KVALITA POSKYTOVANE OŠETROVATEĽSKÉ PECE VE ZDRAVOTNICKÉM LŮŽKOVÉM ZAŘÍZENÍ
Bakalářská práce
MARCELA TOMANOVA
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O.P.S. V PRAZE
PhDr. Jana Hlinovská
Stupeň kvalifikace: Bakalář Studijní obor: Všeobecná sestra
Datum odevzdání práce: 2008-03-31 Datum obhajoby:
Praha 2008
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu.
Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům.
V Praze dne: ..................................
Marcela Tomanová
2
ABSTRAKT
TOMANOVÁ, Marcela: Kvalita poskytované ošetřovatelské péče ve zdravotnickém lůžkovém zařízení. (Bakalářská práce) Marcela Tomanová- Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. v Praze. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář všeobecná sestra. Školitel: PhDr. Jana Hlinovská, Vysoká škola zdravotnická Praha, 2008.
Hlavní téma bakalářské práce je zhodnocení spokojenosti pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v lůžkovém zdravotnickém zařízení v OLU Albertinum Zamberk prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Teoretická část práce obsahuje základní pojmy, termín zdraví a nemoc, charakterizuje aspekty výzkumného šetření ve zdravotnictví, výzkumnou metodu a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Stanovena je jedna východisková hypotéza a deset pracovních hypotéz zaměřených na problematiku bio- psycho- sociálních potřeb hospitalizovaných pacientů. V OLU Albertinum Zamberk se nachází celkem tři oddělení. Plieni, geriatrické a psychiatrické oddělení. Úkolem výzkumného šetření je zhodnotit kvalitu a spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí na daných typech odděleních a vytvořit porovnání jednotlivých oddělení. Cílem výzkumného šetření je mapovat saturaci potřeb hospitalizovaných pacientů během přijímání ošetřovatelské péče. Výsledky výzkumného šetření se stávají návodem ke zkvalitnění poskytované ošetřovatelské péče a ke zvýšení spokojenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí v daném zdravotnickém zařízení. Získané závěry budou předloženy ke konzultaci vedení OLU Albertinum Zamberk.
Klíčová slova: Ošetřovatelská péče, ošetřovatelský proces, kvalita ošetřovatelské péče, spokojenost, hospitalizovaní pacienti, bio- psych- sociální potřeby hospitalizovaných pacientů, výzkumné šetření, plicní oddělení, geriatrické oddělení, psychiatrické oddělení, OLU Albertinum Zamberk.
3
PŘEDMLUVA
Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí, která odráží kvalitu zdravotnického zařízení, je stále více středem pozornosti všech zdravotnických zařízení a mnohdy se stává mocnou konkurenční zbraní.
Téma práce vzniklo ve snaze zaměřit se na problematiku kvality poskytované ošetřovatelské péče v lůžkovém zdravotnickém zařízení v OLU Albertinum Zamberk, kde v historii tohoto zdravotnického zařízení nebylo dosud uskutečněno žádné výzkumné šetření na toto téma a považuji za velmi důležité, aby zdravotnická zařízení sledovala spokojenost hospitalizovaných pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí a na základě získaných výsledků zkvalitňovali své služby. Výzkumná šetření by měla být prováděna systematicky a cílevědomě s holistickým přístupem s ohledem na individualitu hospitalizovaného pacienta.
Výběr témata práce byl ovlivněn studiem oboru všeobecná sestra a absolvováním klinických cvičení na rozličných odděleních různých nemocnic, kde jsem měla velkou možnost porovnávat přístup zaměstnanců zdravotnických zařízení k ošetřování nemocných a sledovat reakce pacientů na dané postupy. Tyto zkušenosti se mi staly inspirací k mé práci. Studijní materiál jsem čerpala z knižních publikací, časopisů, ale i z internetových zdrojů.
Práce je určena studentům ošetřovatelství nejen v oboru všeobecná sestra, ale i všem studentům se specializačním zaměřením. V práci je obsažen možný průběh výzkumného šetření k zjištění kvalit poskytované ošetřovatelské péče v lůžkovém zdravotnickém zařízení, který se tak může stát vodítkem k zahájení výzkumného šetření v jakémkoliv jiném zdravotnickém zařízení.
Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucí bakalářské práce PhDr. Janě Hlinovské za její pedagogické usměrnění, podnětné rady a podporu, kterou mi poskytla při vypracování bakalářské práce. Tímto také děkuji vedení OLU Albertinum Zamberk za umožnění výzkumného šetření a za jejich vstřícný přístup.
4
Obsah
Úvod..................................................................................................................................7
1 Teoretická část..........................................................................................................9
1.1 Historie OLÚ Albertinum Žamberk.................................................................9
1.2 Zdraví a nemoc v životě člověka....................................................................11
1.2.1 Definice zdraví........................................................................................11
1.2.2 Definice nemoci................................ ......................................................12
1.2.3 Pojem pacient..........................................................................................15
1.3 Ošetřovatelství................................................................................................20
1.3.1      Ošetřovatelský proces.............................................................................20
1.4 Zdravotní sestra...............................................................................................21
1.4.1      Profesionální přístup sester.....................................................................22
1.5 Potřeby pacienta při poskytování ošetřovatelské péče...................................22
1.5.1      Pojem potřeba.........................................................................................23
1.6 Kvalita ošetřovatelské péče............................... .............................................27
1.6.1 Zajišťování kvality ošetřovatelské péče..................................................28
1.6.2 Posouzení kvality ošetřovatelské péče....................................................29
1.6.3 Důležité vlastnosti indikátorů kvality.....................................................30
1.7 Pojem kvantitativní výzkumné šetření v ošetřovatelství................................30
1.7.1      Oblasti výzkumného šetření v ošetřovatelství........................................31
1.8 Koncepce rozvoje OLÚ Albertinum Zamberk na léta 2006- 2015 ................32
1.8.1 Základní definice činnosti ústavu...........................................................32
1.8.2 Definice vycházející z Koncepce oboru TRN........................................33
1.8.3 Definice vycházející z Koncepce oboru geriatrie...................................33
1.8.4 Definice vycházející z Koncepce oboru psychiatrie...............................33
1.8.5 Sedm základních parametrů určujících rozvoj ústavu............................35
1.8.6 Nástin rozvoje ústavu na léta 2006-2015..............................................36
2 Empirická část.........................................................................................................38
2.1 Výzkumný problém, proměnné......................................................................38
2.2 Úkol výzkumného šetření...............................................................................38
2.3 Cíl výzkumného šetření..................................................................................38
2.4 Hypotézy výzkumného šetření........................................................................38
2.4.1 Východisková hypotéza..........................................................................38
2.4.2 Pracovní hypotézy...................................................................................39
2.5 Metodika výzkumného šetření........................................................................40
2.5.1 Vymezení výzkumné metody.................................................................40
2.5.2 Výzkumná technika- polostrukturovaný rozhovor.................................42
2.5.3 Východiska konstrukce nástroje dat.......................................................44
2.5.4 Časový plán výzkumného šetření...........................................................46
2.5.5 Charakteristika vzorku............................................................................47
2.5.6 Technika sběru dat..................................................................................48
2.5.7 Předvýzkumné šetření.............................................................................48
2.5.8 Průběh výzkumného šetření....................................................................50
2.5.9 Zpracování dat........................................................................................52
5
2.6 Vyhodnocení výsledků...................................................................................53
2.6.1 Struktura výběrového souboru................................................................53
2.6.2 Vyhodnocení položek mapující saturaci potřeb......................................68
2.7 Vyhodnocení hypotéz.....................................................................................88
2.7.1 Hlavní, východisková hypotéza..............................................................88
2.7.2 Pracovní hypotézy...................................................................................88
2.8 Závěr výzkumného šetření..............................................................................98
2.9 Přínos a doporučení pro praxi.......................................................................100
Závěr.............................................................................................................................101
Seznam informačních zdrojů........................................................................................102
Seznam literatury......................................................................................................102
Seznam internetových zdrojů....................................................................................104
Seznam příloh...............................................................................................................105
Příloha 1 Seznam tabulek.........................................................................................105
Příloha 2 Seznam grafů.............................................................................................107
Příloha 3 Seznam obrázků........................................................................................108
Příloha 4 Polostrukturovaný rozhovor......................................................................109
Příloha 5 Obrázky........................................^............................................................113
Příloha 6 Souhlas vedení OLÚ Albertinum Žamberk_s výzkumným šetřením........116
6
Úvod
Význam výzkumného šetření v ošetřovatelství hraje nezastupitelnou roli. V každé profesi, zejména v oblasti zdravotnictví, je nejvyšší zájem o rozšiřování a zdokonalování vědomostí, aby poskytovaná ošetřovatelská péče byla nejvyšší kvality. Cílem výzkumného šetření v ošetřovatelství je zlepšit zdravotní péči. Pacienty chápeme jako celistvou bytost, s fyziologickými, sociálními, kulturními a ekonomickými složkami. Je důležité prostřednictvím výzkumných šetření mapovat a zjišťovat problémy ošetřovatelské péče tak, aby byly co nejlépe naplňovány zdravotní a sociální potřeby lidí v době hospitalizace.
V roce 1980 vydala komise pro vědecký výzkum při Americké asociaci sester (ANA- Cabinet on Nursing Research) a v roce 1985 rozšířila priority výzkumu v ošetřovatelství pro 21. století (Directions for nursing research: Toward the 21 st century), které se týkají ošetřovatelské praxe, metod vzdělávání sester a výzkumu. Zde je uvedeno celkem 11 priorit výzkumu v ošetřovatelství, přičemž 4. bod zní: „Zajištění péče efektivním a přijatelným způsobem ohroženým skupinám např. starým lidem, dětem s vrozenými vadami, jiným kulturním a etnickým skupinám, mentálně postiženým a lidem chudým (Mastiliaková, 2005, s. 138)".
Již od roku 2003 pracuji v Odborném léčebném ústavu (dále jen OLU) Albertinum Zamberk na psychiatrickém oddělení. V průběhu své praxe se velmi často setkávám s různými názory na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče v lůžkových zdravotnických zařízeních. Nejčastěji lidé hodnotí kvalitu ošetřovatelské péče na základě vlastních zkušeností. Z úst našich klientů slýchám převážně kladná hodnocení, což nás velmi těší, ale zamýšlím se, v čem bychom mohli zkvalitnit naše služby a tím přispět k maximální spokojenosti klientů, kteří využívají naše zdravotnické služby.
V historii zařízení OLU Albertinum Zamberk dosud nebylo uskutečněno žádné výzkumné šetření k zjištění kvality poskytované ošetřovatelské péče a proto jsem se rozhodla uskutečnit aplikované kvantitativní výzkumné šetření na téma Kvalita poskytované ošetřovatelské péče v lůžkovém zdravotnickém zařízení.
7
V areálu OLU Albertinum Žamberk se nachází oddělení plieni, geriatrické a psychiatrické na která mě byl vedením zdravotnického zařízení umožněn vstup za účelem výzkumného šetření.
Úkolem výzkumného šetření je zhodnotit kvalitu a spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí.
Cílem výzkumného šetření je mapovat saturaci potřeb hospitalizovaných pacientů během přijímání ošetřovatelské péče. Východisková hypotéza zní: Pacienti z plicního, geriatrického a psychiatrického oddělení mají odlišné názory na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče v OLU Albertinum Žamberk. Pracovních hypotéz jsem si stanovila deset, které budou testovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péči prostřednictvím výzkumného nástroje, kterým jsem si zvolila postrukturovaný rozhovor.
Získané a vyhodnocené informace z provedeného výzkumného šetření budou předloženy hlavní sestře a řediteli OLU Albertinum Žamberk a prokonzultovány.
Před počátkem výzkumného šetření budou všichni pacienti, kteří se účastní, seznámeni s anonymitou výzkumného šetření a se způsobem uveřejnění výsledků proběhlého výzkumného šetření, kde budou současně vedením zdravotnického zařízení navržena řešení nalezených nedostatků. Výsledky výzkumného šetření budou uveřejněny ve Zpravodaji OLU Albertinum s přílohou, která bude volně přístupna pacientům na všech typech oddělení k nahlédnutí.
Myslím si, že není těžké získat informace od našich klientů, ale ujistit je o smysluplnosti našich záměrů. Jsme zařízení, kam se naši klienti často vrací či jejich pobyt je u nás spíše rázu dlouhodobého a mají tak možnost sledovat a posoudit vývoj kvality našich poskytovaných služeb. Proto je pro mě velmi důležité, aby naši klienti cítili svůj podíl na něčem co vylepšíme a zkvalitníme kjejich prospěchu. Nejhorší varianty probíhajících výzkumných šetření ve zdravotnických zařízeních jsou podle mého názoru takové, které se vytratí a jsou bez odezvy a účastníci výzkumného šetření jsou bez informací o výsledcích a nevidí žádná zlepšení. Věřím, že tato situace v našem případě nenastane a naši klienti budou stále spokojenější snáším zdravotnickým zařízením.
8
1 Teoretická část
1.1 Historie OLÚ Alberti n u m Žamberk
ALBERTINUM nese název po slavném žamberském rodákovi prof.MUDr.Eduardu Albertovi, jehož pozůstalost posloužila jako základ k budování sanatoria.
Eduard Albert (obr.č.l) se narodil v Zamberku v r. 1841. Jeho otec byl hodinář a velký divadelní ochotník. V roce 1853 odchází Albert do Hradce Králové na gymnázium. Přivydělával si kondicemi v rodině zemského advokáta dr. Flanderky a ten, když se nakonec Albert rozhodl pro studium medicíny, jej doporučil svému příteli -patologovi na univerzitě ve Vídni, dr. Rokitanskému. Ve Vídni tedy Albert studuje medicínu a zároveň dělá u Rokitanského soudního zapisovatele. Studie ukončil v roce 1867. Rozhoduje se pro chirurgii a nastupuje na 1 .chirurgickou kliniku ve Vídni. Zde se uvede natolik dobře, že je v roce 1873 jmenován přednostou Chirurgické kliniky v Innsbrucku.
Konec 19.století přináší převratné objevy- mezi nimi vynález rentgenu a objev původce tuberkulózy. Po kongresu o tuberkulóze v Berlíně v roce 1899, byla po celé Evropě zakládána sanatoria, a to především v horských oblastech. Krátce na to vznikl v Praze Spolek ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plieni v království Českém, markrabství Moravském a vévodství Slezském. Cleny spolku byli lékaři, církevní hodnostáři, řemeslníci, živnostníci, zástupci obcí, obchodníci apod. Z tohoto výčtu je vidět, že tuberkulóza byla opravdu závažný problém.
V roce 1905 byly již vytvořeny příznivé podmínky a tak v Praze vznikl dispenzář nemocných (později známý pod jménem Masarykova liga). Dne 29.května 1905 byla v Zamberku zakoupena Spolkem veškerá pozůstalost po prof.dr.Albertovi. Okamžitě tak bylo schopno provozu první Sanatorium pro nemocné skrofulosou a tuberkulosou v českých zemích nazvané po slavném žamberském rodákovi ALBERTPNUM. Základem sanatoria se stala Albertova letní vila, která pojala až šedesát pacientů, kuchyň s jídelnou, později i rentgen a laboratoř.
První rok zde byla pouze letní kolonie pro děti postižené tuberkulózou a skrofulózou. Lékařem se stal praktik ze Zamberka, ošetřovatelky byly z Červeného kříže. První
9
ředitel byl dr. Jan Panocha, který nakonec za poměrů rakouského mocnářství vybudoval léčebnu s celoročním provozem o 130 lůžkách. Ošetřovány zde byly hlavně ženy a děti. Počet lůžek v léčebně však vůbec neodpovídal potřebě.
Ve svých začátcích spočívala léčba nemocných v sanatoriích na dietním režimu, klidu, pobytu na čerstvém vzduchu a nakonec jistě svou roli sehrála i izolace nemocného. Tento způsob léčby posiloval imunitu organizmu a mohl tak mít efekt hlavně v počátku nemoci, ale ne u rozsáhlých nálezů, které nebyl schopen vyléčit.
Jak asi vypadal léčebný režim v Albertinu si můžeme představit z různých vyprávění pamětníků, zápisů ředitelů apod. Pacientky se staraly o úklid a sbíraly léčivé byliny. K areálu patřila velká zeleninová zahrada, ovocný sad, k přilepšení stravy se chovala prasata. Jídelníček obsahoval například vnitřnosti a jáhly jako zdroj křemíku, po večeři se pil bylinkový čaj zvaný "Albertinská směs", jehož přesné složení nám dnes není známo. Nemocní podstupovali 2x týdně masáže a vodoléčbu, což byly koupele v kuchyňské soli. Byli ozařováni horským sluncem a soluxem. Na břehu nedaleké říčky Rokytenky byla vybudována letní plovárna. Zkoušela se i další, už medikamentózni, podpůrná léčba.
Postupně byly ve 20. a 30. letech přistaveny zděné léčebné pavilony a byly zřízeny tzv. lehárny. Zde pacienti lehali na čerstvém vzduchu i za mrazu. V roce 1921 byly dány do provozu rentgen a laboratoř. Laboratoř byla budována za osobní pomoci prof. I. Honla, který je považován za zakladatele mikrobiologie v českých zemích. Zasloužil se o dokončení největšího pavilonu s chirurgickým sálem. To, co vybudoval dr. Lukeš do r. 1934, je základ léčebny dodnes.
V roce 1950 jsou v Albertinu již běžným vyšetřením bronchoskopie, spirometrie, bakteriologie, rentgenologie aj. V 60. letech se pak díky lékům, které výrazně zkrátily délku léčby tuberkulózy, mění postupně i skladba pacientů. K léčbě přicházejí nemocní s dalšími chorobami plic, průdušek, pohrudnice a mezihrudí a pacienti s různými dalšími přidruženými chorobami. Zkrácením doby léčby tuberkulózy byla uvolněna lůžková kapacita a tak v roce 1975 začínáme pečovat o nemocné na 70 lůžkách Léčebny dlouhodobě nemocných. Část lůžek plicního oddělení je vyčleněna jako detašované akutní nemocniční oddělení TRN při nemocnici v Ústí n/O.
V roce 1993 bylo za ředitele dr.J. Jireše (dosud ředitelem) reprofilizováno 36 plicních lůžek v Albertově vile na akutní psychiatrické oddělení.
10
1.2 Zdraví a nemoc v životě člověka
Pojetí zdraví se mění a vyvíjí v souvislosti se sociokulturním vývojem společnosti. V průběhu lidského života se mění postoj ke zdraví, na který má velký vliv věk, výchova, stupeň dosaženého vzdělání, sociální a ekonomické postavení ve společnosti. Důraz na zdraví ve společnosti začíná převažovat teprve v posledních letech.
1.2.1 Definice zdraví
Pojetí zdraví se po mnoha let vyvíjí a mění. Po dlouhá staletí byla nemoc měřítkem zdraví až do konce 19. století bylo hlavním zájmem zdravotnických pracovníků jak zvládnout chorobu. Důraz na zdraví začíná převažovat až teprve v posledních letech.
Velmi rozšířené pojetí zdraví člověka vychází z definice, kterou v roce 1947 stanovila Světová zdravotnická organizace (dále jen WHO) takto: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo vady." Zdraví je v této definici vymezeno třemi vzájemně rovnocennými složkami- tělesnou, duševní a sociální. Nemoc je z tohoto hlediska poruchou v systému člověka- prostředí, je to potenciál vlastního organismu vyrovnat se v průběhu života s určitými nároky prostředí, v němž člověk žije. V posledních desetiletích je přijímán názor, že nemoc má stejně jako zdraví mnoho faktorový, bio- psycho- sociální základ. Především jejich vzájemná interakce s lidských organismem a způsobem života člověka vyvolávají nemoci anebo přispívá k jejich rozvoji.
Stále více je kladen důraz na bio- psycho- sociální potřeby ve zdraví i nemoci a v roce 1984 zveřejnila WHO následující definici zdraví: „(Zdraví je)...stav, který na jedné straně umožňuje jednotlivcům i skupinám lidí poznat vlastní cíle a uspokojovat potřeby a na druhé straně reagovat na změny a vyrovnávat se se svým prostředím". Zdraví se tedy chápe jako zdroj každodenního života a nejako cíl života. Jde o pozitivní koncepci, která zahrnuje společenské a osobní zdroje stejně jako fyzické možnosti. Tato definice uznává mnoha dimenzionální podstatu zdraví. Z definice vyplývá, že lidé pokud nejsou schopni realizovat své životní cíle, uspokojovat své potřeby a úspěšně se vyrovnávat se svým prostředím, pak tedy nejsou zdrávi.
