PORODNÍ PLÁN, MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ
Bakalářská práce
KATEŘINA ZDĚNKOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S. V PRAZE
Mgr. Miluše Kulhavá
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Studijní obor: Porodní asistence
Datum odevzdání práce: 2008-03-31
Datum obhajoby:
PRAHA 2008
2
Abstrakt
ZDĚNKOVÁ, Kateřina: Porodní plán, možnosti uplatnění. (Bakalářská práce)
Kateřina Zděnková – Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. v Praze.
Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář v porodní asistenci.
Školitel: Mgr. Miluše Kulhavá, Vysoká škola zdravotnická Praha, 2008,str. 117
Hlavní tématem bakalářské práce je porodní plán, který je v praktické části podroben
obsahové analýze a průzkumnému šetření.
Teoretická část práce charakterizuje porodní plán jako celek. Představuje obecné závěry,
informace vycházející z odborné literatury, doporučení České lékařské komory a WHO.
Zaměřuje se i na právní aspekty v tomto tématu.
Praktická část práce se zabývá obsahovou analýzou dokumentů, kdy na základě
výsledků, které jsou statisticky zpracovány a graficky vyhodnoceny, je sestaven porodní
plán. V průzkumném šetření je následně podroben anonymnímu dotazníkovému hodnocení
respondentek z řad těhotných žen a porodních asistentek. Je hodnocena praktičnost,
srozumitelnost, obsahový kontext a vhodnost vytvořeného porodního plánu pro praktické
využití v ošetřovatelském procesu.
Klíčová slova: Porodní plán, obsahová analýza dokumentů, průzkumné šetření, porodní
asistentky, ošetřovatelský proces.
3
Abstrakt in Deutsch
ZDĚNKOVÁ, Kateřina: Geburtsplan, Betätigungsmöglichkeiten (Bakkalaureatarbeit)
Kateřina Zděnková – Medizinische Hochschule, Prag.
Qualifikationsgrad : Bakkalaureat – Geburtshelferin
Instruktor : Mgr. Miluše Kulhavá, Medizinische Hochschule, Prag, 2008, str. 117
Hauptthema der Bakkalaureatarbeit ist der Geburtsplan, der in seinem praktischen
Teil der inhaltlichen Analyse und Aufklarungsuntersuchung unterworfen ist.
Der Geburtsplan wird im theoretischen Teil der Arbeit als ein Ganzes bezeichnet.
Dieser Teil stellt die gemeinen Schlussfolge, die aus Fachliteratur ausgehenden
Informationen, Empfehlungen der Tschechischen Ärztekammer und WHD, vor. Die
Arbeit konzentriert sich auch auf die thematischen Rechtsaspekte.
Praktischer Teil der Arbeit beschäftigt sich mit der Inhaltsanalyse der Dokumenten.
Der Geburtsplan wird auf Grund der statistisch verarbeiteten und graphisch
ausgewerteten Ereignisse aufgestellt. In der Untersuchungserhebung wird dieser Plan
einer Auswertung der schwangeren Frauen und Geburtshelferinen nachfolgend
unterworfen. Es werden die praktische Seite, Sinnenverständlichkeit, Inhalt und
Gebrauchstauglichkeit für die Praxis im Behandlungsprozess gewertet.
Die Schlüsselwörter: der Geburtsplan, der Inhaltsanalyse der Dokumenten,
die Geburtshelferinen, der Untersuchungserhebung, der Behandlungsprozess.
4
Předmluva
Zdraví pro ještě nenarozené dítě je hlavní prioritou každého rodiče. V dnešní době již
existuje množství publikací, které poukazují, že na zdravý vývoj dítěte má vliv nejen
chování ženy v těhotenství, ale i způsob porodu a následná poporodní péče.
Téma práce vzniklo ve snaze zaměřit se v dané problematice na význam porodních plánů
pro práci porodních asistentek v péči o rodičku a novorozence. S přihlédnutím na jeho
využití, jako dalšího možného nástroje pro zlepšení ošetřovatelského procesu s ohledem na
individuální potřeby každé ženy při a po porodu. Považuji za důležité poukázat na
skutečnost, že porodní plán by nemusel být jen opisovaným z internetu nebo knihy, ale
propracovaným a promyšleným dokumentem. Poskytující a respektující nejčastější přání a
volby žen v rámci porodu a šestinedělí.
Výběr tématu práce byl ovlivněn studiem oboru porodní asistence a absolvováním
klinických cvičení na porodních sálech v Praze. Materiál jsem čerpala jak z knižních, tak i z
časopiseckých publikací a internetových zdrojů.
Práce je určena studentům porodní asistence, ošetřovatelství a stejně v ní mohou najít
podnětné rady sestry a porodní asistentky z praxe, které se věnují péči o matku a dítě na
porodním sále, oddělení šestinedělí, ale i na novorozeneckých odděleních.
Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucí bakalářské práce Mgr. Miluši Kulhavé, za
pedagogické usměrnění, podnětné rady a podporu, kterou mi poskytla při
vypracovávání bakalářské práce.
Mé poděkování patří také mému manželovi a dceři, za trpělivost, toleranci a podporu
během studia.
5
Obsah
Abstrakt............................................................................................................................. 2
Abstrakt in Deutsch .......................................................................................................... 3
Předmluva......................................................................................................................... 4
Obsah ................................................................................................................................ 5
Seznam tabulek a grafů..................................................................................................... 7
Úvod.................................................................................................................................. 9
1. Teoretická část ........................................................................................................ 10
1.1. Novodobé porodnictví .................................................................................... 10
1.2. Porod............................................................................................................... 11
1.2.1. Definice porodu ...................................................................................... 11
1.2.2. Alternativní porod................................................................................... 12
1.2.3. Lékařsky vedený porod........................................................................... 15
1.2.4. Indukovaný porod................................................................................... 15
1.2.5. Programovaný porod............................................................................... 16
1.2.6. Operační porod ....................................................................................... 16
1.2.7. Porod v domácnosti ................................................................................ 17
1.2.8. Etické problémy na porodním sále ......................................................... 17
1.3. Porodní plán pohledem lékaře ........................................................................ 18
1.4. Porodní plán pohledem porodní asistentky..................................................... 18
1.5. Význam předporodních plánů......................................................................... 19
1.6. Obsah porodního plánu................................................................................... 19
1.6.1. Porodní plán by měl obsahovat :............................................................. 20
1.6.2. Jednotlivé body porodního plánu a možnosti porodnice ........................ 21
1.6.3. Druhy porodního plánu........................................................................... 26
1.6.4. Pozitiva porodního plánu........................................................................ 26
1.6.5. Negativa porodního plánu....................................................................... 26
1.7. Doporučení WHO........................................................................................... 27
1.8. Postup lege artis.............................................................................................. 29
1.9. Informovaný souhlas....................................................................................... 30
1.10. Negativní reverz.......................................................................................... 30
1.11. Právní předpisy a důležité dokumenty vztahující se k tématu.................... 31
2. Praktická část .......................................................................................................... 32
2.1. Metodika......................................................................................................... 32
2.1.1. Námět a název výzkumného projektu..................................................... 32
2.1.2. Dosavadní stav poznání .......................................................................... 32
2.1.3. Cíl výzkumu............................................................................................ 32
2.1.4. Výzkumný soubor................................................................................... 32
2.1.5. Metody a technika výzkumu................................................................... 33
2.1.6. Operační definování................................................................................ 33
2.2. Významové jednotky...................................................................................... 36
2.3. Stanovení analytických kategorii a subkategorii ............................................ 36
2.3.1. Kategorie A............................................................................................. 37
2.3.2. Kategorie B............................................................................................. 37
6
2.3.3. Kategorie a subkategorie C..................................................................... 38
2.3.4. Kategorie D............................................................................................. 39
2.3.5. Kategorie E ............................................................................................. 39
2.4. Stanovení hypotéz........................................................................................... 40
2.5. Kvantifikace významových jednotek – analytických kategorií a subkategorií ..
........................................................................................................................ 41
2.5.1. Kategorie A............................................................................................. 42
2.5.2. Kategorie B............................................................................................. 43
2.5.3. Kategorie C a subkategorie C1, C2, C3, C4, C5 .................................... 44
2.5.4. Kategorie D............................................................................................. 59
2.5.5. Kategorie E ............................................................................................. 62
2.6. Interpretace zjištěných frekvencí.................................................................... 63
2.6.1. Potvrzení či vyvrácení hypotéz a hypotetických tvrzení ........................ 70
2.7. Využití výsledků výzkumu ............................................................................. 72
2.8. Výsledky doplňkového průzkumu.................................................................. 73
3. Závěr ....................................................................................................................... 75
4. Seznam použité literatury ....................................................................................... 77
5. Seznam příloh ......................................................................................................... 78
Příloha č. 1 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 1 .................................... 79
Příloha č. 2 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 2 .................................... 82
Příloha č. 3 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 3 .................................... 85
Příloha č. 4 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 4 .................................... 89
Příloha č. 5 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 5 .................................... 98
Příloha č. 6 : Tabulka a graf vztahující se ke kategorii D............................................. 101
Příloha č. 7 : Tabulka vytvořeného porodního plánu.................................................... 102
Příloha č. 8 : Dotazník pro porodní asistentky.............................................................. 106
Příloha č. 9 : Dotazník pro těhotné ženy....................................................................... 108
Příloha č. 10 : Tabulky a grafy vztahující se k doplňkovému šetření........................... 110
Příloha č. 11 : Příklady zkoumaných dokumentů......................................................... 113
7
Seznam tabulek a grafů
Tab. 1 a graf č. 1 Zpracované formy porodního plánu 42
Tab. 2 a graf č. 2 Oficiální část porodního plánu 43
Tab. 3 a graf č. 3 Porodní plán v jednotlivých fázích porodu 44
Tab. 4 První doba porodní 45
Graf č. 4 První doba porodní 46
Tab. 5 a graf č. 5 Holení 47
Tab. 6 a graf č. 6 Klyzma 48
Tab. 7 a graf č. 7 Monitorace plodu 79
Tab. 8 a graf č. 8 Dirupce 80
Tab. 9 a graf č. 9 Tlumení bolesti 49
Tab. 10 a graf č. 10 Přítomnost cizích osob 50
Tab. 11 a graf č. 11 Přítomnost doprovodu 51
Tab. 12 a graf č. 12 Poskytování informací 81
Tab. 13 a graf č. 13 Použití medikace v první době porodní 52
Tab. 14 a graf č. 14 Aktivita a poloha 82
Tab. 15 a graf č. 15 Druhá doba porodní 53
Tab. 16 a graf č. 16 Použití medikace ve druhé době porodní 83
Tab. 17 a graf č. 17 Episiotomie 84
Tab. 18 a graf č. 18 Třetí doba porodní 54
Tab. 19 a graf č. 19 Přestřižení pupečníku 85
Tab. 20 a graf č. 20 Darování pupečníkové krve 86
Tab. 21 a graf č. 21 Porod placenty 87
Tab. 22 a graf č. 22 Použití medikace ve třetí době porodní 88
Tab. 23 Novorozenec 55
Graf č. 23 Novorozenec 56
Tab. 24 a graf č. 24 Akceptování ošetření novorozence 89
Tab. 25 a graf č. 25 Kontrola pediatrem 90
Tab. 26 a graf č. 26 Měření novorozence 91
Tab. 27 a graf č. 27 Vážení novorozence 92
Tab. 28 a graf č. 28 Kredeizace 93
8
Tab. 29 a graf č. 29 Aplikace vitamínu K 94
Tab. 30 a graf č. 30 Dokrmování novorozence 95
Tab. 31 a graf č. 31 Kalmetizace 57
Tab. 32 a graf č. 32 Odběry na metabolické vady 96
Tab. 33 a graf č. 33 Přítomnost na pokoji 97
Tab. 34 a graf č. 34 Doba poporodní 58
Tab. 35 a graf č. 35 Propuštění do domácího ošetření 98
Tab. 36 a graf č. 36 Ošetření porodního poranění 99
Tab. 37 a graf č. 37 Mytí novorozence 100
Tab. 38 a graf č. 38 Porod a vyjádření postoje 59
Tab. 39 a graf č. 39 Přirozený porod 60
Tab. 40 a graf č. 40 Operační porod 61
Tab. 41 a graf č. 41 Výběr anestézie při operačním porodu 101
Tab. 42 a graf č. 42 Slovní formulace použitá v porodních
plánech 62
Tab. 43 a graf č. 43 Hodnocení porodního plánu respondentkami z řad
těhotných žen 110
Tab. 44 a graf č. 44 Hodnocení porodního plánu respondentkami z řad
porodních asistentek 111
Tab. a graf č. 45 Použitelnost porodního plánu v ošetřovatelské
dokumentaci 112
9
Úvod
Téma své bakalářské práce Porodní plán, možnosti uplatnění jsem si vybrala na
základě zkušenosti s klientkami, které si přinášejí porodní plán k porodu na porodní sál.
Porodní plán si ženy přinášejí z různých důvodů. V počátku to byly převážně
alternativní rodičky, které si přály rodit jiným způsobem, než byl v té době ve většině
porodnic aplikován. Počet těchto žen byl velice sporadický. Rozvojem předporodních
příprav, internetu, medializace v televizi a časopisech se počet těchto žen zvyšuje. Mění
se ale důvody, pro které si ženy porodní plán sestavují. Může to být strach z neznámého
prostředí, žena může být poprvé v nemocničním zařízení. Také zkušenosti kamarádek,
ale i důkladnější příprava obou rodičů na těhotenství a porod. Mohou to být i názory
soukromých porodních asistentek, které vedou k potřebě sestavení porodního plánu.
Samozřejmě i špatná zkušenost z předchozího porodu a strach o nenarozené dítě se
stávají důvodem sestavení porodního plánu. Na druhou stranu zapojování rodičky a
jejího doprovodu do ošetřovatelské péče během porodu je kladem, který přináší do
porodního děje oboustranný pozitivní efekt. Porodní plán dává ženě jednu z možností
k vyjádření se o představě a přání během porodu a šestinedělí.
Dnes již není příchod rodičky s porodním plánem na porodní sál nijak neobvyklým
jevem, a proto bych chtěla výzkumem v této oblasti získat širší povědomost o této
problematice, která se přímo týká mé profese, porodní asistentka. Porodní plány jsem
shromažďovala v průběhu tří let.
Práce je pojata jako teoreticko–empirická. V teoretické častí jsem se snažila
shromáždit a utřídit co nejvíce dostupných informací vztahujících se k tomuto tématu.
Při praktické části práce jsem provedla kvantitativní obsahovou analýzu u 84 porodních
plánů. Na základě výsledků analýzy vznikl porodní plán, který jsem předložila
k posouzení těhotným ženám a porodním asistentkám. Cílem této práce bylo využití
výsledků analýzy pro vznik porodního plánu a zvážení možnosti jeho zavedení do
ošetřovatelské dokumentace na porodním sále.
10
1. Teoretická část
1.1. Novodobé porodnictví
Dnešní novodobé porodnictví sebou přináší řadu změn. Tyto změny se netýkají
pouze rozvoje oboru porodnictví a zavádění moderních technologií, ale i řady změn
v myšlení a postoji nynějších těhotných žen k těhotenství a vlastnímu porodu.
V minulosti se chovaly rodičky spíše pasivně, přijímaly rady a pokyny lékařů a
porodních asistentek bez zjevných přání či námitek. Věk rodiček se pohyboval mezi 18ti
až 23-mi lety. Dnes se věk, kdy žena přivádí na svět své dítě ustálil mezi 29-ti až 33mi
lety i více. Porodnice byly tabu pro blízké příbuzné a veřejnost, rodičky neměly
možnost podělit se s otcem dítěte o první krásné okamžiky s novorozencem. Návštěvy
byly zakázány, novorozenci nebyli s matkami na pokoji, ale na novorozeneckých
odděleních. Maminkám byly jejich děti nošeni jen na dobu nutnou na kojení. I délka
hospitalizace byla sedm dní, tedy podstatně delší než je to dnes obvyklé. Nejen díky
jinému věkovému rozložení, ale i novým možnostem v dostupnosti k informacím, se
změnil postoj žen ke svému těhotenství i porodu. Jejich partneři se chtějí aktivně podílet
na porodu, chtějí být informovaní a moci spolurozhodovat o postupech a dění kolem
sebe. Porod přestává být doménou ženy. Do porodnice si přináší porodní plány, které
jsou důkazem, že o svém porodu přemýšlí a nespokojí se pouze s odevzdáním do rukou
zdravotnického personálu. Písemně v nich sdělují své požadavky, přání a představy o
průběhu porodu. Rodičkám s porodním plánem, ale i bez něj, dává personál zpravidla
dostatečný prostor k vyjádření se o představě o průběhu porodu. Je však důležité, aby
požadavky nebyly postaveny do opozice proti zdravotnické legislativě, kterou se musí
zdravotnický personál řídit. Některá přání v porodních plánech jsou standardním
postupem, který se dodržuje u všech rodiček, některá pak nejsou tak obvyklá, ale jsou
reálná, a je možné pokusit se o jejich splnění. Bohužel některá jsou i nereálná a
neslučují se s možnostmi porodnice. Stává se, že si různé body porodního plánu
navzájem odporují, proto je důležité si s ženou o všech bodech postupně promluvit, a
ujasnit si, co je pro ní opravdu důležité. Informovanost o všech výkonech a úkonech
11
během porodu je v nynějších porodnicích normálním stavem. Bohužel konfliktní situace
a agresivní chování rodičky či doprovodu nemůže vést k žádnému řešení. Současné
porodnictví nevidí úspěšné ukončení těhotenství v předání zdravého novorozence
matce. Klade si za cíl vytvořit z mimořádné události v rodině ženy, kterou porod
bezesporu je, období, které zůstane krásnou vzpomínkou pro rodičku, ale i pro její
blízké. (5)
1.2. Porod
1.2.1. Definice porodu
Porodem (partus) nazýváme každé ukončené těhotenství, při kterém je narozen živý
novorozenec o minimální hmotnosti 500g, nebo přežije-li novorozenec i s menší
hmotností alespoň 24 hodin. U mrtvě narozeného plodu je nově stanovenou podmínkou
porodu rovněž minimální hmotnost 500g. Známkami života novorozence se rozumí jeho
dech nebo srdeční akce či pulzace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, dříve než byl
pupečník přerušen nebo placenta porozena a srdeční akce nebyla resuscitaci navozena.
