Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.,
Praha 5, Duškova 7
Vliv stravování na průběh těhotenství
Bakalářská práce
Daniela Novotná
Vedoucí práce: MUDr. Lidmila Hamplová
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Studijní obor: Porodní asistence
Datum odevzdání práce: 19.9.2008
Datum obhajoby: 29.9.2008
Praha 2008
2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny
a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla používána ke
studijním účelům.
V Praze dne Daniela Novotná
……………………………………………….
3
Abstrakt
Novotná, Daniela: Vliv stravování na průběh těhotenství (bakalářská práce)
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Duškova 9, Praha 5, 150 00
Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář v porodní asistenci.
Konzultant: MUDr. Hamplová Lidmila
Období těhotenství klade na výživu ženy zvýšené nároky. Stoupá zejména potřeba vitaminů a
minerálů. Ženy musí výživou pokrývat svou zvýšenou energetickou potřebu a zároveň
saturovat potřeby vyvíjejícího se dítěte.
Těhotné ženy by měly jíst pestrou a vyváženou stravu z kvalitních, nekontaminovaných
surovin a dodržovat zásady pitného režimu.
Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat a vyhodnotit úroveň a kvalitu stravování těhotných
žen s ohledem na vlastní průběh těhotenství a možné ovlivnění vývoje plodu.
Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou.
V teoretické části jsou popsány zásady správné výživy žen v těhotenství, respektovány jsou
nejnovější poznatky a doporučení nutričních odborníků z oblasti výživy těhotných žen.
V jednotlivých kapitolách jsou rozebrány jednotlivé potraviny a jejich význam ve výživě
s ohledem na vhodnost či nevhodnost v těhotenství. Uveden je též vzorový příklad jídelníčku,
který byl koncipován pro těhotné ženy a potravinové doplňky, které současný trh pro gravidní
ženy nabízí.
Praktická část absolventské práce zahrnuje výsledky analýzy dotazníkového šetření týkajícího
se zmapování stravovacích zvyklostí souboru oslovených těhotných žen a potvrzuje nebo
vyvrací stanovené hypotézy.
4
Abstrakt
Novotná, Daniela: An influence on a cource of pregnancy (Bachelor´s examination paper)
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Duškova 9, Praha 5, 150 00
Proffesional qualification degree: Bachelor of an obstetric assistant.
Conzultant: MUDr. Hamplová Lidmila
The term of pregnancy puts an increased requirement on each woman. Especially a
consumption of vitamins and minerals rises. Women must cover their increased need and at
the same time the need of the growing child.
Pregnant women should eat varied and well-balanced food made by feed materials of pure
and high quality.
The goul of my work was to find out how the pregnant women eat. Whether and how they
changed their eating habits. The work has got a teoretical and a practical part.
Principals of a correct nourishment are described in the teoretical part. Separated foodstuff is
analysed and it is noted which is suitable and which is not. Further I indicate an example of a
diat which was composed for pregnant women. I also present the food supplements which are
offered by the current market.
The practical part involves results of a questionare analysis relating to the nutrition of
pregnant women and argues or agrees the hypotheses.
5
Předmluva
Nastávající maminky by si měly uvědomit, že dítě má je jeden zdroj potravy – to, co matka
sní.
V těhotenství je nezbytné, aby žena jedla maximálně různorodou a vyváženou stravu. To ale
neznamená plánovat si speciální dietu nebo několikanásobně zvýšit příjem potravy.
Výživa je velmi důležitým faktorem ovlivňujícím vznik a udržení průběhu zdravého
těhotenství a také úspěšný porod zdravého dítěte. Ženy, které mají kvalitní, hodnotný
jídelníček již před vlastním početím, jsou na těhotenství dobře připraveny. Ženy, které nemají
vhodné stravovací návyky, by si je měly osvojit již v době plánování gravidity.
Těhotné ženy by také měly vědět, že některé potraviny nebo tekutiny mohou negativně
ovlivnit průběh těhotenství a ohrozit zdravý vývoj plodu. Během mé praxe jsem díky
rozhovorům s mnoha těhotnými ženami zjistila, jak málo jsou informované o správné výživě
v těhotenství. Velmi mnoho žen má během těhotenství jednostrannou nepestrou stravu. I to
byl důvod, proč jsem se rozhodla výživou v těhotenství blíže zabývat a výzkumnou část své
absolventské práce věnovat dotazníkovému šetření zabývajícímu se zmapováním stravovacích
návyků těhotných žen.
Ráda bych poděkovala paní MUDr. Lidmile Hamplové za velkou pomoc, ochotu, trpělivost,
podporu, cenné rady a důvěru při psaní této práce.
Zároveň děkuji všem ženám ze souboru za ochotu při vyplnění dotazníku.
6
OBSAH
1. Úvod 7
2. Teoretická část 9
2.1 Váhový přírůstek během těhotenství 9
2.2 BMI 10
2.3 Výživa během těhotenství 11
2.4 Minerály a stopové prvky 12
2.5 Vitamíny 17
2.6 Ztráty vitamínů v potravinách 21
2.7 Doporučené dávky pro těhotné ženy 22
2.8 Bílkoviny (proteiny) 22
2.9 Tuky (lipidy) 23
2.10 Cukry (sacharidy) 23
2.11 Vláknina 23
2.12 Maso 24
2.13 Mléko a mléčné výrobky 24
2.14 Vejce 24
2.15 Zelenina 24
2.16 Ovoce 25
2.17 Pečivo 25
2.18 Cukrovinky 25
2.19 Sůl 25
2.20 Koření 25
2.21 Pika 25
2.22 Příklady vhodného jídelníčku těhotné ženy 26
2.23 Těhotná vegetariánka 27
2.24 Tekutiny 27
2.25 Alimentární nákazy se závažným dopadem na vývoj plodu 28
2.26 Potravinové doplňky pro těhotné ženy 30
2.27 Látky, jejichž konzumaci by se měly těhotné vyvarovat 32
2.28 Zdravotní obtíže vyžadující úpravu stravovacích zvyklostí během těhotenství 33
3. Výzkumné šetření 35
3.1 Cíl 35
3.2 Zkoumaný soubor 35
3.3 Metodika dotazníkového šetření 35
3.4 Průběh dotazníkového šetření 35
3.5 Stanovené hypotézy 35
3.6 Grafické zpracování výsledků, analýzy dotazníkového šetření 36
Závěr 66
Seznam použité literatury 70
Přílohy 71
7
1. Úvod
Všichni se shodují v tom, že těhotenství je nejšťastnějším obdobím v životě dospělé ženy,
které začíná početím a končí porodem. Přestože je toto období krásné, je pro organizmus
ženy velmi náročné i v případě, že těhotenství probíhá zcela fyziologicky a nenastávají žádné
nežádoucí komplikace Metabolizmus a psychika těhotné ženy jsou odlišné od stavu mimo
období těhotenství a vzniklé změny vyžadují i významnou úpravu životosprávy. Zdravý
životní styl těhotné ženy může velmi výrazně ovlivnit zdárný průběh těhotenství v případě, že
žena důsledně dbá na dodržování zásad zdravé a plnohodnotné výživy, vhodné pohybové
aktivity, neužívá žádné návykové látky, které by mohly negativně ovlivnit vývoj plodu a také
se snaží vyhýbat stresovým situacím.
Odborníci WHO deklarují, že výživa ovlivňuje zdravotní stav člověka až z 60 % a je
nejdůležitější ze všech determinant zdraví. Výživa v těhotenství ovlivňuje nejen zdravotní
stav samotné ženy, ale samozřejmě též vyvíjejícího se plodu. Každá žena se snaží, aby její
porod probíhal pokud možno bez komplikací a aby novorozenec byl zcela zcela zdráv.
Období těhotenství klade zvýšené nároky zejména na výživu ženy. Organizmus těhotné ženy
musí být dostatečně zásoben všemi potřebnými živinami, to znamená, že strava musí být
plnohodnotná, ale současně musí být volena tak, aby nevhodnou skladbou nezatěžovala příliš
trávicí trakt a trávicí pochody organizmu a aby nevedla k nežádoucímu nadměrnému
váhovému přírůstku těhotné.
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, kde získávají těhotné ženy informace o výživových
doporučeních, do jaké míry jsou těhotné ženy informovány o zásadách zdravé výživy v
těhotenství, zda doporučení odborníků dodržují, zda znají možná rizika plynoucí z konzumace
některých potravin, které nemoci spojené s nevhodnou výživou hrozí těhotným ženám a zda
obecně platná doporučení odborníků těhotné ženy dodržují.
Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat a vyhodnotit úroveň a kvalitu stravování těhotných
žen s ohledem na vlastní průběh těhotenství a možné ovlivnění vývoje plodu.
Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou.
V teoretické části jsou popsány zásady správné výživy žen v těhotenství, respektovány jsou
nejnovější poznatky a doporučení nutričních odborníků z oblasti výživy těhotných žen.
V jednotlivých kapitolách jsou rozebrány jednotlivé potraviny a jejich význam ve výživě
s ohledem na vhodnost či nevhodnost v těhotenství. Uveden je též vzorový příklad jídelníčku,
8
který byl koncipován pro těhotné ženy a potravinové doplňky, které současný trh pro gravidní
ženy nabízí.
Praktická část absolventské práce zahrnuje výsledky analýzy dotazníkového šetření týkajícího
se výživy souboru oslovených těhotných žen a potvrzuje nebo vyvrací mnou stanovené
hypotézy.
Hypotézy, jejichž potvrzení či vyvrácení je cílem výzkumné části bakalářské práce, jsem
postavila následujícím způsobem
H1 - Domnívám se, že více než 40% že v těhotenství výrazně zvýšilo příjem potravy.
H2 - Domnívám se, že méně než 40% žen v období těhotenství se nezajímalo o zásady zdravé
výživy.
H3 - Domnívám se, že méně než 20% žen se v těhotenství záměrně vyhýbalo rizikovým
potravinám.
H4 - Předpokládám, že více než 5% žen v těhotenství užívalo doplňky vitamínů a minerálů.
9
2. Teoretická část
2.1 Váhový přírůstek během těhotenství
Narvávající matka by se měla snažit dosáhnout přiměřeného váhového přírůstku
Je naprosto normální, že žena během těhotenství přibírá na váze. Bylo by nefyziologické,
kdyby v průběhu těhotenství k přiměřenému růstu hmotnosti nedocházelo.
Celkový přírůstek hmotnosti za celé období těhotenství by měl činit v průměru 11 kg,
v rozmezí od 7 kg do 14 kg. Pokud žena začíná těhotenství s podváhou, to znamená, že BMI
je nižší než 18, bylo by vhodnější, aby váhový přírůstek činil 12 – 18 kg během těhotenství.
Dnes je většinou problémem spíše přílišné přibírání na váze. Při nadměrném váhovém
přírůstku bude mít žena po porodu mnohem větší problémy s návratem ke své původní
hmotnosti před otěhotněním.
Přírůstek hmotnosti zahrnuje (zaokrouhlené údaje):
Dítě 3500 g
Děloha 1000 – 1500 g
Plodová voda a placenta 1500 g
Objem krve matky 2000 g
Prsa 500 g
Zásoby tuku 2000 g
Voda v těle 2000 - 3000 g
Celkem 12,5 – 14 kg
Optimální tempo přibývání na váze v těhotenství je:
v prvním trimestru asi 200 g za týden
ve druhém trimestru asi 300 – 400 g za týden
ve třetím trimestru asi 500 g za týden
Pravidelná kontrola hmotnosti v těhotenství je důležitou součástí návštěv u lékaře. Ještě
důležitější je plynulý nárůst hmotnosti v průběhu gravidity – tedy ne „po skocích“.
10
Mnohé výzkumy ukázaly, že těhotenství, které začínají ženy s podváhou a ve kterém ženy
dostatečně nepřiberou, se mohou vyvíjet jako problémová. Plod se nevyvíjí podle normy a
často dochází k předčasnému porodu.
U těhotenství, které začíná s nadváhou těhotné ženy, nehraje malý nárůst hmotnosti pro vývoj
dítěte žádnou roli. Pokud se však žena stravuje s velkou chutí a přibírá více, než je žádoucí,
vyskytují se těhotenské potíže zřetelně častěji. Například stoupá riziko vysokého krevního
tlaku v těhotenství (gestační hypertenze) a těhotenské cukrovky (gestační diabetes).
2.2 BMI
BMI (Body Mass Index) je index tělesné hmotnosti.
BMI se vypočítává tak, že se hmotnost v kilogramech vydělí výškou na druhou v metrech.
( BMI = hmotnost / výška2
).
BMI Kategorie Zdravotní rizika
méně než 18,5
18,5 - 24,9
25 - 29,9
30 - 34,9
35 - 39,9
40 a více
podváha
normální váha
nadváha
obezita1. stupně
obezita 2. stupně
klinická obezita
vysoká
minimální
středně vysoká
vysoká
vysoká
velmi vysoká
Je-li BMI ženy na počátku těhotenství v rozmezí 19 – 24, jedná se o ideální tělesnou
hmotnost a při váhovém přírůstku v těhotenství 7 kg až 14 kg lze předpokládat, že dítě bude
mít dobrou porodní hmotnost (tj. 3500 g ± 200 g).
