PROBLEMATIKA SLUCHOVÉ POSTIŽENÝCH V CR SE ZAMĚŘENÍM NA INFORMOVANOST V OBLASTI ANTIKONCEPCE Bakalářská práce Zuzana Bouchnerová VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S. V PRAZE PhDr. Jana Gombárová Stupeň kvalifikace: Bakalář Studijní obor: Všeobecná sestra Datum odevzdání práce: 2008-03-31 Datum obhajoby: Praha 2008 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla používána ke studijním účelům. V Praze dne 31. března 2008 Zuzana Bouchnerová 3 ABSTRAKT BOUCHNEROVÁ, Zuzana: Problematika sluchově postižených v ČR se zaměřením na informovanost v oblasti antikoncepce. (Bakalářská práce) Zuzana Bouchnerová -Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. v Praze. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář v ošetřovatelství. Školitel: PhDr. Jana Gombárová. Vysoká škola zdravotnická Praha, 2008. Hlavním tématem bakalářské práce je informovanost sluchově postižených v oblasti antikoncepce. Teoretická část popisuje kulturní menšinu sluchově postižených, způsob jejich komunikace, dělení sluchových vad z různých hledisek a možnosti vzdělání. V druhé polovině této části se zmiňuji o antikoncepci přirozené, bariérové, nitroděložní, gestagenní, hormonální kombinované, postkoitální i ostatních způsobech ochrany před graviditou. Jak jednotlivé metody fungují, jak se používají, vypadají a jak jsou spolehlivé. V empirické části se zabývám výzkumem. Ke sběru informací jsem použila dotazník, který jsem distribuovala 114 respondentům v Praze na Středním odborném učilišti, Odborném učilišti a Praktické škole pro sluchově postižené v Holečkově ulici a Střední zdravotnické škole pro sluchově postižené v Praze 5 - Radlicích. Pro svůj výzkum jsem použila 86 dotazníků, které byly správně vyplněny a vyhovovaly cílové skupině. V otázkách jsem se zaměřila na znalost jednotlivých metod antikoncepce. Nasbíraná data jsem zpracovala a vyhodnotila je pomocí grafů, které jsem následně slovně okomentovala. Cílem práce je vytvořit edukační materiál pro sluchově postižené, který by vyhovoval jejich individuálním potřebám. Klíčová slova: Informovanost, sluchově postižení, sluchové vady, antikoncepce ABSTRACT BOUCHNEROVÁ Zuzana: Problems of hearing handicapped people with the focus on contraception in the Czech republic. (Bachelor work) Zuzana Bouchnerová -Medical university of Prague. Degree of professional qualification: Nursing bachelor. Trainer: PhDr. Jana Gombárová. High school of healths in Prague, 2008. The main object of the bachelor work is to provide information to handicapped people focused on contraception. Theoretic part is about the cultural minority of hadicapped people, the way of their communication and parting of hearing defects from various aspects and possibility of education. In the second half of this part I write about natural, barrier, intrauterine, hormonal combination and other way of protection against pregnancy. I write about how various methods work, how they are used and how they are reliable. In practical part I deal with research. I used a questionnaire to collect information which I give to 114 informants in Prague in Vocational school, in Vocational and Practical school for hadicapped people in Holečkova Street and in Secondary Health school for handicapped people in Radlice. I use 86 questionnaires for my research. All questionnaires were filled in correctly and they suited my target group. In my questionnaire I focus on knowledge of various contraceptive methods. I processed the collected information and evaluated them in some graphs which I commented. The target of this work is to create an educational material for hearing hadicapped people which would be suitable for their needs. The result of the educational process was a presentation translated to the sign language, that I performed for the hearing handicapped audience at the Medical university of Prague, 4th March 2008. Key words: awareness, hearing handicapped people, acousmatamnesia, contraception. PŘEDMLUVA Sluchově postižení jsou sice minoritní skupinou naší společnosti, ale zároveň skupinou, kterou můžeme být součástí ve zlomku vteřiny i my. Téma práce jsem si vybrala po loňském setkání se sluchově postiženými studenty ze Střední zdravotnické školy pro sluchově postižené, obor zubní technik, v Praze 5 Radlicích. Setkání se uskutečnilo v rámci projektu ze Strukturálních fondů Evropské unie, který probíhal po dva roky na naší Vysoké škole zdravotnické. Jednalo se o neformální setkání slyšících a Neslyšících zdravotníků. Byla jsem součástí týmu studentů, kteří si připravili pro Neslyšící kolegy několik odborných prezentací na témata: První pomoc, Pohlavní choroby, Drogy a Antikoncepce. Zjistili jsme, že nám mnozí studenti nerozumí. Důvodem byla neznalost pojmů, jako je například pesar, které připadají slyšící komunitě naprosto běžné. Dalším nedostatkem byly také naše edukační schopnosti. Rozhodla jsem se tedy pro výzkum, který by měl být základním zdrojem informací pro vytvoření nových edukačních materiálů, které respektují individuální potřeby sluchově postižených. Materiál jsem čerpala převážně ze specializovaných knih zaměřených na problematiku Neslyšících, kterých naštěstí vzniklo díky různým projektům v poslední době poměrně dost. Stejně tak jsem využila i vlastních zkušeností a různých seminářů zabývajících se sluchovým handicapem. Práce je určena pro kolegy - studenty zdravotnických oborů, sestry, lékaře ale i sluchově postižené a širokou veřejnost, která se tomuto tématu hodlá věnovat. Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Janě Gombárové za vedení mé práce a PhDr. Veronice Blažkové za odborný dohled a cenné rady týkající se realizace výzkumu. Velký dík patří také vedení a studentům ze Středního odborného učiliště, Odborného učiliště a Praktické školy pro sluchově postižené v Holečkově ulici v Praze a Střední zdravotnické školy pro sluchově postižené v Praze - Radlicích. OBSAH ABSTRAKT 4 ABSTRACT 5 PŘEDMLUVA 6 SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK 10 ÚVOD 13 TEORETICKÁ ČÁST I. 14 1 PROBLEMATIKA SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH 15 1.1 ROZDĚLENÍ SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH 15 1.1.1 ROZDĚLENÍ PODLE DOBY VZNIKU SLUCHOVÉ PORUCHY 15 1.1.2 ROZDĚLENÍ PODLE HLOUBKY SLUCHOVÉ PORUCHY 15 1.1.3 ROZDĚLENÍ SLUCHOVÝCH PORUCH PODLE PŘÍČINY 16 1.1.4 ROZDĚLENÍ Z KULTURNÍHO A SOCIÁLNÍHO HLEDISKA 16 1.2 KOMPENZAČNÍ POMŮCKY 17 1.3 KOMUNIKACE 18 1.3.1 ČESKÝ ZNAKOVÝ JAZYK 18 1.3.2 ZNAKOVANÁ ČEŠTINA 18 1.3.3 PRSTOVÁ ABECEDA 19 1.3.4 ČTENÍ A PSANÍ 19 1.3.5 ODEZÍRÁNÍ 19 1.3.6 TLUMOČNÍK 19 1.4 VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROCES 20 1.4.1 RANÁ PÉČE 20 1.4.2 MATEŘSKÉ ŠKOLY 20 1.4.3 ZÁKLADNÍ ŠKOLY 21 1.4.4 STŘEDNÍ A VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ 21 TEORETICKÁ ČÁST II. 23 2 ANTIKONCEPCE 24 2.1 PŘIROZENÉ METODY ANTIKONCEPCE 24 2.1.1 KOJENÍ 24 2.1.2 PERIODICKÁ ABSTINENCE 24 2.1.3 PŘERUŠOVANÁ SOULOŽ A PŘÍBUZNÉ TECHNIKY 26 2.2 MECHANICKÉ BARIÉROVÉ METODY ANTIKONCEPCE 26 2.2.1 KONDOM 26 2.2.2 POŠEVNÍ PESAR (DIAFRAGMA) 26 2.2.3 CERVIKÁLNÍ KLOBOUČEK (CERVIKÁLNÍ PESAR) 27 2.2.4 VAGINÁLNÍ HUBKA 27 2.2.5 ŽENSKÝ KONDOM 28 2.3 CHEMICKÉ BARIÉROVÉ METODY 28 2.4 NITRODĚLOŽNÍ ANTIKONCEPCE 28 2.5 GESTAGENNÍ ANTIKONCEPCE 29 2.5.1 TABLETY 30 2.5.2 DEPOTNÍ INJEKCE 30 2.5.3 PODKOŽNÍ IMPLANTÁTY 30 2.5.4 NITRODĚLOŽNÍ ANTIKONCEPČNÍ SYSTÉM 30 2.6 KOMBINOVANÁ HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE 30 2.6.1 ORÁLNÍ ANTIKONCEPCE 31 2.6.2 ANTIKONCEPČNÍ NÁPLASTI 31 2.7 POSTKOITÁLNÍ ANTIKONCEPCE (INTERCEPCE) 31 8 2.8 OSTATNÍ METODY ANTIKONCEPCE 32 2.8.1 VAGINÁLNÍ KROUŽKY 32 2.8.2 CHIRURGICKÁ ANTIKONCEPCE (STERILIZACE) 32 2.8.3 IMUNOLOGICKÁ ANTIKONCEPCE 32 2.8.4 MUŽSKÁ ANTIKONCEPCE 33 EMPIRICKÁ ČÁST 34 3 METODIKA VÝZKUMU 35 3.1 CÍL VÝZKUMU 35 3.2 FORMULACE HYPOTÉZ 36 3.3 VÝZKUMNÉ METODY 37 3.4 VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA 38 3.4.1 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K HYPOTÉZE ČÍSLO 1. 38 3.4.2 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K HYPOTÉZE ČÍSLO 2. 47 3.4.3 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K HYPOTÉZE ČÍSLO 3. 56 3.4.4 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K HYPOTÉZE ČÍSLO 4. 63 3.4.5 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K HYPOTÉZE ČÍSLO 5. 68 3.5 DISKUSE A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ 70 ZÁVĚR 72 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ 73 SEZNAM PŘÍLOH 75 9 SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK Graf 1 k otázce č. 6 38 Graf 2 k otázce č. 6 39 Graf 3 k otázce č. 10 40 Graf 4 k otázce č. 10 40 Graf 5 k otázce č. 11 41 Graf 6 k otázce č. 11 41 Graf 7 k otázce č. 12 42 Graf 8 k otázce č. 12 42 Graf 9 k otázce č. 13 43 Graf 10 k otázce č. 13 43 Graf 11 k otázce č. 14 44 Graf 12 k otázce č. 14 44 Graf 13 k otázce č. 15 45 Graf 14 k otázce č. 15 45 Graf 15 k otázce č. 16 46 Graf 16 k otázce č. 16 46 Graf 17 k otázce č. 6 47 Graf 18 k otázce č. 6 48 Graf 19 k otázce č. 10 49 Graf 20 k otázce č. 10 49 Graf 21 k otázce č. 11 50 Graf 22 k otázce č. 11 50 Graf 23 k otázce č. 12 51 Graf 24 k otázce č. 12 51 Graf 25 k otázce č. 13 52 Graf 26 k otázce č. 13 52 Graf 27 k otázce č. 14 53 Graf 28 k otázce č. 14 53 Graf 29 k otázce č. 15 54 Graf 30 k otázce č. 15 54 Graf 31 k otázce č . 16 Graf 32 k otázce č . 16 Graf 33 k otázce č .6 Graf 34 k otázce č .6 Graf 35 k otázce č .7 Graf 36 k otázce č .7 Graf 37 k otázce č :. 