VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S.
PRAHA
KVALITA ŽIVOTA PACIENTŮ PO BANDÁŽI ŽALUDKU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
DAGMAR ŠKOCHOVÁ
2008
2
KVALITA ŽIVOTA PACIENTŮ PO BANDÁŽI ŽALUDKU
Bakalářská práce
DAGMAR ŠKOCHOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S. V PRAZE
PhDr. Veronika BLAŽKOVÁ
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Studijní obor: Všeobecná sestra
Datum odevzdání práce. 2008-31-03
Datum obhajoby:
Praha 2008
3
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených
pramenů a literatury.
V Praze dne 20.3.2008
……..……………………………...
Podpis
4
Abstrakt
ŠKOCHOVÁ, Dagmar: Kvalita života pacientů po bandáži žaludku. Bakalářská práce
Dagmar Škochová – Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. v Praze. Stupeň odborné
kvalifikace: Bakalář všeobecná sestra. Školitel PhDr. Veronika Blažková Vysoká škola
zdravotnická Praha, 2008.
Tématem bakalářské práce je zjistit kvalitu života po bariatrických zákrocích (chirurgické
léčbě závažných stupňů obezity). Samotná obezita se totiž na psychické úrovni projevuje
negativním sebehodnocením a prožíváním (pocity méněcennosti, viny, studu, ztráty
kontroly a z nich vyplývající sebetrestání, zloba, pohrdání sebou, uzavírání se, pasivita atd.)
Obezita významně ovlivňuje i mezilidské vztahy- má velmi často negativní vliv na intimní,
osobní a pracovní vztahy. Existuje zde, ale i diskriminace obézních ze strany společnosti
(předsudky, posměch atd.) Práce zkoumá, jaký má bariatrická chirurgie, respektive
chirurgické léčení obezity vliv na změnu kvality života obézních pacientů po operačním
zákroku. Dále práce zkoumá, jaký vliv má bariatrická chirurgie i na zdravotní stav obézních
pacientů. Práce se skládá z teoretické a z výzkumné části. Teoretická část práce popisuje
epidemiologii obezity ve světě a především v Evropě a dále se zabývá nejtěžším stupněm
obezity, tak zvanou morbidní obezitou. Stručně rozebírá psychické i zdravotní dopady
morbidní obezity, možné způsoby její léčby, indikace a kontraindikace k chirurgické léčbě
a přehledně hodnotí i zkušenosti s výsledky a vlivem bariatrické chirurgie, publikované
v literatuře. Pro výzkumnou část byly využity dotazníky se zhodnocením změny
zdravotního stavu pacienta ze zdravotní dokumentace, a to jak s otázkami
uzavřenými(dichomické, polychomické), s polouzavřenými otázkami, v malé míře byly
použity i otázky filtrační a škálování. Jako výzkumný vzorek jsem oslovila pacienty
operované a poté kontrolované ve dvou největších bariatrických centrech v ČR, která
společně chirurgicky léčí obezitu u více než 80% všech pacientů z celé ČR za rok.
Cílem mé práce bylo zjistit, z pohledu pacienta, význam (efekt) bariatrické operace na
kvalitu jeho života po chirurgickém zákroku, a to jak z hlediska změn možností fyzické
aktivity a společenského uplatnění, tak i z pohledu ovlivnění celkového zdravotního stavu.
Klíčová slova: vysoké stupně obezity, morbidní obezita, kvalita života po bariatrickém
zákroku, ovlivnění k obezitě přidružených onemocnění, diabetes, hypertenze, dyslipidémie
5
Abstract
ŠKOCHOVÁ, Dagmar: Quality of life in patients after adjustable gastric banding..
Bachelor study Dagmar Škochová – Health Care University, o.p.s. in Prague. Degree of
qualification: Bachelor general nurse. Tutor: PhDr. Veronika Blažková Health Care
University Prague, 2008.
Bachelor study focuses on quality of life (QoL) after bariatric procedures (surgical
treatment of severe /morbid/ obesity). Morbid obesity itself is detrimental especially on
phsychological level to selfesteeem. Obese people have low self-esteem, lack of confidence
they are depressed and on the otehr hand they tend to self-accusate, self-disregard and
isolation from society. Obesity often negatively affects social connections, personaůl
relationship and working relations as well. There is an element of societal discrimination of
obese individuals. This work evaulates how bariatric surgery may affect both, QoL after
bariatric treatment, and health status of obese patients. This study si composed of
theoretical and practical (research) parts. World-wide and European obesity epidemiology
is evaluated in the theoretical part with a special focus on the highest obesity levels, morbid
obesity. It shortly describes consequences of morbid obesity on psychological and healt
status of patients and possible treatment patways of this disease. Indicatrions and
contraindications for bariatric surgery as well as so far published treatment experience in
this field. The research part was based on questionnaire survey evaluating possible changes
in patient psychological and health status using mainly closed and semiclosed questions. In
minority, filtration types of questions and stratifying questions were used. Patient samples
were recruited in two major bariatric centres in the country (where more than 80% of all
bariatric patients are treated per year). The major endpoint of the study was to evaluate
possible influence of bariatric surgery on patient´s QoL after operation from points of view
of influence on social, physical and general health status.
Key words: high levels of obesity, morbid obesity, QoL aftter bariatric surgery, influence
on co-morbidities, diabetes, hypertension, dyslipidaemia.
6
Předmluva
Morbidní (závažná) obezita má výrazně negativní vliv a dopad na zdravotní a
psychosociální stav jedince, na délku a kvalitu života. Bariatrická (chirugie) léčba je dosud
nejúčinnější metodou jak dosáhnout a dlouhodobě udržet nejen výrazné váhové úbytky, ale
jak celkově snížit rizika spojená s výraznou obezitou, včetně rizika předčasného úmrtí.
Bariatrická chirurgie také zásadním způsobem zlepší, či zcela vyléčí většinu přidružených
onemocnění, která v důsledku obezity vznikají. Velmi důležité je však jak předoperační
posouzení pacientů, tak i předoperační zhodnocení vlivu chirurgického zákroku na
zdravotní stav i na kvalitu života. Právě takové údaje přispívají k lepšímu porozumění
mechanismu účinku bariatrických zákroků a umožňují objektivněji vybrat nemocné, kterým
s vysokou pravděpodobností bariatrický zákrok pomůže, a naopak ty, pro které by byl
vhodnější jiný typ léčby (např. konzervativní dietní režimy, pohybová terapie,
farmakoterapie a další).
Výběr tématu práce byl jistě významně ovlivněn mojí dlouholetou praxí na chirugické
klinice, kde si bariatrická chirurgie udržuje vedoucí postavení v podstatě od vzniku oboru
chirurgie obezity. Měla jsem možnost spolupracovat při realizaci první laparoskopické
bandáže žaludku a dále napomáhat porozumění účinku bariatrických výkonů v řadách
zdravotnických pracovníků. Jednou z možností jak přiblížit bariatrickou chirurgii sestrám
bylo uspořádání národního kongresu, který se zabýval ošetřováním a léčbou morbidně
obézních pacientů.
Práce je určena hlavně studentům ošetřovatelství, ale stejně tak v ní mohou najít
podnětné rady sestry z praxe, které se s ošetřováním morbidně obézních setkávají.
Domnívám se, že i ostatní zdravotničtí pracovníci nelékařských oborů mohou
v předkládané práci najít mnohá poučení jak pracovat s morbidně obézními včetně
správného posouzení priorit těchto pacientů. Předkládaná práce je jednou z velmi mála
prací v této oblasti léčby obezity. Její výsledky by měly pomoci k lepšímu porozumění a
náhledu na pooperační zdravotní i psycho-sociální dopady bariatrického zákroku a ve svém
důsledku by měly napomoci k posouzení vhodnosti jednotlivých pacientů k chirurgické
léčbě.
7
Je známo, že ani bariatrická chirurgie nevyléčí obezitu, avšak chirurgický zákrok může
vybraným pacientům nabídnout možnost, jak výrazně a dlouhodobě zlepšit zdravotní a
psychosociální stav, zlepšit kvalitu i délku života. Cílem práce bylo zkoumat u vybraného
reprezentativního vzorku pacientů po bariatrickém zákroku právě jeho vliv jak na jejich
zdravotní stav po operaci, tak i dopady v oblasti psycho-sociální. Výzkum byl proveden na
dvou největších bariatricko-obezitologických pracovištích v České republice (1. chirurgická
klinika VFN a 1.LF UK v Praze a Klinické centrum ISCARE v Praze), která mají v péči
dostatečně velké a reprezentativní vzorky obézních léčených chirurgickými metodami.
Touto cestou vyslovuji poděkování za odborné vedení bakalářské práce PhDr.Veronice
Blažkové, RNDr. Jaromíru Běláčkovi, CSc. za účinné konzultace při statistickém
zpracování, prof. MUDr. Martinu Friedovi, CSc. za podnětné rady a možnost sbírat a
vyhodnotit data v Klinickém centru ISCARE. Zvláštní poděkování patří prof. MUDr.
Marii Peškové, DrSc. za soustavnou podporu při vypracovávání bakalářské práce.
8
OBSAH
ÚVOD 9
1 TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Morbidní (klinicky závažná)obezita 11
1.2 Klasifikace obezity 11
1.3 Anamnéza 12
1.4 Etiopatogeneze obezity 13
1.5 Obezita a přidružená onemocnění 13
1.6 Psychické projevy obezity 15
1.7 Konzervativní léčba obezity 16
1.8 Chirurgická léčba obezity a indikační kritéria bariatrické operace 17
1.8.1 Základní kontraindikace bariatrické operace 17
1.8.2 Vývoj bariatrické operace 17
1.8.3 Současné metody bariatrické operace 19
1.9 Psychologické faktory obezity 21
1.9.1Vliv bariatrické operace na kvalitu života pacientů 22
2 EMPIRICKÁ ČÁST
2.1 Metodika 24
2.1.1 Výzkumný problém, cíle a hypotézy 24
2.1.2 Technika výzkumu 25
2.1.3 Časový harmonogram sběru dat 26
2.1.4 Předvýzkum 26
2.1.5 Výzkumný soubor 28
2.1.6 Interpretace výsledků výzkumu 29
2.1.7 Závěr výzkumu 61
2.1.8 Diskuze 64
ZÁVĚR 65
Seznam použité literatury 66
Přílohy 69
9
„Jiní lidé žijí, aby jedli, já však jím, abych žil.“
Sokratés
ÚVOD
Morbidní obezita není jen lékařským, ale i vážným psychologickým, sociálním a
ekonomickým problémem. Jde o multifaktoriálně podmíněný stav a onemocnění s
hereditární, biochemickou, hormonální, behaviorální a etnickou složkou, ovlivněnou také
kulturními zvyky. Svět je v posledním desetiletí ohrožen obezitou, která dnes již dosáhla
rozměrů globální, celosvětové epidemie. Dramaticky totiž vzrostla prevalence obezity, a to
zvláště jejích závažnějších, vyšších stupňů. Podle dostupných údajů (např. Obesity Task
Force) je dnes přes 300 miliónů lidí (Deitel, 2003), (James, 2005) v kategorii obézních.
Navíc není patrné, že by se nárůst prevalence obezity nějak zpomaloval.
Konzervativní odhady udávají, že v Evropské Unii je závažnými stupni obezity
postiženo kolem 60 mil.obyvatel, obezitou s BMI > 30 trpí zhruba 10-20% mužů a 15-25%
žen. V mnoha studiích bylo již také nade vší pochybnost prokázáno, že obezita s sebou
nepřináší pouze rizika ze samotné nadhmotnosti pacienta, ale že je spojena
s mnohonásobně zvýšeným rizikem vzniku přidružených onemocnění, jako diabetes
mellitus 2. typu, hypertenze, kardiovaskulární onemocnění, různé typy karcinomů a mnoho
dalších. Tato onemocnění pak dále a velmi významně zkracují délku života obézních
pacientů. V poslední době se ukazuje, že bariatrické zákroky působí nejen váhovou
redukci, ale že zásadním způsobem zlepšují i přidružená onemocnění, jako například
diabetes mellitus 2. typu, vysoký krevní tlak, neplodnost u žen, některé druhy maligních
onemocnění, a mnohá další. Výsledkem léčby bariatrickou chirurgií bývá velmi často
kromě snížení rizika předčasného úmrtí a výrazného zlepšení zdravotního stavu pacienta, i
zlepšení kvality života nemocného a to jak ve složce sociální tak i osobní.
Postavení české obezitologie a její chirurgické (bariatrické) větve je v evropském i
celosvětovém měřítku a srovnání zcela mimořádné a pravděpodobně nemá obdoby.
Již v polovině osmdesátých let minulého století začala především díky vynikajícím
osobnostem a odborníkům, prof. MUDr. Jiřímu Šonkovi, DrSc a prof. MUDr. Marii
Peškové, DrSc., vyjíměčná spolupráce mezi internisty a chirurgy. Česká obezitologie a
bariatrie si nadále udržovala vedoucí postavení ať již na poli chirugie obezity díky prof.
MUDr. Martinu Friedovi CSc., celosvětově uznávanému odborníkovi v tomto oboru, a to
10
nejen kvůli prioritnímu provedení laparoskopické bandáže žaludku; doc. Vojtěchu
Hainerovi, CSc., nyní prezidentovi Evropské společnosti pro léčbu a výzkum obezity
(EASO), prof. MUDr. Štěpánu Svačinovi, DrSc., prim. MUDr. Petru Suchardovi, CSc. a
mnoha dalším. Česká obezitologie vždy byla v Evropě i mimo ni ceněna pro svůj
interdisciplinární přístup v léčbě obézních a pro příkladnou spolupráci mezi obezitologyinternisty
a bariatrickými chirurgy. Předkládaná práce vznikla především proto, aby
zhodnotila vliv chirurgické léčby na zdravotní stav pacientů i na jejich sociální a osobní
život. Práce tohoto druhu jsou spíše ojedinělé a v České republice nebyla studie podobného
zaměření a rozsahu, podle dostupných pramenů, dosud publikována.
Hlavním cílem práce bylo zmapovat z pohledu pacienta význam (efekt) bariatrické
operace na kvalitu života po zákroku. V dalších cílech se pak práce zaměřila na to, zda po
bariatrické operaci dojde k podstatné změně v možnostech fyzické aktivity pacienta, zda
má chirurgický zákrok vliv na společenské uplatnění pacienta a zda bariatrická operace
ovlivňuje zdravotní stav obézního a eventuelně některá k obezitě přidružená onemocnění.
