ŽIVOTNÍ STYL V TĚHOTENSTVÍ
Bakalářská práce
LUCIE PAPÍRNÍKOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s, PRAHA 5
Vedoucí práce: MUDr. Blanka Boualay
Komise pro studijní obor: Porodní asistentka
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum odevzdání práce: 2009-03-31
Datum obhajoby práce:
Praha 2009
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny
použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s použitím své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 31.3. 2009
Podpis
2
Abstrakt
PAPÍRNÍKOVÁ, Lucie. Životní styl v těhotenství. Praha, 2009.
Bakalářská práce. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha. Bakalář v porodní asistenci.
Školitel: MUDr. Blanka Boualay
Hlavním tématem bakalářské práce je životní styl v těhotenství. Teoretická část
práce charakterizuje životosprávu v těhotenství, hygienu, pohybovou aktivitu a vliv
životního prostředí. Praktická část se skládá z dotazníku pro těhotné ženy, kde se
zjišťují tyto otázky:
1. Kolik žen v těhotenství upravuje svoji životosprávu?
2. Zda těhotné ženy do 30 – ti let se věnuje více pohybovým aktivitám, než ženy
starší 30 – ti let.
3. Zda těhotné ženy s vysokoškolským vzděláním chodí více na předporodní kurzy,
než těhotné ženy s nižším vzděláním.
Výsledky výzkumu jsou uvedeny v závěru bakalářské práce.
Klíčová slova: Těhotenství.Výživa.Životní styl.Cvičení.Životní prostředí.
3
Abstract
PAPÍRNÍKOVÁ, Lucie. Lifetstyle in pregnancy. Prague, 2009.
BA. Thesis. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Prague.Bachelor degrese in birth
assistance. Supervisor: MUDr. Blanka Boualay
The main topic of the BA thesis is lifestyle in pregnancy. The theoretical part of the
thesis characterizes nutrition in pregnancy, hygiene, physical activity and the effect of
environment. The practical part consists of a questionnaire for pregnant women, in
which the following questions are stated.
1. How many women adjust their nutrition during pregnancy?
2. Whether pregnant women younger than 30 years old practise more physical
activity than pregnant women older than 30 years.
3. Whether pregnant women with university education visit antenatal courses
more often than pregnant women with lower education.
The results of the research are presented at the end of the BA thesis.
Key words: Pregnancy.Nutrition.Lifestyle.Physical activity.Environment.
4
Předmluva
Zdravý životní styl v těhotenství je důležitý nejen pro zdraví těhotné ženy, ale
hlavně má velký vliv na správný vývoj jejího budoucího potomka. Tato práce vznikla
ve snaze zaměřit se v dané problematice na význam zdravého životního stylu
v těhotenství . Jako výzkumnou metodu byl zvolen dotazník.
Výběr tématu práce byl ovlivněn studiem oboru porodní asistence a také zájem
o zdravý životní styl v těhotenství. Cílem bylo zjistit, zda dnešní těhotné ženy dbají
na zdravý životní styl. Podklady pro práci jsem čerpala z knižních a internetových
pramenů.
Práce je určena především studentům porodní asistence, sestrám, ale také všem, kdo
se chtějí dozvědět zajímavé informace o životním stylu v těhotenství.
Zde bych chtěla vyjádřit poděkování vedoucí bakalářské práce MUDr. Blance
Boualay a konzultantce PhDr. Veronice Blažkové za cenné rady a podporu, kterou mi
poskytly k vypracování bakalářské práce.
5
Obsah
Úvod..........................................................................................................................8
I Teoretická část.........................................................................................................9
1 Životní styl...............................................................................................................9
1.1 Životní styl v těhotenství....................................................................................9
1.2 Životospráva v těhotenství a její zásady............................................................9
1.2.1 Bílkoviny ( Proteiny )................................................................................9
1.2.2 Cukry ( Sacharidy )..................................................................................10
1.2.3 Tuky ( Lipidy )........................................................................................10
1.2.4 Mastné kyseliny.......................................................................................11
1.2.5 Vláknina....................................................................................................11
1.2.6 Vitaminy...................................................................................................11
1.2.7 Minerály....................................................................................................15
1.2.8 Pitný režim v těhotenství..........................................................................18
1.2.9 Zásady přípravy pokrmů v těhotenství....................................................18
1.3 Výživa těhotných žen s diabetes mellitus........................................................19
1.3.1 Gestační diabetes......................................................................................19
1.4 Vegetariánská strava během těhotenství.........................................................20
1.4.1 Laktoovovegetariánství ...........................................................................20
1.4.2 Laktoveganství..........................................................................................20
1.4.3 Veganství..................................................................................................20
1.4.4 Vitariánství...............................................................................................20
1.4.5 Frutariánství..............................................................................................20
1.5 Vitaminové preparáty pro těhotné ..................................................................21
1.6 Váhový přírůstek v těhotenství.......................................................................21
1.7 Hygiena v těhotenství......................................................................................22
1.7.1 Péče o chrup a dutinu ústní v těhotenství................................................22
1.7.2 Péče o kůži v těhotenství..........................................................................22
1.7.3 Oblékání těhotných žen............................................................................22
1.7.4 Saunování v těhotenství............................................................................23
1.7.5 Spánek v těhotenství.................................................................................23
1.8 Pohybová aktivita v těhotenství.......................................................................24
6
1.8.1 Význam cvičení v těhotenství...................................................................24
1.8.2 Polohy při cvičení ....................................................................................25
1.8.3 Cvičení v 1. trimestru 1. - 4. měsíc..........................................................25
1.8.4 Cvičení v 2. trimestru 5. - 7. měsíc...........................................................25
1.8.5 Cvičení v 3. trimestru 8. - 9. měsíc...........................................................26
1.8.6 Omezení a doporučení .............................................................................26
1.8.7 Doporučené aktivity v těhotenství............................................................27
1.9 Životní prostředí těhotných.............................................................................28
1.9.1 Kouření v těhotenství................................................................................28
1.9.2 Alkohol v těhotenství................................................................................28
1.9.3 Drogy v těhotenství..................................................................................28
1.10 Pohlavní styk v těhotenství............................................................................29
1.11 Cestování v těhotenství..................................................................................29
1.12 Zaměstnání těhotných žen.............................................................................30
1.13 Očkování v těhotenství..................................................................................30
II Empirická část.......................................................................................................31
2 Metodika................................................................................................................31
2.1 Výzkumný problém........................................................................................31
2.2 Cíl výzkumu....................................................................................................31
2.3 Stanovení hypotéz...........................................................................................31
2.4 Výzkumný soubor...........................................................................................31
2.5 Metodika empirického šetření.........................................................................32
2.6 Průběh empirického šetření ............................................................................32
2.7 Zpracování empirického šetření......................................................................32
2.8 Předvýzkum....................................................................................................32
2.9 Vyhodnocení dat empirického šetření ............................................................33
2.10 Závěr výzkumu..............................................................................................50
3 Diskuze..................................................................................................................52
Závěr........................................................................................................................53
Seznam použité literatury........................................................................................54
Seznam tabulek........................................................................................................55
Seznam grafů...........................................................................................................56
Seznam příloh..........................................................................................................57
7
1 Úvod
Těhotenství bývá nejkrásnějším obdobím v životě ženy. Je to období mnoha změn,
a proto by se měla každá těhotná žena o své miminko začít starat mnohem dříve, než
přijde na svět. Po celou dobu těhotenství tomu musí podřídit svůj denní režim a životní
styl, stejně jako jídelníček. Jídelníček těhotné ženy je velmi důležitý, protože musí
obsahovat vše, co plod ke svému správnému a zdravému vývoji potřebuje, stejně jako se
musí vyvarovat všeho, co by mu mohlo uškodit. Do zásadního složení zdravého
jídelníčku pro těhotné patří pravidelný pitný režim, ale i potraviny, ve kterých je
vyvážený podíl vitamínů, minerálů a všech dalších složek, nutných ke zdravému vývoji
plodu.
Strava těhotných by měla být z těchto důvodů především pestrá. Nežádoucí je nejen
její založení na nezdravých nebo příliš tučných pokrmech, ale ani principy striktního
vegetariánství dítěti neprospívají. Také pohyb v těhotenství je velmi důležitý, aby si
těhotné ženy udržely organismus v dobré kondici tělesné i psychické a tím vytvořit
předpoklady pro zdárný vývoj plodu.
Cílem bakalářské práce je seznámit se s problematikou životního stylu v těhotenství,
zejména v oblasti životosprávy, pohybové aktivity a hygieny těhotných žen.
V praktické části jsem se pomocí anonymních dotazníků ptala těhotných žen, jaký mají
postoj ke zdravému životnímu stylu v těhotenství.
8
I Teoretická část
1 Životní styl
“Životní styl je typická forma chování lidí ve společnosti. Vzniká z životního
způsobu člověka a představuje jeho formální a estetickou stránku.“ (Marádová, 2002)
1.1 Životní styl v těhotenství
Fyziologické pochody v organismu těhotné ženy jsou odlišné od doby před
otěhotněním, a proto je velmi důležitá úprava životního stylu, zejména v oblasti výživy,
tělesné aktivity, spánkového režimu, dostatečné péče o tělo a životního prostředí těhotné
ženy. Velmi důležitá je prekoncepční péče. Dostatečná příprava před obdobím koncepce
může ženu a plod ochránit před vznikem závažných patologických změn.
1.2 Životospráva v těhotenství a její zásady
Výživa v těhotenství je významná pro zabezpečení důležitých změn v organismu
ženy, které jsou nutné pro správný vývoj plodu. Energetická spotřeba těhotných žen se
zvýší zhruba o 15 %, což znamená asi na 2200 kcal denně. Ve výživě není rozhodující
množství potravy, nýbrž její složení.
Těhotná žena by měla přijímat 5 - 6 menších jídel denně. V denním množství stravy
má být 80 g bílkovin, 400 g cukrů a 50 g tuků. Potraviny by měly být bohaté
na bílkoviny: mléko, netučné sýry, mořské ryby, libové maso. Žena by měla zvýšit
příjem zeleniny, ovoce a neměla by zapomínat na obilné produkty, zejména na
celozrnné pečivo.
1.2.1 Bílkoviny ( Proteiny )
Proteiny získané z potravy jsou důležitým zdrojem aminokyselin potřebných pro
tvorbu tělesných bílkovin především pro obsah dusíku a síry. Proteiny jsou základní
živinou pro matku a plod.
