1
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.,
Praha 5, Duškova 7
LÉČBA STERILITY V MINULOSTI A SOUČASNOSTI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Veronika Šímová
2008
2
LÉČBA STERILITY V MINULOSTI A SOUČASNOSTI
Bakalářská práce
Veronika Šímová
Vysoká škola zdravotnická o.p.s. v Praze
Mgr. Jana Endlicherová
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Studijní obor: Porodní asistence
Datum odevzdání práce: 2008-03-31
Datum obhajoby:
Praha 2008
3
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené
prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla
používána ke studijním účelům.
V Praze dne 31.3.2008 Veronika Šímová
……………………………………………….
4
ABSTRAKT
Šímová Veronika: Léčba sterility v minulosti a současnosti. Bakalářská práce,
Veronika Šímová – Vysoká škola zdravotnická o.p.s. v Praze. Stupeň odborné
kvalifikace: Bakalář v porodní asistenci, Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana
Endlicherová. Vysoká škola zdravotnická Praha, 2008-03-31
Tématem mé bakalářské práce je léčba neplodnosti v současné době. Zaměřila jsem se
jen na teoretickou část, ve které jsem chtěla přiblížit problematiku neplodnosti v dnešní
době. Na úvod jsem čtenáře zdravotníka i nezdravotníka seznámila se základem
lidského těla, jako jsou pohlavní orgány a jejich funkce. Vysvětlila jsem pojem
neplodnosti a její druhy. Vyšetření, které jsou nezbytná pro následující léčbu i možné
komplikace které mohou nastat. Nakonec jsem uvedla i zákony s daným tématem
spojené a možnosti úhrady metod asistované reprodukce. To vše jsem zahrnula do své
práce a přiblížila i pro oči člověka, kterého by toto téma zajímalo.
5
ABSTRAKT
Šímová Veronika: Treatment of infertility in the present and past. Bachelor work –
Medical college. Level of professional qualification: Bachelor in obstetric assistance,
supervisor of the bachelor work: Mgr. Jana Endlicherová
Subject of my work is treatment of infertility in present. I have focused on the
theoretical part, in which I have tried to enlighten the problem of infertility in the
present. In the beginning I have introduced the basic aspects of human body (such as
genitalia and its function) to the reader (with or without medical education). I have
explained the meaning of the word “infertility” and its variations, examinations which
are needed for the following treatment and also the possible complications. At the end I
have mentioned codes focusing on this topic and possibilities of payment for the
assisted reproduction. This all is included in my work and is explained to the reader
interested in the topic.
6
PŘEDMLUVA
Neplodnost a umělé oplodnění, IVF a další podobná slova můžeme slyšet i číst dnes již
dost často. Většinou jsou to pouze informace, které nějakým způsobem vnímáme, ale
nedělají nám starosti, dokud se nás přímo nedotknou. Existuje mnoho knížek a
publikací, které seznamují podrobně s touto problematikou, ale není cennější zkušenost
než trávit s těmito ženami nějaký čas, při kterém se pokoušejí otěhotnět.
Téma a nápad na tuto práci vznikl něco málo před rokem, když jsem strávila několik
týdnů na oddělení asistované reprodukce a viděla všechny ty maminky i tatínky, kteří se
upínali k jakékoliv naději. I k té nepatrnější a nejmenší. Začala jsem se o tuto
problematiku zajímat trochu více a jsem velice ráda, že jsem mohla zpracovat
bakalářskou práci na toto téma. Materiál použitý v této práci jsem čerpala jak z chytrých
knih, tak i článků na internetu a v časopisech.
Práce je určena studentům zdravotnických škol jak porodním asistentkám, tak i
všeobecným sestrám, které tato problematika zaujala a chtěli by si o tom něco přečíst,
dozvědět se něco nového nebo si prohloubit již známé znalosti.
Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Janě Endlicherové
za její trpělivost a cenné rady, kterými mě vedla správným směrem, k vypracování této
práce. Chtěla bych jí zároveň poděkovat za její podporu, kterou mi poskytovala celý
tento rok při vypracování bakalářské práce.
7
OSNOVA
Úvod
1 Anatomie a fyziologie reprodukčních orgánů ……………………………..……...10
1.1 Anatomie ženských pohlavních orgánů………………………………..………...10
1.1.1 Ženské vnitřní pohlavní orgány……………………………………………..10
1.1.2 Ženských zevní pohlavní orgány………………………………...………….12
1.2 Anatomie mužských pohlavních orgánů…………………………...……………13
2 Menstruační a ovariální cyklus………………………………………………….…14
2.1 Ovariální cyklus……………………………………………………………..…...14
2.2 Menstruační cyklus…………………………………………………….………...15
3 Neplodnost…………………………………………………………………………...15
3.1 Druhy neplodnosti……………………………………………………………...15
3.2 Příčiny ženské neplodnosti…………………………………………..………....16
3.2.1 Ovariální faktor……………………………………………………………....16
3.2.2 Imunologický faktor…………………………………………………………18
3.2.3 Tubární faktor………………………………………………………………..19
3.2.4 Jiné faktory…………………………………………………….…………….19
3.3 Příčiny mužské neplodnosti…………………………………………...………..19
3.4 Vyšetření při neplodnosti……………………………………………………….20
4 Asistovaná reprodukce…………………………………………………………...…22
4.1 Historie a vývoj asistované reprodukce…………………………………………22
4.2 Metody asistované reprodukce……………………………………………….…23
4.3 Dárcovství spermatu………………………………………………………….…25
4.4 Dárcovství vajíček………………………………………………………..……..26
4.5 Komplikace v léčbě …………………………………………………………….27
4.6 Příčina potrácivosti ze strany matky………………………...…………………..29
4.7 Příčiny potrácivosti ze strany plodu…………………………………………….30
4.8 Úspěšnost metod asistované reprodukce…………………………….………….30
5 Zákony a úhrada metod asistované reprodukce…………………………..………31
6 Psychická zátěž páru………………………………………………………………..38
7 Závěr……………………………………………………………………………...….43
8 Seznam použité literatury…………………………………………………………..44
8
9 Seznam zkratek………………………………………………………………...…...45
10 Seznam příloh…………………………………………………………...…………46
11 Přílohy………………………………………………………………..……...….….47
9
ÚVOD
Pro svou práci jsem si vybrala téma ,,léčba neplodnosti v minulosti a současnosti“.
Jsem si vědoma toho, že tato problematika byla, je a vždy bude aktuální problém
manželských i nemanželských párů, které nemohou počít miminko, protože procento
sterility stále více narůstá. V současné době stoupá počet párů, které nemohou počít
dítě. Neplodnost postihuje již cca 15% všech párů. Lidská neplodnost je podle WHO
označována jako nemoc. Je definována jako stav, kdy během jednoho roku při
pravidelném pohlavním životě nedojde k otěhotnění ženy. V anglosaské terminologii
znamená neplodnost stav, kdy žena může otěhotnět, ale není schopna dítě donosit.
V českém názvosloví toto nazýváme infertilita.
Mě jako porodní asistentku tato problematika velice zajímá a proto doufám, že
touto prací pomůžu přiblížit a podrobně seznámit čtenáře s problematikou neplodnosti a
vše, co je s tím spojené.
10
1 ANATOMIE A FYZIOLOGIE REPRODUKČNÍCH ORGÁNŮ
1.1 Anatomie ženských pohlavních orgánů
1.1.1 Ženské vnitřní pohlavní orgány (organa genitalia feminina interna)
Vaječníky (ovaria)
Vaječník je párový orgán, který je zdrojem ženských pohlavních buněk. Má
oploštělý tvar a velikost okolo 4-5 cm. Vaječníky jsou uloženy v pánevní dutině ženy,
zavěšeny na dvojitém listu pobřišnice (mesovariu). Pod povrchem vaječníku je vrstva z
tuhého vaziva (tunica albuginea ovarii). Dále nacházíme kůru (cortex ovarii), ve které se
nacházejí folikuly v různém stupni vývoje a úplně ve středu orgánu je dřeň (medulla
ovarii) s pletení krevních i mízních cév, nervů a snopců hladké svaloviny. Hlavní cévní
zásobení ovaria zajišťuje a.ovarica. Hlavní funkcí vaječníků je tvorba vajíček - tedy
pohlavních buněk (gamet) a syntéza ženských pohlavních hormonů (estrogeny,
progesteron).
Vejcovody (tubae uterinae)
Vejcovod je párový orgán trubicového tvaru z hladké svaloviny, délky 10-12 cm,
které zajišťují transport vajíčka po ovulaci směrem k děloze. Podobně jako vaječníky
jsou i vejcovody fixovány pomocí pobřišnicové duplikatury (mesosalpinxu). Břišní ústí
vejcovodu (ostium abdominale tubae uterinae) je širší a má roztřepený okraj - zachycuje
uvolněné vajíčko po ovulaci. Mediální konec vejcovodu prochází děložním rohem
(pars interstitialis), pak následuje úzký istmus, který se rozšiřuje v ampulu zakončenou
laterálně infundibulem. Děložní ústí vejcovodu (ostium uterinum tubae uterinae) je úzké
vyústění vejcovodu do rohu děložního. Stěna vejcovodu se skládá ze tří vrstev. Vnitřní
sliznice se nazývá endosalpinx, povrch sliznice tvoří jednovrstvý cylindrický epitel
s řasinkami kmitajícími směrem k děloze. Zevně je vejcovod pokrytý serózou
(viscerálním peritoneem). K oplození vajíčka spermií dochází zpravidla v ampulární
části vejcovodu. Při zánětech vejcovodu může dojít k neprůchodnosti slizničního
labyrintu, což často způsobí neprůchodnost vejcovodu pro vajíčko.
11
Děloha (uterus)
Děloha je nepárový dutý, svalový orgán hruškovitého tvaru uložený v centru
pánve. Rozeznáváme na ní tři základní části tělo (corpus uteri), úžinu děložní (isthmus
uteri) a hrdlo děložní (cervix uteri). Děložní tělo má přední a zadní stěnu, které do sebe
zapadají v laterálně hranami, kraniálně dnem (fundus), kaudálně v hrdlo. Děložní
fundus laterálně vybíhá v děložní rohy, z každého odstupuje jeden vejcovod a kaudálně
navazuje na kanál hrdla.
Děložní stěna se skládá ze 3 vrstev:
Endometrium - Děložní sliznice tvořena jednovrstevným cylindrickým
epitelem a slizničním vazivem s četnými žlázkami. S funkčního hlediska má
endometrium dvě vrstvy. Stratum basale, které srůstá s myometriem, je stabilní a
při menstruačním krvácení se neodlučuje a stratum functionale, který prodělává
cyklické, na hormonech závislé změny, nazývané endometriální cyklus.
Myometrium – Je mohutná vrstva svaloviny, tvořena několika vrstvami různě
uspořádané hladké svaloviny. Je nejtlustší vrstvou stěny děložní. Během
těhotenství dokáží hladké svalové buňky svoji délku až zdesetinásobit.
Perimetrium - Tenká vazivová vrstvička, která pokrývá dělohu.
Děloha je ve své pozici v pánvi fixována pomocí podpůrného aparátu parametria,
což jsou různé vazivové provazce, spojující dělohu s dalšími útvary
v pánvi. Na fixaci se podílejí i svaly dna pánevního (zdvihač dna pánevního - m.
levator ani) a svaly hráze (mm. perinei). V děložní sliznici se za fyziologických
podmínek uchytí oplozené vajíčko (přesněji - již blastocysta). V děloze probíhá
prenatální vývoj lidského jedince až do doby porodu.
Pochva (vagina)
Vagina je odvodná pohlavní cesta a kopulační orgán. Má tvar trubice, která se
kraniálním koncem upíná na děložní hrdlo, kaudálním koncem se otevírá jako ostium
vaginae mezi labia minor. Pochva je okolo 9cm dlouhá a až 3cm široká. Je vystlána
sliznicí s mnohovrstevným dlaždicovým epitelem. Při sexuálních podnětech se sliznice
12
zvlhčuje vodnatým sekretem. Těsně před vyústěním pochvy do předsíně poševní
nacházíme panenskou blánu (hymen), což je slizniční řasa variabilního rozsahu. Během
první soulože se panenská blána natrhává (deflorace), definitivně jsou zbytky panenské
blány rozrušeny při prvním porodu.
(1, 2, 9)
1.1.2 Ženské zevní pohlavní orgány (organa genitalia feminina externa)
Předsíň a štěrbina poševní (vestibulum et ostium vaginae)
Poševní předsíň je vkleslina mezi malými stydkými pysky, do které ústí štěrbinou
poševní pochva. Před ústím pochvy je vyústění močové trubice (ostium urethrae
externum).
Velké stydké pysky (labia majora pudendi)
Velké stydké pysky jsou tvořeny vazivem s tukovou tkání a vrstvičkou hladké
svaloviny. Jsou krytý kůží, která je na zevní straně silně pigmentována a pokryta tuhými
chlupy.