11
1.2.1.1 Modely zdraví
1) Klinický model- lidé jsou představovány jako fyziologické systémy s příslušnými funkcemi a zdraví je definováno jako nepřítomnost znaků a symptomů choroby či úrazu.
2) Ekologický model- je založen na vztahu člověka k prostředí.
3) Model hraní rolí- zdraví je definováno jako schopnost jedince plnit své společenské úlohy.
4) Adaptační model- tento model považuje zdraví za tvořivý proces.
5) Eudemonistický model- na zdraví se v tomto pohlíží jako na stav uskutečňování potencionálu, přičemž uskutečňování je vrcholem plně rozvinuté osobnosti, choroba je v tomto modelu stav, který brání seberealizaci
1.2.2 Definice nemoci
• nemoc (illnes)- je osobní vztah, ve které se osoba necítí být zdráva, může a nemusí být ve vztahu k chorobě
• nevolnost- je stav obvykle spjatý s chorobou či nemocí, ale může se vyskytovat nezávisle i na nich
• choroba (disease)- je medicínský termín, který je možno popsat jako poruchu tělesných a duševních funkcí vyúsťující do snížené výkonnosti či zkrácení délky života, cílem lékařského zákroku je eliminovat nebo zmírňovat chorobný proces
příčina choroby:
genetická či rodinná predispozice vlivy prostředí biologické agens fyzikální agens chemické agens
škodlivé chemické nebo metabolické procesy soustavný stres
rizikové faktory: genetický výbava věk
fyziologické faktory životní sty, návyky prostředí
12
1.2.2.1 Nemoc náročná životní situace
Onemocnění je pro většinu lidí náročnou životní situací. Náročnou se stává situace, ve které jedinec musí řešit problém který je úplně nový, nebo tak složitý, že není schopen ho sám bez pomoci vyřešit. Jako náročnou vnímá člověk i tu situaci, kdy z nej různějších důvodů nemůže dosáhnout cíle, ke kterému směřuje nebo nedochází k saturaci jeho potřeb.
Podstatné je to, že nezáleží jen na objektivní situaci, která člověka zatěžuje, ale hlavně na tom, co ten který jedinec jako náročné prožívá a právě v oblasti subjektivního prožívání j sou ohromné rozdíly.
VE ZDRAVÍ		V NEMOCI
> aktivita	X	pasivita
> relativní nezávislost	X	závislost
> životní rytmus	X	
> sebedůvěra	X	1
> sociální interakce	X	izolace
> známé prostředí	X	neznámé prostředí
> široké zájmy	X	zúžení
> rozumí stavu	X	nerozumí stavu
> kladné zážitky	X	negativní zážitky
> široká časová dimenze	X	přítomnost
1.2.2.2 Autoplastický obraz nemoci
Pojednává o subjektivním prožívání nemoci, prožitek má čtyři aspekty:
a) senzitivní aspekt: jak je nemocný informovaný o projevech nemoci svými senzory v organismu, jak cítí bolest, vnímá a jak slyší
b) emoční- citový aspekt: navazuje, vzbuzují určité emoce- pozitivní-(při zlepšení, naděje), negativní- (úzkost, strach, bolest) a ambivalentní emoce- (smíšené, má obavy, ale i radost)
13
c) volní aspekt: aktivuje pacienta, jeho vůli např. k dodržení diety, odolávat nemoci,.....či rezignuje, nekomunikuje
d) racionální a informativní aspekt: pacient vyhledává znalosti o nemoci, prevenci a léčbě
Ve skutečnosti jsou aspekty propojené a nelze je takto oddělit. Prožívání nemoci je individuální, ale ovlivněno nemocí samotnou, diagnózou, léčbou- jejím druhem (konzervativní či radikální), délkou onemocnění, věkem, osobností, temperamentem, pohlavím, vzděláním a sociálními faktory.
1.2.2.3 Poměr pacienta k nemoci
Poměr pacienta k nemoci lze hodnotit mnoha úhly pohledu. Nej důležitější je však pro nás zjistit, jaký význam a hodnotu má nemoc pro samotného nemocného. Tato skutečnost je důležitá pro zdravotníka zejména proto, aby zaujal správný přístup k pacientovi.
Poměr pacienta k nemoci může být:
1) Normální- odpovídá skutečnému stavu pacienta či sdělenému obsahu o nemoci pacientovi a pacient je na nemoc přiměřeně adaptován.
2) Bagatelizující- pacient podceňuje závažnost nemoci, do budoucna je nepřiměřeně optimistický, nedbá rad lékařů.
3) Nozofóbní- nepřiměřeně se nemoci obává, dožaduje se opakovaných vyšetření, často mění lékaře, je si však vědom, že jeho obavy jsou přehnané, ale není schopen je ovlivnit.
4) Nozofilní- pacient vnímá nemoc jako příjemnou, je spojena s uspokojením, dosahuje větší pozornosti rodinných členů a příbuzných, nemusí plnit své pracovní povinnosti, u dětí- mohou si hrát.
14
5) Hypochondrický- domnívá se, že trpí závažnou nemocí, lehčí formu nemoci prožívá velmi zaujatě, více obtížím podléhá a nemá snahu bojovat s nimi, protože mu jsou příjemné.
6) Repudiační (zapuzující)- pacient nebere svoji nemoc vážně, nenavštíví lékaře, nebere v úvahu nemoc, jde o nevědomou disimulaci.
7) Účelový- jedná se o vystupňovaný nozofilní poměr, který může být motivován např. únikem z nepříjemné situace, získání určitých hodnot- volný čas, dovolená, lázně, invalidní důchod,....apod., zisk soucitu nejbližších, větší ohleduplnost, kvalitnější ošetřování. Pacient může sklouznout ve svém chování k agravaci, disimulaci či simulaci.
1.2.3 Pojem pacient
Pacient- je osoba, která je nemocná, nebo zraněná a je lékařsky ošetřovaná nebo toto lékařské ošetření potřebuje. Toto lékařské ošetřování se může odehrávat v ambulantní péči, nebo přímo v nemocnici, kdy hovoříme o hospitalizaci, tedy o situaci, kdy je pacient umístěn do lůžkového zdravotnického zařízení a je zprostředkována ústavní léčba. Slovo pochází z latinského patiens což znamená trpělivý.
Právní předpisy používají slova pacient jako legislativní zkratky i pro ostatní uživatele zdravotnických činností, například zdravé příjemce porodní asistence nebo posudkové činnosti.
1.2.3.1 Pacient jako bio- psycho- sociální celek
Holistická teorie- všechny živé organismy jsou jednotné celky v interakci, které jsou součtem jejich částí a tím porucha jedné části se stává poruchou celého organismu. Sestra tedy musí pohlížet na osobu jako na celek v její bio- psycho- sociální jednotě.
15
Koncepce holismu zdůrazňuje vnímání člověka jako celek v bio- psycho- sociální jednotě. V pojetí holismu je lidský organismus integrovaná, organizovaná jednota. Porucha jedné části celku vede k poruše jiné části, celého systému.
1.2.3.2 Role a postavení hospitalizovaného pacienta
S vývojem dějin se vyvíjelo i postavení nemocného člověka. Od počátku 20. století vznikají různé teorie. Zaměřují se na psychické a sociální podmínky ve vztahu k nemoci.
Reakce nemocného a jeho postoj k nemoci mohou být velmi rozdílné. Většina nemocných při běžných onemocněních reaguje přiměřeně situaci, přijímá diagnózu a doporučení k léčbě, dodržuje pokyny, stav se upravuje. Hospitalizovaný pacient se ocitá ať už plánovaně či neplánovaně ve zdravotnickém zařízení a je vyřazen z prostředí zdravých lidí. Se vstupem do nemocnice si pacient musí osvojit novou roli, roli pacienta. Sociální postavení se mění, pacient se dostává do role submisivní (závislé), musí se podřídit autoritám a regulovat své jednání a chování. Rada lidí nemá tento typ role ve svém „repertoáru", s touto rolí klesá sociální prestiž a být nemocný znamená fakticky být ne- mocný, nemít moc, být bez- mocný. Setkává se s řešením nových situací, spojených s realizací diagnosticko- terapeutických postupů a metod, se kterými se nemocný nikdy nesetkal, nebo byl o nich mylně informován. Mění se zásadně i denní a týdenní stereotyp a většina změn má omezující charakter.
S rozsahem informovanosti se pacient v dnešní době stává aktivnější k přístupu a spolupráci a je ochoten se podílet na péči o své zdraví. Preferuje nejen uspokojování biologických potřeb, ale bere zřetel i na potřeby psychické a kulturní.
16
1.2.3.3 Stádia chování pacienta v nemoci
Na chování pacienta v nemoci mají vliv různé faktory jako je např. věk, pohlaví, vzdělání, povolání, osobnost, psychická stabilita, socioekonomický stav, náboženství a národnost.
1. stádium setkání se s příznaky: jde o přechodné stádium, během kterého lidé začínají zjišťovat, že něco není v pořádku. Stádium má tři aspekty:
a) fyzické prožívání příznaků j ako j e např. bolest
b) kognitivní aspekt- vysvětlení si příznaků
c) emocionální odpověď, kterou může být strach, úzkost, nejistota a v této fázi se obvykle nemocní radí se svými blízkými o svých pocitech a příznacích
2. stádium osvojení si role nemocného: stádium, které signalizuje přijetí nemoci, postižený jedinec uvažuje, že příznaky jsou dostatečně závažné pro přijetí (asumpce) choroby a může vyhledat lékařskou pomoc, v této fázi jedinec zpravidla je vystrašený a je schopen se zříci určitých činností
3. stádium kontaktu s lékařskou péčí: jedinci vyhledávají odbornou lékařskou pomoc z vlastí iniciativy či z iniciativy svých blízkých. V tomto stádiu jedinci vyžadují tři typy informací: a) potvrzení svého onemocnění
b) vysvětlení svých příznaků
c) ujištění, že se opět uzdraví
4. stádium role závislého nemocného:
-   odborník potvrdí, že j e j edinec nemocný a stává se závislý na j eho pomoci zavazující role (matka samoživitelka) ztěžují rozhodnutí zříci se samostatnosti většina lidí se však smíří se svojí závislostí na lékaři, ale i přesto se snaží zachovat si kontrolu nad vlastním životem
v této fázi se ve větší míře nemocní stávají tvz. pasivními příjemci
17
5. stádium uzdravení nebo rehabilitace: v této fázi se pacient učí vzdát se role nemocného a vrátit se k předchozím rolím a funkcím
■ pacienti s akutním onemocněním- tato role je krátká a proces uzdravení bývá rychlý
■ pacienti s chronickým onemocněním- musí se přizpůsobit novému životnímu stylu a mohou pokládat proces uzdravování za náročnější
1.2.3.4 Negativní stránky života pacienta
Negativní stránky života hospitalizovaného pacienta lze velkou měrou ovlivnit naplněním kritérií, které pacient očekává v době hospitalizace od zdravotního personálu.
A co očekává pacient jako klient od zdravotnického personálu?
• profesionální chování- při prvním setkání vzájemné představení se, nebudit dojem uspěchanosti, netrpělivosti, korektní oslovováni pacienta, schopnost a ochota komunikovat, schopnost a ochota vyslechnout pacienta a následně podpořit celou osobnost pacienta, který očekává respekt lidské důstojnosti, soukromí a práv pacientů, potřebuje cítit empatii, uvítá dotek a úsměv
• pacient si přeje být chápán ne jen na úrovni medicínské, ale i lidské
• pacient musí cítit oporu a potřebuje získávat pravdivé odpovědi na své otázky
18
1.2.3.5 Následky hospitalizace
Nemocný pacient často mění své chovaní. Změny jsou ještě více umocněny hospitalizací. Důsledkem hospitalizace je narušení soukromí, autonomie, způsobu života a mění se i v neposlední řadě ekonomická situace.
Tyto důsledky se netýkají pouze nemocného, ale dopadají i na jeho rodinné příslušníky a blízké. Závisí zde především na postavení pacienta v rodině, pokud jde o dlouhodobou nemoc či do jaké míry závažnou. Změny tedy postihují celé rodinné zázemí a mezi změny patří:
změna role
stresové situace z následků nemoci přerozdělení úloh v rodině osamělost
změna společenského a ekonomického postavení
1.2.3.6 Prostředí oddělení jako léčebný činitel
Léčba prostředím vychází z poznatků o subjektivním prožívání nemoci, vztazích nemocných a personálu, vznik, vývoj, léčba a prevence nemocí.
V léčbě prostředím se zaměřujeme na dva hlavní cíle:
1) vytvořit co možná nejvíce kladných vlivů prostředí
2) odstranit vlivy rušivé a psychicky zatěžující
V tomto případě zde hraje důležitou roli několik faktorů. Např. orientace na oddělení, estetická úprava oddělení, jednání a chování zdravotnického personálu, osvětlení oddělení, pachy a hluk na oddělení, strava a způsob stolování, vztahy mezi personálem a pacienty, zaměstnání pacientů, návštěvy, denní řád na oddělení.
19
1.2.3.7 Klid na lůžku a zaměstnávání nemocných
Dlouhodobý klid na lůžku ať už z jakéhokoli důvodu klade značné nároky na trpělivost nemocných. Fyziologicky lze sledovat pokles cévní reaktivity, problémy se zažíváním, zvýšenou unavitelnost, svalovou atrofii...apod. Pokud jde o psychiku nemocného, lze pozorovat až úzkost a agresivitu.
Zaměstnávání nemocných je buď součástí vlastní terapie a obnovy funkce nemocného systému- např. rehabilitace, nebo má podpůrný význam, i když velmi důležitý a může se jednat o zaměstnání např. dlouhodobě nemocných. Zcela určitě v obou případech se jedná o velmi pozitivní vliv na celkovou léčbu, kdy nám zaměstnávání nemocných pomáhá udržet stereotypy, odvádí pozornost od obtíží, obav a starostí, tlumí patologické projevy nemoci, vyplňuje volný čas.
Druhy činností léčby, které se uplatňují v průběhu hospitalizace je ergoterapie, arteterapie, sportovní a pohybová léčba, společenské hry.
1.3 Ošetřovatelství
Ošetřovatelství je vědou a uměním zároveň. Vyznačuje se specifickými znalostmi a dovednostmi, které jsou charakteristické pro tuto disciplínu. Staví na poznatcích a technikách, které vycházejí z humanitních věd, sociologie, z biologie, fyziologie, medicíny atd.
1.3.1 Ošetřovatelský proces
Ošetřovatelský proces- myšlenkový algoritmus sestry při plánování ošetřovatelských aktivit a systém postupů, které využívá sestra při ošetřování nemocných. Ošetřovatelský proces je stromová metoda řešení problémů pacienta, která se skládá z 5-ti fází.
20
Tato péče je nej efektivnější, pokud se uskutečňuje v sérii následujících kroků: 1. fáze posouzení, 2. fáze ošetřovatelská diagnostika, 3. fáze plánování ošetřovatelské péče, 4. fáze realizace péče podle plánu, 5. fáze vyhodnocení výsledků ošetřovatelské péče.
1.3.1.1 Principy ošetřovatelského procesu
zajišťování potřeb jednotlivce, rodiny, skupiny nebo komunity a zjištění
potřebných a dostupných zdrojů, kterými tyto potřeby mohou být uspokojeny
identifikace potřeb,  které mohou být nej vhodnějším  a nej efektivnějším
způsobem uspokojeny ošetřovatelskou péčí
vytvoření stupnice prioritních potřeb
naplánování a poskytování potřebné ošetřovatelské péče
zapoj ení j ednotlivce do všech aspektů péče
dokumentace všech fází ošetřovatelského procesu
aplikace přijatelných a vhodných kulturních, etických a profesních standardů
1.4 Zdravotní sestra
Zdravotní sestra je osoba, která byla formálně přijata do studijného programu ošetřovatelství (obor všeobecná sestra), předepsané studium úspěšně dokončila a získala profesní kvalifikaci. Na území svého státu je uznávána, registrovaná a vlastní licenci (zákonné povolení) pro poskytování ošetřovatelské péče.
Sestry přijímají odpovědnost za přímé poskytování ošetřovatelské péče a jsou v tomto směru výhradní autoritou. Pracují zcela samostatně a za poskytovanou ošetřovatelskou péči plně odpovídají. Zároveň je každá zdravotní sestra odpovědná za svoji odbornou úroveň a za způsob svého dalšího vzdělávání se.
Posláním sester ve společnosti je pomáhat jednotlivcům, rodinám a skupinám uspokojovat aktuální potřeby a dosahovat jejich maximální tělesné, psychické a sociální možnosti v souladu s prostředím, ve kterém žijí a pracují.
21
1.4.1 Profesionální přístup sester
„Profesionální přístup sester-je charakterizován tím, že:
• s klientem/ pacientem budou jednat nebo o něm rozhodovat s úctou a respektem, bez ohledu na jeho sociální a ekonomický stav, vzdělání, kulturu, rasu, pohlaví, náboženské vyznání, typ nebo trvání choroby a handicapu
• klientovi/ pacientovi budou poskytovat správné informace a respektovat jeho pohled a názor
• klienta/ pacienta budou motivovat, aby převzal a nesl odpovědnost za základní sebepéči a léčení
• při vstupu do soukromí klienta/ pacienta nebo při tělesném kontaktu budou respektovat jeho důstojnost
• v zájmu klienta/ pacienta budou dodržovat přísnou mlčenlivost o věcech, o kterých se dověděly
• v zájmu zlepšování kvality péče a rozvoje nových poznatků se budou podílet o své profesionální znalosti a zkušenosti (Mastiliaková, 2005, str.55, 56)".
1.5 Potřeby pacienta při poskytováni ošetřovatelské péče
Pacient je zpravidla umístěn do zdravotnického zařízení z důvodu diagnostického či z důvodu léčebného. Společným cílem pacienta a zdravotníků je bezesporu brzký návrat ke zdraví. Na celkové léčbě se nepodílí pouze medikamentózni léčba, aleje nezbytné zajistit všem pacientům bez výhrady přiměřenou odpovídající stravu, dostatek spánku, vhodná sociální zařízení a nemalou měrou přispívá i psychická pohoda samotného nemocného. S biologickými potřebami by měl pacient mít uspokojeny i potřeby jistoty a bezpečí, úcty, sociálního kontaktu atd.
22
Charakteristickým rysem moderního ošetřovatelství je systematické hodnocení a plánovité uspokojování potřeb zdravého i nemocného člověka. Uspokojování potřeb člověka se realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Sestra se zabývá člověkem jako celkem, jako bio- psycho- sociální, holistickou bytostí.
Potřeby pacientů jsou hodnoceny dvojím způsobem. Objektivní hodnocení je především ze strany personálu, který je schopen, na základě laboratorních testů či jiných měření, na základě získaných informací objektivně zhodnotit stav. Subjektivní hodnocení ve větší míře slyšíme z úst samotného pacienta, který popisuje své pocity z dostatečně či nedostatečně uspokojených potřeb. Těmito způsoby hodnotíme především fyziologické potřeby. Psychologická potřeba je především subjektivním hodnocením.
1.5.1 Pojem potřeba
Potřeby člověka- život člověka je neustále doprovázen různými potřebami s různým stupněm jejich naplňování. Dělíme je na:
a) základní životní potřeby- aby člověk v této oblasti nestrádal, pak je tedy nutné, aby byly uspokojovány v určité přiměřené míře
b) potřeby vyšší- odráží individualitu každého jedince a dle míry uspokojení jsme schopni prožívat radost, pohodu a další příjemné pocit
Potřeba je projevem určitého nedostatku a je nezbytně nutná pro život a vývoj každého jedince. Pokud se dostaví takový nedostatek, pak tedy ovlivňuje psychickou činnost člověka a tím zásadně mění myšlení, emoce, pozornost a volní procesy jedince.
Každý jedinec svým způsobem vyjadřuje a následně uspokojuje své potřeby, které se v průběhu života vyvíjí a kultivují a tím se mění co do kvality a kvantity.
23
Význam pojmu potřeba:
a) biologický význam- potřeba vyjadřuje stav narušené fyziologické rovnováhy (homeostázy), např. potřeba vápniku, vitamínu, nemají psychickou odezvu
b) ekonomický význam- potřeby tu obvykle vyjadřují nutnost či žádost vlastnit a užívat určitý objekt, např. byt, boty, šatstvo apod.,
c) psychologický význam- je zcela specifický a vyjadřuje psychický stav, odrážející nejaký nedostatek
1.5.1.1 Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa
Nejčastěji užívaná klasifikace potřeb je Maslowova hierarchie potřeb, která je uspořádaná do trojúhelníku, v níž vyšší potřeby mohou být uspokojeny tehdy, pokud jsou uspokojeny potřeby základní.