Slouží k výstavbě buněk a tkání plodu, pro vývoj placenty, mají vliv na změny
9
dělohy a prsů. Kromě toho plní i další úkoly např. transportní složky, enzymy,
protilátky a hormony. Nejdůležitější aminokyseliny jsou dodány v produktech
živočišného původu. Nejkvalitnější bílkoviny jsou v mase, vnitřnostech, rybách, vejcích
a mléčných výrobcích.
Nedostatečný příjem bílkovin se projevuje u matky hypoproteinémií, nižší
hmotností placenty, edémy a u novorozence nízkou porodní hmotností.
Nadměrný příjem bílkovin vyvolává zvýšenou tvorbu močoviny, která zatěžuje
játra.
1.2.2 Cukry ( Sacharidy )
Sacharidy mají zajistit největší podíl denního příjmu energie. Jednoduché cukry
(fruktóza, glukóza a sacharóza) jsou ze žaludku rychle vstřebávány a jsou rychlým
zdrojem energie. Jejich použití může přinést úlevu při nucení na zvracení (nauzea).
Složené cukry jsou škroby obsažené v obilninách, bramborách a luštěninách. Složené
nerafinované cukry jsou cennými zdroji dalších složek výživy, obsahující vlákninu,
vitaminy a minerály. Vyskytují se v celozrnné mouce, ovesných vločkách, neloupané
rýži a sóji.
Nedostatek sacharidů v graviditě snižuje tělesný výkon, dochází k únavě
a někdy se objevují příznaky hypoglykemického šoku.
Nadbytek sacharidů vyvolává hyperlipidémii, zvýšenou tvorbu zubního kazu,
zvyšuje spotřebu vitaminu B1, rozvoj diabetes mellitus II. typu a v raném stádiu
těhotenství potlačuje růst placenty a přispívá k nižší porodní hmotnosti
novorozence.
1.2.3 Tuky ( Lipidy )
Lipidy představují v organismu zásobárnu energie. Z nich se také budují důležité
látky a jsou v nich rozpustné některé vitaminy (A, D ,E , K). Podíl tuků v potravě
těhotné ženy by neměl překročit 30 % příjmu energeticky bohatých živin. Tuky jsou
obsažené v mléce, mase, rybách. Nejkvalitnější jsou rostlinné tuky, máslo a margaríny.
Nedostatečný příjem tuků způsobuje snížení tělesné výkonnosti, předčasný porod
a nízkou porodní hmotnost novorozence. Při nadměrným příjmu tuků dochází ke
zvýšenému ukládání tuků a k vyšší porodní hmotnosti novorozence.
10
1.2.4 Mastné kyseliny
Mastné kyseliny se dělí na nasycené, nenasycené s jednou dvojnou vazbou
a nenasycené s několika dvojnými vazbami. Mají význam pro metabolismus tuků, růst,
reprodukci a normální činnost svalů, nervového a cévního systému.
Nezbytný je příjem n - 3 mastných kyselin pro správný vývoj mozkových struktur
plodu. Esenciální mastné kyseliny jsou významné pro vývoj mozku, zvláště pro ostrost
zraku. Zdrojem mastných kyselin je zejména zelená listová zelenina, rostlinný olej,
tuk mořských a sladkovodních ryb.
Při nedostatečném příjmu těchto kyselin dochází ke snížení odolnosti vůči
infekcím, zkracuje se doba těhotenství a snižuje se porodní hmotnost novorozence.
Nadměrný příjem mastných kyselin vyvolává oxidační změny v organismu,
a proto je nutné v období těhotenství zvýšit příjem látek s antioxidačními účinky
(vitamin A, C, E).
1.2.5 Vláknina
Nerozpustná vláknina urychluje pasáž potravin trávicím traktem, ovlivňuje trávení
a resorpci živin, má protinádorový účinek. Rozpustná vláknina snižuje hladinu
cholesterolu v krvi, chrání před obstipací a zpomaluje resorpci sacharidů. Dostatek
vlákniny snižuje riziko žlučníkových obtíží. Vyšší obsah vlákniny má příznivý vliv jako
prevence zubního kazu a onemocnění dásní. Příjem vlákniny v těhotenství je 26 g/den.
Nedostatečný příjem vlákniny v těhotenství vyvolává zácpu a hemoroidy.
Nadměrný příjem vlákniny snižuje vstřebávání vápníku, železa, zinku a mědi.
Někdy se mohou objevit zažívací obtíže a neprůchodnost střev.
1.2.6 Vitaminy
Vitaminy jsou nenahraditelnou složkou potravy. Jedná se o látky, které jsou
nezbytné pro řadu funkcí organismu. Nejcennějším zdrojem vitaminů je čerstvé ovoce
a zelenina. Listová zelenina zásobuje tělo vitaminy A, C, E, B6 . Bohaté na vitaminy
jsou např. rajčata, brokolice, špenát, mrkev, řeřicha, třešně, meruňky, rybí maso, ořechy
a obiloviny.
11
Vitamin A ( Retinol )
Jde o velmi účinný antioxidant. Do organismu je dodáván jako retinoid nebo
karoten. Je nezbytný pro růst a metabolismus všech buněk, pro syntézu bílkovin,
nukleových kyselin a glykoproteinů, podporuje funkci reprodukčního systému, vývoj
placenty, tvorbu kostí, stimuluje růst embrya, zvyšuje odolnost proti infekcím a je
nezbytný pro funkci očního pigmentu rhodopsinu.
Doporučená denní dávka pro těhotné ženy je 0,8 mg.
Zdroj vitaminu A jsou játra, máslo, vejce, plnotučné mléko, karotka, šípky sušené,
špenát, rajčata , papriky a banány.
Nedostatečný příjem vitaminu A může snížit produkci pohlavních hormonů
a způsobit poruchu vývoje pohlavních orgánů u plodu, či vyvolat předčasný porod.
Nadbytečný příjem vitaminu A může způsobit u plodu poruchy nervového
a kardiovaskulárního systému, v některých případech dochází ke vzniku
vrozených vývojových vad.
Vitamin D ( Kalciferol )
Vitamin D stimuluje resorpci vápníku a fosforu ve střevech, reguluje mineralizaci
kostí a ovlivňuje růst plodu. Doporučená denní dávka pro těhotné ženy je
10 µg. Zdrojem vitaminu D je slunečné záření, mořské ryby, vejce, máslo a játra.
Hypovitaminóza tohoto vitaminu u těhotných žen vyvolává osteomalacii, nižší
váhový přírůstek, deformity pánve a u plodu může způsobit retardaci růstu, nižší
porodní hmotnost, novorozeneckou hypokalcémii a křeče.
U hypervitaminózy je nebezpečí hyperkalcémie a může na plod působit toxicky.
Vitamin E ( Tokoferol )
Vitamin E chrání tuky, hormony a enzymy před škodlivým účinkem některých
forem kyslíku a zároveň chrání buněčné membrány a zpomaluje procesy stárnutí.
Používá se jako preventivum potratů a má antiagregační účinky na trombocyty.
Doporučená denní dávka je 14 mg. Zdroje vitaminů E jsou para ořechy, lískové ořechy,
sójová mouka, ovesné vločky, rajčata a mořské ryby.
Nedostatek tohoto vitaminu vyvolává anémii u novorozenců, zvyšuje riziko
potratů a předčasných porodů. Nadměrný příjem vitaminu E může vyvolat
zažívací obtíže, bolesti hlavy a únavu. U novorozenců bývá v některých případech
výskyt koagulopatií.
12
Vitamin K ( Fyllochinon )
Je nezbytný pro správnou funkci srážecích faktorů, je důležitý v prevenci
krvácivosti u těhotné ženy a také u plodu. Doporučená denní dávka je 75 µg.
Zdroj vitaminu K jsou např. chaluhy, kapusta, kopr, pažitka, špenát a brokolice.
Nedostatek vitaminu K způsobuje poruchy hemostázy, průjmy, poruchy
vstřebávání živin, choroby jater. A také na deficit jsou citlivé novorozenci do
jednoho týdne života vlivem sterilního prostředí ve střevě a organismus je závislý na
nutričním příjmu tohoto vitaminu.
Nadměrný příjem vitaminu K u novorozenců může vyvolat hyperbilirubinémii
a hemolytickou anémii.
Vitaminy skupiny B
Jsou zcela nezbytné ve výživě těhotných žen. Zasahují do činnosti nervového
a kardiovaskulárního systému.
Vitamin B1 ( Thiamin )
Plní důležitou funkci metabolismu sacharidů a podílí se na vedení nervového
vzruchu do mozku. V těhotenství se užívá k léčbě hyperemesis gravidarum. Doporučená
denní dávka je 1,5 mg. Zdrojem je hrách, sója, fazole, ovesné vločky, pšenice, čočka
a vepřové maso.
Hypovitaminóza způsobuje kardiální dekompenzace matky i novorozence.
Hypervitaminóza způsobuje ospalost a alergické reakce.
Vitamin B2 ( Riboflavin )
Tento vitamin se podílí na metabolismu mastných kyselin, metabolismu vitaminu K,
B3, B6 a kyseliny listové.
Denní doporučená dávka těhotných je 1,6 mg. Zdrojem jsou např. telecí a vepřová játra,
sušené mléko, sušené houby a kapusta.
Hypovitaminóza způsobuje ragády koutků úst, bolesti v krku, u dětí zpomalení
vývoje intelektu.
Hypervitaminóza tohoto vitaminu nebyla prokázána.
13
Vitamin B3 ( Niacin )
Niacin se podílí na biosyntéze mastných kyselin, zajišťuje správnou funkci kůže,
nervového a trávicího traktu, reguluje hladinu krevního cukru a má antioxidační účinky.
Denní doporučená dávka je 18 mg. Zdrojem jsou burské ořechy, droždí, sušené
kvasnice, luštěniny a mořské ryby.
Hypovitaminóza vede ke vzniku pelagry .
Hypervitaminóza způsobuje nauzeu, zvracení, průjem a poruchy jaterních
funkcí.
Vitamin B5 ( Kyselina pantothenová )
Tento vitamin vyrábí koenzym A, který se účastní mnoho enzymatických funkcí.
Důležitý je pro syntézu mastných kyselin, sacharidů a cholesterolu. Denní doporučená
dávka je 6 mg. Zdrojem jsou játra hovězí a vepřová, fazole, žloutek, houby a luštěniny.