11 Graf 38 k otázce č :. 11 Graf 39 k otázce č :. 13 Graf 40 k otázce č . 13 Graf 41 k otázce č . 15 Graf 42 k otázce č . 15 Graf 43 k otázce č !. 10 Graf 44 k otázce č :. 10 Graf 45 k otázce č :. 12 Graf 46 k otázce č :. 12 Graf 47 k otázce ř :. 14 Graf 48 k otázce ř :. 14 Graf 49 k otázce ř :. 16 Graf 50 k otázce c :. 16 Graf 51 k otázce c :.8 Graf 52 k otázce c .9 Tabulka 1 k otázce č. 6 Tabulka 2 k otázce č. 10 Tabulka 3 k otázce č. 11 Tabulka 4 k otázce č. 12 Tabulka 5 k otázce č. 13 Tabulka 6 k otázce č. 14 Tabulka 7 k otázce č. 15 Tabulka 8 k otázce č. 16 Tabulka 9 k otázce č. 6 Tabulka 10 k otázce č. 10 49 Tabulka 11 k otázce č. 11 50 Tabulka 12 k otázce č. 12 51 Tabulka 13 k otázce č. 13 52 Tabulka 14 k otázce č. 14 53 Tabulka 15 k otázce č. 15 54 Tabulka 16 k otázce č. 16 55 Tabulka 17 k otázce č. 6 56 Tabulka 18 k otázce č. 7 57 Tabulka 19 k otázce č. 11 60 Tabulka 20 k otázce č. 13 61 Tabulka 21 k otázce č. 15 62 Tabulka 22 k otázce č. 10 63 Tabulka 23 k otázce č. 12 65 Tabulka 24 k otázce č. 14 66 Tabulka 25 k otázce č. 16 67 Tabulka 26 k otázce č. 8, 9 68 ÚVOD Téměř každý se během svého života setkal s člověkem, který je postižen sluchovou vadou. Prvním dojem je, že se jedná o bytost trpící handicapem, který ji odsunuje na okraj většinové společnosti. Z pohledu druhé strany je sluchově postižený člověk jako každý jiný - dýchá, tluče mu srdce, vnímá, vidí věci kolem sebe, má své strasti i radosti. Schází mu jen sluch. Podobné myšlenky jsou uváděny v odborné literatuře psané přímo Neslyšícími a v zásadě mne přivedly k této bakalářské práci. Téma antikoncepce je jedním z nej přitažlivějších a zároveň nej potřebnějších témat pro sluchově postižené středoškolské studenty. Příprava názorné prezentace pro Neslyšící auditorium je pro zdravotníky velkou školou edukace. Podaří-li se vytvořit prezentaci, která je pro sluchově postižené klienty atraktivní a současně pochopitelná, pak je zajímavá i pro slyšící komunitu. Pomocí odborné literatury jsem nej důležitější informace o sluchově postižených a o otázkách antikoncepce, které jsou zajímavé a relevantní pro Neslyšící středoškolskou mládež, shrnula do teoretické části. Pokračovala jsem výzkumem, na základě kterého jsem vytvořila podklady pro tlumočenou přednášku, kterou jsem 4. března 2008 odprezentovala před Neslyšícími studenty. 13 TEORETICKÁ ČÁST I. 14 1 PROBLEMATIKA SLUCHOVÉ POSTIŽENÝCH V České republice žije asi pět set tisíc lidí s vadami sluchu. I když jsou tito lidé jen minoritní skupinou, jsou ovšem skupinou velice nesourodou. Radí se mezi ně lidé nedoslýchaví, ohluchlí, Neslyšící a ti, kteří mají voperován kochleární implantát. 1.1 ROZDĚLENÍ SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH Porucha sluchu představuje velmi závažnou komunikační bariéru a lze ji definovat mnoha různými způsoby. Absenci akustických informací je možno charakterizovat z logopedicko-foniatrického, psychologického, sociálního a kulturního hlediska. Dále také podle doby vzniku, hloubky a příčiny postižení. 1.1.1 ROZDĚLENÍ PODLE DOBY VZNIKU SLUCHOVÉ PORUCHY Z hlediska dalších následků je nejzávažnější vznik sluchové poruchy v období preligválním, tedy v době kdy není ukončen základní vývoj řeči. Do této kategorie spadají poruchy, které vznikly vrozeně nebo získané v prenatálním, perinatálním, postnatálním období nebo ve věku od narození do tří až čtyř let. Nedostatečně fixované řečové projevy zanikají a řeč se přirozeně nerozvíjí. Postlingválně vzniklou sluchovou poruchou (ohluchnutí) označujeme stav, kdy ke ztrátě sluchových funkcí došlo až po ukončení základního vývoje řeči. Příčinou jsou různá infekční onemocnění mozku a jeho úrazy, degenerativní změny a involuční proces ve stáří. Mluvená řeč nezaniká, dochází jen ke změnám artikulace. Intenzivním problémem je však pocit ztráty kvality života. 1.1.2 ROZDĚLENÍ PODLE HLOUBKY SLUCHOVÉ PORUCHY Z foniatrického hlediska je podstatná kvantita a kvalita sluchového vjemu. Hloubka sluchové poruchy je měřena audiometrem a hodnocena podle kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO), která stanovila následující mezinárodní škálu stupňů sluchových poruch. 15 0. Žádná porucha (25 dB): Žádné nebo velmi lehké problémy se sluchem. Schopnost slyšet šepot. 1. Lehká porucha (26-40 dB): Schopnost slyšet a opakovat slova, která jsou mluvena normálním hlasem z 1 metru. 2. Střední porucha (41-60 dB): Schopnost slyšet a opakovat slova, která jsou mluvena hlasitou řečí z 1 metru. 3. Těžká porucha sluchu (61-80 dB): Schopnost slyšet nějaká slova, když jsou křičena do lepšího ucha. 4. Velmi těžká porucha, včetně hluchoty (81 dB a větší): Neschopnost slyšet a porozumět hlasu, který je křičen. (Šedivá, 2006) V surdopedické praxi se často užívá termínů nedoslýchavost (lehká, střední, těžká), zbytky sluchu a hluchota, často bez uvedení hodnoty decibelů. 1.1.3 ROZDĚLENÍ SLUCHOVÝCH PORUCH PODLE PŘÍČINY U percepční ch poruch je postižena funkce vláskových buněk vnitřního ucha. Vznikají zde degenerativní změny, které mohou postihnout i sluchový nerv a jsou obvykle nevratné. Typické jsou poruchou kvantity i kvality slyšení a mohou vést až k úplné hluchotě. Spadá sem tedy naprostá většina těžkých sluchových poruch. Při převodní nedoslýchavosti je zachována funkce vnitřního ucha a sluchových nervů. Charakteristické j sou poruchy kvantity slyšení a je postiženo středouší. Příčinou může být vrozená či získaná vada (deformace středoušních kůstek, bubínku, zúžení zvukovodu a podobně). Centrální vady jsou komplikovanými defekty způsobené různými procesy, které postihují podkorové nebo korové centrum sluchu. 1.1.4 ROZDĚLENÍ Z KULTURNÍHO A SOCIÁLNÍHO HLEDISKA Na sluchově postižené je možno pohlížet ze dvou stran. První z nich je postoj klinický, v tomto případě je sluchová porucha chápána jako handicap, který je na jedné 16 straně kompenzovaný sluchadly nebo kochleárním implantátem, na druhé straně speciálními přístupy k rozvíjení mluvené řeči. Takový člověk je pak schopen s jistým omezením fungovat ve slyšící společnosti. Druhý pohled na sluchově postižené je etnický. Na prvním místě jsou lidé, nikoliv jejich postižení. Sluchově postižení sebe sami vnímají jako kulturní menšinu se všemi atributy, jakými jsou společný jazyk, historie, kultura, podobné hodnoty, materiální kultura, myšlení, chování a vzorce vnímání. Označují se jako Neslyšící (s velkým písmenem N). Za svůj primární komunikační kód považují znakový jazyk. Vada sluchu pro ně není handicapem, nýbrž jiným životním stylem. K této menšině se mohou hlásit všichni postižení bez ohledu na sluchovou poruchu, někdy i slyšící rodinný příslušníci nebo blízcí lidé. Neslyšící jsou sice minoritní skupinou naší společnosti, ale jsou skupinou velice nesourodou. Jsou v ní lidé obou pohlaví a různého stáří, lidé různých náboženství, etnických skupin a socioekonomických vrstev. Spojuje je však stejná porucha, předsudky a diskriminace ze strany většinové společnosti. 1.2 KOMPENZAČNÍ POMŮCKY Pokud má jedinec se sluchovým postižením funkční zbytky sluchu, je možno více či méně tuto poruchu vyrovnávat použitím technických pomůcek, jakými jsou slúchadla a kochleární implantáty. Pro usnadnění života mohou lidé se sluchovým postižení užívat celou řadu elektroakustických pomůcek, které převádějí zvukové podněty na světelné nebo vibrační. Využívání kompenzačních pomůcek je velmi individuální a přímo ovlivněno sluchovou vadou. 1) Slúchadla: Individuální slúchadla kapesní (krabičková) se dnes už téměř nepoužívají. Nejvíce rozšířená jsou slúchadla závěsná a zvukovodná, která jsou nejčastěji užívána dospělými. Analogová slúchadla jsou pomalu nahrazována sluchadly digitálními, které umožňují kvalitnější poslech i pro těžké sluchové poruchy. Vzhledem k technickému zdokonalování a výběru individuálních sluchadel ustupují do pozadí kolektivní zesilovací soupravy, které byly využívány především ve speciálních školách. Další zařízení na principu vysílačky se využívají u integrovaných žáků pro komunikaci s učitelem v prostředí běžné třídy. (Šedivá, 2006) 17 2) Kochleární implantát: Kochleární implantát je funkční smyslová náhrada voperovaná do vnitřního ucha (hlemýždě), která napomáhá vnímat zvuk. Je určena pacientům s velmi vážnou oboustrannou senzoneurální poruchou sluchu. Funguje na základě elektrických impulsů, které obcházejí poškozené vláskové buňky a přímo stimulují vlákna sluchového nervu. 1.3 KOMUNIKACE To, co dělá Neslyšící lidi kulturní menšinou, je znakový jazyk. Sluchově postižení však využívají další způsoby komunikace, kde závažnou roli hraje, je-li informace přijímána primárně zrakem či sluchem. 1.3.1 ČESKÝ ZNAKOVÝ JAZYK Znakový jazyk je svébytný, plnohodnotný jazykový systém, který vznikl přirozenou cestou ve společenství Neslyšících lidí. Je tvořen specifickými vizuálně-pohybovými prostředky (tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní částí trupu), má svoji gramatiku a lexikálnost. Český znakový jazyk je zcela nezávislý na českém jazyce. Liší se gramatikou, simultánností (projekce několika znaků současně) a existencí v prostoru. 1.3.2 ZNAKOVANÁ ČEŠTINA Pokud jsou znaky použity pouze jako doprovod mluvené řeči, nejedná se o znakový jazyk, ale o znakovanou češtinu. Představuje uměle vytvořený jazykový systém, který využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně artikulována. Znaky jsou zde podpůrnou metodou, která má především usnadnit odezírání a komunikaci mezi slyšícími a Neslyšícími uživateli znakového jazyka. 