Malé stydké pysky (labia minora pudendi)
Malé stydké pysky jsou tenké řasy, která jsou za normálních okolností zcela kryty
velkými stydkými pysky.
Velké a malé vestibulární žlázy (glandulae vestibulares majores et minores)
Dvě větší párové a řada menších nepárových žlázek, vyúsťujících na různých
místech do předsíně poševní.
Předsíňová topořivá tělesa (bulbi vestibuli)
Předsíňová topořivá tělesa jsou uložena v páru v hloubce pod malými stydkými
pysky. Vpředu mají tělesa nepárové spojení. Díky bohatému prokrvení dochází při
sexuálních podnětech k jejich zduření.
13
Poštěváček (clitoris)
Poštěváček je topořivé těleso, stavbou velmi podobné penisu muže. Stejně jako
penis má i poštěváček žalud (glans clitoridis), bohaté cévní a nervové zásobení a
erektilní (topořivou) tkáň, která způsobuje ztopoření (erekci) orgánu při sexuálním
vzrušení.
(1,2,9)
Obr. č.1 - viz příloha
1.2 Anatomie mužských pohlavních orgánů
Varlata
Varlata jsou mužskými pohlavními žlázami. Jsou uložená v šourkovém vaku.
Varlata zdravého dospělého muže mají velikost bosenské švestky a této plodině
odpovídající hladký povrch a pružnou konzistenci. Varlata produkují naprostou většinu
mužského pohlavního hormonu, testosteronu. Probíhá v nich také mohutná produkce
zárodečných buněk, spermií. Buňky, které spermie vytvářejí a poskytují jim výživu,
jsou zformovány do tenkých varletních kanálků, jejichž délka v napřímeném stavu by
přesáhla několik kilometrů. Výkonnost tohoto systému je obdivuhodná. Dospělý zdravý
muž dovede vyprodukovat i několik desítek milionů spermií denně. Při výronu semene
odchází močovou trubicí ejakulát, tvořený z větší části odměsky měchýřkových žláz, z
menší části pak tekutinou se spermiemi z nadvarlat a chámovodů. Podíl odměsků
předstojné žlázy (prostaty) je poměrně malý. Semenná tekutina je při ejakulaci
vypuzována především stahy svalů pánevního dna, které působí na zadní část močové
trubice.
Pohlavní úd (penis)
Penis je složitě cévnatý orgán s poměrně komplikovanou strukturou. Obsahuje
topořivá tělesa dvojího typu. První jsou houbovitá topořivá tělesa, která modelují
typický tvar žaludu a obklopují močovou trubici, druhá pak dutá topořivá tělesa, která
zabezpečují pevnost penisu při plném ztopoření. Houbovitá topořivá tělesa se při
ztopoření zvětší a zduří, zůstávají však přitom měkká. Podstatnou část tkáně penisu
tvoří dutá topořivá tělesa podélného tvaru. Ta jsou z přibližně jedné třetiny své celkové
14
délky zanořena do těla. Jsou zde fixována svaly pánevního dna a opírají se o kost
stydkou. Dutá topořivá tělesa tvoří při ztopoření pevné ukotvení pohlavního údu a tělesa
určují velikost pohlavního údu při ztopoření, a samozřejmě také jeho tuhost.
(1,2,9)
Obrázek č. 2 – viz příloha
2 MENSTRUAČNÍ A OVARIÁLNÍ CYKLUS
U ženy probíhají cyklické hormonální změny, které ovlivňují, řídí funkci pohlavního
ústrojí. Tyto změny se týkají především hladiny pohlavních hormonů, ovaria a děložní
sliznice (endometria).
2.1 Ovariální cyklus
Jde o cyklické změny probíhající v ovariu ženy v závislosti na hladině pohlavních
hormonů. Je úzce spojen s menstruačním cyklem, kdy hormony produkované cyklicky v
ovariu přímo ovlivňují děložní sliznici.
Folikulární fáze - trvá prvních 14 dní cyklu. Během ní pod vlivem především
folikulostimulačního hormonu ( FSH), dochází k růstu náhodně vybraného folikulu
(vzniká Graafův folikul) a vysoké produkci estrogenů. Ke konci této fáze se
k folikulostimulačnímu hormonu přidává i luteinizační hormon a napomáhá tak dozrání
folikulu a především ovulaci.
Ovulační fáze - nastává zhruba 14. den ovariálního cyklu. Graafův folikul praská a
vajíčko je uvolněno do břišní dutiny, kde je vzápětí zachyceno vejcovodem, kterým dále
putuje směrem k děloze.
Luteální fáze - nastupuje po ovulaci, kdy dochází k přeměně ovariálních folikulárních
buněk (prasklého folikulu) v tzv. žluté tělísko (corpus luteum). To začne produkovat
velké množství progesteronu. Pokud však nedojde k oplození vajíčka, potom do 28. dne
cyklu žluté tělísko zaniká a vznikne tzv. bílé tělísko (corpus albicans). Produkce
progesteronu tak rapidně klesne.
(1,2,3,9)
15
2.2 Menstruační cyklus
Jako menstruační cyklus označujme cyklické změny děložní sliznice. Tyto změny
jsou přísně závislé na hladině různých pohlavních hormonů (a tedy i na ovariálním
cyklu). Délka cyklu je zhruba 21 - 35 dní, hodnoty se mohou individuálně lišit
(průměrně jde o 28 dní). Menstruační cyklus začíná v pubertě (přibližně mezi 8. a 13.
rokem) a končí v období menopauzy. Má následující fáze:
Proliferační fáze - trvá přibližně od 5. do 14. dne cyklu a navazuje na předchozí
menstruační fázi. Probíhá pod stimulací estrogeny. Dochází k obnově děložní sliznice,
růstu slizničního epitelu a k vývoji děložních žlázek.
Ovulační fáze - navazuje na proliferační fázi a trvá od 15. do 28. (27.) dne cyklu.
Během ní dochází vlivem progesteronu (produkovaného žlutým tělískem) k bohaté
sekreci děložních žlázek. Děložní sliznice je nyní bohatě prosycena živinami a
připravena přijmout oplozené vajíčko.
Ischemická fáze - probíhá 28. den cyklu, kdy vlivem poklesu hladiny progesteronu
(žluté tělísko zaniká) dochází ke kontrakci arterií děložní sliznice, která tak přestane být
zásobena krví (ischémie).
Menstruační fáze - trvá v průměru 5 dní a navazuje na ischemickou fázi. Během ní se
odlučují nedostatečně krví zásobené buňky sliznice a spolu s určitým množstvím krve
opouští organizmus ženy.
(1,2,3,9)
3 NEPLODNOST
3.1 Druhy neplodnosti
Za neplodnost označujeme neschopnost početí od jednoho roku při dobře
časovaném, nechráněném pohlavním styku nebo jako neschopnost udržení těhotenství
do termínu porodu.
Fertilita je podle WHO definována dosažením těhotenství v průběhu 2 let
nechráněného pohlavního styku.
16
Sterilita je stav, kdy žena není schopna otěhotnět. Neplodnost žen, které
v anamnéze neudávají žádné těhotenství, se označuje jako primární neplodnost. O
sekundární sterilitě hovoříme, pokud žena uvádí těhotenství ukončené porodem,
potratem, nebo těhotenství mimoděložní.
Interfilita znamená, že žena bez problémů otěhotní, ale není schopna těhotenství
donosit a porodit životaschopný plod.
Primární neplodnost
Pod tento pojem zahrnujeme páry, kterým se nikdy nepodařilo otěhotnět.
Z medicínského hlediska se neplodnost považuje za nemoc. V odborné literatuře je
neplodnost definována jako neschopnost početí od jednoho roku při dobře časovaném,
nechráněném pohlavním styku nebo jako neschopnost udržení těhotenství do termínu
porodu. Neplodné páry by měli vyhledat lékařskou pomoc po jednom roce neúspěšných
pokusů o otěhotnění.
Sekundární neplodnost
Předchozí schopnost početí nezajišťuje plodnost i do budoucna. Některé páry
zjistí, že se stali neplodnými až po marných pokusech o druhé dítě. Sekundární
neplodnost je definována jako neschopnost počít po předchozím otěhotnění ( ať už
ukončené porodem, potratem nebo interrupcí).
(1,2,3,5,9)
3.2 Příčiny ženské neplodnosti
Mezi příčiny ženské neplodnosti řadíme několik faktorů, jako například tubární,
ovariální a imunologický faktor. Dále můžeme do příčin ženské neplodnosti zařadit
endometriózu a idiopatické příčiny.
3.2.1 Ovariální faktor
Nedozrávání vajíčka je v naší zemi nejčastější příčina neplodnosti. Jedním
z důvodů jsou
17
1. centrální příčiny
Dozrávání vajíčka závisí na hormonálním řízení, které je vedeno z mozku. Někdy
mozek přestane řídit vajíčka k dozrávání, například po velkém hmotnostním úbytku, je
to vlastně ochrana těla proti vyčerpání. Další centrální příčinou je zvýšení hormonu
prolaktinu, ke kterému vede kojení, stres nebo užívání některých léků. Někdy může být
příčinou zvětšení podvěsku mozkového. Je-li prolaktin zvýšen hodně, žena může
pozorovat odtok mléka z prsu. Při malém zvýšení prolaktinu může tento příznak chybět,
ale špatný vliv na vajíčka již může být přítomen.
Jedním ze základních vyšetření při neplodnosti je stanovení hladiny prolaktinu v krvi.
2. syndrom polycystických ovárií (PCO)
U některých žen vajíčko opakovaně nedozrává a je u nich přítomen tak zvaný
syndrom polycystických vaječníků ( PCO). Tyto ženy mívají menší prsa, zvýšené
ochlupení mužského typu, často trpí obezitou a nepravidelným menstruačním
krvácením. Přesná příčina, ale bohužel není dodnes známá, ale je to pravděpodobně
dáno z velké části vrozenými faktory. Léčba u PCO spočívá ve zvýšení hladiny
hormonu FSH ( folikulostimulační hormon). Jsou dvě možnosti – můžeme buď podat
FSH v injekční formě (Metrodine, Pergonal, Puregon a nebo Humegon). Druhou
možností je podat Klomifen (to je lék, který se podává per orálně a po jeho podání se
zvyšuje tvorba hormonu FSH v hypofýze). Výsledek je tedy téměř stejný jako u podání
FSH v injekční formě.
3. selhání vaječníků
Selhání vaječníků je typické pro období přechodu u ženy ve věku 40-45 let. U
některých žen k tomuto vyčerpání dochází dříve, nazýváme to předčasné selhání
vaječníků. Může být vrozené nebo jako následek ozáření, mohou ho způsobit i některé
léky jako například chemoterapeutika. Je-li vajíček málo, snažíme se pomocí léků
podpořit jejich růst. Nejsou-li žádná vajíčka přítomna, nemůžeme žádnými léky stav
vyléčit. Pacientce se nabízejí vajíčka darovaná od jiné ženy.
18
4. nedostatek hormonu pro zahnízdění embrya
Může to být jistý důvod neplodnosti. Hladinu hormonů můžeme zjistit krevním
vyšetřením. Při prokázání této poruchy se podávají preparáty jako progesteron
( Volutin, Utrogestan) nebo jiný hodně podobný hormon se stejným účinkem.
5. sliznice děložní nedokáže embryo přijmout
Hlavní příčinou může být nedostatek hormonů, ale i chronický zánět sliznice,
nebo myom či polyp zasahující do dutiny děložní. Při poruše tohoto typu se léčí dle
příčiny. Zánět zaléčíme antibiotiky, myom či polyp se chirurgicky odstraní.
(1,2,4,7,9)
3.2.2 Imunologický faktor
1. protilátky proti spermiím
Tyto protilátky mohou být jak v hlenu hrdla děložního, tak i ve vejcovodu. Princip
protilátek proti spermiím je stejný jako v obraně organismu proti bakteriím ( tělo
vytvoří protilátku, která bakterie slepuje k sobě a tak ji zneškodní). Jsou-li příčinou
neplodnosti protilátky proti spermiím, můžeme se pokusit o imunosupresivní léčbu. Po
podání kortikoidů se sníží tvorba všech protilátek. Někdy se také připraví spermie a
vstříknou se tenkou trubičkou za hrdlo děložní vysoko do dělohy. Spermiím se zkrátí
tak cesta k vajíčku a navíc se při tomto postupu dostává k vajíčku mnohem více spermií
než při přirozeném způsobu, a je větší pravděpodobnost, že jedna spermie pak vajíčko
oplodní. Tento postup se nazývá intrauterinní inseminace. Pokud léčba nevede
k otěhotnění, pak se po několika měsících se provádí některá jiná metoda, například
IVF, nebo-li oplodnění ve zkumavce.