Nedostatek může být provázen zvracením, podrážděností nebo poruchou
motoriky.
Nadbytek může vyvolat střevní obtíže.
Vitamin B6 ( Pyridoxin )
Je velmi důležitý pro řadu metabolických procesů v organismu. Podílí se na tvorbě
žlučových kyselin, krevního barviva a ovlivňuje růstové procesy. Doporučená denní
dávka je 2,5 mg. Zdrojem jsou kuřata, makrely, vepřové maso a šunka.
Hypovitaminóza vyvolává podrážděnost, kožní změny, křeče a předčasný
porod.
Hypervitaminóza může vyvolat křeče.
Vitamin B11 ( Kyselina listová )
Kyselina listová je nezbytná pro tvorbu nukleových kyselin. Jejím užíváním se
snižuje výskyt rozštěpu rtu, páteře a dalších vývojových vad plodu. Zdrojem kyseliny
listové je zelenina např. čínské zelí, růžová kapusta, hrášek, vepřová játra. Doporučená
denní dávka pro těhotné ženy je 600 µg.
Hypovitaminóza způsobuje postižení plodu defektem neurální trubice,
spontánní potraty, předčasný porod.
Hypervitaminóza vyvolává trávicí obtíže, nespavost a duševní poruchy.
14
Vitamin B 12 ( Kyanokobalamin )
Tento vitamin je důležitý pro syntézu nukleotidů, které jsou důležité pro růst
a množení buněk a obnovu myelinu nervových vláken. Zdrojem jsou játra hovězí
a vepřová, mořské ryby, vejce a mléko. Doporučená denní dávka je 3,5 µg.
Deficit tohoto vitaminu může být příčinou megaloblastové nebo perniciózní
anémie, většího výskytu předčasných porodů a u plodu je zvýšené riziko defektu
neurální trubice.
Nadbytek vyvolává alergické reakce.
Vitamin C ( Kyselina askorbová )
Vitamin C se uplatňuje v řadě biochemických dějů v organismu. Podílí se na syntéze
kolagenu, hormonů noradrenalinu a adrenalinu, tyrosinu, serotoninu, účastní se syntézy
karnitinu, odbourává cholesterol v játrech a je důležitý pro imunitní reakce organismu.
Denní doporučená dávka je 110 mg. Zdrojem je převážně zelenina (petržel, křen, celer)
a ovoce (černý rybíz, jahody, citrusy).
Hypovitaminóza vyvolává kurděje (porucha syntézy kolagenu) a předčasné
porody.
Hypervitaminóza indukuje rozvoj závislosti na kyselině askorbové u plodu.
Pokud těhotná žena nemá možnost přijímat vitaminy v přirozeném stavu, je vhodné
užívat tablety s dostatečným obsahem nezbytných vitaminů.
1.2.7 Minerály
Minerály jsou nezbytné pro výstavbu těla plodu, podílejí se na látkovém
metabolismu a regulaci některých pochodů v organismu.
Vápník ( Calcium )
Vápník je důležitý pro správné udržení pevnosti kostí těhotné ženy. Plod si odebírá
vápník pro stavbu kostí a zubů z mateřské krve. Je důležitý i pro dobrou funkci nervů
a svalů. Využití vápníku z potravy závisí na dostatku vitaminu D a bílkovin, které
vápník v organismu transportují. Dává se jako prevence předčasného porodu,
preeklampsie a parestezií. Doporučená denní dávka vápníku u těhotné ženy je 1,5 g.
Potraviny bohaté na vápník jsou zejména mléčné výrobky, listová zelenina a sójové
produkty.
15
Nedostatečný příjem způsobuje vypadávání zubů, parestezie, svalové záškuby,
změny na kůži, osteoporózu, změnu struktury placenty a nízkou porodní hmotnost
novorozence.
Nadbytek vyvolává hyperkalcémii, kalcifikace měkkých tkání a tvorbě
ledvinových kamenů, u dětí dochází k abnormální kalcifikaci dlouhých kostí.
Železo ( Ferrum )
Železo je důležité pro tvorbu krevního barviva (hemoglobinu) a transport kyslíku.
Je velmi nezbytný pro tvorbu krve plodu. Doporučená denní dávka železa v těhotenství
je 20 mg. Zdroj železa je v tmavém červeném mase, rybách, vejcích, kořenové zelenině
a sušeném ovoci.
Nedostatek železa u gravidní ženy se projevuje sideropeníí (bolestí hlavy,
únavou, závratěmi, palpitací, svěděním a subfebriliemi). U plodu vzniká chronická
hypoxie vlivem nedostatečného transportu kyslíku. Bývají předčasné porody
a snížená porodní hmotnost novorozenců.
U nadbytku železa je riziko spontánního potratu, předčasného porodu, vzniku
vývojových vad.
Hořčík ( Magnesium )
Hořčík je nezbytný pro stavbu kostí, zubů, nehtů a usnadňuje využívání kyslíku
ve svalové tkáni. Denní příjem hořčíku pro těhotnou ženu má být 400 mg. Zdrojem jsou
brambory, zelenina, mořské ryby a sója.
Nedostatečný příjem hořčíku zvyšuje riziko potratů, předčasnou děložní
činnost, rozvoj preeklampsie. U novorozenců se mohou objevit poruchy
hematopoezy a syndrom náhlého úmrtí.
Nadbytečný příjem způsobuje poruchy paměti u těhotných žen, zpomalení
srdeční činnosti plodu a výskyt kostních abnormalit u novorozenců.
Fosfor ( Phosphorus )
Fosfor je nejvíce vázán v kostech. Fosfor najdeme např. ve vajíčkách, játrech, mase,
vnitřnostech, v syrovátce, mléčných výrobcích, rýži, bramborech a mořských rybách.
Jeho denní doporučená dávka v těhotenství je 200 mg.
Nedostatek fosforu v těle se časem může projevit náchylností kostí ke zlomení.
U plodu se projevuje poruchami růstu kostí.
16
Nadbytek fosforu snižuje hladinu hořčíku v kostech, resorpci vápníku a může
docházet k poškození kostí u plodu.
Jód ( Iodum )
Jód je nezbytný k biosyntéze hormonů štítné žlázy. Doporučená denní dávka je
230 µg. Dostatečným zdrojem jódu jsou mořské ryby.
Nedostatek jódu zvyšuje riziko potratů, kretenismu, nízké porodní hmotnosti
a poruchy centrálního nervového systému.
Nadbytek jódu může způsobit neonatální hyperthyreózu.
Zinek ( Zincum )
Účastní se metabolismu sacharidů a hormonů, má antioxidační účinky, je nezbytný
pro správnou funkci imunitního systému, syntézu DNA a bílkovin. Zdrojem zinku je
maso, mléko a mléčné výrobky. Doporučená denní dávka je 14 mg.
Deficit zinku je v těhotenství spojován se zvýšenou morbiditou matky,
abnormálním vnímáním chuti, prodlouženým těhotenstvím, výskytem slabé
porodní činnosti , krvácením a předčasným porodem. U plodu je výskyt retardace
růstu.
Nadbytek zinku se projevuje anémií a leukopénií u novorozence.
Chrom ( Chromum )
Chrom je důležitý pro metabolismus sacharidů, především glukózy a nukleových
kyselin. Zvyšuje vychytávání aminokyselin ve svalech, srdci, játrech a usnadňuje
syntézu proteinů. Reguluje hladinu lipidů v krvi, zasahuje do syntézy mastných kyselin
a je nezbytný pro správnou funkci inzulínu. Zdrojem je kvalitní pitná voda. Denní
množství chromu by mělo být 50 µg/l.
Nedostatek chromu se projevuje hyperglykémií u žen s gestačním diabetem.
Nadbytek chromu může způsobit akutní hemoragickou gastroenteritidu
a hemolýzu.
Selen ( Selenum )
Selen je velmi účinný antioxidant, má imunoregulační účinky, aktivuje hormony
štítné žlázy a ovlivňuje motilitu spermií. Také ochraňuje organismus před toxickými
kacinogenními účinky olova, kadmia a rtuti.
17
Doporučované denní dávky jsou 55 µg. Zdrojem selenu je sójové maso, kiwi,
cibule, paprika, brambory a žitný chléb.
Nedostatek selenu zvyšuje riziko spontánních potratů.
Nadměrný příjem selenu má karcinogenní účinky a způsobuje hepatotoxicitu.
Měď ( Cuprum )
Měď má důležitou funkci při vstřebávání železa, je důležitou složkou dýchacích
enzymů, podílí se na antioxidačních účincích a na syntéze melaninu v kůži. Denní
doporučená dávka mědi je 3000 µg. Zdroj mědi je kakao, fazole, čočka, treska, vepřové
maso, ovesné vločky a arašídy.
Deficit mědi zvyšuje riziko potratů, předčasných porodů a malformace plodu.
Nadměrný přísun mědi do organismu může vyvolat poškození jater a může
toxicky působit na plod.
1.2.8 Pitný režim v těhotenství
Denní příjem tekutin by měl být v rozmezí 1500 – 3000 ml. Spotřeba tekutin má být
hrazena půl litrem netučného mléka nebo podmáslí denně, ovocem a zeleninou.
Další tekutiny je vhodné tělu dodat minerálními vodami, které obsahují hořčík. Vhodné
jsou i bylinné čaje nebo neslazené ovocné šťávy. Pozor na nadměrnou spotřebu tekutin,
která může signalizovat diabetes.
1.2.9 Zásady přípravy pokrmů v těhotenství
• maso by se mělo před vlastní přípravou zbavit tuku
• snažit se odstraňovat tuk z povrchu jídel a polévek
• dávat přednost pečení, dušení a přípravě v horkovzdušné troubě
• zeleninu vařit v páře, nebo v tlakovém hrnci
• dávat přednost olivovému oleji
• přidávat sušené mléko do mléčných nápojů a při pečení
• volit nízkotučné mléčné výrobky
18
1.3 Výživa těhotných žen s diabetes mellitus
Pokud těhotná žena trpí onemocněním diabetes mellitus, je potřeba dát zvýšenou
pozornost na úpravu životosprávy.
Žena s tímto onemocněním by neměla konzumovat více než 250 g sacharidů
a u těžších forem 175 g za den. Měla by jíst pravidelně, častěji a v menším množství.