Porod do konce 37. týdne těhotenství označujeme jako předčasný (partus praematurus).
Definice předčasného porodu naráží na možný posun koncepční ovulace a na
nepřesnosti v údaji týdne těhotenství stanoveného podle dne poslední menstruace.
Od 38. do 42. týdne těhotenství včetně hovoříme o porodu v termínu nebo také o
včasném porodu (partus maturus) a ukončení těhotenství po 42. týdnu těhotenství
označujeme jako opožděný porod (partus serotinus). (1)
12
1.2.2. Alternativní porod
Je přirozený porod při zohlednění psychologických a fyzických potřeb těhotné ženy
během porodu, s podporou její aktivní účasti na tomto ději. Pod názvem „přirozený“
porod nebo „natural childbrith“ se původně skrýval způsob vedení porodu, kdy se
nepodávaly bolest utišující prostředky. Smyslem bylo minimalizovat farmakologické
ovlivnění dítěte. Tento směr byl logickým vyústěním situace na konci první poloviny
20. století, kdy vznikal u porodníků mylný pocit, že porodní bolesti lze zvládnout
použitím silných analgetik. Alternativní porodnictví v současné době klade důraz na
respektování individuálních přání rodičky a jejího partnera. Dnes se má zcela oprávněně
za to, že úspěšné ukončení těhotenství by nemělo končit „pouze“ předáním zdravého
novorozence jeho zcela zdravé mamince. Z porodu se vytváří mimořádná událost
v životě rodiny a na porod by měla zůstat krásná vzpomínka nejenom ženě, ale i všem
jejím blízkým. (4) Vývoj jde ovšem i v porodnictví rychle dopředu……
Francouzský porodník Frederic Leboyer ve své publikaci z roku 1974 „Porod bez
násilí“ kritizuje stávající způsob porodnické péče, který je plný stresujících vlivů na
ženu i na plod a novorozence. A stanovuje postup snižující stresové vlivy na rodičku a
novorozence. Hlavní zásady Leboyerova postupu se dělí na dvě části, porodnickou a
pediatrickou. (4)
Porodnická:
psychologická příprava matky – pomáhá se navodit citový vztah k dítěti,
vysvětlení přístupu k dítěti;
ticho – s matkou hovořit co nejméně, všechny pokyny a uklidňování pronášet
velmi tlumeným hlasem, klidně, jemně, po porodu dítěte ani slovo, v nutnosti
nezvučný šepot;
trpělivost – pomalé, jemné pohyby, psychická i fyzická relaxace porodníka,
dostatek času, žádná intervence, jen sledování ozev;
pozornost a naprosté soustředění – porod zcela absorbuje pozornost okolí,
zapomíná se na čas, ztotožnění s dítětem, okolí má vnímat každý detail;
technika – po porodu se nesahá na hlavičku, dítě se uchopí v podpaždí a pomalu
se položí matce na břicho do polohy v klubíčku, na bříško nebo na boku, nechá
13
se dotepat pupečník do konce, což trvá sedm i více minut, je nutné sledovat jeho
pulsaci.
Pediatrická:
pečlivé pozorování začátku dýchání, dítě se nestimuluje, neodsává se
odcházející plicní tekutina, sleduje se barva a chování dítěte;
neudělá-li to matka sama, vedou se její ruce k masáži zádíček, na nic se
nespěchá, masáž zádíček se provádí jemnými peristaltickými vlnami shora dolu,
ruce se střídají, jedna plynule navazuje na druhou, zásadně se nemluví!
jakmile dítě začne uvolňovat ručky a nožky, pomáháme mu – položíme dítě na
bok, obracíme velmi něžně, pomalu, se stálou oporou zádíček;
po dotepání pupečníku porodník oddělí dítě a porodní asistentka uloží dítě do
vaničky s teplou vodou (38 – 39 ºC), dítě pokládá do vody podle reakce
nadvakrát či natřikrát a nechává je ve vodě do úplného uvolnění;
porodní asistentka dítě zvedne z vody opět nadvakrát či natřikrát, podle jeho
projevené nelibosti a položí je do nahřáté osušky, na boku, ve flexi;
dítě se položí na bok na vyhřátý stůl, stále se podepírají záda, končetiny musí
mít možnost pohybu, ošetříme pupečník a osušíme dítě, (teplo, šero);
dítě se položí matce na břicho, hlavičkou k levému prsu, aby slyšelo tlukot jejího
srdce. Ponechá se volná aktivita matce i dítěti, mlčí se, jen se pozoruje,
eventuálně se jemně pomáhá při pokusech o přisátí;
dítě se uloží do teplé pleny, zváží se na boku, velmi jemně se zabalí do teplých
plen (i hlavička) a uloží se na postel k matce. Délka dítěte se neměří, neprovádí
se preventivní dezinfekce jeho očí, dítě se jen označí;
po odvezení matky ze sálu se současně s matkou překládá na pokoj šestinedělí i
dítě, očistná koupel a kredeizace se provádí také na oddělení šestinedělí. Délku
dítěte a obvod hlavy měříme až při propuštění. (4)
V 80. letech vydává Odent své zkušenosti v knize „Birth Reborn“ (Znovuzrozený
porod). Klade důraz na chování personálu porodnice, který musí mít na mysli vnímání
plodu. Je na ženě, aby si našla ideální polohu, která je většinou vertikální. Vhodná je
poloha v kleče se skloněnou hrudí, poloha modlitby. Porod má proběhnout v podřepu
14
s oporou jedné nebo dvou osob. V této pozici dochází k maximálnímu vzestupu tlaku
v malé pánvi a relaxaci svalstva pánevního dna. Během porodu je nutné co největší
omezení osob, které k rodičce nemají osobní vztah, nesmí být vystavena mnoha
pohledům. Ošetřující personál zastupuje porodní asistentka, která musí navázat
s rodičkou pozitivní vztah, a to nejen psychický, ale vhodný je i přímý tělesný kontakt.
Pokud si to rodička přeje, je přítomnost otce a rodiny vítána. Žena během porodu
potřebuje klid a ne stimulaci. Prostředí ve kterém žena rodí, se musí vybavením nábytku
a barvami podobat civilně zařízenému pokoji. V průběhu kontrakcí má žena relaxovat
v bazénu s teplou vodou, nemá zadržovat křik. Je nutné aby porod proběhl v přítmí a
v tichu a aby se zabránilo nepříjemné stimulaci novorozence světlem a hlukem. Dítě
musí být okamžitě umístěno na břicho matky, aby mohlo být v kontaktu kůže na kůži.
Důležitý je pohled z očí do očí, ruce mají být volné, aby mohlo dojít ke komunikaci
ruce – ústa. Důraz je kladen na okamžité první přisání. Pupečník má být přestřižen, až
po dotepání. Je nutné minimalizovat aplikaci léků při porodu. (3)
Leboyer používání léků zavrhl, Odent je výrazně omezil. Odent se nezabývá
porodnickou problematikou komplexně. Na jedné straně zlehčuje závěry klinických
studii, na straně druhé povyšuje vědecké práce, které potvrzují jeho vlastní argumenty.
Nadmíru se věnuje subjektivním prožitkům ženy a téměř nevěnuje pozornost
nitroděložnímu stavu plodu. Předpokládá, že klidné prostředí okolo rodičky je zárukou
dobrého nitroděložního zdraví plodu. Místo elektronického monitorování plodu nabádá
k používání stetoskopu nebo nanejvýše jednoduchého přístroje, který prý je na rozdíl od
běžného kardiotokografického přístroje bez negativního vlivu na plod. V knize zcela
chybí hodnocení stavu novorozenců po porodu. Závěrem je nutno říci, že nelehká práce
průkopníků nakonec přinesla své plody. (4)
Žena u porodu přestává být osamocena v obavách, úzkosti, v porodních bolestech a
nakonec i radost z narozeného dítěte má s kým sdílet. Porodní plán může být další
alternativou, která může ženě poskytnout komunikační prostor pro vyjádření představ o
porodu. Je zde samozřejmě nutná následná kvalitní oboustranná spolupráce mezi ženou
a zdravotnickým personálem při realizaci těchto představ. Výsledkem této spolupráce
může být porod, který zároveň splňuje požadavky, které si na něj klade žena, ale
zároveň je v souladu s pravidly a standardy dané porodnice.
15
1.2.3. Lékařsky vedený porod
Moderní porodnictví pod tímto pojmem rozumí souhrn všech organizačních a
medicínských opatření zajišťujících optimální péči o rodičku a její plod, které
odpovídají současnému stavu lékařské vědy ve všech oblastech oboru. Současně s tímto
požadavkem je povinností každého porodnického pracoviště vytvořit pro rodičku
prostředí, které v ní vyvolává pocit maximálního bezpečí a důvěry v ošetřujícího lékaře
a porodní asistentky, kteří by jí pomohli překonat všechny negativní stránky porodního
děje tak, aby si vytvořila pozitivní silné emoční vazby na své dítě. Z tohoto hlediska je
pak nutno chápat i možnost přítomnosti otce u porodu. (1)
1.2.4. Indukovaný porod
Preindukce a indukce porodu nejsou léčebné porodnické metody, to znamená, že
neodstraňují příčinu rizika nebo patologického stavu matky nebo plodu. Jde o metody
preventivní, kdy se předčasným vyvoláním porodu, a tím převedením plodu
z nitroděložního prostředí do samostatného života, předchází negativním následkům
dalšího pokračování gravidity. Tím se pozitivně ovlivní zdravotní stav matky,
plodu/novorozence, nebo obou. (1)
Preindukce (priming, ripening) je soubor metod, které vedou k uzrání děložního hrdla
ve smyslu jeho zkrácení a prosáknutí. Tím se zvýší senzibilita mateřského organismu,
zejména děložních tkání, k působení indukčního preparátu. (1)
Indukce je umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení těhotenství, pokud je
svalovina děložní normotonická, nejsou přítomny děložní kontrakce a je zachován vak
blan. Z časového hlediska je k indukci porodu u viabilního plodu považována hranice
23 týdnů + 1den. (1)
Provokace porodu je v české literatuře definována jako vyvolání děložních kontrakcí
v případech předčasného nebo předtermínového odtoku plodové vody u viabilního
plodu. (1)
16
1.2.5. Programovaný porod
Je indukce děložní činnosti v termínu bez lékařské indikace, kdy důvodem je přání
pacientky ukončit termínové těhotenství, za předpokladu splnění lékařských podmínek
pro tento porod. Je veden v dopoledních hodinách za ideálních podmínek pro matku,
plod/novorozence, příbuzné pacientky a ošetřující personál. Programovaný porod neřeší
žádná rizika nebo patologie těhotenství. (1)
1.2.6. Operační porod
Porod kleštěmi (partus per forcipem) je instrumentální vybavení hlavičky plodu
vstouplé a fixované v malé pánvi. Tento porod náleží svým vývojem k základním
kapitolám historie porodnictví, ve svém současném pojetí však stále patří do
porodnictví moderního. I při poměrně malé frekvenci této operace (mezi 1-3 %) je
nejčastějším vaginálním výkonem ukončujícím porod po císařském řezu, je ze všech
plod vybavujících operacích na druhém místě. (1)
Vakuumextrakce je další vaginální instrumentální metoda vybavení hlavičky plodu.
Principem této metody je vytvoření artificiálního porodního nádoru na měkkých tkáních
kalvy pod tlakem a trakcí za hlavičku prostřednictvím přisáté peloty. (1)
Císařský řez (sectio caesara) je porodnická operace, při niž je plod extrahován
z dělohy cestou břišní. (5) Patří mezi nejčastější operaci, kterou se ukončuje těhotenství
ve třetím trimestru a za porodu. Na rozdíl od vaginálních operací, které porod ukončují
až v závěru druhé porodní doby, císařským řezem se končí většinou dříve. V minulosti
byl vždy spojen se značnou mortalitou matek, což bránilo jeho rozšíření. Při změnách
celkového pojetí porodnictví se také měnila i frekvence císařských řezů. Zlepšující se
operační podmínky umožnily širší uplatnění této operace. Jestliže na přelomu století byl
císařský řez vysoce výběrovou operaci s frekvencí 0,5 %, před druhou světovou válkou
četnost operace byla pod 1 % a před třiceti lety činila kolem 2 %. V současnosti je
císařský řez podstatně častější operací. V České republice je průměrná frekvence přes
16 % a v perinatologických centrech kolem 20 %. (1)
17
1.2.7. Porod v domácnosti
Je riskantní pro matku a dítě, není akceptován jako postup lege artis Českou
gynekologicko-porodnickou společností. Je sporný i z hlediska právního. Matka
rozhoduje o ohrožení dítěte, které o vlastní vůli nemůže rozhodnout jinak.(1)
1.2.8. Etické problémy na porodním sále
Zatímco etické problémy v obecné medicíně se řeší vždy ve vztahu lékař – pacient,
je v porodnictví situace značně komplikovanější, protože přistupuje třetí subjekt – plod.
Vznikají tak 4 oblasti možných konfliktů zájmů:
1. Konflikt mezi prospěchem těhotné, z jejího pohledu a pohledu lékaře.
Tam, kde žena odmítá navrženou léčbu, budeme zřejmě respektovat její postoj,
avšak po důkladném vysvětlení a podepsání negativního reversu. Jiná situace je
v případě, kdy žena naopak vyžaduje určitý léčebný postup, např. ukončení porodu
císařským řezem. Měla by zde převážit situace, ve které se hodnotí lékařská indikace, či
zda jde o situaci medicínsky spornou. V každém případě musí být dobře zváženy šance
matky a dítěte.
2. Konflikt mezi prospěchem plodu z pohledu matky a pohledu lékaře.
Chápeme-li plod jako pacienta, může být lékařský postoj ve formě direktivního
poradenství, ať již jde o otázku ukončení těhotenství, doporučení konzervativního
postupu, či agresivní léčbu (tokolýza, císařský řez). Naše doporučení by mělo korelovat
se závažností postižení plodu – čím je poškození plodu těžší, tím by doporučení mělo
být méně direktivní.
3. Konflikt mezi prospěchem těhotné z pohledu matky a prospěchem plodu z pohledu
lékaře.
Je pochopitelné, že zdraví a prospívání plodu je za obvyklých okolností vysokou
hodnotou pro matku a prospěch plodu a prospěch její se prolínají. Do této oblasti by
patřil nejčastější konflikt zájmu mezi matkou a plodem, tj. otázka interrupcí.
4. Konflikt mezi prospěchem matky a plodu z pohledu lékaře.
Patří sem situace, kdy záchrana života plodu přímo ohrožuje matku, jako je např.
nádorové onemocnění matky nebo takové nemoci matky, při nichž musí užívat léky,
18
které mohou potencionálně ohrozit plod. Nelze-li získat vyjádření matky panuje shoda,
že je třeba dát přednost životu těhotné. Nelze však vyloučit, že žena může mít takové
přání, které může mít tragické dopady. Pak je nutné sepsání řádného a podrobného
reversu. (5)
1.3. Porodní plán pohledem lékaře
Porodní plán je písemný seznam požadavků matky, které by chtěla dodržet během
porodu. Již při přijmu do porodnice se porodní asistentka a lékař seznamují z porodního
plánu s úmysly ženy a jejího partnera. Porodní plán nahrazuje tedy prostředníka mezi
matkou a personálem porodnice. Tento materiál by měla připravit porodní asistentka
z porodního sálu, kde se matka chystá rodit. Napsat odborně správně porodní plán není
vůbec jednoduché, jak se na první pohled zdá. Měl by být vypracován tak, aby
v případě porodních nepravidelností, které často matka ani na svém těle nemusí
pociťovat, nebyl dogmatem, jehož úzkostlivé dodržování by mohlo ohrozit zdraví
rodičky nebo jejího dítěte. Profesionálně provedený porodní plán má mít vždy, pro
každý úsek porodu, několik alternativních řešení. Nikdo dopředu nemůže znát a tedy ani
zaručit hladký průběh porodu. (4)
1.4. Porodní plán pohledem porodní asistentky
Porodní plán pomáhá nastávající mamince uvědomit si, co ona sama považuje za
důležité – utřídit si priority. Může také sloužit jako seznam nebo nápověda. Porodní
plán také podněcuje k získání většího množství informací, na jejichž základě mohou
maminky učinit tzv. informovaný výběr ohledně jakéhokoli kroku, který se s nimi bude
dít. Porodní plán by měla sestavit nastávající maminka, v ideálním případě společně
s partnerem (partnerkou), která ji bude doprovázet. Bylo by dobré, aby svůj porodní
plán prodiskutovala s porodní asistentkou z porodního sálu, kde se chystá rodit. Porodní
plán by měl obsahovat seznam toho, co by si maminky přály v optimálním případě,
z čeho jsou ochotny slevit, bude-li vše v pořádku a jak by se rády zachovaly v případě
komplikací nebo ve chvíli, kdy by vše nešlo podle jejich vlastního porodního plánu. (7)
19
1.5. Význam předporodních plánů
Studie Blanky Čermákové privátní porodní asistentky z Brna, kterou přednesla na
45. mezinárodní konferenci o přirozeném porodu. Konference nesla název Přivádíme
děti na svět… a konala se 1. - 3. února 2001 v Praze v hotelu Pyramida.
