OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S DIAGNÓZOU KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA Bakalářská práce KAROLÍNA HOSTAŠOVÁ VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, OPS. V PRAZE Mgr. Andrea Pohlová Stupeň kvalifikace: Bakalář Studijní obor: Všeobecná sestra Datum odevzdání práce: 2008-03-31 Datum obhajoby: Praha 2008 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu. Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům. V Praze dne: Karolína Hostašová Abstrakt HOSTAŠOVÁ, Karolína: Ošetřovatelský proces u pacienta s klíšťovou encefalitidou (Bakalářská práce), Karolína Hostašová - Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. v Praze. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář v oboru všeobecná sestra. Školitel: Mgr. Andrea Pohlová. Vysoká škola zdravotnická Praha, 2008. Hlavním tématem bakalářské práce je péče o pacienta s klíšťovou encefalitidou. Teoretická část práce charakterizuje základní onemocnění, jeho původce, klinický obraz, terapii. Praktická část se zaměřuje na konkrétního pacienta s touto diagnózou, na jeho příznaky onemocnění, průběh hospitalizace, na posouzení jeho stavu dle modelu Marjory Gordonové a na řešení jednotlivých ošetřovatelských diagnóz. Součástí ošetřovatelského procesu je i edukační proces, který je zaměřen na zvládání zátěže a na doplnění deficitních znalostí v oblasti prevence. Klíčová slova: klíšťová encefalitida, pacient, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelský proces, edukační proces. The main topic of this bachelor's thesis is the care of a patient suffering from encephalitis transmitted by tick's bite. The theoretical part of the thesis defines the disease, its cause, the clinical course, the therapy. The practical part is focusing on particular patient with this diagnosis, on his symptoms, on his clinical state during his stay in a hospital, on assessment of his state according to the model of Marjory Gordon and on the solution of particular nursing diagnosis. Educational process forms inseparable part of nursing process and is focused on coping with the workload and on completing the insufficient knowledge from the field of prevention. Keywords: Ticks bite encephalitis, patient, nursing diagnosis, nursing process, educational process. Předmluva Klíšťová encefalitida je závažné neuroinfekční onemocnění a ohrožuje každého, kdo občas chodí do přírody, tedy i mne. Riziko nákazy klíšťovou encefalitidou se v posledních letech prudce zvyšuje. Nej vyšší nemocnost v ČR byla zaznamenána v roce 2006, kdy epidemiologové evidovali dokonce 1029 případů onemocnění. Téma práce vzniklo ve snaze zdůraznit závažnost tohoto onemocnění. Zvláštní pozornost je věnována preventivním opatřením, k nimž patří především očkování proti tomuto onemocnění, zabránění napadení klíšťaty, případně jejich včasné odstranění. Práce je určena nejen studentům ošetřovatelství, kteří se v ní mohou seznámit s ošetřovatelskými postupy u pacientů s touto diagnózou, ale i všem sestrám z praxe. Touto cestou bych velmi ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Andree Pohlové, za cenně rady a podporu, kterou mi poskytla při vypracování bakalářské práce. Obsah: Úvod 8 TEORETICKÁ ČÁST 9 1 Klíšťová encefalitida 9 1.1 Charakteristika 9 1.2 Etiologie,epidemiologie 9 1.3 Klíště obecné 10 1.4 Patogeneze 10 1.5 Klinický obraz, průběh, formy 12 1.6 Diagnostika 14 1.7 Terapie 15 1.7.1 Konzervativní terapie 15 1.7.2 Farmakoterapie 15 1.7.3 Dietoterapie 15 1.7.4 Pohybový režim 15 1.7.5 Psychoterapie 16 1.8 Rekonvalescence 16 1.9 Prognóza 16 1.10 Prevence 17 1.10.1 Očkování 17 1.10.2 Bez očkovaní 18 2 Ošetřovatelská péče o pacienty s klíšťovou encefalitidou 20 2.1 Ošetřování nemocných 20 2.1.1 Příjem na oddělení, volba pokoje, poloha nemocného 20 2.1.2 Sledování nemocných 20 2.1.3 Následná péče 20 2.2 Vyšetření, péče o pacienta před a po vyšetření 21 2.2.1 Vyšetření očního pozadí 21 2.2.2 Lumbální punkce 21 2.2.3 Elektroencefalografie 23 PRAKTICKÁ ČÁST 24 3 Posouzení stavu pacienta 24 3.1 Identifikační údaje 24 3.2 Výtah z lékařské dokumentace 24 3.2.1 Lékařská anamnéza 24 3.2.2 Vyšetření 25 3.2.3 Závěr při příjmu 26 3.3 Terapie 26 3.3.1 Farmakoterapie 26 3.3.2 Dietoterapie 27 3.3.3 Pohybový režim 27 3.3.4 Psychoterapie 27 3.4 Fyzikální vyšetření sestrou 27 3.5 Posouzení stavu dle modelu M. Gordonové 28 3.5.1 Podpora zdraví 28 3.5.2 Výživa 28 3.5.3 Vylučování a výměna 29 3.5.4 Aktivita a odpočinek 29 3.5.5 Vnímání - poznávání 30 3.5.6 Vnímání sebe sama 30 3.5.7 Vztahy 30 3.5.8 Sexualita 31 3.5.9 Zvládání zátěže - odolnost vůči stresu 31 3.5.10 Životní princip 31 3.5.11 B ezpečnost, ochrana 31 3.5.12 Komfort 31 3.5.13 Růst/vývoj 32 4 Průběh hospitalizace, vyšetření, terapie, laboratorní výsledky 33 5 Ošetřovatelské diagnózy 42 5.1 Akutní bolest hlavy 43 5.2 Hypertermie 45 5.3 Nauzea 47 5.4 Riziko infekce 49 5.5 Riziko deficitu tělesných tekutin 50 5.6 Strach z plánovaného výkonu 51 5.7 Porušený spánek 53 5.8 Deficit sebepéče při koupání a hygieně 55 5.9 Deficit sebepéče při vyprazdňování 56 5.10 Zácpa 57 5.11 Deficitní znalost o prevenci onemocnění 58 6 Edukace 60 6.1 Nácvik polohy při lumbální punkci a dodržování režimu po ní 60 6.2 Jak správně odstranit přisáté klíště 63 7 Zhodnocení ošetřovatelské péče 66 Závěr 67 Seznam termínů a zkratek 68 Seznam informačních zdrojů 71 Seznam příloh 72 Přílohy 73 Úvod Tématem mé bakalářské práce je Ošetřovatelská péče o pacienta s diagnózou klíšťová encefalitida. Toto téma jsem si vybrala proto, že lidé trpící zmíněným onemocněním jsou často hospitalizováni na infekční klinice, kde pracuji. Cílem mé práce je upozornit na nebezpečí tohoto onemocnění, které v mnoha případech zanechává trvalé následky v podobě neurastenických obtíží jako jsou podrážděnost, únava, bolesti hlavy, poruchy soustředění, nespavost atd. Vysoké riziko je hlavně u pacientů staršího věku. Vzhledem k těmto skutečnostem považuji za velmi důležité zvyšovat informovanost populace o tomto onemocnění a hlavně o možné prevenci. V teoretické části jsem se zaměřila na podrobnou charakteristiku tohoto onemocnění. Popisuji etiologii, patogenezi, klinický obraz onemocnění, možnosti léčby i případné komplikace. Podrobně se zabývám samotným původcem onemocnění a to je klíště obecné. Dále se věnuji prevenci, což je v první řadě očkování proti klíšťové encefalitidě, ale také určitá opatření, která bychom měli dodržovat při pobytu v přírodě. Vycházela jsem zde zrady odborných publikací a snažila jsem se uvést všechny podstatné aspekty související s tímto tématem. V praktické části se zabývám již samotným pacientem s tímto onemocněním, kterého jsem si pro zpracování práce vybrala. Uvádím zde základní údaje z lékařské anamnézy i všechna vyšetření, která byla v průběhu hospitalizace pacientovi provedena. Dále posuzuji jeho stav dle modelu Marjory Gordonové. Použitím zdravotní dokumentace, informací získaných od klienta a na základě vlastního pozorování se snažím stanovit nej důležitější ošetřovatelské diagnózy a jejich řešením se snažím uspokojit bio-psycho-sociální potřeby pacienta. Důležitou částí ošetřovatelského procesu je i edukace, která je zaměřená na zvládání zátěže a na doplnění deficitních informací v oblasti prevence tohoto onemocnění. V závěru mé práce shrnuji všechny informace obsažené v práci. Nedílnou součástí práce jsou i přílohy které obsahují tabulky, grafy a obrázky související s daným tématem. 8 TEORETICKÁ ČÁST 1 Klíšťová encefalitida 1.1 Charakteristika Klíšťová enceťalitida, neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění. Jedná se o aseptickou neuroinfekci, jejíž průběh kolísá od velmi lehkých až po komatózni stavy. Toto onemocnění je vyvoláno virem ze skupiny arbovirů. Virus je přenášen prostřednictvím klíšťat (Ixodes ricinus). Přenos infekce na člověka je možný po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem zvaným imago. 1.2 Etiologie, epidemiologie Onemocnění se rozšířilo především ve střední a jižní Evropě (Česká republika, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Chorvatsko) až po 2. světové válce. Virus byl pravděpodobně do Evropy zavlečen ze Sibiře válečnými událostmi. V Evropě byl virus klíšťové encefalitidy izolován v roce 1948 Galliou. V roce 1951 byla potvrzena první epidemie této nemoci vRožnavě na Slovensku, která byla vyvolána pitím nešvařeného kozího mléka. Dnes patří toto onemocnění k nej častějším neuroinfekcím u nás. Původcem onemocnění je tedy klíště, u něhož se nákaza může přenášet také transovariálně - přes vajíčko. To má za následek, že se potomek vylíhne již s bakterií v těle. Rezervoárem j sou převážně lesní a polní hlodavci (myši, veverky, zajíci), divoce žijící zvířata (jezevec, liška, srnec) a z domácích zvířat pak ovce, kozy, hovězí dobytek. V zamořené oblasti se počítá s výskytem asi 1-2% infikovaných klíšťat. Klíšťová encefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality - ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat. (1,5) 9 Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Nejvyšší počet onemocnění je v České republice v okolí velkých řek v jihočeském, západočeském, jihomoravském a severomoravském kraji. Pro výskyt onemocnění je typická sezónnost, související s aktivitou klíšťat, která začíná v květnu a končí v září až říjnu. Sezónnost onemocnění ukazuje graf č.l. Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocní dospělé osoby. Pro starší věkové skupiny je toto onemocnění závažnější, s horším průběhem než pro dětský věk. Graf č. 2 ukazuje rozvrstvení nemocných podle věku a pohlaví. (1,5) 1.3 Klíště obecné Klíště obecné (Ixodes ricinus) je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití (Ixodidae). Na světě se vyskytuje kolem 650 různých druhů, ale na našem území je nejhojnějším druhem právě Ixodes ricinus. Vyskytuje se na vlhčích loukách, pastvinách a v krovinách do nadmořské výšky 800m. Klíšťata jsou tedy citlivá na vlhkost prostředí. Relativní vlhkost vzduchu je nejvyšší těsně nad zemí a směrem nahoru klesá. Z této skutečnosti vyplývá i rozmístění klíšťat číhajících na svého hostitele na vegetaci (na trávě, na keřích). Larvy, které jsou nejvíce citlivé na vyschnutí, čekají na hostitele přichyceni na vegetaci, jen několik centimetrů nad povrchem půdy. Nymfy, které jsou již odolnější k vyschnutí, vylézají výše na vegetaci a dospělá klíšťata která jsou nej odolnější, nalezneme do jednoho metru nad povrchem. Není tedy pravdou, že klíšťata padají na svého hostitele z korun stromů. Cizopasný způsob života klíštěte obecného souvisí s jeho složitým a velmi dlouhým vývojem. Od vajíčka po dospělce (vajíčko - larva - nymfa - dospělý jedinec, imago) se klíště vyvíjí 1-5 let. Tento dlouhý vývoj je mimo jiné způsoben i tím, že každé stádium mívá jiného hostitele. Záleží tedy na tom, jak dlouho čeká například v trávě než se uchytí na hostiteli. Dospělá samička klíštěte klade několik tisíc vajíček, z nichž se nejprve vylíhnou larvy (6) 10 se třemi páry nohou. Larvy cizopasí zpravidla na drobných hlodavcích. Když se larvy nasají, odpadnou a mění se v další vývojové stádium - nymfu, která už má 4 páry končetin jako dospělý jedinec. Nymfa vydrží čekat na vhodného hostitele o hladu neuvěřitelně dlouho, i rok a půl až dva roky. Po nasátí, nymfy z hostitele odpadají a pohlavně se rozlišují. Samice je dlouhá 3-4mm a má žluto-červenou barvu a samec je dlouhý 2,5mm a je spíše červeno-hnědý. Bodavě sací ústrojí klíštěte tvoří hypostom obklopený dvěma čelistními makadly pomocí kterého se uchytí na hostiteli. Okamžik zakousnutí hostitel zpravidla nepocítí, neboť do rány se současně vylučuje směs látek, které tiší bolest a zároveň brání srážení krve. Teprve později začne rána nepříjemně svědit. To už je klíště , ale pevně zakousnuté. Hypostom je navíc opatřen zpětnými háčky, které ztěžují odstranění parazita z rány. Na chodidlech předních nohou se nachází tzv. Hallerův orgán, umožňující detekci C02, díky kterému klíště dokáže vycítit svou oběť. Sameček se zpravidla spokojí jen s menším množstvím krve. Na hostitele se přichycují jen proto, aby na něm vyhledali samici a spářili se s ní. Každé ze třech vývojových stádií (larva, nymfa i dospělá samice) tedy saje krev jen jednou a každé z nich může napadnout člověka. (6) 1.4 Patogeneze Po přisátí klíštěte dochází v místě vpichu k pomnožení viru, který se šíří do regionálních uzlin. Lymfatickými cestami je zanášen do různých orgánu, především do centrálního nervového systému. Tam vyvolává změny v šedé a bílé hmotě mozkové, přičemž převaha postižení je ve hmotě šedé. Může být postižena i mícha, kde jsou hlavní změny v šedé hmotě předních rohů míšních. V oblasti mozkové kůry, kmene a mozkových nervů dochází k zánětlivým změnám a tvorbě zánětlivých infiltrátů. Současně dochází k tvorbě protilátek, ke vzniku buněčné imunity. Onemocnění zanechává dlouhodobou imunitu. (1,3) 11 1.5 Klinický obraz, průběh, formy Průběh onemocnění je obvykle dvoufázový: > Po přisátí infikovaného klíštěte dochází za 3 - 8 dní k první, viremické fázi onemocnění. Klinické příznaky jsou zcela necharakteristické. Nemocný udává zvýšenou únavnost, bolesti hlavy, bolesti v krku, bolesti ve svalech, kloubech a zvýšené teploty. Toto období trvá 2-7 dní. Po prvním chřipkovitém stádiu už nemusí nastat žádné problémy a osoby mají ochranný titr protilátek. > V některých případech následuje po období klidu, které trvá obvykle 4-14 dní, k rozvoji druhého stadia. Asi u jedné třetiny nemocných však může první viremická fáze zcela chybět a onemocnění se projeví přímo druhou fází. Rozeznáváme 5 klinických forem onemocnění: 1. inaparentní - bezpříznaková forma, 2. abortívni forma, 3. meningitická forma, 4. meningoencefalitická forma, 5. meningoencefalomyelitická forma. 1. U inaparentní, bezpříznakové formy nedochází po přisátí klíštětem ke klinickým příznakům, dochází však k vzestupu specifických protilátek, které se prokážou laboratorně. 2. U abortívni formy prodělá nemocný pouze prvou fázi onemocnění a nemoc již dále nepokračuje, k druhé fázi již nedojde. 3. U meningitické formy klíšťové encefalitidy dochází po odeznění první fáze a období klidu k vzestupu horeček, objevují se bolesti hlavy, světloplachost, nechutenství, nauzea až zvracení. Při objektivním vyšetření nacházíme meningeální příznaky. Je to soubor příznaků, které vznikají v důsledku dráždění mozkomíšních plen zánětem. Dráždění plen vede k dráždění nervových kořenů (procházejících přes pleny) a tím ke kontrakcím svalstva, zvláště paravertebrálního. (1, 3) 12 4. a 5. U těchto forem onemocnění si pacienti stěžují na výraznější subjektivní potíže. Objevují se úporné bolesti hlavy, opakované zvracení, poruchy vědomí ve formě bradypsychie, zmätenosti, somnolence až bezvědomí. Při vyšetření nemocného zjišťujeme výrazný třes rukou, brady, dolní čelisti, jazyka a očních víček. Nemocní vypovídají o počátku nemoci pomalu, s přestávkami, často nesouvisle. Pohybový třes jim znemožňuje napít se, psát apod. Při vyšetření zjišťujeme výrazné poruchy taxe, hypermetrii, adiadochokinézu, klidový třes a hypomimii. Objevují se obrny hlavových nervů, nejčastěji v akutním horečnatém stadiu. Nej častější obrnou je obrna lícního nervu (nervus facialis), která se projeví sníženou pohyblivostí ústního koutku, sníženou pohyblivostí očních víček a také tím, že nemocný nedovede svraštit čelo. Obrny jsou převážně jednostranné, oboustranné postižení se vyskytuje jen u velmi těžkých průběhů s nepříznivým zakončením. Obrny okohybných nervů se projeví poklesem horního víčka, poruchou pohybů postiženého bulbu směrem nahoru a dolů, nemocní udávají dvojité vidění. Postižení vestibulárního systému se projeví nystagmem různého charakteru, nemocní udávají závratě až tendenci k pádu, zejména při stoji se zavřenýma očima. Postižení postranního systému hlavových nervů (nervus glossopharyngeus, nervus vagus, nervus accessorius) se projeví poruchou motoriky v oblasti měkkého patra, oblouků patrových, faryngu, laryngu. Nemocný má potíže spolykáním, řeč je chraptivá. Jsou popisovány i obrny podjazykového nervu (nervus hypoglossus), které se projevují poruchou hybnosti jazyka, jazyk je odchýlen špičkou k postižené straně. Třetí a čtvrtá forma nemoci jsou nej častějšími formami onemocnění. 5. U meningoencefalomyelitické formy k výše uvedeným příznakům přistupují obrny končetin, které mají chabý charakter a jsou převážně jednostranné. Obrny jsou výrazem postižení motorických gangliových buněk v předních rozích míšních. Nejčastěji jsou postiženy horní končetiny (pletenec pažní), někdy vznikají i obrny krčního svalstva. Dochází ke snížení svalové síly končetiny až k úplné nehybnosti, která je následována rychlou atrofií svalstva. 0,3) 13 Obrny hlavových nervů i obrny končetin se mohou objevit jak v akutní, febrilní fázi nemoci, tak i po poklesu teplot k normálu, nebo i v době až po propuštění z nemocničního léčení (pozdní obrny). Duniewicz při sledování 633 nemocných se sérologicky prokázanou klíšťovou encefalitidou zjistil u 12,6 % paretické postižení. V dalším průběhu nemoci, po přijetí do nemocnice, ustupují subjektivní příznaky -bolesti hlavy do 3 až 7 dnů. Zvracení, nebo pocit na zvracení ustupuje většinou do 1 až 3 dnů, celková slabost obvykle do 10 dnů, u starších nemocných může přetrvávat déle. Pocity závratí se upravují do 7 až 10 dnů, stejně i poruchy spánku. Z objektivních příznaků, horečky ustupují v průběhu 5 až 6 dnů. Poruchy vědomí se upravují během několika málo dní. Meningeální příznaky ustupují během 7 až 14 dnů, třesy rukou a očních víček se upravují do 14 dnů, k úpravě taxe dochází pravidelně do 14 dnů, právě tak mizí i vestibulární nystagmus. (1,3) 1.6 Diagnostika Diagnostika klíšťové encefalitidy s charakteristickým souborem příznaků je poměrně snadná: > epidemiologická anamnéza (přisátí klíštěte, pobyt v rizikové oblasti) > klinické příznaky (typický dvoufázový průběh) > rozbor mozkomíšního moku odebraného lumbální punkcí - mok je čirý až lehce zamžený a vytéká pod zvýšeným tlakem. cytologické vyšetření - buněčné elementy jsou zmnoženy na několik set. - biochemické vyšetření - bílkoviny j sou mírně zvýšené (do lg/1), glukóza a chloridy vykazují normální hodnoty. > odběr krve na sérologické vyšetření - test ELISA - přítomnost protilátek třídy IgM a IgG. > EEG vyšetření - jsou zde změny, které kolísají od lehkých, většinou hypofunkčních změn, až k projevům těžkého edému mozku. (1,3,5) 14 1.7 Terapie 1.7.1 Konzervativní léčba Proti klíšťovému zánětu mozku není specifického léku. Po přijetí do nemocnice je nej důležitější podmínkou léčení naprostý klid na lůžku po dobu 7 - 10ti dnů. Nemocný se nesmí pokoušet vstávat ani se posazovat. Ranní toaleta, vyprazdňování, přijímání stravy musí být vykonávány vleže na lůžku. Dále je nutná péče o dostatek tekutin, při zvracení se podávají tekutiny v kapací infúzi. Odběr moku lumbální punkcí není důležitý jen z diagnostického hlediska, ale má funkci i léčebnou - dojde ke snížení likvorového tlaku a tím ke zmírnění bolestí hlavy. 1.7.2 Farmakoterapie > analgetika - léky proti bolesti - Ibuprofen tbl., Tramal tbl., inj., Novalgin tbl.,inj. > antipyretika - léky proti horečce - Paralen tbl., supp. > antiemetika - léky proti zvracení - Degan tbl.,inj., Torecan inj.,supp. > vitamíny - skupiny C, B tbl.,inj. > protiedematózní terapie - infuze 20% Manitolu (1,5 -2g/kg), aplikace kortikosteroidů - Dexamethason (4 -20 mg 3-4 x denně, dle závažnosti a průběhu nemoci). > nootropika - léky zlepšující činnost mozku a jeho metabolismus - Piracetam 800 mg tbl., Oikamid 400mg tbl. 1.7.3 Dietoterapie Pacient dodržuje zpravidla dietu č.3 - racionální výživa, pokud tedy jeho zdravotní stav nevyžaduje žádnou jinou speciální stravu. 1.7.4 Pohybový režim Jak bylo již uvedeno výše, je nutné aby pacient dodržoval přísný klid na lůžku. U většiny nemocných ustoupí subjektivní obtíže během několika dní a nemocní se mylně domnívají, že už nemusí dodržovat klid a často si vyprovokují zhoršení zdravotního stavu až vznik obrny. (1, 3, 5) 15 1.7.5 Psychoterapie Nemoc je náročná životní situace pro každého. Pacienti s klíšťovou encefalitidou vyžadují ohleduplný a citlivý přístup a je nutné jim stále připomínat nutnost dodržovat uvedené zásady, aby se předešlo vzniku nežádoucích komplikací. 1.8 Rekonvalescence Délka hospitalizace závisí na klinickém průběhu. U nemocných, u nichž byl průběh onemocnění mírný a bez komplikací, je možné propuštění již po 10 - 14 dnech. Při komplikovaném průběhu se pobyt v nemocnici prodlužuje až na 3 týdny. Po ukončení hospitalizace nemocný zůstává v péči infektologa a neurologa. Pacientům s komplikovaným průběhem je doporučováno po propuštění z nemocnice ještě minimálně 1 týden dodržovat klid na lůžku v domácím prostředí. V druhém týdnu se povoluje pohyb po pokoji, a teprve v třetím týdnu po propuštění mohou vykonávat malé, krátké procházky. Dále se doporučuje omezit sporty, fyzickou námahu, práci na počítači, sledování televize, čtení atd. Pracovní neschopnost trvá od několika týdnů až po několik měsíců. Při těžkém postižení může být přiznán plný invalidní důchod. 