Určitě je nutné sledovat váhu jednotlivých potravin a jejich energickou hodnotu,
vyloučit ze stravy lehce vstřebatelné sacharidy (glukózu, maltózu, sacharózu), sacharidy
jíst pouze ve formě mléka, tmavého pečiva, těstovin, rýže, zeleniny a ovoce, omezit
příjem tuků, snížit příjem cholesterolu a soli, zvýšit příjem tekutin (alespoň 2 litry za
den).
1.3.1 Gestační diabetes
Objevuje se u 3 - 4 % těhotných žen. Jde o porušený glukózový metabolismus
v těhotenství, projevující se vysokými hladinami glykémie v krvi matky a rizikem
poškození plodu. Proto je nezbytné trvalé sledování a kontrola hladin glykémie během
celého těhotenství. Důležitá je dieta, tělesná aktivita a v některých případech aplikace
inzulínu.
Příčinou vzniku jsou genetické faktory, výživové a metabolické změny
v těhotenství. Cílem je zlepšení citlivosti tkání k inzulínu úpravou životosprávy,
pohybovou aktivitou a dosažením přiměřeného váhového přírůstku během těhotenství.
Doporučované diety obsahují 275 – 300 g sacharidů a energetický příjem
1800 - 2200kcal.
19
1.4 Vegetariánská strava během těhotenství
Vegetariánství představuje životní styl zaměřený na bezmasé stravování, abstinenci,
nekuřáctví, sport a duševní hygienu. Těhotná vegetariánka by měla svoji stravu upravit
tak, aby měla zabezpečený dostatečný příjem bílkovin, vitaminů, železa a vápníku, aby
byly pokryty potřeby její i plodu. Doplňkovými zdroji proteinů jsou luštěniny, sója,
vajíčka, obilí a ryby. Je nutné zvýšit spotřebu mléka a mléčných výrobků, které obsahují
vápník, vitaminy B6 a D.
Měla by určitě zvýšit množství listové zeleniny. Pokud se objeví nedostatek některé
významné složky v potravě, je nutné ji dodávat synteticky.
1.4.1 Laktoovovegetariánství
Vyznačuje se odmítáním jakéhokoliv masa, alkoholu, tabáku, bílého cukru a bílé
mouky. Zastánci dávají přednost živočišnému mléku, mléčným výrobkům, vejcím
a vaječným výrobkům.
1.4.2 Laktoveganství
Podobá se laktoovovegetariánství , ale s vyloučením vajec.
1.4.3 Veganství
Konzumace stravy pouze rostlinného původu, vyloučení masa, vajec, mléka
a mléčných výrobků.
1.4.4 Vitariánství
Obdoba veganství, ale vše se konzumuje v syrovém stavu.
1.4.5 Frutariánství
Extrémní stravovací režim, který spočívá v konzumaci syrového ovoce.
20
1.5 Vitaminové preparáty pro těhotné
Nejlepší je kvalitní, plnohodnotná a čerstvá kuchyňská strava s dostatečným
obsahem bílkovin, přiměřeným obsahem zdravých tuků a vhodných sacharidů,
obohacená o vlákninu, laktobacily, vhodně dávkované vitamíny a minerály. Vitaminové
doplňky pro těhotné se užívají proto, aby doplnily pokrytí vitamínů a minerálů, které
v organismu těhotné ženy mohou být ve sníženém množství. Je ale nutné dodržovat
a nepřekračovat doporučenou denní dávku těchto vitaminových doplňků. K vitamínům
je dobré užívat ještě laktobacily, aby bylo zajištěno co nejlepší trávení a také
vstřebávání.
1.6 Váhový přírůstek v těhotenství
Důvodem, proč ženy v těhotenství přibývají na váze, jsou samozřejmě dány
biologicky. Hmotnost těhotné ženy ovlivňuje kromě hmotnosti dítěte i velikost
placenty, množství plodové vody a zvětšený objem krve. Za nízký, a z hlediska zdraví
matky i plodu již rizikový, se považuje váhový přírůstek v rozpětí mezi 7 až 11
kilogramy. Jako vysoký váhový přírůstek, ovšem ještě v mezích normy, bývá uváděno
12,5 až 18 kilogramů. Ideální váhový přírůstek, zcela bezpečný jak pro dítě, tak pro
matku, je v rozmezí 11,5 až 16 kilogramů. Závisí samozřejmě na původní hmotnosti
před otěhotněním.
Podprůměrná hmotnost v těhotenství způsobuje nižší porodní hmotnost
novorozenců, retardaci plodu, riziko vzniku preeklampsie a nebezpečí
předčasného porodu. Také má vliv na strukturu placenty a představuje riziko
anémie.
Nadprůměrný váhový přírůstek zvyšuje riziko vzniku obezity, diabetu,
hypertenze, preeklampsie, tromboembolie, výskytu infekcí, pravděpodobnosti
císařského řezu a vyšší porodní hmotnosti novorozence.
21
1.7 Hygiena v těhotenství
1.7.1 Péče o chrup a dutinu ústní v těhotenství
Součástí zubní péče v průběhu těhotenství jsou preventivní prohlídky, jelikož je zde
vyšší riziko tvorby zubních kazů a záněty dásní díky kolísání hladin hormonů. Vyšetření
těhotných žen v první polovině těhotenství se provádí vleže a postupně se pak žena
ukládá do polosedu, abychom se mohli vyhnout náhlé nevolnosti, způsobené tlakem
plodu na dolní dutou žílu, která pak nedostatečně plní srdeční oddíly krví z dolní
poloviny těla. Těhotná žena by si měla pravidelně 2krát denně alespoň 3 minuty pečlivě
čistit chrup krátkým a měkkým zubním kartáčkem s použitím zubní pasty s obsahem
fluoru. Také by měla používat mezizubní nitě nebo interdentální kartáčky a ústní vodu.
1.7.2 Péče o kůži v těhotenství
V důsledku zvětšení bříška a prsů v těhotenství často dochází k popraskání kůže,
proto je nutné udržovat pokožku vláčnou a pružnou. Těhotná žena by měla používat
olejové preparáty k masáži i k mytí pokožky.Velmi často se objevují strie, způsobené
zvýšenou tvorbou některých hormonů a nadměrným přibíráním na váze. Je proto
vhodné preventivní ošetření hydratačním krémem určený pro těhotné, který váže vodu
v kůži a zachovává její elasticitu.
1.7.3 Oblékání těhotných žen
V období těhotenství by žena měla nosit pohodlné, netěsné oblečení.
Spodní prádlo by mělo být bavlněné a prodyšné, podprsenka by měla prsy dobře
podpírat širším zakončením pod košíčky, mít široká ramínka a se zapínáním vzadu.
Kalhotky by měli být bavlněné. Ve druhé polovině těhotenství je vhodné nosit elastické
kalhotky, které poskytují oporu břišní stěny a uleví od pnutí v zádech.
Ponožky by měli být bavlněné s volným zakončením bez gumiček, které brání
krevnímu oběhu. Je dobré se vyvarovat podkolenkám, které mohou být příčinou
křečových žil. Obuv těhotných má mít nízký a široký podpatek. Měly by být pohodlné
a mít protiskluzovou podrážku. V dnešní době jsou na trhu firmy, které se zabývají
výhradně módou pro těhotné, a tak těhotná žena může vybírat ze širokého sortimentu.
22
1.7.4 Saunování v těhotenství
Návštěva sauny přináší ženám potěšení, zvyšuje jejich odolnost, má relaxační
účinek a upevňuje zdraví. Jestliže žena chodila do sauny i před otěhotněním a chtěla by
pokračovat, je nutné vynechat první tři měsíce těhotenství, kdy je plod ohrožený
zevními vlivy. Těhotná žena nemá chodit do sauny, pokud pociťuje předčasné stahy
dělohy, neboť horko činnost dělohy zesiluje. V sauně by si měla sednout na svůj suchý
ručník, aby zabránila vzniku plísňové infekce. Během saunování by měla těhotná
přijímat dostatek tekutin.
1.7.5 Spánek v těhotenství
Spánek je jedním z příznaků dobré fyzické a psychické adaptace na těhotenství.
Potřeba spánku je u těhotných vyšší, měly by spát nejméně 8 hodin denně.
V posledních měsících je časté probouzení ze spánku, vyvolané pohyby plodu nebo
pocitem nepohodlí ze zvětšeného břicha.
23
1.8 Pohybová aktivita v těhotenství
V těhotenství je žena vystavena zvýšené fyzické zátěži, kterou sice vyvažuje pocit
radostného očekávání děťátka, nicméně je třeba si uvědomit, že základní metabolismus
těhotné ženy se zvyšuje přibližně o třetinu a nastávající hormonální i fyzické změny
mají vliv na výkyv nálad, ale i na tělesnou výkonnost a výdrž. Sportováním se rychleji
a hospodárněji metabolizují cukry a tuky, tudíž se zakládá méně tukových zásob
a tělesná hmotnost narůstá jen v nezbytné míře, což má pozitivní účinek na svaly.
Aktivita zlepšuje výkonnost svalů, tím pádem svaly přijímají více kyslíku z krve
a předávají více odpadních látek do krve.
Vytrénovaný pohybový aparát zajišťuje správné proudění krve, zadržovaná voda
a odpadní látky se snáze vylučují. Silné zádové svalstvo umožňuje těhotné ženě udržet
navzdory zvětšujícímu se poprsí a většímu objemu břicha rovnou páteř a vzpřímenou
chůzi.
1.8.1 Význam cvičení v těhotenství
 Udržení fyzické a psychické kondice
 Velmi dobrý vliv na vývoj plodu
 Zábrana negativních změn působících na organismus (zvýšení hmotnosti,
rozšíření klenby a bolesti zad)
 Prevence vzniku varixů
 Předcházení poškození plotének
 Stabilizující účinky na pánev
 Příprava ženy ke zvládnutí porodu
V těhotenství by se žena měla zaměřit na protažení a posilování krčního svalstva,
posilování prsních svalů, posilování břišních svalů, posilování mezilopatkových svalů,
protažení vnitřních stran stehen, posilování a uvolňování pánevního dna, nácvik
správného držení těla, posilování hýžďových svalů, cvičení k prevenci vzniku
křečových žil a k podpoře střevní peristaltiky, protahování hrudní a bederní páteře,
cvičení klenby nožní, dechová cvičení a relaxaci.