Podkladem pro vypracování předporodního plánu bylo 11 otázek z projektu Atlantis
vedeného Dr. Henrietou Nazzari. Ženy tyto otázky zodpovídaly v těhotenství a po
porodu. Ve studii porovnávala rozdíly mezi představou o porodu a skutečností. Studie
se skládala z výpovědí 70 žen s věkovým průměrem 28 let. 34 žen bylo
vysokoškolaček, 33 středoškolaček, 3 vyučené. 14 žen byly druhorodičky a 56 žen
tvořily prvorodičky. Otázky byly formulovány volně, a proto nebylo možné provést
procentuální vyhodnocení.
Závěr této studie byl, že deset žen z celkového počtu uvedlo, že jejich představa byla
výrazně odlišná od skutečnosti, že se cítily a cítí silně zklamané. U šedesáti žen se
představa a skutečnost výrazně nelišily, tyto ženy hodnotí porod jako neopakovatelný
silně emotivní zážitek. Vypracování předporodního plánu ženy hodnotí kladně. Při
plánování si uvědomí, co od porodu očekávají, na koho budou spoléhat, jaké mají
nároky na prostředí. Partneři si ujasní svou roli a formu spolupráce v průběhu porodu,
v poporodním období i v zátěžových situacích a společně vybírají porodnici. (9)
1.6. Obsah porodního plánu
Obsah porodního plánu by měl všem zúčastněným na porodu napovědět, že je pro
ženu důležité mít možnost volby. Měl by obsahovat postupy, které jsou pro ní
nejdůležitější a jak by si přála, aby o ní bylo pečováno. Je důležité se při vytváření
porodního plánu zamyslet nad tím, co je opravdu v určitou chvíli nejdůležitější a jak
postupovat, když to nepůjde podle původního plánu. Ideální je projít si porodní plán
s porodní asistentkou, která pracuje na porodním sále zdravotnického zařízení, kde žena
předpokládá že porodí. (6)
Opravdu ideální by bylo probrat porodní plán na konci těhotenství a to bod po bodu.
Ujasnit si, co je opravdu priorita a co není, za jakých okolností lze určitá přání splnit a
20
která opravdu jsou nesplnitelná. Žena se také může dozvědět, co umožňuje provoz
porodního sálu, jaká jsou vnitřní opatření zdravotnického zařízen, aby nebyla nemile
překvapena co lze a nelze. Pokud se porodní plán s ženou rozebírá až během porodu
nebo když nastanou nějaké komplikace, bohužel již někdy není dostatek času na dlouhé
vysvětlování. Žena i doprovod potom mohou být i rozčarováni z nedostatku prostoru.
Porodní plán by se měl používat jako průvodce porodem, ale měl by být připraven na
změnu, pokud nastanou podmínky vyžadující lékařský zásah. Během porodu se vždy
jedná nejméně o dva lidské životy, na to se nikdy nesmí zapomínat.
1.6.1. Porodní plán by měl obsahovat :
úvod
možnosti během první doby porodní
možnosti během druhé doby porodní
možnosti během třetí doby porodní
možnosti během doby poporodní
neočekávané situace
osobní přání
Úvod porodního plánu může být zdrojem informací o osobních údajích rodičky, co
by si žena přála, aby o ní personál věděl a také vzkaz personálu. V něm žena popíše, co
by ocenila, jaký tip pomoci nebo odborné péče by si přála. Může zde popsat své pocity
a postoje, víru v něco nebo postupy či aktivity, kterým výrazně dává přednost nebo si
výrazně nepřeje. Nebo popsat svou předešlou zkušenost s ošetřovatelskou péčí
v nemocnici, své obavy a nebo jiné informace, které by pomohli personálu lépe jí
poznat a pečovat o ni podle jejich představ.
Možnosti během první doby porodní by měli ukázat postoj ženy k činnostem, které
se vztahují k této části porodu. Od volnosti pohybu, užití rehabilitačních a relaxačních
pomůcek a metod, přes kontrolu plodu, aplikaci léků, přijmu tekutin a potravy,
vyprazdňování, holení a přítomnosti studentů a mediků.
21
Možnosti během druhé doby porodní by měli ukázat postoj ženy k vlastnímu
porodu. Pozici pro druhou dobu porodní, techniku tlačení a pohled na porodní poranění.
V třetí době porodní a době poporodní by žena měla vyjádřit postoj k prvnímu
kontaktu s novorozencem, ke kojení a následné péčí o novorozence. Vyjádření by se
mělo vztahovat k placentě, pupečníku a ošetření možného porodního poranění.
V neočekávaných situacích by mělo být vyjádření, jak se staví k následujícím
komplikacím. Obtížná první doba porodní nebo druhá doba porodní. Císařský řez,
předčasně narozený nebo nemocný novorozenec.
Osobní přání je vyjádřením dokreslení atmosféry porodu jako nejkrásnějšího
nezapomenutelného zážitku pro ženu, její doprovod a novorozence. Použitím hudby,
tlumeného světla, hlasů, masáží, ale také prvním kontaktem s novorozencem. Zde žena
může individuálně vyjádřit co má pro ni největší prioritu. (6)
1.6.2. Jednotlivé body porodního plánu a možnosti porodnice
Klyzma je aplikace tekutiny přes konečník do tlustého střeva za účelem jeho
vyprázdnění. Očistné klyzma pomůže vyprázdnit stolicí naplněné tlusté střevo, které
může bránit vedoucí části plodu vstupovat do pánve. Intenzivním vyprázdněním se
porod může rozběhnout na základě vzrůstající hladiny prostaglandinu, který se při
vyprazdňování střev uvolňuje. Vlivem prostaglandinu hrdlo děložní měkne a zkracuje
se. Klyzma se používá v předporodní přípravě při indukci porodu nebo po dohodě
s rodičkou k podpoře děložní činnosti během první doby porodní. (4)
Holení se provádí po domluvě jen v místech možného porodního poranění na hrázi.
Nesouhlasí- li žena není nutností, ale je nutné upozornění na vliv na hojení porodního
poranění.
22
Použití medikace během porodu, je vždy na základě lékařské ordinace, po zvážení
jiných alternativ. Záleží na postupu porodu, stavu plodu a matky. Vždy se jedná
individuálně.
Přítomnost či nepřítomnost studentů bývá na porodním sále po předchozím souhlasu
či nesouhlasu ženy a jejího doprovodu. Žena může souhlasit s jednou studentkou, která
se o ní stará během porodu současně s porodní asistentkou z porodního sálu, která ji
doprovází celou svou pracovní dobu.
Monitorace plodu je metoda, při které kontrolujeme ozvy srdeční plodu. Lze to
provádět stetoskopem či doplerem, bez záznamu. Nebo karditokografem (CTG) buď
zevním či vnitřním, pak hovoříme o zevním či vnitřním monitorování plodu se
záznamem. Souběžně registrujeme srdeční frekvenci plodu a děložní motilitu. Během
porodu pomáhá CTG plodu hodnotit stav plodu a jeho odpověď na zátěž porodem
vzniklou. Lze hodnotit i intenzitu porodních kontrakcí. Monitorace plodu se při
fyziologickém průběhu porodu provádí intermitentně, ve dvacetiminutových
záznamech. Poloha ženy při CTG záleží na jejích schopnostech či možnostech i
technických parametrech přístroje. Může to být od sedu, stoje, kleku, přes bok či polohu
na zádech. (6)
Pití během porodu bývá rodícím ženám doporučováno a porodní asistentka ženu
opakovaně pobízí aby po malých dávkách, ale nepřetržitě doplňovala tekutiny. Vhodná
je neperlivá voda, lehce slazený čaj. K infuzní terapii se přistupuje na základě
nemožnosti přijmu tekutin per os ze zdravotních důvodu matky či plodu.
Jídlo během porodu je povolováno individuálně po dohodě s lékařem, po porodu je
většině maminek jídlo ihned povoleno.
Doprovod u porodu je osoba, s kterou rodící žena chce strávit okamžiky zrození
svého dítěte. Měla by to být osoba, které důvěřuje a s kterou chce tento okamžik strávit.
Doprovod by měl ženě přinést psychickou i fyzickou podporu, oporu a útěchu v její
23
„těžké hodince“. Může to být manžel, otec dítěte, kamarádka, sestra, matka rodičky či
dula.
Polohu a aktivitu během porodu žena zaujímá takovou, která jí v té určité době
nejvíce vyhovuje. Pohyb jí může dát pocit cítit se mnohem lépe a porod se tím může i
urychlit. Někdo je celou dobu porodu aktivní, střídá polohy během kontrakce a relaxace.
Někdo je pasivní a pocity během kontrakce dobře snáší v posteli pod peřinou a porod
dobře postupuje. Vše je velice individuální a vždy záleží na ženě, jakou eventualitu si
pro sebe zvolí.(6)
Informace o průběhu porodu, stavu dítěte a možných eventuálních zásazích do
porodního děje jsou ženě podávány průběžně. Její souhlas (pozitivní reverz)
s navrženým výkonem či zákrokem je dán zákonem. Nesmí se zapomínat na čas, který
je potřeba na zodpovězení všech otázek ženy i doprovodu k danému výkonu či zákroku.
Při nesouhlasu je nutno sepsat negativní reverz se všemi jeho náležitostmi.(1)
Koupel, sprcha, vířivá lázeň mají uvolňující efekt. Stimulace kůže pomocí sprchy či
vířivky je velice příjemná a pomáhá omezit vnímání bolesti. Ve vaně nebo sprše se
stahy zdají méně intenzivní a teplá lázeň někdy může i urychlit pomalý postup v první
době porodní.
Teplo a chlad jejich blahodárný účinek lze využít při porodu. Během první doby
porodní lze přiložit na podbřišek nebo dolní část zad ke zmírnění bolest termofor
s horkou vodou nebo zahřátý pytlík s rýží nebo třešňovými peckami. Lze použít i
elektrickou dečku. Nesmíme zapomínat na dotek, který je pro ženu formou něžné a
uklidňující masáže. Individuálně dle ženy lze použít tření bolestivého místa, poplácání
dodávající odvahy, pevné objetí, pohlazení po vlasech či tváři. Někdo dá přednost
formální masáži s rytmickým třením nebo hnětením zad, nohou, ramen. K masáži se
používá nedráždivý olej. (6)
Aromaterapie znamená v překladu z řečtiny „péče, podpora, pomocí vůně“. Patří
mezi velmi staré metody, které používali již staří Sumerové, Asyřané, Egypťané a jiní.
24
Lze ji využívat v mnoha oblastech života. Vůně můžete vnést vlastně kamkoli a zařadit
je do svého všedního života, ale také ve chvílích výjimečných a svátečních. Snahou
aromaterapie je snížit na minimum problémy související s těhotenstvím, připravit ženu
na porod a posléze i na kojení, a to pomocí přírodních prostředků. (6)
Akupresura neboli Shiatsu, toto léčitelské umění vychází ze staročínského princip
yin a yang. Tělem probíhá 12 meridiánů, podle nichž proudí životní síla. Akupresura
upravuje nesrovnalosti v toku této životní síly. Během porodu lze použít určité
akupresurní body, jejichž stlačením se může ženě ulevit od bolesti a někdy i porod
poněkud urychlit. Pro stlačení akupresurních bodů používáme palec nebo špičku prstu.
Nejčastěji používané pro porod jsou body Ho-ku a bod sleziny č. 6. Oba jmenované
body jsou citlivé a při správném stlačení bolí.(6)
Relaxace, její nácvik a zvládnutí určitého způsobu dýchání se zaměřením pozornosti
byly odedávna základními kameny příprav před porodem. Největší váhu má relaxace a
je cílem všech možných činností, které mají ženě porod zpříjemnit. Nechá-li žena své
tělo během kontrakcí ochabnout, bude bolest méně vnímat. Zvládne-li se vědomě
uvolnit, věnuje-li této činnosti během kontrakce všechnu svou pozornost. Je tato činnost
prospěšná i v případě, že se jí nepodaří uvolnit všechny svaly. Zaměstná ale svou mysl a
nebude mít tolik prostoru pro vnímání bolesti. (6)
Akupunktura je léčebná metoda, která patří do systému tradiční čínské medicíny.
Jedná se o nabodávání jehel do akupunkturních bodů na lidském těle, které leží na
akupunkturních drahách neboli drahách energie, tzv. meridiánech. Těmi proudí životní
energie čchi a jsou spojeny s jednotlivými orgány. Akupunktura se snaží předcházet
nerovnováze v toku energie a odstraňovat ji.
Homeopatie je terapeutická metoda založená na tzv. principu podobnosti, tedy na
poznání, že existuje využitelný vztah mezi toxickým a terapeutickým účinkem dané
látky. Některé látky, použité v měřitelných koncentracích, vyvolávají u zdravého
jedince soubor příznaků, které jsou schopny léčit u jedince nemocného, jsou-li mu
podávány ve velice nízkých koncentracích. Homeopatické přípravky jsou používány ve
25
velmi slabých dávkách, nazývaných infinitezimální. Číslo na tubě označuje stupeň
ředění a písmena CH informují o tom, že se jedná o centezimální ředění dle
Hahnemanna, zakladatele homeopatie. Výběr ředění podléhá následujícímu pravidlu:
čím větší je podobnost mezi příznaky pacienta a příznaky, které vyvolává daná látka,
tím vyšší ředění musí být použito a naopak. Homeopatické léky dokážou účinně zmírnit
obtíže provázející těhotenství, jako jsou nevolnost, zvracení a žaludeční potíže. Během
porodu lze homeopatii použít při nepoddajnosti děložního hrdla, nepravidelných a
neúčinných kontrakcích. Po porodu k urychlení hojení a vstřebávání hematomu a
k podpoře kojení. (11)
Dirupce (amniotomie) protržení vaku blan nástrojem - jemným háčkem
(dirupátorem) se provádí při normálním vaginálním vyšetření, je to bezbolestný výkon
jak pro matku, tak i pro plod. Provádí jej lékař nebo porodní asistentka. Podle dnešních
názorů není vak blan nezbytný až do úplného rozvinutí branky. Protržením plodových
obalů ve vhodném okamžiku a při dobré děložní činnosti se porod mírně uspíší. Pokud
není vak blan protržen na konci první doby porodní a vyklenuje se dokonce před
poševní vchod, již tento průběh není pro dítě zcela bezpečný. Hrozí, že se tahem blan
předčasně odloučí placenta. Dirupce se používá pro nástup nebo zesílení děložní
činnosti při indukovaném porodu. (4)
Epiziotomie (nástřih hráze) se u fyziologicky probíhajícího porodu neprovádí rutině,
ale jen v opodstatněných případech. Epiziotomie se provádí profylakticky před
instrumentální extrakcí plodu, tak při prořezávání hlavičky v případě hrozící ruptury
hráze, která se projevuje napjatou, lesklou a anemickou kůží. (5).
Dále při známkách ohrožení plodu, u nadměrného prodlužování porodu a zřetelného
nebezpečí roztržení svěrače konečníku. Měla by být vždy co nejmenšího rozsahu a
rodička by k ní měla dát vždy slovní souhlas. Pokud ani přes vysvětlení žena
s epiziotomií nesouhlasí, pak by se neměla provádět, pokud není ohroženo zdraví dítěte.
Pupečník může být podvázán okamžitě po narození dítěte. Názor na podvázání
pupečníku po dotepání se různí. Někteří porodníci a pediatři doporučují počkat, jiní
tento postup kritizují. Tělíčko novorozence může nepodvázaným pupečníkem svoji krev
26
ztratit nebo naopak ji nadměrně přijmout z placenty, záleží na poloze dítěte, zdali je pod
úrovní placenty nebo nad ní (princip spojených nádob). Obě varianty jsou pro něj
nežádoucí. (4)
1.6.3. Druhy porodního plánu
Esej
Tabulka nejdůležitějších bodů
Internetová předloha
1.6.4. Pozitiva porodního plánu
Rodička o sobě rozhoduje.