2. vajíčko není v pořádku
Pokud vajíčko není v pořádku, nemůže ho spermie oplodnit. V některých
případech je možnost oplodnění, ale následný vývoj oplodněného vajíčka v embryo je
poškozen. Tuto příčinu můžeme zjistit jen tehdy, pokud máme vajíčko pod
mikroskopem (mimotělní oplodnění).
(1,2,3,9)
19
3.2.3 Tubární faktor
Uzávěr vejcovodů
Vejcovody se po zánětu často slepí a uzavře se cesta pro spermie. Uzávěr
vejcovodů lze buď napravit a nebo obejít. Napravení znamená operaci při které se
odstraní neprůchodnost části vejcovodu. Obejití překážky je podstatou metod
mimotělního oplodnění, tedy tzv. dítě ze zkumavky.
3.2.4 Jiné faktory
Nedochází k pohlavnímu styku
Příčinou může být například vaginismus (křečovité stažení svalstva okolo vchodu
poševního, při vyšetření zjistíme chybění spermií v hlenu hrdla děložního při
postkoitálním testu, pomoci může psychoterapie zkušeným sexuologem).
3.3 Příčiny mužské neplodnosti
Příčin mužské neplodnosti může být několik, hovoříme o tzv. andrologickém
faktoru. Neplodnost může být způsobena impotencí, poruchou ve tvorbě, množství a
kvalitě spermií.
Základním vyšetřením u muže je spermiogram. Po 3-6 denní abstinenci jak
v pohlavním styku tak i masturbaci přijde muž k vyšetření, kde získá masturbací
semeno – sperma. Na specializovaných pracovištích je vyčleněna místnost pro tyto
účely. Je i možnost sperma donést z domova po domluvě s pracovištěm. Sperma asi po
30 minutách zkapalní a po jeho promíchání se provede vyšetření – spermiogram. Změří
se objem, pak se část spermatu vyšetří pod mikroskopem a spočítá se množství spermií
v 1 mililitru. Dále se odhaduje kolik % spermií je pohyblivých a zda jsou v pořádku.
Hledáme, zda jsou přítomny bílé krvinky jako známky zánětu, nebo jiné buňky. Toto
vyšetření se provádí na specializovaném pracovišti a výsledek se stanoví po minimálně
dvou vyšetřeních muže.
20
3.4 Vyšetření při neplodnosti
Základem každého podrobného vyšetření je odebrání důkladné anamnézy.
Zahrnuje to podrobné informace o porodech, potratech, pravidelnosti měsíčků, o době
snahy o otěhotnění, o operacích a nemocech, které pacientka během svého dosavadního
života prodělala. Kromě anamnézy máme mnoho dalších vyšetření, která např. zjišťují
zda u ženy dochází k ovulaci, zda jsou průchodné vejcovody atp.
Mezi tato vyšetření řadíme např. měření bazální teploty (BT), ultrazvukové vyšetření
(UZV) nebo laparoskopické vyšetření (LSK).
(5,6,7)
1. dozrávají vajíčka?
Sledování bazální teploty spočívá v tom, že každé ráno, než žena vstane z postele
si změří bazální teplotu (v pochvě nebo v konečníku). Je to vlastně metoda k ověření, že
hormonální poměry ve druhé fázi cyklu jsou v pořádku a dochází k dozrávání vajíčka a
ovulaci. Její spolehlivost je cca 90%. Další sledování spočívá ve stanovení hormonů
z krve a moči. Musíme brát v úvahu den kdy je proveden odběr. Ultrazvuková
folikulometrie je jednoduché vyšetření ultrazvukem, při kterém se měří váček-folikul ve
kterém dozrává vajíčko. Používá se vaginální sonda pro lepší viditelnost. Tímto
způsobem jsou dobře viditelné i folikuly měřící pouhé 2-3mm. Vyšetření se opakuje
několikrát během cyklu.
2. je hlen v děložní dutině průchodný pro spermie?
Postkoitální test je další jednoduché vyšetření, kdy odebereme hlen z děložního
hrdla a pod mikroskopem zjistíme, zda obsahuje pohyblivé spermie. Abychom je tam
mohli najít je nutný pohlavní styk, před vyšetřením. Většinou se doporučuje, aby byl
pohlavní styk 3-15 hodin před vyšetřením. Lékař odebere hlen malou injekční
stříkačkou bez jehly. Odběr se provádí při běžném gynekologickém vyšetření a je
naprosto bezbolestný. Po odběru se dá vyšetřovaný vzorek pod mikroskop, a pokud
nalezneme v hlenu pohyblivé spermie je to důkaz toho, že je hlen pro spermie
průchodný.
21
3. jsou vejcovody průchodné?
Vyšetření průchodnosti vejcovodů se provádí tzv. kymoinsuflací nebo
hysterosalpingografiíí.
Kymoinsuflace je vyšetření, kdy vpouštíme do děložní dutiny kysličník uhličitý. Na
tlakoměru a průtokoměru sledujeme, jak prochází. Výkon trvá cca 3-5 minut a je
prováděn při vědomí. Po výkonu pacientka odchází za 15-20 minut domů.
Hysterosalpingografie je vyšetření, kdy se děloha a vejcovody naplní kontrastní
látkou, která je viditelná na RTG. Při vyšetření ji pozvolna vpouštíme do dělohy a na
obrazovce sledujeme, kam proniká a jaké jsou rozměry dutin, kterými prochází.
Můžeme tak objevit různé nepoměry, VVV i nepravidelnosti v děloze a vejcovodech.
Před výkonem zajistíme důkladné vyprázdnění střev, abychom dobře rozeznali i
nejmenší detaily. Výkon se provádí většinou během krátkodobého pobytu v nemocnici,
který trvá cca 1-3 dny.
Hysteroskopie je endoskopická vyšetřovací metoda, která lékaři umožní prohlédnout
děložní dutinu. Výhodou hysteroskopie je, že je možné v jejím průběhu provést i
léčebný zákrok nebo odebrat vzorek tkáně a z něj provést další vyšetření. Endoskopické
výkony se provádějí pomocí endoskopických přístrojů, které jsou konstruovány tak, aby
mohly přenášet přesný obraz vyšetřované části těla. Endoskopické metody se tak v
posledních letech staly běžnou diagnostickou i léčebnou metodou.
Laparoskopie je metoda, díky které je možno opticky vyšetřovat břišní dutinu a
zároveň v ní provádět různé druhy operačních zákroků, při kterých bývalo dříve nutné
provést větší či menší řez skrze břišní stěnu. Laparoskopickou metodiku lze obecně
použít i při vyšetřování či operaci v jakékoliv tělní dutině. Laparoskopický zákrok se
provádí při celkové anestezii. Pomocí krátkého asi 1-2 cm řezu těsně pod nebo nad
pupkem (kde je minimální kosmetický efekt následné jizvy) se zavede speciální jehla s
chráněným hrotem do dutiny břišní, a touto jehlou se pomocí kompresoru vžene oxid
uhličitý do břicha. Břišní stěna, která do té doby klouzala po povrchu útrob, se oddálí a
vzniklý prostor poté umožní přehled v dutině břišní. Nitrobřišní tlak však nesmí
22
překročit určitou mez, za kterou by vzduch začal utlačovat velké žíly vedoucí krev z
dolní poloviny těla k srdci, případně příliš vytlačoval bránici a snižoval tím kapacitu
plic. Poté se skrze stejný řez zavede tzv. trokar, což je většinou kovová nebo plastová
trubička se zpětným ventilem, který zamezuje úniku plynu z nafouknutého břicha. Tudy
se poté zavádí tubus s optikou, kterou je obraz dále pomocí kamery a světlovodivého
kabelu přenášen na monitor, podle kterého se řídí operatér při výkonu. Z dalších vpichů
v břišní stěně se zavádějí další trokary různých průměrů, kudy se zavádějí speciální
laparoskopické nástroje, které drží v ruce operatér a za zprostředkované kontroly
zrakem provádí vlastní operační výkon. Vždy se jedná o řezy maximálně tak velké, aby
umožnily průnik trokaru o průměru 5-10 mm. Počet velikost a rozmístění těchto trokarů
je dáno typem a rozsahem laparoskopického operačního výkonu a zvyklostmi operatéra
a může se na různých pracovištích lišit.
Obr. č. 3 – viz příloha
4 ASISTOVANÁ REPRODUKCE
4.1 Historie a vývoj asistované reprodukce
Umělá inseminace a její první pokusy byly provedeny již v roce 1780. První dítě
po mimotělním oplodnění ( IVF) se narodilo v roce 1978 v Anglii, jmenovala se Lucy
Brownová. Od té doby se díky této metodě ve Spojených státech amerických narodilo
přes třicet pět tisíc dětí. V České republice se pomocí metod asistované reprodukce
narodí ročně přes několik stovek dětí. Metodou ISCI se narodilo v USA první dítě
v roce 1993 a výrazně se tím zvýšilo úspěšnost oplodňovacích metod a považovalo se
za „konečné řešení“ mužské neplodnosti.
4.2 Metody asistované reprodukce
Metody asistované reprodukce zahrnují celou řadu moderních technologií a řadu
medicínských postupů, při kterých jsou vajíčka odebírána z vaječníku, oplodněna mimo
ženské tělo a potom opět zavedena do dělohy. Asistovaná reprodukce může být použita
23
u žen s poškozenými vejcovody, endometriózou, v léčbě neplodnosti z důvodu věku
ženy i nevysvětlitelných příčin neplodnosti.
Umělá inseminace
Umělá inseminace je metoda, při které je zavedeno partnerovo nebo darované
sperma do pochvy, děložního čípku, dělohy nebo vejcovodu. Tato metoda je
nejúčinnější pokud sperma obsahuje dostatečné množství spermií. Úspěšnost
inseminace závisí na průchodnosti vejcovodů. Pokud se sperma nemůže dostat k vajíčku
přes neprůchodné vejcovody, jsou šance na oplodnění tímto způsobem zcela mizivé.
Po rozhodnutí lékaře, že je žena vhodný kandidát k provedení umělé inseminace,
je monitorována a kontrolovaná první polovina jejího menstruačního cyklu. Sledování
se provádí pomocí ultrazvuku a vyšetřováním krve.
V době ovulace je získáno a připraveno sperma partnera a toto sperma je pomocí úzké
cévky zavedeno do reprodukčních orgánů ženy. V ČR tuto metodu mohou využít pouze
manželské páry, nikoliv žena samotná.
Sperma muž získává nejčastěji masturbací a po dosažení výronu semene je
zachyceno do sterilní nádoby, která se dále zpracovává v laboratoři. Příprava spermatu
musí být hotova do jedné hodiny po odběru. Lékař provádí inseminaci většinou jednou
nebo dvakrát v průběhu jednoho menstruačního cyklu. Obvykle bývá inseminace
provedena do 24 – 36 hodin po aplikaci HCG.
Než se sperma vpraví do reprodukčních orgánů ženy pomocí umělé inseminace,
musí se speciálně připravit pomocí metody „promyto“. Promytí se provádí tak, že po
zkapalnění spermatu, které trvá asi 30 min, je sperma umístěno do speciální chemické
látky, která izoluje nejaktivnější a nejpohyblivější spermie. Potom je sperma uloženo do
malé centrifugy, aby mohli být odebrány nejpohyblivější spermie, které se točením
odloučí. Celý tento proces umožňuje zvýšení šancí na oplodnění.
Při kombinaci metod umělé inseminace dojde k oplodnění obvykle během tří až
čtyř cyklů. Úspěšnost inseminace závisí na příčině neplodnosti párů, ale po
dlouhodobých výzkumech je úspěšnost 10 – 15% na jeden cyklus. Při použití této
metody se v době ovulace ženy speciálně připravené sperma zavádí přímo do dutiny
děložní pomocí tenké zaváděcí cévky přes cervikální kanál.
24
Mimotělní oplodnění (in vitro fertilizace, IVF)
Nejběžnější a nejvíce používanou metodou asistované reprodukce je metoda IVF,
neboli mimotělní oplodnění. Tato metoda se osvědčila zejména v léčbě neplodnosti u
žen s poruchou průchodnosti vejcovodů a u párů s neznámou příčinou neplodnosti.
Principem IVF je získání vajíček z vaječníků ženy a jejich oplození s použitím
partnerových nebo darovaných spermií. Jedno až tři embrya jsou pak zavedena do
dutiny děložní k uhnízdění a následnému vývoji.
S pomocí léků na ovlivňování ovulace dojde u většiny žen k produkci několika
vajíček (dvou až dvaceti) v průběhu jednoho cyklu. Vajíčka jsou odebrána v okamžiku,
kdy na základě ultrazvukového vyšetření a krevních testů hladin hormonů je vidět, že
jsou vajíčka zralá. Získávají se tenkou jehlou přímo z vaječníků. Zákrok je prováděn
v částečné anestezii a obvykle trvá 30 minut. Ve stejný den, kdy bylo vajíčko odebráno
je získáno a připraveno i sperma od partnera nebo dárce. Po několika hodinách je
sperma smícháno s vajíčky a jsou nechána přes noc ke spojení. Následujícího dne se
kontroluje, zda došlo k oplození vajíček. Po dalších třech dnech, co vajíčko a spermie
splynuly z jednobuněčného do stádia osmibuněčného, jsou vybraná embrya
transferovaná, neboli přenesena do dělohy pomocí tenké cévky pod kontrolou
ultrazvuku.