1.9 Prognóza Asi 10 % nemocných po odléčení akutního stadia nemoci si stěžuje na více, nebo méně těžké neurastenické a psychické obtíže, jako jsou nespavost, nesnášenlivost hluku, nemožnost soustředění, zapomnětlivost. Dále mohou přetrvávat bolesti hlavy a závratě. Pacienti v ambulancích udávají jako velký problém špatný odhad vzdáleností. V průběhu onemocnění může dojít k myokarditidám, k postižení jaterních funkcí, které jsou většinou přechodného rázu. Trvalé následky v podobě paréz vedou často k invaliditě. (1,5) 16 1.10 Prevence 1.10.1 Očkování Jediným spolehlivým prostředkem prevence proti onemocnění klíšťovou encefalitidou je očkování. V současné době se v České republice k očkování používá inaktivovaná vakcína. Na trhu jsou pro dospělé k dispozici dvě očkovací látky, přípravek Encepur (firma Novartis) a přípravek FSME - Immun (firma Baxter). Obdobně je tomu v případě očkování dětí, používají se přípravky Encepur pro děti (pro děti ve věku od 1 do 16 let) a FSME - Immun Junior (pro děti od 1 do 12 let). Uvedené vakcíny jsou vhodné pouze pro oblasti střední Evropy. Tyto vakcíny nechrání vůči ostatním virovým encefalitidám, vyskytujícím se ve východní Evropě nebo Asii. Tato aktivní imunizace obsahuje 3 základní očkovací dávky. Druhá se podává 1-3 měsíce po první dávce a třetí dávka po 9 - 12 měsících po druhé dávce. Ale může se očkovat i podle zrychleného očkovacího schématu a to tak, že druhá dávka se aplikuje 14 dní po první a třetí 30 dní po druhé dávce. Preočkovaní se provádí po 3-5 letech, ale při použití zrychleného očkovacího schématu musí být první preočkovaní provedeno již za 12 až 18 měsíců. Vakcína se podává intramuskulárně, nejčastěji nad úpon deltoidního svalu nebo do horního zevního kvadrantu hýžďového svalu. Nej vhodnější dobou pro očkování jsou zimní měsíce, kdy je aktivita klíšťat nízká, ale očkování je možné provádět kdykoli během roku a dostatečná imunita nastupuje za 14 dní po aplikaci druhé dávky bez ohledu na použité schéma. Před očkováním se doporučuje zhodnotit zdravotní stav očkované osoby. Je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud zdravotní stav očkované osoby neumožní provést imunizaci. Po prodělané klíšťové encefalitidě se doporučuje očkovat živou vakcínou až za 1 rok. Po očkování se doporučuje klidový režim, omezit fyzickou námahu alespoň v den imunizace. Očkování provádí na žádost praktičtí lékaři nebo očkovací centra. Vakcíny nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Některé pojišťovny na toto očkování přispívají v rámci svých nadstandardních programů. (11) 17 1.10.2 Bez očkovaní A pokud očkováni nejsme, tak je vhodné dodržovat při procházkách přírodou určitá níže uvedená opatření: > Je důležité mít vhodnou obuv a oděv kryjící končetiny nejlépe ze světlé látky. > Proti klíšťatům pomáhají některé přípravky, které je vhodné aplikovat na oblečení především na spodní část nohou. Je však důležité sledovat dávkování a dobu účinku jednotlivých přípravků. > Po návratu z přírody je důležité se důkladně prohlídnout zda nedošlo k přichycení klíštěte. Místa nejčastějšího přisátí klíšťat jsou podkolenní jamka, třísla, podpaží, za ušima, u dětí na hlavě (mezi vlasy). Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno, protože klíště se může pohybovat delší dobu po těle napadeného, než se přichytí. Obě tyto prohlídky jsou důležité pro včasné zjištění přichyceného klíštěte, dříve než se plně rozvine proces sání krve. Ve slinách klíštěte jsou mj. obsaženy látky, které brzdí zánětlivou reakci, takže svědění vyvolané přisátím a upozorňujícím na klíště se dostavuje až po několika hodinách. > Přichycené klíště je nutné neodkladně odstranit. Klíště se nemastí krémem ani nezakapává olejem. Nejlepší je použít pinzetu nebo speciální kleštičky, které lze koupit v lékárně a kývavým pohybem klíště odstranit. > Odstraněné klíště je důležité zlikvidovat. S každým klíštětem je třeba zacházet jako s potenciálně infekčním materiálem, a proto je důležité, aby při jeho likvidaci nedošlo k potřísnění rukou. Klíště zásadně nemačkáme, ani se jej nesnažíme jinak mechanicky rozdrtit, ale jednoduše ho spláchneme do WC. Místo přisátí důkladně odezinfikujeme a je vhodné místo několik dnů sledovat. > Zásadu o potenciální infekčnosti klíšťat je třeba respektovat i při jejich odstraňování z domácích zvířat (psů a koček). Při této práci je žádoucí používat gumové rukavice. (10) 18 > V současnosti je také možné nechat si vyšetřit infekčnost klíštěte a tak zjistit riziko možné nákazy. Klíště, které nesmí být rozmáčknuté či spálené zabalíme ihned po vyjmutí z kůže do igelitového sáčku. Sáček neprodyšně uzavřeme a odešleme do příslušné laboratoře. Toto vyšetření například provádí parazitologická laboratoř Gen-Trend s.r.o. v Českých Budějovicích a bohužel také není hrazené pojišťovnou. Za vyšetření klíštěte na klíšťovou encefalitidu zaplatíme částku kolem 600 Kč. (10) 19 2 Ošetřovatelská péče o pacienta s klíšťovou encefalitidou 2.1 Ošetřování nemocných 2.1.1 Příjem na oddělení, volba pokoje, poloha nemocného > Pacienti s klíšťovou encefalitidou jsou přijímáni na infekční oddělení. > Pacientům na Infekční klinice jsou k dispozici 2-3 lůžkové pokoje. Na pokoje jsou pacienti umístěni nejen podle pohlaví, ale také podle diagnózy. > Po uložení na lůžko je nutné dbát na to, aby měl pacient při ruce signalizační zařízení, protože musí od začátku hospitalizace dodržovat přísný klid na lůžku. > Polohu si pacient zvolí sám, podle potřeby. > Po uložení pacienta na lůžko provedeme ordinace lékaře - odběr krve na vyšetření, zavedení permanentního žilního katétru a podání léků. 2.1.2 Sledování nemocných > Pacientům zajistíme k lůžku pomůcky pro vyprazdňování - močovou láhev nebo podložní mísu, protože i vyprazdňování se musí provádět na lůžku. Dále mají k dispozici emitní misku v případě zvracení. > Ihned po příjmu se objednává oční lékař na vyšetření očního pozadí, které je nutné provést před lumbální punkcí. Pokud je zjištěno městnání, je lumbální punkce kontraindikována, neboť by mohlo dojít ke kónusu v okcipitální oblasti s následnou zástavou životně důležitých center. > Pacienta stále sledujeme - měření fyziologických funkcí, účinek analgetik, celkový stav. 2.1.3 Následná péče > Druhý den lékař provádí lumbální punkci za účelem diagnostickým, ale také léčebným - odlehčovacím. > Úkolem sestry je pacienta na toto vyšetření připravit - vysvětlit polohu při vyšetření, důležitost spolupráce pacienta při výkonu a následné asistování při samotném výkonu. 20 > Po lumbální punkci musí pacienti ležet 3 hodiny na zádech bez polštáře, pak si mohou zvolit jinou polohu, ale nesmějí zvedat hlavu. Po 24 hodinách jim vrátíme polštář a další režim se určí podle výsledku punkce. > Další ošetřovatelská péče spočívá v pomoci pacientům při provádění toalety, vyprazdňování a přijímání stravy na lůžku. 2.2 Vyšetření, péče o pacienta před a po vyšetření Pacienty s klíšťovou encefalitidou čeká v nemocnici kromě odběrů krve a moče několik vyšetření, o kterých bych se ráda zmínila podrobněji. 2.2.1 Vyšetření očního pozadí Hned první den hospitalizace se provádí vyšetření očního pozadí, které je nutné provést před lumbální punkcí. Oční lékař zjišťuje, zda není na očním pozadí patrné městnání, které by bylo kontraindikací lumbální punkce. Před tímto vyšetřením je nutné dosáhnout rozšíření zornic pacienta. Zornice rozšiřujeme pomocí kapek Mydrum (tropicamydrum 5,0mg). Vyšetření je nebolestivé, jen je důležité pacienta upozornit, že po aplikaci kapek bude mít přechodně zhoršené vidění do blízka, které se samo upraví po odeznění účinku kapek. Sestra zajistí bezpečnost pacienta. 2.2.2 Lumbální punkce Vyšetření mozkomíšního moku má pro stanovení diagnózy velkou důležitost. Při onemocnění postihující nervový systém dochází téměř ve všech případech ke změnám v mozkomíšním moku. Změny se mohou týkat zabarvení, konzistence, buněčných i biochemických nálezů. Vyšetření mozkomíšního moku - Vyšetření dělíme na cytologické, biochemické a mikrobiologické. Cytologické vyšetření se provádí ve Fuchs-Rosenthalově komůrce, která má kubický rozměr (činí 3mm krychlové). Za normálních podmínek mok obsahuje lymfocyty, kterých je v komůrce u dospělého člověka 10/3. Při klíšťové encefalitidě jsou zmnoženy na několik set. 21 Biochemické vyšetření nám ukáže hladinu bílkoviny v likvoru, což se označuje jako proteinorachie a normálni hodnota se pohybuje mezi 0,2 až 0,4g/l. Při klíšťové encefalitidě jsou bílkoviny mírně zvýšené, do lg/1. Hladina cukru (glykorachie) a hladina chloridů vykazují normální hodnoty. Fyziologie - Za fyziologických okolností je likvor čirou a bezbarvou kapalinou, která vyplňuje mozkové komory, subarachnoidální prostory a prostor mezi míchou a jejími obaly. Množství mozkomíšního moku je u dospělého člověka zhruba 150 mililitrů. Denní produkce této tekutiny je přibližně 500 mililitrů, čili denně dochází 3x k jeho obměně. Místo vpichu - Mozkomíšní mok je získáván v naprosté většině punkcí v lumbální oblasti. Lumbální punkci provádí lékař. Vpich se provádí mezi 3 a 4 nebo mezi 4 a 5 bederním obratlem. Je to přibližně pod místem, kde protíná páteř pomyslná spojnice mezi hřebeny kostí kyčelních. Sestra připravuje pomůcky, připravuje pacienta na výkon, asistuje lékaři při samotném výkonu a na závěr zajišťuje odvoz materiálu do jednotlivých laboratoří. (5) Příprava nemocného - Kromě důkladné psychické přípravy není jiná příprava nutná. Nemocnému v klidu vysvětlíme, jak bude výkon probíhat, názorně mu předvedeme v j aké poloze. Dále ho upozorníme na režim, který bude muset po punkci dodržovat. Pacientovi dáme podepsat informovaný souhlas s vyšetřením. Někteří lékaři vyžadují u pacienta před vyšetřením premedikaci. Používá se preparát Dormicum (benzodiazepinové hypnoticum) tbl., inj. Podá se pacientovi cca 5 minut před vyšetřením. V tomto případě se lumbální punkce provádí v leže na lůžku. Poloha nemocného - Lumbální punkce se provádí buď v leže na lůžku, na pravém či levém boku, nebo v sedě rozkročmo na židli. V každé poloze je třeba rozvinout bederní páteř, aby se trny bederních obratlů od sebe oddálily (kočičí hřbet). Během výkonu sestra pacienta přidržuje, ale je velmi důležitá spolupráce pacienta, aby se při vpichu náhle nepohnul. 22 Režim po punkci - Po lumbální punkci musí pacienti ležet 24 hodin bez polštáře. 3 hodiny vodorovně na zádech, poté si mohou zvolit polohu jakou chtějí, ale nesmí zvedat hlavu. Po 24 hodinách jim vrátíme polštář a další režim se určí dle výsledku punkce. Pokud vyšetření mozkomíšního moku potvrdí diagnózu klíšťové encefalitidy, musí pacienti nadále dodržovat přísný klid na lůžku. 