Jako výzkumná metodika byl použit dotazník vlastní konstrukce. Ke kvantitativnímu
výzkumu změn zdravotního stavu byl využit dotazník s uzavřenými, polouzavřenými i
filtračními otázkami. Výsledky výzkumu byly statisticky zpracovány a poskytují jedinečné
údaje o kvalitě života pacientů po bariatrické léčbě. Měly by přispět nejen k lepšímu
porozumění změnám zdravotního stavu i psychiky pacientů po bariatrických zákrocích, ale
i k přesnějšímu výběru pacientů vhodných k chirurgické, či konzervativní léčbě obezity.
11
1 TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Morbidní (klinicky závažná) obezita
Obezita vzniká nadměrným hromaděním tuku v těle. Podle definice amerického Národního
institutu pro zdraví, zvýšení tělesné váhy o 20 a více procent nad ideální tělesnou váhu,
(NIH, 1998) sebou přináší výrazná zdravotní rizika. Jako morbidní lze definovat obezitu,
která dosáhla takového stupně, kdy se signifikantně zvyšuje riziko vzniku jednoho či
několika k obezitě přidružených, závažných onemocnění, a také vede ke zvýšenému riziku
předčasného úmrtí (ve srovnání se stejně starou neobézní populací).
1.2 Klasifikace obezity
Morbidní obezitu lze stanovit podle BMI (Body Mass Indexu = váha (kg) : výškou (m2
).
V takovém případě se za morbidní obezitu považuje tzv. druhý, či třetí stupeň obezity,
tedy hodnoceno podle BMI, jde o obezitu s BMI nad 35, je-li k ní přidruženo alespoň jedno
závažné onemocnění (komorbidita), nebo o BMI nad 40 i bez přítomnosti komorbidit.
Z pohledu hmotnosti je morbidní obezita definována jako nadváha o 45 a více kilogramů
nad ideální tělesnou hmotnost.
Klasifikace obezity podle BMI
Klasifikace BMI Riziko kompl.obezity
podváha <18,5 nízké (riziko jiných chorob)
normální váha 18,5-24,9 průměrné
zvýšená váha _> 25
nadváha 25-29,9 mírně zvýšené
obezita l. st. 30-34,9 středně zvýšené
obezita ll. st. 35-39,9 velmi zvýšené
obezita lll. st. _>40 vysoké
Tabulka č. 0/BMI
Při praktické aplikaci definice obezity narážíme na dva základní problémy:
1) určení množství tukové tkáně
2) stanovení normálních hodnot
Protože jediná zcela exaktní metoda stanovení tělesného tuku - chemický rozbor celého těla
nepřichází u živých lidí v úvahu, bylo v průběhu let vypracováno mnoho dalších metodik.
Některé z nich jsou použitelné ve výzkumu nebo velmi omezeně v praxi (vážení pod
12
vodou, stanovení celkové tělesné vody nebo celkového tělesného draslíku izotopovými
metodami, vyšetření odporu nebo vodivosti tělesných tkání apod.). Metody měření kožních
řas a měření tělesných obvodů zase postrádají možnost potvrzení a kalibrace chemickou
analýzou a nebyly testovány za různých normálních a patologických stavů. Za těchto
podmínek zůstává rozhodujícím ukazatelem tělesná hmotnost. Broca použil jako první tzv.
"index normální hmotnosti", který srovnává zjištěnou hodnotu s hodnotou "ideální":
hmotnost (kg)
Brocův index (BI) = -------------------
tělesná výška (cm) - 100
Brocův index tedy vyjadřuje relativní hmotnost, tzn. míru odchylky od žádoucí, většinou
tabulkové hodnoty (30). Velké populační studie zahájené v 60. letech ve Spojených státech
k posouzení rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob si vyžádaly kritické zhodnocení
indexů tělesné hmotnosti. Těmto požadavkům nejlépe vyhovoval Queteletův index,
vytvořený tímto belgickým matematikem a statistikem v roce 1869, vyjadřující poměr mezi
tělesnou hmotností a čtvercem tělesné výšky. Keys v roce 1972 využil právě Queteletův
index k hodnocení a diagnostice otylosti a pod označením Body Mass Index (BMI) tento
vzorec vytlačil z používání jiné indexy tělesné hmotnosti a byl doporučen k diagnostice
nadhmotnosti dospělých v USA i v jiných zemích.
tělesná hmotnost (kg)
Queteletův index (BMI) = --------------------------
(tělesná výška (m)2
V řadě studií bylo prokázáno, že BMI je stejně vhodný ukazatel obezity jako podvodní
vážení, stanovení celotělového draslíku nebo výpočet ze součtu tloušťky kožních řas.
1.3 Anamnéza
V anamnéze je nutno věnovat pozornost výskytu obezity v rodině, vývoji hmotnosti
v průběhu života, případné přítomnosti váhových výkyvů(weight cycling, jo-jo-efekt),
životnímu období, ve kterém došlo ke změně hmotnosti. Podrobná anamnéza onemocnění
komplikujících obezitu pomůže upřesnit diagnózu. Informace o jídelních zvyklostech
pacienta a jeho preferencích ve výběru potravin napomohou při tvorbě léčebného plánu.
Anamnéza fyzické aktivity v mládí, v průběhu života a v současnosti je dalším významným
prvkem, stejně jako anamnéza kouření, poruch spánku a léčba léky navozujícími obezitu.
V neposlední řadě je třeba stanovit motivaci k léčbě, zda se jedná o důvody zdravotní nebo
estetické, neboť od motivace se odvíjí i očekávání pacienta o výsledcích léčby.
13
1.4 Etiopatogeneze obezity
Na zvýšení energetického příjmu se podílí především zvýšená konzumace tuků. Tuky by se
měly na celkovém energetickém příjmu podílet 30%. Ve skutečnosti však představují 36-
38% energetické příjmu, přičemž u venkovské populace a u starších osob podíl tuku na
energetickém příjmu často přesahuje 40%. Tuky mají přes svou vysokou energetickou
denzitu(38kJ/g oproti 17kJ/g u bílkovin a sacharidů) malou sytící schopnost. To znamená,
že nasycení si vyžádá konzumaci většího množství tuků než bílkovin či sacharidů. Zvýšený
podíl tuků v potravě nevede k okamžitému vzestupu jeho oxidace, a tak je veškerý
nadbytečný příjem energie ve formě tuků inkorporován do tukových zásob. Sacharidy
nesehrávají podstatnou úlohu při rozvoji obezity. Na rozdíl od tuků dochází při zvýšeném
příjmu sacharidů k adaptačnímu zvýšení jejich spalování, které může stoupat až na
dvojnásobek. Až teprve při dlouhodobém nadměrném příjmu sacharidů je začne
organismus přeměňovat na zásobní tuk. Nadbytečný příjem bílkovin nesehrává podstatnou
úlohu při vzniku obezity v dospělosti. To, že při nadměrné konzumaci živočišných bílkovin
bývá častější výskyt obezity není důsledkem konzumace živočišných bílkovin, ale je to
vlivem současného nadměrného přísunu živočišných tuků. Vláknina snižuje energetickou
denzitu potravy a navíc díky své bobtnavosti navozuje dilataci horních partií zažívacího
traktu a tím navozuje pocit sytosti. Navíc rozpustná vláknina obsažená v zelenině a ovoci
(např.pektin), svým vlivem na resorbci živin příznivě ovlivňuje jak lipidové spektrum, tak
metabolismus sacharidů. Nedostatečný příjem vlákniny u naší populace se může podílet na
rozvoji obezity a jejích komplikací. Zvýšená konzumace alkoholu se může podílet na
vzniku obezity a zejména na akumulaci rizikového viscerálního tuku. Příjem vitamínů,
minerálů a stopových prvků nesehrává zásadní roli při vzniku a rozvoji obezity. Na základě
klinických studií (Hainer, 2004) se dává do souvislosti se vzestupem hmotnosti podávání
vysokých dávek vitaminu B 12, což dosud není zcela potvrzeno sofistikovanou studií.
Rozložení příjmu potravy během dne hraje jistě velmi významnou roli při vzniku a rozvoji
obezity.Většina obézních pacientů vynechává ranní i polední jídlo a podstatnou část
denního příjmu pak konzumují během 4-6 hodin v pozdním odpoledni a večer.
1.5 Obezita a přidružená onemocnění
Morbidní obezita je závažné, chronické a život ohrožující onemocnění, a proto by měla být
odpovídajícím způsobem léčena. Nejčastějšími onemocněními, jejichž zvýšený výskyt je
14
vázán na vysoké stupně obezity jsou: Diabetes mellitus 2. typu, dyslipidémie, hypertenze,
srdeční selhávání, syndrom spánkové apnoe, některé druhy malignit, poruchy fertility,
deprese a další. Některá obezitou vyvolaná přidružená onemocnění výrazně zvyšují riziko
předčasného úmrtí právě u morbidně obézních. Například obezita samotná zvyšuje toto
riziko dvakrát, ale diabetes mellitus 2. typu či kardiovaskulární onemocnění toto riziko
zvyšují 5-7x. Vysoké stupně obezity však s sebou nenesou jen rizika přímého ohrožení na
životě, ale mají významné a závažné sociální, psychologické a ekonomické dopady na
jednotlivce i na celou společnost. Obezita jako složité, multifaktoriálně podmíněné
onemocnění jistě není pouhým a jednoduchým důsledkem přejídání se. Je-li jednou pacient
vysoce obézní, mají dieta i fyzická aktivita jen omezené účinky na redukci váhy. I přesto,
že nejsou přesné příčiny vzniku obezity ještě zcela jednoznačně známy, je jisté, že se na
vzniku obezity významně podílejí genetické faktory, prostředí ve kterém pacient žije,
psycho-sociální, metabolické a další složky. Ke vzniku obezity mohou samozřejmě
přispívat i některá jiná onemocnění, jako například hypofunkce šítné žlázy, onemocnění
léčená kortikoidy apod.(viz. příloha č.7) Obezita, cukrovka, hypertenze a
hyperlipoproteinemie byly již v 80.letech označeny Kaplanem jako tzv.smrtící čtveřice.
Tato společně se vyskytující skupina nemocí je na předním místě v příčinách úmrtí ve
všech vyspělých státech, jejich frekvence však významně stoupá v rozvojových zemích.
Základním důsledkem těchto onemocnění a příčinou úmrtí na ně je ateroskleróza,
kardiovaskulární onemocnění a komplikace diabetu 2. typu. Sledujeme-li výskyt obezity a
diabetu ve světě, zjišťujeme, že právě v zemích, kde je nejvíce obézních, je nejvíce i
diabetiků 2.typu. Hledáme-li tzv. třetí faktor, tedy něco, co s výskytem obou nemocí
souvisí, dospívají epidemiologové k tomu, že to je především omezení fyzické aktivity a
nadměrný příjem jídla. O společném výskytu cukrovky, obezity a hypertenze u
jednotlivých osob se ví už dlouho.
Dokonce již ve středověku byly popsány formy diabetu vázané na obezitu, a dávno je
známo, že typický diabetik má hypertenzi. Obezita je obvykle projevem stejného
genetického základu jako diabetes mellitus. Je tedy často indikátorem toho, že daný jedinec
má v sobě předpoklady pro diabetes 2.typu. Nejde tedy o vztah příčina – následek, ale o
jedno onemocnění, které v komplikovaných patogenetických vztazích vede k vyjádření tu
jednoho, tu jiných jevů v různém pořadí. Nedávno bylo dále prokázáno, že významným
15
rizikovým faktorem pro vzestup hmotnosti je i pouhá rodinná anamnéza esenciální
hypertenze. Společená patogeneze obezity, diabetu, hypertenze a souvisejících
onemocnění je koncepcí známou v posledních více než 10 letech jako tzv.Raevenův
metabolický syndrom X. Léčíme-li úspěšně některé složky metabolického syndromu včas,
oddálíme další složky a další komplikace a významně prodloužíme život jedince.
Metabolický syndrom je velmi rozšířené onemocnění a v našich podmínkách může během
života postihnout až 50% populace. Při jeho sledování si musíme uvědomit výraznou
závislost vzniku tohoto onemocnění na věku. Čím je jedinec starší, tím spíše se u něho
složky syndromu X objeví. Lze dnes již odhadnout, že do nejvyššího věku dostane
diabetes mellitus 2.typu přes 25% populace. Hypertenzí trpí v nejvyšších věkových
skupinách více než 60% populace, s tím, že nemusí jít vždy o esenciální hypertenzi. Taktéž
lze odhadnout, že aterogenní hodnotu triglyceridů může mít během života kolem 50% osob
(hranice normy je definována různě- nejčastěji od 1,75 do 2,2 mmol/l). (Hainer, 2004)
1.6 Psychické projevy obezity
Obezita se na psychické úrovni projevuje negativním sebehodnocením a prožíváním(pocity
méněcennosti, viny, studu, ztráty kontroly a z nich vyplývající sebetrestání, zloba, pohrdání
sebou, uzavírání se, pasivita atd.) Obezita významně ovlivňuje i mezilidské vztahy- má
velmi často negativní vliv na intimní, osobní a pracovní vztahy. Existuje zde, ale i
diskriminace obézních ze strany společnosti (předsudky, posměch atd.) Z psychologického
hlediska však není ani tak důležité s kolika kilogramy nadváhy pacient přichází jako to, že
svou nadhmotnost často hluboce prožívá jako nesprávnou, obtížnou, komplikující až život
ohrožující situaci. V opačném případě si zase neuvědomuje anebo nepociťuje konečné
důsledky svého stavu. U některých pacientů dochází k zúžení hodnotového obzoru, bývají
přesvědčeni, že hodnota člověka spočívá v jeho hmotnosti. Poměřují často sebe samotné i
okolí skrze kilogramy ve smyslu kilogramy nahoru- jsi špatný, kilogramy dolů – jsi dobrý.
Přílišným lpěním na váze se jim zužuje pohled na sebe i na svět a uzavírají se tím jiným
možnostem a hodnotám. Podobně je tomu i s přílišnou fixací na potravu, kdy se pro
pacienta stává nejdůležitější prožitkem na světě jídlo.
