REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ ŽENY, PREKONCEPČNÍ PÉČE
Bakalářská práce
KAROLÍNA VLACHOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O. P. S. V PRAZE
Vedoucí práce: MUDr. Jiří Hanuš, CSc.
Komise pro studijní obor : Porodní asistentka
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Datum odevzdání práce: 2009-03-31
Datum obhajoby:
Praha 2009
2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny
použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s použitím své bakalářské práce k studijním účelům.
V Praze dne
Karolína Vlachová
3
ABSTRAKT:
VLACHOVÁ, Karolína. Reprodukční zdraví ženy, prekoncepční péče. Praha, 2009.
Bakalářská práce. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha. Bakalář v porodní asistenci.
Školitel: MUDr. Jiří Hanuš, CSc.
Tématem bakalářské práce je reprodukční zdraví ženy, prekoncepční péče. Teoretická část
se zabývá reprodukčním zdravím ženy. Popisuje anatomii jednotlivých reprodukčních orgánů
a jejich funkce. Zahrnuje jednotlivé metody reprodukčního cyklu, tedy jak lze rozpoznat
plodná a neplodná období. Své opodstatněné místo zde mají i jednotlivě jmenované
antikoncepční metody, které brání nechtěnému těhotenství. Další kapitola práce se zabývá
prekoncepční péčí, popisuje, kdy a jak plánovat těhotenství, jak se správně stravovat a proč je
důležitý pohybový režim. Je zde zmíněno i to, čeho by se naopak budoucí matka měla
vyvarovat. Závěrečná podkapitola popisuje dvě častá chronická onemocnění, diabetes
mellitus a hypertenzi, která s těhotenstvím úzce souvisí a jejichž kompenzace je velice
podstatná nejen v těhotenství, ale zejména před ním.
Empirická část interpretuje výsledky výzkumu. Byla použita dotazníková metoda, která
měla objasnit, jaký postoj k prekoncepční péči a reprodukčnímu zdraví mají budoucí matky.
Cílem práce bylo zjistit, jaké znalosti a informace mají ženy v této oblasti.
Klíčová slova: Reprodukční zdraví. Antikoncepční prostředky. Prekoncepční péče.
4
ABSTRACT
VLACHOVÁ, Karolína. Women Reproduction Health, Pre-conceptual Care. Prague, 2009.
Bachelor thesis. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Prague. Bachelor degree in birth
assistance.
Instructor: MUDr. Jiří Hanuš, CSc.
Subject of the Bachelor Thesis is the women reproduction health, pre-conceptual care.
The theoretic part deals with women reproduction health. It describes anatomy of individual
reproductive organs, their function. It covers individual methods of the reproductive cycle,
thus how to distinguish fertile and infertile periods. Individually described contraceptive
methods preventing unwilling pregnancy have their legitimate place in this Thesis as well.
Next chapter concerns with pre – conceptual care, pregnancy planning, suitable diet and why
exercise regime is so important. It is mentioned as well what mother – to - be should avoid.
Last subchapter of the Thesis describes two frequent chronic diseases, diabetes mellitus and
hypertension. Both diseases are closely related to pregnancy and their control is essential not
only during pregnancy but in particular before the pregnancy itself. Empirical part interprets
results of the research. There has been used questionnaire method, which supposed to clarify
the attitude of mothers – to - be to pre - conceptual care and reproduction health. The aim of
the Thesis has been to determine amount of knowledge and information that women have in
this area.
Key words: Reproduction health. Contraception means. Pre-conceptual care.
5
PŘEDMLUVA:
Téma své práce jsem příliš dlouho nehledala. Chtěla jsem se zabývat něčím, co není tak
úplně známé. Plánování těhotenství totiž není samozřejmostí pro každého, tak jako pro mě.
Sama bych se, jako budoucí matka, plánování a přípravě na těhotenství chtěla věnovat. Jsem
samozřejmě ovlivněna studiem porodní asistence a vím, jak může být plánovaná příprava na
těhotenství prospěšná. Vím, co může způsobit užívání některých léků, drog nebo alkoholu
budoucímu človíčkovi. Ale ví to i ostatní matky? A právě tato otázka mě navedla k výběru
tématu práce.
Tato práce by měla být nejen přínosem pro budoucí maminky, ale i námětem pro studenty
porodní asistence, kteří by chtěli toto téma více prozkoumat. Někdo by sice mohl namítnout,
že takových prací a odborných knih je dost. Tato dvě spolu související témata jako bezesporu
reprodukční zdraví ženy a prekoncepční péče jsou, se ale jen stěží dají dohledat v jedné
publikaci.
Informace jsem sbírala především z odborných knih, ale nápomocné mi byly
i časopisy a internetové stránky.
Touto cestou bych chtěla co nejsrdečněji poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce
MUDr. Jiřímu Hanušovi, CSc. za užitečné a cenné rady, podporu, náměty a čas věnovaný
tvorbě mé práce.
Dále patří mé poděkování konzultantům PhDr. Veronice Blažkové a Mgr. Vladimíru
Hozdovi za ochotu, trpělivost a pomoc, kterou mi poskytli při konečných úpravách práce.
Děkuji staničním sestrám a všem zúčastněným maminkám na gynekologicko porodnické
klinice 1. lékařské fakulty KU v Praze a VFN v Praze, díky kterým jsem mohla
vypracovat praktickou část své práce. V neposlední řadě patří mé díky i rodině a příteli, kteří
po celou dobu studií stáli za mnou a všemožně mě podporovali.
6
OBSAH
ÚVOD ...............................................................................................................................8
TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................9
1 REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ.........................................................................................9
1.1 ANATOMIE ŽENSKÝCH POHLAVNÍCH ORGÁNŮ ................................................................... 9
1.2 MENSTRUAČNÍ CYKLUS ................................................................................................... 11
1.3 SLEDOVÁNÍ PLODNÝCH A NEPLODNÝCH OBDOBÍ ............................................................. 12
1.3.1 Hlenová metoda..............................................................................................12
1.3.2 Měření bazální teploty....................................................................................13
1.3.3 Změny děložního hrdla...................................................................................14
1.4 PLODNOST U MUŽŮ.......................................................................................................... 14
1.5 JAK PŘEDEJÍT NEŽÁDOUCÍMU TĚHOTENSTVÍ? .................................................................. 15
1.5.1 Ženské antikoncepční metody........................................................................16
1.5.2 Mužské antikoncepční metody.......................................................................17
2 CO JE PREKONCEPČNÍ PÉČE? ...........................................................................18
2.1 PLÁNOVANÉ TĚHOTENSTVÍ.............................................................................................. 18
2.1.1 Úprava hmotnosti ...........................................................................................19
2.1.2 Výživa před těhotenstvím...............................................................................19
2.1.3 Tělesný pohyb ................................................................................................20
2.1.4 Kouření...........................................................................................................21
2.1.5 Alkohol, káva .................................................................................................21
2.1.6 Léky................................................................................................................21
3 ZDRAVOTNÍ STAV..................................................................................................23
3.1 DIABETES MELLITUS........................................................................................................ 23
3.2 HYPERTENZE ................................................................................................................... 24
EMPIRICKÁ ČÁST .....................................................................................................26
4 ÚVOD DO ANALYTICKO-EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ.....................................27
4.1 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY................................................................................................... 28
4.2 VÝSLEDKY VÝZKUMU ..................................................................................................... 29
7
5 SHRNUTÍ....................................................................................................................46
6 DISKUZE....................................................................................................................47
ZÁVĚR...........................................................................................................................49
SEZNAM LITERATURY ............................................................................................50
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ................................................................................51
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK..........................................................................53
SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................54
8
Úvod
V dnešní době je na trhu v České republice široké spektrum antikoncepčních prostředků,
které umožňují ženě rozhodnout zda a kdy otěhotní. Těhotenství je jednou z nejdůležitějších a
nejzodpovědnějších etap života ženy. Každé těhotenství je individuální. Proto, aby skončilo
porodem zdravého dítěte, je důležitá nejen prenatální péče po dobu celého těhotenství, ale i
znalosti budoucích rodičů v oblasti reprodukčního zdraví a prekoncepční péče. Lze tak snížit
riziko vzniku komplikací během těhotenství, porodu i šestinedělí. Správná a včasná
prekoncepční péče u ženy s chronickým onemocněním předchází nejen zhoršování
zdravotního stavu, ale především výskytu možných komplikací.
V současné době je, díky velkému nárůstu těhotných žen, zaměřena pozornost médií nejen
na těhotenství a porod, ale i na reprodukční zdraví a prekoncepční péči. Ženy vědí, že
připravit svůj organismus na těhotenství je výhodnější, než vše nechat náhodě. Strach
z nemožnosti počít nebo obavy o zdraví dítěte či hladký průběh těhotenství jsou jedním
z důvodů, proč ženy začaly svá těhotenství plánovat.
V současné době už není ani pro muže prekoncepční péče velkou neznámou. Muži se
chtějí zapojovat do příprav na těhotenství, chtějí být oporou své ženě u porodu. Ženy své
muže s oblibou a především s úspěchem zapojují do příprav na těhotenství. Nebrání se
alkoholové abstinenci, ani četbám odborné literatury, vitamínovým preparátům nebo úplné
změně svého dosavadního životního stylu. Touha po miminku už dávno není jen výsadou žen
a to je určitě nejen velké pozitivum do budoucna.
9
TEORETICKÁ ČÁST
1 Reprodukční zdraví
Reprodukční zdraví znamená schopnost ženy otěhotnět a porodit zdravý plod. U žen
začíná tzv. fertilní věk v období menarchae, které je zhruba mezi 13.-16. rokem a končí
menopauzou, která nastupuje okolo 45.-50. roku. V období plodného věku se pravidelně
dostavují menstruační cykly, při kterých je z vaječníku uvolňováno vajíčko. Pokud dojde
k oplodnění vajíčka mužskou pohlavní buňkou - spermií, dochází k těhotenství. Funkce
vaječníků je ovlivňována hormony - gonadotropiny, které regulují vývoj a zrání vajíčka
(oocytu) ve folikulu ovaria a ovlivňují i změny děložní sliznice- endometria.
Z gonadotropních hormonů jsou nejdůležitější FSH (folikulo-stimulační hormon) a LH
(luteinizační hormon). Dalšími hormony podílejícími se na tomto procesu jsou estrogeny
a progesteron (7, 9).