24
1.8.2 Polohy při cvičení
 V sedu (i na míči)
 V kleku
 Ve stoji
 V tureckém sedu
 V lehu na zádech (omezení od 2. trimestru)
 Na boku
1.8.3 Cvičení v 1. trimestru 1. - 4. měsíc
Je zvětšeno množství estrogenu , čímž dochází ke kolísání krevního tlaku, který se
zvyšuje i v klidu. Bývá častější únava. Po námaze se hodnoty krevního tlaku stabilizují
pomaleji. Nezřídka se dostavuje ranní nevolnost.Dochází ke zvýšení tělesné teploty cca
o 0,6 ºC. Zvyšuje se riziko přehřátí dítěte (např. práce v horku). Lze cvičit jako dříve,
ale ne více než 20 min. v kuse. Tep při cvičení nemá překročit 150 tepů/min. Opatrně
cvičíme ve 3.měsíci a v 5. měsíci těhotenství, kdy je zvýšené riziko potratu.
Zaměříme se na tyto druhy cviků:
Zpevnění svalstva břišního, pánevního dna, prsních a zádových svalů
Prevence plochých noh, varixů
Podpora střevní peristaltiky – prevence obstipace
Uvolnění kyčelních kloubů
Nácvik relaxace
Aktivní dechová gymnastika
Cviky na správné držení těla
Cvičení ve všech polohách
1.8.4 Cvičení v 2. trimestru 5. - 7. měsíc
Zvětšuje se bříško. Je postupně omezováno až vyloučeno břišní dýchání. Zvyšuje se
tlak na močový měchýř, bývá častější močení. Je lépe neležet déle rovně na zádech po
5. měsíci (docházelo by již k významnému útisku cév). Lze opatrně prodloužit trvání
aerobní zátěže. Pokud se objeví nevolnost, je dobré zaujmout polohu na levém boku,
aby se zlepšil průtok krve.
25
Cvičení 3 – 6krát týdně je ideální také k šetrné kontrole hmotnosti během
těhotenství. Dobrou kontrolou je měření obvodu stehen těsně u těla na začátku
těhotenství. Vynechává se poloha na břiše. Více se zahrnují dechová cvičení a relaxace.
Od 7. měsíce se vynechávají náročné cviky na přímé břišní svaly, aby se nenapínaly
svaly dělohy.
1.8.5 Cvičení v 3. trimestru 8. - 9. měsíc
Dále se zvětšuje se bříško. Může se zvyšovat pocit nedostatku energie (zvláště
v létě). Dochází ke zhoršení pohyblivosti, časté jsou bolesti zad, zhoršení krevního
oběhu, občas bývají otoky dolních, někdy i horních končetin. Je zákaz protahování
vleže na zádech. Je třeba snížit délku a intenzitu cvičení a zaměřit se více na dýchání
a relaxaci na boku a přiměřenou ohebnost. Je vhodné pravidelně chodit na procházky.
V tomto trimestru se cvičí speciální cvičení - tj. příprava k jednotlivým porodním
dobám.
1.8.6 Omezení a doporučení
V období těhotenství jsou vždy směrodatná doporučení gynekologa a je potřeba
postupovat podle nich. Diagnózy, u kterých bývá potřeba přizpůsobit a omezit cvičení
mohou být například: nízko uložená placenta, krvácení, předčasné kontrakce, netypické
bolesti, nebo bolesti na hrudi. Nevhodné jsou cviky s otřesy, s rizikem pádu, skoky,
poskoky, výpady, visy, běh a cviky, kdy by mohl být stlačován plod. např. předklonové
pozice je postupně nutné provádět jen v roznožení.
Těhotná žena by neměla být vystavena riziku pádu a nárazů, které by způsobily
zranění břišní dutiny či zhmoždění břišní stěny. Žena by měla úplně vyloučit sporty
jako např. sjezdové lyžování, jízdu na kole a na koni.
26
Zásady
 Necvičit a netrénovat do úplného vyčerpání
 Zvýšená tělesná teplota nesmí vlivem námahy překročit 38 ºC,
tepová frekvence by neměla být nad 150 tepů / min.
 Výkon nesmí vyvolat oběhové selhání
 Výkon nesmí vyvolávat dlouhodobé zvyšování nitrobřišního tlaku a být
podmíněn zadržováním dechu
 Dodržovat pitný režim
 Nesmí docházet k prochladnutí a provlhnutí
1.8.7 Doporučené aktivity v těhotenství
 Plavání
 Chůze
 Jóga pro těhotné
 Pomalé aerobní a kondiční cvičení
 Cvičení na gymnastických míčích a s overbally
 Pilates pro těhotné
 Masáže pro těhotné
27
1.9 Životní prostředí těhotných
1.9.1 Kouření v těhotenství
Kouření v těhotenství škodlivě ovlivňuje vývoj plodu a následky kouření si dítě
odnáší i po narození. I pasivním kouřením, kdy těhotná žena vdechuje zplodiny kouře
v okolí, může ohrozit vývoj plodu. Nikotin, oxid uhelnatý a dehet snižují prokrvení
děložního svalu a průtok krve placentou. Tím se zhoršuje výměna kyslíku a živin
z mateřské krve do krevního oběhu plodu. Rizika kouření pro těhotnou ženu je
poškození cévního systému, potrat v nejranějším stadiu těhotenství a předčasný porod.
Následky kouření pro plod je poškození cév v placentě a v důsledku toho je porušená
výměna látek mezi mateřskou a plodovou krví a tím je omezena výživa plodu, snižuje
se porodní hmotnost plodu a můžou se vyskytnout alergické projevy. A proto by těhotná
žena měla vyloučit kouření po celou dobu trvání těhotenství.
1.9.2 Alkohol v těhotenství
Alkohol je dnes nejčastější příčinou mentální retardace plodu. Chronická
konzumace alkoholu souvisí s vyšším výskytem samovolných potratů, předčasným
odloučením placenty, poruchami výživy plodu a poruchami chování dítěte. Někdy může
dojít až k fetálnímu alkoholickému syndromu, kdy se plod může stát závislým na
alkoholu. Těhotné ženy by tudíž neměly požívat alkoholické nápoje.
1.9.3 Drogy v těhotenství
V případě intoxikací návykovými látkami si je nutno uvědomit, že plod má 20 %
detoxikační schopnost jaterních buněk oproti jaterním buňkám matky. Tento stav je dán
nezralostí mitochondriální enzymatické výbavy. Je proto nutné během léčby matky,
ještě po několik dní, sledovat pozorně stav plodu. Požití některých drog může zapříčinit
i předčasný porod. Vzhledem k výše uvedeným důvodům, může dojít v organismu
dítěte k nebezpečné kumulaci toxické látky. Stejně tak je nutné intenzivně sledovat
vitální funkce dětí narozených intoxikovaným matkám. Tyto děti mohou mít příznaky
intoxikace a abstinence.
28
1.10 Pohlavní styk v těhotenství
Pokud nejsou zdravotní problémy, které by pohlavní styk v těhotenství omezovaly,
pak není důvod, aby se jej těhotná žena vyhýbala. Často právě v těhotenství žena
prožívá sexuální styk intenzivněji než kdykoli předtím. Samozřejmě se to liší
u jednotlivých žen, ale také závisí na stupni těhotenství, ve kterém se žena právě
nachází. Zvýšený zájem o pohlavní styk je způsobeno vysokou hladinou ženských
a těhotenských hormonů. Jejich důsledkem je větší prokrvení pohlavních orgánů a tím
nastává i rychlejší vzrušení. Nejčastější polohy v těhotenství jsou na boku, v kleku
a vsedě.
1.11 Cestování v těhotenství
Cestování je součástí životního stylu a i během těhotenství se ho těhotné ženy
nevyhnou. Jestliže těhotenství probíhá v pořádku, pak cestování na kratší vzdálenost
není nebezpečené. Jde - li však o rizikové těhotenství, je cestování i na kratší vzdálenost
velmi riskantní. Jízda jakýmkoliv dopravním prostředkem je spojena s otřesy
a nebezpečím kolizí. Může u těhotné vyvolat potrat, či předčasný porod a při nehodě
i zhmoždění břišní stěny a zlomeniny pánevních kostí, které můžou ohrozit další průběh
těhotenství. Proto je nutná zvýšená pozornost při jízdě automobilem, kdy je nutné
připoutání, které musí být pohodlné, pás nesmí sklouzávat z ramena a spodní pás musí
být umístěn co nejníže pod břichem. Cestování letadlem je povoleno do 7. měsíce
těhotenství. Těhotná žena by měla mít vždy s sebou doprovod pro případ nějaké
nečekané komplikace, kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
29
1.12 Zaměstnání těhotných žen
Každá těhotná žena by měla svému zaměstnavateli změnu svého stavu co nejdříve
oznámit, aby mohl splnit předpisy o zaměstnávání těhotných žen a zajistit náhradní
pracovní sílu, až těhotná zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou. V každém
případě nesmí být žena z důvodu těhotenství ze zaměstnání propuštěna. Těhotná žena
by se měla seznámit s předpisy, které slouží k ochraně jejího zdraví a fyziologického
průběhu těhotenství, neměla by pracovat na nočních směnách a na pracovišti s rizikem.
V jiném případě by měl zaměstnavatel poskytnout ženě náhradní práci. Po 32. týdnu
těhotenství by neměla žena vykonávat zaměstnání, jelikož v této době její oběhový
a dýchací systém podávají nejvyšší výkon, a proto by žena měla co nejvíce odpočívat.
1.13 Očkování v těhotenství
Žena by měla před otěhotněním znát svůj zdravotní stav vzhledem ke vzniku
rizikových infekčních onemocnění v průběhu těhotenství. Při očkování nesmí být žádná
kontraindikace pro podání příslušné vakcíny. Rozhodujícím faktorem pro očkování je
charakter vakcíny. Živé oslabené vakcíny nejsou doporučovány.
Vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám je nutné podat nejpozději
3 měsíce před otěhotněním, kvůli zarděnkové vakcinační složce. Pokud žena onemocní
zarděnkami v 1. trimestru, hrozí malformace plodu, zejména poškození mozku, oka,
srdce nebo psychická retardace plodu.
Vakcína proti žluté zimnici je i v těhotenství povinnou vakcínou při výjezdu do
zahraničí. Vakcína proti virovým hepatitidám je určena rizikovým skupinám
a v období těhotenství se doporučuje pokud je zvýšené riziko infekce.