16
1.7 Konzervativní léčba obezity
Je mnoho možností, jak obezitu léčit. Existují jak možnosti konzervativní (nechirurgické)
léčby, tak i léčby chirurgické (bariatrické – od řeckého „baros“ těžký, objemný, tj.
chirurgické léčby těžkých, objemných pacientů). Většina konzervativních postupů při léčbě
obezity je založena na kombinaci úpravy dietního režimu, změny životního stylu a zvýšení
fyzické aktivity. K tomu lze ještě v indikovaných případech přidat podpůrnou léčbu
farmaky (ovlivňujícími, ať již absorpci některých složek potravy nebo chuť k jídlu).
Prokázalo se však, že konzervativní postupy, ať již samostatné, či v kombinacích, jsou
úspěšné pouze u malého procenta závažných stupňů obezity. Z dostupné literatury vyplývá,
že pouze 5-10% morbidně obézních dosáhne při konzervativní léčbě zásadní redukce
nadváhy, kterou si udrží po více než 5 let. Podle údajů US National Institute of Health,
více než 90% konzervativně léčených(NIH, 1998), (NIHTA, 1992)morbidně obézních
nabyde zpět svou původní váhu do jednoho roku od začátku konzervativní léčby. Udržet
váhové úbytky je totiž pro pacienty, kteří byli obézní ještě obtížnější, než jednorázové
zhubnutí. Bylo přitom prokázáno, že právě cyklické kolísání váhy (jo-jo efekt) je spojeno
s největšími zdravotními riziky. Pro většinu pacientů jsou přitom možná rizika spojená
s chirurgickým léčením obezity mnohem nižší než závažná rizika spojená s neléčenou
obezitou. Chirurgický (bariatrický) zákrok bývá přitom právě z hlediska udržení výrazných
váhových úbytků dlouhodobě úspěšný u naprosté většiny pacientů a přináší s sebou zásadní
zlepšení nejen celkového zdravotního stavu a zlepšení, či úplné vyléčení některých
přidružených onemocnění (například diabetu 2. typu, dyslipidémie, hypertenze,
kardiovaskulárních onemocnění a dalších), ale také zásadní zlepšení kvality života a
možností v oblasti socio-ekonomické.(viz. příloha č. 8)
Jedním ze zásadních kroků k dlouhodobé váhové redukci je změna poměrů mezi
příjmem a výdejem energie. Právě poměr mezi příjmem energie jídlem a její spotřebou
(výdejem) je nejvýznamnějším činitelem v redukci nadváhy. Přebytek energetického
příjmu se totiž ukládá ve formě tukových zásob v těle. Tukové zásoby jsou, v případě
nutnosti energetického výdeje, jednou z hlavních energetických rezerv organismu. Při
dostatečném energetickém výdeji (například pohybovou aktivitou) a snížení energetického
příjmu potravou, dochází k váhovým úbytkům.
17
1.8 Chirurgická léčba obezity a indikační kritéria bariatrické operace
Věk mezi 18 a 60 roky. Problematika adolescentů a pacientů starších 60 let je řešena
v rámci zvláštních evropských doporučení pro multidisciplinární léčbu morbidní obezity.
BMI nad 40, nebo BMI nad 35 s přidruženými komorbiditami u nichž lze předpokládat, že
chirurgicky navozená redukce hmotnosti povede k jejich zlepšení, či vyléčení. K takovým
komorbiditám patří například některá metabolická onemocnění Diabetes mellitus 2. typu,
kardiorespirační onemocnění, onemocnění nosných kloubů a páteře a další.
Hodnota BMI se přitom zohledňuje nejen jako aktuální BMI v době indikace, ale za
relevantní se považuje i řádně dokumentovaná hodnota BMI v anamnéze. To znamená, že
aktuální nižší BMI než výše uvedená kritéria není kontraindikací bariatrického výkonu, jeli
dosažená aktuální (nižší než indikační) hodnota BMI důsledkem intenzivní terapie
obezity v rámci přípravy na bariatrický zákrok. Nižší než indikační BMI není
kontraindikací výkonu ani v případech, kdy došlo k výrazným redukcím hmotnosti
v důsledku konzervativního léčebného postupu a poté začal pacient přibývat na váze.
V takové případě není třeba čekat na to, až znovu dosáhne „hraniční indikační hodnoty
BMI“, ale je možné takového pacienta podrobit bariatrické léčbě dříve. (viz. přílohy 9 -12)
1.8.1 Základní kontraindikace bariatrické operace
Kromě obecných chirurgických kontraindikací celkové narkózy se za kontraindikaci
považuje i skutečnost, že se pacient dosud nepodrobil žádnému pokusu o konzervativní
(nechirurgickou) redukci váhy. Dále jsou kontraindikováni pacienti, kteří nejsou
z nejrůznějších důvodů schopni dlouhodobě se přizpůsobit nárokům na pravidelné
pooperační kontroly nebo, u kterých se předpokládá, že nejsou pooperačně schopni
adekvátně spolupracovat na své další léčbě. Operováni by neměli být ani pacienti
s nestabilizovanými psychiatrickými (psychotickými) onemocněními, těžkou neléčenou
depresí apod., neindikuje-li je k takové operaci ze závažného důvodu psychiatr se
zkušenostmi v obezitologii. Za kontraindikaci se také pokládá neléčená závislost na
alkoholu či drogová závislost, a také onemocnění s krátkou životní prognózou. (Fried,
2007)
1.8.2 Vývoj bariatrické chirurgie
Systematické bádání na poli bariatrické chirurgie se datuje od padesátých let minulého
století, kdy K.Kremen a J.Linner v USA v roce 1954 publikovali práci o možném ovlivnění
18
obezity tak zvaným jejunoileálním bypassem. Podle dostupných literárních údajů však již
(Sucharda, 1987) dva roky před nimi V.Henriksson v Gothenbergu ve Švédsku provedl
resekci části tenkého střeva u obézního nemocného ve snaze o zkrácení absorpční délky
trávicí trubice. Vzhledem k velkému počtu metabolických komplikací po těchto výkonech
pokračovalo hledání méně „agresivní“ chirurgické léčby.
Na pole chirurgie obezity tehdy vstoupila jedna z nejvýznamnějších postav její historie,
E.E.Mason z univerzitní nemocnice v Iowa, USA. V letech 1966 -1980 prof. Mason
postupně experimentálně vyzkoušel, zavedl do klinické praxe a celosvětově rozšířil metodu
gastrického bypassu (1966), horizontální gastroplastiky (1971) a vertikální gastroplastiky
(1980) –Vertikální gastroplastika se pro své dobré výsledky užívá dodnes jako jedna
z možných, restrikčních chirurgických metod léčení obezity. Od poloviny sedmdesátých let
se bariatrická chirurgie vydává dvěma zcela odlišnými, fyziologicko-chirurgickými směry.
Oddělují se od sebe zákroky malabsorpční a restrikční. Základním prvkem malabsorpčních
zákroků, jejichž velkou postavou a propagátorem se stává N. Scopinaro (Univerzitní
nemocnice St. Martino, Janov, Itálie), je chirurgický výkon, který vyřadí určitou délku
zažívacího traktu z procesu trávení a vstřebávání potravy. Tím se sníží jak míra trávení, tak
i možnosti resorpce. Scopinaro v květnu 1976 uskutečnil a do běžné praxe zavedl, po
dvouletém experimentálním období, zatím nejradikálnější (a dosud stále prováděnou –
Itálie, USA, Kanada…) operaci pro obezitu – biliopankreatickou diverzi-BPD. Od tohoto
výkonu postupně vznikla celá řada modifikací, nicméně vycházejících vždy z principu
Scopinarovy operace. Výhodou malabsorpčních výkonů je jejich vysoká účinnost a to i
v případech, kdy pacient žádným zásadním způsobem nedodržuje dietní režim. Jejich
nevýhodou je trvalý a nevratný zásah do trávicího traktu (resekce žaludku, někdy i části
střeva) a nutnost, často doživotní suplementace vitamíny a minerály. Stejně tak má pacient
po malabsorpčních výkonech zrychlenou pasáž, spojenou s šesti i více řídkými,
páchnoucími stolicemi denně.
Na druhém pólu se objevuje snaha po maximálně šetřícím a pokud možno reverzibilním,
restrikčním (omezujícím množství přijímané potravy) zákroku. Mezičelistní fixace drátem,
používaná krátce na konci sedmdesátých let dvacátého století, neměla samozřejmě delšího
efektu, kromě toho byla spojena i s celou řadou přidružených komplikací. Ve stejném
období se začalo, ve snaze zmenšit objem žaludku, i s používáním intragastrických balónů.
19
Používaly se balóny z nejrůznějšího materiálu, od obyčejných dětských nafukovacích
balónků, přes balóny z permanentních silikonových katetrů, až po silikonové prsní
implantáty. Později byly vyvinuty speciálně k tomuto účelu intragastrické balóny, které se
používají dodnes, avšak v relativně velmi omezených, speciálních indikacích. Jednou
z nich je nutnost zhubnutí několika (až desítek) kilogramů před dalším, plánovaným
bariatrickým zákrokem. Balón se zavádí gastrofibroskopicky 3-6 měsíců před následným
chirurgickým zákrokem. Ztráta části nadhmotnosti před samotnou operací může u
některých pacientů výrazně usnadnit samotný operační zákrok, ale i zlepšit pooperační
průběh a rekonvalescenci. (viz. příloha č.13)
1.8.3 Současné metody bariatrické chirugie
Základním principem účinných chirurgických restrikčních bariatrických výkonů, je
zmenšení objemu proximální části žaludku tak, aby i po snědení pouze malého množství
potravy měl pacient dostatečně rychle a dlouho pocit sytosti. Pocit nasycení je přitom
zprostředkován signály z rozepjaté stěny proximální části žaludku právě malým množstvím
potravy. Pomineme-li snahy z poloviny sedmdesátých let minulého století o zmenšení
žaludku jeho sevřením do jakéhosi krunýře z plastu, či „zabalením“ do Marlexové síťky, a
podobně zcela neúspěšné snahy o zmenšení jeho objemu horizontálním předělením tuhou
svorkou s asi 10mm průchodem uprostřed předělení, reálná snaha o restrikční výkon se
objevila ve formě tak zvané bandáže žaludku. Nejprve jako neadjustabilní - L.Wilkinson
USA (1978) a později adjustabilní P. Frosell, Švédsko (1984) a L. Kuzmak, USA (1986)
gastrické bandáže.
Obecný princip bandáže žaludku spočívá v zavedení manžety (bandáže) kolem dokola
proximální části žaludku – 1 až 2 cm pod gastroesofageálním přechodem a v oblasti
Hissova úhlu a jejím stažení na průměr cca 10-12mm. Žaludek je tak stažen do tvaru
nesymetrických přesýpacích hodin, kdy jeho proximální, menší část, má objem kolem
30ml. Výhodou restrikčních výkonů je jejich relativní jednoduchost a v případě nutnosti,
téměř plná anatomická i funkční reverzibilita. Většina pacientů není ohrožena vitamínovou
či minerálovou deficiencí. Nicméně hmotnostní úbytky po restrikčních výkonech jsou
z velké části závislé na spolupráci nemocného v pooperačním období, především na jeho
schopnosti omezit se (i přesto, že má brzký pocit sytosti), v množství (objemu) přijímané
potravy. Nedodržování této podmínky vede nejen k nižším, či dokonce k žádným váhovým
20
úbytkům, ale může také způsobit závažné chirurgické komplikace. V roce 1974 tedy
L.Wilkinson zahájil experimentální operace s neadjustabilní gastrickou bandáží na
zvířatech a v listopadu 1978 provedl tutéž operaci u obézního nemocného. Wilkinson se
však zanedlouho přestal bariatrické chirurgii věnovat.
Obr.č.1 Neadjustabilní bandáž žaludku (Wilkinson)
Jeho následovník M. Molina (Houston, USA) pokračoval v technice laparotomické
neadjustabilní gastrické bandáže od roku 1980 až do své smrti před několika lety. Stejně
tak, skupiny kolem Forsella a Kuzmaka pokračovaly v rozvíjení techniky adjustabilní
bandáže žaludku. Pravděpodobně první bariatrický výkon v tehdejším Československu
provedli na začátku 80. let v krčské nemocnici v Praze skupina MUDr. Sváčka a kol.
Profesorka M. Pešková začala s operacemi pro obezitu (vertikální gastroplastiky a
neadjustabilní bandáže žaludku) na I.chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice
v Praze v polovině osmdesátých let. S nástupem laparoskopické chirurgie koncem
osmdesátých let se objevila i otázka možného využití miniinvazivního přístupu v chirurgii
extrémní obezity.
I přesto, že v prvních letech po zavedení laparoskopie byl vysoký stupeň obezity
všeobecně považován za jednoznačnou kontraindikaci laparoskopických výkonů,
21
doc. M.Fried zahájil na I.chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v roce
1991 experimentální práce s cílem stanovit možnosti využití laparoskopických metod právě
v bariatrické chirurgii. Výsledkem tohoto výzkumu bylo prioritní provedení laparoskopické
neadjustabilní bandáže v červnu 1993 (M. Fried, M. Pešková). Na podzim 1993, vzhledem
k významu nově vypracované metodiky operace, byla přednáška o tomto postupu přijata
nad rámec již schváleného programu na Eurosurgery Congress (Londýn, Velká Británie),
stejně tak, jako v červnu 1994 na kongres Americké společnosti pro bariatrickou chirurgii ASBS
(Seattle, USA), kde byly prezentovány také zkušenosti a práce dalších autorů, kteří
se věnovali problematice provedení laparoskopické adjustabilní bandáže (M.Belachew,
Huy, Belgie). (Fried, 1995), (Belachew, 1994)
Obr.č.2 Adjustabilní bandáž švédského typu (SAGB)
1.9 Psychologické faktory obezity
Morbidní obezita a k ní přidružená onemocnění (komorbidity) výrazně zhoršují kvalitu
života jedince. Zlepšení kvality života po bariatrické léčbě je způsobeno několika faktory:
- samotným váhovým úbytkem
- výrazným zlepšením, či úplným vyléčením komorbidit
- novými možnostmi společenského, pracovního i osobního uplatnění
Pojem kvalita života zahrnuje mnoho aspektů a je složitým souhrnem různých hodnocení
života jedince. Světová zdravotnická organizace definovala kvalitu života jako souhrn
22
hodnocené fyzické, duševní a společenské pohody, a nikoliv jako pouhou nepřítomnost
nemoci či zdravotního omezení. (WHO) ve své definici uvádí, že kvalita života je to, jak
jedinec vnímá své postavení ve světě v kontextu kultury a hodnotových systémů, ve
kterých žije, a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům. (Murphy,
1993)
1.9.1 Vliv bariatrické operace na kvalitu života pacientů
Při studiu kvality života v klinické praxi je nutné všechny předchozí uvedené faktory
přiřadit k souboru běžných klinických hodnocení zdravotního stavu jedince. Kvalita života
je přitom nesmírně důležitým ukazatelem klinických výsledků léčby a to nejen proto, že se
tak k běžným, medicínským kritériím úspěšnosti léčby přidává i mnoho ukazatelů
hodnotících jednotlivé složky života, ale i proto, že kvalita života odráží i názor samotného
pacienta na výsledky léčby a tudíž nehodnotí jen fyzikálně a medicínsky měřitelné
výsledky léčby. A právě pacientovo hodnocení kvality života je často důležitějším a
přesnějším ukazatelem úspěšnosti léčby než samotné klinické výsledky.