Je-li BMI méně než 18,5, měl by být váhový přírůstek během těhotenství vyšší – až 18 kg.
Studie dokazují, že ženy s nízkým BMI a s nízkým váhovým přírůstkem v těhotenství rodí v
41 % případů děti s nižší porodní váhou.
Naopak čím je BMI vyšší, tím by žena měla mít během těhotenství váhový přírůstek nižší.
U žen s BMI nad 30 se doporučuje přibrat během gravidity pouze kolem 5 - 6 kg. Vyšší
váhový přírůstek může způsobit vážné komplikace v těhotenství i v průběhu porodu.
Co ovlivňuje porodní hmotnost plodu a váhový přírůstek těhotné ženy:
1. užívání drog, alkoholu a nikotinu
2. kulturní, náboženské a stravovací návyky
11
3. měsíc trvání těhotenství
4. věk matky, parita (počet těhotenství)
5. tělesná výška matky a její BMI před početím
6. rodinná i osobní anamnéza
7. ekonomická situace (volba kvality potravin podle ekonomické situace rodiny)
Nebezpečný je i výraznější úbytek hmotnosti v těhotenství. Mohlo by tím dojít k ohrožení
vývoje či dokonce života plodu.
2.3 Výživa během těhotenství
Výživa v těhotenství je nepochybně jedním z faktorů, které významně ovlivňují zdárný
průběh a výsledek těhotenství. Dobré stravovací návyky před početím, ve kterých matka
pokračuje i v těhotenství, umožňují dobrou fyziologickou adaptaci na zvyšující se nároky
matky i plodu.
V těhotenství je zvlášť důležité přijímat všechny nezbytné živiny, včetně vitaminů a minerálů
a zároveň maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit toxiny a plísně, které bývají
v potravinách obsažené. Dostatečné dávky potřebných živin jsou nutné nejen pro optimální
tělesný, duševní i intelektuální vývoj plodu, ale i pro zdraví samotné ženy.
Není-li žena schopna plodu zajistit dostatek těchto látek stravou, začne docházet k čerpání
jejích vlastních rezerv. Nejčastějším projevem tohoto stavu je lámání nehtů, padání vlasů,
zvýšená kazivost zubů.
Těhotné ženy se rozhodně musí vyhnout všem redukčním dietám. Nedoporučují se ani
radikální změny v jídelníčku, s nimiž se organismus, už tak zatížený těhotenstvím, bude
vyrovnávat podstatně obtížněji.
Obecné zásady výživy těhotné ženy:
1. konzumace pestré stravy
2. navýšení energetického příjmu v těhotenství asi o 600 kJ (kilojoulů) denně
3. střídmý příjem tuků, především v živočišné formě
4. dostatečný příjem vitaminů, minerálů a vlákniny
5. střídmý příjem sacharózy
6. střídmý příjem sodíku, kuchyňské soli
7. vyvarování se konzumace alkoholu
12
8. střídmá konzumace kofeinu
Správná, vhodná výživa spočívá ve vyváženém poměru mezi kvantitou a kvalitou přijímané
stravy.
Nadměrný příjem znamená nadvýživu a tím větší váhový přírůstek a možné komplikace
v těhotenství. Snížený příjem znamená podvýživu, čímž se zvyšuje pravděpodobnost nízké
porodní váhy plodu.
Nepřiměřenost kvalitativní vede k dysbalanci, hypokarenci až karenci (tj. chorobný stav
organismu vyvolaný nedostatkem některých ve výživě nezbytných látek) a tento stav
ovlivňuje vývoj plodu i celkový stav matky.
Potravinová pyramida
V základně potravinové pyramidy jsou obilniny, chléb a pečivo, těstoviny, rýže.
Každá těhotná žena by měla mít 3 porce těchto potravin denně. Pro žádoucí přísun vlákniny
by to měly být výrobky z celozrnné mouky, případně celých zrn.
První poschodí pyramidy patří zelenině a ovoci. Ovoce by si těhotná žena měla dopřávat
alespoň 2x denně. Různé druhy zeleniny by se měly střídat a měly by být zařazeny
v jídelníčku alespoň několikrát týdně.
Ve druhém poschodí se nachází zdroj bílkovin a vápníku (Ca) - mléko a mléčné výrobky,
červené maso, drůbež, ryby, vejce, boby a ořechy.
Ve vrcholu pyramidy jsou tuky a cukry, které by se měly konzumovat pouze omezeně.
Podíl jednotlivých denních jídel by měl být následující: snídaně a přesnídávka 30%,
oběd 30%, svačina 15% a večeře 25%. Intervaly mezi jídly se doporučují asi 3 - 4 hodiny,
celkový denní příjem by se měl rozdělit do 5 - 7 porcí.
2.4 Minerály a stopové prvky
Minerální a stopové prvky jsou pro lidský organismus velmi důležité. Ačkoliv jich
potřebujeme denně jen velice málo (řádově miligramy či mikrogramy), jsou nepostradatelné,
protože ovlivňují důležité biochemické pochody v našem těle. Organismus člověka si je
nedovede sám vytvořit, ale musí je dostat spolu s potravou, případně prostřednictvím doplňků
stravy.
13
2.4.1 Vápník (Kalcium, Ca)
Válník je minerální látka důležitá pro tvorbu kostní hmoty. Zabraňuje chudokrevnosti,
odvápnění kostí a kazivosti zubů u těhotných žen. Pomáhá udržet zdravé vlasy, nehty a
pokožku. U těhotných žen může sehrát důležitou roli také při udržování normálního krevního
tlaku.
Zdroje vápníku: mléko, sýr, tvaroh, sardinky, žloutek, ořechy, fazole,
Nedostatek vápníku se projevuje svalovými stahy, které mohou přejít až do křečí a při
dlouhodobém nedostatku osteoporózou.
Při předávkování vápníkem se mohou ojediněle objevit zažívací potíže, jako je zácpa,
zvracení, nechutenství, někdy bolesti hlavy, žízeň a vzácně poruchy srdečního rytmu.
2.4.2 Hořčík (Magnesium, Mg)
Hořčík má v těle spoustu důležitých funkcí. Podmiňuje aktivitu enzymů, čímž ovlivňuje
výměnu energií v buňkách, hlavně svalových a nervových. Uvolňuje napětí, má zklidňující
účinky. Má vliv na srážlivost krve a funkci srdce. Zvyšuje využití bílkovin. Zlepšuje paměť a
myšlení.
Zdroje hořčíku: obilniny, luštěniny, zelenina, ořechy, mák, minerální voda, kakao, čokoláda,
brambory, fíky.
Nedostatek hořčíku se projevuje svalovými křečemi dolních končetin, může způsobit
dráždivost děložního svalstva, poruchy srážlivosti krve, poruchu metabolismu tuků, cukrů a
bílkovin. Důsledkem jeho nedostatku je lámání nehtů, nadměrné padání vlasů a zvýšená
kazivost zubů. Dále způsobuje nervozitu, úzkost až hysterii.
Při předávkování hořčíkem se dostaví průjmy, poruchy střevních pohybů a též poruchy
srdečního rytmu.
Poznámka: Užívá-li žena hořčík v těhotenství pravidelně, měla by ho začít postupně od
36.týdne těhotenství vysazovat. Pokud není předepsán z nějakého konkrétního léčebného
důvodu, není jíž v tomto období vhodný. Mohl by tlumit počáteční stahy dělohy.
2.4.3 Draslík (Kalium, K)
Největší část z celkového množství draslíku lidského těla se skrývá v buňkách - 98 %. Draslík
se podílí na stabilitě vnitřního prostředí, nezbytné prakticky pro jakékoliv funkce probíhající v
živém organismu. Draslík potřebuje těhotná žena pro správnou funkci nervového a svalového
systému. Hraje také zásadní úlohu ve správné činnosti srdce.
Zdroje draslíku: brambory, banány, sušené meruňky.
14
Nedostatek draslíku způsobuje bolesti hlavy, ospalost, slabost nebo svalové křeče a
nepravidelný srdeční rytmus.
Při předávkování draslíkem se dostavuje brnění v končetinách, pocity slabosti, někdy zvracení
a průjmy.
Správná hladina draslíku v krvi je velmi důležitá. Při větším poklesu nebo zvýšení této
hladiny hrozí riziko srdeční zástavy.
2.4.5 Jód (Jód, I)
Jód je důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy (tyroxinu a trijodthyroninu), které regulují
látkovou přeměnu živin v těle a působí na vývoj mozku dítěte již během nitroděložního
vývoje.
Zdroje jódu: ryby, mořští živočichové, mořské řasy, jodizovaná sůl, ovoce a zelenina
pěstovaná v půdě bohaté na jód, maso a mléko volně chovaného skotu.
Nedostatek jódu se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv. struma), únavou, zimomřivostí,
tloustnutím, sklonem k depresím, zapomínáním, bolestmi svalů, zácpou, změnami hlasu. U
těhotné ženy může dojít k poškození plodu a dítě má po narození nedostatečnou hladinu
hormonů štítné žlázy. Pokud není ihned léčeno, dojde k opoždění a poruše jeho celkového
vývoje.
Předávkování jódem - nadbytek jódu může vést k patologicky zvýšené činnosti štítné žlázy,
hypertyreóze. Ta se projevuje teplou opocenou kůží, vypadáváním vlasů, zvýšenou únavností,
hubnutím, třesem, neklidem, úzkostí a poruchami činnosti srdce.
2.4.6 Železo (Ferrum, Fe)
Je důležité pro správnou krvetvorbu, pomáhá zabránit rozvoji anémie - chudokrevnosti.
Normální stravování ženskému organismu v těhotenství většinou neposkytne dostatečné
množství železa, takže je nutné dodávat ho v potravinových doplňcích v množství 30 mg
denně.
Doplňky se podávají od druhého trimestru - poté, co odezní ranní nevolnost.
Užívání železa nalačno zlepšuje vstřebávání, ale ne vždy je žena schopna zkonzumovat
železitý potravinový doplněk bez dalšího jídla. Vstřebávání podporuje vitamin C (kyselina
askorbová). Naopak mnoho látek snižuje vstřebávání železa. To pak projde trávicím ústrojím,
aniž by mělo pro tělo nějaký užitek. Vláknina, nadměrná konzumace čaje a kávy patří
k přirozené skupině látek, které mohou vstřebávání snížit.
15
Pokud se užívají léky, které snižují kyselost žaludku (antacida), může být vstřebávání železa
snížené.
Zdroje železa: červené maso, vnitřnosti, fazole, čočka, meruňky, švestky, oříšky, celozrnné
pečivo, brokolice.
Nedostatek železa způsobuje anemii (chudokrevnost). Důsledkem tohoto stavu je
nedostatečné okysličení tkání jak matky, tak vyvíjejícího se plodu. Nejprve se nedostatek
objeví na tkáních, které jsou na kyslíku nejvíce závislé.
Mozek Únava, ospalost, apatie, nezájem
Svaly Značná únava svalů, snížení svalové síly
Kůže, sliznice Při anemii často bledé až bílé
Při předávkování železem se může dostavit pálení žáhy, nevolnost, zvracení, průjem či zácpa,
tlaky v podbřišku, stolice může být tmavě zbarvena.
2.4.7 Chrom (Chromium, Cr)
Množství chromu v těle je tak malé, že by se vešlo na špičku nože. Přesto jej však můžeme
najít ve všech tkáních lidského těla.
Chrom zesiluje působení inzulínu, tzn. podporuje vstřebávání cukru buňkami.
Je tedy důležitou složkou při nastavování optimální hladiny krevního cukru. Pomáhá inzulínu
fungovat účinněji. Mimo to zlepšuje i schopnost odstranit z krve škodlivý nadbytek
cholesterolu.
Zdroje chromu: ryby, drůbež, vnitřnosti, dále luštěny, obilniny a rýže.
Nedostatek chromu způsobuje bolest hlavy, podrážděnost, návaly nevolnosti, deprese, neklid
nebo únavu.
Při předávkování chromem se může dostavit zvracení.
2.4.8 Fosfor (Phosphorus, P)
Fosfor je obsažen v každé buňce. Patří k základním stavebním kamenům, ze kterých jsou
sestaveny naše nukleové kyseliny - nositelé dědičné informace. Účastní se přeměny cukrů,
tuků a bílkovin, přenosu energie.
16
Spolu s vápníkem tvoří fosfáty hlavní součást kostí a zubů. Přesuny fosfátu uvnitř našeho těla
jsou úzce spojeny s pohybem vápníku. Hladina obou je mimo jiné regulovaná vitamínem D.
Vylučování probíhá hlavně prostřednictvím moči.
Zdroje fosforu: fosfor je obsažen snad ve všech potravinách.