Představuje informace o rodičce a o jejích přání ohledně porodu a šestinedělí.
Umožňuje spolupodílet se na ošetřovatelské péči spolu se zdravotníky.
Rodička je více informovaná a připravena na porod.
Zná přirozené metody tlumení bolesti.
Podpora doprovodu v jejím rozhodnutí.
1.6.5. Negativa porodního plánu
Těžší navázání komunikace a spolupráce s rodičkou nebo doprovodem.
Staví zdravotníky do opozice.
Nedostatečné informace a zkušenosti rodičky s porodem x její přání.
Konflikt mezi rodičkou a doprovodem.
Rozdíl mezi informacemi v porodním plánu a přáním rodičky při porodu.
27
1.7. Doporučení WHO
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v listopadu 1996 praktického
průvodce, který popisuje doporučené praktiky během přirozeného porodu a uvádí také
ty, které se výslovně nedoporučují. Doporučení jsou výsledkem prací a zkušeností
mnoha odborníků z celého světa. Vychází ze studie prováděné v mnoha státech světa,
opírá se o reference z mnoha zdrojů, mimo jiné také o reference z databáze "Cochrane
Centre" v Německu. Řada vyspělých států světa a států Evropské Unie poskytuje
porodnickou péči stavěnou na těchto zásadách WHO. (10)
WHO doporučuje a hodnotí jako prospěšné pro matku a dítě:
• Uvážit a společně naplánovat, kdo bude přítomen u jejího porodu, seznámit s
tím jejího manžela (partnera), event. rodinu.
• Zhodnotit individuálně možná rizika u každé ženy a to jak při první návštěvě
poradny, tak vždy při každé další návštěvě a také během porodu.
• Sledovat jak fyzickou tak psychickou kondici rodící ženy během celého porodu
od počátku I. až do závěru IV. doby porodní.
• V průběhu porodního procesu nabízet tekutiny.
• Respektovat přání ženy kde porodit. Žena by již v průběhu těhotenství měla být
nezaujatě informována o všech možnostech. Měla by znát všechna pro a proti.
• Jestliže porod probíhá bez komplikací, doporučuje se do běhu porodu
nezasahovat, poskytovat péči jen nezbytně nutnou.
• Respektovat právo ženy na soukromí.
• Chování těch, kteří o ženu pečují, by mělo být empatické po celou dobu
porodního procesu.
• Respektovat právo ženy vybrat si toho, kdo jí bude v průběhu porodu
doprovázet.
• Poskytnout ženám tolik informací, kolik si přejí. Všechny dotazy zodpovědět, a
28
bude-li třeba, podat vysvětlení.
• Používat pokud možno neinvazívní nefarmakologické prostředky na tlumení
bolestí, např. masáž a relaxační techniky.
• Sledovat stav plodu nasloucháním (nikoli kontinuálně).
• Poskytnout ženě možnost zaujmout jakoukoli pozici během I. doby porodní.
Doporučit jí, aby neležela na zádech.
• Pečlivě sledovat postup I. doby porodní, např. pomocí partografu vydaného
WHO.
• Preventivně podat oxytocin u žen s vyšším rizikem krvácení.
• Zabránit podchlazení novorozence.
• Umožnit dítěti a matce co nejdříve po narození dítěte fyzický kontakt. Přiložit
děťátko do jedné hodiny po narození k prvnímu kojení tak jak to doporučují
směrnice WHO pro podporu kojení.
• Rutinní prohlídku placenty a blan.
Jako výslovně nežádoucí a škodlivé jsou označeny následující praktiky během
přirozeného porodu:
• Rutinní aplikace klystýru.
• Rutinní holení pubického ochlupení.
• Rutinní aplikace intravenózní infuze během I. doby porodní.
• Pozice na zádech během I. doby porodní.
• Rektální vyšetřování. (10)
29
1.8. Postup lege artis
Povinnost postupovat lege artis vyjadřuje § 11 Zákona č. 20/1966 Sb. Jaký je
současný poznatek lékařské vědy, je v mnoha případech formalizován v různých
doporučeních České gynekologické a porodnické společnosti ČLS, JEP, České lékařské
komory nebo i neformálních skupin autorů. Za vyjádření současných poznatku lékařské
vědy lze též pokládat texty v učebnicích, monografiích, souborné referáty v uznávaných
časopisech.
Z principu věci a podstaty vědeckého poznání samého vyplívá, že postup lege artis je
často alternativní. Vedle sebe může existovat, a obvykle existuje, více různých postupů,
které všechny lze označit jako postupy lege artis. Výše uvedená doporučení, texty
v učebnicích apod. nelze chápat jako závazné, už proto ne, že názory lékařské vědy se
vyvíjejí, někdy i překotně. V praxi je však velmi vhodné se jimi pokud možno řídit.
Zcela výjimečně se stane, že některá autoritativní instituce se o nějakém postupu
vysloveně vyjádří, že ho považuje za postup non lege artis. V porodnictví se tak stalo
vyjádřením výboru České gynekologické a porodnické společnosti, že úmyslný porod
mimo ústav je non lege artis. Ani tato vyjádření nejsou závazná, v praxi je však
nanejvýš žádoucí je respektovat.
Výjimky z postupu lege artis jsou vzácné, kdy pacientka odmítá postup lege artis.
Zde lékař pacientku co nejdůkladněji poučí, sepíše podrobný negativní reverz a dál
postupuje podle „druhého nejlepšího“ postupu. Důležité je, že výjimkou z postupu lege
artis není, když žena žádá postup non lege artis, jaksi „na vlastní riziko“ (porod
v domácnosti, epridurální anestezii při přítomnosti kontraindikace apod.). Zde lékař
vyhovět nesmí, nechce-li se vystavit riziku trestního stíhání v případě jakékoli
komplikace. (1)
30
1.9. Informovaný souhlas
Jak z Konvence o lidských právech a biomedicíně, tak ze Zákona č.20/1966 Sb., o
péči o zdraví lidu, jednoznačně vyplývá, že jakýkoli lékařský zásah nemůže být
proveden bez potřebného informování osoby a bez jejího souhlasu.
Právní normy nestanoví, jakým způsobem má být souhlas proveden. V případě
komplikovanějších nebo riskantnějších zákroků je nepochybně nutné vyžádat si souhlas
v písemné podobě (tzv. pozitivní reverz). Tento reverz musí být individuální, popsat
účel a charakter zákroku, jeho důsledky a rizika. U banálních výkonů postačuje souhlas
ústní nebo dokonce souhlas vyjádřený chováním pacienta. Rovněž v případech krajní
časové tísně (např. porod per forcipem při akutní hypoxii plodu) je možno se spokojit
s ústním souhlasem, zvláště jsou-li přítomni svědci. Důležité je, že pacientka může již
pronesený souhlas s výkonem kdykoli odvolat. (1)
1.10. Negativní reverz
Negativní reverz je nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče. Není důležité, v čem
spočívá navrhovaný postup, zda jde o převoz, aplikaci injekce, přijetí do nemocnice či
provedení operačního výkonu.
Pokud pacientka odmítá postup vyšetřování nebo léčení, který je podle názoru
zdravotníka správný, vhodný a přiměřený zdravotnímu stavu pacienta, je nezbytné o
tom zhotovit negativní reverz. Ten musí být bezpodmínečně individuální. Musí
obsahovat podrobné informace o tom, proč bylo vyšetření či léčba doporučena a jaké
následky může mít její odmítnutí. Tyto následky musí být vypočítány výslovně. I zde je
žádoucí připojit poznámku, že žena poučení rozuměla a měla možnost položit
doplňující otázky. Pokud žena odmítne léčbu a odmítne podpis reverzu, lékař i tak
reverz sepíše a podepíše jej on a svědek. I po odmítnutí doporučené léčby musí lékař
léčit jinak, navrhne tedy „druhý nejlepší“ postup.
Negativní reverz je vhodné sepsat i při odmítnutí preventivní péče, může-li to vést
k riziku pozdější zdravotní újmy. Takovým případem může být odmítnutí povinných
očkování. (1)
31
1.11. Právní předpisy a důležité dokumenty vztahující se
k tématu
Sdělení MZV č. 96/2001 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy o lidských právech a
biomedicíně
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Vyhláška č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon (8)
32
2. Praktická část
2.1. Metodika
2.1.1. Námět a název výzkumného projektu
Název výzkumného problému je Porodní plán, možnosti využití. Námětem pro tuto
bakalářskou práci se staly porodní plány, které si přinášeli od roku 2005 do roku 2007
rodičky k porodu v ÚPMD Podolí.
2.1.2. Dosavadní stav poznání
Nejsou mi známa žádná výzkumná šetření v této oblasti.
2.1.3. Cíl výzkumu
Posoudit a zhodnotit obsahovou analýzou porodní plán, jeho možnost využitelnosti
v ošetřovatelské praxi porodní asistentky. S cílem vytvoření porodního plánu, který by
se mohl stát součástí ošetřovatelské dokumentace na porodním sále.
Doplňkovým průzkumem, zhodnocení navrhovaného porodního plánu těhotnými
ženami a porodními asistentkami pracují na porodním sále v ÚPMD Podolí.
2.1.4. Výzkumný soubor
Základním výzkumným souborem byly porodní plány, které si přinášely rodičky
k porodu do ÚPMD Podolí. Do roku 2006 byl výskyt rodiček s porodním plánem velice
sporadický, proto se tento porod označoval jen v souhrnu porodu v porodopise a nelze
zpětně určit statistickou četnost výskytu tohoto jevu. Porody s porodním plánem se
vyznačují do porodní knihy na porodním sále v ÚPMD až od roku 2007. V roce 2007
proběhlo 96 porodů s porodním plánem.
33
Výběrovým souborem dokumentů bylo 84 porodních plánů, které jsou vzorkem z mé
osobní praxe na porodním sále v ÚPMD Podolí.
Doplňkové dotazníkové šetření probíhalo mezi padesátipěti těhotnými
respondentkami různých věkových kategorii a třicetipěti respondentkami různých
věkových kategorii z řad porodních asistentek pracujících na porodním sále. Dotazník
byl distribuován od 1. 2. 2008 do 14. 2. 2008. Bylo rozdáno devadesát dotazníku a
návratnost byla 100 %. K zajištění návratnosti jsem na vyplnění dotazníku počkala.
2.1.5. Metody a technika výzkumu
Kvantitativní obsahová analýza dokumentů, s vymezením významových jednotek
v textu a stanovením analytických kategorií a subkategorií. (2)
Doplňkové šetření pomocí anonymního dotazníku, který se vyjadřoval
k navrhovanému porodnímu plánu, s využitím uzavřených, polozavřených otázek a
hodnotící škály. (2)
2.1.6. Operační definování
Amniototomie je umělé protržení vaku blan (dirupce). Při vnitřním vyšetření rodičky
je zaveden do pochvy dlouhý tenkým nástroj (dirupátor), který je zakončen háčkem a
jeho pootočením dochází k prasknuti vaku blan a odtoku přední vody plodové. (5)
Epidurální anestézie je druh svodné anestézie (znecitlivění), při níž se anestetikum
podává do páteřního kanálu mezi obratle a vak z tvrdé pleny mozkové. (1) Umožní
znecitlivění rozsáhlejších okrsků těla, pacient je při vědomí, ale necítí bolest. Lze
provést i větší chirurgické výkony u porodu to je císařský řez (sectio caesarea).
Epiziotomie je chirurgické protětí (nastřižení) hráze při porodu. Provádí se v přesně
vymezených místech jako prevence jejího roztržení při průchodu plodu. Po porodu se
běžným způsobem zašije. (6)
Indukce je navození porodu např. léky, které podporují a zesilují stahy dělohy.
34
Kalmetizace je ze zákona povinné preventivní očkování proti tuberkulóze.
Klyzma je nálev tekutiny do konečníku a tlustého střeva. Užívá se k jeho vyčištění
před některými vyšetřeními, operačními výkony nebo při podávání některých léků u
střevních zánětů.
Kredeizace je zákonem nařízené ošetření očí novorozence. Provádí se preventivně,
jako ochrana před možnou kapavčitou infekcí. Ihned po porodu vkápnutím
dezinfekčního prostředku do obou očí novorozence.
Medikace je léčení pomocí léků a způsob jejich užívání.
Novorozenec je dítě od narození do 28 dne života. V tomto období se přizpůsobuje
novému prostředí, ve kterém se ocitá po porodu, začíná dýchat, přijímat potravu
zvnějšku, krevní oběh se rozdělí na malý a velký, začínají pracovat játra a ledviny,
vytváří se termoregulace, dítě se setkává s četnou mikrobní flórou. V tomto období
odpadne pupeční pahýl, některé děti fyziologicky sníží hmotnost, může se vyskytnout
fyziologická žloutenka.
Oxytocin je hormon tvoření v hypothalamu a vylučovaný do krve v zadním laloku
hypofýzy. Má význam pro vypuzování mléka při kojení a pro stahy dělohy při porodu a
orgasmu. Podává se někdy jako lék v porodnictví, jako látka urychlující porod. (4)
Petidin (Dolsin) je analgetikum s účinkem podobným morfinu a je dnes nejvíce
používaným lékem u porodu. Jeho předností je jednoduché podání a cenová dostupnost.
Nedostatkem je útlum dechu matky i plodu, snížená sebekontrola a některých případech
ztráta paměti. Může vyvolat dráždivé reakce u novorozence i několik dní po podání
matce, protože jeho zbytky se 3 až 4 dny vylučují mateřským mlékem. (4)
Porod je děj, při němž plod opouští spolu s placentou a plodovými obaly organismus
matky (dělohu).
35
První doba porodní je otvírací doba při které se rozšiřují porodní cesty, trhá se
amniový vak a odtéká voda plodová.
Druhá doba porodní představuje vlastní vypuzení plodu.
Třetí doba porodní je doba k lůžku, při které dochází k porodu placenty se zbytkem
pupečníku a plodových obalů.
Doba poporodní je dvouhodinový úsek, který tráví šestinedělka na porodním sále.
Dochází při něm k ošetření porodního poranění a prvnímu přiložení novorozence ke
kojení.
Prostaglandiny jsou látky podobné hormonům vznikající prakticky ve všech
orgánech těla. Na rozdíl od hormonů je netvoří specializované buňky (žlázy) a
nepřenášejí se krví, nýbrž účinkují místně. Mají velké množství účinků, které se různí
podle typu orgánů, v němž se tvoří, a druhu prostaglandinu. Ovlivňují prokrvení, tvorbu
řady látek včetně hormonů a trávicích šťáv, srážení krve, účastní se imunitních a
zánětlivých procesů, zvyšují stahy děložní svaloviny atd. Používají se i léčebně,
v těhotenství k indukci porodu. (1)
Sectio caesarea je chirurgický výkon umožňující vybavení plodu z dělohy přes
břišní stěnu.
Rooming - in (rúmink in) je nemocniční pobyt matky s novorozencem po porodu
v jedné místnosti. (4)
36
2.2. Významové jednotky
Pro vymezení významových jednotek v textu zkoumaných dokumentů, jsem zvolila
rozdělení do pěti základních jednotek.
V první jsem se zabývala, jakou formou je porodní plán zpracováván. Další
významovou jednotkou byla přítomnost či nepřítomnost oficiální časti v porodním
plánu. Dále jsem hodnotila, zda je porod rozdělen na jednotlivé fáze, a porodní plán
obsahuje aktivity a postoje při jednotlivých porodních dobách. Mezi další významovou
jednotku, kterou jsem hodnotila, bylo jakou formu porodu klientka preferuje či žádá. A
do poslední významové jednotky jsme zařadila, jakou slovní formulaci používají autoři
v porodních plánech.
2.3. Stanovení analytických kategorii a subkategorii
Pro stanovení analytických kategorii jsem použila rozdělení na kategorie:
A – Formy zpracování porodních plánů
B – Oficiální část
C – Porodní plán v jednotlivých fázích porodu
D – Porod a postoj k němu
E – Použitá slovní formulace
Kategorii C jsem důvodu, co nejpodrobnější analýzy rozdělila na subkategorie :
C1 – první doba porodní
C2 – druhá doba porodní
C3 – třetí doba porodní
C4 – péče o novorozence
C5 – doba poporodní
37
2.3.1. Kategorie A
V kategorii A jsme se zabývala formou zpracování porodních plánů. Základní
rozdělení bylo do dvou skupin, podle toho zda v porodním plánu byla využita jakákoliv
předloha. Předloha mohla být z internetu, knihy, článku či kalendáře. Nebo zda to byly
originálně napsané porodní plány konkrétní ženy či páru. Do této skupiny jsem zařadila
eseje, bodové porodní plány, i různé tabulkové rozpracování porodního plánu.
Po tomto rozdělení, jsem ještě tyto dvě skupiny rozdělila podle toho zda byly
zpracovány na počítači, nebo zda šlo o ručně napsané porodní plány. V konečné verzi
tohoto dělení vznikly tyto kategorie:
porodní plány zpracované dle internetové předlohy na PC
porodní plány zpracované dle internetové předlohy psané ručně
porodní plány zpracované jako originál psané ručně
porodní plány zpracované jako originál psané na PC
2.3.2. Kategorie B
V kategorii B jsem se zabývala jevem, který se v porodních plánech vyskytoval
v různých formách. Některé porodní plány byly jen vyjádřením osobního postoje
k porodu a některé jen body s požadavky, další porodní plány obsahovaly obě varianty.
