OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA S HYPERFUNKCÍ ŠTÍTNÉ
ŽLÁZY
Bakalářská práce
JANA ROZSYPALOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S V PRAZE
PhDr. et Mgr. Dana Ralbovska
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Studijní obor: Všeobecná sestra
Datum odevzdání práce: 2008-03-31
Datum obhajoby:
2
Praha 2008
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Hyperfunkce štítné žlázy“ vypracovala
samostatně a veškerou literaturu, kterou jsem použila, jsem uvedla v seznamu literatury.
Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla používána ke studijním
účelům.
V Praze
…………………………… (Jana Rozsypalová)
3
Abstrakt:
Rozsypalová, Jana
Hyperfunkce štítné žlázy
Bakalářská práce
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář všeobecná sestra
Školitel: PhDr. et Mgr. Dana Ralbovská
Praha 2008
Tato bakalářská práce se zabývá onemocněním štítné žlázy. Podrobněji se
zaměřujeme na její hyperfunkci. Cílem naší práce v teoretické části je seznámení
s obecnou problematikou štítné žlázy a poté zaměření na její onemocnění, na
hyperfunkci.
V úvodu práce jsme popsaly anatomii a fyziologii. Snažily jsme se popsat
základní informace o onemocnění a štítné žlázy. Podrobněji jsme se zaměřily na
samotnou hyprefunkci štítní žlázy, kde popisujeme tyreotoxikózu podle Gravesovy –
Basedowovy choroby. Dále se zaměřujme na klinický obraz, diagnostiku, vyšetření a
léčbu.
V praktické části se zabýváme ošetřovatelským procesem a ošetřovatelskou
problematikou hyperfunkce štítné žlázy, kde je naším cílem popsat ošetřovatelskou péči
o pacienty s hyperfunkcí a edukovat je o správném chování a životosprávě při tomto
onemocnění.
Klíčová slova: štítná žláza, problematika, onemocnění, ošetřovatelská péče.
Summary:
This bachelor work deals with thyroid illnesses, mostly on thyroid hyperfunction. The
target of this work in theoretical part is introducing thyroid illness problems generally
4
and than aim at illnesses, especially on hyperfunction. At the beginning of the bachelor
work we described anatomy and physiology. We try describing a basic illnesses and
target to the thyroid hypefunction, where we describe thyrotoxicosis according to
Graves – Basedow illness. Then we survey on clinical picture, diagnostics, investigation
and medications.
In the operative part we deal with attendant procedures and attendant thyroid
hyperfunction problems, where we want to describe attendant care of patients
with thyroid hyperfunction and inform them about true manner and about way of living
with this illness.
Key words: thyroid, problems, illnesses, attendant care
5
Poděkování:
Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce paní PhDr. et Mrg. Daně Ralbovske
za konzultace a odborné rady.
Děkuji také pracovníkům berounské nemocnice, zejména MUDr. Boženě Toncrové za
poskytnuté informace, rady a konzultace.
V neposlední řadě bych poděkovala pedagogickému sboru Vysoké školy zdravotnické,
o.p.s. v Praze za trpělivost a profesionální přístup v celém průběhu mého studia.
Dále bych ráda poděkovala celé své rodině a svým blízkým za podporu v průběhu
celého studia.
6
Předmluva:
Téma práce vznikla ve snaze zaměřit se v dané problematice na samotné
onemocnění a ošetřovatelský proces jenž ve své práci všeobecná sestra v péči o
pacienta s hyperfunkcí štítné žlázy, používá jako významného nástroje kvality péče.
Výběr téma práce byl ovlivněn studiem oboru všeobecná setra a taky absolvováním
klinických cvičení na interních odděleních nemocnic v Praze. Materiál jsme čerpaly jak
z knižních, tak i z časopiseckých a internetových zdrojů .
Práce je určena studentům oboru všeobecná setra a mohou v ní najít podnětné rady
sestry o pacienta s hyperfunkcí štítné žlázy.
7
Obsah
ÚVOD ..........................................................................................................................9
1 ANATOMIE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY..................................................................................10
2 FYZIOLOGIE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY ...............................................................................11
2.1 Činnost štítné žlázy...........................................................................................11
2.2 Hormony štítné žlázy........................................................................................12
2.3 Regulace............................................................................................................12
2.4 Nedostatek hormonů štítné žlázy......................................................................12
3 ONEMOCNĚNÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY ............................................................................13
3.1 Hyperfunkce štítné žlázy...................................................................................13
3.1.1 Charakteristika. ...........................................................................................13
3.1.2 Epidemiologie. ............................................................................................13
3.1.3 Příčiny. ........................................................................................................14
3.1.4 Příznaky.......................................................................................................14
3.1.5 Vyšetřovací metody. ...................................................................................15
3.1.6 Léčba...........................................................................................................16
3.2 Hyperfunkce štítné žlázy podle Gravesovy – Basedowovy choroby................17
3.2.1 Příčiny. ........................................................................................................18
3.2.2 Příznaky.......................................................................................................18
3.2.3 Vyšetřovací metody. ...................................................................................19
3.2.4 Léčba...........................................................................................................20
3.3 Hypotyreoza......................................................................................................22
3.3.1 Základní rozdělení.......................................................................................22
3.3.2 Příčiny. ........................................................................................................22
3.3.3 Klinické projevy..........................................................................................23
3.3.4 Laboratorní vyšetření. .................................................................................24
3.3.5 Léčba...........................................................................................................24
3.4 Vrozené vývojové poruchy štítné žlázy............................................................24
3.5 Nemoci z nedostatku jodu.................................................................................24
3.5.1 Klasifikace...................................................................................................25
3.6 Eufunkční Struma .............................................................................................25
8
3.6.1 Klasigikace podle WHO. ............................................................................25
3.7 Záněty štítné žlázy ............................................................................................26
3.7.1 Nejčastěji záněty vznikají. ..........................................................................25
3.8 Nádory štítné.....................................................................................................26
3.8.1 Rozdělení nádorů. .......................................................................................28
4 OBECNĚ ENDOKRINOLOGIE ...............................................................................29
5 PRAKTICKÁ ČÁST..................................................................................................29
5.1 Identifikační údaje ............................................................................................29
5.2 Výtah z lékařské dokumentace .........................................................................29
5.3 Kazuistika .........................................................................................................30
5.3.1 Subjektivní symptomy pacientky................................................................30
5.3.2 Nynější fyziologické funkce, vyšetřené sestrou..........................................30
5.3.3 Rozhovor s pacientkou dle modelu M. Gordonové. ...................................31
5.3.4 Ošetřovatelské problémy.............................................................................35
5.3.5 Ošetřovatelské diagnózy. ............................................................................36
6 ZÁSADY OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U HYPERFUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
PŘI HOSPITALIZACI...............................................................................................44
7 SEZNAM ZKRATEK................................................................................................48
8 SEZNAM TERMÍNŮ ................................................................................................49
ZÁVĚR ...........................................................................................................................50
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................51
PŘÍLOHY .......................................................................................................................53
9
Úvod:
Téma hyperfunkce štítné žlázy jsem si vybrala, protože se zajímám o
endokrinologickou problematiku, zejména o činnost štítné žlázy. Na onemocnění štítné
žlázy jsem se zaměřila obecně a poté se hlouběji rozepisuji o samotné hyperfunkci štítné
žlázy. Dále se věnuji ošetřovatelskému procesu a správné životosprávě s tímto
onemocněním.
Tato problematika patří mezi významné oblasti tyreoidální endokrinologie. Jde o
onemocnění, které se vyskytuje ve všech věkových skupinách, nejčastěji po 40 roce
života s převahou onemocní ženy. Nejčastější projev hyperfunkce štítné žlázy je
Gravesova – Basedowova choroba.
Důležitou částí mé bakalářské práce je ošetřovatelská péče o nemocné.
10
1 Anatomie štítné žlázy:
Štítná žláza je nepárový orgán umístěný na krku v oblasti štítné chrupavky. Je
tvořena pravým a levým lalokem a spojovacím můstkem. Ve tvaru připomínajícího
motýla s roztaženými křídly. Štítná žláza je opouzdřena, v jejím zadním pouzdře jsou
lokalizována příštítná tělíska. Štítná žláza je v intimní vztahu s jícnem, k průdušnici a ke
vratným nervům. Štítná žláza patří mezi bohatě prokrvené orgány, bohatá je rovněž
lymfatická drenáž. Normální štítná žláza není při pohledu na krk vidět. Váha štítné
žlázy v dospělém věku je 15 – 20 gramů, může kolísat, je ovlivněna geografickými,
pohlavními a věkovými rozdíly. U žen je štítná žláza větší než u mužů a ve stáří
atrofuje.
