ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYLV TĚHOTENSTVÍ
Bakalářská práce
LENKA TLUSTÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S. V PRAZE
Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Jana Endlicherová
Stupeň klasifikace: Bakalář
Studijní obor: Porodní asistentka
Datum odevzdání: 2008-03-31
Datum obhajoby:
Praha 2008
2
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatury jsem uvedla v seznamu.
Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům.
……………………………
V Praze Lenka Tlustá
3
Poděkování
Děkuji vedoucí této bakalářské práce paní Mgr. Janě Endlicherové za pomoc a její užitečné
rady, které mi poskytla při konzultacích.
Mé poděkování patří také Městské nemocnici v Neratovicích, Almeda a.s., konkrétně
staniční sestře Pavlíně Ptáčkové, která mi vyhověla v rozdávání dotazníků k této
bakalářské práci.
4
ABSTRAKT
TLUSTÁ, Lenka: Zdravý životní styl v těhotenství
Vysoká škola zdravotnická o.p.s. v Praze.
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Endlicherová.
Tématem mé bakalářské práce je „Zdravý životní styl v těhotenství”. Toto téma jsem si
vybrala především proto, že mne zajímalo, jak jsou ženy v tomto ohledu informovány.
Myslím si, že informovanost žen je nedostačující.
Bakalářská práce má část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje témata:
- Výživa v těhotenství
- Tělesná aktivita v těhotenství
- Péče o tělo v těhotenství
- Životní prostředí těhotné
Zde jsem se zaměřila na všechny složky potravy, různé druhy tělesné aktivity které lze
provádět v těhotenství, péči o pokožku a životní prostředí ve kterém ženy žijí.
Praktická část se skládá z dotazníku pro těhotné ženy, kde jsem chtěla zjistit:
- kolik žen se v těhotenství stravovalo zdravě
- kolik žen se zabývalo nějakou tělesnou aktivitou v průběhu těhotenství
- kolik žen se v těhotenství staralo o svou pokožku
5
ABSTRACT
TLUSTÁ, Lenka: Healthy lifestyle in pregnancy
University of the health education o.p.s. in Prague.
The leader of the bachelor study: Mgr. Jana Endlicherová
The theme of my bachelor study is „Healthy lifestyle in pregnancy”. I have chosen this
theme as I am interesed in how the women are informed in this field. I think that the
women aren´t informed enough.
The bachelor study has two parts: The theoretical and the practical part.
The theoretical part includes these themes:
- Nourishment in pregnancy
- Physical activity in pregnancy
- Body care in pregnancy
- Environment of the pregnance
I have focused here on all aspects of food, different kinds of the physical activity which
can be done in pregnancy, care of the skin and an environment in which the women live.
Practical part consist of an inquiry questionnaire and it´s analyse. I wanted to find out:
- How many women have eaten healthy food during the pregnancy
- How many women have done any physical activity during the pregnancy
- How many women have taken care of their skin during the pregnancy.
6
Obsah
Úvod…………………………………………………………………………………….....8
1 Teoretická část……………………………………………………………………...........9
1.1 Zdravý životní styl v těhotenství……………………………………………...........10
1.2 Výživa v těhotenství…………………………………………………………..........12
1.2.1 Sacharidy………………………………………………………………….......12
1.2.2 Bílkoviny…………………………………………………………………...…13
1.2.3 Tuky……………………………………………………………...….………..14
1.2.4 Minerální látky……………………………...............................................…..15
1.2.5 Vitaminy………………………………………………………………………21
1.2.6 Vláknina……………………………………………………………….………30
1.2.7 Ovoce a zelenina………………………………………………………………31
1.2.8 Tekutiny……………………………………………………………………….33
1.2.9 Těhotná vegetariánka………………………………………………………….34
1.3 Tělesná aktivita v těhotenství……………………………………………….………35
1.3.1 Plavání………………………………………………………………………...35
1.3.2 Jóga…………………………………………………………………………....36
1.3.3 Cvičení na gymnastickém míči…………………………………………….….37
1.3.4 Speciální tělocvik pro těhotné…………………………………………………37
1.3.5 Rizikové sporty, které nelze doporučit a které jsou vyloučeny……………….38
1.3.6 Relaxační masáže……………………………………………………………...38
1.3.7 Zaměstnání v těhotenství…………………………………………………...…39
1.3.8 Pohlavní život…………………………………………………………………39
1.4 Péče o tělo v těhotenství………………………………………………….…………40
1.4.1 Oblečení a obuv těhotných……………………………………………..….…..40
1.4.2 Péče o kůži, prsy, nohy, vlasy, nehty, chrup……………………………….….41
1.4.3 Osobní hygiena………………………………………………………….…….43
1.4.4 Sauna………………………………………….………………………….……43
7
1.5 Životní prostředí těhotné……………………………………………………………44
1.5.1 Kouření, kofein, alkohol, drogy……………………………………………….44
1.5.2 Léky, cestování………………………………………………………………..46
2 Empirická část…………………………………………………………………………...51
2.1 Cíl průzkumu……………………………………………………………………….52
2.2 Hypotézy…………………………………………………………………………....52
2.3 Charakteristika zkoumaného souboru…………………………………………........52
2.4 Metodika……………………………………………………………………...…….52
2.5 Realizace………………………………………………………………………........52
2.6 Rozbor jednotlivých otázek………………………………………………………....53
2.7 Vyhodnocení stanovených hypotéz………………………………………….….…..74
3 Závěr……………………………………………………………………………….……75
Seznam použité literatury………………………………………………………………….76
Seznam tabulek ……………………………………………………………………………77
Seznam příloh………………………………………………….…………………………..78
Přílohy……………………………………………………………………………………..79
8
Úvod
Tématem mé bakalářské práce je „Zdravý životní styl v těhotenství”. Těhotenství je
významné období v životě ženy. Fyziologické pochody v organismu gravidní ženy jsou
odlišné od stavu mimo těhotenství. Toto téma jsem si vybrala proto, že si myslím, že
informovanost žen v této oblasti je nedostačující. Za cíl jsem si proto stanovila zjistit míru
informovanosti žen v oblasti zdravého životního stylu v těhotenství.
I když literatury a článků na toto téma bylo již napsáno mnoho, myslím si, že ženy
nekladou velký důraz na správnou výživu a tělesnou aktivitu v tomto období.
V teoretické části této práce jsem se zaměřila zejména na stravu, vzniklé změny
v těhotenství vyžadují i významnou úpravu výživy. Je prokázané, že vážné dietní chyby v
průběhu těhotenství mohou být jednou z hlavních příčin těhotenských a poporodních
patologických změn v organizmu matky nebo dítěte. Další částí je tělesná aktivita, kde
jsem popsala sporty, které žena smí vykonávat a které jsou přímo doporučovány, vzhledem
k posílení pánevního dna, usnadnění porodu a celkového zlepšení tělesné aktivity.
Zaměřila jsem se také na péči o tělo a životní prostředí těhotné, kde jsem se zajímala o
cestování, užívání léků v těhotenství, pití alkoholu, kávy, užívání drog a kouření.
Do empirické části jsem zařadila dotazník s 20 otázkami, jehož výsledky jsem poté
zpracovala do grafů.
9
1 Teoretická část
10
1.1 Zdravý životní styl v těhotenství
Těhotenství klade na ženské tělo obrovské nároky. Dodržování správné životosprávy
snižuje možnost zdravotních komplikací.
Základem správné životosprávy je zachování pravidelnosti spánku, zdravé stravy,
vyměšování, zajištění dostatečného pohybu, možnost odpočinku. Těhotná žena by se
měla vyvarovat nadměrnému stresu a zvýšené tělesné námaze.
Energetická potřeba se v těhotenství zvýší jen asi o 15%, tedy na 1800 - 2500 kcal
denně (1 kcal = 4,186 kJoule). Jednou ze zásad výživy těhotných, je přijímat místo
obvyklých 2 - 3 velkých jídel denně, 5 - 6 menších. Ve výživě těhotných není
rozhodující množství potravy jako její složení. Je třeba přijímat především ty složky
výživy, které dodají potřebné látky překotně se vyvíjejícímu plodu. Proto má být
v denním množství stravy 70 - 80 g proteinů, 350 - 400 g sacharidů, asi 80 g tuků,
tzn. asi po jedné třetině potravin bohatých na bílkoviny (libové maso, mléko, netučný
sýr, mořské ryby), po další ovoce (asi 5%), zeleniny a brambor (asi 25%) a třetina
obilných produktů, jako je celozrnný chléb.
Přírůstek hmotnosti v těhotenství
Optimální přírůstek hmotnosti ženy během celého těhotenství by neměl přesáhnout
15% původní váhy, zhruba asi 12 kg, u ženy s podváhou 12 - 18 kg, s nadváhou
7 – 12 kg. Zhruba 40% z toho tvoří váha dítěte, 10% placenta, 10% plodová voda,
20% zvětšená děloha, prsy a nohy, zvětšený objem tělních tekutin tvoří 20%, zbytek
jsou kilogramy, které žena přibrala. Přírůstek nižší než 7 kg může narušit optimální
vývoj plodu. V prvních 3 měsících je tento přírůstek malý (asi 125g týdně) nebo
žádný, od počátku 4. měsíce je to asi 300 – 400 g týdně. V případě nižšího přírůstku
hmotnosti je třeba zvýšit energetickou hodnotu stravy, v opačném případě ji snížit,
ale ne pod 1700 kcal (7100kJ) na den. Někdy se stane, že se tělesná hmotnost ženy
v průběhu prvních týdnů těhotenství mírně sníží, například při nevolnostech a
11
zvracení nebo změnách chuťových preferencí.
Doporučený přírůstek hmotnosti během těhotenství závisí také na tom, v jakém
nutričním stavu byla žena na jeho počátku. To se nejčastěji posuzuje podle indexu
tělesné hmotnosti (BMI - body mass index), jehož ideální hodnota je mezi 19 - 25, o
nadváhu jde při rozmezí 25 - 30 a osoby s BMI nad 30 označujeme za obézní. Jde ale
pouze o orientační hodnocení, které nebere v úvahu stavbu kostry těla nebo množství
svalů a tuků. BMI vypočítáme jako poměr tělesné hmotnosti v kilogramech ke druhé
mocnině výšky v metrech.
Základní složky potravy
Správné stravování těhotné ženy má vyhovovat těmto základním požadavkům:
- má obsahovat všechny látky, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj plodu
- má snižovat riziko vzniku obezity
- má snižovat riziko vzniku zubního kazu
- má snižovat riziko vzniku chudokrevnosti
- má dodávat tělu všechny látky, které jsou nezbytné pro uchování obranyschopnosti
těla, tím se snižuje nebezpečí vzniku některých nemocí, které by mohly nepříznivě
ovlivnit průběh těhotenství
Uvedeným požadavkům vyhovuje nejlépe tzv. pestrá čili rozmanitá strava..
Existují 3 základní složky potravy - sacharidy, bílkoviny a tuky. Tyto 3 složky jsou
v různých poměrech obsaženy v potravinách, které jíme. Vyskytují se v různých
formách. Všechny základní složky potravy lidský organizmus pro svůj správný vývoj
potřebuje. Nedostatkem kterékoliv složky strádá a to buď formou ztráty svalové
hmoty, špatným růstem kostí nebo nedostatečnou látkovou výměnou. Jde hlavně o
to, kolik sacharidů, tuků a bílkovin a také v jaké formě má naše tělo přijímat.
Správná životospráva má velký význam pro předcházení některých poruch zdraví ale
také pro zdárný vývoj plodu.
12
1.2 Výživa v těhotenství
1.2.1 Sacharidy
Sacharidy by měly tvořit až 60% denního energetického příjmu.
Jsou 3 hlavní typy sacharidů, cukry (jednoduché), škroby a vláknina (složité).
Sacharidy se v těle štěpí na glukózu a glykogen. Ty se mohou vzájemně nahrazovat pokud
má organizmus dostatek glukózy, mění sacharidy na glykogen. Měly by být
konzumovány jen ty nejlepší sacharidy, nikoliv tzv. prázdné, obsahující jen cukr,
jako jsou bonbony, čokoláda, sladké pečivo, sušenky, marmelády, nakládaná
zelenina, majonézy, dále nápoje jako je Coca - Cola nebo slazené ovocné džusy.
Jednoduché sacharidy – sacharóza - třtinový cukr, glukóza - med, fruktóza - ovoce,
maltóza - mléko, jsou ze žaludku rychle vstřebávány.
Složené sacharidy – jsou škroby obsažené v obilninách, bramborách a luštěninách.
V trávicím ústrojí se rozkládají na jednoduché, takže jsou neustálým zdrojem
energie. Jsou zastoupeny v celozrnné mouce, ovesných vločkách, neoloupané rýži
a sóje.
Doporučená denní dávka je přibližně 350 – 400 g sacharidů.
Tab. 1 Potraviny s vysokým obsahem sacharidů
Potravina Množství Sacharidy (g)
Brambor pečený 1 x 21,2
Broskev sušená 1 x 109
Banán 1 x 33,3
Vařená čočka 1 šálek 38,6
Meloun červený 1 plátek 38,4
Rýže natural 1 šálek 38,2
Šťáva jablečná, neslazená 1 šálek 29,5
Sušené švestky 1 šálek 108
Rohlík 1 x 20,9
13
1.2.2 Bílkoviny = proteiny
Bílkoviny jsou základní živinou nejen pro matku ale zejména pro plod. Jsou v celém
našem těle. Jsou nezbytné pro výstavbu buněk a tkání plodu, tvorbu protilátek,
podporují krevní srážlivost a hojení tkání. Jejich potřeba na začátku těhotenství vzroste
v důsledku vývoje plodu asi o 30%.
Bílkoviny se musí rozštěpit v několika fázích až na nejmenší stavební prvky,
kterými jsou aminokyseliny. Teprve potom jsou využitelné. Nejdůležitější
aminokyseliny musí být dodány v podobě proteinů obsažených v produktech
živočišného původu, např. v mase, rybách, mléčných výrobcích, drůbežím mase a
vejcích. Již méně hodnotné jsou proteiny rostlinného původu, např. luštěniny, ořechy a
kukuřičná mouka.
Potřeba bílkovin u netěhotných je 0,8 g/kg/den. U těhotných se potřeba bílkovin
zvyšuje na 1,3 g/kg/den. (Množství bílkovin na den se vynásobí váhou v kilogramech).