2.2.3 Elektroencefalografické vyšetření (EEG) EEG je diagnostická metoda, při které se zaznamenávají bioelektrické potenciály mozkové kůry. U pacientů s klíšťovou encefalitidou se toto vyšetření provádí většinou ke konci hospitalizace a po té při kontrolní návštěvě v ambulanci. Příprava pacienta - Na toto vyšetření není nutná žádná speciální příprava. Jen je důležité pacientům vysvětlit jak toto vyšetření probíhá a co se během tohoto vyšetření od nich bude vyžadovat. Je dobré pacienty informovat, že je vhodnější nemýt si vlasy před vyšetřením, ani nepoužívat lak na vlasy. Vlastní vyšetření - Elektrické potenciály se sbírají elektrodami, které se přikládají na určité body ve vlasové části hlavy. Dnešní aparáty registrují potenciály ze 12 až 16 bodů z povrchu hlavy. Elektrické potenciály se zesilují asi miliónkrát a jejich průběh se zapisuje na pohyblivý papír. Sledování po vyšetření - Po tomto vyšetření není žádné sledování nutné. 23 PRAKTICKÁ ČÁST 3 Posouzení stavu pacienta 3.1 Identifikační údaj e F. D., 52 roků, ženatý, dvě děti, povoláním učitel Na infekčním oddělení hospitalizován pro klíšťovou encefalitidu (A.84.0) od 15.6.2007 3.2 Výtah z lékařské dokumentace 3.2.1 Lékařská anamnéza Pacient byl přijat pro 3 dny trvající horečky ( až 39°C), silné bolesti hlavy, zvracení, závratě, podrážděnost, únavu, malátnost, bolesti v krku. RA: matka zemřela na Ca žaludku, otec DM II. typu S A: žije s manželkou, 2 synové, 1 vnouče P A: učitel na základní škole OA: prodělal běžná dětská onemocnění, zlomeniny: v dětství několikrát HK, jinak se s ničím neléčí abusus: černá káva 3/d, alkohol příležitostně, spíše málo, kouření 0 AA: neudává EA: několik klíšťat v jižních Cechách NO: Před 2 týdny přisátí několika klíšťat na chalupě v jižních Cechách, 5 dní poté teplota až 38,0°C, únava, nechutenství, bolesti v krku- páral en, vitamíny-došlo ke zlepšení. Před 3 dny febrilie až 39°C, třesavka, zvracení, bolest hlavy, malátnost, vyšetřen u obvodního lékaře a odeslán na infekční odd. SP: T: 38,8°C, TK: 130/90, P:92/min, D 24/min, orientovaný, spavý, malátný, řeč pomalá, spolupracuje, dýchá volně, kůže: bez ikteru a hemoragií, turgor normální, hlava- poklepově nebolestivá, oči- výrazný třes víček, bulby volné, spojivky nastříklé, nos, uši bez sekrece, DU: sliznice vlhká, hrdlo zarudlé, jazyk bíle povleklý, plazí středem, tonsily nezvětšeny, krční uzliny 24 nehmatné, dýchání čisté, sklípkové, akce pravidelná, ozvy ohraničené, břicho- měkké, nebolestivé, játra a slezina nezvětšená, genitál bpn, DK bez otoků, taxe nepřesná, lehký klidový třes, men. jevy - šíje +3 prsty, spině sign ++, lasegue 70st, stoj III, chůze II, nejistota. 3.2.2 Vyšetření V den přijetí byla provedena řada vyšetření, která vedla ke stanovení diagnózy. Laboratorní hodnoty: Biochemie: Krevní obraz: natrium 137mmol/l (132-149) leuko 10,2 10A9/1 (4,0-10,0) kalium 4,2mmol/l (3,8-5,5) ery 3,89 10A12/1 (4,5-6,3) chloridy 106mmol/l (97-108) Hgb 125 g/l (140-180) urea 4,35mmol/l (2-7,5), Hct 0,36 1/1 (0,38-0,52) kreatinin 100umol/l (35-110) Trombo 290 10A9/1 (140- 440) bilirubin 21umol/l (0-20), Alt 0,52ukat/l (0-0,65) Ast 0,75ukat/l (0-0,8) Alp l,8ukat/l (0-25) Gmt 0,4ukat/l (o-i) CRP 67mg/l (0-8) M+S negativní FW - 53/68 Sérologie klíšťové encefalitidy: IgM - 1080 % IgG - pozitivní Vyšetření očního pozadí - fyziologický nález, bez známek městnání 25 Druhý den hospitalizace bylo provedeno vyšetření mozkomíšního moku odebraného lumbální punkcí. Výsledek vyšetření mozkomíšního moku: - cytologické - ery 64/3, ly 60/3, seg 825/3 - biochemické - bílkovina 0,92, chloridy 115, glukóza 2,7 Devátý den hospitalizace bylo provedeno vyšetření EEG. EEG - Intermitentně pomalé vlny nad předními kvadranty na pozadí beta záznamu. Kontrola za 3 týdny nutná. 3.2.3 Závěr při příjmu Pacient přijat s podezřením na klíšťovou encefalitidu. (A.84.0) 3.3 Terapie 3.3.1 Farmakoterapie V průběhu celé hospitalizace pacient užíval tyto léky: p. o. - Paralen 500 mg ( antipyretikum) p.p. Ibuprofen 400 mg (analgetikum) p.p. Degan 10 mg (antiemetikum) p.p. Hypnogen 10 mg ( hypnotikum) na noc p.p Piracetam 800mg (nootropikum) - 2-1-0, nasazen 8. den hospitalizace i. m. - Novalgin (analgetikum) p.p. i.V. - Manitol 20% - (osmotické diuretikum) 4x 125ml po 6 hodinách Byl podáván 1 - 3. den hospitalizace p. rectum - Glycerinový čípek (laxativum) p.p. Infuzní terapie - G 10% 500ml + 8j. HMR + 15ml 7,5% KCL (glukózový roztok, kalium chloratum, krátkodobý inzulín) FR 1/1 500ml + 10ml 7,5% KCL + lamp Deganu (fyziologický roztok, kalium chloratum) HR 1/1 500ml (Hartmanův roztok) 26 Infuze byly podávány 1-2. den hospitalizace 3.3.2 Dietoterapie Základní onemocnění nevyžaduje dietní omezení, proto byla pacientovi naordinována dieta č. 3 - Racionální výživa. Je nutné dbát na dostatek tekutin. 3.3.3 Pohybový režim Pacient měl naordinován při příjmu klid na lůžku. Druhý den byla vyšetřením mozkomíšního moku potvrzena diagnóza a pacientovi byl naordinován přísný klid na lůžku, který trval až do 8. dne hospitalizace, kdy bylo povoleno pomalé vstávání na toaletu a do sprchy. Jinak nadále klid. 3.3.4 Psychoterapie Onemocnění nevyžaduje psychoterapii, pacient potřebuje podporu, ohleduplný a citlivý přístup. Je nutné mu stále připomínat a zdůrazňovat důležitost dodržování přísného klidu na lůžku.. 3.4 Fyzikální vyšetření sestrou Váha: 86kg TT: 38,8°C Výška: 184cm TK: 130/90 Torrů BMI: 24,5 P: 92/min pravidelný D: 20/min pravidelný Pacient je plně orientovaný, schvácený, opocený, malátný, neoholen, v čistém oblečení, spolupracuje. hlava: poklepově nebolestivá dutina ústní: sliznice vlhká, jazyk bíle povleklý, plazí středem, hrdlo lehce zarudlé, tonsily nezvětšeny, krční uzliny nehmatné zuby: vlastní chrup, dobře udržovaný oči: výrazný třes očních víček, bulby volné dobře pohyblivé, spojivky nastříklé, 27 vidí dobře, používá slabší brýle na čtení uši: boltce bez patologického nálezu, zevní zvukovod bez sekrece, slyší dobře řeč: pomalá, nejistá kůže: bledá, opocená, bez oktetu a hemoragií, turgor normální břicho: měkké, nebolestivé dolní končetiny: bez otoků horní končetiny: lehký klidový třes, taxe nepřesná chůze: nejistá, vrávorající 3.5 Posouzení stavu individuálních potřeb pacienta dle modelu Marjory Gordonové 3.5.1 Podpora zdraví Pacientův zdravotní stav byl dosud dobrý. Nikdy vážněji nestonal. V dětství měl opakovaně zlomeninu ruky. Pravidelně navštěvuje všechny preventivní prohlídky. Pro udržení zdraví se snaží sportovat - jezdí na kole, provozuje horskou turistiku, plave, v zimě lyžuje. Nekouří, alkohol příležitostně, snaží se jíst zdravě. Nedávno hovořili s manželkou o očkování proti klíšťové encefalitidě, protože mají chalupu v rizikové oblasti v Jižních Cechách, ale bohužel už to nestihli. Při objevení současných obtíží se nejprve domníval, že jde o běžnou virózu, kterou vyřeší bez pomoci lékařů, ale bolesti hlavy, nevolnosti a horečky byly tak výrazné a nepříjemné, že nakonec uvítal hospitalizaci. Věří , že mu zde pomohou a brzy se mu uleví. 3.5.2 Výživa Pacient se doma před nemocí stravoval pravidelně a snažil se dodržovat „zdravou výživu". Jí hodně zeleniny a drůbeží maso. Někdy, ale „zhřeší" a dají si se ženou například pečený bůček. Pije hlavně minerálky a čaje (kolem 1,5 litru denně), příležitostně si dá pivo. Jeho tělesná hmotnost je přiměřená k jeho výšce. Stav chrupu je dobrý. 28 Při objevení současných obtíží trpěl nechutenstvím, zvracel a tak měl snížený příjem stravy a tekutin. Proto mu první den hospitalizace byly lékařem naordinovány infuze. Rodina mu přinesla minerální vody, tak má k dispozici dostatek tekutin. Kožní turgor, stav sliznic, vlasů a nehtů je v normě. Dieta číslo 3 = racionální výživa. Měří se bilance tekutin. BMI index: 24,5 (normální váha) Ošetřovatelský problém: nechutenství, zvracení, snížený příjem tekutin 3.5.3 Vylučování a výměna Doma se vyprazdňuje bez potíží, pravidelně, většinou každé ráno. Projímadla neužívá. Nyní v nemocnici močí do močové láhve, z důvodu dodržování přísného klidu na lůžku. Moč je světlá bez příměsi. Měří se mu příjem a výdej tekutin. Stolici zde ještě neměl. Obává se, vyprázdnění do podložní mísy. Hodně se potí z důvodu vysoké tělesné teploty. Ošetřovatelský problém: zvýšené pocení, nepravidelné vyprazdňování 3.5.4 Aktivita - odpočinek Pacient je velmi aktivní, hodně sportuje a udržuje se v kondici. Dále ho baví práce s počítačem, hodně čte a věnuje se kultuře. V létě jezdí na dětské tábory. V zimě vede lyžařské výcviky. Doma nemá žádné problémy se spánkem, chodí spát kolem půlnoci, usíná dobře a vstává v 7 hodin ráno a cítí se odpočatý. Ve dnech volna si trochu přispí. Neužívá žádné léky na spaní. Přes den většinou neodpočívá. Nyní se cítí velmi slabý, malátný, unavený, nic ho nebaví. V nemocnici musí dodržovat přísný klid, což ho velmi „deprimuje". V noci pociťuje bolest hlavy, pro kterou nemůže spát. Sestra mu nabízela prášek na spaní, ale bojí se, aby si na něj nezvykl. Vadí mu, že se v místnosti málo větrá. Je zvyklý spát i v zimě při otevřeném okně. Tady má strach, aby neobtěžoval svého spolupacienta. Přes den chvílemi pospává, když ho přestane bolet hlava. 29 Není zvyklý být na někom závislý a tady potřebuje dopomoc sester. Chápe nutnost dodržování klidového režimu, má snahu být trpělivý. Barthelův test všedních činností - výsledek - 55 bodů (závislý středního stupně) Ošetřovatelský problém: únava, porušený spánek, časté probouzení v noci, deficit sebepéče 3.5.5 Vnímání - poznávání Pacient má sluch i zrak velmi dobrý, pouze na čtení používá slabší brýle. Paměť je neporušená, učí se snadno a spíše používá logický styl učení. Řeč je plynulá, trochu pomalá, protože pacient trpí bolestí hlavy, ale vždy pocítí úlevu po podání analgetik. Je plně orientovaný. Mluvenému slovu rozumí naprosto přesně. Je informovaný o svém stavu a důvodu hospitalizace. Zkrácený mentální test dle Gaida - 9 bodů. 3.5.6 Vnímání - Sebe sama Pacient je prý veselý, kamarádský a umí vymýšlet zábavu pro ostatní. Je optimista. Pobyt v nemocnici je pro něho velmi nepříjemný. Musí dodržovat přísný klid na lůžku A má nepříjemný pocit z toho, že není soběstačný. Při hygieně, oblékání, vyprazdňování i při přijímání stravy je závislý na cizí pomoc. Není na to zvyklý a je mu to nepříjemné. Lékařům a sestrám plně důvěřuje a věří, že mu zde pomohou. Ošetřovatelský problém: deficit sebepéče 3.5.7 Vztahy Žije se svou manželkou a mají dva syny, kteří je často navštěvují nebo společně jezdí na chalupu. Má dvouletého vnoučka ze kterého je nadšený a snaží se, trávit s ním co nejvíce času. Svou práci má rád, hodně se věnuje svým žákům i v mimoškolní době, pořádá pro ně výlety a soutěže. Nedovede si vůbec představit, že jednou půjde do důchodu a s vyučováním bude muset skončit. Rodina byla překvapená z onemocnění a vyčítají si, že se nenechali očkovat. V nemocnici ho všichni navštěvují. 