetření.
• Informování BPK-ČR dětským lékařem v případě, že její dítě vážně onemocní.
1
Celostátní konference BPK-ČR, prosinec 2007, „Přeprava biologického materiálu - Český kurýr
KAPITOLA 5. ODBĚR PUPEČNÍKOVÉ KRVE 33
Placentární krev nebude odebrána:
• Pokud se vyskytnou závažné okolnosti bránící budoucímu použití darované placentární
krve.
• Pokud, ačkoli žena dala své písemné svolení předem, ústně odmítne dárcovství porodní
asistence nebo lékaři.
• Pokud z technických, časových, organizačních nebo jiných příčin nebude možné pupečníkovou
krev odebrat, komplexně vyšetřit a zpracovat.
Tabulka 5.1 zobrazuje porodnické a pediatrické kontraindikace odběru PK[20].
Tab. 5.1: Porodnické a pediatrické kontraindikace
Porodnické kontraindikace: Pediatrické kontraindikace:
suspektní nebo potvrzená chorioamnionitida chromosomální abnormality
aktivní herpes genitalis chybějící prsty na rukou nebo nohou
extenzivní perineální kondylomata nadbytečné prsty na rukou nebo nohou
trhlina v placentárních cévách chybějící radius
vícečetná gravidita podkovovitá ledvina
mikrocefalie
hemihypertrofie
> 6 skvrn café-au-lait na kůži
nanismus
albinismus
Dárcovství je anonymní, bezplatné a altruistické.
• Anonymita: Informace o darované placentární krvi bude zanesena do Českého registru
dárců krvetvorných buněk. Informace z tohoto registru budou vyměňovány
s odpovídajícími registry v jiných zemích při hledání vhodného dárce. Všechny informace
obsažené v tomto registru jsou anonymní, darovaná placentární krev je
označena pouze číslem a darování je nevratné. Anonymita znamená také to, že se
dárkyně nedozví, kdy bude placentární krev použita, pro jakého pacienta a s jakým
výsledkem.
• Bezplatnost: Není poskytována žádná odměna.
• Altruismus: Pupečníková krev zařazená do BPK-ČR je připravena pro jakéhokoliv
pacienta, kdekoliv na světě. Jediným kritériem pro výběr je shoda v tkáňových
znacích mezi dárcem a příjemcem.
Kapitola 6
Zpracování a skladování PK
Odebrání pupečníkové krve na porodním sále je nesmírně důležité a bez něj by celá
banka pupečníkové krve nemohla existovat. Je to ale jenom první z řady kroků, které je
potřeba učinit.
U pupečníkové krve dopravené z porodnice do laboratoře se nejprve zjistí její objem.
Malé objemy se nezpracovávají, protože mají nedostatečný počet buněk. I tato pupečníková
krev je ale využita. Použije se k vyzkoušení nových způsobů zpracování a tedy i ke
zkvalitnění celého léčebného postupu. Může se také použít k ještě lepšímu poznání poměrů
v pupečníkové krvi. A tedy i dárkyně, jejichž pupečníková krev není použita přímo
k přípravě štěpu, si mohou být jisté, že přispěly do transplantačního programu a tím daly
naději dalším pacientům[1].
Další zpracování pupečníkové krve probíhá v laminárním boxu (Obr. 6.1), což je zařízení,
ve kterém je filtrován vzduch a tudíž je výrazně snížena možnost infekční kontaminace
štěpu.
Obr. 6.1: Laminární box
Ze štěpu se odeberou vzorky, které se mrazí zvlášť a později se používají ke zjišťování
kvality štěpu. Dále se odebírají vzorky na zjištění HLA typu buněk v krvi - zjištění těchto
imunitních znaků na povrchu buněk je zásadní pro použití štěpu k transplantaci. Další
vzorky se posílají na zjištění krevní skupiny, na virologické vyšetření a na bakteriologické
34
KAPITOLA 6. ZPRACOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ PK 35
vyšetření. Také se spočítá množství bílých krvinek.
Pupečníková krev se po odebrání vzorků přepustí z odběrového vaku do kryovaku (vaku
dobře snášejícího nízké teploty) a doplní se speciálním roztokem s DMSO (dimethylsulfoxid),
což je látka, která zabrání tomu, aby se v buňce tvořily při zmrazení krystalky
vody a způsobily trhliny. Buňka tak zmrzne najednou, jako jeden celek. Vak se zataví a
nastává postupné zmrazení na teplotu blízkou tekutému dusíku (-196 oC) a vaky se pak
do tekutého dusíku přemístí[1].
Vyšetření vzorků pak probíhá v různých laboratořích. Některá vyšetření jsou jednoduchá
(jako například spočítání krvinek), ale některá jsou velmi náročná i nákladná. Sem
patří například zjišťování znaků na povrchu buněk (HLA typizace), které pro BPK-ČR provádí
HLA laboratoř IKEM[12], která je akreditovanou laboratoří spolupracující s Českým
registrem dárců krvetvorných buněk. Část vyšetření se provádí z rozmrazených vzorků,
díky kterým má laboratoř lepší představu o tom, jaké budou buněčné hodnoty po rozmrazení
celého štěpu při transplantaci. Tímto vyšetřením je například kultivace malého
vzorku pupečníkové krve v CO2 termostatu po dobu 14 dnů, kdy se zjistí, jak jsou buňky
ve štěpu schopné se rozmnožovat[23].
6.1 Jednotlivá vyšetření vzorků
Každý vak s pupečníkovou krví je v laboratořích opakovaně vyšetřován (Obr. 6.2).
6.1.1 Vyšetření ze vzorků před zamrazením
• 0,3 ml na počty buněk (Leu, Ery, MNC),
• 2,0 ml na HLA typizaci + výplach 50ml PBS z vaku,
• 0,5 ml na AB0, Rh,
• 0,5 ml na bakteriologické vyšetření aerobní,
• 0,5 ml na bakteriologické vyšetření anaerobní,
• 2,0 ml na virologii, pokud není zkumavka s odebranou krví z porodnice a žádná krev
nebyla ani v odběrových hadičkách.
6.1.2 Vyšetření ze zamrazených vzorků
• 1,8 ml na HLA typizaci,
• 0,3 ml na počty buněk,
• 0,06 ml na CFU - GM,
• 0,5 ml na CD 34+,
• 0,7 ml na AB0, Rh - pokud nebyla vyšetřena z čerstvé krve.
KAPITOLA 6. ZPRACOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ PK 36
Obr. 6.2: Vyšetření PK
6.1.3 Stanovení odebraného množství PK
Vak se zváží a jeho hmotnost se zanese do protokolu. Objem odebrané pupečníkové
krve (VPK) se počítá dle vzorce
VPK =
mv − 29 − 25
ρ
, (6.1)
kde mv je hmotnost vaku s obsahem v gramech, 29 je hmotnost samotného vaku v g, 25
je hmotnost CPD ve vaku po stažení z hadiček v g a ρ = 1, 055 je hustota krve v g/ml.
6.1.4 Krevní obraz, AB0 test, fenotyp Rh
Provádí se rutinně v laboratoři na počítání krvinek před zamrazením i po kryokonzervaci.
Výsledek vyšetření se přidává do složky štěpu. Všechny informace se průběžně
zapracovávají do informačního systému banky.
6.1.5 HLA typizace
Metody HLA typizace štěpů BPK-ČR 1:
• Typizace HLA-A, -B, -D, -DRB1 = metoda SSOP (sequence-specific primer - velká
pružnost a rychlost vyšetření).
• Upřesnění nejednoznačnosti výsledků = metoda SSP (sequence-specific oligonucleotide
probe - nejlepší kompromis kvantity a kvality, rychle se rozvíjí).
• Potvrzení neobvyklých výsledků = metoda SBT (sequencing-based typing - zlatý
standard při hledání polymorfismu) geny pro HLA se nachází na krátkém raménku
6. chromozomu.
6.1.6 Bakteriologické a virologické vyšetření
Provádí se vyšetření virologické a bakteriologické - na aeroby a anaeroby. Pupečníkové
krve s pozitivním bakteriologickým či virologickým nálezem jsou vyřazovány z BPK-ČR
a evidovány zvlášť. Takové štěpy se dále nevyšetřují a zamrazené se průběžně likvidují.
1
Celostátní konference BPK-ČR, prosinec 2007, „Molekulárně-biologické metodiky pro typizaci štěpů
BPK-ČR - Záhlavová, L.
KAPITOLA 6. ZPRACOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ PK 37
6.1.7 Vyšetření CFU - GM
CFU - GM je kultivační vyšetření koncentrace krvetvorných buněk. Provádí se kultivací
na methocultu standardním způsobem. CFU - GM, BFU - E, CFU - Mix kolonie se počítají
po 14 denní inkubaci v CO2 termostatu. Všechny informace se průběžně zapracovávají do
informačního systému banky.
6.1.8 Vyšetření CD 34+
Vyšetření CD 34+ se provádí po rozmrazení vzorků a spočítání na průtokovém cytometru
v příslušných laboratořích. Toto vyšetření slouží ke stanovení procenta a absolutního
počtu CD34+ buněk v transplantátu. Je nutná předběžná dohoda, protože vzorky by měly
být zpracovány co nejrychleji.
6.1.9 Vyšetření krve matky - dárkyně
Krev matky - dárkyně se zmrazuje pro vyšetření, která by mohla být prováděna v budoucnu
anebo pro doplňková vyšetření v případě potřeby. Zmrazuje se plná krev a plazma.
6.1.10 Validace
V informačním systému BPK-ČR se shromažďují výsledky jednotlivých vyšetření a
probíhá validace štěpů. Analyzuje se podle kritérií a pro každý vak je stanoveno, zda je
pro transplantaci vhodný či ne.
Pokud zjistíme, že nějaký ze zmrazených štěpů nevyhovuje náročným požadavkům, je
vyřazen a údaje o něm se do světového registru nedostávají. Štěpy, které jsou hlášeny Českému
registru dárců krvetvorných buněk jsou již po 6 měsíční „karanténě . To znamená,
že je provedeno jednak kontrolní vyšetření dítěte v 6 měsících (zjišťuje se celkový vývoj
dítěte a případný rozvoj vrozených onemocnění) a jednak infekční vyšetření z krve matky
(to pro případ, že v době porodu nebyly protilátky proti infekci v krevním oběhu matky
zjistitelné, ačkoliv již byla infikována)[7].
6.2 Nejčastější důvody pro vyřazení štěpů po zamrazení
Mezi nejčastější důvody, pro které jsou štěpy po zamrazení vyřazeny, patří:
• Pozitivní bakteriologie.
• Vyšetření dítěte po 6 měsících.
• Nemožnost provedení kontroly po 6 měsících.
• Kontraindikace u matky.
• Akutní leukemie u dítěte.
• Technické problémy v laboratoři.
KAPITOLA 6. ZPRACOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ PK 38
6.3 Kritéria pro zpracování pupečníkové krve
Dříve bylo kritériem pro zpracovávání PK množství odebrané krve, nyní je to počet
jaderných buněk v štěpu („jadernost ) - hranice je stanovena na 80.107. V případě, že je
to méně, tato odebraná PK se nezpracovává, ale použije se na výzkum.
6.4 Skladování štěpů
Připravené štěpy pupečníkové krve se skladují v kryobance v tekutém dusíku při teplotě
-196 oC nebo v jeho parách. Stejným způsobem jsou uskladněné štěpy kostní dřeně nebo
štěpy krvetvorných buněk odebraných z periferní krve (z krve obíhající tělem).
Spotřeba tekutého dusíku je závislá na velikostech skladovacích kontejnerů a také na
jejich izolačních vlastnostech. Čím horší izolace, tím větší spotřeba. U každé větší kryobanky
bývá velkoobjemový zásobník na tekutý dusík (Obr. 6.3).
V kryobance se uskladňují i vzorky štěpů. Někdy ve stejném kontejneru jako vlastní
štěpy (Obr. 6.4) a někdy ve zvláštním kontejneru (Obr. 6.5).
V kryobance mohou štěpy čekat na svoje použití léta až desítky let. Zkušenosti ukazují,
že lze úspěšně transplantovat zmrazené štěpy i po deseti letech.
Obr. 6.3: Velkoobjemový zásobník na tekutý dusík
KAPITOLA 6. ZPRACOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ PK 39
Obr. 6.4: Kryo kontejner
Obr. 6.5: Kryo kontejnery
Kapitola 7
Banky PK a transplantace PK
Po provedení první transplantace pupečníkové krve (PK) na světě v roce 1988, se začal
tento typ transplantace krvetvorné tkáně poměrně rychle šířit. Zpočátku se jednalo hlavně
o transplantace příbuzenské, tj. převážně mezi sourozenci, později i o nepříbuzenské. Nepříbuzenská
transplantace PK se může provést pouze za předpokladu, že se nalezne vhodný
štěp shodný, nebo s minimálními rozdíly v HLA antigenech - tkáňových znacích. Proto začaly
vznikat banky PK, které shromažďují pupečníkovou krev odebranou po fyziologickém
těhotenství a porodu[1].
7.1 Banky pupečníkové krve obecně
Nejrozsáhlejší banka PK na světě v současnosti pracuje při New York Blood Center,
kde prof. Pablo Rubinstein shromáždil již téměř dvě desítky tisíc HLA typizovaných štěpů.
Nejrozsáhlejšími bankami v Evropě jsou CBB Milano a Düsseldorf.
Každý štěp PK je vyšetřen a charakterizován obdobně jako dárce kostní dřeně a v co
nejkratší době po porodu kryokonzervován a dále uchováván při teplotě kapalného dusíku
(-196 oC). Ve zmrazeném stavu čeká na použití k nepříbuzenské transplantaci.
Štěpy PK se standardně uvádějí v registrech dárců kostní dřeně nebo ve specializovaných
registrech, jako je například Netcord. Zájem transplantačních center má stoupající
tendenci.
Banky pupečníkové krve se sdružují v rámci různých projektů a více, či méně organizovaných
skupin s cílem dosáhnout standardního způsobu zpracování a uchovávání
štěpů, stejně tak jako zlepšit dostupnost těchto štěpů. Nedílnou součástí těchto snah je
akreditační řízení, kterým by každé pracoviště mělo projít.
7.2 Transplantace PK - stav v ČR
Transplantace pupečníkové krve v ČR se odehrávají zatím pouze ve FN Motol a to
u dětských pacientů. Pupečníková krev u všech zde uváděných transplantací pochází
z příbuzenské nebo nepříbuzenské části BPK-ČR nebo ze zahraničních bank pupečníkové
krve. Při využití PK z registru ze zahraničí je krev dovezena, uskladněna a připra-
40
KAPITOLA 7. BANKY PK A TRANSPLANTACE PK 41
vena k transplantaci Oddělením zpracování krvetvorné tkáně Ústavu hematologie a krevní
transfuze v Praze.
V letech 1994 - IX/2007 bylo provedeno na území ČR 20 transplantací pupečníkové
krve. Charakteristika souboru pacientů:
• 6x byl dárcem zdravý sourozenec (pupečníková krev byla uchována v příbuzenské
části BPK-ČR) - z toho 2x byla podána současně s pupečníkovou krví i kostní dřeň
od zdravého sourozence.
• 14x byla použita pupečníková krev z nepříbuzenských registrů - Cord Blood Bank
Düsseldorf, Milano, Barcelona, Sydney, BPK-ČR, Francie. . . Z toho 2x byla podána
pupečníková krev tzv. double cord (kapitola 7.3).
• 20 pacientů - transplantace PK (13 chlapců, 7 děvčat).
• Medián věku 3,5 roku (0,7 - 15,3 let).
• Medián váhy 14,5 kg (5 - 52 kg).
• Indikace - 16x maligní, 4x nemaligní.
• Medián doby 113 dní (45 - 455 dní) - od prvního kontaktu po dodání PK těmto
dětem.
7.3 Metoda „Double cord
Jde o podání dvou jednotek pupečníkové krve najednou. Velkou roli zde hraje kvalita
štěpu (jeho buněčnost) a vzájemná míra HLA shody u obou CBU (jednotky PK)
s pacientem1. Přihojen je vždy pouze jeden štěp (je nazýván „winner ). Tato metoda je
alternativou pro pacienta s větší hmotností, který:
• Nemá vhodnějšího dárce kostní dřeně nebo PBSC.
• Nemá vhodnou PK s dostatečnou buněčností.
1
Celostátní konference BPK-ČR, prosinec 2007, „Transplantace PK s použitím více štěpů u dětí Sedláček,
Petr
Kapitola 8
Nepříbuzenské transplantace KD a
PK
Myšlenka na vytvoření mezinárodního registru se datuje k roku 1970, kdy prof. Jon
J. van Rood na sjezdu Německé transfuziologické společnosti v Mnichově navrhl založit
seznam HLA-typizovaných dobrovolných dárců krve, který by mohl být využít k výběru
HLA-shodných dárců krevních destiček i kostní dřeně (KD) k transplantacím.