Nejbohatší na fosfor jsou ořechy, luštěniny, bílkoviny, ovesné vločky, hnědá rýže, vnitřnosti,
maso a mléčné výrobky.
Nedostatek fosforu způsobuje malátnost, únavu, slabost, nervové poruchy.
2.4.9 Křemík (Silicium, Si)
Křemík je nezbytnou součástí mnoha enzymů - bílkovin řídících chemické reakce v lidském
těle. Podílí se tak zejména na tvorbě pojivové tkáně - kůže, nehtů, vlasů, kterým dodává
pevnost a pružnost. Má vliv na pevnost kostí jak těhotné ženy, tak vyvíjejícího se plodu, a to
především díky zvyšování obsahu vápníku.
Zdroje křemíku: minerální vody, pivo, kuřecí kůže, celozrnné potraviny, kořenová zelenina.
Nedostatek křemíku způsobuje lomivost nehtů, lomivost a padání vlasů.
Předávkování křemíkem může vést k vzniku močových kamenů.
2.4.10 Mangan (Manganum, Mn)
Mangan je nezbytnou součástí mnoha enzymů - bílkovin řídících chemické reakce v našem
těle. Zasahuje do přeměny cukrů, cholesterolu, hormonů štítné žlázy i pohlavních hormonů.
Celkový obsah manganu v těle je přibližně 12 - 20 mg. Hlavními zásobárnami jsou játra a
ledviny. Množství manganu v těle, hlavně v kostech, se však snižuje s věkem.
Zdroje manganu: ořechy, listová zelenina, kakao, čaj, obilí.
Nedostatek manganu se může projevit bolestí hlavy, nedostatkem pohlavní apetence,
pesimismem, zhoršením sluchu, hučením v uších, únavou, nechutenstvím, neklidem.
Předávkování manganem z běžné stravy není možné.
2.4.11 Zinek (Zincum, Zn)
Zinek je nezbytný pro neporušenou činnost enzymů. Podmiňuje správné vidění, chuť, má vliv
na metabolismus cukrů, bílkovin, hormonů a vitamínů. Patří k antioxidantům chránícím
buňky před působením volných radikálů. Je důležitý pro udržení normální koncentrace
vitaminů a ovlivňuje růst a dělení buněk.
Dále je známé, že zinek pomáhá udržovat i v těhotenství krásnou pleť.
17
2.5 Vitaminy
Koncem minulého století byly vitaminy považovány téměř za zázrak. Tvrdilo se, že zaručují
zdravý a dlouhý život a pomáhají léčit. Dnes už vědci vědí, že zdaleka tak zázračné nejsou a
jejich nadbytek naopak může zdraví poškodit. Vitaminy jsou látky, bez kterých tělesné orgány
a systémy nemohou dobře fungovat. Mají velký význam pro růst, celkovou vitalitu a ochranu
organismu zejména před infekčními chorobami.
2.5.1 Vitaminy rozpustné v tucích (vitaminy lipofilní)
2.5.1.1 Vitamin A
Vitamin A je nezbytný pro správný růst a vidění zejména za šera. Aktivuje imunitní systém a
posiluje odolnost proti infekcím zejména dýchacího ústrojí. Udržuje správnou funkci sliznic,
zlepšuje stav pokožky, nehtů a vlasů. Pomáhá proti stařeckým skvrnám a zlepšuje akné.
Při nedostatku vitaminu A vzniká šeroslepost, tedy špatné vidění za ztížených světelných
podmínek nebo při umělém osvětlení. Při vážném nedostatku může dojít až k částečné nebo
úplné slepotě.
V nadměrných dávkách způsobuje těžkou otravu. Nebezpečný je zejména pro těhotné ženy, je
toxický pro plod. Může vést k nadměrnému růstu plodu, může způsobovat defekty vývoje
plodu a vést k poškození jater.
Zdroje vitaminu A: rybí tuk, ryby (zejména mořské), játra, vaječný žloutek, máslo, plnotučné
mléko, sýry, smetana.
2.5.1.2 Provitamin A (beta-karoten)
Donedávna se věřilo, že beta-karoten tlumí růst rakovinných buněk a brání jejich
rozmnožování. Nový překvapivý pohled nabídly výsledky nejnovějšího výzkumu. Zjistily, že
beta-karoten je doslova škodlivý pro kuřáky. U těch, kteří užívali dávky větší než 20 mg
denně, vzrostlo nebezpečí vzniku rakoviny o 16%. Přitom se očekávaly výsledky zcela
opačné.
Nejnověji vědci snížili doporučenou dávku beta-karotenu na 3 miligramy denně.
Zdroj: mrkev, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve, špenát, brokolice, hrách,
kapusta, řeřicha.
18
2.5.1.3 Vitamin D
Pojmem vitamin D označujeme skupinu sloučenin, která je nezbytná pro minerální rovnováhu
organismu. Patří sem zejména vitamin D2 (ergokalciferol), který se vyskytuje v rostlinách a
vitamin D3 (cholekalciferol), vyskytující se v živočišných tkáních. Vitamin D3 se syntetizuje
v kůži působením UV světla a nesplňuje tedy zcela definici vitaminů. Jeho tvorbu v kůži
ovlivňuje řada faktorů, např. zeměpisná šířka, sezónní změny, znečištění vzduchu a také
plocha osluněné kůže.
Vitamin D ovlivňuje vstřebávání vápníku a tím mineralizaci a demineralizaci kostí.
Je důležitý pro zdravé kosti a zuby a má také důležitou funkci v zabezpečení správných funkcí
svalů a nervů.
Vitamin D se podobně jako ostatní vitaminy ukládá v tukových tkáních a svalech.
Zdroj vitaminu D: mořské ryby, vejce, maso, mléko, máslo.
Nedostatek vitaminu D může vést ke zvýšené křehkosti kostí.
Chronický nedostatek se projeví u dětí onemocněním zvaným křivice, rachitis, u dospělých
osteomalacií (porucha metabolismu vápníku). Pro obě onemocnění je charakteristická
demineralizace kostí, která se projevuje deformacemi kostry, obloukovitým zahnutím
končetin a poruchami růstu u dětí.
2.5.1.4 Vitamin E (tokoferol)
Vitamin E chrání organismus před škodlivými vlivy vnějšího prostředí. Je to nejdůležitější
antioxidant, který je rozpustný v tucích. Byla dokázána pozitivní souvislost mezi
antioxidačními vlastnostmi vitaminu E a prevencí některých onemocnění, např.
kardiovaskulárních onemocnění.
Zdroje vitaminu E: rostlinné oleje (arašídový, sojový, kukuřičný, slunečnicový), ořechy,
semena, celá obilná zrna, klíčky rostlin, vejce, mléko, maso, ryby, špenát, brokolice.
2.5.1.5 Vitamin K (fytochinon)
Vitamin K je nezbytný pro dobrou funkci krevní srážlivosti. Je také důležitý pro zdravé kosti,
protože se spolu s některými dalšími vitaminy podílí na ukládání vápníku do kostní hmoty.
Zdroje vitaminu K: špenát, brokolice, kapusta, hlávkový salát, sója, hovězí játra, vaječný
žloutek, brambory, rajčata, chřest, máslo, sýry.
19
2.5.2 Vitaminy rozpustné ve vodě (hydrofilní)
2.5.2.1 Vitamin C
Vitamin C je pro lidský organismus velice důležitý. Účastní se mnoha metabolických procesů,
imunitní odpovědi organismu a má antioxidační účinky.
Je důležitý pro tvorbu kolagenu - látky, která tvoří strukturu svalů, cévních tkání, kostí a
chrupavek a dodává jim pevnost a pružnost. Přispívá k dobrému stavu zubů a dásní.
Podporuje odolnost organismu proti infekcím.
Zdroje vitaminu C: citrusy, černý rybíz, paprika, jahody, rajčata, brokolice, brambory, zelí,
játra, ledviny.
Příznaky při nedostatku vitaminu C jsou malátnost, zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu,
snížená odolnost vůči infekcím.
Déle trvající nedostatek vitaminu C se projevuje krvácivostí z dásní, ztrátou zubů a
onemocněním zvaném kurděje, které se projevuje oslabením a narušením kolagenních
struktur a rozsáhlou kapilární krvácivostí.
2.5.3 Vitaminy skupiny B
2.5.3.1 Vitamin B1 (thiamin)
Vitamin B1 je nezbytný pro získávání energie. Podílí se na vedení nervových impulzů a
pomáhá při trávení.
Zdroje vitaminu B1: celá obilná zrna, neloupaná rýže, rajčata, zelí, květák, brokolice, játra,
ledviny, srdce, vepřová svalová tkáň.
2.5.3.2 Vitamin B2 (riboflavin)
Vitamin B2 se podílí na metabolismu živin, je potřebný při růstu a dělení buněk, proto je
velmi důležitý v těhotenství.
Ničí ho alkohol a potřebné dávky se zvyšují při užívání hormonální antikoncepce.
Zdroje vitaminu B2: droždí, játra, mléko, mléčné výrobky, maso, vejce, ryby.
Prvními příznaky při nedostatku vitaminu B2 jsou bolavé a citlivé ústní koutky, záněty sliznic
v dutině ústní, sliznice jazyka a záněty spojivek.
2.5.3.3 Vitamin B3 (niacin)
Vitamin B3 je nutný pro tvorbu sexuálních hormonů (estrogenu, progesteronu, testosteronu) i
ostatních hormonů, jako je kortizon, tyroxin a inzulín. Důležitý je i pro dobrou funkci jak
centrálního, tak periferního nervového systému. Pomáhá při sníženém prokrvení dolních
20
končetin. Působí preventivně proti bolestem hlavy a přispívá ke snížení hladiny cholesterolu
v krvi.
Zdroje vitaminu B3: ryby, libové maso, klíčky, celozrnné výrobky, avokádo, datle, fíky.
2.5.3.4 Vitamin B6 (pyridoxin)
Vitamin B6 se podílí především na metabolismu aminokyselin a na uvolňování energie
přeměněnou glykogenu na glukózu. Snižuje riziko ischemické choroby srdeční, potlačuje
ranní nevolnosti.
Zdroje vitaminu B6 : maso, ořechy, chléb, celozrnné a cereální výrobky, fazole, květák,
kapusta, banány.
Předávkování je možné. Může vyvolat nervové poruchy, neklidný spánek, divoké sny,
svědění kůže.
2.5.3.5 Vitamin B12 (kobalamin)
Vitamin B12 ovládá tvorbu červených krvinek a je důležitý pro tvorbu DNA
(deoxyribonukleová kyselina), která nese genetickou informaci, chrání před vznikem
ischemické choroby srdeční, udržuje nervový systém v dobrém stavu.
S nedostatkem vitaminu B12 se setkáváme u veganů, kteří ze své stravy vyloučili veškeré
živočišné produkty. U dětí, kojených veganskými matkami, se mohou v prvním roce života
objevit neurologické a hematologické poruchy.
Zdroje vitaminu B12: vnitřnosti, ryby, vejce, mléko.
2.5.3.6 Biotin
Patří do komplexu vitaminů B. Zamezuje předčasnému šedivění a vypadávání vlasů, tlumí
svalové bolesti a brání vzniku kožních onemocnění.
Zdroje biotinu: droždí, játra, ledviny, vaječný žloutek, sója, ořechy, cereálie, mléko,
neloupaná rýže.
2.5.3.7 Cholin
Pomáhá odbourávat cholesterol a zlepšuje paměť. Má uklidňující účinky.
Zdroje cholinu: vnitřnosti, žloutky, obilné klíčky.
21
2.5.3.8 Kyselina listová (folacin)
Je důležitá pro správnou tvorbu a zrání červených a bílých krvinek v kostní dřeni. Je
prokázáno, že příjem odpovídajícího množství kyseliny listové od okamžiku početí má velký
vliv na snížení výskytu defektů páteře plodu, zejména rozštěpů páteře.
Zdroje kyseliny listové: játra, špenát, fazole, obiloviny, chřest, brambory, vejce, mléko.
2.6 Ztráty vitaminů v potravinách
Na stabilitu vitaminů má vliv prostředí. Nejdůležitější je vliv teploty, kyslíku, světlo, hodnota
pH, kyselé či alkalické prostředí a přítomnost některých kovů, především železa a mědi.
Ztráty vitaminů ovlivňuje také způsob skladování potravin.
Největší vliv na stabilitu má působení světla. Na světlo jsou citlivé prakticky všechny
vitaminy rozpustné v tucích ( A,D,E,K), z vitaminu skupiny B jsou to především vitaminy B12
a kyselina listová.
Některé potraviny je dobré před světlem chránit. Například kartónové obaly na mléko chrání
vitamin B12 před destrukcí slunečním zářením. To je důvod, proč kartón obsahuje hliníkovou
folii.
Dalším rizikovým faktorem pro stabilitu vitaminů je volně přístupný kyslík. Je znám klasický
případ vaření šípkového čaje, kdy kombinací varu a přístupu kyslíku se bohatý zdroj vitaminu
C prakticky celý zničí.