Výzkumy se potvrdilo, že kvalita života u morbidně (závažně) obézních nemocných je
výrazně zhoršena. (Karlsson, 2007), (Sach, 2007) Je to důsledkem nejen samotného
onemocnění obezitou a přidruženými chorobami, ale i výsledkem emočního a
psychologického strádání způsobeného mimo jiné předsudky a diskriminací obézních
jedinců. Podle Cowana et al., je závažná obezita celoživotním, progresivně se zhoršujícím
onemocněním jehož podstata tkví v nadměrném ukládání tuku v organismu. (Cowan et al.,
1991), (Cowan, 1991)Onemocnění se projevuje zdravotními, fyzickými, psychickými,
sociálními i ekonomickými přidruženými onemocněními a problémy.
Na rozdíl od konzervativní (nechirurgické) léčby obezity, dosahuje bariatrická chirugie
výrazných a dlouhodobých váhových úbytků. Právě proto je obézní populace, která
podstoupila bariatrický zákrok velmi vhodným vzorkem ke zkoumání vlivu váhových
úbytků a zlepšení přidružených onemocnění na změnu kvality života. Z druhé strany je jistě
legitimní si položit otázku (zejména při snaze o zevšeobecnění), zdali jsou obézní, kteří
podstoupili bariatrickou léčbu reprezentativním vzorkem celé obézní populace.
Nicméně bariatričtí pacienti jsou ti, kteří mají nejhorší kvalitu života před léčbou, a po
léčbě u nich dochází k nejvýraznějším změnám v kvalitě života. V průměru mají (podle
dostupné literatury) závažně obézní totiž horší kvalitu života než jiní, chronicky nemocní
23
jedinci, či pacienti kteří přežili léčbu závažných maligních onemocnění. Jedním
z největších zlepšení v kvalitě života se u bariatricky léčených morbidně obézních pacientů
udává v oblasti sociální a fyzické aktivity. Udává se také výrazné zvýšení získání
pracovního místa po léčbě morbidní obezity. V souladu s tím, že se bariatrická chirugie
v posledním půlstoletí vyvinula ve vysoce bezpečný typ léčby, podle očekávání neměly
chirurgické komplikace vliv na kvalitu života. Z literatury vyplývá i další zajímavé
zjištění, a to že i při výskytu komplikací chirurgické léčby obezity, hodnotili pacienti svou
kvalitu života jako zlepšenou. (Karlsson, 2007) Toto zjištění jen podtrhuje hloubku
duševního a fyzického strádání obézních pacientů před chirurgickým zákrokem. Pacienti
by, podle průzkumů, totiž raději volili, aby byli neobézní a měli jeden zásadnější hendikep
než, aby byli obézní bez tohoto hendikepu. K výraznému zlepšení kvality života dochází
podle různých průzkumů u více než 75% pacientů po operaci.(NICE, 2006)
V dlouhodobém horizontu (hodnocení kvality života s odstupem více než dvou let po
bariatrické operaci), dochází k mírnému snížení hodnocené kvality života (oproti
hodnocením s odstupem 6, či 12 měsíců po operaci), nicméně pořád ještě je udávaná
kvalita života vysoko nad předoperačně udávanou úrovní.
Důvodem pro pokles v hodnocení kvality života v delším časovém odstupu od
bariatrické operace může být například snížení častosti lékařských kontrol (u pacientů, kteří
dobře redukují a nemají čistě medicínské problémy). Častější kontroly v raném
pooperačním období totiž mohou působit pozitivně psychologicky, a tím zvyšovat stupeň
hodnocené kvality života. (Shen, 2004), (Martikainen, 2004), (Myers, 2006) Studie kvality
života také prokazují vyšší zaměstnanost u pacientů po bariatrické léčbě, zvláště pak u žen
v porovnání s neléčenou obézní populací (85% vs 65%), po bariatrické léčbě stoupla
zaměstnanost léčené skupiny z 38% před zákrokem na 60% po operaci.. V porovnání
s neléčenou skupinou obézních, pak bariatričtí pacienti vykazují vyšší výdělky ( zlepšení
ekonomické situace po operaci). (NICE-TA, 2002)
24
2 EMPIRICKÁ ČÁST
2.1 Metodika
Pro účely výzkumného šetření jsem zvolila metodu dotazníku. Použila jsem dotazník
vlastní konstrukce.
2.1.1 Výzkumný problém, cíle a hypotézy
1. Jaký vliv má bariatrická chirurgie na změnu kvality života obézních pacientů?
2. Jaký vliv má bariatrická chirurgie na zdravotní stav obézních pacientů?
Hlavní cíl:
C 1: Zmapovat z pohledu pacienta význam (efekt) bariatrické operace na kvalitu
života po zákroku
Další cíle:
C 2: Zjistit, zda po bariatrické operaci dojde k podstatné změně v možnostech fyzické
aktivity pacienta
C 3: Zjistit, zda má chirurgický zákrok vliv na společenské uplatnění pacienta
C 4: Zjistit, zda bariatrická operace ovlivňuje zdravotní stav pacienta a některá
k obezitě přidružená onemocnění
Hypotézy:
H 1: Po bariatrickém zákroku (operace pro masivní obezitu) se změní schopnost
fyzické aktivity ve srovnání s obdobím před operací.
H 2: Po bariatrickém zákroku se změní začlenění pacienta do společnosti
v porovnání s obdobím před operací.
H 3: Po bariatrickém zákroku se změní partnerské vztahy ve srovnání s obdobím
před zákrokem
H 4: Po bariatrickém zákroku se výrazně zlepší eventuelní přidružené metabolické
onemocnění (například Diabetes mellitus 2. typu – pokles glykémií
směrem k normálním hodnotám), ve srovnání s obdobím před operací.
H 5: Po bariatrickém zákroku se zlepší eventuelní přidružená kardiovaskulární
onemocnění (například vysoký krevní tlak) pacienta, (než) ve srovnání
s obdobím před operací
25
2.1.2 Technika výzkumu
Pro kvantitativní výzkum se zhodnocením změny zdravotního stavu pacienta ze zdravotní
dokumentace jsem vytvořila dotazníky (A, B1, B2). Dotazník (A) s otázkami
uzavřenými(dichomické, polychomické), s polouzavřenými otázkami, v malé míře jsem
použila i otázky filtrační a škálování. Vytvořený dotazník obsahoval nejčastěji otázky typu
Ano – Ne. Tato část dotazníku byla určena pacientům. Vyplňování bylo anonymní.
Dotazník (B1, B2)se týkal zdravotního stavu pacienta, který vyplňoval zdravotnický
pracovník podle zdravotnické dokumentace.
Vzor dotazníku A i B je uveden v příloze č. 1 a č. 2
Dotazník A obsahoval 26 položek, které byly rozčleněny do čtyř celků:
I. Základní údaje (otázky) - položky č. 1 - 4
II. Zmapování úrovně fyzické aktivity před operací a po bandáži žaludkupoložky
č. 5 - 8
III. Zmapování úrovně psychiky a sebevědomí pacienta před operací a po
bandáži žaludku - položky č. 9 - 20
IV. Zmapování pohledu pacienta na vlastní zdraví a životosprávu před
operací a po bandáži žaludku - položka č. 21 - 26
Dotazník B1 mapoval váhový úbytek po bandáži žaludku, kde zdravotnický pracovník
označil jednu z nabízených možností.
Dotazník B2 mapoval pacienty, kteří vstupovali do výzkumného šetření s vysokým
krevním tlakem nebo DM, kdy zdravotnický pracovník opět označil jednu z nabízených
možností a doplnil hodnoty před operací i po bandáži žaludku.
K H1 se vztahují otázky č. A 5, 8, 26
K H2 se vztahují otázky č. A 6, 7, 9, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 25
K H3 se vztahují otázky č. A 10, 17, 19, 20, 21
K H4 se vztahují otázky č. A 22, 23, 24, 25, B2, B3
K H5 se vztahují otázky č. A 22, 23, 25, 26, B5, B6
Výsledky dotazníků jsem setřídila a statisticky zpracovala. U všech položek v dotazníku
jsem stanovila absolutní četnost, relativní četnost a relativní četnost v procentech. S těmito
údaji jsem u některých položek vyhodnotila aritmetický průměr a závislost mezi dvěma
položkami. Pro znázornění výsledků jsem využila zobrazení v tabulkách a v grafech.
26
2.1.3 Časový harmonogram sběru dat
Dotazníkový výzkum jsem prováděla ve dvou etapách.
I. Předvýzkum byl proveden na jednom ze sledovaných oddělení. Probíhal
v srpnu 2007. Do předvýzkumu bylo zahrnuto 20 pacientů. Dotazník nebylo
třeba po vyhodnocní předvýzkumu upravovat.
II. Vlastní výzkum probíhal od září 2007 do února 2008.
Dotazník byl rozdáván na I.chirurgické klinice VFN v Praze a v Klinickém
centru pro léčbu obezity ISCARE v Praze .
Ke statistickému zpracování dat jsem použila program Excel.
2.1.4 Předvýzkum
Předvýzkum u sledovaného vzorku obézních nemocných prokázal a potvrdil, že
zvolený dotazník (část A) pro pacienty je srozumitelný a pochopitelný. Účastníci
předvýzkumu byli schopni samostatně odpovědět na všechny položené otázky a nevyžádali
si žádné upřesňující či doplňující vysvětlení k dotazníku. Formulace otázek byla dostatečně
jasná i srozumitelná tak, že všech dvacet subjektů odpovědělo způsobem, který umožnil
jednoznačné zhodnocení odpovědí.
Část B dotazníku (ze zdravotnické dokumentace pacientů) vyplnili zdravotničtí pracovníci.
Získané údaje byly opět jasné a nezaznamenali jsme žádný doplňující dotaz ani ze strany
zdravotníků. I část B dotazníku byla vyplněna jednoznačně způsobem, který umožňuje
relevantní zhodnocení získaných údajů.
Ze získaných údajů lze předběžně dovozovat, že vzorek populace obézních pacientů
odpovídá poměrem zastoupených mužů a žen (cca 1:4) standardnímu rozložení pohlaví
pacientů přicházejících k chirurgické léčbě obezity. Věkovým rozvrstvením patří tato
skupina pacientů svým průměrem do třetího decénia (ženy) a čtvrtého decénia u mužů.
Z většiny odpovědí vyplývá, že v souladu s publikovanými vědeckými studiemi, i u našeho
vzorku pacientů došlo k pozitivní změně (zlepšení) kvality života po bariatrické operaci,
možnosti pohybové aktivity se zlepšily u více než ¾ pacientů. Většina pacientů také
zaznamenala zlepšení v sociální oblasti i v osobních vztazích.
Ze zdravotní dokumentace (část B dotazníku) vyplývá, že ke snížení váhy obézních
došlo asi u 85% pacientů, z toho výrazná redukce hmotnosti (-15 a více kg) byla
zaznamenána u 75% pacientů. U více než 80% pacientů, u nichž byl předoperačně zjištěn
27
vysoký krevní tlak, došlo po bariatrickém zákroku k jeho snížení.(graf č. P0) Obézních
diabetiků 2. typu bylo mezi sledovaným vzorkem kolem 10%, což je na spodní hranici
obvykle zjišťovaných hodnot.(graf č. P1) U naprosté většiny těchto diabetiků došlo k
signifikantnímu zlepšení jejich cukrovky.
Graf č. P0 Průměrné hodnoty systolického a diastolického tlaku
(u hypertoniků) za 6 měsíců po SAGB
Hodnoty krevního tlaku po bandáži žaludku
0
20
40
60
80
100
120
140
160
1 2
před operací po operaci
hodnotatlaku
Systola
S t l
Diastola
Graf č. P1 Průměrné změny hladin glykemií u obézních diabetiků
(DM 2. typu) za 6 měsíců po SAGB
Hodnoty glykémií u diabetiků po bandáži
žaludku
0
2
4
6
8
10
1 2
před operací po operaci
hladinyglukózy
(mmol/l)
28
Předvýzkum potvrdil vhodnost zvolených položek i to, že vzorek pacientů věkovým
složením, poměrem zastoupení žen a mužů i počtem výskytu k obezitě přidružených
onemocnění odpovídá rozložení, které bývá popisováno ve vědecké literatuře.
2.1.5 Výzkumný soubor
Základní soubor tvořili všichni pacienti, kteří se ve jmenovaných zdravotnických zařízeních
podrobili operaci pro morbidní obezitu v období od ledna 2006 do prosince 2007.
Do výběrového souboru pro výzkum byli zařazeni všichni pacienti bez jiného kritéria
výběru než, že souhlasili s tím, že se dobrovolně zúčastní výzkumu, byli operováni
v období od ledna 2006 do prosince 2007 a byli ošetřeni v rámci plánované bariatrické
léčby na jmenovaných pracovištích od září 2007 do února 2008.
Dotazník (A) byl určen pacientům po bandáži žaludku pro morbidní obezitu. Dotazník (B)
byl předán zdravotnickým pracovníkům na jmenovaných pracovištích, aby provedli záznam
dle zdravotnické dokumentace. Respondenti byli poučeni, že se podílejí na výzkumu, který
je součástí bakalářské práce. Všichni pacienti dotazníky vyplňovali dobrovolně a
anonymně. Zdravotničtí pracovníci byli ochotni údaje ze zdravotnické dokumentace do
dotazníku přenést. Bylo rozdáno jedno sto dotazníků a ve stejném počtu byla i návratnost.