30 3.5.8 Sexualita Onemocněním pohlavních orgánů netrpí, problémy s prostatou nemá a netrpí žádnými sexuálními problémy. Se ženou mají moc hezký, plnohodnotný vztah. 3.5.9 Zvládání zátěže - odolnost vůči stresu Problémy se snaží řešit klidně a s rozvahou. Stresové situace v zaměstnání zvládá celkem dobře s podporou rodiny. Relaxuje sportem a se svou rodinou. Má trochu strach z lumbální punkce a z přísného režimu po výkonu, ale chápe nutnost tohoto vyšetření. Ošetřovatelský problém: strach z plánovaného výkonu 3.5.10 Životní princip Pacient je nevěřící. Nej důležitější je pro něj jeho rodina, zdraví a práce. Moc si přeje, aby byl brzy zdráv a mohl být co nejdříve propuštěn domů. Zařekl se, že hned po propuštění, nechá celou svou rodinu očkovat proti klíšťové encefalitidě. 3.5.11 Bezpečnost - ochrana Pacient netrpí poškozením sliznice dutiny ústní ani nemá porušenou kožní integritu. Pacient má od přijetí zaveden permanentní žilní katétr, který je pravidelně kontrolován a převazován. Pacient netrpí žádnou alergií, nikdy neprodělal žádnou alergickou reakci. Pacient má horečku - 38,8°C, kterou snižujeme dle ordinace lékaře antipyretiky. Riziko vzniku dekubitů (dle Nortonové) = 28 bodů (není riziko) Ošetřovatelský problém: hypertermie 38,8°C, riziko vzniku infekce 3.5.12 Komfort Pacient trpí velkou, až nesnesitelnou bolestí hlavy na škále bolesti číslo 5. Dle ordinace lékaře podáváme pravidelně analgetika a sledujeme jejich účinek. Po podání analgetik se bolest sníží, někdy i zcela vymizí. Pacient trpí nauzeou, několikrát i zvracel. Dle ordinace lékaře podáváme antiemetika. Ošetřovatelský problém: bolest intenzity č. 5, nauzea 31 3.5.13 Růst/Vývoj Pacient celkově prospívá, chronické zdravotní problémy nemá. Tělesná konstituce souměrná. 32 4 Průběh hospitalizace, vyšetření, terapie, laboratorní výsledky Pacient František D. byl přijat na lůžkové oddělení Infekční kliniky dne 15.6. 2007 s podezřením na klíšťovou encefalitidu, která byla druhý den prokázána. Hospitalizace probíhala bez komplikací, trvala 14 dní a pacient byl propuštěn do domácího doléčení dne 28.6. 2007 v celkově dobrém stavu. Den 1. (15.6.2007) Pacient F.D. byl po přijetí lékařem na příjmové ambulanci uložen na dvojlůžkový pokoj, kde už byl hospitalizovaný jiný pacient se stejnou diagnózou. Ihned po přijetí mu byl zaveden permanentní žilní katétr a byly provedeny vstupní odběry krve a moče dle ordinací lékaře. Po té mu byla podána infuzní terapie dle ordinace lékaře. Dále mu bylo vysvětleno jak přivolat sestru signalizačním zařízením. K lůžku mu byla připravena močová láhev a emitní miska pro případ zvracení. Následně sestra objednala očního lékaře na vyšetření očního pozadí. Pacientovi rozkapala oči kapkami na rozšíření zornic. FF měřeny 3x denně - TK - 175/90, 165/90, 160/80 P - 89, 85, 70/min TT měřena 4x denně - 38,8°C, 38,2°C, 38,4°C, 38,0°C a byly podány antipyretika dle ordinace lékaře. Pacient pociťoval velké bolesti hlavy - st. 5 - podány analgetika dle ordinace lékaře a několikrát zvracel - podány antiemetika dle ordinace lékaře. Bilance tekutin: Příjem - 2150ml/24hod Výdej - 1800ml/24hod 33 Terapie: infuze - G 10% 500ml + 8j. HMR + 15ml 7,5% KCL FR 1/1 500ml + 10mi 7,5% KCL + lamp Deganu FIR 1/1 500ml každá na 3 hodiny Manitol 20% 4xl25ml á 6hod. 6-12-18-24 Při bolesti hlavy- Novalgin amp.i.m. 1-1-1-1 p.p. Při zvracení - Degan lamp.i.m. 1-1-1-1 p.p., Torecan supp p.p. Při TT > 38 °C - Paralen 500mg tbl nebo supp 1-1-1-1 Dieta: č 3, nabízet dostatek tekutin Pohybový režim: klid na lůžku Vyšetření očního pozadí - fyziologický nález, bez známek městnání Laboratorní hodnoty: Biochemie: Krevní obraz: natrium 137mmol/l (132-149) leuko 10,2 10A9/1 (4,0-10,0) kalium 4,2mmol/l (3,8-5,5) ery 3,89 10A12/1 (4,5-6,3) chloridy 106mmol/l (97-108) Hgb 125 g/l (140-180) urea 4,35mmol/l (2-7,5), Hct 0,36 1/1 (0,38-0,52) kreatinin 100umol/l (35-110) Trombo 290 10A9/1 (140- 440) bilirubin 21umol/l (0-20), Alt 0,52ukat/l (0-0,65) Ast 0,75ukat/l (0-0,8) Alp l,8ukat/l (0-25) Gmt 0,4ukat/l (o-i) CRP 67mg/l (0-8) M+S negativní FW - 53/68 T+N - normální flora 34 Den 2. (16.6.2007) Pacient v noci špatně spal, trápila ho horečka, bolest hlavy a strach z dnešního vyšetření - lumbální punkce. Po vizitě provedena jednorázová edukace na téma lumbální punkce - jak toto vyšetření probíhá, v j aké poloze a jak je důležité, aby pacient při tomto vyšetření spolupracoval. Cílem edukace je zmírnění pocitu strachu. Pacientovi vysvětleno jaký režim bude muset po punkci dodržovat. Pacient po seznámení s výkonem podepsal informovaný souhlas s tímto výkonem. Vyšetření proběhlo bez problémů, pacient vše zvládl dobře. Po vyšetření ležel 3 hodiny vodorovně na zádech bez polštáře. Pak si mohl zvolit polohu jaká mu vyhovovala, jen nesměl zvedat hlavu. Vyšetření mozkomíšního moku potvrdilo diagnózu klíšťové encefalitidy. Po lumbální punkci se mu ulevilo, bolest hlavy nebyla tak silná, pocit bolesti klesl ze stupně č.5 na stupeň č.3. Bylo to, ale jen přechodné, odpoledne se pocit bolesti opět zvýšil na stupeň č.5. Proto jsme pokračovali v antiedematózní terapii infuzemi Manitolu a aplikaci analgetik dle ordinací lékaře. Kvůli občasnému zvracení se pokračovalo v intravenózním podávání infuzních roztoků. FF měřeny 3x denně - TK - 140/90, 145/90, 130/80 P - 89, 85, 70/min TT měřena 4x denně - 38,5°C, 38,0°C, 37,8°C, 38,0°C, byly podány antipyretika dle ordinace lékaře. Bilance tekutin: Příjem - 1900ml/24hod Výdej - 1700ml/24hod Terapie: infuze - G 10% 500ml + 8j. HMR + 15ml 7,5% KCL FR 1/1 500ml + lOml 7,5% KCL + lamp Deganu každá na 4 hodiny 35 Manitol 20% 4xl25ml á 6hod. 6-12-18-24 Při bolesti hlavy- Novalgin amp.i.m. 1-1-1-1 p.p. Při zvracení - Degan lamp.i.m. 1-1-1-1 p.p., Torecan supp p.p. Při TT > 38 °C - Paralen 500mg tbl nebo supp 1-1-1-1 Na noc Hypnogen ltbl p.p. Dieta: č 3, nabízet dostatek tekutin Pohybový režim: přísný klid na lůžku Vyšetření mozkomíšního moku: cytologické - ery 64/3, ly 60/3, seg 825/3 biochemické - bílkovina 0,92, chloridy 115, glukóza 2,7 Den 3. ( 17.6.2007) Pacient má nadále ordinovaný přísný klid na lůžku z důvodu potvrzení diagnózy. Subjektivně se cítí stejně, jen lépe spal po hypnotiku. Bolest hlavy byla na st.č. 3. TT nepřesahuje 38°C, nezvrací. Stále přetrvává slabší klidový třes. PZK bez zarudnutí, volně průchodný, dnes ještě ponechán. Močí bez obtíží, stolice stále nebyla. Při toaletě potřebuje pomoc sestry. FF měřeny 3x denně, TT měřena 4x denně. Dnes ještě ponechán intravenózni Manitol, ostatní infuze ex. Dále sledován příjem, výdej tekutin. FF: TK- 140/90, 135/85, 130/80 P - 80, 75, 70/min TT: 37,9°C, 37,2°C, 37,8°C, 37,6°C Bilance tekutin: příjem - 1800ml/24hod. výdej - 1650ml/24hod. Terapie: Manitol 20% 4x 125ml po 6 hod. 6-12-18-24 Při bolesti hlavy- Novalgin amp.i.m. 1-1-1-1 p.p. 36 Při zvracení - Degan lamp.i.m. 1-1-1-1 p.p., Torecan supp p.p. Při TT > 38 °C -Paralen 500mg tbl nebo supp 1-1-1-1 Na noc Hypnogen ltbl p.p. Glycerinový čípek p.p. Dieta: č 3, nabízet dostatek tekutin Pohybový režim - přísný klid na lůžku Den 4. (18.6.2007) Pacient se cítí lépe, bolest hlavy je nižší - st. č. 2 - 3. Manitol ex. PZK ex. TT měřeny 4x denně - do 38.0°C. FF měřeny 2xdenně. Nezvrací, močí bez obtíží. Stolice dnes po podání glycerinového čípku. Hydratace v normě, P+V ex. Stále přísný klid na lůžku. Při toaletě nutná pomoc sestry. TT: 37,8°C, 37,4°C, 37,9°C, 37,5°C FF: TK- 130/90, 130/85 P - 72, 74/min Terapie: Při bolesti hlavy- Novalgin ltbl p.p.nebo Ibuprofen 400mg ltbl p.p. Při zvracení - Degan ltbl p.p. Při TT > 38 °C - Paralen 500mg ltbl Na noc Hypnogen ltbl p.p. Glycerinový čípek p.p. Dieta: č 3, nabízet dostatek tekutin Pohybový režim - přísný klid na lůžku Den 5. ( 19.6.2007) Pacient se cítí lépe, pocit bolesti je menší - st. č. 2., analgetika vyžaduje 2x denně, spíše v odpoledních hodinách. Je stále roztřesený. V noci spal dobře - po podání hypnotik. Močí bez obtíží, stolice dnes nebyla. Nezvrací. TT měřena 3x denně - 37,9°C, 37,3°C, 37,6°C 37 FF měřeny lx denně - TK - 130/80 P - 67/min Terapie: Při bolesti hlavy- Novalgin ltbl p.p.nebo Ibuprofen 400mg ltbl p.p. Při zvracení - Degan ltbl p.p. Při TT > 38 °C - Páral en 500mg ltbl Na noc Hypnogen ltbl p.p. Glycerinový čípek p.p. Dieta: č 3, nabízet dostatek tekutin Pohybový režim - přísný klid na lůžku Den 6. (20.6.2007) Pacient se subjektivně cítí lépe, pociťuje lehký ústup obtíží. Pocit bolesti je menší, st. č. 2. Cítí se jistější, klidový třes ustává. V noci spal po podání hypnotik dobře. Močí bez obtíží, stolice dnes nebyla. Nezvrací. TT měřeny 3x denně, do 37,8°C, FF měřeny lx denně: TK - 130/80, P- 70/min. Dopomoc sestry při toaletě. Terapie: Při bolesti hlavy- Novalgin ltbl p.p.nebo Ibuprofen 400mg ltbl p.p. Při zvracení - Degan ltbl p.p. Při TT > 38 °C - Páral en 500mg ltbl Na noc Hypnogen ltbl p.p., Glycerinový čípek p.p. Dieta: č 3, nabízet dostatek tekutin Pohybový režim - přísný klid na lůžku. Den 7. (21.6.2007) Pacient bez teplot, TT měřeny 2xdenně (36,8°C, 36,9°C). Subjektivně se cítí lépe. Bolest hlavy nepociťuje, analgetika nevyžaduje. Nechtěl lék na spaní, nemohl usnout, rušilo ho světlo z chodby. Močí bez obtíží, stolice po podání glycerinového čípku. Pacientovi povoleno WC s doprovodem sestry. Dopomoc sestry při toaletě. 38 FF měřeny lx denně: TK - 130/80 P - 72/min Terapie: Při bolesti hlavy- Novalgin ltbl p.p.nebo Ibuprofen 400mg ltbl p.p. Při zvracení - Degan ltbl p.p. Při TT > 38 °C - Páral en 500mg ltbl Na noc Hypnogen ltbl p.p. Glycerinový čípek p.p. Dieta: č 3, dostatek tekutin Pohybový režim - přísný klid na lůžku Den 8. (22.6.2007) Pacient se subjektivně cítí lépe, jen je stále trochu unavený. Bez teplot. (TT: 36,7°C) Bolest hlavy pociťuje zřídka, analgetika nevyžaduje. Dnes spal dobře, ale až po podání léku na spaní - má strach, aby si na něj nezvykl. Dnes povoleno pomalé vstávání, jen na WC a do sprchy p.p. Jinak klid na lůžku. Močí bez obtíží, stolice byla na WC. Terapie: Piracetam tbl. 800mg 2-1-0 Při bolesti hlavy- Novalgin ltbl p.p.nebo Ibuprofen 400mg ltbl p.p. Při TT > 38 °C - Páral en 500mg ltbl Na noc Hypnogen ltbl p.p. Glycerinový čípek p.p. Dieta: č 3, dostatek tekutin Den 9. (23.6.2007) Pacient se cítí dobře, bez teplot, bolest hlavy nepociťuje. Na dnešní den objednáno vyšetření EEG - pacient seznámen s vyšetřením, po té podepsán informovaný souhlas s vyšetřením. Na vyšetření odvezen na vozíku. Spal dobře. Močí bez obtíží, stolice byla na WC. Soběstačný v oblasti hygieny. 