Z hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa vyplývají tyto potřeby v oblastech:
potřeba seberealizace- stát se tím, čím se mohu stát, naplnit své možnosti růstu a vývoje potřeba úcty- být sám sebou kladně hodnocen, být druhými vážen a ceněn potřeba lásky a společnosti- patřit někomu a někam, být milován a přijímám potřena bezpečia jistoty- odklonit neznámé, hrozivé, hledání jistoty fyziologické potřeby- potrava, dýchání, vyměšování, teplo, necítit bolest, rozmnožovat se
Tabulka č. 1: Maslowova klasifikace potřeb
vyšší potřeby	potřeby seberealizace	potřeby růstu-
	potřeby uznání	metapotřeby
	potřeby sounáležitosti	(poznání, porozumění,
nižší potřeby	potřeby bezpečí	harmonie, individualita,
	fyziologické potřeby	hravost)
		nedostatkové potřeby
24
„Člověk je bytost spotřebami a dosahuje zřídka stavu plnějšího uspokojení, vyjma krátké doby. Jakmile je jedna potřeba uspokojena, staví se na její místo druhá... Pro lidskou bytost je v celém jejím životě charakteristické, že prakticky stále něco vyžaduje (Maslow)".
1.5.1.2 Proces uspokojování potřeb člověka
Proces uspokojování potřeb je dynamickým procesem, jehož součástí je vytváření a utváření potřeb. Objektivní nedostatek nebo přebytek něčeho uvnitř nebo kolem nás vede k uvědomění si potřeby a nutnosti ji uspokojit. Tento stav v nás vyvolává nelibý pocit a vede nás k motivaci uspokojení potřeb a po dosažení uspokojení dosáhneme pocitu libosti. Uspokojování potřeb lze uskutečnit dvěma způsoby:
a) žádoucí způsob- neškodí jedinci ani okolí, je v souladu se sociálně-kulturními hodnotami jedince a jsou v mezích zákona
b) nežádoucí způsob- škodí jedinci či okolí, není v souladu se sociálně-kulturními hodnotami jedince a nejsou v mezích zákona
Pokud dosáhneme dlouhodobého stavu nelibosti a nepohody, dostáváme se do ilustrace. Je to stav, který vzniká u člověka s překážkou (nemoc) bránící uspokojení potřeb. Flustrace pak tedy významnou měrou ovlivňuje průběh nemoci a její prožívání.
Proces uspokojování potřeb je ovlivňován:
• obecné faktory (pohlaví, věk, tělesné a psychické dispozice)
• individuální   osobnostní  faktory  (vzdělání,  výchova,   rodinné  poměry a ekonomická úroveň)
• společenské faktory (životní standard)
• patologické stavy (horečka, imobilita, bolest,..)
25
1.5.1.3 Faktory, které modifikují uspokojování potřeb pacienta
Faktorů, které modifikují uspokojování potřeb nemocného je velká řada. Jsou to faktory, které mohou uspokojování potřeb člověka znesnadnit, znemožnit či narušit.
Mezi tyto faktory řadíme:
• nemoc- modifikuje způsob vyjádření potřeb a možnosti jejich uspokojování, v první fázi se pacient zaměřuje především na uspokojení potřeb nižších a s ústupem obtíží se větší měrou zaměřuje na potřeby vyšší úrovně a hledá pocit jistoty a bezpečí
• osobnost- individualita člověka, kdy osobnostní vlastnosti ovlivňují způsob identifikace, vyjádření a uspokojení potřeb s následnou psychickou odezvou. Zde je rozhodující typologie člověka, labilita a odolnost proti zátěži. Lidé s poškozenou sebekoncepcí nejsou zpravidla schopny sami samostatně uspokojit své potřeby
• mezilidské vztahy- v tomto případě se jedná zejména o vztahy s blízkými a příbuznými, které silně ovlivňují celý proces uzdravení se a při jejich narušení dochází k prodloužené délce hospitalizace. Zde je důležitá role zdravotníků, kteří j sou v blízkém vztahu k pacientovi a mohou být významně nápomocni pacientovi, aby si uvědomil své potřeby a navodil zdravý způsob jejich uspokojení
• vývojové stadium člověka- modifikuje signalizaci a způsob uspokojování potřeb s následnou psychickou odezvou. Je důležité si uvědomit, že děti a staří lidé nemají dostatek výrazových prostředků k signalizaci svých potřeb
• okolnosti, za kterých nemoc vzniká- pacient bude vyjadřovat a následně uspokojovat své potřeby pokud jde o onemocnění v domácím prostředí či je- li nutná hospitalizace, dále jedná- li se o první nebo recidivující onemocnění, akutní či chronické a také zda člověk onemocní mimo domov, v zahraničí, apod.
26
1.5.1.4 Využití poznatku o potřebách lidí v práci sestry
• „Poznaní a pochopení sama sebe tím uspokojování svých vlastních potřeb.
• Pochopením potřeb druhých lidí lépe posuzujeme a hodnotíme jejich chování. Porozumíme příčinám chování (např. opakované použití signalizačního zařízení).
• Poznatky o základních potřebách tvoří teoretický podklad pro ošetřovatelský proces a jeho aplikaci v nemocnici i v domácí péči. Hodnocení potřeb je základem pro hodnocení nemocného, zařazení problémů do priorit a plánování ošetřovatelských zásahů.
• Teoretické znalosti lidských potřeb, faktorů a situací, vlivem kterých se potřeby mění umožňují sestře přiměřenou intervenci u stresového pacienta.
• Sestra může znalostí o lidských potřebách využít při edukaci nemocného, podpořit nemocného v jeho seberealizaci (může napomoci pochopit nemocnému, co se sním děje, najít způsob, jak situaci čelit, udržovat jeho identitu a sebeúctu, pomoci mu přijmout nevyhnutelné, pomoci uklidnit se a ocenit sebe sama). (Trachtová, 2005, str. 17)".
1.6 Kvalita ošetřovatelské péče
Kvalita péče- péče poskytovaná pacientům, která je založena na profesionálním přístupu sester. Kvalitu péče lze měřit, hodnotit různými technikami, nejčastěji metodou dotazníku a odráží spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí.
Pojetí termínu kvalita ošetřovatelské péče je dána kulturními a sociálními aspekty ve společnosti. Kvalita nepředstavuje pouze metody, techniky a pracovní postupy, ale je
27
vnímána jako filozofie, která je úzce spjata s faktory, jako jsou chování, hodnoty a postoje zaměstnanců.
WHO definuje kvalitu jako stupeň dokonalosti péče ve vztahu k úrovni znalostí a technologického rozvoje.
Aby nemocnice mohly poskytovat pacientům nej vyšší kvalitu ošetřovatelské péče je nezbytné hodnotit tu stávající ošetřovatelskou péči.
„Kvalitní ošetřovatelská péče v praxi je charakterizována těmito znaky:
• v zemi i v konkrétním zařízení existuje jasná koncepce ošetřovatelství
• péče je poskytována prostřednictvím ošetřovatelského procesu
• péče je odvozena od potřeb pacienta
• práce ošetřovatelského personálu j e týmová
• ošetřovatelský personál je dobře monitorován a odborně připraven
• ošetřovatelský tým si stanovil reálné cíle
• ošetřovatelský personál dodržuje profesionální etický kodex
• praxe /poskytovaná péče j e vědecky podložená
• do ošetřovatelské péče jsou aktivně zapojeni pacienti/ klienti
• existuje účinná mezioborová spolupráce (Jarošová, D., 2000, str.74)"
1.6.1 Zajišťování kvality ošetřovatelské péče
„ Zajišťování kvality ošetřovatelské péče se řídí základními podmínkami, které musí být plněny k dosažení kvalitní ošetřovatelské péče a těmi jsou:
• stanovení jasných cílů a profesionálních hodnot
• definice požadované kvality
• vypracování  ošetřovatelských standardů, jejichž dodržování požadovanou kvalitu zaručí
• vypracování systému kontroly dodržování standardů
28
• zajištění organizačních a personálních faktorů, které jsou nezbytné pro dosažení standardní práce
• stanovení způsobů hodnocení dosaženého efektu
Zajišťování kvality ošetřovatelské péče je proces zahrnující tři významné kroky:
1) Monitorování skutečné praxe a odstraňování problémů tak, aby praxe odpovídala dohodnuté normě.
2) Stanovení konkrétních kroků v systému zajištění kvality péče (ošetřovatelský audit).
3) Vytváření specifických ošetřovatelských standardů (Jarošová, D., 2000, str. 75)".
1.6.2 Posouzení kvality ošetřovatelské péče
Kvalita ošetřovatelské péče může být posuzována podle několika kritérií v závislosti na tom, kdo posuzuje ošetřovatelskou péči. Posuzuje- li:
• lékař- hodnotí především z hlediska plnění diagnosticko- terapeutického plánu, hodnotí tedy plnění lékařských ordinací
• pacient- hodnotí ošetřovatelskou péči především subjektivně a o něco méně objektivně. Na posouzení kvality poskytované ošetřovatelské péče má vliv hlavně jeho strádání v době nemoci, dále empatie a všímavost sester, adekvátnost reakce sester na jeho potřeby a v neposlední řadě vystupování, kultivovanost a upravenost sester
• sestra- zde významnou roli hraji profesionalita sestry a její ztotožnění se se svojí profesí a přístupu k ošetřovatelskému procesu. Pokud sestra preferuje holistický přístup, pak její kritéria kvality se stávají širší
29
1.6.3 Důležité vlastnosti indikátorů kvality
• jsou smysluplné, pomáhají nám zvyšovat kvalitu
• indikátor je vždy kvantita, která nám něco říká o kvalitě
• indikátor je vždy číslo
• j sou to výstražné signály, které nás mohou varovat, že něco není v pořádku
• nej sou neomylné
• mohou být zaměřeny na pozitivní či negativní jevy
• mohou být zaměřeny na lékaře, sestry, ošetřovatelský proces, klinickou událost či systém
• výsledek indikátoru musí být zasazen do numerického kontextu, který nám umožní porovnat "něco s něčím". Bez kontextu jsou indikátory pouze statistikou, ne nástrojem rozvíjení kvality (Skrlovi, 2003)"
1.7 Pojem kvantitativní výzkumné šetření v ošetřovatelství
Kvantitativní výzkumné šetření je založeno na ověřování platnosti teorií. Úkolem kvantitativního výzkumného šetření je popsat typ závislosti mezi proměnnými, změřit intenzitu této závislosti apod. Většinou se pracuje s velkým souborem respondentů. Nejpoužívanější metodami jsou dotazník, polostandardizovaný a polostrukturovaný rozhovor. V oboru ošetřovatelství se zkoumají především vyskytující se ošetřovatelské jevy, jejich intenzita, míra, frekvence a proces jejich vývoje.
30
1.7.1     Oblasti výzkumného šetření v ošetřovatelství
Ošetřovatelství jako humanistická věda s holistickou orientací na člověka, která má svá specifika vědeckého poznání. Středem zájmu je zde člověk.
V zahraničí již v 80. letech byly přijaty priority výzkumu v ošetřovatelství pro 21. století. Tyto stanovené priority se staly i vodítkem v České republice k rozvoji výzkumu v ošetřovatelství.
Schválené priority výzkumu pro 21. století se týkají nejen ošetřovatelské praxe, ale i vzdělávání sester a jsou formulována takto:
1. „Podpora zdraví, tělesné a duševní pohody a schopnosti pečovat o jedince všech věkových, sociálních a kulturních skupin.
2. Minimalizace a prevence vzniku zdravotních problémů, které jsou způsobeny nezdravým prostředím, a poruch chování, které kompromituj i život a obecně snižují produktivitu.
3. Snižování negativních účinků nových zdravotnických technologií na adaptační schopnosti jednotlivce nebo rodin s akutními nebo chronickými zdravotními problémy.
4. Zajištění péče efektivním a přijatelným způsobem ohroženým skupinám, např. starým lidem, dětem s vrozenými vadami, jiným kulturním a etnickým skupinám, mentálně postiženým a chudým lidem.
5. Klasifikace fenoménů ošetřovatelské praxe.
6. Ochrana principů etiky, kterým se řídí výzkum v ošetřovatelství.
7. Vývoj nástrojů pro měření výsledků ošetřovatelské péče.
8. Vývoj integrujících metodologií výzkumu z hlediska holistického pojetí člověka, jeho rodiny a životního stylu.
9. Projektování a ověřování různých modelů pro poskytování péče o zdraví a jejich řízení, aby byly schopné udržet vysokou kvalitu ošetřovatelské péče a efektivitu vložených nákladů.
31
10. Ověřování efektivity různých přístupů ve výuce ošetřovatelství pro profesionální způsob práce, který vyžaduje rozsáhlé vědomosti a široký rozsah dovedností.
11. Identifikace a analýza historických a současných faktorů, které ovlivňují profesionální růst sester (Bartlová, S. a kol., 2005, s. 22, 23)".
Nemalou měrou je velkým přínosem mezioborová spolupráce, která přináší vyšší kvalitu výzkumu a to z důvodu větší produktivity několika oborů než jednooborová činnost. Spolupráce několika oborů je velmi ocenitelná, protože dosáhneme širšího pojetí zkoumaného problému a tím se nám dostane širší a všestrannější úhel pohledu dané situace či jevu. Toto tvrzení je zcela platné i pro obor ošetřovatelství.
1.8 Koncepce rozvoje OLÚ Albertinum Žamberk na léta 2006-2015
1.8.1 Základní definice činnosti ústavu
„Základní činností ústavu je odborná lékařská a ošetřovatelská péče o chronicky a dlouhodobě nemocné širokého spádového území mnohdy přesahující hranice jednoho kraje v několika vyjmenovaných odbornostech za použití pomocných diagnosucko-terapeutických medicínských pracovišť a technických provozů.
Péče OLU je obecně vymezena oproti akutní péči v nemocnicích a následné ambulantní péče následnou lůžkovou péčí. Oproti lázeňským zařízením je vymezena lůžkovou ošetřovatelskou péčí, možností diagnostiky onemocnění a léčení subakutních stavů. Tam kde lázně se svými možnostmi péče o chronického pacienta s respirační chorobou končí, tam se teprve uplatní pracovní náplň OLÚ TRN, psychiatrie a LDN vymezena definovaným onemocněním jednoho systému a typickou polymorbiditou nemocných, vzájemně se ovlivňujících nemocí a komplikujících léčebnou rehabilitaci, která je jen částí komplexní odborné péče cílené na základní onemocnění.
32
1.8.2 Definice vycházející z Koncepce oboru TRN
Definice vycházející z formulace. Koncepce oboru TRN pro náplň činnosti odborných léčebných ústavů zní:
Odborné léčebné ústavy zajišťují lůžkovou léčebnou, ošetřovatelskou, rehabilitační, popř. diagnostickou činnost u všech onemocnění dýchacího ústrojí a u všech lokalizací tuberkulózy, se zvláštním zaměřením na dlouhodobou a následnou oborově specifickou péči. V oblasti s nedostatkem nemocničních lůžek oboru TRN zajišťují také akutní neumo- ftizeologickou péči. Kromě lůžkové péče mohou poskytovat také péči ambulantní. Podílí se na postgraduálním vzdělávání.
1.8.3 Definice vycházející z Koncepce oboru geriatrie
V Koncepci oboru geriatrie se uvádí, že léčebny dlouhodobě nemocných j sou stále podstatnou částí lůžkové baze oboru geriatrie. Jejich činnost a ostatní zdravotnické služby realizované v rámci oboru geriatrie byly jednoznačně vyhodnoceny jako činnosti splňující parametry služeb zdravotnických. Následná péče tak v oboru geriatrie existuje ve dvou formách- v léčebnách dlouhodobě nemocných a na ošetřovatelských lůžkách. Délka pobytu je v LDN limitovaná, cílem je obnova soběstačnosti či ústupu závislosti, s propuštěním do domácího prostředí. Spočívá v rehabilitaci, rekondici a rekonvalescenci.
1.8.4 Definice vycházející z Koncepce oboru psychiatrie
Koncepce oboru psychiatrie pro náplň činnosti odborných léčebných ústavů zní: Úkolem psychiatrických léčeben je dlouhodobá léčba a rehabilitace psychicky nemocných všech věkových kategorií. Zároveň zatím plní i úlohu psychiatrických oddělení nemocnic v regionech, kde dosud psychiatrická oddělení nejsou zřízena, nebo kde nemají odpovídající lůžkovou kapacitu. V léčebnách se uskutečňuje ústavní ochranné léčením podle stanovené rajonizace. Pro akutní psychiatrickou péči jsou zde
33
vyčleněna zvláštní lůžka, pro něž platí normativy, určené pro psychiatrická oddělení nemocnic. Předpokládá se, že v budoucnu převezmou akutní psychiatrickou péči od léčeben psychiatrická oddělení nemocnic. Psychiatrické léčebny přijímají převážně nemocné ze svého stanoveného spádového území, včetně těch, kteří jsou přijímáni bez svého souhlasu. Vytvářejí podmínky pro diferenciovanou péči prostřednictvím specializovaných oddělení typu pracovišť příjmových, doléčovacích, rehabilitačních, psychoterapeutických, psychogeriatrických, pro léčbu závislostí, dětských a adolescentních, pro ochranné léčení, sexuologických, somatických aj. pro své nemocné zajišťují péči odborníků dalších medicínských oborů. Psychiatrické léčebny hospitalizují též z nařízení orgánů činných v trestním řízení a soudů osoby k vyšetření duševního stavu pro soudně- posudkové účely. Psychiatrické léčebny trvale usilují o zlepšování léčebného prostředí a o naplňování stavebních, hygienických, společenských a etických norem hospitalizace.
Lze také vycházet z další definice následné lůžkové péče:
Následná lůžková péče je poskytována zejména jako léčebná péče, ošetřovatelská péče a léčebná rehabilitace. Následnou lůžkovou péčí se rozumí poskytování zdravotní péče na lůžku, pokud pominuly zdravotní důvody k poskytování ambulantní či akutní lůžkové péče, pacientům
a) u kterých došlo ke zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci ohrožující životní funkce, a nebo
b) jejichž zdravotní stav je stabilizovaný, kdy nelze očekávat zvrat zdravotního stavu vyžadující akutní lůžkovou péči, a nebo
c) jejichž zdravotní stav je ovlivněn povinností se léčit, nutností izolace, či soudem uloženým ochranným léčením, a nebo
d) jejichž zdravotní stav chronické nemoci není stabilizován
34
1.8.5 Sedm základních parametrů určujících rozvoj ústavu
1) Ucelený komplex lůžkového a ambulantního zdravotnického zařízení (několik oddělení s různými odbornostmi, komplement, konsiliární péče, hospodářsko-technický komplex) je výhodný pro kvalitu péče i ekonomiku provozu.
2) Vzájemně na sebe navazující jednotlivá oddělení ústavu se společnou charakteristikou svých onemocnění: jde převážně o kombinaci onemocnění vyššího věku s polymorbiditou.
3) Plicní oddělení (TRN) není v okolí ani v žádné nemocnici ve třech okolních okresech Pardubického a Královehradeckého kraje, pro diagnostiku a péči je zde tradiční a přirozená spádová oblast tří čtvrtin bývalého Východočeského kraje (Pardubický, Královehradecký). Psychiatrické oddělení není ve dvou okresech v žádné nemocnici. Léčebna dlouhodobě nemocných slouží pro „horní a centrální" část okresu v návaznosti na okresní nemocnici v Ústí nad Orlicí a část okresu Rychnov nad Kněžnou.
4) Budování nových kapacit v nemocnicích by bylo zbytečné, nákladné a zdravotní pojištění zatěžující.
5) Umístění na polovině cesty mezi dvěma okresními nemocnicemi (Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou) je velmi výhodné z geografického hlediska a může koncentrovat nemocné z obou spádových oblastí. Poloha ústavu ve městě Zamberk je vhodná i pro ambulantní služby (dík dobré dostupnosti).
6) Nelze opomenout skutečnost, že jde o příhraniční oblast (Eurorefion Glacensis) s potřebou dostupnosti služeb a zaměstnanosti v této oblasti.
7) Zkušenosti a tradice.
