VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S. PRAHA OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S KARCINOMEM PLIC BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KATEŘINA JAROŠOVÁ 2008 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S KARCINOMEN PLIC Bakalářská práce KATEŘINA JAROŠOVÁ VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S. V PRAZE Mgr. Zuzana Pohlová Stupeň kvalifikace: Bakalář Studijní obor: Všeobecná sestra Datum odevzdání práce: 2008-03-31 Datum obhajoby: Praha 2007 Abstrakt Hlavním tématem mé bakalářské práce je ošetřovatelský proces u pacienta s karcinomem plic. Teoretická část obsahuje stručnou anatomii a především patofyziologii plicního parenchymu. Dále také podstatu nádorového procesu, jeho jednotlivé fáze, ke kterým dochází v plicích. Také četnost výskytů tohoto typu nádorů, dle WHO. Zde velmi důležitou roli hraje především včasné odhalení a diagnostika nádoru. Díky nimž mohou lékaři včasně stanovit a zahájit správný typ léčby a předejít tak recidívam a nebo až letálním koncům. Velmi důležitou část, věnuji ve své práci především prevenci a posléze ošetřovatelská péče o nemocné s touto diagnózou. Zahrnuje jí praktická část, která je věnována konkrétnímu pacientovi s konktrétní diagnosou. Dále aplikovat ošetřovatelský proces v praxi a podrobně rozpracovat jeho jednotlivé složky. Hlavní snahou je detekce některých problémů nemocného. Stanovení aktuálních ošetřovatelských diagnóz, realizace a také zhodnocení všech intervencí, metodou ošetřovatelského procesu. Důležitou součástí ošetřovatelského procesuje edukace nemocného, která j e uvedena v závěru praktické části bakalářské práce. Klíčová slova : karcinom plic, nádorový proces, včasná diagnostika, ošetřovatelský proces, edukační proces. The summary in the English language The main theme of the bachelory product is the nursing process of the patient with the carcinoma of the lungs. The theoretical part contains the basic anathomy and patho-physiology of the lungs. The part includes of the processing of the tumor in the lungs and the phases these. The WHO monitores of this disease all the world. Very important is the timely diagnosis of this disease. This carcinoma of the lungs in the first phase can be without the symptoms. The practical part consists of the phases of the nursing process (realization of the objectives and value of the results). I had discribe the phase of the nursing process and the education processing of the patient about the breathing or hygiene of the lungs. The main words: the carcinoma of the lungs, the process of the tumor in the lungs, the timely diagnostic, the nursing process, the education process. Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu, pod vedením vedoucího práce. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla používána ke studijním účelům. V Praze dne 28. března 2008 Kateřina Jarošová Předmluva Zdraví každého člověka, by mělo být prioritou pro každého z nás. Téma mé bakalářské práce vzniklo na základě získaných poznatků narůstajících případů s tímto onemocněním. Výběr tématu byl také ovlivněn osobní zkušeností, která mě posléze přivedla k myšlence vybrat toto téma. Práce je určena především studentům bakalářských programů oborů jak všeobecná sestra, tak i porodní asistentka, kteří v ní mohou najít náměty a rady, jak se chovat k těmto pacientům, pomáhat jim, doporučit jim vhodné ošetřovatelské, léčebné postupy. Materiál j sem především čerpala z praxe, kterou jsem vykonávala na plicním oddělení, dále od zdravotnického personálu, z odborné literatury, zdravotnických časopisů, popřípadně internetových zdrojů. Proto bych touto cestou chtěla poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Zuzaně Pohlové, za odborné vedeví a radu. Také za milý přístup a podporu, kterou mi poskytla při vypracování mé práce. Dále bych chtěla poděkovat panu MUDr. Jiřímu Vytiskovi, primáři oddělení tuberkulózy a respiračních chorob v nemocnici Liberec za náležitou odbornou radu a vysvětlení v dané problematice. Obsah Úvod.............................................................................12 1. Anatomie dýchacího systému..............................................13 1.1 Dýchací systém.................................................................13 1.2 Plíce a její patofyziologie...............................................15 2. Karcinom plic........................................................................18 2.1Patofyziologie nádoru............................................................18 2.2 Biologie...................................................................18 2.2.1 Aktivní kouření..............................................................18 2.2.3 Pasivní kouření.............................................................19 2.2.4 Znečištěné ovzduší..................................................19 2.2.5 Profesní expozice karcinogenních látek..........................19 2.2.6 Nevhodné složení stravy...................................................19 2.2.7 Zánětlivé fibrotické plicní on.CHOPN...........................19 2.2.8 Famíliám, genetické patogeny plicní rakoviny.............................................................20 2.3 Druhy a klasifikace..............................................................21 2.4 Symptomatologie.........................................................21 2.5 Diagnostika.................................................................22 2.5.1 Anamnéza.............................................................22 2.5.2 Fyzikální vyšetření...............................................22 2.5.3 Spirometrie........................................................22 2.5.4 Zobrazovací metody.............................................22 2.5.5 Bronchoskopické vyšetření plic................................23 2.5.6 Radioizotopové vyšetřovací metody...........................24 2.5.7 Angiografické vyšetřovací metody.............................24 2.5.8 Chirurgické vyšetřovací metody................................24 2.5.9 Imunologické testy................................................25 2.5.10 TNF klasifikace...................................................25 2.6 Differenciální diagnostika............................................26 2.7 Terapie..................................................................26 2.7.1 Chirurgická léčba.......................................................27 2.7.2 Chemoterapie.....................................................27 2.7.3 Rádioterapie.......................................................27 2.7.4 Lokální léčba......................................................27 2.7.5 Imunologická léčba..............................................28 2.7.6 Podpůrná léčba...................................................28 2.8 Prevence................................................................28 2.9 Prognóza...............................................................28 2.10 Specifika ošetřovatelské péče u nemocných s Bronchogenním karcinomem plic.................................29 2.10.1 Pohyb a poloha...................................................29 2.10.2 Monitorace......................................................29 2.10.3 Hygiena dýchacích cest.............................................29 2.10.4 Výživa..................................................................29 2.10.5 Vyprazdňování.................................................29 2.10.6 Spánek a odpočinek............................................30 2.10.7 Rehabilitace.......................................................30 2.11 Patofyziologické ošetřovatelské diagnózy............................30 2.12 Dispenzarizace.............................................................31 3. Praktická část..................................................................32 3.1 Identifikační údaje.........................................................32 3.2 Anamnestické údaje.......................................................32 3.2.1 Důvod přijetí...........................................................33 3.2.2 Lékařská diagnóza................................................33 3.2.3 Stav při přijetí..........................................................33 3.3 Farmakoterapie při přijetí..............................................33 3.4 Vyšetření..............................................................34 3.4.1 Provedená vyšetření............................................36 3.4.2 Léčba...................................................................36 3.4.3 Operační diagnóza....................................................36 3.4.4 Plánovaný operační výkon.....................................36 3.5 Vlastní ošetřovatelská péče......................................37 3.6 Zkrácené fyzikální vyšetření dle Kozeierové................38 3.7 Anamnéza-1.den hodnocení pacienta dle modelu M.Gordonové.....................................................40 3.7.1 Vnímání zdraví................................................40 3.7.2 Výživa a metabolizmus........................................40 3.7.3 Vylučování moče, stolice, potu.................................40 3.7.4 Aktivita, cvičení..................................................40 3.7.5 Spánek a odpočinek...........................................41 3.7.6 Vnímání a poznávání..........................................41 3.7.7 Sebepojetí a sebeúcta.........................................41 3.7.8 Role a mezilidské vztahy.....................................41 3.7.9 Sexuální reprodukční schopnost.............................41 3.7.10 Stresové, zátěžové situace......................................42 3.7.11 Víra, životní hodnoty.......................................42 3.7 Seznam ošetřovatelských diagnóz...............................43 3.7.1 Aktuální ošetřovatelské diagnózy...........................44 4. Edukace pacienta.......................................................52 4.1 Edukační záznam...................................................52 4.2 Edukační plán......................................................52 4.2.1 Výukové cíle...................................................53 4.2.2 Podmínky...................................................53 4.2.3 Organizační fáze..........................................53 4.2.4 Didakritické pomůcky.......................................53 4.2.5 Použité metody............................................53 4.2.6 Tematické okruhy........................................53 4.2.7 Motivace k edukaci.......................................54 4.2.8 Efekt...........................................................54 4.2.9 Význam edukace..........................................54 4.2.10 Kontrolní otázky pro sestru............................55 4.2.11 Postup při zaškolování..................................55 4.2.12 Kontrolní otázky pro pacienta.........................56 4.2.13 Souhrn a zhodnocení edukace.........................56 Závěr.................................................................57 Seznam bibliografických odkazů..................................58 Seznam příloh.......................................................60 Seznam ilustrací a seznam tabulek...............................61 Seznam zkratek BMI - Body mass index - Index tělesné hmotnosti CHOPN - Chronická Bronchopulmonální choroba CNS - Centrální nervový systém DC - Dlouhodobý cíl EKG - Elektorencefalograf GCS - Glasgow coma scale - Hodnocení stavu vědomí KC - Krátkodobý cíl KCL - Kalium chlorid KNL - Krajská nemocnice Librec PŽK - Periferní žilní katétr RHC - Rehabilitace TNM klasifikace - Tumor, necrosis, faktor - Klasifikace nádorů TRN- Oddělení Tuberkulózy a respiračních chorob TU expaze - Tumorozní expanze VK - Výsledná kritéria Úvod Jsem studentkou 3.ročníku bakalářského programu všeobecná sestra na Vysoké zdravotnické škole v Praze. Ve své práci bych chtěla přiblížit význam této zákeřné choroby, v této uspěchané době. Především se výskyt bronchogenního karcinomu za poslední roky rapidně zvyšuje a narůstá počet pacientů s touto složitou diagnózou. Velmi důležitou úlohu zde hraje aktivní kouření. Proto riziko rozvoje rakoviny plic u kuřáků, především u mužů, je mnohonásobně vyšší, než u nekuřáka. V současné době přibývá počet dětí, kteří již ve školním věku začínají kouřit cigarety, někteří pouze experimentují, či chtějí vypadat zajímavě a nebo napodobují své rodiče. Dále to také mohou být jiné škodlivé látky, jako třeba azbest, chróm, radon, azren. Zásadní je zde patofyziologie nádorového procesu, jednotlivé druhy nádorů a včasná diagnostika, která může mnohdy zachránit život paientovi. Také možnosti léčby a následné péče. Bohužel často pacienti přicházejí k lékaři s touto diagnosou již v pokročilém stádiu. Dále tento nádor, skoro vždy metastazuje do jiných oblastí lidského organismu, cestou lymfatickou. Především j sem se snažila podrobně rozpracovat jednotlivé fáze a složky ošetřovatelského proceu, aplikovat je u konkrétního pacienta s danou problematikou. Zaměřit se také na edukaci pacienta v oblasti péče o jeho dýchací cesty, v rámci předoperačního období, naučit ho dechovému a kondičnímu cvičení či hygieně. Jak j ednou řekl : „Zdraví j e nej důležitěj ší kvalita života''. (Aristoteles) 1. Anatomie a patofyziologie dýchacího systému 1.1 Dýchací systém - Systema Respiratorium Dýchací systém vzniká společně s trávicím ústrojím. Vznikem tvrdého patra a měkkého patra se rozdělí primitivní dutina ústní na vlastní a dutinu nosní, která začíná vpředu zevním nosem s nozdrami a vzadu se otevírá choanami do nosohltanu. Dýchací cesty jsou rozděleny na horní cesty dýchací, jsem řadíme dutinu nosní - cavum nasi, dále vedlejší dutina nosní - cavum paranasalis a dutinu ústní - cavum oris. Naopak dolní cesty dýchací tvoří hrtan - larynx, průdušnice -trachea, průdušky - bronchi a plíce - pulmo a v neposlední řadě vlastní odstavce plic, jako jsou bronchioly a alveoly. Dýchací cesty ve všech svých oddílech zachovávají jednotný stavební trubicový tvar. Stavba stěny trubic je složena ze sliznice, podslizničního vaziva, hladké svaloviny a chrupavčité vrstvy a vaziva. Sliznice obsahuje cylindrický epitel. Funkčně je epitel kmitající řasinka způsobující posun hlenu. Dále zachycuje mikroorganismu, nečistoty z vdechovaného vzduch. Podslizniční vazivo jeho více zastoupeno v hrtanu, kde může jeho prosáknutí v době zánětu vyvolat až značné zúžení. Obsahuje drobné uzlíky složené z lymfatických buněk, které brání organismus proti infekci. Chrupavčitá vrstva slouží a brání k zúžení trubic dýchacích cest a dutin. Hladká svalovina svým smrštěním vyvolává udušení a ovlivňuje průchodnost trubic. Dutina nosní je spojená dutina zevního nosu a to kostěné dutiny nosní a rozdělena na dvě části pravou a levou, nosní přepážkou. Od dutiny ústní je oddělena patrem. V dutině nosní rozlišujeme předsíň dutiny nosní - vestibulum nasi, a na vlastní dutinu nosní - cavitas nasi propria. Předsíň dutiny nosní obsahuje mnohovrstvý dlaždicový epitel. Vlastní dutina nosní je rozdělena nosní přepážkou -septum nasi na pravou a levou část. Stěna nosní dutiny tvoří strop, spodní a laterální stěna a dále tři nosní skořepy. Mezi prostory a průduchy nosní dutiny patří nozdry - nares, které jsou jako vstupní brána do předsíně dutiny nosní. Dále vnitřní nozdry - choenae, to jsou otvory na zadním konci nosní dutiny, s nimi je spojena nosohltanem, dělí se na pravou a levou. A také nosní skořepy. Sliznice nosní dutiny - tunica mucosa pokrývá všechny stěny trubic, překrývá nosní přepážku a konchy. Má dvě funkce, čichová a dýchací. Funkce vedlejších nosních dutin, spočívá vtom, že prostory těchto dutin slouží jako resonanční prostory při tvorbě hlasu a jeho osobitou barvu.Nosohltan je horní nálevkovitý úsek hltanu, do něhož proudí vzduch choanami. Hranice mezi nosohltanem a hltanem je měkké patro a čípek. Po obou bočních stranách jsou uloženo ústí eustachovy trubice ústící do nosohltanu. Ty spojuje střední ucho s nosohltanem. Místo, kde ústí eustachova trubice do nosohltanu jsou nakupeny lymfatické uzlíky- tzv. nosohltanové mandle - tonsiae pharyngeae. Jejich funkce spočívá , že vytvářejí ochranou bariéru před infekcí, šířící se vzduchem. A také hrtan. Je to nepárový orgán. Má mírně nálevkovitý, trubicovitý tvar. Jeho horní úsek je otevřený do dolních částí hltanu a dolní úsek přechází plynule do průdušnice. Hrtan obsahuje soubor chrupavek, pohyblivě spojených klouby, vazy a svaly. Mezi funce hrtanu se řadí, tvorba hlasu, vznik řeči, dýchání, kašel, účast na polykání. Dále navazuje průdušnice je trubice navazující na prstenčitou chrupavku hrtanu, pomocí ligamentum cricitracheale. Průdušnice začíná na krku ve výšce v oblasti obratle C 6, dále přechází do hrudníku, kde končí jako bifurkace trachey a její délka asi 123 cm, šířka je 1,5 - 1,8 cm. Trachea se dělí se na krční úsek a na hrudní úsek. Stavba sliznice průdušnice je tvořena převážně sliznicí s víceřadým řasinkovým epitelem, podslizniční vaziva, obsahující četné žlázy a adventicie, která spojuje tracheu s jícnem. A ty se větví na bronchy- průdušky. Je to rozvětvený systém trubic, které vedou vzduch z průdušnice až do odstavců plic. Po vstupu průdušek do plic se průdušky mnohonásobně větví do tzv. bronchiálního stromu. Dělení: hlavní bronchy, ty se dále větví na lalokové - bronchy principales a bronchy segmentové - segmentalis bronchy. Hlavní bronchy se dělí ještě na pravou trojcípou průdušku a na levou dvojcípou průdušku. Stavba stěny je podobná jako u trachey (Čihák, 2002, Dylevský, 1998). 1.2 Plíce a jejich patofyziologie Plíce - pulmo, jsou párový orgán, jehlančitého tvaru, vyplňující převážně část prostoru dutiny hrudní. Do plic vstupují bronchy, které se větví postupně v plicích na trubičky bronchioly a ty navazují na konečné větévky - plieni alveoly. V obou plicích je až 300 - 400 milionů alveol. Při vdechu činí jejich plocha 55 - 80 cm2. Plíce se dělí na pravou a levou plíci. Pravá plíce je trojlaločná a levá dvojlaločná. Plicní laloky se pak dále větví na plicní segmenty. Plíce jsou uloženy ve dvou pleurálních dutinách. Nástěnná plesura- nebo-li pohrudnice - pleura parietalis a ta pak přechází v pleuru orgánovou - poplicnici - pleura visveralis-pulmonalis. Plicní tkáň novorozenců je narůžovělá, později šedočerná mramorová na povrchu plic. Barva je ovlivněna konsistencí vdechovaného vzduchu. Konzistence plicní tkáně je houbovitá jemně porézní a zároveň měkká a pružná na pohmat. Hmotnost plic je asi 780 g u mužů a 640 g u žen. Všechny prostory plic od alveolů okolo bronchů a cév mezi laloky, segmenty vyplňuje tzv.vmezeřené vazivo- plicní intersticium. Dýchací systém a oběhový systém a krev tvoří funkční celek. Do dýchacího systému lze zařadit také mediastinum- mezihrudí. Je to prostor mezi pravou a levou pleurální dutinou. V mediastinu jsou uloženy orgány, cévy, nervy a vyplněna řídkým vazivem. Dělí se na zadní mediastinum a na přední mediastinum. V zadní mediastinu jsou uloženy orgány jako je jícen, nervus vagus, konec oblouku aorty, duktus thoracicus a mízní uzliny. Naopak v předním mediastinu jsou uloženy brzlík, vrstva žil, vrstva tepen, trachea a rozestup hlavních bronchů. Vznik nádorových buněk bronchogenního karcinomu je vícestupňový proces v plicní tkáni a postupně dochází ke genetickým změnám, které trvají zhruba 5-10 let. Je k tomu potřeba přítomnost alterace asi 20 genů, především tumor progresivních genů a onkogenů. Aby mohlo dojít k aktivaci onkogenů anebo inaktivaci tumor opresivních genů, spočívá to nejčastěji v genové mutaci. Patofyziologie zahrnuje především zevní dýchání, transport krevních plynů a řízení dýchání (Čihák, 2002). Vdech - inspirium Je to aktivní děj, při něm se zvětšují rozměry hrudníku a do plic se nasává vzduch.vdech zajišťují dýchací svaly a podtlak v dutině pohrudniční. Zajišťují to dýchací svaly, mezi které patří bránice, zevní mezižeberní svaly, prsní sval a některé svaly krku a zad. Výdech - expirium Je to pasivní děj. Uplatňuje se zde především pružnost plic a hrudní stěny a hmotnost hrudníku. (Dylevský, 1998) Dýchání v pleurální dutině je nižší tlak než tlak atmosferický, což znamená že je podtlak. V plicích je vzhledem ke spojení dýchacích cest se zevnějškem atmosferický tlak, tedy vyšší než v pleurální dutině. Tento vyšší tlak drží plíce rozepnuté a přitisknuté ke stěnám plesury. Otevře-li se hrudní dutina vniká tam atmosferický tlak a kolem a uvnitř plic nevyrovná tlak a plíce se smrští k hilu. Tento stav se nazývá pneumotorax. Centrum dýchání je uloženo v prodloužené míše. Centrum vysílá podmety k nervovým buňkám , míšní nervy, které inervují vdechové a výdechové svaly, a ty pak vyvolají dýchací pohyby hrudníku. Činnost centra je anatomická. Průměrná frekvence je asi 12 - 16 dechů za minutu. Dýchací systém se snaží zajistit potřebnou výměnu plynů nejen v klidu a při „normálním metabolismu", ale i v obdobích fyzické zátěže a při poruchách metabolismu. Dýchání může být ovlivněno nervovými podmety, chemoreceptory nebo látkovými podměty. Zevní dýchání - je výměna mezi atmosférou a krví, dochází k tomu v plicích. Dělí se na tři základní procesy, jako je ventilace, difúze a perfuze. Ventilace je proces který zajišťuje výměnu vzduchu - plynů mezi atmosférou a alveokapilární plochou plicních sklípků. Z patologického hlediska je ventilace ovlivněna procesy, které ovlivňují elasticitu plic, činnost dýchacích svalů a průsvit dýchacích cest. Například astma bronchiale, CHOPN (chronická obštrukční bronchopulmonální choroba, dále jen CHOPN), fibrotické procesy. Difúze je přestup látek z oblasti o vyšší koncentraci do místa s nižší koncentrací. Tzv. difuzní kapacita plic, což znamená množství plynů, které lze difundovat do krve za určitou časovou jednotku. Proto v rámci patologických procesů dochází k poruše přestupu plynů v rámci zesílení bariery, mezi alveoly a krví. Perfuze je proces zajištující přepravu smíšené venozní krve do kapilární sítě plicních alveol. Proto z patologického hlediska dojde k poruše objemu a distribuci krve protékající plícemi v rámci nádoru, dochází k útlaku cév. Vnitřní dýchání - nebo-li tkáňové - je výměna plynů mezi krví a tkáňovými buňkami. Transport dýchacích plynů zajišťuje krev mezi povrchem plic a buňkami tkání. Kyslík je přenášen krví, hemoglobinem, zde se volně váže na železo v červených krvinkách. Oxid uhličitý je volně rozpuštěn v krevní plazmě, váže se na hemoglobin 10% a v krevní plazmě 85% (Dylevský, 1998,). 2. Karcinom plic 2.1 Patofyziologie nádoru Nádor - tj.novotvar, tumor, neoplazma. Lze ho charakterizovat jako geneticky podmíněné, abnormální bujení buněk. Bujení bez koordinace, které roste do okolních tkání a do celého organismu. Současný pohled na patogenezi karcinomu spočívá na molekulární úrovni. Zahrnuje především aktivaci nebo zvýšenou expresi dominantních onkogenů a také inaktivaci tumor superesorových genů a rozsáhlé chromozomální cytogenetické změny. Vlastní vznik plicního karcinomu - karcinogeneze je dlouhodobý proces, jejímž nejčastějším vyvolavatelem je opakovaná dlouhodobá expozice karcinogenních látek obsažených v zevním prostředí (cigaretový kouř, profesní zátěž, exhaláty). Dochází nejprve k metaplastickým a dysplastickým změnám a poté karcinom in situ a jako poslední fáze invazivně rostoucí karcinom. Indukční fáze karcinogéne trvá desítky let. První etapa progrese nádoru a invazivního růstu trvá jeden až tři roky. Etapa poslední, kdy nádor diseminuje trvá od 1 roku až několik let. Vše závisí na rychlosti proliferace nádorových buněk, reakci organismu a úspěšnosti léčby. Nejčastějším typem rakoviny plic je tzv. centrální typ. Vyrůstá ze stěny velkých bronchů v oblasti plicního hilu. A periferní typ, ten vyrůstá z menších průdušek. Karcinom velmi brzo prorůstá z místa svého vzniku do okolí. U centrální formy je postiženo nejčastěji mezihrudí a u periferní formy nejvíce pohrudnice a hrudní stěna (Klein, 2006, Pešek, 2002). 