Po přenosu embrya je pacientce předepsán a podán progesteron, jehož úkolem je
podpoření správného vývoje sliznice děložní a prevence potratu. Lék je užíván buď ve
formě tablet, které se zaváděj, vkládají přímo do pochvy anebo se podávají
intramuskulárně přímo do svalu. Těhotenský test z krve se provádí většinou čtrnáctý
den po přenosu embryí do dělohy.
Intracytoplazmatická injekce spermií ( ICSI)
Intracytoplazmatická injekce spermií je další velmi moderní metoda, která je
využívaná ve spojení s technikou IVF. Při standardním postupu IVF jsou vajíčka a
spermie smíchány v jedné misce za účelem oplodnění, při ISCI je jediná spermie
zavedena přímo do jednoho vajíčka.
U této metody je pravděpodobnost vrozené vývojové vady (VVV) stejná jako u jiných
metod asistované reprodukce. Je však důležitý i pohled genetického vyšetření, který je
pacientkám vždy doporučován.
25
Přímí přenos gamet do vejcovodů ( GIFT)
Gameta je nezralá pohlavní buňka mužská i ženská.
Při této metodě jsou vajíčka nejdříve odebrána z vaječníků a následně potom spolu se
spermatem zavedena přímo do vejcovodu tak, aby byl co nejvíce napodoben přirozený
způsob oplodnění. I tato metoda rovněž zahrnuje vyvolání ovulace pomocí léků a
přípravu spermatu. V dnešní době se metoda GIFT již moc nepoužívá, protože vyžaduje
celkovou narkózu.
Přímí přenos zygot do vejcovodů (ZIFT)
Zygota vznikne splynutím vajíčka a spermie. I tato metoda zahrnuje stimulaci
vaječníků, získávání spermatu i vajíček, jako u jiných metod. Rozdíl je ale v tom, že
vajíčka jsou oplodněna spermiemi mimo ženské tělo a do vejcovodů jsou zavedena až
následně. ZIFT má tu výhodu, že umožní lékaři potvrdit, zda došlo k oplodnění vajíčka
ještě před zavedením do vejcovodů. K přenosu embrya dochází dříve než u IVF,
obvykle po jednom až dvou dnech. Přímí přenos zygot do vejcovodů je v dnešní době
na ústupu a přestává se používat, protože je mnohem dražší než jiné metody a také
mnohem invazivnější a lékařsky náročnější.
(3,4,5,6,7)
4.3 Dárcovství spermatu
Sperma od dárce je v některých případech jediným možným prostředkem
k dosažení těhotenství. Dárci jsou zdraví muži, kteří se dobrovolně hlásí k darování
spermatu. Při první návštěvě ve specializovaném centru se podrobí vyšetřeníspermiogramu.
Výsledek musí být jednoznačně v pořádku. Následuje genetické
vyšetření na stanovení karyotypu a stanovení krevní skupiny a Rh faktoru. Dále
se provádí vyšetření na přítomnost sexuálně přenosné choroby jako je kapavka, syfilis,
žloutenky typu B a C, mykoplazmat a HIV.
Anonymita dárce je samozřejmostí. Dárce se nikdy nedozví, zda bylo jeho
sperma použito a kolik dětí se narodilo. Tento postup je platný v ČR a je daný zákonem.
V některých státech např. ve Švédsku byla nedávno provedena změna. Dítě, které je
26
narozeno po inseminaci spermiemi dárce má právo po dosažení plnoletosti znát svého
biologického otce, tedy dárce spermatu.
(3,4,6,7)
4.4 Dárcovství vajíček
Dárcovství vajíček má podobný základ jako darování spermatu. Je tam však
mnoho podstatných rozdílů.
Spermie jsou přirozeně produkovány ve stovkách milionu denně. Vajíčko je však
jen jedno za měsíc.
Spermie lze získat snadno a bez rizika masturbací. Pro získání vajíčka
potřebujeme narkózu, ultrazvuk, jehlu a hlavně stimulované vaječníky. Dárkyně
podstupuje určité rizika spojená s darováním vajíček. V den odběru je uvedena
v pracovní neschopnost.
Vajíčka nelze úspěšně zmrazit. Na vajíčko často existují čekací doby, protože
vajíček je málo.
Příjemkyně darovaných vajíček jsou ženy, které nemají vlastní vajíčka z mnoha
důvodů. Jsou to například ženy, kdy jejich vaječníky byly zničeny při léčbě nádoru
zářením, nebo chemoterapií, cytostatiky nebo kdy jim byly vaječníky operativně
odstraněny pro opakované a těžké záněty nebo endometriózu. Příjemkyní darovaných
vajíček může být i žena, u které činnost vaječníku samovolně vyhasla, nebo u ženy kdy
vaječníky jsou vrozeně neschopné tvořit vajíčka (Turnerův syndrom). Žena kde by
jejich vajíčka přenášela závažnou geneticky podmíněnou chorobu, se také může stát
příjemkyní darovaného vajíčka. Ženy, u kterých nedošlo k otěhotnění v důsledku
defektními vajíčky nebo embryi i po mnoha cyklech IVF mohou být příjemkyněmi
darovaných vajíček. Věk příjemkyní darovaného vajíčka musí být mezi 18-48 roky.
Vajíčka od dárkyně získáváme vždy po stimulovaném cyklu. Dárkyně musím být
plnoletá, ale její věk by neměl přesáhnout 35 let. Dárkyně musí být zdravá, jak po
stránce fyzické tak i psychické. Je doporučeno provádět i základní genetické vyšetření,
aby se zamezil přenos některých vrozených vad. Vajíčka nelze zamrazit, proto se musí
po odběru nejpozději do 16 hodin oplodnit. Spermie manžela příjemkyně již máme
připraveny zmražené v kryobance. Ve chvilce kdy máme darovaná vajíčka, můžeme
27
rozmrazit spermie a můžeme jimi oplodnit vajíčka. Po oplodnění vajíček v laboratoři
kontrolujeme jejich vývoj pod mikroskopem. Poté se rozhodujeme, kdy převedeme
oplodněná vajíčka do dělohy příjemkyně. Často se provádí i přímí transfer
nezmražených embryí. Výhodou je téměř dvojnásobná úspěšnost na těhotenství.
Naopak nevýhodou je riziko infekce, i když velmi malé.
Děložní sliznice musí být na přijetí embryí připravena. Bylo zjištěno, že takový
stav sliznice trvá poměrně krátce a nazýváme ho implantační okno (časový prostor, kdy
je sliznice schopna zabezpečit implantaci, neboli zahnízdění embrya). Implantační okno
nastává tehdy, kdy na sliznici předem připravenou podáním estrogenů, začne působit
progesteron. Progesteron je to hormon, který se začne tvořit ve žlutém tělísku po
uvolnění vajíčka. Implantační okno je přibližně mezi 2. a 6. dnem podávání
progesteronu. Pak se sliznice změní natolik, že není schopna embryo přijmout.
Jde-li o přenos darovaných embryí, která máme zmražená, je postup jednoduchý.
Příjemkyní, která většinou bez léků nemenstruuje, dáme na 14 dní estrogeny, od 15. dne
přidáme progesteron a 17. den provádíme embryotransfer rozmražených embryí.
Po přenosu embryí příjemkyni, jejíž vaječníky netvoří hormony, je zapotřebí
hormony dodávat, tzv. hormonální léčbou nejméně do 10., většinou však do 12.-13.
týdne těhotenství. Pak již tvorbu hormonů převezme placenta v děloze
Celý proces darování vajíček je tedy aplikací IVF.
(3,4,5,6,7)
4.5 Komplikace v léčbě
Mezi komplikace v léčbě řadíme například hyperstimulační syndrom,
mimoděložní těhotenství a také mnohočetné těhotenství.
Hyperstimulační syndrom (HSS)
Při stimulaci růstu folikulů někdy dochází k tomu, že folikulů vyroste příliš
mnoho. V normálním případě vyroste na každé straně 7-10 folikulů, ale stává se, že
vyroste i na jedné straně až 20 folikulů nebo i více. K tomu dochází, když dávka FSH,
je pro ženu příliš vysoká. Je totiž nemožné dopředu určit jak velkou dávku ženě podat.
Podle hormonálních vyšetření a podle vzhledu vaječníků na ultrazvuku dávku léku
upravujeme.
28
Hyperstimulační syndrom se projevuje zvětšením vaječníků, jejich bolestivostí a
zvětšením břicha. Žena může mít i pocity na zvracení. Obtíže většinou začínají 2.-4. den
po odběru vajíček punkcí a trvají cca 2 týdny, potom samovolně ustoupí. Této
komplikaci se snažíme předejít již od začátku stimulace.
Mnohočetné těhotenství
Další komplikací je mnohočetné těhotenství, když se do dutiny děložní vloží více
embryí. Takové těhotenství provází řada komplikací. Znamená to i větší zátěž pro ženu.
Nejčastější je riziko předčasného porodu. U dvojčat končí těhotenství většinou kolem
36. týdne a u trojčat již ve 32. týdnu. Tyto děti jsou nedonošené, nezralé a potřebují dále
vysoce odbornou péči, aby přežili a měli kvalitní život.
Vzhledem k riziku mnohočetného těhotenství se přenášejí do děložní dutiny 2 - 3
embrya, u starší ženy 4 -5 embryí.
Mimoděložní těhotenství (GEU)
Mimoděložním těhotenstvím označujeme každé těhotenství, které roste jinde než
v děložní dutině, nejčastěji ve vejcovodu. Část takových těhotenství sama zanikne, ale
část z nich se vyvíjí a roste dál a kolem 6 – 8 týdne dojde k ruptuře vejcovodu. Žena má
bolesti v podbřišku, krvácí, bledne, má slabý a rychlý pulz, točí se jí hlava a omdlévá,
upadá do stavu šoku. Jediným řešením je chirurgický zákrok.
Vždy když má žena pozitivní těhotenský test, musí se myslet na to, že to může být
těhotenství mimoděložní. Proto se vždy dělá ultrazvukové vyšetření.
Když přenášíme více embryí najednou, je riziko mimoděložního uhnízdění až 5% .
Pokud se jedno z implantovaných vajíček uhnízdí mimo dělohu a je nutná operace, má
současné nitroděložní těhotenství vysokou naději na přežití a na správný vývoj.
Mezi další komplikace řadíme zrušení cyklu nebo poranění při odběru vajíček
Zrušení cyklu znamená, že nerostou-li folikuly po určité dávce hormonů, musí se
stimulace cyklu ukončit, i když nedošlo k odběru vajíček. Poranění při odběru vajíček,
tato komplikace přichází zcela výjimečně. Ultrazvukem vidíme celou břišní dutinu a tím
můžeme poranění předejít. Komplikace při IVF jsou vzácné.
(3,4,6,7)
29
4.6 Příčiny potrácivosti ze strany matky
Příčiny potrácivosti ze strany matky jsou různé. Řadíme mezi ně například
vývojové poruchy dělohy, myomy, ovariální dysfunkce, celková onemocnění matky a
také imunologické příčiny.
Na vývojovou poruchu dělohy lze přijít velmi brzy, protože žena chodí na
pravidelné kontroly k lékaři. Příčinou vzniku vývojové vady děložní bývá ještě
v embryonálním zárodku. Druhů anomálií děložních je celá řada, některé jsou častější
(děloha s obloukovitým, sedlovitě prohloubeným dnem těla děložního), jiné méně časté
(vytvoření 2 samostatných jednorohých děloh, atd.). Velmi častou příčinou potrácivosti
je vrozeně nedokonalé vyvinutí dělohy (hypoplazie), která bývá v souvislosti
s hypoplazií jiných orgánů. Léčba je podle charakteru poruchy, operační, hormonální
nebo jen lázeňská.
Mezi další příčiny potrácivosti spojené s dělohou patří např. nedoléčené záněty a
často i pozánětlivé komplikace. Také nádory a myomy dokáží porušit tvary dělohy a tak
vytvořit nepříznivé podmínky pro implantaci vajíčka a jeho další vývoj v embryo a
plodu. Často se setkáváme i s výchlipkami (polypy), dále i funkčními děložními
poruchami, které mají úzkou spojitost s nedostatkem hormonů z vaječníků.
Také celková onemocnění ženy se mohou stát příčinou potrácivosti. V první
řadě je potřeba vyloučit onemocnění typu – cukrovky, onemocnění štítné žlázy,
onemocnění krve a především zoonózy a onemocnění, které mají velký vliv na
potrácivost u ženy.
Po vyloučení příčin děložních, je zapotřebí vyloučit i příčiny imunologické.