8.1 Vytváření registrů
Prvním aktivním a úspěšným registrem dárců dřeně se stal Anthony Nolan Trust
v Anglii. Tato nadace byla založena v r. 1974 ve snaze najít vhodného dárce pro chlapce
Anthonyho Nolana. Anthony, narozený v roce 1971, trpěl těžkým vrozeným defektem
imunity, Wiskott Aldrichovým syndromem. Anthony Nolan se nalezení vhodného dárce a
transplantace nedočkal, zemřel v r. 1979. Jeho odkaz však přinesl pomoc bezpočtu jiných
pacientů. Registr nepříbuzných dárců dřeně, založený jeho matkou, roste a dál prosperuje
mnoho let ve jménu původní myšlenky Shirley Nolanové, aby mohla být nabídnuta naděje
na nalezení dárce kterémukoliv z pacientů, který transplantaci potřebuje, kdekoliv na
světě.
Registr dobrovolných dárců, který Shirley Nolanová založila, posloužil jako model pro
postupné zakládání a rozvoj mnoha dalších registrů ve všech vyspělých zemích světa.
V následujících letech Jon J. van Rood inicioval spolupráci mezi rozvíjecími se registry
jednotlivých zemí k vytvoření mezinárodní nástroje za účelem hledání vhodných dárců
pro všechny nemocné, kteří to potřebují. Společný mezinárodní seznam byl nazván Bone
Marrow Donors Worldwide (BMDW) - dárci kostní dřeně celého světa. První edice těchto
„Zlatých stránek dárců dřeně a pupečníkové krve , vydaná v r. 1989, obsahovala 150 000
dárců z jednotlivých registrů v 8 zemích.
Dnes se BMDW stal mezinárodním počítačovým systémem k vyhledávání dárců ze
společné databáze 10 milionů dobrovolníků, na níž spolupracuje 42 zemí světa včetně ČR.
Přesto, že BMDW nabízí dnes již 10 milionů šancí, stále se ve světě objeví každý rok
odhadem 10-15 tisíc pacientů, kteří dostatečně shodného dárce najít nemohou. Tito lidé
potřebují jiný přístup.
42
KAPITOLA 8. NEPŘÍBUZENSKÉ TRANSPLANTACE KD A PK 43
8.2 Zakládání bank pupečníkové krve
První transplantace s využitím kmenových buněk z placentární pupečníkové krve
byla provedena v r. 1988. Dárcem se stala novorozená HLA-kompatibilní sestra nemocného
dítěte, jejíž pupečníkové krev byla odebrána a zamrazena v době porodu. Následná
transplantace proběhla úspěšně a příjemce pupečníkové krve je stále zdráv, více než 15 let
vyléčený z původní nemoci.
První banka pupečníkové krve, která v roce 1993 poskytla vzorky zamrazených pupečníkových
krví k všeobecnému využití prostřednictvím BMDW, byla americká New York
Cord Blood Bank. Dnes je v seznamu BMDW k dispozici pro transplantační využití vice
než 200 tisíc dávek pupečníkové krve, uložených ve 37 bankách různých zemí včetně ČR.
Odběr krve ze zbytků pupečníku po porodu neznamená žádné riziko ani pro matku,
ani pro narozené dítě. Pupečníková krev se může uchovávat zamrazená ve speciálních
mrazících kontejnerech na libovolně dlouhou dobu, než ji někdo z nemocných bude potřebovat.
Protože kmenové buňky z pupečníkové krve nejsou plně imunitně dozrálé, jejich
transplantace přináší menší riziko reakcí štěpu proti hostiteli, což jsou obávané stavy, kdy
transplantované krevní buňky poškozují organismus příjemce (a někdy jej mohou i zabít).
Nižší riziko těchto reakcí umožňuje transplantovat pupečníkové kmenové buňky i při větší
míře neshody HLA antigenů. Bohužel typický odběr pupečníkové krve obsahuje menší
množství kmenových buněk než je možné získat od dospělého dárce a proto je pupečníková
krev zatím použitelná k transplantaci zpravidla jen pro děti. Navíc, kmenové buňky
z pupečníku jsou oproti kmenovým buňkám z kostní dřeně nezralejší a proces přihojení
transplantátu u příjemce tak trvá obvykle o něco déle. Pacient je tím po transplantaci déle
vystaven riziku vážných infekcí.
8.3 Organizace BPK-ČR
BPK-ČR je projekt spolupracujících pracovišť (ne instituce!), který v České republice
od roku 1996 realizuje Oddělení zpracování krvetvorné tkáně Ústavu hematologie a krevní
transfuze (ÚHKT) ve spolupráci s dalšími pracovišti. Pracoviště zařazená do systematické
práce v rámci projektu mohou být rozdělena do čtyř základních skupin:
• Odběrová pracoviště - spolupracující porodnice - viz příloha F.
• Zpracovatelská pracoviště - pracoviště kryokonzervující štěpy a zodpovědná za agendu
štěpů.
• Registry - pracoviště, prostřednictvím kterého se údaje o štěpech dostávají k transplantačním
centrům.
• Ostatní - ostatní úzce spolupracující pracoviště převážně laboratorního charakteru.
Vedoucím pracovištěm projektu je Oddělení zpracování krvetvorné tkáně ÚHKT[21].
V současnosti existují v projektu BPK-ČR 3 zpracovatelská centra (Praha, Brno, Hradec
Králové) a 36 spolupracujících porodnic (nově jsou to od listopadu 2007 porodnice
v Ostravě, Zlíně a FTN v Praze). Hlavním sponzorem a partnerem projektu je nadační
fond Kapka naděje[16] a nadační fond Umbilicus[17]. Spolupracujícími pracovišti jsou HLA
centrum IKEM Praha a Český registr dárců krvetvorných buněk.
KAPITOLA 8. NEPŘÍBUZENSKÉ TRANSPLANTACE KD A PK 44
8.4 Český registr dárců krvetvorných buněk
Český registr dárců kostní dřeně vznikl v r. 1991 v IKEMu (Institut klinické a experimentální
medicíny). V letech 1991 - 2007 fungoval v České republice pod názvem Český
registr dárců kostní dřeně. Od 1. května 2007 došlo ke změně jeho jména na Český registr
dárců krvetvorných buněk. V současnosti eviduje a vyhledává potenciální HLA
shodné dárce pro české i zahraniční pacienty. K lednu 2007 v něm bylo zaregistrováno
více než 19 000 potenciálních dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk z periferní krve
(PBSC), a více než 2800 jednotek pupečníkové krve (CBU) - viz příloha E.
Hlavním posláním registru je vyhledat v co nejkratší době nejvhodnějšího dárce dle
požadavků českých a zahraničních transplantačních center. Registr má jeden z nejmodernějších
informačních systémů v Evropě a je napojen na mezinárodní databázi BMDW a
mezinárodní síť European Marrow Donor Information System. Registr musí zkoordinovat
vše tak, aby dárce bez potíží podstoupil odběr a jeho krvetvorné buňky byly co nejrychleji
transplantovány pacientovi.
V průběhu posledních 11 let registr umožnil více než 380 nepříbuzenských transplantací
českých pacientů a více než 50 českých dárců poskytlo krvetvorné buňky pro naše i
zahraniční pacienty. Také bylo vyvezeno a dovezeno více než 20 jednotek pupečníkové
krve.
8.4.1 Proč vstoupit do registru
Jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby (leukémie, anémie, další
zhoubné choroby) je v některých případech transplantace krvetvorných buněk od zdravého
dárce (kostní dřeň, kmenové buňky z periferní krve nebo pupečníková krev). Nemocnému
je nutné transplantovat krvetvorné buňky od kompatibilního dárce a k tomu je třeba mít
možnost výběru z co největšího počtu potenciálních dárců.
8.4.2 Podmínky vstupu do registru
Pro vstup do registru je potřeba splnit několik podmínek:
• Věk (18 - 35 let) - potenciální dárci jsou evidováni v registru do 60 let věku, pokud
nepožádají o vyřazení nebo pokud nenastanou okolnosti, které by bránily případnému
darování krvetvorných buněk.
• Zdravotní stav - potenciální dárce neměl infekční žloutenku, tuberkulózu, těžké
astma, AIDS, závažné onemocnění krve, srdce, cév, chronické onemocnění vnitřních
orgánů, cukrovku, neužívá dlouhodobě některé léky.
• Zdravotní stav - potenciální dárce bude ochoten věnovat svůj čas a podstoupit několik
vyšetření.
8.4.3 Způsob registrace
Pro zaregistrování je třeba se objednat na vstupní odběr přes webové stránky registru,
telefonicky či zasláním vyplněné adresy na adresu registru.
KAPITOLA 8. NEPŘÍBUZENSKÉ TRANSPLANTACE KD A PK 45
Dále je po odběru malého množství krve třeba HLA typizaci potenciálního dárce.
Výsledky testu jsou vloženy do databáze, kde probíhá neustálé vyhledávání vhodných
dárců pro pacienty.
V případě předběžné shody v základních znacích jsou provedeny další krevní testy.
Jestliže se potvrdí shoda mezi dárcem a pacientem, je dárce kontaktován, a pokud souhlasí,
začne příprava k samostatnému odběru krvetvorných buněk.
Pravděpodobnost, že bude potenciální dárce vybrán, je velmi malá. V registru může
být řadu let, než se najde pacient, který s ním bude shodný v systému HLA. Nemusí
k tomu dojít nikdy. Přesto každý zaregistrovaný dárce dává naději na záchranu lidského
života.
8.4.4 Jak probíhá odběr krvetvorných buněk?
Odběr je v současnosti možno u dospělých dárců provést různými způsoby:
• Odsátím kostní dřeně z dutiny kosti pánevní při drobném chirurgickém zákroku pod
narkózou.
• Separací kmenových buněk (po stimulaci Neupogenem1) z periferní krve ambulantně
na specializovaném oddělení hematologického (transfuzního) pracoviště.
• Dárcovstvím pupečníkové krve matkou při porodu.
Bezpečnost odběru je pro dárce je zajištěna pečlivou přípravou, jejíž součástí jsou další
lékařská vyšetření.
1
Neupogen je člověkem vyrobený faktor stimulující kolonie granulocytů - stimuluje kostní dřeň ke zvýšené
tvorbě krvinek, zejména jistých druhů bílých krvinek. Neupogen napomáhá zvýšit počet bílých krvinek
po transplantaci kostní dřeně.
Kapitola 9
Údaje z Celostátní konference
BPK-ČR
V této kapitole je uvedeno několik aktuálních údajů z Celostátní konference Banky
pupečníkové krve ČR, která se konala 7. prosince 2007 v Praze v nemocnici Na Homolce
- viz příloha H.
• Průměrné hodnoty množství odebrané PK v roce 2007 v Praze byly 83ml (medián
78ml, min. 27 - max. 214ml).
• V poslední době dochází k poklesu nejen počtu odběrů BPK-ČR, ale také komerčních
bank PK.
• Kvalita odebrané PK se liší od jedné porodnice ke druhé (v některé porodnici je
dobrý 1 štěp ze 20, v jiné porodnici je dobrých 9 štěpů z 10).
• Odběr PK (za rok 2007) byl proveden jen u 2,6% ze všech porodů v ČR .
• U 5% štěpů je problematické provést kontrolu v 6 měsících.
• Zpracování 1 štepu = 20 000 Kč1.
• Celosvětově se použijí jen necelá 4% uskladněných štěpů (v BPK-ČR je to asi 0,7%).
• Letos vydává BPK-ČR 9. štěp, za existence BPK-ČR je to celkem 21. štěp.
• Mladší PK je možná lepší (některé vzorky jsou v registru již roky) - mladší PK bývá
kvalitněji zpracována.
• Přihojení dle štěpu - u PK je nejpomalejší (oproti kostní dřeni a periferním tkáňovým
buňkám).
• Kvalita odběrů i štěpů v ČR v posledních letech klesá (Tabulka 9.1 zobrazující
procento dobrých štěpů ze všech odběrů PK uskutečněných za daný rok v ČR).
Příčiny negativního vývoje odběrů v posledních dvou letech
• Špatná motivace.
• Přeplněné porodní sály.
• Nejistá budoucnost některých pracovišť.
1
Celostátní konference BPK-ČR, prosinec 2007, „BPK-ČR současný stav - MUDr. Rahmatová Šárka
46
KAPITOLA 9. ÚDAJE Z CELOSTÁTNÍ KONFERENCE BPK-ČR 47
Tab. 9.1: Procento dobrých štěpů
Rok Úspěšnost
2005 36,1%
2006 33,6%
2007 25,7%
• Akreditace a tím větší zatížení zdravotníků.
• Menší zájem maminek.
• Vliv komerčních firem skladujících PK.
Co by mohlo vést ke zlepšení výsledků?
• Výběr (eliminace „nechtěných dárkyň).
• Odběr (množství odebrané pupečníkové krve - nespěchat, odhad dle velikosti placenty
a pupečníku . . . )
• Kontaminace (aseptický postup v náročném prostředí).
Hodnocení porodnic za rok 2007 za odběr PK pro BPK-ČR
1. Strakonice (5. rok po sobě!)
2. Česká Lípa
3. Most
4. Městská nemocnice Čáslav
5. Kyjov
6. FN Motol Praha - důkaz toho, že lze kvalitně odebírat PK i ve velké porodnici!
Toto hodnocení je ukazatel úspěšnosti porodnic jako odběrového centra. Jde o procentuální
podíl odběrů pupečníkové krve ze všech porodů v dané porodnici, které skončí jako
zamrazený štěp v BPK-ČR. Hodnocení je prováděno z hlediska několika kritérií:
1. Procento odběrů z celkového množství porodů v dané porodnici.
2. Procento dobrých odběrů ze všech odběrů - tyto dvě kritéria (první a druhé) se
vzájemně vynásobí.
Při shodě existují kritéria další - nikdy za existence BPK-ČR však nebyla potřeba:
3. Bakteriální kontaminace.
4. Virologická kontaminace.
Kapitola 10
Komerční odběry pupečníkové
krve
Stejně tak jako již po několik let v jiných zemích, je možné si i v ČR (zhruba od podzimu
roku 2003) nechat uschovat pupečníkovou krev od narozeného dítěte pro budoucí použití
buď pro dítě samotné nebo v rámci rodiny za poměrně významný finanční obnos. Tuto
službu zde nabízejí momentálně tři komerční firmy a bezpochyby přibudou další.
10.1 Komerční firmy
Jedním z cílů této práce bylo zjistit a podat základní dostupné informace o soukromých
bankách pupečníkové krve, ale zároveň tím upozornit na úskalí spojená s těmito odběry
PK.
Rozhodnutí žen co s PK by mělo proběhnout na základě co nejúplnějších informací
a pokud se k využití této služby rozhodne, aby to bylo s vědomím všech omezení, které
použití pupečníkové krve v rámci rodiny přináší. BPK-ČR veřejně prohlašuje, že v žádném
případě není proti podnikání ve zdravotnictví. Pouze se domnívá, že by vše mělo probíhat
na bázi maximální informovanosti zúčastněných a to zvlášť v období tak emočně vypjatém,
jakým je těhotenství bezpochyby pro celou rodinu[1].
Vzhledem ke komerční podstatě takové služby je pochopitelné, že problematické okolnosti
použití PK pro vlastní dítě či v rodině se v materiálech takových firem vyskytují jen
okrajově a někdy vůbec ne. Některé informace jsou dokonce podle mínění BPK-ČR zcela
zavádějící, protože způsob používání odborných termínů je matoucí. Dalším nedostatkem
je vzbuzování přehnaných nadějí, které vyplývá z popisování možného použití, které je
momentálně často teprve ve fázi základního výzkumu[1].
Co pro nastávající rodiče, kteří možnost soukromého odběru zvažují vypadá jednoduše
a lákavě, má ve skutečnosti mnohá zásadní omezení a lékaři (hematologové, onkologové
a další odborníci, kteří se využitím pupečníkové krve zabývají už léta), před ukvapeným
rozhodnutím varují. Důvodem jsou špatné, nedostačující a mnohdy zavádějící informace,
které se k maminkám prostřednictvím těchto firem dostávají a které se týkají především
možného použití odebrané pupečníkové krve pro vlastní potřebu a pro potřebu rodiny.
Jeden z koordinátorů neziskového projektu BPK-ČR MUDr. Ivan Fales k tomu říká: „Je
48
KAPITOLA 10. KOMERČNÍ ODBĚRY PUPEČNÍKOVÉ KRVE 49
nasnadě, že při vrozených imunologických, nebo metabolických poruchách kmenové buňky
z vlastní pupečníkové krve použít nelze. Příliš vhodné není ani použití při léčbě leukémie,
neboť v těchto buňkách může být zakódován i určitý sklon tomuto nádorovému bujení znovu
podlehnout [26].
V nabídce komerčních firem provádějících odběry se též hojně objevuje možnost léčebného
užití krvetvorných buněk v kardiologii, či neurologii, tedy například při infarktu
nebo po úrazu míchy. „Zde je ale věda zatím v počátcích a navíc se k těmto účelům pupečníková
krev zatím v zásadě nepoužívá a naopak se používá kostní dřeň, která je bohatá
na buňky důležité při náhradě tkání, dodává MUDr. Ivan Fales. „Dá se předpokládat, že
věda pravděpodobně k vývoji tímto směrem dospěje, ale slibovat něco takového je ze strany
podnikatelů s pupečníkovou krví čistá spekulace bez jakékoliv záruky. Navíc je nutné si
uvědomit, že se věda nezastaví ani při využití buněk u lidí, kteří svou pupečníkovou krev
zamrazenou mít nebudou, jako se děje doposud, a těch bude logicky naprostá většina.