2.2 Etiologie Příčiny rakoviny plic vychází z rizikových faktorů, které ohrožují každého z nás. Příčiny nebo-li vlivy, které se podílí na rozvoji nádorového bujení, jako jsou. 2.2.1 Aktivní kouření Zda nás předevší zajímá druh kuřiva, počet cigaret za den, doba kouření a kdy pacient poprvé začal kouřit, doba zanechání kouření, obsah dehtových látek, zda kouří cigarety s filtrem. 2.2.2 Pasivné kouření Doma ve společnosti, v zaměstnání. Lze charakterizovat jako vdechování tabákového kouře z prostředí. Pasivní kouření zvyšuje riziko vzniku bronchogenního karcinomu i u aktivních kuřáků. 2.2.3 Znečištěné ovzduší Především ve velkých městech. Především při extrémnym vysokém výskytu lokálního znečištění ovzduší, především v okolí kde se vyskytuje hutní průmysl, například na Ostravsku, Kladensku či v Polsku. 2.2.4 Profesionální expozice karcinogenních látek Patří jsem ionizující záření, azbest, arzén, chlor, nikl, chróm, vinylchlorid polycyklycké aromatické uhlovodíky a jiné. Asi 2 % naší populace bydlí v domech se zvýšenou koncentrací radonu. Také se spekuluje o kyanydu a křemičitému prachu 2.2.5 Emise radioaktivních látek Mohou jsem patřit záření, splodiny z průmyslové výroby. 2.2.6 Nevhodné složení stravy Nedostatek zeleniny a ovoce či ryb, naopak je škodlivý nadbytek živočišných tuků. Je vhodné pro kuřáky užívání hlavně komplexu vitamínů B, především kyselina panthotenová a také Vitamín C, který váže kyslíkové radikály a může mírnit abstinenční příznaky. Účinek vitaminu C podporuje Vitamín E. 2.2.7 Zánětlivá fibrotická plicní onemocnění a CHOPN. V rámci těchto chorob dochází v plicích k omezení průtoku vzduchu v průduškách a k destrukci plicního parenchymu. Většina pacientů má zvýšenou expektoraci, nebo-li vykaškávání. Mnozí ale nejsou schopni efektivního vykašlávání. 2.2.8 Familiární, genetické patogeny plicní rakoviny Pokud v rodině má někdo karcinom, je riziko dědičnosti více než dvojnásobné. Proto je velmi důležité provádět screeninngové preventivní vyšetření, skiagram hrudníku a cytologie sputa. Cílem primární péče je, aby patogenetický vývoj nebyl vůbec zahájen, nebo pokud k tomu již došlo, aby se nezvrhnul do klinické formy nádorového procesu, ale naopak aby došlo k obnovení původního normálního stavu ( Klein, 2006, Pešek, 2002). Druhy a klasifika Dle Světové zdravotnické organizace - (dále jen WHO), jsou nádory tříděny dle histologických struktur nádorů. Dle morfologického hlediska se karcinom plic dělí na malobuněčné cca 20-25% a nemalobuněčné cca 75-80%. a) preinvazivní fáze: Dlaždicobuňečná dysplazie, atypická adnomatozní hyperplasie, dyfusní idiopatická plicní hyperplazie. b) invazivní maligmní karcinom: Dlaždicobuňečný karcinom, malobuňečný karcinom, alveokarcinom, velkobuňečný karcinom, sarkomatozní karcinom, adenoskvamozní karcinom, karcinoid, karcinom typu slinných žláz, neklasifikované karcinomy (Pešek, 2002, Klein, 2006) 2.4 Symptomatologie Plicní karcinom je charakteristický dlouhým a symptomatickým průběhem. Nejdříve se mohou vyskytnou tzv. iniciální příznaky jako je kašel, hemoptýza, bolest na hrudi, dusnost, nechutenství, hubnutí, teploty. Příznaky lze rozdělit do několika skupin. a) lokální projevy kašel, hemoptýza, bolest na hrudi, febrilie, dusnost, Stridor, hnisavá expektorace b) projevy regionální extenze paralýza bránice, chrapot, dysfagie, zvětšené uzliny na krku, perikardiální výpotek nebo syndrom horní duté žily c) projevy metastatické metastázy nadledvin, jater, do skeletu, CNS (Centrálni nervový systém, dále jen CNS) d) paraneoplastické projevy hemoragické - anémie nebo neurologické - periferní neuropatie 2.5 Diagnostika Důležitá je včasná diagnostika, která napomůže zahájit co nejefektivnější léčbu a další vhodné intervence. Pro diagnostiku pacienta s bronchogenním karcinomem plic, se vuyžívají následující vyšetřovací metody: 2.5.1 Anamnéza Zajímají nás především celkové příznaky, funkční příznaky a poruchy funkce plic. Dále rodinná anamnéza, zda má někdo v rodině plicní onemocnění, nemoci rodičů, tuberkulóza, astma bronchiale, ischemickou chorobu srdeční a jiné. Osobní anamnéza, dětské choroby, vývové vady. Dále pracovní anamnéza, zaměstnání, pracovní prostředí, záliby, pracovní doba a jiné. Sociální anamnéza, zda má pacient úplnou rodinu, jeho životní situace a životní úrověn. Z důvodů následné péče, zda se o něho má kdo postarat v rámci rekonvalescence, možnosti zapojení rodiny. 2.5.2 Fyzikální vyšetření Cílem poklepu a poslechu zjistíme velikost srdce a plic. Vzdušnost plic. Typ dýchání podle poslechu a vedlejší dýchací šelesty. 2.5.3 Spirometrie Jedno ze základních vyšetření. Cílem je zjistit plicní funkci. Především úrověn dýchání- ventilace. Což se hodnotí pomocí hodnot jednotlivých dechových objemů a dynamických ukazatelů. Provádí se vdechováním a vydechováním atmosférického vzduchu do plic. Přístroj, který to měří se nazývá spirometr. Neinvazivní vyšetření. Důležitá je edukace před výkonem, poučit pacienta. Musí pevně ústy stisknout, nebo-li obejmout náhubek, a až bude vyzván, co nejvíce do něho vše vydechnout. Před ani po výkonu není nutná kontrola a sledování. Před vyšetřením se pacient musí vyvarovat zvýšené fyzické námaze. 2.5.4 Zobrazovací metody Prostý rentgenový snímek plic RTG - slouží ke štandartní zadopřední projekci a i boční projekce hrudníku. Lze jím stanocit diagnosu a zda je přítomna suspekce nádorovou lézí. Příprava pacienta spočívá v informovanosti jak bude vyšetření probíhat. Péče po vyšetření není. Počítačová tomografie - CT Je to nejužitečnější metoda v diagnostice bronchogenního karcinomu. CT může vyhodnotit všechny parametry TNM klasifikace, dále penetrace do okolí, známky invaze. Je možné lépe zobrazit léze menší než 1 centimetr. Příprava spočívá v dostatečné edukaci a poučení a seznámení s výkonem, dále nás zajímá, zda pacient není alegický na kontrastní látku. Pacient je v poloze v leže, má zajištěn intravenózni vstup, pomocí kanyly. Péče po vyšetření není nutná, pouze seznámit pacienta s průběhem vyšetření. Pouze sledvat celkový stav pacienta a klid na lůžku. Magnetické rezonance - MMR Je to zobrazovací metoda, výhodou je, že nepřináší žádné radiační zatížení a větší rozlišovací schopnost. Vysoká přesnost cévní struktur. Vyšetření je kontraindikováno pokud má pacient přítomen jakýkoliv kovový materiál v těle. Před výkonem nutná slovní příprava, jak bude výkon probíhat a upozornit pacienta, že během vyšetření uslyší velký hluk. Po vyšetření není nutná žádná další péče. Sonogragie hrudníku Je to zobrazovací metoda, slouží k diagnostice výpotku, navigace na při punkci, biopsii či drenáži. Před výkonem nutné seznámení s výkonem. Po vyšetření v rámci punkcí, je nutné sledování. Pacient by měl mít klid na lůžku, sestra by měla sledovat stav dýchání, fyziologické funkce, místo vpichu a celkový stav. 2.5.5 Bronchoskopické vyšetření plic Cílem je prohlížení dutin dýchacích cesta orgán pomocí bronchoskopu. Možnost odebrání bioptického vzorku - biopsie plic. Příprava pacienta spočívá: pacient je na lačno, ráno před výkonem nekouří, nepije, vyndaná zubní protéza. Podání sedativ diazepam. Při kašli se podávají antitusika. Je nutné zkontrolovat laboratorně krevní srážlivost. Psychická příprava spočívá především seznámení s výkonem, především citlivý rozhovor vede k odstranění strachu. Při výkonu pacient leží na zádech s mirně zakloněnou hlavou. Otevřená ústa a zybu skousne náhubek, který svírá ústy, po celou dobu vyšetření. Pomocí kterého lékař zavádí do trachey bronchoskop s optikou. Po výkonu nesmí pacient 2 hodiny jíst, pít. V rámci ošetřovatelské péče sledujeme celkový stav pacienta, fyziologické funkce a klid na lůžku. 2.5.6 Radioizotopové metody Scintigrafie plic Slouží k vyloučení kostních metastáz malobuněčného karcinomu a nemalobuněčných tumorů. Příprava spočívá v poučení a seznámení s výkonem. Pacient je aplikována intravenosně radioaktivní látka, která je pohlcována zářením. Pozitronová emisní tomografie - PET Tato metoda umožňuje vizualizaci metabolismu glukosy, aminokyselin a nukleovýhc kyselin, pomocí radioaktivních látek intravenózne. Po výkonu je nutné dodržovat klid na lůžku a sledujeme celkový stav pacienta. 2.5.7 Angiografické metody Bronchografie Je to metoda kontrastního zobrazení průdušek. Kontrastní látka je nedráždivá a je aplikována pomocí speciální cévky v oblasti hlasivek v lokální anestézii. Po té se snímkuje v různých projekcích. Pneumoangiografie Vyšetření plicního arteriálního řečiště, pomocí jodové urotropní kontrastní látky, látka je zavedena seldingerovou metodou do hlavního kmene plicnice. Kontraindikací je alergie na jód, horečnaté stavy, hyperthyreoza. U obou těchto výkonů je důležitá edukace a seznámení s výkonem. Nutná alergická příprava, pokud je pacient alergický na kontrastní látku, dále vyšetření krevní srážlivosti. Po výkonu má pacient klid na lůžku, sledujeme celkový stav, fyziologické funkce. 2.5.8 Chirurgické vyšetřovací metody Cílem je získat část plicního vzorku na oběr histologického vyšetření. Mediastinografie Toto vyšetření se neprovádí u všech pacientů, indikací jsou více četná zvětšená lymfatické uzliny. Pomocí mediastiniskopu preparujeme jednotlivé uzliny. Provádí se v celkové anestézii. Provádí se zhruba 6 cm incize hrudní stěny. Cílem je stanovit stupen operability. Parasternální mediastinotomie Provádí se také v celkové anestézii. Zavedl ho pan pan Chamberlain. Probatorní torakotomie Toto vyšetření indukují lékaři, když je nádor hraničně inoperabilní. Provádí se v celkové anestézii. U těchto výkonů je nutná predoperační příprava, seznámená s výkonem, ekudace pacienta o průběhu vyšetření. Po výkonu je nutná monitorace fuziologických funkcí, celkového stavu pacienta a operačního místa. Skalenová biopsie Toto vyšetření je možné provést v lokální anestézii mediastiniskop se zavede pomocí drobné incize. Vats biopsie Video- assisted-toracic Sumery. Je to kombinovaná metoda - je to torakoskopický přístup s torakotomií. Vyšetření se provádí v celkové anestézii a selektivní ventilaci. U těchto výkonů je důležitá predoperační příprava, jako anesteziologické konzilium, dále alergická příprava, zhodnocení celkového stavu. Citlivý rozhovor o průběhu výkonu, edukace. Po těchto výkonech je nutná monitorace fyziologických funkcí, klid na lůžku, celkového stavu a místa vpichu. 2.5.9 Imunologické testy Cílem je zjistit obranyschopnost pacienta a agresivitu tumoru. Z krve se zjištují speciální tzv.klasické onkomarkery. Jsou to vlastně různé makromolekuly, které vznikají v organismu v průběhu nádorového bujení. Např.CEA- karcinoembryonální antien, CA 15-3 - glykoprotein, vyskytuje se u karcinomů bronchů a jater, SCCA-antigen skavmozních karcinomů, TK- tymidinkináza- u malobuněčného karcinomu plic, dále NSE - neurospecifická enoláza, ta se vyskytuje u malobuněčných i nemalobuněčných nádorů plic. 2.5.10 TN F klasifikace Překladu znamená tumor, nodes and metastases classification. Je to klasifikace anatomického rozsahu tzv. staging nádoru na podkladu tří ukazatelů. Jako jsou T- rozsah primárního nádoru, N- rozsah postižení regionálních uzlin, M- přítomnost a nepřítonost metastáz. Dobře zpracovaná a pravidelně revidovaná klasifikace dovoluje poměrně slušně popsat vlastnosti, velikost, a šíření nádoru. Napomáhá odhadnout prognosu, plánovat adekvátní léčbu. V české republice existuí 4.oficiální tádia. Pro stanovení TNM je nezbyté klinické a zobrazovací vyšetření (Klein, 2006) 2.6 Differenciální diagnostika Nejčastější choroby, které se vyskytují současně s karcinomem plic. Je to především kardiovaskulární onemocnění, CHOPN a dále jiné novotvary. 