Odpovídající denní množství bílkovin je obsaženo v jednom vejci, jednom plátku
tvrdého sýra, 2 polévkových lžících arašídového másla, 2 polévkových lžících tvarohu
a v půl šálku hrášku nebo fazolí. Bílkoviny by měly být obsaženy alespoň ve 3 denních
jídlech.
Tab. 2 Bílkoviny v potravinách
Potravina Množství Bílkoviny (g)
Vepřové maso 100 g 20,8
Kuře Stehno 12,2
Polotučné mléko 1 šálek 8
Nízkotučný jogurt 1 šálek – 100 g 8
Čočka ½ šálku 7,8
Fazole-bílé ½ šálku 7,4
Ryby: mořský okoun 225 g 43
Tuňák 1 šálek 56
Šunka 100 g 18
Tvaroh ½ šálku 15
Vejce 2 11,4
Rýže 1 šálek 4,9
Sýr 1 porce 6,6
14
Nadměrná konzumace bílkovin zatěžuje organizmus, zejména ledviny a játra. Tělo je
totiž nemůže skladovat k pozdějšímu využití. Místo toho se nadbytek bílkovin
přeměňuje v játrech na glukózu a vedlejší látky jako urea, kterou je nutno z těla
vyloučit.
1.2.3 Tuky
Tuky by neměly tvořit více než 30% denního energetického příjmu. Znamená to jen asi
80 – 100 g, v závislosti na tělesné hmotnosti a energetické spotřebě organizmu. Tuky
jsou nejkoncentrovanějším zdrojem kalorií.
Tuky se skládají z mastných kyselin. Rozeznáváme 2 hlavní skupiny mastných
kyselin : nasycené a nenasycené. Nenasycené kyseliny se dále dělí na mononenasycené
a polynenasycené mastné kyseliny. Nasycené a mononenasycené mastné kyseliny
nejsou v potravě zcela nezbytné, neboť si je tělo samo vyrábí ze sacharidů, alkoholu a
bílkovin. Některé polynenasycené mastné kyseliny si však tělo vyrobit nemůže, proto
je musíme načerpat z potravy. Mastné kyseliny procházejí placentární bariérou.
Esenciální mastné kyseliny mají význam pro normální nitroděložní vývoj plodu, dětský
růst i pro vývoj mozku. V tucích jsou rozpustné vitamíny D, E, A a K. Díky tukům
nám jídlo chutná, dodává mu hladkou a krémovou konzistenci.
Tuky zjevné a skryté
Množství zjevných tuků se dá jednoduše odhadnout a tak i regulovat. Avšak tuk, který
je obsažen v potravinách (skrytý tuk) se podceňuje. Mezi nejtučnější potraviny patří
tučné maso, paštiky a většina uzenin, sýry, smetana, chipsy, ořechy, čokoláda a
trvanlivé pečivo. Nejméně tuku dodává ovoce a zelenina, obiloviny, luštěniny a
brambory. Velmi vhodné jsou mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku, drůbeží
maso a některé druhy ryb.
Cholesterol
S tuky je spojena i hladina cholesterolu v krvi - cholesterol se vyskytuje ve větší míře
v potravinách tučnějších. Vyskytuje se však jen v potravinách živočišného původu,
rostlinné potraviny ho neobsahují. V malém množství je pro život důležitý - hlavně pro
15
tvorbu buněčných membrán a hormonů. Denní příjem by neměl přesáhnout 300 mg.
Plnotučné mléko je vhodné nahradit mlékem polotučným nebo nízkotučným.
Místo pokrmů obsahujících živočišné tuky jíst alespoň občas ořechy a tučné ryby, které
dodávají i bílkoviny. Z masa vybírat jen libové kusy, příprava masa je také důležitá dušené
a grilované jsou mnohem zdravější. Při vaření používat spíše tekuté rostlinné
oleje (řepkový, slunečnicový, olivový olej).
1.2.4 Minerální látky
Minerální látky potřebuje organizmus jako určitou stavební hmotu, materiál, z něhož
jsou tvořeny tkáně, jako např. kosti a zuby. Důležité jsou i ve funkčních systémech
(např. při nervosvalovém přenosu). Jsou nezbytné pro výstavbu těla plodu, proto je
jejich dostatečný přívod pro vývoj plodu nezbytný.
Tělo potřebuje relativně velká množství takzvaných makroprvků, např. vápníku,
hořčíku, sodíku a draslíku a mnohem menší množství mikroprvků, např. zinku a železa.
Další, např. selen a jod, účinkují ve velice malých množstvích a proto se jim říká
stopové prvky. Stopové prvky se významně podílejí na látkovém metabolismu a na
regulaci některých pochodů jak v mateřském, tak v plodovém těle. Schopnost
vstřebávat minerální látky z potravy ovlivňují další živiny - pro vstřebávání vápníku je
například nezbytná přítomnost vitaminu D. Potraviny s vitaminem C usnadňují
vstřebávání železa. Krátkodobě si tělo dokáže udržet rovnováhu minerálních látek
samo. Pokud je však jejich příjem dlouhodobě nízký, tělo čerpá ze zásob uložených ve
svalech, játrech a kostech. Je-li přísun minerálních látek příliš vysoký, nadbytečné
množství se vylučuje.
Mezi minerální látky řadíme : vápník (Ca), fosfor (P), hořčík (Mg), železo (Fe), zinek
(Zn), jód (I), draslík (K) a sodík (Na).
16
Vápník (Ca)
Vápník je nezbytný pro udržení pevnosti kostí těhotné. Plod odebírá svoji potřebu
vápníku pro výstavbu kostí a zubů, které se začínají vyvíjet asi kolem 8. týdne
těhotenství z mateřské krve. Dále je vápník nutný k dobré funkci nervů a svalů, podílí
se na stavbě a činnosti buněk a na srážení krve. Netěhotná žena spotřebuje asi 1 g
vápníku denně, těhotná asi 1,3 g denně. Z rozložené potravy procházející trávicím
ústrojím se vstřebává denně nejvýše 400 mg vápníku, zbytek se vyloučí z těla stolicí.
Využití vápníku z potravy závisí na dostatku vitaminu D a bílkovin, které vápník
v organizmu transportují. Dobrými zdroji vápníku jsou především mléčné výrobky,
sušené mléko, čerstvá listová zelenina a sójové produkty. Pokud těhotná nemůže
z nějakého důvodu konzumovat mléko a mléčné výrobky, je třeba vitamin D, nezbytný
k resorpci vápníku, dodat v tabletách či kapkách. Mléčné výrobky jsou bohaté na tuk,
proto je vhodnější konzumovat výrobky s nízkým obsahem tuků (např. nízkotučné
sýry, odstředěné mléko). Příznaky nedostatku vápníku jsou : svalová ochablost, bolesti
zad, měkké a křehké kosti, zlomeniny až osteoporóza
Tab. 3 Potraviny s vysokým obsahem vápníku
Potraviny Množství Vápník (mg)
Nízkotučný jogurt 1 šálek 415
Konzervovaný losos 1 šálek 431
Polotučné mléko 1 šálek 300
Sardinky 1/3 šálku 372
Vařený špenát 1 šálek 200
Vanilková zmrzlina 1šálek 176
Brokolice 1 ks 158
Sója vařená ½ šálku 131
Kuře - prsa 450 g 39
Kuře - stehna 450 g 41
Čerstvá petrželka 1 šálek 122
Brambory 1 ks 32
Banán 1 ks 12
17
Draslík (K)
Draslík ovlivňuje nervový systém, uvolňuje energii z bílkovin, tuků a sacharidů,
vyvolává stahy svalů. Draslík se spolu se sodíkem podílí na udržování rovnováhy
tekutin a elektrolytů v buňkách a tkáních, reguluje krevní tlak a udržuje zdravý srdeční
rytmus. Potřebná denní dávka je asi 3500 mg - 5800 mg. Příznaky nedostatku draslíku
jsou – apatie, slabost, extrémní žízeň. Draslík je obsažen ve většině rostlinných
potravin. Zvlášť dobrým zdrojem draslíku jsou avokáda, ořechy, luštěniny, celozrnné
obilniny, ovoce - banány, pomeranče, zelenina, brambory.
Tab. 4 Potraviny s vysokým obsahem draslíku
Potraviny Množství Draslík (mg)
Telecí kotleta 450 g 1157
Žluté fazole 1 šálek 1163
Brambory 1 ks 782
Polotučné mléko 1 šálek 406
Kuře - prsa 450 g 1630
Kuře - stehna 450 g 1630
Krůta - bílé maso 450 g 1864
Sója vařená ½ šálku 972
Vařený špenát 1 šálek 583
Pomeranč - dílky 1 šálek 323
Železo (Fe)
Železo spolu s vitaminem B12, C a kyselinou listovou představuje skupinu faktorů
ovlivňujících tvorbu krevního barviva - hemoglobinu. Hemoglobin, přenašeč kyslíku je
nezbytný pro matku, jejíž krevní objem se v těhotenství zvýší a zároveň pro krvetvorbu
plodu. Obvyklá strava netěhotných obsahuje asi 10 mg železa, z něhož se při trávení ve
střevě vstřebá jen 10%. Ve druhé polovině těhotenství je zapotřebí denního přívodu 30
- 60 mg železa. Tuto potřebu nepokryje těhotná zvýšeným příjmem na železo bohaté
stravy ani zlepšeným vstřebáváním, železo je proto čerpáno z rezerv v mateřském
organizmu. Po porodu trvá asi 2 roky, než žena tyto rezervní zásoby doplní.
Nedostatek železa se projeví jednak chudokrevností, únavou, sníženou odolností
18
proti nákazám, bolestí hlavy a dušností. Může způsobit předčasný porod, u
novorozence nízkou porodní hmotnost. U každé nastávající matky se během
těhotenství vyšetřuje krevní obraz a hladina hemoglobinu, jestliže je nižší než 110 g/l a
klesne-li pod 100 g/l, doporučuje lékař doplnění železa jeho farmakologickými
preparáty.
Hlavní potravinové zdroje železa jsou : libové maso, tmavé červené maso, tučné
ryby - jako jsou např. sardinky, vejce, pivní kvasnice, fazole, červená řepa, kořenová a
listová zelenina.
Tab. 5 Potraviny s vysokým obsahem železa
Potraviny Železo (mg/ 100 g)
Banán 0,6
Žluté fazole 2,5
Hamburger (hovězí maso) 3,5
Hrášek 2
Chléb celozrnný (1 krajíc) 0,5
Játra 8,8
Kuře 1
Mandle 4,7
Meruňky sušené 5
Obiloviny 4,4
Špenát 4
Vejce ztracená 2,2
Zinek(Zn)
Zinek se nachází ve všech tělesných tkáních a je nezbytnou složkou široké řady
enzymů. Hraje nezastupitelnou úlohu také pro syntézu DNA. Zinek je také nutný pro
činnost imunitního systému i jeho mírný nedostatek významně zvyšuje nebezpečí
nákazy. Dále také povzbuzuje zdravou chuť k jídlu. Zinek je velice důležitý pro
správný vývoj pohlavních orgánů a mozku dítěte, nedostatek může způsobit i
neplodnost. Doporučená denní dávka zinku je 14 mg. K poruše vstřebávání zinku může
dojít při užívání železa a při převážně rostlinné stravě. Mírný nedostatek zinku
v těhotenství je spojován se zvýšenou morbiditou matky, abnormálním vnímáním
19
chuti, prodlouženým těhotenstvím, výskytem slabé porodní činnosti a atonickým
krvácením. Nedostatek zinku také zvyšuje riziko předčasného porodu, oslabení imunity
novorozence a poruchy růstu plodu.
Veškerý potřebný zinek by tělo mělo načerpat z běžné rozmanité stravy. Nejlepším
zdrojem jsou korýši a měkkýši, zvlášť ústřice. Zinek se dále nachází v obilninách,
drůbežím a tmavém mase, vejcích, mléčných výrobcích, slunečnicových semínkách a
arašídech.
Jod (I)
Jod je součástí hormonů štítné žlázy nutných pro správný tělesný a duševní vývoj
dítěte. Jod snadno prochází placentou do fetálního oběhu. Optimální denní příjem pro
dospělého člověka je 150 mikrogramů, u těhotných se doporučuje denní dávka kolem
220 mikrogramů. Nejcitlivější je na nedostatečný přívod jodu právě plod a to již od
počátečních fázích těhotenství, proto by měl být jeho dostatečný přívod zajištěn již
před početím a pokračovat v těhotenství. Nedostatek jodu v těhotenství vede k poruše
nejen tělesného ale především duševního vývoje plodu s pozdějším snížením intelektu.
Nejtěžší formou je tzv. kretenizmus, který se u nás již nevyskytuje, ale vzhledem
k nedostatku jodu v našem prostředí jsou časté jiné mírnější následky. Dále může
nedostatek jodu způsobovat potraty, perinatální a kojeneckou úmrtnost, hluchoněmost
a hypotyreózu.
Nejlepším přírodním zdrojem jodu jsou mořské ryby a plody moře, dále mléčné
výrobky, višně, cibule a vejce. Na zdroj jódu, který je obsažen v kuchyňské soli, nelze
v těhotenství spoléhat.
20
Hořčík (Mg)
Hořčík je společně s vápníkem nezbytný pro výstavbu kostí, zubů a nehtů, usnadňuje
využívání kyslíku ve svalové tkáni a je proto nezbytný pro jejich správnou funkci. Dále
se podílí na vylučování tzv. stresového hormonu - adrenalinu a ovlivňuje funkci svalů.
Denní příjem hořčíku má být asi 300 mg. V těhotenství se zvyšuje na 400 mg. Podíl
hořčíku, který se neabsorbuje v tenkém střevě, se vyloučí stolicí. Nedostatek hořčíku se
projeví křečemi v lýtkách, nervovými poruchami, hubnutím, u těhotných vyvolává
předčasné děložní stahy a porod. Nedostatek hořčíku může také způsobit podávání
vysokých dávek vitaminu D a vápníku. Zdrojem hořčíku v potravě jsou brambory,
mléko, obiloviny, banány, ořechy, zelenina, mořští živočichové a sója.
Tab. 6 Potraviny s vysokým obsahem hořčíku
Potravina (100 g) Obsah hořčíku (mg)
Sušené mléko polotučné 112,0
Brambory 19,6
Mandle 257,0
Sója 235,0
Burské ořechy 181,0
Vlašské ořechy 131,0
Sodík (Na)
Sodík je běžně známý pod pojmem soli. Je obsažen ve všech organických tekutinách a
z velké části odpovídá za stanovení celkového obsahu vody v těle. V období
těhotenství dochází ke zvýšenému zadržování tekutin v organizmu a ke vzniku edémů.