Obrázek 1, s. 52
11
2 Fyziologie štítné žlázy:
Štítná žláza je součástí endokrinního systému. Štítná žláza produkuje
tyreoideální hormony – jodované aminokyseliny. Hormony se dostávají přímo do krve,
jejím prostřednictvím do cílových tkání, kde ovlivňuje především látkovou přeměnu
tzv. metabolismus. Štítná žláza produkuje 3 hormony. První dva – tyroxin a
trijodtyronin. Třetí hormon – kalcitocin – zadržuje v těle vápník.
2.1 Činnost štítné žlázy:
Činnost štítné žlázy je řízena z adenohypofýzy (přední lalok hypofýzy tvořící
hormony, které řídí další žlázy s vnitřní sekrecí např. štítnou žlázu) tyerostimulujícím
hormonem (TSH) je přímo zodpovědný za růst štítné žlázy a vydávání většího množství
jejích hormonů do krve.
Podvěsek mozkový reguluje činnost buněk štítné žlázy. Jestliže zaznamená
pokles hormonů štítné žlázy informací přímo z krve nebo vyšších nervových center
mozku, zareaguje uvolněním hormonu TSH do krevního oběhu. Naopak, příliš velké
množství hormonů štítné žlázy v krvi způsobí, že podvěsek mozkový přestane vydávat
hormon TSH.
Štítná žláza produkuje hormony T3, T4. K produkci hormonů potřebuje jód,
který je v dnešní době obsažen v jódisované soli. Potřebná denní dávka jodu představuje
150 - 200µg . V pubertě a těhotenství se odporučuje dvojnásobný příjem.
Zde uvádíme příklad množství jodu v potravě:
• Máslo 50 - 620 µg jodu na 1 kg
• Mateřské mléko 50 – 60 µg jodu na 1 kg
• Mořské ryby 30 – 80 µg jódu na 1 kg
• Vepřové maso 340 – 1400 µg jódu na 1 kg
12
• Jablka 16 – 280 µg jódu na 1 kg
• Pitná voda 2 µg jódu na 1 l
(1, 3,13)
2.2 Hormony štítné žlázy
Hormony štítné žlázy: tyroxin (T4) je jeden ze tří důležitých hormonů
produkovaných ve folikulárních buňkách štítné žlázy. Tyroxin váže v těle jód a
ovlivňuje látkovou výměnu v tělních buňkách a trijodtyronin (T3) je hormon, který
vzniká převážně dejodací tyroxinu (T4). Ovlivňuje oxidace v lidském těle,
termoregulaci a urychluje odbourávání tuků a cukrů v organismu. Jsou to hormony
produkované folikulárními buňkami štítné žlázy. Součástí molekul těchto hormonů je
jód, který buňky aktivně vychytávají z krve a k produkci hormonů je bezpodmínečně
nutný.
Obrázek 2, Obrázek 3, s. 52 - 53
2.3 Regulace:
Sekrece hormonů štítné žlázy musí být přísně regulována, aby se udržela
homeostáza.
2.4 Nedostatek hormonů štítné žlázy:
Dojde-li k poklesu hladiny hormonů štítné žlázy pod fyziologickou úroveň,
objeví se projevy nedostatku hormonů. Velmi často je způsoben nedostatkem jódu v
potravě. Navenek se to projeví jako zvětšení štítné žlázy - struma. U nenarozených dětí
a novorozenců jsou důsledky vážnější - při nedostatku hormonů během vývoje mozku je
důsledkem mentální retardace. Včasné léčení hormonální substitucí je ve většině
případů bezproblémová a substituční terapie nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky.
13
3 Onemocnění štítné žlázy
3.1 Hyperfunkce štítné žlázy:
3.1.1 Charakteristika:
Zvýšená činnost štítné žlázy je syndrom charakterizovaný zvýšenou sekrecí
tyreoidálních hormonů a současnou odpovědí periferních tkání na tuto zvýšenou
sekreci.
Zvýšené hodnoty T3, T4, snížené hodnoty TSH. Při hyperfunkci štítné žlázy
dochází k vyššímu výdeji hormonů štítné žlázy, které neodpovídají fyziologickým
potřebám organismu. Vysoká hladina hormonů cirkulující v krvi způsobuje zvýšení
metabolismu (látkové výměny), což se odráží ve změně funkce téměř všech systémů v
lidském těle.
Jde o stav, kdy sekrece hormonů štítné žlázy neodpovídá aktuálním potřebám
organismu. Nepřiměřeně zvýšená sekrece tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3) vyvolá
chorobný stav, který se projevuje subjektivními potížemi a charakteristickým klinickým
a laboratorním nálezem. Onemocnění postihuje organismus jako celek. Obvykle v mládí
převládá metabolická a nervová symptomatologie (nervozita, neklid, hubnutí atd.), ve
vyšším věku symptomatologie oběhová (poruchy srdečního rytmu, oběhová
dekompenzace atd.).
3.1.2 Epidemiologie:
V minulosti převládal názor, že hyperfunkce je nejčastější tyreopatií v běžné
populaci. Výskyt tyreotoxikózy není zanedbatelný, podle literárních údajů z různých
14
oblastí se vyskytuje u 0,2 – 1 % populace. U toho onemocnění je globální analýza
genetických a vnějších vlivů téměř nemožná.
Jak uvádí odborná literatura většina forem tyreotoxikózy postihuje častěji ženy
(poměr 4 – 6 : 1). Věková závislost je výrazná u některých forem.
Přesné údaje o výskytu tyreotoxikózy v naší populaci nejsou v současné době
k dispozici, analogicky s obdobnými oblastmi Evropy a severní Ameriky se jejich
výskyt odhaduje 0,3 – 1 % populace s převahou žen.
(14)
3.1.3 Příčiny:
Název hypertyreóza a tyreotoxikóza se používá bez ohledu na etiologii. Jde o
syndrom různé etiologie, především o chorobu Gravesovu – Basedowovu, která je její
nejčastější příčinou jak v Evropě, tak v USA. Méně častou příčinou je autonomie
tyreoidey při nodózní strumě, další příčiny jsou méně časté.
Jak uvádí odborná literatura hyperfunkce štítné žlázy má celou řadu příčin.
Některé jsou časté, jiné vzácné. 95 % hypertyreoz tvoří Gravesova – Basedowova
choroba.
(7, 12)
3.1.4 Příznaky:
Příznaky, které tvoří klasický obraz onemocnění se nemusí projevovat stejně
intenzivně a řada z nich může i chybět.
Příznaky, spojené s hyperfunkcí štítné žlázy bývají často skryty pod obrazem
různých zdravotních problémů, které mají nemocní během života nebo je pacienti sami
dlouhodobě přičítají nervozitě v určitých stresujících životních situacích. A tak se stane,
že uplyne řada týdnů, než si pacient uvědomí, že je nemocný a vyhledá lékaře.
15
Příznaky lze dle odborné literatury dělit na:
• Zvětšení štítné žlázy: difuzní struma, při delším trvání uzlová struma
• Vír nad štítnou žlázou: poslechem zjistíme vír nad štítnou žlázou, který je
způsobený velkým krevním zásobením žlázy při její hyperfunkci
• Psychomotorika: neklid, nesoustředěnost, třes, potíže při chůzi na schodech
• Hmotnost: úbytek na váze při zvýšené chuti k jídlu, snížení svalové síly
• Kůže: teplá, zpocená, návaly horka
• Srdeční činnost: tachykardie, poruchy rytmu, palpitace, fibrilace síní, dušnost
• Nervová činnost: překotnost, nesoustředěnost, třes
• Gastrointestinální: pocit hladu, pocit žízně
• Kosti: snadnější vznik zlomenin
• Vyprazdňování moče a stolice: průjem, fyzikální známky urychlené pasáže,
častější močení
• Pohyb: adynamie, atrofie kořenového a dýchacího svalstva
• Spánek: nespavost, rychlá únava
• Oči: exoftalmus, poruchy konvergence, otok víček, pocit písku v očích, záněty
rohovky
• Reflex: zvýšený reflex Achillovy šlachy
• Řeč: rychlá, vzrušená řeč
• Vlasy: vypadávání vlasů, řídnutí obočí
• Nehty: zvýšená lomivost nehtů
• Psychický stav: depresivní naladění, nervozita, úzkost, občasné agresivní
chování
• Termoregulace: nesnášenlivost tepla
• Laboratorně: zvýšené hodnoty fT3, fT4, snížené hodnoty TSH, snížená hladina
cholesterolu
3.1.5 Vyšetřovací metody:
16
Vyšetřovací metody lze dle odborné literatury dělit na :
• Anamnéza
• Klinický obraz
• Laboratorní nálezy: odebírá se 5 ml nativní krve.