Běžnou úpravou řady potravin je vaření. Ztráty vitaminů v tomto případě nemusí být spojeny
jen s tepelným zásahem, ale jsou většinou důsledkem jejich vylouhování do vody, zejména
pokud se voda dále nevyužije k přípravě pokrmu.
Ke ztrátám dochází i při dlouhém skladování, a to jak u sterilovaných výrobků, tak v menší
míře i u zmrazených výrobků. Při půlročním skladování byly zjištěny ztráty jednotlivých
vitaminů v průměru kolem 10%. Větším problémem u zmrazených potravin je způsob
rozmrazování. Optimální je v upravovat přímo zmrazenou potravinu. Při pomalém
rozmrazování dojde k většímu uvolnění šťávy a tím i úniku značného podílu vitaminů i
minerálních látek. Proto se doporučuje rychlé rozmrazení.
Z těchto důvodů je velmi důležité, aby těhotné ženy byly řádně poučeny i o správném
skladování potravin a zejména o optimální kulinářské úpravě pokrmů, která zaručí maximální
využití všech živin ze zkonzumované stravy.
22
2.7 Doporučené dávky pro těhotné ženy
+ 0 v 1. trimestru
+ 300 ve 2. trimestru
+ 300 ve 3. trimestru
Proteiny (g) 60
Vitamin A (mg) 800
Vitamin D (mg) 10
Vitamin E (mg) 10
Vitamin K (mg) 65
Vitamin C (mg) 70
Thiamin (mg) 1.5
Riboflavin (mg) 1.5
Niacin (mg) 17
Vitamin B6 (mg) 2.2
Folacin (mg) 400
Vitamin B12 (mg) 2.2
Kalcium (mg) 1200
Fosfor (mg) 1200
Magnesium (mg) 320
Železo (mg) 30
Zinek (mg) 12
Jód (mg) 175
Selen (mg) 65
2.8 Bílkoviny (proteiny)
Bílkoviny jsou v těle důležité pro výživu a růst svalů, šlach a kostí, jejich optimální přísun
zajišťuje zkrácení doby regenerace, podporu novotvorby svalové hmoty, ochranu svalové
hmoty před poškozením namáhavým fyzickým výkonem a před devastací při průběhu
snižování nadváhy, jsou významné pro spalování tuků a redukci nadváhy. Bílkoviny lze
v nouzi využít jako zdroj energie.
Bílkoviny se neukládají do zásoby, proto je třeba je tělu dodávat pravidelně ve stravě.
V průběhu těhotenství se doporučuje příjem přibližně 60 g bílkovin denně.
23
Zdroje bílkovin: maso, ryby, drůbež, mléčné výrobky, fazole, čočka, pečivo a cereálie,
semínka a oříšky, vejce.
2.9 Tuky (lipidy)
Tuky patří mezi hlavní živiny člověka a jsou nejvydatnějším zdrojem energie (1tg tuku
poskytuje 9 kcal=37,7 kJ energie). Umožňují vstřebávání vitamínů A, D, E, K z potravy. Jsou
součástí všech buněk organismu, jsou potřebné k tvorbě hormonů, podílejí se na funkci kůže,
nervové tkáně, na srážení krve, na zánětlivé reakci.
Příjem mastných kyselin v období těhotenství zajišťuje výstavbu mozkových struktur plodu,
růst plodu, normální nitroděložní vývoj. Zejména příjem n-3 mastných kyselin podporuje růst
a vývoj plodu, ochraňuje před předčasným porodem a má vliv na porodní hmotnost
novorozence.
Přednost by měla dávat těhotná žena tukům v jejich přírodní formě – např. za studena
lisovaném oleji do salátů, máslu nebo neztuženému rostlinnému margarínu.
2.10 Cukry (sacharidy)
Sacharidy slouží zejména jako zdroj energie. Nejdůležitější je glukóza. Je výhradním zdrojem
energie pro mozek, ledviny a erytrocyty. Glukóza je významným zdrojem energie pro plod.
Jednoduché sacharidy (sacharóza z třtinového cukru, glukóza z medu, fruktóza z ovoce a
maltóza, laktóza a galaktóza z mléka) jsou ze žaludku rychle vstřebávány a poskytují rychlou
energii, která může pomoci při nevolnostech v těhotenství. Složené sacharidy jsou škroby
obsažené v obilninách, bramborách a luštěninách. V trávicím ústrojí se rozkládají na
jednoduché, takže jsou neustálým zdrojem energie. Složené sacharidy (celozrnná mouka,
ovesné vločky, neloupaná rýže a sója) jsou také cennými zdroji vlákniny, vitaminů a
minerálů.
2.11 Vláknina
Doporučená denní dávka je asi 30g.
Zdroje vlákniny:
rozpustnou vlákninu obsahují luštěniny, obiloviny, jablka, banány, brokolice, mrkev,
brambory
nerozpustná vláknina je součástí celozrnných jídel, ořechů, semen, otrub, obsahují ji
některé druhy ovoce a zeleniny (rajčata, cuketa, atd.)
24
Vláknina má vliv na:
trávení a vstřebávání sacharidů v tenkém střevě (rozpustná)
reguluje vstřebávání tuků a cholesterolu v tenkém střevě (rozpustná i nerozpustná)
způsobuje zvětšení střevního obsahu (rozpustná i nerozpustná)
ředí toxický obsah ve střevech
upravuje rychlost průchodu tráveniny trávicím ústrojím
ovlivňuje vstřebávání vitaminů a minerálů
2.12 Maso
Těhotným ženám se doporučuje především libové a lehce stravitelné maso.
Vhodné: kuřecí (mimo kůži kvůli vysokému obsahu cholesterolu), telecí, krůtí, králičí maso,
libové vepřové. Vhodné jsou mořské ryby, které obsahují velké množství jodu, který je
v těhotenství nezbytný. Vhodné jsou také sladkovodní ryby, i mražené.
Nevhodné: uzeniny, zvěřina, masové konzervy, tučné maso, uzený bůček, klobásy, slanina,
husí a kachní maso, trvanlivé salámy a vnitřnosti pro vysoký obsah cholesterolu, syrové maso
pro možné riziko infekčních onemocnění.
2.13 Mléko a mléčné výrobky
Ve výživě těhotných žen je velmi důležitý příjem mléka a mléčných výrobků.
Mléko je významným zdrojem vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, sodíku, jódu a zinku.
Vhodné: výrobky do 2% tuku, acidofilní mléko, podmáslí, mléčné výrobky kysané, tvaroh,
sýry (do 30% tuku), některé jogurty (např. Vitalinea, Activia).
Nevhodné: smetana, sladké mražené krémy, sýry (nad 30% tuku).
2.14 Vejce
Kvůli prevenci salmonelóz je třeba vejce vařit natvrdo. Těhotné s normální hladinou
cholesterolu a bez rodinné dispozice ke kardiovaskulárním chorobám se nemusejí obávat
konzumace jednoho až dvou vajec denně.
2.15 Zelenina
Vhodná: všechna zelenina. Čerstvá, nakládaná i konzervovaná, zeleninové saláty.
Nevhodná: nemytá zelenina.
25
2.16 Ovoce
Vhodné: veškeré čerstvé ovoce, kompoty v omezeném množství.
Nevhodné: datle, fíky, kandované ovoce, ovoce v cukru (džemy, marmelády), nemyté ovoce.
2.17 Pečivo
Vhodné: netučné pečivo, tmavý chléb, neplněné suchary, celozrnné pečivo.
Nevhodné: plněné suchary, dorty a cukrářské výrobky.
2.18 Cukrovinky
Těhotné by měly omezit plněné oplatky, dorty, cukrářské výrobky, plněné trvanlivé pečivo,
perníky, koláče, buchty, sladké knedlíky, tukové a sladké pečivo.
2.19 Sůl
Sůl obsahuje přibližně 40% sodíku, který udržuje rovnováhu tělesných tekutin. V těhotenství
dochází ke zvýšenému zadržování tekutin v organismu a ke vzniku otoků. Z tohoto důvodu se
těhotným ženám doporučuje konzumovat stravu méně slanou. Proto je také třeba snížit
spotřebu potravin s vysokým obsahem soli, jako jsou solené burské oříšky, chipsy, solené
ryby, uzeniny, konzervované potraviny, přesolené sýry, hamburgery.
2.20 Koření
Mezi rizikové koření patří hořčičné semínko, které způsobuje zvýšené prokrvení, to může vést
až k potratu, také šafrán vyvolává ve velkém množství kontrakce a krvácení.
Pelyněk pravý a Rozmarýn lékařský ve větším množství překrvují pánevní orgány a mohou u
obzvláště senzitivních žen až vyvolat potrat. Sporný abortivní účinek (možnost překrvení
malé pánve) má také muškátový oříšek, skořice, pepř, máta, kari a celer.
2.21 Pika
Pikou rozumíme nutkání k jedení věcí, které nejsou poživatelné, například hlína, škrob,
syrová mouka, křída. Může se objevit právě v těhotenství. Požití malého množství těchto látek
nemusí mít následky, ale pokud je těhotná jí ve velkém množství, mohou se dostavit
komplikace.
Pika je zlozvyk, kterého se člověk těžko zbavuje.
26
2.22 Příklady vhodného jídelníčku těhotné ženy
2.22.1
Příklad č. 1
Snídaně: pomerančový džus - ½ sklenice, ovesná kaše - ½ hrnku, celozrnný nebo vícezrnný
chléb - 1 krajíc, káva bez kofeinu nebo čaj
Dopolední svačina: jablko, cereálie , ¼ hrnku, nízkotučný jogurt - ½ hrnku
Oběd: krůtí sendvič s rýží nebo celozrnný chléb s hlávkovým salátem a rajčetem, zeleninový
salát, broskev, netučné nebo nízkotučné mléko - 1 šálek
Odpolední svačina: netučné nebo nízkotučné mléko, grahamové krekry - 4 kusy
Večeře: kuřecí prsíčka - 100 g, brambory se dvěma lžičkami zakysané smetany, hrášek a
karotka - ½ hrnku, zeleninový salát, broskev
Večerní svačina: netučný jogurt - 1 hrnek, čerstvé jahody nebo jablko
2.22.2
Příklad č.2
Snídaně: hruškový džus - ½ sklenice, müsli s mlékem nebo bílým jogurtem s tukem do 2%,
sýrový toast, ovoce, čaj
Dopolední svačina: hruška, zeleninový salát s olivovým olejem - 1 lžička
Oběd: špenátová polévka, rizoto s kuřecím masem a sýrem do 30% tuku
Odpolední svačina: okurkový salát s bílým jogurtem, grahamové krekry - 4 kusy
Večeře: brambory zapečené se zeleninou, červená řepa a dušené fazolky, banán
Večerní svačina: ovocný salát s bílým jogurtem
2.22.3
Příklad č.3
Snídaně: ovocná šťáva, kukuřičné lupínky s mlékem, čaj
Dopolední svačina: míchaný ovocný salát, kefírové mléko
Oběd: dušená ryba, brambory, zeleninová obloha nebo salát z rajských jablek
Odpolední svačina: tvarohový krém s ovocem
Večeře: rýžový nákyp s čerstvým ovocem
Večerní svačina: toast s kuřecí šunkou a sýrem do 30% tuku
Vždy dbát na dostatečný příjem tekutin!
27
Tyto jídelníčky předpokládají, že těhotná žena má před otěhotněním normální váhu, její
váhový přírůstek je odpovídající a má mírnou fyzickou zátěž.
2.23 Těhotná „vegetariánka“
Definice vegetariánství - vegetariáni jsou lidé, kteří se zdržují konzumace veškerého
živočišného masa včetně drůbeže, ryb a jiných mořských živočichů.
Těhotná žena, která nepřijímá maso, by měla upravit svou stravu tak, aby zabezpečila
dostatečný příjem všech důležitých látek jako jsou bílkoviny, vitaminy, železo a vápník jak
pro sebe, tak pro své dítě. Ke zvýšení příjmu bílkovin a vápníku je vhodné pít sojové mléko a
jíst jiné sojové nebo mléčné výrobky. Vajíčka jsou také vhodným způsobem, jak přijímat
dostatek bílkovin. Proteiny jsou obsaženy také v luštěninách (hrách, čočka, fazole), sóji, obilí
a v rybím mase (pokud konzumuje alespoň rybí maso). U těhotné ženy se zvyšuje spotřeba
mléka a mléčných výrobků obsahujících vápník, vitaminy B6 a D. Těhotné vegetariánky by
měly užívat vitamin B12 v tabletách, protože tento vitamin je obsažen v živočišných
produktech.
Přísun vitaminů B6, B12, D, železa a vápníku by měla tato žena zajistit tabletami.
2.24 Tekutiny
Dostatek tekutin zajišťuje správnou látkovou výměnu, udržuje dobrou funkci ledvin a tím také
odplavování škodlivých zplodin v těle vzniklých. Umožňuje také fyziologické pochody
celého organizmu. Naopak nedostatek tekutin snižuje celkovou výkonnost organismu, tzn. i
výkonnost duševní, způsobuje bolest hlavy.