2.7 Terapie Léčba je komplexní. Závisí to také na mnoha faktorech, jako jsou druh karcinomu, velikost, rozsah nádoru, umístění, na TNM klasifikaci, přidruženým chorobách, celkovém stavu pacienta. Bronchogenní karcinom patří k nejzávažnějším zhoubným nádorům, jeho léčebné výsledky jsou stejně špatné jako u rakoviny pankreatu. Velmi důležitou roli při léčbě je také motivace a hlavně postoj pacienta k nádoru, vůli spolupracovat, kladný postoj a cíl do budoucna a hlavně nekouřit a v neposlední řade sociální zázemí pacienta. Velmi důležitá je predoperační a pooperační péče. Predoperační péče v rámci plánované operace zahrnuje specifickou přípravu zaměřenou především na prevenci komplikací. U kardiálních paicentů, je nutná stabilizce hypertenze medikamentózne, a korigace arytmií a projevů ischemické choroby srdeční. Dále vysazení cigaret, farmakologická příprava, jako jsou léky na ovlivnění kvalitya produkce bronchiálního stromu. Nácvyk dechové rehabalitace a vykašlávání. Dále prodevení vyšetřovacích technik. Intenzivní příprava tervá zhruba 1 až 2 týdny. Lze dosáhnout optimální kompenzace a předejití komplikacím. Perioperační péče zahrnuje provedení samotného zákroku, za celkové anestézie a kompletní monitorace pacienta. Cílem pooperační péče je překlenout jen rizikovější období po plieni resekci a zamezit vzniku komplikacím a navrátit pacienta do běžného života. Pacient obvykle uložen na jednotku intenzivní péče, kde pacineta monitorují 24 hodin denně. Sledují celkový stav, operační ránu, hrudní drenáž, fyziologické funkce a možné komplikace, minimalizují bolest, zajištují včasnou rehabilitaci. Nejdůležitější složkou léčby jsou podávání cytostatik, ozařování. 2.7.1 Chirurgická léčba Je volena pokud je nádor zjištěn v operabilním stádiu a nemocný nemá žádné vážné kontraindikace k operaci (jako například chronická obštrukční bronchopulmonální choroba či ischemická choroba srdeční). Cílem chirurgické léčby je odstranění nádoru a nebo jeho část a spádových lymfatických uzlin. Lobektomií lze odstranit celý plicní lalok a nebo pneumonektomií odstraněním celé plíce. 2.7.2 Chemoterapie Nádor bývá často chemorezistentní. Proto je často indikováno společně ozařování s podávání cytostatik. U hraničních operabilních nádorů je vhodné provést indukční - neoadjunktivní chemoterapii což znamená (cytoredukce v primárním nádoru) a pak navázat resekčním výkonem a nebo adjuvantní chemoterapii - což znamená chemoterapie podávána po nesekčním výkonu. 2.7.3 Rádioterapie Dávka ionizujícího záření bývá taková, aby došlo k destrukci nádoru. Rádioterapie se mohou dobře doplňovat spolu s chemoterapií. Hlavím cílem je zmenšení nádoru v rámci usnadnění a zmenšení resekce nádoru. Je možná radiochemoterapie. Je dobrá k dosažení remise nádoru. 2.7.4 Lokální léčba Představuje především intervenční výkony bronchologie, jejichž cílem je uvolnit dýchací cesty a omezit nádorové bujení. Jedná převážně o výkony paliativní. Snaha zlepšení kvality života. Například: mechanické uvolnění dýchacích cest, kryoterapie, fotodynamické terapie. 2.7.5 Imunologická léčba Slouží převážně jako doplněk nebo alternativa chemoterapie a rádioterapie v rámci prodloužení délky přežití a kvality života. Cílem je zvýšení imunogenicity nádoru a zvyšovat funkci imunitního systému. Podává se například BCG vakcína, týmové preparáty, cytokiny GM-CSF, nebo interleukín 2. 2.7.6 Podpůrná terapie Zabývá se především obtížemi a problémy, které se mohou vyskytnout během léčby. Jako jsou: bolest, nevolnost, deprese, anxieta ( úzkost), únava, nevolnost, zvracení, kachexie ( vyhublost ), infekční komplikace, metabolické poruchy, a jiné. Dále můžeme zařadit jsem tzv. balneoterapii. V překladu znamená lázeňská léčba. Zahrnuje veškeré druhy lázeňské péče. Jako lázeňská vodní léčba, masáže, rašelinové zábaly a koupele, světelná terapie a jiné ( Pešek, 2002, Klein, 2006) 2.8 Prevence Především spočívá ve výchově zdravého životního stylu. Především přestat kouřit, minimalizovat rizikové faktory. Sekundární prevence zahrnuje včasné vyhledávání pacientů s karcinomem plic a následně RTG hrudníku a cytologie sputa. Důležitou roli zde hraje také komunitní péče. Důležité je, aby pacient docházel na pravidelné preventivní prohlídky ke svému lékaři, nebo ke svému specialistovi, kde je léčen a sledován. Dále v rámci domácí péče, pomoci pacientovi s jeho léčbou, provádět u něho kontroly a sedovat jeho stav. Zajistit pacientovi odbornou pomoc v rámci vlastního sociálního prostředí, dále pečovatelskou pomoc, či laickou pomoc dobrovolníků. 2.9 Prognosa Prognosa je velmi závažná. Průměrně přežívá pouze 5% pacientů po dobu 5 let. Neléčená rakovina plic je u pacientů infaustní, umírají nejdéle do 3 let. 2.10 Specifika ošetřovatelské péče u nemocných s bronchogenním karcinomem plic Hlavním cílem ošetřovatelské péče je poskytnout pacientovi co nejkomfortnější ošetřovatelskou péči a umožnit dostatek informací o jeho zdravotním stavu ve fázi před operačním řešením. Pacient bývá hospitalizován na speciálním interním oddělením, které se zaměřuje na respirační choroby tzv.TRN (Tuberkulóza a respirační choroby, dále jen TRN), kde je nutno pacienta v prvnotní fázi, nově zjištěného karcinomu vyšetřit a stanovit přesnou diagnosu a následné chirurgické řešení. 2.10.1 Poloha a pohyb Pacient uložen zpravidla na malý, klidný pokoj s možností být u okna. Poloha bývá zvýšená, Fowlerova. Pacient má relativní klid na lůžku. 2.10.2 Monitorace Sestra dle lékaře monitoruje fyziologické funkce, krevní tlak, puls, dechovou frekvenci, kvalitu dýchání, vykašlávání krve, dusnost, kašel, sputum, barvu, vzhled, příměsi, tělesnou teplotu, celkový stav, psychický stav pacienta, stav hydratace, zda dodržuje dostatečný příjem tekutin a stav sliznic. Dále výsledky laboratorní a jiných vyšetřovacích metod v rámci předoperačního vyšetření. 2.10.3 Hygiena dýchacích cest Edukovat pacienta o vykašlávání, aby hleny nezadržoval. Při jakékoliv změně dýchání, objevení se dusnosti, přítomnosti krve hlásit sestře. Zajistit dostatek čerstvého vzduchu a zvlhčené prostředí. 2.10.4 Výživa Zajistit dostatek tekutin, nejen u lůžka - minerálka, čaj. Je nutné zajistit stav hydratace a popřípadně sledovat příjem výdej tekutin. Strava je bez omezení. Dieta č.3 racionální. Pokud pacient hodně vykašlává sputum a krev, zajistit příjem intravenosně. Je vhodné doporučit pacientovi ať se vyvaruje mléčným výrobkům, zhoršují viskozitu hlenu. Usnadnit polykání, což znamená, ne suchou dráždivou stravu. 2.10.5 Vyprazdňování Pokud je pacient v akutní fázi dusnosti, nebo pokud vykašlává krev, vyprazdňování na lůžku. Jinak bez omezení. Sledujeme stav vyprazdňování stolice i moče 2.10.6 Spánek a odpočinek Je nutné pacientovi umožnit dostatečný klid a kvalitní odpočinek. Snažíme se minimalizovat rušivé fatktory. Před spaním dostatečně vyvětrat místnost a vhodnou polohu při usínání. Popřípadně podáváme léky dle lékaře. 2.10.7 Rehabilitace Zajistíme konzultaci s rehabilitačním pracovníkem. V rámci v předoperačním období je důležité nácvik dechové rehabilitace. Nácvik správného vykašlávání a správného dýchání. Usnadníme vykašlávání a tlumit kašel, podáváme léků dle lékaře. Sledujeme také psychiku pacienta. Zajistíme spolupráci s rodinou. Zajistíme pacientovi dostatek informací o jeho zdravotním stavu. Informujeme lékaře o případných změnách psychického stavu pacienta. Pacient je touto životní situací frustrován a snaží se s ní vyrovnat, což se muže projevit jako psychopatologické projevy, jako jsou například poruchy adaptace, úzkost, deprese, panika, poruchy spánku, anticipační nauzea, zvracení (vomitus), porucha příjmu potravy. Dojde tak k zesílení osobních dispozic, jako jsou zvýšená vnímavost (sensibilita), zranitelnost, úzkostlivost. Někdy je nutné zajistit psychoterapii. Jejím cílem je zmírnit, napětí, flustraci, motivovat pacienta a znovu nalézt zájem o život a zapojit ho do léčby. Velmi důležitá je podpodra a spolupráce s rodinou. 2.11 Patofyziologické ošetřovatelské diagnózy Neznalost potřeba poučení o průběhu léčby a příznacích a průběhu choroby, z důvodů základního onemconění, projevující se nespolupráci, nedodržování léčebného režimu. Dýchání nedostatečné z důvodů náhlé změny zdravotního stavu, projevující se verbalizací, dusností, únavou, změnou nálady. Strach z budoucnosti, projevující se výkyvy chování, změnou fyziologických funkcí, netečností. Aktivita intolerance z důvodů základního onemocnění, projevující se verbalizací, únavou, sníženým pohybem Společenská intolerance porušená z důvodů hospitalizace a závažné choroby, projevující se uzavřenost, sníženou spoluprácí. Spánek porušený z důvodů změny prostředí, projevující se nespavostí, buzením v noci, špatným usínáním Bolest akutní z důvodů náhlé změny stavu, projevující se verbalizací Péče o sebe sama nedostatečná z důvodů snížené výkonosti, projevující se neschopnost vykoupat se Výživa porušená nedostatečná hrozící Polykání porušené z důvodů prorůstání nádoru, projevující se obtížemi při jídle, pití, projevující se bolestivostí. Infekce riziko vzniku z důvodů intravenozního vstupu Tělesná teplota, riziko poruchy termoregulace z důvodů nádorového procesu. 2.12 Dispenzarizace a sledování, podpůrné skupiny Pacienti s touto chorobou, jsou pravidelně sledováni a dispenzarováni. Docházejí celoživotně na pravidelné kontroly. Cílem dispenzarizace je především monitorace klinického stavu choroby, zajištění a sledování adekvátní léčby, minimalizace nežádoucích účinků, včasné rozpoznání a zachycení komplikací nebo progrese onemocnění, prodloužení kvality života. Dále České republice existují také evidence pro statistiky a výzkumné účely v rámci tohoto zákeřného nemocnění.. Dispenzarizace je doživotní. Dispenzární prohlídky se provádějí v 1. roce stanovení diagnosy jednou za tři měsíce. V 2. roce po stanovení diagnosy lkrát za čtyři měsíce. V dalších letech jednou za šest měsíců a za 5 let a více u stabilizovaných pacientů jednou ročně. Sledování těchto pacientů provádí onkológ, pneumonolog a jeho obvodní lékař a nebo jiný odborný lékař. Pro mnohé pacienty jsou důležité tzv. podpůrné skupiny. V zahraničí jich existuje několik, pracují v nich lékaři, sestry také psychologové i sami pacienti pomáhají nemocným vyrovnat se s nemocí, radí nemocným u jejich rodinám. V České republice začínají pomalu vznikat podobné skupiny. Napříkad: ARCUS SOP Liberec, Liga proti rakovině Brno, Klub onko Zlín, Ligaga proti rakovině Praha(Chovancová, Vašková, 1998). 3. Praktická část 3.1 Identifikační údaje Oddělení: Jméno a příjmení: Datum narození: Datum přijetí: Ošetřovatelská péče: Stav: Zaměstnání: Bydliště : Pojištovna : Plicní oddělení TRN-3.A, KNL- Liberec K.J. 14.7. 1949 2.11. 2007 od 2.11-do 5.11.2007 Rozvedený, žije s družkou Elektrikář Liberec Všeobecná zdravotní pojištovna-VZP 3.2 Anamnestické údaje a) osobní anamnéza Pacient se trvale léčí s hypertenzí. Užívá dlouhodobě léky (Lozap 1-0-0). b) rodinná anamnéza Pacient neudává žádné významné choroby, jak u svých rodičů tak i dětí. Nejsou přítomny žádné dědičné choroby. Anamnéza je bezvýznamná. c) pracovní anamnéza Pacient je vyučení elektrikář. Nyní pracuje ve své vlastní firmě. d) sociální anaméza Pacient je rozvedený, nyní žije s druškou. Má již dva velké syny. e) alergická anamnéza Pacient neudává žádnou alergii. f) farmakologická anamnéza Pacient se léčí pouze s hypertenzí, trvale užívá chronickou medikaci Lozap (antihypertenzivum). g) abusus Již 30 let pacient nekouří, dříve 20 cigaret denně, černá káva pije pouze občas, pivo ojediněle. S tuberkulózou v kontaktu nebyl. 