Proto jsem rozdělila porodní plány podle toho zda tuto oficiální část obsahují a nebo
neobsahují. Přidala jsem variantu osobního vyjádření. Vznikly tyto kategorie:
Přítomnost oficiální časti s představením, osobní údaje matky, její anamnéza,
osobní údaje otce dítěte, návrh jména pro dítěte.
Nepřítomnost oficiální části.
Vyjádření klientky k porodu a její postoj, který k němu zaujímá.
38
2.3.3. Kategorie a subkategorie C
V kategorii C, která byla nejobsáhlejší a nejpodrobnější částí této obsahové analýzy
dokumentů, bylo základní rozdělení určeno podle výskytu v porodních plánech.
Kategorie byly rozděleny podle toho na první dobu porodní, druhou dobu porodní, třetí
dobu porodní, na péči o novorozence a dobu poporodní. Jednotlivé kategorie byly dále
rozděleny na subkategorie C1, C2, C3, C4, C5. Tyto se zabývaly jednotlivými
kategoriemi dopodrobna. Zde je rozdělení do kategorii a subkategorii:
C1 - První doba porodní
- přítomnost doprovázející osoby, akceptace holení a klyzmatu, použití medikace,
monitorace plodu, aktivita a poloha, dirupce, tlumení bolesti, možnost přijímání
jídla a tekutin, úprava prostředí, přítomnost cizích osob.
C2 - Druhá doba porodní
- úprava prostředí, aktivita rodičky, poloha při tlačení, použití medikace,
episiotomie.
C3 - Třetí doba porodní
- novorozenec, přestřižení pupečníku, darování pupečníkové krve, porod placenty,
použití medikace, úprava prostředí.
C4 – Péče o novorozenec
- poloha novorozence po porodu a přiložení, akceptace ošetření, vážení, měření,
kontrola pediatrem, kredeizace, kalmetizace, aplikace vitamínu K, odstranění
pupečníkového pahýlu, přítomnost na pokoji, dokrmování, informace o
zdravotním stavu.
C5 - Doba poporodní
- ošetření porodního poranění, mytí novorozence, délka pobytu a propuštění do
domácího ošetření.
39
2.3.4. Kategorie D
Kategorie D vycházela z osobního vyjádření a postoje žen k porodu jako celku, byla
rozděleny do těchto kategorii.
Přirozený porod – aromaterapie, akupresura, masáže, sprcha, homeopatika,
použití míče, hudba, šero, ticho.
Porod dle situace
Lékařsky vedený porod
Indukovaný porod
Operační porod – anestezie, přítomnost otce, péče o novorozence, kojení.
2.3.5. Kategorie E
V kategorii E jsem se zabývala, jakou slovní formulací obsahují texty porodních
plánů. Vzniklo rozdělení do těchto kategorii:
Přání a upřednostňování.
Nepoužívat a vyžadujeme!!!
Nechceme a chceme!!!
Pokud bude vše v pořádku.
40
2.4. Stanovení hypotéz
HI. Předpokládám, že rodičky preferují přirozené metody během porodu před zásahy ze
stran lékaře.
HII. Předpokládám, že více než 50 % rodiček preferuje nepodstupovat přípravu
k porodu (klyzma, holení) před jejím provedením.
HIII. Předpokládám, že alespoň polovina matek dává přednost kalmetizaci
v kalmetizačním centru před aplikací v porodnici.
HIV. Předpokládám, že více jak 50 % porodních plánů využívá předlohy porodního
plánu před vlastní formulací porodního plánu.
HT I. Předpokládám, že 75 % rodiček si přeje přítomnost otce dítěte u porodu.
HTII. Předpokládám, že více jak 75 % rodiček si přeje ihned tělesný kontakt
s novorozencem.
41
2.5. Kvantifikace významových jednotek – analytických
kategorií a subkategorií
Pro zpracování jsem použila objektivní kvantitativní obsahovou analýzu porodních
plánů, ve které jsem využívala statistické zpracování ve dvou rovinách. V první rovině
jsou počty a procentuální průměr vyjádřením jevu na celek, tedy na všechny zkoumané
dokumenty. Druhá rovina ukazuje počty a procentuální průměr dle výskytu jevu
v dokumentech. Pro lepší přehlednost jsem získaná data dle analytických kategorií a
subkategorií zpracovala do tabulek a grafů.
Pro výsledky výzkumu jsem nejdůležitější jevy, zpracované do tabulek a grafů,
zařadila do praktické části bakalářské práce. Zbývající tabulky a grafy, které jsou
součástí příloh, ukazují další data, která vznikla obsahovou analýzou dokumentů.
42
2.5.1. Kategorie A
Analytická kategorie A se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech a
v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 1 Zpracované formy porodního plánu
počet procenta
internetová předloha pc 41 48,81%
internetová předloha ručně psaná 2 2,38%
originál psaný pc 26 30,95%
originál psaný ručně 15 17,86%
celkem 84 100%
Graf č. 1
Formy porodního plánu
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
počet 41 2 26 15
procenta 48,81% 2,38% 30,95% 17,86%
internetová předloha pc
internetová předloha
psaná ručně
originál psaný pc originál psaný ručně
43
2.5.2. Kategorie B
Analytická kategorie B se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech a
v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 2 Oficiální část porodního plánu
počet procenta
přítomnost oficiální části 38 45,24%
nepřítomnost oficiální části 17 20,24%
osobní vyjádření klientky a postoj k porodu 29 34,52%
celkem 84 100%
Graf č. 2
Oficiální část porodního plánu
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
počet 38 17 29
procenta 45,24% 20,24% 34,52%
přítomnost oficiální části nepřítomnost oficiální části
vyjádření klientky a postoj k
porodu
44
2.5.3. Kategorie C a subkategorie C1, C2, C3, C4, C5
Analytická kategorie C se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech a
v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 3 Porodní plán v jednotlivých fázích porodu
počet procenta
první doba porodní 27 32,14%
druhá doba porodní 27 32,14%
třetí doba porodní 18 21,43%
péče o novorozence 14 16,67%
doba poporodní 17 20,24%
celkem 84 100%
Graf č. 3
Rozdělení porodního plánu v jednotlivých fázích porodu
0
5
10
15
20
25
30
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
počet 27 27 18 14 17
procenta 32,14% 32,14% 21,43% 16,67% 20,24%
první doba
porodní
druhá doba
porodní
třetí doba porodní
péče o
novorozence
doba poporodní
45
Analytická subkategorie C1 se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech
a v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 4 První doba porodní
počet procenta
A - holení 61 72,62%
B - klyzma 64 76,19%
C - monitorace plodu 30 35,71%
D - aktivita a poloha 51 60,71%
E - dirupce 32 38,10%
F - tlumení bolesti 51 60,71%
G - možnost přijímání jídla a tekutin 22 26,19%
H - úprava prostředí 23 27,38%
Ch - přítomnost doprovodu 76 90,48%
I - přítomnost cizích osob 49 58,33%
J - informace o vyšetření a podávaných lécích 56 66,67%
K - použití medikace 60 71,43%
celkem 84 100%
46
Graf č. 4
Prvni doba porodní
0
10
20
30
40
50
60
70
80
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
počet 61 64 30 51 32 51 22 23 76 49 56 60
procenta 72,62% 76,19%35,71% 60,71%38,10% 60,71%26,19% 27,38%90,48% 58,33%66,67% 71,43%
A B C D E F G H Ch I J K
47
Tab. 5 Postoj žen k holení
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 32 38,10% 32 52,46%
ne 29 34,52% 29 47,54%
celkem 84 100% 61 100%
Graf č. 5
Postoj žen k holení
27,5
28
28,5
29
29,5
30
30,5
31
31,5
32
32,5
32%
33%
34%
35%
36%
37%
38%
39%
počet 32 29
procenta 38,10% 34,52%
ano ne
48
Tab. 6 Klyzma
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 18 21,43% 18 28,13%
ne 19 22,62% 19 29,69%
Yal 27 32,14% 27 42,19%
celkem 84 100% 64 100%
Graf č. 6
Klyzma
0
5
10
15
20
25
30
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
počet 18 19 27
procenta 21,43% 22,62% 32,14%
ano ne Yal
49
Tab. 9 Tlumení bolesti
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
přirozené metody 38 45,24% 38 74,51%
epidurální analgezie 13 15,48% 13 25,49%
celkem 84 100% 51 100%
Graf č. 9
Tlumení bolesti v I.době porodní
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
počet 38 13
procenta 45,24% 15,48%
přirozené epidurál
50
Tab. 10 Přítomnost cizích osob
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 2 2,38% 2 4,08%
ne 42 50,00% 42 85,71%
omezen 5 5,95% 5 10,20%
celkem 84 100% 49 100%
Graf. č. 10
Přítomnost cizích osob
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
počet 2 42 5
procenta 2,38% 50,00% 5,95%
ano ne omezen
51
Tab. 11 Přítomnost doprovodu
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
otec 64 76,19% 64 84,21%
dula 9 10,71% 9 11,84%
rodinný příslušník 3 3,57% 3 3,95%
celkem 84 100% 76 100%
Graf č. 11
Přítomnost doprovodu
0
10
20
30
40
50
60
70
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
počet 64 9 3
procenta 76,19% 10,71% 3,57%
otec dula rodinný příslušník
52
Tab. 13 Použití medikace v první době porodní
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 4 4,76% 4 6,67%
ne 29 34,52% 29 48,33%
na přání 20 23,81% 20 33,33%
dohodou 7 8,33% 7 11,67%
celkem 84 100% 60 100%
Graf č. 13
Použití medikace v I.době porodní
0
5
10
15
20
25
30
35
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
počet 4 29 20 7
procenta 4,76% 34,52% 23,81% 8,33%
ano ne na přání dohodou
53
Analytická subkategorie C2 se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech
a v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 15 Druhá doba porodní
počet procenta
úprava prostředí 17 20,24%
aktivita rodičky a poloha při tlačení 59 70,24%
použití medikace 9 10,71%
episiotomie 76 90,48%
celkem 84 100%
Graf č. 15
II.doba porodní
0
10
20
30
40
50
60
70
80
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
počet 17 59 9 76
procenta 20,24% 70,24% 10,71% 90,48%
úprava prostředí
aktivita rodičky a
poloha při tlačení
použití medikace episiotomie
54
Analytická subkategorie C3 se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech
a v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 18 Třetí doba porodní
počet procenta
poloha novorozence na matce 73 86,90%
přestřižení pupečníku 64 76,19%
darování pupečníkové krve 29 34,52%
porod placenty 39 46,43%
použití medikace 9 10,71%
úprava prostředí 10 11,90%
celkem 84 100,00%
Graf č. 18
III.doba porodní
0
10
20
30
40
50
60
70
80
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
počet 73 64 29 39 9 10
procenta 86,90% 76,19% 34,52% 46,43% 10,71% 11,90%
poloha
novorozenc
e na matce
přestřižení
pupečníku
darování
pupečníkové
krve
porod
placenty
použití
medikace
úprava
prostředí
55
Analytická subkategorie C4 se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech
a v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 23 Novorozenec
počet procenta
A - tělesný kontakt, otec + matka 28 33,33%
B - přiložení maximálně do 30.minut 45 53,57%
C - akceptace ošetření 43 51,19%
D - vážení 19 22,62%
E - měření 35 41,67%
F - kontrola pediatrem 42 50,00%
G - kredeizace 7 8,33%
H - kalmetizace 19 22,62%
CH - aplikace vitamínu K 17 20,24%
I - odstranění pupečního pahýlu 6 7,14%
J - přítomnost na pokoji 79 94,05%
K - informace o stavu, vyšetření + účast rodiče 33 39,29%
L - dokrmování 29 34,52%
M - odběry na metabolické vady 3 3,57%
celkem 84 100%
56
Graf č. 23
Novorozenec
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
A B C D E F G H CH I J K L M
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
počet procenta
57
Tab. 31 Kalmetizace
počet procenta
z celku
počet procenta
z výskytu
ano 3 3,57% 3 15,79%
ne 15 17,86% 15 78,95%
po dohodě 1 1,19% 1 5,26%
celkem 84 100% 19 100%
Graf č. 31
Kalmetizace
0
2
4
6
8
10
12
14
16
0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
14%
16%
18%
20%
počet 3 15 1
procenta 3,57% 17,86% 1,19%
ano ne po dohodě
58
Analytická subkategorie C 5 se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech
a v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 34 Doba poporodní
počet procenta
propuštění do domácího ošetření 3 3,57%
mytí novorozence 14 16,67%
ošetření porodního poranění 6 7,14%
celkem 84 100%
Graf č. 34
Doba poporodní
0
2
4
6
8
10
12
14
16
0,00%
2,00%
4,00%
6,00%
8,00%
10,00%
12,00%
14,00%
16,00%
18,00%
počet 3 14 6
procenta 3,57% 16,67% 7,14%
propuštění do domácího
ošetření
mytí novorozence
ošetření porodního
poranění
59
2.5.4. Kategorie D
Analytická kategorie D se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech a
v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 38 Porod a vyjádření postoje
počet procenta
přirozený porod 58 69,05%
porod dle situace 1 1,19%
lékařsky vedený porod 6 7,14%
nevyjádřeno 19 22,62%
celkem 84 100%
Graf č. 38
Porod a postoj ženy k němu
0
10
20
30
40
50
60
70
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
počet 58 1 6 19
procenta 69,05% 1,19% 7,14% 22,62%
přirozený porod porod dle situace lékařsky vedený porod nevyjádřeno
60
Tab. 39 Přirozený porod
počet procenta
A - aromaterapie 4 4,76%
B - akupresura 2 2,38%
C - masáže 22 26,19%
D - sprcha 33 39,29%
E - homeopatika 3 3,57%
F - použití míče 26 30,95%
G - hudba 14 16,67%
H - šero 15 17,86%
Ch - ticho 13 15,48%
celkem 84 100%
Graf č. 39
Přirozený porod
0
5
10
15
20
25
30
35
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
počet 4 2 22 33 3 26 14 15 13
procenta 4,76% 2,38% 26,19% 39,29% 3,57% 30,95% 16,67% 17,86% 15,48%
A B C D E F G H Ch
61
Tab. 40 Operační porod
počet procenta
anestézie 36 42,86%
přítomnost otce 16 19,05%
péče o novorozence 15 17,86%
kojení 3 3,57%
celkem 84 100%
Graf č. 40
Operační porod
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
počet 36 16 15 3
procenta 42,86% 19,05% 17,86% 3,57%
anestezie
přítomnost
otce
péče o
novorozence
kojení
62
2.5.5. Kategorie E
Analytická kategorie E se v textu porodních plánů vyskytovala v těchto počtech a
v tomto procentuálním zastoupení.
Tab. 42 Slovní formulace použitá v porodních plánech
počet procenta
přání a upřednostňování 27 32,14%
nepoužívat a vyžadujeme 6 7,14%
nechceme a chceme 37 44,05%
pokud bude vše v pořádku 14 16,67%
celkem 84 100%
Graf č. 42
Formulace použitá v porodních plánech
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
počet 27 6 37 14
procenta 32,14% 7,14% 44,05% 16,67%
přání a
upřednostňování
nepoužívat a
vyžadujeme
nechceme a
chceme
pokud bude vše v
pořádku
63
2.6. Interpretace zjištěných frekvencí
V kategorii A jsem hodnotila porodní plány dle jejich formy zpracování (tab. a graf
č. 1). 43 porodních plánů využívalo jakoukoliv předlohu, a tyto plány tvořily více než
51 % ze zkoumaného vzorku porodních plánů. Dva porodní plány byly napsány podle
předlohy ručně, ostatní byly vyplněny přímo do předlohy.
41 porodních plánu, tedy více než 48 % bylo vytvořeno individuálně. Zde je poměr
porodních plánů psaných ručně zvyšuje na 15 plánů psaných ručně a 26 napsaných na
počítači.
Domnívám se, že vyšší počet porodních plánů vyplněných do předlohy je založen na
faktu, že internet je dnes již skoro běžný v každé domácnosti. A dostupnost a míra
informací v různých časopisech a knihách je velmi pestrá a rozmanitá. Těhotné ženy
dnes porod vnímají podstatně jinak než v dřívějších letech a zkušenosti jiných jsou pro
ně důležité. Nevýhodu vidím v tom, že informace na internetu jsou někdy založeny na
individuálním pohledu a názoru pisatele či pisatelky. Neobsahují komplexní informace
a různé úhly pohledu na danou problematiku. V těchto plánech bylo nejvíce znát, že
některé ženy úplně nepochopily smysl daného plánu a protiřečily si v požadavcích.
Nedokážu posoudit, zda vznik těchto plánů měl základ v pocitu udělat vše nejlepší a
nejsprávnější pro ten „svůj porod“, či vznikl na základě nějaké internetové diskuze o
porodu jiné ženy „co hrozného jí při porodu udělali“.