Optimální hodnoty některých minerálních látek ve vodě z hlediska dlouhodobého příjmu jsou:
Ca > 40 - 80 mg/l
Mg > 20 mg/l
K > 1 mg/l
Na < 20 mg/l
Cl < 25 mg/l
Ke stálému pití pro těhotné ženy jsou vhodné vody kojenecké a vody stolní. Minerální vody je
třeba střídat.
28
Voda by se nikdy neměla pít přímo z láhve, zvyšuje se tak riziko mikrobiální kontaminace.
Vhodné: neslazená minerálka, stolní voda, čaj, džus (nejlépe ředěný stolní vodou), zeleninové
šťávy.
Nevhodné: limonády, sladké minerálky, káva, alkohol, tonik, voda z neznámého pramene.
Pitná režim by neměl být u těhotné ženy v žádném případě opomíjen. Tekutiny je třeba
doplňovat průběžně po celý den, alespoň 2 - 3 litry.
Ztráty vody - celková ztráta vody za den je asi 2000 ml (2 litry)
dech - 500 ml
pot - 600 ml (v mírném podnebí)
moč - 750 ml
stolice - 150 ml
2.25 Alimentární nákazy se závažným dopadem na vývoj plodu
Každý člověk by měl dbát na konzumaci zdravotně nezávadné stravy, těhotné ženy pak
dvojnásobně.
2.25.1 Listerióza
Toto onemocnění u těhotné ženy způsobuje potrat většinou v druhé polovině těhotenství.
Je-li žena infikována v posledním trimestru, přenáší se onemocnění na novorozence během
porodu a představuje pro něj závažné zdravotní riziko s časným úmrtím.
U těhotných žen se nákaza projevuje horečnatým onemocněním.
Zdrojem bakterií (Listeria monocytogenes) je infikovaný člověk a domácí i divoká zvěř.
Listerie přežívají v půdě, ve vodě, bahně a siláži.
Nejčastější cestou přenosu je přenos potravou. Jako vehikulum infekce slouží kontaminované
mléko, měkké sýry, kontaminovaná zelenina a jídla před požitím nedostatečně tepelně
opracovaná, např. paštika.
Preventivní opatření:
Zejména těhotné ženy musí dbát na to, aby jedly pouze dobře povařenou stravu živočišného
původu. Z mléka a mléčných výrobků používat pouze pasterizované mléko a mléčné výrobky.
Vyhýbat se měkkým zrajícím sýrům.
29
2.25.2 Toxoplasmóza
Jde o zoonózu, tedy o onemocnění přenášené ze zvířete, zejména z koček, na člověka.
Během těhotenství je nemoc zákeřná zejména tím, že často probíhá bez jakýchkoli klinických
příznaků a při tom může vážně poškodit vývoj plodu.
Pouze někdy se projevuje malátností, horečkou, zduřením lymfatických uzlin, zvětšením
sleziny. Závažnost poškození plodu u těhotné ženy prodělávající toxoplasmózu (původce
nákazy je prvok Toxoplasma gondii), závisí na době těhotenství.
Probíhá-li infekce v časné fázi těhotenství, dochází k závažným projevům, jako jsou
spontánní potrat, předčasný porod, nezralost, poškození vývoje mozku a očí plodu.
Infekce se přenáší konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa,
z nepasterizovaného mléka nebo vodou kontaminovanou fekáliemi koček.
Preventivní opatření: Dobře omývat ovoce a zeleninu před konzumací.
Maso jíst pouze v dostatečně tepelně zpracované formě, vejce dostatečně uvařené.
Z mléka a mléčných výrobků používat pouze pasterované mléko a mléčné výrobky.
Nepít jinou vodu než pitnou.
Dodržovat hygienické podmínky při přípravě jídla. Mýt si ruce po manipulaci se syrovým
masem, nedotýkat se sliznice úst a očí při manipulaci se syrovým masem, umývat kuchyňské
povrchy. Těhotné ženy by se měly vyhýbat styku s kočkami a vyhnout se kontaktu
s materiály, které mohou být kontaminovány fekáliemi koček.
U těhotných žen, které jsou v riziku tohoto onemocnění, lze provést sérologické testování,
léčbu akutních infekcí, což snižuje možnost a závažnost přenosu infekce na plod.
Kromě těchto velmi závažných nákaz mohou být těhotné ženy postiženy celou řadou infekcí
potravinového původu, které se projeví zvracením a průjmem, což je pro těhotnou ženu velice
nepříjemné a zdravotní stav ohrožující, neboť dochází k poruše rovnováhy vnitřního prostředí.
Konzumace dostatečně tepelně opracovaných potravin živočišného původu, dokonalé
omývání ovoce a zeleniny před jídlem, konzumace pouze pasterizovaného mléka a mléčných
výrobků a zejména dodržování zásad provozní i osobní hygieny při skladování, přípravě,
uchovávání a vlastní konzumaci pokrmů je nejlepší cestou prevence všech alimentárních
nákaz jak bakteriálního, tak i virového a parazitárního původu, které by mohly v případě
výskytu negativně ovlivnit zdravotní stav těhotné ženy i vyvíjejícího se plodu.
30
2.26 Potravinové doplňky pro těhotné ženy
2.26.1 GS Mamavit
Je vhodné ho užívat před plánovaným těhotenstvím, po celou dobu těhotenství i kojení.
Doporučené dávkování: 1 tableta denně po jídle nebo s jídlem, zapít množstvím tekutiny
(nejlépe čistou stolní vodou).
Nedoporučuje se užívat souběžně další vitaminové přípravky.
Jak působí GS Mamavit při dlouhodobém užívání:
• V ideální vyvážené kombinaci zajišťuje přísun všech důležitých vitaminů spolu
s vápníkem, jódem, železem a dalšími stopovými prvky
• Předchází pocitům vyčerpání
• Optimální obsah jódu je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy
• Je bez cukru, je též vhodný pro diabetičky
• Neobsahuje žádná barviva ani konzervační látky
Výrobce: Green- Swan Pharmaceuticals
*GS Mamavit byl vyvinut ve spolupráci s Ústavem pro péči o matku a dítě.
2.26.2 Acidofilan
Nedostatek kyseliny listové (vitamin řady B) brání buněčnému dělení a tvorbě bílkovin, což
jsou činnosti nezbytné pro růst tkání, včetně tvorby krvinek a kostní dřeně.
Kombinace železa, kyseliny listové a vitaminu B12 v přípravku Acidofolan® je vhodným
prostředkem k podpoře krvetvorby.
Přípravek je určený především ženám v období menstruace, plánujícím těhotenství, těhotným
a kojícím ženám, ženám užívajícím hormonální antikoncepci, pacientům trpícím různými
druhy anémií, pro dárce krve a osobám se zvýšeným rizikem onemocnění srdce a cév.
Doporučené dávkování: 1 tableta denně po jídle nebo s jídlem, zapít dostatečným množstvím
tekutiny.
2.26.3 Calibrum Babyplan
Doplněk stravy. Potřeby organismu na příjem vitaminů a minerálů se v průběhu těhotenství
od plánování přes jednotlivé fáze těhotenství až po období kojení výrazně mění. Pro období
plánování těhotenství a jeho první třetinu je určeno Calibrum® babyplan a pro období od
druhé třetiny těhotenství a období kojení je určeno Calibrum® mami.
31
Calibrum® babyplan obsahuje přírodní vitamin E, vitamin C, kyselinu listovou, minerály jód,
železo.
Složení přípravku a denní dávky jednotlivých vitaminů a minerálů byly konzultovány s
klinickými pracovníky a doporučeny odborníky gynekology a genetiky jako optimální a
vyvážené.
Doporučené dávkování: 1 tableta denně po jídle nebo s jídlem, zapít dostatečným množstvím
tekutiny.
Výrobce: Zentiva, a.s.
2.26.4 GraviPop
Lízátka GraviPop® jsou úplnou novinkou v péči o zdraví a pohodu těhotné ženy. Speciálně
navržená receptura, k jejímž složkám patří vitamin C, vápník a zázvor je určena pro zmírnění
obtíží provázejících ranní nevolnosti v těhotenství. Zázvor zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a
neutralizuje kyseliny. Zklidňuje žaludeční obtíže a příznivě ovlivňuje nevolnost s nucením na
zvracení. Vitamin C podporuje imunitu a má výrazné antioxidační vlastnosti.
Vápník je základním stavebním prvkem organismu a omezuje dráždivé účinky žlučových
kyselin, účastní se na metabolismu kostí a zubů.
Příchutě: pomeranč, citrón, jablko, malina, višeň, ledový mint.
Lízátka jsou v krabičce po 12-ti kusech.
Výrobce: VitaHarmony, spol. s.r.o
2.26.5 Fimibion
Moderní potravní doplněk pro ženy, které plánují těhotenství, jsou těhotné a pro kojící matky.
Fimibion přináší vyváženou kombinaci všech důležitých vitaminů, minerálií a stopových
prvků. Mezi nejdůležitější složky tohoto přípravku patří: železo, kyselina listová, jód, beta-
karoten.
Neobsahuje vitamin A, který v nadbytku může být toxický pro plod. Má dobrou snášenlivost.
Doporučené dávkování: 1 tableta denně po jídle nebo s jídlem, zapít dostatečným množstvím
tekutiny.
Výrobce: MERK spol. s.r.o.
32
2.26.6 Gravital
Doplněk stravy. Je vyroben speciálně pro potřeby těhotných a kojících žen, které mají
v porovnání s ostatním obyvatelstvem zvýšené nároky na příjem některých živin. Gravital®
to je vyvážený komplex 24 vitaminů a minerálů, obohacený o typicky deficitní složky stravy selen
a jód. Obsahuje optimální množství vitaminu A a beta karotenu.
Gravital® je doporučován v období před plánovaným otěhotněním, v těhotenství i v období
kojení.
Ženami je všeobecně velmi dobře snášen.
Doporučené dávkování: 1 tableta denně po jídle nebo s jídlem, zapít množstvím tekutiny.
Výrobce: VitaHarmony, spol. s.r.o
2.27 Látky, jejichž konzumaci by se měly těhotné ženy vyvarovat
2.27.1 Kofein
Kofein se nachází v kávových zrnech, čajových lístcích, coca-cole a v některých lecích (i
volně prodejných).
V době těhotenství by neměla konzumace kávy být vyšší než 2 šálky denně. Káva urychluje
srdeční akci a dechovou frekvenci plodu.
V těhotenství dochází k jedné zvláštnosti. Z neobjasněných důvodů se zpomaluje odbourávání
a vylučování kofeinu. Placenta pro kofein není bariérou.
Výsledky z výzkumu v Dánsku (r. 2005)
Přemíra kofeinu v těhotenství může vést k problémům. Čím vyšší je denní konzumace kávy,
tím vyšší bylo riziko porodu mrtvého plodu. Přitom se bralo v potaz, že konzumace kávy
často souvisela s kouřením. Při denním přísunu osmi nebo více šálků kávy stoupalo riziko
mrtvého plodu dítěte o 300% proti těhotným, které nekonzumovaly kávu vůbec.
2.27.2. Nikotin
2.27.2.1 Aktivní kouření
Kouření u těhotných žen je velmi špatné pro zdravý vývoj plodu. Velké množství žen se
bohužel nedokáže cigaret vzdát ani v těhotenství, i když jsou si vědomy, že ubližují svému
nenarozenému dítěti.
Škodliviny z cigarety proniknou k plodu za několik málo sekund po prvním potáhnutí
z cigarety. Odbourávání jedovatých látek u plodu trvá velmi dlouho vzhledem k nezralosti
jater. Nikotin zužuje jemné cévky, srdíčko dítěte začíná rychleji tlouci a oxid uhelnatý ubírá
33
kyslíku transportní částice (červené krvinky) v krvi. Následkem je chronický nedostatek
kyslíku.
Další negativa kouření těhotné ženy:
zvýšené riziko potratu
častější krvácení
zřetelně nižší porodní hmotnost dítěte (fetální tabákový syndrom)
zvýšená náchylnost dítěte po porodu k infekcím, dýchacím potížím, syndromu náhlého
úmrtí kojence
2.27.2.2 Pasivní kouření
Nedobrovolná inhalace cigaretového kouře se podílí na snížení porodní hmotnosti v průměru
o 107 g . Pasivní kuřáctví je pro těhotné ženy stejně nebezpečné jako aktivní. Dnes již naštěstí
není mnoho pracovišť, kde se kouří. Netýká se to však jen pracovišť, ale také domácího
prostředí. Proto by neměl partner kouřit v přítomnosti těhotné.
2.27.3 Alkohol v těhotenství
Alkohol je nejrozšířenější drogou, kterou ženy ve fertilním věku užívají.