3.2.1 Důvod přijetí Nynější onemocnění: Pacient přivezen rychlou záchrannou službou na interní ambulanci pro hemoptýzu. Náhle ve večerních hodinách kolem 19:30 hodin byl pacient doma a začal pokašlávat s příměsí krve. Postupně jen krev s hleny. U praktického lékaře se pacient léčil s chronickým kašlem. 3.2.2 Lékařská diagnosa Základní diagnóza: Hemoptýza Suspektní tumor horního pólu levého plicního hilu Ostatní diagnózy: Hypertenze na terapii 3.2.3 Stav při přijetí Pacient je orientovaný, spolupracuje, při vědomí. Pacientův stav výživy je optimální věku, nedrží žádnou dietu. Kůže a sliznice jsou bez kožních kožních projevů, bez ikteru a cyanosy. Lymfatické žlázy jsou nezvětšené. Hlava bez známek úrazu, zornice jsou izorokorické, reagují, skléry bíle. Krk a šíje volná, štítná žláza je nezvětšená, karotidy, symetrické, bez známek šelestu. Řeč je bez chrapotu. Hrudník je symetrický, nezvětšený a dýchání čisté sklípkové. Břicho nebolestivé na pohmat. Genitálie jsou přiměřené věku. Obě končetiny jsou symetrické, bez známek otoků, a bez tromboembolických známek. Pánev a páteř nebolestivé, bez známek obtíží. Pacientova váha je 65 kg. Jeho výška je 170 cm. Krevní tlak je 160/80 torrů. Puls je 100'za minutu. Dech je 16'za minutu. Tělesná teplota- 36,6 QC 3.3 Farmakoterapie při přijetí Pacientovi byla zaveden intravenózni katétr, byla mu podána infuze 500ml fyziologického roztoku- Fl/1 s minerály -15 ml 7,45% KCL 3.4 Vyšetření Fyzikální vyšetření při přijetí Pacient byl orientován, spolupracoval. Výživa bez omezení. Sliznice a kůže suché, bez defektů a otoků, cyanosy. Dusnost přítomna, eupnoe, hemoptýza. Hrudník symetrický, sklípkové dýchání. Krk a hlava symetrické, zornice izokorické, skléry čisté. Horní a dolní končetiny bez otoků a známek tromboembolických příznaků. Laboratorní vyšetření krve, hematologoie, biochemie. Tabulka č. 1 - Sedimentace Sedimentace - FW Naměřená hodnota Referencí hodnota 8/16 10/20 Tabulka č. 2 - Biochemické vyšetření Název Naměřená hodnota Referencí hodnota Glykemie 8,6 t 3,3-6,lmmol/l Na 139 132-146 mmol/l K 3,3 3,8-5,5 mmol/l CL 100 98-108 mmol/l Osmolalita 293 275-300 mmol/l Urea 6,3 2,8-7,5 mmol/l Kreatinin 87,0 35-115 umol/l CRP 3,4 < 10,1 mg/l Tabulka č. 3 - Pulzní oxymetrie Název Naměřená hodnota Referenční hodnota Sp02 93-95%^ 99 -100% Tabulka č. 4 - ABR - Kapilární astrup Název Naměřená hodnota Referenční hodnota Fi02 0,2 sj, 0,3-05 pH 7,44 7,36-7,44 pC02 -4,60 sl, 4,80-5,90 KPa p02 -6,90 sl. 9,20-14,4 KPa Tabulka č. 5 - Hematologie - krevní srážlivost Hodnota Naměřená hodnota Referenční hodnota INR 1^ 2,00-4,00 s RTG hrudníku Závěr vyšetření: Kulovité zastření nasedající na rozšířený horní pól levého plicního hilu s diskrétními spikuly do okolí. Vpravo plicní parenchym bez čerstvých ložiskových změn. Srdce nezvětšeno, stejné jako mediastinum. Ve střední čáře oblouky brániční ostré, klenuté úhly volné. 3.4.1 Provedená vyšetření 3.11.2007- EKG Závěr - pacient bez známek přítomnosti chlopenních vad, pravidelný sinusový rytmus. Q.RS komplex je optimální hranici. 3.11. 2007- RTG hrudníku Závěr - Kulovité zastření nasedající na rozšířený horní pól levého plicního hilu s diskrétními spikuly do okolí. Vpravo plicní parenchym bez čerstvých ložiskových změn. Srdce nezvětšeno, stejné jako madiastinum. Ve střední čáře oblouky brániční ostré, klenuté úhly volné. CT vyšetření Závěr - kulovitá TU (tumorová, dále jen TU) expanze velikosti 38x54x41 cm v horním laloku na rozhranní segmentů SI a S3 částečně obklopující příslušné segmentární a subsegmentární bronchy. Několik uzlin do velikosti 12mm zleva při aortálním oblouku v úrovni TU a v oblasti levého hilu. 6.11.2007- Spirometrické vyšetření Závěr - naměřené hodnoty jsou náležité v mezní normě. 3.4.2 Léčba Lozap 50mg, tablety, podání per os, dávka: 1-0-0 (antihypertenzivum) Kalnormin, tablety, podání per os, dávka: 1-1-1 (ionty) 3.4.3 Operační diagnosa: Tumor plicního laloku vlevo 3.4.4 Plánovaný operační výkon: Horní lobektomie na 14.11 2007 3.5 Vlastní ošetřovatelská péče Pacienta jsem sledovala po dobu pěti dnů na oddělení TRN v krajské nemocnici v Liberci. Sledovaná hodnota I.den - 2.11 II.den -3.11 lll.den -4.11 IV.den-5.11 V.den-6.11 Teplota -5C 36,4 36,6 36,7 37,0 37,0 Krevní tlak 180/60 140/80 140/90 134/70 155/90 -torrů Hemoptýza 4 0 0 5 3 -stupeň Dýchání 100' 20' 25' 30' 29' Frekvence/min. Pacient se cítí celkem dobře. Sputum + 0 0 + + Kašel s příměsí 0 0 + + Dieta -číslo 3 3 3 3 3 Jeho rodina ho pravidelně navštěvuje. Snaží se maximálně dodržovat režimová a léčebná opatření. Pacient ještě podstoupil další vyšetření, jako například: CT- navigovaná plieni biopsie a echokardiografie, dále interní predoperační konzilium. Operace je naplánována na 14.11 2007 na chirurgickém oddělení, nemocnice v Liberci. 3.6 Zkrácené fyzikální vyšetření dle Kozeierové Pacientův vzhled je upravený, dbá o svůj zevnějšek. Fyziologické funkce: Pacientova váha je 65 kg. Jeho výška je 170 cm. Krevní tlak je 160/80 torrů. Puls je 100'za minutu. Dech je 16'za minutu. Tělesná teplota - 36,6QC. Pacient je orientovaný, spolupracuje, při vědomí. Kůže : Barva kůže je fyziologická, bez otoků a kožních lézí. Kožní turgor dobrý, vlhkost, teplota je fyziologická. Vlasy : Plošné rozložení vlasů je přiměřené věku. Vlasy jsou drsnější. Obočí symetrické, bez řídnutí a známek infekce. Nejsou přítomny známky nadměrného ochlupení. Nehty : Tvar nehtů konvexní, bez defektů a cyanosy, symentrický. Barva je fyziologická. Povrch nehtů hladký. Lebka : Tvar lebky je symetrický. Velikost přiměřena věku. Tvar očí symetrický, bez otoků. Bez známek glaukomu a zánětů a bez mimovolných pohybů tváří. Tvar obličeje je symetrický. Slzný aparát a spojivka bez defektů. Zornice symetrické, izokorické. Ostrost zraku je dobrá, bez poruch. Uši a sluch : Povrch kůže bez defektů. Barva je fyziologická. Ochlupení je přiměřené věku. Ostrost sluchu je dobrý. Nosní dutina : Symetrická, rovná a bez výtoků. Palpitačně je citlivost dobrá. Stav kostí je bez patologie. Stav sliznice je dobrý. Ústa, hltan : Stav sliznice a dásní je bez otoků a defektů. Stav chrupu je dobrý. Pacient má trvalý chrup zachován. Jazyk plazí středem. Mandle bez povlaku, čisté. Krk : Lymfatické uzliny jsou nezvětšené. Štítná žláza symetrická, bez nálezu na pohmat. Průdušnice je ve střední čáře krku. Karotidy bez šelestu. Hrudník a plíce : Pravidelné dýchání, fyziologické. Tvar hrudníku je symetrický. Pohyby hrudníku jsou pravidelné, symetrické a úplné. Držení těla pevné a vzpřímené. Chvění hrudníku je symetrické. Občas přítomnost abnormálních pohybů. Na poklep jasný a plný nález. Na poslech bez šelestů a pískotů a vrzotů. Průdušnice bez šelestů. Srdce : Srdeční ozvy jsou pravidelné a bez šelestů. Periferní cévy na horních a dolních končetinách : Pulzace je pravidelná, bez šelestů. Bez přítomnosti otoků. Barva kůže je fyziologická, bez cyanosy. Břicho : Hladké, měkké a lehce vyklenuté, na pohmat nebolestivé. Kůže bez defektů. Symetrické ozvi. Pohyby břicha jsou pravidelné. Střevní peristaltika dobrá. Břišní aorta bez šelestů. Pohlavní orgány : Na pohmat nebolestivé. Stav ochlupení je přiměřený věku. 3.7 Anamnéza - l.dne hodnocení pacienta dle modelu M.Gordonové 3.7.1 Vnímání zdraví, aktivity k udržení zdraví Pacient je informován o svém zdravotním stavu a jeho závažnosti. Se zdravotnickým personálem spolupracuje. Jeho psychický stav mu nebráni v komunikaci. Velmi mu záleží na jeho zdraví. Má obavy a strach z budoucnosti, především s operace a co bude poté. Rodina mu je na blízku, podporuje ho. Doufá, že po operaci bude zcela zdráv a že nádor se nebude šířit dále. 3.7.2 Výživa a metabolismus Pacient doma nedrží žádnou dietu doma. Jí všechno bez omezení. Přestože se léčí s hypertenzí. Pacient má svou dietu s omezením solí a tuků, ale nedodržuje ji. Snaží se jíst pravidelně svačiny a oběd dodržuje vždy. Pacient nesnídá, pouze ranní čaj nebo minerálka neochucená. Černou kávu pije je zřídka i alkohol. Pracuje jako elektrikář soukromník. Přes den pije spíše čaj, minerálku ochucenou, nebo bez příchuti, štávy ovocné. Pacient nemá známky dehydratace. Příjme 2000ml denně tekutin. BMI je 24. Viz příloha č.5. 3.7.3 Vylučování moče, stolice, potu Pacient si také nestěžuje na nadměrné pocení. Pacient neudává žádné obtíže s vylučováním. Neužívá ani žádné léky. Pacient močí bez obtíží. Neudává žádné obtíže či pálení nebo řezání při močení. Vylučování moče je pravidelné. Vylučování stolice je pravidelné. Zhruba 2x denně, záleží na složení a množství stravy za den. Forma obvykle tuhá, bez příměsi. Pacient neudává žádné zvláštní návyky při vyprazdňování. 3.7.4 Aktivita, cvičení Pacient má pocit, že má ještě dostatek životní síly. Doufá, že to vše zvládne a překoná. Pacient doma necvičí, nechodí na žádný sport. Pouze občas s přítelkyní chodí na procházky do přírody. Mají s přítelkyní chalupu, na kterou co nejvíce jezdí a tráví tam každou volnou chvíli. Netrpí žádným omezením, které by mu bránilo v pohybu a omezovali ho v aktivitě. Soběstačnost je plné míře, (viz příloha č.2). Pacient dosáhl 100 bodů a je nezávislý. 3.7.5 Spánek a odpočinek Pacient doma spí celou noc, pravidelně. Neužívá žádné léky na spaní. Spí obvykle 6-7 hodin denně. Dříve pacient aktivně sportoval-hrál fotbal. Dnes se snaží pouze rekreačně. S přítelkyní chodí na procházky, občas i na plavání, turistika, chata. Dále také přátelské srazy s přáteli, ale i odpočinek doma u televize při sportu. 3.7.6 Vnímáni a poznávání Pacient slyší a vidí dobře na blízko i na dálku. Neudává žádné změny chuti ani čichu. Netrpí poruchou paměti. Na otázky odpovídá srozumitelně a rychle. Je milý a vstřícný. Pouze ho velmi trápí chronický kašel, který se mu stále vrací. Občas má ho trápí obtíže s vykašláváním. Přiznal, že má strach z dalšího postupu, především s operace a další péče o jeho nemoc. GCS je 15 bodů, viz příloha číslo 4. 3.7.7 Sebepojetí, sebeúcta Přestože pacient nikdy nedodržoval pravidelný režim a dietu. Pouze již 30 let nekouří, což považuje za své životní vítězství nad sebou samým. Nyní si dal předsevzetí, že bude dbát o své zdraví více. Velmi ho trápí, nebo spíše, jak on sám říká, nutí ho to stále přemýšlet nad svou nemocí, stále nemá všechny informace a neví, nezná jak to bude s další léčbou. V době zavedení kanyly, měl pocit, aby nedošlo k infekci. 3.7.8 Role a mezilidské vztahy V současné době žije s přítelkyní již několik let malém rodinném domku za Libercem. Je rozvedený. Má dva syny, již dospělé. Zatím „pouze" jedno vnouče. Rodina ho během hospitalizace podporuje. 3.7.9 Sexuálně reprodukční schopnost Má dva syny. Žije aktivním sexuálním životem. S přítelkyní žije v harmonickém vztahu. Neudává obtíže s reprodukční funkcí. 3.7.10 Stresové, zátěžové situace Stres si pacient „nepřipouští". Protože jeho povolání elektrikáře někdy vyžaduje značnou dávku klidu. Je spíše klidný člověk a přistoupí na kompromis. Pomáhá mu hodně rodina a přátelé v práci. 3.7.11 Víra, životní hodnoty Pacient není věřící. Mezi své životní hodnoty řadí zdraví, moc si přeje, aby vše dopadlo dobře a on mohl dál žít a dělat všechny věci, co doposud. Dále jsem řadí rodinu, přátelé a práci. Mezi jeho nejdůležitější patří rodina a práce. 3.8 Seznam ošetřovatelských diagnos 1. 2.11. Strach z důvodů náhle změny zdravotního stavu a plánované operace z důvodů nedostatku informací, projevující s neklidem, zvýšeným pocitem napět poruchou spánku, verbalizací. 2. 2.11. Dýchání nedostatečné z důvodů základního onemocnění projevující se verbalizací, kašlem, vykašláváním sputa s příměsí krve, únavou, změnou nálady. 3. 2.11. Neznalost potřeba poučení o průběhu léčby a příznacích z důvodů nedostatku informací, projevující se nedodržování klidového režimu, verbalizací, dotazy. 