Proto se doporučuje solit omezeně. Zdrojem sodíku jsou i minerální vody, solené
burské ořechy, bramborové lupínky, solené ryby, uzeniny, konzervované potraviny,
„fast foods” - hamburgery aj. Proto je pro těhotné ženy vhodnější dávat přednost
pokrmům připravovaným doma a používat při přípravě minimální množství soli.
Existují bezpečná doporučení, jak část soli a koření v potravě nahradit aniž by chuť
jídla výrazně utrpěla.
21
1.2.5 Vitaminy
Vitaminy jsou nenahraditelnou složkou potravy. Jsou to látky, které si organizmus
nedokáže vytvořit, ale potřebuje je k fungování enzymů a hormonů. Dlouhé skladování
potravin a mnohdy jejich nešetrná úprava v domácnostech způsobuje ztrátu většiny
vitaminů z potravin. Nejcennějším zdrojem vitaminů je čerstvé ovoce a zelenina.
Podstatnou část vitaminů dostává organizmus z masa, ryb, mléčných výrobků, obilovin
a ořechů. Mateřský organizmus vyrovnává deficit jejich přívodu ze svých rezerv. Déle
trvající nedostatečný přívod vitaminů v potravě se může projevit poruchami průběhu
těhotenství a vývoje plodu. Vitaminy lze rozdělit do dvou základních skupin : vitaminy
rozpustné v tucích, to jsou vitaminy A, D, E a K a vitaminy rozpustné ve vodě,
vitaminy skupiny B a vitamin C.
Výhodou vitaminů rozpustných v tucích je fakt, že si tělo dokáže vytvořit jejich
menší či větší zásobu a nemusejí se tedy doplňovat denně. Vitaminy rozpustné ve vodě
by se měly doplňovat denně. Jejich případný přebytek (např. z doplňků výživy) odchází
z těla močí.
Vitaminy rozpustné ve vodě
Vitaminy skupiny B
B komplex je ve skutečnosti složen z osmi různých vitaminů. Všechny – kromě
vitaminu B12 a folátu, se účastní na uvolňování energie z potravy. Zlepšují regeneraci
jaterní tkáně a její odolnost vůči možným toxinům, působí na krvetvorbu a ovlivňují
kvalitu pokožky. Jejich nedostatek může zhoršovat projevy stresu a nervozitu. Jsou
zcela nezbytné ve výživě těhotných a kojících žen. Mají důležitou roli v nervovém
systému, ovlivňují kardiovaskulární systém a hluboce zasahují do metabolických
procesů.
B komplex obsahuje vitaminy :
Vitamin B1 – Thiamin
Hlavní funkcí thiaminu je přeměna sacharidů, tuků a alkoholu v energii. Thiamin je
transportován z mateřského organizmu do plodu skrz placentu aktivně. Podílí se na
22
vedení nervového vzruchu do mozku a periferního nervstva. Dále působí proti únavě,
podporuje funkci štítné žlázy, ovlivňuje paměť, chuť k jídlu a činnost střev.
Příjem thiaminu v těhotenství by měl být 1,8 – 2,2 mg/den. Jeho nedostatek má za
následek špatné trávení, zácpu, nervozitu, problémy s kůží a zrakem. Brambory,
vepřové maso, játra, fazole a hnědá rýže jsou dobrými zdroji vitaminu B1. Vzhledem
k tomu, že je thiamin rozpustný ve vodě, ztrácí se ho při vaření zeleniny téměř
polovina. Denní dávku vitaminu B1 pokryje např. 100 g kuřecího masa a 100 g
celozrnného chleba se slunečnicovými semínky.
Vitamin B2 – Riboflavin
Riboflavin je životně důležitý pro uvolňování energie z potravy, je také nutný pro
správnou funkci vitaminu B6 a niacinu. Schopnost organizmu ukládat riboflavin je
omezená, proto je důležité ho dodávat každý den. Riboflavin je důležitý pro dobrý stav
kůže, očí, funkce srdce a dalších orgánů. Má významný vliv na metabolizmus tuků,
cukrů a aminokyselin.
Doporučená denní dávka vitaminu B2 u těhotných žen je 1,6 mg/den. Avitaminóza
způsobená stravou se může projevit při úplném vyloučení masa, vajec a mléčných
výrobků. Nedostatek riboflavinu je obtížně stanovitelný, příznaky nejsou tak výrazné.
Nejtypičtějším příznakem jsou rozpraskané a bolavé koutky úst, nervozita, poruchy
zažívání, deprese, mastná pokožka a vlasy.
Tab. 7 Zdroje vitaminu B2
Potravina (100 g) Obsah vitaminu B2 (mg)
Játra telecí 3,12
Játra vepřová 2,6
Sušené mléko polotučné 1,96
Zelený hrášek 0,168
Růžičková kapusta 0,15
Dětské piškoty 0,172
Droždí 2,08
Ledviny hovězí 2,0
23
Vitamin B3 – Niacin
Niacin je potřebný k tvorbě neurotransmiterů a pomáhá udržovat zdravou pokožku a
zažívací systém. Niacin se podílí na biosyntéze mastných kyselin a steroidů, zajišťuje
správnou funkci kůže, má antioxydační účinky a reguluje hladinu krevního cukru, je
nezbytný pro tvorbu pohlavních hormonů.
Doporučená denní dávka pro těhotnou ženu je 18 mg. Nedostatek niacinu může
způsobit únavu, deprese, špatné trávení a kožní vyrážku. Úplný nedostatek způsobuje
pelargu, to je onemocnění projevující se průjmem, dermatitidou a demencí.
Hlavními zdroji niacinu jsou kvasnice, játra, mléko, máslo, vejce, ledvinky, krůta a
hovězí maso.
Vitamin B5 – Pantothenová kyselina
Kyselina pantothenová je obsažena prakticky ve všech potravinách živočišného nebo
rostlinného původu. Má protistresový účinek a také zabraňuje usazování LDL
cholesterolu v cévních stěnách. Mezi nejlepší zdroje tohoto vitaminu patří hovězí a
vepřová játra, celozrnný chléb, ořechy a sušené ovoce, především švestky a meruňky.
Kyselina pantothenová je součástí koenzymu, který umožňuje tělu získávat energii
z potravy. Problémy působené výrazným nedostatkem tohoto vitaminu jsou únava,
zácpa, ztráta chuti k jídlu a žaludeční potíže. Doporučená denní dávka pro kyselinu
pantothenovou je 6 mg, pro těhotné a kojící ženy stanovena není.
Vitamin B6 - Pyridoxin
Vitamin B6 obsahuje trio vzájemně zaměnitelných a příbuzných složek pyridoxin,
pyridoxal a pyridoxamin. Všechny jsou nutné ke štěpení a
uvolňování energie z proteinů. Je také důležitý pro správnou funkci nervového
a imunitního systému a tvorbu červených krvinek. Vitamin B6 je obsažen v
celé řadě potravin, zvláště v bílkovinách - ve vnitřnostech, drůbežím mase,
rybách a vejcích. Dalšími zdroji jsou brambory, hnědá rýže, ořechy a celozrnný
chléb. Doporučená denní dávka pro gravidní ženy je 2,5 mg.
24
Vitamin B11 - Kyselina listová
Kyselina listová je důležitá pro dělení buněk a tudíž pro celé těhotenství, ke
zvýšení krvetvorby matky a ke správnému růstu placenty. Potřebná je k tvorbě
DNA a RNA. Nejvážnější důsledky má její nedostatek na samém začátku
těhotenství. Nedostatek kyseliny listové může způsobovat těžké vrozené vady
plodu, např. rozštěp páteře, v mírnější formě může docházet ke zpomalení
vývoje plodu či předčasnému porodu. K poruše plodu dochází při jejím
nedostatku již 3 - 4 týdny po oplodnění. Proto je nutné doplňování kyseliny
listové ve větších dávkách v podobě tablet (acidum folicum) již před
plánovaným těhotenstvím a minimálně po dobu I. trimestru.
K nejdůležitějším potravinovým zdrojům kyseliny listové patří košťálová,
listová a kořenová zelenina, jižní ovoce, lesní plody, ořechy, semena, luštěniny
a obiloviny. Dále je v játrech a vnitřnostech, které však těhotným nejsou příliš
doporučovány. Kyselina listová je citlivá na teplo, světlo a kyslík. Velké ztráty
jsou při konzervování zeleniny, vaření ve vodě, skladování a transportu.
V těhotenství by žena měla přijímat nejméně 400 mikrogramů denně.
Doporučená denní dávka je ale 600 mikrogramů. Příznaky nedostatku u matky
jsou megaloblastická anemie a poškození střev vedoucí k poruše vstřebávání
živin.
Tab.8 Zdroje vitaminu B11
Potravina (100 g) Obsah vitaminu B11
(mikrogramy)
Chřest 100
Špenát 80
Petržel 40
Sušené datle, fíky 30
Ovesné vločky 30
Houby, hrách 20
Rýže 10
Celozrnný pšeničný chléb 20
Odstředěné mléko 0,3
25
Vitamin B12 - Kyanokobalanin
Vitamin B12 je nutný pro růst a dělení buněk a pro tvorbu červených krvinek.
Je nedílnou součástí tvorby DNA, RNA a myelinu - bílé hmoty obklopující
nervová vlákna, pro transport kyseliny listové a jejich derivátů do buněk.
Vitamin B12 je rozpustný ve vodě. Jeho ztráty při kuchyňské úpravě jsou
mírné s výjimkou vaření. Nedostatek vitaminu B12 se projevuje nejvíce u žen
v těhotenství a u vegetariánů. Při hlubokém deficitu vitaminu B12 může být
poškozen nervový systém, rozvíjí se megaloblastická anemie a může následně
vést k neplodnosti, popř. těhotenským komplikacím.
Doporučená denní dávka pro gravidní ženy je 3,5 mikrogramů. Denní dávka
je velmi nízká a organizmus si může vytvořit zásoby. Vitamin B12 je přítomen
ve všech potravinách živočišného původu, v rostlinných potravinách se
nevyskytuje. Nejvíce vitaminu B12 je v sardinkách v oleji, tvrdém sýru,
vejcích, mléku a vepřovém mase.
Vitamin C = kyselina askorbová
Vitamin C se vyskytuje ve 2 formách, jako L - askorbová kyselina a
dehydroaskorbová kyselina. Vitamin C je životně důležitý pro tvorbu
kolagenu, bílkoviny, která je součástí zdravé kůže, kostí, chrupavek, zubů a
dásní a hraje také důležitou roli při hojení ran. Účastní se také tvorby
noradrenalinu, který reguluje tok krve, serotoninu, který napomáhá spánkovým
pochodům. Pomáhá absorpci železa z potravy. Je důležitý jako antioxidant v
organizmu.
Doporučená denní dávka pro gravidní ženy je 110 mg. Dostatečný příjem
vitaminu C je v těhotenství a laktaci naprosto nezbytný. Je zde riziko
hypovitaminózy s klinickými příznaky, které jsou - únava, bolest kloubů,
záněty dásní, pomalé hojení ran a zvýšená vnímavost k infekci. Rovněž vysoký
příjem vitaminu C v graviditě je nevhodný. Vystavení plodu vysokým dávkám
vitaminu C in utero indukuje rozvoj závislosti na L - askorbové kyselině, kdy
26
se po porodu může u dítěte projevit jako nedostatek. Nadbytek vitaminu C se
ale vyloučí močí. Člověk si neumí vytvářet vlastní vitamin C, proto potřebuje
jeho pravidelný přísun v potravě. Zvlášť vysoká hladina vitaminu C je v
citrusových plodech, jahodách, černém rybízu, kiwi a paprikách.
Tab. 9 Zdroje vitaminu C
Potravina (100 g) Obsah vitaminu C (mg)
Petržel – nať 136,9
Růžičková kapusta 78,7
Špenát 51,2
Kedluben 44,8
Květák 38,3
Rajčata 22,4
Okurky 5,9
Jahody 61,8
Pomeranče 51,3
Citrony 44,3
Grapefruit 41,6
Maliny 22,5
Meruňky 3,3
Vitaminy rozpustné v tucích
Vitamin A - Retinol
Do organizmu je možné vitamin A dodávat ve 2 formách jako retinoidy
(retinol, retinal a retinová kyselina) a karotenoidy (β - karoten, β kryptoxanthin,
α - karoten a µ - karoten). Vitamin A je důležitý pro buněčné
dělení a pro růst, je nutný pro syntézu bílkovin a nukleových kyselin, účastní se
na udržování sliznic dýchacího, zažívacího a močového traktu a je důležitý pro
dobrý zrak. Vitamin A má teratogenní účinky je-li přijímán ve větší míře a to v
průběhu prvních 28 - 70 dnech těhotenství. Hypervitaminóza může vyvolat
poruchy nervového a kardiovaskulárního systému plodu. Těhotné ženy by
27
proto měly omezit konzumaci potravin s vysokým obsahem vitaminu A, např.
játra a paštiky. Příznaky při hypervitaminóze jsou trávicí potíže, slabost,
nauzea, zvracení, bolesti hlavy, břicha a kloubů. Doporučená denní dávka by u
těhotné ženy neměla přesáhnout 0,8 mg.
Karotenoidy
Jedním ze zdrojů vitaminu A mohou být karotenoidy. Nejvhodnější je
β- karoten u kterého nehrozí žádná rizika ani při příjmu desetinásobku
doporučeného množství. Ve střevě, játrech a jiných orgánech se β - karoten
přemění na retinol. Není nijak toxický ani nebezpečný pro plod a jeho vývoj.
β - karoten je nejvíce obsažen v mrkvi, špenátu, kapustě a rajčatech.
Tab. 10 Zdroje vitaminu A
Potravina (100 g) Obsah vitaminu A
(mikrogramy)
Hovězí játra 4641
Čerstvé máslo 774
Pomazánkové máslo 600
Sýr Hermelín 45 % t. v. s. 424
Slepičí vejce 180
Plnotučné mléko 30
Vitamin D - Kalciferol
Vitamin D se v těle vytváří při vystavení kůže ultrafialovému záření, má
přezdívku sluneční vitamin, který pokryje denní potřebu přibližně z 80 %. Je
důležitý pro vstřebávání vápníku a fosforu a je proto životně důležitý pro
zdravou strukturu kostí a kloubů. Vitamin D ovlivňuje růst plodu v těhotenství,
je důležitý pro vznik kostní tkáně u plodu. Hypovitaminóza vitaminu D u
těhotných žen může vyvolat osteomalacii, t.j. měknutí kostí a deformity pánve
u matky. U plodu může způsobit pomalejší růst, neonatální hypokalcemii s
křečemi. Hypervitaminóza může vzniknout jen předávkováním vitaminovými
28
přípravky, v normální stravě není obsažen v tak velkém množství. Projevuje se
slabostí, únavou, pocením, bolestmi hlavy, nauzeou, zvracením a zvýšenou
hladinou kalcia v krvi.