Bohužel stejně spekulativní je i slibované použití této krve pro rodiče, či příbuzné, které
je zcela závislé na shodě tkáňových antigenů (HLA) důležitých pro transplantaci. Jen pro
zajímavost lze uvést, že u sourozenců je pravděpodobnost úplné shody 1:4, při použití
u rodičů tato pravděpodobnost výrazně klesá a u vzdálenějších příbuzných je prakticky
nemožná. Navíc odebrané množství PK není dostatečné pro dospělého člověka. Cílené
apelování na maminky v době jejich těhotenství, aby udělaly něco pro zdraví svého dítěte
a uskladnily si jeho pupečníkovou krev, může různým skupinám přinést velké zisky, ale
samotné mamince (jejímu dítěti) pravděpodobně nikdy neposlouží. V některých případech
může tento „nátlak vést u maminky i k určitému pocitu frustrace, že tuto šanci nemá
možnost využít, například z finančních důvodů. Mnohem rozumnější se jeví darovat pupečníkovou
krev prostřednictvím BPK-ČR coby dobrovolný dárce a nechat ji uskladnit
anonymně - vždyť nikdo z nás neví, kdy bude takovou pomoc sám potřebovat[26].
Komerční firmy poskytující odběr, zpracování a uskladnění PK v ČR:
• Cryo-Save (Archiv buněk)
• Cord Blood Center
• Tkáňová banka FN Brno
10.1.1 Cryo-Save (Archiv buněk)
Cryo-Save CZ (Obr. J.1) je jednou z více než 30 evropských poboček společnosti CryoSave
AG, zabývající se uchováváním kmenových buněk. Cryo-Save CZ zajišťuje v České
republice uchovávání kmenových buněk získaných z pupečníkové krve pro vlastní potřeby
dárce ve spolupráci s Cryo-Save AG, která provozuje největší laboratoř v Evropě. Motto
této společnosti je: „Uchování kmenových buněk: příslib zdravější budoucnosti. [2].
10.1.2 Cord Blood Center
Firma Cord Blood Center uvádí (Obr. J.2), že „narození dítěte je neopakovatelná příležitost
k přípravě autotransplantátu z placentární krve . Jejich služba spočívá ve zpracování
a uskladnění zárodečných buněk, aby byly použitelné, kdykoli to během života bude dítě
KAPITOLA 10. KOMERČNÍ ODBĚRY PUPEČNÍKOVÉ KRVE 50
potřebovat. Příprava autotransplantátu z placentární krve není jednoduchá a je možné,
že další dítě dárkyně svůj transplantát nikdy nebude potřebovat. Přesto nabízí možnost
připravit autotransplantát pro dítě, protože jej považuje za nenahraditelný dar, který ho
bude doprovázet po celý život a v kritické chvíli mu může zachránit život. Motto: ”Darujte
svému dítěti život dvakrát!”[3].
10.1.3 Tkáňová banka FN Brno
Tkáňová banka Fakultní nemocnice Brno nabízí možnost odběru, zpracování, vyšetření
a uskladnění pupečníkové krve pro vlastní potřebu. Pupečníková krev je skladována v kryobance
v ČR, která zabezpečuje bezpečné uložení biologického materiálu v podmínkách
hlubokého zmrazení a byla v Brně vybudována v roce 2002[8].
Odběry pro Tkáňovou banku FN Brno provádí pouze tato pracoviště:
• FN Brno - porodnice Obilní trh nebo porodnice Bohunice,
• Nemocnice Milosrdných bratří, Brno,
• Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně,
• Ústav pro matku a dítě v Praze - Podolí,
• Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha.
Ceny za komerční odběry pupečníkové krve v ČR:
• Cryo-Save (Archiv buněk). Pokud bude PK kontaminována (infikována), anebo
z ní připravený transplantát nebude použitelný k transplantaci z jakýchkoli jiných
důvodů, je realizovaná služba bezplatná. Velkou výhodou je, že se za přípravu
transplantátu platí až po obdržení výsledků zamrazení PK (výsledky jsou zasílány
poštou až po uskutečnění odběru, zpracování krve a jejího vyšetření, přibližně po
4-6 týdnech formou oficiálního dokumentu). V případě, že je transplantát z jakéhokoli
důvodu odmítnut, odběr se nepodařilo vykonat nebo výsledek není použitelný
na transplantaci, pacientka nic neplatí. Detailní specifikace Cryo-Save CZ: cena základních
laboratorních testů, soupravy na odběr vzorku a náklady na na převoz je
stanovena na 12 000 Kč, náklady za laboratorní zpracování vzorku - extrakci kmenových
buněk na 17 875 Kč, náklady na skladování vzorku po dobu 20 let na 9 500 Kč.
Celková částka za odběr, vyšetření, zpracování a uskladnění na dobu 20 let: 39 375
Kč1.
• Cord Blood Center. Cena se mírně liší podle země, v níž se odběr vykonává, a to
z důvodu lokálních nákladů a nákladů na transport. Za službu se platí až po přípravě
transplantátu a jeho vyšetření. V případě, že se odběr nepodaří nebo se transplantát
ukáže jako nepoužitelný k transplantaci, neplatí se za poskytnutý materiál a služby.
V současné době je možné odmítnout připravený transplantát bez platby rodičů
z jakéhokoli důvodu, i v situaci, kdy je vyhodnocen jako vyhovující. Cena je tvořena
velmi selektivně s důrazem na komplexnost, bezpečnost a citlivost služby, kterou
firma zaručujeme. Stát: ČR - základní cena: 21 150 Kč - roční poplatek: 480 Kč.
1
Cena se vztahuje k datu 10. února 2008
KAPITOLA 10. KOMERČNÍ ODBĚRY PUPEČNÍKOVÉ KRVE 51
Celková částka za odběr, vyšetření, zpracování a uskladnění na dobu 20 let: 30 750
Kč2.
• Tkáňová banka FN Brno. Pracovníci Tkáňové banky FN Brno posoudí, zda je
možné PK zpracovat. Pokud krev nebude možné zpracovat (např. pro nedostatečné
množství získané při odběru), bude tato zlikvidována. V tom případě uhradí rodiče
pouze náklady na odběr. Za odběr PK je stanovena částka 7 492 Kč , a to i v případě,
že dojde ke zmaření využití PK, z důvodů, které nejsou na straně Tkáňové banky FN
Brno. Za zpracování a vyšetřování PK je poplatek 13 397 Kč, bude-li PK ze strany
FN Brno shledána po odběru jako vhodná ke zpracování. Za každý měsíc požadované
doby uskladnění - 91 Kč, bude-li PK ze strany FN Brno shledána po zpracování a
vyšetření jako vhodná k uskladnění. Uskladnění PK je pacientce účtováno předem
na celkovou dobu uskladnění. Maximální doba uskladnění je 20 let (240 měsíců).
Prodloužení je možné na základě žádosti s uvedenou dobou a po odsouhlasení ze
strany FN Brno. Celková částka za odběr, vyšetření, zpracování a uskladnění na
dobu 20 let: 42 729 Kč3.
10.2 Názor MUDr. Petra Kobylky, CSc.
Ráda bych na tomto místě zmínila názor MUDr. Petra Kobylky, CSc., vedoucího projektu
Banka pupečníkové krve České republiky, na komerční odběry PK.
V Českém rozhlase 1 - Radiožurnále byl uveden pořad, ve kterém jsou představovány
zajímavé osobnosti. Dne 21. března 2004 v 17:10 hodin to byl právě doktor Petr Kobylka.
Lékař, od kterého dostala redakce publicistiky několik dní předtím rozhořčený dopis.
Jak uvádí KOBYLKA . . . „do hry vstupují peníze v této oblasti nevídané a v závěsu se
rýsuje silueta chamtivosti. O jakou hru se jedná a kdo se do ní zapojuje, o tom až za chvíli.
Teď jenom napovím, že náš pořad by v první řadě měli slyšet všechny budoucí maminky,
ale také tatínkové. - 21. březen 2004 17:10 hodin - Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Více
informací (příloha I).
2
Cena se vztahuje k datu 10. února 2008
3
Cena se vztahuje k datu 8. února 2008 - smlouva Tkáňové banky FN Brno a ÚPMD Praha
Empirická část
52
Kapitola 11
Výzkumné šetření
Formou výzkumného šetření jsem se rozhodla zjistit, jak jsou ženy informovány o dárcovství
pupečníkové krve.
11.1 Volba problému
Problematiku týkající se dárcovství pupečníkové krve jsem zvolila za účelem zjistit, do
jaké míry jsou ženy informovány o této možnosti. Zajímaly mě názory náhodně vybraných
žen a úroveň jejich informovanosti v dané problematice. Chtěla jsem také zjistit zda jsou
potenciální dárkyně správně informovány v této oblasti a eventuálně jistit co bylo mohlo
přispět ke zlepšení jejich informovanosti. Neméně důležité pro mě také bylo dozvědět se
podrobnější informace o zpracovávání a uchovávání zamrazených štěpů pupečníkové krve
a o projektu BPK-ČR jako takovém.
11.2 Hlavní a vedlejší cíle
Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit míru informovanosti žen v oblasti dárcovství
pupečníkové krve, dozvědět se bližší informace o odběrech, zpracovávání a uchovávání
pupečníkové krve a o projektu BPK-ČR, který má tuto činnost v České republice
na starost.
Vedlejším cílem výzkumného šetření bylo zjistit také základní informace o soukromých
bankách pupečníkové krve, které se v České republice v posledních letech rozšířily.
11.3 Stanovení hypotéz
Pro účely výzkumného šetření byly předem stanoveny tyto hypotézy:
• H1: Ženy s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním budou znát možnosti
využití pupečníkové krve častěji, než ženy s nižším vzděláním.
• H2: Ženy ve věkových kategoriích 20-30 let a 31-40 let, budou znát možnosti využití
pupečníkové krve častěji, než ženy z ostatních věkových kategorií.
53
KAPITOLA 11. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ 54
• H3: Těhotné ženy budou vědět o možnosti dárcovství pupečníkové krve častěji, než
ženy netěhotné či nikdy nerodící.
• H4: Zdrojem informací o dárcovství pupečníkové krve byl pro většinu žen častěji
lékař v porodnici, porodní asistentka či předporodní kurz konaný v porodnici, než
média.
• H5: H5: Více než 75% žen bude vědět, že pupečníková krev se odebírá před porodem
placenty či po jejím porození, zatímco ostatní možnosti budou ženami voleny méně
často.
• H6: Nejvíce žen neuvede, že odběr pro veřejnou BPK-ČR je zdarma, v porovnání s
jinou z možných odpovědí.
• H7: Ženy, které rodily před delší dobou (před rokem 2000), budou mít méně vědomostí
o tom, že existují také soukromé banky pupečníkové krve - na rozdíl od žen,
které jsou těhotné či rodily po zmiňovaném roce.
• H8: Žen, které při porodu darovaly pupečníkovou krev pro veřejnou BPK-ČR, je
více než žen, které si nechaly uskladnit PK u komerčních bank pupečníkové krve.
• H9: Ženy, které rodily po roce 1996, budou lépe seznámeny s možnostmi využití
pupečníkové krve, než ženy, které rodily před zmiňovaným rokem.
11.4 Metodika empirického šetření
Pro zjištění co největšího množství údajů, byla zvolena metoda dotazníkového šetření.
Byl použit dotazník nestandardizovaný, který byl složen z 12 uzavřených a 7 polouzavřených
otázek.
Pro jednodušší matematicko-statistické zpracování, snadnější analýzu, předpoklad jednoznačné
interpretace dotazů respondenty a pro větší ochotu respondentů odpovídat,
bylo použito uzavřených otázek. Otevřené otázky znamenají pro respondenta nutnost více
přemýšlet, jsou časově náročné a jejich vyhodnocování představuje složitější analýzu proto
nebyly využity.
Před výzkumným šetřením byl proveden tzv. „předvýzkum - vzorek žen čítající 12
osob, který sloužil k ověření toho, zda jsou otázky v dotazníku položeny srozumitelně a zda
na ně bude možno bez problémů odpovědět. Předvýzkum vedl k drobné změně v dotazníku
- namísto dvou plánovaných dotazníku lišících se v jediné otázce, byl nakonec rozdáván
pro následné snadnější zpracovávání pouze jeden.
11.5 Průběh empirického šetření
Empirické šetření bylo realizováno formou dotazníku (viz příloha K) v době od 1.
prosince 2007 do 12. února 2008. Dotazníky byly vytvořeny a použity ve dvou podobách,
jednak ve formě papírové a jednak ve formě elektronické.
KAPITOLA 11. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ 55
V papírové podobě bylo celkem rozdáno 275 dotazníků, z nichž 270 kusů ženy vyplnily
a odevzdaly. Pouze 5 žen dotazník neodevzdalo. Návratnost dotazníku v papírové formě
tedy byla 98,2%.
Zbylá data byla získána formou elektronického dotazníku umístěného ve dnech 4. února
až 12. února 2008 na internetu (698 kusů).
Celkem bylo v tomto výzkumném šetření získáno 968 vyplněných dotazníků.
11.6 Charakteristika výzkumného vzorku
Papírová podoba dotazníku byla rozdávána jednak v ÚPMD v Praze těhotným ženám
na oddělení rizikového těhotenství a ženám po porodu, v rámci oddělení šestinedělí. Dále
byl tento dotazník náhodně rozdáván ženám všech věkových kategorií v mém okolí (vzorek
žen pro dotazník byl tedy tvořen náhodně oslovenými respondentkami).
Pro získání většího množství respondentek byl dotazník také uveřejněn na internetu,
kde měly ženy možnost vyplnit jej a dozvědět se několik základních věcí o tomto výzkumném
šetření. O vyplnění dotazníku byly na internetu požádány jednak přímo těhotné ženy
na internetovém serveru E-mimino[6], jednak náhodné respondentky (výběr vzorku žen
použitý pro tento dotazník je označován za tzv. „výběr sněhové koule . Touto metodou
jsou dotazníky rozesílány známým kontaktům a ty jsou požádány o poskytnutí kontaktu
na další osoby, které dle jejich názoru budou spolupracovat, ty se pak požádají o totéž
atd.)[25].
11.7 Zpracování empirického šetření
Pro zpracování dat bylo použito metod kvantitativní a kvalitativní analýzy. Číselná
data jsou uvedena v grafech a tabulkách doprovázených popisem (procentuální výpočty
jsou v grafech zaokrouhlené na celá čísla, v tabulkách jsou uvedena se zaokrouhlením na
jedno desetinné místo).
Elektronický dotazník byl vytvořen v jazyce HTML (HyperText Markup Language) a
data z něj uloženy do databáze MySQL. Pro zpracování dat byla použita aplikace Calc, jež
je součástí kancelářského balíčku OpenOffice.org. Práce byla vysázena programem LATEX.
Kapitola 12
Vyhodnocení dotazníku
56
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 57
Vyhodnocení otázky č. 1: „Váš věk
Graf 12.1: Věk respondentek
Kvalitativní vyhodnocení
Ženy vyplňující tento dotazník byly v naprosté většině vybírány náhodně. I přesto
se podařilo pokrýt ženy všech věkových kategorií. Přes 60% dotazovaných žen patřilo do
skupiny ve věku 20 - 30 let.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.1: Věk respondentek
Věk Počet respondentek [%]
<20 let 26 2,7
20-30 let 595 61,5
31-40 let 233 24,1
41-50 let 73 7,5
51-60 let 39 4,0
>60 let 2 0,2
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 58
Vyhodnocení otázky č. 2: „Jaký je Váš rodinný stav?
Graf 12.2: Rodinný stav respondentek
Kvalitativní vyhodnocení
Z 968 žen, které vyplnily dotazník, bylo téměř 48% z nich vdaných. Ženy svobodné
zaujaly v tabulce místo druhé s počtem 47%. Lze usuzovat, že rozložení rodinného stavu
dotazovaných žen, je dáno tím, že respondentky reprezentovaly všechny věkové kategorie.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.2: Rodinný stav respondentek
Rodinný stav Počet respondentek [%]
svobodná 455 47,0
vdaná 463 47,8
rozvedená 44 4,5
vdova 6 0,6
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 59
Vyhodnocení otázky č. 3: „Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?
Graf 12.3: Nejvyšší ukončené vzdělání respondentek
Kvalitativní vyhodnocení
Z 968 respondentek, uvedlo 99,9% žen své vzdělání. Nejvíce z nich má úplné střední
vzdělání (38,7%) a vysokoškolské vzdělání (36,7%).
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.3: Nejvyšší ukončené vzdělání respondentek
Vzdělání Počet respondentek [%]
základní 19 2,0
střední odborné 105 10,8
úplné střední 375 38,7
vyšší odborné 113 11,7
vysokoškolské 355 36,7
neuvedeno 1 0,1
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 60
Vyhodnocení otázky č. 4: „Jste v současné době těhotná?