1.1 Anatomie ženských pohlavních orgánů
Proto, abychom mohli pochopit menstruační cyklus, ovulaci a celkový chod
reprodukčního procesu, je potřeba znát alespoň základy anatomie pohlavního ústrojí ženy.
PÁNEV
Ženská pánev je nálevkovitého tvaru. Tvoří ji pánevní kosti, ossa coxae. Vzadu je vložená
kost křížová, os sacrum, a vpředu se mezi stydkými kostmi nachází vazivově-chrupavčitá
ploténka, stydká spona neboli symphysis pubis. Na křížovou kost je napojena kostrč, os
coccygis. Kostěná pánev spolu se svaly a vazy tvoří tzv. pánevní pletenec. Na předním okraji
kosti křížové vyčnívá promontorium. Přední plocha kosti křížové je konkávní a jsou na ní nad
sebou čtyři páry otvorů pro výstup míšních nervů. Kostrč představuje zakončení páteře, která
vznikla srůstem 4-5 kostrčních obratlů. Má kuželovitý tvar, hrotem dolů. Pánevní kosti
vznikají v době nitroděložního vývoje srůstem třech samostatných kostí, kosti kyčelní (os
ilium), kosti sedací (os ischii) a kosti stydké (os pubis). Lopaty kyčelních kostí ohraničují
směrem nahoru prostor zvaný velká pánev, který má mísovitý tvar. Směrem dolů přechází do
malé pánve. Tento prostor je označován jako tvrdé porodní cesty.
10
ZEVNÍ RODIDLA
Zevní rodidla jsou tvořena hrmou,velkými stydkými pysky, malými stydkými pysky,
poštěváčkem a hrází.
VNITŘNÍ RODIDLA
K vnitřním rodidlům patří děloha, vaječníky a vejcovody. Spojení se zevními rodidly tvoří
pochva (vagina), kopulační orgán, který má tvar štěrbinovité dutiny, která kaudálně ústí do
poševní předsíně a kraniálně se upíná na děložní hrdlo v jeho střední třetině, takže jeho
kraniální část je v pochvě. Mezi hrdlem a poševními stěnami vznikají poševní klenby. Přední
klenba je mělčí, zadní hlubší. Poševní stěny na sebe naléhají, v místě přechodu tvoří poševní
hrany. Poševní stěna je tvořena vazivovými a svalovými vlákny, je poddajná a roztažitelná,
což je velmi důležité pro postup plodu během porodu. Pochva je vystlaná dlaždicovým
epitelem bez žlázek. Povrchní buňky se odlupují. Počet vrstev epitelu se v období pohlavní
zralosti mění v závislosti na menstruačním cyklu. V období pohlavní zralosti je poševní
sliznice pokrytá vrstvičkou škrobovité, mazlavé hmoty. Ta vzniká transsudací z vaginálního
epitelu a z cervikálního hlenu. V pochvě zdravé dospělé ženy se vyskytuje bacil mléčného
kvašení (Lactobacilus Döderleini), jehož působením glykogen z odloupaných povrchových
buněk poševní sliznice zkvašuje na kyselinu mléčnou. Proto má tento povlak kyselou reakci.
Tato kyselá reakce je jedním z obranných opatření organismu proti ascendentnímu šíření
a množení patogení mikrobiální flóry.
DĚLOHA
Děloha (uterus) je dutý svalový orgán, hruškovitého tvaru. Kraniální, objemnější část
nazýváme děložním tělem (corpus uteri), kaudálně směřuje děložní hrdlo (cervix uteri).
Přechod mezi děložním tělem a hrdlem se nazývá děložní úžina (istmus uteri).
Děložní tělo je zpředu dozadu zploštělé. Popisujeme na něm přední a zadní stěnu, děložní
hrany, rohy děložní a děložní dno (fundus). Děložní stěny jsou tvořeny hladkými svalovými
vlákny (myometrium), která probíhají spirálovitě. Děložní dutina (cavum uteri) má tvar
trojúhelníku postaveného na vrchol. Kaudálně přechází do kanálu děložního hrdla (canalis
cervicis uteri), kraniálně ve fundu je děložní dutina spojena s vnitřním ústím vejcovodů.
Děložní dutina je vystlána děložní sliznicí (endometriem), v níž od menarchae do menopauzy
probíhají cyklicky se opakující změny- endometrální cyklus, podmíněný cyklem ovariálních
hormonů. Sliznice má žlázový charakter, žlázky produkují hlenovitou tekutinu.
11
Děložní hrdlo má válcovitý tvar. Nad úponem pochvy se nachází jeho část supravaginální,
část infravaginální představuje tzv. děložní čípek. Kanál děložního hrdla má vřetenovitý tvar.
Kraniálně je zúžená tzv. vnitřní branka v místě istmu, která spojuje kanál s děložní dutinou.
Zúžená část na „čípku“, zevní branka, je vyústěním cervikálního kanálu do pochvy. Zevní
branka má u žen, které nerodily tvar důlku, po porodu má tvar štěrbinovitý. Cervikální kanál
je vystlán sliznicí s hlenotvornými buňkami, která je uspořádaná do řas. Vlastnosti
cervikálního hlenu se mění v závislosti na menstruačním cyklu.
VEJCOVODY
Vejcovody (tubae uterinae) jsou párové trubicovité orgány odstupující od děložních rohů.
Děložním rohem postupuje nejužší intramurální část, která pokračuje úzkou istmickou částí
a ústí rozšířenou ampulou do břišní dutiny. V oblasti abdominálního ústí tuby jsou řasy,
fimbriae. Stěnu vejcovodu tvoří svalová vrstva s možností peristaltického pohybu. Lumen je
vystlané sliznicí s hlenotvornými buňkami, uspořádanou v bohaté řasy. Zevně pokrývá
vejcovod peritoneum, které kaudálně tvoří duplikaturu (mesosalpinx), kterou je vejcovod
zavzat do horního okraje širokého vazu (ligmentum latum uteri).
VAJEČNÍKY
Ovaria jsou párové ovoidní orgány, zavěšené na peritoneální řase na zadní list širokého
vazu pod ampulární částí vejcovodu. S dělohou je vaječník spojen vazivovým pruhem
(ligmentum ovarii proprium). Směrem k pánevní stěně probíhá od vaječníku peritoneální řasa
(plica suspensoria ovarii), kterou je vaječník zavěšen na pánevní stěnu a probíhají jí cévy
a nervy. Ovarium je ženská gonáda. Vaječník má dvě funkce. Tvoří a uvolňuje zárodečné
buňky- vajíčka a produkuje ovariální hormony, estrogeny a progesteron, sexuální hormony
ženy, vyvolávající cyklické změny na děložní sliznici, děložním hrdle, poševní sliznici
a mléčné žláze, které představují tzv. pohlavní cyklus v období sexuální zralosti ženy (3).
1.2 Menstruační cyklus
Den, kdy začíná menstruační krvácení, je prvním dnem menstruačního cyklu. První fáze
cyklu se nazývá proliferační a trvá přibližně 14 dnů. Druhá fáze, která následuje po ovulaci,
se nazývá sekreční. Počet vajíček, které má žena během svého života k dispozici, je určen už
před narozením. Během embryonálního vývoje jsou ve vaječnících produkovány milióny
12
primordiálních folikulů. Mnoho z nich degeneruje a zbytek je připraven vyvinout se ve zralé
vajíčko. Každé vajíčko je umístěno ve váčku vyplněném tekutinou, zvaném folikul, který
vajíčko obklopuje a chrání během zrání. Asi 2 týdny před ovulací stoupá sekrece hormonu
FSH, který stimuluje růst a zrání folikulů. Rostoucí folikuly vylučují zvýšené množství
hormonu estrogenu, který vyvolává růst děložní výstelky (endometria) a mění skladbu hlenu v
děložním hrdle, který pak umožňuje optimální průnik spermií do dělohy. Pod vlivem FSH
dominantní tzv. Graafův folikul roste a zraje rychleji než ostatní, které degenerují. Asi 32
hodin před ovulací je sekrece estrogenů maximální a vyvolává prudký vzestup produkce
hormonu LH, který způsobí uvolnění zralého vajíčka z dominantního folikulu. To, co zůstane
z folikulu po uvolnění vajíčka, je následně přeměněno na žluté tělísko, které vylučuje
progesteron. Progesteron svým působením připravuje endometrium na uhnízdění oplodněného
vajíčka a v důsledku jeho zvýšené hladiny také stoupá bazální tělesná teplota. Pokud nedojde
k oplodnění vajíčka do 72 hodin po uvolnění z folikulu, žluté tělísko degeneruje, klesne
hladina progesteronu i estrogenu a nastane menstruační krvácení. Pokud dojde k oplodnění
a následně vývoji embrya, nastupuje sekrece hormonu hCG (lidský choriový gonadotropin).
Účinkem hCG je žluté tělísko stimulováno k sekreci progesteronu, aby byly zajištěny
optimální podmínky k implantaci oplodněného vajíčka (3).
1.3 Sledování plodných a neplodných období
1.3.1 Hlenová metoda
Každá zdravá žena v období pohlavní zralosti je schopna na svém těle pozorovat změny,
související s reprodukčním cyklem, kdy se střídají plodná a neplodná období.
Sledování hlenu, který je vyměšován žlázkami děložního hrdla, patří k jedněm ze
způsobů, jak určit plodná či neplodná období. Tento způsob je znám už více než 100 let.
V gynekologické praxi se využívalo poznatků o změně charakteru hlenu především při léčbě
neplodnosti.
Změny charakteru hlenu je žena schopna pociťovat, vidět nebo hmatat. Může se měnit
barva, kdy hlen může být bílý, nažloutlý nebo průhledný, někdy zabarvený do růžova nebo
s žilkami krve. Mění se i jeho konzistence, která může být hrudkovitá, krémová, rosolovitá,
tuhá. Mění se i tažnost a vazkost. Bezprostředně po menstruaci nastává několik dní, kdy má
žena pocit „sucha“ na zevních rodidlech. Potom se přítomnost hlenu projeví pocitem
„vlhkosti“, ač nelze přítomnost hlenu objektivně prokázat. Čím více se blíží období ovulace,
13
tím je hlen hojnější a řidší. V období těsně před ovulací bývá bezbarvý, průzračný, řídký
a dobře tažný. Označujeme ho jako hlen s charakteristikou „nejvyšší plodnosti a nejlepší
kvality“. Po ovulaci se vlastnosti hlenu rychle mění. Ztrácí tažnost, je zabarvený mléčně
a bývá vazký až hrudkovitý. Množství i složení hlenu je ovlivňováno hladinou estrogenů.