39 Výsledek EEG: Intermitentně pomalé vlny nad předními kvadranty na pozadí beta záznamu. Kontrola za 3 týdny nutná. Terapie: Piracetam tbl. 800mg 2-1-0 Při bolesti hlavy- Novalgin ltbl p.p.nebo Ibuprofen 400mg ltbl p.p. Při TT > 38 °C - Páral en 500mg ltbl Na noc Hypnogen ltbl p.p. Glycerinový čípek p.p. Dieta: č 3, dostatek tekutin Pohybový režim: klid na lůžku, povoleno WC, sprcha Den 10. - 13. (24.6. - 27.6.2007) Pacient se subjektivně cítí dobře, je jistější a již není tak unavený. Zřídka pocit bolesti do st. č. 2, řekne si o analgetikum, většinou po nějaké větší únavě, například po delší návštěvě rodiny. Bez teplot (TT:36,8°C). Močí bez obtíží, stolice byla na WC, v oblasti hygieny je zcela soběstačný. Velmi se těší domů. Provedeny kontrolní odběry krve a moče. Terapie: Piracetam tbl. 800mg 2-1-0 Při bolesti hlavy- Novalgin ltbl p.p.nebo Ibuprofen 400mg ltbl p.p. Při TT > 38 °C - Páral en 500mg ltbl Na noc Hypnogen ltbl p.p. Glycerinový čípek p.p. Dieta: č 3, dostatek tekutin Laboratorní výsledky: KO v normě Biochemie v normě FW 30/48 M+S negativní 40 Den 14. (28.6.2007) Dnes plánovaná dimise. Pacient v celkově dobrém stavu. Subjektivně se cítí dobře. Bolest hlavy jen po větší námaze. Pacient poučen o režimu po propuštění do domácího prostředí - ještě týden klid doma, po té krátké procházky, omezit fyzickou aktivitu, sledování televize, práci na PC, čtení. Kontrola u praktického lékaře do 2 dnů po propuštění. Pokračovat v terapii Piracetamem (vydán recept) do kontroly na ambulanci Infekční kliniky za 14 dní. Za 3 týdny se doporučuje provést kontrolní EEG vyšetření. 41 5 Ošetřovatelské diagnózy Ošetřovatelské diagnózy jsou jednotlivé problémy pacienta, sestavené dle anamnézy a seřazeny dle priorit pacienta. Aktuální ošetřovatelské diagnózy: Bolest akutní 00132 Hypertermie 00007 Nauzea 00134 Strach z plánovaného výkonu 00148 Porušený spánek 00095 Deficit sebepéče při koupání a hygieně 00108 Deficit sebepéče při vyprazdňování 00110 Zácpa 000012 Deficitní znalosti o prevenci onemocnění 000126 Edukační ošetřovatelské diagnózy: Ochota zlepšit zvládání zátěže 00158 Ochota doplnit deficitní vědomosti 00161 Potenciální ošetřovatelské diagnózy: Riziko infekce 00004 Riziko deficitu tělesných tekutin 00028 42 5.1 Akutní bolest hlavy 00132 - st.č. 5 (Doména č. 12 - Komfort) - z důvodu základního neuroinfekčního onemocnění - projevující se verbalizací, neklidem, podrážděností, častým buzením v průběhu noci, pocitem únavy přes den. Stanovena l.den hospitalizace - 15.6.2007 CD - pacient nepociťuje bolest hlavy do 7 dnů CK - pacient verbalizuje snížení bolesti ze st. č. 5 na st. č. 3 do 2 dnů VK - pacient zná důvod bolesti ihned pacient udává zmírnění bolesti do 2 dnů pacient spí klidně a nebudí se během noci do 24 hodin pacient nepociťuje únavu po probuzení do 24 hodin Intervence: > aplikuj infuze 20% Manitolu dle ordinace lékaře (primární sestra) > podávej analgetika v pravidelných intervalech dle ordinace lékaře (primární sestra) > sleduj účinek analgetik po podání ihned (primární sestra) > zapisuj stupeň bolesti do tabulky 4x denně (primární sestra) > podávej na noc hypnotika dle ordinace lékaře > edukuj pacienta o sledování bolesti ihned (primární sestra) > nauč pacienta relaxačním technikám do 2 hodin (primární sestra) > vy větrej místnost p.p. ihned Realizace: > pacientovi jsme aplikovali infúze dle ordinace, které mají antiedematózní účinek. > pacientovi jsme podali analgetika i.m. dle ordinace lékaře. > sledovali j sme účinek analgetik a zapisovali stupně bolesti do tabulky > na noc jsme pacientovi podali tabletu na spaní dle ordinace lékaře > před spaním j sme pacientovi vyvetrali místnost a upravili lůžko 43 Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacient verbalizuje snížení bolesti ze st.č. 5 na st.č. 3 do 2.dne, s úplným vymizením pocitu bolesti do 7 dnů. Spí klidně celou noc po podání medikace, nestěžuje si na únavu. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Po podání analgetik došlo ke zmírnění bolesti a pacient spal po podání hypnotika klidně většinu noci. Primární sestra 44 5.2 Hypertermie (38,8°C) 00007 (Doména č.l 1 - Bezpečnost a ochrana) - z důvodu základního neuroinfekčního onemocnění - projevující se zvýšeným pocením, teplou vlhkou kůží, zvýšenou dechovou frekvencí, tachykardií, sníženým příjmem tekutin. Stanovena 1. den hospitalizace - 15.6.2007 CD - pacient má fyziologickou TT do 7 dnů CK - pacient má TT 37,5°C do 2 hodin VK - pacient zná způsoby sledování TT ihned pacient si pravidelně měří TT 4x denně pacient zná význam zvýšené hygienické péče ihned pacient leží v čistém a suchém lůžku p.p. ihned pacient je dostatečně hy drátován do 24 hodin. pacient má normální hodnoty FF do 48 hodin. Intervence: > měř TT 4x denně, FF 3x denně (primární sestra) > zaznamenávej pravidelně TT do dokumentace (primární sestra) > podávej infuzní terapii dle ordinace lékaře (primární sestra) > podávej antipyretika p.p dle ordinace lékaře (primární sestra) > zajisti a nabízej tekutiny p.p. ihned > sleduj příjem a výdej tekutin za 24 hod. (primární sestra) > udržuj lůžko v suchu a čistotě p.p. ihned > umožni pacientovi dostatečnou hygienickou péči p.p. Realizace: > pacientovi jsme pravidelně měřili FF a podávali antipyretika p.p. dle ordinace lékaře > zaznamenávali j sme naměřené hodnoty do dokumentace > sledovali jsme bilanci tekutin a podávali jsme infuzní terapii dle ordinace lékaře 45 > pravidelně jsme převlékali lůžko a pacientovi jsme umožnili provádět hygienickou péči p.p. Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. TT vždy klesla po podání analgetik a pacient pocítil úlevu a do 7 dnů klesla TT na fyziologickou hodnotu a již nedošlo ke zvýšení. Pacient se cítil čistý a lůžko měl převlečené vždy, když potřeboval. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient si měřil TT 4x denně a byl poučen o nutnosti zvýšené hygienické péči, kterou dodržoval p.p. Do 7 dnů klesla TT na fyziologickou hodnotu a již nedošlo k jejímu zvýšení. Primární sestra 46 5.3 Nauzea 00134 (Doména č. 12-Komfort) - z důvodu základního neuroinfekčního onemocnění - projevující se nechutí k jídlu, pocitem na zvracení až zvracením, odmítáním podané stravy Stanovena l.den hospitalizace - 15.6.2007 CD - pacient má přiměřenou chuť k jídlu do 3 dnů CK - pacient zná důvod nechutenství, verbalizuje zlepšení chuti do 2 dnů VK - pacient má k dispozici chutné jídlo p.p. ihned pacient má k dispozici dostatek tekutin p.p. vždy pacient pociťuje uspokojení v oblasti své výživy do 3 dnů Intervence: > podávej antiemetika p.p. dle ordinace lékaře (primární sestra) > sleduj pravidelný příjem stravy 3x denně (primární sestra) > sleduj a zaznamenávej bilanci tekutin za 24 hod. (primární sestra) > nabízej pacientovi tekutiny podle chuti ihned (primární sestra) > edukuj pacienta a jeho rodinu o vhodné stravě do 24 hodin (primární sestra) Realizace: > pacientovi jsme podali p.p. antiemetika dle ordinace lékaře > pacient snědl suché pečivo > kontrolovali j sme zvracení > příjem tekutin p.o.byl nedostačující, tak byly podány infúze dle ordinace lékaře > rodina přinesla minerální vody a stravu na kterou pacient pociťoval chuť Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacientovi se brzy zlepšila chuť k jídlu, po podaném jídle již nezvracel. Přijímání stravy bylo od 3. dne pravidelné. Rodina nosila minerální vody a stravu kterou si pacient přál. 47 > Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient dostával antiemetika p.p. dle ordinace lékaře, 3. den již nezvracel a přijímal stravu pravidelně a s chutí. Primární sestra 48 5.4 Riziko infekce 00004 (Doména č. 11 - Bezpečnost - ochrana) - z důvodu invazivního vstupu - PZK Stanovena l.den hospitalizace - 15.6.2007 CD - pacient nejeví známky infekce po celou dobu invazivního vstupu CK - pacient zná možné komplikace do 2 hodin Intervence: > kontroluj stav kůže v místě invazivního vstupu 2x denně (primární sestra) > dodržuj u invazivních vstupů sterilní techniky - vždy (primární sestra) > vysvětli pacientovi zásady péče o PZK do 1 hodiny (primární sestra) > vysvětli pacientovi projevy infekce do 2 hodin (primární sestra) Realizace: > při každé manipulaci j sme kontrolovali místo invazivního vstupu. > vždy jsme dodržovali aseptické podmínky při manipulaci s PZK > pacientovi j sme vysvětlili zásady péče o PZK a proj evy infekce Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacient neudával žádné z příznaků infekce po celou dobu invazivního vstupu. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Po celou dobu nedošlo k projevům infekce. Primární sestra 49 5.5 Riziko deficitu tělesných tekutin 00028 (Doména č. 2 - Výživa) - z důvodu sníženého příjmu tekutin a nadměrného pocení Stanovena l.den hospitalizace - 15.6.2007 CD - pacient je dostatečně hy drátován po celou dobu hospitalizace CK - zná a chápe význam dodržování pitného režimu do 2 hodin Intervence: > podávej pacientovi infuzní roztoky pravidelně dle ordinace lékaře (primární sestra) > zajisti, aby měl pacient v dosahu dostatek tekutin ihned (primární sestra) > kontroluj a zaznamenávej bilance tekutin pravidelně (primární sestra) > kontroluj stav kůže a sliznic 2x denně (primární sestra) Realizace: > pacientovi jsme podávali infuzní roztoky dle ordinace lékaře > zajistili j sme v dosahu dostatek tekutin > kontrolovali j sme a zaznamenávali do dokumentace bilanci tekutin > pravidelně 2x denně jsme kontrolovali stav kůže a sliznic Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacient se cítí dostatečně hy drátován. ^ Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient po celou dobu hospitalizace nejevil známky dehydratace. Primární sestra 50 5.6 Strach 00148 z plánovaného výkonu (lumbální punkce) (Doména č.9 - Zvládání zátěže) - z důvodu neznalosti a nezkušenosti s výkonem - projevující se častým dotazováním, ustaraností a zvýšeným napětím Stanovena 2.den hospitalizace - 16.6.2007 CD - pacient nepociťuje strach do 24 hodin CK - pacient zná průběh vyšetření a pociťuje zmírnění strachu z výkonu do 2 hodin VK - pacient ví, co je lumbální punkce ihned pacient zná důvody lumbální punkce ihned pacient zná průběh vyšetření, i režim po výkonu ihned pacient souhlasí s výkonem do 1 hodiny pacient klidně spolupracuje při výkonu Intervence: > zajisti rozhovor lékaře s pacientem o nutnosti provedení plánovaného vyšetření do 1 hodiny (primární sestra) > zajisti podepsání informovaného souhlasu s výkonem do 1 hodiny (primární sestra) > vysvětli pacientovi jak bude vyšetření probíhat ihned (primární sestra) > ukaž pacientovi jeho polohu při vyšetření ihned (primární sestra) > vysvětli pacientovi jaký režim musí po vyšetření dodržovat do 2 hodin (primární sestra) Realizace: > lékař vysvětlil pacientovi proč je nutné lumbální punkci provést - pro určení diagnózy a pacientovi jsme dali podepsat informovaný souhlas s výkonem. > pacientovi j sme vysvětlili j ak bude vyšetření - lumbální punkce probíhat, j aká se od něj čeká spolupráce pro nekomplikovaný průběh vyšetření > názorně jsme pacientovi ukázali polohu při které nejčastěji lékař lumbální punkci provádí. 