18 1.3.3 PRSTOVÁ ABECEDA Prstová (daktylní) abeceda využívá různých poloh a postavení prstů jedné nebo obou rukou k znázornění latinské abecedy. Znázorňuje písmena nebo hlásky mluveného jazyka. Využívá se jako podpůrná metoda ve školách pro sluchově postižené a má tu výhodu, že se dá naučit během několika minut. V komunikaci dospělých lidí je používána k prezentaci jmen a názvů, které nelze vyjádřit znakem. 1.3.4 ČTENÍ A PSANÍ Psaná forma českého jazyka je pro prelingválně Neslyšící dosti závažný problém. Učí se vlastně cizí jazyk, jelikož přirozeným, mateřským jazykem je český znakový jazyk. Navíc má čeština složitou gramatiku a nepravidelné skloňování, které je často obtížné i pro slyšící. V psané formě je ve většině případů patrná nedostatečná znalost českého jazyka. Všichni Neslyšící umějí číst, rozlišují jednotlivá písmena, ale často psanému projevu nerozumí a neznají jeho zvukovou podobu. Naprosto jiná situace je u lidí ohluchlých, kteří již mají osvojenou psanou formu českého jazyka. 1.3.5 ODEZÍRÁNÍ Odezírání znamená identifikovat zrakem obsah sdělení druhé osoby při mluveném projevu. K odezírání jsou potřebné vrozené dispozice a vhodné podmínky, jako je intenzita světla a jeho směr, artikulace mluvčího, znalost českého jazyka, aktuální psychický a fyzický stav jedince. 1.3.6 TLUMOČNÍK Tlumočník znakového jazyka představuje jakýsi most mezi slyšícím a Neslyšícím, který odstraňuje komunikační a kulturní bariéry. Sám nic nevysvětluje, nemění význam sdělení a není aktivním účastníkem komunikace. 19 1.4 VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PROCES Poskytnout adekvátní výchovu a vzdělání dětem se sluchovou vadou není zrovna jednoduché. Tak jako neexistuje univerzální rada při výchově slyšícího dítěte, není možné poskytnout návod pro tuto specifickou skupinu. Každé dítě se sluchovou vadou je jedinečným souborem osobních vlastností a předpokladů, který na výchovné podněty reaguje individuálně. Celá výchova spočívá v co největší integraci jedince do majoritní společnosti. „S respektováním znakového jazyka jako svébytného a plnohodnotného lingvistického systému se v 80. letech minulého století začal objevovat bilingvální přístup ke vzdělávání Neslyšících spočívající v užívání dvou jazyků: mluveného (v jeho zvukové i grafické podobě) a znakového, který je chápán jako rovnocenný partner mluveného. Totální komunikace pak zahrnuje spojení manuálních a manuálně orálních prostředků (gest, mimiky, pantomimy, znakového i znakovaného jazyka, daktylní abecedy, mluvené řeči, čtení, psaní, odezírání, sluchové výchovy atd.), aby bylo dosaženo porozumění během celé komunikační situace." (Souralová, 2007, s. 18) 1.4.1 RANÁ PÉČE Zahrnuje komplex psychologických, medicínských, speciálně pedagogických, rehabilitačně inženýrských a sociálních služeb. Ranou péči o děti se sluchovým postižením zajišťují střediska rané péče a speciálně pedagogická centra. Poskytují odbornou pomoc jedincům se speciálními potřebami, jejich rodinám a pedagogickým pracovníkům. Zabývají se alternativními formami vzdělávání a edukací. 1.4.2 MATEŘSKÉ ŠKOLY Zařazení sluchově postiženého dítěte do mateřské školy má velký význam pro jeho sociální vývoj. Dítě můžeme umístit do běžné mateřské školy pro slyšící děti nebo do mateřské školy pro sluchově postižené, která zajišťuje nejen výchovné a vzdělávací aktivity, ale i učí děti překonávat důsledky sluchového postižení prostřednictvím specifických komunikačních technik (odezíráním, sluchovou výchovou, logopedickou 20 intervencí, osvojováním znakového jazyka a daktylní abecedy a rozvojem čtenářských dovedností). V běžné mateřské škole je zároveň vhodné, aby s dítětem pracoval odborník speciálního pedagogického centra nebo foniatrického oddělení. 1.4.3 ZÁKLADNÍ ŠKOLY Před nástupem do povinné školní docházky by mělo být dítě tělesně, kognitivně, emočně a sociálně vyspělé, zvládnout školní nároky a soustředit se na úkol. Po důkladném pedagogicko-psychologickém vyšetření a dohodě s rodiči je vybrána vhodná alternativa školního začlenění. Dítě může být integrováno do normální školy, kde jeho přijetí schvaluje ředitel, nebo do školy pro sluchově postižené. V těchto speciálních zařízeních se uplatňuje orální, bilingvální nebo totální komunikace. Třídy mají kolem 8 - 10 dětí, přístup k žákům je individuální, při výuce se maximálně využívá vizuálních pomůcek. Nezbytné je optimální osvětlení, akustická úprava třídy a technické vybavení. 1.4.4 STŘEDNÍ A VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ Při volbě školy pro budoucí povolání sluchově postižených je třeba brát v úvahu zdravotní stav, schopnost komunikace a předpoklady jedince. Střední školy, praktické školy, odborná učiliště, střední odborná učiliště, střední odborné školy, gymnázia pro sluchově postižené připravují sluchově postižené nejčastěji v oborech strojní mechanik, malíř-lakýrník, krejčí, dámská krejčová, truhlář, kuchař, cukrář, elektrikář, zahradník, zámečník, šička, klempíř, čalouník. Maturitní zkoušku lze pak získat na zdravotnické škole (specializace zubní technik), střední průmyslové škole, střední pedagogické škole, škole oděvní, střední odborné škole elektrotechnické a na gymnáziu. (Souralová, 2007). Vzdělávání na vysokých školách je velice úzké. Bakalářský titul umožňuje JAMU v Brně v oboru Výchovná dramatika Neslyšících a Filozofická fakulta UK v Praze v oboru Čeština v komunikaci Neslyšících. (Souralová, 2007) 21 1.4.4.1 ADRESÁŘ SPECIÁLNÍCH ŠKOL PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÍ V ČR Instituce středoškolského stupně vzdělání: • Gymnázium pro sluchově postižené, Ječná 27, 120 00 Praha 2 • Střední pedagogická škola a Střední odborné učiliště pro smyslově postižené žáky, Odborné učiliště a Praktická škola, Křičkova 4, 783 51 Olomouc -Svatý Kopeček • Střední průmyslová škola elektrotechnická a Střední odborné učiliště pro sluchově postižené, Vsetínská 454, 757 14 Valašské Meziříčí • Střední průmyslová škola oděvní, Střední odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež a Odborné učiliště, Gellnerova 1, 637 00 Brno • Střední zdravotnická škola pro sluchově postižené, Hostímská 703, 266 01 Beroun • Střední zdravotnická škola pro sluchově postižené, Výmolová 169/2, 150 00 Praha 5 • Střední odborné učiliště, Odborné učiliště a Praktická škola pro sluchově postižené, Holečkova 4, 150 00 Praha 5 • Speciální střední odborné učiliště pro sluchově postižené o.p.s., Hábova 1571, 155 00 Praha - Stodůlky • Speciální odborné učiliště pro mládež s kombinovanými vadami, Belgická 27, 120 00 Praha 2 • Praktická škola a Odborné učiliště pro sluchově postižené, Riegrova 1, 370 00 České Budějovice • Praktická rodinná škola pro sluchově postižené, Zeyerovy sady 43, 389 23 Vodňany Instituce vysokoškolského stupně vzdělání: • Janáčkova akademie muzických umění, Divadelní fakulta, Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících se zaměřením na pohybové disciplíny, Mozartova 1, 662 15 Brno • Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, katedra českého jazyka, obor: čeština v komunikaci Neslyšících, nám. J. Palacha 2, 116 38 Praha 1 (VITÁSKOVÁ A KOL., 2003) 22 TEORETICKÁ ČÁST II. 23 2 ANTIKONCEPCE Antikoncepce (kontracepce) je reverzibilní metoda ochrany před početím. Ve striktním slova smyslu sem nespadá intracepce, což je postkoitální způsob zabránění těhotenství, a ani sem nelze zahrnout sterilizaci, která je ireverzibilní metodou bránící setkání vajíčka se spermií. Přesto se o těchto termínech zmíním, vzhledem k častému používaní. Spolehlivost antikoncepce se udává Pearlovým indexem neboli těhotenským číslem, které udává kolik žen ze 100 uživatelek tou kterou metodou otěhotní v průběhu jednoho roku. 2.1 PŘIROZENÉ METODY ANTIKONCEPCE Využívá přirozený způsob ochrany před početím bez jakýchkoli prostředků. 2.1.1 KOJENÍ Představuje biologický mechanismus regulace reprodukce člověka. Dodnes platí, že kojení zamezí většímu množství těhotenství než všechny ostatní antikoncepční metody dohromady. (Čepičky, 2002) Metoda využívá amenorey (období bez menstruace), která je vyvolána laktací (kojením). V krvi je nadbytek prolaktinu (hyperprolaktinémie), který spouští tvorbu mléka a zároveň brání ovulaci. Aby tato metoda byla úspěšná, je důležité, aby od porodu neuběhlo více než půl roku, žena dosud nedostala ani jednu menstruaci a dítě je plně kojeno (každé 4 hodiny, v noci nejdéle po 6 hodinách). Při dodržení všech zásad je Pearlův index 2 - 4. 2.1.2 PERIODICKÁ ABSTINENCE Metoda spočívá v sexuální abstinenci v období plodných dnů. Během cyklu dozraje pouze jedno vajíčko, které je schopné oplodnění jen 24 hodin. Spermie je schopna oplodnění do 3 - 5 dnů po ejakulaci, některé jsou výjimečně pohyblivé ještě 7 den. Takže nejvýše 5-7 dní během menstruačního cyklu lze pohlavním stykem otěhotnět. 24 1) Kalendářová metoda (Ogino-Knausova): K určení plodných a neplodných dní se používá výpočet. Hodnotí se všechny cykly po dobu 12 měsíců, kdy se od nej kratšího cyklu odečte 18 - výsledkem je první plodný den. Od nej delšího cyklu pak odečteme 11 - výsledkem je poslední plodný den. Metoda kalendářová je však metodou velice nespolehlivou. 