OŠETŘOVATELSKY PROCES U GERIATRICKÉHO PACIENTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Attlová Vysoká škola zdravotnická o.p.s, Praha 5 Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Pohlová Stupeň klasifikace: Bakalář Studijní obor: Všeobecná sestra Datum odevzdání práce: 2009-03-31 Datum obhajoby: Praha 2009 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma „Ošetřovatelská péče u geriatrického pacienta" vypracovala samostatně a použité prameny jsem uvedla podle autorského záznamu použité literatury a zdrojů informací. Dále souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých informací Vysoké školy zdravotnické o.p.s., Duškova 7, Praha 5, 15000. Praha 31.3.2009 Attlová Lucie Abstrakt ATTLOVÁ, Lucie. Ošetřovatelský proces u geriatrického pacienta. Praha, 2009. Bakalářská práce. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Bakalář v oboru všeobecná sestra. Školitel: Mgr. Zuzana Pohlová Bakalářská práce „Ošetřovatelský proces u geriatrického pacienta" je zaměřena na hledání zdravotních problémů a odlišností starých lidí, jejich sociální postavení a systému péče, který je těmto lidem poskytován. V práci se snažím upozornit na specifika geriatrického pacienta. Ukázat ho s jeho problémy a starostmi, ale zároveň upozornit na to, že geriatrický pacient je stále člověk, který o sobě může rozhodovat a je třeba tak s ním jednat. Pro naplnění cíle práce jsem jí rozdělila do tří základních částí. V teoretické části se dočteme co to vlastně stáří a stárnutí je. Jak správně odebrat anamnézu a vyšetřit geriatrického pacienta. Dále se v ní zabýváme specifickými problémy jako je imobilita, dekubitus, pády a inkontinence. Teoretickou práci uzavírají specifika ošetřovatelské péče a cíle ošetřovatelské péče o geriatrické pacienty v České republice. V praktické části práce je rozpracovaná konkrétní pacientka, na které se snažím poukázat na specifické ošetřovatelské problémy. Ošetřovatelské diagnózy jsou zde rozpracovány v Nanda doménách. Součástí práce je přehled léčebného režimu a rozpracované jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu. Závěrečná část práce je věnována edukačnímu procesu, přílohy jsou zaměřeny na použité měřící techniky. Poslední částí práce je část návrhová, ve které se snažím najít možné řešení problémů geriatrických pacientů prostřednictvím ošetřovatelské péče. Klíčová slova: geriatrie, gerontológie, ošetřovatelské problémy, ošetřovatelský proces Abstract ATTLOVÁ, Lucie. Nursing care in geriatric patient, Prague 2009. Bachelor Thesis. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Supervisor: Mgr. Zuzana Pohlová The aim of the bachelor thesis "Nursing care in geriatric patient" is to characterize health problems together with dissimilarities of the elderly, their social status and to analyze a system of care provided to the older adults. The thesis underlines specificities of the geriatric patient with his problems and worries. Moreover, it points out that the elderly patients are able to make decisions on their own that must be respected during the nursing process. The thesis is divided into three parts. The theoretical introduction describes an old age and senescence. Furthermore, it includes specific problems of the elderly such as immobility, pressure ulcers, sudden falls and urine incontinence. Particulars of the nursing care with respect to the goals of the geriatric nursing in the Czech Republic are depicted in the end of the introduction. The practical part of the thesis involves detailed case report of the elderly woman and the particular nursing problems are demonstrated. The NANDA domains are used to elaborate nursing diagnoses. A summary of the therapeutical regimen and detailed characteristics of each step of the care are provided. Finally, the education process are discussed, used methods/techniques are described in the supplement. The last, proposal part of the thesis offers possibilities how to solve problems of geriatric patients according to nursing care. Key words: geriatrics, gerontology, nursing problems, nursing care/process Předmluva Toto téma mě zaujalo z více důvodů. Prvním z nich je časté řešení tohoto problému v mediích. Podle statistik přibývá geriatrických pacientů, ale nepřibývá míst, kde bychom se o ně mohli plnohodnotně starat. Na domov důchodců jsou čekací lhůty až několik let. Dalším a pro mě možná hlavním důvodem výběru tématu je, že bych se v budoucnu chtěla těmto pacientům sama věnovat. Popřípadě založit nějaké zařízení, které by pomáhalo v péči o geriatrické pacienty. V neposlední řadě je pro mě toto téma velmi zajímavé z důvodu neustálého setkávání se s geriatrickými pacienty. A to nejen v nemocnici, ale i při běžném životě se setkávám se starými a nemocnými lidmi. Tato práce by nám měla pomoci lépe poznat a pochopit chování geriatrického pacienta a měla by pomoci ošetřovatelským pracovníkům, ale i laické veřejnosti k získání některých zkušeností a poznatků o problematice seniorů. Cílem práce je zhodnotit systém ošetřovatelské péče o geriatrického pacienta v České republice. Poukázat na jejich specifické problémy a potřeby a informovat tak širokou veřejnost o správném chování ke starým lidem. Mnohdy mohou vznikat neshody mezi generacemi a to pouze z neznalosti potřeb druhé strany. Mezi hlavní informační zdroje patří zdroje nejnovější zdroje