Graf 12.4: Těhotné versus netěhotné respondentky
Kvalitativní vyhodnocení
Téměř 14% dotazovaných žen bylo v době provádění tohoto výzkumu těhotných.
Pouze 6 žen z celkového počtu 968 neuvedlo odpověď.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.4: Těhotné versus netěhotné respondentky
Těhotenství Počet respondentek [%]
ano 133 13,7
ne 829 85,6
neuvedeno 6 0,6
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 61
Vyhodnocení otázky č. 5: „Rodila jste někdy?
Graf 12.5: Porodnost respondentek
Kvalitativní vyhodnocení
Vyhodnocením otázky vyšlo najevo, že poměr mezi rodičkami a ženami, které nerodily,
je ve výzkumném vzorku 57 : 42. Pouze 2 ženy tuto otázku nezodopověděly.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.5: Porodnost respondentek
Těhotenství Počet respondentek [%]
ano 410 42,4
ne 556 57,4
neuvedeno 2 0,2
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 62
Vyhodnocení podotázky č. 5: „Jestliže ano, uveďte prosím:
„Celkový počet porodů
Graf 12.6: Počet porodů respondentek
Kvalitativní vyhodnocení
Mezi rodícími dotazovanými ženami (410 žen) byly nejvíce zastoupeny ženy, které
rodily jedenkrát (204 respondentek) a dvakrát (162 respondentek).
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.6: Počet porodů respondentek
Počet porodů Počet respondentek [%]
1 porod 204 49,8
2 porody 162 39,5
3 porody 30 7,3
4 porody 5 1,2
5 porodů 1 0,2
neuvedeno 8 2,0
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 63
Vyhodnocení podotázky č. 5: „Jestliže ano, uveďte prosím:
„Roky porodů
Graf 12.7: Roky porodů
Kvalitativní vyhodnocení
Ženy, které vyplnily dotazník, pokryly v tomto výzkumném šetření svými porody
roky v rozmezí let 1969 až 2008 - tedy posledních 39 let.
Nejvíce dotazovaných rodících žen rodilo v letech 2007 (92 žen), 2006 (82 žen), 2005
(48 žen), 2004 (35 žen),2003 (34 žen), 1984 (24 žen) a 1990 (21 žen).
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 64
Vyhodnocení podotázky č. 5: „Darovala jste tehdy pupečníkovou krev?
Graf 12.8: Dárcovství PK mezi respondentkami
Kvalitativní vyhodnocení
Mezi rodícími dotazovanými ženami (410 žen) byla skupinka (37 žen), které při
porodu darovaly pupečníkovou krev. Zbylých 91% představují ženy, které pupečníkovou
krev nedarovaly.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.7: Dárcovství PK
Dárcovství PK Počet respondentek [%]
ano 37 9,0
ne 373 91,0
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 65
Vyhodnocení podotázky č. 5: „Jestliže ano, uveďte prosím z jakého důvodu:
Graf 12.9: Uvedení důvodu proč darovaly PK
Kvalitativní vyhodnocení
Z 37 žen, které při porodu darovaly pupečníkovou krev - uvedlo 73% z nich důvod
pro tento čin. 10 žen (16,2%) tento důvod neudalo. Z těchto 10-ti žen uchovaly 2 respondentky
pupečníkovou krev pro potřeby svého dítěte u komerční banky PK.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.8: Důvody proč respondentky darovaly PK
Důvod Počet žen [%]
chtěla jsem pomoci 17 63
na výzkum 4 14,8
chtěla jsem 1 3,7
dobrý pocit 1 3,7
jsem dárce krve, rodila jsem tam, kde PK dávat lze 1 3,7
když jsem o tom věděla, považovala jsem to za samozřejmé 1 3,7
na žádost lékařky 1 3,7
na žádost personálu kvůli vzácné krevní skupině AB- 1 3,7
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 66
Vyhodnocení podotázky č. 5: „Jestliže ne, uveďte prosím z jakého důvodu:
Graf 12.10: Uvedení důvodu proč nedarovaly PK
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 410 žen, které rodily, nedarovalo pupečníkovou krev 373 žen. Přes 88% z nich
pro toto rozhodnutí uvedlo důvod. 42 žen (11,3%) tento důvod neudalo.
V tabulce (Tab. 12.9) jsou uvedeny pouze nejčastější důvody, které uváděly respondentky
pro nedarování PK při porodu.
Mezi ostatními důvody (zbývajících 6,6%) bylo pro zajímavost uvedeno např.: „předčasný
odtok plodové vody , „nechali jsme dotepat pupečník , „předčasný porod , „nevhodný
dárce , „překotný porod , „bylo mi řečeno, že se to již nedělá , „nebyla to pro
mě prioritní záležitost , „zkalená plodová voda , „odradili nás doktoři , „vzali si ji bez
dovolení , „bylo mi řečeno, že to nyní není legislativně možné (pouze pro vlastní úschovu
a to jsme nechtěli využít) , „nedostavila jsem se k odběru , „zapomněla jsem na to apod.
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 67
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.9: Nejčastější důvody proč respondentky nedarovaly PK
Důvod Počet respondentek
neinformovanost 114
porodnice, kde jsem rodila, to neumožňovala 30
nikdo mě o to nepožádal 27
v době, kdy jsem rodila, se ještě PK nedávala 24
nikdo mi to nenabídl 21
nebyla možnost 18
porod císařským řezem 18
nestihli jsme to 10
nepřemýšlela jsem o tom 9
chronické onemocnění 9
finanční otázka 8
zvolila jsem soukromý odběr PK pro vlastní potřeb 5
přítomnost streptokoka v porodních cestách 4
komplikace při porodu 4
nikdo ji po mně nechtěl 4
nechtěla jsem 4
ostatní důvody 22
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 68
Vyhodnocení otázky č. 6: „Slyšela jste již někdy o možnosti darování pupečníkové
krve?
Graf 12.11: Informovanost žen o možnosti darování PK
Kvalitativní vyhodnocení
Z 968 žen, které vyplnily dotazník, slyšelo někdy o možnosti darování pupečníkové
krve 781 žen (80,7%). 19,1% žen o této možnosti ještě nikdy neslyšelo, pouze 2 ženy neuvedly
odpověď.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.10: Informovanost žen o možnosti darování PK
Informovanost žen Počet respondentek [%]
ano 781 80,7
ne 185 19,1
neuvedeno 2 0,2
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 69
Vyhodnocení otázky č. 7: „Odkud jste získala informace o darování pupečníkové
krve?
Graf 12.12: Zdroj informací o PK
Kvalitativní vyhodnocení
Z celkového počtu 781 žen, které uvedly, že již někdy o možnosti darování pupečníkové
krve slyšely, uvedlo svůj zdroj informací 98,7% z nich. Nejčastějším zdrojem byla
pro tyto ženy média (68,4%).
V 9,9% byl uveden „jiný zdroj . Nejčastěji byl tímto zdrojem informací „leták (25x),
„škola (20x), „kombinace více již zmiňovaných zdrojů (11x) a „práce ve zdravotnictví
(4x). Dále pak „rodinní příslušníci , „práce , „těhotenské cvičení , „odborné časopisy ,
„odborný seminář , „knížka o těhotenství , „dárcovství kostní dřeně , „odběr krve na
transfúzní stanici , „stánek Cord Blood Centre na výstavišti , „čekárna v porodnici a
„tento dotazník .
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 70
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.11: Zdroj informací o PK
Zdroj informací Počet respondentek [%]
gynekolog 35 4,5
porodní asistentka 22 2,8
lékař v porodnici 17 2,2
kamarádka 62 7,9
předporodní kurz 24 3,1
média 534 68,4
jiný zdroj 77 9,9
neuvedeno 10 1,3
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 71
Vyhodnocení otázky č. 8: „Máte pocit že byly tyto informace dostačující?
Graf 12.13: Dostatečnost informací o PK
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 781 respondentek, které uvedly, že o darování pupečníkové krve již někdy slyšely,
mělo pouze 182 žen pocit, že informace které o této problematice jsou dostatečné. Přes
50% dotazovaných žen je považovalo za nedostatečné a téměř 25% nevědělo. Jen 12 žen
tuto otázku nezodpovědělo.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.12: Dostatečnost informací o PK
Informace žen o PK Počet respondentek [%]
ano 182 23,3
ne 397 50,8
nevím 190 24,3
neuvedeno 12 1,5
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 72
Vyhodnocení podotázky č. 8: „Hledala jste další informace? (např. v časopisech,
na internetu,. . . )
Kvalitativní vyhodnocení
Ačkoli 397 žen nemělo pocit, že informace, které o dárcovství pupečníkové krve
mají, jsou dostatečné, přesto pouze 195 z nich rozvedlo blíže, zda je tento fakt vedl k hledání
dalších informací.
Přes 20% respondentek uvedlo, že sice má pocit nedostačujících informací, ale i přes
tento fakt nehledalo dál.
Nejčastěji byl dalším zdrojem informací o PK „internet (21,2%), „brožurky + časopisy
(3,3%), „gynekolog (1,8%) a „porodní asistentka (0,8%). Mezi těmito možnostmi
byly dotazovanými ženami často zahrnovány i možnosti, které šlo zvolit již v dotazníku.
Přesto jsou zde zmíněny, neboť tyto možnosti byly voleny ženami jako další zdroj (např.
žena, která zvolila jako základní možnost „kamarádku , uvedla, že neměla pocit dostatečné
informovanosti a proto dále pátrala po informacích např. u svého „gynekologa ).
Mezi „ostatními jsou zařazeny odpovědi jako např. „diskuse se známými , „TV , „rodinní
příslušníci , „kamarádky , „předporodní kurz , „čekárny ve zdravotnickém zařízení
apod.
Přestože 397 žen nemělo pocit, že informace, které o dárcovství pupečníkové krve ví,
jsou dostatečné, 202 z nich neuvedlo žádnou odpověď.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.13: Zdroj dalších informací o PK
Zdroj dalších informací o PK Počet respondentek [%]
internet 84 21,2
nehledala jsem dál 82 20,7
brožurky + časopisy 13 3,3
gynekolog 7 1,8
porodní asistentka 3 0,8
ostatní 208 52,7
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 73
Vyhodnocení otázky č. 9: „Uvažujete o tom, že při porodu darujete pupečníkovou
krev?
Graf 12.14: Úvaha nad možností darovat PK při porodu
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 781 respondentek, které uvedly, že o darování pupečníkové krve již někdy slyšely,
uvedlo 436 žen, že zvažuje možnost darovat pupečníkovou krev při porodu. Přes 33%
dotazovaných o této možnosti vůbec neuvažuje a 15 žen na tuto otázku neodpovědělo.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.14: Úvaha nad možností darovat PK při porodu
Zvažování Počet respondentek [%]
ano 436 55,8
ne 259 33,2
nevím 71 9,1
neuvedeno 15 1,9
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 74
Vyhodnocení podotázky č. 9: „Z jakého důvodu neuvažujete o darování PK
při porodu?
Kvalitativní vyhodnocení
Z 259 žen, které neuvažují o možnosti darovat PK při porodu, uvedlo 66,8% důvod,
který je k tomuto názoru vede. Ve více než 52% byl uveden „jiný důvod , 33,2% žen
neuvedlo odpověď.
9 žen zaškrtlo jako možnost „strach - jako jeho zdroj byly uvedeny důvody jakými
jsou např. „strach z krve, z komplikací, ze zneužití, z neznámého apod. . Pouze 3 ženy
neuvedly zdroj svého strachu při potenciálním darování pupečníkové krve při porodu.
Z 259 žen, které neuvažují o dárcovství PK při porodu, zvolilo 135 z nich pro své
rozhodnutí „jiný důvod . Mezi těmito důvody byly respondentkami uváděny odpovědi
typu: „chci rodit doma , „krátká doba uložení krve , „mám zkušenost, že během svých
porodů jsem měla dělat co sama se sebou, oba porody jsem měla těžké , „nejsem si jistá,
že to k něčemu je , „ nejsem zastáncem dárcovství krve , „nemám zájem , „rychlé přerušení
pupečníku , „stále nejistá možnost a způsob využití pro mé dítě ,„v rámci informací
o možnosti využití v ČR a o uskladňování mi tato možnost nepřipadala zajímavá ,„ je
to zbytečné - je to pouze zdroj příjmu pro společnosti, které se tím zabývají - krev se
v budoucnu stejně nedá použít apod.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.15: Důvody proč ženy neuvažují nad dárcovstvím PK
Zvažování Počet respondentek [%]
strach 9 3,5
špatná zkušenost 0 0,0
nezájem 16 6,2
velké množství administrativy 10 3,9
nutnost další kontroly po porodu 3 1,2
jiný důvod 135 52,1
neuvedeno 86 33,2
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 75
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.16: Jiný důvod proč ženy neuvažují nad dárcovstvím PK
Jiné důvody Počet respondentek
další děti neplánuji 74
nedostatek informací 16
ještě jsem o tom nepřemýšlela 14
finance 6
nevím, jestli budu rodit v porodnici, kde se dá PK darovat 5
chronické onemocnění 4
nechci ji darovat, ale uchovat pro potřeby svého dítěte 4
až budu těhotná, zjistím si více informací a rozhodnu se 2
ostatní důvody 10
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 76
Vyhodnocení otázky č. 10: „Daroval někdo z vašeho okolí pupečníkovou krev
(kamarádka, příbuzná)?
Graf 12.15: Dárce PK z okolí respondentek
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 781 žen, které uvedly, že o darování pupečníkové krve již někdy slyšely, mělo ve
svém okolí pouze 12,7% žen, které někdy v životě darovaly při porodu pupečníkovou krev.
30,0% respondentek nikoho takového ve svém okolí nemá a přes 56% o nikom neví.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.17: Dárce PK z okolí respondentek
Existence dárce PK Počet respondentek [%]
ano 99 12,7
ne 234 30,0
nevím 438 56,1
neuvedeno 10 1,3
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 77
Vyhodnocení otázky č. 11: „Může pupečníkovou krev darovat jakákoli těhotná
žena?
Graf 12.16: Dárkyně PK
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 781 dotazovaných žen, které uvedly, že o darování pupečníkové krve již někdy
slyšely, se 11,4% domnívá, že pupečníkovou krev může darovat jakákoli těhotná žena. Naopak
324 žen si toto nemyslí a 360 žen nezná na tuto otázku odpověď. Pouze 8 žen (1,0%)
neodpovědělo vůbec.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.18: Dárkyně PK
Dárkyně PK Počet respondentek [%]
ano 89 11,4
ne 324 41,5
nevím 360 46,1
neuvedeno 8 1,0
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 78
Vyhodnocení otázky č. 12: „Musíte finančně hradit odběr a uchovávání pupečníkové
krve ve veřejné BPK-ČR (Banka pupečníkové krve)?
Graf 12.17: Finanční úhrada BPK-ČR
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 781 respondentek, které uvedly, že o darování pupečníkové krve již někdy slyšely,
si téměř 20% myslí, že za odběr a uchovávání pupečníkové krve ve veřejné BPK-ČR
je potřeba platit. Přes 40% neznalo odpověď a skoro stejná část žen (39,8%) věděla, že
k tomuto typu odběru žádné finance nejsou třeba. Pouze 2 ženy (0,3%) neodpověděly.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.19: Finanční úhrada BPK-ČR
Finanční úhrada BPK-ČR Počet respondentek [%]
ano 155 19,8
ne 311 39,8
nevím 313 40,1
neuvedeno 2 0,3
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 79
Vyhodnocení otázky č. 13: „Kdy se pupečníková krev odebírá?
Graf 12.18: Doba odběru PK
Kvalitativní vyhodnocení
Z počtu 781 žen, které uvedly, že o darování pupečníkové krve již někdy slyšely,
znalo správnou odpověď na otázku kdy se pupečníková krev odebírá 33,5% respondentek.
Přes 20% žen se domnívá, že PK se odebírá po porodu placenty, 1,0% žen si myslí, že ještě
před porodem plodu a 44,8% žen neznalo odpověď. Pouze 3 ženy (0,4%) neodpověděly.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.20: Doba odběru PK
Doba odběru PK Počet respondentek [%]
před porodem plodu 8 1,0
před porodem placenty 262 33,5
po porodu placenty 158 20,2
nevím 350 44,8
neuvedeno 3 0,4
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 80
Vyhodnocení otázky č. 14: „Myslíte si, že je možné rozmyslet si dárcovství
pupečníkové krve během porodu?
Graf 12.19: Možnost změny rozhodnutí před odběrem PK
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 781 dotazovaných žen, které uvedly, že o darování pupečníkové krve již někdy
slyšely, se téměř 40% žen správně domnívá, že je samozřejmě možné rozmyslet si dárcovství
pupečníkové krve během porodu. Přes 20% žen si myslí, že to není možné a téměř
40% žen neznalo odpověď. Pouze 6 žen (0,8%) neodpovědělo vůbec.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.21: Možnost změny rozhodnutí před odběrem PK
Možnost změny rozhodnutí Počet respondentek [%]
ano 308 39,4
ne 163 20,9
nevím 304 38,9
neuvedeno 6 0,8
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 81
Vyhodnocení otázky č. 15: „Ohrožuje nějak odběr pupečníkové krve při porodu
Vás nebo Vaše miminko?