TSH, T3 a T4 dnes se dává přednost fT3, fT4
Protilátky anti TPO (protilátky proti tyreoidální peroxidáze), TAK (protilátky
proti tyreogobulinu)
Hodnoty lipidogramu
Glykémie
• Neinvazivní metody:
EKG
RTG - nativní snímek
Sonografie
Doppler vyšetření
Vyšetření reflexu Achillovy šlachy
Sonografické vyšetření orbit
Oční pozadí a měření nitroočního tlaku
CT, MR
• Invazivní metody:
Punkce štítné žlázy
3.1.6 Léčba:
Léčba hyperfunkce štítné žlázy se řídí příčinou choroby.
Nejčastější jsou následující příčiny: autoimunitní typ, projevující se chorobou GravesBasedowovou.
Další etiologické příčiny jsou méně časté až vzácné. Přechodné a
většinou spontánně vyhasínající hyperfunkce mohou provázet fázi subakutního
a chronického zánětu s omezeným trváním.
(4)
17
Léčbu lze dělit dle farmakoterapeutických informací:
• Na dočasnou a trvalou.
K medikamentózní terapii využíváme tyreostatika, tj. léky, které interferují s
produkcí a uvolňováním hormonů ve štítné žláze,
případně ovlivňují konverzi tyroxinu (T4) na trijodtyronin (T3). Cílem léčby je
normalizace hladiny periferních hormonů tyreoidey a potlačení klinické
symptomatologie. Mechanismus účinku tyreostatik je různý.
• Konzervativní: tyerostatika (tlumení tvorby hormonů T3 a T4) úprava ostatních
příznaků např. při arytmii podáváme antiarytmika (betablokátor – Betalock) u
psychických problémů podáváme anxiolytika.
• Chirugická: strumektomie (odstranění části nebo celé štítné žlázy).
• Komplexní: pochopení, nepít kávu, nekouřit, neslunit se, odpočívat, pracovní
neschopnost.
• Hlavními léky k léčbě hyperfunkce štítné žlázy jsou deriváty thiomočoviny.
Tyto léky inhibují syntézu hormonů štítné žlázy. Snižují množství jodu ve štítné
žláze a tím snižují produkci T4 i T3. Jejich představitely jsou imidazolové
preparáty obsahující karbimazol. Téměř 60 let je základním a stále kvalitním
lékem používaným u nás karbimazol nebo tiamazol je biologicky pro potřeby
organismu ihned dostupný.
(4)
3.2 Hyperfunkce štítné žlázy podle Gravesovy – Basedowovy choroby:
Gravesova – Basedowova choroba je typickým představitelem orgánově
specifického imunogenního postižení. Nemoc se většinou projeví hyperfunkcí štítné
18
žlázy, u některý osob však mohou předcházet příznaky orbitopatie nebo dermatopatie.
Choroba může mít průběh se všemi příznaky. Gravesova – Basedowova choroba je
zároveň onemocnění autoimunitního charakteru.
Toto onemocnění je typické pro mladší dospělé ženy s rodinou zátěží. Převaha
žen je asi 5 : 1. Dle odborné literatury je však můžeme prokázat ve všech věkových
skupinách.
(10)
3.2.1 Příčiny:
Příčiny dle odborné literatury :
• Genetické:
Tato choroba je vyvolána působením stimulujících látek, které se vážou na TSH
receptory a vyvolávají dlouhodobou TSH stimulaci. Přesný mechanismus vzniku
tohoto onemocnění není dosud znám.
• Vlivy zevního prostředí:
S ohledem na sezónní a geografické varianty při vzniku GB choroby se uvažuje i
o infekci – průkaz dosud chybí.
• Vliv jodu:
Změna v příjmu jodu je jednou za známých příčin rozvoje hyperfunkce štítné
žlázy.
• Stres:
Psychický stres i některé zdravotní zátěžové situace jsou známým faktorem
v etiologii GB choroby, vysvětlení chybí – uvažuje se o roli kortisolu a
ketacholaminu. Průkaz dosud nebyl podán.
(7)
3.2.2 Příznaky:
19
Příznaky uvedené u Gravesovy – Basedowovy choroba jsou vyvolány jednak
přímým vlivem nadbytku hormonů štítné žlázy, tak zvýšenou sympatikotonií.
K nejčastějším subjektivním příznakům lze zařadit:
• Nervozita
• Neklid
• Nespavost
• Termofobie
• Pocení a bušení srdce
• Nemocní udávají časté stolice
• Pokles tělesné hmotnosti při nadměrné chuti k jídlu
• Někdy pocity tlaku na krku
• Často slzení, pálení očí a tlak za očima, retrakce víček, rohovkové záněty,
dvojité vidění, až ztráta zraku na podkladě neuropatie optického nervu
• Postižení orbit
• Postižení pokožky na dolních končetinách a akrálních částech rukou, myxedém
• Dermatopatie se objevuje nejčastěji na bércích
• Paličkové zduření posledních článků prstů na rukou i nohou se zduřením
nehtových lůžek a někdy i s novotvorbou kostí
(14, 7)
3.2.3 Vyšetřovací metody:
• Anamnéza
• Klinický obraz
• Laboratorní nálezy:
Hladina free tyroxinu a free trijodtyroninu bývá výrazně zvýšen
Suprese TSH
Snížené hodnoty lipidogramu
Glykémie nalačno bývá lehce zvýšená, po jídle prudce stoupá a rychle klesá
V leukogramu bývá sklon k lymfocytóze a nižšímu počtu granulocytů
20
• Neinvazivní metody:
Na EKG tachykardii, sklon k arytmiím (hlavně k fibrilaci síní)
Při sonografickém vyšetření krku je obvykle štítná žlázy zvětšená
Doppler vyšetření zvýšený krevní průtok
Zkrácené trvání reflexu Achillovy šlachy
Sonografické vyšetření orbit
Oční pozadí a měření nitroočního tlaku
CT, MR
3.2.4 Léčba:
Rozvaha o terapii vychází z příčin hyperfunkce štítné žlázy, velikosti štítné
žlázy, charakteru strumy, okolností i typu zaměstnání, koormobidity a do určité míry i
z přání pacienta.
Dle odborné literatury lze léčbu dělit na dvě etapy:
1. iniciální zklidnění tyreotoxikózy
2. definitivní řešení
1. Iniciální zklidnění tyreotoxikózy:
Dle odborné literatury je základem utlumení funkce štítné žlázy podáváním
tyreostatik. V současné době se používají výhradně tzv. tyreostatika II. řádu, tj.
látky, které blokují tvorbu tyreoidálních hormonů. Přehled dostupných preparátů
uvádí tabulka 5 (s. 55) v účinnosti neexistují základní rozdíly.
Obvykle se doporučuje začínat vyšší dávkou, u lehčích forem při menší
strumě 6 tabletami, u komplikovaných forem a při větší strumě volit dávku 8 –
12 tablet denně.
Během léčby se doporučuje kontrolovat klinický stav
21
• Suprimované TSH může přetrvávat několik měsíců
• Kontrola pulsu
• Vývoj tělesné hmotnosti
• Kontrolovat reflex Achillovy šlachy
• Hladinu tyreoidálních hormonů – obvykle klesají během několika týdnů
• Suprimované TSH může přetrvávat několik měsíců
2. Definitivní řešení nabízí 3 možnosti:
• Dosažení remise dlouhodobým podáváním tyreostik:
Při tomto postupu se pozvolna snižují dávky tyreostik. Doba této léčby podle
jednotlivých autorů trvá 6 měsíců až 3 roky. K této léčbě se hodí mladší nemocní
s malou štítnou žlázou a bez výrazné endokrinní orbitopatie. U takto vybraných
osob se udává neděje na dosažení dlouhodobé remise až u 40 % léčených.