2) Metoda měření teploty: Po uvolnění vajíčka uprostřed menstruačního cyklu vzniká žluté tělísko, které produkuje progesteron. Ten způsobuje proměnu děl ožni sliznice tak, aby byla schopna přijmout vajíčko, a zároveň zvyšuje bazálni teplotu o 0,2 - 0,4 °C. Bazálni teplota se měří v pochvě či konečníku po dobu 5 minut ráno vždy ve stejnou dobu, dříve než žena vstane s postele a před případnou souloží. Pro výpočet neplodných dnů se užívá pravidlo „tři po šesti". Za vzestup teploty se pokládá taková situace, kdy se ve třech po sobě následujících dnech naměří teplota vyšší než v šesti dnech předcházejících. Po těchto třech dnech nastávají neplodné dny. 3) Hlenová metoda (Billingsových): Během menstruační cyklu se mění charakter hlenu vylučovaného z děložního hrdla (mění se uspořádání makromolekul mukopolysacharidů, obsah vody a solí). Ve dnech bezprostředně po menstruaci je hlen hustý, tvoří se v menším množství („suché dny"). Pod vlivem estrogenu se hlen těsně před ovulací stává řidším, vodnatým, vysoce kluzkým a tažným („vlhké dny"). Tyto změny se nejvíc projevují tři dny před ovulací a dva dny po ní - představují tedy nejplodnější dny. Po té se hlen pod vlivem progesteronu opět mění na sporý a hustý. Nastupují opět „suché dny". 4) Cervikální metoda: Zde se hodnotí charakter děložního čípku a otevření zevní branky. Po menstruaci je branka uzavřená a čípek je tvrdý. Plodné dny nastávají, je-li čípek měkký, branka je pootevřená a čípek stoupá vzhůru. Po ovulaci čípek klesá, opět tvrdne a branka se zavírá. 5) Krystalizace slin: Vychází ze změny krystalizace slin při ovulaci. Po zaschnutí slin na sklíčku, lze pod lupou v tomto období pozorovat struktury podobné listu kapradí. Používá se jako doplněk indexové metody. 6) Metoda symptotermální (indexová): Využívá kombinace minimálně dvou předchozích metod a všech příznaků ovulace, které žena zpozoruje (napětí prsou, nucení na moč, psychické změny, ovulační bolest, ovulační krvácení). Pokud kterýkoli ukazatel svědčí pro plodný den, je třeba tento den brát jako plodný. 25 2.1.3 PŘERUŠOVANÁ SOULOŽ A PŘÍBUZNÉ TECHNIKY Cílem techniky je zabránit spermiím, aby se dostaly do pohlavního ústrojí ženy. 1) Coitus interruptus (přerušovaná soulož): Spočívá v přerušení pohlavního styku těsně před ejakulací. Ejakulát by však neměl dopadnout na zevní rodila a žena by se hned po styku měla umýt a vymočit. Tato metoda není příliš spolehlivou, jelikož se může během jakéhokoli stádia uvolnit malé množství předejakulační tekutiny, která obsahuje spermie schopné oplodnění vajíčka. Pearlův index se zde pohybuje kolem 20. 2) Coitus reservatus: Při souloži nedojde vůbec k orgasmu muže. 3) Coitus saxonicus: Spočívá ve stisknutí kořene penisu pochvou tak, že dojde k navrácení ejakulátu. Metoda je však extrémně nespolehlivá. 4) Coitus ante portas: Soulož probíhá pouze do vestibulu vagíny. (Cepický, 2002) 2.2 MECHANICKÉ BARIÉROVÉ METODY ANTIKONCEPCE Mechanická či chemická bariéra znemožní postup spermií k vajíčku. 2.2.1 KONDOM Kondom neboli prezervativ je všeobecně známý a běžně dostupný prostředek, vyráběný obvykle z latexu. Je to jakýsi obal na pohlavní úd muže, který má na jednom konci zesílený okraj a na druhém konci rezervoár na vystříknuté sperma. Kondomy se dělí na suché a lubrikované, dokáží pojmout až 11 litrů vody a 30 litrů vzduchu. Kondomy se vždy nasazují na ztopořený pohlavní úd a ihned po ejakulaci je třeba soulož přerušit, jelikož kondom z penisu sklouzává a mohl by se vylít do pochvy. Pearlův index se zde pohybuje mezi 5-10. Kondom zároveň i spolehlivě brání přenosu pohlavních chorob. 2.2.2 POŠEVNÍ PESAR (DIAFRAGMA) Je to kulatý gumový klobouček o průměru 5 - 10,5 cm, který má po svém obvodu kovovou pružinku. Zavádí se do pochvy před děložní čípek tak, že se vpředu opírá 26 o sponu stydkou a v zadu o klenbu poševní. Diafragma je zcela nepropustná a velikost vždy určuje gynekolog. První zavádění pesaru by mělo být pod odborným dohledem. Jinak se membrána zavádí nejlépe po vymočení před pohlavním stykem a ponechává se ještě několik hodin po styku (ne však déle než 24 hodin). Gumový klobouček se umisťuje tak, že se palcem a třetím prstem zmáčkne ze stran a zavadí se jako tampon. Je pak třeba se ještě ujistit, že horní okraj membrány kryje děložní čípek a okrajová pružina je na zadní klenbě poševní. Správně zavedený pesar žena necítí, pokud by pociťovala nějaký tlak, svědčí to buď o špatném zavedení nebo o chybné velikosti diafragmy. Nejdříve za 6 hodin po milostném aktu se diafragma vyjme, opláchne, osuší, prohlédne a je-li rozumně užívána, vydrží rok nebo 2 bez porušení. Jelikož jsou spermie mikroskopické a mohou proklouznout kolem okraje poševního pesaru s výhodou se využívá (pro zvýšení účinnosti) kombinace s chemickými prostředky. Bývá to většinou antikoncepční želé s obsahem 9-nonoxynolu, které způsobí nepohyblivost spermií. 2.2.3 CERVIKÁLNÍ KLOBOUČEK (CERVIKÁLNÍ PESAR) Je podstatně menší než zmíněná diafragma, jeho velikost je 22-31 mm. Je vyroben z latexu, gumy, kovu nebo umělé hmoty. Správný typ a velikost opět určí lékař. Nasazuje se jako čepička přisátím přímo na děložní čípek. Klobouček se také potírá spermicidním (hubícím spermie) prostředkem a po nasazení se ponechá v pochvě. Nejdéle však 3 dny. 2.2.4 VAGINÁLNÍ HUBKA Má oválný tvar a ze dvou stran má mírnou prohlubeň. Je vyrobena z polyuretanu, někdy na ní bývá připevněna šňůrka pro snadnější vyjmutí. Celá hubka je napuštěna 1 g 9-nonoxynolu. Zavadí se hluboko do pochvy, tak aby se čípek ocitl v její prohlubni a zde se může ponechat 24 hodin. Po celou dobu je poměrně spolehlivě žena chráněna před graviditou. Po poslední souloži je však třeba hubku v pochvě nechat ještě 6 hodin. 27 2.2.5 ŽENSKÝ KONDOM Nejvíce rozšířený ženský kondom je vyráběn pod značkou „Femidom", „Reality", nebo „Femi". Připomíná pánský kondom, je však větší, delší a na obou koncích vybavený pružnými kroužky. Je tvořen polyuretanovým válcem, který se zavadí do pochvy před pohlavním stykem. Vnitřní kroužek na uzavřeném konci se přikládá k čípku, zevní širší zůstává před rodidly. Stejně tak jako pánský kondom chrání i femidom před šířením pohlavně přenosných nemocí. Není však zatím na českém trhu k dispozici. 2.3 CHEMICKÉ BARIÉROVÉ METODY Chemické antikoncepční prostředky jsou většinou využívány v kombinaci s mechanickými bariérami, samostatně jsou jen málo oblíbené a relativně méně spolehlivé. Jsou tvořeny látkou zvanou 9-nonoxynol, v našich lékárnách je dostupný pouze v tabletách „Patentex Oval" nebo ve formě čípku „Pharmatex". Tato metoda dokáže znehybnit spermie i v nepatrných dávkách, jejich účinek je tedy spermicidní; přeloženo do češtiny „spermie hubící". Kromě znehybnení spermií mají i další výhodu, poměrně výrazně chrání před přenosem pohlavní infekce, včetně infekce HIV. Spermicidy se používají nejen samostatně v globuli (čípku), krému, želé či poševní pěně, ale i jako náplň antikoncepčních houbiček, k povrchové úpravě kondomů nebo k potírání pesarů. Do pochvy se zavádějí pomocí aplikátorů nebo pěnových sprejů nejméně 10 minut před pohlavním stykem, aby se vlivem vlhkosti pochvy stihly dobře rozpustit a přehradit průchod spermií k děložnímu čípku. Účinek trvá maximálně dvě hodiny. 2.4 NITRODĚLOŽNÍ ANTIKONCEPCE Pro nitroděložní antikoncepční tělísko se většinou používá označení IUD z anglického označení Intrauterine Device (prostředek uvnitř dělohy). U nás se pak vžilo označení DANA (Dobrá a neškodná antikoncepce), podle jména prvního českého tělíska. Původní americká tělíska tvořil polyuretan, nyní se vyrábějí z kvalitních plastů a většina jich má navíc vlákno, které vyčnívá z děložního hrdala pro snadnější vyjmutí. 28 Tělísko zavádí gynekolog do dělohy pomocí jakéhosi brčka, které se prostrčí děložním hrdlem až do děl ožni dutiny, tam je pístem z trubičky vytlačeno a rozvine se do tvaru „T", které mu nedovolí vypadnout. Ještě donedávna nebyl účinek nitroděložního tělíska jasný. Jedna z teorií říká, že tělísko svou přítomností způsobuje v děl ožni dutině sterilní zánět endometria (děl ožni sliznice). Tělísko v děloze chápe organismus jako cizí těleso a snaží se ho zbavit. Tělo reaguje tak, že se kolem tělíska začnou shlukovat leukocity (bílé krvinky), které se snaží tělísko „zneškodnit". Výsledkem je vybuzení leukocitů k maximálnímu útoku proti všem bakteriím a cizorodým buňkám včetně spermií. Druhá hypotéza zase předpokládá, že cizí těleso zrychluje transport tekutiny v děl ožni dutině a tím zabraňuje uhnízdění oplodněného vajíčka. Proto bylo dlouhou dobu nitroděložní tělísko odsuzováno katolickou církví, jelikož pokaždé docházelo k j akémusi mikropotratu. Díky elektronovému mikroskopu dnes víme, že hlavním účinkem tělíska je ničit spermie a ne vyvolávat interrupci embrya. Tělíska rozdělujeme na 2 hlavní typy. Jedno je interní, které působí pouze jako cizí těleso a druhé je medikované, které obsahuje měď nebo progesteron či progestin, což dále zvyšuje jeho účinnost. Medikovaná tělíska se obvykle po 5 letech musí vyměnit. 2.5 GESTAGENNÍ ANTIKONCEPCE Metoda spočívá v kontinuální aplikaci progestinu, syntetická obdoba progesteronu, který obvykle produkuje žluté tělísko. Základním mechanismem, kterým gestagenní antikoncepce působí, je její vliv na složení hlenu v děložním hrdle. Ten se pod vlivem progestinu stává hustším a vazkým, zcela nepropustným pro spermie. Zahušťovací efekt však začíná za 24 hodin slábnout, proto je důležité dodržovat přesnost užívání. Přídatným účinkem gestagenní antikoncepce je blokáda ovulace (uvolnění vajíčka). Tento účinek však není stoprocentní a může docházet k občasným ovulacím. 