Fetální alkoholový syndrom (FAS) způsobuje retardaci růstu, mentální retardaci, abnormality
v obličeji (plochý tenký horní ret, šikmé oči).
Pro těhotnou ženu neexistuje žádné ,,bezpečné“ množství alkoholu od chvíle početí. Žena,
která se snaží otěhotnět, by neměla pít alkohol z důvodu, že může plod ohrozit ještě před tím,
než své těhotenství zjistí.
2.28 Zdravotní obtíže vyžadující úpravu stravovacích zvyklostí během
těhotenství
a) těhotenské zvracení (emesis gravidarum)
Těhotenská nevolnost a ranní zvracení nastává u zhruba 70% těhotných žen.
Za možnou příčinu zvracení a stavů nevolnosti se považuje vliv hormonálních změn
v těhotenství a uvolnění svaloviny zažívacího traktu.
Léčba je pouze podpůrná.
34
Doporučuje se: vyvarovat se jídlům a pachům, které nevolnost a zvracení individuálně
spouštějí. Jíst menší porce, ale častěji. Ráno se lehce najíst před vstáváním z postele. Omezit
tučná, těžká a kořeněná jídla.
b) Pálení žáhy (pyróza)
Pálením žáhy trpí až 60% těhotných žen. Pálivý pocit může trvat i řadu hodin.
Doporučuje se: jíst nedráždivé jídlo v menších porcích, vyvarovat se tučným jídlům, ležet a
spát v polosedě s podloženou horní polovinou těla. Někdy užívaná antacida nejsou vhodná,
protože na sebe váží železo.
c) Zácpa (obstipace)
Objevuje se asi u 40% těhotných žen.
Příčinou je snížena peristaltika střev vlivem progesteronu.
Přispívá k ní i menší pohybová aktivita těhotné ženy.
Doporučuje se: dostatečný příjem tekutin, dostatečný příjem vlákniny, pravidelný pohyb.
Nedoporučuje se: bílé pečivo
Vhodnou úpravou stravovacích zvyklostí lze výše uvedeným problémům předejít eventuelně
výskyt těchto častých průvodních jevů těhotenství minimalizovat.
35
3. Výzkumné šetření
3.1 Cíl
Cílem výzkumného šetření bylo zjistit přístup těhotných žen ke stravování, zmapovat jejich
stravovací návyky, změny v množství přijímané potravy.
Dalším cílem bylo zjistit, v jaké míře se těhotné ženy zajímají o správnou životosprávu, kde
informace sbírají a zda se doporučeními řídí.
3.2 Zkoumaný soubor
Zkoumanou oblast tvořily náhodně oslovené ženy v době po porodu.
Pro potřeby realizace dotazníkového šetření bylo osloveno 50 respondentek. Soubor
respondentek byl získán v gynekologických ambulancích.
3.3 Metodika dotazníkového šetření
Byl použit dotazník, který byl složen z 28 otázek.
Počet uzavřených otázek: 27.
Počet polouzavřených otázek: 1
3.4 Průběh dotazníkového šetření
Bylo rozdáno 50 dotazníků. Návratnost byla 100%.
3.5 Stanovené hypotézy
H1 - Domnívám se, že více než 40% že v těhotenství výrazně zvýšilo příjem potravy.
H2 - Domnívám se, že méně než 40% žen v období těhotenství se nezajímalo o zásady zdravé
výživy.
H3 - Domnívám se, že méně než 20% žen se v těhotenství záměrně vyhýbalo rizikovým
potravinám.
H4 - Předpokládám, že více než 5% žen v těhotenství užívalo doplňky vitamínů a minerálů.
36
3.6 Grafické zpracování výsledků, analýzy dotazníkového šetření
Vyhodnocení otázky č. 1
1. Měla jste v době před otěhotněním nějaké problémy s váhou?
možnost
počet
odpovědí
a 11
b 39
c 0
Graf č. 1 nám znázorňuje odpovědi žen na otázku, týkající se tělesné váhy před otěhotněním.
78% z dotázaných žen uvedlo, že před otěhotněním s váhou neměly žádné potíže.
22% z dotázaných žen před otěhotněním opakovaně drželo redukční diety z důvodu problémů
s nadváhou případně obezitou.
Žádná z respondentek před otěhotněním netrpěla mentální anorexií ani bulimií.
37
Vyhodnocení otázky č. 2
2. Jaký byl Vás zdravotní stav během těhotenství?
možnost
počet
odpovědí
a 14
b 32
c 4
64% žen uvedlo, že v těhotenství byl jejich zdravotní stav dobrý. Z běžných těhotenských
projevů ženy nejčastěji uváděly ranní nevolnost.
22% respondentek uvedlo, že jejich stav byl po celé těhotenství bez obtíží a 8% žen
zhodnotilo svůj stav během těhotenství jako špatný (vysoký krevní tlak, otoky).
38
Vyhodnocení otázky č. 3
3. Trpěla jste v prvním trimestru nevolnostmi, zvracením?
možnost
počet
odpovědí
a 0
b 27
c 23
Žádná z dotázaných žen netrpěla v těhotenství nadměrným zvracením.
Nejvíce respondentek (54%) uvedlo, že trpěly v prvním trimestru nevolnostmi a zvracením
alespoň jednou týdně.
46% respondentek nepociťovalo nevolnost vůbec.
39
Vyhodnocení otázky č. 4
4. Pila jste po celé těhotenství každý den dostatečné množství tekutin?
možnost
počet
odpovědí
a 0
b 33
c 17
66% dotázaných žen uvedlo, že jejich příjem tekutin za den byl asi 2 litry.
34% žen mělo příjem tekutin vice než 2 litry denně.
Žádná z dotázaných žen neměla příjem tekutin pod 1 litr za den.
40
Vyhodnocení otázky č. 5
5. Jaký druh nápojů jste preferovala v těhotenství?
možnost
počet
odpovědí
a 2
b 16
c 20
d 0
e 3
f 0
g 9
40% žen v těhotenství nejvíce ze všech druhů nápojů preferovalo minerální vodu.
32% žen jako nejčastější příjmanou tekutinu uvedlo balenou stolní vodu.
Pouze 18% žen záměrně střídalo různé druhy nápojů.
6% žen nejčastěji pilo vodu z kohoutku.
4% žen dávalo přednost čaji.
Žádná z respondentek nepreferovala džusy a sladké nápoje jako je například Cola, Fanta
apod..
41
Vyhodnocení otázky č. 6
6. Kolik kostek cukru (nebo lžiček) jste přibližně spotřebovala denně v nápojích?
možnost
počet
odpovědí
a 12
b 38
c 0
d 0
e 0
76% respondentek uvedlo, že denně do nápojů spotřebovalo 1 - 4 kostky cukru.
24% dotázaných žen se snažilo nesladit vůbec.
Více než 4 kostky cukru denně nekonzumovala v nápojích žádná z dotázaných žen.
42
Vyhodnocení otázky č. 7
7. Pila jste v těhotenství některý z těchto nápojů?
možnost počet odpovědí
víno jsem pila
pravidelně - denně 0
pravidelně 2-3x
týdně 0
do 2 dcl 2
do 4 dcl 0
příležitostně 2 více než 4 dcl 0
vůbec 48
možnost
počet
odpovědí
pivo jsem pila
pravidelně - denně 0
pravidelně 2-3x
týdně 0
příležitostně 0
vůbec 50
možnost
počet
odpovědí
tvrdý alkohol jsem
pila
pravidelně - denně 0
pravidelně 2-3x
týdně 0
příležitostně 0
vůbec 50
možnost
počet
odpovědí
kávu s kofeinem
jsem nepila 34
pravidelně - denně 1
pravidelně 2-3x
týdně 3
příležitostně 12
Žádná z dotázaných žen v těhotenství nepila pivo ani tvrdý alkohol.
Dvě ženy si příležitostně daly víno v maximálním množství do 2dcl.
43
Kávu s kofeinem pila pravidelně denně pouze 1 žena (dva šálky kávy denně), 3 ženy si kávu
dopřály pravidelně
2 – 3x týdně a 12 žen kávu s kofeinem pilo přiležitostně.
Vyhodnocení otázky č. 8
8. Jaká chuť u Vás v těhotenství převládala?
možnos
t
počet
odpovědí
a 20
b 12
c 2
d 5
e 11
U 40% dotázaných žen převládala v těhotenství chuť na slané.
24% uvedlo, že nejvíce měly chuť na sladké.
22% žen vyhledávalo chuť pikantní.
Hořkou chuť preferovalo 10% z dotázaných žen.
Jen 4% respondentek uvedlo, že nejvíce u nich převládala chuť kyselá.
44
Vyhodnocení otázky č. 9
9. Zvýšil se v těhotenství Váš příjem potravy oproti období před otěhotněním?
možnost
počet
odpovědí
a 7
b 23
c 20
d 0
46% žen v těhotenství zvýšilo příjem potravy přiměřeně.
40% žen uvedlo, že příjem potravy v těhotenství nezvýšily a stravovaly se stejně jako před
otěhotněním.
14% žen přiznalo výrazné zvýšení příjmu potravy.
Žádná z dotázaných žen se nesnažila záměrně potravu omezovat.
45
Vyhodnocení otázky č. 10
10. Kolik porcí jídla denně jste jedla?
možnos
t
počet
odpovědí
a 42
b 8
c 0
d 0
84% žen jedlo 1 – 3 porce jídla denně.
16% žen jedlo 4 – 7 porcí jídla denně.
Více než 7 porcí denně nesnědla žádná z dotázaných žen a žádná se též nestravovala v
průběhu noci.
46
Vyhodnocení otázky č.11
11. Kolikrát denně jste konzumovala teplé jídlo?
možnost
počet
odpovědí
a 17
b 27
c 6
d 0
54% žen mělo za den zpravidla dvě teplá jídla.
34% žen mělo jedno teplé jídlo denně.
6% žen uvedlo, že měly tři teplá jídla za den.
Konzumace alespoň jednoho teplého jídla v průběhu dne se nezřekla ani jedna žena.
47
Vyhodnocení otázky č. 12
12. Jaký druh masa jste v těhotenství preferovala?
možnost
počet
odpovědí
a 0
b 0
c 44
d 6
88% žen při konzumaci masa preferovalo drůbeží maso.
12% dotázaných žen uvedlo, že nejvíce konzumovaly ryby.
Žádná z dotázaných žen nedávala přednost vepřovému ani hovězímu masu.
48
Vyhodnocení otázky č. 13
13. Nejčastější způsob úpravy masa:
možnost
počet
odpovědí
a 44
b 6
c 0
d 0
Nejčastější způsob úpravy masa bylo vaření (88% žen).
12% žen dávalo přednost dušení.
Žádná z dotázaných žen nepreferovala smažení ani pečení.
49
Vyhodnocení otázky č. 14
14. Uveďte nejčastěji používaný tuk při přípravě pokrmů:
možnost
počet
odpovědí
a 10
b 0
c 11
d 29
58% žen uvedlo, že při přípravě pokrmů používaly nejčastěji rostlinný tuk.
22% žen dávalo přednost oleji.
20% žen preferovalo máslo.
Žádná z dotázaných žen nepoužívala k přípravě pokrmů sádlo.
50
Vyhodnocení otázky č. 15
15. Uveďte nejčastěji používaný druh přílohy:
možnost
počet
odpovědí
a 31
b 0
c 12
d 7
62% žen volilo jako přílohu nejčastěji brambory či bramborové knedlíky.
24% žen dalo přednost rýži.
14% žen preferovalo jako přílohu těstoviny.
Houskové knedlíky neupřednostňovala žádná z dotázaných žen.
51
Vyhodnocení otázky č. 16
16. Zahušťovala jste pokrmy?
možnost
počet
odpovědí
a 24
b 16
c 0
d 10
48% respondentek k zahušťování pokrmů volilo jíšku.
32% z dotázaných žen dalo přednost mouce.
20% žen se snažilo nezahušťovat vůbec.
Žádná z dotázaných žen nepoužívala k zahuštění škrob.
52
Vyhodnocení otázky č. 17
17. Kolikrát týdně jste jedla čerstvou zeleninu ?
možnost
počet
odpovědí
a 0
b 50
c 0
100% žen uvedlo, že čerstvou zeleninu jedly 1 – 3 týdně.
53
Vyhodnocení otázky č. 18
18. Kolikrát týdně jste jedla kompoty?
možnost
počet
odpovědí
a 0
b 18
c 32
64% žen uvedlo, že vůbec nejedly kompoty, 32% žen uvedlo, že kompoty jedly 1 – 3 týdně.
54
Vyhodnocení otázky č. 19
19. Který druh pečiva jste nejčastěji konzumovala?
možnost
počet
odpovědí
a 28
b 16
c 6
56% žen uvedlo, že nejčastěji konzumovaly celozrnné pečivo.
32% z dotázaných žen uvedlo, že preferovaly pečivo tmavé.
12% žen dávalo přednost pečivo světlému.