Mezi ně se řadí: protilátky proti spermiím a proti zevním obalu vajíčka, přecitlivělost
k pohlavním buňkám a autoprotilátky ( protilátky proti vlastním tkáním).
Matka si může vytvořit protilátky proti plodu, které zdědilo část genetické
informace po otci. Za určitých podmínek mohou tyto protilátky toxicky působit proti
trofoblastu nebo plodu.
Také shoda v jednotlivých antigenech HLA u obou partnerů bývá důvodem
vysoké stupně potrácivosti.
Léčba u aloimunních komplikací je jednoznačná. Podávají se nespecifické
kortikoidy, imunizace pacientky bílými krvinkami (leukocyty) nebo kožním štěpem
30
partnera s cílem zvýšit hladiny blokujících protilátek a tím zlepšit imunologickou
toleranci v systému matka – plod.
(3,5,7,8)
4.7 Příčiny potrácivosti ze strany plodu
Mezi nejčastější poškození časného plodového vejce patří genetická příčina, která
se vytvořila spojením nedokonalého vajíčka se spermií nebo poškozené spermie
s normálním vajíčkem. Špatná sestava chromozomů bývá uváděna na jednom z prvních
míst potrácivosti. Mezi velmi časté chromozomální odchylky od normální sestavy
chromozomů patří hrubé nepravidelnosti chromozomů absence některých částí,
zdvojení nebo převrácení. Uvádí se, že u zcela zdravých lidí se objevuje chromozomální
aberace přibližně u 32 % vajíček a u 8 % spermií. Během oplodnění a vývoje embrya se
tato porucha snižuje zhruba ze 45 % časných embryí na necelé 1 % u novorozenců.
Je však stále otázkou co je příčinou těchto poruch? Stále se uvádí, že je to vysoký věk
ženy (nad 35 let), někdy se uvádí i výskyt anomálií v rodině, některá virová
onemocnění, různá záření anebo agresivní chemické látky. Ale co je opravdová příčina?
To je stále velkým otazníkem pro všechny vědecké pracovníky, kteří se touto
problematikou zabývají.
(3,4)
4.8 Úspěšnost metod asistované reprodukce
Od dob, kdy se začalo s metodami asistované reprodukce a kdy se uvádí, že
v jednom cyklu IVF otěhotnělo jen 15 – 20% žen, se hodně změnilo. V dnešní době se
procenta úspěšnosti přehoupla nad 50% v jednom cyklu. Což znamená úspěšnost u
každé druhé ženy.
31
5 ZÁKONY A ÚHRADA METOD ASISTOVANÉ REPRODUKCE
I přes vysokou finanční náročnost je léčba mimotělním oplodněním v České
republice ve své základní formě kryta zdravotním pojištěním. Všechny pojišťovny v
současnosti hradí svým klientkám za život 4 cykly IVF se stimulací vaječníků a
odběrem vajíček, z toho 3 cykly s embryotransferem. Podmínkou je věk do 39 let
(některé pojišťovny 38+364 dní, většina pojišťoven 39+364 dní) a provedení léčby v
akreditovaném centru. Cykly s kryalizovanými (=zmraženými) embryi zdravotní
pojišťovny nehradí.
Zde předkládám ke srovnání dva ceníky z Brněnského a Pražského pracoviště IVF
CENÍK METOD ASISTOVANÉ REPRODUKCE Brno
pro pacienty se zdravotním pojištěním v ČR
IVF - STANDARDNÍ CYKLY:
Kde zdravotní pojišťovna IVF cyklus nehradí, ale pacientka má zdravotní pojištění v ČR:
Cyklus IVF 26 000 Kč
Nekompletní cyklus IVF - přerušený před punkcí 3 000 Kč
- přerušený po punkci vaječníků, kde vajíčka nezískána 11 000 Kč
- kde nedošlo k oplodnění vajíček 13 000 Kč
4. cyklus IVF (zdrav. poj. hrazený jen zčásti) 13 340 Kč
+Léky potřebné ke stimulaci podle aktuální spotřeby
Rozmražení embryí a jejich transfer (KET) 4 000 Kč
Monitoring cyklu před kryotransferem 1 500 Kč
Cyklus se zmraženými embryi celkem 5 500 Kč
Kde zdravotní. pojišťovna IVF cyklus nehradí a pacientka nemá zdravotní pojištění v ČR:
Cyklus IVF 37 500 Kč
Nekompletní cyklus IVF - přerušený před punkcí 11 500 Kč
- přerušený po punkci vaječníků, kde vajíčka nezískána 20 500 Kč
32
- kde nedošlo k oplodnění vajíček 23 500 Kč
+Léky potřebné ke stimulaci podle aktuální spotřeby
Rozmražení embryí a jejich transfer (KET) 4 000 Kč
Monitoring cyklu před kryotransfere +, laboratorní testy 4 000 Kč
Cyklus se zmraženými embryi celkem 8 000 Kč
Výkony nehrazené ze zdravotního pojištění:
Asistovaný hatching na každé embryo 3 000 Kč
ICSI na 1 oocyt 2 000 Kč
ICSI na 4 až 15 oocytů 8 000 Kč
ICSI- každý další oocyt nad 15 500 Kč
Prodloužená kultivace nad 48 hod. 3 200 Kč
Zamražení nadbytečných embryí 1 000 Kč
Zamražení spermií 0 Kč
Skladování zamražených spermií nebo embryí - každý započatý 1 rok 2 000 Kč
-zlevněné předplatné skladování zamražených spermií nebo embryí do 3 let 4 000 Kč
-zlevněné předplatné skladování zamražených spermií nebo embryí do 5 let 6 000 Kč
Mikromanipulace - preparace spermií při MESA,TESE 8 000 Kč
Dávka spermií dárce 1 500 Kč
Odběr a příprava blastomer k preimplantační genetické diagnostice (PGD) 7 000 Kč
PGD – základní analýza 7 chromozomů 10 000 Kč
MESA, TESE (prim. Kubíček) 28 900 Kč
IVF S DAROVANÝMI OOCYTY - OD PACIENEK Z IVF PROGRAMU:
- Pacientka s nárokem na úhradu IVF ze zdrav. pojištění:
1. cyklus (vč. úhrady dárkyni) (Při zápisu do pořadníku 13 000 Kč) 21 000 Kč
Následující cyklus s rozmraženými embryi z 1. cyklu 5 500 Kč
Zrušený cyklus (nedojde-li k oplození darovaných oocytů) 13 000 Kč
- Pacientka se zdrav. pojištěním v ČR, bez nároku na úhradu IVF ze zdrav. pojištění:
1. cyklus (vč. úhrady dárkyni) (Při zápisu do pořadníku 13 000 Kč) 38 000 Kč
Následující cyklus s rozmraženými embryi z 1. cyklu 5 500 Kč
Zrušený cyklus (nedojde-li k oplození darovaných oocytů) 26 500 Kč
- Pacientka bez zdrav. pojištění v ČR:
1. cyklus (vč. úhrady dárkyni) (Při zápisu do pořadníku 13 000 Kč) 52 000 Kč
33
Následující cyklus s rozmraženými embryi z 1. cyklu 8 000 Kč
Zrušený cyklus (nedojde-li k oplození darovaných oocytů) 30 500 Kč
IVF S DAROVANÝMI OOCYTY – OD NELÉČENÝCH DOBROVOLNIC:
- Pacientka s nárokem na úhradu IVF ze zdrav. pojištění:
1. cyklus (vč. úhrady dárkyni) (Při zápisu do pořadníku 25 500 Kč) 31 500 Kč
Následující cyklus s rozmraženými embryi z 1. cyklu 5 500 Kč
Zrušený cyklus (nedojde-li k oplození darovaných oocytů) 22 000 Kč
- Pacientka se zdrav. pojištěním v ČR, bez nároku na úhradu IVF ze zdrav. pojištění:
1. cyklus (vč. úhrady dárkyni) (Při zápisu do pořadníku 25 500 Kč) 76 500 Kč
Následující cyklus s rozmraženými embryi z 1. cyklu 5 500 Kč
Zrušený cyklus (nedojde-li k oplození darovaných oocytů) 54 000 Kč
- Pacientka bez zdrav. pojištění v ČR:
1. cyklus (vč. úhrady dárkyni) (Při zápisu do pořadníku 25 500 Kč) 104 500 Kč
Následující cyklus s rozmraženými embryi z 1. cyklu 8 000 Kč
Zrušený cyklus (nedojde-li k oplození darovaných oocytů) 82 000 Kč
IVF S DAROVANÝMI EMBRYI:
- Pacientka se zdrav. pojištěním v ČR:
Kompletní cyklus (vč. úhrady dárkyni) (Při zápisu do pořadníku 16 000 Kč) 27 500 Kč
Další související cyklus 5 500 Kč
Neúplný cyklus 17 000 Kč
- Pacientka bez zdrav. pojištění v ČR:
Kompletní cyklus (vč. úhrady dárkyni) (Při zápisu do pořadníku 16 000 Kč) 51 500 Kč
Další související cyklus 8 000 Kč
Neúplný cyklus 41 000 Kč
Nehrazené výkony
Výkony a léky při léčbě neplodnosti jsou v určitém rozsahu hrazeny zdravotní
pojišťovnou. Podat celkovou informaci o cenových hladinách v jednotlivých centrech
asistované reprodukce a dalších specializovaných ambulancích přesahuje možnosti této
34
kapitoly: je proto vždy nutné obrátit se na uvažovaná IVF centra a finanční stránku
léčby s nimi individuálně projednat. Jsou zde uvedeny orientační ceny pro metody IVF.
CENÍK METOD ASISTOVANÉ REPRODUKCE Praha
Cyklus IVF pro samoplátce 22 500 Kč
Nekompletní cyklus IVF
přerušený před punkcí vaječníků 990 Kč
přerušený po punkci vaječníku bez získaných vajíček 7 950 Kč
přerušený kvůli neoplodnění vajíček 11 600 Kč
Léky potřebné ke stimulaci
Rekombinantní gonadotropiny 900 IU, doplatek pro pojištěnkyně 2 000 Kč
Rekombinantní gonadotropiny 900 IU pro samoplátkyně 9 000 Kč
Močové čištěné hMG 750 IU pro pojištěnkyně 700 Kč
Močové čištěné hMG 750 IU pro samoplátkyně 6 200 Kč
Výkony nehrazené ze zdravotního pojištění
Asistovaný hatching na 2 embrya 3-6 000 Kč
ICSI na 2 vajíčka 4-10 000 Kč
Prodloužená kultivace nad 48 hod. 2-7 000 Kč
Zamražení nadbytečných embryí + skladování 1 rok 1 500-5 000 Kč
Zamražení spermií + skladování 1 rok 1-3 000 Kč
Rozmražení embryí a jejich transfer (KET) 2 500-6 000 Kč
MESA, TESE 9-15 000 Kč
Dárcovství gamet
Dávka spermií dárce 500-2 000 Kč
Darované vajíčko 5-15 000 Kč
Cyklus stimulace a odběru dárkyně pro samoplátkyně 30-50 000 Kč
PGD
Preimplantační genetická diagnostika 10-27 500 Kč
Vykazování výkonů asistované reprodukce z veřejného zdravotního pojištění
(1) Podle § 15 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění
pozdějších předpisů, jsou výkony asistované reprodukce hrazeny ženám z veřejného
zdravotního pojištění na základě doporučení registrujícího ženského lékaře
a. ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let,
35
b. ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let.
(2) V souvislosti s mimotělním oplodněním ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní
péče poskytnutá na základě doporučení registrujícího ženského lékaře nejvíce 3x za
život. Tím se rozumí maximálně 4 monitorované cykly se stimulací a v rámci nich
nejvíce 3 cykly s přenosem embryí.
a. Pro vykazování této poskytnuté péče jsou používány stanovené kódy, zahrnující
agregované výkony podle přílohy č. 2.
b. Nedílnou součástí je monitorování hormonálních hladin a další přidružená
vyšetření. Všechny odběry krve jsou obsaženy v agregované úhradě cyklu a
nevykazují se zvlášť.
(3) Zdravotní výkony nezahrnuté do stanovených kódů jsou vykazovány podle těchto
zásad:
a. Vlastní laboratorní vyšetření vykazuje příslušná laboratoř.
b. Anestézie, pokud je použita, není součástí agregované úhrady a vykazuje se
samostatně.
(4) Hormonální příprava v souvislosti s in vitro fertilizací (IVF): Z veřejného
zdravotního pojištění je pro ovariální stimulaci v souvislosti s přípravou k léčbě sterility
metodou mimotělního oplodnění hrazeno v každém léčebném cyklu maximálně 2250
IU hMG/FSH a adekvátní množství agonistů GnRH či antagonistů LHRH.