Graf 12.20: Ohrožení dárkyně či jejího miminka při odběru PK
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 781 respondentek se přes 75% domnívá, že odběr PK dárkyni či její miminko
žádným způsobem neohrožuje. 23,0% žen neznalo odpověď a pouze 5 žen ji neuvedlo. 0,8%
žen si myslí, že odběr nějak ohrožuje dárkyni či její miminko. Na otázku „jakým způsobem
ohrožuje kohokoliv ze zúčastněných odpovědělo všech 6 z nich. Jejich odpovědi byly:
„odběr ohrožuje matku infekcí , „myslím, že je tam nějaké riziko, ale nepamatuji si jaké ,
„nejsem si jistá, ale myslím si, že při dotepání pup. šňůry nelze odebrat pup. krev - dotepáním
zajišťuji svému miminku dostatečnou hladinu železa na 1/2 roku , „ohrožení při
krvácení nebo nečekané vážné situace ohrožující život , „při velké ztrátě krve a jiných
komplikacích při porodu , „věřím, že miminko potřebuje tu krev na začátku života .
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.22: Ohrožení dárkyně či jejího miminka při odběru PK
Ohrožení při odběru PK Počet respondentek [%]
ano 6 0,8
ne 590 75,5
nevím 180 23,0
neuvedeno 5 0,6
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 82
Vyhodnocení otázky č. 16: „Myslíte, že jsou u Vás a Vašeho miminka později
nutná nějaká další vyšetření?
Graf 12.21: Následné vyšetření u dárkyně či jejího miminka
Kvalitativní vyhodnocení
Z celkového počtu 781 dotazovaných žen si 182 myslí, že je u dárkyně a jejího miminka
nutné následné vyšetření. 35,3% žen neznalo odpověď a přes 40% se domnívalo, že
žádné další vyšetření není potřeba.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.23: Následné vyšetření u dárkyně či jejího miminka
Následné vyšetření Počet respondentek [%]
ano 182 23,3
ne 318 40,7
nevím 276 35,3
neuvedeno 5 0,6
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 83
Vyhodnocení otázky č. 17: „Kde všude si myslíte, že je možné využít pupečníkovou
krev odebranou v ČR v rámci projektu veřejné BPK-ČR?
Graf 12.22: Možnosti využití PK v rámci lokality
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 781 dotazovaných žen 321 ví, že pupečníkovou krev odebranou v ČR lze použít
v celosvětovém registru dárců. 10,4% žen si myslí, že krev lze využít ve státech EU a 7,0%
žen se domnívá, že ji lze využít jen v ČR. %
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.24: Možnosti využití PK v rámci lokality
Lokalita využití PK Počet respondentek [%]
jen v ČR 55 7,0
ve státech EU 81 10,4
v celosvětovém registru dárců 321 41,1
nevím 319 40,8
neuvedeno 5 0,6
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 84
Vyhodnocení otázky č. 18: „Znáte nějaké možnosti jak využít pupečníkovou
krev?
Graf 12.23: Znalost možností pro využití PK
Kvalitativní vyhodnocení
Z celkového počtu 781 dotazovaných žen zná přes 55% nějaké možnosti jak využít
pupečníkovou krev. 327 žen neví o žádném způsobu jejího využití.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.25: Znalost možností pro využití PK
Znalost možností pro využití PK Počet respondentek [%]
ano 432 55,3
ne 327 41,9
neuvedeno 22 2,8
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 85
Vyhodnocení podotázky č. 18:
„Možnosti využití pupečníkové krve jmenované respondentkami:
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.26: Jmenované možnosti pro využití PK
Jmenované možnosti pro využití PK Počet respondentek
leukémie 181
transplantace PK 64
kmenové buňky 42
léčba závažných onemocnění 29
zisk kmenových buněk 20
transplantace kostní dřeně 16
léčba onkologického onemocnění 11
výroba léků 10
pro potřeby vlastního dítěte při onemocnění 9
pomoc při léčbě nemoci u dětí 7
ostatní odpovědi 50
Kvalitativní vyhodnocení
Z celkového počtu 781 dotazovaných žen zná přes 55% nějaké možnosti jak využít
pupečníkovou krev. 432 žen ví o možném způsobu jejího využití.
Nejčastější možnosti, které byly respondentkami jmenovány jsou uvedeny v tabulce
(Tab. 12.26). Další možnosti, které uvedly dotazované ženy jsou v tabulce uvedeny v kategorii
„ostatní odpovědi (50).
Mezi „ostatními odpovědmi jsou zařazeny tyto možnosti: „cukrovka , „při onemocnění
sourozence , „při léčbě Alzheimerovy choroby , „klonování buněk , „transfuze ,
„výzkum , „nehoda , „pro vlastní potřebu - soukromý odběr , „při léčbě Parkinsonovy
choroby , „autotransplantace , „jakákoliv operace , „kosmetika , „roztroušená skleróza ,
„mé dítě bude potřebovat nutně krev ,„na nemoci které nejsou geneticky zakódované ,„při
obnovení mozkových buněk ,„transplantace orgánů ,„na různé genetické nemoci ,„vývojové
vady a „při léčbě některých nemocí páteře . Pouze 2 ženy uvedly jako slovní odpověď
„nic a 4 ženy „nevzpomínám si .
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 86
Vyhodnocení otázky č. 19: „Víte o tom, že existuje v ČR možnost soukromého
odběru pupečníkové krve?
Graf 12.24: Povědomí o existenci soukromých BPK
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 781 dotazovaných žen ví o existenci soukromých bank pupečníkové krve 50,4%.
Téměř stejný počet (49,6%) o tom nemá ponětí.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.27: Povědomí o existenci soukromých BPK
Povědomí o existenci soukromých BPK Počet respondentek [%]
ano 394 50,4
ne 387 49,6
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 87
Vyhodnocení podotázky č. 19:
„a) Víte jaká je cena za soukromý odběr + uskladnění takto odebrané krve?
„V případě že ano, uveďte prosím cenu za soukromý odběr PK a v případě že
ne, uveďte prosím Váš odhad:
Graf 12.25: Uvedení ceny za soukromý odběr PK
Kvalitativní vyhodnocení
Z 394 respondentek, které uvedly, že vědí o o možnosti soukromého odběru pupečníkové
krve v ČR, uvedlo 107 z nich cenu, 239 z nich svůj odhad ceny o které se domnívají,
že je za tyto služby požadována od soukromých bank za odběr, zpracování a uskladnění
PK a 48 neuvedlo žádnou odpověď.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.28: Finance na soukromý odběr PK
Finance na soukromý odběr PK Počet respondentek [%]
cenu uvedlo 107 27,2
odhad ceny uvedlo 239 60,7
neuvedeno 48 12,2
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 88
Vyhodnocení podotázky č. 19: „Cena za soukromý odběr PK:
Graf 12.26: Přesná cena za soukromý odběr PK
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 107 dotazovaných žen, které uvedly, že znají cenu za soukromý odběr pupečníkové
krve, uvedly všechny odpověď. Nejčastěji uváděly ceny „31 - 40 000 Kč a to ve 47,7%.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.29: Přesná cena za soukromý odběr PK
Přesná cena za soukromý odběr PK [Kč] Počet respondentek [%]
< 10 000 0 0,0
10 - 20 000 18 16,8
21 - 30 000 31 29,0
31 - 40 000 51 47,7
41 - 50 000 3 2,8
51 - 60 000 3 2,8
> 60 000 1 0,9
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 89
Vyhodnocení podotázky č. 19: „Odhad ceny za soukromý odběr PK:
Graf 12.27: Odhad ceny za soukromý odběr PK
Kvalitativní vyhodnocení
Z 239 respondentek, které zaškrtly, že přesnou cenu za soukromý odběr pupečníkové
krve v ČR neznají, uvedlo svůj odhad ceny 86,2% z nich. Namísto odhadu napsalo
18 žen, že „nemá představu a 15 žen doplnilo „bez odhadu .
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.30: Odhad ceny za soukromý odběr PK
Odhad ceny za soukromý odběr PK Počet respondentek [%]
odhad ceny uveden 206 86,2
nemám představu 18 7,5
bez odhadu 15 6,3
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 90
Vyhodnocení podotázky č. 19:
„b) Byla byste ochotná si zaplatit tento soukromý odběr?
Graf 12.28: Ochota zaplatit soukromý odběr PK
Kvalitativní vyhodnocení
Z 394 respondentek, které uvedly, že ví o možnosti soukromého odběru pupečníkové
krve v ČR, by 24,6% žen bylo ochotno zaplatit si soukromý odběr PK, 36,5% žen
naopak ne. Přes 38% žen na tuto otázku neznalo odpověď a pouze 2 ženy žádnou neuvedly.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.31: Ochota zaplatit soukromý odběr PK
Ochota zaplatit soukromý odběr PK Počet respondentek [%]
ano 97 24,6
ne 144 36,5
nevím 151 38,3
neuvedeno 2 0,5
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 91
Vyhodnocení podotázky č. 19:
„c) Z jakého důvodu nejste ochotná si zaplatit tento soukromý odběr?
Graf 12.29: Důvod pro nevyužití možnosti soukromého odběru PK
Kvalitativní vyhodnocení
Ze 144 respondentek, které uvedly, že by nebyly ochotny zaplatit si za soukromý
odběru pupečníkové krve, uvedlo 44,4% z nich jako důvod finanční otázku, 27,1% z nich
existenci veřejné BPK-ČR a 10 žen neuvedlo odpověď žádnou.
„Jiné důvody uvedlo 31 respondentek. Nejčastěji to byly: „nedůvěra , „nejsem
přesvědčena o nutnosti/potřebnosti a „upřednostňuji veřejnou BPK-ČR . Zbylých 20
odpovědí bylo v tabulce (Tab. 12.33) zařazeno do skupiny „ostatní .
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.32: Důvod pro nevyužití možnosti soukromého odběru PK
Důvod pro neplacení soukr. odběru PK Počet respondentek [%]
existence veřejné BPK 39 27,1
finanční otázka 64 44,4
jiný důvod 31 21,5
neuvedeno 10 6,9
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 92
Kvalitativní vyhodnocení
Mezi „ostatními důvody jsou zařazeny odpovědi, které se vyskytovaly sice jen jednou,
nicméně řada z nich je velmi zajímavá a proto jsou zde všechny jmenovány - „neprokázané
skutečné výhody užití pro vlastní potřebu , „zatím není prokázáno, že to má do
budoucna 100% využití , „kombinace (finance + existence veřejné BPK) , „podle BPK
prý není dokázáno přímé použití pro rodinu , „dá se využít jen omezenou dobu , „prý
v současné době Vám žádná nemocnice nebude ochotna vzít a použít pupečníkovou krev ze
soukromého odběru , „vyhozené peníze ,„slibují věci, které ještě nejsou možné, navíc mi
přijde BPK etická a jde o možnost, jak pomoci jiným, když sama např. nevyužiji ,„malá
možnost využití, nemám dítě proto, abych očekávala, že onemocní , „myslím, že je velmi
důležité, aby dítě přijalo všechnu PK , „otázka, zda má smysl aplikovat nemocnému dítěti
jeho krev, ze které onem. vzniklo, neochota a problémy nemocnic aplikovat následně tuto
krev nemocnému dítěti , „mé dítě by ji třeba nepotřebovalo a tak by krev zbytečně ležela
a přitom ve veřejné BPK ji může použít kdokoliv ,„z důvodu problému využití této krve
u dárce, alespoň co jsme našli , „dosud není podle mého názoru jisté, že bude i v horizontu
např. 30 let možné takto uložené kmenové buňky využít ve prospěch dítěte (např. nedostatečná
úroveň vědeckého výzkumu, otázka etiky apod.) , „společnosti, o kterých jsem
věděla, byli s.r.o. a to na mě nepůsobilo věrohodně , „nevěřím, že v případě onemocnění
mého dítěte bude jeho pupečníková krev moc být záchranou, jde o obchod se strachem
s nejistými výsledky , „přijde mi to jako tahání peněz z lidí, když není jasné, zda to vůbec
bude někdy k něčemu , „komerce ,„dosud jsem nevěděla ze existuje veřejná BPK a
„kombinace (finance + existence veřejné BPK) .
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.33: Jiný důvod pro nezaplacení soukromého odběru PK
Jiné důvody pro neplacení soukr. odběru PK Počet respondentek
nedůvěra 5
nejsem přesvědčena o nutnosti/potřebnosti 3
upřednostňuji veřejnou BPK-ČR 3
ostatní 20
KAPITOLA 12. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU 93
Vyhodnocení podotázky č. 19:
„d) Myslíte si, že takto uschovanou pupečníkovou krev (u soukromé banky)
je vždy možné použít pro Vaše miminko?
Graf 12.30: Využití PK u soukromých bank
Kvalitativní vyhodnocení
Z 394 dotazovaných žen, které uvedly, že ví o možnosti soukromého odběru pupečníkové
krve v ČR, se přes 50% domnívá, že tuto krev je vždy možné použít pro jejich
miminko a naopak 24,6% si to nemyslí. Tuto otázku nezodpovědělo 6 žen.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 12.34: Využití PK u soukromých bank
Využití PK u soukromých banka PK Počet respondentek [%]
ano 198 50,3
ne 97 24,6
nevím 93 23,6
neuvedeno 6 1,5
Kapitola 13
Vyhodnocení stanovených hypotéz
Výsledky výzkumného šetření vedly k vyhodnocení hypotéz, které byly předem stanoveny.
Cílem této kapitoly je jejich potvrzení či vyvrácení na základě využití zpracovaných
dat získaných z dotazníků.
13.1 Vyhodnocení hypotézy č. 1
„H1: Ženy s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním budou znát možnosti
využití pupečníkové krve častěji, než ženy s nižším vzděláním.
Graf 13.1: Vzdělání a znalost možností využití PK
94
KAPITOLA 13. VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ 95
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 13.1: Vzdělání a znalost možností využití PK
Vzdělání Počet žen Počet možností Znalost využití[%]
základní 19 4 21,1
střední odborné 105 31 29,5
úplné střední 375 139 37,1
vyšší odborné 113 66 58,4
vysokoškolské 355 192 54,1
Kvalitativní vyhodnocení
Ze všech dotazovaných žen byly o možnostech využití pupečníkové krve nejlépe informovány
ženy s „vyšším odborným vzděláním (58,4% z nich znalo některou z možností)
a ženy s „vysokoškolským vzděláním (54,1% z nich znalo některou z možností). Následovaly
je ženy s „úplným středním vzděláním s 37,1% znalostí a dále pak ženy se „středním
odborným vzděláním s 29,5% znalostí. Nejméně informované byly ženy se „základním
vzděláním (ty znaly možnosti využití jen ve 21,1%).
Ženy s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním byly s možnostmi využití pupečníkové
krve seznámeny v 55,1%, zatímco ženy s nižším vzděláním (než jsou tato dvě
uvedená), byly informovány v 34,9%. Hypotéza č. 1 byla tedy ve výzkumném šetření
potvrzena, a to v otázkách č. 3 a č. 18.
13.2 Vyhodnocení hypotézy č. 2
„H2: Ženy ve věkových kategoriích 20-30 let a 31-40 let, budou znát možnosti
využití pupečníkové krve častěji, než ženy z ostatních věkových kategorií.
Kvantitativní vyhodnocení
Tab. 13.2: Věk a znalost možností využití PK
Věk Počet žen Počet možností Znalost využití[%]
<20 let 26 7 26,9
20-30 let 595 253 42,5
31-40 let 233 129 55,4
41-50 let 73 26 35,6
51-60 let 39 18 46,2
>60 let 2 0 0,0
KAPITOLA 13. VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ 96
Graf 13.2: Věk a znalost možností využití PK
Kvalitativní vyhodnocení
Ze všech dotazovaných žen byly o možnostech využití pupečníkové krve nejlépe informovány
ženy ve věkové kategorii „31-40 let (55,4% z nich znala některou z možností).
Následovaly je ženy ve věkové kategorii „51-60 let (46,2% z nich znala některou z možností),
ženy ve věkové kategorii „20-30 let se 42,5% znalostí a dále pak ženy ve věkové
kategorii „41-50 let se 35,6% znalostí. Ženy v kategorii „<20 let věděly možnosti využití
v 26,9% případů a ve věkové kategorii „>60 let neznaly ženy žádnou možnost využití.
Ženy z kategorií „20-30 let a „31-40 let byly s možnostmi využití pupečníkové krve
seznámeny ve zhruba 46,1%, zatímco ženy ve zbývajících kategoriích), byly průměrně informovány
v 36,4%. Hypotéza č. 2 byla tedy ve výzkumném šetření potvrzena, a
to v otázkách č. 1 a č. 18.
13.3 Vyhodnocení hypotézy č. 3
„H3: Těhotné ženy budou vědět o možnostech dárcovství pupečníkové krve
více, než ženy netěhotné či nikdy nerodící.
Z celkového počtu 968 respondentek, bylo téměř 14% dotazovaných žen (133 respondentek)
v době provádění tohoto výzkumu těhotných.