• Chirurgické řešení:
Operace štítné žlázy jsou v současné době spojeny se zcela zanedbatelnou
úmrtností a výskyt závažných komplikací se pohybuje okolo 1 %. U
autoimunitních tyreotoxikózy se pozoruje celosvětově i u nás jednoznačný sklon
ke zvýšené radikalitě výkonů.
(5)
Indikace k operačnímu řešení:
Jak uvádí odborná literatura při zvažování indikace k operaci se bere v úvahu
řada faktorů:
nemocný s intolerancí léků
ženy plánující gravidit
pacienti očekávají větší psychický nebo fyzický nápor
u nemocných s objemnou strumou
osobám špatně reagujícím na léčbu
22
osobám s imunitní poruchou
při podezření na malignitu GB strumy
• Léčba radiojodem:
Je často používaná v západní Evropě a zejména v USA. Léčba radiojodem není
spojena s rizikem lokálních komplikací, dlouhodobě prospektní studie
neprokázaly častější výskyt malignit, ani genetických aberací. Nevýhodou této
léčby v ČR je kromě delší hospitalizace i pomalejší nástup účinků a možnost
vzniku hypotyreozy i po několika desetiletí po provedené léčbě.
(14, 5)
3.3 Hypotyreoza:
Lze konstatovat, že pokud je nižší hladina hormonů, než odpovídá potřeba
organismu, objevují se známky hypotyreózy.
Hypotyreóza znamená snížení funkce štítné žlázy s nedostatečným zásobením
tkání a orgánů těla jejími hormony. Vyskytuje se v každém věku. Častěji u žen a u
starších osob.
3.3.1 Základní rozdělení:
Základní rozdělení dle odborné literatury:
• Klinická
• Subklinická
Tabulka 4 (s.55) nejčastější formy hypofunkce štítné žlázy
(14)
3.3.2 Příčiny:
23
Příčiny snížené funkce štítné žlázy dle odborné literatury :
Příčin je celá řada. Může jít o:
• Nedostatečnou stimulaci hypotalomohypofyzárním systémem (nedostatečná
tvorba TSH)
• V převážné většině je hypotyreóza způsobena nedostatečnou činností samotné
štítné žlázy na základě její primární poruchy
• Nejčastější příčinou hypotyreózy u nás je autoimunitní postižení štítné žlázy.
Podstatně častěji je u žen vyššího věku.
• Vznik hypotyreózy na základě léčebných zákroků. Vzniká pravidelně po
totálním nebo téměř totálním odstranění štítné žlázy.
• Hypotyreóza může vznikat i po lécích.
(14)
3.3.3 Klinické projevy:
Příznaky se rozvíjejí nenápadně.
Nejčastější příznaky uvedeného onemocnění :
• Snížená výkonnost
• Únava, spavost
• Zimouřivost
• Stěhované bolesti
• Sklon k zácpě
• Otoky víček a prstů
• Suchá kůže
• V pokročilých fázích: hydrotorax
• Hydroperikard
• Ascites
24
3.3.4 Laboratorní vyšetření:
• Základní diagnostika uvedeného onemocnění :
Vyšetření TSH a tyroxinu (fT4) a trijodtyroninu (fT3)
• Subklinická - Zvýšené TSH a T4 je ještě v normálu
• Klinická - Zvýšené TSH, snížené T4
• Nespecifické nálezy:
Zvýšená hladina cholesterolu, změna EKG křivky, zkrácený RAŠ
3.3.5 Léčba:
Základem léčby je substituce chybějícího tyroxinu. Podáváním preparátu
Eutyrox či Letrox a to v takové dávce, aby se zvýšila hodnota TSH a snížená hodnota
T4 normalizovaly.
Obvykle se začíná s nižšími dávkami, které se postupně zvyšují.
(14, 3)
3.4 Vrozené vývojové poruchy štítné žlázy:
Se závažnou poruchou štítné žlázy můžeme počítat již od početí. Může dojít
k chybění žlázy nebo k různě závažným poruchám. Pokud je činnost štítné žlázy matky
normální, jsou důsledky tohoto stavu obvykle pouze mírné. Při těžkém nedostatku jodu
trpí součastně tyreoideální funkce matky i plodu, takže vznikají těžké poruchy.
(14)
3.5 Nemoci z nedostatku jodu:
Jod je nezbytnou součástí hormonů štítné žlázy. V součastné době je hlavním
rezervoárem jodu moře, proto regiony od moře vzdálené, zejména hornaté oblastí, trpí
25
na nedostatek jodu. Naše republika byla od nepaměti postižena nedostatkem jodu, který
byl v některých oblastech na tolik vážný, že vedl ke vzniku nejzávažnějších chorob
z nedostatku jodu.
3.5.1 Klasifikace:
Klasifikace nemocí z nedostatku jodu:
Členění podle závažnosti postižení:
• Endemický kretenismus
• Struma s normální nebo porušenou funkcí
• Poruchy somatického sexuálního a psychického vývoje
(1)
3.6 Eufunkční Struma:
Jako struma se označuje podle klasifikace WHO štítná žláza, která je vidět nebo
je hmatatelná. Nezvětšená štítná žláza není na krku pohmatem prokazatelná.
3.6.1 Klasifikace podle WHO:
Klasifikace podle WHO dělíme fyzikální nález na krku na tyto stupně:
0 - žláza není viditelná ani hmatatelná
1 - žláza je hmatatelná a viditelná při záklonu hlavy
2 - žláza je hmatatelná a viditelná při normální poloze hlavy
Zvětšená štítná žláza se může vyskytovat v pubertě, při menstruaci, těhotenství
jako reakce na zvýšené nároky organismu na množství hormonů. Nejčastěji vzniká
26
následkem nedostatku jodu v potravě, dále přítomností látek v potravě nebo lécích,
které snižují činnost štítné žlázy.
(14, 3)
3.7 Záněty štítné žlázy:
Záněty štítné žlázy představují skupinu onemocnění různého původu, klinického
průběhu i zdravotního a společenského významu. Její klasifikace není jednotná a
obvykle se kombinuje různé aspekty s důrazem na klinický obraz. V součastné době
patří k nejčastějším endokrinopatiím a jejich výskyt se v průměru odhaduje na 4 – 5 %
celkové populace. Nejčastější jsou záněty autoimunitního typu, různé formy chronické
tyreoiditidy.
3.7.1 Nejčastěji záněty dle odborné literatury vznikají:
• infekce bakteriemi nebo viry
• mechanické vlivy (dráždění opakovaným vyšetřováním pohmatem, úrazy)
ozáření krku
• poruchy imunitního systému a tvorbou protilátek proti vlastním tkáním
• někdy se příčina zánětu nezjistí
3.8 Nádory štítné žlázy:
Nádory štítné žlázy lze řadit mezi vzácné choroby. Mezi všemi karcinomy jsou
zastoupeny 1 %. Přes svojí vzácnost patří u lidí ve věku 15 – 45 let mezi 5 nejčastějších
karcinomů. Počet nádorů, a to zejména nádorů papilárních, stále roste. Můžou
vzniknout nádory téměř neškodné až po nádory velice agresivní, rychle usmrcující
svého hostitele. Základní dělení nádorů – benigní a maligní. Hlavním příznakem je
izolovaný uzel ve štítné žláza, uzlinový syndrom, nebolestivý.