35
1.8.6 Nástin rozvoje ústavu na léta 2006- 2015
Do příštích let předpokládáme rozvoj péče o dlouhodobě a chronicky nemocné oboru TRN, psychiatrie (gerontopsychiatrie) a léčebny dlouhodobě nemocných (geriatrie). Vedou nás k tomu naše zkušenosti a vybavení.
Pro rozvoj služeb v oboru TRN to znamená péče především o tuberkulózni nemocné, nemocné s chronickou obštrukční nemocí plic, astmatem a rakovinou plic. Naší snahou je rozšíření onkologické péče v rámci kraje.
V oboru psychiatrie péče o schizoafektivní nemocné, gerontopsychiatrické (podpora péče o nemocné s Alzheimerovou nemocí), rozvoj resocializace nemocných.
Na LDN je to rozvoj především směrem k intenzivní ošetřovatelské péči, rehabilitace specifické pro staré a polymorbidní nemocné, hospicový způsob péče o umírající, zřízení geriatrické ambulance a poradny.
Při vzájemné spolupráci v současnosti existujících oddělení (PSY+LDN) budeme usilovat o rozšíření lůžek pro oddělení gerontopsychiatrických nemocných, případně o geriatrický a psychiatrický denní nebo týdenní stacionář. Tato oddělení by mohla být rovněž specializovaným stacionářem pro nemocné s Alzheimerovou demencí. Již nyní směřuje vývoj ústavu k těmto výše uvedeným aktivitám, směřuje k tomu výchova nových odborníků a prohlubování kvality a charakteru péče. Podporou tohoto úmyslu jsou známá fakta o prodlužování průměrné délky života, přibývání starých občanů, přibývání počtu chronicky nemocných a již v tomto čase celorepubliková potřeba těchto následných lůžek.
Pro celý ústav a péče o naše pacienty bude prospěšné rozšíření služeb fyzioterapie včetně její ambulantní péče a zřízení geriatrické a interní ambulance, logopedické, rehabilitační a neurologické ambulance.
36
Jako doplněk k výše uvedené stěžejní práci je nutné pečovat i o malé procento akutních a subakutních nemocných. Je to podmíněno skutečností, že personál jednotlivých oddělení musí být stále udržován ve schopnosti takovéto nemocné identifikovat (diagnostikovat) a ošetřit, protože u chronické nemoci často dochází k manifestaci subakutní nebo akutní exacerbace, ke zhoršení. Tu je potom nutné fundovaně a dobře diagnostikovat a ošetřit, byť by to mělo být mnohdy „jen" přípravou nemocného pro přepravu na akutní lůžko nemocnice.
K tomu, aby vůbec lékař a sestra poznali, že se u nemocného jedná o změnu stavu na subakutní a akutní stádium nemoci, je stále nutná stálá kontrola a monitorování probíhající léčby a stavu nemocného. K tomu je neustále potřebné mít okamžitě k dispozici základní komplement a dostupné základní vyšetřovací metody. Kromě výše uvedených potřeb slouží volné kapacity komplementu širokému okolí terénních praktických a odborných lékařů. Opět k prohloubení rutiny personálu komplementu, na druhé straně poslouží k lepšímu hospodaření provozu.
Pro plné využití personální a přístrojové kapacity ústavu jsou provozované ambulance při lůžkovém zařízení vysoce hospodárné. Ustav je umístěn prakticky ve městě, není nijak dislokován, takže dostupnost ambulancí je výborná.
Ustav bude nadále provozovat přepravní dopravní zdravotní službu pro její efektivitu a vysokou potřebnost. (Albertinum, odborný léčebný ústav, Zamberk. Koncepce rozvoje ústavu, březen 2006)".
37
2 Empirická část
2.1 Výzkumný problém, proměnné
Stanovila jsem deskriptívni (popisný) výzkumný problém. „Jsou pacienti hospitalizovaní na plicním, geriatrickém a psychiatrickém oddělení v OLU Albertinum Zamberk spokojeni se saturací potřeb během přijímání ošetřovatelské péče?"
Z výzkumného problému vyplývá, že pacienti, hospitalizace a ošetřovatelská péče jsou nezávislé proměnné. Spokojenost je závislá proměnná.
2.2 Úkol výzkumného šetření
Úkolem výzkumného šetření je zhodnotit kvalitu a spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí ve zdravotnickém lůžkovém zařízení v OLU Albertinum Zamberk..
2.3 Cíl výzkumného šetření
Cílem výzkumného šetření je mapovat saturaci potřeb hospitalizovaných pacientů na plicním, geriatrickém a psychiatrickém oddělení během přijímání ošetřovatelské péče.
2.4 Hypotézy výzkumného šetření 2.4.1 Východisková hypotéza
Východisková hypotéza zní:
H- Pacienti z plicního, geriatrického a psychiatrického oddělení mají odlišné názory na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče v OLU Albertinum Zamberk.
38
2.4.2 Pracovní hypotézy
hi- Předpokládám, že většina pacientů ze všech tří typů oddělení by dala přednost hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, před jiným zdravotnickým zařízením, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal.
h2- Předpokládám, že většina pacientů ze všech tří typů oddělení by doporučila hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk svým blízkým, pokud by to vyžadoval jejich zdravotní stav, než menšina pacientů, kteří by nedoporučovali hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk svým blízkým.
h3- Předpokládám, že většina pacientů ze všech tří typů oddělení oznámkuje celkovou spokojenost s nynější hospitalizací v OLU Albertinum Zamberk známkou 2, než menšina pacientů ze všech tří typů oddělení, kteří oznámkují spokojenost s nynější hospitalizací v OLU Albertinum Zamberk známkou 1.
h4- Pacienti z plicního a geriatrického oddělení jsou spokojenější s prostředím na oddělení než pacienti z psychiatrického oddělení.
hs- Pacienti z geriatrického oddělení jsou více spokojeni s chutností a množstvím stravy než pacienti z plicního a psychiatrického oddělení.
ho- Pacienti z geriatrického oddělení považují častěji soukromí za dostatečné, než pacienti z plicního a psychiatrické oddělení.
h7- Pacienti z geriatrického oddělení by uvítali více nabízených činností ze strany personálu k vyplnění volného času, než pacienti z plicního a psychiatrického oddělení.
hs- Pacienti hospitalizovaní na plicním oddělení si méně častěji stěžují na rušení nočního klidu na oddělení, než pacienti z geriatrického a psychiatrického oddělení.
39
h9- Pacienti z geriatrického oddělení častěji navštěvují konané bohoslužby v areálu OLU Albertinum Zamberk, než pacienti z plicního a psychiatrického oddělení.
hio- Pacienti z plicního a psychiatrického oddělení jsou více spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí, než pacienti z geriatrického oddělení.
2.5 Metodika výzkumného šetření 2.5.1 Vymezení výzkumné metody
Vzhledem k tomu, že výzkumné šetření bude probíhat na geriatrickém, plicním a psychiatrickém oddělení, přičemž každé oddělení má svá specifika, je velmi důležité, aby stanovená kritéria odpovídala všem třem typům oddělení a bylo tak možné získat validní informace. Prostudovala jsem literaturu se zaměřením na specifika jednotlivých oddělení a osobně jsem všechna oddělení navštívila. Seznámila jsem se za pomocí vrchních sester oddělení se strukturou pacientů, dále jsem se zaměřila na průměrné délky hospitalizací a nej častější diagnózy. Tímto jsem si ověřila stanovená kritéria pro výběrový soubor.
Kritéria pro výběrový soubor:
1) pacienti hospitalizovaní na daném oddělení s minimální délkou 3 dnů
2) pacienti hospitalizovaní na daném oddělení, kteří nejsou v akutní fázi svého onemocnění (pacienti, kteří nejsou schopni reálně vnímat realitu a tím zhodnotit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, např. horečka, astmatický záchvat, dusnost, delirium třemene, apod.)
3) pacienti hospitalizovaní na daném oddělení, kteří netrpí kognitivní poruchou (porucha paměti, myšlení, chování, pozornosti, učení, soustředění, orientace, sebepoznání)
4) nutné získat slovně vyjádřený souhlas klienta s výzkumným šetřením
40
5) pokud by se zde nacházel pacient s omezenou svéprávností, či by byl zcela nesvéprávný, v takovém případě by bylo třeba získat souhlas od jeho právního zástupce
V průběhu výzkumného šetření nacházel- li by se pacient s omezenou svéprávností na některém z daných oddělení, v takovém případě by byl osloven jeho právní zástupce a pokud by on udělil souhlas s účastí a sám pacient by vyhovoval kritériím pro výběrový soubor, pak by byl tento pacient zařazen do výzkumného šetření. Další požadavky na výběrový soubor nejsou, protože hospitalizace v OLU Albertinum Zamberk je určena starším 18- ti let.
Po zvážení všech možností metod výzkumného šetření a po osobní návštěvě jednotlivých oddělení jsem si zvolila formu polostrukturovaného rozhovoru. Tento typ rozhovoru probíhá na základě předem připravených otázek s jasnou formulací a s připojením variant odpovědí ze kterých si respondent volí tu „správnou" a je dodržováno dané pořadí otázek. Této metodě jsem dala přednost i z jiného důvodu. Je zde velký předpoklad, že poměrná část respondentů může trpět poruchami zraku, sluchu, jemné motoriky a mohou se zde naskytnout i dalších možné bariéry, které by měly velký vliv na validitu získaných dat a mohly by dokonce tyto bariéry pacientovi znemožňovaly účast na výzkumném šetření.
Rozhovor jako přirozený lidský způsob komunikace je řazen k nej častějším způsobům získávání informací. Jako výzkumná metoda má své specifické vlastnosti. Jde zde nejen o pouhá fakta, ale nabízí nám hlubší pohled k názorům a postojům respondentů. Umožňuje navázat osobní kontakt s respondentem a další výhodou je možnost otázky zopakovat či je přeformulovat a pružně reagovat na vzniklé situace.
„Rozhovor jako výzkumná metoda se liší od běžného rozhovoru tím, že výzkumník klade záměrné otázky respondentovi s cílem vyřešit výzkumný problém. Mezi další aspekty rozhovoru jako výzkumné metody patří:
41
• má jasné odborné zacílení, výzkumný cíl
• obsahuje standardizované otázky, které jsou zaměřené na definované oblasti
• uskutečňuje se za standardních podmínek
• interpretace údajů je odborná, kvantitativní i kvalitativní
• uskutečňuje ji výzkumník, který je odborně vyškolený na vedení rozhovoru (Žiaková,K. a kol. 2003, str. 180)".
2.5.2 Výzkumná technika- polostrukturovaný rozhovor 2.5.2.1 Role výzkumníka v rozhovoru
Role výzkumníka při sběru dat hraje klíčovou roli a má přímý vliv na validitu získaných dat. Je důležité, aby se nedopouštěl chyb, např. v podobě chybného záznamu a interpretace odpovědí, neprofesionálním přístupem k respondentovi, nepřiměřené neverbální projevy komunikace, manipulace apod.
„Nedílnou součástí rozhovoru jsou pravidla chování výzkumníka k respondentovi, které spočívají v:
a) trpělivé přátelské a kritické naslouchání
b) neprojevovat mocenské sklony
c) nedávat rady a nedomlouvat respondentovi
d) nevybočovat od daného problému a nedohadovat se s respondentem
e) hovoří, nebo klade otázky pokud je třeba respondentovi pomoci vyjádřit se, odstranit napětí a obavy, pokud je třeba se vrátit k otázkám, které se vynechali, či respondenta pochválit, že přesně vyjadřuje své myšlenky a city (Ziaková,K. a kol. 2003, str. 184)".
42
2.5.2.2 Role respondenta v rozhovoru
Obsah výpovědí respondenta nezávisí pouze na jeho ochotě odpovídat, ale každý výzkumník by měl mít vždy na paměti, že má před sebou osobnost, kdy záleží na její míře schopnosti vyjadřování se, na slovní zásobě a schopnosti komunitovat vůbec.
2.5.2.3 Průběh polostrukturovaného rozhovoru s respondentem ve výzkumném šetření
Průběh polostrukturovaného rozhovoru s respondentem probíhal ve třech fázích.
V úvodní fázi jsem se představila respondentovi celým jménem, zmínila jsem studium na vysoké škole a seznámila jsem ses respondentem. Již od první chvíle setkání jsem se snažila získat důvěru a vzájemný kontakt uvést k pozitivnímu naladění, které bylo nesmírně důležité pro získání spolupráce s osloveným respondentem. Respondenta jsem seznámila s cílem mé návštěvy, s důvodem realizace výzkumného šetření a se způsobem uveřejnění výsledků. Zmínila jsem průběh a délku rozhovoru. Zdůraznila jsem anonymitu výzkumného šetření a získala jsem (popřípadě nezískala) slovní souhlas s výzkumným šetření. Jestliže mě byl udělen souhlas respondenta s účastí na výzkumném šetření, společně jsme stanovili místo a čas, kde se výzkumné šetření následně realizovalo. Někteří pacienti preferovali soukromí mimo pokoj a někteří si přáli provést výzkumné šetření přímo na pokoji bez ohledu na přítomné spolupacienty. Tato první fáze trvale nejdéle 5 minut a jejím cílem bylo získat slovní souhlas s výzkumným šetřením a nastolit profesionální a přátelský vztah.
Střední fáze zahrnovala podstatu výzkumného šetření a soustředila se na dané výzkumné problémy. Před zahájením rozhovoru j sem zaujala místo proti respondentovi tak, abychom navzájem na sebe viděli. Otázky jsem kladla podle předem připraveného schématu do kterého jsem vždy po zodpovězení jednotlivých položek zaznamenávala odpovědi respondenta. Během rozhovoru jsem pečlivě vnímala projev respondenta, projevovala jsem neustále zájem o odpovědi, podporovala jsem spontaneitu respondenta a jako důkaz naslouchání jsem krátce přitakala, parafrázovala odpovědi, popřípadě jsem
43
kladla doplňující či neutrální otázky. Pokud bylo nutné, pak jsem zopakovala kladené otázky a nakonec jsem vždy shrnula projev respondenta abych si ověřila správnost odpovědí. Velký důraz jsem kladla na to, abych se nedopouštěla chyb, které by vedli ke zkreslení výsledků. Mezi chyby by se řadila sugesce, dále přerušení respondenta během odpovídání ve větě, předčasné závěry, haló efekt, projev netrpělivosti a uspěchanosti a změna role výzkumník x respondent. Po celou dobu kontaktu jsem udržovala plynulost rozhovoru.
V závěrečné fázi rozhovoru j sem měla vhodnou příležitost pro poděkování za účast a k přátelskému ukončení rozhovoru takovým způsobem, aby v respondentovi byl zanechán co možná nej kladnější dojem z výzkumného šetření. Snažila jsem se, aby respondenti cítili užitečnost výzkumného šetření, aby měli pocit, že poskytnuté informace mají velký význam, jsou důležité a užitečné. Malou odměnou každému respondentovi se stala propisovací tužka, za kterou mnozí velmi děkovali a využijí ji nejen k luštění křížovek. Při odchodu jsem zrekapitulovala způsob uveřejnění výsledků a jakým způsobem budou dostupné pro respondenty. Přesvědčila jsem se, zda respondent nemá již žádné dotazy a připomínky a s poděkováním jsem se rozloučila. Tato třetí fáze rozhovoru měla délku 15- 20 minut.
Celková délka rozhovoru činila maximálně 30 minut.
2.5.3 Východiska konstrukce nástroje dat
Polostrukturovaný rozhovor čítá celkem 16 položek, přičemž položka č.l- 5 má obecný, identifikační charakter a položky č.6- 16 jsou zaměřeny přímo na výzkumný problém. V polostrukturovaném rozhovoru byly použity tyto druhy otázek:
a) uzavřené otázky
b) polozavřené otázky
c) otevřené (volné) otázky
d) filtrační otázky
44
1. položka- pohlaví (uzavřená otázka)
2. položka- věk (uzavřená otázka)
3. položka- charakter hospitalizace (uzavřená otázka)
4. položka- typ oddělení (uzavřená otázka)
5. položka- délka hospitalizace (uzavřená otázka)
6. položka- prostředí oddělení (filtrační otázka)
7. položka- strava (uzavřená otázka)
8. položka- soukromí (polouzavřená otázka)
9. položka- volný čas (polozavřená otázka)
10. položka- noční klid (filtrační otázka)
11. položka- náboženství (filtrační otázka)
12. položka- celková spokojenost s ošetřovatelskou péčí (filtrační otázka)
13. položka- volba opakované hospitalizace (uzavřená otázka)
14. položka- doporučení hospitalizace blízkým (uzavřená otázka)
15. položka- klasifikace známkou celkové spokojenosti s hospitalizací (uzavřená
16. položka- libovolný projev pacienta (otevřená otázka)
45
Z přehledu vyplývá následující schéma:
a) uzavřené otázky- položky č. 1, 2, 3, 4, 5, 7, 13, 14, 15
b) polozavřené otázky- položky č. 8, 9
c) otevřené (volné) otázky- položka č. 16
d) filtrační otázky- položky č. 6, 10, 11, 12
2.5.4 Časový plán výzkumného šetření
Časový plán výzkumného šetření jsem si stanovila na měsíc leden/ únor 2008 s předpokládanou délkou sběru dat 3 týdny.
Zvažovala jsem pořadí jednotlivých oddělení která postupně navštívím a po úvaze jsem se rozhodla, že prvním oddělením které navštívím bude plieni oddělení. Je to oddělení, které má nejvíce lůžek a předpokládala jsem, že zde bude nej větší počet hospitalizovaných pacientů, kteří se budou moci účastnit výzkumného šetření. Druhé oddělení v pořadí jsem si zvolila geriatrické oddělení a následně psychiatrické oddělení.
Předpokládala jsem délku výzkumného šetření na 1 typu oddělení na 1 týden (5 pracovních dní). Denní dobu jsem zvažovala a došla jsem k závěru, že vhodné bude pacienty navštěvovat v časovém rozmezí 12.30- 17.00, kdy zpravidla nemají naplánovaná vyšetření, rehabilitace a další léčebné aktivity a předpokládám, že uvítají využití volného času.
Zahájení výzkumného šetření jsem si stanovila na 15.1. 2008 po domluvě s hlavní sestrou OLU Albertinum Zamberk, která mi předem poskytla písemný souhlas s realizací výzkumného šetření.
O předpokládaném časovém harmonogramu výzkumného šetření hlavní sestra informovala vedoucí pracovníky jednotlivých oddělení.
46
Tabulka č.2: Časový plán výzkumného šetření
Oddělení	Datum	Časové rozmezí
Plicní odd.	15.1.- 18.1., 21.1. 2008	12.30- 17.00
Geriatrické odd.	22.1-25.1., 28.1. 2008	12.30- 17.00
Psychiatrické odd.	29.1.- 1.2., 4.2. 2008	12.30- 17.00
2.5.5 Charakteristika vzorku
Klienti, kteří se účastnili výzkumného šetření byli ze tří typů oddělení. Standardní lůžková kapacita jednotlivých oddělení je: plicní oddělení 106 lůžek, geriatrické oddělení 70 lůžek a psychiatrické oddělení 39 lůžek.
Základní soubor k datu 15.1. 2008 činil: plicní oddělení 69 hospitalizovaných pacientů, geriatrické oddělení 67 hospitalizovaných pacientů a psychiatrické oddělení 37 hospitalizovaných pacientů. Ze základního souboru j sem stanovila výběrový soubor.
Tabulka č.3: Charakteristika výzkumného souboru
Oddělení	Maximální kapacita odd.	Celkem hospitalizovaní Základní soubor	Výběrový soubor
Plicní odd.	106	69	41
Geriatrické odd.	70	67	32
Psychiatrické odd.	39	37	17
Celkem	215	173	90
47
2.5.6 Technika sběru dat
Po domluvě s vrchními sestrami daných oddělení jsem postupně navštívila jednotlivá oddělení. Oslovila jsem výběrový soubor respondentů a po získání jejich slovního souhlasu s výzkumným šetřením jsem zahájila polostrukturovaný rozhovor. Pro jednotlivého respondenta jsem měla stanovenou maximální délku rozhovoru na 30 minut. Výzkumné šetření probíhalo v odpoledních hodinách, v rozmezí 12.30- 16.30.
Registrace získaných informací probíhal písemnou formou do sestaveného polostrukturovaného rozhovoru, který jsem vždy opatřila datem a časem realizace rozhovoru.
2.5.7 Předvýzkumné šetření
Předvýzkumného šetření jsem využila k otestování sestaveného nástroje sběru dat. Soustředila jsem se především na srozumitelnost pokládaných otázek, na reakce hospitalizovaných pacientů a kladla jsem důraz na dané možnosti odpovědí. Také jsem sledovala předpokládanou 30- ti minutovou délku rozhovoru, která v předvýzkumném šetření činila v průměru 25,5 minut.