(5) Poskytnutí zdravotní péče musí být průkazným způsobem popsáno ve zdravotnické
dokumentaci., čl. 3
Legislativa
Právní úprava asistované reprodukce v ČR platná od 1.6.2006
Zákonem č. 227/2006 Sb. o výzkumu na lidských embryonálních kmenových
buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů byla
s účinností od 1.6.2006 mimo jiné provedena novelizace zákona č. 20/1966 Sb. o péči o
zdraví lidu.
Asistovanou reprodukci mohou provádět zdravotnická zařízení na základě
souhlasu uděleného Ministerstvem zdravotnictví.
36
Zákon definuje asistovanou reprodukci jako postupy a metody, při kterých
dochází k manipulaci se zárodečnými buňkami nebo s embryi, včetně jejich uchovávání,
a to za účelem léčby neplodnosti ženy nebo muže.
Těmito postupy a metodami jsou:
a) odběr zárodečných buněk
b) umělé oplodnění ženy, a to
1. oplození vajíčka spermií mimo tělo ženy
2. přenos embrya do pohlavních orgánů ženy, nebo
3. zavedení zárodečných buněk do pohlavních orgánů ženy.
Asistovanou reprodukci podle písm. b) lze provést na základě písemné žádosti
ženy a muže, kteří hodlají léčbu podstoupit (neplodný pár), jestliže je ze zdravotních
důvodů málo pravděpodobné nebo zcela vyloučené, aby žena otěhotněla přirozeným
způsobem, nebo jestliže existuje prokazatelné riziko přenosu geneticky podmíněných
nemocí nebo vad. Tato žádost musí obsahovat souhlas muže s provedením umělého
oplodnění ženy, který musí být opakovaně vysloven před každým umělým oplodněním
ženy. Žádost nesmí být starší než 24 měsíců a je součástí zdravotnické dokumentace
ženy.
Asistovanou reprodukci je možné provést u ženy v plodném věku, jestliže
provedení asistované reprodukce nebrání její zdravotní stav. Za posouzení zdravotní
způsobilosti příjemkyně odpovídá lékař, který tuto asistovanou reprodukci provádí.
Lékař provádějící odběr zárodečných buněk a lékař provádějící umělé oplodnění
je povinen před provedením těchto výkonů osoby, jimž mají být tyto výkony
provedeny, poučit o povaze těchto výkonů, možných zdravotních rizicích a o všech
okolnostech souvisejících s asistovanou reprodukcí.
Pro účely asistované reprodukce lze podle zákona použít zárodečné buňky
poskytnuté dárcem, který netvoří neplodný pár. Darovat vajíčka pro účely asistované
reprodukce může žena ve věku od 18 do 35 let. Darovat spermie může muž ve věku od
18 do 40 let. K oplození vajíčka nesmí být použity spermie, o nichž je známo, že
pocházejí od muže, který je příbuzným v řadě přímé nebo sourozencem, strýcem,
bratrancem nebo dítětem bratrance nebo dítětem sestřenice ženy, jejíž vajíčko se
k metodě asistované reprodukce použije, anebo příjemkyně. Dárcem nesmí být osoba
37
zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo osoba s omezenou způsobilostí k právním
úkonům.
Dárce také musí zároveň s vyslovením souhlasu s provedením výkonu
asistované reprodukce vyslovit souhlas s použitím zárodečných buněk pro umělé
oplodnění a se získáním embryonálních kmenových buněk z nadbytečného embrya,
které vzniklo z jeho zárodečné buňky, k výzkumu podle zvláštního právního předpisu
upravujícího výzkum na lidských embryonálních buňkách (zák.č. 227/2006 Sb.).
Zdravotnické zařízení, ve kterém se asistovaná reprodukce provádí je povinno
zajistit zachování anonymity dárce a neplodného páru a anonymity dárce a dítěte
narozeného z asistované reprodukce. Stejnou anonymitu je povinen zachovat i každý
zdravotnický pracovník, který se o této skutečnosti dozvěděl.
Nová právní úprava dále stanoví, že při asistované reprodukci smí být u jedné
příjemkyně oplozeno jen tolik vajíček a přeneseno do pohlavních orgánů ženy jen tolik
embryí, kolik je podle současného stavu lékařské vědy zapotřebí k pravděpodobně
úspěšnému navození těhotenství.
Novela zákona dále zřizuje Národní registr asistované reprodukce, ve kterém
mají být zpracovávány údaje potřebné pro identifikaci ženy, které bylo provedeno
umělé oplodnění, osobní anamnéza ženy, které bylo provedeno umělé oplodnění, údaje
související s jejím zdravotním stavem a diagnostické údaje související s provedením
umělého oplodnění, údaje o zdravotním stavu muže, u kterého byl proveden odběr
zárodečných buněk za účelem umělého oplodnění a údaje potřebné pro identifikaci
zdravotnického zařízení, které provedlo sistovanou reprodukci. Po uplynutí 20 let od
roku předání osobních údajů do registru budou tyto údaje anonymizovány.
Nová právní úprava tak přináší komplexní úpravu asistované reprodukce, která
nahradila nedostatečnou, neúplnou a roztříštěnou právní úpravu tohoto dynamicky se
rozvíjejícího oboru zdravotní péče.
ODKAZY na jednotlivé právní předpisy
1. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších
předpisů
38
3. Úmluva o právech dítěte (Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č.
104/1991 Sb.)
4. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.)
5. Úmluva o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb. m. s.) + dodatkový
protokol (č. 97/2001 Sb. m. s.)
6. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
7. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
8. Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.), ve znění novely
9. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
10. Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších
předpisů
11. Etický kodex České lékařské komory
(zdroj: ASPI – automatizovaný systém právních informací)
6 PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ PÁRU
Neplodnost postihuje asi 10% manželských párů. Takový stav velice zatěžuje
psychologii párů a má na ní veliký vliv. Problémy začínají již v začátku, kdy pár zjistí,
že se naplánované těhotenství nedostavuje. Po dalších a dalších marných pokusech
navštíví neplodný pár lékaře. Život partnerů se začne řídit podle rad a doporučení
lékaře. Ostatní zájmy, povinnosti a běžné životní úkony jdou stranou. Nastává ztráta
sebeúcty, klidu, jistoty, pocitu zdraví a v neposlední řadě i ztráta zájmu o sex.
Psychologie neplodného páru je charakterizována depresí, hněvem, pocitem viny a
stresem.
Předkládám dva příběhy, které osvětlí psychickou stránku ženy i muže v této
problematice. Příběhy jsou naprosto autentické, získané z internetu a nezpracované.
39
Příběh č.1
Já a neplodnost
Asi tak před 6 roky jsem hrozně obdivovala svoji kamarádku a jejího manžela,
co všechno jsou ochotní podstoupit pro to, aby se dočkali miminka. Ani ve snu by mě
nenapadlo, že podobný problém budu řešit někdy i já.
V červnu 2001 byla svatba. A jak to tak bývá, plánovali jsme s manželem i mimčo.
Místo toho ale následovala laparoskopie (cysta na vaječníku). Po ní mi bylo řečeno, že
teď by to už mělo jít... Ale stále nic. Moje gynekoložka naznala, že mě nebude krmit
hormonama jen tak na zdařbůh a poslala mě k odborníkům. Tak jsem se dostala do péče
Kliniky repr. med. Zlín, k doktorce Rumpíkové.
Začalo to velkým množstvím odběrů krve mně i manželovi, následovala fůra vyšetření,
spermiogram manžela. První tři měsíce jsme zkoušeli hormonální stimulaci
Clostilbegytem. Bez efektu. Pak následovala další stimulace, tentokrát už injekční a
následná inseminace. Měla jsem z toho zákroku hrozný strach. Naštěstí to nebylo nic
hrozného. Pak 14 dní čekání - a hurá, byla jsem těhotná. Ultrazvuk potvrdil dvojčátka.
Bohužel to ale nedopadlo nejlíp. Ve 21. týdnu jsem potratila.
Po půl roce jsme to začali zkoušet znovu. Absolvovala jsem opět inseminaci. Nějak
jsem si ani nepřipouštěla, že by se to nemělo povést. Bohužel nic. Následovaly měsíce
hormonální léčby. Několik inseminací, 1xIVF, pak i transfer zamražených embrií.
Pomalu jsme začali ztrácet naději. Dokonce jsme si i zažádali o adopci.
V červnu 2004 následovala další (možná už 8. nebo 9.) inseminace+DIPI. Nějak jsem
tomu ale nevěřila. Byl to šok, když mi test vyšel konečně pozitivně. Na ultrazvuku se
pak ukázali srdíčka dokonce tři! V 6. týdnu jsem ale začala krvácet a skončila v
nemocnici. Ve 13.týdnu následovala redukce(tři miminka bych určitě nedonosila). Pak
ještě následovala preventivně cerkláž. Celou tu dobu jsem musela být v nemocnici.
Kolem 22. týdne jsem začala mít opět problémy, tentokrát mi začalo tvrdnout břicho a
zkracoval se mi čím dál víc čípek. Množství vykapaných infuzí jsem raději ani
nepočítala. I přes všechnu tuto péči se dětem chtělo na svět hodně brzy - ve 26. týdnu.
Naštěstí mě z Vyškova stihli převézt do Brna. Zde se děti 15. 12. 2004 narodily. Kubík
a Lucinka. Byli hrozně malinkatí, 800 a 840g. Když jsme je poprvé viděli v inkubátoru,
byl to šok. Manžel se tam málem složil. I mně ale bylo hrozně, ale zvládla jsem to lépe
než on. Možná to bylo tím, že sama pracuji jako zdravotní sestra v nemocnici a jsem už
40
zvyklá na kde co, možná jsem si to jen prostě nechtěla připouštět. Děti pak strávily asi 3
měsíce v nemocnici. Nejdříve na novorozenecké JIP, pak na oddělení 12.
Teď jsou jim už skoro dva roky a mají se čile k světu. Velké díky patří pediatrům a
sestřičkám z nemocnice. Setkali jsme se tam s vysoce profesionálním, ale hlavně
lidským přístupem.
Ale nesmím zapomenout ani na Kliniku reprodukční medicíny ve Zlíně. Jen díky nim
máme doma ty naše dva malé čertíky.
Příběh č.2
Z porodnice s prázdnou náručí
Vdávala jsem se z velké lásky a ze stejně velké lásky jsme s manželem chtěli počít
naše první děťátko. Odjakživa jsem byla takový mateřský typ, kočárky všech sousedek
mi několikrát týdně říkaly „paní“ a všichni známí se shodovali v jednom: „Ty budeš
skvělá máma! Už aby to bylo, viď?“ Jenže přestože jsme se s manželem o miminko
snažili téměř dva roky, mimi ne a ne přijít. Po dvou letech marné snahy jsme se
rozhodli, že zkusíme IVF. Vyšetření, ale i následný zákrok byly sice trochu nepříjemné,
ale já myslela jen na naše miminko, že to všechno děláme jen pro něj. Bohužel ale
několik pokusů umělého oplodnění nevyšlo. Byla jsem zoufalá, v práci jsem často
plakala a když jsem viděla jiné maminky s dětmi, bylo mi úzko. Manžel mě ale
utěšoval, že jednou to určitě přijde, až bude ta správná doba. Modlila jsem se, aby ta
„správná doba“ přišla co nejdříve. Naše milování se změnilo ve zběsilé pokusy o
otěhotnění, milovali jsme se s manželem snad třikrát denně a mně vůbec nevadilo, že ze
samého milování nic nemám, pokaždé jsem jen myslela na to „možné“ spojení spermie
a vajíčka… Byla jsem tak zoufalá, že jsem se rozhodla navštívit psychologa. Asi po
třech měsících mých návštěv v psychologické poradně jsem na sobě zpozorovala
změnu. Jednak psychickou, snažila jsem se s tím vším rozumně vyrovnat, ale zároveň i
fyzickou. Přibrala jsem, manžel se mi smál, že když jsem v pohodě, víc jím. Jenže já
začala po ránu i zvracet a přes den jsem byla schopná usnout třeba i v tramvaji! Bylo mi
jasné, že to není jen tak. Můj těhotenský test mi potvrdil, že jsem těhotná! Byla jsem tak
šťastná! Manželovi jsem tu novinku sdělila v levandulové koupeli při svíčkách a do
rána jsme skoro nespali, jak jsme si nadšeně povídali o tom, jaké to bude, až budeme
rodina a z manželů se stanou máma a táta. Gynekolog mě pochválil, že krásně (pomalu)
41
přibírám a že můj zdravotní stav je také dobrý. Však jsem se také snažila jíst co
nejzdravěji, lehce jsem sportovala a hodně odpočívala. V devatenáctém týdnu
těhotenství mě čekala běžná prohlídka u gynekologa, kam jsem vzala nejen manžela, ale
také maminku, aby se mohla podívat na toho mrňouska na ultrazvuku „v přímém“
přenosu. Jenže místo radostného pokukování mě čekala tvrdá rána. Plni očekávání jsme
se zadívali na obrazovku a lékař ztuhl. Po nekonečné chvíli vyšetřování nám oznámil,
že neslyší srdeční ozvy. Poslal nás do nemocnice na vyšetření s tím, že se mohl splést.