Doporučená denní dávka pro gravidní ženy je 10 mikrogramů. Vitamin D se
v aktivní formu přeměňuje v ledvinách. Potom působí jako hormon, který řídí
vstřebávání vápníku ze střeva a reguluje hladinu vápníku a fosforu v krvi a
kostech. Zdrojem jsou živočišné tuky - máslo, žloutek, rybí tuk a některé
obilniny, jsou jím také obohacovány margaríny.
Tab. 11 Zdroje vitaminu D
Potravina (100 g) Obsah vitaminu D
( mikrogramy)
Olej z tresčích jater 125 - 625
Kakaový prášek 75
Makrela 17,5
Tuňák 5,8
Vejce 1,75
Máslo 0,96 – 1,3
Sýr 0,25
Vitamin E - Tokoferol
Vitamin E je velmi důležitý pro vytváření a obnovu buněk. Je významný
antioxidant, podílí se na prevenci nemocí a je také důležitý pro účinnost
reprodukčního systému. Pomáhá buněčné respiraci a průchodu kyslíku do krve.
Doporučená denní dávka v těhotenství je 14 mg. Nedostatek vitaminu E se
vyskytuje pouze u lidí s neschopností vstřebávat tuk a u nedonošených dětí.
Projevuje se anémií a nervovým poškozením. Může způsobovat předčasný
porod. Vitamin E ve vysokých dávkách není toxický ale může způsobovat
nedostatek vitaminu K. Po oxidaci je vylučován močí a stolicí. Je obsažen v
rostlinném oleji, obilninách, v rýži, těstovinách, čerstvé zelenině a ořechách.
29
Vitamin K - Fyllochinon
Vitamin K je skupina sloučenin obsažená v rostlinné potravě (fylochinony) a
vytvářená bakteriemi ve střevech (menachinony) nebo vyráběná synteticky
(menadion). Je životně důležitý pro tvorbu glykoproteinů potřebných k
normálnímu srážení krve. Vitamin K je také používán k tvorbě jiných bílkovin
pro zdravé kosti a jiné tkáně. Na deficit vitaminu K jsou citlivé děti do jednoho
roku života. Přenos vitaminu K placentární bariérou je malý a ve sterilním
střevě plodu se nemohou tvořit menachinony, proto se podává novorozencům
vitamin K ve formě injekce ihned po narození. Dělá se to nejen pro zajištění
normální srážlivosti krve, ale také jako prevence možného budoucího výskytu
krvácivého onemocnění.
Doporučená denní dávka v těhotenství je 75 mikrogramů. Nedostatek
vitaminu K je většinou způsoben při poruše vstřebávání tuku, jako při
onemocnění žlučníku nebo nadměrném přívodu vitaminu E. Nedostatek
vitaminu K může způsobovat poruchy srážení krve a poruchy jater.
Tab. 12 Zdroje vitaminu K
Potravina (100 g) Obsah vitaminu
K (mikrogramy)
Chaluhy 1700
Kadeřavá kapusta 750
Květák 170 – 300
Syrová brokolice 130 – 200
Okurka 16
Paprika 15
Olivový olej 200 – 400
Žloutek 147
Kuřecí maso 300
Kiwi 29
Hovězí maso 210
30
1.2.6 Vláknina
Vláknina tvoří nestravitelnou složku potravin rostlinného původu. Dělí se na
nerozpustnou vlákninu, kam patří celulóza, hemicelulóza a lignin a rozpustnou
vlákninu, kam patří například pektin. Nerozpustná vláknina urychluje pasáž
potravin trávicím traktem, příznivě ovlivňuje trávení a resorpci živin.
Rozpustná vláknina zpomaluje resorpci sacharidů, čímž stabilizuje glykemii.
Bylo i prokázáno, že snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Podporuje činnost
tlustého střeva a brání vzniku zácpy. Váže na sebe vodu ale také některé
toxické látky a umožňuje jejich rychlou evakuaci z těla. Doporučená denní
dávka pro netěhotné ženy je 22 g vlákniny, pro těhotné ženy je 26 g.
Nedostatek vlákniny způsobuje zácpu, hemeroidy a podílí se i na vzniku
rakoviny tlustého střeva.
Zdrojem vlákniny jsou jen potraviny rostlinného původu, živočišné
potraviny vlákninu neobsahují. Zdrojem rozpustné vlákniny jsou ovesné
otruby, luštěniny, ovoce a zelenina. Zatímco pšenice, kukuřice a rýže jsou
zdrojem nerozpustné vlákniny.
Tab. 13 Obsah vlákniny v potravinách
Potravina
(100 g)
Rozpustná
vláknina (g)
Nerozpustná
vláknina (g)
Sušený kokos 1,4 12,3
Sušené meruňky 4,4 2,9
Celozrnný chléb 1,6 4,2
Tmavý chléb 1,1 2,3
Maliny 0,7 1,8
Karotka 1,4 1,1
Brambory 0,7 0,5
Banány 0,7 0,4
Loupaná rýže Stopy 0,2
31
1.2.7 Ovoce a zelenina
Pro těhotnou ženu je příjem ovoce a zeleniny naprosto nezbytný, zejména pro
obsah vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Kromě toho má zelenina nízkou
energetickou hodnotu, čímž lze zabránit vyššímu přírůstku hmotnosti.
Nejvhodnější je konzumace čerstvého ovoce a zeleniny. Vhodné jsou ovocné a
zeleninové saláty. Je možné konzumovat i zeleninu konzervovanou a
nakládanou. Ovoce je také lepší v čerstvém stavu, kompoty jíst jen v
omezeném množství (mají vyšší obsah sacharózy). Celkově se doporučuje
minimálně 300 - 500 g ovoce a zeleniny denně, z čehož se klade důraz na její
pestrost a omezení ztrát vitaminů kulinářskou úpravou.
Ovoce
Ovoce je nejzdravější rychlé občerstvení, zlepšuje kondici, optimálně působí
na metabolizmus, je prvotřídním zdrojem energie, obsahuje antioxydanty, je
bohatým zdrojem draslíku a dodává tělu většinu denní dávky vitaminu C v
potravě.
Banán
Banány jsou bohaté na sacharidy a proto jsou syté. Jsou bohaté na draslík,
vitaminy A, C a vitaminy skupiny B. Působí preventivně proti vysokému
krevnímu tlaku, odvodňují tělo, zbavují organizmus jedovatých látek, snižují
hladinu cholesterolu a posilují imunitní systém.
Citron
Hlavní účinnou látkou je vitamin C, důležitý proti infekcím a pro imunitní
systém. Citrony posilují imunitní systém, vazivo, vlasy a nehty, stimulují
tvorbu žaludečních kyselin a šťáv, zlepšují stav bílkovin a železa v těle,
podporují růst buněk a staví krvácení z dásní.
Fík
Fíky patří k nejstarším léčivým plodům. K nejúčinnějším látkám patří enzymy
podporující trávení, vláknina a vyvážená kombinace vitaminů, minerálních
32
látek a aminokyselin. Fíky regulují trávení, pomáhají při únavě a podporují
schopnost soustředění.
Kiwi
Málokteré ovoce obsahuje více vitaminu C než kiwi. Kiwi působí preventivně
proti infekcím a posilují imunitní systém, urychlují látkovou přeměnu, tvorbu
hormonů a stimulují svalovou činnost.
Vinné hrozny
Slupky vinných hroznů bohaté na vlákninu odstraňují ochablost střev, současně
organizmus odvodňují a vážou tukové látky. Obsahují všechny vitaminy B
komplexu s výjimkou B12. Hrozny čistí ledviny, močový měchýř a močové
cesty, pomáhají při únavě, nervozitě, depresích a aktivují metabolizmus
sacharidů.
Zelenina
Brambory
Brambory obsahují téměř všechny důležité minerální látky a stopové prvky.
Především vysoká hladina draslíku a naopak nízká hladina sodíku mají
pozitivní vliv na kardiovaskulární soustavu. Brambory obsahují železo, měď a
mají vysoký obsah vitaminu C. Dužina brambor obsahuje kyselinu listovou a
pantothenovou. Brambory regulují hospodaření vody v těle, vytvářejí kostní
tkáň, stimulují růst a povzbuzují tvorbu hormonů.
Brokolice
Brokolice je významným zdrojem Mg, minerálních látek nezbytných pro
činnost svalů, srdce, přenosu nervových vzruchů a tvorbu hormonů. Má vysoký
podíl vlákniny. Brokolice působí proti infekcím, zlepšuje trávení a odstraňuje
zácpu a podporuje krvetvorbu.
Cibule
V cibuli je allicin a jiné sirnaté sloučeniny, které silně antibakteriálně účinkují
zejména na sliznice, preventivně působí proti infekcím a chrání jemné
33
epitelové buňky. Působí protizánětlivě a léčivě v oblasti ledvin a močových
cest. Cibule je bohatá na kyselinu listovou, vitamin C, Fe a Zn.
Květák
Květák má vysoký obsah kyseliny listové, vitaminu C, K a kyseliny
nikotinové. Květák odvodňuje, pomáhá při problémech s močovým systémem,
je důležitý pro růst buněk a jejich obnovu a posiluje imunitní systém.
Mrkev
Mrkev je zásobárnou cenných biolátek. K nejcennějším patří betakaroten,
selen, vitaminy D, E a K, vláknina, cukr, lecitin, K, Na, Mg a Ca. Mrkev
posiluje imunitní systém, posiluje sliznice v těle, posiluje srdce a krevní oběh.
Paprika
Papriky významně pokrývají celodenní potřebu vitaminů - 50 g paprik kryje
celodenní potřebu vitaminu C. Zvyšuje viskozitu krve, působí preventivně
proti záchvatům migrény, posiluje sliznice v těle, zlepšuje vidění a upevňuje
vazivové tkáně.
1.2.8 Tekutiny
K zajištění pitného režimu v těhotenství se doporučuje přijímat v závislosti na
počasí a tělesné činnosti kolem 1,5 - 3 litrů tekutin denně. Příjem vody je
nezbytný pro udržování rovnováhy organizmu pro zabezpečení transportu živin
a oxidu uhličitého do buněk, pro regulaci tělesné teploty a je zdrojem
minerálních látek.
Je vhodné dávat přednost nezávadné pitné vodě. Nejvhodnější jsou čerstvé
ovocné a zeleninové šťávy, stoprocentní neslazené džusy ředěné vodou, stolní
neperlivé vody a malé množství minerálních vod. Tekutiny dodává také ovoce,
zelenina a polévky. Za nevhodnou lze považovat vodovodní vodu. Dlouhodobé
pití bylinných čajů může být pro těhotnou ženu do jisté míry nebezpečné.
Z čajů jsou pouze vhodné ty, které jsou připraveny z rostlin neškodných při
34
delším používání, např. jahodník, maliník, lipový květ a šípky. Nápoje
s obsahem chininu (tonic) mají být v těhotenství omezeny. Na chinin je citlivý
uterus, který reaguje v období gravidity už na dávku 2 mg/kg kontrakcí.
Nevhodné je pití alkoholických nápojů a nápojů s obsahem kofeinu.
Mléko a mléčné výrobky
Mléko je zdrojem minerálních látek, zejména hořčíku, vápníku, fosforu, sodíku
a draslíku, vitaminu A a E, vitaminů skupiny B, obsahuje plnohodnotné
bílkoviny, laktózu. Je vhodnější dávat přednost především mléčným výrobkům
s nižším obsahem tuku, tj. mléku a jogurtům do 2,0 % tuku, netučným sýrům
do 3,0 % tuku. Šlehačku, zmrzlinu a smetanu jíst jen výjimečně.
Nízký příjem mléka se většinou projeví nízkým přísunem vápníku, který je
nezbytný v období těhotenství pro tvorbu kostí a zubů plodu a novorozence a
rovněž pro udržení dobrého stavu skeletu a chrupu těhotné ženy.
1.2.9 Těhotná vegetariánka
Vegetariánství preferuje rostlinnou stravu, odmítá živočišné potravinové
zdroje, výjimku tvoří vejce a mléčné výrobky. Vegetariánské matky zpravidla
nevykazují vyšší výskyt těhotenských komplikací, pokud strava obsahuje
potraviny s obsahem železa, vápníku, folátu a vitaminu B12. Vegetariánství se
dále dělí na: Laktoovovegetariánství – odmítají veškeré maso, alkohol, tabák,
někdy i bílý cukr a bílou mouku. Dávají přednost mléku a mléčným výrobkům,
vejcím a vaječným výrobkům. Laktovegetariánství – je podobné
laktoovovegetariánství, ale s vyloučením vajec. Fruitariánství – je extrémní
stravovací režim, který spočívá v konzumaci syrového ovoce. Veganství –
konzumují pouze rostlinnou stravu, vylučují maso, vejce, mléko a mléčné
výrobky. Někteří odmítají i med či kvasnice. Vitariánství – je obdoba veganství
ale vše se konzumuje v syrovém stavu, bez vaření, pečení a smažení.
U vegetariánek, zejména veganek je nedostatečný příjem zejména –
35
vitaminu B12, vitaminu D, železa, kalcia, zinku a některých aminokyselin. U
veganské, striktně rostlinné stravy je v těhotenství nutné doplňovat zejména
vitamin B12 v dávce 2 mg denně kvůli rozvoji mozku plodu. Dítě je
vnímavější k deficitu vitaminu B12 více než matka. Navíc je ohrožena tvorba
zásob vitaminu plodem, která za normálních podmínek dobře živené těhotné
ženy stačí na prvních 6 měsíců života dítěte. Nedostatečný je také příjem
vápníku. I při jeho částečném nahrazování z alternativních tj. nemléčných
zdrojů, jako jsou sójové nápoje a sýry, lískové ořechy, mandle, luštěniny, je
doporučováno denní doplňování formou tablet, stejně tak i doplňování
vitaminu D, železa a zinku.