Vzhledem k úzce vymezenému vzorku lze 100% návratnost považovat za velmi úspěšnou.
Nemocní ve většině případů dotazník vyplňovali okamžitě po vysvětlení obsahu. Valná část
pacientů raději odpovědi diktovala a zápis kontrolovala i přesto, že dotazník byl anonymní.
29
2.1.6 Interpretace výsledků výzkumu
Otázka č. A1: Pohlaví
Tabulka č. A1: Pohlaví respondentů
N %
Muž 25 25,0
Žena 75 75,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A1: Pohlaví respondentů
A1:
Žena
75%
Muž
25%
Otázka č. 1 byla zaměřena na zjištění, kolik bylo žen a mužů v našem zkoumaném vzorku
obézních pacientů. Z výzkumu vyplývá, že 75% obézních pacientů, kteří podstoupili
bariatrickou léčbu bylo žen a 25% mužů.
30
Otázka č. A2: Váš věk?
Tabulka č. A2: Věk respondentů
A2 Věk N %
18-29 17 17,0
30-39 42 42,0
40-49 26 26,0
50 a více 15 15,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A2: Věk respondentů
A2:
18-29
17%
50 a více
15%
40-49
26%
30-39
42%
Otázka č. 2 byla zaměřena na zjištění, jaká byla věková struktura bariatrických pacientů ve
zkoumaném vzorku. Bylo zjištěno, že nejvíce pacientů bylo ve věkové kategorii 30-39 let.
Ve věku do 50 let bylo přitom celkově 85% pacientů.
31
Otázka č. A3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Tabulka č. A3: Vzdělání respondentů
N %
Základní 13 13,0
Vyučen 14 14,0
SŠ s maturitou 43 43,0
VOŠ + VŠ 30 30,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A3: Vzdělání respondentů
A3:
SŠ s maturitou
43%
VOŠ + VŠ
30%
Základní
13%
Vyučen
14%
Otázka č. 3 byla zaměřena na zjištění, jakého nejvyššího vzdělání dosáhli bariatričtí
pacienti ve zkoumaného vzorku. Zjistili jsme, že nejvíce pacientů mělo středoškolské
vzdělání s maturitou (43%). Téměř jedna třetina (30%) pacientů dosáhla VOŠ a/nebo
vysokoškolského vzdělání.
32
Otázka č. A4: Jaké je Vaše povolání?
Tabulka č. A4: Povolání respondentů (agregace odpovědí)
N %
1-Administr. pracovník, úředník 9 9,0
2-VŠ odborník (ekonom, učitel, právník) 13 13,0
3-Podnikatel, živnostník 9 9,0
4-Kvalifikovaný pracovník obchodu a služeb 18 18,0
5-Méně kvalifikovaný manuální pracovník 18 18,0
6-Studující, nezaměstn., mateřská dovolená 21 21,0
7-Invalidní důchodce 12 12,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A4: Povolání respondentů (agregace odpovědí)
A4:
2-VŠ odborník
(ekonom, učitel,
právník)
13%
4-Kvalifikovaný
pracovník obchodu
a služeb
18%
5-Méně kvalifikovaný
manuální pracovník
18%
7-Invalidní
důchodce
12%
1-Administr.
pracovník, úředník
9%
3-Podnikatel,
živnostník
9%
6-Studující,
nezaměstn.,
mateřská dovolená
21%
Otázka č. 4 zkoumala nejčastější druhy povolání bariatrických pacientů. Výzkumem bylo
zjištěno, že nejvíce bariatrických pacientů (21%) bylo v kategorii 6, tj. “studující,
nezaměstnaní a na mateřské dovolené”. Druhou nejčastější skupinu ze zkoumaného vzorku
bariatrických pacientů (obě po 18%) tvořily skupiny 4 a 5, tj. “kvalifikovaný pracovník
obchodu a služeb”, a “méně kvalifikovaný manuální pracovník”.
33
Otázka č. A5: Ovlivnil chirurgický zákrok nějakým způsobem možnosti Vaší
každodenní fyzické aktivity? Pokud ANO, jak?
Tabulka č. A5: Ovlivnění fyzických aktivit (agregace odpovědí)
N %
1-Ano, po chirurgickém zákroku pravidelně běhám 5 5,0
2-Ano, po chirurgickém zákroku rekreačně sportuji, cvičím
pravidelně
18 18,0
3-Ano, po chirurgickém zákroku již nejsou schody problém 5 5,0
4-Ano, po chirurgickém zákroku často a dále chodím 15 15,0
5-Ano, po chirurgickém zákroku jsem se zbavil/a vedlejších
projevů obezity(únava, bolesti kloubů)
37 37,0
6-Ne, zatím ne 20 20,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A5: Ovlivnění fyzických aktivit (agregace odpovědí)
A5:
1-Ano, po
chirurgickém zákroku
pravidelně běhám
5%
2-Ano, po
chirurgickém zákroku
rekreačně sportuji,
cvičím pravidelně
18%
3-Ano, po
chirurgickém zákroku
již nejsou schody
problém
5%
4-Ano, po
chirurgickém zákroku
často a dále chodím
15%
5-Ano, po
chirurgickémzákroku
jsem se zbavil/a
vedlejších projevů
obezity(únava, bolesti
kloubů)
37%
6-Ne, zatímne
20%
Otázka č. 5 zkoumala, jak chirurgický (bariatrický) zákrok ovlivnil možnosti každodenní
fyzické aktivity pacientů. Zjistili jsme, že u 80% pacientů bariatrický zákrok pozitivně
ovlivnil (zlepšil) možnosti každodenní fyzické aktivity, 37% pacientů se po operaci zbavilo
vedlejších projevů obesity, jako například nadměrné únavy, bolestí kloubů atd., 23%
pacientů (18%+5%) po bariatrickém zákroku začalo buď rekreačně, či pravidelně cvičit
nebo je schopno alespoň zvýšené aktivity – například vyjít schody, 5% pacientů dokonce
začalo po léčbě pravidelně běhat!
34
Otázka č. A6: Změnil se nějak po chirurgickém zákroku Váš vztah k fyzické aktivitě?
Pokud ANO, jak?
Tabulka č. A6: Změna vztahu k fyzické aktivitě (agregace odpovědí)
N %
1-Ano, po chirurgickém zákroku je fyzická aktivita součástí
života
30 30,0
2-Ano, po chirurgickém zákroku se většinou fyzické aktivitě
nebráním
36 36,0
3-Ne 34 34,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A6: Změna vztahu k fyzické aktivitě (agregace odpovědí)
A6:
3-Ne
34%
2-Ano, po
chirurgickém
zákroku se většinou
fyzické aktivitě
nebráním
36%
1-Ano, po
chirurgickém
zákroku je fyzická
aktivita součástí
života
30%
Otázka č. 6 zkoumala, jestli se po chirurgické léčbě změnil vztah pacientů k fyzické
aktivitě. V souladu se zjištěními v otázce číslo A5, se prokázalo, že u 66% pacientů se
fyzická aktivita stala buď běžnou součástí jejich života nebo se alespoň (36%) pacienti
fyzické aktivitě nebrání.
35
Otázka č. A7: Máte po chirurgickém zákroku kladnější přístup k aktivnímu
sportovnímu vyžití?
Tabulka č. A7: Přístup ke sportovnímu vyžití
N %
Ano 63 63,0
Ne 37 37,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A7: Přístup ke sportovnímu vyžití
A7:
Ne
37%
Ano
63%
Otázka č. 7 zkoumala, zdali se po chirurgickém zákroku změnil přístup pacientů ke sportu.
Opět, v souladu s předchozími otázkami č. 5 a č. 6 jsme zjistili, že u 63% pacientů se
změnil (v kladném smyslu) přístup ke sportu.
36
Otázka č. A8: Provádíte po chirurgickém zákroku fyzicky náročnější aktivity, které
jste si před operací nemohl/a dovolit? Pokud ANO, jaké?
Tabulka č. A8: Provádění fyzicky náročnějších aktivit (agregace odpovědí)
N %
1-Ano, preferuji aktivní sportovní vyžití včetně návštěv
posilovny
22 22,0
2-Ano, preferuji pravidelný pohybna tenisovém kurtu, v
plaveckém bazénu nebo na tanečním parketu
16 16,0
3-Ano, preferuji pravidelné méně náročné sportovní aktivity 23 23,0
4-Ne, zatím ne 39 39,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A8: Provádění fyzicky náročnějších aktivit (agregace odpovědí)
A8:
4-Ne, zatím ne
39%
1-Ano, preferuji
aktivní sportovní
vyžití včetně návštěv
posilovny
22%
3-Ano, preferuji
pravidelné méně
náročné sportovní
aktivity
23%
2-Ano, preferuji
pravidelný pohybna
tenisovém kurtu, v
plaveckém bazénu
nebo na tanečním
parketu
16%
Otázka č. 8 zkoumala, zdali jsou po chirurgickém zákroku pacienti schopni provádět
fyzicky náročnější aktivity než před bariatrickou operací. Z vybraného vzorku pacientů
jsme zjistili, že 38% (22% + 16%) pacientů začalo preferovat fyzickou aktivitu typu
posilovny, nebo pravidelný pohyb (tenis, plavecný bazén a pod.). Pouze u 39% pacientů
zatím nedošlo k pozitivní změně v prováděné fyzické aktivitě.
37
Otázka č. A9: Došlo k nějaké změně vnímání sebe sama po operaci? Pokud ANO,
k jaké?
Tabulka č. A9: Změna vnímání sebe sama(agregace odpovědí)
N %
1-Ano, po operačním zákroku mám mnohem vyšší sebevědomí 16 16,0
2-Ano, po operačním zákroku se cítím být mnohem
atraktivnější a zajímavější
24 24,0
3-Ano, po operačním zákroku jsem spokojenější se svým tělem,
cítím se zdravěji, užívám si více života
23 23,0
4-Ne 37 37,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A9: Změna vnímání sebe sama (agregace odpovědí)
A9:
4-Ne
37%
1-Ano, po
operačním zákroku
mám mnohem vyšší
sebevědomí
16%
2-Ano, po
operačním zákroku
se cítím být
mnohem
atraktivnější a
zajímavější
24%
3-Ano, po
operačním zákroku
jsem spokojenější
se svým tělem, cítím
se zdravěji, užívám
si více života
23%
Otázka č. 9 zkoumala, zdali po operaci došlo u pacientů ke změně vnímáni sama sebe, či
jestli došlo ke změně jejich sebevědomí. Výzkum zjistlil, že 47% pacientů se cítilo po
operačním zákroku mnohem atraktivnější a nebo bylo spokojenější se svým tělem a cítilo
se zdravěji. U dalších 16% pacientů jsme zjistili, že má po operačním zákroku mnohem
vyšší sebevědomí než před operací. U 37% pacientů nedošlo k žádné změně po operaci ani
v jednom z hodnocených parametrů.
38
Otázka č. A10: Jak byste hodnotil/a svou vlastní psychiku ve srovnání s obdobím před
zákrokem?
Tabulka č. A10: Hodnocení vlastní psychiky
N %
1-výrazně horší 3 3,0
2-horší 4 4,0
3-nepociťuji změnu 19 19,0
4-lepší 31 31,0
5-výrazně lepší 43 43,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A10: Hodnocení vlastní psychiky
A10:
1-výrazně horší
3%
2-horší
4%
3-nepociťuji
změnu
19%
4-lepší
31%
5-výrazně lepší
43%
Otázka č. 10 zkoumá, jak pacienti po bariatrickém zákroku hodnotí svou vlastní psychiku
ve srovnání s obdobím před operací. Zlepšení psychiky udává 74% pacientů, z toho jako
výrazně lepší hodnotí svou psychiku 43% pacientů a 31% jí hodnotí jako lepší. Naopak,
pouze 7% pacientů hodnotí svou psychiku jako zhoršenou, z toho 4% jako horší a 3% jako
výrazně horší.
39
Otázka č. A11: Jak byste charakterizoval/a své sebevědomí po operaci?
Tabulka č. A11: Hodnocení svého sebevědomí
N %
1-nižší 4 4,0
2-stejné 29 29,0
3-vyšší 67 67,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A11: Hodnocení svého seběvědomí
A11:
2-stejné
29%
3-vyšší
67%
1-nižší
4%
Otázka č. 11 zkoumá, jak pacienti charakterizují své sebevědomí po operaci. Z výzkumu
vyplývá, že 67% pacientů hodnotí své sebevědomí jako vyšší ve srovnání s předoperačním
obdobím, 29% jako stejné a 4% jako nižší.
40
Otázka č. A12: Došlo po operaci ke změně v možnostech Vašeho pracovního
uplatnění? Pokud ANO, k jaké?
Tabulka č. A12: Změna v možnostech pracovního uplatnění (agregace odpovědí)
N %
1-Ano, po operačním zákroku se mi otevřely zajímavější
nabídky zaměstnání
5 5,0
2-Ano, po operačním zákroku nacházím opět pracovní
příležitosti
13 13,0
3-Ano, po operačním zákroku pro mě bude snazší najít práci 2 2,0
4-Ne 80 80,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A12: Změna v možnostech pracovního uplatnění (agregace odpovědí)
A12: 1-Ano, po
operačním zákroku
se mi otevřely
zajímavější nabídky
zaměstnání
5%
2-Ano, po
operačním zákroku
nacházím opět
pracovní příležitosti
13%
3-Ano, po
operačním zákroku
pro mě bude snazší
najít práci
2%
4-Ne
80%
Otázka č. 12 mapuje zdali došlo u pacientů po bariatrickém zákroku ke změně v možnosti
pracovního uplatnění. Pokud ano, k jaké změně došlo. Z odpovědí vyplývá, že u 80%
pacientů k takové situaci nedošlo, a u 20% ke změně došlo, 13% pacientů našlo opět
pracovní příležitost, 5% pacientů se otevřely zajímavější nabídky zaměstnání a 2%
pacientů soudí, že pro ně bude snazší najít si práci.
41
Otázky č. A13-A14: Změnilo se po operaci nějak Vaše pracovní zařazení? Jestliže
ANO, byla to změna k horšímu nebo k lepšímu?