3.8.1 Rozdělení nádorů:
27
Rozdělení nádorů štítné žlázy dle odborné literatury :
• Primární nádory – papilární nádor, folikulární nádor, anaplastický nádor,
medulární nádor
• Sekundární – vyskytují se méně často. Jde o metastázy do štítné žlázy
28
4 Obecně endokrinologie:
Předmětem endokrinologie jsou hormony, tedy jejich syntéza, sekrece, přenos
k citlivé periferní buňce, způsob jejich účinku a odbourávání. Název hormon pochází
z řeckého „hormano“ (podceňuji), který zavedl Starling v roce 1905. Jako hormon se
pak označuje chemický přenašeč informace tvořící se ve specializované buňce, ze které
se vyplaví do krve nebo do okolní tkáně, a je určen pro buňku, která dovede dekódovat
informaci, kterou hormon nese. V podstatě může spočívat tato hormonální informace
v tom, aby cílová buňka – která zatím není definována – se diferencovala, nebo aby
cílová buňka – již diferencovaná – zvýšila nebo ztlumila některou za svých specifických
aktivit, a nebo může hormon podnítit množení diferencovaných nebo
nediferencovaných buněk. Edokrinní systém tím splňuje požadavky regulačního
mechanismu.
Charakteristickým rysem hormonů je jejich specifický účinek podmíněný
přítomností specifických receptorů v buňce.
Hormony se tvoří buď ve žlázách s vnitřní nebo vnější sekrecí.
Endokrinologie představuje důležitou součást lékařských vědních oborů
(experimentálních i klinických). Zabývá se humorálními aspekty regulace vnitřního
prostředí tvoří integrální součást celkového regulačního sytému, který pracuje jako
jednotný funkční celek.
Endokrinologie zahrnuje: nervový systém, endokrinní systém, imunitní systém.
29
5 Praktická část
5.1 Identifikační údaje:
• Iniciály: D.M.
• Bydliště: Beroun
• Věk: 37 let
• Zaměstnání: RTG laborantka
• Stav: vdaná
• Diagnóza: Tyreotoxikóza
• Oddělení: interní oddělení
5.2 Výtah z lékařské dokumentace:
• RA: matka se léčí se štítnou žlázou, nodozní struma léčena v UVN Praha. Děti
zdraví.
• OA: zápaly plic častěji, 1 x pleuritis asi v 10 letech, mnoho angín – hnisavé, TE
v 19 letech.
• SA: vyrůstala v Berouně
• PA: RTG laborantka
• FA: žádné léky neužívá
• Subjektivně: za poslední 1 – 2 měsíce ubyla 3 kg, udává palpitace, pacientka je
podrážděná, bolest nohou a svalů, výbušné nálady, návaly horka, únava, stres,
dušnost, časté průjmy.
• Objektivně: klidná kůže, jemná, teplá. Oční příznaky negativní. Akrální třes
není. TK – 125/85, P – 78, váha - 64, výška – 175
• Krk: palp. hraniční měkká struma, uzliny o OK 33 cm
30
• Laboratorní nález: za dne: 3.2.08 FT 454.9, THS 0,02, KO + dif. v normě, TS
cho 2,74
• Sono štítné žláza: 5.2.08, oba laloky jsou dobře ohraničené, bez ložiskových
změn, přiměřené echostruktury, pravý lalok velikost 19 x 15 x 58 mm a levý
lakok 19 x 14 x 60 mm, isthmus 5 – 6 mm
• DG: Tyreotoxióza
• Dop: nasadit supresivní terapii, nekouřit, nepít černou kávu, neslunit se,
pracovní neschopnost
• Rp: Carbimazol 2 – 1 – 1 Iix, Betaloc 200 mg 1 – 0 – 0 a 100 tbl Ix
5.3 Kazuistika:
Dne 3.2.2008. Žena ve věku 37 let přichází interní lůžkové oddělení pro uvedené
subjektivní symptom, které přetrvávají 1 – 2 měsíce. Nejprve se pacientka domnívala,
že její symptomy vznikají z každodenního shonu. Až po delší době se rozhodla pro
návštěvu u lékaře, který jí odeslal na interní oddělení. Pacientky hospitalizace byla
neplánovaní. Nejvíce pacientku omezuje únava a je ráda, že si v nemocnici odpočine.
5.3.1 Pacienta uvádí následující subjektivní symptomy :
• Změny nálad
• Bušení srdce
• Návaly horka
• Únava, stres
• Dušnost
• Snížená aktivita
• Vyčerpanost
• Časté průjmy
• Bolest nohou a svalů
5.3.2 Fyzikální sesterský asesment :
31
• Puls – 82
• Dech – 16
• Teplota – 36,6
• Tlak – 120/80
• Hmotnost – nyní 65 kg
• Výška - 175 cm
5.3.3 Rozhovor s pacientkou dle modelu M. Gordonové:
Vnímání zdraví:
• Pacientka neužívá žádné stálé léky
• Nemá žádné invazivní vstupy do těla
• Pro udržení zdraví dodržuje zdravou výživu a řídí se pokyny lékařů
• Za poslední rok neproděla žádné závažné onemocnění ani úrazy
• Svůj zdravotní stav vnímá jako narušený
• Sportuje, ale nyní je omezená obtížema, pro které přichází na interní lůžkové
oddělení
Ošetřovatelský problém: narušené vnímání zdraví
Měřící technika nepoužita
Výživa, metabolismus:
• Dodržuje zdraví jídelníček
• V poslední době i přes velký příjem potravy hubne. Každý měsíc 2- 3 kg
• Váha: 65, výška 175cm, BMI: 21
• Chuť k jídlu má, za den vypije 2 litry tekutin
• K dispozici má dostatek tekutin
• Pacientka pociťuje návaly horka
• Obtíže při stravování nemá
32
• Chrup v pořádku
• Kožní turgor normální
Ošetřovatelský problém: návaly horka
Použita měřící technika: BMI
Vylučování:
• Vylučování moče bez problémů
• Časté vylučování průjmovité stolice
• Pacientka je soběstačná
• Barva stolice hnědá
• Pacientka nemá vyprazdňovaní návyky, neužívá preparáty k vyprázdnění
Ošetřovatelský problém: průjem
Aktivita, cvičení:
• Vzhledem k onemocnění pacientka nemá pocit dostatečné síly a životní energie
• Cítí se unavená, vyčerpaná
• Má pocit snížené aktivity
• Nyní nesportuje
• Pacientka je soběstačná
• Pacientka ráda cvičí aerobic, chodí běhat. Má ráda vycházky v přírodě, když je
zdravá.
Ošetřovatelský problém:únava, vyčerpanost, snížená aktivita
Spánek, odpočinek:
• Pacientka má dobrý spánek
• Spí celou noc
• Nemá problémy s usínáním
33
• Cítí se unavená
Ošetřovatelský problém: únava
Vnímání:
• Vnímání jasné
• Sluch dobrý
• Zrak normální
• Vědomí jasné
• Řeč plynulá
• Kontakt otevřený
• Plně orientovaná
• Paměť neporušená
• Subjektivně občas pociťuje bušení srdce
• Bolest nohou a svalů DK, pacientka hodnotí bolest č. 4 podle Hospital
Broussais, Paříž, 1998
Ošetřovatelský problém: bolest nohou, bušení srdce
Měřící technika podle Hospital Broussais, Paříž, 1998
(9)
Sebepojetí:
• Důvěřuje si
• Je optimistka
• Má strach a stres z budoucnosti, kvůli onemocnění
• Je spokojená se vzhledem
Ošetřovateský problém: strach a stres
Mezilidské vztahy:
• Pacientka bydlí s manželem
• Má dvě děti (dceru a syna)
34
• Rodinné problémy nemá
• Rodina jeví zájem o její onemocnění
• Je zaměstnankyně ve zdravotnictví, se zaměstnáním je spokojená
• Kontakty s lidmi jsou časté
Sexualita, reprodukční schopnosti:
• Bez sexuálních obtíží
• Menstruace začátek ve 13 letech, pravidelná, mírně bolestivá
• 2 těhotenství, 2 porody
• porody bez komplikací
Stresové, zátěžové situace:
• Pacientka pociťuje změny nálad
• Nyní je pacientka stresovaná vlivem onemocnění
• Žádné důležité změny v posledních letech nepociťuje
ošetřovatelský problém: stres, podrážděnost, změny nálad
Víra:
• Ateistka
35
5.3.4 Ošetřovatelské problémy:
• Návaly horka
• Průjem
• Únava,
• Vyčerpanost
• Snížená aktivita
• Bolest nohou
• Bušení srdce
• Strach
• Stres
• Změny nálad
36
5.3.5 Ošetřovatelské diagnózy:
1. 00092 intolerance aktivity z důvodu základního onemocnění (hyperfunkce štítné
žlázy) projevující se únavou, návaly horka, bušení srdce (palpitace), dušností,
vyčerpaností.