Z této skupiny znalo možnosti využití pupečníkové krve 79 žen (59,4%). Ze zbývajících
835 netěhotných respondentek tyto možnosti znalo 350 žen (41,9%). Hypotéza č. 3 byla
tedy ve výzkumném šetření potvrzena, a to v otázkách č. 4 a č. 18.
KAPITOLA 13. VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ 97
13.4 Vyhodnocení hypotézy č. 4
„H4: Zdrojem informací o dárcovství pupečníkové krve byl pro většinu žen
častěji lékař v porodnici, porodní asistentka či předporodní kurz konaný v porodnici,
než média.
Z celkového počtu 781 žen, které uvedly že již někdy o možnosti darování pupečníkové
krve slyšely, uvedlo svůj zdroj informací 98,7% z nich. Nějčastějším zdrojem byla pro tyto
ženy média (68,4%). Lékař v porodnici byl zdrojem informací jen v 17 případech (2,2%),
porodní asistentka v 22 případech (2,8%) a předporodní kurz konaný v porodnici v 24
případech (31%).
Z výzkumného šetření je patrné, že pro většinu žen není častěji zdrojem informací
o dárcovství pupečníkové krve lékař v porodnici, porodní asistentka či předporodní kurz
konaný v porodnici, ale naopak jsou to média. Hypotéza č. 4 byla tedy ve výzkumném
šetření vyvrácena, a to v otázce č. 7.
13.5 Vyhodnocení hypotézy č. 5
„H5: Více než 75% žen bude vědět, že pupečníková krev se odebírá před porodem
placenty či po jejím porození, zatímco ostatní možnosti budou ženami
voleny méně často.
Z celkového počtu 781 žen, jichž se tato otázka týkala, vědělo 262 žen (33,5%), že se
pupečníková krev odebírá před porodem placenty a 158 žen (20,2%), že PK lze odebrat i
po porodu placenty.
Pouze tedy 53,7% znalo správnou odpověď na otázku „kdy se PK odebírá . Velmi
často byla ženami volena možnost „nevím a to v 44,8%. Hypotéza č. 5 byla tedy ve
výzkumném šetření vyvrácena, a to v otázce č. 13.
13.6 Vyhodnocení hypotézy č. 6
„H6: Nejvíce žen neuvede, že odběr pro veřejnou BPK-ČR je zdarma, v porovnání
s jinou z možných odpovědí.
O tom, že odběr pupečníkové krve pro veřejnou BPK-ČR je zdarma, vědělo 311 žen
(39,8%). Odpověď „nevím uvedlo 40,1% žen, 19,8% žen se domnívá, že se za tento odběr
platí a 0,3% žen neodpověděla.
Vyšlo najevo, že 39,8% žen vědělo, že odběr pro veřejnou BPK-ČR je zdarma, ale 40,1%
žen na otázku, „zda musí finančně hradit odběr a uchovávání PK ve veřejné BPK-ČR ,
neznalo odpověď. Hypotéza č. 6 byla tedy ve výzkumném šetření potvrzena, a
to v otázce č. 12.
KAPITOLA 13. VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ 98
13.7 Vyhodnocení hypotézy č. 7
„H7: Ženy, které rodily před delší dobou (před rokem 2000), budou mít méně
vědomostí o tom, že existují také soukromé banky pupečníkové krve - na rozdíl
od žen, které jsou těhotné či rodily po zmiňovaném roce.
Před rokem 2000 (tedy v letech 1969 až 1999) bylo dotazovanými ženami uskutečněno
137 porodů. Z nich 48 (pro přesnost je potřeba uvést, že se jedná o počet posledních
porodů těchto žen) ví o existenci soukromých bank pupečníkové krve, povědomí těchto
žen o existenci soukromých bank je tedy 35%.
Po roce 2000 (tedy v letech 2000 až 2008) bylo dotazovanými ženami uskutečněno 273
porodů. Z nich 166 (pro přesnost je opět potřeba uvést, že se jedná o počet posledních
porodů těchto žen) ví o existenci soukromých bank pupečníkové krve, povědomí těchto
žen o existenci soukromých bank je tedy 60,8%.
Ze všech dotazovaných žen bylo v době provádění tohoto výzkumu 133 respondentek
(13,7%) těhotných. Z nich ví o existenci soukromých bank pupečníkové krve 84 žen.
Povědomí těhotných respondentek je 63,2%.
Povědomí žen, které rodily před rokem 2000, o existenci soukromých bank pupečníkové
krve je 35%. Ženy rodící po roce 2000 věděly o možnosti odebrání PK pro komerční účely
v 60,8% a ženy těhotné dokonce v 63,2%. Hypotéza č. 7 byla tedy ve výzkumném
šetření potvrzena, a to v otázkách č. 15 a č. 19.
13.8 Vyhodnocení hypotézy č. 8
„H8: Žen, které při porodu darovaly pupečníkovou krev pro veřejnou BPKČR,
je více než žen, které si nechaly uskladnit PK u komerčních bank pupečníkové
krve.
V celkovém počtu 410 rodivších respondentek byla skupinka 37 žen (9%), které při porodu
darovaly pupečníkovou krev. Z nich pouze 2 ženy využily možnosti nechat si uskladnit
PK u komerčních bank pupečníkové krve. Hypotéza č. 8 byla tedy ve výzkumném
šetření potvrzena, a to v otázce č. 5.
13.9 Vyhodnocení hypotézy č. 9
„H9: Ženy, které rodily po roce 1996, budou lépe seznámeny s možnostmi využití
pupečníkové krve, než ženy, které rodily před zmiňovaným rokem.
Kvalitativní vyhodnocení
Všeobecně jsou ženy, které rodily po roce 1996 lépe seznámeny s informacemi o možnostech
využití PK než ženy rodící po tomto roce (Graf. 13.3). Rok 1996 byl zvolen záměrně,
neboť v tomto roce začal fungovat projet BPK-ČR.
KAPITOLA 13. VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ 99
Graf 13.3: Závislost roků porodů a znalosti možností využití PK
Malou výjimku tvoří ženy, které rodily před rokem 1996 a to konkrétně v letech 1973,
1974, 1976, 1980 a 1981, které jsou překvapivě dobře informovány. Domnívám se, že je to
způsobeno faktem, že jejich děti se dostaly do reprodukčního věku a tak tyto ženy čerpají
řadu informací od svých potomků. Ženy, které rodily před rokem 1996 (tedy v letech 1969
až 1995) jsou seznámeny s možnostmi využití pupečníkové krve průměrně ve 37,9%, zatímco
ženy rodící po roce 1996 (tedy v letech 1996 až 2008) jsou seznámeny průměrně ve
58,9%. Hypotéza č. 9 byla tedy ve výzkumném šetření potvrzena, a to v otázkách
č.v 5 a č. 18.
Kvantitativní vyhodnocení
Viz tabulka (Tab. 13.3).
KAPITOLA 13. VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ 100
Tab. 13.3: Závislost roků porodů a znalosti možností využití PK
Roky porodů Počet porodů Počet možností Znalost využití[%]
1969 1 0 0,0
1971 1 0 0,0
1973 2 1 50,0
1974 4 2 50,0
1975 5 2 40,0
1976 1 1 100,0
1977 3 1 33,3
1978 8 4 50,0
1979 11 2 18,2
1980 12 9 75,0
1981 15 8 53,3
1982 11 4 36,4
1983 17 8 47,1
1984 24 11 45,8
1985 15 5 33,3
1986 17 3 17,6
1987 17 8 47,1
1988 16 6 37,5
1989 10 2 20,0
1990 21 4 19,0
1991 7 4 57,1
1992 19 5 26,3
1993 10 3 30,0
1994 14 6 42,9
1995 8 3 37,5
1996 12 4 33,3
1997 9 4 44,4
1998 18 3 16,7
1999 12 9 75,0
2000 12 5 41,7
2001 14 8 57,1
2002 13 7 53,8
2003 34 18 52,9
2004 35 24 68,6
2005 48 30 62,5
2006 82 45 54,9
2007 92 66 71,7
2008 6 5 83,3
Kapitola 14
Diskuze
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak jsou ženy informovány o dárcovství pupečníkové
krve. Chtěla jsem se dozvědět názory náhodně vybraných žen a jejich důvody proč
darovat či naopak nedarovat při porodu pupečníkovou krev, získat bližší informace o odběrech,
zpracovávání a uchovávání pupečníkové krve a o projektu BPK-ČR, který má
tuto činnost v České republice na starost. Vedlejším cílem bylo zjistit základní informace
o soukromých bankách pupečníkové krve, které se v České republice v posledních letech
rozšířily.
Z výzkumného šetření je patrné, že existuje souvislost mezi informovaností respondentek
o možnosti využití pupečníkové krve a jejich věkem. Stejná souvislost existuje také v
případě jejich nejvyššího ukončeného vzdělání. Ze všech dotazovaných žen byly o možnostech
využití pupečníkové krve nejlépe informovány ženy s „vyšším odborným vzděláním
(58,4% z nich znalo některou z možností) a ženy s „vysokoškolským vzděláním (54,1%
z nich znalo některou z možností). Ženy z kategorií „20-30 let a „31-40 let byly s možnostmi
využití pupečníkové krve seznámeny ve zhruba 46,1%, zatímco ženy ve zbývajících
kategoriích, byly průměrně informovány v 36,4%.
Ačkoli přes 50% dotazovaných žen považuje informace, které o dárcovství pupečníkové
krve mají za nedostatečné, pro 20% z nich to není důvod k tomu, aby pátraly po dalších
informacích. Nejčastěji byl ženami, které další zdroj hledaly, uveden internet, brožurky +
časopisy, gynekolog a porodní asistentka.
Ze 410 žen, které rodily, nedarovalo pupečníkovou krev 373 žen. Přes 88% z nich pro
toto rozhodnutí uvedlo důvod. Nejčastěji byly uvedeny tyto důvody: „neinformovanost ,
„porodnice, kde jsem rodila, to neumožňovala , „nikdo mě o to nepožádal , „v době, kdy
jsem rodila, se ještě PK nedávala , „nikdo mi to nenabídl apod. Naopak, mezi nejčastějšími
důvody proč respondentky darovaly při porodu PK bylo uvedeno: „chtěla jsem
pomoci , „na výzkum , „chtěla jsem , „dobrý pocit , „když jsem o této možnosti věděla,
považovala jsem to za samozřejmost apod.
Z žen, které neuvažují o možnosti darovat PK při porodu, uvedlo 66,8% důvod, který
je k tomuto názoru vede. Mezi důvody byl jmenován strach, nezájem, dále velké množství
administrativy a nutnost další kontroly po porodu. Nejčastěji (ve více než 52%) byly
ale uvedeny „jiné důvody . Mezi těmito důvody byly respondentkami uváděny odpovědi
typu: „další děti neplánuji , „nedostatek informací , „ještě jsem o tom nepřemýšlela ,
101
KAPITOLA 14. DISKUZE 102
„finance , „nevím, jestli budu rodit v porodnici, kde se dá pupečníková krev darovat ,
„chronické onemocnění , „nechci ji darovat, ale uchovat pro potřeby svého dítěte , „až
budu těhotná, zjistím si více informací a rozhodnu se apod. Vyskytly se ale i důvody
ojedinělé jako např. „chci rodit doma , „krátká doba uložení krve , „nejsem si jistá, že to
k něčemu je , „ nejsem zastáncem dárcovství krve , „nemám zájem , „rychlé přerušení
pupečníku , „stále nejistá možnost a způsob využití pro mé dítě ,„je to zbytečné - je to
pouze zdroj příjmu pro společnosti, které se tím zabývají - krev se v budoucnu stejně nedá
použít apod.
Předpoklad, že těhotné ženy budou vědět o možnosti dárcovství pupečníkové krve častěji,
než ženy netěhotné či nikdy nerodivší, byl potvrzen. Z celkového počtu 968 respondentek,
bylo téměř 14% dotazovaných žen (133 respondentek) v době provádění tohoto výzkumu
těhotných. Z této skupiny znalo možnosti využití pupečníkové krve 79 žen (59,4%).
Ze zbývajících 835 netěhotných respondentek tyto možnosti znalo 350 žen (41,9%).
Z odpovědí bylo zjištěno, že zdrojem informací o dárcovství pupečníkové krve nebyl
pro většinu žen nejčastěji lékař v porodnici, porodní asistentka či předporodní kurz konaný
v porodnici, ale ve více než 68% byla tímto zdrojem média.
K mému překvapení byla vyvrácena hypotéza č. 5, neboť z celkového počtu 781 žen,
jichž se týkala otázka „kdy se odebírá PK , znalo správnou odpověď pouze 53,7% žen.
Velmi často ženy odpověď na tuto otázku nevěděly.
Neuvěřitelných 19,8% dotazovaných žen se domnívá, že za odběr pro veřejnou BPK-ČR
je potřeba zaplatit. O tom, že odběr pupečníkové krve pro veřejnou BPK-ČR je zdarma,
vědělo 311 žen (39,8%).
Povědomí žen, které rodily před delší dobou (jako hranici jsem stanovila rok 2000),
o existenci soukromých bank pupečníkové krve je dle výsledků získaných z výzkumného
šetření 35%. Ženy rodící po roce 2000 věděly o možnosti odebrání PK pro komerční účely
v 60,8% a ženy těhotné dokonce v 63,2%.
Poměr žen, které ví o existenci soukromých bank pupečníkové krve a žen, které o nic
nevědí nic je téměř stejný (50,4 : 49,6). Z respondentek, které uvedly, že vědí o možnosti
soukromého odběru pupečníkové krve v ČR, uvedlo 107 z nich cenu (nejčastěji uváděly
cenu „31 - 40 000 Kč a to ve 47,7%) a 239 z nich svůj odhad ceny o které se domnívají, že
je za tyto služby požadována od soukromých bank PK (nejčastěji uváděly odhad ceny na
„<5 000 Kč v 22,6% a „16 - 20 000 Kč v 14,6%). Z žen, které mají povědomí o existenci
soukromých bank pupečníkové krve, by 24,6% z nich bylo ochotno zaplatit si soukromý
odběr PK, 36,5% žen naopak ne. Nejčastěji byla ženami, které by nebyly ochotny zaplatit
si za soukromý odběr PK, uvedena jako důvod finanční otázka, nedůvěra a existence či
upřednostnění veřejné BPK-ČR. V ceně se ženy trefily úplně přesně, v odhadu ceny již
ženy úplně přesné nebyly. Částka za soukromý odběr PK se v České republice pohybuje
v rozmezí 30 750 Kč - 42 729 Kč za odběr, vyšetření, zpracování a uskladnění na dobu 20
let.
Z celkového počtu 410 rodivších respondentek darovalo pouze 37 žen (9%) při porodu
pupečníkovou krev. Pro veřejnou BPK-ČR darovalo PK 35 z nich. Pouze 2 respondentky
využily možnost nechat si uskladnit pupečníkovou krev u komerčních bank PK.
Ženy, které rodily po roce 1996, byly lépe seznámeny s možnostmi využití pupečníkové
krve, oproti ženám, které rodily před zmiňovaným rokem. Malou výjimku tvořily ženy
KAPITOLA 14. DISKUZE 103
rodící před rokem 1996 a to konkrétně v letech 1973, 1974, 1976, 1980 a 1981, které byly
překvapivě dobře informovány. Domnívám se, že je to způsobeno faktem, že jejich děti se
dostaly do reprodukčního věku a tak tyto ženy čerpají řadu informací od svých potomků.
Ženy rodící v letech před rokem 1996 (tedy v letech 1969 až 1995) byly seznámeny s možnostmi
využití pupečníkové krve průměrně ve 37,9%, zatímco ženy rodící po roce 1996
(tedy v letech 1996 až 2008) byly seznámeny průměrně ve 58,9%.
Kapitola 15
Závěr
Zpracovaní práce na téma „Informovanost žen o dárcovství pupečníkové krve pro mě
a pro respondentky mělo dle mého názoru velký význam. Řada žen si připustila, že nemá v
této oblasti moc informací a uvítala fakt, že se někdo o míru jejich informovanosti zajímá.
Oslovení 968 respondentek vedlo podle mě k velmi reálným výsledkům.
Z celkového počtu 410 rodících respondentek darovalo pouze 37 žen (9%) při porodu
pupečníkovou krev. Pro veřejnou BPK-ČR darovalo PK 35 z nich. Jen 2 respondentky
využily možnost nechat si uskladnit pupečníkovou krev u komerčních bank PK.
K mému velkému překvapení se neuvěřitelných 19,8% dotazovaných žen domnívá, že
za odběr pro veřejnou BPK-ČR je potřeba zaplatit. O tom, že odběr pupečníkové krve pro
veřejnou BPK-ČR je zdarma, vědělo jen 39,8% dotazovaných žen. Těhotné ženy jsou dle
předpokladu v této oblasti oproti ženám netěhotným všeobecně lépe informovány (znají
častěji možnosti využití pupečníkoví krve, více jich ví o existenci soukromých bank pupečníkové
krve apod.). Z odpovědí bylo rovněž zjištěno, že zdrojem informací o dárcovství
pupečníkové krve není pro většinu žen nejčastěji personál porodnice (lékař, porodní asistentka
či předporodní kurzy), ale ve více než 68% jsou tímto zdrojem média.