55
Vyhodnocení otázky č. 20
20. Jaký druh tuku jste používala k mazání na chléb?
možnos
t
počet
odpovědí
a 0
b 0
c 50
Na dotaz týkající se používaní tuků k namazání na pečivo, 100% žen odpovědělo, že střídá
tuky rostlinné a tuky živočišné.
Žádná z dotázaných žen se nepřiklonila pouze k jedné možnosti.
56
Vyhodnocení otázky č. 21
21. Kupovala jste a konzumovala v těhotenství biopotraviny?
možnost
počet
odpovědí
a 0
b 11
c 15
d 24
48% žen nikdy nekonzumuje biopotraviny.
30% z dotázaných žen uvedlo, že biopotraviny jsou pouze vyjímečnou záležitostí.
22% žen uvedlo pravidelnou konzumaci biopotraviny i v době před otěhotněním.
Žádná z žen nezačala konzumovat biopotraviny až kvůli těhotenství.
57
Vyhodnocení otázky č. 22
22. Přisolovala jste pokrmy:
možnos
t
počet
odpovědí
a 0
b 10
c 40
d 0
80% respondentek přisoluje pokrmy středně.
20% dotázaných žen pokrmy přisoluje málo.
Žádná z dotázaných žen nevynechává sůl úplně a ani žádná z respondentek ze souboru
nepoužívá sůl v nadměrném množství.
58
Vyhodnocení otázky č. 23
23. Jak často jste jedla sladkosti?
možnost
počet
odpovědí
a 0
b 21
c 5
d 24
e 0
48% dotázaných žen jedlo během těhotenství sladkosti velice zřídka.
42% respondentek si sladkosti dopřálo 1 – 4 týdně.
10% dotázaných žen jedlo sladkosti 1 – 3 měsíčně
Žádná z žen neuvedla, že by jedla sladkosti denně a ani jedna z dotázaných neuvedla, že se
sladkého zřekla úplně.
59
Vyhodnocení otázky č. 24
24. Zajímala jste se spontánně o správnou výživu v těhotenství a dodržovala jste
doporučení?
možnost
počet
odpovědí
a 5
b 6
c 29
d 10
e 0
58% respondentek uvedlo, že správnou výživu v těhotenství konzultovaly s matkou,
kamarádkou, případně jinou blízkou osobou z okruhu své rodiny či z okruhu svých známých
a řídily se jejich radami.
20% žen správnou výživu v těhotenství nastudovaly, ale doporučení nedodržovaly
12% respondentek uvedlo, že své stravovací návyky konzultovaly s lékařem či jiným
zdravotníkem a doporučení dodržovaly.
10% žen čerpalo informace z odborných informačních zdrojů.
Žádná žena výživu v těhotenství úplně nepodcenila.
60
Vyhodnocení otázky č. 25
25. S ohledem na možné ohrožení vývoje plodu v těhotenství, vyhýbala jste se záměrně
konzumaci tzv. „rizikových potravin“?
možnost počet odpovědí
a 0
b 50
možnost počet odpovědí
paštiky 24
majonézové výrobky 41
syrová vejce, syrové
maso 50
konzervy 33
instantní
pokrmy 24
voda z neznámého
zdroje 50
výrobky obsahující přídatné
látky tzv. "éčka" 9
vnitřnosti
(játra,…) 17
61
100% žen se záměrně vyhýbalo vybraným rizikovým potravinám, jejichž konzumace by
mohla negativně ovlivnit fyziologický průběh těhotenství a zdárný vývoj plodu.
62
Vyhodnocení otázky č. 26
26. Měla jste v těhotenství dostatek pohybu?
možnost
počet
odpovědí
a 11
b 33
c 6
66% žen realizovalo v těhotenství alespoň 3x týdně vhodnou pohybovou aktivitu.
22% žen realizovalo pohybovou aktivitu pravidelně vícekrát za týden.
12% žen mělo pohyb pouze vyjímečně.
63
Vyhodnocení otázky č. 27
27. Jaký pohyb jste preferovala během těhotenství?
možnost
počet
odpovědí
a 50
b 0
c 0
Všechny ženy (100%) preferovaly jako pohyb chůzi.
64
Vyhodnocení otázky č. 28
28. Užívala jste během těhotenství nějaké doplňky vitaminů a minerálů (např.
Mamavit)?
možnost
počet
odpovědí
a 0
b 7
c 43
86% respondentek neužívalo během těhotenství žádný doplněk vitaminů a minerálů
14% z dotázaných žen doplňky vitaminů a minerálů užívalo bez porady s lékaře.
Ženy uváděly jako doplněk vitamínů a minerálů zejména Mamavit. Užívaly ho průměrně šest
měsíců v průběhu těhotenství.
65
Vyhodnocení otázky č. 29
29. Jaký byl váš celkový váhový přírůstek v těhotenství?
a 0
b 0
c 22
d 11
e 9
f 8
Nejvíce žen (44%) mělo váhový přírůstek mezi 11 - 15 kilogramy za celé těhotenství.
22% respondentek mělo váhový přírůstek mezi 16 - 20 kilogramy za celé těhotenství.
18% žen odpovědělo, že na váze přibraly mezi 21 - 26 kilogramy za celé těhotenství.
Nad 26 kilogramů přibralo za celé těhotenství 16% z dotázaných žen.
Méně než 10 kilogramů nepřibrala žádná z dotázaných žen.
a
0%
b
0%
c
44%
d
22%
e
18%
f
16%
66
Závěr
Cílem teoretické části mé bakalářské práci bylo podat souhrnné aktuální odborně podložené
informace týkající se správné výživy u těhotných žen.
Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo pomocí dotazníkového šetření realizovaném
na souboru 50 respondentek potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz.
Hypotézy byly zaměřeny na informovanost žen v oblasti zdravé výživy, dodržování
odborných doporučení, na zásadní změny stravovacích návyků v průběhu těhotenství oproti
době před otěhotněním, znalost možných rizik plynoucích z konzumace některých potravin a
na možné ohrožení vývoje plodu v případě závažných alimentárních onemocnění, na
problematiku dostatečného příjmu tekutin a dodržování vhodné skladby pitného režimu.
Zkoumala jsem také váhový přírůstek během těhotenství. V neposlední řadě jsem se zajímala
též o celkové váhové přírůstky v těhotenství souboru respondentek.
Ze sledovaného souboru 50ti náhodně vybraných respondent jich cca 1/5 měla údajně
problémy s nadváhou či obezitou ještě před vlastním otěhotněním a z tohoto důvodu
opakovaně držela redukční diety v období před vlastním otěhotněním. Dle údajů
publikovaných na webu MZ ČR je v České republice v současné době obézních až 31% žen.
Prevalence obezity u žen stoupá s věkem, tedy vezmeme-li v úvahu, že se jedná o sledovaný
soubor žen mladých, odpovídají zjištěné výsledky v podstatě publikovaným údajům. Pouze 8
% žen ze sledovaného souboru udávalo výskyt zdravotních potíží v těhotenství. Nejčastěji se
jednalo o otoky dolních končetin, zvýšení krevní tlak apod., ostatní ženy hodnotily svůj
zdravotní stav v těhotenstvím jako dobrý nebo dokonce zcela bez jakýchkoliv obtíží. Více než
polovina žen se souboru uvedla problémy se zvracením v prvním trimestru těhotenství (54%).
velmi potěšujícíc bylo zjištění, že naprosto všechny ženy ze souboru dodržovaly kvalitní pitný
režim v těhotenství, konzumovaly nejméně 2 litry tekutin a více denně a žádná ze souboru
sledovaných žen nepreferovala slazené nápoje kolového typu. Téměř 20 % žen záměrně
střídalo všechny doporučené druhy nápojů, aby pitný režim byl pestrý. Naprostá většina žen
saturovala pitný režim vhodnou pitnou vodou, ať již minerální či stolní, nebo ovocnými čaji.
Příznivým zjištěním byla i skutečnost, že čtvrtina žen ze souboru se záměrně snažila sladit
67
nápoje či pokrmy zcela minimálně nebo vůbec, denní příjem cukru všech ostatních byl pod 4
kostky. Žádná žena ze souboru sledovaných těhotných žen tedy nekonzumovala více jak 4
kostky cukru denně. tato vysoká konzumace cukru by samozřejmě vedla ve svém důsledku
k nežádoucímu váhovému přírůstku a možným zdravotním komplikacím.
Velmi potěšující byla skutečnost, že ženy dobře znají rizika konzumace alkoholických nápojů
v těhotenství a konzumaci alkoholických nápojů by´t i pouze ve velmi omezeném množství se
zcela záměrně vyhýbaly. Pouze 2 respondenty udaly příležitostnou konzumaci vína
v množství do 2 dcl. Co se týče konzumace kávy a nápojů s kofeinem, zde je také velmi
potěšující výsledek. Ženy si uvědomují nevhodnost konzumace nápojů s kofeinem a proto se
jim v naprosté většině případů vyhýbají ( 34 respondentek nepilo kávu v průběhu těhotenství
vůbec). Kávu s kofeinem pila pravidelně denně pouze 1 žena v množství dva šálky kávy
denně, 3 ženy si kávu dopřály pravidelně 2 – 3x týdně a 12 žen kávu s kofeinem pilo pouze
příležitostně. Co se týče preference chutí v těhotenství, čtvrtina žen udávala chuť na sladké,
ale potěšující je, že se toto nezobrazilo v případě doslazování pokrmů, konzumace sladkých
nápojů kolového typu apod., jak vyplývá z analýzy příjmu cukru ( viz výše).
Pouze 14 % žen přiznalo v průběhu těhotenství zvýšení příjmu potravy, ostatní se stravovaly
stejně jako před otěhotněním. Také je potěšující, že žádná z dotázaných žen se nesnažila
v těhotenství záměrně potravu omezovat. Nepříliš potěšující bylo ovšem zjištění, že 84 % žen
ze souboru konzumovalo do 3 porcí jídla denně, pouze 16 % udávalo rozložení přijímané
stravy do 4-7 porcí v průběhu dne. To může být jedna z příčin obtíží se zvracením
v těhotenství. Všechny ženy konzumovaly teplá jídla během dne, 34 % žen udalo konzumaci
1 teplého jídla denně, 54 % konzumaci dvou teplých jídel za den a 6 % dokonce 3 teplých
jídel v průběhu dne. Co se týče hodnocení surovin a kulinářské úpravy stravy, jsou zde
výsledky velice příznivé. 88% žen ze souboru preferovalo při konzumaci masa a masných
výrobků drůbeží maso, 12 % rybí maso. Žádná z žen v těhotenství nepreferovala vepřové
maso a také způsob úpravy pokrmů byl za použití rostlinných tuků. Ženy mají velmi dobré
znalosti vhodné kulinářské úpravy pokrmů. V 88% upřednostňovaly vaření a ve 12 % dušení.
Úpravu pokrmů smažením ženy vyloučily. 20 % žen při kulinářské úpravě nezahušťovalo
pokrm vůbec, ostatní zahušťovaly moukou či jíškou. Bohužel žádná žena neuvedla, že by
používala k zahuštění pokrmů bramborový škrob. Jako přílohu k jídlu ženy preferovaly
brambory či bramborové knedlíky ( 62%), rýži ve 24 % a těstoviny ve 14 %. I zde je možné
pozorovat odklon od klasické české kuchyně – žádná žena nepreferovala houskové knedlíky
jako přílohu. Konzumace čerstvé zeleniny překvapivě nebyla vysoká, ženy konzumovaly
čerstvou zeleninu maximálně 3x týdně, přestože čerstvá zelenina by měla být součástí
68
každodenního jídelníčku těhotné ženy. Asi třetina žen konzumovala v těhotenství několikrát
týdně kompoty, které mohou být vhodným doplňkem stravy k úpravě peristaltiky, ovšem
čerstvou zeleninu a ovoce plně nenahradí. Pouze 12 % žen konzumovalo a preferovalo bílé
pečivo, v oblibě těhotných je pečivo tmavé a celozrnné. Co se týče konzumace tuků, všechny
ženy udávají střídání rostlinných a živočišných tuků v podobě za syrova. Velmi zajímavý je
výsledek konzumace biopotravin. 48% žen nikdy nekonzumuje biopotraviny.
30% z dotázaných žen uvedlo, že biopotraviny jsou pouze výjimečnou záležitostí, 22% žen
uvedlo pravidelnou konzumaci biopotraviny i v době před otěhotněním. Žádná z žen nezačala
konzumovat biopotraviny až kvůli těhotenství. Co se týče konzumace soli - 80% respondentek
přisolovalo pokrmy středně, 20% dotázaných těhotných žen pokrmy přisolovalo málo.
Žádná z dotázaných žen nevynechávala sůl úplně a ani žádná z respondentek ze souboru
nepoužívala sůl v nadměrném množství. Problémy neměly ženy ani s konzumací sladkostí,
přestože převládala dle výsledku šetření u nich výrazně chuť na sladké. Žádná z žen neuvedla,
že by jedla sladkosti denně a ani jedna z dotázaných neuvedla, že se sladkého zřekla úplně.