Vakcíny na dětskou přenosnou obrnu, klíšťovou encefalitidu, chřipku, břišní
tyf, choleru, tetanus, záškrt lze aplikovat u těhotných žen, ale je třeba zvážit riziko
očkování.
Vakcíny proti tuberkulóze, hemofilovým nákazám, pneumokokové pneumonii,
dávivému kašli, planým neštovicím a vzteklině jsou v období těhotenství
kontraindikovány.
30
II Empirická část
2 Metodika
2.1 Výzkumný problém
Výzkumným problémem bylo zjistit postoj současných těhotných žen ke zdravému
životnímu stylu.
2.2 Cíl výzkumu
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy dodržují zásady zdravého životního
stylu v těhotenství.
2.3 Stanovení hypotéz
Stanovila jsem si tyto 3 hypotézy:
H1 - Předpokládám, že 75 % těhotných žen upravuje svoji životosprávu během
těhotenství
H2 - Předpokládám, že těhotné ženy do 30 - ti let se věnují více pohybovým aktivitám,
než ženy starší 30 - ti let
H3 - Předpokládám, že ženy s vysokoškolským vzděláním chodí na předporodní kurzy
více, než ženy s nižším vzděláním
2.4 Výzkumný soubor
Výzkumný vzorek tvořilo 110 respondentek. Byly to ženy v prenatální ambulanci
a na oddělení šestinedělí v porodnici u Apolináře. Na všechny otázky v dotazníku
odpovídaly anonymně.
31
2.5 Metodika empirického šetření
Jako metodiku jsem si vybrala dotazníkové šetření. Byly zvoleny otázky otevřené,
polouzavřené a uzavřené. Dotazník obsahoval 15 otázek. Z toho byla jedna otázka
otevřená, tři polouzavřené a jedenáct uzavřených otázek.
2.6 Průběh empirického šetření
Celkem jsem vydala 110 dotazníků, z nichž se všech 110 vyplněných vrátilo.
Návratnost dotazníků byla 100 %. Dotazníky jsem rozdávala v prenatální ambulanci
a na oddělení šestinedělí ve VFN U Apolináře. Výzkumné šetření probíhalo v období
leden – únor 2009.
2.7 Zpracování empirického šetření
Pro zpracování dotazníků jsem zvolila kvantitativní analýzu vyjádřenou v %.
Číselná data jsem uvedla v grafech a v tabulkách s % vyjádřením. Každá
z vyhodnocených otázek má samostatné zpracování.
2.8 Předvýzkum
Bylo využito dotazníku, aby se zjistilo, zda kladené otázky jsou srozumitelné a dané
hypotézy souvisí s danými otázkami. Na předvýzkum bylo rozdáno 20 dotazníků 20 – ti
respondentkám. Zjistilo se, že respondentky neporozuměly otázce č. 2. Na základě
výsledků byla otázka č. 2 upravena a změněna hypotéza č. 1.
32
2.9 Vyhodnocení dat empirického šetření
Otázka č.1 Po kolikáté budete rodit?
Tabulka č. 1 – Po kolikáté bude rodit
Po kolikáté bude rodit
Počet
odpovědí
%
Poprvé 62 56,36 %
Podruhé 33 30,00 %
Potřetí a více 15 13,64 %
Celkem 110 100,00 %
Graf č. 1 Po kolikáté bude rodit
Z výsledků vyplývá , že z celkového počtu 110 respondentek, bylo 62 žen (56 %), které
budou rodit poprvé, dále 33 žen (30 %) podruhé a zbylých 15 žen (14 %) uvedlo, že
budou rodit potřetí a více.
33
56% 30%
14%
Poprvé
Podruhé
Potřetí a více
Otázka č.2 Upravila jste Vaši životosprávu během těhotenství?
Tabulka č. 2 – Úprava životosprávy
Úprava životosprávy Počet odpovědí %
Ano 90 81,82 %
Ne 20 18,18 %
Celkem 110 100,00 %
Graf č. 2 Úprava stravování
Na tuto otázku odpovědělo 90 žen (82 %), že upravilo svoje stravování během
těhotenství a 20 žen (18 %) se stravovalo bez jakýchkoli změn ve svém jídelníčku.
34
82%
18%
ano
ne
Otázka č.3 V čem se změnila Vaše životospráva?
Tabulka č. 3 - Změna stravy
Změna stravy Počet odpovědí %
Více zeleniny a ovoce 72 42,40 %
Více mléč.výrobků 44 25,90 %
Pravidelnější strava 42 24,70 %
Vyloučení alkoholu 12 7,00 %
Celkem 170 100,00 %
42%
26%
25%
7% Více
zeleniny a
ovoce
Více
mléč.výrobk
ů
Pravidelnější
strava
Vyloučení
alkoholu
Graf č. 3 Změna stravování
Na tuto otázku mohlo být více odpovědí, jelikož to byla otevřená otázka, a proto počet
odpovědí neodpovídá počtu respondentek., kterých činilo 90. Nejčastější změnou
v životosprávě byl zvýšený příjem zeleniny a ovoce. Uvádí to 72 dotazovaných žen
(42 %). Dále 44 žen (26 %) uvedlo zvýšený příjem mléčných výrobků, 42 žen
(25 %) se stravovalo pravidelněji a 12 žen (7 %) vyloučilo alkohol.
35
Otázka č. 4 Zajímala jste se o zdravý životní styl v těhotenství?
Tabulka č. 4 – Zájem o životní styl v těhotenství
Zájem o životní styl Počet odpovědí %
ano 97 88,18 %
ne 13 11,82 %
Celkem 110 100,00 %
Graf č. 4 Zájem o životní styl v těhotenství
Na tuto otázku, zda se zajímají o zdravý životní styl v těhotenství odpovědělo kladně
97 dotazovaných žen (88 %) a 13 žen (12 %) uvedlo nezájem o zdravý životní styl
v těhotenství.
36
88%
12%
ano
ne
Otázka č.5 Odkud jste nejčastěji čerpala informace o životním stylu v těhotenství?
Tabulka č. 5 – Zdroj informací
Zdroj informací Počet odpovědí %
Internet 35 31,82 %
Knihy 27 24,55 %
Časopisy 17 15,45 %
Kamarádky 13 11,82 %
Nečerpala jsem 12 10,91 %
Odborníci 5 4,55 %
Odjinud 1 0,90 %
Celkem 110 100,00 %
Graf č. 5 Zdroj informací
Zde 110 těhotných žen uvedlo odkud nejčastěji čerpaly informace o životním stylu
v těhotenství. Překvapivě z nich 35 žen (32 %) uvedlo nejčastější zdroj informací
internet, dále 27 žen (25 %) sbíralo informace z knih, 17 žen (15 %) čerpalo informace
z časopisů, 13 žen (12 %) získávalo informace od kamarádek, 12 žen (11 %) nečerpalo
informace vůbec, 5 žen (5 %) se ptalo odborníků a 1 žena (1%) čerpala informace
odjinud.
37
32%
25%
15%
12%
11%
5%1%
internet
knihy
časopisy
kamarádky
nečerpala
jsem
odborníci
odjinud
Otázka č. 6 Užívala jste vitaminové doplňky pro těhotné?
Tabulka č. 6 - Užívání vitaminových doplňků pro těhotné
Vitaminové doplňky Počet odpovědí %
Ano 86 78,18 %
Ne 24 21,82 %
Celkem 110 100,00 %
78%
22%
Ano
Ne
Graf č. 6 Užívání vitaminových doplňků pro těhotné
Z výsledků vyplývá, že z celkového počtu 110 dotazovaných odpovědělo 86 žen
(78 %), že užívalo vitaminové doplňky pro těhotné a 24 žen (22 %) neužívalo žádné
vitaminové doplňky pro těhotné.
38
Otázka č. 6 a) Nejčastěji užívané vitaminové doplňky pro těhotné
Tabulka č. 6a - Nejčastěji užívané vitaminové doplňky pro těhotné
Vitaminové doplňky Počet odpovědí %
Calibrum Mami 14 16,28 %
GS Mamavit 18 20,93 %
Kyselina listová 24 27,90 %
Gravital 6 6,98 %
Prenatal 8 9,30 %
Centrum Materna 10 11,63 %
CEM – M Mimi 6 6,98 %
Celkem 86 100,00 %
16%
21%
28%
7%
9%
12%
7%
CalibrumMami
GS Mamavit
Kyselina listová
Gravital
Prenatal
CentrumMaterna
CEM– MMimi
Graf č. 6a Nejčastěji užívané vitaminové doplňky pro těhotné
Z 86 žen odpovědělo 24 žen (28 %), že jejich nejčastějším vitaminovým doplňkem byla
Kyselina listová, 18 žen (21 %) užívalo GS Mamavit, 14 žen (16%) užívalo Calibrum
Mami, 10 žen (12 %) užívalo Centrum Materna, 8 žen (9 %) užívalo Prenatal, 6 žen
(7 %) užívalo Gravital a stejný počet žen (7 %) užívalo CEM – M Mimi.
39
Otázka č. 7 Dodržovala jste dostatečný denní příjem tekutin v průměru 2,5 l?
Tabulka č. 7 - Dodržení pitného režimu
Dodržení pitného režimu Počet odpovědí %
Ano 85 77,27 %
Ne 25 22,73 %
Celkem 110 100,00 %
Graf č. 7 Dodržení pitného režimu
Z této otázky vyplývá, že 85 těhotných žen (77 %) odpovědělo, že dodržovaly
dostatečný denní příjem tekutin v průměru 2,5 litru a 25 žen (23 %) nedodržovalo
dostatečný pitný režim v těhotenství.
40
77%
23%
ano
ne
Otázka č. 8 Absolvovala jste předporodní kurz v těhotenství?
Tabulka č. 8 - Absolvování předporodního kurzu
Předporodní kurz Počet odpovědí %
Ano 62 56,36 %
Ne 48 43,64 %
Celkem 110 100,00 %
Graf č. 8 Absolvování předporodního kurzu
Z výsledků vyplývá, že 62 žen (56 %) chodilo na předporodní kurz a 48 žen (44 %)
neabsolvovalo předporodní kurz z celkového počtu 110 dotazovaných žen.
41
56%
44%
ano
ne
Otázka č. 9 Jakému druhu tělesné aktivity jste se nejčastěji věnovala během těhotenství?