Cíl:
• Pacientka bude aktivní v maximální možné míře do 21 dnů
Výsledná kritéria:
• Pacientka zná příčiny intolerance aktivity do 8 hodin
• Pacientka se cítí odpočatá do 4 dnů
• Pacientka zvládá běžné denní aktivity do 14 dnů
• Pacientka zná relaxační techniky proti únavě do 24 hodin
Intervence:
• Pouč dle možností sestry pacientku o jejím zdravotním stavu a stanovené
diagnóze do 2 hodin. Vysvětli pacientce důležitost omezení činností, které
zrychlují metabolismu např. pití kávy, kouření, nesprávný jídelníček, pracovní
schopnost atd. do 3 hodin.
• Všimni si faktorů podílejících se na únavě do 24 hodin. Posuď psychické faktory
podílející se na únavě do 24 hodin. Posuď aktuální omezení aktivity do 24
hodin. Pravidelně kontroluj fyziologické funkce 2 x denně. Každý den podávej
pravidelně léky dle ordinace lékaře. Denně sleduj účinek léčiv i jejích vedlejší
účinky. Uprav pacientce aktivitu, tak aby nedocházelo k přetěžování např.
pracovní neschopnost. Dopřej pacientce dostatek oddychu do 1 dne. Při
hospitalizaci zařiď klidný pokoj.
37
• Pouč s lékařem pacientky blízké o situaci, zdravotním stavu a úrovně aktivity.
Plánuj maximální aktivitu dle možností pacientky do 48 hodin. Doporuč
pacientce, aby aktivitu začínala postupně od nenáročných činností až po
náročnější v průběhu 14 dnů. Upozorni pacientku o důležitosti užívání léků
předepsaných lékařem do 4 hodin. Pouč pacientku o vlivu životního stylu na
toleranci aktivity jako je např. nesprávné stravování, pití alkoholu, kávy atd. do
4 hodin.
• Povzbuzuj pacientu k účasti na relaxačních aktivitách. Doporuč pacientce
relaxaci teplou koupel, aromaterapii, aromamasáž, odbornou masáž, dechová
cvičení. Popřípadě kontaktuj rehabilitační sestru.
Realizace:
• Pacientka byla poučena o jejím zdravotním stavu. a o důležitosti omezení
činnosti, které zrychlují metabolismus např. pití kávy, kouření, alkohol, pracovní
schopnost.
• Povšimnuto faktorů podílejících se na únavě. Zajištěn klidný pokoj. Pravidelně
kontrolovány fyziologické funkce. Pravidelně podávány léky dle ordinace
lékaře. Denně sledován účinek léků. Aktivita upravena, tak aby se pacientka
nepřetěžovala.
• Rodina poučena o zdravotním stavu a úrovně aktivity pacientky. Aktivita
plánovaná dle možností pacientky. Doporučeno, aby pacientka začínala od
nenáročných činností po náročnější v průběhu hospitalizace.
• Povzbuzena na účast na relaxačních aktivitách. Vysvětleny druhy relaxace.
Hodnocení:
• Úkol nesplněn z důvodu omezeného času v péči o pacientku.
(8, 2)
38
2. 00148 strach z budoucnosti z důvodu základního onemocnění (hyperfunkce štítné
žlázy) projevující se změny nálad, stresem.
Cíl:
• Pacientka bude bez strachu do 14 dnů.
Výsledná kritéria:
• Pacientka zná příčiny strachu do 8 hodin
• Pacientka volně diskutuje o svém strachu do 24 hodin
• Pacientka zná relaxační techniky na zmírnění strachu do 12 hodin
Intervence:
• Pouč dle možností sestry o jejím zdravotním stavu a stanovené diagnóze do 2
hodin. Dej pacientce prostor k otázkám. Stručně a srozumitelně odpovídej na
pacientky dotazy. Zajisti pacientce dostatek informací o její nemoci do 2 hodin.
Posuď stupeň strachu (mírný, střední, velký). Vysvětli vztah mezi nemocí a
příznaky do 2 hodin.
• Navoď mezi tebou a pacientkou důvěru. Chovej se k pacientce ohleduplně,
vstřícně. Buď pacientce na blízku. Hovoř s pacientkou o jejich pocitech.
Kontroluj pacientky výbušné nálady. Pátrej po projevech deprese.
• Povzbuzuj pacientu k účasti na relaxačních aktivitách. Doporuč pacientce
relaxaci teplou koupel, odbornou masáž, dechová cvičení, jógu, meditaci, terapii
hudbou relaxační cvičení do 6 hodin.
39
Realizace:
• Pacientka je poučena o jejím zdravotním stavu. Dán prostor k otázkám. Stručně
a srozumitelně odpovídáno na otázky. Stupeň strachu posouzen (mírný).
Vysvětlen vztah mezi nemocí a příznaky.
• Navozena důvěra mezi sestrou a pacientkou. Chování k pacientce je ohleduplné.
Sestra je pacientce na blízku. Pohovořeno s pacientkou o jejich pocitech.
Kontrola nálad pacientky.
• Pacientka povzbuzena na účast na relaxaci. Pacientce doporučeny druhy
relaxace.
Hodnocení:
• Splněno
(8, 2)
40
3. 00132 Akutní bolest dolních končetin a svalů z důvodu základního onemocnění
(hyperfunkce štítné žlázy) projevující se verbalizací, hodnocením bolesti č. 4 (podle
Hospital Broussais, Paříž, 1998)
Cíl:
• Pacientka bude bez bolesti do 1 měsíce
Výsledná kritéria:
• Pacientka hodnotí bolest č.1 podle Hospital Broussais, Paříž, 1998
• Pacientka zná úlevou polohu do 12 hodin
• Pacientka bude znát relaxační techniky do 12 hodin
Intervence:
• Asistuj při stanovení lékařské diagnózy. Podávej léky dle ordinace lékaře.
Denně sleduj fyziologické funkce pacientky. Posuď vnímavost pacienta na
bolest, jeho chování a fyziologickou odpověd do 5 dnů. Všimni si postoje
pacientky k bolesti a užívání léků proti bolesti do 5 dnů. Posuď bolest kdykoliv
se objeví, zaznamenej ji do ošetřovatelské dokumentace a sleduj její vývoj. Při
hospitalizaci se postarej o klidné prostředí. Pečuj o pohodlí pacientky. Usiluj
společně s pacientkou o zmírnění bolesti.
• Pomoc pacientce najít úlevou polohu při které dojde k úlevě od bolesti do 8
hodin. Při bolesti doporuč dát nohy do zvýšené polohy. Podávej léky proti
bolesti dle ordinace lékaře.
• Povzbuzuj pacientku k účasti na relaxačních aktivitách. Doporuč pacientce
relaxaci teplou koupel, odbornou masáž, dechová cvičení, jógu, meditaci, terapii
hudbou relaxační cvičení do 4 hodin.
41
Realizace:
• Asistováno při stanovení lékařské diagnózy. Podávány léky dle ordinace lékaře.
Denně sledovány fyziologické funkce. Posouzena vnímavost na bolest, její
chování a fyziologickou odpověď. Povšimnut postoj na užívaní léků při bolesti.
Bolest posouzena a zaznamenána. Sledován vývoj bolesti. Postaráno o klidné
prostředí. Pečováno a pohodlí pacientky. Společně usilováno o zmírnění bolesti.
• Dopomoženo při nalézání úlevové polohy. Doporučeno dát nohy do zvýšené
polohy
• Pacientka povzbuzena na účast na relaxaci. Pacientce doporučeny druhy
relaxace.
Hodnocení:
• Úkol nesplněn z důvodu omezeného času v péči o pacientku.
(8, 2)
42
4. 00013 Průjem z důvodu základního onemocnění (hyperfunkce štítné žlázy)
projevující se častým vyprazdňováním řídké stolice, hlasitou peristaltikou tlustého
třeba.
Cíl:
• pacientka je bez průjmů do 5 dnů
Výsledná kritéria:
• pacientka chodí na stolice maximálně 2 x denně
• Pacientka je poučena o důležitosti přijmu tekutin do 3 hodin
• Pacientka je poučena o důležitosti osobní hygieny v okolí análního otvoru do 3
hodin.