Kategorie B se zabývala přítomností či nepřítomností oficiální části porodního plánu
nebo osobním vyjádřením a postojem klientky k porodu (tab. a graf č. 2). 38 porodních
plánu, tedy více než 45 % obsahovalo představení, osobní údaje o matce či otci dítěte,
někdy byla přítomna i osobní anamnéza, informace o jménu dítěte, trvalém pobytu a
kontaktem na osobu, které se mají podávat informace. 29 porodních plánů 34,5 %
obsahovalo osobní vyjádření a postoj k porodu. Jen v 17 porodních plánech, tedy ve
20,2 % nebyla přítomna ani jedna z variant.
Tato kategorie byla velice rozmanitá, některé porodní plány byly vypracovány
s velkou precizností a bylo na nich znát, že autor má o dané problematice dostatečné
informace. Na druhé straně se vyskytovaly porodní plány o pár větách ve formě ne a
nechci. Několik porodních plánů je napsáno na kusu papíru vytrženého ze sešitu,
64
některé obsahují spoustu gramatických chyb nebo nesrozumitelných vět. Hodnotila
jsem i dva porodní plány u téže maminky, která stihla porodit dvakrát.
V kategorii C, jsem se zabývala tím, zda byl v porodním plánu rozdělen porod na
jednotlivé úseky (tab. a graf č. 3). Nejčastější rozdělení bylo v těchto kategoriích první
doba porodní a druhá doba porodní v 27 porodních plánech. Třetí doba porodní v 18,
doba poporodní v 17 a ve 14 porodních plánech byla kategorie novorozenec. Velice
často se tyto kategorie prolínaly ve formě před porodem a po porodu, tyto formulace
zde nejsou zařazeny.
Kategorie C byla dále rozdělena na subkategorie C1 první doba porodní (tab. a graf
č.4), C2 druhá doba porodní (tab. a graf č. 15 ), C3 třetí doba porodní (tab. a graf č. 18),
C4 péče o novorozence (tab. a graf č. 23), C5 doba poporodní (tab. a graf č. 34). V nich
jsem se zabývala podrobně jevy, které se v porodních plánech vztahují individuálně
k jednotlivým subkategoriím.
V subkategorii C1, která se vztahuje k první době porodní. Byla ve více než 90%
řešena přítomnost u porodu, kdy nejčastější volbou byl partner 64 krát, 9 krát dula,
z toho 5 krát s parterem a jen 3 krát přítomnost jiného rodinného příslušníka.
Přes 76% porodních plánů se zabývalo klyzmatem. Úplné zamítnutí bylo v 19
případech, 27 vyžadovalo maximálně aplikaci Yal gelu a 18 souhlasilo s klasickým
klyzmatem. Holení kubického ochlupení se objevilo ve více než 72 % porodních plánů,
kdy souhlas vyslovilo 32 žen a nesouhlas 29 žen. Ve většině případů bylo oholení
praktikováno doma nebo partnerem.
Dále se přes 71 % porodních plánů zabývalo používáním medikace během první
doby porodní. Nesouhlas se objevil ve 29-ti porodních plánech, ve 20-ti bylo podání
medikace jen na přání, v 7 případech po dohodě a 4 krát je v porodním plánu vysloven
přímo nesouhlas s podáváním medikace. Tlumení bolesti bylo v 38 případech voleno
formou přirozených metod, v 13-ti porodních plánech je volbou tlumení bolesti
epidurální analgezie.
Mezi další nejdůležitější přání se řadí informace o vyšetření a podávaných lécích,
důležitost volné aktivity a pohybu, i vyjádření se k tlumení bolesti. Tato sdělení
obsahuje více než 60 % porodních plánů. Přítomností cizích osob se zaobírá přes 58 %
porodních plánů. Dále se v porodních plánech vyjadřovaly k dirupci 22 krát je vysloven
nesouhlas, 8 krát po dohodě a ve dvou případech je udělen souhlas s dirupcí (tab. a graf
65
č.8). Úpravě prostředí se věnovalo v 23 porodních plánů a možnosti přijímání potravy a
tekutin 22 porodních plánů.
V hodnocení této části bylo vidět, že dodržování soukromí při porodu a
informovanost před jakýmkoliv výkonem či aplikací medikace, je v porodních plánech
častou volbou. Samozřejmě až po sdělení o přítomnosti doprovodu a postoji k přípravě.
Domnívám se, že pro ženu je doprovod partnera nejdůležitějším z důvodu
neopakovatelnosti tohoto okamžiku, který porod všem zúčastněným přináší. Vyjádření
se k přípravě, je jistě tak časté, z důvodu zveličovaných a zkreslených informací, které
tuto proceduru provázejí. Dodržení intimity a soukromí, však považuji u porodu za více
než vhodné.
V této subkategorii bylo potvrzeno, že podstatná část porodních plánů je sepisována
ženami, které si přeji přirozený porod s použitím alternativních metod tlumení bolesti.
V subkategorii C2, která ukazovala vztah k druhé době porodní, byla nejčastěji
řešena aktivita ženy a poloha při tlačení, postoj k epiziotomii, úprava prostředí v této
době a použití medikace (tab. a graf č.15).
Přes 70 % porodních plánů se zabývalo aktivitou ženy v druhé době porodní a
polohou při tlačení. Volbu polohy při závěru druhé doby porodní si ženy přály zvolit ve
více než 60 % až během porodu, v více než 8 % volily polohu v pololeže, jen jeden
porodní plán se vyjadřoval formou dle doporučení. (tab. a graf č.14).
Postoj k epiziotomii byl řešen v 76 zkoumaných dokumentech, to představovalo přes
90 % četnost výskytu v porodních plánech. Nejčastější volbou bylo v 38 případech
v nutném případě, pak následovalo v 24 případech striktní odmítnutí, v 11 porodních
plánech bylo uvedeno jen po dohodě a ve třech byl poskytnut souhlas s epiziotomii (tab.
a graf č. 17). Úprava prostředí ve druhé době porodní byla zohledněna ve více než 20 %
porodních plánů a vztahovala se k přítomnosti co nejmenšího množství osob, šera,
dodržení co nejtiššího prostředí s možností vlastní hudby.
V této subkategorii bylo dobře patrné, čeho se ženy nejvíce obávaly a co považovaly
za nutné personálu sdělit. Bylo to znát na formě sdělení postoje k epiziotomii, kde bylo
od prostého ne, přes provést jen v případě velkého porodního poranění, jen s mým
výslovným souhlasem až po přeji si co nejmenší možné porodní poranění. Byl zde často
dáván dovětek o provádění masáže hráze. Souhlas s provedením epiziotomie byl od
dvou druhorodiček a jedné prvorodičky.
66
Použitím medikace se v této době zabývalo jen přes 10 % porodních plánů. Byl zde
hlavně sdělován nesouhlas s aplikací Oxytocínu, s preferencí přirozeného uvolňování
tohoto hormonu při stimulaci bradavek rodičky. Domnívám se, že tak nízký výskyt
tohoto jevu byl zapříčiněn vyjádřením celkového postoje k medikaci, který byl autory
zamýšlen pro celý porod.
Subkategorie C3 byla zohledněná přání během třetí doby porodní (tab. a graf č. 18).
73 porodních plánů se zabývalo polohou novorozence ihned po porodu, byla to poloha
na matce. To představuje více než 86 % výskyt tohoto jevu ve zkoumaných
dokumentech. V 76 % porodních plánech se vyskytovalo vyjádření k přestřižení
pupečníku (tab. a graf č. 19). V 45-ti případech to mělo být až po dotepání pupečníku,
v 18-ti přestřižení pupečníku partnerem a jeden porodní plán volil přestřižení
personálem. Dále se tato subkategorie zabývala v 39-ti případech porodem placenty, 34
krát byla volena možnost spontánního porodu placenty a 5 krát pomocí léků (tab. a graf
č. 21). 29 porodních plánů se vyjadřovalo k dárcovství pupečníkové krve (tab. a graf
č.20). I v této části se vyskytovalo vyjádření k použití medikace (tab. a graf č. 22).
Úpravou prostředí v třetí době porodní se zabývalo jen 10 porodních plánů.
Tato část, která se zabývala třetí dobou porodní, není tak rozsáhlá, protože většinu
požadavků a přání vztahujících se k novorozenci v této době, jsem zařadila do
samostatné subkategorie C4. Také tato doba porodní je ze všech porodních dob
nejkratší, trvá maximálně hodinu, pak přestává být fyziologickou. Domnívám se, že
nejdůležitějším vyjádřením v porodních plánech byl postoj k přestřižení pupečníku a
darování pupečníkové krve. Ve více než polovině porodních plánů, kde chtěli darovat
pupečníkovou krev, bylo i vyjádření přání o dotepání pupečníku. Zde bylo dobře patrné,
kdo porodní plán jen opisoval a kdo čerpal z více zdrojů informací. Odběr pupečníkové
krve po dotepání pupečníku zpravidla nebývá úspěšný. Ve většině porodních plánů,
které se vyjadřovaly k dárcovství pupečníkové krve kladně, bylo uvedeno zajištění
odběru pro soukromé účely.
Subkategorie C4 se zabývala nejčastějšími jevy, které se vztahovaly k novorozenci
nebo k zacházení s ním (tab. a graf č. 23). Přes 94 % porodních plánů se vyjadřovalo
k přítomnosti novorozence na pokoji (tab. a graf č. 33). Dále to byl postoj k prvnímu
přiložení, akceptování ošetření novorozence, kontrole pediatrem, měření a vážení
novorozence (tab. a graf č.24, 25, 26, 27). První přiložení novorozence bylo ve více než
67
polovině zkoumaných porodních plánů vyjádřeno ve formě maximálně do 30-ti minut.
Ošetření novorozence bylo ve 29-ti porodních plánech akceptováno na těle matky a
ve 14-ti až po seznámení s matkou či otcem. Kontrola pediatrem byla akceptována ve
více než 85 % za přítomnosti otce. Vážení novorozence bylo odsouhlaseno ve většině
porodních plánů po seznámení. Měřením novorozence druhý den se zabývalo 18
porodních plánů a 16 akceptovalo změření až po seznámení s matkou či otcem. Mezi
další zkoumané jevy patřilo informování o stavu a přítomnost doprovodu rodiče při
vyšetřeních novorozence. Zde bylo vyjádření rodičů, že si vždy přejí informace o
zdravotním stavu a vyšetřeních jejich dítěte. Také přítomnost jednoho z rodičů při
vyšetřeních bylo součástí těchto vyjádření.
Porodní plány se předem vyjadřovaly ke kredeizaci, kalmetizaci, aplikaci Kanavitu,
dokrmování a odstranění pupečního pahýlu. Kredeizace očí novorozenec byla řešena
v sedmi porodních plánech (tab. a graf č. 28). Kalmetizace novorozence byla
zohledněna v 19-ti zkoumaných dokumentech. V 15-ti je to přímo nesouhlas s
kalmetizací, ve třech souhlas a v jednom případě je udána možnost po dohodě (tab. a
graf č. 31). Aplikací Kanavitu se zabývalo 17 porodních plánů (tab. a graf č. 29).
Nesouhlas s dokrmováním novorozence byl vyjádřen ve 27 zkoumaných dokumentech,
souhlas jen ve dvou (tab. a graf. č. 30). Mezi jevy s malým výskytem byl zařazen postoj
k odstranění pupečníkového pahýlu a postoj k odběrům metabolických vad. Proti
odstranění pupečního pahýlu se vyslovilo pět zkoumaných dokumentů a jeden souhlasil.
S odběrem na metabolické vady dali rodiče souhlas ve dvou porodních plánech
v jednom byli proti (tab. a graf č. 32).
V této subkategorii byla zohledněna manipulace s novorozencem těsně po porodu,
dále zde byla vyjádření, která se vztahovala k péči o novorozence na oddělení
šestinedělí.
Domnívám se, že mezi nejdůležitější jevy v této subkategorii patřila manipulace
s novorozencem ihned po porodu. Ve většině porodních plánů je velice dobře
zohledněno přání, mít dítě v co nejtěsnějším kontaktu ihned po porodu s matkou či
rodiči. Samozřejmostí je co nejčasnější přiložení novorozence k prsu matky z důvodu
kvalitního navázání kontaktu a spuštění laktace. Také zde bylo znát, že si rodiče přejí
předem vědět a dát souhlas se všemi vyšetřeními, které by mělo dítě podstoupit.
68
V subkategorii C5 jsem se zabývala dobou poporodní (tab. a graf č. 34). Zde jsem se
zabývala ošetřením porodního poranění, postojem k mytí novorozence a vyjádřením se
k propuštění do domácího ošetření. Vyjádřením postoje k ošetření porodního poranění
se zabývalo šest porodních plánů. Nesouhlas byl ve třech porodních plánech, souhlas ve
dvou a v jednom porodním plánů se vyskytovalo vyjádření ve formě po dohodě (tab. a
graf č. 36).
K mytí novorozence se vyjadřovalo 14 zkoumaných dokumentů (tab. a graf č. 37).
V osmi byl vysloven souhlas, v pěti nesouhlas a jednou se objevilo vyjádření mytí
druhý den matkou. Propuštění do domácího ošetření bylo zohledněno jen ve třech
porodních plánech (tab. a graf č. 35). Ve dvou bylo vyjádření ihned domů, jednou se
vyskytlo vyjádření domů až po 72 hodinách.
Domnívám se, že v této subkategorii byl výskyt jevů tak nízký z důvodu
neprovádění mytí novorozence ihned po porodu, jak tomu bylo dříve. Při vyjádření ze
stran rodičů, bývá po dohodě, umožněno provést první mytí novorozence později. Také
propuštění do domácího ošetření nebývá v našem státě tak obvyklé a není zajištěna
návazná péče. Proto se domnívám, že většina rodiček raději zůstává v péči porodnice.
V kategorii D je rozdělení podle postoje ženy k porodu jako celku (tab. a graf č. 38).
58 porodních plánů, tedy přes 69 % si přeje přirozený porod, v 6-ti lékařsky vedený
porod, 1 dle situace a u 19-ti je postoj nevyjádřen. To potvrzuje fakt, že porodní plán si
ve větší míře k porodu připravují ženy, které preferují přirozený porod.
Mezi metody tlumení bolesti byly nejčastěji voleny sprcha, použití míče a masáže
(tab. a graf č. 39). Dále to byly změny v prostředí s šerem, tichem a použitím vlastní
hudby. Jen ve čtyřech porodních plánech byla zmíněna aromaterapie, ve třech to byla
homeopatika a ve dvou akupresura.
Dále jsem zjišťovala, jak je vyjádřen postoj k operačnímu porodu. Zde byl vyjádřen
nejčastěji postoj k anestézii 36 krát, přítomnost otce 16 krát, péče o novorozence 15 krát
a ve třech porodních plánech bylo řešeno kojení (tab. a graf č. 40).
Péči o novorozence by měl dle porodních plánu převzít otec dítěte, než je matka
schopna starat se sama. Anestézie byla nejčastěji volena ve 28 porodních plánech
epidurální, ve třech celková a pět udávalo dle situace (tab. a graf č. 41). Otec by měl být
přítomen u operačního porodu a následném ošetření novorozence.
69
Zde bylo velice dobře patrné, které porodní plány jsou tvořeny, tak aby splňovaly
různé varianty porodu a akceptovaly možnost komplikací porodu. Dále porodní plány,
které byly opsány či vyplněny jen na základě neúplných či zkreslených informací, kde
si i některá přání navzájem odporovala. A další byly porodní plány, které odmítaly
možnost komplikací během porodu.
V kategorii E jsem se zabývala slovní formulací, kterou autoři porodních plánů
používaly. Ve více než 44 % bylo použito vyjádření nechceme a chceme. Ve více než
32 % používaly autoři formulaci naše přání a upřednostňujeme. Přes 16 % bylo ve
formě pokud bude vše v pořádku a přes 7 % používalo znění nepoužívat a vyžadujeme
(tab. a graf č. 42).
Domnívám se, že tento výsledek byl zapříčiněn, počtem zkoumaných dokumentů,
které využívaly pro vyplnění porodního plánu předlohu. Na internetu bývají
v nabízených předlohách porodních plánu znění určena, a dotyčný jen vyplňuje a
zaškrtává varianty možností dle své představy. Znění, pokud bude vše v pořádku,
využívaly nejčastěji porodní plány ve formě esejů, ve kterých se zabývali všemi
možnými alternativami porodu i s možností vzniku komplikací. Velice často zde byl i
dovětek, že mají plnou důvěru ve zdravotnický personál porodního sálu.
70
2.6.1. Potvrzení či vyvrácení hypotéz a hypotetických tvrzení
HI. Předpokládám, že rodičky preferují přirozené metody během porodu před zásahy ze
stran lékaře.
Hypotéza I. se potvrdila.
Přes 69 % porodních plánů obsahovalo sdělení, že žena preferuje přirozený porod
(tab. a graf č. 38). V 48 % je vyjádřeno odmítnutí použití medikace v I. době porodní a
medikaci na přání uvádí přes 33 % (tab.a graf č. 13). Tlumení bolesti je v 74,5 %
porodních plánů vyjadřuje ve formě přirozených metod, epidurální analgezii si přeje
25,5 % žen (tab. a graf 9). S dirupcí nesouhlasí přes 68,5 % a 25 % jen po dohodě (tab.
a graf č. 8).