Tabulka č. A13-A14: Změna pracovního zařazení po operaci (agregace odpovědí)
N %
1-Ano, změna k horšímu 1 1,0
2-Ano, změna k lepšímu 11 11,0
3-Prac.zařazení se nezměnilo 88 88,0
Celkem 100 100,0
Graf č.A13-A14: Změna pracovního zařazení po operaci (agregace odpovědí)
A13-A14:
2-Ano, změna k
lepšímu
11%
1-Ano, změna k
horšímu
1%
3-Prac.zařazení
se nezměnilo
88%
Otázky č. 13 a 14 zkoumají, zdali u pacientů, u kterých se změnilo po operaci jejich
pracovní zařazení, byla tato změna k lepšímu, či k horšímu. Z průzkumu vyplývá, že se u
88% pacientů pracovní zařazení nezměnilo ani k lepšímu, ani k horšímu. U 11% pacientů
došlo ke změně v pracovním zařazení k lepšímu a u 1% pacientů k horšímu.
42
Otázka č. A15: Jak se cítíte po operačním zákroku ve společnosti, ve srovnání
s obdobím před operací?
Tabulka č. A15: Vnímání sebe sama ve společnosti
N %
2-hůře 4 4,0
3-stejně 22 22,0
4-lépe 44 44,0
5-mnohem lépe 30 30,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A15: Vnímání sebe sama ve společnosti
A15:
3-stejně
22%
5-mnohem lépe
30%
4-lépe
44%
2-hůře
4%
Otázka č. 15 zkoumá, jak se pacienti po bariatrickém zákroku cítí ve společnosti ve
srovnání s obdobím před operací. Z výsledků výzkumu vyplývá, že 74% pacientů se cítí
lépe (44%), či mnohem lépe (30%). U 22% pacientů nedošlo podle jejich hodnocení ke
změně, 4% pacientů se cítí hůře v porovnání s předoperačním obdobím.
43
Otázka č. A16: Chodíte po chirurgickém zákroku častěji do společnosti?
Tabulka č. A16: Chození do společnosti po chirurgickém zákroku
N %
Ano 55 55,0
Ne 45 45,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A16: Chození do společnosti po chirurgickém zákroku
A16:
Ano
55%
Ne
45%
Otázka č. 16 mapuje zdali po bariatrickém zákroku chodí pacienti častěji do společnosti
než před ním. Z našeho zkoumaného vzorku 55% pacientů odpovědělo, že ano a 45%
pacientů uvedlo, že nechodí častěji do společnosti.
44
Otázka č. A17: Došlo po operaci k nějaké změně ve Vašich partnerských vztazích?
Pokud ANO, k jakým?
Tabulka č. A17: Změna v partnerských vztazích (agregace odpovědí)
N %
1-Ano, operační zákrok mi pomohl k oživení partnerského
vztahu; mám pocit, že si mě partner začal vážit
10 10,0
2-Ano, operační zákrok mi pomohl k nalezení partnera 9 9,0
3-Ano, operační zákrok mi pomohl k zvýšení sebevědomí a tím
k možnosti získání nových přátel a kamarádů
6 6,0
4-Ne 75 75,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A17: Změna v partnerských vztazích (agregace odpovědí)
A17: 2-Ano, operační
zákrok mi pomohl k
nalezení partnera
9%
3-Ano, operační
zákrok mi pomohl k
zvýšení sebevědomí
a tím k možnosti
získání nových přátel
a kamarádů
6%
1-Ano, operační
zákrok mi pomohl k
oživení
partnerského
vztahu; mám pocit,
že si mě partner
začal vážit
10%
4-Ne
75%
Otázka č. 17 zkoumala, zdali došlo po bariatrické operaci k nějaké změně v partnerských
vztazích pacientů, a pokud došlo, tak k jakým. Z odpovědí vyplývá, že u 75% pacientů
nedošlo k žádným změnám, u 10% zákrok pomohl k oživení partnerkého vztahu, u 9%
operace pomohla při nalezení partnera a 6% pacientů odpovědělo, že zákrok jim zvýšil
sebevědomí a tak pomohl získat nové přátele a kamarády.
45
Otázka č. A18: Změnil se nějak vztah Vašeho okolí k Vám samotným?
Tabulka č. A18: Změna vztahu okolí vůči respondentovi (agregace odpovědí)
N %
1-Ano, okolí mě obdivuje 8 8,0
2-Ano, po operačním zákroku cítím, že jsem pro okolí
přitažlivější
6 6,0
3-Ano, nejbližší okolí mě velmi podporuje 18 18,0
4-Ano, po operačním lépe navazují přátelské a kamarádské
vztahy
21 21,0
5-Ano, setkávám se se závistí a odsuzováním 5 5,0
6-Ne 42 42,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A18: Změna vztahu okolí vůči respondentovi (agregace odpovědí)
A18:
5-Ano, setkávám se
se závistí a
odsuzováním
5%
4-Ano, po
operačním lépe
navazují přátelské a
kamarádské vztahy
21%
1-Ano, okolí mě
obdivuje
8%
2-Ano, po
operačním zákroku
cítím, že jsem pro
okolí přitažlivější
6%
3-Ano, nejbližší okolí
mě velmi podporuje
18%
6-Ne
42%
Otázka č. 18 zkoumala, zdali po bariatrické operaci došlo ke změně okolí pacinta k jemu
samotnému, a pokud ano, o jakou změnu se jednalo. Z výzkumu vyplývá že u 42% pacientů
nedošlo ke změně toho, jak je vnímá okolí, 21% pacientům se lépe navazují přátelské a
kamarádské vztahy, 18% pacientů cítí velkou podporu okolí, 8% pacientů cítí, že je okolí
obdivuje a 6% pacientů cítí, že je pro okolí přitažlivější. Naopak 5% pacientů cítí po
operaci, že je okolí odsuzuje či že jim závidí.
46
Otázka č. A19: Máte dojem, že jste po chirurgickém zákroku přitažlivější pro svého
partnera?
Tabulka č. A19: Přitažlivost pro partnera po operaci
N %
Ano 72 72,0
Ne 28 28,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A19: Přitažlivost pro partnera po operaci
A19:
Ano
72%
Ne
28%
Otázka č. 19 zkoumala, zdali mají pacienti po operaci dojem, že jsou pro svého partnera
přitažlivější než před zákrokem, 72% z dotázaných odpovědělo že ano, 28% necítí, že by
bylo pro svého partnera po bariatrickém zákroku přitažlivější.
47
Otázka č. A20: Můžete charakterizovat Váš sexuální život po operaci ve srovnání
před zákrokem jako: …
Tabulka č. A20: Sexuální život respondenta po operaci
N %
1-horší 2 2,0
2-spíše horší 4 4,0
3-stejný 31 31,0
4-spíše lepší 38 38,0
5-lepší 25 25,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A20: Sexuální život respondenta po operaci
A20:
3-stejný
31%
4-spíše lepší
38%
5-lepší
25%
1-horší
2%
2-spíše horší
4%
Otázka č. 20 zkoumala, jak pacienti charakterizují svůj sexuální život po bariatrickém
zákroku v porovnání s předoperačním obdobím. Výsledky ukazují, že jako lepší, či spíše
lepší hodnotí svůj sexuální život 63% pacientů (z toho 25% jako lepší a 38% jako spíše
lepší). Jako stejný hodnotí svůj sexuální život 31% pacientů a jako horší, či spíše horší
hodnotí svůj sexuální život 6% pacientů ( z toho jako spíše horší 4% a jako horší 2%).
48
Otázka č. A21: Měla jste před operací nějaké potíže plánovaně otěhotnět? Jestliže
ANO, došlo k otěhotnění do 12 měsíců po operaci?
Tabulka č. A21: Potíže plánovaně otěhotnět (agregace odpovědí)
N %
1-Ne, neměla potíže otěhotnět 35 35,0
2-Ano, potíže měla, ale do 12 měsíců po operaci došlo k
otěhotnění
12 12,0
3-Ano, potíže měla, a ani do 12 měsíců po operaci nedošlo k
otěhotnění
28 28,0
4-Muž 25 25,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A21: Potíže plánovaně otěhotnět (agregace odpovědí)
A21:
4-Muž
25%
2-Ano, potíže měla,
ale do 12 měsíců po
operaci došlo k
otěhotnění
12%
1-Ne, neměla potíže
otěhotnět
35%
3-Ano, potíže měla,
a ani do 12 měsíců
po operaci nedošlo
k otěhotnění
28%
Otázka č. 21 zkoumala, kolik žen z celého souboru pacientů mělo nějaké potíže otěhotnět v
předoperačním období. Z odpovědí vyplývá, že bylo v souboru 75% žen (viz take otázka č.
1). Z celého souboru mělo problémy s otěhotněním 40% žen. Z nich 12% otěhotnělo do 12
měsíců po operaci. Naopak 35% žen nemělo problémy s otěhotněním před operací.
49
Otázky č. A22-A23: Změnil se podle Vašeho názoru po operaci Váš celkový zdravotní
stav? Jestliže ANO, vnímáte tuto změnu ve srovnání s obdobím před operací jako: …
Tabulka č. A22-A23: Změna celkového zdravotního stavu
N %
2-Ano, zhoršení 3 3,0
3-Ano, zlepšení 34 34,0
4-Ano, výrazné zlepšení 41 41,0
5-Stav se nezměnil 22 22,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A22-A23: Změna celkového zdravotního stavu
A22-A23:
3-Ano, zlepšení
34%
4-Ano, výrazné
zlepšení
41%
5-Stav se
nezměnil
22%
2-Ano, zhoršení
3%
Otázka č. 22 a 23 zkoumala, jestli se podle názorů pacientů, změnil po operaci jejich
celkový zdravotní stav. A jestliže ano (otázka č. 23), jak hodnotí svůj zdravotní stav ve
srovnání s obdobím před operací. Výsledky ukazují že 75% pacientů udává, že se jejich
zdravotní stav výrazně zlepšil (41%), či zlepšil (34%), 22% pacientů hodnotí svůj zdravotní
stav jako nezměněný a 3% pacientů udávají zhoršení svého zdravotního stavu ve srovnání s
předoperačním obdobím.
50
Otázka č. A24: Pociťujete, že po operaci došlo ke zlepšení některého z přidružených
metabolických nebo kardiovaskulárních onemocnění? Jestliže ANO, kterého?
Tabulka č. A24: Změna přidružených metabolických a kardiovaskulárních
onemocnění (agregace odpovědí)
/báze: “všichni pacienti”; N=100/
N %
1-Ano, po operačním zákroku klesla hladina krevních tuků 10 10,0
2-Ano, po operačním zákroku došlo ke zlepšení DM 25 25,0
3-Ano, po operačním zákroku došlo k upravení TK 20 20,0
4-Ano, po operačním zákroku vymizely potíže pohybového
aparátu
2 2,0
5-Ne 43 43,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A24: Změna přidružených metabolických a kardiovaskulárních onemocnění
(agregace odpovědí)
/báze: “všichni pacienti”; N=100/
A24:
1-Ano, po
operačním zákroku
klesla hladina
krevních tuků
10%
2-Ano, po
operačním zákroku
došlo ke zlepšení
DM
25%
5-Ne
43%
3-Ano, po
operačním zákroku
došlo k upravení TK
20%
4-Ano, po
operačním zákroku
vymizely potíže
pohybového aparátu
2%
Otázka č.A24 zkoumala , zdali po operaci pacienti pociťují změnu u některého z eventuelně
přítomných metabolických onemocnění, ve srovnání s obdobím před operací. Výsledky
ukazují, že 57% pacientů uvádí zlepšení ( z toho 25% diabetiků, 20% hypertoniků a 10%
dislipidemiků ). Pacienti ve 2% uvádějí zlepšení onemocnění pohybového aparátu, ačkoliv
se nejedná o metabolické onemocnění. U 43% pacientů z celkového počtu nedošlo ke
změně ve srovnání s přeoperačním obdobím.
51
Otázka č. A24a: Pociťujete, že po operaci došlo ke zlepšení některého z přidružených
metabolických či kardiovaskulárních onemocnění? (pacienti s vyšší hodnotou
glykémie před zákrokem)
Tabulka č. A24a: Změna přidružených metabolických či kardiovaskulárních
onemocnění (agregace odpovědí)
/báze: “pacienti s vyšší glykémií před operací”; N=28/
N %
1-Ano, po operačním zákroku klesla hladina krevních tuků 2 7,1
2-Ano, po operačním zákroku došlo ke zlepšení DM 25 89,3
5-Ne 1 3,6
Celkem 28 100,0
Graf č. A24a: Změna přidružených metabolických či kardiovaskulárních onemocnění
(agregace odpovědí)
/báze: “pacienti s vyšší glykémií před operací”; N=28/
A24a: 2-Ano, po
operačním zákroku
došlo ke zlepšení
DM
89,3%
1-Ano, po
operačním zákroku
klesla hladina
krevních tuků
7,1%
5-Ne
3,6%
Otázka č. A 24 a zkoumá, zda respondenti, kterým byl před bariatrickým zákrokem
dignostikován Diabetes mellitus pociťují nějakou změnu v souvislosti s tímto
onemocněním. Výzkum ukázal, že respondenti v 89,3% pociťují změnu(ve smyslu zlepšení
hodnoty hladiny cukru v krvi), 1% respondentů zmiňuje nižší hladinu tuků v krvi a jen
3,6% respondentů udává, že změnu nepociťují.
52
Otázka č. A24b: Pociťujete, že po operaci došlo ke zlepšení některého z přidružených
metabolických či kardiovaskulárních onemocnění? (pacienti s hypertenzí před
operací)
Tabulka č. A24b: Změna přidružených metabolických či kardiovaskulárních
onemocnění (agregace odpovědí)
/báze: “pacienti s hypertenzí před operací”; N=28/
N %
1-Ano, po operačním zákroku klesla hladina krevních tuků 2 7,1
2-Ano, po operačním zákroku došlo ke zlepšení DM 4 14,3
3-Ano, po operačním zákroku došlo k upravení TK 18 64,3
5-Ne 4 14,3
Celkem 28 100,0
Graf č. A24b: Změna přidružených metabolických či kardiovaskulárních onemocnění
(agregace odpovědí)
/báze: “pacienti s hypertenzí před operací”; N=28/
A24b:
2-Ano, po
operačním zákroku
došlo ke zlepšení
DM
14,3%
1-Ano, po
operačním zákroku
klesla hladina
krevních tuků
7,1%
5-Ne
14,3%
3-Ano, po
operačním zákroku
došlo k upravení TK
64,3%
Otázka č. A24b zkoumá zda respondenti, kterým byl před bariatrickým zákrokem
diagnostikován vysoký krevní tlak pociťují po operaci nějakou změnu v souvislosti s tímto
onemocněním. Výzkum prokázal, že 64,3% respondentů udává po operačním zákroku
fyziologické hodnoty krevního tlaku a zároveň 14,3% respondentů udává v této souvislosti
i zlepšení DM. Respondenti v 7,1% udávají též pokles hladiny tuků v krvi. Z celkového
poču jen 14,3% respondentů uvádí, že žádnou změnu nepociťují.