Z lékařského hlediska je veganství hodnoceno jako jednoznačně nevhodný
způsob stravování matky během těhotenství.
1.3 Tělesná aktivita v těhotenství
1.3.1 Plavání
Plavání je nejdokonalejší pohyb pro těhotnou ženu. Ve vodě člověk nese jen
třetinu své váhy. Cvičit ve vodě by žena měla pod odborným dohledem. Lze
plavat po celou dobu fyziologického těhotenství a to až do 38. týdne
těhotenství. Voda přináší úlevu, pocit lehkosti a volnosti, pomůže relaxovat,
uvolňuje svalové napětí a je příjemným a bezpečným způsobem cvičení.
Zlepšuje odolnost a kondici. Výhodou plavání je vysoká stimulace
nervosvalové koordinace. Odpor vody zajišťuje dostatečnou intenzitu zátěže,
při které nejsou svaly ani klouby přetěžovány.
Problémem může být čistota a teplota vody. Ve veřejných bazénech může
být zvýšené riziko infekcí, proto je nutné dodržovat hygienu. Teplota vody by
měla být okolo 29 – 30 ºC i když tomu většinou tak nebývá.
Při plavání se prohlubuje dýchání, při nádechu musí dýchací systém
překonat tlak vody a při výdechu do vody je to výdech proti odporu vody.
36
Plavání by žena měla konzultovat s lékařem, neplavat v době akutního
onemocnění a při jakémkoliv nepříjemném pocitu přestat a bazén opustit.
Rozhodne-li se žena chodit plavat sama do veřejného bazénu, musí umět
správnou techniku plavání a být více opatrná vzhledem k dětem a ostatním
plavcům, kteří nebývají zpravidla moc ohleduplní.
Koupání ve veřejných lázních, rybnících, řekách a v moři, zejména ve druhé
polovině těhotenství je nevhodné. Voda bývá znečištěná, chladná, v moři je
těhotná žena ohrožena nárazy vln. Pokud se těhotná žena na takových místech
koupe i na začátku těhotenství, neměla by být sama a měla by mít možnost se
osprchovat. Vždy je nutné vyhnout se prochlazení. Samozřejmě je nebezpečné
pro těhotnou ženu potápění.
1.3.2 Jóga
Jóga hledá v člověku ztracenou přirozenost a jejím základem je sebepoznávání
a sebepozorování. Učí, jak správně užívat své tělo. Z toho vyplývá, že
gravidjóga hledá tuto přirozenost v ženě. Učí maminky, jak zvládat těžkosti a
stresy v průběhu těhotenství, jak navodit psychickou a fyzickou odolnost a
pohodu a hlavně se jí snaží připravit na bezbolestný porod.
Cviky nesmí být nikdy těhotné nepříjemné. Správné cvičení vede
k uvolňování a posilování svalových skupin zapojovaných při porodu, věnuje
se posílení a protažení břišního lisu, zádových svalů, napomáhá uvolňování
pánevní oblasti a páteře, na kterou jsou vyvíjeny velké nároky v souvislosti
s rostoucím objemem bříška. Gravidjóga se snaží posílit vztah matky k ještě
nenarozenému dítěti a naopak.
Cvičení jógy se od běžných druhů fyzické aktivity liší tím, že se soustřeďuje
na sladění tělesné a duševní stránky organizmu. Proto také nedochází
k přetěžování, protože při vnímání pocitů se nedovolují negativní pocity
z prováděného cviku. S gravidjógou se dá začít kdykoliv v průběhu těhotenství.
Zaměřuje se také na prevenci křečových žil, těhotenské zácpy, upravuje
37
hormonální disbalance, čímž předchází výkyvům nálad.
Jóga se zabývá také nácvikem úplného dýchání a jak dostat dech pod
kontrolu. Učí, jak správně dýchat a různé techniky dýchání. Jednou z nich je
dýchání s přerušovaným výdechem nebo nádechem, která se uplatňuje v 2.
době porodní při tlačení.
1.3.3 Cvičení na gymnastickém míči
Cvičení na gymnastickém míči se v posledních letech velice rozšířilo. Při
cvičení se využívají 2 základní vlastnosti, které míče charakterizují a to je
elasticita a kulový tvar. Díky těmto vlastnostem se stává takzvanou „labilní
sedací plochou”. Využívá se pro balanční cvičení a dále také k různým
způsobům pohupování, pružení a poskakování. Použití gymnastických míčů
v těhotenství je velmi široké. Je prospěšné zejména pro podporu pánevní
pohyblivosti, podporu pánevní relaxace, posílení zad v bederní oblasti, břišní
stěny a svalů pánevního dna. Dále je pak možnost posílení krátkých svalů
nohy, uvolnění křížokyčelního skloubení a podporuje návrat žilní krve
z dolních končetin.
Použití gymnastických míčů se rozšířilo i na porodní sály, kde se stávají
účinnou pomůckou zejména v 1. době porodní. Pohoupáváním se maminkám
uleví od bolestí a působením gravitace se porod urychluje. Důležitá je velikost
míče, aby kolena a kyčle svíraly při sedu úhel o něco více než 90º.Dále je
důležitý nácvik správného sedu, udržování správné polohy, začínat cvičit
pomalu a v malém rozsahu, cvičit v bezpečném prostředí a necvičit do únavy.
1.3.4 Speciální tělocvik pro těhotné
Připravuje ženu na porod, cviky jsou zaměřené na posílení svalových skupin,
které jsou důležité pro porod nebo v průběhu těhotenství ochabují. Obsahuje
rehabilitační cvičení a cviky ze zdravotní tělesné výchovy a také je zaměřen na
nácvik dějů probíhajících při porodu, jako je dechová gymnastika, to znamená
38
nacvičování správného dýchání v jednotlivých fázích porodu, nácvik tlačení
pro 2. dobu porodní a nácvik relaxace důležité v období mezi kontrakcemi.
Cvičení je vhodné provozovat po celou dobu těhotenství. Speciální tělocvik by
měl probíhat pod vedením zkušených porodních asistentek.
1.3.5 Rizikové sporty, které nelze doporučit a které jsou vyloučeny
Rizikové sporty, které nelze v těhotenství doporučit jsou: jízda na koni, tenis,
bruslení, lyžování, terénní běh, squash, aerobik a další. Tyto sporty by se daly
nazvat problémovými. Hrozí zde nebezpečí zranění, ale také záleží na tom,
jakou intenzitou se sport provádí. Důležitý je individuální přístup a posouzení
lékaře.
Mezi sporty, které jsou v těhotenství vyloučeny patří : Bungee jumping,
seskoky padákem, horolezectví, sjezd na horském kole – je zde riziko těžkých
zranění, pádu. Potápění, miminko je náchylnější k dekompresní nemoci.
Míčové hry, je to kontaktní sport, je zde riziko nárazů a zhmoždění břišní
dutiny. U kanoistiky je nebezpečí úrazu a při pádu do vody prochlazení.
Všechny vytrvalostní výkony, např. běh, běh na lyžích, jízda na kole,
vrcholová forma tréninku jakéhokoliv sportu.
1.3.6 Relaxační masáže
Masáž slouží jako prostředek léčby, relaxace, povzbuzení a odreagování se.
Může zmírnit některé potíže, protože stimuluje nervová zakončení, prokrvení
masírovaných částí těla zlepšuje metabolizmus, krevní oběh ve svalech a kůži.
Masáž má kladný vliv i na psychický stav. Vhodné jsou pro těhotnou ženu
polohy na boku, vsedě na židli s oporou o opěradlo. Je možné provádět
automasáž zejména bederní a křížové oblasti, ale mnohem účinnější je, když
masáž provádí druhá osoba. Pro masírování jsou vhodné rostlinné oleje.
V těhotenství je možná jemná masáž prsou, která jsou napjatá a připravují se na
kojení. Zvýší se tím i pružnost kůže, stejně jako na břiše, kde se masáž dá
39
využít jako prevence vzniku strií. Masáže jsou také důležitou součástí
předporodní přípravy. Během porodu jsou přírodním analgetikem, účinně
zmírňují bolesti.
1.3.7 Zaměstnání v těhotenství
Problematika ochrany těhotných v pracovním poměru je uzákoněna v zákoníku
práce, zákon číslo 64/1965Sb a jeho pozdějších znění. Jednou z problematik,
které zákoník práce řeší, je povinnost zaměstnavatele převést těhotnou ženu na
jinou práci. Pokud těhotná žena vykonává práci, která dle lékařského posudku
ohrožuje její těhotenství, nebo vykonává práci kterou nesmí těhotná vykonávat,
je zaměstnavatel povinen převést ji na jinou práci. Pokud je žena převedena na
jinou práci, musí to být práce kde dosahuje stejného výdělku. Jestliže bez
svého zavinění dosahuje nižšího výdělku, náleží jí vyrovnání rozdílu podle
nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je povinen převést těhotnou, která
pracuje v noci, na jinou práci pokud o to požádá. V době těhotenství, čerpání
mateřské dovolené a u zaměstnankyně trvale pečující o dítě mladší 3 let se na
ženy vztahuje tzv. ochranná doba. V této době nesmí zaměstnavatel dát
zaměstnankyni výpověď.
Zákaz některých prací pro těhotné. – I tato úprava a ochrana žen je
v zákoníku práce. Další úpravy vymezené hlavně pro těhotné ženy, kojící
matky a ženy 9 měsíců po porodu jsou upraveny vyhláškou číslo 261/197Sb.
Ministerstva zdravotnictví. Těhotná žena by neměla vykonávat zaměstnání po
32. týdnu těhotenství, ale záleží na druhu profese. Poslední 2 měsíce jsou
těhotenským obdobím, kdy by si žena měla odpočinout kdykoliv pocítí únavu.
1.3.8 Pohlavní život
Porodnické mýty a pověry hodně zasahují i do sexuálního života rodin, které
čekají dítě. V minulosti křesťanská víra dokonce zakazovala sex těhotným
ženám. Těhotné ženy se v tomto ohledu chovají různě a taktéž i jejich partneři.
40
V prvních týdnech a měsících těhotenství bývají ženy velmi vnímavé
k něžnostem svých partnerů a přesto jejich zájem o milování ochabne. Mírně
ovlivňuje jejich chování i strach, aby pohlavní styk neublížil dítěti a neohrozil
těhotenství. V prvních 3 měsících těhotenství může pohlavní styk způsobit
určité poškození ženy či plodu, jako je krvácení či samovolný potrat, proto by
ho manželé měli omezit na minimum. V období 16. – 23. týdne je u většiny žen
sex přijatelnější a je o něj větší zájem. V 8. – 10. lunárním měsíci, se opět u
většiny žen zájem o pohlavní život snižuje. Pravděpodobně je to důsledek
zvýšené únavnosti, kterou s sebou přinášejí poslední měsíce těhotenství. Pro
jednání partnerů neexistují žádné tabulky. Něžnost a pozornost tak jako
v celém partnerském životě, patří zvláště do tohoto období. Je to věc vzájemné
dohody a respektování přání toho druhého. V průběhu těhotenství by měl být
pohlavní styk klidnější. Poslední týdny před porodem, s ohledem na velikost
dítěte a možnost zanesení infekce do porodních cest, je vhodné pohlavní styk
vynechat.
1.4 Péče o tělo v těhotenství
1.4.1 Oblečení a obuv těhotných
Oblékání těhotných by se mělo v prvé řadě řídit zásadou pohodlnosti.
Poněvadž se objem břicha těhotné zvětšuje, je vhodné na to myslet při
pořizování šatů. Břicho musí zůstat volné a nestažené. Oděv by měl být volný,
vzdušný a přiměřený k počasí. Jsou vhodné přírodní materiály, jako je bavlna,
vlna a len. Kalhoty mají sahat pod pupík nebo vysoko nad pas. Velmi šikovné
jsou laclové kalhoty. Spodní prádlo těhotných by mělo být bavlněné, protože je
prodyšné. Prádlo z umělých vláken může vyvolat přecitlivělost a nesaje pot.
Podprsenka je v těhotenství velmi důležitá. Prsy v těhotenství zvětší objem již
v prvních třech měsících a pokud by nebyly podpírány, je velmi
pravděpodobné, že by zůstaly natrvalo pokleslé. Podprsenka musí dobře sedět
41
hlavně kolem hrudníku. Košíčky mohou mít určitou toleranci. Důležitá je šířka
ramínek podprsenky, lze zakoupit již hotové podložky. Úzká ramínka a těžká
prsa deformují ramena a unavují páteř. Kalhotky jsou vhodné nosit nad pas
nebo velmi nízké bikiny.
Obuv těhotných má mít nízký a široký podpatek. Boty by měly poskytnout
noze spolehlivou oporu, měly by být pohodlné, netísnit a aby podporovaly
nožní klenbu.
1.4.2 Péče o kůži, prsy, nohy, vlasy, nehty a chrup
Péče o kůži
V průběhu těhotenství dochází u žen k hormonálním změnám, které mají vliv
na celý organizmus a tedy i na kůži, vlasy a nehty. Mezi fyziologické změny
patří hyperpigmentace, pavoukovité névy, varixy, hemeroidy, změny růstu
nehtů a vlasů, strie distensae (pajizévky). Většina kožních změn během
několika měsíců po porodu zmizí. Těhotenství může mít vliv na některá
onemocnění kůže vzniklá před otěhotněním, přičemž může dojít ke zlepšení
nebo naopak ke zhoršení stavu. Od 16. a 18. týdne těhotenství je vhodné koupit
kosmetická mléka, oleje a speciální krém proti tvorbě striím. Po dobu
těhotenství je pokožka sušší a méně elastická. Lze i požít Měsíčkovou mast či
Kalcium pantotenát.
Péče o prsy
Péče o prsa u gravidních žen je s ohledem na kojení po porodu velmi důležitá.
Důležité je předcházet vzniku striím. Olejíčkem se potírá kůže ňader ale ne
dvorce s bradavkou. Pokud je kůže dvorce a bradavky jemná, dochází při
kojení k bolestivosti. Co je důležité pro kojení, je tvar bradavky. Pokud je
bradavka plochá či vpáčená, existují formovače bradavek. Výsledky jsou vidět
již po 3. – 4. týdnech používání.
42
Péče o nohy
Nohy potřebují obzvláště dobrou péči v těhotenství. Vhodná je pravidelná
pedikůra. Nohy se musí šetřit celý den. Časté je v těhotenství i zborcení příčné
klenby na chodidlech, křečové žíly, záněty žil a křeče v lýtkách. Dobré je
dopřát nohám koupel v solích proti únavě, poté promasírovat chodidla a lýtka.