29 2.5.1 TABLETY Někdy se nazývají jako „minipilulky", jelikož obsahují pouze jeden hormon a to již zmíněný progestin. Užívají se cyklicky, každý den ve stejnou hodinu a neustále. Začínají se užívat první den menstruačního cyklu a při zpoždění užití více než 3 hodiny, je nutno použít ještě nějaký druh antikoncepční metody. Na našem trhu je k dostání pouze preparát „Monogest" a „Exluton". 2.5.2 DEPOTNÍ INJEKCE Injekce se aplikuje hluboko do hýžďového svalu. U nás je k dispozici pouze jediný přípravek s názvem Depo-provera. Plná antikoncepční účinnost trvá 3 měsíce a je velice spolehlivou metodou proti graviditě (ze čtyř set žen otěhotní v průběhu roku sotva jediná). 2.5.3 PODKOŽNÍ IMPLANTÁTY Zavádějí se na dobu pěti let, na rozdíl od injekční formy je lze vyjmout a přerušit antikoncepční účinek. Na našem trhuje k dostání pouze pod názvem „Norplant". Antikoncepční tyčinky představují sadu šesti trubiček, které se zavádějí v místním znecitlivení na vnitřní stranu paže. Okamžitě po zavedení se do krevního oběhu začne plynule uvolňovat hormon, který způsobí, že už za 24 hodin nemůže žena otěhotnět. 2.5.4 NITRODĚLOŽNÍ ANTIKONCEPČNÍ SYSTÉM V širším slova smyslu lze mezi tyto metody zařadit i nitroděložní tělíska, která uvolňují hormon progestin, jelikož se chovají stejně jako gestagenní antikoncepce. 2.6 KOMBINOVANÁ HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE Základním účinkem této antikoncepce j e blokáda ovulace (uvolnění vajíčka), toho je dosaženo tak, že podaný estrogen (ženský pohlavní hormon) vyvolá falešnou informaci v mozkových centrech a ty pak nevydají povel k uvolnění vajíčka. Progestin (syntetická 30 obdoba hormonu žlutého tělíska) zase působí na děložní hlen, který se stává vazkým a tedy nepropustným pro spermie. 2.6.1 ORÁLNÍ ANTIKONCEPCE Obsahuje oba hormony, jak estrogen tak progestin. Užívá se obvykle ve 28denních cyklech, z čehož 21 dnů se užívají tablety s hormony a 7 dní je určeno pro hormonální pauzu - nastává pseudomenstruace (krvácení podobné menstruaci). Kombinované antikoncepční pilulky lze rozdělit podle několika kritérií, a to podle použitého estrogenu, progestinu (první, druhé a třetí generace) a podle cyklicity (jednofázové -stále stejná hladina hormonů, dvoufázové nebo třífázové - mění se poměr estrogenu a progestinu). 2.6.2 ANTIKONCEPČNÍ NÁPLASTI Fungují stejně jako tablety. Obsahují rovněž estrogen a progestin, vstřebávají se do těla kůží. Náplast se lepí jednou za 7 dní po dobu 3 týdnů a pak se na týden vynechá pro hormonální pauzu - i zde nastává pseudomenstruace. Na trhu je jen jediný výrobek z názvem „Evra". 2.7 POSTKOITÁLNÍ ANTIKONCEPCE (INTERCEPCE) Postkoitální antikoncepce zahrnuje všechny metody, které mají zabránit otěhotnění až po souloži. Původně byla vyvinuta pro ženy znásilněné, dnes se využívají při selhání jiné metody (prasknutí kondomu,...) nebo dojde-li výjimečně k nechráněnému styku. Princip metody je takový, že se zabrání uhnízdění oplodněného vajíčka v děloze. Zachránit se před nechtěným těhotenstvím lze dvěma způsoby. Jednak můžeme podat vyšší dávku hormonů (Yuzpeho metoda) anebo se zavede nitroděložní tělísko. První způsob, podání vyšší hormonální dávky, se provádí podáním 4 tablet kombinované hormonální antikoncepce (tedy estrogenu a progestinu), 12 hodin poté další 4 tablety. První dávka by však měla být podána nejlépe do 12 hodin po styku a nejdéle do 72 hodin. Lze také podat vyšší dávku samotného progestinu. Na našem trhu 31 nese název „Postinor". Vezme-li se do 1 hodiny po styku, stačí 1 tableta. Jinak je třeba za 12 hodin spolknout další. První dávka musí být užita do 72 hodin po souloži. Druhou možností je zavést nitroděložní tělísko nejpozději do 5 dnů. 2.8 OSTATNÍ METODY ANTIKONCEPCE Zařadila jsem všechny metody, které nespadají do druhů výše uvedených nebojsou na jejich rozhraní. 2.8.1 VAGINÁLNÍ KROUŽKY Zavádějí se přímo do vagíny, kde jsou z nich uvolňovány hormony. Fungují na podkladě gestagenní nebo kombinované hormonální antikoncepce. U gestagenního typu je třeba kroužek vyměnit po 90 dnech až 12 měsících (v lékárnách není k dispozici). U druhého typu je třeba kroužek po třech týdnech vyjmout na 7 dní, aby nastala hormonální pauza. Výrobek nese název „NuvaRing". 2.8.2 CHIRURGICKÁ ANTIKONCEPCE (STERILIZACE) Na rozdíl od ostatních je metodou nej dokonalejší a nejbezpečnější ale i těžko návratnou k plodnosti. Je vhodná především pro ty, kteří už rodičovství opravdu neplánují. Pomocí operačního zákroku se u žen přeruší oba vejcovody, takže je znemožněno putování vajíčka do dělohy a tím i setkání se spermií. U mužů je nazvána vasektomií a spočívá v přerušení chámovodů. Spermie nemohou být transponovány do močové trubice a následně pak ani do ženiny pochvy. 2.8.3 IMUNOLOGICKÁ ANTIKONCEPCE Imunologická metoda spočívá v zabránění zrání nebo pohybu zárodečných buněk pomocí imunity. Tělo je uměle naprogramováno vytvářet protilátky proti spermiím nebo oocytům. Vseje však ještě ve stádiu experimentu. 32 2.8.4 MUŽSKÁ ANTIKONCEPCE Nej větší pozornost je v současnosti věnována kombinaci androgenu a progestinu, která vede k útlumu tvorby spermií. Má však řadu vedlejších účinků a není příliš spolehlivá. Velké naděje pak byly vkládány do gossypolu - pigmentu z kůry bavlníku srstnatého. Dokázal navodit útlum spermiogeneze až u 99 % mužů, avšak s pomalým návratem k plodnosti. 33 EMPIRICKÁ ČÁST 34 3 METODIKA VÝZKUMU V roce 2007 jsem vytvořila prezentaci s názvem „antikoncepce" (viz příloha č. 1). Měla sloužit jako edukační materiál pro sluchově postižené, kteří přišli na naší školu ze Střední zdravotnické školy v Radlicích. Prezentace obsahovala latinská slova, příliš zbytečného textu a málo obrázků. Z těchto důvodů my studenti často nerozuměli. Na základě těchto zkušeností jsem se rozhodla pro hlubší výzkum, který mi pomohl vytvořit novou přednášku (viz příloha č. 4). 3.1 CÍL VÝZKUMU • Výzkumný problém: Informovanost sluchově postižených v ČR v oblasti antikoncepce. • Cíl: Jsou sluchově postižení dobře informováni o antikoncepci? • Výzkumný vzorek: Sluchově postižení studenti Střední zdravotnické školy pro sluchově postižené, Výmolová 169/2, 150 00 Praha 5 a Středního odborné učiliště, Odborného učiliště a Praktické školy pro sluchově postižené, Holečkova 4, 150 00 Praha 5. Cílem je zjistit úroveň vědomostí o antikoncepčních metodách u dětí se sluchovým postižením na středních školách a odborných učilištích. Po loňské zkušenosti předpokládám, že informovanost o antikoncepci je u sluchově postižených nízká. Tímto výzkumem bych chtěla tuto skutečnost potvrdit popřípadě vyvrátit. 35 3.2 FORMULACE HYPOTÉZ • Hypotéza č. 1: Děvčata budou lépe informována než chlapci. • Hypotéza č. 2: Děti s těžkou, velmi těžkou poruchou a hluchotou budou méně informováni než děti s jinou sluchovou vadou. • Hypotéza č. 3: Sluchově postižení do 17 let budou méně znát jednotlivé termíny než sluchově postižení starší 17 let. • Hypotéza č. 4: Ti co budou užívat antikoncepci, budou lépe znát, jak funguje, než ti kteří ji neužívají. • Hypotéza č. 5 : Sluchově postižení budou o antikoncepci spíše informováni od rodičů než z jiných zdrojů. Operační definování: Sluchově postižený: Je člověk se sluchovou poruchou různého stupně. Velmi těžká porucha, včetně hluchoty (81 dB a větší): Je neschopnost slyšet a porozumět hlasu, který je křičen. (Šedivá, 2006) Do této skupiny jsem zařadila ty, kteří se s touto vadou narodily. Antikoncepce: je souhrnný termín pro reverzibilní metody ochrany před početím. (Čepičky, 2002, s.7) 36 3.3 VÝZKUMNÉ METODY Jako výzkumnou metodu jsem použila dotazník o 16 položkách, který mi umožní získat všeobecný přehled o informovanosti sluchově postižených v oblasti antikoncepce. Nejprve jsem rozdala 19 dotazníků (viz příloha č. 2), které jsem si ihned vybrala zpět a zhodnotila je. Jelikož se mi nepodařil navázat kontakt z gymnáziem, vymazala jsem otázku č. 5 a tedy i zrušila hypotézu: „Děti ze středních škol a gymnázií budou lépe informováni než děti z odborného učiliště." Dále jsem odstranila otázku č. 9, poněvadž se nevztahovala k žádné hypotéze. Otázku č. 3 jsem doplnila o kolonku „Později" a otázku č. 18, v novém dotazníku otázka č. 16 (viz příloha č. 3), o variantu „Nevím". Ke všem otázkám jsem přiřadila pokyny k vyplnění, jelikož vrácené dotazníky byly chybně zaškrtány. Nový dotazník (viz příloha č. 3) jsem rozdala 114 respondentům na Střední zdravotnické škole pro sluchově postižené, Výmolová 169/2, 150 00 Praha 5 a Středním odborném učilišti, Odborném učilišti a Praktické škole pro sluchově postižené, Holečkova 4, 150 00 Praha 5. Na vyplněné dotazníky j sem si počkala. Ze 114 dotazníků se mi všechny vrátily. 7 dotazníků bylo chybně vyplněno a 21 dětí bylo slyšících. Zbývajících 86 respondentů j sem zpracovala a vyhodnotila je pomocí grafů. Výzkum jsem započala začátkem února a výsledky vyhodnotila jeho koncem. 37 3.4 VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA 3.4.1 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K HYPOTÉZE ČÍSLO 1. Hypotéza č. 1: „Děvčata budou lépe informována než chlapci." K této hypotéze se vztahují otázky č. 1, 6, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, přičemž otázka číslo 1 udává pohlaví respondentů. K vyhodnocení jsem použila 41 dotazníků od chlapců a stejný počet náhodně vybraných děvčat. Otázka č. 6 „Co je to antikoncepce?" Tabulka 1 k otázce č. 6 Děvčata Chlapci Způsob, jak zabránit těhotenství 41 35 Druh potratu 0 1 Nevím 0 5 Graf 1 k otázce č. 6 Děvčata 38 Graf 2 k otázce č. 6 Chlapci 12% 86% ■ Způsob, jak zabránit těhotenství ■ Druh potratu □ Nevím Děvčata lépe znají termín „antikoncepce" než chlapci. 