Intervence:
• Podávej pravidelně léky dle ordinace lékaře. Dohlížej na jejich účinek. Edukuj
pacientku o správném jídelníčku při průjmu (potraviny s obsahem vlákniny,
celozrnné pečivo, banán, rýže, omezit příjem kofeinu, cigaret atd.) do 2 hodin.
Sleduj charakter průjmu. Sleduj příměsi ve stolici. Poslouchej peristaltiku střev a
pravidelně ji kontroluj, 1 x denně.
• Posuď jak je pacientka hydratovaná. Kontroluj kolik toho pacientka za den
vypije. Doporuč přijímání tekutin minimálně 1,5 litru denně. Aktivně pacientce
nabízej tekutiny. Denně kontroluj stav kožního turgoru.
• Pouč pacientku, že po každé stolice by měla hygienicky pečovat o okolí anální
otvoru. Navlhčenou žínkou omýt okolí análního otvoru
43
Realizace:
• Pravidelně podávány léky dle ordinace lékaře. Dohlíženo na jejich účinek.
Pacientka poučena o správném jídelníčku při průjmu. Sledován charakter a
příměsi průjmu. Kontrolována střevní charakteristika.
• Hydratace pacientky v pořádku. Zkontrolováno množství vypitých tekutin.
Doporučeno pít 1,5 l/denně. Aktivně nabízeny tekutiny. Denně kontrolován stav
kožního turgoru.
• Pacientka poučena o hygienické péči v okolí análního otvoru
Hodnocení:
• Splněno
(8, 2)
44
6 Zásady ošetřovatelská péče u hyperfunkce štítné žlázy při
hospitalizaci:
Pacient se přijímá na standardní jednotku interního oddělení. V případě objevení
tyreotoxické krize je nemocný hospitalizován na JIP.
Biologické potřeby
Poloha a pohybový režim:
• Zhodnoť stupeň soběstačnosti pacienta a proveď náležitá opatření
• Ulož pacienta na malý, klidný pokoj, co nejblíže u okna (nesnášenlivost tepla)
• Poloha je ve většině případů přirozená
• Pohybový režim pacienta je volný s tím, že se nebude vystavovat zbytečné
námaze
• Pacient má klidový režim
Monitoruj:
• Základní fyziologické funkce (puls, dech, tlak)
• Příznaky onemocnění štítné žlázy (pocení,únava, stres)
• Tělesnou hmotnost pacienta (příbytek/úbytek váhy)
• Psychický stav nemocného
• Stolici (počet, množství, příměsi – vše pečlivě zapisuj)
• Účinek léků
• Sleduj projevy alergie na léky (bolesti hlavy, kloubů, změny v krevním obraze)
• Počínající příznaky tyreotoxické krize (nauzea, zvracení, tachykardie, zvýšený
neklid, vzestup teploty, dezorientace). V případě objevení příznaků neprodleně
informuj lékaře
45
• Stav hydratace (doporuč přijímání tekutin min. 1,5 l/d)
• Dodržování správné životosprávy
• Dodržování léčebného procesu
• Vzhled nemocného
Hygienická péče:
• Zhodnoť stupeň soběstačnosti pacienta a proveď příslušná opatření
• Věnuj zvýšenou pozornost v péči o pokožku (pacient se nadměrně potí)
• Pacientovi s exoftalmem věnuj zvýšenou péči o oči
• Zajisti pacientovi dostatek suchého a čistého prádla
• Zajisti možnost častého sprchování (doporuč sprchování chladnější vodou)
• Zabaň vzniku opruzenin a u seniorů dekubitům
• Věnuj zvýšenou péči genitáliím a análnímu otvoru (časté mytí, ošetřování
krémy)
• Pacient bývá unavený. Je vhodné v aktivní péči pomoci a tím předcházet únavě.
Výživa:
• Zhodnoť stav výživy pacienta a po poradě s lékařem podej příslušnou dietu
• Zajisti dostatečný příjem bílkovin a energicky hodnotných potravin
• Podávej nemocnému stravu s dvojnásobným obsahem bílkovin, než který je u
zdravého člověka
• Ve většině případů se podává dieta č. 11 (výživná), z důvodu snížení váhového
úbytku. Dostatečné množství bílkovin, vitamín B a C
• Aktivně nabízej pacientovi dostatek tekutin, zajisti u nemocného dostatečný
přísun tekutin, doporuč přijímat minerální vody
• Upozorni pacienta na nevhodnost přijímání černé kávy, alkoholu a čajů
obsahující tein
46
Vyprazdňování:
• Všímej si vyprazdňování moči a stolice
• Zapisuj frekvenci vyprazdňování stolice
Odpočinek a spánek:
• Zhodnoť kvalitu oddechové aktivity pacienta
• Zajisti, aby pacient nepřepínal své síly
• Na plánované vyšetření zajisti pacientovi odvoz na vozíku, aby se pacient
neunavoval chůzí
• Umožni a zajisti dostatek oddechové aktivity
• Zajisti, aby se nemocný zbytečně nepohyboval mimo lůžkové oddělení
• Zhodnoť kvalitu spánku u pacienta
• Pokus se zajistit klidný a nerušený spánek
• Před spaním vyvětrej pokoj
• Zajisti dostatečný klid na oddělení
• Před spaním zlidni pacienta rozhovorem
Psychosociální potřeby:
Velkou péči věnuj psychickému stavu pacienta. Při jednání s pacientem buď
ohleduplná, taktní, trpělivá i v případě, pokud se u nemocného objeví časté střídání
nálad. Pacient je často úzkostný, výbušný, citově labilní, hádavý, konfliktní. Dej
pacientovi prostor k otázkám. Odpovídej na otázky upřímně a srozumitelně. Při
ukládání pacienta na pokoj zvol vhodnou skladbu nemocných, aby nedošlo k zbytečným
konfliktům se spolu pacienty. Po zvážení situace je vhodné upozornit ostatní nemocné,
že pacient je psychicky labilní v důsledku svého onemocnění.
47
Po upravení stavu nemocného léčbou, příznaky postupně vymizí, upraví se
psychické poruchy a nemocný bývá propuštěn do domácího ošetření, před propuštěním
je nutné pacienta informovat jak se správně chovat doma.
Poskytni klientovi dostatek informací o:
• Nemoci
• Dietě
• Dodržování dostatečného oddechu
• Nutnost pravidelných návštěv u lékaře
• Užívání a dodržování předepsané léčby
• Dodržování správné životosprávy
• Nutnost dispenzarizace
• Dodržování předepsané terapie
• Rozpoznání zhoršujícího se stavu
• Pravidelná kontrola na endokrinologii
Nečastější problémy u hyperfunkce štítné žlázy:
• Únava z důvodu urychlení metabolismu a zvýšených energetických nároků
• Psychická nerovnováha (úzkost, podrážděnost, plačtivost, změny nálad, apod.)
ze zvýšené stimulace CNS
• Snížená výkonnost při hyperaktivitě z důvodu onemocnění
• Poruchy výživy z důvodu zvýšeného metabolismu
• Poruchy spánku z důvodu zvýšené stimulace CNS
• Poruchy vyprazdňování tlustého střeva z důvodu urychlení metabolismu
• Změny teploty kůže s pocením způsobené urychlením metabolismu
• Poruchy srdečního rytmu z důvodu zvýšeného metabolismu
• Poruchy vzhledu
• Neznalost pojmů z důvodu malých zkušeností a nedostatečné informovanosti o
nemoci.