Na každém oddělení jsem si zvolila dva hospitalizované pacienty, za předpokladu splnění daných kritérií pro průběh výzkumného šetření, kteří měli v plánu propuštění do 15.1 2008 a to z důvodu, abych při vlastním výzkumném šetření získala co možná nejvíce možných respondentů. Předvýzkumné šetření jsem realizovala ve dnech 9.1. a 10.1.2008.
48
Tabulka č.4: Průměrná délka polostrukturovaného rozhovoru
Oddělení	Pacient č.l	Pacient č.2	Celková délka rozhovoru	0 délka rozhovoru
Plicní odd.	25 min	23 min	48 min	24 min
Geriatrické odd.	28 min	30 min	58 min	29 min
Psychiatrické odd	22 min	25 min	47 min	23,5 min
Celkem	75 min	78 min	153 min	25,5 min
V předvýzkumném šetření se mi sestavený výzkumný nástroj neosvědčil a bylo třeba úprav ve třech položkách.
V položce č. 8, která mapuje soukromí hospitalizovaných pacientů jsem v odpovědi b) nedostačující v oblasti: doplnila odpověď v průběhu návštěv. Další změnu jsem provedla v položce č.9, kde jsem doplnila v odpovědi a) odpověď hraji společenské hry se spolupacienty. Poslední úpravu jsem provedla v položce č.ll v části b) odpověď uvítal/ a bych osobní kontakt s knězem u lůžka.
Velkým přínosem pro mě byla i ta skutečnost, že hospitalizovaní pacienti kladli velký důraz na vzájemné představení se, nezbytnou součástí se stala vizitka se jménem mé osoby a identifikací vysoké školy, sami aktivně žádali informace o důvodu výzkumného šetření a velmi si všímali mé upravenosti a jistoty vystupování.
Předvýzkumné šetření považuji za nedílnou součást vlastního výzkumného šetření, které mě přineslo velmi mnoho užitečných informací a byla jsem schopna se co nejlépe připravit na rozhovory a lépe předpokládat reakce dotazovaných pacientů.
49
2.5.8 Průběh výzkumného šetření
Jak jsem již zmínila, výzkumné šetření jsem zahájila 15.1. 2008 na plicním oddělení. Výběrový soubor jsem konzultovala svrchní sestrou a staničními sestrami oddělení. Byly mi nápomocni při výběru pacientů, kdy na základě požadavků na výběrový soubor hospitalizovaných pacientů jsem stanovila výběrový soubor, který činil 41 hospitalizovaných pacientů z celkových 69 hospitalizovaných pacientů.
Z celkem 41 možných pacientů se výzkumného šetření zúčastnilo 40 (58%) hospitalizovaných pacientů, protože 1 (1%) pacient odmítl účast na výzkumném šetření. Celkem 28 (41%) pacientů nebylo zařazeno do výzkumného šetření.
Tabulka č.5: Struktura pacientů- plicní odd. (N=69)
Účast/ neúčast na výzkumném šetření	Celkový počet pacientů	Celkem v %
Účastnilo se výzkumného šetření	40	58
Pacienti, kteří nebyli zařazeni	28	41
Pacientů odmítlo	1	1
Celkem	69	100
Zde na plicním oddělení probíhal sběr dat v období 15.1.- 17.1. a 21.1.- 22.1. 2008, tj. 5 pracovních dní, přičemž za 1 den jsem zrealizovala 8 rozhovorů v časovém období od 12.30 do 17.00.
Druhé oddělení, které jsem navštívila bylo geriatrické oddělení. I zde za spolupráce vrchní sestry a staničních sester jsem stanovila výběrový soubor, který činil 32 hospitalizovaných pacientů z celkových 67 hospitalizovaných pacientů. Pacientů, kteří nebyli zařazeni do výzkumného šetření bylo 35 (53%). Z celkem 32 možných pacientů se výzkumného šetření zúčastnilo 29 (43%) hospitalizovaných pacientů a 3 (4%) pacienti odmítli účast na výzkumném šetření.
50
Tabulka č.6: Struktura pacientů- geriatrické odd. (N=67)
Účast/ neúčast na výzkumném šetření	Celkový počet pacientů	Celkem v %
Účastnilo se výzkumného šetření	29	43
Pacienti, kteří nebyli zařazeni	35	53
Pacientů odmítlo	3	4
Celkem	67	100
Zde na geriatrickém oddělení probíhal sběr dat v období 23.1.- 25.1. a 28.1.- 29.1. 2008, tj. 5 pracovních dní, přičemž po 4 dny jsem realizovala 6 rozhovorů a 5. den jsem zrealizovala 5 rozhovorů v časovém období od 12.30 do 17.00.
Na psychiatrickém oddělení po konzultaci s vrchní sestrou a primářem oddělení jsem stanovila dle kritérií výběrový soubor, který činil 17 hospitalizovaných pacientů z celkových 37 pacientů. Pacientů, kteří nebyli zařazeni do výzkumného šetření bylo 20 (54%). Z celkem 17 možných pacientů se výzkumného šetření zúčastnilo 16 (43%) hospitalizovaných pacientů a 1 (3%) pacient odmítl účast na výzkumném šetření.
Tabulka č.7: Struktura pacientů- psychiatrické odd. (N=37)
Účast/ neúčast na výzkumném šetření	Celkový počet pacientů	Celkem v %
Účastnilo se výzkumného šetření	16	43
Pacienti, kteří nebyli zařazeni	20	54
Pacientů odmítlo	1	3
Celkem	37	100
Zde na psychiatrickém oddělení probíhal sběr dat v období 30.1.- 1.2. 2008, tj. 3 pracovní dny, přičemž po 2 dny jsem realizovala 6 rozhovorů a 3. den jsem uskutečnila 4 rozhovory v časovém období od 13.00 do 17.00.
51
2.5.9 Zpracování dat
V období od 15.1. do 1.2. 2008 probíhalo kvantitativního výzkumného šetření na plicním, geriatrickém a psychiatrickém oddělení.
Po ukončení výzkumného šetření jsem roztřídila jednotlivá oddělení a provedla registraci odpovědí písemnou formou. Tato část mě zabrala 4 dny.
Dále jsem získaná data po dvojí kontrole zpracovala v programu Microsoft Office Excel 2003 do tabulek a vytvořila jsem grafové znázornění položek s porovnáním jednotlivých oddělení tak, abych získala odpovědi na pracovní hypotézy, které jsem si stanovila.
Pro přehlednost výsledků výzkumného šetření jsem si zvolila dva typy grafů. Pro vyhodnocení struktury výběrového souboru, položek č.l- 5 jsem zvolila výsečové (koláčové) grafy a pro vyhodnocení položek č.6- 16, které mapovaly výzkumné problémy jsem zvolila formu sloupcových grafů s prostorovým efektem, které lépe umožňují přehledné srovnání jednotlivých oddělení.
Tato fáze zpracování dat mě zabrala 12 dní. Celková doba vyhodnocení výzkumného šetření činila 30 dní.
Tabulka č. 8: Délka zpracování dat
Zpracování dat		
Forma práce	Datové ohraničení	Celkem dní
Časové období sběru dat	15.1- 1.2. 2008	14 dní
Časové období třídění informací	4.-7.2. 2008	4 dny
Práce v programu Microsoft Excel 2003	11.- 15.2., 18.-22.2., 25.-26.2. 2008	12 dní
Celkem	15.1.-26.2.2008	30 dní
52
2.6 Vyhodnocení výsledků 2.6.1 Struktura výběrového souboru
2.6.1.1 Vyhodnocení položky č. 1 1.        Pohlaví:     a) žena        b) muž
Výzkumného šetření ze všech tří typů oddělení se zúčastnilo celkem 45 (53%) žen a 40 (47%) mužů.
Tabulka č.9: Poměr ženy/ muži (N=85)
Poměr ženy/ muži		
Pohlaví	počet respondentů	počet respondentů v %
Ženy	45	53
Muži	40	47
Celkem	85	100
Graf č. 1.    Poměr ženy/ muži
Poměr ženy/ muži
■ Ženy
■ Muži
53
2.6.1.2 Vyhodnocení položky č. 2
		a) 18- 29 let	b) 30- 39 let
2.	Váš věk je:	c) 40- 49 let	d) 50- 59 let
		e) 60- 69 let	f) 70 a více let
Celkové věkové rozpoložení je nejvíce zastoupeno ve věku 70 a více let u 35 (42%) pacientů, 60- 69 let zastupuje 23 (27%) pacientů, 50- 59 let zastupuje 13 (15%) pacientů, celkem 6 (7%) pacientů se nachází ve věkové skupině 40- 49 let, 30- 39 let je zastoupeno 7 (8%) pacienty a 18- 29 let zastupuje 1 (1%) pacient z celkového počtu dotázaných.
Tabulka č. 10:   Věkové kategorie výběrového souboru (N=85)
Věkové kategorie výběrového souboru		
Věkové kategorie	celkem pacientů	celkem pacientů v %
18- 29 let	1	1
30- 39 let	7	8
40- 49 let	6	7
50- 59 let	13	15
60- 69 let	23	27
70 a více let	35	42
Celkem	85	100
54
Graf č. 2.    Věkové kategorie výběrového souboru
Věkové kategorie výběrového souboru		
1% 1-8%		
		□ 18-29 let
	/\7%	□ 30- 39 let
42%/	) 15%	□ 40- 49 let □ 50- 59 let □ 60- 69 let
	27%	□ 70 a více let
		
Věkového zastoupení dle typu oddělení: na plicním oddělení bylo nejvíce zastoupeno věkové rozmezí 60- 69 let a to 14 (34%) pacientů. Na druhé příčce se umístila věková skupina 70 a více let s 11 (27%) pacienty, další nejpočetnější skupinou je věková kategorie 50- 59 let s 8 (20%) pacienty. Věkové skupiny 40- 49 let a 30- 39 let jsou shodně zastoupeny po 3 (8%) pacientech a pouze 1 (3%) pacient zastupuje věkovou kategorii 18- 29 let.
Tabulka č. 11:   Věkové kategorie- plicní odd. (N=40)
Věkové kategorie- plicní odd.		
Věkové kategorie	celkem pacientů	celkem pacientů v %
18- 29 let	1	3
30- 39 let	3	8
40- 49 let	3	8
50- 59 let	8	20
60- 69 let	14	34
70 a více let	11	27
Celkem	40	100
55
Graf č. 3.    Věkové kategorie- plieni odd.
Věkové kategorie- plicní odd.		
3% r8%		
		□ 18-29 let
27%	/ 7\8%	■ 30- 39 let □ 40- 49 let
	\   y 20%	□ 50- 59 let ■ 60- 69 let
34%		□ 70 a více let
		
Na geriatri ckém oddělení je nejvíce, dle očekávání, zastoupena nej vyšší věková kategorie 70 a více let s 21 (73%) pacienty. Druhou pozici získala věková kategorie 60-69 let se 7 (24%) pacienty a pouze 1 (3%) pacient zastupuje věkovou kategorii 50- 59 let. Další věkové kategorie zde nejsou zastoupeny, což odpovídá typu oddělení.
Tabulka č. 12:   Věkové kategorie- geriatrické odd. (N=29)
Věkové kategorie- geriatrické odd.		
Věkové kategorie	celkem pacientů	celkem pacientů v %
18- 29 let	0	0
30- 39 let	0	0
40- 49 let	0	0
50- 59 let	1	3
60- 69 let	7	24
70 a více let	21	73
Celkem	29	100
56
Graf č. 4.    Věkové kategorie- geriatrické odd.
Věkové kategorie- geriatrické odd.
03£/o
73%
24%
□ 18-	29 let
□ 30-	39 let
□ 40-	49 let
□ 50-	59 let
■ 60-	69 let
□ 70 a více let	
Na psychiatrickém oddělení je nejpočetněji zastoupena věková kategorie 50- 59 let u 4 (25 %) pacientů, téměř shodně věková kategorie 30- 39 let, 4 (24%) pacientů. Shodný počet pacientů- 3 (19%) získala věková kategorie 40- 49 let a 70 a více let. Nejméně je zastoupena věková kategorie 60- 69 let, do které se umístili pouze 2 (13%) pacienti. Zde tedy na jediném oddělení došlo téměř k vyváženému počtu respondentů.
Tabulka č. 13:   Věkové kategorie- psychiatrické odd. (N=16)
Věkové kategorie- psychiatrické odd.		
Věkové kategorie	celkem pacientů	celkem pacientů v %
18- 29 let	0	0
30- 39 let	4	24
40- 49 let	3	19
50- 59 let	4	25
60- 69 let	2	13
70 a více let	3	19
Celkem	16	100
57
Graf č. 5.    Věkové kategorie- psychiatrické odd.
Věkové kategorie- psychiatrické odd.
19%
13%
24%
19%
25%
□ 18-	29 let
□ 30-	39 let
□ 40-	49 let
□ 50-	59 let
■ 60-	69 let
□ 70 a více let	
58
2.6.1.3 Vyhodnocení položky č. 3
3.	V OLÚ Albertinum Žamberk jste hospitalizován/a:
	a) poprvé                               b) opakovaně
Pokud se zaměříme, zda jde o hospitalizaci první či opakovanou, pak tedy z výběrového souboru plyne ta skutečnost, že z 85 dotázaných pacientů je zde v OLU Albertinum Žamberk 39 (46%) pacientů poprvé hospitalizováno a u 46 (54%) pacientů se jedná o opakovanou hospitalizaci.
Tabulka č. 14:   Celková četnost hospitalizací (N=85)
Celková četnost hospitalizací		
Hospitalizace	celkem pacientů	celkem pacientů v %
První	39	46
Opakovaná	46	54
Celkem	85	100
Graf č. 6.    Celková četnost hospitalizací
Celková četnost hospitalizací
■ První
■ Opakovaná
59
Pokud se dále zaměříme na jednotlivá oddělení, pak tedy na plicním oddělení se jedná o přesnou polovinu, kdy 20 (50%) pacientů je zde hospitalizováno poprvé a 20 (50%) pacientů opakovaně.
Tabulka č. 15:   Četnost hospitalizací- plieni odd.
Četnost hospitalizací- plicní odd.		
Hospitalizace	celkem pacientů	celkem pacientů v %
První	20	50
Opakovaná	20	50
Celkem	40	100
Na geriatrickém oddělení je 16 (55%) pacientů v OLU Albertinum Žamberk hospitalizováno poprvé a 13 (45%) pacientů je zde hospitalizováno opakovaně.
Tabulka č. 16:   Četnost hospitalizací- geriatrické odd.
Četnost hospitalizací- geriatrické odd.		
Hospitalizace	celkem pacientů	celkem pacientů v %
První	16	55
Opakovaná	13	45
Celkem	29	100
60
Graf č. 7.    Četnost hospitalizací- geriatrické odd.
Četnost hospitalizací- geriatrické odd.
■ První
■ Opakovaná
Na psychiatrickém oddělení se jedná u 3 (19%) hospitalizovaných pacientů o první hospitalizaci a u 13 (81%) hospitalizovaných pacientů o opakovanou hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk.
Tabulka č. 17:   Četnost hospitalizací- psychiatrické odd.
Četnost hospitalizací- psychiatrické odd.		
Hospitalizace	celkem pacientů	celkem pacientů v %
První	3	19
Opakovaná	13	81
Celkem	16	100
61
Graf č. 8.    Četnost hospitalizací- psychiatrické odd.
Četnost hospitalizací- psychiatrické odd.		
	,-^19%	
		□ První
i	)	□ Opakovaná
81%^^	J	
62
2.6.1.4 Vyhodnocení položky č. 4
		a) plicní oddělení
4.	Nyní jste hospitalizován/ a na oddělení:	b) geriatrické oddělení
		c) psychiatrické oddělení
Výběrový soubor čítal celkem 85 respondentů. Z plicního oddělení se účastnilo 40 (47%) pacientů, z geriatrického oddělení celkem 29 (34%) pacientů a z psychiatrického oddělení 16 (19%) pacientů.
Tabulka č. 18:      Struktura výběrového souboru (N=85)
Struktura výběrového souboru		
Oddělení	počet pacientů	počet pacientů v %
Plicní odd.	40	47
Geriatrické odd.	29	34
Psychiatrické odd.	16	19
Celkem	85	100
Graf č. 9.    Struktura výběrového souboru
Struktura výběrového souboru	
	
NJ         j 47%	□ Plicní odd. □ Geriatrické odd. □ Psychiatrické odd.
34%^^__L^	
63
2.6.1.5 Vyhodnocení položky č. 5
5.	Délka Vaší nynější hospitalizace je:	a) méně než 1 měsíc
		b) déle jak 1 měsíc
		c) déle jak 2 měsíce
		d) déle jak 3 měsíce
Jde- li o délku hospitalizace, pak z výběrového souboru pacientů je zde 51 (60%) pacientů méně než 1 měsíc, více než 1 měsíc je zde hospitalizováno 19 (22%) pacientů, více než 2 měsíce 9 (11%) pacientů a celkem 6 (7%) pacientů je zde hospitalizováno déle než 3 měsíce v OLU Albertinum Zamberk.
Tabulka č. 19:   Celkový poměr délek hospitalizací v OLU Albertinum Zamberk
Celkový poměr délek hospitalizací v OLÚ Albertinum Zamberk		
Délka hospitalizace	celkem pacientů	celkem pacientů v %
méně než 1 měsíc	51	60
více než 1 měsíc	19	22
více než 2 měsíce	9	11
více než 3 měsíce	6	7
Celkem	85	100
Graf č. 10.  Celkový poměr délek hospitalizací v OLÚ Albertinum Zamberk
Celkový poměr délek hospitalizací v OLÚ Albertinum		
	Zamberk	
7% H H O/ ___.		
		■ méně než 1 měsíc
	)	□ více než 1 měsíc
22%y /	y60%	□ více než 2 měsíce □ více než 3 měsíce
		
64
Pokud se zaměříme na jednotlivá oddělení, pak tedy na plicním oddělení spolehlivě vede položka méně než 1 měsíc u 30 (74%) hospitalizovaných pacientů. Další položky jsou téměř v rovnováze.
Tabulka č.20:   Délky hospitalizací- plicní odd. (N=40)
Délky hospitalizací- plicní odd.		
Délka hospitalizace	celkem pacientů	celkem pacientů v %
méně než 1 měsíc	30	74
více než 1 měsíc	4	10
více než 2 měsíce	3	8
více než 3 měsíce	3	8
Celkem	40	100
Graf č. 11.  Délky hospitalizací- plicní odd.
Délky hospitalizací- plicní odd.		
8%	I---^	
		□ méně než 1 měsíc □ více než 1 měsíc
r	J	□ více než 2 měsíce
V		□ více než 3 měsíce
----- 74%		
Na geriatrickém oddělení jsou ve shodně položky méně než 1 měsíc a více než jeden měsíc po 10 (35%>) hospitalizovaných pacientech. S menším počtem se umístila položka více než 2 měsíce a to u 6 (21%) pacientů a 3 (10%>) hospitalizovaní pacienti uvedli položku více jak 3 měsíce.
65
Tabulka č.21:   Délky hospitalizací- geriatrické odd. (N=29)
Délky hospitalizací- geriatrické odd.		
Délka hospitalizace	celkem pacientů	celkem pacientů v %
méně než 1 měsíc	10	35
více než 1 měsíc	10	34
více než 2 měsíce	6	21
více než 3 měsíce	3	10
Celkem	29	100
Graf č. 12.  Délky hospitalizací- geriatrické odd.
Délky hospitalizací- geriatrické odd.
Na psychiatrickém oddělení vede položka méně než 1 měsíc, kterou uvedlo 11 (69%) hospitalizovaných pacientů. Zbylých 5 (31%) hospitalizovaných pacientů uvedlo položku více než lměsíc. Delší doba hospitalizace zde na psychiatrickém oddělení nebyla zaznamenána.
66
Tabulka č.22:   Délky hospitalizací- psychiatrické odd. (N=16)
Délky hospitalizací- psychiatrické odd.		
Délka hospitalizace	celkem pacientů	celkem pacientů v %
méně než 1 měsíc	11	69
více než 1 měsíc	5	31
více než 2 měsíce	0	0
více než 3 měsíce	0	0
Celkem	16	100
Graf č. 13.  Délky hospitalizací- psychiatrické odd
Délky hospitalizací- psychiatrické odd.