Asi si nikdo nedokáže představit, jak mi bylo. Celou cestu jsem brečela, nervy mi
pracovaly natolik, že jsem dostala zimnici a nebyla schopná slova. Maminka mě
utěšovala, že doktorovi blbnul přístroj, ať to nevzdávám. Jenže v nemocnici mi po
monitoru řekli, že miminko je mrtvé. Zhroutila jsem se. Ihned mě odvezli na sál, kde
miminko vzali. Nechali si mě tam ještě pár dní a píchali mi injekce na uklidnění.
Neustále jsem brečela, držela v rukách obrázky z ultrazvuku a ptala se všech a všude,
proč zrovna moje miminko! Nikdo mi ale nedokázal pořádně odpovědět… Doma na mě
opět všechno spadlo. Manžel za mě převzal péči o domácnost a snad aby mě aspoň
trochu přivedl na jiné myšlenky, koupil mi krásnou fenku zlatého retrívra. Rok mi
trvalo, než jsem se opět cítila dobře. Zanedlouho jsme zjistili, že naše fenka Alambra
bude mít štěňátka. Byli jsme tak nadšení, že jsme na své trápení pozapomněli. Dva dny
před tím, než se štěňátka narodila, jsem zjistila, že jsem těhotná!!! Odehrával se ve mně
neskutečný pocit štěstí, ale zároveň také strach a obavy z toho nejhoršího. Mé druhé
těhotenství jsme s manželem tajili, dokud jsem neměla viditelné bříško. A protože vlna
radosti z okolí byla silná, pomalu jsem se přestávala bát a začala si těhotenství užívat.
Od začátku jsem byla na rizikovém. Odpočívala jsem ještě víc než při prvním
těhotenství a navštívila mnohem víc vyšetření. Byli jsme důkladně sledováni, jestli se
mně i miminku daří dobře. Bříško mi rostlo a s tím i nepopsatelné těšení. Po překonání
obávaného devatenáctého týdne se mi opět ulevilo. Přesto jsem se bála nakupovat
výbavičku a všichni blízcí věděli, že dárečky pro miminko si vezmu až opravdu chvíli
před porodem – z pověrčivosti. Zatím se nám roztomilé dupačky a kabátky vršily u
rodičů. Přišel devátý měsíc! Byla jsem unavená, oteklá a děsně nevyspalá, ale i tak jsem
zářila. Termín porodu jsme měli 12. dubna. Na Apríla jsem však začala cítit, že se něco
děje. Myslela jsem si, že to jsou jen poslíčci. Ale kdepak! Ve tři ráno mi odtekla
plodová voda a my, celí nervózní a napjatí, odjeli do porodnice. Nechtěli jsme dopředu
42
znát pohlaví miminka, a tak jsme já i manžel hořeli zvědavostí, kohopak jsem nosila
devět měsíců pod srdíčkem! Lindušku nebo Jeníčka. V porodnici mi řekli, že jsem
otevřená na tři prsty a udělali mi vyšetření. Chvíli jsem si od bolestí ulevovala ve sprše
a neustále jsem k miminku mluvila. Že už to bude jen chvíle a uvidíme se, jen chviličku
a budu ho držet v náručí. Já i jeho tatínek. „Tlačím!“ křikla jsem ze sprchy a pak už
mělo vše rychlý spád. Vylezla jsem si na porodní lůžko a měla pocit, že už to neudržím.
Jenže doktorka mi říkala, ať netlačím, že musím počkat na kontrakce. Když jsem ji
měla, tlačila jsem prý špatně… už jsem nevěděla, co tedy dělat a rozbrečela jsem se.
Najednou všechno přestalo. Necítila jsem vůbec žádné kontrakce ani potřebu tlačit!
Doktorka mi píchla nějakou injekci a řekla, že počkáme, že se to občas stává. A tak
jsme čekali a čekali. Když na mě opět přišly kontrakce a já už chtěla začít tlačit, bylo mi
porazeno, že mám ještě vyčkat, ať se to prý pořádně rozjede ať zase nečekáme. Drtila
jsem manželovi ruku a před očima už viděla, jak mi za chviličku podávají našeho
miláčka. Se zavřenýma očima a zatnutými zuby jsem ležela a čekala, až mi doktorka
řekne. Když v tom se zarazila a letěla k monitoru. Prý musí miminko okamžitě ven, že
má nepravidelný rytmus srdíčka. To mě srazilo úplně na dno. Po předchozím strašném
zážitku mě hned chytla panika a pláč. Rodila jsem dlouho. A nikdy nezapomenu na tu
větu doktorky: „Byl to chlapeček.“ Náš Jeníček během porodu zemřel. Měl dvakrát
omotanou šňůru kolem krku. Jsem si jistá, že kdybych rodila podle svého přirozeného
instinktu (tak, jak jsem to cítila a chtěla), nestalo by se to. Dodnes beru antidepresiva a
divím se sama sobě, že jsem dokázala svůj příběh vyprávět. Nikdy nezapomenu ani na
jedno kopnutí mých dvou dětí. Tehdy jsem je cítila, komunikovala s nimi. Zbyly mi po
nich jen fotky z ultrazvuku a neskutečně hluboké šrámy na duši. Bylo neuvěřitelně
těžké vrátit se z porodnice s prázdnou náručí. A stejně těžké je odpovídat na dotazy
sousedů, kteří mě párkrát potkali s bříškem, jak se daří miminku a kdo hlídá. Nevím,
jestli ještě budu mít sílu pokusit se znovu otěhotnět. Nechám vše volně procházet a
budu doufat, že to tragické už skončilo. Přestože se bojím, ráda bych ještě dostala od
Boha jednu šanci a věřím, že tentokrát by mi ji už nic a nikdo nevzal. Milé maminky,
nechtěla jsem v někom vzbudit pocit lítosti nebo strach. Psala jsem tohle všechno proto,
abyste věděli, že vždycky se musí bojovat a kdo se nepokouší, zůstane sám. Doufám, že
můj příští příběh bude třeba o veselém šestinedělí… Držte nám pěsti…
(www.mojepribehy.cz)
43
7 ZÁVĚR
Co povědět na konec mé práce? Snad bych jen dodala, že vybrat a zpracovat toto
téma a tuto práci mě v mnoha směrech obohatilo o nové zkušenosti. Dozvěděla jsem se
nové a užitečné věci, které mi byly přínosem. Přečetla jsem spousty chytrých knih
zaměřených na tuto problematiku, prolistovala se snad tisícem stránek a na konec
vznikla má práce. Společně s mojí vedoucí bakalářské práce, jsme se dopracovali
k jistému závěru. Vyhledala jsem plno center asistované reprodukce, které se zabývají
neplodnými páry a jejich léčbou, ve většině byli velice ochotní a rádi zodpověděli moje
otázky. Jsem velice ráda, že jsem mohla vypracovat toto téma, které mě zajímá již
dlouho.
44
8 POUŽITÁ LITERATURA
1) CITTEBART, Karel.: Gynekologie. Univerzita Karlova. Praha: 2002, ISBN 80-7262-
094-0
2) ČECH, Evžen.: Porodnictví. Praha: Grada, 1999, 2. vydání, ISBN 80-247-1303-9
3) DOHERTY a CLARK.: Léčba neplodnosti. Brno: Computer press, 2006, 1. vydání,
ISBN 80-251-0771-X
4) MRÁZEK, Milan.: Umělé oplodnění 1. Praha: Triton, 2003, 1. vydání, ISBN 80-
7254-413-6
5) ŘEŽÁBEK, Karel.: Léčba neplodnosti. Praha: Grada, 1999, 1. vydání, ISBN 80-
7169-707-9
6) ŘEŽÁBEK, Karel.: Léčba neplodnosti. Praha: Grada, 2002, 2. vydání, ISBN 80-247-
0187-1
7) ŘEŽÁBEK, Karel.: Léčba neplodnosti. Praha: Grada, 2004, 3. vydání, ISBN 80-247-
1010-2
8) ULČOVÁ-GALLOVÁ, Zdenka.:Útok imunity. Praha: Grada, 2006, 1. vydání, ISBN
80-247-1493-0
9) VACEK, Zdeněk.: Embryologie. Praha: Grada, 2006, ISBN 80-247-1267-9
45
9 SEZNAM ZKRATEK
FSH – folikulostimulační hormon
PCO – syndrom polycystických ovárií
IVF – mimotělní otěhotnění (in vitro fertilizace)
ICSI – introcytoplazmatická injekce spermií
GIFT – přímí přenos gamet do vejcovodu
ZIFT – přímí přenos zygot do vejcovodu
HSS – hyperstimulační syndrom
GEU – mimoděložní těhotenství
BT – bazální teplota
UZV – ultrazvukové vyšetření
LSK – laparoskopie
46
10 SEZNAM PŘÍLOH
- obr. č. 1 – Zevní a vnitřní pohlavní orgány ženy
- obr. č. 2 – Anatomie mužských pohlavních orgánů
- obr. č. 3 – Laparoskopie
- Seznam center asistované reprodukce
- Dotazník pro žadatele darovaného sperma
- Prohlášení a souhlas manželů s oplodněním semenem dárce
- Prohlášení a souhlas dárce spermatu
- Prohlášení o odběru spermií z varlete a nadvarlete
- Žádost a souhlas pacientky s provedením IUI
47
11. PŘÍLOHY
Obr. č. 1 Zevní a vnitřní pohlavní orgány ženy
48
Obr. č. 2 Anatomie mužských pohlavních orgánů
Obr. č. 3 – Laparoskopie
49
Seznam center asistované reprodukce
IVF centra – PRAHA
1) Centrum reprodukční medicíny GEST, s.r.o.
Nad Buďánkami II/24
150 00 Praha 5
2) Ústav pro péči
o matku a dítě
Podolské nábřeží 157
147 00 Praha 4 Podolí
3) Sanatorium PRONATAL, s.r.o.
Na dlouhé mezi 4/12
147 00 Praha 4
4) ISCARE I.V.F. a.s.
Jankovcova 1569/2c
170 04 Praha 7
5) Gyn. por. Klinika 2 LF UK
V úvalu 84
150 18 Praha 5
6) Centrum lékařské genetiky
a reprodukční medicíny
GENNET, s.r.o.
Kostelní 9
170 00 Praha 7
50
7) CAR Gyn.-por.kliniky
1.LF UK a VFN
Apolinářská 18
120 00 Praha 2
IVF centra – STŘEDOČESKÝ KRAJ
1) Nemocnice Kladno
Vančurova 1548
272 59 Kladno
2) Modrá hvězda
gyn.odd.polikliniky
poliklinika Modrá Hvězda
Jiráskova 1320
29301 Mladá Boleslav
IVF centra – LIBERECKÝ KRAJ
1) Krajská nemocnice Liberec
Husova 10
46063 Liberec
2) Nemocnice Frýdlant s.r.o.
V Úvoze 860
46415 Frýdlant v Čechách
3) Nemocnice Jablonec n.N., p.o.
Nemocniční 15
46660 Jablonec n.N.
51
4) Podještědská poliklinika s.r.o.
Na Bojišti 84
40009 Liberec
IVF centra – ÚSTECKÝ KRAJ
1) PRONATAL NORD s.r.o.
Bílinská 1509/6
415 01 Teplice
2) Gyn-E-centrum
Londýnská 1
400 01 Ústí nad Labem
3) Gyn.-por.odd.NsP
Pasteurova 9
401 13 Ústí nad Labem
4) GYNWELL s.r.o.
Nádražní 774
43402 Most
5) GYNWELL s.r.o.
kpt.Jaroše 609
43201 Kadaň
6) Nemocnice Chomutov
Kochova 1185
43012 Chomutov
52
7) Klinika CLT spol s r.o.
Císařské lázně
Laubeho nám.2
415 01 Teplice
8) Nemocnice Kadaň s.r.o.
poradna pro léčbu sterility
Golovinova 1559
43201 Kadaň
IVF centra – KARLOVARSKÝ KRAJ
1) Nemocnice
Karlovy Vary, spol. s r.o.
Bezručova 19
360 66 Karlovy Vary
2) Léčebné lázně Jáchymov a.s.
T.G.Masaryka 415
362 51 Jáchymov
IVF centra – PLZEŇSKÝ KRAJ
1) Institut reprodukční medicíny a endokrinologie
Adresa: B.Smetany 2
301 00 Plzeň
2) NATALART s.r.o.
Alej Svobody 29
323 00 Plzeň
53
IVF centra – JIHOČESKÝ KRAJ
1) Sanatorium ART spol.s r.o.
Mánesova 24/3
370 01 České Budějovice
2) Sanatorium NATALIS, s.r.o.