100 % dívek zvolilo odpověď správnou, tedy že antikoncepce je způsob, jak zabránit těhotenství. Chlapci takto odpověděli v 86 %. 2 % chlapců si myslí, že je antikoncepce druh potratu a 12 % termín nezná. 39 Otázka č. 10 „Která antikoncepční metoda nejlépe chrání před pohlavně přenosnými chorobami?" Tabulka 2 k otázce č. 10 Děvčata Chlapci Antikoncepční tablety 8 4 Podkožní implantát 0 1 Kondom 31 32 Nevím 2 4 Graf 3 k otázce č. 10 Děvčata 75% □ Antikoncepční tablety ■ Podkožní implantát □ Kondom □ Nevím Graf 4 k otázce č. 10 Chlapci 10% 10% 2o/o □ Antikoncepční tablety ■ Podkožní implantát □ Kondom □ Nevím 78% Zde byl výsledek správné odpovědi vyrovnaný. Variantu „Kondom" vybralo 31 % děvčat a 32 % chlapců. Podkožní implantát zvolily 2 % chlapců, děvče žádné. 20 % děvčat a 10 % chlapců uvedlo odpověď „antikoncepční tablety". 75 % děvčat a 78 % chlapců volilo možnost „Nevím". 40 Otázka č. 11 „Jakým typem antikoncepce j sou antikoncepční tablety?" Tabulka 3 k otázce č. 11 Děvčata Chlapci Přirozenou 3 1 Hormonálni 23 18 Bariérovou 0 2 Chemickou 7 8 Nevím 8 12 Graf 5 k otázce č. 11 Děvčata 17% 56% □ Přirozenou □ Hormonální □ Bariérovou □ Chemickou ■ Nevím Graf 6 k otázce č. 11 Chlapci □ Přirozenou ■ Hormonální □ Bariérovou □ Chemickou ■ Nevím Správnou odpověď zvolilo 56 % děvčat a 44 % chlapců. 7 % děvčat a 2 % chlapců uvedlo odpověď „Přirozenou". Bariérovou metodu zmínilo 0 % děvčat a 5 % chlapců. Chemickou zaškrtlo 17 % děvčat a 20 % chlapců. Variantu „Nevím" uvedlo 20 % děvčat a 29 % chlapců. 41 Otázka č. 12 „Jak funguje injekční antikoncepce a podkožní implantát?" Tabulka 4 k otázce č. 12 Děvčata Chlapci Uzavřou děl ožni hrdlo, a spermie tak nemohou oplodnit vajíčko 9 9 Vytváří protilátky proti spermiím 8 9 Do krve se vyplavují hormony, které zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku 4 5 Nevím 20 18 Graf 7 k otázce č. 12 Děvčata 22% ■ Uzavřou děložní hrdlo, a spermie tak nemohou oplodnit vajíčko ■ Vytváří protilátky proti spermiím □ Do krve se vyplavují hormony, které zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku □ Nevím Graf 8 k otázce č. 12 Chlapci 22% □ Uzavřou děložní hrdlo, a spermie tak nemohou oplodnit vajíčko □ Vytváří protilátky proti spermiím □ Do krve se vyplavují hormony, které zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku □ Nevím Injekční antikoncepce a podkožní implantát vyplavují do krve hormony, které brání uvolnění vajíčka. Tuto odpověď uvedlo 10 % děvčat a 12 % chlapců. 22 % děvčat i chlapců volilo variantu „Uzavření hrdla". 20 % děvčat a 22 % chlapců si myslelo, že injekční antikoncepce a podkožní implantát vytváří protilátky proti spermiím. Možnost „Nevím" napsalo 48 % děvčat a 44 % chlapců. 42 Otázka č. 13 „Co je to ovulace?" Tabulka 5 k otázce č. 13 Děvčata Chlapci Období, kdy žena může otěhotnět 18 14 Pravidelný menstruační cyklus 10 7 Zneškodnění vajíčka 0 1 Nevím 13 19 Graf 9 k otázce č. 13 Děvčata ■ Období, kdy žena může otěhotnět ■ Pravidelný menstruační cyklus □ Zneškodnění vajíčka □ Nevím Graf 10 k otázce č. 13 Chlapci ■ Období, kdy žena může otěhotnět ■ Pravidelný menstruační cyklus □ Zneškodnění vajíčka □ Nevím Správnou odpověď zvolilo 44 % děvčat a 34 % chlapců. 24 % děvčat a 17 % chlapců uvedlo odpověď „Pravidelný menstruační cyklus". Jen 2 % chlapců si myslelo, že ovulace znamená zneškodnění vajíčka. Variantu „Nevím" uvedlo 32 % děvčat a 47 % chlapců. 43 Otázka č. 14 „Při prvním pohlavním styku Tabulka 6 k otázce č. 14 Děvčata Chlapci Nemůže žena otěhotnět 4 3 Může žena otěhotnět 30 28 Nevím 7 10 Graf 11 k otázce č. 14 Děvčata ■ Nemůže žena otěhotnět ■ Může žena otěhotnět □ Nevím 73% Graf 12 k otázce č. 14 Chlapci ■ Nemůže žena otěhotnět □ Může žena otěhotnět □ Nevím Při prvním pohlavním styku žena může otěhotnět. Tuto možnost zvolilo 73 % děvčat a 69 % chlapců. Ze žena nemůže otěhotnět si myslelo 10 % děvčat a 7 % chlapců a 17 % děvčat a 24 % chlapců volilo variantu „Nevím". 24%___ 7/° 69% 44 Otázka č. 15 „Kdo je to gynekolog?" Tabulka 7 k otázce č. 15 Děvčata Chlapci Lékař, který se zabývá žlázami s vnitřní sekrecí 0 1 Lékař, který kontroluje mužské pohlavní orgány 1 0 Lékař, který se stará o pohlavní orgány ženy a těhotné 37 38 Nevím 3 2 Graf 13 k otázce č. 15 Děvčata ■ Lékař, který se zabývá žlázami s vnitřní sekrecí 0% 7% j ^2% ■ Lékař, který kontroluje mužské pohlavní orgány □ Lékař, který se stará o __J pohlavní orgány ženy a těhotné 91% □ Nevím Graf 14 k otázce č. 15 Chlapci 2% 5% I r°% 93% ■ Lékař, který se zabývá žlázami s vnitřní sekrecí ■ Lékař, který kontroluje mužské pohlavní orgány □ Lékař, který se stará o pohlavní orgány ženy a těhotné □ Nevím Zanedbatelná část obou skupin zvolila špatnou odpověď. 91 % děvčat a 93 % chlapců ví, že gynekolog je lékař, který se stará o pohlavní orgány ženy a těhotné. 45 Otázka č. 16 „Když při pohlavním styku praskne kondom, co doporučím nebo udělám." Tabulka 8 k otázce č. 16 Děvčata Chlapci Nebudu dělat nic, jednou se nemůže nic stát 1 3 Navštívím, co nejdříve lékaře 34 28 Dojdu do lékárny, tam mi něco dají 1 4 Opláchnu si rodidla 0 1 Nevím 5 5 Graf 15 k otázce č. 16 Děvčata 84% ■ Nebudu dělat nic, jednou se nemůže nic stát □ Navštívím, co nejdříve lékaře □ Dojdu do lékárny, tam mi něco dají □ Opláchnu si rodidla ■ Nevím Graf 16 k otázce č. 16 12% .Chlapci 2% -> I_7% 69% □ Nebudu dělat nic, jednou se nemůže nic stát ■ Navštívím, co nejdříve lékaře □ Dojdu do lékárny, tam mi něco dají □ Opláchnu si rodidla ■ Nevím 84 % děvčat a 69 % chlapců zvolilo odpověď „Navštívím, co nejdříve lékaře". Zbytek odpovědí byl chybný. 2 % děvčat a 7 % chlapců by nedělalo nic. 2 % děvčat a 10 % chlapců by došlo do lékárny. 2 % chlapců by doporučilo opláchnout si rodidla a 12 % obou skupin nevědělo, co by v dané situaci dělalo. 46 3.4.2 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K HYPOTÉZE ČÍSLO 2. Hypotéza č. 2: „Děti s těžkou, velmi těžkou poruchou a hluchotou budou méně informováni než děti s jinou sluchovou vadou." K této hypotéze se vztahují otázky č. 3, 4, 6, 10, 11, 12, 13, 14, 15 , 16, přičemž otázka číslo 3, 4 udávají závažnost sluchové vady. K vyhodnocení j sem použila 26 dotazníků od respondentů, kteří se narodili s těžkou sluchovou vadou a stejný počet náhodně vybraných s jinou poruchou sluchu. Otázka č. 6 „Co je to antikoncepce?" Tabulka 9 k otázce č. 6 Těžká sluchová porucha Ostatní sluchové poruchy Způsob, jak zabránit těhotenství 22 25 Druh potratu 0 1 Nevím 4 0 Graf 17 k otázce č. 6 Těžká sluchová porucha ■ Způsob, jak zabránit těhotenství ■ Druh potratu □ Nevím 47 Graf 18 k otázce č. 6 Ostatní sluchové poruchy 96% I Způsob, jak zabránit těhotenství I Druh potratu □ Nevím 85 % respondentů s těžkou sluchovou poruchou a 96 % s ostatními sluchovými poruchami ví, že antikoncepce je způsob, jak zabránit těhotenství. Jen 4 % s jinou sluchovou poruchou uvedlo, že se jedná o druh potratu a 15 % s těžkou sluchovou poruchou zaškrtlo variantu „Nevím". 48 Otázka č. 10 „Která antikoncepční metoda nejlépe chrání před pohlavně přenosnými chorobami?" Tabulka 10 k otázce č. 10 Těžká sluchová porucha Ostatní sluchové poruchy Antikoncepční tablety 5 3 Podkožní implantát 0 0 Kondom 17 23 Nevím 4 0 Graf 19 k otázce č. 10 Těžká sluchová porucha 15% 19% ■ Antikoncepčn í tablety c — □ Podkožní implantát Cr---y □ Kondom 66% □ Nevím Graf 20 k otázce č. 10 Ostatní sluchové poruchy □ Antikoncepční tablety ■ Podkožní implantát □ Kondom □ Nevím Před pohlavně přenosnými chorobami chrání kondom. Tuto možnost zvolilo 66 % respondentů s těžkou sluchovou poruchou a 88 % s ostatními sluchovými poruchami. Antikoncepční tablety vybralo 19 % stezkou sluchovou poruchou a 12 % s jinou sluchovou poruchou. Podkožní implantát neuvedl nikdo. Variantu „Nevím" zvolilo 15 % dotazovaných s těžkou sluchovou poruchou. 49 Otázka č. 11 „ Jakým typem antikoncepce j sou antikoncepční tablety?" Tabulka 11 k otázce č. 11 Těžká sluchová porucha Ostatní sluchové poruchy Přirozenou 2 2 Hormonální 14 12 Bariérovou 0 0 Chemickou 3 6 Nevím 7 6 Graf 21 k otázce č. 11 Těžká sluchová porucha □ Přirozenou ■ Hormonální □ Bariérovou □ Chemickou ■ Nevím Graf 22 k otázce č. 11 Ostatní sluchové poruchy 8% _ □ Přirozenou ■ Hormonální □ Bariérovou □ Chemickou ■ Nevím Antikoncepční tablety jsou hormonální typem antikoncepce. Správně odpovědělo 53 % respondentů s těžkou sluchovou poruchou a 46 % s jinou sluchovou poruchou. 50 Otázka č. 12 „Jak funguje injekční antikoncepce a podkožní implantát?" Tabulka 12 k otázce č. 12 Tě Ostatní Uzavřou děložní hrdlo, a spermie tak nemohou oplodnit vajíčko 4 3 Vytváří protilátky proti spermiím 4 6 Do krve se vyplavují hormony, které zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku 4 3 Nevím 14 14 Graf 23 k otázce č. 12 Těžká sluchová porucha _15% 15% ■ Uzavřou děložní hrdlo, a spermie tak nemohou oplodnit vajíčko ■ Vytváří protilátky proti spermiím □ Do krve se vyplavují hormony, které zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku □ Nevím Graf 24 k otázce č. 12 Ostatní sluchové poruchy 12% □ Uzavřou děložní hrdlo, a spermie tak nemohou oplodnit vajíčko □ Vytváří protilátky proti spermiím □ Do krve se vyplavují hormony, které zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku □ Nevím 15 % s těžkou sluchovou poruchou a 12 % s jinou sluchovou poruchou uvedlo správně odpověď „Do krve se vyplavují hormony, které zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku". 