Pozorování hlenu je potřeba denně zapisovat do tabulky. K usnadnění popisu a k určení
charakteru je doporučováno užívat vlastních slov ženy. Charakter se může měnit během dne
a proto je výhodnější zapisovat hodnocení až večer. Jako „hlenový vrchol“ se značí poslední
den, kdy žena pozorovala „nejplodnější charakter“ hlenu. Je potřeba vědět, že pro vrchol
„hlenového příznaku“ není rozhodující množství, ale charakter hlenu (7).
1.3.2 Měření bazální teploty
Přesné dodržování pravidel měření bazální tělesné teploty je velice důležité pro určení
plodných a neplodných období a pro správné hodnocení činnosti vaječníků. Bazální teplota se
měří denně. Před měřením by měl být alespoň šestihodinový spánek. Nejvhodnější je měřit
teplotu ráno, nejlépe hned po probuzení, kdy organismus ještě není tolik zatěžován například
příjmem stravy, pohybem nebo duševními vlivy. Nedodržení klidu je potřeba do tabulky
teplot zaznamenat, aby se případné výkyvy teplot podařilo správně posoudit. Měření by mělo
probíhat vždy ve stejnou dobu. Časový rozdíl by se neměl lišit více než o hodinu. Měření
v jinou dobu by opět mělo být zaznamenáno do tabulky. Teplotu je potřeba měřit v tělních
dutinách, tedy v konečníku, pochvě nebo v ústech pod jazykem. Místo si zvolí žena sama, ale
pak už ho nemění. Nejčastější chybou je příliš krátké měření. Mělo by trvat minimálně 3-5
minut. Nevysvětlitelné kolísání teplotních hodnot se snažíme vyrovnat prodloužením doby
měření a je nutné si ověřit, zda užívaný teploměr nevyžaduje delší dobu měření.
Nejvhodnějším je obyčejný lékařský teploměr, který je potřeba během cyklu neměnit. Pokud
však přeci jen ke změně dojde, je třeba opět změnu zapsat do teplotních tabulek. Naměřenou
teplotu ihned odečítáme a zapisujeme. Při pozdějším hodnocení dochází k poklesu teploty.
Průběh bazálních teplot při normálním menstruačním cyklu je dvoufázový. V první fázi se
teplota pohybuje okolo 37° C. Ve fázi druhé teplota klesá. Přechod z nízkých na vyšší teploty
nazýváme teplotním vzestupem.
Bazální křivku mohou ovlivnit všechny výraznější odchylky od dosavadního způsobu
života. Každá žena je jinak citlivá, proto se ze začátku zaznamenává každá neobvyklost
v životosprávě. Nejčastějšími rušícími vlivy je jakékoliv onemocnění, užívání léků,
14
nedostatek spánku, nedodržení klidu před měřením, pití alkoholu, cestování, užití nového
teploměru, jednorázová změna obvyklé doby měření, odlišnější více než hodinu (7).
1.3.3 Změny děložního hrdla
Další možností pro sledování plodných a neplodných období je samovyšetřování
děložního hrdla, kdy se mění jeho poloha, tvar a konzistence. Nejvhodnější vyšetřovací
polohou je poloha vleže, dřepu nebo se zvýšením jedné nohy s ohnutím v koleni. Po
menstruaci bývá hrdlo tvrdé a zevní děložní branka uzavřená. Na počátku plodného období
měkne a branka se otvírá, současně se hrdlo zvedá nahoru, proto je hůře hmatné. Po ovulaci
opět sestupuje dolů, uzavírá se a tvrdne. Tato metoda je vhodná především pro ženy, které si
nejsou příliš jisté hodnocením hlenové metody (7).
1.4 Plodnost u mužů
Plodností u mužů se rozumí schopnost oplodnit ženu. Mužský reprodukční systém proto
musí být schopen produkovat a uchovávat spermie a ty poté transportovat ven z těla, aby
mohly dosáhnout do ženského reprodukčního traktu. Orgány, které produkují spermie jsou
varlata (testes), mužská gonáda. Uvnitř každého varlete je velké množství drobných struktur
zvaných semenotvorné kanálky a v nich probíhá vývoj spermií. Na rozdíl od ženy, která se
rodí s konečným počtem vajíček a žádná další u ní během života nevznikají, vytváří muž nové
spermie neustále. Po pubertě se mužům zásoba spermií obnovuje kompletně zhruba každých
72 dnů. Neplodností se rozumí neschopnost zplodit potomka. Lékaři z klinické praxe zavedli
do definice neplodnosti časové a fyzické prvky. O neplodnosti se hovoří po uplynutí 1 roku,
kdy při nechráněném, pravidelném styku nedošlo k otěhotnění.
Vývoj normální, zralé spermie je klíčovým momentem pro mužskou plodnost. Produkce
spermií je řízena zejména dvěma hormony: FSH, který je zodpovědný za stimulaci produkce
spermií ve varlatech a LH, který stimuluje Leydigovy buňky k vylučování testosteronu,
hormonu, který ovlivňuje vývoj a udržování mužských pohlavních znaků. Pod vlivem
testosteronu a dalších hormonů dochází k vývoji nezralé spermatické buňky přes několik
stadií až po zralou spermatickou buňku, zvanou spermatozoa. Spermatozoa potom postupuje
kanálky nadvarlete a zde získává po 18 až 24 hodinách schopnost pohybu. Nakonec se zralá
spermie dostává chámovodem do semenných váčků a zde čeká na ejakulaci. Celý tento proces
trvá asi 72 dní. Při ejakulaci se spermie ze semenných váčků smíchají s tekutinou z prostaty
15
a z ostatních žláz aby vytvořily semennou tekutinu. Tato tekutina se při koitu dostane až do
vejcovodu, aby mohlo dojít k oplodnění vajíčka. Ve varlatech probíhá spermatogeneze po
celý dospělý život muže. Spermie jsou vysoce specializované buňky, které se skládají ze dvou
základních částí: hlavičky, tvořené akrozomem, a ocáskem, který umožňuje spermii pohyb.
Akrozom v hlavičce spermie obklopuje jádro, ve kterém je uchovávána genetická
informace. Produkce spermií je však procesem velmi zranitelným a velmi málo efektivním.
Pro denní produkci několika stovek milionů spermií je zapotřebí asi 8 krát více zárodečných
buněk a navíc jen část z těchto spermií je nakonec schopna oplodnění.
Spermie mohou žít v ženském pohlavním traktu až 48 hodin nebo i déle. Nejpohyblivější
spermie postupuje dělohou až do vejcovodů, kde dojde k oplodnění. Jen několik stovek
nekvalitnějších spermií se dostane až do vejcovodů a do kontaktu s vajíčkem. Po spojení
jedné spermie s vajíčkem začíná buněčné dělení a šest až sedm dní po koncepci dochází
k zahnízdění embrya (7).
1.5 Jak předejít nežádoucímu těhotenství?
Pokud žena není připravena na těhotenství, může vyzkoušet antikoncepční metodu, která
zabrání setkání spermie s vajíčkem. V dnešní době lze vybrat vhodnou antikoncepční metodu,
kterých je na našem trhu nabízeno velké množství. Při výběru antikoncepce je ovšem potřeba
mít na zřeteli několik důležitých aspektů. Žena by se měla o jednotlivých metodách
informovat u svého gynekologa, který by jí měl doporučit vhodnou metodu.
Při výběru je nutné posoudit:
1. spolehlivost antikoncepční metody, která je hodnocena tzv. Pearl indexem
2. bezpečnost antikoncepční metody. Hodnotí se výskyt vedlejších nežádoucích účinků na
organismus. O tom by měl ženu informovat lékař.
3. zda si žena přeje ještě otěhotnět. Pokud si však žena nepřeje opět otěhotnět, je jí
stanovena jiná metoda, než ženě, která ještě otěhotnět hodlá.
4. zdravotní stav ženy. Při některých onemocněních se možnosti výběru antikoncepce
zužují. Příkladem jsou onemocnění kardiovaskulárního systému, tromboembolická
onemocnění či onemocnění ledvin a jater.
5. cenu. Pro většinu žen je důležitá finanční dostupnost antikoncepce (5).
16
1.5.1 Ženské antikoncepční metody
• Přirozené metody: tyto metody jsou založeny na měření bazální teploty
a sledování viskozity a tažnosti hlenu. Teplota i cervikální hlen se mění podle
plodných a neplodných dnů. V normálním menstruačním cyklu dochází k ovulaci
zhruba v polovině cyklu. V tomto období se dodržuje sexuální abstinence. Tyto
metody jsou velice málo účinné.
• Ženská bariérová antikoncepce: jedná se o vytvoření mechanické zábrany vniknutí
spermií do dělohy. Zástupcem této metody je cervikální pesar, který má tvar
kloboučku a je vyroben z gumy či plastu. Další je diafragma neboli tenká membrána
vyrobená z latexu. Do této metody zahrnujeme i vaginální houbičku, která je naplněna
spermicidy, které znehybňují nebo usmrcují spermie. Posledním zástupcem je
femidom, což je dámský kondom, který se vkládá do pochvy a zachycuje spermie jako
prezervativ. Tyto metody ale jsou rovněž málo spolehlivé.
• Nitroděložní tělísko( IUD): jedná se o tělísko zaváděné do dutiny děložní. Liší se
různými tvary, nejčastějším je tvar T, který nejlépe kopíruje tvar dutiny děložní. Na
našem trhu je MIRENA, která je také tvaru T a je naplněna hormonem. Nevýhodou
běžných IUD je poměrně velké množství nežádoucích účinků, například prodloužení
a zvýšení intenzity menstruačního krvácení nebo úplný rozvrat pravidelných cyklů či
riziko mimoděložního těhotenství.