53
Otázka č. A25: Ovlivnila operace celkově Váš život nějakým jiným způsobem? Pokud
ANO, jakým?
Tabulka č. A25: Ovlivnění života celkově (agregace odpovědí)
N %
1-Ano, po operačním zákroku se cítím mnohem lépe a
spokojeněji
11 11,0
2-Ano, po operačním zákroku mám zaměstnání resp. jsem
úspěšnější
5 5,0
3-Ano, po operačním zákroku jsem dlouhodobě aktivnější a
užívám si života
28 28,0
4-Ano, po operačním zákroku se cítím zdravěji resp. podařilo se
mi otěhotnět
14 14,0
5-Ano, po operačním výkonu dlouhodobě dodržuji zdravější
životní styl, mám motivaci ke zhubnutí
18 18,0
6-Ne 24 24,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A25: Ovlivnění života celkově (agregace odpovědí)
A25:
5-Ano, po
operačním výkonu
dlouhodobě dodržuji
zdravější životní styl,
mám motivaci ke
zhubnutí
18%
4-Ano, po
operačním zákroku
se cítím zdravěji
resp. podařilo se mi
otěhotnět
14%
3-Ano, po
operačním zákroku
jsem dlouhodobě
aktivnější a užívám
si života
28%
2-Ano, po
operačním zákroku
mám zaměstnání
resp. jsem
úspěšnější
5%
1-Ano, po
operačním zákroku
se cítím mnohem
lépe a spokojeněji
11%
6-Ne
24%
Otázka č. 25 hodnotí, zdali operace nějakým způsobem ovlivnila život pacienta a jestliže
ano, tak jakým. Z výsledků vyplývá, že u 76% pacientů operace ovlivnila jejich život.
U 28% pacientů vedla k dlouhodobě aktivnějšímu způsobu života, u 18% pacientů zvýšila
motivaci k hubnutí a pomáhá dodržovat zdravější životní styl, 14% pacientů se cítí zdravěji
a některým z nich pomohla k otěhotnění (12% - viz. otázka č. 21), 11% z dotázaných se cítí
mnohem lépe a spokojeněji a 5% dotázaných hodnotí svůj život po operaci jako úspěšnější,
resp. po operaci našlo lepší zaměstnání (viz. otázka č. 12).
54
Otázka č. A26: Motivovala Vás operace k radikální změně Vaší životosprávy?
Tabulka č. A26: Motivace ke změně životosprávy
N %
Ano 82 82,0
Ne 18 18,0
Celkem 100 100,0
Graf č. A26: Motivace ke změně životosprávy
A26:
Ano
82%
Ne
18%
Otázka č. 26 zkoumá, zdali došlo u pacientů po operaci k radikální změně životosprávy.
Z odpovědí vyplývá, že u 82% pacientů došlo po operaci k radikální změně životosprávy,
u 18% nikoliv.
55
Otázka č. B1: Změna hmotnosti
Tabulka č. B1: Změna hmotnosti
N %
Přibral [> 5kg] 1 1,0
Stav nezměněn [0 až -5kg] 12 12,0
Úbytek -5 až -15kg 18 18,0
Úbytek -15 až -25kg 47 47,0
Úbytek > -25kg 22 22,0
Celkem 100 100,0
Graf č. B1: Změna hmotnosti
B1:
Přibral [> 5kg]
1%
Stav nezměněn
[0 až -5kg]
12%
Úbytek
-5 až -15kg
18%
Úbytek
-15 až -25kg
47%
Úbytek
> -25kg
22%
Otázka č. B1 zkoumala změnu hmotnosti u operovaných pacientů. Z vyplněných dotazníků
podle zdravotnické dokumentace pacientů (zdravotnickým personálem) vyplývá, že u 87%
pacientů došlo k úbytku hmotnosti po operaci. Z hodnoceného souboru úbytek vice než
25kg byl zaznamenán u 22% pacientů, úbytek mezi 15-25kg byl zaznamenán u 47%
pacientů a úbytek 5-15kg u 18% pacientů po operaci. Ke změně hmotnosti zatím nedošlo u
12% pacientů a u 1% pacintů došlo k nárůstu hmotnosti po operaci.
56
Otázka č. B2-3: Pacientovy hodnoty glykémie
Tabulka č. B2-3: Pacientovy hodnoty glykémie
(báze: “pacienti s vyšší glykémií před operací” /N=28/)
B2-3 Pacientovy hodnoty glykémie N %
2-Nezměněny 2 7,1%
3-Nižší 26 92,9%
Celkem 28 100,0%
Graf č. B2-3: Pacientovy hodnoty glykémie
(báze: “pacienti s vyšší glykémií před operací” /N=28/)
B2-3:
2-Nezměněny
7,1%
3-Nižší
92,9%
Otázky č. B2 a 3 se zaměřily na zjištění, kolik pacientů z celkově zkoumaného souboru
bylo předoperačně diagnostikovaných diabetiků a u kolika pacientů došlo po bariatrickém
zákroku ke zlepšení jejich diabetu. Ze získaných dat vyplývá, že ve zkoumaném vzorku
bylo 28% diabetiků. U 92,9% z nich došlo v pooperačním období ke zlepšení jejich
diabetu.
57
Otázka č. B5-6: Pacientovy hodnoty krevního tlaku
Tabulka č. B5-6: Pacientovy hodnoty krevního tlaku
(báze: “pacienti s hypertenzí před operací” /N=28/)
B5-6 Pacientovy hodnoty krevního tlaku (TK) N %
2-Nezměněny 1 3,6%
3-Nižší 27 96,4%
Celkem 28 100,0%
Graf č. B5-6: Pacientovy hodnoty krevního tlaku
(báze: “pacienti s hypertenzí před operací” /N=28/)
B5-6:
2-Nezměněny
3,6%
3-Nižší
96,4%
Otázky č. 5 a 6 zjišťovaly, kolik pacientů z celkově zkoumaného vzorku mělo
předoperačně zvýšený krevní tlak a u kolika z nich došlo ke zlepšení jejich krevního tlaku
po bariatrickém zákroku. Šetření zjistilo, že 28% pacientů mělo vysoký krevní tlak před
operací a u 96,4% z nich došlo v pooperačním období po bariatrickém zákroku ke snížení
jejich krevního tlaku.
58
Otázka( v dodatku) č. B7: Počet měsíců "po" operaci
Tabulka č. B7: Počet měsíců "po" operaci
B7 Počet měsíců "po" operaci N %
1-6 měsíců 25 25,0
7-12 měsíců 46 46,0
13-18 měsíců 17 17,0
19-24 měsíců 12 12,0
Celkem 100 100,0
Graf č. B7: Počet měsíců "po" operaci
B7:
13-18 měsíců
17%
7-12 měsíců
46%
1-6 měsíců
25%
19-24 měsíců
12%
Otázka č. B7 mapuje složení respondentů z pohledu časového odstupu od operačního
zákroku. Výsledky ukazují, že nejčastěji (46%)vstupovali do výzkumu respondenti, kteří
byli po operačním zákroku déle než 7 a méně než 12 měsíců. Další nejpočetnější skupinou
(25%)byli respondenti, kteří byli po operačním výkonu déle než jeden měsíc a méně než
půl roku. V další skupině se nám objevují respondenti, kteří tvoří 17% a po operačním
zákroku jsou vice než jeden rok a méně než 18 měsíců. Poslední nejméně početně
zastoupenou skupinu (12%) tvoří respondenti, kteří jsou po operačním výkonu déle než 18
měsíců a méně než dva roky.
59
Otázka(v dodatku) č. B8: Zdravotní stav "před" operací
Tabulka č. B8: Poznámka – zdravotní stav "před" operací (agregace)
N %
1-Bolesti pohybového aparátu 6 6,0
2-Vysoké hladiny kreatininu, cholesterolu a triglyceridů v krvi 12 12,0
3-Diabetes mellitus 8 8,0
4-Deprese, dušnost, nemožnost otěhotnět a další komplikace 4 4,0
5-Vysoký krevní tlak 7 7,0
6-Neuvedeno 63 63,0
Celkem 100 100
Graf č. B8: Poznámka – zdravotní stav "před" operací (agregace)
B8:
5-Vysoký krevní tlak
7%
4-Deprese,
dušnost,
nemožnost
otěhotnět a další
komplikace
4%
3-Diabetes mellitus
8%2-Vysoké hladiny
kreatininu,
cholesterolu a
triglyceridů v krvi
12%
1-Bolesti
pohybového
aparátu
6%
6-Neuvedeno
63%
Otázka č.B8 mapuje pacienty podle toho, které potíže uváděli před operačním zákrokem.
Výsledky ukazují, že 63% pacientů na žádné zvláštní zdravotní potíže před zákrokem
nepoukazuje. Další pacienti uvádějí vysoké hladiny tuků v krvi(12%), Diabetes mellitus
uvádí 8% pacientů, vysoký krevní tlak uvádí 7% pacientů , bolesti pohybového aparátu
přiznává 6% pacientů a poslední údaj(4%)upozorňuje na pacienty s předoperační depresí či
u žen s nemožností otěhotnět.
60
Otázka(v dodatku) č. B0: Zdravotnické pracoviště
Tabulka č. B0: Zdravotnické pracoviště
B0 Zdravotnické pracoviště N %
ISCARE 65 65,0
I.CHIR.KL. 35 35,0
Celkem 100 100,0
Graf č. B0: Zdravotnické pracoviště
B0:
ISCARE
65%
I.CHIR.KL.
35%
Graf č. B0 uvádí počty respondentů kteří se zúčastnili výzkumu na dvou pracovištích. Ze
získaných dat vyplývá, že z I. chirurgické kliniky bylo 35% respondentů a z ISCARE bylo
65% respondentů.
61
2.1.7 Závěr výzkumu
Provedený výzkum potvrdil Hypotézu č. 1:
„Po bariatrickém zákroku (operace pro masivní obezitu) se změní schopnost fyzické
aktivity ve srovnání s obdobím před operací.“
Získané údaje od respondentů ukazují, že u 80% pacientů bariatrický zákrok pozitivně
ovlivnil (zlepšil) možnosti každodenní fyzické aktivity, 37% pacientů se po operaci zbavilo
vedlejších projevů obezity, jako například nadměrné únavy, bolestí kloubů atd. Rekreačně,
či pravidelně začalo cvičit 23% pacientů (18%+5%) po bariatrickém zákroku, nebo jim
bariatrický zákrok umožnil alespoň zvýšení jejich běžné aktivity – například vyjít schody.
Menší část pacientů (5%) dokonce začala po léčbě pravidelně běhat! Dále jsme zjistili, že
38% (22% + 16%) pacientů začalo preferovat fyzickou aktivitu typu posilovny, nebo
pravidelný pohyb (tenis, plavecný bazén a pod.). Pouze u 39% pacientů zatím nedošlo k
pozitivní změně v prováděné fyzické aktivitě. U 82% pacientů došlo po operaci k radikální
změně životosprávy, 18% z respondentů zatím svou životosprávu nezměnilo.
Provedený výzkum potvrdil Hypotézu č. 2:
„Po bariatrickém zákroku se změní začlenění pacienta do společnosti v porovnání
s obdobím před operací.“Z odpovědí respondentů vyplývá, že bariatrický zákrok pozitivně
ovlivnil jejich možnost začlenění do společnosti v porovnání s obdobím před operací
v následujících oblastech:
- sportu, fyzické aktivitě a přístupu ke sportování
- vnímání sama sebe a ve svém sebevědomí
- možnostech pracovního uplatnění a změně pracovního zařazení
- vnímání sama sebe ve vztahu ke společnosti a začlenění se do ní a také ve vztahu
okolí k respondentům
- celkovém ovlivnění života respondentů po bariatrické operaci
Vyhodnocením odpovědí se prokázalo, že pro 66% respondentů se fyzická aktivita stala
buď běžnou součástí jejich života nebo se jí alespoň v 36% nebrání, a že se u 63%
respondentů změnil (v kladném smyslu) přístup ke sportu.
Výzkum dále prokázal, že 47% respondentů se cítilo po operačním zákroku mnohem
atraktivnější, a nebo bylo spokojenějších a cítilo se zdravěji. Dalších 16% respondentů
odpovědělo, že má po operačním zákroku mnohem vyšší sebevědomí než před operací a
62
67% z nich odpovědělo, že se jejich sebevědomí po operaci zvýšilo. U 37% pacientů
nedošlo k žádnému ovlivnění, resp. změně po operaci v oblasti jejich sebevědomí a/nebo
při posuzování vlastní atraktivity.
Možnosti pracovního uplatnění se zlepšily u 20% respondentů, u 80% z nich se pracovní
možnosti nezměnily. Z respondentů, u kterých se změnilo pracovní zařazení, se toto
zařazení změnilo u 11% k lepšímu, u 88% se jejich pracovní zařazení nezměnilo ani
k lepšímu, ani k horšímu a pouze 1% respondentů odpovědělo, že se jejich pracovní
zařazení zhoršilo.
Respondenti hodnotili také vnímání sama sebe ve vztahu ke společnosti a v začlenění se do
ní a také ve vztahu okolí k nim samotným. Z výzkumu vyplývá, že 74% se jich cítí ve
společnosti lépe (44%), či mnohem lépe (30%) ve srovnání s předoperačním obdobím. U
22% nedošlo podle jejich hodnocení ke změně jejich pocitů ve společnosti, 4% respondentů
se cítí hůře v porovnání s předoperačním obdobím. Častěji začalo chodit do společnosti
55% respondentů, u 45% z nich se frekvence jejich návštěv do společnosti nezměnila.
Podle odpovědí respondentů jsme zjistili, že 21% respondentům se lépe navazují přátelské
a kamarádské vztahy, 18% z nich cítí velkou podporu okolí, 8% respondentů cítí, že je
okolí obdivuje a 6% respondentů cítí, že je pro okolí přitažlivější (tj. celkem 53%).