Tabulka č. 9 - Nejčastější druhy tělesné aktivity během těhotenství
Druh tělesné aktivity Počet odpovědí %
Cvičení na míčích 28 25,45 %
Pilates pro těhotné 7 6,36 %
Jóga pro těhotné 13 11,82 %
Plavání 24 21,82 %
Jiný – procházky 15 13,64 %
Žádný 23 20,91 %
Celkem 110 100,00 %
Graf č. 9 Nejčastější druhy tělesné aktivity v těhotenství
Z výsledků vyplývá, že těhotné ženy nejčastěji cvičily na míčích, celkem 28 žen
(25 %), dále 24 žen (22 %) chodilo plavat, 23 žen (21 %) se nevěnovalo žádné tělesné
aktivitě v těhotenství, 15 žen (14 %) chodilo na procházky, 13 žen (12 %) navštěvovalo
jógu pro těhotné a 7 žen (6 %) se věnovalo pilatesu pro těhotné.
42
25%
6%
12%
22%
14%
21%
cvičení na míčích
pilates pro těhotné
jóga pro těhotné
plavání
Jiný – procházky
žádný
Otázka č. 10 Chodila jste do zaměstnání během těhotenství?
Tabulka č. 10 - Zaměstnání v těhotenství
Zaměstnání v těhotenství Počet odpovědí %
Ano – pravidelně 46 41,82 %
Ano – zkrácený úvazek 26 23,64 %
Ano – pouze do výskytu zdrav. Problémů 19 17,27 %
Ne 19 17,27 %
Celkem 110 100,00 %
Graf č. 10 Zaměstnání v těhotenství
V této otázce 46 žen (42 %) odpovědělo, že chodilo pravidelně do zaměstnání
v těhotenství, 26 žen (24 %) chodilo do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek,
19 žen (17 %) chodilo do zaměstnání pouze do té doby, než se vyskytly nějaké
zdravotní problémy a stejný počet žen (17 %) nechodilo do zaměstnání v těhotenství
vůbec.
43
42%
24%
17%
17%
Ano – pravidelně
Ano – zkrácený
uvázek
Ano – pouze do
výskytu zdrav.
Problémů
Ne
Otázka č. 11 Používala jste speciální kosmetické přípravky pro těhotné?
Tabulka č. 11 – Používání speciálních kosmetických přípravků pro těhotné
Kosmetické přípravky pro těhotné Počet odpovědí %
Ano 68 61,82 %
Ne 42 38,18 %
Celkem 110 100,00 %
62%
38%
Ano
Ne
Graf č. 11 Používání speciálních kosmetických přípravků pro těhotné
Z výsledků vyplývá, že z celkového počtu 110 respondentek 68 žen (62 %) používalo
speciální kosmetické přípravky pro těhotné a 42 žen (38 %) nepoužívalo žádné
kosmetické přípravky pro těhotné.
44
Otázka č. 11 a) Nejčastěji užívané kosmetické přípravky v těhotenství
Tabulka č. 11a – Nejčastěji užívané kosmetické přípravky v těhotenství
Kosmetické přípravky pro těhotné Počet odpovědí %
Krém na strie 52 76,47 %
Olej na strie 16 23,53 %
Celkem 68 100,00 %
76%
24%
Krém na
strie
Olej na
strie
Graf č. 11 a Nejčastěji užívané kosmetické přípravky v těhotenství
Z 68 žen, které odpověděly kladně, že užívaly nějaké kosmetické přípravky pro těhotné,
52 žen (76 %) používalo speciální krém na strie a 16 žen (24 %) používalo speciální
olej na strie.
45
Otázka č. 12 Užívala jste během těhotenství nějaké návykové látky?
Tabulka č. 12 - Užívání návykových látek v těhotenství
Návykové látky v těhotenství Počet odpovědí %
Ano 6 5,45 %
Ne 104 94,55 %
Celkem 110 100,00 %
5%
95%
Ano
Ne
Graf č. 12 Užívání návykových látek v těhotenství
V této otázce odpovědělo 6 žen (5 %), že užívalo nějaké návykové látky a 104 žen
(95 %) neužívalo žádné návykové látky v těhotenství.
46
Otázka č. 13 Jak na Vás působí těhotenství po psychické stránce?
Tabulka č. 13 - Psychika v těhotenství
Psychika v těhotenství Počet odpovědí %
Cítím se mnohem lépe, než před otěhotněním 24 21,82 %
Nepociťuji výraznou změnu psychiky 33 30,00 %
Mívám občasné změny nálad 32 29,09 %
Někdy mám strach z porodu a péče o
novorozence
21 19,09 %
Celkem 110 100,00 %
22%
30% 29%
19%
Cítím se
mnohem lépe,
než před
otěhotněním
Nepociťuji
výraznou
změnu
psychiky
Mívám
občasné
změny nálad
Někdy mám
strach z
porodu a péče
o novorozence
Graf č. 13 Psychika v těhotenství
Z výsledků vyplývá, že 24 žen (22 %) se cítilo lépe, než před otěhotněním, 33 žen
(30 %) nepociťovalo výraznou změnu psychiky, 32 žen (29 %) mívalo občasné změny
nálad a 21 žen (19 %) uvedlo, že někdy měly strach z porodu a péče o novorozence.
47
Otázka č. 14 Kolik je Vám let?
Tabulka č. 14 - Věk
Věk Počet odpovědí %
18 a méně 2 1,81 %
19 – 25 26 23,64 %
26 – 30 44 40,00 %
31 a více 38 34,55 %
Celkem 110 100,00 %
2%
24%
40%
35%
18 a méně
19 – 25
26 – 30
31 a více
Graf č. 14 Věk
Z výsledků vyplývá, že 44 žen (40 %) bylo ve věkovém rozmezí 26-30 let, dále 38 žen
(35 %) bylo ve věku 31 a více, 26 žen (24 %) bylo ve věkovém rozmezí 19-25 let a 2
ženy (2 %) byly ve věku 18 a méně.
48
Otázka č. 15 Jaké máte nejvyšší ukončené vzdělání?
Tabulka č. 15 - Nejvyšší ukončené vzdělání
Vzdělání Počet odpovědí %
Vysokoškolské 36 32,73 %
Vyšší odborné 18 16,36 %
Střední s maturitou 43 39,09 %
Střední bez maturity 11 10,00 %
Základní 2 1,82 %
Celkem 110 100,00 %
33%
16%
39%
10%2%
Vysokoškolsk
é
Vyšší
odborné
Střední s
maturitou
Střední bez
maturity
Základní
Graf č. 15 Nejvyšší ukončené vzdělání
Z výsledků vyplývá, že z celkového počtu 110 respondentek bylo 36 žen (33 %), které
mělo nejvyšší ukončené vzdělání vysokoškolské, dále 18 žen (16 %) uvedlo vyšší
odborné vzdělání, 43 žen (39 %) mělo střední s maturitou, 11 žen (10 %) mělo střední
bez maturity a 2 ženy (2 %) uvedly vzdělání základní.
49
2.10 Závěr výzkumu
H1: Předpokládám, že 75 % těhotných žen upravuje svoji životosprávu během
těhotenství. Tato hypotéza se mi potvrdila, jelikož 90 dotazovaných žen (82 %) upravilo
svoje stravování během těhotenství. Tato hypotéza se týkala otázky č. 2.
H2: Předpokládám, že těhotné ženy do 30 – ti let se věnuje více pohybovým aktivitám,
než ženy starší 30- ti let.
Tabulka č. 16 Pohybová aktivita žen do 30 – ti let
Pohybová aktivita Počet odpovědí %
Ano – do 30- ti let 61 84,70 %
Ne – do 30- ti let 11 15,30 %
Celkem 72 100,00 %
Tabulka č. 17 Pohybová aktivita žen starší 30 –ti let
Pohybová aktivita Počet odpovědí %
Ano – starší 30 -ti let 26 68,40 %
Ne – starší 30 -ti let 12 31,60 %
Celkem 38 100,00 %
I tato hypotéza se mi potvrdila. Z výsledků vyplývá, že 61 žen (85 %) do 30 – ti let se
věnovalo pohybové aktivitě v těhotenství a 26 žen starší 30 – ti let provozovalo tělesnou
aktivitu v 68 %. Tato hypotéza se týkala otázek č. 9 a 14.
50
H3: Předpokládám, že ženy s vysokoškolským vzděláním chodí na předporodní kurzy
více, než ženy s nižším vzděláním.
Tabulka č. 18 Návštěva předporodního kurzu žen s vysokoškolským vzděláním
Předporodní kurz Počet odpovědí %
Ano – vysokoškolské vzdělání 25 69,50 %
Ne – vysokoškolské vzdělání 11 30,50 %
Celkem 36 100,00 %
Tabulka č. 19 Návštěva předporodního kurzu žen s nižším vzděláním
Předporodní kurz Počet odpovědí %
Ano –ostatní vzdělání 37 50,00 %
Ne – ostatní vzdělání 37 50,00 %
Celkem 74 100,00 %
Také tato hypotéza se mi potvrdila. 25 dotazovaných žen s vysokoškolským vzděláním
chodilo na předporodní kurzy v 70 % a 11 žen s tímto vzděláním nechodilo na
předporodní kurzy ve 30 %.
Žen s nižším než vysokoškolským vzděláním bylo celkem 74 a z nich 37 žen (50 %)
navštěvovalo předporodní kurz a stejné množství žen nenavštívilo předporodní kurz.
Tato hypotéza se týkala otázek č. 8 a 15.
51
3 Diskuze
Pařízek (2006) uvádí, že těhotné ženy by se měly zaměřit na vyváženou stravu, jíst
dostatek vitaminů a živin. Z výsledků výzkumu vyplývá, že celých 82 % žen upravilo
svoji životosprávu a tím mohu potvrdit, že většina z nich dodržuje pravidla správné
životosprávy v těhotenství.
Dále Pařízek (2006) uvádí, že alkohol je nejčastější užívanou návykovou látkou
v těhotenství. Dle výzkumu 5 % žen v těhotenství užívalo nějakou návykovou látku.
Myslím si, že v dnešní době si většina žen uvědomuje, jak mohou škodlivé látky
poškodit vývoj plodu a proto je neužívají.