4. 2.11. Infekce riziko vzniku z důvodů periferního, žilního katétru 5. 2.11. Aspirace, zvýšené riziko z důvodů hemoptýzy, kašle a nadměrnou produkcí sputa 6. 2.11. Tělesná teplota, riziko poruchy termoregulace z důvodů nádorového procesu. 3.8.1 Aktuální ošetřovatelské diagnosy Strach z důvodů náhlé změny zdravotního stavu a plánované operace z důvodů nedostatku informací projevující se neklidem, zvýšeným pocitem napětím, poruchou spánku, verbalizací Cíl: KC- pacient má minimalizován pocit napětí do 24 hodin DC- pacient verbalizuje snížení pocitu strachu v maximální možné míře do 3 dnů VK- pacient zná příčiny, které vedou ke strachu do 2 hodin - pacient umí používat relaxační techniky na zmírnění napětí a odpoutání se od strachu do 3dnů - pacient dovede hovořit o svém strachu do 1 týdne Intervence: Zhodnoťte stav pacientova strachu a poruchu spánku - ihned - primární sestra Buťte pacientovi na blízku během jeho hospitalizace - průběžně - primární sestra Zajistěte vhodné prostředí pro usínání v jeho pokoji do 48 hodin - primární sestra Podávejte pacientovi pravdivé a dostatek informací - při každém kontaktu Podávejte léky dle ordinace lékaře - průběžně - primární sestra Naučte pacienta relaxovat, umět odpočívat - průběžně - primární sestra Po případě zajistěte konzultaci s psychologem Zapojte pacientovu rodinu - primární sestra Naslouchejte pacientovi, nechte mu dostatek prostoru na otázky - průběžně - primární sestra Realizace: Nejprve jsem zhodnotila celkový stav pacienta a jeho pocity strachu. Naslouchala jsem mu, byla mu na blízku. Veškeré otázky jsem mu zodpověděla pravdivě. Vždy jsem mu nechala prostor na utříbení myšlenek a kladení otázek. Zajistila jsem vhodné prostředí pacientovi, odstranila rušivé elementy. Hodnocení: Efekt byl částečný. Pacient verbalizuje snížení pocitu strachu, je klidnější, má kvalitnější spánek. On sám uvádí: „Až po operaci, se vše zlepší". Dýchání nedostatečné z důvodů základního onemocnění, projevující se kašlem, vykašláváním sputa s příměsí krve, únavou. Cíl: KC- pacient verbalizuje snížení pocitu únavy do 24 hodin DC- pacient má optimální dýchání v maximální možné míře do 3 dnů VK- pacient si sleduje pravidelnost dýcháni do 24h. - pacient umí verbalizovat projevy své choroby do 48h. - pacient dovede rozpoznat a popsat své obtíže do 24 hodin Intervence: Zhodnoťte stav dýchání pacienta do 24 hodin Zajistěte vhodné prostředí pro pacienta na jeho pokoji - ihned - primární sestra Sledujte celkový stav pacienta, dýchání, vědomí, tělesnou teplotu, puls, krevní tlak - třikrát denně - primární sestra Monitorujte kašel a vykašlávání sputa a hemoptýzu, polohu pacienta - průběžně primární sestra Zajistěte vhodnou polohu - ihned - primární sestra Vše zaznamenávejte do dokumentace - průběžně Zajistěte dostatek tekutin u lůžka pacienta do 24 hodin - primární sestra Edukujte ho o nutnosti dodržování pitného režimu za 24 hodin - do 1 hodiny - primární sestra Monitorujte příjem a výdej tekutin a zaznamenávat vše do dokumentace - průběžně -primární sestra Zajistěte rehabilitačního pracovníka, z důvodů nácviku správného dýchání a odkašlávání, z důvodů pooperační fáze Zdůrazněte pacientovi, správné vykašlávání - ihned - primární sestra Zajistěte hygienu dýchacích cest do 24hodin - primární sestra Dodržovat hygienické návyky při vykašlávání Zapojte rodinu do léčebného režimu do 24 hodin Podávejte léky a studené obklady na hrudník dle ordinace lékaře - primární sestra Sledujte laboratorní výsledky a psychický stav pacienta - průběžně Realizace: Nejprve jsme zhodnotila stav dýchání pacienta. Zajistila jsme vhodnou polohu a vhodné prostředí pro pacienta na pokoji. Zajistila jsem dostatek tekutin pacientovi u lůžka a zdůraznila mu nutnost pitného režimu. Poučila jsem o nutnosti správného vykašlávání. Podávala jsem léky dle lékaře. Sledovala pacientovu hemoptýzu a vykašlávání sputa a celkový stav. Veškeré informace o pacientovi jsem zaznamenávala do dokumentace. Hodnocení: Efekt byl úplný. Pacient pravidelně dýchá, ulevilo se mu po vhodné poloze a užívá medikace a studených obkladů. Jeho nálada byla někdy smutná z důvodů hemoptýzy. Neznalost, potřeba poučení o průběhu léčby, příznacích, z důvodů nedostatku informací, projevující se nedodržováním klidového režimu, verbalizací, dotazy. Cíl: KC- pacient zná význam dodržování léčebného režimu do 24 hodin DC- pacient zná veškeré potřebné informace a dodržuje léčebný režim do 1 týdne VK- pacient zná závažnost daného onemocnění do 3dnů - pacient umí používat vhodné metody k získávání stále nových informací do5dnů - pacient dovede hovořit o svých obtížích do48 hodin Intervence: Zhodnoťte stav informovanosti pacienta do 24hodin - primární sestra Podávejte pacientovi co nejvíce pravdivých informací do 1 týdne Buďte pacientovi na blízku během dne - průběžně - primární sestra Zajistěte vhodné prostředí k rozhovoru do 48hodin - primární sestra Nechte pacientovi dostatek prostoru na jeho otázky při každém kontaktu Zajistěte rozhovor s lékařem do 1 dne - primární sestra Zapojte rodinu pacienta do 24 hodin - primární sestra Edukujte rodinu ohledně onemocnění do 24 hodin Realizace: Pacientovi jsem vysvětlila důležitost a nutnost informací. Nechala jsem mu dostatek prostoru na kladení jeho otázek. Seznámila jsem s léčebným režimem nemocného rodinu a zajistila jsem spolupráci s lékařem. Byla jsem mu vždy na blízku. Dále jsem zajistila klidné a soukromé prostředí pro rozhovor. Poskytla jsem mu veškeré informace ohledně onemocnění. Hodnocení: Efekt úplný. Pacient má dostatek informací o svém onemocnění, dodržuje klidový režim. Infekce, riziko vzniku, z důvodů periferního žilného katétru a chronického onemocnění Cíl: KC- pacient zná příčiny zavedení i.v.kanyly do 2 hodin DC- pacient nejeví známky infekce do konce hospitalizace Intervence: Zhodnoťte stav a rizika vzniku infekce do 24 hodin - primární sestra Sledujte příznaky infekce (červenání, bolestivost, otok, poruchu hybnosti) - průběžně primární sestra Sledujte celkový stav pacienta - průběžně - primární sestra Veškeré sledování zaznamenávejte do dokumentace - průběžně Provádějte pravidelné kontroly intravenózního vstupu ráno a večer Zajistěte pravidelné a zcela aseptické převazy kanyly 2 denně, dle potřeby - primární sestra Při známkách infekce hlaste lékaři - ihned - primární sestra Sledujte laboratorní výsledky každý den Pacient zná zásady péče o PŽK do 1 dne Realizace : Sledovala jsem stav a okolí intravenóního vstupu. Prováděla jsem dvakrát denně kontroly a převazy dle potřeby, aseptický. Pacienta jsem seznámila se zásady v péči o PŽK a vysvětlila nutnost těchto kontrol. Zhodnocení: Efekt úplný. U pacienta nedošlo k rozvoji infekce, umí pečovat o PŽK. Aspirace, zvýšení riziko z důvodů hemoptýzy, kašle s nadměrnou produkcí sputa Cíl : KD- pacient zná rizika vzniku dušení do 24 hodin DC- pacient nemá projevy aspirace do konce hospitalizace Intervence :y - ihned - primární sestra Zajistěte pacientovi vhodnou polohu - ihned - primární sestra Zajistěte signalizací u lůžka - ihned - primární sestra Sledujte celkový stav pacienta - průběžně Monitorujte fyziologické funkce ( dýchání hemoptýzu, kašel, teplotu, krevní tlak (dále jen TK), puls, stav vědomí) Sledujte stav dýchání, příměsi, vykašláváni sputa, příměsi krve Vše zaznamenávejte do dokumentace Veškeré změny hlaste lékaři Zajistěte dostatek tekutin u lůžka - ihned - primární sestra, hodně zapíjet stravu Realizace : Nejprve jsem zhodnotila celkový stav pacienta, zajistili jsem vhodnou polohu a signalizaci u lůžka. Pravidelně jsem monitorovala fyziologické funkce stav dýchání, příměsi hemoptýzu a celkový stav pacienta. Vše jsem zaznamenávala do dokumentace. Zajistila jsem pacientovi dostatek tekutin u lůžka. Zhodnocení: efekt úplný. U pacienta nedošlo k aspiraci. Tělesná teplota, riziko poruchy regulace z důvodů nádorového procesu Cíl : KC- pacient zná příčiny vzniku febrilií do 48 hodin DC- pacient má fyziologickou tělesnou teplotu do 2dnů Intervence Zhodnottě stav tělesné teploty - ihned - primární sestra Zajistěte vhodné tekutiny k lůžku nemocného - ihned - primární sestra Provádějte pravidelné kontroly a měření tělesné 2 denně Nabízejte nemocnému tekutiny - při každém kontaktu Vše zaznamenávejte do dokumentace - průběžně Sledujte laboratorní výsledky - průběžně Podávejte léky ke snížení teploty - ihned- primární sestra Monitorujte celkový stav, fyziologické funkce Realizace: Pravidelně jsem kontrolovala tělesnou teplotu, celkový stav a vše zaznamenávala do dokumentace. Také jsem pacientovi zajistila dostatek tekutin u lůžka. Sledovala příjem a výdej tekutin za24 hodin. Zhodnocení: Efekt úplný. U pacienta nedošlo během hospitalizace k poruše termoregulace. Pacient si sám sledoval tělesnou teplotu a vše hlásil. 4. Edukace pacienta 4.1 Edukační záznam (viz příloha č.l) 4.2 Edukační plán Edukační diagnosa: Neznalost potřeba poučení o dechové gymnastice, hygieně dýchacích cest a správnému odkašlávání z důvodů základního onemocnění, projevující se verbalizací, kladením otázek, špatným odkašláváním. Cíl: KC - Pacient zná nutnost správné hygieny v péči o dýchací cesty do 24 hodin DC - Pacient dodržuje správné odkašlávání a dechové cvičení do 5 dnů. VK - Pacient zná důležitost těchto opatření do 24 hodin - Pacient dovede používat cviky do 1 týdne - Pacient umí pečovat o své dýchací cesty do 3 dnů Intervence: - Zhodnottě stav informovanosti do 2 hodin - primární sestra - podávejte co nejvíce informací - průběžně - zajistěte vhodné prostředí pro edukaci a dostatek pomůcek do 1 hodiny - poučte pacienta o nutnosti odkašlávání a vykašlávání hlenu, nic nezadržovat - pravidelně provádět kondiční a dechové cvičení s pacientem - průběžně - zajistěte konzultaci s rehabilitačním pracovníkem do 24 hodin - primární sestra - nechte pacientovi dostatek prostoru na otázky - buďte pacientovi na blízku během dne - průběžně - naučte pacienta používat pomůcky do 1 dne Realizace: Nejprve jsem zajistila vhodné prostředí pro edukaci. Odstranila jsem veškeré rušivé elementy. Vše jsem pacientovi vysvětlila. Zajistila jsem vhodné pomůcky. Nechala jsem pacientovi dostatek prostoru a času na otázky a názorné ukázky. Zajistila jsem konzultaci s RHC pracovníkem. Efekt: Efekt byl úplný. Pacient pochopil všechny probírané témata i názorné ukázky. Vše si vyzkoušel na sobě. Nechali jsem mu dostatek času na dotazy otázky. 4.2.1 Výukové cíle - kognitivní, afektivní Cílem je, aby pacient pochopil nutnost nácviku správného dýchání, odkašlávání, dechové gymnastiky a kondičního cvičení, které bude využívat v pooperační péči, pro zlepšení a usnadnění v péči o dýchací cesty a dýchání. Pacient bude spolupracovat a přijímat nové rady a poznatky v péči o dýchací cesty. 4.2.2 Podmínky - zájem pacienta Pacient jeví zájem o edukaci, jak správně nacvičovat dýchání, frekvenci, rytmus, dále správně odkašlávat, hygienu průdušek. Různé dechové cvičení, gymnastika, posilování inspiračních a expiračních svalových skupin. A také kondiční cvičení celého těla. 4.2.3 Organizační forma - individuální Organizační forma je individuální z důvodů velmi závažného onemocnění. Proto je nutné volit individuální přístup k pacientovi a k rodině. 4.2.4 Didaktické pomůcky - letáček, obrazová dokumentace, video Vzhledem k závažnosti nemoci, jsem zvolila letákovou instrukcí, jak správně cvičit, postup při dechové gymnastice a správném odkašlávání. Dále jsem pacientovi pustila video, jak správně by měl dýchat po operaci a také obrázky ohledně správné polohy. 