Kvapilova 2060
390 01 Tábor
3) Gyn.odd.nemocnice
Nad nemocnicí 153
38700 Český Krumlov
4) Centrum andrologické péče
U Tří lvů 4
370 01 České Budějovice
IVF centra – PARDUBICKÝ KRAJ
SANUS-Centrum asistované reprodukce
Nábřeží Závodu míru 2740
53002 Pardubice
IVF centra – KRAJ VYSOČINA
SANUS Jihlava
Vrchlického 59
58633 Jihlava
54
IVF centra – OLOMOUCKÝ KRAJ
1) CAR Por.
gyn.kliniky LF UP a FN
Por.-gyn. klinika FN
I.P.Pavlova 6
775 26 Olomouc
2) FERTIMED
Centrum pro léčbu neplodnosti
Boleslavova 2
772 00 Olomouc
IVF centra – ZLÍNSKÝ KRAJ
1) Klinika reprodukční medicíny a gynekologie
Nemocnice U lomu 5
760 01 Zlín
2) GYNEKO s.r.o.
Smetanova 954
755 01 Vsetín
IVF centra – JIHOMORAVSKÝ KRAJ
1) Centrum asistované reprodukce
Gynekol.-porod. klinika LF MU a FN Brno
Obilní trh 11
602 00 Brno
55
2) Sanatorium HELIOS, s.r.o.
Privátní ženská klinika
Štefánikova 12
602 00 Brno
3) REPROMEDA s.r.o.
Viniční 235
615 00 Brno
4) Klinika pro léčbu neplodnosti
UNICA
Barvičova 53
602 00 Brno
5) LAUREA s.r.o.
První privátní klinika
Bulharská 29
612 00 Brno
56
F A K U L T N Í N E M O C N I C E B R N O
GYNEKOLOGICKO – PORODNICKÁ KLINIKA PORODNICE BOHUNICE
přednosta: prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc. Obilní trh 11 Jihlavská 20
625 00 BRNO 625 00 BRNO
E-mail: ventruba@fnbrno.cz tel.: 532 238 236 tel.: 532 233 843
www.ivfbrno.cz, www.gpkbrno.cz fax: 532 238 237 fax: 532 233 902
DOTAZNÍK PRO ŽADATELE O DAROVANÉ SPERMIE
Pro optimální výběr vhodného dárce spermií vyplňte prosím níže uvedené údaje, které Vás charakterizují:
MUŽ
Věk: Výška: Váha: Krevní skupina:
Vzdělání: 1. základní 2. vyučen 3. středoškolské 4. vysokoškolské
Zaměstnání:
Barva vlasů: 1. světlé 2. kaštanové 3. černé 4. Jiné Množství
vlasů: 1. husté 2. řídké 3. ustupující 4. Jiné Vzhled
vlasů: 1. rovné 2. vlnité 3. kudrnaté 4. Jiné Barva
očí: 1. modrá 2. modrozelená 3. hnědá 4. šedá 5. JináPovaha:
1. melanchol. 2. aktivní 3. prchlivá 4. Jiná
ŽENA
Věk: Výška: Váha: Krevní skupina:
Vzdělání: 1. základní 2. vyučen 3. středoškolské 4. vysokoškolské
Zaměstnání:
Barva vlasů: 1. světlé 2. kaštanové 3. černé 4. Jiné Množství
vlasů: 1. husté 2. řídké 3. ustupující 4. Jiné Vzhled
vlasů: 1. rovné 2. vlnité 3. kudrnaté 4. Jiné Barva
očí: 1. modrá 2. modrozelená 3. hnědá 4. šedá 5. JináPovaha:
1. melanchol. 2. aktivní 3. prchlivá 4. Jiná –
Přání a požadavky manželů pro výběr dárce:
1.
2.
3.
Datum:
Jméno a příjmení manželky:
Podpis:
Informace podal
Rč:
Podpis:
Jméno a příjmení manžela:
57
F A K U L T N Í N E M O C N I C E B R N O
GYNEKOLOGICKO – PORODNICKÁ KLINIKA PORODNICE BOHUNICE
přednosta: prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc. Obilní trh 11 Jihlavská 20
625 00 BRNO 625 00 BRNO
e-mail: ventruba@fnbrno.cz tel.: 532 238 236 tel.: 532 233 843
www.ivfbrno.cz, www.gpkbrno.cz fax: 532 238 237 fax: 532 233 902
My níže podepsaní partneři prohlašujeme, že jsme plně způsobilí k právním úkonům a potvrzujeme, že jsme byli
důkladně poučeni o problémech spojených s oplodněním ženy semenem od dárce, o jeho právních důsledcích a riziku s tímto
výkonem souvisejícím. Jsme si vědomi, že provedením tohoto výkonu nelze zaručit dosažení těhotenství ani narození dítěte.
Byli jsme poučeni a jsme si vědomi, že přes provedená vyšetření nelze zcela vyloučit možnost přenosu infekčních
chorob.
Byli jsme poučeni a jsme si vědomi, že při narození každého dítěte existuje riziko vrozené vývojové vady, které se
odhaduje na 5 % a které nelze vyloučit ani genetickým vyšetřením, kterým dárci semene procházejí. Uznáváme, že zdravotnické
zařízení ani jeho lékaři nemohou nést zodpovědnost za duševní a tělesné vlastnosti a stav dítěte narozeného po oplodnění ženy
semenem od dárce.
Byli jsme poučeni a jsme si vědomi, že v každém těhotenství je riziko samovolného potratu a další rizika, která mohou
ohrožovat zdraví ženy i dítěte a že k těmto komplikacím může dojít i v průběhu těhotenství po oplodnění ženy semenem od dárce.
Uznáváme, že zdravotnické zařízení ani jeho lékaři, kteří se na tomto výkonu podílí, nemohou nést za tyto komplikace odpovědnost.
Byli jsme poučeni a jsme si vědomi, že při oplodnění ženy semenem od dárce se souhlasem partnera je v souladu s ust.
§ 58 odst. 2 zákona o rodině za otce dítěte narozeného z tohoto oplodnění považován partner ženy se všemi důsledky z toho
plynoucími. Toto otcovství lze popřít pouze v případě, že by se prokázalo, že žena otěhotněla jinak.Zavazujeme se, že nebudeme
pátrat po totožnosti dárce a souhlasíme s tím, že také naše totožnost bude utajena.
Tímto žádáme a dáváme souhlas Centru asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno a jeho
lékařům k umělému oplodnění ženy semenem od dárce, které vybere toto zdravotnické zařízení, a k vyšetření a úkonům k tomuto
výkonu potřebným.Výše uvedené prohlášení jsme si před jeho podpisem řádně přečetli, toto obsahuje naši pravou a svobodnou vůli,
je sepsáno určitě, vážně a srozumitelně a nebylo podepsáno v tísni.
Podpis ženy:…………………………………. Podpis muže: ………………………………….
Příjmení: …………………………………. Příjmení: ………………………………….
Jméno: …………………………………. Jméno: ………………………………….
Rodné č.: …………………………………. Rodné č.: ………………………………….
OP č.: …………………………………. OP č.: ………………………………….
Adresa: ………………………………….………………………………….………………….......
PSČ: ………………………………….
Podpis ověřil: ………………………………… Datum: ……………………
Prohlášení a souhlas partnerů s oplodněním
semenem dárce
58
F A K U L T N Í N E M O C N I C E B R N O
GYNEKOLOGICKO – PORODNICKÁ KLINIKA PORODNICE BOHUNICE
přednosta: prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc. Obilní trh 11 Jihlavská 20
625 00 BRNO 625 00 BRNO
E-mail: ventruba@fnbrno.cz tel.: 532 238 236 tel.: 532 233 843
www.ivfbrno.cz, www.gpkbrno.cz fax: 532 238 237 fax: 532 233 902
Prohlášení a souhlas dárce spermatu
Jsem si vědom a souhlasím s tím, že sperma, kterého jsem dárcem, bude použito k umělému oplodnění vybraných
pacientek.
Zavazuji se, že nebudu pátrat po totožnosti osob, pro které jsem dárcem spermatu, ani dětí, které se mohou po
tomto oplodnění narodit. Jsem si vědom a souhlasím s tím, že moje totožnost bude přísně utajena.
Prohlašuji, že jsem neměl nikdy homosexuální styk ani nepoužíval nitrožilní návykové látky. Nebyl jsem léčen se
žloutenkou ani pohlavní chorobou. Netrpívám výtoky z močové trubice ani výrůstky v oblasti pohlavního údu. Nejsem si
vědom dědičné choroby mezi příbuznými. Nejsem trvale léčen ani sledován s žádnou chorobou. Souhlasím
s provedením všech potřebných vyšetření včetně vyšetření za 6 měsíců po posledním odběru spermatu. Změny
zdravotního stavu, především pohlavní choroby, nebo průkaz dědičné choroby v příbuzenstvu neprodleně oznámím
andrologické laboratoři, ve které jsem dárcem.
V celém období, po které budu chodit na odběry spermatu, nebudu mít více než jednu sexuální partnerku a nebudu
ji měnit.
Souhlasím s tím, že za každý odběr spermatu potřebné kvality a množství dostanu 500,-Kč.
Datum: Podpis dárce:
Příjmení:
Jméno:
Rodné číslo:
Adresa:
PSČ:
59
F A K U L T N Í N E M O C N I C E B R N O
GYNEKOLOGICKO – PORODNICKÁ KLINIKA PORODNICE BOHUNICE
přednosta: prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc. Obilní trh 11 Jihlavská 20
625 00 BRNO 625 00 BRNO
E-mail: ventruba@fnbrno.cz tel.: 532 238 236 tel.: 532 233
843
www.ivfbrno.cz, www.gpkbrno.cz fax: 532 238 237 fax: 532 233 902
INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA S OPERAČNÍM VÝKONEM
Odběr spermií z nadvarlete se nazývá odborným termínem MESA (=microsurgical sperm aspiration), odběr spermií z varlete
TESE (=testicular sperm extraction).
Cílem odběru spermií (=zárodečných buněk) z nadvarlete nebo varlete je získat zárodečné buňky muže pro oplození vajíček ženy
v těch případech, kde ve spermatu není možné vhodné spermie získat. Pro oplození vajíček takto získanými spermiemi je důležité
použít metodu mikromanipulace (ICSI=intracytoplasmatická injekce spermie), jejíž podstatou je vpravení jediné spermie do nitra
vajíčka na speciálním zařízení. Bez použití této metody je pravděpodobnost oplození nízká.
Postup
Výkon se provádí v celkové anestezii (znecitlivění a uspání). Z řezu na scrotu (šourku) délky přibližně 2 cm se pronikne
k nadvarleti, nařízne se kanálek jím vinutě procházející a odsává se z něj tekutina. V takto získané tekutině se vyhledávají spermie
vhodné pro oplození vajíčka. Pokud se nepodaří spermie z nadvarlete tímto způsobem získat, odebere se drobný kousek tkáně
velikosti přibližně 4 x 4 mm z přilehlé části varlete a vhodné spermie se hledají v něm. Část z tohoto kousku tkáně se odešle na
mikroskopické histologické vyšetření, které posoudí stav zárodečné tkáně ve varleti. Po odběru se tkáně uzavřou jemnými stehy.
Možná rizika a komplikace
Při použití této metody odběru nelze zaručit získání spermií. Nelze zaručit ani oplození vajíček a dosažení těhotenství. Je
nezbytné vědět, že mohou nastat operační komplikace (např. krvácení v oblasti rány, infekce, ztížené hojení rány). Také celková
anestezie je spojena s rizikem možných komplikací. Pooperační období je spojeno s bolestivostí v oblasti operační rány a dolní
oblasti břicha.
Vážený pane,
naše stručná informace jistě nemůže být vyčerpávající. Ptejte se proto, prosím, svého ošetřujícího lékaře (eventuálně operatéra)
na všechno, co Vás ve vztahu k plánovanému operačnímu výkonu zajímá. Ujišťujeme Vás, že učiníme vše pro to, aby Vaše
operace proběhla bez komplikací.
ODBĚR SPERMIÍ Z NADVARLETE A VARLETE
60
Prosím ptejte se na všechno, co se Vám zdá důležité!
prim. MUDr. Josef Chovanec, Ph.D. prim. MUDr. Petr Janků, PhD.
zást. přednosty kliniky pro LPP - PRM zást. přednosty kliniky pro LPP - PMDV
prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc
• Souhlasím s uvedením dat o provedeném výkonu a dosaženém těhotenství do národního registru
• Žádáme o provedení intrauterinní inseminace.
Pacientka Partner
Jméno: .......................................... Jméno:....................................................
Rodné číslo: .................................. Rodné číslo: ..........................................
Stav: .............................................. Stav: ......................................................
Pojišťovna: .................................... Pojišťovna: ...........................................
Podpis: .......................................... Podpis: .................................................
Jméno a podpis lékaře: ...............................................V Brně dne: ..................
Žádost a souhlas pacientky
s provedením IUI - intrauterinní inseminace