• Hormonální antikoncepce: tato forma využívá ženských sexuálních hormonů,
estrogenu a gestagenu. Podávají se buď oba současně, jako tzv. kombinovaná
antikoncepce, nebo lze podávat pouze gestageny. Estrogeny brání ovulaci, gestageny
tvoří hustý hlen v děložním hrdle a brání tak průniku spermiím. Hormonální
antikoncepci lze užívat ve formě tablet, injekčně, v IUD, podkožním implantátem či
kožní náplastí. Metoda je jednou z nejspolehlivějších, upravuje nepravidelnosti
menstruačního cyklu, brání hypermenorhoe, snižuje výskyt menstruačních obtíží
a působí příznivě na některá kožní onemocnění jako je například akné. Hormonální
antikoncepce je dostupná pouze na lékařský předpis, je nutné docházet na pravidelné
kontroly a je dražší, než jiné druhy antikoncepčních metod. Pro správný účinek této
metody je důležité pravidelné užívání. Pokud žena zapomene a vzpomene si do 12
hodin, lze tabletu užít a účinek bude uchován. Při opoždění delším než 12 hodin, je
třeba se chránit ještě jiným druhem antikoncepce.
17
• Ženská sterilizace: jedná se o výkon, který zabraňuje otěhotnění. Spočívá
v chirurgickém přerušení vejcovodů pomocí speciálních okluzí, působením tepla či
podvázáním. Tato metoda je velice spolehlivá ale nevratná. Žádost
o sterilizaci schvaluje komise (5).
1.5.2 Mužské antikoncepční metody
• Přerušovaný pohlavní styk: touto metodou rozumíme ukončení soulože těsně před
ejakulací. Muž před ejakulací ukončí soulož a ejakuluje mimo pochvu. Tím se
zabraňuje vniku spermií do rodidel ženy. Metoda je sice bez zdravotních rizik, ale
vyžaduje naprostou sebekontrolu muže, spolupráci partnerky a procento selhání je
vysoké.
• Prezervativ: jedná se o bariérovou metodu. Brání vniknutí spermií do ženského
pohlavního ústrojí. Některé prezervativy obsahují spermicidy, které spermie
poškozují. Dalším pozitivem je i ochrana před sexuálně přenosnými chorobami.
• Mužská sterilizace: metoda se provádí chirurgicky přerušením chámovodů. Účinnost
této metody je 100%, ale je to metoda nevratná (5).
18
2 Co je prekoncepční péče?
V České republice plánuje těhotenství čím dál více žen a to zejména proto, že věk rodičů
zakládajících rodinu se zvyšuje. Toto tvrzení však neplatí pro všechny budoucí matky, jak
jsem zjistila vlastním výzkumem. Plánovat těhotenství a připravit se na příchod dítěte je nejen
zodpovědné, ale má bezesporu i spousty výhod. Příprava by měla začít přibližně 3 měsíce
před početím. Zajistí tak optimální zdravotní stav ženy pro správný vývoj plodu. Pokud trpí
budoucí matka chronickým onemocněním měla by se poradit včas se svým lékařem ohledně
léčby a kompenzace nemoci jako je diabetes mellitus, thyreopatie, obezita atd. Dále se péče
zabývá i životním stylem před těhotenstvím. Je důležité zaměřit se nejen na způsob
stravování, kdy je nezbytné zajistit dostatečný přísun vlákniny, minerálních látek a vitamínů,
zejména kyseliny listové, která je důležitá pro pozdější vývoj plodu, ale také na pohybovou
aktivitu. Svou roli zde hraje i sociální situace dvojice plánující početí (1).
2.1 Plánované těhotenství
Plánované těhotenství začíná uvažováním partnerského páru nad vlastní
socioekonomickou stránkou, zda jejich zdravotní stav umožňuje zplodit zdravé dítě a zda jsou
po psychické stránce připraveni na jeho výchovu. Pro zdravý vývoj dítěte by se plánování
nemělo nechat náhodě.
Ideálním věkem pro první těhotenství je 21-26 let, a to nejen z hlediska genetického, ale
i biologického. Se zvyšujícím se věkem stoupá riziko komplikací v těhotenství, ale především
klesá pravděpodobnost otěhotnění. Avšak trendem dnešní doby je těhotenství odsouvat a na
vrcholu porodnosti jsou zejména ženy starší. Nespornou výhodou tohoto trendu je lepší
vyzrálost a připravenost žen na příchod dítěte. Nevýhodou ale zůstává, že vyšší věk rodičů
s sebou přináší i riziko vrozených vývojových vad dítěte. Pokud se v rodině jednoho
z partnerů vyskytuje vrozená vada, doporučuje se ještě před početím podstoupit genetické
vyšetření, které vyhodnotí riziko vzniku vady u dítěte (4).
Genetické vyšetření se dále doporučuje:
• ženám starším 35 let
• při opakovaných potratech
• při vrozené vadě prvorozeného dítěte
19
• při pokrevní příbuznosti partnerů
• po prodělání infekční choroby na počátku těhotenství
• při podezření na vedlejší účinky léků (5).
Popularizace pohybu a zdravé výživy způsobila, že velké procento populace se zamyslelo
nad svým životním stylem. Touha po zdraví a štíhlé postavě postihla zejména ženy, což do
jisté míry eliminuje zdravotní rizika před početím. Díky masivnímu přílivu informací ze
strany médií se zlepšilo zdraví populace i z hlediska prevence, což je určitě obrovským
pozitivem. Pokud si žena není zcela jistá svým zdravotním stavem, měla by možnost početí
konzultovat s lékařem (1).
2.1.1 Úprava hmotnosti
Úprava tělesné hmotnosti je dobrým startem, jak předejít eventuálním komplikacím
v těhotenství. Pokud žena trpí nadváhou, měla by svou váhu zredukovat. Nejúčinnější je
vynechání sacharózy, prostého cukru, který najdeme v různých „neřestech“ našeho jídelníčku
jako je mléčná čokoláda, zmrzliny, oplatky a spousty dalších dobrot nezapadajících do
správné výživy. Velkým přínosem je zařazení ovoce a zeleniny, především v syrové podobě.
Změna jídelníčku by však neměla být dočasná. Taková dieta sice docílí rychlého úbytku
hmotnosti, ale po návratu k běžnému stravování, tedy ne úplně zdravému, nastane tzv. jo-jo
efekt. Tedy přírůstek hmotnosti podstatně větší, než byla váha výchozí. Změnu ve stravování
bychom měli brát jako změnu životního stylu a držet se ho po zbytek života. Bránit obezitě
má bezesporu spoustu výhod, nejen po čas reprodukčního období, kdy dochází k problémům
s početím a v těhotenství, ale i při porodu a bohužel i po porodu (1).
2.1.2 Výživa před těhotenstvím
Budoucí maminka ovlivňuje zdraví svého dítěte už před početím. Proto správná výživa
před těhotenstvím je velice důležitá pro správný vývoj plodu. Velmi důležitým začátkem pro
kvalitní životosprávu a její efekt je stav vnitřního prostředí organismu ženy. Účinným
způsobem, jak dosáhnout žádoucího stavu je detoxikace zažívacího traktu. Ta podporuje
významně stav imunitního systému, který je během celého těhotenství velice důležitý.
Zejména v prvním trimestru, kdy je plod k různým druhům infekcí velmi citlivý. Zvýšit
množství lactobacilů v zažívacím traktu lze konzumací jogurtů s probiotickou kulturou či ve
formě tablet.
20
Nezbytnou součástí je pitný režim. Doporučuje se vypít až 2,5 litru tekutin za den.
Nejvhodnější je čistá, nesycená voda, slabé neslazené bylinné čaje a čerstvé zeleninové
a ovocné šťávy. Strava by měla být pravidelná, v přiměřeném množství a hlavně pestrá
s dostatkem bílkovin, vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Bílkoviny by neměly ve stravě
zastupovat jen maso a masové výrobky, ale i mléko a mléčné výrobky, luštěniny, celozrnné
obiloviny a oříšky. Avšak bílkoviny živočišné, tedy bílkoviny masa a mléka, obsahují vyšší
podíl esenciálních aminokyselin, které si tělo samo neumí vyrobit a jsou k životu nezbytně
nutné. Proto by měly být ve stravě ve větším zastoupení, než bílkoviny rostlinné. Další
nedílnou součástí výživy jsou i tolik obávané tuky, bez kterých by ale nedocházelo např. ke
vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích, tedy vitamínů A, D, E, K. Je ovšem potřeba si
uvědomit, že v některých potravinách, jsou tuky tzv. skryté, jako například v mase
a mléčných výrobcích. Na přípravu pokrmů nebo na mazání pečiva se doporučují tuky
rostlinné. Tím dosáhneme správného poměru nasycených a nenasycených mastných kyselin
ve stravě. Největší procento našeho jídelníčku zabírají sacharidy, které by měly být do těla
dodávány hlavně ve formě škrobů. To znamená konzumací brambor, rýže, těstovin a pečiva
a to zejména z mouky celozrnné. Škroby jsou zdravější, než cukry jednoduché (zejména
sacharóza). Energie se z nich uvolňuje pomaleji a obsahují méně kalorií. Nesmíme ale
opomenout ani důležitost vitamínů a minerálů. Vitamín C napomáhá obranyschopnosti
organismu před infekcemi, působí proti únavě a psychickému vyčerpání. Posiluje účinnost
clomifenu, látky, která stimuluje ovulaci. Vitamín C je také označován jako vitamín proti
neplodnosti. Posiluje činnost pohlavních orgánů, zlepšuje sexuální výkonnost, kvalitu vajíček
a funkci dělohy. Ženám, které plánují těhotenství se doporučuje zvýšená konzumace kyseliny
listové. Je nezbytná pro správný vývoj plodu. Dostatečný přísun snižuje výskyt vážných
vrozených vad, jako je rozštěp patra a páteře. Dobrým zdrojem je např. brokolice, kapusta,
špenát. Další nedílnou součástí je přísun železa, které je důležité pro krvetvorbu. Jeho
nedostatek snižuje možnost otěhotnění. Je nenahraditelné pro život plodu. Železo obsahují
živočišné potraviny jako je maso a vejce. Najdeme ho i v zelenině, ale jeho množství není tak
vysoké. Strava by neměla obsahovat konzervované potraviny, uzeniny, smažené pokrmy, bílé
pečivo, cukr, příliš dráždivá koření a alkohol (2, 11).