4.2.5 Použité metody a) Verbálně b) Názorné obrazové ukázky c) Video záznamu 4.2.6 Tématické okruhy edukace a) Úvod b) Důležitost nácviku správného dýchání, dechové gymnastiky a odkašlávání c) Význam těchto technik d) Cíle dechové gymnastiky, kondičního cvičení, polohy e) Správnost postupů při cvičení f) Vlatní demostrace dechového cvičení (ukázka a nácvik) g) Otázky, odpovědi 4.2.7 Motivace k edukaci Není nutné zvyšovat motivaci nemocného k edukace. Pacient jeví velký zajem o edukac 4.2.8 Efekt Efekt je úplný. Pacient přijal nutnost a pochopil důležitost nácviku správného dýchání, dechové gymnastiky a polohy a v neposlední řade kondičního cvičení. Pacient v pravidelných intervalech nacvičuje dýchání, odkašlávánía spolupracuje s ošetřovatelským personálem a rehabilitačním pracovníkem. 4.2.9 Význam edukace Pacient se celkově zklidnil, již nepocituje takový strach. Zná nutnost předoperačního nácviku dýchání, dechové gymnastiky, polohu a kondičního cvičení a jeho využití v pooperačním období. 4.2.10 Kontrolní otázky pro sestru Kontrolní otázky Správné odpovědi Víte, jak překonat pocity strachu z pooperační péče o dýchací cesty a dýchání? Vlídným, trpělivým přístupem ke každému pacientovi. Se vším ho seznámit. Dostatek informací. Proč mohou pacienti odmítat edukaci před operací? Z důvodů nedostatečných informací o pooperační péči o dýchací cesty. Proč mají pacienti strach z pooperační péče dýchací cesty a zda budou moci dýchat? Z nedostatku informací a bojí se zeptat, jak to bude dál. 4.2.11 Postup při zaškolování - edukaci pacienta Nejprve jsem pacienta seznámila s nutností nácviku správného dýchání, dechové gymnastiky, odkašlávánía kondičního cvičení, polohy, před operací. S projeveným zájmem ze strany pacienta jsem získala pacienta pro společnou spolupráci. Poskytla jsem pacientovi obrazový náhled správnosti cvičení, polohy. Dále jsem pacientovi pustila videozáznam, jak správně dýchat a odkašlávat a také letáčky. Zajistila jsem dostatečné soukromí a vhodné prostředí při edukaci. Především jsem se snažila vycházet z pocitů pacienta a z jeho zájmu o edukaci. Edukace proběhla v ambulantní místnosti na plicním oddělení. Rozhovorem, diskuzí a názornými ukázkami, se mi podařilo získat pacienta k nácvikům dýchání, dechové gymnastice, správného odkašlávání i cvičení a polohy a rozptýlit především nejasnosti ohledně dýchání po operaci. 4.2.12 Kontrolní otázky pro pacienta Kontrolní otázky Správné odpovědi Proč je důležitý nácvik těchto postupů v péči o dýchací cesty? Pro lepší a hladší průběh v pooperačním období. Co vám nejvíc vadí při nácviku v predoperační péči? Zpravidla nic. Chápu nutnost cvičení. Víte co vše je součástí nácviku v péči o dýchací cesty? Nácvik správného dýchání a odkašlávání, dechové cvičení a kondiční cvičení. Víte, kdo vás poučí o péči o dýchací cesty? Ano, rehabilitační pracovník, a sestra. Víte, proč se musí naučit těchto postupů Protože po operaci, již nebude kdy, to už je před operací? třeba zahájit tyto postupy. 4.2 Souhrn a zhodnoceníedukace Edukace pacienta probíhala v klidném prostředí na plicním oddělrní. Pacient byl od prvního dne vstřícný a otevřený ke všem úkolům a otázkám. Velmi príjemné a lehce se s pacientem navazoval kontakt. Při nejasnostech ve výkladu a se hned na vše zeptal a vždy měl připravené otázky, které se týkaly tématu. Po skončení našeho edukačního rozhovoru jsem já i pacient měli velmi píjemný pocit, z nazbýraných vědomostí. Pozorovala jsem na pacientovi určitou míru zklidnění a porozumění. 4.3 Hodnocení ošetřovatelské péče a) hodnocení nemocným Pacient pochopil závažnost onemocnění a nutnost operace a další léčby. b) Hodnocení sestrou Snažila jsem se být pacientovi na blízku. Dále v tak závažné stavu být více empatická. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice nádorového onemocnění plic. Snažila jsem přiblížit patofyziologii nádorového proceu. Dále jsem se snažila rozpracovat teoretickou část, věnovanou karcinomu plic. Je to velmi závažné onemocnění se stoupajícím nárůstem počtu nemocných. Nejen u nás v České republice, ale dle WHO i na celém světě. Velmi často je rozhodující včasná diagnostika nemoci a rozpoznání příznaků. Často pacient vyhledá svého lékaře až s pokročilými známky nemoci, někdy až když u něho lékař objeví známky metastazujícíh změn. Během své praxe jsem sbírala podklady a informace nezbytné pro sepsání mé práce. Získávala jsem je nejen od pacienta, zdravotnického personálu, ale i od rodiny nemocného a jeho okolí. Stanovené cíle v ošetřovatelské péči jsem splnila, podrobně jsem rozpracovala jednotlivé složky ošetřovatelského procesu. Veškeré pacientovi aktuální i potenciální problémy jsem vytyčila a navrhla jejich další řešení. Dále jsem se věnovala edukaci v péči o pacientovi dýchací cesty, dechové cvičení, hygienu a péči o ně. Vše jsem pacientovi podrobně vysvětlila a názorně ukázala a posléze vyhodnotila. Při komunikaci s pacientem se nevyskytly žádné problémy či nejasnoti. Snažila jsem se splnit veškeré stanovené cíle, vše realizovat a poté kvalitně zhodnotit. „Zdraví je předpokladem všeho."(Miloš Kopecký) Seznam bibliografických odkazů 1. DYLEVSKÝ, I.: Anatomie a fyziologie člověka. Olomouc : Nakladatelství Epava, 1998. 429s. ISBN 80-901667-0-9 2. ČIHÁK, R.: Anatomie 2. 2.upravené a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing spol.s.r.o.,2002. 488s. ISBN 80-247-0143-X 3. NEUER, F.H.: Anatomický atlas člověka. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 608s. ISBN 80-247-0517-6 4. STŘÍTEVSKÝ, J.: Patoligie. l.vyd. Olomouc: Nakladetelství Epava, 2001. 338s. ISBN 80-86297-06-3 5. KLENER, P., HOMOLKA, J.,et kol: Vnitřní lékařství svazek lll.-Pneumonologie. lvyd. Praha: Galén, Univerzita Karlova, 2001. 124 s. ISBN 80-246-0369-1 6. PACOVSKÝ, V., STAŇKOVÁ, M.: Vnitřní lékařství, lvyd. Praha: Nakladatelství Scintia Media, spol s.r.o., 1996. 56s. ISBN 80-85526-55-7 7. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M.: Interníošetřovatelsví. lvyd. Praha: Grada Publishing,a.s., 2006. 280s. ISBN 80-247-1148-6 8. TEŘL, M.,a kolektiv autorů: Plicnílékařství, lvyd. Praha: Karolinum, Univerzita Karlova, 2004. 218s. ISBN 80-246-0820-0 9. KLENER, P.: Základy vnitřního lékařství. Praha: Karolinum, Univerzita Karlova, 1996. 170s. ISBN 80-7184-121-8 10. JAKOUBKOVA, J., et al: Trendy soudobé onkológie: Paliatvinímedicína, lvyd. Praha: Nakladatelství galén, 1998. 125s. ISBN 80-85824-78-7 11. ŠPÁSOVÁ,!., PAŘÁKOVÁ, Z., PRCHALOVÁ, E.:Ošetřovatelství- tuberkulóza, respirační insuficience, karcinom plic. Hradec králové: Nucleus H K, 2001. 175s. ISBN 80-86225-13-5 12. PETRUŽELA, L, KONOPÁSEK, B.: Klinická onkológie. Praha: Karolinum, Univerzita Karlova, 2003. 274s. ISBN 80-246-0395-0 13. MUSIL, J., PETŘÍK, F., TREFNÝ, M., a kolektiv autorů: Pneumonologie. Praha: Karolinum, Univerzita Karolova, 2005. 248s. ISBN 80-246-0993-2 14. SALAJKA, F., PAŘÁKOVÁ, Z., PRCHALOVÁ, E.: Novinky vpneumonologii. 1. vyd. Hradec Králové: Nadační fond pro léčbu a výzkum plicních přidružených onemocnění, 2006. 244s. ISBN 80-239-7293-6 15. KLEIN, J.: Chirurgie karcinomu plic. Praha: Grada Publishing, s.r.o., 2006. 206s. ISBN 80-247-1384-5 16. PEŠEK, M. et kol.: Bronchogenníkarcinom. Praha: Nakladatelství Galén, 2002. 237s. ISBN 80-7262-115-7 17. SPURNÝ, V., ŠLAMPA, P.: Moderní rádioterapeutické metody. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1999.118s. ISBN 80-7013-267-1 18. CHOVANCOVÁ, Z. VAŠKOVÁ, J.: Diagnóza nádor a co dál... průvodce životem nemocného z rakovinou. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, spol.s.r.o., 1998.104s. ISBN 80-7169-668-4 19. TRACHTENBERG, A.CH., BADALÍK, L, MALÍK, V.a kolektiv: Rakovina plúc. Martin: Vydavateľstvo Osveta, š.p., 1992. 348s. ISBN 80-217-0388-1 20. KOZEIROVÁ, B., ERBOVÁ, G., OLIVIEROVÁ, R.: Ošetrovateľstvo I. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 1995. 839s. ISBN 80-217- 0528-0 21. DOENGES, M. E., MOOREHOUSE, M. F.: Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2 přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, spol.s.r.o., 2001. 568s. ISBN 80-247-0242-8 22. Kolektiv autorů: Systémová enzymoterapie v onkologú. Praha: MUCOS Pharma CZ, s.r.o, 1999. 76s. ISBN neuvedeno 23. Časopis české onkologické společnosti a slovenské onkologické společnosti: Klinická onkológie, plicní komplikace u nemocných s maligními nádory. Masarykův onkologický ústav Brno, Česká lékařská společnost:Nakladatelství ApS Brno, spol.s.r.o. 1994. ISSN 0862-495X Seznam příloh Příloha č.l Edukace pacienta Příloha č.2 Barthelův test základní dovedností Příloha č.3 Beinstainova škála k hodnocení situace a rizik v oblasti dýchání Příloha č.4 Glasgow Coma scale Příloha č.5 Index tělesné hmotnosti Příloha č.6 Beckova sebeposuzovací stupnice deprese Příloha č.7 Hodnocení rizika vzniku dekubitů Seznam ilustrací a tabulek Příloha č.8 Obrazová ilustrace -Příloha č.9 Obrazová ilustrace -Příloha č.10 Obrazová ilustrace -Příloha č.ll Obrazová ilustrace - Pohled plic z mediální strany Plíce in situ Topografie plic RTG obraz plic Tabulka 1 Sedimentace 34 Tabulka 2 Biochemické vyšetření 34 Tabulka 3 Pulzníoxymetrie 34 Tabulka 4 ABR-Kapilární astrup 35 Tabulka 5 Hematologie -Krevní srážlivost 35 Příloha č.l ZÁZNAM O EDUKACI list č ....1............ JMÉNO, PŘÍJMENÍ: (iniciály) KJ ODDĚLENI: TRN 2.B LEKÁRSKA DIAGNÓZA: 1) Karcinom plic EDU KOVANÝ JE: □ PA pacient □ RO rodina □ OST ostatní 2) Hypertenze na terapii VZTAH K ZAŘÍZENI: □ hospitalizovaný 3) □ ambulantní 4) □ účastník vzdělávací akce 5) □ jiné: EDUKACE JE ZAMĚŘENA: □ vstupní informace POUŽÍVÁNÍ POMŮCEK, ZÁVISLOST ľ> JA PRÍSTROJI: □ jednorázové vzdělávání □ naslouchadla □ inzulín □ průběžné vzdělávání □ respirační terapie □ stomie □ reedukace □ zubní protéza □ medikace □ informace při propuštění □ berle/vozík □ neschopnost řeči □ □ dialýza □ □ medikace ovlivňující edukaci: □ forma edukace: reakce na edukaci: existující komunikační bariera: □ UK - ukázka □ DT - dotazy □ smyslová: □ sluch □ zrak □ chuť □ hmat □ čich □ LE -letáček □ VP - verbální pochopení □ fyzická: □ VE -verbálně □ O V - odmítnutí výuky □ jazyková □ cizí jazyk: □ VI - video □ NO - nutno opakovat □ řeč, čtení, psaní: □ afázie □dysfazie Dapraxie Ddyslexie □ koktání □ TV - televize □ NE - nezájem □ etnické: □ PI - písemně □ NP - neschopnost pochopit □ duchovní: □ IN - instrukce □ PD - prokázána dovednost □ psychické: □ stres □ úzkost □ deprese □ jiné □ □ □ neschopnost řeči □ afázie......................... □ jiné edukační potreba v oblasti: □ iatrogenní □ lékař □ sestra □ léky □ jiné □ 1. vnímaní zdraví □ 7. sebepojeti □ biorytmus □ „sova,, □ „skřivan,, □ bolest: □ ne □ ano □ 2. vyziva, metabolismus □ 8. role - mezilid. vztahy □ akutní nemoc □ ne □ ano □ prognóza: □ 3. vylučovaní □ 9. sexualita, repro. sch. plánovane tema edukace: □ 4. AKTIVITA, CVIČENI □ 10. stres., zatez. situace □ □ 5. spánek, odpočinek □ 11. vira, život. hodnoty □ □ 6. vnímaní, smysly □ 12. jine □ □ edukační anamnézu odebral/a, podpis: □ DNE: ZDROJ INFORMACI: □ odborná literatura EDUKAČNÍ ZÁZNAM - REALIZACE DATUM 3.-4.11. 