HII. Předpokládám, že více než 50 % rodiček preferuje nepodstupovat přípravu
k porodu (klyzma, holení) před aplikací klyzmatu a holení.
Hypotéza II. se nepotvrdila.
Holení se v porodních plánech vyskytovalo skoro v 73 %, souhlas vyslovilo přes
52,5 % žen, proti bylo 47,5 % (tab. a graf č. 4,5) Častou poznámkou bylo, že holení
bude provedeno z domova či na porodním sálem partnerem. Postoj k aplikaci klyzmatu
bylo zastoupeno ve více než v 76 % porodních plánů. Souhlas vyslovilo přes 28 % žen,
další varianta Yal byla akceptovatelná pro dalších 42 % a nesouhlas vyslovilo necelých
30 % (tab. a graf. č. 4,6)
Hypotéza II se nepotvrdila pravděpodobně z důvodů, že holení které se provádí nyní
k porodu již není pro ženu tak traumatizující. Dnešní moderní ženy berou vyholování
pubického ochlupení jako součást moderní hygieny. Klyzma patří mezi přirozené
metody podpory děložní činnosti. Aplikace Yal gelu, poskytuje i možnost aplikace
ženou či doprovodem jistě přispívá k souhlasu s touto metodou vyprázdnění.
71
HIII. Předpokládám, že alespoň polovina matek dává přednost kalmetizaci
v kalmetizačním centru před aplikací v porodnici.
Hypotéza III se potvrdila.
Postoj ženy ke kalmetizaci novorozence se vyskytoval v necelých 23 % porodních
plánů (tab. a graf č. 23). A z 79 % je to nesouhlas, v necelých 16 % souhlasí ženy
s kalmetizací v porodnici (tab. a graf č. 31). Nesouhlas sebou nese dodatek, o dohodě
pozdějšího očkování v kalmetizačním centru.
HIV. Předpokládám, že více jak 50 % porodních plánů využívá předlohy porodního
plánu před vlastní formulací porodního plánu.
Hypotéza IV se potvrdila.
Přes 51 % porodních plánů využívá předlohu z internetu, knihy, časopisu či
kalendáře před vlastní formulací porodního plánu (tab. a graf č. 1).
HT I. Předpokládám, že 75 % rodiček si přeje přítomnost otce dítěte u porodu.
Hypotetické tvrzení se potvrdilo.
Přítomnost doprovodu k porodu se řeší ve více než v 90 % porodních plánů (tab. a
graf č. 4). Přítomnost otce u porodu si ženy přejí ve více než 76 % (tab. a graf č. 11).
HTII. Předpokládám, že více jak 75 % rodiček si přeje ihned tělesný kontakt
s novorozencem.
Hypotetické tvrzení se potvrdilo.
Poloha novorozence je ihned po porodu volena v 73 porodních plánech a tedy v
87 % na matce (tab. a graf. č. 18).
72
2.7. Využití výsledků výzkumu
Výsledky obsahové analýzy dokumentů jsem využila pro vytvoření porodního
plánu. Porodní plán, který jsem vytvořila, obsahuje nejčastěji se vyskytující požadavky
a přání. Rozdělila jsem plán na šest částí, každá část dává několik možných variant
návrhů pro daný úsek porodu, a zároveň je zde možnost pro individuální vyjádření
představy a přání ženy.
První část obsahuje možnost pro vyplnění osobních údajů, kontaktní osoby a
anamnézy. Nenahrazuje anamnézu, kterou odebírá lékař v prenatální poradně. Jsou to
údaje, které porodní asistentka při přijmu na porodní sál od ženy potřebuje. Je zde i
možnost vyjádření se ženy, zda některé z jejích onemocnění nebo onemocnění rodičů,
sourozenců a příbuzných se nějakým způsobem nevztahuje k porodu či péči o dítě. Dále
jsem vytvořila kolonku pro vybrané jméno pro dítě, protože vyplněný dotazník se jmény
žena před porodem odevzdává do matriky. Při příjmu na porodní sál, žena již
předpokládá, že jej známe. Na konci je ještě vytvořeno volné místo pro jiné vyjádření
ženy.
Druhá část obsahuje požadavky a přání vztahující se k první době porodní. V této
části porodního plánu se zabývám přítomností cizích osob, přítomností doprovodu,
postojem ke klyzmatu a holení. Dále použitím medikace, formou tlumení bolesti,
postojem k informovanosti, úpravou prostředí a monitorací plodu.
Do třetí části porodního plánu jsem dala požadavky a přání, které mají vztah k druhé
době porodní. Zabývám se úpravou prostředí, polohou při tlačení, použitím medikace a
postojem k episiotomii.
Ve čtvrté části se zabývám třetí dobou porodní od polohy novorozence ihned po
porodu, přestřižením pupečníku a darováním pupečníkové krve. Dále jsem zde
zohlednila postoj k použití medikace a porodu placenty.
Pátá část porodního plánu je určena novorozenci a vyjádření se ženy k péči o něj.
Nabízím varianty možností pro přiložení, ošetření a kontrolu pediatrem, postoj k vážení,
měření, provedení kredeizace, kalmetizace a aplikace vitamínu K. Dále se zabývám
přítomností novorozence, informacemi o jeho stavu, dokrmováním a propuštěním do
domácího ošetření.
73
Šestou část v porodním plánu jsem věnovala operačnímu porodu s možnostmi
anestézie, vyjádřením se k přítomnosti doprovodu, postojem k péči o novorozence a
jeho přiložení a kojení.
Porodní plán jsem ukončila volným místem, které může žena využít pro své
individuální osobní přání.
Tento porodní plán jsem předložila k posouzení porodním asistentkám pracujícím na
porodním sále v ÚPMD v Podolí a těhotným ženám v třetím trimestru těhotenství
navštěvující zde prenatální poradny.
Doplňkový průzkum probíhal na základě vyplnění anonymního dotazníku složeného
z uzavřených, polozavřených otázek a hodnotící škály. Poskytla jsem prostor pro osobní
vyjádření s doplněním dalších variant možností.
Dotazník pro porodní asistentky obsahoval jednu otázku navíc. Respondentky se v ní
vyjadřovaly k otázce, zda tento porodní plán lze použít jako součást ošetřovatelské
dokumentace na porodním sále.
2.8. Výsledky doplňkového průzkumu
Doplňkovým průzkumem, který probíhal v ÚPMD v Praze Podolí od 1. 2. 2007 do
14. 2. 2007 jsem oslovila 35 respondentek z řad porodních asistentek pracujících na
porodním sále a 55 respondentek z řad těhotných žen. Doplňkový průzkum, byl
aplikován anonymním dotazníkovým šetřením. Použila jsem dotazník, který se lišil jen
v dodatečné otázce číslo deset pro porodní asistentky, jinak byl pro obě skupiny
respondentek stejný. Pro lepší orientaci těhotných žen v tématu porodního plánu, jsem
k dotazníku pro těhotné ženy přiložila vysvětlení co je porodní plán. a dodatek s pokyny
k vyplnění porodního plánu i dotazníku. Respondentky z řad těhotných žen měly
možnost si vyzkoušet vyplnit přiložený porodní plán, před jeho hodnocením.
Respondenty z řad porodních asistentek jen hodnotily přiložený porodní plán.
Ze statistického hlediska lze hodnotit průzkum jako úspěšný, návratnost dotazníků
byla 100 % u obou kategorii. Při následném třídění jsem v kategorii těhotných žen
z důvodu nedostatečného vyplnění otázek, vyřadila dva dotazníky. Pro statistické
74
zpracování jsem použila 100 % z dotazníků od porodních asistentek a 96 % od
těhotných žen.
Respondenty z řad těhotných žen využily ve všech případech možnost si vyplnit
přiložený porodní plán a následně jej vyhodnotit. Z více než 94 % se vyjádřily
respondentky kladně k vyplňování porodního plánu. Ve třech dotaznících se
vyskytovala možnost c - jiná odpověď. Ve všech případech se respondenty vyjádřily, že
jsou prvorodičky a nedokáží na některé otázky v porodním plánu odpovědět. Porodní
plán je hodnocen jako srozumitelný, rozdělení jednotlivých úseků porodu je pro
respondentky vyhovující a dostatečně podrobné. Možnost doplnění jiné odpovědi je
hodnocena v 92,45 % kladně. Přes 86 % respondentek nepovažuje za nutné doplnit další
varianty možností. Ve více než 13 % dotazníků je uvedeno, že je potřeba v porodním
plánu doplnit další varianty možností. Jsou to více prostoru pro komentář, šití
episiotomie, přítomnost lékaře při porodu, možnost jídla a pití ve třetí době porodní a
„vlídná slova sestřiček a celého personálu, povzbuzování a útěcha“ (dotazník č. 9).
Stupeň hodnocením porodního plánu je v 64,15 % 1, v 32,07 % 2 a 3,77 % 3 (viz graf č.
43).
Respondenty z řad porodních asistentek hodnotí porodní plán ve 100 % jako dobře
vyplňovatelný s dostatečným rozdělením jednotlivých úseků porodu. I jednotlivé úseky
hodnotí jako dostatečně podrobné. Tabulku porodního plánu hodnotí v 68,57 %
respondentek jako srozumitelnou a v 31,43 % jako moc podrobnou. Kladně hodnotí
možnost doplnění jiné odpovědi 85,71 % dotázaných a 14,29 % považuje tuto variantu
jako zbytečnou. Doplnění dalších variant možností v porodním plánu je ve 100 %
hodnoceno porodními asistentkami jako zbytečné. Stupeň hodnocení porodního plánu je
dle respondentek v tomto pořadí 1 - 45,71 %, 2 - 34,29 % a 3 - 20 % (viz graf č. 44).
Pro zavedení tohoto porodního plánu do ošetřovatelské dokumentace na porodním sále
je 80 % porodních asistentek a 20 % je proti (graf č. 45)
75
3. Závěr
Tato bakalářská práce nemohla mít za cíl zmapovat celou šíři problematiky
porodního plánu. Snažila jsem se touto bakalářskou prací a následným průzkumem
proniknout do tohoto v dnešní době čím dál aktuálnějšího tématu. V průběhu práce jsem
zjistila, že toto téma si určitě zaslouží dlouhodobější a zároveň podrobnější výzkum než
jsem mohla ve své bakalářské práci stihnout a obsáhnout. Velice zajímavé by jistě bylo
zhodnotit porodní plán těhotnými ženami před porodem a následně po jejich porodu. Ve
výsledcích průzkumného šetření se ukázalo, že ženy které ještě nerodily, někdy
nedokáží přesně vyjádřit svá přání k porodu. Velice vhodné by jistě také bylo, vyjádření
porodních asistentek k těmto ženám a jejich porodu. Myslím si, že by to přineslo velice
zajímavé a hodnotné podněty, pro zlepšení ošetřovatelské péče porodních asistentek.
Literatura a vhodné informační zdroje k tomuto tématu jsou někdy zaměřeny velice
jednostranně. Není jednoduché vyvozovat obecné závěry. Individualita každé ženy a
porodu je natolik rozdílná, že určit, vyhodnotit a nazvat jen nejčastější přání a představy
bylo velice náročné.
V teoretické části jsem se snažila ve stručných výtažcích z odborné literatury,
z článků, internetových zdrojů obsáhnout problematiku porodního plánu ze všech úhlů
pohledu. Snažila jsem se čerpat i z mých osobních zkušeností s ženami, které si
k porodu přinášely porodní plán. Také informace, které jsem získala během seminářů a
diskuzí k danému tématu, jsem se snažila v práci použít.
Porodní plán v dnešní době, je natolik diskutovatelným tématem, že se jistě bude na
porodních sálech vyskytovat čím dál častěji. V době, ve které jsme zodpovědní za své
zdraví, se budou rodiče čím dál více snažit svým dětem dát do života, co nejlepší vstup.
Porodní plán umožňuje vyjádřit jejich představy a přání, které si s tímto
nezapomenutelným a jedinečným zážitkem spojují. Dnešní rodiče jsou již podstatně
lépe informovaní o všech aspektech těhotenství a porodu. Stávají se při porodu
rovnocennými partnery lékaři a porodní asistentce. Samozřejmě zde musí být dodržen
oboustranný partnerský vztah a důvěra ve sdělované informace a akceptace daných
mantinelů možností. Porod dnes již dávno není chápán, jako děj, do kterého nesmí žena
nebo její partner zasahovat. Ale ohrožení života dítěte na úkor falešné iluze a představy,
76
že je určitě vše v pořádku, nelze chápat jako správný, kterým by se mělo moderní
porodnictví ubírat. Většina žen i jejich partnerů se snaží porod zvládnout tak, aby
nebylo ohroženo zdraví jejich ještě nenarozeného dítěte. Mým názorem je, že porod
v domácnosti takové zázemí neposkytuje. Porodní plán by těmto ženám mohl
nabídnout možnost k jasnému vyjádření se, co považují při porodu za nejdůležitější.
Dnešní porodnice již dávno nevypadají tak, jak je prezentují některé knihy, články,
semináře či soukromé předporodní kurzy.
V praktické části bakalářské práce jsem se zabývala obsahovou analýzou
dokumentů, textů porodních plánů. Stanovila jsem si čtyři hypotézy a dvě hypotetická
tvrzení, o kterých jsem se domnívala, že budou potvrzeny. Je zřetelné, že počet
zkoumaných dokumentů nemohl ze statistického hlediska tyto hypotézy výrazným
způsobem potvrdit či vyvrátit. Jak již bylo uvedeno, tento výzkum by musel být daleko
širšího a obsáhlejšího rázu, což přesahuje rámec mé bakalářské práce.
Cílem této bakalářské práce bylo, na základě výsledků obsahové analýzy dokumentů,
sestavit porodní plán, který by se snažil nabízet co nejširší varianty možností
v jednotlivých fázích porodu. Snažila jsem se i o následné vyhodnocení průzkumným
šetření, ve vztahu k možnosti jeho zařazení do ošetřovatelské dokumentace na porodním
sále. Z výsledků a hodnocení je patrné, že pro porodní asistentky již není porodní plán
ničím neznámým, a jeho akceptace v ošetřovatelské dokumentaci stoupá.
Domnívám se, že tento text může sloužit, jako průvodce touto problematikou pro
další studenty, i pro ty které problematika porodního plánu zajímá.
77
4. Seznam použité literatury
1. ČECH, E., et al. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha :
Grada, 2006. 544 s. ISBN 80-247-1313-9.
2. FARKAŠOVÁ, D., et al. Výzkum v ošetřovatelství. Martin : Osveta, 2006.
87 s. ISBN 80-8063-229-4.
3. ODENT, M. Znovuzrozený porod. Praha : Argo, 1995. 152 s.
ISBN 80-85794-69-1.
4. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství @ porodu. 2. vydání. Praha : Galen, 2005.
414 s. ISBN 80-7262-411-3.
5. ROZTOČIL, A., et al. Intenzivní péče na porodním sále. Brno : IDV PZ,
1996. 274 s. ISBN 80-7013-230-2.
6. SIMKINOVÁ, P. Partner u porodu. Praha : Argo, 2000. 245 s.
ISBN 80-7203-308-5.
7. ŠTROMEROVÁ, Zuzana. Co je porodní plán? Zdraví, 2002, č. III, s. 8-9.
8. NEBOJUJTE S ÚŘADY 2007. Právní průvodce pro rodiče. Praha : Aperio,
2007. 48 s. ISBN 80-903087-5-9.
9. PRUVODCE KONFERENCÍ O PŘIROZENĚM PORODU 2001. Přivádíme
děti na svět…. 4. mezinárodní konference o přirozeném porodu Praha :
Nadace Open Society Fund Praha, leden 2001, s.12.