31%
69%
□ méně než 1 měsíc ■ více než 1 měsíc
□ více než 2 měsíce
□ více než 3 měsíce
67
2.6.2 Vyhodnocení položek mapující saturaci potřeb
2.6.2.1 Vyhodnocení položky č. 6
	Zhodnoťte prosím Váš celkový dojem , jak na Vás působí prostředí oddělení:
	a) jsem zcela spokojen/ a
6.	b) jsem nespokojen
	pokud nejste spokojen/ a, prosím uveďte s čím: (libovolný počet odpovědí
	□ neútulnost
	□ nečistota
	□ nedostatek květin, výzdoby
	□ nedostatek úložného prostoru pro osobní věci
	□ zastaralé vybavení oddělení
	□ nevýrazné, malé orientační nápisy
	□ jiné......................................
Tabulka č.23: Spokojenost pacientů s prostředím na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.
Srovnání spokojenosti s prostředím na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.		
a) jsem zcela spokojen/ a, whovuie mi		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	30	75,00
Geriatrické odd.	27	93,10
Psychiatrické odd.	11	68,75
Celková průměrná spokojenost pacientů		0 78,95
Celkový počet spokojených pacientů	68	80,00
Z vyhodnocené položky č.6 vyplývá, že nej spokojenější s prostředím na oddělení jsou pacienti z geriatrického oddělení a to 27 (93,10%) pacientů. Tento údaj odpovídá nově zrekonstruované budově geriatrie. Jeden (3,45%) pacient by si přál více úložného prostoru a jeden (3,45%) pacient by si přál více výzdoby a květin.
68
Tabulka č.24:   Nespokojenost pacientů s prostředím na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.
b)  nejsem spokojen			
pokud nejste spokojen/ a, prosím uveďte s čím: (libovolný počet odpovědí)			
			
	Plicní odd.	Geriatrické odd.	Psychiatrické odd.
absolutní četnost ni	10	2	5
relativní četnost fi [%1	25,00	6,90	31,25
□ nečistota			
□ nedostatek květin, výzdoby	•	•	
□ nedostatek úložného prostoru pro osobní věci	•	•	
□ zastaralé vybavení oddělení	•		•
□ nevýrazné, malé orientační nápisy			
□ jiné.................................			•
Méně spokojeni jsou pacienti plicního oddělení a to 30 (75,00%) pacientů. Tento údaj odpovídá stáří budovy s menšími rekonstrukčními změny, které se odráží v nespokojenosti hospitalizovaných pacientů se zastaralým vybavením a technickým uspořádáním oddělení. Na tomto oddělení je nespokojeno celkem 10 (25%) pacientů. Nespokojenost pacienti cítí především v oblasti zastaralého vybavení, nedostatku výzdoby a květin a dále pak mají nedostatek úložného prostoru pro osobní věci.
Z psychiatrického oddělení je celkem spokojeno 11 (68,75%) pacientů. Jde o budovu historickou, kde není možná kompletní rekonstrukce. Tato skutečnost odráží míru spokojenosti pacientů s prostředím na oddělení. Celkem 5 (31,25%) pacientů si stěžuje především na zastaralé vybavení oddělení a na bariérové přístupy, které je omezují či jim dokonce brání v pohybu.
Z výběrového souboru 85-ti hospitalizovaných pacientů je celkem 68 (80,00%) spokojeno s prostředím na oddělení. Celková průměrná spokojenost pacientů hospitalizovaných na plicním, geriatrickém a psychiatrickém oddělení s prostředím na oddělení činí 78,95%.
69
2.6.2.2 Vyhodnocení položky č.7
	Zhodnoťte prosím celkově stravu: (jedna odpověď, která převažuje)
7.	a) jsem spokojen/ a s chutností a množstvím stravy
	b) jsem spokojen/ a s chutností stravy, ale porce považuji za nedostatečné
	c) jsem nespokojen/ a s chutností a množstvím stravy
Tabulka č.25:   Spokojenost pacientů s chutností a množstvím stravy na pli čním,
geriatrickém a psychiatrickém odd.
Celkové srovnání spokojenosti s chutností a množstvím stravy na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.		
a) jsem spokojen/ a s chutností a množstvím stravv		
		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	32	80,00
Geriatrické odd.	29	100,00
Psychiatrické odd.	16	100,00
Celková průměrná spokojenost pacientů		0 93,33
Celkový počet spokojených pacientů	77	90,59
Na geriatrickém a psychiatrickém oddělení jsou všichni pacienti stoprocentně spokojeni s chutností a množstvím stravy.
Na plicním oddělní je 32 (80,00%) pacientů spokojeno s chutností a množstvím stravy, 7 (17,50%) pacientů uvedlo, že jsou spokojeni s chutností stravy, ale porce považují za nedostateční. Pouhý 1 (2,50%) pacient je nespokojen s chutností a množstvím stravy.
Z výběrového souboru 85-ti hospitalizovaných pacientů je celkem 77 (90,59%) spokojeno s množstvím a chutností stravy. Celková průměrná spokojenost pacientů hospitalizovaných na plicním, geriatrickém a psychiatrickém oddělení s chutností a množstvím stravy činí 93,33 %.
70
2.6.2.3 Vyhodnocení položky č. 8
	Soukromí během celkové hospitalizace považuji za:
o	a) zcela dostačující
o.	b) nedostačující v oblasti: (libovolný počet odpovědí)
	□ hygieny
	□ vyprazdňování
	□ oblékání
	□ spánku
	□ v průběhu ošetřování
	□ v průběhu návštěv
	□ jiné
Tabulka č.26:   Celkové porovnání spokojenosti pacientů s mírou soukromí
na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.
Celková spokojenost pacientů s mírou soukromí během hospitalizace na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.		
a) zcela dostačující		
Oddělní	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%1
Plicní odd.	29	72,50
Geriatrické odd.	25	86,21
Psychiatrické odd.	10	62,50
Celková průměrná spokojenost pacientů		0 73,74
Celkový počet spokojených pacientů	64	75,29
Na geriatrickém oddělení považuje 25 (86,21%) pacientů soukromí za zcela dostačující. Celkem 4 (13,79%) pacienti si stěžují na nedostatečné soukromí během oblékání, hygieny, spánku, vyprazdňování a v průběhu ošetřování a návštěv.
Na plicním oddělení považuje 29 (72,50%) pacientů soukromí za zcela dostačující. Zbylých 11 (27,50%) pacientů cítí nedostatek soukromí v oblastech oblékání, hygieny, spánku, vyprazdňování a v průběhu návštěv.
Z psychiatrického oddělení považuje 10 (62,50%) pacientů soukromí za zcela dostačující. Celkem 6 (37,50%) pacientů považuje soukromí za nedostačující v oblasti hygieny, vyprazdňování, oblékání a v průběhu návštěv.
71
Tabulka č.27: Nespokojenost pacientů s mírou soukromí na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.
b) nedostačující v oblasti:			
pokud nejste spokojen/ a, prosím uveďte s čím: (libovolný počet odpovědí)			
			
	Plicní odd.	Geriatrické odd.	Psychiatrické odd.
absolutní četnost ni	11	4	6
relativní četnost fi [%1	27,50	13,79	37,50
□ hygieny	•	•	•
□ vyprazdňování	•	•	•
□ oblékání	•	•	•
□ spánku	•	•	
□ v průběhu ošetřování		•	
□ v průběhu návštěv	•	•	•
□ jiné			
Z výběrového souboru 85-ti hospitalizovaných pacientů je celkem 64 (75,29%) spokojeno s mírou soukromí v době hospitalizace. Celková průměrná spokojenost pacientů hospitalizovaných na plicním, geriatrickém a psychiatrickém oddělení s mírou soukromí činí 73,74 %.
72
2.6.2.4 Vyhodnocení položky č. 9
	Jak trávíte volný čas v době hospitalizace?
9.	a) zabavím se: (libovolný počet odpovědí)
	□ spánkem       □ četbou knih/ časopisů       □ sledováním TV
	□ poslech rádia   □ procházkami       □ návštěvami
	□ luštěním křížovek   □ ručními pracemi   □ využívám pracovní dílny
	□ hraji společenské hry se spolupacienty      □ jiné.........................
	b) nemám o nic zájem, nic mě nebaví, nechci se zabavit
	c) nijak, nudím se, uvítal bych více nabízených činností ze strany personálu,
	např.............................
Tabulka č.28: Spokojenost pacientů s využitím volného času v době hospitalizace na
plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.
Celkové zhodnocení spokojenosti pacientů zabavení se a využití volného času v době hospitalizace na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.		
a) zabavím se		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	40	100,00
Geriatrické odd.	29	100,00
Psychiatrické odd.	15	93,75
Celková průměrná spokojenost pacientů		0 97,92
Celkový počet spokojených pacientů	84	98,82
Na plicním a geriatrickém oddělení se všichni pacienti umí zabavit a využít volný čas. Zde si pacienti nejraději čtou, sledují TV, poslouchají rádio a vítají návštěvy. Na psychiatrickém oddělení 15 (93,75%) umí zabavit a pouze 1 (6,25%) pacientka nemá o nic zájem a nechce se zabavit. Zde si pacienti nejraději povídají a chodí na procházky.
Z výběrového souboru 85-ti hospitalizovaných pacientů celkem 84 (98,82%) se umí zabavit a využít volný čas, žádný oslovený pacient nemá potřebu žádat personál o pomoc při zabavení se a 1 (1,18%) pacientka ze všech oslovených pacientů nemá o nic zájem a nech ce se zabavit. Celková průměrná hodnota saturace potřeb v oblasti volného času tak činí 97,92% spokojenosti dotázaných.
73
Graf č. 14. Přehled nejoblíbenějších volnočasových aktivit dle typu oddělení
Volnočasové aktivity hospitalizovaných pacientů
30 25 20 15 10 5 0
r					■		
	—						
T				-	r		
		rT				.run        ji 11	„             n     „ íl
■ Plicní
■ Geriatrické □ Psychiatrické
74
2.6.2.5 Vyhodnocení položky č. 10
	Zhodnoťte prosím noční klid na oddělení po dobu Vaší hospitalizace:
10.	(odpověď, která převažuje): a) nejsem rušen/ a nikým a ničím
	b) jsem rušen/ a
	pokud jste rušen/a, uveďte čím: □ zdravotnický personál
	□ spolupacienti
	□ dění na oddělení
	□ jiné..................
Tabulka č.29:   Spokojenost pacientů s nočním klidem na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.
Celková spokojenost pacientů s nočním klidem na plicním, geriatrickém a psychiatrickém oddělení		
a) nejsem rušen/ a nikým a ničím		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	30	75,00
Geriatrické odd.	24	82,76
Psychiatrické odd.	15	93,75
Celková průměrná spokojenost pacientů		0 83,84
Celkový počet spokojených pacientů	69	81,18
Tabulka č.30:   Nespokojenost pacientů s nočním klidem na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.
b) isem rušen/ a: pokud jste rušen/ a, uveďte s čím: (libovolný počet odpovědí)			
	Plicní odd.	Geriatrické odd.	Psychiatrické odd.
absolutní četnost ni	10	5	1
relativní četnost fi [%l	25,00	17,24	6,25
□ zdravotnický personál			
□ spolupacienti	•	•	•
□ dění na oddělení		•	
□ jiné..................			
75
V této položce jsou nej spokojenější pacienti z psychiatrického oddělení, kdy 15 (93,75%) pacientů není během nočního klidu nikým a ničím rušeno. Pouze 1 (6,25%) pacient je rušen spolupacientem.
Na geriatrickém oddělení není nikým a ničím rušeno celkem 24 (82,76%) pacientů. Spolupacienty j sou rušeni 3 (10,34%) pacienti a dění na oddělení ruší celkem 2 (6,90%) pacienty.
Na plicním oddělení je nej nižší spokojenost s nočním klidem na oddělení. Zde je spokojeno 30 (75,00%) pacientů. A 10 (25,00%) pacientů si stěžuje na rušení nočního klidu spolupacienty. Tento fakt je dán především velkými pokoji, kde se nachází více jak tři pacienti a navzájem se ruší svými zdravotními potížemi.
Z výběrového souboru 85-ti hospitalizovaných pacientů je celkem 69 (81,18%) oslovených pacientů spokojeno s nočním klidem na oddělení. Celková průměrná spokojenost pacientů hospitalizovaných na plicním, geriatrickém a psychiatrickém oddělení s mírou nočního klidu na oddělení činí 83,84 %.
76
2.6.2.6 Vyhodnocení položky č. 11
	Víra:a) nejsem věřící
	b) jsem věřící, římskokatolické vyznání
11.	pokud jste věřící: (vyberte jednu odpověď)
	□ nemám potřebu víry ve zdravotnickém zařízení
	□ uvítal/ a bych osobní kontakt kněze u lůžka
	□ bohoslužby konané 2x týdně považuji za dostačující
	□ bohoslužby konané 2x týdně považuji za nedostačující, přála bych si bohoslužby ... x týdně
	□ jiné..............................................................................................................
	c) jsem věřící jiného vyznání a přál/ a bych si...................................................
Tabulka č.31:   Spokojenost pacientů se saturací potřeb v oblasti náboženství-
plicní odd.
Četnost návštěv plicních, geriatrických a psychiatrických pacientů na konaných bohoslužbách v OLÚ Albertinum Žamberk		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	0	0,00
Geriatrické odd.	6	20,69
Psychiatrické odd.	1	6,25
Návštěvnost pacientů na bohoslužbách	7	8,24
Největší zastoupení 6 (20,69%) pacientů, kteří navštěvují bohoslužby konané v OLÚ Albertinum Žamberk, jsou pacienti, dle očekávání, z geriatrického oddělení. Na psychiatrickém oddělení se nacházel pouze 1 (6,25%) pacient a z plicního oddělení nenavštěvoval žádný pacient bohoslužby.
Na plicním oddělení je 18 (45,00%) pacientů, kteří jsou nevěřící, stejný počet pacientů je věřících bez potřeby víry ve zdravotnickém zařízení a 4 (10,00%) pacienti uznávají jiné náboženství a nemají potřebu víry ve zdravotnickém zařízení.
77
Na geriatrickém oddělení celkem 4 (13,79%) pacienti jsou bez vyzvání, 19 (65,52%) pacientů je věncích bez potřeby víry ve zdravotnickém zařízení. Pacienti jiného náboženského vyznání se zde nenacházejí.
Psychiatrické oddělení je zastoupeno 10 (62,50%) pacienty, kteří jsou bez náboženského vyzvání. Celkem 5 (31,25%) pacientů je věřících bez potřeby víry ve zdravotnickém zařízení. Pacienti jiného náboženského vyznání se zde nenacházejí.
Celková četnost návštěv bohoslužeb konaných v OLU Albertinum Zamberk činí 7(8,24%) hospitalizovaných pacientů z výběrového souboru 85-ti pacientů.
Tabulka č.32:   Saturace potřeb v oblasti náboženství
Spokojenost pacientů se saturací	potřeb v oblasti náboženství		
Víra:	Plicní odd.	Geriatrické odd.	Psychiatrické odd.
a) nejsem věřící			
absolutní četnost ni	18	4	10
relativní četnost fi [%1	45,00	13,79	62,50
b) jsem věřící, římskokatolické vyznání a nemá potřebu víry ve zdr. zařízení			
absolutní četnost ni	18	19	5
relativní četnost fi [%1	45,00	65,52	31,25
c) jsem věřící jiného vyznání a přál/ a bych si			
absolutní četnost ni	4		
relativní četnost fi [%1	10,00		
78
2.6.2.7 Vyhodnocení položky č. 12
	Zhodnoťte prosím celkovou spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí během Vaší hospitalizace:
12.	a) jsem zcela spokojen/ a
	b) nejsem spokojen/ a
	pokud nejste spokojen/a, uveďte prosím s čím: (libovolný počet odpovědí)
	□ personál tráví nedostatek času s pacienty
	□ nebyly plněny Vaše potřeby, jak jste potřeboval/ a
	□ nevyhovující přístup personálu k pacientům
	□ nedostatek informací o...................................
	□ cítím nedůvěru k personálu
	□ jiné............................................................
Tabulka č.33:   Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.
Celkový poměr spokojenosti pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí na daných odděleních a) jsem zcela spokojen/ a		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	39	97,50
Geriatrické odd.	27	93,10
Psychiatrické odd.	15	93,75
Celková průměrná spokojenost pacientů		0 94,78
Celkový počet spokojených pacientů	81	95,29
79
Tabulka č.34:   Nespokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na plicním, geriatrickém
a psychiatrickém odd.
b)  isem nesookoien/ a:			
pokud nejste spokojen/ a, uveďte prosím s čím: (libovolný počet odpovědí)			
			
	Plicní odd.	Geriatrické odd.	Psychiatrické odd.
absolutní četnost ni	1	2	1
relativní četnost fi [%1	2,50	6,90	6,25
□ personál tráví nedostatek času s pacienty		•	•
□ nebyly plněny Vaše potřeby, jak jste potřeboval/ a			
□ nevyhovující přístup personálu k pacientům			
□ nedostatek informací o..................	•		
□ cítím nedůvěru k personálu			
□ jiné.................................			
Na psychiatrickém oddělení je 15 (93,75%) pacientů spokojeno s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Jeden (6,25%) pacient by uvítal více času stráveného s personálem.
Pacienti na plicním oddělení obsadili druhou příčku spokojenosti. Zde kladně odpovědělo 39 (97,50%) pacientů a 1 (2,50%) pacient udává nespokojenost v oblasti informací o průběhu hospitalizace.
Na geriatrickém oddělení uvádí spokojenost 27 (93,10%) pacientů. Nespokojeni jsou 2 (6,90%) pacienti, kteří cítí deficit ve společně stráveném času s personálem. Přáli by si více kontaktu a více možností k pohovoru.
Z výběrového souboru 85-ti pacientů je celkem 81 (95,29%) oslovených pacientů spokojeno s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Průměrná spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí činí 94,78%.
80
2.6.2.8 Vyhodnocení položky č. 13
	Pokud by si Váš zdravotní stav žádal další hospitalizaci:
13.	a) zvolil/ a bych si opět OLÚ Albertinum Žamberk
	b) rozmýšlel/ a bych, zda si opět zvolím OLU Albertinum Žamberk
	c) nezvolila bych si opět OLÚ Albertinum Žamberk
Tabulka č.35:   Opakovaná volba zdravotnického zařízení
Celkové vyhodnocení volby opakované hospitalizace pacientů z daných odd.		
a) zvolil/ a bych si opět OLÚ Albertinum Žamberk		
		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	31	77,50
Geriatrické odd.	23	79,31
Psychiatrické odd.	16	100,00
Pacienti, kteří by si opět zvolili OLÚ Albertinum	70	82,35
Tabulka č.36:   Pacienti, kteří by zvažovali hospitalizaci opět v OLÚ Albertinum
Celkové vyhodnocení volby opakované hospitalizace pacientů z daných odd.		
b) rozmýšlel/ a bych, zda si opět zvolím OLÚ Albertinum Žamberk		
		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	9	22,50
Geriatrické odd.	4	13,79
Psychiatrické odd.	0	0
Celkem/ průměr	13	15,29
81
Na psychiatrickém oddělení by si opět všichni pacienti ve stoprocentech zvolili hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal.
Celkem 23 (79,31%) pacientů z geriatrického oddělení by si opět zvolila hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal. Zbylý 4 (13,79%) pacienti by rozmýšleli a 2 (6,90 %) pacienti by si už nezvolili hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, i přesto, že by si tojejich zdravotní stav žádal a dali by přednost jinému zdravotnickému zařízení.
Na plicním oddělení by si 31 (77,50%) pacientů opět zvolilo hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal. Zbylých 9 (22,50%) pacientů by rozmýšlelo, zda si opět zvolí hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal. Zde se nenachází žádný pacient, který by si zcela určitě nezvolil hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, pokud by si to jeho zdravotní stav žádal.
Celkem z výběrového souboru by si opět 70 (82,35%) hospitalizovaných pacientů zvolilo OLU Albertinum Zamberk, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal. Dalších 13 (15,29%) hospitalizovaných pacientů by se rozmýšlelo, zda si opět zvolí OLU Albertinum Zamberk a zbylý 2 (2,35%) hospitalizovaní pacienti by si již nikdy nezvolili OLU Albertinum Zamberk, i přesto, že by si tojejich zdravotní stav žádal.