2007 EDUKAČNÍ POTREBA V OBLASTI: TÉMA EDUKACE: FORMA EDUKACE: REAKCE NA EDUKACI: (VP) DOPORUCENI/RES 4 (Aktivita, cvičení) VP - Verbální pochopení - sledovat efekt Téma:Nácvik správného dýchání, od- DT- Dotazy - před odchodem kašlávání, dechová gymnastika, PD- Prokázaná dove- znovu prokonzulto\ kondiční cvičení dnost správnost dýchání a cvičení, nutnost oc Forma edukace: Verbálni vání -Správnost dehcové nastiky II. f. diagnostika III. f. plánování č. Ošetřovatelská diagnóza Cíle výsledná kritéria Intervence 1 Neznalost, potřeba poučení o KC-pacient zná nutnost - Zhodnotte stav informací d dechové gymnastice, hygieně dý- správné hygieny o v (primární sestra) chacích cest, správnému odkašlá- péči o dýchací cesty - podávejte pacientovi co nej vání, z důvodů základního one- do 24 hodin informací do 1 den(primárn mocnění, projebující se verbalizací DC- pacient dodržuje stra) kladením otázek, špatným od- správné odkašlávání, - Zajistěte vhodné prostředí, kašláváním a Dechové, cvičení edukaci a dostatek edukačr VK- pacient zná důleži- pomůcek a materiálu-průbě tost těchto opatření (primární sestra) do 24 hodin - Poučte ho o nutnosti vykáš - pacient dovede pou- hlenů- průběžně(primární s žívat cviky do ltýd. - cvičte s ním, zajistěte RHC - pacient umí pečovat covníka- primární sestra o své dýchací cesty - Nechte pacientovi dostatek do 3 dnů storu pro otázky - Budte pacientovi na blízku- běžně TÉMA EDUKACE: Nácvik Dechové gymnastiky, kondičního cvičení, správné dýchání a odkašlávání TEMA EDUKACE: Dechová gymnastika, kondiční cvičení, odkašlávání, správné dýchání EDUKATOR: Sestra EDUKANT: Pacient ORGANIZA PODMÍNKY: Zájem pacienta □ individui CAS: 3.11-4.11.2007 □ skupinové VÝUKOVÉ CILE: kognitivní, afektivní, psychomotorické DIDAKTICI Kognitivní, afektivní □ model □ zobrazení METODY: POUŽITÉ ME1 a) SLOVNÍ (, přednáška, letákem ) SLOVNÍ (, pří b) NÁZORNĚ DEMONSTRAČNÍ ( předvádění, demonstrace obrázků, video ) NÁZORNÉ DEA obrázků, vidi c) PRAKTICKÉ ČINNOSTI: ( nácvik pohybových činností) PRAKTICKÉ C MOTIVACE K OBSAH TÉMATU: OVĚŘOVANÍ Nutnost správného dýchání, cvičení a dokašlávání. □ průběžné Význam, charakter, podstata těchto technik. □ rozhovorem Důležitost odkašlávání v pooperačním období. □ zkoušením Nácvik dechové gymnastiky. □ prezentací Správné odkašlávání usnadní toaletu dýchacích cest. □ předveden Význam kondičního cvičení. □ Vhodné cviky v pooperačním období. EFEKT - EVAl □ ÚPLNÝ □ C SEBEHODNOI □ ÚPLNÝ □ C DOPORUČEN Příloha č.2 Barthelův test základních všedních činností. (ADL- Activity daily living) Činnost: Provedení činnosti: Bodové skóre 01. Najedení,napití Samostatně bez pomoci 10 S pomocí 05 Neprovede 00 02. Oblékání Samostatně bez pomoci 10 S pomocí 05 Neprovede 00 03. Koupání Samostatně nebo s pomocí 05 Neprovede 00 04. Osobní hygiena Samostatně nebo s pomocí 05 Neprovede 00 05. Kontinence moči Plně kontinentní 10 Občas inkontinentní 05 Trvale inkontinentní 00 06. Kontinence stolice Plně kontinentní 10 Občas inkontinentní 05 Inkontinentní 00 07. Použití WC Samostatně bez pomoci 10 S pomocí 05 Neprovede 00 08. Přesun lůžko-židle Samostatně bez pomocí 15 S malou pomocí 10 Vydrží sedět 05 Neprovede 00 09. Chůze po rovině Samostatně nad 50 metrů 15 S pomocí 50 metrů 10 Na vozíku 50 metrů 05 Neprovede 00 10. Chůze po schodech Samostatně bez pomocí 10 S pomocí 05 neprovede 00 Hodnocení stupně závislosti Hodnocení: Závislost Body Vysoce závislý 00-40 bodů Závislost středního stupně 45-60 bodů Lehká závislost 65-95 bodů nezávislý 96 -100 bodů Hodnocení bylo provedeno dne 2.11.2007. Pacient získal 100 bodů. Je zcela nezávislý. Příloha č.3 Bienstein škála k hodnocení situace a rizik v oblasti dýchání. Ochota spolupracovat Ochoten kontinuálně spolupracovat 0 Spolupracuje na požádání 1 Občas spolupracuje 2 Nechce nebo nemůže spolupracovat 3 Současné plicní onemocnění Nemá žádné 0 Lehké infekce v oblasti nosu a úst 1 Infekce v průduškách 2 Plicní onemocnění 3 Prodělané plicní onemocnění Neprodělal žádné 0 V posledních 3 měsících prodělal lehké plicní onemocnění 1 V posledních 3 měsících prodělal plicní onemocnění s těžkým průběhem 2 Plicní onemocnění s následky na dýchacích cestách 3 Porucha imunity Není 0 Lehké oslabení imunity,které nesouvisí s generalizovanou infekcí 1 Výraznější porucha imunity 2 Úplné selhání imunity 3 Protracheální manipulace Žádné výkony v dýchacích cestách 0 Ošetřovatelské výkony v nose a v ústech 1 Oronasální odsávání 2 Endotracheální odsávání 3 Kuřák/pasivní kuřák Nekouří a nebývá v zakouřené místnosti 0 Méně než 6 cigaret denně/bývá v zakouřené místnosti 1 Kouří denně 6-15 cigaret denně/v blízkém okolí jsou kuřáci 2 Intenzivní kuřák 3 Bolest Nemá 0 Lehce trvalá bolest 1 Silnější bolest bez vlivu na dýchání 2 Silná bolest ovlivňující dýchání 3 Porucha polykání Žádná 0 Porucha polykání tekutin 1 Porucha polykání tekuté a kašovité stravy 2 Porucha polykání veškeré stravy a slin 3 Omezení pohybu Žádné 0 Porucha kompenzovaná holiči změnou držení těla 1 Pobyt na lůžku,pouze sezení v křesle 2 Úplné omezení pohybu,pouze na lůžku 3 Povolání ohrožující plíce Nevykonává takové povolání 0 Pracoval 1-2 roky v zaměstnání ohrožující plíce 1 Pracoval 2-10 let v zaměstnání ohrožující plíce 2 Více než 10 let ve zvlášť exponovaném prostředí 3 Intubační narkóza/respirátor Nebyly v posledních 3 týdnech 0 Krátká intubační narkóza (do 2 hodin) 1 Déletrvající narkóza (nad 2 hodiny 2 Několik narkóz nebo napojení delší než 12 hodin 3 Stav vědomí Při vědomí 0 Somnolence 1 Sopor 2 Koma 3 Hloubka dechu Dýchá bez námahy 0 Dýchá namáhavě 1 Těžká dusnost 2 Dechová frekvence 14-20 dechů/min. 0 Přechodně nepravidelná tachypnoe / bradypnoe 1 Pravidelná trvalá tachypnoe / bradypnoe 2 Pravidelné patologické,hluboké nebo povrchní dýchání/ střídání tachypnoe a bradypnoe 3 Léky tlumící dýchání Žádné nedostává 0 Občas dostává léky tlumící dýchání 1 Pravidelně dostává léky tlumící dýchání 2 Dostává léky s výrazným tlumícím účinkem např. morfin,barbituráty 3 Hodnocení: hodnocení bylo provedeno dne 2.11.2007. Pacient dosáhl 5 bodů. Není ohrožen. Bodové vyhodnocení 00-06 Není ohrožen 07-15 Ohrožen 16-45 Vysoce ohrožen (eventuálně poruchy dýchání jsou již přítomny) Příloha č.4 Glasgow Coma Scale Otevření očí Spontánně 4 Na oslovení 3 Na bolest 2 Žádná odpověď 1 Nejlepší motorická odpověď Vyhoví příkazům 6 Lokalizuje bolestivý podnět 5 Normální flexe na bolest 4 Spastická flexe na bolest 3 Extenze na bolest 2 Žádná odpověď 1 Nejlepší slovní odpověď Orientován 5 Dezorientován 4 Neadekvátní slova 3 Nesrozumitelné zvuky 2 Žádná odpověď 1 CELKEM: 15 Hodnocení proběhlo dne 2.11.2007. Pacient dosáhl celkový počet bodů 15. Není ohoržen na stavu vědomí. Příloha č.5 Index tělesné hmotnosti (BMI) INDEX TĚLESNÉ HMOTNOSTI (BMI) BMI = hmotnost (kg) / výška2 (m) BMI Kategorie (podle WHO IOTF) Zdravotní rizika <18,5 Podváha Malnutrice 18,5 - 24,9 Normální rozmezí Minimální 25,0-29,9 Nadváha <26,9 lehce zvýšená >27,0 zvýšená 30,0 - 34,9 Obezita -1.stupeň Středně vysoká 35,0-39,9 Obezita - II.stupeň Vysoká >40,0 Obezita - III. stupeň Velmi vysoká Hodnocení bylo provedeno dne 2.11.2007. Pacientův index tělesné hmotnosti je 24. Pacient nemá riziko obezity. Příloha č.6 Beckova sebeposuzovací stupnice deprese 01. Nálada 0 -nemám smutnou náladu 1 -cítím se poněkud posmutnělý,sklíčený 2 -jsem stále smutný nebo sklíčený a nemohu se z toho dostat 3 -jsem tak smutný nebo nešťastný,že to nemohu už snést 02. Pesimismus 0 -do budoucnosti nepohlížím nijak pesimisticky nebo beznadějně 1 -poněkud se obávám budoucnosti 2 -vidím,že se už nemám na co těšit 3 -vidím,že budoucnost je zcela beznadějná a nemůže se zlepšit 03. Pocit neúspěchu 0 -nemám pocit nějakého životního neúspěchu 1 -mám pocit,že jsem měl v životě více smůly a neúspěchu než obvykle lidé mívají 2 -podívám-li se zpět na svůj život,vidím,že je to jen řada neúspěchů 3 -vidím,že jsem jako člověk(otec,manžel a pod) v životě zcela zklamal 04. Neuspokojení z činnosti 0 -nejsem nijak zvlášť nespokojený 1 -nemám z věcí takové potěšení, jako jsme míval 2 -už mne netěší skoro vůbec nic 3 -ať dělám cokoliv,nevzbudíto ve mne sebemenší potěšení 05. Vina 0 -necítím se nijak provinile 1 -občas cítím,že jsem méněcenný,horší než ostatní 2 -mám trvalý pocit viny 3 -ovládá mne pocit,že jsem zcela bezcenný,zlý provinilý člověk 06. Nenávist k sobě samému 0 -necítím se zklamán sám sebou 1 -zklamal jsem se sám v sobě 2 -jsem dost znechucen sám sebou 3 -nenávidím se 07. Myšlenky na sebevraždu 0 -vůbec mi nenapadne na mysl,že bych si měl něco udělat 1 -mám někdy pocit,že by bylo lépe nežít 2 -často přemýšlím jak spáchat sebevraždu 3 -kdybych měl příležitost,tak bych si vzal život 08. Sociální izolace 0 -neztratil jsem zájem o lidi a okolí 1 -mám poněkud menší zájem o společnost lidí než dříve 2 -ztratil jsem většinu zájmu o lidi a jsou mi lhostejní 3 -ztratil jsem veškerý zájem o lidi a nechci s nikým nic mít 09. Nerozhodnost 0 -dokážu se rozhodnou v běžných situací 1 -někdy mám sklon odkládat svá rozhodnutí 2 -rozhodování v běžných věcech mi dělá obtíže 3 -vůbec v ničem se nedokážu rozhodnout 10. Vlastní vzhled 0 -vypadám stejně jako dříve 1 -mám starosti,že vyhlížím staře nebo neatraktivně 2 -mám pocit,že se můj zevnějšek trvale zhoršil,takže vypadám dosti nepěkně 3 -mám pocit,že vypadám hnusně až odpudivě 11. Potíže při práci 0 -práce mi jde od ruky jako dříve 1 -musím se nutit, když chci něco dělat 2 -dá mi velké přemáhání,abych cokoliv udělal 3 -nejsem schopen jakékoliv práce 12. Únavnost 0 -necítím se více unaven než obvykle 1 -unavím se snáze než dříve 2 -všechno mne unavuje 3 -únava mne zabraňuje cokoli udělat 13. Nechutenství 0 -mám svou obvyklou chuť k jídlu 1 -nemám takovou chuť k jídlu jak jsem míval 2 -mnohem hůře mi teď chutná jíst 3 -zcela jsem ztratil chuť k jídlu Hodnocení: Hodnocení: 00 - 08 event. 09 Norma 09-24 Lehká až střední deprese 25 a více Těžká deprese Hodnocení bylo provedeno dne 3.11.2007. Pacient dosáhl 4 bodů. Pacient je bez rizika vzniku deprese. Příloha č.7 Nortonové Hodnocení rizika vzniku dekubitů - rozšířená stupnice Schopn ost spolupr áce Věk Stav pokožky Další nemoci Tělesn ý stav Stav vědomí Pohybli vost Inkontin ence Aktivit a Upln á 4 00 10 4 Norm ální 4 Žádné 4 Dobrý 4 Dobrý 4 Úplná 4 Není 4 Chodí 4 Malá 3 11 30 3 Alergi e 3 Horeč ka Diabe tes Anemi e Karcin om Kache xie Obezi ta On.cé v A jiné Podle závažnosti nemoci 3-1 Zhorš ený 3 Apatick ý 3 Částeč ně omeze ná 3 Občas 3 Dopro vod 3 Částe čná 2 31 60 2 Vlhká 2 Špatn ý 2 Zmate ný 2 Velmi omeze ná 2 Převážn ě močová 2 Sedač ka 2 Žádná 1 na d 60 1 Suchá 1 Velmi špatn ý 1 Bezvěd orní 1 žádná 1 Stolice i moč 1 Upout án na lůžko 1 Zvýšené nebezpečí vzniku dekubitu je u nemocného,který dosáhne méně než 25 bodů (čím méně bodů,tím vyšší riziko) Pacient dosáhl 31bodů. Hodnocení bylo odebráno 2.11.2007 . Pacient je bez rizika proleženin. tona č.8 Obrazová ilustrace - Pohled plic z mediální strany pravá plíce ■jli^k vlena vutxlavu olkk vrtu brachtoceptulira .iltjjc I íetita otnk vena cava supeno* lobus ujperiur iiblovl k/jnlaktu i thymem a tukovou tkám pfednlbo hotn*o meťiaKina ITJIgll JflleflUT hilut uulimm thtuia >....» .1 :«,. r plíce inp«e»skj caiifiaca liivura K?jj pi avé pfc< e lobut m*diu» nink vi-nj QM inlertui iac*> diajrif jnivjtcj lobut obiatf kontaktu « tracneou a |k-nem lisuira ubbouj levě pBcr iituk .ircyí aortae ptrura irejrvá plornjl anerta pulmonaVi sini»ia **etia« Ivonchules sHirtUae brunthui pnncipaliv unislei venjc pulmonaiei supe/lote* iintstfae nodi lymphabci bionchopulmonalež lobu» inferiur vena putmunalis o«enof uni&tra oni* tom descenciens iiMign inlenni levŕ pilce ip*?x i ijlmiinii. ijWjsi kuntaktu i liaítvinj asi knnrakrii v |Kiinni Osi vena azvgoi um :>!>)»( ju.i pravé pifce ra tri: u plocha i uiunUiuilubaiiv Mjpeiiui ile»tei lepailerialmi amvuie pulniinalřn drxtrar arteiia binnchlalis dntrj bi uncHu!. lobiirts ripdtts dextn venae puUnonales íupenwei dextrar noili lymptvitto :nopi " bronchapulrminarW vrut pufcnotuln inlepúf e> mfenor IKk llrnu 'llgamenluiľ pirlmimale rnargn míeríor ape> ntiux arieru uihctavia tnk vena In .11 In-1, .-i..'- ji- .. otrtk t 2ebni "~ma/Ru antenoi ubknt kontaklu v Ihymem a tukuvuu tkán předl tibu hniniho medusrína Inbu* »upeiii>r ~-hllm pur/nunb - irnpittuo cardlaca liRamentum pulmonale mcisufa carriiaca — Mm oblicjiia levé pifce nn omo^xácm. VewmhfKmkut« Hemnhyaidws marmhnum ttrrni \ ■nuMľukrt ilerin,dcidoíiii,|.,irici.-5 vena juijuljns e«(erna "frura. mulu ivvrf/noijl davluila muuulm pectoufa maiot PectOfih niinoř tracheu | n?na (hvtij,i)„ ňfcno, ■i'trria cí.-oiu i ommunis HjhuIíkk .ole-nj nervat phreraun musculuí Kjlrnu* anletini Aiciirt ihnmckuj plrxui btachiulii / y artena ei v-u5 »photdeu» Příloha č. 11 Obrazová ilustrace - RTG obraz plic 12