10. Dopwho [online]. [cit. 2. února 2008 11.hod].
Dostupný z WWW: http://www.pdcap.cz/Texty/Versus/DopWHO.html
11. Boiron : Homeopatie [online]. [cit. 6. února 2008 16.hod].
Dostupný z WWW: http://www.boiron.cz/homeopatie.php#o
78
5. Seznam příloh
Příloha č. 1 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 1
Příloha č. 2 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 2
Příloha č. 3 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 3
Příloha č. 4 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 4
Příloha č. 5 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 5
Příloha č. 6 : Tabulka a graf vztahující se ke kategorii D
Příloha č. 7 : Tabulka vytvořeného porodního plánu
Příloha č. 8 : Dotazník pro porodní asistentky
Příloha č. 9 : Dotazník pro těhotné ženy
Příloha č. 10 : Tabulky a grafy vztahující se k doplňkovému šetření
Příloha č. 11 : Příklady porodních plánů použitých při obsahové analýze
79
Příloha č. 1 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 1
Tab. 7 Monitorace plodu
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 28 33,33% 28 93,33%
ne 1 1,19% 1 3,33%
stetoskop 1 1,19% 1 3,33%
celkem 84 100% 30 100%
Graf č. 7
Monitorace plodu
0
5
10
15
20
25
30
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
počet 28 1 1
procenta 33,33% 1,19% 1,19%
ano ne stetoskop
80
Tab. 8 Dirupce
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 2 2,38% 2 6,25%
ne 22 26,19% 22 68,75%
dohoda 8 9,52% 8 25,00%
celkem 84 100% 32 100%
Graf č.8
Dirupce
0
5
10
15
20
25
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
počet 2 22 8
procenta 2,38% 26,19% 9,52%
ano ne dohoda
81
Tab. 12 Poskytování informací
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 55 65,48% 55 98,21%
ne 1 1,19% 1 1,79%
celkem 84 100% 56 100%
Graf č. 12
Informace
0
10
20
30
40
50
60
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
počet 55 1
procenta 65,48% 1,19%
ano ne
82
Příloha č. 2 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 2
Tab. 14 Aktivita a poloha
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
během porodu 51 60,71% 51 86,44%
pololeže 7 8,33% 7 11,86%
na doporučení 1 1,19% 1 1,69%
celkem 84 100% 59 100%
Graf č. 14
Aktivita a poloha během porodu
0
10
20
30
40
50
60
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
počet 51 7 1
procenta 60,71% 8,33% 1,19%
během porodu pololeže na doporučení
83
Tab. 16 Použití medikace ve druhé době porodní
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ne 7 8,33% 7 77,78%
dohoda 2 2,38% 2 22,22%
celkem 84 100% 9 100%
Graf č. 16
Použití medikace v II. době porodní
0
1
2
3
4
5
6
7
8
0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
9%
počet 7 2
procenta 8,33% 2,38%
ne dohoda
84
Tab. 17 Episiotomie
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 3 3,57% 3 3,95%
ne 24 28,57% 24 31,58%
po dohodě 11 13,10% 11 14,47%
v nutném případě 38 45,24% 38 50,00%
celkem 84 100% 76 100%
Graf č. 17
Episiotomie
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
počet 3 24 11 38
procenta 3,57% 28,57% 13,10% 45,24%
ano ne po dohodě v nutném případě
85
Příloha č. 3 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 3
Tab. 19 Přestřižení pupečníku
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
po dotepání 45 53,57% 45 70,31%
partnerem 18 21,43% 18 28,13%
personálem 1 1,19% 1 1,56%
celkem 84 100% 64 100%
Graf č. 19
Přestřižení pupečníku
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
počet 45 18 1
procenta 53,57% 21,43% 1,19%
po dotepání partnerem personálem
86
Tab. 20 Darování pupečníkové krve
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 26 30,95% 26 89,66%
ne 3 3,57% 3 10,34%
celkem 84 100% 29 100%
Graf č 20
Darování pupečníkové krve
0
5
10
15
20
25
30
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
počet 26 3
procenta 30,95% 3,57%
ano ne
87
Tab. 21 Porod placenty
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
samovolný 34 40,48% 34 87,18%
medikamentózní 5 5,95% 5 12,82%
celkem 84 100% 39 100%
Graf č. 21
Porod placenty
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
počet 34 5
procenta 40,48% 5,95%
samovolný medikamentózní
88
Tab. 22 Použití medikace ve třetí době porodní
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ne 7 8,33% 7 77,78%
po dohodě 2 2,38% 2 22,22%
celkem 84 100% 9 100%
Graf č. 22
Použití medikace ve III. době porodní
0
1
2
3
4
5
6
7
8
0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
9%
počet 7 2
procenta 8,33% 2,38%
ne po dohodě
89
Příloha č. 4 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 4
Tab. 24 Akceptování ošetření novorozence
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
po seznámení 14 16,67% 14 32,56%
na těle matky 29 34,52% 29 67,44%
celkem 84 100% 43 100%
Graf č. 24
Akceptování ošetření novorozence
0
5
10
15
20
25
30
35
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
počet 14 29
procenta 16,67% 34,52%
po seznámení na těle matky
90
Tab. 25 Kontrola pediatrem
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
po seznámení 6 7,14% 6 14,29%
přítomnost otce 36 42,86% 36 85,71%
celkem 84 100% 42 100%
Graf č. 25
Kontrola novorozence pediatrem
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
počet 6 36
procenta 7,14% 42,86%
po seznámení přítomnost otce
91
Tab. 26 Měření novorozence
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
po seznámení 16 19,05% 16 45,71%
druhý den 18 21,43% 18 51,43%
ne 1 1,19% 1 2,86%
celkem 84 100% 35 100%
Graf č. 26
Měření novorozence
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
0%
5%
10%
15%
20%
25%
počet 16 18 1
procenta 19,05% 21,43% 1,19%
po seznámení druhý den ne
92
Tab. 27 Vážení novorozence
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
po seznámení 18 21,43% 18 94,74%
ne 1 1,19% 1 5,26%
celkem 84 100% 19 100%
Graf č. 27
Vážení novorozence
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
0%
5%
10%
15%
20%
25%
počet 18 1
procenta 21,43% 1,19%
po seznámení ne
93
Tab. 28 Kredeizace
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ne 6 7,14% 6 85,71%
ano 1 1,19% 1 14,29%
celkem 84 100% 7 100%
Graf č. 28
Kredeizace novorozence
0
1
2
3
4
5
6
7
0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
počet 6 1
procenta 7,14% 1,19%
ne ano
94
Tab. 29 Aplikace vitamínu K
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
per os 15 17,86% 15 88,24%
injekční aplikace 2 2,38% 2 11,76%
celkem 84 100% 17 100%
Graf č. 29
Aplikace vitamínu K
0
2
4
6
8
10
12
14
16
0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
14%
16%
18%
20%
počet 15 2
procenta 17,86% 2,38%
per os inj.
95
Tab. 30 Dokrmování novorozence
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 2 2,38% 2 6,90%
ne 27 32,14% 27 93,10%
celkem 84 100% 29 100%
Graf č. 30
Dokrmování novorozence
0
5
10
15
20
25
30
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
počet 2 27
procenta 2,38% 32,14%
ano ne
96
Tab. 32 Odběry na metabolické vady
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 2 2,38% 2 66,67%
ne 1 1,19% 1 33,33%
celkem 84 100% 3 100%
Graf č. 32
Odběry na metabolické vady
0
0,5
1
1,5
2
2,5
0%
1%
1%
2%
2%
3%
počet 2 1
procenta 2,38% 1,19%
ano ne
97
Tab. 33 Přítomnost na pokoji
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
rooming - in 53 63,10% 53 67,09%
nadstandartní pokoj 26 30,95% 26 32,91%
celkem 84 100% 79 100%
Graf č. 33
Přítomnost novorozence na pokoji
0
10
20
30
40
50
60
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
počet 53 26
procenta 63,10% 30,95%
rooming - in nadstandartní pokoj
98
Příloha č. 5 : Tabulky a grafy vztahující se ke subkategorii C 5
Tab. 35 Propuštění do domácího ošetření
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ihned 2 2,38% 2 66,67%
po 72hodinách 1 1,19% 1 33,33%
celkem 84 100% 3 100%
Graf č. 35
Propuštění do domácího ošetřování
0
0,5
1
1,5
2
2,5
0%
1%
1%
2%
2%
3%
počet 2 1
procenta 2,38% 1,19%
ihned po 72hodinách
99
Tab. 36 Ošetření porodního poranění
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 2 2,38% 2 33,33%
ne 3 3,57% 3 50,00%
po dohodě 1 1,19% 1 16,67%
celkem 84 100% 6 100%
Graf č. 36
Ošetření porodního poranění
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
0%
1%
1%
2%
2%
3%
3%
4%
4%
počet 2 3 1
procenta 2,38% 3,57% 1,19%
ano ne po dohodě
100
Tab. 37 Mytí novorozence
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
ano 8 9,52% 8 57,14%
ne 5 5,95% 5 35,71%
další den matkou 1 1,19% 1 7,14%
celkem 84 100% 14 100%
Graf. č. 37
Mytí novorozence
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
9%
10%
počet 8 5 1
procenta 9,52% 5,95% 1,19%
ano ne další den matkou
101
Příloha č. 6 : Tabulka a graf vztahující se ke kategorii D
Tab. 41 Výběr anestézie při operačním porodu
počet
procenta
z celku počet
procenta
z výskytu
epidurální 28 33,33% 28 77,78%
celková 3 3,57% 3 8,33%
dle situace 5 5,95% 5 13,89%
celkem 84 100% 36 100%
Graf č. 41
Anestezie při operačním porodu
0
5
10
15
20
25
30
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
počet 28 3 5
procenta 33,33% 3,57% 5,95%
epidurální celková dle situace
102
Příloha č. 7 : Tabulka vytvořeného porodního plánu
Osobní údaje a anamnéza
Jméno a
příjmení
Kontaktní
osoba
Adresa
Přechodná
adresa
onemocnění
alergie
léky
Osobní
anamnéza
dieta
rodiče
sourozenci
Rodinná
anamnéza
příbuzní
chlapecJméno pro dítě
děvče
Jiné
103
První doba porodní
Přítomnost cizích
osob
ano ne jedna osoba po domluvě
Přítomnost u
porodu
otec dula rodinný
příslušník
jiná osoba
Klyzma ano ne doma Yal
Holení ano ne doma dle dohody
Použití medikace ano ne na přání dle dohody
Tlumení bolesti sprcha
masáže
míč
aromaterapie
homeoterapie
aktivita
akupresura
hudba
vana
úlevové polohy
použití tepla
použití chladu
relaxace
jen přirozené
epidurální analgezie
dle doporučení
dle situace
jiné …………….
Informovanost ano ne doprovodu
Úprava prostředí šero ticho vlastní hudba jiné
Monitorace plodu
ano ne nezbytnou
dobu
dle dohody
Druhá doba porodní
Úprava prostředí šero ticho vlastní hudba minimum
osob
Poloha při tlačení zvolení během porodu
pololeže
klek
porodnická stolička
porodnické křeslo
stoj
vak
bok
dle dohody
jiné………
Použití medikace ano ne na přání dle dohody
Episiotomie ano ne v nutném
případě
dle dohody
104
Třetí doba porodní
Novorozenec poloha na
matce
otec jiné
…………….
Přestřižení
pupečníku
partner personál po dotepání jiné
……………..
Darování
pupečníkové krve
ano ne vlastní odběr dle dohody
Použití medikace ano ne na přání dle dohody
Porod placenty spontánní
medikamentózní
dle dohody jiné
………………
Novorozenec
Přiložení ihned po ošetření do 30.minut dle dohody
Ošetření a kontrola
miminka pediatrem
po seznámení
na těle matky
za přítomnosti doprovodu
dle dohody
Vážení a měření po seznámení
za přítomnosti doprovodu
druhý den
dle dohody
Kredeizace ano ne dle dohody
Aplikace K ano
ne
per os
dle dohody
Kalmetizace ano
ne
zajištěno na kalmetizační stanici
dle dohody
Přítomnost
novorozence
rooming -in
nadstandardní pokoj
dle situace
jiné ………………..
Informace o stavu vždy matce
nebo otci
souhlas
jednoho z rodičů
s vyšetřením
přítomnost
jednoho z rodičů
při vyšetření
jiné…………
Dokrmování ano
ne
dle dohody
jiné ………………….
Propuštění do
domácího ošetření
ihned po porodu
po 72 hodinách
dle dohody
jiné……………….
105
Operační porod
Anestézie epidurální celková dle situace dle dohody
Přítomnost
doprovodu
na operačním
sále
na dětské
boxe
dle dohody
Novorozence seznámení s matkou ihned po vybavení
ošetření a kontrola pediatrem za přítomnosti doprovodu
možnost focení
možnost kontaktu s matkou po ošetření
jiné…………..
Přiložení a kojení po co nejkratší době
na oddělení JIP
dle dohody
Osobní přání
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………
106
Příloha č. 8 : Dotazník pro porodní asistentky
Dotazník
Milé kolegyně,
chtěla bych Vás požádat o spolupráci při průzkumu, který je součástí mé
bakalářské práce s tématem Porodní plán – možnosti uplatnění. Tento výzkum je
založen na obsahové analýze dokumentů – porodních plánů, které si přinášely rodičky
k porodu na porodní sál v ÚPMD. Máte před sebou porodní plán, který je sestaven
z výsledků této analýzy. Prosím o jeho zhodnocení a vyplnění připomínek do
přiloženého dotazníku. Dotazník je anonymní, nepodepisujte se prosím. Předem děkuji
za spolupráci.
Kateřina Zděnková
Instrukce:
Každou otázku si pozorně přečtěte a zakroužkujte odpověď, která nejvíce
vystihuje Váš názor. V některých otázkách lze zakroužkovat více odpovědí nebo doplnit
vlastními slovy. Na vyplnění dotazníku máte 10.minut.
1. Vyplňoval se Vám porodní plán dobře?
a) ano
b) ne
c) jiná odpověď………….
2. Tabulka porodního plánu je….
a) srozumitelná
b) nesrozumitelná
c) moc podrobná
d) málo podrobná
e) jiná odpověď……..
3. Je rozdělení jednotlivých úseků porodu dostatečné?
a) ano
b) ne
4. Jsou možnosti v jednotlivých úsecích dostatečně podrobné?
a) ano
b) ne
5. Jak hodnotíte možnost doplnění jiné odpovědi?
a) kladně
b) záporně
c) je to zbytečné
107
6. Myslíte si, že je potřeba v tomto porodním plánu doplnit ještě nějaké
varianty možností?
a) ano
b) ne
Na otázku č. 7 a 8 odpovídejte jen v případě, že jste na otázku č. 6 odpověděla ano.
7. Kterého úseku porodního plánu se tyto změny týkají?
a) první doba porodní
b) druhá doba porodní
c) třetí doba porodní
d) novorozenec
e) operační porod
8. Které změny to jsou?
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………
9. Označte na stupnici hodnotu, která vyjadřuje stupeň Vašeho hodnocení
tohoto porodního plánu ?
1. 2. 3. 4. 5.
Ano Ne
10. Domníváte se, že tento porodní plán lze použít jako součást ošetřovatelské
dokumentace na porodním sále?
a) ano
b) ne
108
Příloha č. 9 : Dotazník pro těhotné ženy
Dotazník
Vážené maminky,
jmenuji se Kateřina Zděnková a jsem studentkou třetího ročníku na Vysoké
škole zdravotnické v Praze – obor Porodní asistentka. Chtěla bych Vás požádat o
spolupráci při průzkumu, který je součástí mé bakalářské práce s tématem Porodní plán
– možnosti uplatnění. Tento výzkum je založen na obsahové analýze dokumentů –
porodních plánů, které si přinášely rodičky k porodu na porodní sál v ÚPMD. Máte před
sebou porodní plán, který je sestaven z výsledků této analýzy. Prosím o jeho zhodnocení
a vyplnění připomínek do přiloženého dotazníku. Dotazník je anonymní, nepodepisujte
se prosím. Předem děkuji za spolupráci.
Kateřina Zděnková
Instrukce:
Každou otázku si pozorně přečtěte a zakroužkujte odpověď, která nejvíce
vystihuje Váš názor. V některých otázkách lze zakroužkovat více odpovědí nebo doplnit
vlastními slovy. Na vyplnění dotazníku máte 10.minut.
11. Vyplňoval se Vám porodní plán dobře?
d) ano
e) ne
f) jiná odpověď………….
12. Tabulka porodního plánu je….
f) srozumitelná
g) nesrozumitelná
h) moc podrobná
i) málo podrobná
j) jiná odpověď……..
13. Je rozdělení jednotlivých úseků porodu dostatečné?
c) ano
d) ne
14. Jsou možnosti v jednotlivých úsecích dostatečně podrobné?
c) ano
d) ne
15. Jak hodnotíte možnost doplnění jiné odpovědi?
109
d) kladně
e) záporně
f) je to zbytečné
16. Myslíte si, že je potřeba v tomto porodním plánu doplnit ještě nějaké
varianty možností?
c) ano
d) ne
Na otázku č. 7 a 8 odpovídejte jen v případě, že jste na otázku č. 6 odpověděla ano.
17. Kterého úseku porodního plánu se tyto změny týkají?
f) první doba porodní
g) druhá doba porodní
h) třetí doba porodní
i) novorozenec
j) operační porod
18. Které změny to jsou?
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………
19. Označte na stupnici hodnotu, která vyjadřuje stupeň Vašeho hodnocení
tohoto porodního plánu ?
1. 2. 3. 4. 5.
Ano Ne
110
Příloha č. 10 : Tabulky a grafy vztahující se k doplňkovému šetření
Tab. 43
Graf. č.43
Hodnocení porodního plánu respondentkami z řad
těhotných žen
64,2%
32,1%
3,8%
0% 0%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
1 - ANO 2 3 4 5 - NE
111
Tab. 44
Graf. č.44
Hodnocení porodního plánu respondentkami z
řad porodních asistentek
45,7%
34,3%
20,0%
0% 0%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
1 - ANO 2 3 4 5 - NE
112
Tab. 45
Graf. č.45
Použitelnost porodního plánu v ošetřovatelské
dokumentaci
80%
20%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
ano ne
113
Příloha č. 11 : Příklady zkoumaných dokumentů
114
115
116
117