Velice potěšující je zjištění, že všechny sledované ženy znají rizika plynoucí z konzumace
některých potravin v těhotenství (podrobné výsledky viz analýza výzkumné části) a
konzumaci těchto potravin se v těhotenství záměrně a důsledně vyhýbaly.
Co se týče pohybové aktivity v těhotenství, jejíž bezprostřední vztah k ovlivnění peristaltiky a
celkovému váhovému přírůstku v těhotenství je neoddiskutovatelný, tak pouze 12 % žen
přiznalo realizaci pohybové aktivity výjimečně, ostatní udávají její pravidelnou realizaci 3x
a vícekrát týdně. Ve 100 % případů udávají jako nejoblíbenější pohybovou aktivitu chůzi.
Co se týče potravinových doplňků v těhotenství, 86% respondentek neužívalo během
těhotenství žádný doplněk vitaminů a minerálů
14% z dotázaných žen doplňky vitaminů a minerálů užívalo bez porady s lékařem a jako
doplněk vitamínů a minerálů byl uváděn zejména Mamavit. ženy ho užívaly průměrně šest
měsíců v průběhu těhotenství.
Co se týče informovanosti těhotných žen o zásadách zdravé výživy, 58% respondentek
uvedlo, že správnou výživu v těhotenství konzultovaly s matkou, kamarádkou, případně jinou
blízkou osobou z okruhu své rodiny či z okruhu svých známých a řídily se jejich radami.
20% žen správnou výživu v těhotenství nastudovaly, ale doporučení striktně nedodržovaly.
12% respondentek uvedlo, že své stravovací návyky konzultovaly s lékařem či jiným
zdravotníkem a doporučení dodržovaly. 10% žen čerpalo informace z odborných
informačních zdrojů. Z výše uvedeného vyplývá, že žádná z žen výživu v těhotenství úplně
nepodcenila a prakticky všechny se aktivně se o její zásady zajímaly.
69
Co se týče váhového přírůstku v souboru sledovaných žen, nejvíce žen (44%) mělo váhový
přírůstek mezi 11 - 15 kilogramy za celé těhotenství.
22% respondentek mělo váhový přírůstek mezi 16 - 20 kilogramy za celé těhotenství.
18% žen odpovědělo, že na váze přibraly mezi 21 - 26 kilogramy za celé těhotenství.
Nad 26 kilogramů přibralo za celé těhotenství 16% z dotázaných žen. Méně než 10 kilogramů
nepřibrala žádná z dotázaných žen.
Z výsledků výzkumné části vyplývá, že znalosti žen o problematice zdravé výživy jsou velmi
dobré, nižší je pouze spotřeba čerstvé zeleniny oproti doporučením, v celkovém pohledu je
nutno přiznat, že ženy se skutečně o širokou problematiku výživy v těhotenství aktivně
zajímají a nabyté informace uplatňují při vlastním stravování.
Váhové přírůstky v souboru byly ovšem vyšší u 66 % žen oproti doporučením odborných
lékařů.
Cestou k dalšímu zlepšení situace u mladých dívek a žen je cílená, soustavná a komplexní
edukace a intervence již na základních a středních školách zaměřená nejen na zdravou
výživu, ale též na další oblasti životního stylu.
Vyhodnocení stanovených hypotéz:
H1 - Domnívám se, že více než 40% že v těhotenství výrazně zvýšilo příjem potravy.
Hypotéza se nepotvrdila.
H2 - Domnívám se, že méně než 40% žen v období těhotenství se nezajímalo o zásady zdravé
výživy.
Hypotéza se potvrdila
H3 - Domnívám se, že méně než 20% žen se v těhotenství záměrně vyhýbalo rizikovým
potravinám.
Hypotéza se nepotvrdila.
H4 - Předpokládám, že více než 5% žen v těhotenství užívalo doplňky vitamínů a minerálů
Hypotéza se potvrdila.
70
Seznam použité literatury
1. prof. MUDr. ČECH, E. DrSc.: Porodnictví, 2. vydání, Grada 2006, ISBN 80 - 247 -
1313-9
2. DOČEKALOVÁ, M., VÝBORNÁ, L.: Fit maminka, 1. vydání, Ikar 2004, ISBN 80 -
249 - 0395 - 4
3. HUCH, R.:Šťastné těhotenství od A do Z, 1. vydání, Grada , ISBN 80 - 247 - 1717 - 4
4. LEIFER, G.: Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 1. vydání, Grada
2004, ISBN 80 - 247 - 0668 - 7
5. doc. MUDr. PAŘÍZEK, A. CSc.: Kniha o těhotenství @ porodu, 2. vydání, Galen
2006, ISBN 80 - 7262 - 411 - 3
6. 100+1, 14/2008, str. 58 - 60, ISBN 0322 - 9628
7. www.bilkoviny.cz/
8. www.odinace.cz/potravni-doplnky/mineraly
9. www.wome/wome_center_020319.442053.html
10. http://nutriproduct.eu/index.php?docid=157
11. http://www.wikipedia.org
71
Přílohy
č.1 Dotazník
č. 2 Potravinová pyramida
Příloha č. 1 Dotazník
Dotazník
Vážená slečno, vážená paní.
Dovolte, abych se na Vás obrátila s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku.
Jmenuji se Daniela Novotná, jsem studentkou Vysoké školy zdravotnické, oboru porodní
asistentka.
Údaje z tohoto dotazníku budou použity pouze pro potřeby mé bakalářské práce na téma
„Vliv
stravování na průběh těhotenství“.
1. Měla jste v době před otěhotněním nějaké problémy s váhou?
a) ano, opakovaně jsem držela redukční diety
b) nikdy jsem s váhou potíže neměla
c) měla jsem problémy s podváhou (mentální anorexie, bulimie)
2. Jaký byl Vás zdravotní stav během těhotenství?
a) velmi dobrý po celé těhotenství (bez obtíží)
b) dobrý (s běžnými projevy spojenými s těhotenstvím – nevolnost, časté močení,
bolesti páteře, kloubů, …)
c) špatný (vysoký krevní tlak, výrazné otoky, infekce, hubnutí na počátku těhotenství,
nadměrné zvracení, …)
3. Trpěla jste v prvním trimestru nevolnostmi, zvracením?
a) často – i několikrát denně
b) ano – alespoň jednou týdně
72
c) vůbec
4. Pila jste po celé těhotenství každý den dostatečné množství tekutin?
a) do 1 litru
b) asi 2 litry
c) více než dva litry
5. Jaký druh nápojů jste preferovala v těhotenství?
a) pitná voda z kohoutku
b) balená voda – ne minerální (např.: Aqualinea, …)
c) minerální voda
d) džusy, ovocné šťávy
e) čaj
f) sladké nápoje (Cola, Fanta, Sprite, apod.)
g) záměrně jsem střídala různé výše uvedené druhy nápojů
6. Kolik kostek cukru (nebo lžiček) jste přibližně spotřebovala denně v nápojích?
a) snažila jsem se nesladit vůbec
b) 1-4 kostky
c) 5-9 kostek
d) 10 kostek a více
e) používala jsem umělé sladidlo
7. Pila jste v těhotenství některý z těchto nápojů?
a) víno
množství vypitého vína
73
do 2 dcl
do 4 dcl
více než 4 dcl
víno jsem pila
pravidelně - denně
pravidelně 2-3 x týdně
příležitostně
vůbec
b) pivo
množství vypitého piva
méně než 0.5 litru
do 1 litru
více než 1 litr
pivo jsem pila
pravidelně - denně
pravidelně 2-3 x týdně
příležitostně
vůbec
c) tvrdý alkohol
množství vypitého tvrdého alkoholu
do 0.025 dcl
více než 0.025 dcl
tvrdý alkohol jsem pila
pravidelně denně
pravidelně 2-3 x týdně
příležitostně
vůbec
74
d) káva s kofeinem
kávu s kofeinem jsem pila
pravidelně denně
pravidelně 2-3 x týdně
příležitostně
vůbec
8. Jaká chuť u Vás v těhotenství převládala?
a) slaná
b) sladká
c) kyselá
d) hořká
e) pikantní
9. Zvýšil se v těhotenství Váš příjem potravy oproti období před otěhotněním?
a) ano, výrazně
b) ano, přiměřeně
c) nezvýšil, jedla jsem stejné množství potravy jako před otěhotněním
d) záměrně jsem se snažila omezovat příjem potravy z důvodu nadměrného přibývání na
váze
10. Kolik porcí jídla denně jste jedla?
a) 1-3 porce
b) 4-7 porcí
c) více než 7 porcí
d) konzumovala jsem jídlo i v průběhu noci
11. Kolikrát denně jste konzumovala teplé jídlo?
a) zpravidla 1 x denně
75
b) zpravidla 2x denně
c) zpravidla 3x denně
d) teplé jídlo během dne jsem většinou nekonzumovala
12. Jaký druh masa jste v těhotenství preferovala?
a) hovězí
b) vepřové
c) drůbeží
d) ryby
13. Nejčastější způsob úpravy masa:
a) vaření
b) dušení
c) smažení
d) pečení
14. Uveďte nejčastěji používaný tuk při přípravě pokrmů:
a) máslo
b) sádlo
c) olej
d) rostlinný tuk
15. Uveďte nejčastěji používaný druh přílohy:
a) brambory, bramborové knedlíky
b) houskové knedlíky
76
c) rýže
d) těstoviny
16. Zahušťovala jste pokrmy?
a) ano jíškou
b) ano moukou
c) ano škrobem
d) snažila jsem se nezahušťovat
17. Kolikrát týdně jste jedla čerstvou zeleninu?
a) 4-7 x týdně
b) 1-3 x týdně
c) vůbec
18. Kolikrát týdně jste jedla kompoty?
a) 4-7 x týdně
b) 1-3 x týdně
c) vůbec
19. Který druh pečiva jste nejčastěji konzumovala?
a) celozrnné
b) tmavé
c) světlé
20. Jaký druh tuku jste používala k mazání na chléb?
a) máslo, sádlo – živočišné tuky
77
b) rostlinné tuky (Rama, Flora, Perla apod.)
c) kombinaci obou
21. Kupovala jste a konzumovala v těhotenství biopotraviny?
a) ano, v těhotenství jsem začala konzumovat biopotraviny
b) ano, biopotraviny jsem konzumovala pravidelně i v době před těhotenstvím
c) ano, biopotraviny kupuji a konzumuji pouze výjimečně
d) ne, biopotraviny nikdy nekonzumuji
22. Přisolovala jste pokrmy:
a) vůbec ne
b) málo
c) středně
d) hodně
23. Jak často jste jedla sladkosti?
a) pravidelně denně
b) 1-4 x týdně
c) 1-3 x měsíčně
d) velice zřídka
e) vůbec ne
24. Zajímala jste se spontánně o správnou výživu v těhotenství a dodržovala jste
doporučení?
a) ano, čerpala jsem z odborných informačních zdrojů a doporučení jsem dodržovala
b) konzultovala jsem svoje stravovací zvyklosti s lékařem či jiným zdravotníkem a
doporučení jsem dodržovala
78
c) konzultovala jsem výživu v těhotenství s kamarádkou, matkou a řídila se jejich radami
d) otázky správné výživy v těhotenství jsem nastudovala, ale doporučení nedodržovala
e) o výživu v těhotenství jsem se nezajímala
25. S ohledem na možné ohrožení vývoje plodu v těhotenství, vyhýbala jste se záměrně
konzumaci tzv. „rizikových potravin“?
a) nevyhýbala, jedla jsem vše
b) vyhýbala jsem se záměrně
paštikám
majonézovým výrobkům
syrovým vejcím¨syrovému masu (tatarský biftek)
konzervám
instantním pokrmům
voda z neznámého zdroje
výrobkům obsahujícím přídatné látky tzv.“éčka“
vnitřnostem (játra, …)
26. Měla jste v těhotenství dostatek pohybu?
a) ano- vícekrát týdně
b) ano-alespoň 3x týdně
c) výjimečně
27. Jaký pohyb jste preferovala během těhotenství?
a) chůze
b) plavání
c) jízda na kole
d) cvičení pro těhotné
79
28. Užívala jste během těhotenství nějaké doplňky vitaminů a minerálů (např.
Mamavit)?
a) ano- po poradě s lékařem
b) ano- sama od sebe
c) ne
Uveďte prosím, jaké doplňky jste užívala a jak
dlouho:……………………………………………………………………………………
…………
29. Jaký byl váš celkový váhový přírůstek v těhotenství?
a) do 5 kg
b) 6 - 10 kg
c) 11 - 15 kg
d) 16 - 20 kg
e) 21 - 25 kg
f) nad 26 kg
Mnohokrát Vám děkuji za vyplnění dotazníku.
Daniela Novotná, studentka III. ročníku
VŠZ Duškova 7, Praha 5
80
Příloha č. 2 Potravinová pyramida
zdroj: http://www.medatron.cz/d-info/historie/images/i037/jidlo.gif
81