51 > vysvětlili j sme j aký režim pacienta po punkci čeká Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacient se seznámil s výkonem, průběhem i režimem po výkonu a klidně při výkonu spolupracoval. > Sestra objektivně: Efekt úplný. U pacienta jsme provedli edukaci na odstranění strachu z výkonu. Výkon proběhl bez komplikací a pacient při výkonu spolupracoval. Primárni sestra 52 5.7 Porušený spánek 00095 (Doména č.4 - Aktivita- odpočinek) - z důvodu změny prostředí - projevující se špatným usínáním, častým probouzením se během noci a pocitem únavy přes den Stanovena 2.den hospitalizace - 16.6.2007 CD - pacient má fyziologický spánek do 4 dnů CK - pacient usíná do 30 minut po ulehnutí do 48 hodin VK - pacient spí pomocí medikace většinu noci do 24 hodin pacient se cítí odpočatý přes den do 24 hodin pacient nepociťuje bolest při usínání do 12 hodin pacient má odstraněny rušivé vlivy v okolí před spaním do 12 hodin Intervence: > podej pacientovi analgetika a antipyretika dle ordinace 1 hod. před spaním (primární sestra) > podej hypnotika dle ordinace lékaře p.p. na noc (primární sestra) > uprav lůžko p.p. ihned > zajisti pacientovi možnost provést večerní toaletu > vy větrej před spaním místnost > udělej si čas na rozhovor s pacientem před spaním (primární sestra) Realizace: > pacientovi jsme dali analgetika na bolest hlavy a antipyretika na zvýšenou TT dle ordinace lékaře > upravili jsme lůžko a zajistili možnost umytí se před spaním. > vyvetrali j sme místnost před spaním > pacientovi j sme podali hypnotikum p.p. 53 Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacient si zvykl na nové prostředí a tím došlo ke zlepšení spánku. Spal většinu noci pomocí medikace a ráno se cítil odpočatý. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient po podání hypnotika a po úpravě prostředí spal celou noc. Primární sestra 54 5.8 Deficit sebepéče při koupání a hygieně 00108 (Doména č.4 - Aktivita a odpočinek) - z důvodu nutnosti dodržení přísného klidu na lůžku - projevující se nemožností dojít si do koupelny a k umyvadlu Stanovena 3.den hospitalizace - 17.6.2007 CD - pacient je plně soběstačný v oblasti hygieny do 7 dnů CK - pacient zvládá provést hygienu na lůžku p.p. do 2 hodin VK - pacient má k dispozici umyvadlo p.p. ihned pacient má k dispozici pomůcky na provedení hygieny vždy pacient zná techniky provádění hygieny na lůžku do 2 hodin Intervence: > připrav pacientovi k lůžku umyvadlo ihned (primární sestra) > připrav ostatní pomůcky na provedení hygieny ihned (primární sestra) > asistuj pacientovi při hygieně p.p. vždy (primární sestra) > povzbuzuj pacienta k samostatnosti vždy > zajisti pacientovi intimitu při toaletě vždy > edukuj rodinu p.p. do 12 hodin (primární sestra) Realizace: > pacient dostal k dispozici umyvadlo i další pomůcky na provedení hygieny na lůžku > pacientovi j sme při hygieně asistovali > pacient zvládal hygienu na lůžku jen s malou pomocí sestry Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Je schopen se samostatně umýt, cítí se dobře. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient je zcela soběstačný v oblasti hygieny 7. den hospitalizace. Primární sestra 55 5.9 Deficit sebepéče při vyprazdňování 00110 (Doména č.4 - Aktivita a odpočinek) - z důvodu nutnosti dodržení přísného klidu na lůžku - projevující se nemožností dojít si na WC, studem při vyprazdňování do podložní mísy Stanovena 4.den hospitalizace - 18.6.2007 CD - pacient je soběstačný v oblasti vyprazdňování do 7 dnů CK - pacient se za pomoci sestry vyprázdní do podložní mísy do 2 dnů VK - pacient má k dispozici podložní mísu p.p. ihned pacient zná techniky vyprazdňování na lůžku do 2 hodin pacient nepociťuje snížení sebeúcty při vyprazdňování vždy pacient se pravidelně vyprazdňuje Intervence: > zajisti pacientovi podložní mísu u lůžka p.p. ihned (primární sestra) > zajisti pacientovi intimitu při vyprazdňování vždy (primární sestra) > zajisti pacientovi možnost dodržení hygienických návyků po vyprázdnění vždy Realizace: > pacientovi j sme připravili podložní mísu k lůžku > zajistili j sme intimitu a klid při vyprazdňování na lůžku > pacientovi j sme umožnili umytí po vyprázdnění Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacient je soběstačný v oblasti vyprazdňování 7.den hospitalizace. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient zvládá vyprazdňování na lůžku p.p. a 7. den je plně soběstačný v oblasti vyprazdňování Primární sestra 56 5.10 Zácpa 000012 (Doména č.3 - Vylučování a výměna) - z důvodu změny prostředí, nedostatku soukromí při vyprazdňování, z nutnosti vyprazdňování se na lůžku - projevující se nepravidelným odchodem stolice, pocitem plnosti Stanovena 4.den hospitalizace - 18.6.2007 CD - pacient má fyziologické vyprazdňování do 6 dnů CK - pacient se vyprázdní do podložní mísy do 24 hodin VK - pacient má soukromí při vyprazdňování vždy pacient zná techniky vyprazdňování na lůžku ihned pacient má u lůžka podložní mísu p.p. vždy pacient se pravidelně vyprazdňuje Intervence: > zajisti pacientovi podložní mísu k lůžku p.p. vždy (primární sestra) > zajisti pacientovi intimitu při vyprazdňování vždy (primární sestra) > zajisti pacientovi dostatek tekutin do 1 hodiny (primární sestra) > zajisti podání laxantiv p.p. do 2 hodin (primární sestra) > podej pacientovi informace o stravě, která napomáhá snadnějšímu vyprazdňování do 2 hodin (primární sestra) Realizace: > zajistili j sme pacientovi podložní mísu k lůžku > zajistili j sme intimitu při vyprazdňování > pacient má k dispozici dostatek tekutin a jeho příjem je dostačující > pacientovi j sme podali glycerinový čípek p.p. Hodnocení: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacient se vyprazdňuje samostatně na WC p.p. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient se vyprázdnil p.p. nejprve po podání glycerinového čípku, později bez užití. Primární sestra 57 5.11 Deficitní znalosti o prevenci onemocnění 00126 (Doména č.5 -Vnímání, poznávání - z důvodu nedostatečné zkušenosti s tímto tématem - projevující se verbalizací, žádostí o informace Stanovena 4.den hospitalizace - 18.6.2007 CD: pacient má dostatečné informace o možnostech prevence do 10 dnů CK: pacient zná příznaky a možné komplikace onemocnění do 24 hodin VK: pacient zná způsoby prevence do 10 dnů pacient zná dobu, kdy se nechat očkovat do 10 dnů pacient zná správný postup odstranění přisátého klíštěte do ukončení hospitalizace pacient verbalizuje spokojenost s podanými informacemi do ukončení hospitalizace Intervence: > zajisti pacientovi rozhovor s lékařem do 24 hodin (primární sestra) > zajisti pacientovi potřebné materiály o prevenci a očkování do 3 dnů (primární sestra > povzbuzuj pacienta k otázkám vždy (primární sestra) > edukuj pacienta jak správně odstranit klíště do ukončení hospitalizace (primární sestra) > zapoj rodinu vždy (primární sestra) Realizace: > zajistili j sme pacientovi rozhovor s lékařem > poskytli j sme pacientovi potřebné materiály > odpověděli j sme pacientovi na jím kladené otázky > provedli j sme naplánovanou edukaci na dané téma 58 > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacient zná všechny možnosti preventivních opatření, zná možné komplikace onemocnění a zvládá techniku správného odstranění klíštěte. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient byl seznámen se všemi možnostmi prevence, ví, kdy se nechat očkovat proti klíšťové encefalitidě a zná techniku odstranění přisátého klíštěte. Primární sestra 59 6 Edukace pacienta 6.1 Edukace č. 1 Téma edukace: Nácvik polohy při lumbální punkci a dodržování režimu po ní Termín edukace - 16.6.2007 - 2.den hospitalizace Edukovaný pacient F. D. byl hospitalizovaný na Infekční klinice s onemocněním klíšťová encefalitida. Cílem edukace byl nácvik správné polohy při výkonu, který je při tomto onemocnění nezbytný z diagnostických i léčebných důvodů. Tento výkon je pro pacienty zatěžující a stresovou situací a proto je nutná správná příprava pacienta. Na správné poloze a na spolupráci pacienta při lumbální punkci závisí bezproblémový průběh vyšetření. Je třeba rozvinout bederní páteř, aby se trny bederních obratů od sebe oddálily (pacient musí udělat tzv. kočičí hřbet). Pacient měl z výkonu pocit strachu a tím, že jsme mu vysvětlili, jak výkon probíhá a ukázali jsme mu v jaké poloze, tím jsme pocit strachu zmírnili. Edukátor: Karolína Hostašová Edukant: František D. - hospitalizovaný pacient Zaměření edukace: na jednorázové vzdělávání Edukační potřeba v oblasti: Doména č.9 - zvládání zátěže Forma edukace: verbálně (VE), ukázka (UK) Komunikační bariéra: Pacient trpěl před edukací bolestí hlavy, byla mu podána analgetika dle ordinace lékaře. Průběh edukace a její pochopení nebylo medikací ovlivněno. Edukační diagnóza: Ochota zlepšit zvládání zátěže 00158 - z důvodu adekvátní spolupráce během a po plánovaném výkonu - projevující se zájmem pacienta, častým dotazováním na průběh a režim po výkonu 60 CD: Pacient během a po výkonu spolupracuje do 24 hodin CK: Pacient zná komplikace nedodržení správné polohy při výkonu a režimu po výkonu do 2 hodin VK: pacient ví co je to lumbální punkce ihned pacient zná průběh výkonu ihned pacient zná polohu, ve které se výkon provádí ihned pacient při výkonu spolupracuje ihned pacient nepociťuje strach z výkonu ihned Postup při zaškolování pacienta: > vysvětli pacientovi co je to lumbální punce a její význam ihned > seznam pacienta se správnou polohou ihned > názorně polohu ukaž ihned > získej pacienta pro spolupráci ihned > pacienta při výkonu povzbuzuj a chval vždy > seznam pacienta s režimem po vyšetření ihned Kontrolní otázky a odpovědi: > Proč je pro mě důležitá správná poloha při lumbální punkci? Pro snadné nalezení místa vpichu lékařem. > Proč je důležité abych spolupracoval? Vyšetření proběhne rychleji a bez problémů. > Proč musím dodržet přísný režim po vyšetření? Aby nedošlo ke komplikacím (bolest hlavy, závratě). Reakce na edukaci: Pacient reagoval na edukaci verbálním pochopením, projevoval zájem o edukaci a úspěch edukace byla ukázána při samotném výkonu, kdy pacient prokázal svou dovednost a výkon proběhl bez obtíží. 