(11, 6)
48
7 Seznam zkratek:
• GB - Gravesova – Basedowova choroba
• TSH - tyerostimulační hormon
• T3 - trijodthyronin
• T4 - tyroxin
• TPO - protilátky proti tyreoidální peroxidáze
• TAK - protilátky proti tyreogobulinu
• CT – computer tomografie
• MR – magnetická rezonance
• WHO – světová zdravotnická organizace
• TK – krevní tlak
• FF – fyziologické funkce
• EKG – elekrokardiograf
• RTG – Röntgen snímek
• RA – rodinná anaméza
• OA – osobní anamnéza
• PA – pracovní anamnéza
• FA – farmakologická anamnéza
• DG – diagnóza
• Dop. – doporučení
• Rp. - recept
49
8 Seznam termínů:
• Adenohypofýza: přední lalok hypofýzy tvořící hormony, které řídí další žlázy
s vnitřní sekrecí např. štítnou žlázu
• Homeostáza: stálost a rovnováha organismu
• Hyperfunkce: zvýšená funkce
• Fibrilace: velmi rychlé a nepravidelné stahy svalu
• Gastrointestinální: týkající se žaludku a střeva
• Exoftalmus: vystoupení (vysunutí)
• Strumektomie: odstranění části nebo celé štítné žlázy
• Tyerostatika: léky na nemoc hyperfunkce štítné žlázy
• Orbitopatie: poškození očnice
• Dermatopatie: poškození kůže
• Neuropatie: nervové poškození
• Myxedém: kožní změny při hypofunkci štítné žlázy dospělích
• Lymfocyoza: zvýšený počet lymfocytů v krvi
• Tachykardie: zvýšený tlukot srdce
(13)
50
Závěr:
Při zpracování této bakalářské práce jsem dospěla k názoru, že hyperfunkce
štítné žláz se odráží ve změně funkce téměř všech systémů v lidském těla včetně
psychiky.
Snažila jsem se popsat hyperfunkci štítné žlázy a její další nemoci. Zaměřit se na
ošetřovatelskou péči a popsat obecné zásady jak se starat o pacienta a tímto
onemocněním.
Domnívám se, že při onemocnění štítné žlázy by se pacienti měli snažit
dodržovat zásady doporučené lékařem i sestrou jako je např. zdravá životospráva,
omezovat kávu, alkohol, omezit nadměrnou zátěž a udržovat se v psychické pohodě.
Umět relaxovat.
Úspěšnost léčby je závislá na úplné spolupráci a disciplíně
51
Seznam použité literatury:
1. BLAHOŠ, J.; ZAMRAZIL, V. Endokrinologie : interdisciplinární obor. 1. vyd.
Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-788-7.
Začátek formuláře
2. DOENGES, M. E.; MOORHOUSE, M. F. Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2.
přeprac. a rozšíř. vyd. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-247-0242-8.
3. DVOŘÁK, J. Štítná žláza a její nemoci. 1. vyd. Praha : Sefira, 2002. ISBN 80-
902859-1-0.
4. HAHN. A, HYNEK. K. Název. Farmakoterapeutické informace : měsíčník pro
lékaře a farmaceuty . Praha : Státní ústav pro kontrolu léčiv, [Roč. 11], č. 6 (2006), 2 s.
Samostatná příloha Časopisu České lékařské komory. ISSN 1211-0647.
5. HÁNA, V. Endokrinologie : minimum pro praxi. 1. vyd. Praha : Triton, 1998. ISBN
80-7254-000-9.
6. JUŘENÍKOVÁ, P.; HŮSKOVÁ, J.; PETROVÁ, V. Ošetřovatelství : učební text pro
střední zdravotnické školy. 1. část. Vyd. 2. Uherské Hradiště : Středisko služeb školám
Uherské Hradiště, 1999.
7. LÍMANOVÁ, Z. Štítná žláza. 1. vyd. Praha : Galén, c2006. 371 s. . (Trendy soudobé
endokrinologie, sv. 2). ISBN 80-7262-400-8.
8. MAREČKOVÁ, J. Ošetřovatelské diagnózy v nanda doménách. Vyd. 1. Praha :
Grada, 2006. (Sestra). ISBN 80-247-1399-3.
9. STAŇKOVÁ. M, Hodnocení a měřící techniky v ošetřovatelské praxi. Vyd. 1. Brno.
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2006.
ISBN 80-7013-323-6
10. STÁRKA, L.; ZAMRAZIL, V. Základy klinické endokrinologie. 2., rozšíř. vyd.
Praha : Maxdorf, c2005. ISBN 80-7345-066-6.
11. ŠAFRÁNKOVÁ, A.; NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství 2. 1. vyd. Praha : Grada,
2006. (Sestra) . ISBN 80-247-1777-8.
12. ŠRÁMKA, M. a kol. Klinická patofyziológia. 2. vyd. . Prešov :, 2006.
52
ISBN 80-969449-3-2.
13. VOKURKA, M., HUGO, J. Kapesní slovník medicíny : výkladový slovník
lékařských termínů pro širokou veřejnost. Praha : Maxdorf, c2005. ISBN 80-7345-053-
4.
14. ZAMRAZIL, V.; HOLUB, V. Endokrinologie. 1. vyd. . Praha : Triton, 2003. ISBN
80-7254-380-6.
53
Přílohy
Obrázek 1, Anatomie štítné žlázy str.8
Obrázek 2, Hormon T4 str. 10
54
Obrázek 3, Hormon T3 str. 10
Tabulka 4, nejčastější formy hypofunkce štítné žlázy str. 23
(1)
1) Primární
a) Vrozené
b) Autoimunitního původu (destrukce štítné žlázy, chronickým autoimunitním
zánětem)
c) arteficiální
po tyreoidektomii
po aplikaci radiojodem
po lécích
tyerostatika, lithium,amiodaron
2) centrální (hypotalamo – hypofyzární)
55
Tabulka 5, Tabulka tyerostaik pří léčbě Gravesovy – Basedowovy choroby str. 22
(14)
Hodnocení bolesti (podle Hospital Broussais, Paříž, 1998)
(9)
Název Výrobce Balení
Imidazolová skupina
Carbimazol
Thyzol
Slovakofarma, SK
Merck, nemecko
100 x 5 mg
50 x 5 mg
Thiouraciolová skupina
Propycil Berlin chemie, Německo 20 x 50 mg
100 x 50 mg
Jodové preparáty
Jodid Merck, německo 100 x 100 mg
100 x 200 mg
Kombinované preparáty jod
+ T4
Jodtyrox Merck, Německo 50 x 100 µg T4
100 x 100 µg J
Subjektivní pocit Datum
Maximální bolest 10 Hodina
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Boz bolesti 0
Puls
TK
56
Relaxační techniky:
Opakem stresu je relaxace - uvolnění.
Relaxační techniky se aplikují při:
• Nemoci
• Stresu, strachu
• Únavě
Některé způsoby relaxace:
• Relaxace aromaterapií
• Relaxace teplou koupelí
• Relaxace hudbou
• Meditace
• Relaxace – masáž
Ukázka jedné možnosti relaxace:
V lehu na zádech zvedněte v maximálním napětí ruce i nohy, co nejvíce napněte
svaly celého těla včetně obličeje. V tomto celkovém napětí vydržte několik
sekund, pak povolte a chvíli relaxujte. Všimněte si, že stupeň celkového
uvolnění bývá úměrný napětí, které mu předcházelo. Cvičení můžete provést i v
sedě. Záměrné navozování napětí vám rovněž pomůže zvýšit citlivost na
rozlišení napětí a uvolnění.
57
Prevence proleženin:
Jedná se o místní buněčné poškození tkáně (pokožky, škáry, podkožního vaziva,
případě sliznice a podslizničního vaziva). Rozsah poškození je od trvalého zčervenání
pokožky až po nekrotickou ulceraci zasahující šlachy, svaly, kosti.
Dekubity jsou rozděleny do V. stupňů.
Prevence:
• Vhodná úprav lůžka
• Do lůžka nepřistýláme neprodyšné materiály
• Nepoužívat gumové podložky
• Užívat antidekubitární matraci
• Pravidelné polohování po 2hodinách technikou úhlu 30
• Volba dostupného polohovacího lůžka
• Vhodná volba matrace
• Matraci volíme jednodílnou s výškou nejméně 20 – 30 cm z důvodu
dostatečného rozvonění tlaku
• Používání vhodných antodekubitárních pomůcek
Věnečky pod paty
Děrování molitanu
Dekuba
Vodní matrace
• Kůži omýt a ošetřit
• Omývat rizikových míst vlažnou vodou, mýdlem které nedráždí pokožku
• Kůži ošetřit hydratačním emulzí
• Masáž rizikových míst
• Zajištění příčin a typ inkontinence
• Zhodnotit stav výživy a vhodným způsobem jí upravit
• Výpočet BMI
• Zajistit dostatečný přísun bílkovin, vitanímů a minerálů
• Dostatečná hydratace
58
• Podpora pohybu pacienta
• Spolupráce s RHB pracovníkem
Predilekční místa:
• Poloha na zádech
• Poloha na boku
• Poloha na břiše