Z výzkumu vyplývá, že 42% respondentů necítí žádnou změnu vztahu okolí k nim
samotným a 5% respondentů odpovědělo, že jim okolí spíše závidí, nebo je odsuzuje.
Souhrnně lze říci, že více než 3/4 respondentů hodnotí vliv operace na jejich život jako
kladný. Bariatrický zákrok často zvýšil motivaci k hubnutí a pomáhá respondentům
dodržovat zdravou životosprávu.
Provedený výzkum potvrdil hypotézu č. 3:
„Po bariatrickém zákroku se změní partnerské vztahy ve srovnání s obdobím před
zákrokem“. Kladný vliv bariatrického zákroku na svojí psychiku udává 74% pacientů. Z
toho jako výrazně lepší hodnotí psychiku 43% pacientů a 31% pacientů jí hodnotí jako
lepší po operaci. Pouze 7% pacientů hodnotí svoji psychiku jako zhoršenou, z toho 4% jako
horší a 3% jako výrazně horší. Naopak v oblasti samotných partnerských vztahů podle
odpovědí nedošlo u 75% respondentů k žádným změnám, u 10% respondentů zákrok
pomohl k oživení partnerského vztahu, u 9% respondentů operace pomohla při nalezení
partnera a 6% respondentů odpovědělo, že zákrok jim zvýšil sebevědomí a tak pomohl
63
získat nové přátele a kamarády. I když 72% z dotázaných odpovědělo že cítí, že je pro
svého partnera po operaci přitažlivějších. Ve 28% respondenti odpověděli, že necítí, že by
byli pro svého partnera po bariatrickém zákroku přitažlivější.V oblasti hodnocení
sexuálního života výzkum ukázal, že jako lepší, či spíše lepší hodnotí svůj sexuální život
celkově 63% respondentů (z toho 25% jako lepší a 38% jako spíše lepší). Jako stejný
hodnotí svůj sexuální život 31% respondentů a jako horší, či spíše horší hodnotí svůj
sexuální život 6% respondentů( z toho jako spíše horší 4% a jako horší 2%). Z celkového
počtu respondentů bylo 75% žen. Z nich 40% mělo obtíže s otěhotněním před operací a u
12% z nich došlo k otěhotnění do jednoho roku po bariatrickém zákroku.
Provedený výzkum potvrdil hypotézu č. 4:
„Po bariatrickém zákroku se výrazně zlepší eventuelní přidružené metabolické onemocnění
(například cukrovkou - Diabetes mellitus 2. typu – pokles glykémií směrem k normálním
hodnotám), ve srovnání s obdobím před operací.“
Kladný vliv na některé metabolické onemocnění (pakliže bylo před operací přítomno)
udává 57% respondentů. Z celého souboru respondentů bylo předoperačně
diagnostikovaných 28% diabetiků. Z nich došlo po bariatrickém zákroku u 92,9% ke
zlepšení po operaci(graf č. B2-3). Ke zlepšení došlo také u 10% dyslipidemiků (z
celkového souboru respondentů).
Provedený výzkum potvrdil hypotézu č. 5:
„Po bariatrickém zákroku se zlepší eventuelní přidružená kardiovaskulární
onemocnění (například vysoký krevní tlak) pacienta, (než) ve srovnání s obdobím před
operací.“Z celkového počtu dotázaných uvedlo 28%, že mělo před operací zvýšený krevní
tlak. Po bariatrickém zákroku došlo ke snížení krevního tlaku u 96,4% z nich (graf č. B5-6).
Celkový zdravotní stav se dle odpovědí zlepšil, či výrazně zlepšil u 75% z celkového počtu
respondentů a 76% z nich odpovědělo, že operace celkově kladně ovlivnila jejich život.
64
2.1.8 Diskuze
V oblasti fyzické aktivity se u 80% pacientů po operaci zlepšily možnosti každodenní
fyzické aktivity a 37% pacientů se po operaci zbavilo vedlejších, obtěžujících projevů
obezity, jako například nadměrné únavy, bolestí kloubů páteře a dalších. Bariatrické
operace také pomáhají znovuzařazení pacientů do společnosti. Vždyť 55% respondentů
udává, že chodí do společnosti častěji než před zákrokem, a 76% respondentů hodnotí vliv
operace na svůj život jako veskrze kladný. Zcela podle očekávání (a v souladu se
zkušenostmi z velkých bariatrických center) neměl operační zákrok tak zásadní vliv na
partnerské vztahy, jako na jiné oblasti života respondentů. I když 74% z nich odpovědělo,
že operace měla kladný vliv na jejich psychiku, pouze u 25% z nich vedl zákrok ke zlepšení
partnerského vztahu, či k seznámení se s partnerem nebo k získání nových přátel a
kamarádů. U 12% žen, které měly před léčbou problémy otěhotnět došlo, jak v důsledku
redukce váhy, tak zřejmě i v důsledku zlepšení či vyléčení některých k obezitě
přidružených onemocnění, k otěhotnění do jednoho roka od operace. Velmi dramatický,
pozitivní efekt má bariatrická léčba (v souladu s velkými mezinárodními statistikami a
zkušenostmi) na přidružená onemocnění, ať již jde o diabetes mellitus 2. typu, hypertenzi či
další. U našich respondentů – diabetiků došlo u 92,9% z nich po operaci k výraznému
zlepšení, či úplnému vymizení diabetu. Stejně tak u předoperačně zjištěných hypertoniků
došlo u 96,4% z nich ke snížení krevního tlaku po operaci. Celkově vedla bariatrická léčba
ke zlepšení života respondentů u třech čtvrtin dotázaných.
65
ZÁVĚR
Práce předkládá v české obezitologii velmi ojedinělé výsledky výzkumného šetření
u relativně rozsáhlého souboru respondentů, kteří podstupili bariatrickou léčbu na dvou
největších bariatrických pracovištích v České republice. Je určena především studentům
ošetřovatelství, ale stejně tak v ní mohou najít zajímavé výsledky a rady sestry z praxe,
které se s ošetřováním morbidně obézních setkávají. V neposlední řadě práce může
poskytnout i důležité informace nelékařským pracovníkům, pracujícím s obézními pacienty
(příloha č. 14). Výsledky vycházejí z odpovědí respondentů a jejich hodnocení vlivu
chirugické léčby obezity na zdravotní stav i na jejich sociální a osobní život a obecně na
kvalitu života. Výsledky námi provedeného výzkumu u bariatrických pacientů po
gastrických restrikčních výkonech potvrdily skutečnost, že operační řešení obezity u
indikovaných pacientů přínáší výrazný pozitivní efekt jak v oblasti zdravotního stavu
pacienta, tak i v oblasti společenského a osobního života. Výzkum jednoznačně potvrdil, že
po bariatrické léčbě se výrazně zlepší celková kvalita života pacientů. Z uvedených dat
však také vyplývá, že bariatrická chirugie není všemocná, a že také nepůsobí na všechny
obézní pacienty zcela stejně. U některých z nich nevede ani operační zákrok k žádoucí
změně způsobu života a nemotivuje je dostatečně ke změně životosprávy (18%). Pro tuto
skupinu pacientů by byl pravděpodobně vhodnější jiný způsob léčby jejich obezity,
například konzervativní kombinace dietního režimu, fyzické aktivity, psychobehaviorální
intervence a eventuelně i farmakoterapie. Nicméně dnes neexistují jednoznačná kritéria jak
takovéto pacienty identifikovat před zahájením léčby. Právě v této oblasti je prozatím k
dispozici jen omezené množství publikací. Navíc v mnohých z nich nebyla kvalita života
měřena standardizovaným způsobem nebo u dostatečného počtu pacientů. Současná úroveň
poznatků v této oblasti je tedy omezená. Jediným, dnes všeobecně přijímaným závěrem
z dostupné „evidence based literature“ je konstatování, že bariatrická chirurgie zásadním
způsobem zlepšuje kvalitu života morbidně obézních, a že bariatrická chirurgie je
nejúčinnější metodou léčby pokročilých a závažných stupňů obezity (morbidní obezita).
Tato práce má za cíl přispět k rozšíření znalostí právě v této dosud opomíjené oblasti léčby
jedné z nejzávažnějších epidemií 21. století.
66
Použitá literatura
Bibliografické odkazy
1. BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V. Výzkum a ošetřovatelství. Brno :
NCONZO, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X
2. BELACHEW, M., Legrand, MJ., DEFECHEREUX, TH. et al. Laparoscopic
adjustable silicone gastric banding the treatment of morbid obesity. A preliminatory
report. Surgical Edoscopy, EndOSCOpy © Springer-Verlag New York Inc.,1994, 4, č. 8,
p.1354–1356
3. BOLEDOVIČOVÁ, M., MATULAY, S. Výskum v ošetrovateĺstve. Nitra : Univerzita
Konštantína Filozofa, 2007. 122 s. ISBN 978-80-89245-03-1
4. COWAN, GSM., Jr. Bariatric surgeons, stereotypes and paradigms. Obes Surg, 1991,
1, č. 2, p. 7–12
5. COWAN, GSM., Jr., SMALLEY, N., DEFIBAUGH, KB., et al. Obesity stereotypes
among physicians, medical and college students. Bariatric Surgery Patients and
Families. Obes Surg, 1991,1, č. 2, p. 171–176
6. DEITEL, M. Overweight and obesity worldwide now estimated to involve 1.7 billion
people (editorial). Obes Surg, 2003, 13, č. 2, p. 329–330
7. FARKAŠOVÁ, D., a kol. Výzkum v ošetřovatelství. Martin : Vydavatelstvo Osveta,
spol. s. r. o., 2006, 87 s. ISBN 80-8063-229-4
8. FRIED, M. Moderní chirurgické metody léčby obezity. Praha : Grada, 2005, 132 s.
ISBN 80-247-0958-9
9. FRIED, M., HAINER, V., BASDEVANT, A., et al. Interdisciplinary European
guidelines for surgery for severe (morbid) obesity. Obes Surg, 2007, 17, č. 2, p. 260–270
10. FRIED, M., PEŠKOVÁ, M., KASALICKÝ, M. New approach in surgical treatment
of morbid obesity: laparoscopic gastric banding. Obes Surg, 1995, 5, č. 1, p. 74–76
11. HAINER, V., a kol. Základy klinické obezitologie. Praha : Grada, 2004. 172 s. ISBN
80-247-0233-9
12. KARLSSON, J., TAFT, C., RYDÉN, A., et al. Ten-year trends in health-related
quality of life after surgical and conventional treatment for severe obesity: the SOS
intervention study. Int J Obes, 2007, 31, č. 8, p. 1248–1261
13. KASALICKÝ, M. Tubulizace žaludku: chirurgická léčba obezity, Praha : Triton,
2007. 89 s. ISBN 978-80-7254-957-3
67
14. LIŠKA, V. Diplomová práce: zpracování a obhajoba, Praha : Nakladatelství Ivo
Ulrych. 2005. 124 s. ISBN 80-86579-17-4
15. MARTIKAINEN, T., PIRINEN, E., ALHAVA, E., et al. Late complications and
quality of life in a series of adjustable gastric banding. Obes Surg, 2004, 14, (4), p. 648–
654
16. MURPHY, B., HERRMAN, H., HAWTHORNE, G., et al. Australian WHO QoL
instruments: User’s manual and interpretation guide. Australian WHO QoL Field Study
Centre, Melbourne, Australia
17. MYERS, JA., CLIFFORD, JC., SARKER S., et al. Quality of life after laparoscopic
adjustable gastric banding using the Baros and Moorehead-Ardelt Quality of life.
Questionnaire II. JSLS, Journal of the Society of Laparoendoscopic Surgeons, 2006, 10,
(1), p. 14–22
18. National Institutes of Health: Clinical guidelines on the identification, evaluation, and
treatment of overweight and obesity in adults – the evidence report. Obes Res, 1998, No
6, (suppl. 2), p. 51S–209S
19. National Institutes of Health Technology Assessment Conference: Methods of
voluntary weight loss and control. Summarized by Mason EE. Obes Surg, 1992, 2, No. 2,
p. 275–276
20. SACH, TH., BARTON, GR., DOCHERTY, M., et al. The relationship between body
mass index and health-related quality of life: comparing the EQ-5D, EuroQol VAS and
SF-6D. Int J Obes, 2007, 31, (1), p. 189–196
21. SHEN, R., DUGAY, G., RAJARAM, K., et al. Impact of patient follow-up on weight
loss after bariatric surgery. Obes Surg, 2004, 14, (4), s. 514–519
22. SUCHARDA, P., ŠONKA, J., PEŠKOVÁ, M. Indikace chirurgické léčby otylosti.
Čas. Lék. Čes., 1987, 27, č.126, s. 844–884
Elektronické odkazy
23. JAMES, P. International Obesity Taskforce. 2005, [cit. 2007-12-12]. Dostupné na
WWW: <http://www.iotf.org/media/>
24. National Institute for Clinical Excellence Technology: Appraisal Guidance, No 46,
published by: The National Institute for Clinical Excellence, July 2002, ISBN: 1-84257-
186-9, [cit. 2008-04-01]. Dostupné na WWW: www.nice.org.uk
25. National Institute for Health and Clinical Excellence: Clinical Guideline, December
2006, [cit. 2008-26-02]. Dostupné na WWW:
<http://www.nice.org.uk/guidance/index.jsp?action=download&o=3824>
68
26. World Health Organization (1993). WHOQoL Study Protocol. WHO
(MNH7PSF/93.9). [cit. 2007-11-09]. Dostupné na WWW:
<http://www.who.int/substance_abuse/research_tools/whoqolbref/en/>
69
Přílohy
Příloha č. 1 Dotazník A
Příloha č .2 Dotazník B1, B2
Příloha č. 3 Použité zkratky
Příloha č. 4 Tabulky
Příloha č. 5 Grafy
Příloha č. 6 Obrázky
Příloha č. 7 Rizika vzniku závažných komorbidit v závislosti na BMI
Příloha č. 8 Zlepšení/vyléčení komorbidit po bariatrických výkonech
Příloha č. 9 Prevalence obezity dramaticky vzrůstá 1995 – 1999/F
Příloha č. 10 Prevalence obezity dramaticky vzrůstá 1995 – 1999/M
Příloha č. 11 Prevalence obezity dramaticky vzrůstá 2000 – 2005/F
Příloha č. 12 Prevalence obezity dramaticky vzrůstá 2000 – 2005/M
Příloha č. 13 Intragastrický balón
Příloha č. 14 Jídelníček po bandáži žaludku