61 Hodnocení edukace: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacientův pocit strachu z výkonu se zmírnil tím, že jsme mu vše vysvětlili a názorně předvedli. Samotný výkon proběhl bez problémů a pacient spolupracoval. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient při výkonu spolupracoval a dodržoval přísný režim po výkonu. Primární sestra 62 6.2 Edukace č.2 Téma edukace: Jak správně odstranit přisáté klíště? Termín edukace: 26.6.2007 - 12.den hospitalizace Edukátor: Karolína Hostašová Edukant: František D. - hospitalizovaný pacient, rodina Zaměření edukace: na průběžné vzdělávání Edukační potřeba v oblasti: Doména č. 5 - Vnímání - poznávání Forma edukace: ukázka (UK), verbálně (VE), letáček (LE) Komunikační bariera: není Metoda edukace: názorně - demonstrační Edukační diagnóza: Ochota doplnit deficitní vědomosti 00161 - z důvodu neúplné znalosti v prevenci onemocnění a z důvodu špatné techniky při odstraňování klíštěte - projevující se častým dotazováním na toto téma CD: pacient zná možnosti prevence do ukončení hospitalizace CK: pacient zná způsob šetrného odstranění přisátého klíštěte do 24 hodin VK: pacient zná pomůcky k odstranění klíštěte do 2 hodin pacient ví jak s odstraněným klíštětem zacházet do 2 hodin pacient zná možná rizika při odstraňování klíštěte zvířatům do 2 hodin Postup při zaškolování pacienta: > vyjmenuj pomůcky pro odstranění klíštěte ihned > názorně pomůcky ukaž ihned > vysvětli pacientovi jak správně postupovat při odstraňování klíštěte ihned > seznam pacienta s nej častějšími chybami při odstraňování klíštěte ihned > vysvětli pacientovi jak s odstraněným klíštětem zacházet ihned 63 Pomůcky pro edukaci: > pinzeta, nebo kleštičky pro odstranění klíštěte > desinfekční prostředek - alkohol, j odisol nebo j odová tinktura > gumové rukavice > vatový tampón Kontrolní otázky a odpovědi: > Co uděláte jako první krok, když naleznete klíště? Přisáté klíště má být odstraněno co nejrychleji. Doporučuje se, aby před odstraněním klíštěte byl na něj na chvíli přiložen tampónek napuštěný desinfekcí, nebo se má na klíště dezinfekce kápnout. > Jak co nejšetrněji klíště odstranit? Klíště se uchopí do pinzety, nebo speciálních kleštiček, které můžeme zakoupit v lékárně a kývavým pohybem se odstraní. > Jaké pomůcky použijeme k odstranění klíštěte? Pinzeta nebo speciální kleštičky, desinfekční prostředek, gumové rukavice > Je každé klíště nakažené? Každé klíště není nakažené. Jsou však oblasti v České republice, kde je zvýšený výskyt infikovaných klíšťat. Informace o těchto místech můžeme najít na hygienických stanicích nebo ve státním zdravotním ústavu. > Jak budeme zacházet s odstraněným klíštětem? Odstraněné klíště je nejlepší spláchnout do záchodové mísy. > Jaké jsou nej častější chyby při odstraňování klíštěte? Přisáté klíště nemažeme ani nezakapáváme olejem. Klíště nemá žádný závit, proto není důležité jakým směrem s ním kroutit. Odstraněné klíště nepálíme, mohlo by prasknout a potřísnit nás krví. Reakce na edukaci: Pacienta i rodinné příslušníky toto téma velmi zajímalo, aktivně se zapojovali. 64 Hodnocení edukace: > Pacient subjektivně: Efekt úplný. Pacient verbalizuje spokojenost s podanými informacemi. Před propuštěním do domácího léčení zná možnosti prevence a ví, jak nejšetrněji klíště odstranit. > Sestra objektivně: Efekt úplný. Pacient při edukaci aktivně spolupracoval a projevoval velký zájem o informace. Primární sestra 65 7 Zhodnocení ošetřovatelské péče O pacienta F. D. s diagnózou klíšťové encefalitidy jsem pečovala 14 dní. Po celou dobu hospitalizace jsem se snažila věnovat mu maximální ošetřovatelskou péči. Průběžně jsem identifikovala jednotlivé ošetřovatelské problémy, podle kterých jsem stanovovala ošetřovatelské diagnózy. Spolu s pacientem jsem sestavila pořadí důležitosti, vytyčila jsem cíle dlouhodobé, krátkodobé a výsledná kritéria. Navrhla jsem intervence směřující kjejich vyřešení. Na závěr jsme spolu s pacientem zhodnotili výsledek. Všechny vytyčené cíle byly splněny. Problémy pacienta postupně ustupovaly, nedošlo k rozvoji komplikací a potenciálním rizikům se podařilo zabránit. Pacient odcházel domů bez potíží, v celkově dobrém stavu. Na základě celkového posouzení stavu a problémů pacienta jsem navrhla edukační témata. S tímto pacientem se mi velmi dobře spolupracovalo. Podařilo se mezi námi vytvořit přátelský vztah a atmosféru důvěry, což umožnilo otevřeně řešit všechny problémy. 66 Závěr V závěru mé práce bych chtěla zhodnotit jednotlivé úseky. V teoretické části se snažím nastínit problematiku onemocnění klíšťové encefalitidy. Popisuji zde původ tohoto onemocnění, klinický obraz, léčbu ale i komplikace, které mohou nastat nedodržením předepsaného léčebného režimu. V praktické části se věnuji samotnému pacientovi s tímto onemocněním, kterého jsem si pro vytvoření práce vybrala. Hodnotím stav pacienta dle modelu Marjory Gordonové, vypisuji seznam ošetřovatelských diagnóz, které následně podrobně rozepisuji a snažím se je řešit. U všech ošetřovatelských diagnóz byly stanovené cíle splněny. V této části práce jsou použity jednotlivé měřící škály, například bolesti, dekubitů, test všedních činností, BMI index, které uvádím v přílohách. Součástí práce je i edukace pacienta. Věnuji se zde nejprve oblasti, která je pro pacienty velmi zatěžující a stresující. Je to vyšetření - lumbální punkce, které je nutné pro stanovení diagnózy. Po té se věnuji doplnění deficitních vědomostí pacienta v oblasti prevence a správného odstranění přisátého klíštěte. Edukaci hodnotím kladně, vyšetření proběhlo bez problémů a pacient výborně spolupracoval, v druhém případě projevoval o edukaci velký zájem. V úplném závěru své práce najdete seznam informačních zdrojů ze kterých jsem čerpala informace pro tuto práci a seznam příloh s tabulkami, grafy a ilustracemi. 67 Slovník termínů Abortívni - neúplně vyvinutý klinický obraz nemoci Adiadochokinéza - neschopnost provádět střídavě rychle po sobě opačné pohyby, např. otáčení končetiny vpravo a hned vlevo Arboviry - arthropode borne virus - viry přenášené členovci Bradypsychie - zpomalená duševní reakce Dimise - propuštění Faryng - hltan Hypermetrie - prováděný pohyb přestřeluje cíl, pohyby rychlé, prudké Hypomimie - snížení mimické pohyblivosti obličeje, maskovitý obličej Inaparentní - bezpříznakový Laryng - hrtan Myokarditida - zánět srdečního svalu Nervus accesorius - nerv vedlejší, přídatný Nervus facialis - lícní nerv Nervus glossopharyngeus - nerv jazykohltanový Nervus hypoglossus - nerv podjazykový Nervus vagus - nerv bloudivý Nystagmus - rychlé mimovolní pohyby očí, třes očí Paréza - částečná ztráta hybnosti, ochrnutí Paravertebrální - podél páteře Somnolence - nejlehčí stupeň poruchy vědomí, projevující se jako ospalost, postižený reaguje na smyslové podněty Taxe - vpravení na správné místo (např. dotknutí ukazovákem špičky nosu či na ušní lalůček protilehlé strany) Transovariálně - přenos přes vajíčko, potomek se vylíhne již s baktérií v těle Turgor - napětí kůže 68 Seznam použitých zkratek A A alergologická anamnéza ALP alkalická fosfatáza ALT alaninaminotransferáza amp. ampule AST aspartátaminotransferáza Bpn. bez pozitivního nálezu BMI body mass index (ang.) - hmotnostní index Ca karcinom CD cíl dlouhodobý CK cíl krátkodobý CNS centrální nervový systém CRP C - reaktivní protein D dech DK dolní končetina DM diabetes mellitus DÚ dutina ústní E A epidemiologická anamnéza EEG elektroencefalografe Elisa vyšetřovací metoda- principem je reakce specifických protilátek s příslušným enzymem Ery erytrocyt Ex ukončení ordinace FF fyziologické funkce FR fyziologický roztok FW sedimentace G glukózový roztok GMT gamaglutamyltranspeptidáza Hct hematokrit Hgb hemoglobin 69 HK horní končetina HMR krátkodobý inzulín HR Hartmanův roztok IgA Imunoglobulin IgM Imunoglobulin i.m. intra muskulárně- nitrosvalově i.v. intra venózně - nitrožilně KC1 kalium chloratum KO krevní obraz Leu leukocyty Ly lymfocyty M+S moč chemicky + sediment NO nynější onemocnění OA osobní anamnéza P puls PA pracovní anamnéza p.p. podle potřeby P+V příjem + výdej PŽK permanentní žilní katétr RA rodinná anamnéza SA sociální anamnéza Seg segmenty SP stav přítomný Supp supositorium - čípky Tbl tableta TK tlak krevní T+N Tonsily + nos - výtěr na mikrobiologické vyšetření Trombo trombocyty TT tělesná teplota VK výsledná kritéria 70 Seznam informačních zdrojů Seznam literatury 1. DUNIEWICZ, M.; ADAM P. Neuroinfekce. Praha: Maxdorf, 1999. ISBN 80-85800-77- 1. 2. DONGES, M.E.; MOORHOUSE, M. F., Kapesní průvodce zdravotní sestry. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80 - 7169 - 294 - 8. 3. HAVLÍK, J., et al., Infektologie. Praha: Avicenum, 1990. ISBN 80-201 -0062-8. 4. MAREČKOVÁ, J., Ošetřovatelské diagnózy v nanda doménách. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80 - 247 - 1399 - 3. 5. ROHÁČOVA, H., Neuroinfekce minimum pro praxi. Praha: Triton, 2001. ISBN 80-7254- 160-9. 6. STEJSKAL, V., Klíšťata, komáři, blechy, vosy a jiní bodaví škůdci ohrožující zdraví. Praha: Scriptum, 1995. ISBN 80 - 85528 - 37 - 1. 7. VOKURKA, M., HUGO, J.,et al. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 1998. ISBN 80 - 85800 - 81 - 0. Seznam internetových zdrojů 8. Naturfoto, Fotografie přírody a různých koutů světa [online]. 2003. [cit. 2008-03- 15]. Dostupné na WWW: 9. Rozsypal, H., Neuroinfekce [online]. Praha: Univerzita Karlova ,1. lékařská fakulta, 2001, [cit. 2008-03-15]. Dostupné na WWW: 10. Státní zdravotní ústav [online]. 2003, [cit. 2006-03-10]. Dostupné na WWW: 11. Vakciny.net, Očkování - Internetové informační centrum [online] .aktualizace 21.1.2008 [cit. 2008- 03-15]. Dostupné na WWW:27,0 zvýšená 30,0-34,9 Obezita -1.stupeň Středně vysoká 35,0-39,9 Obezita - II. stupeň Vysoká >40,0 Obezita - III. stupeň Velmi vysoká 81 Příloha č. 10 Jak správně odstranit klíště? 1. Na přisáté klíště nakapejte desinfekci jodisol, septonex, jodovou tinkturu) a nechte působit 2 minuty 2. Tupou pinzetou zachyťte klíště a kývejte s ním do stran nebo s ním otáčejte Klíště se poté samo uvolní. Při tomto zákroku používejte ochr. rukavici! 3. Uvolněné klíště utopte v desinfekci nebo rozmáčkněte v zabaleném igelitovém sáčku Nikdy nerozmačkávejte klíště holou rukou (nebezpečí infekce) 4. Potřete včas místo na kůži po odstranění klíštěte desinfekci Důležité je včasné odstranění klíštěte, tj. do několika hodin. Snižujete tím riziko přenosu infekce. 82