82
2.6.2.9 Vyhodnocení položky č. 14
14.	Pokud by byla nutná hospitalizace Vašich blízkých na některém z našich oddělení:
	a) doporučil/ a bych jim OLÚ Albertinum Žamberk
	b) váhal/ a bych, zda jim doporučím OLÚ Albertinum Žamberk
	c) nedoporučila bych jim OLÚ Albertinum Žamberk
Tabulka č.37:   Doporučení OLÚ Albertinum Žamberk svým blízkým
Celkové vyhodnocení doporučení pacientů hospitalizace svým blízkým v OLÚ Albertinum Žamberk a) doporučil/ a bvch jim OLÚ Albertinum Žamberk		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	35	87,50
Geriatrické odd.	23	79,31
Psychiatrické odd.	14	87,50
Celkem pacientů by doporučilo	72	84,77
Tabulka č.38:   Doporučení OLÚ Albertinum Žamberk svým blízkým
Celkové vyhodnocení doporučení pacientů hospitalizace svým blízkým v OLÚ Albertinum Žamberk		
b) Váhal/ a bvch, zda jim doporučím OLÚ Albertinum Žamberk		
		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	5	12,50
Geriatrické odd.	4	13,79
Psychiatrické odd.	2	12,50
Celkem pacientů by váhalo	11	12,94
83
Na plicním oddělení celkem 35 (87,50%) pacientů by doporučilo a 5 (12,50%) pacientů by váhalo, zda doporučí svým blízkým hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal.
Na geriatrickém oddělení by 23 (79,31%) pacientů doporučilo, 4 (13,79%) pacientů by váhalo a 2 (6,90%) pacienti by dokonce nedoporučily svým blízkým hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal.
Na psychiatrickém oddělení by 14 (87,50%) pacientů doporučilo a 2 (12,50%) pacienti by váhali, zda doporučí svým blízkým hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, pokud by si to jeho zdravotní stav žádal.
Celkem z výběrového souboru 85-ti hospitalizovaných pacientů by doporučilo 72 (84,77%) hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk svým blízkým. Dalších 11 (12,94%)) hospitalizovaných pacientů by váhalo, zda doporučí hospitalizaci a dokonce zbylý 2 (2,35%)) hospitalizovaní pacienti by nedoporučili hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk svým blízkým vůbec.
84
2.6.2.10 Vyhodnocení položky č. 15
15.	Zhodnoťte prosím známkou jako ve škole Vaší celkovou spokojenost s nynější hospitalizací v OLÚ Albertinum Žamberk:
	1 - výborný
	2- chvalitebný
	3- dobrý
	4- dostatečný
	5- nedostatečný
Tabulka č.39:   Klasifikace známkou 1
Klasifikace známkou 1 na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	21	52,50
Geriatrické odd.	17	58,62
Psychiatrické odd.	10	62,50
Celkem by klasifikovalo známkou 1	48	56,47
Tabulka č.40:   Klasifikace známkou 2
Klasifikace známkou 2 na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.		
Oddělení	absolutní četnost ni	relativní četnost fi [%]
Plicní odd.	16	40,00
Geriatrické odd.	10	34,48
Psychiatrické odd.	6	37,50
Celkem by klasifikovalo známkou 2	32	37,65
85
Na plicním oddělení celkem 21 (52,50%) pacientů klasifikovalo celkovou spokojenost s hospitalizací známkou 1. Známkou 2 klasifikovalo celkem 16 (40,00%) pacientů. Známku 3 zvolili 2 (5,00%) a známku 4 by zvolil 1 (2,50%) pacient. Známkou 5 by neklasifikoval žádný pacient.
Na geriatrickém oddělení celkem 17 (58,62%) pacientů klasifikovalo spokojenost s hospitalizací známkou 1. Známkou 2 klasifikovalo celkem 10 (34,48%) pacientů. Známkou 3 klasifikoval 1 (3,45%) pacient a známku 4 dal také 1 (3,45%) pacient.
Na psychiatrickém oddělení známkou 1 ohodnotilo spokojenost s nynější hospitalizací celkem 10 (62,50%) pacientů a známku 2 zvolilo 6 (37,50%) pacientů. Horší známka zde nenašla své umístění.
Z výběrového souboru 85-ti hospitalizovaných pacientů 48 (56,47%) udělilo známku 1, celkem 32 (37,65%) hospitalizovaných pacientů udělilo známku 2. Další 3 (3,53%) hospitalizovaní klasifikovali známkou 3 a zbylý 2 (2,35%) hospitalizovaní pacienti klasifikovali známkou 4. Známkou 5 žádný pacient nehodnotil ošetřovatelskou péči.
86
2.6.2.11 Vyhodnocení položky č. 16
16.      Dodal/a by jste něco, o čem jsme nehovořili?
V této položce měli pacienti volný prostor ke komunikaci a měli možnost hovořit o všem, co nebylo zmíněno v polostrukturovaném rozhovoru.
Tabulka č.41:   Přehled dodatečných informací, které pacienti v závěru rozhovoru
doplnili
Přehled dodatečných informací, které pacienti v závěru rozhovoru doplnili:			
Oddělení	Plicní odd.	Geriatrické odd.	Psychiatrické odd.
Dodatečné informace			
Větší šatní skříň		•	
Rádio na pokoji		•	
TV na pokoji		•	
Pojízdná kantýna	•	•	•
Teplejší strava			
Menší porce jídla		•	
Větší výběr společenských her		•	
Lampička u lůžka	•		
Noční malé světlo	•		
Více zásuvek lépe umístěných	•		
Zrcadla umístěna mimo umyvadel	•		
Zajistit světla nad lůžky	•		
Větší kapacita sociálních zařízení	•		
Pracovní terapie v odpoledních hodinách			•
Menší pokoje s méně pacienty	•		
Paraván k zajištění soukromí	•		
Více barev	•		
Novější postele	•		•
Více možností pohovorů s personálem			•
Modernizace sociálních zařízení	•		•
Lepší pracovní podmínky pro zdravotní sestry			•
87
2.7 Vyhodnocení hypotéz
2.7.1 Hlavní, východisková hypotéza
H- Pacienti z plicního, geriatrického a psychiatrického oddělení mají odlišné názory na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče v OLU Albertinum Zamberk.
Východisková hypotéza se mi potvrdila. Pacienti z plicního, geriatrického a psychiatrického oddělení mají odlišné názory na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče v OLU Albertinum Zamberk.
2.7.2 Pracovní hypotézy
hi- Předpokládám, že většina pacientů ze všech tří typů oddělení by dala přednost hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk, před jiným zdravotnickým zařízením, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal.
Graf č. 15.     Opakovaná volba hospitalizace pacientů z plicního, geriatrického a psychiatrického odd.
Opakovaná volba hospitalizace pacientů z plicního, geriatrického a
psychiatrického odd.
□ relativní četnost fi [%]
Plicníodd.    Geriatrické Psychiatrické odd. odd.
88
Tato hypotéza se mi potvrdila. Z plicního oddělení by se tak rozhodlo 31 (77,50%) pacientů, z geriatrického oddělení 23 (79,31%) pacientů a z psychiatrického oddělení 16 (100,00%) pacientů.
h2- Předpokládám, že většina pacientů ze všech tří typů oddělení by doporučila hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk svým blízkým, pokud by to vyžadoval jejich zdravotní stav, než menšina pacientů, kteří by nedoporučovali hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk svým blízkým.
Graf č. 16.  Doporučení hospitalizace svým blízkým v OLU Albertinum Zamberk
Doporučení hospitalizace svým blízkým v OLÚ Albertinum Zamberk
□ relativní četnost fi [%]
Plicníodd.   Geriatrické odd. Psychiatrické
odd.
Tato hypotéza se mi potvrdila. Z plicního oddělní by doporučilo 35 (87,50%) pacientů, z geriatrického oddělení by doporučilo 23 (79,31%) pacientů a z psychiatrického oddělení by doporučilo 14 (87,50%) pacientů svým blízkým hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk..
89
h3- Předpokládám, že většina pacientů ze všech tří typů oddělení oznámkuje celkovou spokojenost s nynější hospitalizací v OLU Albertinum Zamberk známkou 2, než menšina pacientů ze všech tří typů oddělení, kteří oznámkují spokojenost s nynější hospitalizací v OLU Albertinum Zamberk známkou 1.
Graf č. 17.     Klasifikace známkou 1 a 2 spokojenosti pacientů s hospitalizací na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.
Klasifikace známkou 1 a 2 spokojenosti pacientů s hospitalizací na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.
■ klasifikace zn. 2 relativní četnost fi [%]
■ klasifikace zn. 1 relativní četnost fi [%]_
Tato hypotéza se mi nepotvrdila. K naší velké spokojenosti většina pacientů klasifikovala spokojenost s hospitalizací známkou 1. Pacienti z plicního oddělení klasifikovali známkou 1 ve 21 (52,50%) případech a známkou 2 v 16 (40,00%) případech. Celkem 17 (58,62%>) pacientů z geriatrického oddělení udělilo známku 1 a známku 2 udělilo 10 (34,48%) pacientů. Celkem 10 (62,50%) pacientů z psychiatrického oddělení udělilo známku 1 a 6 (37,50%) pacientů udělilo známku 2.
100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%
	4 48°/
	
	8,62°/
l	
	
7,50°/1
-! 2,50% -
_v /
Plicníodd.    Geriatrické Psychiatrické odd. odd.
90
h4- Pacienti z plicního a geriatrického oddělení jsou spokojenější s prostředím na oddělení než pacienti z psychiatrického oddělení.
Graf č. 18.     Spokojenost   pacientů   s prostředím   na   plicním,   geriatrickém a
psychiatrickém odd.
Spokojenost pacientů s prostředím na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.
□ relativní četnost fi [%]
Plicníodd.     Geriatrické Psychiatrické odd. odd.
Tato hypotéza se mi potvrdila. Celkem 30 (75,00%) pacientů z plicního oddělení a 27 (93,10%o) pacientů z geriatrického oddělení je spokojeno s prostředím na oddělení. Na psychiatrickém oddělení je celkem 11 (68,75%>) pacientů spokojeno s prostředím na oddělení.
91
hs- Pacienti z geriatrického oddělení jsou více spokojeni s chutností a množstvím stravy než pacienti z plicního a psychiatrického oddělení.
Graf č. 19.  Spokojenost pacientů s chutností a množstvím stravy na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.
Spokojenost pacientů s chutností a množstvím stravy na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.
■ relativní četnost fi [%1
Plicníodd.    Geriatrické odd. Psychiatrické
odd.
Tato hypotéza se mi potvrdila částečně. Stoprocentní spokojenost s chutností a množstvím stravy udávají pacienti z geriatrického, ale i z psychiatrického oddělení. Celkem 30 (80,00%) pacientů z plicního oddělení je spokojeno s chutností a množstvím stravy.
92
hó- Pacienti z geriatrického oddělení považují častěji soukromí za dostatečné, než pacienti z plicního a psychiatrické oddělení.
Graf č. 20.     Spokojenost pacientů s mírou soukromí na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.
Spokojenost pacientů s mírou soukromí na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.
100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%
, _86,21%
,50% - -
□ relativní četnost ti [%]
Plicníodd.        Geriatrické odd.   Psychiatrické odd.
Tato hypotéza se mi potvrdila. Celkem 25 (86,21%) pacientů z geriatrického oddělení považují soukromí za zcela dostačující. Z plicního oddělení 29 (72,50%) pacientů a z psychiatrického oddělení 10 (62,50%) pacientů považují soukromí za zcela dostatečné.
93
h7- Pacienti z geriatrického oddělení by uvítali více nabízených činností ze strany personálu k vyplnění volného času, než pacienti z plicního a psychiatrického oddělení.
Graf č. 21. Využití volného času pacientů v době hospitalizace
Využití volného času pacientů v době hospitalizace
□ relativní četnost fi [%]
Plicníodd.    Geriatrické Psychiatrické odd. odd.
Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Pacienti z geriatrického a současně z plicního oddělení se ve stoprocentech umí zabavit a využít volný čas. Na psychiatrickém oddělení se pouze 1 (6,25%) pacientka neumí zabavit a nemá o nic zájem, nic jí nebaví.
94
h.8- Pacienti hospitalizovaní na plicním oddělení si méně častěji stěžují na rušení nočního klidu na oddělení, než pacienti z geriatrického a psychiatrického oddělení.
Graf č. 22.     Spokojenost pacientů s nočním klidem na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.
Spokojenost pacientů s nočním klidem na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.
100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%
Í5,00°J
£2,76°/
STĚ
_93,75%
Plicní odd.
Geriatrické odd.
Psychiatrické odd.
□ relativní četnost fi [%1
Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Nejméně často jsou rušeni pacienti z psychiatrického oddělení a to uvedlo celkem 15 (93,75%) pacientů. Celkem 24 (82,76%) pacientů z geriatrického a 30 (75,00%) pacientů z plicního oddělení jsou spokojeni s nočním klidem na oddělení.
95
h9- Pacienti z geriatrického oddělení častěji navštěvují konané bohoslužby v areálu OLU Albertinum Zamberk, než pacienti z plicního a psychiatrického oddělení.
Graf č. 23.     Četnost návštěv plieni ch, geriatrických a psychiatrických pacientů na konaných bohoslužbách v OLU Albertinum Zamberk
Četnost návštěv plicních, geriatrických a psychiatrických pacientů na konaných bohoslužbách v OLÚ Albertinum Zamberk
25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
i 0,69°/1
3,25°4J
□ relativní četnost fi [%]
Plicníodd.
Geriatrické odd.
Psychiatrické odd.
Tato hypotéza se mi potvrdila. Celkem 6 (20,69%) pacientů z plicního oddělení a pouhý 1 (6,25%) z psychiatrického oddělení navštěvuje konané bohoslužby. Z plicního oddělení nenavštěvuje žádný pacient bohoslužby konané v areálu v OLÚ Albertinum Zamberk.
96
hio- Pacienti z plicního a psychiatrického oddělení jsou více spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí, než pacienti z geriatrického oddělení.
Graf č. 24.  Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí na plicním,
geriatrickém a psychiatrické oddělení
Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.
100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%
■ relativní četnost f i [%]
Plicníodd.   Geriatrické odd. Psychiatrické
odd.
Tato hypotéza se mi potvrdila. Stoprocentní spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí udává psychiatrické oddělení. Další pozici zaujímá plicní oddělení, kde je 39 (97,50%) pacientů spokojeno a nejmenší spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí má geriatrické oddělení, kde tuto skutečnost uvedlo 27 (93,10%) pacientů.
97
2.8 Závěr výzkumného šetření
Průběh výzkumného šetření probíhal přísně dle předem stanovených kritérií a dle předepsaných požadavků přímo k osobě výzkumníka samotného. Kritériem mého výzkumného šetření bylo získat validní informace a tím závěr výzkumného šetření se stal skutečně objektivní.
Cílem výzkumného šetření bylo mapovat saturaci potřeb hospitalizovaných pacientů během přijímání ošetřovatelské péče. Východisková hypotéza zněla: Pacienti z plicního, geriatrického a psychiatrického oddělení mají odlišné názory na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče v OLU Albertinum Zamberk. Východisková hypotéza se mi potvrdila a skutečně pacienti z plicního, geriatrického a psychiatrického oddělení mají odlišné názory na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Pracovních hypotéz jsem si stanovila celkem deset. Pracovní hypotézy č. 1, 2, 4, 6 a 9 se mi potvrdily, hypotézy č. 3, 7, 8 a 10 se mi nepotvrdily a hypotéza č. 5 se potvrdila částečně. Cíl výzkumného šetření byl splněn, byla zmapována saturace potřeb pacientů na jmenovaných odděleních.
Na plicním oddělení pacienti často odhalovali nedostatky především v oblasti zastaralého vybavení a uspořádání oddělení, cítili nedostatky v saturaci potřeb v oblasti soukromí, v oblasti hygieny, vyprazdňování, oblékání, návštěv a spánku. Tento fakt je dán velkým počtem pacientů na pokoji, kde se jich nachází až osm. S poskytovanou ošetřovatelskou péčí jsou pacienti spokojeni. V oblasti stravování jsou pacienti také spokojení, ale uvítali by větší porce jídel. Většina pacientů by si opět zvolila a doporučila by hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk
Na geriatrickém oddělení jsou pacienti spokojeni s prostředím, ale cítí deficit v oblasti soukromí, hygieny, vyprazdňování a oblékání. Tato skutečnost souvisí především s častou poruchou mobility, kdy pacienti jsou omezeni pohybem či jsou zcela upoutáni na lůžko. Nejsou schopni samostatné sebepéče a tím se stávají závislý na pomoci zdravotnického personálu. Během nočního klidu jsou pacienti rušeni nejčastěji spolupacienty a děním na oddělení, což lze předpokládat z důvodu možných poruch spánku a stavů dezorientace vzhledem ke stáří hospitalizovaných pacientů. Se stravou jsou zde pacienti velmi spokojeni, ale přáli by si menší porce a teplejší stravu. Ale i zde
98
na tomto oddělení by si opět většina pacientů zvolili hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk a doporučili by ji i svým blízkým, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal.
Na psychiatrickém oddělení pacienti často upozorňovali na zastaralé vybavení oddělení a navíc na bariérové uspořádání, které jim brání v neomezenému pohybu po budově. Je to dáno tím, že budova psychiatrie je historickou budovou uspořádanou ve vilovém stylu, odtud název „Vila", kde je několik podlaží se schody a není možné vybudovat z památkového hlediska výtah. Se stravou a ošetřovatelskou péčí jsou všichni pacienti spokojeni. V oblasti soukromí zaznívaly nedostatky v průběhu hygieny, vyprazdňování, návštěv a oblékání. Během nočního klidu nejsou pacienti rušeni až na jednoho, který si stěžoval na zmatenost spolupacienta, což je dáno charakteristikou oddělení a tyto stavy zde lze předpokládat. Všichni pacienti by si opět zvolili hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk a to také potvrzuje položce č. 3, kde většina pacientů uvedla, že jde o opakovanou hospitalizaci. Také většina by doporučila hospitalizaci v OLU Albertinum Zamberk svým blízkým, pokud by si to jejich zdravotní stav žádal.
Shodným problémem všech tří oddělení se ukázala problematika zajišťování nákupů. Velká část pacientů nemá tu možnost zajistit si osobní potřeby a uvítali by tedy tvz. „pojízdnou kantýnu", která by nabízela základní zboží, jako např. toaletní potřeby, nápoje, sladkosti apod.
Pokud se zaměříme na klasifikaci spokojenosti s hospitalizací, pak tedy většina pacientů klasifikovala spokojenost s nynější hospitalizací známkou 1 a menší část známkou 2. Výrazná menšina pacientů klasifikovala známkou 3 a 4 a známku 5 by neudělil ani jeden pacient. Na psychiatrickém oddělení se známkovalo pouze známkou 1 a 2. Průměrná známka pro celé zdravotnické zařízení je 1,5, což považuji za výborný výsledek.
Ráda bych závěrem vyzdvihla práci všech rehabilitačních sester, které se nemalou měrou podílí na spokojenosti pacientů. Slyšela jsem mnoho chvály na jejich práci a tímto jim také děkuji za jej ich profesionalitu a kvalitní práci, kterou denně odvádí.
99
2.9 Prínos a doporučení pro praxi
Toto výzkumné šetření se stalo velmi prínosné pro mě jako výzkumníka, ale i pro zdravotnické zařízení, ve kterém se uskutečnilo. Protože zde nikdy nebylo uskutečněno výzkumné šetření tohoto druhu, stane se významným zdrojem informací pro management OLU Albertinum Zamberk.
Závěrem práce bych ráda podala doporučení pro další výzkumné šetření. Je mnoho oblastí, na která bychom se v dalších výzkumných šetřeních měli zaměřit více do hloubky. Protože na plicním a psychiatrickém oddělení zazněly připomínky ke stávajícímu provoznímu uspořádání oddělení, průběžně a nejen po rekonstrukci bych se zaměřila na spokojenost hospitalizovaných pacientů v této oblasti. Dále bych doporučovala objektivizovat spokojenost s ošetřovatelskou péčí v širším měřítku. Zvolila bych hlubší zaměření na celkový proces vstupu pacienta do ústavní léčby až po propuštění. Soustředila bych se především na celkový příjmový proces, informovanost pacienta o průběhu hospitalizace, o systému poskytování ošetřovatelské péče, seznámení se s právy pacienta, s vnitřním řádem oddělení, informovanost o průběhu plánovaných vyšetření, znalost ošetřujícího lékaře,sestry .. .apod.
Oblastí výzkumného šetření v ošetřovatelství je dlouhá řada a všechny jsou velmi důležité a především pro pacienty. Tyto skutečnosti mají velký vliv na proces léčby, úzdravy a časného propuštění pacienta do domácího léčení.