Dobrá je Měsíčková mast či Arniková mast.
Péče o vlasy
Od 2. – 3. měsíce dochází vlivem hormonů ke stimulaci růstu vlasů. Naopak po
porodu dochází ke zvýšenému vypadávání vlasů. Stav se upravuje a vlasy
dorůstají do jednoho roku po porodu. Na tento stav neexistuje léčba. Kvalita
vlasů se v těhotenství nemění. Někdy potřebují zvláštní péči, jsou buď moc
mastné nebo suché.
Péče o nehty
V těhotenství se mohou na nehtech vyskytovat různé příčné rýhy, bílé skvrnky,
může docházet k zeslabení, třepení a zvýšené lámavosti. Tyto změny jsou
většinou přechodné a nevyžadují léčbu, pouze se doporučuje používání
promašťujících ochranných krémů na ruce a nehty. K porodu se doporučuje mít
nenalakované či umělé nehty.
Péče o chrup
Správná péče o chrup u těhotné ženy by měla patřit mezi běžné součásti
předporodní přípravy. Součástí zubní péče v průběhu gravidity jsou preventivní
prohlídky, kdy se provádějí nejen cílená vyšetření a některé profylaktické
úkony ale také i léčba nově zjištěných kazů. Platí pravidlo, že v těhotenství se
obvykle výrazně zhorší zanedbaný stav, který přetrvává již z doby před
početím. Proto by žena měla správným způsobem o chrup pečovat. Důležitá je
i strava, vhodné jsou potraviny, které obsahují vápník, především mléko,
43
mléčné výrobky, syrové ovoce, zelenina, luštěniny a vaječný žloutek. Čištění
zubů se doporučuje alespoň 2 x denně.
1.4.3 Osobní hygiena
Po dobu celého těhotenství se více doporučuje sprchování než klasická koupel
ve vaně. Je to zdravější a bezpečnější, špinavá voda steče po těle pryč.
V těhotenství je častější a intenzivnější pocení, proto se doporučuje sprchovat
alespoň 2 x denně. Omývání těla večer před spaním pomáhá navodit spánek.
Horkou vodu není vhodné používat, v pokročilé stadiu těhotenství by mohla
vyvolat předčasný porod.
1.4.4 Sauna
Návštěva sauny přináší mnoha ženám potěšení, zvyšuje jejich odolnost, má
relaxační účinek a upevňuje zdraví. Není tedy nutné ji těhotným ženám
zakazovat. Jestliže žena před otěhotněním saunu navštěvovala a chce
pokračovat, musí vynechat první 3 měsíce těhotenství, plodové vejce je v této
době snadno zranitelné zevními vlivy. Těhotná žena si před návštěvou sauny
musí uvědomit určitá rizika. Nemá chodit do sauny, pokud pociťuje předčasné
stahy dělohy, neboť horko činnost dělohy zesiluje. V sauně by si měla sednout
na svůj suchý ručník, je to prevence plísňové infekce. Během a zejména po
sanování by měla těhotná přijímat dostatek tekutin, především minerálek
bohatých na hořčík, poněvadž po pocení může hladina tohoto prvku v oběhu
značně poklesnout. Tato situace by mohla být příčinou křečí a předčasných
děložních stahů. Celková ztráta tekutin a minerálních látek následkem pocení
v sauně musí být co nejrychleji nahrazena.
44
1.5 Životní prostředí těhotné
1.5.1 Kouření, kofein, alkohol, drogy
Kouření
Nikotin je účinný alkaloid z rostliny Nicotina tabacum. Kouření je významný
rizikový faktor v těhotenství, zasahuje do produkce pohlavních hormonů,
ovlivňuje proces fertilizace a nidace vajíčka, intrauterinní vývoj i vlastní porod.
V těhotenství mají kuřačky častější komplikace placenty. Nastává u nich
častěji předčasné porušení celistvosti plodových obalů a odtok plodové vody.
Je vyšší riziko předčasného porodu a vyšší riziko úmrtí dítěte v době kolem
porodu. Velký význam má hypoxie, kterou vyvolávají nikotin a oxid uhelnatý,
obsažený v tabákovém kouři. V důsledku toho dochází ke snížení transportu
krve k plodu a tím i přívod kyslíku a důležitých živin. Oxid uhelnatý přetrvává
ve fetálním oběhu delší dobu než u dospělého. Dochází k redukci rychlosti
průtoku krve tkáněmi, včetně placenty. Je zvýšený výskyt placenty praevii,
abrupce placenty, infarktu placenty a jejího předčasného stárnutí. Kouření
způsobuje i VVV plodu, které jsou nenapravitelné.
Pasivní kouření
Pasivní kouření je vdechování škodlivin nekuřákem v prostředí, v němž zrovna
někdo kouří. Pasivní kouření také snižuje porodní hmotnost novorozence. Děti
vystavené pasivnímu kouření mají častější záněty středního ucha, dýchacích
cest, sníženou odolnost, vyšší riziko vzniku astmatu a problémy s chováním,
které lze vysledovat až do puberty. V ideálním případě by měla žena ale i muž
přestat kouřit nejméně rok před plánovaným početím. To se ale ne vždy musí
podařit. Nástupem těhotenství hodně žen ale ztratí chuť na cigaretu. Pokud
tomu tak není a žena se nechce kouření vzdát, je vhodné stanovit si maximálně
5 cigaret denně.
45
Kofein
Kofein, chemicky 1, 3, 7 – trimethylxanthin, je přírodní alkaloid, který se
nachází v kávových zrnech, čajových lístcích, kole a jiných rostlinách. Kofein
prostupuje placentární bariérou a vylučuje se také do mateřského mléka.
Gravidita zvyšuje poločas rozpadu kofeinu ze 3 – 4 hodin na 18 hodin.
Konzumace kávy by neměla být vyšší než 2 šálky denně. Vhodnější je pít
filtrovanou kávu bez kofeinu. Negativní účinky kofeinu v graviditě jsou nižší
porodní hmotnost u novorozence ( u žen, které pijí více jak 3 šálky denně),
intrauterinní poruchy dozrávání plodu, stimuluje neuroendokrinní a
kardiovaskulární systém. Urychluje srdeční akci a dechovou frekvenci plodu.
Kofein zvyšuje vylučování vápníku močí a přispívá k negativní kalciové
bilanci. Snižuje vstřebávání železa, proto může potencovat anemii u plodu i u
matky. Ženám v těhotenství se doporučuje určitá opatrnost v konzumaci kávy a
potravin s obsahem kofeinu.
Alkohol
V období těhotenství je nutné omezit nebo zcela vyloučit pití alkoholu. Před
otěhotněním konzumují alkohol tři čtvrtiny žen, z nich asi třetina pokračuje v
I. trimestru těhotenství, kdy je jeho účinek na plod nejškodlivější. Pití alkoholu
během I. trimestru je spojeno s psychickými poruchami dítěte. Růstová
retardace a neurologické poruchy se projevují při pití ve II. a III. trimestru.
Často se všechny projevy vyskytují najednou. Proto je nejlepší přestat pít
alkohol již v době, kdy se žena rozhodne počít dítě. Alkohol je dnes nejčastější
příčinou mentální retardace plodu. Chronická konzumace alkoholu těhotnou
ženou souvisí se samovolným potratem, předčasným odloučením placenty,
poruchou výživy plodu a poruchami chování dítěte. Děti alkoholiček mívají
nápadně malou hlavu, tenký horní ret, široký kořen nosu, bývají krátkozraké a
často šilhají. Projevuje se u nich i porucha tvorby zubů. Bývají hyperaktivní,
mají problémy s chováním, učením a může být postižen intelekt. Tyto příznaky
46
se označují jako fetální alkoholický syndrom. Fetální alkoholický syndrom se
dělí do několika stupňů, podle závislosti na konzumované dávce. Těhotné ženy
by neměly požívat alkoholické nápoje v jakékoliv formě, nejen destiláty ale ani
víno a pivo. Na druhé straně příležitostný doušek piva či vína dítě nikterak
neohrozí.
Drogy
Užívání drog je v těhotenství kontraindikováno. Jejich abúzus v době gravidity
může vážně narušit intrauterinní vývoj plodu. Dívky a ženy, které podlehly
drogové závislosti, velmi často žijí v narušeném sociálním prostředí. Tyto ženy
většinou těhotenství neplánují a těžko budou regulovat příjem drog. Po zjištění
těhotenství by měly ihned vyhledat odbornou pomoc. Odborná péče o těhotnou
narkomanku může snížit následky, které droga způsobuje dítěti již v děloze.
Novorozenci mají po porodu stejné abstinenční příznaky, jaké vidíme u
dospělých. S užíváním drog jsou spojené rizikové faktory pro těhotenství, jako
jsou infekční onemocnění matky – syfilis, AIDS, hepatitida typu B a C.
1.5.2 Léky, cestování
Léky v těhotenství
Znalost účinků léků v době těhotenství je pro prevenci vrozených vývojových
vad nezbytná. Za vrozenou vadu se pokládá taková odchylka fenotypu, která se
projeví v průběhu těhotenství, za porodu a nebo po něm. Látky, které odchylky
fenotypu způsobují, se označují jako teratonegy. Léky pronikají přes placentu
většinou nezměněny, část ve formě metabolitů vzniklých v organizmu matky a
některé se přeměňují – přímo v placentě. Mutageny jsou látky, které ovlivní
DNA v chromosomech a vyvolají změny v zápisu genetické informace.
Důležité je období, kdy jsou léky podávány. Pokud jsou podávány do 17. dne
těhotenství, poškození zárodku nevznikne, protože ten buď zanikne nebo jsou
málo poškozené buňky nahrazeny zdravými a embryo se dále vyvíjí. V období
47
mezi 17. a 90. dnem těhotenství, tj. období vývoje orgánů, může dojít
k poškození buněk, z nichž se vyvíjejí základy orgánů. To, jaká vada vznikne,
závisí na charakteru léku.
Léky s převážným vlivem na krev
Z této skupiny léků je jak po stránce teratogenity, tak i vzhledem k nežádoucím
účinkům v graviditě nejdůležitější Warfarin. Při podání tohoto antikoagulans a
antiagregans v průběhu I. trimestru dochází v 1/6 případů ke spontánnímu
potratu, v 1/6 vzniká tzv. warfarinová embryopatie – malý vzrůst, zkrácení
končetin, hypoplazie střední části obličeje a deformace nosu. Dvě třetiny dětí
se narodí zdravé. Plod matky warfarizované v pozdní graviditě je ohrožen
krvácením do mozku a poruchami zraku. Podávání by se mělo přerušit jeden
měsíc před porodem.
Léky proti bolesti
Léky proti bolesti se dělí na analgetika – antipyretika, opiátová analgetika a
nesteroidní antiflogistika. Aspirin (kyselina acetylsalicylová) není v běžných
dávkách teratogenní. S výjimkou butazonu nebyl teratogenní vliv nesteroidních
antiflogistik prokázán. Acylpyrin, brufen a jim podobné látky mohou
ovlivňovat srážení krve těhotné a proto by je žena neměla užívat ve III.
trimestru a zejména ne před porodem.
Léky proti kašli
Léky proti kašli se rozdělují na expektorancia (podporují odkašlávání) a
antitusika (tlumí kašel). Zatímco běžná expektorancia jsou pro těhotnou ženu
bezpečná, je třeba se vyhnout antitusikům s látkami odvozenými od kodeinu.
48
Antibiotika
Za zcela bezpečná antibiotika se pokládají peniciliny, cefalosporiny, likomycin
a erytromycin. Mezi kontraindikovaná v graviditě patří ATB streptomycinové
řady pro nebezpečí vzniku hluchoty a pro nefrotoxicitu. Dále tetracykliny a
vankomycin, které mohou při aplikaci v I. trimestru způsobit kataraktu a
rozštěpy rtu a patra.
Diuretika
S výjimkou thiazidových diuretik nejsou teratogení.
Antihypertenziva
Nejsou teratogenní. Ale ACE inhibitory se nepříznivě projevují při podání
v posledních 6 měsících těhotenství. Vyvolávají renální poškození plodu a
oligohydramnion, mikrocefalii a IUGR.
Homeopatické léky a bylinky obecně
Ani tyto léky nejsou pro těhotnou bez rizika, např. celer, hřebíček, fenykl nebo
eukalyptus mohou vyvolat stahy děložní.
Při dlouhodobé léčbě některých chorob, se těhotná žena musí okamžitě poradit
s příslušným odborníkem, který řídí její léčbu. Těhotná žena by si nikdy
neměla ordinovat sama léky. Platí základní pravidlo - lékům, nejsou-li
nezbytné, je nejlépe se v těhotenství vyhnout.
Očkování těhotných žen
Očkování se v těhotenství provádějí jen v případech absolutní nutnosti,
rozhodně ne v prvních čtyřech měsících. Lékař musí zvážit, zda není očkování
pro těhotnou a plod větším rizikem než riziko infekce. Kontraindikované jsou
živé vakcíny.
49
Cestování v těhotenství
Cestování je součástí životního stylu člověka a mnohé ženy se ho nechtějí
vzdát ani v těhotenství. Přestože nejsou důvody těhotným cestování zakazovat
je třeba je upozornit na rizika. Pokud se těhotná žena rozhodne cestovat,
neměla by jí cesta přinášet velkou tělesnou zátěž. Žena musí počítat s tím, že
může během cesty potřebovat nutně rychlou lékařskou pomoc. Porucha
ohrožující těhotenství se může objevit náhle a nečekaně. Jestliže těhotenství
probíhá normálně, bez komplikací, pak cestování na kratší vzdálenost není
nebezpečné. Je-li však těhotenství komplikované, je cestování i na krátkou
vzdálenost velmi riskantní. Při cestách na větší vzdálenost by si těhotná žena
měla uvědomit rizika spojená nejen s cestou ale i se situací v cílovém místě,
jeho hygienickými podmínkami, dostupností a úrovní lékařské péče, způsobem
stravování a rizikem infekčních chorob.