51 Něco málo přes 50 % obou skupin zvolilo variantu „Nevím". Téměř stejnou částí bylo odpovězeno na zbylé otázky u obou skupin. Otázka č. 13 „Co je to ovulace?" Tabulka 13 k otázce č. 13 Těžká sluchová porucha Ostatní sluchové poruchy Období, kdy žena může otěhotnět 11 8 Pravidelný menstruační cyklus 4 5 Zneškodnění vajíčka 1 0 Nevím 10 15 Graf 25 k otázce č. 13 Těžká sluchová porucha □ Období, kdy žena může otěhotnět □ Pravidelný menstruační cyklus □ Zneškodnění vajíčka 4% 15% □ Nevím Graf 26 k otázce č. 13 Ostatní sluchové poruchy 9Q0/„ □ Období, kdy žena může otěhotnět □ Pravidelný menstruační cyklus □ Zneškodnění vajíčka □ Nevím 53% j J 0% 18% Ovulace je období, kdy žena může otěhotnět, dobře zaškrtlo tuto odpověď 43 % dotazovaných stezkou sluchovou poruchou a 18 % s jinou sluchovou poruchou. Skoro vyrovnané množství obou skupin uvedlo variantu „Pravidelný menstruační cyklus". 4 % 52 stezkou sluchovou vadou zatrhlo možnost „Zneškodnění vajíčka". 38 % stezkou sluchovou poruchou a 53 % s jinou sluchovou poruchou neví, co je ovulace. Otázka č. 14 „Při prvním pohlavním styku ..." Tabulka 14 k otázce č. 14 Těžká sluchová porucha Ostatní sluchové poruchy Nemůže žena otěhotnět 0 3 Může žena otěhotnět 18 19 Nevím 8 4 Graf 27 k otázce č. 14 Těžká sluchová porucha ■ Nemůže žena otěhotnět ■ Může žena otěhotnět □ Nevím Graf 28 k otázce č. 14 Ostatní sluchové poruchy ■ Nemůže žena otěhotnět □ Může žena otěhotnět □ Nevím Správnou odpověď, že žena může otěhotnět, zvolilo 69 % respondentů s těžkou sluchovou poruchou a 73 % s jinou sluchovou poruchou. 12 % s jinou sluchovou 53 poruchou uvedlo, že žena nemůže otěhotnět. 31 % s těžkou sluchovou poruchou a 15 % s jinou sluchovou poruchou vybralo možnost „Nevím". Otázka č. 15 „Kdo je to gynekolog?" Tabulka 15 k otázce č. 15 Těžká sluch. p. Ostatní sluch. p. Lékař, který se zabývá žlázami s vnitřní sekrecí 1 0 Lékař, který kontroluje mužské pohlavní orgány 1 0 Lékař, který se stará o pohlavní orgány ženy a těhotné 23 25 Nevím 1 1 Graf 29 k otázce č. 15 Těžká sluchová porucha ■ Lékař, který se zabývá žlázami 4% 4% 4% _ i i j ■ _ s vnitřní sekrecí ■ Lékař, který kontroluje mužské pohlavní orgány v----) □ Lékař, který se stará o pohlavní orgány ženy a těhotné 88% □ Nevím Graf 30 k otázce č. 15 Ostatní sluchové poruchy N -0% ■ Lékař, který se zabývá žlázami s vnitřní sekrecí ■ Lékař, který kontroluje mužské pohlavní orgány □ Lékař, který se stará o pohlavní orgány ženy a těhotné □ Nevím 54 Gynekolog je lékař, který se stará o pohlavní orgány ženy a těhotné. Tuto variantu uvedlo 88 % dotazovaných s těžkou sluchovou poruchou a 96 % s jinou sluchovou poruchou. Respondenti s těžkou sluchovou poruchou odpověděli na zbylé otázky ve 4 %. Pouze 4 % s jinou sluchovou vadou zvolily možnost „Nevím". Otázka č. 16 „Když při pohlavním styku praskne kondom, co doporučím nebo udělám?" Tabulka 16 k otázce č. 16 Těžká sluchová porucha Ostatní sluch. p. Nebudu dělat nic, jednou se nemůže nic stát 2 1 Navštívím, co nejdříve lékaře 21 19 Dojdu do lékárny, tam mi něco dají 1 1 Opláchnu si rodidla 0 1 Nevím 2 4 Graf 31 k otázce č. 16 Těžká sluchová porucha 80% ■ Nebudu dělat nic, jednou se nemůže nic stát ■ Navštívím, co nejdříve lékaře □ Dojdu do lékárny, tam mi něco dají □ Opláchnu si rodidla ■ Nevím Graf 32 k otázce č. 16 55 Ostatní sluchové poruchy 73% □ Nebudu dělat nic, jednou se nemůže nic stát ■ Navštívím, co nejdříve lékaře □ Dojdu do lékárny, tam mi něco dají □ Opláchnu si rodidla ■ Nevím 80 % dotazovaných s těžkou sluchovou poruchou a 73 % s jinou sluchovou poruchou ví, že je třeba navštívit gynekologa. Zbylé odpovědi byly chybné. 3.4.3 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K HYPOTÉZE ČÍSLO 3. Hypotéza č. 3: „Sluchově postižení do 17 let budou méně znát jednotlivé termíny než sluchově postižení starší 17 let." K této hypotéze se vztahují otázky č. 2, 6, 7, 11, 13, 15 přičemž otázka číslo 2 udává věk. K vyhodnocení jsem použila 17 dotazníků od respondentů mladších 17 let a stejný počet náhodně vybraných starších 17 let. Otázka č. 6 „Co je to antikoncepce?" Tabulka 17 k otázce č. 6 Mladší 17 let Starší 17 let Způsob, jak zabránit těhotenství 16 15 Druh potratu 0 1 Nevím 1 1 Graf 33 k otázce č. 6 56 Mladší 17 let ■ Způsob, jak zabránit těhotenství □ Druh potratu □ Nevím Graf 34 k otázce č. 6 Starší 17 let 6% 6% □ Způsob, jak zabránit těhotenství ■ Druh potratu □ Nevím 88% 94 % mladších 17 let a 88 % starších 17 let vybralo správnou odpověď, že je antikoncepce způsob, jak zabráni těhotenství. 6 % u obou skupin neví, co je antikoncepce a 6 % starších 17 let si myslí, že je to druh potratu. Otázka č. 7 „Které z následujících druhů antikoncepce znáte"? Tabulka 18 k otázce č. 7 57 Mladší 17 let Starší 17 let Kondom 15 11 Pesar 6 2 Nitroděložní tělísko 7 7 Antikoncepční tablety 13 13 Injekční forma 5 4 Podkožní implantát 2 3 Antikoncepční náplast 7 7 Spermicidní krémy, spreje, želé 3 1 Neznám žádnou 1 0 Graf 35 k otázce č. 7 Mladší 17 let 13_7 ■ Kondom ■ Pesar □ Nitroděložní tělísko □ Antikoncepční tablety ■ Injekční forma □ Podkožní implantát ■ Antikoncepční náplast □ Spermicidní krémy, spreje, želé ■ Neznám žádnou Graf 36 k otázce č. 7 Starší 17 let 7 1 0 3^. 74 SEZNAM PRILOH Příloha č. 1: Power Point - Antikoncepce - původní prezentace Příloha č. 2: Původní dotazník Příloha č. 3: Použitý dotazník Příloha č. 4: Power Pointová prezentace nové přednášky 75 PRÍLOHY Příloha č. 1: Power Point - Antikoncepce - původní prezentace 15000 Praha 5 Zuzana Bouchnerová 2.B VS Druhy antikoncepce Přirozené metody antikoncepce 1) Kalendářní metoda 2) Metoda měření teploty . 3) Hlenová metoda %) Přerušovaná soulož, kojení Umělé metody antikoncepce 1) Kondom, pesar 2) Spermicidní poševní krém, globule, želé, pěny, hubky 3) nitroděložní tělísko 4) Antikoncepční pilulka, pilulka „ den poté" 5) Náplast, injekce, podkožní implantát, sterilizace Mužská antikoncepce Kalendářní metoda Při této metodě je třeba sledovat menstruační cyklus po dobu 12 měsíců. Od nej kratšího cyklu odečteme 18 dní a od nejdelšího 11. Rozpětí mezi dny považujeme za plodné. Upozornění:Pokud něco podstatného změní délku vašeho cyklu např. silný stres, může metoda selhat. Přerušovaná soulož Spočívá v přerušení pohlavního styku před eja kulaci. Upozornění: Není příliš spolehlivá, jelikož tekutina vylučovaná před ejakulacítaké obsahuje spermie. Kojení Kojení se také pokládá za metody bránící otěhotnění. Hormon Prolaktin spouštějící tvorbu mléka opravdu brání ovulaci, tento mechanismus - vysokou prolaktinémii - nalézáme často i u žen s poruchou plodnosti. Ovšem aby kojení fungovalo jako antikoncepce, je nutno kojit velmi pravidelně aspoň osmkrát denně do vyprázdnění prsů a ne déle než šest měsíců. V našich podmínkách tedy není možné se na kojení spolehnout. Umělé metody antikoncepce Kondom 76 Spermicidní poševní krém, globule, želé, pěny hubky Chemické antikoncepční metody fungují na principu spermicidních látek - tedy látek, které znehybňují (zvýšením kyselosti v pochvě) nebo přímo hubí spermie. Před pohlavním stykem se pomocí dávkovače nebo aplikátoru zavádějí co nejhlouběji do pochvy a nechávají se cca 30 min. rozvíjet účinnost. Doporučuje se pro zvýšení účinku kombinace s bariérovými metodami. I Antikoncepční náplast Koncentrace hormonů dostatečně chrání před otěhotněním a zároveň minimálně zatěžují ženský organizmus. Účinné látky se postupně uvolňují přes kůži přímo do krevního oběhu, takže nedochází k výkyvům v hladině hormonů Podkožní implantát Tyto přípravky se v místním znecitlivěflfr zavádí pod kůži na vnitřní straně předloktí. Hormony se kontinuálně uvolňují do krve. Zavádějí se na pět let. Při nesnášenlivosti nebo přání těhotenství je lze odstranit i dříve. ) je ženská bariérová antikoncepce. . pružné gumy který se naplní spermicidní látKOu pro í účinku. Zavádí se tak, že přední okraj se opírá o zadní tranu spony stydké a "zadní okraj o zadní klenbu poševní. Vyrábějí se v různých velikostech (50-105 mm v průměru), mezi kterými musí vybrat lékaipo změření pochvy zvláštními kalibračními kroužky. Zavedený pesar se nemá v pochvě ponechat déle než 24 Ml ^V* ■ 8dm. m l Pilulka den do té1 Postkoitální antikoncepce (používaná až po pohlavím styku). Podstatou^e zabránění uhnízdění oplodněného vajíčka v děloze (nidace). VT^pt^ena j^ředevšírd^i mimořádné případy (selhání mechanice ochrany, znásilnění)^ nehodí pravidelnej užívání. Nezabrání přenosu pohlavních chorob. Přesněji jde o intercepci. Antikoncepční injc Tyto injekce se aplikují po třech měsících, vytváří se rezervoár, odkud se hormony kontinuálně vstřebávají do krve. Po tuto dobu je zajištěn antikoncepční účinek. Zároveň se i nedostavuje" menstruace. . ^—ľ- Sterilizace irgické metody jsou sice velmi spolehli' Erat plodnosti je možný velmi obtížně n ;hirurgickým metodám patři u i chámovodů a u ženy přerušeni nuže přeruš^Pm vejcovodů. ■ \1 >ce Hormonální mužská antikoncepce Hormonální mužská antikoncepce spočívá v podání antiandrogenů vedoucích k útlumu tvorby spermií. Rozšíření této formy antikoncepce brání nepříjemné vedlejší účinky jako poruchy erekce, útlum libida, nevolnost a pomalá úprava normální spermiogeneze. Imunologické metody Irmnůko&Oié aniUowpc* lvy bjie vřt«ar'« ivo«Mt*fcprdU 4P4tfffÓ4$fli PtC9t*>ťdv ^pMMfffWftft OOftpbL PPOfeÉAfVÉfV )ft rtAí pí&^ú_t pf úftiätf i po pQdAtf toho^f proti kit_k rtfattiô lio( Chemická antikoncepce čepce I. I v'ly schopné navodit útlum 10 mio nálně. Stále se hledají látky, které by byly schopné navodit útlum spermiogenez^^^^Ho nálně. Nadějné účinky byly objeveny u oleje ze semen žlutého bavlníku, který navodil výrazný útlum spermiogeneze až u 99 % mužů. Problémem byl pomalý návrat do původního stavu a trávicí obtíže. Jedinou 100% antikoncepcí je sexuální abstinence a .o rg/wí kí/Antí koncepce 78 Příloha č. 2: Původní dotazník Problematika sluchově postižených v ČR se zaměřením na informovanost v oblasti antikoncepce Dobrý den, jmenuji se Zuzana Bouchnerová a jsem studentkou oboru všeobecná sestra Vysoké školy zdravotnické v Praze. Byla bych moc ráda, kdybyste mi poskytl(a) několik informací, které budou sloužit k dokončení mé bakalářské práce a k edukaci sluchově postižených. Tento dotazník je zcela anonymní. Vyplňujte ho prosím samostatně a vždy zaškrtněte pouze jednu odpověď, není-li uvedeno jinak. U možnosti „jiné" můžete dopisovat vlastními slovy. 