2.1.3 Tělesný pohyb
Přiměřený tělesný pohyb je součástí správného životního stylu. Pokud žena cvičí i před
početím, neměla by v těhotenství přestávat. Výjimkou jsou pouze sporty, kdy hrozí úder do
břicha, pád či jiné ohrožení plodu. Tyto sporty lze nahradit plaváním, turistikou nebo denními
21
procházkami. Pohyb v těhotenství připravuje tělo na zátěž. Dobrou kondici a pevnější svaly
ocení ženy zejména na konci těhotenství, kdy je na tělo kladena větší hmotnostní zátěž, nejen
nošením tří kilového plodu, ale zejména během porodu, kdy je potřeba hodně síly (1).
2.1.4 Kouření
Tomuto zlozvyku by se žena měla vyhýbat už před otěhotněním, protože
o těhotenství se dozví až za 4 nebo 5 týdnů od oplodnění. Zárodek v tomto počátečním období
bývá nejzranitelnější. Škodlivé látky pronikají do těla těhotné, omezují přenos kyslíku a tím
nepříznivě ovlivňují vývoj plodu. Kuřačkám se až dvakrát častěji rodí děti s nízkou porodní
váhou, dochází u nich ke zvýšenému riziku samovolného potratu nebo předčasného porodu.
Ani porodem však děti těchto žen nemají vyhráno, protože u nich může dojít k syndromu
náhlého úmrtí v novorozeneckém období (1).
2.1.5 Alkohol, káva
Občasné požití malého množství alkoholu jistě nikomu neublíží, ovšem v těhotenství se
ani pití malých dávek nedoporučuje. U dětí alkoholiček dochází nejen k abstinenčním
příznakům po porodu, ale také se daleko hůře vyvíjejí. Poškození plodu alkoholem
v těhotenství může mít za následek i jeho mentální retardaci.
Pití kávy, ať už černé či s mlékem, je poměrně rozšířeným zvykem. Pokud žena během
těhotenství ztrácí chuť na kávu, nemá smysl se do jejího pití nutit. Stejně tak by neměla kávu
pít tehdy, pokud trpí hypertenzí, pálením žáhy či narušeným spánkem. Pokud ničím takovým
netrpí, není nutné pití kávy vynechávat. Pokud pije kávu v přiměřeném množství, tedy jeden
nebo dva šálky za den, nemá smysl ji nutit zcela abstinovat. Vliv kofeinu na zvýšené riziko
vrozených vývojových vad plodu nebyl dosud prokázán (1).
2.1.6 Léky
Pokud žena uvažuje o početí a užívá nezbytně nutné léky dlouhodobě (inzulín), je
důležité, aby se nejprve poradila s lékařem, který jí léky předepsal, zda je jejich užívání
možné i v těhotenství. Ten by měl poradit, zda má v užívání léku pokračovat nebo zda je
nutné ho pozměnit. Je-li žena zdravá, neměla by léky zbytečně užívat. Měla by se vyvarovat
zejména drogám nejen před otěhotněním, ale zejména v těhotenství. Podávání vitamínových
komplexů před otěhotněním má jistě svá pozitiva, ale žena by neměla zapomínat na dodávku
22
vitamínů a minerálních látek prostřednictvím čerstvého ovoce a zeleniny. Nicméně platí
pravidlo, že pokud se žena chystá otěhotnět, měla by se před užíváním jakéhokoliv léku
poradit s odborníkem. Chrání tím nejen sebe, ale i své nenarozené dítě, které je nejcitlivější
mezi 17. dnem a 13. týdnem těhotenství, kdy dochází k vývoji orgánů a hrozí tak nejvyšší
riziko vzniku malformací (1).
23
3 Zdravotní stav
V současné době je těhotenství a porod i u žen, kterým to v minulosti bylo zakazováno.
Epilepsie, diabetes mellitus, psychiatrické onemocnění nebo srdeční vady byly příčinou
bezdětnosti. V dnešní době je možné pod dohledem odborníka i takto nemocnou ženu dovést
až k porodu, minimalizovat vrozené vývojové vady plodu kompenzací choroby a snížit
morbiditu i mortalitu ženy i plodu. Mezi nejčastější onemocnění se kterými se setkáváme
v těhotenství jsou diabetes mellitus a hypertenze. Tato onemocnění je naprosto nezbytné
kompenzovat nejen před početím, ale i v průběhu celého těhotenství, kdy mají tendenci se
zhoršovat nebo ženu dokonce ohrozit na životě (4).
3.1 Diabetes mellitus
Do roku 1922 bylo zcela běžné úmrtí mladých dívek s diabetem před dosažením fertilního
věku. Po roce 1922 nastala pro diabetiky revoluce nástupem inzulínu do léčby. Léčba
inzulínem představovala naději na úspěšné těhotenství a porod. V USA profesorka Priscilla
White velmi brzy pochopila, že je nesmírně důležitá dobrá kompenzace diabetu v průběhu
těhotenství. Dovedla tak řadu pacientek k porodu. Na konci 30. let 20. století byla diabetička
schopna porodit, ale často měla v průběhu těhotenství komplikace, které souvisely s rozvojem
pozdních komplikací diabetu. Dalším neuspokojivým perinatologickým výsledkem byl
několikanásobně vyšší výskyt vrozených vývojových vad u dětí těchto žen. Tento fakt byl dán
nejen nedostatečnou znalostí tohoto onemocnění, ale i nedostatečnou léčbou. V posledních 20
letech se perinatologické výsledky těhotných s diabetem podstatně změnily. Bylo to
způsobeno nejen prohloubením znalostí, kdy byly podrobně popsány všechny typy diabetu,
ale i zlepšením technologie výroby inzulínu, inzulínových analog a dalších nezbytně nutných
pomůcek pro diabetiky, které pomáhají kontrolovat onemocnění a udržovat optimální
metabolickou kompenzaci ( glukometry, insulinová pera a pumpy a jiné).
Velice důležitou roli hraje v prekoncepční péči informovanost pacientky s diabetem
1.typu v oblasti možných rizik či komplikací v těhotenství. Tyto informace jsou součástí
edukačních materiálů pro diabetiky, v nichž se klade důraz na plánované těhotenství. Ženě je
potřeba vysvětlit důležitost plánovaného těhotenství, podat jí informace o způsobech
antikoncepce, metabolické kontrole v době koncepce, časné diagnózy gravidity a o včasném
zahájení péče v těhotenství. Je nutné vysvětlit, aby docházela na plánované návštěvy do
24
prenatální ambulance. Je potřeba jí poučit o možném riziku nejen u ní, ale i u dítěte,
o porodnických komplikacích, o nebezpečí konzumace alkoholu, cigaret, drog a některých
léků. Kromě podání potřebných informací je nedílnou součástí prekoncepční péče také znalost
současného zdravotního stavu pacientky, především aktuálního metabolického stavu, což
znamená kontrolování glykemických profilů, vyšetření eventuálních diabetických komplikací,
kdy se zjišťuje krevní tlak, vyšetření oftalmologické, vyšetření renálních funkcí, chemické
a bakteriologické vyšetření moči, vyšetření krevního obrazu. Do komplexu nezbytných
vyšetření před graviditou patří i vyšetření štítné žlázy a samozřejmě vyšetření gynekologické.
„U plánovaného těhotenství, kdy je diabetes nekomplikovaný s dobrou metabolickou
kompenzací v průběhu celé gravidity má pacientka až 95 % šanci na porod zdravého dítěte“.
Součástí prekoncepční péče je i podávání kyseliny listové jako preventivního opatření ke
snížení rizika vzniku vrozených vývojových vad plodu, Těhotenství je kontraindikováno při
postižení velkých cév, cév koronárních, cév dolních končetin a nedoporučuje se ani při
mikroangiopatických komplikacích ( např.: při neošetřené proliferativní retinopatii nebo při
neuropatiích) (6).
3.2 Hypertenze
Hypertenze je definovaná zvýšením krevního tlaku na 140/90 mmHg. Zvláště nepříznivou
prognózu pro matku i plod má tlak vyšší než 160/110 mmHg s proteinurií. Hodnoty krevního
tlaku, odpovídající hypertenzi, musí být potvrzeny při dvou různých příležitostech. Je však
velice důležité určit, zda se jedná o hypertenzi, která předcházela těhotenství (preexistující
chronická hypertenze) nebo zda jde o stav specifický pro těhotenství (gestační transitorní
hypertenze).
Preexistující arteriální hypertenze je diagnostikovaná před těhotenstvím. Není zcela znám
původ vzniku hypertenze. Svou roli zde určitě hraje genetická predispozice. Také může být
způsobena obezitou, onemocněními ledvin, velkých cév, štítné žlázy, nadledvin a hypofýzy.
Příčinou ale může být i zúžená aorta nebo neurologické nemocnění.
Gestační arteriální hypertenzi způsobuje poškození endotelu, patrně hormonálními vlivy.
Tlak těhotných je závislý na poloze, kterou zaujímají během měření. Tlak měřený na
a. brachialis je nejvyšší, když žena vzpřímeně sedí, naopak nejnižší hodnoty jsou tehdy,
pokud žena leží na boku, kdy je zvětšenou dělohou nejméně komprimována dolní dutá žíla.
25
Předpokládá se, že patofyziologickým podkladem hypertenze jsou vazospazmy.
Hypertenze je jednou z příčin mateřské a fetální morbidity a mortality v civilizovaných
zemích. Může způsobovat závažné komplikace, například abrubci placenty, cévní mozkovou
příhodu, orgánové selhání a diseminovanou intravaskulární koagulopatii apod. Plod je
ohrožen intrauterinní růstovou retardací, nezralostí nebo dokonce smrtí.
Proto je velice důležité před otěhotněním ženu s preexistující hypertenzí včas a správně
kompenzovat a předejít tak vzniku komplikací během těhotenství. Léčba je závislá na
hodnotách krevního tlaku a přítomnosti rizikových faktorů. Redukce hmotnosti u obézních
žen má vliv na snížení krevního tlaku. Dále je nezbytná restrikce soli v dietě a farmakologická
kompenzace. Ženám s preexistující hypertenzí je doporučováno pokračovat v jejich stávající
medikaci s výjimkou inhibitorů ACE a AT blokátorů. Doporučuje se podávat alfa a betablokátory,
blokátory Ca kanálů a centrální alfa-agonisty.
U žen, které mají hypertenzi během prvního těhotenství, lze počítat se zvýšeným rizikem
jejího návratu i v těhotenstvích dalších. Ženy, které se setkaly s hypertenzí nebo
s preeklampsií mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a cévní mozkové
příhody v pozdějším věku. Mají také vyšší morbiditu a mortalitu na ischemickou chorobu
srdeční. Je tedy důležité, aby ženy s gestační hypertenzí měly měřen tlak v ročních intervalech
a ženy s preexistující hypertenzí byly pravidelně sledovány a dodržovaly předepsané
medikamenty (8).