Cestování letadlem
Těhotné ženy, pokud nemají žádné zdravotní problémy, mohou bez
jakéhokoliv omezení létat do 8. měsíce těhotenství. Od 34. týdne vyžadují
České aerolinie (ČSA) ale i většina ostatních leteckých dopravců potvrzení od
lékaře o tom, že těhotná žena je schopna letu. Jedná se o speciální lékařské
potvrzení, které nesmí být starší 6 dnů před cestou. V letadle se doporučuje
usadit např. na sedadle v předních řadách nebo do uličky, je zde větší flexibilita
pohybu a blízkost toalet. Obecně platí pravidlo, že těhotné ženy nesmí sedět u
nouzového východu, aby byla v případě nutnosti umožněna co nejrychlejší
evakuace cestujících. Jsou jistá pravidla, které by během letu měla těhotná žena
dodržovat. Při delším sezení se doporučuje dlouho nesedět ve stejné poloze,
projít se v uličce a protáhnout si nohy, pravidelně a častěji pít a vzít si na cestu
pohodlné oblečení a obuv.
50
Jízda autem, autobusem
Jízda autem a autobusem vyvolává na špatných cestách otřesy. Totéž se může
stát i na lodi. Větší otřesy mohou vyvolat děložní činnost. U žen v pozdějším
stadiu těhotenství, které řídí osobní auto, byla prokázána delší reakční doba. To
znamená, že na silnici reagují pomaleji, proto musí přizpůsobit rychlost jízdy.
Těhotná žena by se neměla sama vydávat na cestu. Zvláštní péči by měla
věnovat použití bezpečnostních pásů, jejichž používání je povinné i u
těhotných žen. Bezpečnostní pás se má zapínat tak, že jeho spodní část je
umístěna pod břichem. Všechna zranění těhotné ženy jsou spojena s prudkým
nárazem. Dokonce i zdánlivě malý náraz může způsobit odloučení placenty.
Cestování vlakem je daleko vhodnější, riziko otřesů je menší, je možnost
pohodlnějšího sezení nebo chůze.
51
2 Empirická část
52
2.1 Cíl průzkumu
Cílem mé práce bylo zjistit míru informovanosti žen v oblasti zdravého
životního stylu v těhotenství, zejména v oblasti stravování a tělesné aktivity.
2.2 Hypotézy
H 1: Myslím si, že 80 % žen se po zjištění těhotenství zajímá o zdravý životní
styl.
H 2: Domnívám se, že více jak 50 % žen zná a dodržuje zásady zdravé výživy
v těhotenství.
H 3: Domnívám se, že minimálně 60 % žen se v době těhotenství zabývá
nějakou tělesnou aktivitou.
H 4: Domnívám se, že alespoň 70 % žen pečuje o svou pokožku
v těhotenství.
2.3 Charakteristika zkoumaného souboru
Průzkumný vzorek tvořilo 100 tázaných žen. Byly tázány těhotné ženy a ženy
po porodu, od 18 let. Tázané ženy byly vybírány náhodně. Průzkum byl
prováděn v MN Neratovice, Almeda a.s., na gynekologicko – porodnickém
oddělení.
2.4 Metodika
Při průzkumu byla využita metoda dotazníkového šetření. Použila jsem mnou
vytvořený dotazník, který byl anonymní a obsahoval 20 polouzavřených
otázek. Při zpracování empirických dat bylo využito kvantitativní a
kvalitativní analýzy.
2.5 Realizace
Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, z nichž se všech 100 vrátilo
vyplněných. Návratnost byla tedy 100 %. Dotazníky byly rozdávány
těhotným ženám a ženám po porodu, rozdávala jsem je od ledna do března
2008.
53
2.6 Rozbor jednotlivých otázek dotazníku
Grafy
Graf č. 1 Kolik Vám je let?
Kolik Vám je let?
20%
9%
28%
43%
a) 18 - 24 let
b) 25 - 30 let
c) 31 - 36 let
d) 37 let a více
Graf č. 1
Podle tohoto grafu, bylo tázaným ženám z 43 % 25 – 30 let. 28 % tvoří
ženy ve věku 18 – 24 let, ženy ve věku 31 – 36 let tvoří 20 %. Nejmenší
skupinu tvoří ženy ve věku 37 a více let.
Výsledky tohoto grafu odpovídají statistickým údajům, že ženy plánují
těhotenství až na pozdější věk. V dřívějších dobách se rodily děti ženám
spíše ve věku od 18 – 24 let. Důvodem většinou bývá vybudování kariéry
a majetkové zajištění.
54
Graf č. 2 Nejvyšší dokončené vzdělání?
Nejvyšší dokončené vzdělání?
0% základní
vzdělání
10%
13%
38%
20%
19%
základní
a) vyučena
b) vyučena s
maturitou
c) středoškolské
d) vyšší odborné
e) vysokoškolské
Graf č. 2
Tento graf znázorňuje nejvyšší dokončené vzdělání tázaných žen.
Základní vzdělání neměla žádná z tázaných žen. 38 % žen dosáhlo
středoškolského vzdělání, 19 % je vyučena, 20 % je vyučena s maturitou,
10 % má vysokoškolské vzdělání a 13 % vyšší odborné.
55
Graf č. 3 Po kolikáté rodíte?
Po kolikáté rodíte?
35%
41%
20%
4%
a) poprvé
b) podruhé
c) potřetí
d) více
Graf č. 3
41 % žen rodilo podruhé, 35 % žen poprvé a 20 % žen rodilo již potřetí.
Pouhá 4 % žen rodilo více jak potřetí.
V dnešní době mývají partneři pouze jednoho potomka, maximálně dva.
Není již zvykem mít 3 a více dětí, jak tomu bývalo kdysi. Mít dítě je dnes
pro někoho finančně náročnější. Jde především o to, aby dítě bylo
zajištěné, aby mělo vše, co potřebuje. To je podle mne hlavní důvod,
proč si lidé pořizují maximálně dva potomky.
56
Graf č. 4 Bylo Vaše těhotenství plánované?
Bylo Vaše těhotenství plánované?
77%
23%
a) ano
b) ne
Graf č. 4
Tento graf znázorňuje otázku číslo 4, zda bylo těhotenství plánované či ne.
77 % žen toto těhotenství plánovalo, 23 % žen těhotenství neplánovalo.
V tomto případě hraje hlavní roli antikoncepce a především její dostupnost. Dříve
bývala většina těhotenství neplánovaných, jelikož nebyla taková dostupnost a
osvěta v oblasti ochrany a antikoncepce.
57
Graf č. 5 Docházela jste/docházíte na pravidelné kontroly do prenatální poradny?
Docházela jste/docházíte na pravidelné kontroly do
prenatální poradny?
0%
100%
a) ano
b) ne
Graf č. 5
Všechny z tázaných žen, docházely na pravidelné prohlídky do prenatální poradny.
Myslím si, že je to hlavně kvůli tomu, že těhotenství je plánované. Uvědomují si potřebu
prenatální péče. Proto se ženy snaží udělat maximum aby vše bylo v pořádku a tak jak má.
Jsou informovány o různých technikách vyšetření, které odhalují případné nepravidelnosti
v těhotenství.
58
Graf č. 6 Navštěvovala jste/navštěvujete kurzy předporodní přípravy?
Navštěvovala jste/navštěvujete kurzy předporodní
přípravy?
32%
68% a) ano
b) ne
Graf č. 6
Zajímalo mne, kolik žen navštěvovalo předporodní kurzy. Pouze 32 % tázaných
žen tyto kurzy navštěvovalo a celých 68 % žen kurzy v těhotenství
nenavštěvovalo.
Předporodní kurzy pomáhají ženám s přípravou na těhotenství, porod a mateřství.
Proto si myslím, že by je ženy měly navštěvovat.
Domnívala jsem se, že předporodní kurzy navštěvuje více těhotných žen. Myslím
si, že důvodem je menší dostupnost těchto kurzů. Průzkum byl prováděn
v Neratovicích, kde nejsou předporodní kurzy rozšířeny tolik, jako např. v Praze.
59
Graf č. 7 Myslíte si, že je důležité změnit životní styl v těhotenství k lepšímu?
Myslíte si, že je důležité změnit životní styl v těhotenství
k lepšímu?
2%
30%
68%
a) ano
b) ne
c) nevím
Graf č. 7
Na otázku, zda si myslí, že je důležité změnit životní styl v těhotenství k lepšímu,
odpovědělo 68 % žen že ano, 30 % žen neví a 2 % žen si myslí že ne.
Důvod, proč si ženy myslí, že je důležité změnit životní styl v těhotenství je větší
informovanost a dostupnost zdrojů na toto téma. Důvodem toho, že nevědí, by
mohla být menší informovanost či nezájem.
60
Graf č. 8 Zajímala jste se po zjištění těhotenství o to, jak můžete zlepšit svůj
životní styl k lepšímu?
Zajímala jste se po zjištění těhotenství o to, jak můžete
zlepšit svůj životní styl k lepšímu?
29%
71%
a) ano
b) ne
Graf č. 8
Tato otázka se vztahuje k hypotéze č. 1: Myslím si, že 80 % žen se po zjištění
těhotenství zajímá o zdravý životní styl. Z průzkumného šetření jsem zjistila, že o
zdravý životní styl se zajímalo 71 % žen a 29 % ne.
61
Graf č. 9 Kde získáváte informace o zdravém životním stylu?
Kde získáváte informace o zdravém životním stylu?
2%
8%
11%7%
26%
46%
a) prenatální poradna
b) kurzy předporodní
přípravy
c) internet
d) knihy, časopisy
e) kamarádky
f) jiné
Graf č. 9
V této otázce mne zajímalo, kde těhotné ženy získávali informace o zdravém životním
stylu. 46 % žen vyhledává informace na internetových stránkách, 26 % žen si pořizuje
časopisy a knihy, 11 % žen v prenatální poradně, 8 % v kurzech předporodní přípravy a
zbývající část žen u kamarádek a jiných zdrojů.
Myslím si, že hlavním zdrojem informací by měly být prenatální poradny a ne internetové
stránky. Porodní asistentky a lékaři by se měly více o ženy zajímat a poskytovat jim více
informací.
62
Graf č. 10 Změnil se Váš jídelníček během těhotenství?
Změnil se Váš jídelníček během těhotenství?
33%
67%
a) ano
b) ne
Graf č. 10
Na otázku, zda žena změnila svůj jídelníček po zjištění těhotenství odpovědělo
67 % žen ano a 33 % ne.
Tato otázka se vztahuje k hypotéze č. 2: Domnívám se, že více jak 50 % žen zná a
dodržuje zásady zdravé výživy v těhotenství. Tato hypotéza se mi potvrdila. Ženy se snaží
jíst více ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a nejí nezdravé jídlo.
Zdravá strava je v těhotenství velmi důležitá, zajišťuje matce i plodu dostatečný přísun
živin a látek, které jsou důležité pro zdárný vývoj plodu.
63
Graf č. 11 Držíte/držela jste nějaké diety v těhotenství?
Držíte/držela jste nějaké diety v těhotenství?
72%
28%
a) ano
b) ne
Graf č. 11
Z dotázaných žen 72 % odpovědělo, že nedržela v těhotenství žádné diety. Ale
28 % nějaké diety držela. Většinou šlo o dodržování diety ze zdravotních důvodů, při
nějakém onemocnění – např. diabetes mellitus.
Z výsledků průzkumného šetření se prokázalo, že většina žen dietu nedrží.
64
Graf č. 12 Jaký byl/je Váš denní příjem tekutin?
Jaký byl/je Váš denní příjem tekutin?
2%
10%
66%
22%
a) 1l a méně
b) 1l - 2l
c) 2l - 3l
d) více
Graf č. 12
Ptala jsem se také na denní příjem tekutin, který je důležitý. 66 % žen vypije
2 l – 3 l tekutin denně. 22 % vypije 1 l – 2 l denně, 10 % vypije více jak 3 l denně.
Jen 2 % žen vypijí méně než 1 litr tekutin denně.
Myslím si, že výsledek je zavádějící, nepočítala jsem s takovýmto výsledkem.
Domnívám se, že lidé nejsou naučeni dodržovat pitný režim v takovéto míře. A
pochybuji, že v těhotenství si tento návyk získají. Při takto vysokém příjmu
tekutin – myslím tím 3 l a více, hrozí v těhotenství vznik otoků.
65
Graf č. 13 Kolik kilogramů jste v těhotenství přibrala?
Kolik kilogramů jste v těhotenství přibrala?
42%
26% 32%
a) 7 - 12 kg
b) 13 - 20 kg
více
Graf č. 13
Zhruba 42 % žen přibralo mezi 13 – 20 kg, 7 – 12 kg přibralo 32 % a dokonce
26 % žen přibralo během těhotenství více jak 20 kg.
Fyziologický váhový přírůstek se pohybuje od 12 – 15 kg, jak jsem popsala v teoretické
části této práce. Záleží také na váze, kterou žena měla před otěhotněním. Ženy sice uvádějí,
že se zajímají o zdravý životní styl ale tento graf tomu neodpovídá. Myslím si, že by bylo
dobré, kdyby porodní asistentky v prenatálních poradnách ženy více informovaly, kolik by
měly přibírat a usměrňovat jejich váhový přírůstek.
66
Graf č. 14 Kouříte?
Kouříte?
87%
13%
a) ano
b) ne
Graf č. 14
Z tázaných žen 13 % přiznalo, že v těhotenství kouřilo. 87 % uvádí, že nekouří ale některé
z nich, přestaly kouřit až když zjistily, že jsou těhotné.
Kouření je jeden z nejškodlivějších faktorů, který ovlivňuje vývoj plodu. Proto by se měla
každá žena po zjištění těhotenství kouření vzdát úplně.
Myslím si, že ženy na tuto otázku odpovídaly nepravdivě. Domnívám se, že ženy kouření
jen omezují ale nepřestanou úplně. Podle mne si neuvědomují, jak moc je kouření
škodlivé. Proto by měly porodní asistentky v poradnách více zdůrazňovat škodlivé účinky
kouření pro plod. Po případě navrhnout pomoc při odvykání.
67
Graf č. 15 Pijete/pila jste v těhotenství kávu?
Pijete/pila jste v těhotenství kávu?
41%
59%
a) ano
b) ne
Graf č. 15
Jen 41 % žen uvádí, že pila kávu v těhotenství, většinou s mlékem a překapávanou. 59 %
kávu v těhotenství nepilo vůbec, některé ženy uvedly, že nepily kávu ani před otěhotněním.
Jak jsem uvedla v teoretické části této práce, konzumace kávy by neměla být vyšší než 2
šálky denně, je také vhodnější dávat přednost překapávané kávě bez kofeinu. Protože káva
má také vliv na plod.
68
Graf č. 16 Užíváte/užívala jste alkohol a jiné návykové látky?