1) Jaké je vaše pohlaví? □ žena □ muž 2) Jaký je váš věk? □ 15 a méně □ 18 - 19 □ 16-17 0 20 a více 3) Kdy vznikla vaše sluchová porucha? □ Narodil(a) j sem se sluchově postižený(á) □ Po nástupu do mateřské školy □ Před nástupem do mateřské školy □ Později 4) Jak slyšíte? □ Mohu telefonovat □ Neslyším nic □ Slyším aspoň nějaké zvuky 5) Jakou navštěvujete školu? □ Střední odborné učiliště □ Gymnázium □ Střední zdravotnickou školu (zubní laborant, asistent zubního laboranta) 6) Používáte nějaký typ antikoncepce? □ Ano □ Ne 7) Co je to antikoncepce? □ Způsob, j ak zabránit těhotenství □ Nevím □ Druh potratu 8) Které z následujících druhů antikoncepce znáte? (Můžete zaškrtnout více odpovědí.) □ Kondom □ Podkožní implantát □ Pesar □ Antikoncepční náplast □ Nitroděložní tělísko □ Spermicidní krémy, spreje, želé □ Antikoncepční tablety □ Neznám žádnou □ Injekční forma 79 9) V kolika letech jste byl(a) informován o antikoncepci? □ 11 a dříve D18-20 □ 12-14 □ 21 a více □ 15 - 17 □ Dosud nejsem informován(a) 10) Od koho jste získal(a) nejvíce informací o antikoncepci? □ Od rodičů □ Z internetu □ Ze školy □ Od lékaře □ Od spolužáků, kamarádů □ Jiné:.............................. □ Z televize □ Dosud nej sem informován(a) □ Z informačních letáků 11) Od koho byste nejraději informace o antikoncepci získal(a)? □ Od rodičů □ Z informačních letáků □ Ze školy □ Z internetu □ Od spolužáků, kamarádů □ Od lékaře □ Z televize □ Jiné:.............................. 12) Která antikoncepční metoda, nejlépe chrání před pohlavně přenosnými chorobami? □ Antikoncepční tablety □ Kondom □ Podkožní implantát □ Nevím 13) Jakým typem antikoncepce jsou antikoncepční tablety? □ Přirozenou □ Chemickou □ Hormonální □ Nevím □ Bariérovou 14) Jak funguje injekční antikoncepce a podkožní implantát? □ Uzavřou děl ožni hrdlo, a spermie tak nemohou oplodnit vajíčko □ Vytváří protilátky proti spermiím □ Do krve se vyplavují hormony, které zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku □ Nevím 15) Co je to ovulace? □ Období, kdy žena může otěhotnět □ Zneškodnění vajíčka □ Pravidelný menstruační cyklus □ Nevím 80 16) Při prvním pohlavním styku.... □ Nemůže žena otěhotnět □ Nevím □ Může žena otěhotnět 17) Kdo je gynekolog? □ Lékař, který se zabývá žlázami s vnitřní sekrecí □ Lékař, který kontroluje mužské pohlavní orgány □ Lékař, který se stará o pohlavní orgány ženy a těhotné □ Nevím 18) Když při pohlavním styku praskne kondom. Co doporučím nebo udělám? □ Nebudu dělat nic, jednou se nemůže nic stát □ Navštívím, co nejdříve lékaře □ Dojdu do lékárny, tam mi něco dají □ Opláchnu si rodidla Děkuji za spolupráci !!! 81 Příloha č. 3: Použity dotazník Problematika sluchově postižených v CR se zaměřením na informovanost v oblasti antikoncepce Dobrý den, jmenuji se Zuzana Bouchnerová a jsem studentkou oboru všeobecná sestra Vysoké školy zdravotnické v Praze. Byla bych moc ráda, kdybyste mi poskytl(a) několik informací, které budou sloužit k dokončení mé bakalářské práce a k edukaci sluchově postižených. Tento dotazník je zcela anonymní. Vyplňujte ho prosím samostatně a vždy zaškrtněte pouze jednu odpověď, není-li uvedeno jinak. U možnosti „jiné" můžete dopisovat vlastními slovy. 1) Jaké je vaše pohlaví? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ žena □ muž 2) Jaký je váš věk? □ 15 a méně □ 18 - 19 □ 16-17 0 20 a více 3) Kdy vznikla vaše sluchová porucha? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Narodil(a) jsem se sluchově postižený(á) □ Po nástupu do mateřské školy □ Před nástupem do mateřské školy □ Později 4) Jak slyšíte? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Mohu telefonovat □ Neslyším nic □ Slyším aspoň nějaké zvuky 5) Používáte nějaký typ antikoncepce? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Ano □ Ne 6) Co je to antikoncepce? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Způsob, j ak zabránit těhotenství □ Nevím □ Druh potratu 7) Které z následujících druhů antikoncepce znáte? (Můžete zaškrtnout více odpovědí!) □ Kondom □ Podkožní implantát □ Pesar □ Antikoncepční náplast □ Nitroděložní tělísko □ Spermicidní krémy, spreje, želé □ Antikoncepční tablety □ Neznám žádnou □ Injekční forma 82 8) Od koho jste získal(a) nejvíce informací o antikoncepci? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Od rodičů □ Z internetu □ Ze školy □ Od lékaře □ Od spolužáků, kamarádů □ Jiné:.............................. □ Z televize □ Dosud nej sem informován(a) □ Z informačních letáků 9) Od koho byste nejraději informace o antikoncepci získal(a)? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Od rodičů □ Z informačních letáků □ Ze školy □ Z internetu □ Od spolužáků, kamarádů □ Od lékaře □ Z televize Djiné:.............................. 10) Která antikoncepční metoda, nejlépe chrání před pohlavně přenosnými chorobami? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Antikoncepční tablety □ Kondom □ Podkožní implantát □ Nevím 11) Jakým typem antikoncepce jsou antikoncepční tablety? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Přirozenou □ Chemickou □ Hormonální □ Nevím □ Bariérovou 12) Jak funguje injekční antikoncepce a podkožní implantát? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Uzavřou děl ožni hrdlo, a spermie tak nemohou oplodnit vajíčko □ Vytváří protilátky proti spermiím □ Do krve se vyplavují hormony, které zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku □ Nevím 13) Co je to ovulace? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Období, kdy žena může otěhotnět □ Zneškodnění vajíčka □ Pravidelný menstruační cyklus □ Nevím 14) Při prvním pohlavním styku.... (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Nemůže žena otěhotnět □ Nevím □ Může žena otěhotnět 83 15) Kdo je gynekolog? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Lékař, který se zabývá žlázami s vnitřní sekrecí □ Lékař, který kontroluje mužské pohlavní orgány □ Lékař, který se stará o pohlavní orgány ženy a těhotné □ Nevím 16) Když při pohlavním styku praskne kondom. Co doporučím nebo udělám? (Zaškrtněte jednu odpověď!) □ Nebudu dělat nic, jednou se nemůže nic stát □ Navštívím, co nejdříve lékaře □ Dojdu do lékárny, tam mi něco dají □ Opláchnu si rodidla □ Nevím Děkuji za spolupráci!!! 84 Příloha č. 4: Power Pointová prezentace nové přednášky Důležité • Antikoncepce (e, ž.) • Spermicid (u, m.)- hubí spermie • Kondom (u, m.) • Pesar(u, m.) » Nitroděložní (ího) tělísko (a,s.) • Antikoncepční (í) pilulka (y- ž.) • Antikoncepční (í) náplast (i- ž.) • Imlkožní (ího) implantát (u, m.) termíny • Depotní - postupně uvolňující • AlternativaNfe, ž.) -náhrada za něco • Orální - užíváno ústy • Postkoitální - po souloží • Reverzibilní - návrat zpět • Globule (e, i.) - kuličkX zavádějící se do pochvy • Gynekolog (a, m.) -VUkallťterý se stará o ženské pohlavní orgány a těhotné • Ovulace (es i.) - období, kdy žena muže otěhotnět • Ejakulace (e, i.) -uvolněni spermii Antikoncepce Isou všechny reverzibilní metody (návratné zpět k plodnosti), které zabráni početí. Přirazené metody antikoncepce - Kalendářní metoda - Metoda měřeni teploty - Hlenová metoda - Spermiddni poševní krém, globule, želé, pěny - Nitroděložnl tělisko - Antikoncepční pilulka, pilulka „ den poté" - Náplast, injekce, podkožní implantát Kondom Z čeho ie vyroben? Z latexu. M Jakou má funkci? Brání proniknutí spermií do pochvy. Jak se používá? Určen pro muže. Nasazuje se na ztopořený penis před souloží. Po ejakulaci je třeba vyhodit. Jeder kondom - jedno použití. Vvhodv? Dostupný, chrání před pohlavně přenosnými chorobami, docela spolehlivý. Nevvhodv? Může prasknout, alergie. Pesar • Z čeho ie vyroben? Klobouček z pružné gumy - naplněn spermicidem. • Jakou má funkci? Brání proniknutí spermií do dělohy. • Jak se používá? Určen pro ženy. Přední okraj se opírá o zadní straní, spony stydké a zadní okraj o zadní klenbu poševní. Různé velikosti - vybere gynekolog. Zavadí se pc vymočení před pohlavním stykem a ponechává se nejméně 6 hodin po souloži. • Výhody? Lze užívat opakovaně 1-2 roky. • Nevýhody? Spermie mohou proklouznout. Obtížné zavádění. 85 86 Podkožní implantát • Z čeho ie vyroben? Z polopropustné hmoty, která obsahuje hormon progestin. • Jakou má funkci? Hormon se vstřebává do krve. Zahušťuje hlen v • Z čeho ie vyrobena? Vyšší dávka progestinu -uměle vytvořeného hormonu. • Jakou má funkci? Brání v uhnízdění vajíčka v děloze. • Jak se používá? Určeno pro ženy. Bere se ve 2 dávkách po 12 hodinách. Do 72 hodin po nechráněném styku. • Vvhodv? Záchranná antikoncepce. • Nevvhodv? Vysoká cena, po užití nastává krvácení. Užívá se jen jako nouzové řešení!!! POSTKOITÁLNÍ ANTIKONCEPCE 87