26
EMPIRICKÁ ČÁST
27
4 Úvod do analyticko-empirického šetření
V empirické části jsem se rozhodla využít anonymní dotazníkovou metodu. Dotazník
vlastní konstrukce obsahoval 15 otázek, 5 otázek uzavřených, 4 polouzavřené a 6 otevřených
pro volné vyjádření respondentek. Bylo možné označit více odpovědí najednou. Bylo rozdáno
100 dotazníků se 100% návratností.
Dotazníky jsem rozdávala v prenatální ambulanci a na oddělení rizikového těhotenství
Gynekologicko – porodnické kliniky 1. lékařské fakulty KU a VFN v Praze. Výzkumný
vzorek tvořilo 100 náhodně vybraných těhotných žen. Časový plán výzkumu byl stanoven na
měsíc leden až únor roku 2009.
Před realizací vlastního výzkumu jsem použila předvýzkum pro případné vyloučení špatně
položených otázek a pro lepší stanovení svých hypotézy. Předvýzkumu se zúčastnilo 20
těhotných žen z prenatální poradny v prenatální ambulanci a na oddělení rizikového
těhotenství Gynekologicko – porodnické kliniky 1. lékařské fakulty KU v Praze a VFN v
Praze. Dotazníků bylo rozdáno 20. Návratnost byla 100 %. Z předvýzkumu vyplynulo, že 95
% žen své těhotenství plánovalo, z toho 80 % se věnovalo přípravě na těhotenství a 75 %
zapojilo do příprav na těhotenství svého partnera. Na základě těchto výsledků jsem
v dotazníku vyřadila jednu otázku, na kterou ženy neuměly odpovědět. Úplně jsem vyměnila
hypotézu H4, která byla špatně položená a nahradila ji jinou.
28
4.1 Cíl práce a hypotézy
Cíl analyticko-výzkumného šetření: cílem bylo zjistit úroveň znalostí a informovanost žen ve
věku od 20 do 40 let různé parity, v oblasti reprodukčního zdraví a prekoncepční péče.
H1 – Domnívám se, že 70 % prvorodiček ve věku nad 25 let preferuje prekoncepční péči.
H2 – Domnívám se, že nejčastější volbou žen v prekoncepční péči je užívání vitamínů
a úprava hmotnosti, které převažují nad způsoby ostatními.
H3 – Domnívám se, že ženy trpící chronickým onemocněním - diabetes mellitus či
hypertenze - se věnují prekoncepční péči více, než ženy zdravé.
H4 – Domnívám se, že ženy pod 25 let těhotenství neplánují, na rozdíl od žen starších.
29
4.2 Výsledky výzkumu
Otázka číslo 1
Je Vaše těhotenství plánované?
Tabulka k otázce č. 1
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
ano 79 79 %
ne 21 21 %
CELKEM 100 100%
79%
21%
ano
ne
Graf k tabulce č. 1
Na otázku číslo 1 odpovídalo 100 žen. Otázka je uzavřená. Graf znázorňuje, že 79%
dotázaných své těhotenství plánovalo.
30
Otázka číslo 2
Věnovala jste se jakýmkoliv způsobem přípravě na těhotenství (prekoncepční péči)?
Tabulka k otázce č. 2
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
ano 73 73 %
ne 27 27 %
CELKEM 100 100%
73%
27%
ano
ne
Graf k tabulce č. 2
Na otázku číslo 2 odpovídalo 100 žen. Z toho 73% žen se aktivně připravovalo na
těhotenství a 27% nepřipravovalo.
31
Otázka číslo 3
Uveďte, jakým způsobem jste se připravovala?
Tabulka k otázce č. 3
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
užívání vitamínů 52 71,23 %
úprava hmotnosti 8 10,96 %
změna životního stylu 17 23,29 %
užití přírodních zdrojů 8 10,96 %
Omezení, vyloučení
návyk. látky
24 32,88 %
jiné 13 17,81 %
CELKEM 122 167,13 %
Graf k tabulce č. 3
Na otázku odpovídalo 73 žen, které odpověděli v předchozí otázce kladně. Tato otázka
byla polouzavřená. Bylo možné zaškrtnout i více odpovědí najednou. Celkový počet odpovědí
tedy činí 122, protože 49 respondentek využilo této možnosti.
71,23% užívalo vitamíny, 10,96 % upravilo svoji hmotnost, 23,29 % změnilo svůj životní
styl, 10,96 % užívalo přírodní zdroje, 32,88 % z nich omezilo či vyloučilo návykové látky,
17,81 % z nich odpovědělo jinak.
71,23%
10,96%10,96%
23,29%
32,88%
17,81%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00% vitamíny
úprava hmotnosti
změna životního
stylu
užití přírodních
zdrojů
omezení, vyloučení
návyk.látky
jiné
32
Otázka číslo 4
Proč jste volila právě tuto odpověď/ odpovědi?
Tabulka k otázce č. 4
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
pro zdraví své i dítěte 18 24,66 %
na doporučení lékaře 15 20,55 %
zvýšení úspěšnosti
počít
12 16,44 %
pro zdraví dítěte 10 13,70 %
prevence VVV 8 10,96 %
prevence komplikací v
těhotenství
6 8,22 %
ostatní odpovědi 4 5,48 %
Celkový počet
respondentek
73 100 %
24,66%
20,55%
16,44%
13,70%
10,96%
8,22%
5,48%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00% pro zdraví své i dítěte
na doporučení lékaře
zvýšení úspěšnosti
počít
pro zdraví dítěte
prevence VVV
prevence komplikací v
těhotenství
ostatní odpovědi
Graf k tabulce č. 4
Na otázku odpovídalo 73 žen. Tato otázka byla otevřená. Do grafu jsem zaznamenala
nejčastější odpovědi. 24,66 % zvolilo tento způsob pro své zdraví a pro zdraví dítěte. 20,55 %
odpovědělo, že tento způsob jim doporučil lékař. 16,44 % chtělo zvýšit možnost početí.
33
13,7 % tyto metody zvolilo pro zdraví dítěte. 10,96 % chtělo těmito prostředky zabránit
vrozeným vývojovým vadám dítěte. 8,22 % chtělo takto předejít problémům v těhotenství.
5,48 % žen zvolilo jinou odpověď.
34
Otázka číslo 5
Odkud jste čerpala tyto informace?
Tabulka k otázce č. 5
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
rada gynekologa 30 41,10 %
literatura, odborné
příručky
24 32,88 %
internet 15 20,55 %
internetová diskuze 12 16,44 %
rada kamarádky 9 12,33 %
ostatní odpovědi 7 9,59 %
CELKEM 97 132,89 %
41,09%
32,88%
20,55%
16,44%
12,33%
9,59%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
45,00% rada gynekologa
literatura, odborné
příručky
internet
internetová diskuze
rada kamarádky
ostatní odpovědi
Graf k tabulce č. 5
Na otázku odpovídalo 73 žen. Tato otázka byla otevřená, proto součet odpovědí nedává
100%. 24 žen zvolilo více odpovědí najednou. 41,10 % se poradilo se svým gynekologem.
32,88 % čerpalo z odborné literatury a příruček. 20,55 % čerpalo z internetu. 16,44% se radilo
na internetových diskuzích. 12,33 % požádalo o radu své kamarádky. 5,48 % se řídilo svým
instinktem. 4,11 % mělo znalosti ze školy. 2,74 % bylo opatření doporučeno jiným lékařem.
35
Otázka číslo 6
Zapojila jste do prekoncepční péče i partnera?
Tabulka k otázce č. 6
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
ano 29 39,73 %
ne 44 60,27 %
CELKEM 73 100 %
39,73%
60,27%
ano
ne
Graf k tabulce č. 6
Na otázku odpovídalo 73 žen. 60,27 % z dotázaných nezapojovalo své partnery . 39,73 %
ano.
36
Otázka číslo 7
Jakým způsobem se Váš partner zapojil do prekoncepční péče?
Tabulka k otázce č. 7
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
užívání vitamínů 11 37,93 %
změna stravování 9 31,03 %
vyloučení návykové látky 7 24,14 %
čtení odborné literatury 3 10,34 %
více pohybu - hubnutí 2 6,90 %
CELKEM 32 110,34 %
37,93%
31,03%
24,14%
10,34%
6,90%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
užívání vitamínů
změna stravování
vyloučení návykové
látky
čtení odborné
literatury
více pohybu-hubnutí
Graf k tabulce č. 7
Na otázku odpovídalo 29 žen. Otázka byla otevřená. 3 ženy zvolily více odpovědí
najednou. Proto celkový součet nedává 100%. 37,93 % žen uvedlo, že jejich partner užíval
vitamíny, minerální látky a stopové prvky. 31,03 % odpovědělo, že změnil své stravování.
24,14 % napsalo, že omezil nebo zcela vyloučil návykové látky (kofein, tabák, alkohol…).
10,34 % uvedlo, že partner se zapojil čtením odborné literatury. 6,90% odpovědělo, že partner
chtěl zhubnout a začal se více věnovat pohybu.
37
Otázka číslo 8
Trpíte nějakým z níže uvedených chronických onemocnění (diabetes mellitus, hypertenze)?
Tabulka k otázce č. 8
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
netrpím onemocněním 71 71 %
trpím jiným
onemocněním
21 21 %
hypertenze 6 6 %
diabetes mellitus 2 2 %
CELKEM 100 100%
71,00%
21,00%
8,00% 6,00%
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
netrpím
onemocněním
trpím jiným
onemocněním
diabetes mellitus
hypertenze
Graf k tabulce č. 8
Odpovědělo 100 žen. Otázka byla polouzavřená. 71% uvedlo, že netrpí žádným
z chronických onemocnění, 21% trpí jiným onemocněním, než je diabetes mellitus
a hypertenze, 6 % trpí hypertenzí a 2% diabetem mellitem 1. typu.
38
Otázka číslo 9
Jak dlouho přibližně trvala Vaše příprava na těhotenství?