Hronek (2004) udává dle svého výzkumu, že většina žen má deficit příjmu
některých důležitých vitaminů v těhotenství. Dle mého výzkumu vyplývá, že 78 % žen
užívá vitaminové doplňky pro těhotné. Myslím si, že je to správné, neboť pokud si je
žena vědoma, že nepředává dítěti dostatek vitaminů, nebo má speciální dietu, je vhodné
užívat vitaminové preparáty pro těhotné.
52
Závěr
Myslím si, že v dnešní době se většina žen zajímá o zdravý životní styl
v těhotenství. Kladou důraz na zdravou, pestrou a vyváženou stravu bohatou na
vitaminy. Také nezapomínají na pohyb, který je velmi důležitý k udržení fyzické
a psychické kondice. Většina z nich sbírá informace z odborných knih a internetových
portálů, ale myslím si, že nejvíce informací získají od zkušených odborníků, se kterými
se radí jen malé procento z nich, což je velká škoda, neboť právě oni vědí, co je nejlepší
pro těhotnou ženu a čeho se mají vyvarovat.
Stále více těhotných žen chodí na předporodní kurzy a mnoho informací získají
právě na těchto kurzech. Také většina těhotných žen se snaží zůstat ve svém zaměstnání
co nejdéle, nejčastěji z finančních důvodů. Myslím si, že je to dobré, ale měly by
dodržovat předpisy, které slouží k ochraně jejich zdraví.
Tato práce mi rozšířila rozhled v této problematice. Dozvěděla jsem se mnoho
nového a zajímavého. S výsledky práce jsem spokojená.
53
Seznam použité literatury
1. BEJDÁKOVÁ, Jitka. Cvičení a sport v těhotenství. Praha: Grada, 2006.
ISBN 80-247-1214-8.
2. BOLEDOVIČOVÁ,Mária. Výskum v ošetrovatelstve. Nitra: Fakulta sociálnych vied a
zdravotníctva Univerzita Konstantina Filozofa v Nitre, 2007. ISBN 978-80-89245-03-1
3. ČECH, Evžen. Porodnictví. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1303-9.
4. HRONEK, Miloslav.Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Praha: Maxdorf,
2004. ISBN 80-7345-013-5.
5. CHMEL, Roman. Průvodce těhotenstvím. Praha: Grada Publishing, 2004.
ISBN 80-247-0962-7
6. MARÁDOVÁ, Eva.Zdravý životní styl I. Praha: Fortuna, 2003.
ISBN 80-7168-712-X
7. MIKULANDOVÁ, Magdaléna. Těhotenství a porod. Brno: Computers Press, 2004.
ISBN 80-251-0205-X.
8. MÜLLEROVÁ, Dana. Výživa těhotných a kojících žen.Praha: Mladá fronta, 2004.
ISBN 80-204-1023-6
9. PÁNEK,Jan. Základy výživy. Praha: Svoboda Servis,2002. ISBN 80-86320-23-5.
10. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu. Praha: Galén,2005,2006.
ISBN 80-7262-411-3.
11. WESSELS, MIRIAM. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. Praha: Grada, 2006.
ISBN 80-247-1427-2
12. <http://www.emimino.cz/puvodni/tehoten/ockov_t.php>.
13. <http://images.google.cz/images?hl=cs&q=v%C3%BD%C5%BEivoa+pyrA=2>.
54
Seznam tabulek
Tabulka č. 1 Po kolikáté bude rodit 33
Tabulka č.2 Úprava životosprávy 34
Tabulka č. 3 Změna stravování 35
Tabulka č. 4 Zájem o životní styl v těhotenství 36
Tabulka č. 5 Zdroj informací 37
Tabulka č. 6 Užívání vitaminových doplňků pro těhotné 38
Tabulka č. 6 a Nejčastěji užívané vitaminové doplňky pro těhotné 39
Tabulka č. 7 Dodržení pitného režimu 40
Tabulka č. 8 Absolvování předporodního kurzu 41
Tabulka č. 9 Nejčastější druhy tělesné aktivity v těhotenství 42
Tabulka č. 10 Zaměstnání v těhotenství 43
Tabulka č. 11 Používání speciálních kosmetických přípravků pro těhotné 44
Tabulka č. 11 a Nejčastěji užívané kosmetické přípravky v těhotenství 45
Tabulka č. 12 Užívání návykových látek v těhotenství 46
Tabulka č. 13 Psychika v těhotenství 47
Tabulka č. 14 Věk 48
Tabulka č. 15 Nejvyšší ukončené vzdělání 49
Tabulka č. 16 Pohybová aktivita těhotných žen do 30 – ti let 50
Tabulka č. 17 Pohybová aktivita těhotných žen starší 30 – ti let 50
Tabulka č. 18 Návštěva předporodního kurzu žen s vysokoškolským vzděláním 51
Tabulka č. 19 Návštěva předporodního kurzu žen s nižším vzděláním 51
55
Seznam grafů
Graf č. 1 Po kolikáté bude rodit 33
Graf č. 2 Úprava životosprávy 34
Graf č. 3 Změna stravování 35
Graf č. 4 Zájem o životní styl v těhotenství 36
Graf č. 5 Zdroj informací 37
Graf č. 6 Užívání vitaminových doplňků pro těhotné 38
Graf č. 6 a Nejčastěji užívané vitaminové doplňky pro těhotné 39
Graf č. 7 Dodržení pitného režimu 40
Graf č. 8 Absolvování předporodního kurzu 41
Graf č. 9 Nejčastější druhy tělesné aktivity v těhotenství 42
Graf č. 10 Zaměstnání v těhotenství 43
Graf č. 11 Používání speciálních kosmetických přípravků pro těhotné 44
Graf č. 11 a Nejčastěji užívané kosmetické přípravky v těhotenství 45
Graf č. 12 Užívání návykových látek v těhotenství 46
Graf č. 13 Psychika v těhotenství 47
Graf č. 14 Věk 48
Graf č. 15 Nejvyšší ukončené vzdělání 49
56
Seznam příloh
Příloha č. 1 – Vzor dotazníku
Příloha č. 2 Výživová pyramida
Příloha č. 3 Příklad jídelníčku pro těhotné
Příloha č. 4 Tabulka nutričních hodnot vybraných potravin
Příloha č. 5 Cvičení v těhotenství
Příloha č. 6 Oblečení pro těhotné
Příloha č. 7 Bezpečnost těhotných žen v automobilu
57
Příloha č. 1
Milé maminky!
jmenuji se Lucie Papírníková a studuji 3. ročník obor Porodní asistentka na Vysoké
škole
zdravotnické v Praze.
Ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku o Vašem životním stylu v těhotenství.
Tento dotazník je anonymní a bude sloužit výhradně ke zpracování mé bakalářské
práce.
U každé otázky s nabídkou zakroužkujte vždy jednu z odpovědí. U ostatních otázek
prosím
doplňte Vaši odpověď.
Předem Vám moc děkuji za zodpovězení všech otázek v mém dotazníku.
S pozdravem Lucie Papírníková
Životní styl v těhotenství
1. Po kolikáté budete rodit?
a) poprvé
b) podruhé
c) potřetí a více
2. Upravila jste Vaši životosprávu během těhotenství?
a) ano
b) ne
3. V čem se změnila Vaše životospráva?
4. Zajímala jste se o zdravý životní styl v těhotenství?
a) ano
b) ne
58
5. Odkud jste nejčastěji čerpala informace o životním stylu v těhotenství?
a) z knih
b) z časopisů
c) z internetu
d) od kamarádek
e) od odborníků
f) odjinud
6. Užívala jste vitaminové doplňky pro těhotné?
a) ano - jaké
b) ne
7. Dodržovala jste dostatečný denní příjem tekutin v průměru 2,5 l?
a) ano
b) ne
8. Absolvovala jste předporodní kurz v těhotenství?
a) ano
b) ne
9. Jakému druhu tělesné aktivity jste se nejčastěji věnovala během těhotenství?
a) cvičení na gymnastických míčích
b) pilates pro těhotné
c) jóga pro těhotné
d) plavání
e) jiný – uveďte
f) žádnému
59
10. Chodila jste do zaměstnání v těhotenství?
a) ano – pravidelně během celého těhotenství
b) ano – na zkrácený pracovní úvazek
c) ano, ale pouze do doby prvního výskytu zdravotních problémů
d) ne
11. Používala jste speciální kosmetické přípravky pro těhotné?( např. na strie )
a) ano - jaké
b) ne
12. Užívala jste v těhotenství nějaké návykové látky ( alkohol, cigarety, drogy ) ?
a) ano
b) ne
13. Jak na Vás působí těhotenství po psychické stránce?
a) cítím se mnohem lépe, než před otěhotněním
b) nepociťuji výraznou změnu psychiky
c) mívám občasné změny nálad
d) někdy mám strach z porodu a péče o novorozence
14. Kolik je Vám let?
a) 18 a méně
b) 19-25
c) 26-30
d) 31 a více
60
15. Jaké máte nejvyšší ukončené vzdělání?
a) základní
b) střední bez maturity
c) střední s maturitou
d) vyšší odborné
e) vysokoškolské
61
Příloha č. 2
62
Příloha č. 3
1. švédský čaj (čaj zavařený do mléka), chléb s máslem
kvasnicová pomazánka, veka, ředkvičky, mléko
polévka pórková, krupicový trhanec se šťávou, čerstvé ovoce
mřížkový koláč s ovocem, šípkový čaj
vepřové žebírko na rajčatech, rýže
mléko
2. čaj s mlékem, pečivo, sýr
šlehaný tvaroh, chléb, máslo, mléko
polévka ze zeleného hrášku, hovězí na zelenině, brambory, hlávkový salát, čerstvé
ovoce
chléb s máslem, rajčata
pečený kapr na másle, bramborová kaše, jablka
mléko
3. kakao, vánočka
ovocný jogurt, chléb, máslo, mléko
polévka zeleninová se strouháním, dušená játra, rýže,
rajčatový salát
čerstvé ovoce, pečivo
omeleta se šunkou, bramborová kaše, ředkvičkový salát
mléko
4. čaj s citrónem, piškoty, žervé, veka, máslo, mléko
masový vývar s krupicí a vejci, smažené filé, bramborová kaše, salát z červené řepy
bílá káva, rohlík s máslem a medem, jablka
selská omeleta, mléko
pomeranč
63
Příloha č. 4
64
Příloha č. 5
65
66
67
68
69
Příloha č. 6
70
Příloha č. 7
71