Myslím, že fakt, že velká část oslovených žen zatím nikdy nerodila (téměř 60% žen)
či nebyla v době výzkumného šetření těhotná, může být důvod nevelké informovanosti
žen o této problematice. Mým předpokladem je, že právě tyto ženy získaly díky vyplnění
dotazníku impuls pro pátrání po bližších informacích. Možná ne právě v tento okamžik,
ale až budou jednoho dne těhotné, nebude jim toto téma cizí a naopak se v něm budou
lépe orientovat a bude pro ně snadnější pátrat po informacích o pupečníkové krvi.
Domnívám se, že zjištěné údaje by mohly být zpětnou vazbou nejenom všem ženám,
ale také lékařům, porodním asistentkám i sestrám pracujících v gynekologických a porodnických
zařízeních a samozřejmě také přímo lidem pracujícím v projektu BPK-ČR.
Práce by rovněž mohla posloužit jako materiál pro budoucí studenty a studentky různých
zdravotnických oborů, kteří by si mohli díky ní vytvořit objektivní pohled na tuto
problematiku.
Nad moje očekávání (předpokládám, že díky elektronickým dotazníkům) došlo k velmi
rychlé zpětné vazbě ze strany respondentek, které se o dárcovství PK začaly zajímat a měly
potřebu dozvědět se více informací. Během doby, kdy výzkumné šetření probíhalo, jsem
byla řadou z nich kontaktována (150 ženami) a požádána o zveřejnění výsledků tohoto
104
KAPITOLA 15. ZÁVĚR 105
šetření. Názory a postřehy několika z těchto žen jsou uvedeny v přílohách (Příloha L).
Velice si cením toho, že mě řada žen oslovila a měla potřebu získat další informace. Jejich
požadavku bude samozřejmě vyhověno a výsledky výzkumného šetření budou uveřejněny
na internetu.
Příloha A
Současná aplikace krvetvorných
buněk
I
PŘÍLOHA A. SOUČASNÁ APLIKACE KRVETVORNÝCH BUNĚK II
Obr. A.1: Současná aplikace krvetvorných buněk I
PŘÍLOHA A. SOUČASNÁ APLIKACE KRVETVORNÝCH BUNĚK III
Obr. A.2: Současná aplikace krvetvorných buněk II
Příloha B
Deset základních bodů o PK
1. Pupečníková krev je dalším zdrojem krvetvorné tkáně vhodné pro transplantační
účely vedle kostní dřeně a kmenových buněk získaných z periferní krve pomocí se-
parátoru.
2. Vzhledem k malému množství buněk v pupečníkové krvi nutných pro úspěšnou
transplantaci, je pupečníková krev zatím vhodná zejména pro dětské pacienty.
3. Protože imunitní systém novorozeného plodu je nezralý, má použití této tkáně za
následek méně po-transplantačních komplikací ve srovnání s kostní dření.
4. Transplantační štěp připravený z pupečníkové krve čeká zamrazený v tekutém dusíku
na své použití a může být použit prakticky okamžitě, tedy mnohem dříve, než kostní
dřeň od dárce.
5. Odběr pupečníkové krve se odehrává po narození dítěte a přestřižení pupeční šňůry,
nejde tedy o žádný zásah do organismu dítěte nebo matky. Krev zbývající po porodu
v pupečníku a placentě se odebírá punkční jehlou do vaku s protisrážlivým roztokem.
Odběr je naprosto bezbolestný a trvá asi 3 až 5 minut.
6. Tato krvetvorná tkáň za běžných podmínek končí jako odpad.
7. Odběry pupečníkové krve jsou jednak do nepříbuzenské části banky pupečníkové
krve, ale také do příbuzenské části v případě, že je v blízké rodině postižený pacient,
u kterého se uvažuje o transplantaci krvetvorné tkáně.
8. Dárcovství pupečníkové krve do banky je anonymní.
9. Darování pupečníkové krve znamená pro matku vyplnění jednoho dotazníku na porodnici,
odebrání její krve v době porodu a 6 měsíců po porodu pro uskutečnění
virologického vyšetření a také dohlédnutí nad vypsáním jednoho dotazníku o zdravotním
stavu dítěte po šesti měsících při návštěvě u dětského lékaře.
10. Banka pupečníkové krve České republiky je v kontaktu s ostatními podobnými bankami
v celém světě.
IV
Příloha C
Letáky BPK-ČR
Obr. C.1: Leták BPK-ČR I
V
PŘÍLOHA C. LETÁKY BPK-ČR VI
Obr. C.2: Leták BPK-ČR II
Příloha D
Výroční zpráva BPK-ČR 2006
VII
PŘÍLOHA D. VÝROČNÍ ZPRÁVA BPK-ČR 2006 VIII
Obr. D.1: Výroční zpráva BPK-ČR 2006
Příloha E
Leták registr dárců kostní dřeně
Obr. E.1: Leták registru dárců kostní dřeně
IX
Příloha F
Spolupracující porodnice projektu
BPK-ČR
1. Benešov, Gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice Rudolfa a Stefanie
2. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Gynekologicko-porodnické oddělení NsP
3. Brno, Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno-pracoviště Bohunice
4. Brno, Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno-pracoviště Obilní trh
5. Brno, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Milosrdných bratří
6. Čáslav, Gynekologicko-porodnické oddělení Městské nemocnice Čáslav
7. Česká Lípa, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa
8. České Budějovice, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice
9. Český Krumlov, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Český Krumlov
10. Frýdek-Místek, Gynekologicko-porodnické oddělení
11. Hradec Králové, FN Gynekologicko-porodnická klinika
12. Jablonec nad Nisou, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Jablonec nad
Nisou, p. o.
13. Kolín, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Kolín
14. Kutná Hora, Gynekologicko-porodnické oddělení NsAČ
15. Kyjov, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Kyjov
16. Liberec, Gynekologicko-porodnické oddělení Krajské nemocnice Liberec
17. Litoměřice, Gynekologicko-porodnické oddělení Městské nemocnice Litoměřice
18. Mělník, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice s poliklinikou Mělník
19. Mladá Boleslav, Gynekologicko-porodnické oddělení Klaudiánovy nemocnice
20. Most, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Most, p. o.
21. Neratovice, Gynekologicko-porodnické oddělení Městské nemocnice
22. Nymburk, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice a SZZ Nymburk
23. Opava, Gynekologicko-porodnické oddělení Slezské nemocnice v Opavě
24. Ostrava, Gynekologicko-porodnické oddělení FNsP Ostrava
25. Praha, Fakultní Thomayerova NsP
X
PŘÍLOHA F. SPOLUPRACUJÍCÍ PORODNICE PROJEKTU BPK-ČR XI
26. Praha, Gynekologicko-porodnická klinika, FN Bulovka
27. Praha, Gynekologicko-porodnická klinika, FN Motol
28. Praha, Gynekologicko-porodnická klinika, FN Královské Vinohrady
29. Praha, Ústav pro péči o matku a dítě
30. Praha, VFN, Gynekologicko-porodnická klinika
31. Příbram, Gynekologicko-porodnické oddělení NsP Příbram
32. Slaný, Gynekologicko-porodnické oddělení Městské nemocnice Slaný
33. Strakonice, Gynekologicko-porodnické oddělení Okresní nemocnice Strakonice
34. Šternberk, Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Šternberk
35. Ústní nad Labem, Gynekologicko-porodnické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústní
nad Labem
36. Zlín, Gynekologicko-porodnické oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně
Příloha G
Výhody a nevýhody pupečníkové
krve
Výhody
• Štěp je většinou zcela vyšetřený a okamžitě připravený k použití, čímž odpadá doba
čekání na kontaktování dárce, jeho vyšetření a odebrání (měsíce) a podstatně se
zkracuje (týdny).
• Štěp je fyzicky přítomný v kryobance. Odpadá nejistota, zda dárce bude ještě stále
chtít kostní dřeň darovat.
• Vzhledem k menší zralosti dárce (krev zbylá po porodu v pupečníku a placentě
patří původem plodu ne matce), je po transplantaci méně komplikací vyplývajících
z imunitních rozdílů mezi dárcem a příjemcem (pacientem) - „reakce štěpu proti
hostiteli .
• Snadná možnost další manipulace se štěpem (například rozmnožování buněk krvetvorné
tkáně).
Nevýhody
• Objem krvetvorné tkáně je malý, proto je většinou vhodná jen pro transplantace
dětí, ačkoliv se pracuje na technikách překračujících tato omezení.
• Nutnost vybudování kryobank, zajištění jejich provozu.
• Menší efekt „reakce štěpu proti leukemii .
XII
Příloha H
Certifikát o účasti na konferenci
BPK-ČR 2007
Obr. H.1: Certifikát o účasti na konferenci BPK-ČR 2007
XIII
Příloha I
Rozhovor ČR 1 s MUDr.
Kobylkou
S doktorem Petrem Kobylkou a moderátorkou Českého rozhlasu 1 Janou Klusákovou
o Bance pupečníkové krve[15] .
• Moderátor (Jana Klusáková): „A teď k té burcující větě, kterou jsme dnešní pořad
začínali. Koncem loňského roku vyšel v týdeníku Reflex článek nazvaný Kup si pupečně
zdraví. Začíná takto: Chcete investovat do svého dítěte? Kupte mu zdraví. Za
40 tisíc uchováme na 20 let jeho pupečníkovou krev. Tak se snaží přitáhnout zákazníky
některé komerční společnosti, zahajující své působení v České republice. Konec
citátu. Komerční společnosti. Co si pod tím máme představit?
• Host (Petr Kobylka): „Je to skutečně oblast, která je ryze komerční. To znamená, je
to obchodní společnost, která nabízí maminkám možnost odběru a uchování pupečníkové
krve pro autologní, pro vlastní použití.
• Moderátor (Jana Klusáková): To náš zákon umožňuje?
• Host (Petr Kobylka): „Náš zákon to umožňuje, náš transplantační zákon pamatuje
na možnost darování svého orgánu nebo tkáně, například ledviny, někomu zcela konkrétnímu,
například v rodině nebo mezi blízkými. Čili ta skutečnost, že maminka se
rozhodne a ona se rozhoduje za to dítě, protože geneticky a biologicky ta pupečníková
krev je součástí organizmu toho dítěte. Ta maminka se rozhoduje, že tomu dítěti tedy
udělá jakoby do budoucna ten dar.
• Moderátor (Jana Klusáková): „Máte děti?
• Host (Petr Kobylka): „Ano.
• Moderátor (Jana Klusáková): „Vy byste to udělal?
• Host (Petr Kobylka): „Ne.
• Moderátor (Jana Klusáková): „Proč ne?
• Host (Petr Kobylka): „Já bych to neudělal prostě proto, protože se pohybuji v odborných
kruzích a ve společnosti lékařů transplantátů, kteří dobře vědí, že představa, že
by se pupečníkovou krví konkrétního dítěte, když se u něj za několik let vyvine například
leukémie, že by touto pupečníkovou krví se léčilo je absurdní, je nesmyslná,
XIV
PŘÍLOHA I. ROZHOVOR ČR 1 S MUDR. KOBYLKOU XV
protože, to pochopí i laici, přece nebudeme léčit tkáň toutéž tkání, z které se ta maligní
choroba vyvinula. Čili všichni transplantátoři, všichni lékaři, když budou chtít
léčit takto onemocněné dítě, v první linii a především budou hledat ne příbuzného,
například sourozence, prosím.
• Moderátor (Jana Klusáková): „Je to tedy podvod? Ta nabídka?
• Host (Petr Kobylka): „Já jsem opatrný ve vyjadřování se k těmto komerčním aktivitám.
Já jsem schopen a ochoten se vyjadřovat k odbornému pozadí tohoto projektu
a ty komerční firmy nejsou seriózní v tom, jak informují maminky o možnosti toho
využití.
• Moderátor (Jana Klusáková): Kolik matek je ochotno přistoupit na jejich nabídku?
Máte o tom přehled?
• Host (Petr Kobylka):„Nemám o tom přehled, protože je to věc, která u nás teď se
rozbíhá. Objevily se první zprávy v lokálním tisku, například v Děčíně a v České Lípě,
že tam byl proveden odběr pupečníkové krve jednoznačně komerční, nemající s naším
projektem nic společného. Ale vím velmi dobře ze stesků mých kolegů z Francie,
z Německa, z Rakouska a z Británie, že tyto firmy vlastně konkurují nebo odvádějí
pozornost od odběru pupečníkové krve do bank jako je naše, která odebírá pupečníkovou
krev a od maminky nevybere ani korunu. Všechno zpracování je za prostředky,
které shromáždíme ze sponzorských příspěvků nebo jsme podporování významně naším
mateřským pracovištěm Ústavem hematologie a krevní transfúze. Ale to je ten
banking, to bankovnictví pupečníkové krve pro transplantační účely alogenní pro jiné
děti.
• Moderátor (Jana Klusáková): „Kdyby to šlo pro ty vlastní děti, tak vy byste toho
jistě také využili. Jak známo, Fakultní nemocnice Motol chátrá přímo dramaticky a
nějaký peníz by se jí hodil.
• Host (Petr Kobylka): „Jistě. Je řada pracovišť, například ve Spojených státech, které
provozují tuto činnost jakoby smíšeně, ale ve skutečnosti dominantním jejich zájmem,
tak jak jsem s nimi měl možnost hovořit, je vždycky ty komerční odběry. Celá ta vlna
toho komerčního bankovnictví přišla ze Spojených států. Já, když jsem byl v samých
začátcích studia pupečníkové krve na první konferenci ve Spojených státech, tak jsme
viděl, že již tam ty firmy se o tuhle tu problematiku živě zajímaly. Komerční bankovnictví
se tam rozběhlo již před 8 - 10 lety.
• Moderátor (Jana Klusáková): „A tyhle ty firmy, ty vedou lékaři? U nás?
• Host (Petr Kobylka): „Není mi známo, že by mezi nimi byl lékař. Setkal jsem se
s veterinárním lékařem v souvislosti s touto aktivitou a jsme informován, že se jako
dealeři nebo nabízející tohoto účastní lidé snad vzdáleně s biologickým vzděláním, ale
spíš tedy jsou to ryze komerční, komerční persóny.
• Moderátor (Jana Klusáková): Tato záležitost mne vede k otázce, jaký je váš názor
na podnikání ve zdravotnictví?
• Host (Petr Kobylka): „Já jsem v tomto velmi liberální a já si nemyslím, že to je
aktivita, která by se měla zakazovat. Ono to totiž nelze. Ale to, co si myslím, že je
špatně a kde my musíme svoji aktivitu vidět především, v kvalitním a objektivním
informováním maminek, aby, protože jenom ony se můžou rozhodnout nebo rodiny.
PŘÍLOHA I. ROZHOVOR ČR 1 S MUDR. KOBYLKOU XVI
40 tisíc, to už je zásah do rodinného rozpočtu. Ostatně i 20 tisíc, té druhé levnější
firmy, je zásah. Pohybuje se to v číslech čtyřmístných, že je pravděpodobnost. Čili
jedna ku desítkám tisíc, že je pravděpodobnost, že by se ta pupečníková krev v budoucnosti
v té konkrétní rodině použila. Samozřejmě něco úplně jiného je to, co děláme
pro budování příbuzenské banky pupečníkové krve, kde shromažďujeme pupečníkovou
krev z rodin, kde již nějaké dítě má chorobu a maminka je opět těhotná, takže u takového
porodu samozřejmě tu pupečníkovou krev my odebíráme zase bez nároku na
jakoukoli náhradu. To je v rámci toho projektu, co ty maminky neplatí. Ale u takovýchto
odběrů je samozřejmě poměrně velká pravděpodobnost. Ostatně tak byl léčen
náš první pacient a řada dalších, můžeme říct polovina u nás transplantovaných pacientů
pupečníkovou krví byla léčena sourozeneckou pupečníkovou krví. Je to použití
sice v rámci rodiny, ale k tomu není zapotřebí za odebrání a uložení té pupečníkové
krve platit. Naši dětští lékaři vědí, že pokud se v rodině nějaká takováhle choroba vyskytne
a maminka otěhotní, že je zde připravena síť projektů Banka pupečníkové krve
České republiky, pupečníkovou krev odebrat, uchovat a v případě potřeby poskytnout
tomu pacientovi.
Příloha J
Letáky komerčních firem
Obr. J.1: Leták společnosti Cryo-Save
XVII
PŘÍLOHA J. LETÁKY KOMERČNÍCH FIREM XVIII
Obr. J.2: Leták společnosti Cord Blood Center
Příloha K
Dotazník
XIX
PŘÍLOHA K. DOTAZNÍK XX
4.Jstevsoučasnédobětěhotná?
ano
ne
5.Rodilajsteněkdy?
ano
ne
•jestližeano,uveďteprosím:
celkovýpočetporodů(např.2):................................................
roky,vekterýchjsterodila(např1999,2003):..................................
•darovalajstetehdypupečníkovoukrev?
ano(zjakéhodůvodu?:........................................................)
ne(zjakéhodůvodu?:.........................................................)