Tabulka k otázce č. 9
Odpovědi Počet odpovědí Výsledky v %
3 měsíce 26 35,62 %
6 měsíců 15 20,55 %
rok 9 12,33 %
2 roky 6 8,22 %
jiné 17 23,29 %
CELKEM 73 100 %
35,62%
20,55%
12,33%
8,22%
23,29%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
3 měsíce
6 měsíců
rok
2 roky
jiné
Graf k tabulce č. 9
Odpovědělo 73 žen. Otázka byla otevřená. 35,62 % se věnovalo přípravě 3 měsíce. 20,55
% 6 měsíců. 12,33 % rok. 8,22 % 2 roky. 23,29 % odpovědělo jinak.
39
Otázka číslo 10
Věnovala jste se sledování plodných a neplodných dní? Pokud ano, jak?
Tabulka k otázce č. 10
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
ano 39 39 %
ne 61 61 %
CELKEM 100 100
39%
61%
ano
ne
Graf k tabulce č. 10
Tabulka k otázce č. 10 - a
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
Měření bazální teploty 15 38,46 %
Výpočet dle menstruace 11 28,21 %
Ovulační testy 8 20,51 %
Hlenová metoda 5 12,82 %
CELKEM 39 100 %
40
38,46%
28,21%
20,51%
12,82%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
45,00%
měření bazální
teploty
výpočet dle
menstruace
ovulační testy
hlenová metoda
Graf k tabulce č. 10 a
Odpovědělo 100 žen. 39 % se věnovalo sledování plodných a neplodných období, 61 %
ne.
Z 39 žen, které odpověděly kladně, využívalo měření bazální teploty 38,46 %. 28,21 %
vypočítávalo svá plodná období dle menstruace, 20,51 % využívalo ovulační testy, 12,82 % se
spolehlo na hlenovou metodu.
41
Otázka číslo 11
Domníváte se, že je k dispozici dostatek informací z oblasti prekoncepční péče
a reprodukčního zdraví?
Tabulka k otázce č. 11
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
ano 27 36,99 %
nevím 17 23,29 %
ne 27 36,99 %
je to lepší 2 2,74 %
CELKEM 73 100%
36,99%
23,29%
36,99%
2,74%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
ano
nevím
ne
je to lepší
Graf k tabulce č. 11
Na tuto otevřenou otázku odpovídalo 73 žen, 36,99 % se domnívá, že ano, 23,28 % neví.
36,99 % je přesvědčeno, že není dostatek informací. 2,74 % se domnívá, že přísun informací
se začíná zlepšovat.
42
Otázka číslo 12
Jak jste se chránila před nechtěným těhotenstvím?
Tabulka k otázce č. 12
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
Hormonální antikoncepce 60 60 %
Nehormonální metody 34 34 %
Bez ochrany 5 5 %
Nitroděložní tělísko 1 1 %
CELKEM 100 100 %
60%
34%
5%
1%
hormonální antikoncepce
nehormonální metody
bez ochrany
nitroděložní tělísko
Graf k tabulce č. 12
Na otázku odpovídalo 100 žen. 60 % se chránilo hormonální antikoncepcí, 34 % dalo
přednost nehormonálním metodám. 5% se nechránilo a 1 % zvolilo nitroděložní tělísko.
43
Otázka číslo 13
Po jak, (přibližně), dlouhé době při nechráněném styku se Vám podařilo otěhotnět?
Tabulka k otázce č. 13
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
ihned 30 30 %
3 měsíce 24 24 %
6 měsíců 12 12 %
9 měsíců 14 14 %
rok 9 9 %
déle než rok 11 11 %
CELKEM 100 100 %
30,00%
24,00%12,00%
14,00%
9,00%
11,00% ihned
3 měsíce
6 měsíců
9 měsíců
rok
déle než rok
Graf k tabulce č. 13
Odpovědělo 100 žen. 30 % při nechráněném styku otěhotnělo ihned, 24 % po 3 měsících,
12% po 6 měsících, 14% otěhotnělo po 9 měsících, 9% za rok a 11 % po déle než roce.
44
Otázka číslo 14
Kolikrát jste rodila?
Tabulka k otázce č. 14
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
primipary 63 63 %
sekundipary 26 26 %
tercipary 8 8 %
multipary 3 3 %
CELKEM 100 100 %
63%
26%
8%
3%
primipary
sekundipary
tercipary
multipary
Graf k tabulce č. 14
Ze 100 žen 63% ještě nerodilo. 26% již jednou rodilo. 8 % rodilo dvakrát a 3% vícekrát.
45
Otázka číslo 15
Kolik je Vám let?
Tabulka k otázce č. 15
Odpovědi Počet odpovědí Výsledek v %
pod 25 let 8 8 %
26 – 30 let 50 50 %
31 – 35 let 23 23 %
nad 35 let 19 19 %
CELKEM 100 100 %
8%
50%
23%
19%
pod 25 let
26 - 30 let
31 - 35 let
nad 35 let
Graf k tabulce č. 15
Ze 100 žen bylo 50% ve věku mezi 26-30 lety, 23% ve věku mezi 31-35 lety, 19 % bylo
ve věku nad 35 let a 8 % ve věku pod 25 let.
46
5 Shrnutí
Výzkum byl zpracován pomocí dotazníku vlastní konstrukce s 15 otázkami. Bylo
dotázáno 100 náhodně vybraných těhotných žen různého věku v prenatální ambulanci a na
oddělení rizikového těhotenství Gynekologicko – porodnické kliniky 1. lékařské fakulty KU
v Praze a VFN v Praze.
Výzkum potvrdil 3 ze 4 stanovených hypotéz.
H1 – „Domnívám se, že 70 % prvorodiček ve věku nad 25 let preferuje prekoncepční
péči“.
Odpověď na tuto hypotézu jsem zjišťovala pomocí otázek č. 2, 14 a 15. 73 % žen se věnovalo
prekoncepční péči. Prvorodiček bylo celkem 63, 58 z nich se věnovalo prekoncepční péči
a bylo ve věku nad 25 let. Z výzkumu vyplynulo, že 79,45 % prvorodiček nad 25 let preferuje
prekoncepční péči. Hypotéza se potvrdila.
H2 – „Domnívám se, že nejčastější volbou žen v prekoncepční péči je užívání vitamínů
a vyloučení návykových látek, které převažují nad způsoby ostatními“.
Tuto hypotézu měla potvrdit otázka č. 3. Zjistila jsem, že 71,23 % užívalo vitamíny
a 32,88 % omezilo či vyloučilo alkohol, cigarety a léky. Ostatní odpovědi volily ženy v menší
míře. Hypotéza se potvrdila.
H3 – „Domnívám se, že ženy trpící chronickým onemocněním (diabetes mellitus,
hypertenze) se věnují prekoncepční péči častěji a více, než ženy zdravé“.
Hypotézu jsem se snažila potvrdit pomocí otázky č. 2, 8.
Z odpovědí vyplynulo, že ze 100 sledovaných žen trpí diabetem mellitem nebo hypertenzí
pouze 8%. Z těchto 8 žen se připravovalo na těhotenství 6, tedy 75 %. Ze zdravých žen se
prekoncepční péči věnovalo 78,87 %, tedy 56 žen ze 71. Hypotéza se tedy nepotvrdila. Je
ovšem nutné dodat, že dotazníky byly rozdány náhodně bez zaměření na tyto chronicky
nemocné, proto bylo žen s tímto onemocněním pouze 8 ze 100, tudíž je výsledek spíše
zkreslený.
H4 – „Domnívám se, že 65 % žen ve věku pod 25 let své těhotenství neplánuje“.
Hypotézu pomohly objasnit otázky č. 1 a 15. Těhotenství neplánovalo celkem 21% žen. Žen
pod 25 let bylo 8, z nich se nepřipravovalo 6, tedy 75 %. Tato hypotéza se potvrdila.
47
6 DISKUZE
Mikulandová (4) uvádí, že pro první těhotenství je z hlediska genetického
i biologického ideální věk ženy 20 až 25 let. S vyšším věkem klesá pravděpodobnost
otěhotnění.
Stejný názor má i Pařízek (5). Tvrdí, že věk mezi 20. a 25. rokem je optimální pro první
otěhotnění nejen z hlediska biologického, ale i genetického. Těhotenství žen starších 35 let
jsou spojena se zvýšeným rizikem těhotenských komplikací a možností vzniku vrozených
vývojových vad plodu.
Určitě zůstává faktem, že ženy mezi 20. a 25. rokem jsou biologicky a geneticky
připravené, ale z výzkumného vzorku mojí studie, který činil 100 žen, bylo v tomto věku
pouze 8 %. 92 % bylo ve věku nad 25 let. Věková hranice těhotenství se tedy posunula
směrem nahoru proti minulosti.
Pařízek (5) dále uvádí, že většina budoucích rodičů početí svého potomka plánuje.
A málokdo se vrhá do rodinného života stylem- „nějak bylo, nějak bude“. Partneři se na
příchod dítěte pečlivě připravují a k početí přistupují zodpovědněji. Dále uvádí, že partneři by
s přípravami měli začít přibližně 3 měsíce před plánovaným početím.
Mám výzkumem se potvrdilo tvrzení Pařízka. 79% žen ze 100 nenechává své těhotenství
náhodě a své těhotenství plánuje. 73% z nich se na těhotenství pečlivě připravuje, 35,62 % ze
73 žen se připravovalo 3 měsíce, což bylo největší procento ze všech odpovědí.
Pařízek (5) i Jarolímková a Peterka (2) ženám doporučují změnit životní styl. Doporučují
jíst vyváženou stravu bohatou na vitamíny a živiny. Jarolímková a Peterka (2) uvádí, že např.
kyselina listová podle některých zahraničních studií výrazně snižuje procento vrozených
vývojových vad, potratů i mrtvě narozených dětí. Doporučenou denní dávkou je 400 µg.
Dobré je na kyselinu listovou pamatovat minimálně 3 měsíce před početím. Dále tvrdí, že 60
% žen trpí nedostatkem kys. listové.
Můj výzkum toto tvrzení vyvrací. V současné době jsou ženy poučené nejen ze strany
lékařů, ale i médii, o vhodnosti užívání kys. listové a jiných vitamínů. Výzkum uvádí, že ze
48
73 dotázaných žen užívá vitamíny 71,23 %. Tento výsledek značí, že povědomí žen o užívání
vitamínů se podstatně zlepšilo oproti minulým letům.