Užíváte/užívala jste alkohol a jiné návykové látky?
57%
43%
a) ano
b) ne
Graf č. 16
Příležitostné pití alkoholu, převážně sklenky vína, přiznalo 43 % z tázaných žen. 57 %
uvádí, že alkohol nepilo v těhotenství vůbec.
Konzumaci alkoholu a jiných návykových látek by se žena v těhotenství měla úplně
vyhnout. Výsledek tohoto grafu se mi zdá alarmující. Alkohol má negativní účinky na
vývoj plodu. Myslím si, že by proto porodní asistentky měly ženám více zdůrazňovat jeho
škodlivé účinky na vyvíjející se plod.
69
Graf č. 17 Provozujete/provozovala jste v těhotenství nějakou tělesnou aktivitu?
Provozujete/provozovala jste v těhotenství nějakou
tělesnou aktivitu?
27%
73%
a) ano
b) ne
Graf č. 17
K této otázce se vztahuje hypotéza č. 3 : Domnívám se, že minimálně 60 % žen se v době
těhotenství zabývá nějakou tělesnou aktivitou. Jak je vidět na tomto grafu, tělesnou
aktivitou se v těhotenství zabývalo 73 % žen a jen 27 % žen se žádnou tělesnou aktivitou
nezabývalo. Tato hypotéza se mi potvrdila.
Tato otázka se vztahuje k otázce číslo 19, kde jsem se žen ptala, zda si myslí že je tělesná
aktivita důležitá. Proto mne výsledek tohoto grafu překvapil, zvláště když si skoro 90 %
žen myslí, že tělesná aktivita je důležitá.
70
Graf č. 18 Jakou tělesnou aktivitu jste provozovala/provozujete?
Jakou tělesnou aktivitu jste provozovala/provozujete?
2%
4%
7%
26%
14%
47%
a) plavání
b) jóga
c) těhotenská
gymnastika
d) chůze, turistika
e) cvičení s míčem
f) jiné
Graf č. 18
Nejvíce žen se v těhotenství věnovalo plavání a to 47 % žen, dále 26 % se věnovalo
turistice, 14 % těhotenské gymnastice, 7 % žen cvičilo s míčem, jen 2 % provozovalo jógu
a 4 % žen se věnovalo jiné tělesné aktivitě, především práci na zahradě, aktivitě se svými
dětmi a některé ženy uváděly za tělesnou aktivitu i pohlavní styk.
71
Graf č. 19 Myslíte si, že je tělesná aktivita v těhotenství důležitá?
Myslíte si, že je tělesná aktivita v těhotenství důležitá?
11%
89%
a) ano
b) ne
Graf č. 19
Celých 89 % žen si myslí, že tělesná aktivita v těhotenství je důležitá a 11 % si myslí, že
důležitá není.
Myslím si, že příčinou, proč si některé ženy myslí, že tělesná aktivita není důležitá, je
menší informovanost o možnostech a důležitosti tělesné aktivity.
72
Graf č. 20 Jaká tělesná aktivita je podle Vás v těhotenství nebezpečná?
Jaká tělesná aktivita je podle Vás v těhotenství
nebezpečná?
42%
6%
52%
a) aerobic
b) jízda na koni
c) jóga
d) jízda na kole
e) plavání
f) žádný
Graf č. 20
Zajímalo mne, zda těhotné ženy vědí, jaký sport by neměly vykonávat. 52 % žen uvedlo
správně, že jízda na koni je v těhotenství nebezpečná, 42 % žen si totéž myslí o aerobiku a
6 % o jízdě na kole. Ostatní možnosti neuvedla žádná žena.
Z uvedených tělesných aktivit, patří mezi rizikové jízda na koni, jízda na kole a aerobik, je
zde větší nebezpečí zranění ale záleží na tom, jakou intenzitou se sport provádí. Záleží také
na individuálním přístupu ke každé ženě.
V tomto směru si myslím, že jsou ženy dostatečně informovány, což je velice uspokojující.
73
Graf č. 21 Pečujete/pečovala jste o svou pokožku v těhotenství?
Pečujete/pečovala jste o svou pokožku v těhotenství?
93%
7%
a) ano
b) ne
Graf č. 21
K této otázce se vztahuje hypotéza č. 4 : Domnívám se, že alespoň 70 % žen pečuje o svou
pokožku v těhotenství. Tato hypotéza se mi potvrdila. 93 % z tázaných žen o svou pokožku
v těhotenství pečuje. Zbylých 7 % žen o svou pokožku nepečuje.
Péče o pokožku v těhotenství je důležitá. Pravidelná péče předchází především vzniku strií.
74
2.7 Vyhodnocení stanovených hypotéz
Hypotéza č. 1: Myslím si, že 80 % žen se po zjištění těhotenství zajímá o
zdravý životní styl. Tato hypotéza se mi nepotvrdila, vztahuje se k v otázce
č. 8
Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více jak 50 % žen zná a dodržuje zásady
zdravé výživy v těhotenství. Tato hypotéza se mi potvrdila, vztahuje se
především k otázkám č. 10, 11, 12 a 13.
H 3: Domnívám se, že minimálně 60 % žen se v době těhotenství zabývá
nějakou tělesnou aktivitou. Tato hypotéza se mi potvrdila, vztahuje se
k otázce č. 17.
H 4: Domnívám se, že alespoň 70 % žen pečuje o svou pokožku
v těhotenství. Tato hypotéza se mi potvrdila, vztahuje se k otázce č. 20.
75
3 Závěr
Tématem mé bakalářské práce je „Zdravý životní styl v těhotenství”. V teoretické
části jsem se zaměřila na složky potravy, jejich důležitost a nenahraditelnost ve
fyziologickém průběhu těhotenství. Dále jsem se zajímala o tělesnou aktivitu,
kterou lze v těhotenství doporučit ale také o tu, která se v těhotenství
nedoporučuje, protože hrozí riziko poranění. Důležité je také životní prostředí
těhotné. Je nutné podotknout, že těhotná žena může vykonávat všechny aktivity,
které byla zvyklá vykonávat i před otěhotněním
Z výsledků průzkumného šetření vyplývá, že se mi kromě jedné, potvrdily
všechny výše uvedené hypotézy. Většina z tázaných žen sice udává, že se zajímá
o zdravý životní styl po zjištění těhotenství, ale některé výsledky průzkumného
šetření tomu neodpovídají. Tělesnou aktivitu vykonává takřka většina z tázaných
žen a jsou informovány o nebezpečných sportech a aktivitách. O svou pokožku
pečuje také více jak polovina z tázaných žen.
Ženy získávají informace především na internetových stránkách a časopisech.
Toto zjištění je alarmující. Myslím si, že hlavním zdrojem informací by měly být
prenatální poradny a ne internetové stránky. V prenatálních poradnách by se
porodní asistentky měly ženám více věnovat. Dát jim prostor na otázky, které je
zajímají a poskytovat jim cenné rady. Domnívám se, že je stále za potřebí situaci
zlepšovat, zvláště je to důležité v prenatálních poradnách. Vhodné by bylo také
rozšíření předporodních kurzů v menších městech, kde nejsou tolik rozšířené.
Tato práce mi také rozšířila rozhled v tomto oboru. Dozvěděla jsem se mnoho
nového a pro mou praxi určitě užitečného a důležitého. Myslím si, že tyto
poznatky v budoucnu využiji ve svém povolání.
76
Seznam použité literatury
1. Bejdáková, J.: Cvičení a sport v těhotenství. Grada Publishing a.s., 2006, 1. vydání,
136 str., ISBN 80 – 247 – 1214 – 8
2. Čech, E., Hájek, Z., Maršál, K., Srp, B. a kol.: Porodnictví. 2. vydání. Grada
Publishing, a.s., 2006, 544 str. + 2 str. barevné přílohy, ISBN 80 – 247 – 1313 – 9
3. Černá, R.: Kniha o těhotenství a porodu. Praha: Anthea, 2004, 246 str., ISBN 80 –
239 – 3973 – 4
4. Evans, N.: Těhotenství od A do Z. Praha: Pragma, 1997, 343 str., ISBN 80 – 7205 –
510 - 0
5. Hronek, M.: Výživa žen v období těhotenství kojení. Maxdorf, 2004, 310 str.,
ISBN 80 – 7345 – 013 – 5
6. Kopřivová, D.: Český průvodce mateřstvím aneb péče o matku a dítě.
Tvarohová – Kolář, 2005, 119 str., ISBN 80 – 86738 – 08 – 6
7. Kunová, V.: Zdravá výživa. Grada Publishing a.s., 2004, 136 str.,
ISBN 80 – 247 – 0736 – 5
8. Makedonová, N.: Gravidjóga: porod bez bolesti. Bratislava: Natajoga, 1991,
119 str., ISBN 80 – 900557 – 3 – 7
9. Pařízek, A.: Kniha o těhotenství a porodu. 2. vydání. Praha: Galén, 2006, 414 str.,
ISBN 80 – 7262 – 411 – 3
10. Reader's Digest Výběr, spol. s.r.o. : Jídlo jako jed, jídlo jako lék. Praha 1998,
400 str., ISBN 80 – 902069 – 7 – 2
11. Trča, S.: Budeme mít děťátko. Grada Publishing a.s., 1999, 152 str., ISBN 80 –
7169 – 646 – 3
Internetové zdroje
http://www.porodnici.cz/vyb-abusus-drog
http://www.moje-rodina.cz/tehotenstvi-a-porod/oblekani-v-tehotenstvi
http://www.babyweb.cz/Rubriky/s2-Tehotenstvi.aspx
http://www.rodina.cz/rubrika/cviceni_tehotenstvi
http://www.rodina.cz/rubrika/tehotenstvi_vyziva
77
Seznam tabulek
Tab. 1 Potraviny s vysokým obsahem sacharidů…………………………....……………12
Tab. 2 Bílkoviny v potravinách…………………………………………………………..13
Tab. 3 Potraviny s vysokým obsahem vápníku…………………………………………..16
Tab. 4 Potraviny s vysokým obsahem draslíku ………………………………………….17
Tab. 5 Potraviny s vysokým obsahem železa ……………………………………………18
Tab. 6 Potraviny s vysokým obsahem hořčíku ……………………………………….….20
Tab. 7 Zdroje vitaminu B2 ……………………………………………………………….22
Tab. 8 Zdroje vitaminu B11 ……………………………………………………………...24
Tab. 9 Zdroje vitaminu C ………………………………………………………………...26
Tab. 10 Zdroje vitaminu A …………………………………………………………….…27
Tab. 11 Zdroje vitaminu D ……………………………………………………………….28
Tab. 12 Zdroje vitaminu K ……………………………………………………………….29
Tab. 13 Obsah vlákniny v potravinách …………………………………………………..30
78
Seznam příloh
Příloha č. 1 Dotazník pro těhotné ženy a ženy po porodu……………………………..79
Příloha č. 2 Těhotenská móda………………………………………………………….82
Příloha č. 3 Těhotenské cviky………………………………………………………….84
79
Přílohy
Příloha č. 1 Dotazník pro těhotné ženy a ženy po porodu
DOTAZNÍK
Zdravý životní styl
Vážená maminko,
jsem absolventkou 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické o.p.s. v Praze 5, oboru porodní
asistentka. Píši bakalářskou práci na téma „Zdravý životní styl v těhotenství“ a proto se
na Vás obracím s tímto dotazníkem a se žádostí o vyplnění níže uvedených otázek.
Podotýkám, že dotazník je zcela anonymní a získané informace budou použity pouze
pro účely mé bakalářské práce.
Zakroužkujte vždy jen jednu z uvedených odpovědí, která se Vám zdá vyhovující.
U otázek, kde je místo na vyplnění, uveďte svou odpovědˇ.
Předem Vám děkuji za vyplnění dotazníku.
Lenka Tlustá
1) Kolik Vám je let?
a) 18 – 24
b) 25 – 30
c) 31 – 36
d) 37 a více
2) Nejvyšší dokončené vzdělání?
a) základní
b) vyučena
c) vyučena s maturitou
d) středoškolské
e) vyšší odborné
f) vysokoškolské
3) Po kolikáté rodíte?
a) poprvé
b) podruhé
c) potřetí
d) více
80
4) Bylo Vaše těhotenství plánované?
a) ano
b) ne
5) Docházela jste/ docházíte na pravidelné kontroly do prenatální poradny?
a) ano
b) ne
6) Navštěvovala jste/ navštěvujete kurzy předporodní přípravy?
a) ano
b) ne
7) Myslíte si, že je důležité změnit životní styl v těhotenství k lepšímu?
a) ano
b) ne
c) nevím
8) Zajímala jste se po zjištění těhotenství o to, jak můžete zlepšit svůj životní styl
k lepšímu?
a) ano
b) ne
9) Kde získáváte informace o zdravém životním stylu?
a) v prenatální poradně
b) v kurzech předporodní přípravy
c) internet
d) knihy, časopisy
e) od kamarádek, známých
f) jiné ………………….
10)Změnil se Váš jídelníček během těhotenství?
a) ano – jak …………….
b) ne
11)Držíte/ držela jste nějaké diety v těhotenství?
a) ano – jaké………….
b) Ne
12)Jaký byl/ je Váš denní příjem tekutin?
a) 1l a méně
b) 1l – 2l
c) 2l – 3l
d) více
81
13)Kolik kilogramů jste v těhotenství přibrala?
a) 7 – 12 kg
b) 13 – 20 kg
c) více
14)Kouříte?
a) ano
b) ne
15)Pijete/ pila jste v těhotenství kávu?
a) ano
b) ne
16)Užíváte/ užívala jste alkohol a jiné návykové látky?
a) ano
b) ne
17)Provozujete/ provozovala jste v těhotenství nějakou tělesnou aktivitu?
a) ano
b) ne
Pokud ano jakou?
a) plavání
b) jóga
c) těhotenská gymnastika
d) chůze, turistika
e) cvičení s míčem
f) jiné – jaké………..
18)Myslíte si, že je tělesná aktivita v těhotenství důležitá?
a) ano
b) ne
19)Jaká tělesná aktivita je podle Vás v těhotenství nebezpečná?
a) aerobic
b) jízda na koni
c) jóga
d) jízda na kole
e) plavání
f) žádný
20)Pečujete/ pečovala jste o svou pokožku v těhotenství?
a) ano – jak……..
b) ne
82
Příloha č. 2 Těhotenská móda
83
84
Příloha č. 3 Těhotenské cviky
85