6.Slyšelajstejižněkdyomožnostidarovánípupečníkovékrve?
ano
ne(dálejižsvyplňovánímdotazníkunepokračujte)
7.Odkudjstezískalainformaceodarovánípupečníkovékrve?
odobvodníhogynekologa
odporodníasistentky
odlékařevporodnici
odkamarádky
napředporodnímkurzuvporodnici
zmédií(TV,časopisy,internet,...)
jinýzdrojinformací:.................................................................
8.Mátepocit,žebylytytoinformacedostačující?
ano
ne
•hledalajstedalšíinformace?(např.včasopisech,nainternetu,...)
kde:..............................................................................
nevím
9.Uvažujeteotom,žejednoupřiporodudarujetepupečníkovoukrev?
ano
ne
2
DOTAZNÍK
Dárcovstvípupečníkovékrve
Váženáslečno,váženápaní,
dovolte,abychsenaVásobrátilasprosbouovyplněnínásledujícíhodotazníku.Jmenuji
seJanaNěmcováajsemstudentkoutřetíhoročníkuVysokéškolyzdravotnické,oborporodní
asistentka.Tentodotazníkjepřísněsoukromýajehovyplněníjedobrovolnéaanonymní.Údaje
znějbudousloužitpropraktickoučástmébakalářskédiplomovépráce,kterásetýkáinformo-
vanostiženodárcovstvípupečníkovékrve.
Výsledkyvýzkumubudouuveřejněnynaadresehttp://bardolf.praha12.net/pupecnikovakrev
VeliceVámděkujizaspolupráci
JanaNěmcová
studentkaIII.ročníkuVŠZ
oborporodníasistentka
Ujednotlivýchotázekzaškrtnětetuodpověď,kterávyjadřujeVášnázor,případněpříslušný
údajdoplňte.
1.Vášvěk:<20let20-30let31-40let41-50let51-60let>60let
2.JakýjeVášrodinnýstav?
svobodná
vdaná
rozvedená
vdova
3.JakéjeVašenejvyššíukončenévzdělání?
základní
středníodbornévzdělání
úplnéstřednívzdělání
vyššíodbornévzdělání
vysokoškolskévzdělání
1
PŘÍLOHA K. DOTAZNÍK XXI
16.Myslíte,žejsouuVásaVašehomiminkapozdějinutnánějakádalšívyšetření?
ano
ne
nevím
17.Kdevšudesimyslíte,žejemožnévyužítpupečníkovoukrevodebranouvČR
vrámciprojektuveřejnéBPK-ČR?
jenvČR
vestátechEU
vcelosvětovémuregistrudárců
nevím
18.Znátenějakémožnostijakvyužítpupečníkovoukrev?
ano
•pokustesevyjmenovatmožnosti,kteréznáte:.....................................
ne
19.Víteotom,žeexistujevČRmožnostsoukroméhoodběrupupečníkovékrve?
ano(zodpovězteprosímnásledujícípodotázky)
(a)Vítejakájecelkovácenazasoukromýodběr+uskladněnítaktoodebranékrve?
ano............................................................................
ne(odhadněte):................................................................
(b)Bylabysteochotnásizaplatittentosoukromýodběr?
ano
ne
nevím
(c)Jestližene,uveďteprosímzjakéhodůvodu
existenceveřejnéBPK
finančníotázka
jinýdůvod:.....................................................................
(d)Myslítesi,žetaktouschovanoupupečníkovoukrev(usoukromébanky)jevždy
možnépoužítproVašemiminko?
ano
ne
nevím
ne
MnohokrátVámděkujizavyplněnídotazníku,JanaNěmcová
4
•uveďteprosímzjakéhodůvodu:
strach(zčeho:.................................................................)
špatnázkušenost
nezájem
velkémnožstvíadministrativy
nutnostdalšíkontrolypoporodu
jinýdůvod:.....................................................................
nevím
10.DarovalněkdozVašehookolípupečníkovoukrev(kamarádka,příbuzná)?
ano
ne
nevím
11.Můžepupečníkovoukrevdarovatjakákolitěhotnážena?
ano
ne
nevím
12.MusítefinančněhraditodběrauchovávánípupečníkovékrveveveřejnéBPK-
ČR(BankapupečníkovékrveČR)?
ano
ne
nevím
13.Kdysepupečníkovákrevodebírá?
předporodemplodu
předporodemplacenty
poporoduplacenty
nevím
14.Myslítesi,žejemožnérozmysletsidárcovstvípupečníkovékrveběhempo-
rodu?
ano
ne
nevím
15.OhrožujenějakodběrpupečníkovékrvepřiporoduVásneboVašemiminko?
ano(jak?...........................................................................)
ne
nevím
3
Příloha L
Zpětná vazba od respondentek
• „Dobrý den, připadám si docela špatně, že o tom vlastně nic nevím, přestože už mám
jedno dítě. Ale je pravda, že když jsem se na to v poradně před porodem ptala, bylo
mi řečeno, že na tohle nemají čas. Je to špatná zkušenost a klaním se před každou
snahu něco na tom změnit. Hezký den B.
• „Dotazník je moc dobře sepsaný, přehledný, dobrý na pochopení a výstižný. Moc
chválím!
• „Bohužel, nejsem moc informovaná, ale tento dotazník ve mně vzbudil zájem a určitě
se o dárcovství pupečníkové krve budu zajímat hlouběji.
• „Během ani jednoho z porodů mi nebylo nabídnuto darovat pupečníkovou krev.
• „Díky Vašemu dotazníku jsem se pokusila si nějaké informace zjistit, takže jsem
trochu více v obraze. Díky. V. H.
• „Dobrý den pokud by bylo možné, až budete mít práci vypracovanou, přeposlat mi
ji na e-mail - ráda bych si ji přečetla. Děkuji J. Š. - dětská sestra na MD.
• „Dobrý den, musím uznat, že jste mě dostala. Najdu si chvilku času a podívám se
na informace k tomuto tématu. Mám značné mezery.
• „Dobrý den, velice mě mrzí že bydlím ve městě kde nelze v nemocnici odebrat
pupečníkovou krev. Moc ráda bych někomu tímto darem pomohla, bohužel mi bylo v
naší nemocnici - porodnici sděleno, že to nelze. Nevím co je za problém uskutečnit zde
odběr a následně transportovat krev do laboratoře k případnému uskladnění. V celé
věci vidím problém transportu a kdo by tento transport zaplatil. Snad možná by byl
zájem kdybych to ještě na případné místo sama dopravila. Naši vysoce postavení
páni nahoře mají dostatek financí na zdravotní výlohy, ale kdo myslí na ty dole, na
lidi, kteří se živí dělnickou prací?. . . Takový člověk jistě nemá ani na to, aby si mohl
nechat po celý svůj život pupečníkovou krev uschovat pro případnou potřebu sebe
nebo rod. příslušníků. Mnoho zdaru v diplomové práci z Ústí nad Orlicí!
• „Dobrý nápad :-) Určitě by měla být v tomto ohledu větší informovanost. Jsem
dárkyní krve a tak uvažuji i o dárcovství pupečníkové krve.
XXII
PŘÍLOHA L. ZPĚTNÁ VAZBA OD RESPONDENTEK XXIII
• „Děkuji za tento dotazník, zjistila jsem, že nic nevím a proto si najdu nějakou literaturu.
. . Mám co číst :o)
• „Jsem ráda, že se někdo zabývá touto problematikou. Myslím, že je to velmi zajímavá
otázka a věřím, že do budoucna bude více přístupná více maminkám než nyní. Díky.
• „Měla by být větší propagace tohoto dárcovství - dneska jsou všude jen reklamy na
ty soukromé banky :( a spousta maminek vůbec neví, že lze krev darovat, jaký je
rozdíl mezi darováním a soukromou bankou. . .
• „Moje osobní zkušenost je taková, že pokud se v porodnici člověk nepere za věc, tak
mu jí nikdo nenabídne, neinformuje o ní a naopak tím spíše otravuje. Nikdo mi ani
neřekl, že pupečníkovou krev nemohu dát, a to i přes to, že jsem žádost vyplnila a
odevzdala. Při porodu mi prostě odebrána nebyla a já neznám důvod.
• „Myslím si, že pokud je dárkyně vhodná, měl by odběr PK být samozřejmostí (proč
ji vyhazovat?).
• „Našim známým odběr pupečníkové krve zachránil dítě, které onemocnělo onkologickým
onemocněním. Myslím si, že je velmi špatná osvěta, ale souvisí to i s regionem
ve kterém rodička žije např v Karlových Varech se odběr neprovádí, tudíž o tom
lékaři neinformují. . .
• „O darování pupečníkové krve jsem vážně nikdy neslyšela - díky za podnět - určitě
si o tom nějaké info najdu.
• „O darování pupečníkové krve či o jejím odběru a následném skladování jsem slyšela,
ale myslím si, že je to pro většinu lidí drahá záležitost a málokterá rodina si to bude
moci dovolit. Jinak je to báječná věc, která může zachránit v budoucnosti život
našeho dítěte či jiného člověka.
• „Pokud by to bylo možné, prosím o zaslání nějakých stručných informací na toto
téma. Nikdy jsem o ničem takovém neslyšela a tak bych si ráda rozšířila své obzory.
• „Přesto, že sama osobně jsem pup. krev nedarovala, tuto možnost vítám. Kdyby byla
možnost podpořit tento projekt například formou dotace nebo pomoci při distribuci,
byla bych ochotna se zúčastnit.
• „Prosím o zaslání Vaší diplomové práce. Velmi mne toto téma zajímá. Děkuji a přeji
úspěšné zakončení Vašeho studia.
• „Před 2 měsíci byly z banky použity buňky k léčbě Ca prsu (druhé těhotenství muselo
být předčasně ukončeno SC ve 36.t.gr. pro zjištěnou dg. ve 28 letech). Po roční léčbě
použita tato metoda, minulý týden všechny kontrolní vyšetření fyziologické - takže
to stojí za to!
• „Přeji hodně štěstí ve studiu a děkuji za možnost se vyjádřit k tomuto tématu. Vážím
si vaší práce M. S.
PŘÍLOHA L. ZPĚTNÁ VAZBA OD RESPONDENTEK XXIV
• „Rodila jsem v Praze u Apolináře, nikdo se mě na odběr nezeptal. Bylo by to dobré,
kdyby se před porodem každé rodičky ptali, jestli chce krev odebrat. Sama jsem si na
to samozřejmě při samotném porodu ani nevzpomněla a po porodu již bylo pozdě.
• „Rodila jsem v malé nemocnici, o dárcovství nepadlo ani slovo. Určitě bych si to
ráda i zaplatila, pro potřebu svých dětí a nebo i kohokoliv jiného. Přeji Vám hodně
zdaru s dotazníkem i ve Vašem budoucím krásném povolání.
• Toto je velmi dobré téma, které by při úplné informovanosti maminek pomohlo
mnoha lidem, třeba bojujícím o život. Přeji Vám mnoho úspěchů!
• „Určitě je to zajímavé téma pro diplomovou práci a jistě by bylo dobře, kdyby se
informovanost zlepšila. Přeji hodně štěstí.
• „Zajímavé téma - asi si teď najdu čas a konečně si o tom něco přečtu. . . Kamarádka
evidentně není ten nejspolehlivější zdroj. Držím palce a přeji hodně štěstí ve škole i
v budoucím povolání.
• „Zatím jsem neslyšela o možnosti, že se dá darovat pupečníková krev. Slyším to
poprvé a je to pro mě zajímavé. Pokud bych byla ještě podruhé těhotná, budu o této
možnosti uvažovat.
Literatura
[1] Banka pupečníkové krve České republiky (BPK-ČR). Pupečníková krev. Krvetvorná
tkáň a její transplantace. Výhody a nevýhody pupečníkové krve [online].
[cit. 2008-02-11]. URL:<http://www.bpk.cz/>.
[2] Cryo-Save (Archiv Buněk). Proč právě Cryo-save CZ [online]. [cit. 2008-02-
06]. URL:<http://www.cryo-save.cz/>.
[3] Cord Blood Center. Transplantace krvetvorných buněk [online]. [cit. 2008-02-
06]. URL:<http://www.cordbloodcenter.com/cz/>.
[4] ČSN ISO 690. (01 0197). Praha: Český normalizační institut, c1996. 32s.
[5] E-leukemie. Leukemie - možnosti léčby [online]. [cit. 2008-01-17].
URL:<http://www.e-leukemie.cz/cz/Home/>.
[6] E-mimino. E-mimino - diskuzní fórum [online]. [cit. 2008-02-04].
URL:<http://www.emimino.cz/forums/>.
[7] FALES, Ivan - KOBYLKA, Petr Manuál ÚHKT pro interní potřeby porodnic.
[Praha]: ÚHKT, [2003?]. 54 s.
[8] Fakultní nemocnice Brno. Tkáňová banka Brno [online]. [cit. 2008-
02-06]. URL:<http://www.fnbrno.cz/article.asp.nArticleID=841.nLan
guageID=1/>.
[9] FRASER, Diane M. - COOPER, Margaret A. Myles Textbook for Midwives.
14 vyd. London: Churchill Livingstone, 2003. 1104 s. ISBN 0-443-07234-5.
[10] HAIMA - unie pro pomoc dětem s poruchami krvetvorby. Transplantační jednotka
kostní dřeně [online]. [cit. 2008-02-06]. URL:<http://www.haima.cz/>.
[11] HUSER, Martin - PETRENKO, Martin In Pupečníková krev - současné možnosti
a využití. Brno: Praktická gynekologie - časopis podporovaný Sdružením
soukromých gynekologů ČR, číslo 4, ročník 2004, s. 17 - 21. ISSN 1211-6645.
[12] Institut klinické a experimentální medicíny. Pracoviště laboratorních metod[online].
[cit. 2008-02-14]. URL:<http://www.ikem.cz/www/>.
[13] JOHNSON, Ruth - TAYLOR, Wendy. Skills for Midwifery Practise. London:
Churchill Livingstone, 2000. 392 s. ISBN 0-443-06243-9.
XXV
LITERATURA XXVI
[14] KLENER, Pavel et al. Vnitřní lékařství. 3. vyd. Praha: Koedice GALÉN KAROLINUM.
2006. 1158 s. ISBN 80-246-1252-6.
[15] KLUSÁKOVÁ, J. S doktorem Kobylkou o Bance pupečníkové krve
[online]. Praha: Český rozhlas, 2004-03-21 [cit. 2007-12-20]. URL:
<http://www.rozhlas.cz/izurnal/publhostrz/ zprava/109781/>.
[16] Nadační fond Kapka naděje. Nadační fond pro pomoc dětem s poruchou krvetvorby[online].
[cit. 2008-02-13]. URL:<http://www.kapkanadeje.cz/>.
[17] Nadační fond Umbilicus. Zajímavé odkazy [online]. [cit. 2008-02-08].
URL:<http://umbilicus.mysh.cz/>.
[18] PECKA, M. Laboratorní hematologie v přehledu - díl I. buňka a krvetvorba.
Český Těšín: Finidr, 2002. 160 s. ISBN 80-86682-01-3 (1. díl).
[19] PHARMA NEWS - Odborný časopis pro lékárníky a laboranty. Krev a krvetvorba
[online]. Praha: Skip Servis, Dvouměsíčník - březen 2007. [cit. 2008-02-
11]. URL:<http://www.pharmanews.cz/2007 02/krev.html/>.
[20] ROZTOČIL, A. Co říci pacientkám o bankách pupečníkové krve. Praha: Časopis
Gynekologie po promoci - Contemporary OB/GYN, číslo 4, ročník 6,
dvouměsíčník červenec/srpen 2006, s. 31 - 36. ISSN 1213-2578.
[21] Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). Výroční zpráva
ÚHKT 2006 - Oddělení buněčné terapie [online]. [cit. 2008-02-11].
URL:<http://www.uhkt.cz/>.
[22] Ústav patologické fyziologie LF MU v Brně. Patofyziologie krve
a krvetvorné tkáně [online]. Brno: 2006. [cit. 2008-01-17]. URL:
<http://www.med.muni.cz/patfyz/powerpnt/0607/11 Hematologie.pdf/>.
[23] VINKLÁRKOVÁ, J. In Povídání o odběrech pupečníkové krve - vše o pupečníkové
krvi. Brno: Nemocniční listy FN Brno, číslo 4, ročník V, prosinec 2004,
s. 18 - 19.
[24] World Health Organisation Europe. Strategické dokumenty (3) - Praktické příručky
pro porodní asistentky. Péče v průběhu normálního porodu, poporodní
péče o matku a novorozence. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Edice
bezpečné mateřství, 2002.
[25] World Health Organisation Europe. Strategické dokumenty pro všeobecné sestry
a porodní asistentky (4) - Povědomí o výzkumu v praxi sestry a porodní
asistentky - pracovní text, Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2000.
[26] Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. Banka pupečníkové krve [online].
2007. [cit. 2008-03-01]. URL: <http://www.zpmvcr.cz/cz/pojistenci-a-
verejnost/ostatni-informace/banka-pupecnikove-krve.html>.