Pokud bych se zaměřila na metodologii sběru dat, pak tedy jako výzkumný nástroj bych zvolila dotazník. Je to výzkumný nástroj, který je schopen získat velké množství dat v krátké časové délce a to se stává jeho velkou výhodou. Nevýhodou je však riziko neúplného či chybného vyplnění respondentem a nebo dokonce neodevzdání dotazníku vůbec. I přes tato všechna rizika a nedostatky je stále nej oblíbenějším nástrojem sběru dat ve zdravotnictví v kvantitativním výzkumném šetření, kdy je zkoumán velký počet respondentů.
Výsledky výzkumných šetření by měly být průběžně vyhodnocovány a výsledky vzájemně porovnávány takovým způsobem, aby bylo snadné hodnotit vzrůstající či případně klesající spokojenost pacientů v daných oblastech.
100
Závěr
Vzhledem k tomu, že v historii OLU Albertinum Žamberk nebylo dosud realizováno žádné výzkumné šetření, má práce se tak stala první a jedinou objektivní zkušeností s uspokojováním potřeb a celkové spokojenosti pacientů s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče v OLU Albertinum Žamberk.
Úkolem výzkumného šetření bylo zhodnotit kvalitu a spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí ve zmiňovaném zdravotnickém zařízení. Stanovila jsem si cíl, který mapoval saturaci potřeb hospitalizovaných pacientů během přijímání ošetřovatelské péče. Východisková hypotéza, která zněla: Pacienti z plicního, geriatrického a psychiatrického oddělení mají odlišné názory na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče v OLU Albertinum Žamberk se potvrdila a skutečně pacienti z daných tří oddělení mají odlišné názory na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Celkem 10 pracovních hypotéz mi objektivizovalo saturaci potřeb pacientů během přijímání ošetřovatelské péče.
Z celkového zhodnocení poskytované ošetřovatelské péče vyplývá, že pacienti hospitalizovaní v OLU Albertinum Žamberk jsou spokojeni s kvalitou ošetřovatelské péče, opět by si zvolili a doporučili by i hospitalizaci v tomto zdravotnickém zařízení svým blízkým a celkově klasifikují hospitalizaci známkou 1,5.
101
Seznam informačních zdrojů Seznam literatury
1. Albertinum, odborný léčebný ústav, Žamberk. Koncepce rozvoje ústavu. Březen 2006.
2. Albertinum, odborný léčebný ústav, Žamberk. Technická zpráva ústavu. Březen 2006.
3. BARTLOVA, S. a kol.: Vybrané metody a techniky výzkumu zjišťování spokojenosti pacientů. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 1. vyd., Brno, 2000, 118 stran. ISBN 80-7013-311-2
4. BARTLOVA, S. a kol.: Výzkum a ošetřovatelství. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCONZO). 1. vyd., Brno, 2005. ISBN 80-70-13-416-X
5. CECHOVÁ, V. a kol.: Speciální psychologie. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 1. vyd., Brno, 1997, 174 stran. ISBN 80- 7013-243-4
6. České ošetřovatelství 1. Koncepce českého ošetřovatelství. Základní terminologie. Ediční řada- praktické příručky pro sestry. 1. vyd., Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 1998, 50 stran. ISBN 80-7013-263-9
7. České ošetřovatelství 2. Zajišťování kvality ošetřovatelské péče. Etický kodex sester. Charty práv pacientů. Praktická příručka pro sestry. Ediční řada-praktické příručky pro sestry. 1. vyd., Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2006, 47 stran. ISBN 80-7013-270-1
8. České ošetřovatelství 6. hodnotící a měřící techniky v ošetřovatelské praxi. Praktická příručka pro sestry. Ediční řada- praktické příručky pro sestry. 1. vyd., Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2001, 55 stran. ISBN 80-7013-323-6
102
9. FARKAŠOVÁ, D. a kol,: Výzkum a ošetřovatelství. 1. české vyd. Martin: Osveta, 2006, 87 stran. ISBN 80-8063-229-4, E AN 9788080632298
10. GLADKIJ, I. a kol.: Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 1. vyd., Brno, 1999, 183 stran. ISBN 80-7013-272-8
11. HASKOVCOVA, H.. České ošetřovatelství 5. Manuálek o etice. 1. vyd., Brno: Institut v Brně, 2000, 46 stran. ISBN 80-7013-310-4
12. HÖSCHL, C. a kol.: Psychiatrie. 2. doplněné a opravené vyd., Praha: TIGIS,
spol. s. r..o., 2004, 883 stran. ISBN 80-900130-7-4
13. JAROŠOVÁ, D.: Teorie moderního ošetřovatelství. 1. vyd., Praha: ISV nakladatelství, 2000, 133 stran. ISBN 80-85-866-55-2
14. KRIVOHLAVY, J.: Psychologie nemoci. 1. vyd., Tiskárny Havlíčkův brod, a.s., 2002, 200 stran. ISBN 80-247-0179-0
15. KOZIEROVÁ, B. a kol.: Ošetrovateístvo J.,2.. Martin: Osveta, 1995. ISBN 80-217-0528-0
16. KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie nemoci. 2. vyd. Praha: Grada publishing, 2002, 200 stran. ISBN 80-247-0179-0
17. LEPIEŠOVÁ, M. a kol.: Manažment v ošetrovateístve. Martin: Osveta, 1996. ISBN 80-217-0352-0
18. MAĎAR, J. a kol.: Řízení kvality ve zdravotnickém zařízení. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0585-0
19. MASTILIAKOVA, D.: Úvod do ošetřovatelství 1. díl, systémový přístup. Praha: Karolinum UK, 2005. 187 stran.ISBN 80-246-0429-9
20. Strategické dokumenty pro všeobecné sestry a porodní asistentky (4). Povědomí o výzkumu v praxi sestry a porodní asistentky. Pracovní sešit. Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2002, 118 stran. ISBN 80-85047-23-3
21. STRNAD, L. a kol.: Případové studie ze sociálního lékařství, managementu zdravotnických institucí, ekonomiky zdravotnictví. Olomouc: Univerzita Palackého LF, 2003. ISBN 80-244-0777-9
22. SKRLOVI, P. a M.: Kreativní ošetřovatelský management. 1. vyd., Praha: Advent- Orion, s.r.o., 2003, 477 stran. ISBN 80-7172-841-1
103
23. TRACHTOVÁ, E. a kol.: Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCONZO). 2. vyd., Brno, 2005, 186 stran. ISBN 80-7013-324-4
24. VYMETAL, J.: Lékařská psychologie. Praha: Portál, 2003, 400 stran. ISBN 80-7178-740-X
25. ŽIAKOVÁ, K. a kol.: Ošetrovatelstvo, teória a vědecký výskům. Martin: Osvěta, 2003, 320 stran. ISBN 80-8063-131-X
26. LAVIČKOVÁ, J.: Kvalita ošetřovatelské péče očima pacientů. Sestra, 2006, roč. 16, č. 4, s. 30-31.
Seznam internetových zdrojů
1) Historie a současnost OLUAlbertinum Zamberk [on line]. Posl. úpravy 18.12.2003. [cit. 2008-02-02]. Dostupné na WWW: <http:// www.albertinum-olu.cz/historie.htm/>
2) Albertinum, odborný léčebný ústav, Zamberk: Albertinum [on line]. Posl. úpravy 09.03.2008. [cit. 2008-09-03]. Dostupné na WWW: <http:// www.albertinum-olu.cz/>
104
Seznam příloh
Příloha 1 Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Maslowova klasifikace potřeb ..................................................24
Tabulka č.2: Časový plán výzkumného šetření................................................47
Tabulka č.3: Charakteristika výzkumného souboru ..........................................47
Tabulka č.4: Průměrná délka polostrukturovaného rozhovoru.............................49
Tabulka č.5: Struktura pacientů- plicní odd. (N=69).........................................50
Tabulka č.6: Struktura pacientů- geriatrické odd. (N=67)...................................51
Tabulka č.7: Struktura pacientů- psychiatrické odd. (N=37)...............................51
Tabulka č.8: Délka zpracování dat.............................................................52
Tabulka č.9: Poměr ženy/ muži (N=85)........................................................53
Tabulka č.10: Věkové kategorie výběrového souboru (N=85).............................54
Tabulka č. 11: Věkové kategorie- plicní odd. (N=40)........................................55
Tabulka č. 12: Věkové kategorie- geriatrické odd. (N=29)..................................56
Tabulka č. 13: Věkové kategorie- psychiatrické odd. (N=16)...............................57
Tabulka č. 14: Celková četnost hospitalizací (\ 85).........................................59
Tabulka č. 15: Četnost hospitalizací- plicní odd...............................................60
Tabulka č. 16: Četnost hospitalizací- geriatrické odd.........................................60
Tabulka č. 17: Četnost hospitalizací- psychiatrické odd......................................61
Tabulka č. 18: Struktura výběrového souboru (N=85)........................................63
Tabulka č. 19: Celkový poměr délek hospitalizací v OLÚ Albertinum Žamberk.........64
Tabulka č.20: Délky hospitalizací- plicní odd. (X 40).......................................65
Tabulka č.21: Délky hospitalizací- geriatrické odd. (N=29)................................66
Tabulka č.22: Délky hospitalizací- psychiatrické odd. (N=16)..............................67
Tabulka č.23: Spokojenost pacientů s prostředím na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd...............................................................68
Tabulka č.24: Nespokojenost pacientů s prostředím na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd.................................................................69
Tabulka č.25: Spokojenost pacientů s chutností a množstvím stravy na plicním,
geriatrickém a psychiatrickém odd.............................................70
105
Tabulka č.26: Celkové porovnání spokojenosti pacientů s mírou soukromí
na plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd...............................71
Tabulka č.27: Nespokojenost pacientů s mírou soukromí na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd...............................................................72
Tabulka č.28: Spokojenost pacientů s využitím volného času v době hospitalizace na
plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd..................................73
Tabulka č.29: Spokojenost pacientů s nočním klidem na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd...............................................................75
Tabulka č.30: Nespokojenost pacientů s nočním klidem na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd...............................................................75
Tabulka č.31: Spokojenost pacientů se saturací potřeb v oblasti náboženství-
plicní odd.........................................................................77
Tabulka č.32: Saturace potřeb v oblasti náboženství.........................................78
Tabulka č.33: Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd..............................................................79
Tabulka č.34: Nespokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd..............................................................80
Tabulka č.35: Opakovaná volba zdravotnického zařízení....................................81
Tabulka č.36: Pacienti, kteří by zvažovali hospitalizaci opět v OLU Albertinum........81
Tabulka č.37: Doporučení OLÚ Albertinum Zamberk svým blízkým.....................83
Tabulka č.38: Doporučení OLÚ Albertinum Zamberk svým blízkým.....................83
Tabulka č.40: Klasifikace známkou 2..........................................................85
Tabulka č.41: Přehled dodatečných informací, které pacienti v závěru rozhovoru
doplnili...........................................................................87
106
Příloha 2 Seznam grafů
Graf č. 1.........Poměr ženy/ muži...............................................................53
Graf č. 2.      Věkové kategorie výběrového souboru.......................................55
Graf č. 3.      Věkové kategorie- plieni odd..................................................56
Graf č. 4.      Věkové kategorie- geriatrické odd. (N=29)..................................57
Graf č. 5.      Věkové kategorie- psychiatrické odd.........................................58
Graf č. 6.       Celková četnost hospitalizací..................................................59
Graf č. 7       Četnost hospitalizací- geriatrické odd........................................61
Graf č. 8.       Četnost hospitalizací- psychiatrické odd.....................................62
Graf č. 9.       Struktura výběrového souboru.................................................63
Graf č. 10.     Celkový poměr délek hospitalizací v OLÚ Albertinum Žamberk.........64
Graf č. 11.     Délky hospitalizací- plicní odd................................................65
Graf č. 12.     Délky hospitalizací- geriatrické odd...........................................66
Graf č. 13.     Délky hospitalizací- psychiatrické odd.......................................67
Grafč. 14.     Přehled nej oblíbenějších volnočasových aktivit dle typu oddělení ......74
Graf č. 15.     Opakovaná volba hospitalizace pacientů z plicního, geriatrického a
psychiatrického odd.............................................................88
Graf č. 16. Doporučení hospitalizace svým blízkým v OLÚ Albertinum Žamberk..89 Graf č. 17.     Klasifikace známkou 1 a 2 spokojenosti pacientů s hospitalizací na
plicním, geriatrickém a psychiatrickém odd.................................90
Graf č. 18.     Spokojenost pacientů s prostředím na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd..............................................................91
Graf č. 19.     Spokojenost pacientů s chutností a množstvím stravy na plicním,
geriatrickém a psychiatrickém odd............................................92
Graf č. 20.     Spokojenost pacientů s mírou soukromí na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd..............................................................93
Graf č. 21.     Využití volného času pacientů v době hospitalizace........................94
Graf č. 22.     Spokojenost pacientů s nočním klidem na plicním, geriatrickém a
psychiatrickém odd..............................................................95
Graf č. 23.     Četnost návštěv plicních, geriatrických a psychiatrických pacientů na
konaných bohoslužbách v OLÚ Albertinum Žamberk.....................96
107
Graf č. 24. Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí na plicním,
geriatrickém a psychiatrické oddělení........................................97
Příloha 3 Seznam obrázků
Obrázek 1: prof. MuDr. Eduard Albert...................................................113
Obrázek 2: Pamětní deska na Albertově vile od akad. sochaře Z. Kolárskeho......113
Obrázek 3: Letní pavilon s jídelnou a vodoléčbou, rok 1930..........................113
Obrázek 4: Rok 1912, nyní budova administrativy.....................................113
Obrázek 5: Albertova vila, 1918...........................................................114
Obrázek 6: Pacientky s TBC na lehárně v roce 1933...................................114
Obrázek 7: Operace plic v roce 1958 - dr. Brzek, prof. Procházka, dr. Mydlil a dr.
Krejzek..........................................................................114
Obrázek 8: Geriatrické odd. v současnosti...............................................114
Obrázek 9: Plieni odd. v současnosti......................................................115
Obrázek 10: Nynější budova psychiatrického odd........................................115
108
Příloha 4 Polostrukturovaný rozhovor
1) Pohlaví:    a) žena     b) muž
2) Váš věk je: a) 18-29 let b) 30-39 let
c) 40- 49 let d) 50- 59 let
e) 60- 69 let f) 70 a více let
3) V OLÚ Albertinum Žamberk jste hospitalizován:
a) poprvé      b) opakovaně
4) Nyní jste hospitalizován/ a na oddělení: a) plicní oddělení
b) geriatrické oddělení
c) psychiatrické oddělení
5) Délka Vaší nynější hospitalizace je: a) méně než 1 měsíc
b) déle jak 1 měsíc
c) déle jak 2 měsíce
d) déle jak 3 měsíce
6) Zhodnoťte prosím Váš celkový dojem, jak na Vás působí prostředí oddělení:
a) jsem zcela spokojen/ a, vyhovuje mi
b) jsem nespokojen/ a
pokud nejste spokojen/ a , prosím uveďte s čím: (libovolný počet odpovědí)
□ neútulnost
□ nečistota
□ nedostatek květin, výzdoby
□ nedostatek úložného prostoru pro osobní věci
□ zastaralé vybavení oddělení
□ nevýrazné, malé orientační nápisy
□ jiné...............................
109
7) Zhodnoťte prosím celkově stravu: (jedna odpověď, která převažuje)
a) jsem spokojen/ a s chutností a množstvím stravy
b) jsem spokojen/ a s chutností stravy, ale porce považuji za nedostatečné
c) jsem nespokojen/ a s chutností a množstvím stravy
8) Soukromí během celkové hospitalizace považuji za:
a) zcela dostačující
b) nedostačující v oblasti: (libovolný počet odpovědí)
□ hygieny
□ vyprazdňování
□ oblékání
□ spánku
□ v průběhu ošetřování
□ v průběhu návštěv
□ jiné......................................................
9) Jak trávíte volný čas v době nynější hospitalizace?
a) zabavím se: (libovolný počet odpovědí)
□ spánkem □ četbou knih/ časopisů □ sledováním TV
□ poslech rádia      □ procházkami      □ návštěvami
□ luštěním křížovek    □ ručními pracemi  □ využívám pracovní dílny na odd.
□ hraji společenské hry se spolupacienty     □ jiné...................................
b) nemám o nic zájem, nic mě nebaví, nechci se zabavit
c) nijak, nudím se, uvítal bych více nabízených činností ze strany personálu, např.:.................................................................................................................
110
10) Zhodnoťte prosím noční klid na oddělení po dobu Vaší hospitalizace:
(odpověď, která převažuje)   a) nejsem rušen/ a nikým a ničím
b) jsem rušen/ a pokud jste rušen/ a, uveďte čím: (libovolný počet odpovědí)
□ zdravotnický personál
□ spolupacienti
□ dění na oddělení
□ jiné.............................................
11) Víra: a) nejsem věřící
b) jsem věřící, římskokatolické vyznání pokud jste věřící: ( vyberte jednu odpověď)
□ nemám potřebu víry ve zdravotnickém zařízení
□ uvítal/ a bych osobní kontakt s knězem u lůžka
□ bohoslužby konané 2x týdně považuji za dostačují
□ bohoslužby konané 2x týdně považuji za nedostačují, přála bych si bohoslužby ...  x týdně
□ jiné.................................
c) jsem věřící, jiného vyznání a přála bych si.........................................
12) Zhodnoťte prosím celkovou spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí během vaší hospitalizace:  a) jsem zcela spokojen/ a
b) nejsem spokojen/ a pokud nejste spokojen/ a, uveďte prosím v čem: (libovolný počet odpovědí)
□ personál tráví nedostatek času s pacienty
□ nebyly plněny Vaše potřeby, jak jste potřeboval/ a
□ nevyhovující přístup personálu k pacientům
□ nedostatek informací o.....................................................................
□ cítím nedůvěru k personálu
□ jiné............................................................................................
111
13) Pokud by si Váš zdravotní stav žádal další hospitalizaci:
a) zvolil/ a bych si opět OLU Albertinum Zamberk
b) rozmýšlel/ a bych, zda si opět zvolím OLU Albertinum Zamberk
c) nezvolil/ a bych si opět OLU Albertinum Zamberk
14) Pokud by byla nutná hospitalizace Vašich blízkých na některém z našich oddělení:
a) doporučila bych jim OLU Albertinum Zamberk
b) váhal/ a bych, zda jim doporučím OLU Albertinum Zamberk
c) nedoporučil/ a bych jim OLU Albertinum Zamberk
15) Zhodnoťte prosím známkou jako ve škole Vaší celkovou spokojenost s nynější hospitalizací v OLÚ Albertinum Zamberk:   1- výborný
2- chvalitebný
3- dobrý
4- dostatečný
5- nedostatečný
16) Dodal/ a by jste něco, o čem jsme nehovořili?
112
Příloha 5 Obrázky
Obrázek 1:    prof. MuDr. Eduard Albert
Obrázek 2: Pamětní deska na Albertově vile od akad. sochaře Z.
Obrázek 4: Rok 1912, nyní budova administrativy
113
Obrázek 5: Albertova vila, 1918
Obrázek 7: Operace plic v roce 1958 - dr. Brzek, prof. Procházka, dr. Mydlil a dr. Krejzek
Obrázek 8:        Geriatrické odd. v současnosti
114
Plieni odd. v současnosti
Obrázek 10:    Nynější budova psychiatrického odd.
Príloha 6 Souhlas vedení OLÚ Albertinum Žamberk
s výzkumným šetřením
ALBERTINUM, Odborný léčebný ústav, Za Kopečkem 353 564 01 Žamberk
Marcela Tomanová studentka III. ročníku VSZ, o.p.s. Duškova 7, 150 00, Praha 5
Věc: Souhlas zdravotnického zařízení s výzkumným šetřením
Souhlasím, aby Marcela Tomanová, studentka VŠZ v Praze, Duškova 7, o.p.s., v plánovaném období od 9.1. 2008 do 4.2 2008 uskutečnila v OLU Albertinum Žamberk výzkumné šetření na plicním, geriatrickém a psychiatrickém oddělení na téma „Kvalita poskytované ošetřovatelské péče ve zdravotnickém lůžkovém zařízení".
Souhlasím, aby získaná data výzkumného šetření byla použita ke studijním účelům do závěrečné práce ke státním závěrečným zkouškám výše jmenované studentky.
VZamberku 7.1. 2008
Marcela Tomanová
hlavní sestra OLU Albertinum Žamberk
116