Mikulandová (4), Pařízek (5) i Jarolímková a Peterka (2) shodně tvrdí, že ženy trpící
chronickou chorobou jako je např. diabetes mellitus či hypertenze by měly zavést tzv.
prekoncepční péči. U ne zcela zdravých žen hrozí ve větší míře spontánní potraty
a může docházet ke zhoršení jejich zdravotního stavu.
Ve výzkumném vzorku bylo ze 100 žen 8 %, které trpěly hypertenzí či diabetem mellitem.
Prekoncepční péči se věnovalo 75 %. To potvrzuje, že ženy s chronickým onemocněním vědí,
že je při jejich stavu prekoncepční péče důležitá. Bohužel ale ještě více než čtvrtina z nich
svůj stav bere na lehkou váhu, nechává své početí náhodě a ohrožuje tak nejen sebe, ale
i budoucího potomka.
49
ZÁVĚR
Čím dál větší procento žen přestává nechávat své těhotenství náhodě. Mnoho se jich
chrání před nechtěným těhotenstvím a neplánované těhotenství se tak stává méně častým.
Ženy své těhotenství nejen plánují, ale především se zodpovědně připravují na roli matky a to
v jakémkoliv věku. Dobře vědí, že svým jednáním chrání nejen své nenarozené dítě, ale
i sebe. Mnoho z nich své vize rozebírá v internetových diskuzích, radí si mezi sebou, což je
určitě jedna z výhod moderní, internetové doby. Většina z nich ale stále žádá o radu lékaře
nebo hledá odpovědi v odborné literatuře či speciálně zaměřených časopisech, kterých je na
trhu mnoho. Přesto se některým ženám stále zdá, že je těchto informací poměrně málo.
Pravděpodobně je to způsobeno neuspokojením z odpovědí na otázky týkajících se této
problematiky. Osobně se přidávám k těmto ženám také. Pokud na tuto věc hledím z hlediska
laického, mám dojem, že není příliš informací k této problematice pohromadě. Většina
příspěvků je informačně nedostatečná. Pokud se žena chce dozvědět něco konkrétnějšího,
rozhodně jí nebude stačit jedna kniha. Také z tohoto důvodu jsem si toto téma vybrala. Práce
by měla sloužit nejen budoucím matkám, ale i budoucím porodním asistentkám, které by
chtěly toto téma podrobněji prozkoumat a zasloužit se tak o rozkvět prekoncepční péče.
Touto prací jsem si chtěla potvrdit své domněnky, které jsem získala při práci s těhotnými
během studia. Postupně se vytrácí ženy zcela neinformované. Dokonce jsem se setkala při
hodinách praxe s tatínky, kteří mě zcela šokovali svými znalostmi v oblasti těhotenství.
Někdy mne přiváděli do úzkých a se studeným potem na čele jsem jim odpovídala na otázky,
nad kterými jsem v životě nepřemýšlela. Rozhodně je správné, že ženy své partnery
neoddělují od těhotenství a naopak je zapojují do příprav na těhotenství. Mužům už dávno
není téma těhotenství či porodu cizí. Touto prací jsem zjistila vše, co jsem chtěla a jsem
s jejími výsledky spokojená.
50
SEZNAM LITERATURY
1. CHMEL, Roman. Průvodce těhotenstvím. Praha : Grada, 2004. ISBN 80 - 247 - 0962 - 7.
2. JAROLÍMKOVÁ, Stanislava; PETERKA, Miroslav. Aby se narodilo zdravé. Praha :
Chvojkovo nakladatelství, 2003. ISBN 80 - 86183 - 42 – 4
3. MACKŮ, František; ČECH, Evžen. Gynekologie. Praha : Informatorium, 2002. ISBN 80 –
7333 – 001 – 6.
4. MIKULANDOVÁ, Magdaléna. Těhotenství a porod. Brno : Computer Press, 2004. ISBN
80 - 251 - 0205 - X.
5. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu. 2. vydání.Praha : Galén, 2005, 2006.
ISBN 80 – 7262 – 321 – 4.
6. PERUŠIČOVÁ, Jindra. Diabetes mellitus 1. typu. Semily : Geum, 2007. ISBN 978 – 80 –
86256 – 49 – 8.
7. ŠIPR, Květoslav; ŠIPROVÁ, Helena. Přirozené a spolehlivé plánované rodičovství.
Rosice : Gloria, 1995. ISBN 80 – 901834 – 0 – 9.
8. WIDIMSKÝ, Jiří a kol. Hypertenze. 3. rozš. a přeprac. vydání. Praha : Triton, 2008. ISBN
978 – 80 – 7387 – 077 – 5.
9. Reprodukční zdraví. České Budějovice : Jihočeská univerzita 2005. ISBN 80 – 7040 – 765
– 4.
10. Porodnictví. 2. přeprac. a doplněné vyd. Praha : Grada Publishing 2006. ISBN 80 – 247 –
1303 – 9.
11. Co dělat, abych otěhotněla. Časopis Betynka, 2008, roč. 9, č.6, s. 64-66.
51
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulka k otázce č. 1…………………………………………………..29
Tabulka k otázce č. 2…………………………………………………..30
Tabulka k otázce č. 3…………………………………………………..31
Tabulka k otázce č. 4…………………………………………………..32
Tabulka k otázce č. 5…………………………………………………..34
Tabulka k otázce č. 6…………………………………………………..35
Tabulka k otázce č. 7…………………………………………………..36
Tabulka k otázce č. 8…………………………………………………..37
Tabulka k otázce č. 9…………………………………………………..38
Tabulka k otázce č. 10…………………………………………………39
Tabulka k otázce č. 10 a……………………………………………….39
Tabulka k otázce č. 11…………………………………………………41
Tabulka k otázce č. 12………………………………………………....42
Tabulka k otázce č. 13…………………………………………………43
Tabulka k otázce č. 14…………………………………………………44
Tabulka k otázce č. 15…………………………………………………45
Grafy
Graf k tabulce č. 1……………………………………………………...29
Graf k tabulce č. 2……………………………………………………...30
Graf k tabulce č. 3……………………………………………………...31
Graf k tabulce č. 4……………………………………………………...32
Graf k tabulce č. 5……………………………………………………...34
Graf k tabulce č. 6……………………………………………………...35
Graf k tabulce č. 7……………………………………………………...36
Graf k tabulce č. 8……………………………………………………...37
Graf k tabulce č. 9……………………………………………………...38
Graf k tabulce č. 10…………………………………………………….39
Graf k tabulce č. 10 a ………………………………………………….40
Graf k tabulce č. 11…………………………………………………….41
52
Graf k tabulce č. 12…………………………………………………….42
Graf k tabulce č. 13…………………………………………………….43
Graf k tabulce č. 14…………………………………………………….44
Graf k tabulce č. 15…………………………………………………….45
53
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
apod. ………a podobně
atd. ………...a tak dále
FSH………..Folikulo-stimulační hormon
hCG………..lidský choriový gonadotropin
IUD………...nitroděložní tělísko
LH…………Luteinizační hormon
např. ……….na příklad
tzv………….takzvaný
VFN……….Všeobecná fakultní nemocnice
VVV……….vrozená vývojová vada
54
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1…………………………55
Obrázek 1…………………………..58
Obrázek 2…………………………..58
Obrázek 3…………………………..59
Obrázek 4…………………………..60
Obrázek 5…………………………..61
Obrázek 6…………………………..61
Obrázek 7…………………………..61
Obrázek 8…………………………..62
Obrázek 9…………………………..62
Obrázek 10…………………………63
Obrázek 11…………………………63
55
Příloha č. 1 VZOR DOTAZNÍKU
1. Je Vaše těhotenství plánované?
a) ano
b) ne
2. Věnovala jste se jakýmkoliv způsobem přípravě na těhotenství, prekoncepční péči?
a) ano
b) ne (pokud zvolíte tuto možnost, odpovězte už pouze na otázky číslo 8, 10, 12,
13, 14, 15)
3. Uveďte, jakým způsobem jste se připravovala?
a) užívání vitamínů (např. kyselina listová, vitamín C, vitamín E …)
b) úprava hmotnosti (ať už směrem dolů či nahoru)
c) změna životního stylu (ve smyslu změny stravování oproti předchozím
zvyklostem, pohybový režim, pravidelná detoxikace organismu apod.)
d) užití přírodních zdrojů (např. kontryhelový čaj)
e) omezení či vyloučení alkoholu, cigaret, léku (kromě léků nezbytných k životu)
f) jiné
4. Proč jste zvolila právě tuto odpověď/ odpovědi?
5. Odkud jste čerpala tyto informace? (např. odborné příručky a literatura, gynekolog,
internetové diskuze, od ostatních maminek atd.)
6. Zapojila jste do prekoncepční péče svého partnera?
56
a) ano
b) ne
7. Jakým způsobem jste partnera zapojila?
8. Trpíte nějakým níže uvedeným onemocněním?
a) diabetes mellitus
b) hypertenze
c) netrpím žádným onemocněním
d) jiné
9. Jak dlouho trvala Vaše příprava na těhotenství?
10. Věnovala jste se sledování plodných a neplodných období? Pokud ano, jak?
a) ano
b) ne
11. Domníváte se, že je k distribuci dostatek informací z oblasti prekoncepční péče?
12. Jak jste se chránila před nechtěným těhotenstvím?
57
a) hormonální antikoncepce
b) nitroděložní tělísko
c) nehormonální metody (např. kondom, přerušovaná soulož, pesar…)
d) jiné
13. Po jak (přibližně) dlouhé době se Vám podařilo otěhotnět?
14. Kolikrát jste rodila?
a) ještě jsem nerodila
b) jednou
c) dvakrát
d) vícekrát
14. Kolik je Vám let?
a) méně než 25 let
b) 26-30 let
c) 31-35
d) nad 36 let
58
Obrázek 1 - ženská pánev zepředu
Obrázek 2 – Vnitřní rodidla ženy
59
Obrázek 3 - Křivky bazálních teplot a) bifazická křivka (normální, ovulační cyklus)
b)monofazická křivka (anovulační cyklus) c) křivka po otěhotnění
60
Obrázek 4 – Schéma menstruačního cyklu
61
Obrázek 5 – Hormonální antikoncepce
Obrázek 6 – Nitroděložní tělísko
Obrázek 7 – Kondom
62
Obrázek 8 - Sterilizace ženy
Obrázek 9 – Sterilizace muže
63
Obrázek 10 – Pyramida výživových hodnot
Obrázek 11 – Cviky pro zpevnění postavy