knižní a internetové. Na vypracování mé bakalářské práce se jako vedoucí podílela Mgr. Zuzana Pohlová, které bych ráda touto cestou poděkovala za cenné rady. Obsah Úvod..................................................................................................................................8 1 Gerontológie jako vědní disciplína...........................................................................9 1.1 Stárnutí a stáří...................................................................................................9 1.1.1 Stařecká multimorbidita............................................................................9 1.1.2 Farmakologie ve stáří..............................................................................10 1.1.3 Pohybová aktivita ve stáří.......................................................................10 1.1.4 Cíle péče o seniory v České republice....................................................11 1.2 Geriatrické syndromy.....................................................................................11 1.3 Specifika vyšetření geriatrického pacienta.....................................................12 1.3.1 Anamnéza...............................................................................................13 1.3.2 Fyzikální vyšetření..................................................................................15 1.4 Imobilizační syndrom.....................................................................................16 1.5 Dekubitus........................................................................................................IV 1.6 Instabilita a pády.............................................................................................20 1.7 Inkontinence....................................................................................................22 1.8 Demence.........................................................................................................25 1.9 Specifika ošetřovatelské péče u seniorů.........................................................26 1.10 Nej častější ošetřovatelské problémy v ošetřovatelské péči o seniory............27 1.11 Edukace v ošetřovatelské péči o seniory........................................................27 1.12 Principy péče o seniory v České Republice....................................................28 1.13 Kam se seniorem?...........................................................................................29 2 Identifikační údaje..................................................................................................32 2.1 Výtah z lékařské dokumentace.......................................................................32 2.2 Lékařská anamnéza................................... ......................................................32 2.2.1 Stav při přijetí.........................................................................................34 2.2.2 Vyšetření při přijetí.................................................................................35 2.2.3 Závěr při přijmu......................................................................................35 2.3 Vyšetřovací metody........................................................................................35 2.3.1 Hematologické vyšetření........................................................................35 2.3.2 Biochemická vyšetření............................................................................36 2.3.3 Bioelektrická vyšetření...........................................................................36 2.3.4 Serologické vyšetření..............................................................................37 2.3.5 Zobrazovací metody nebo rentgenologická vyšetření............................37 2.3.6 Sledování nemocné v průběhu hospitalizace..........................................37 2.4 Terapie............................................................................................................38 2.4.1 Farmakoterapie.......................................................................................38 2.4.2 Dietoterapie.............................................................................................39 2.4.3 Pohybový režim......................................................................................39 2.5 Posouzení stavu potřeb klienta dle Nanda domén..........................................40 2.5.1 Podpora zdraví........................................................................................40 2.5.2 Výživa.....................................................................................................40 2.5.3 Vylučování a výměna.............................................................................41 2.5.4 Aktivita- odpočinek................................................................................41 2.5.5 Vnímání-poznání....................................................................................41 2.5.6 Vnímání sebe sama.................................................................................41 2.5.7 Vztahy.....................................................................................................41 2.5.8 Sexualita..................................................................................................42 2.5.9 Zvládání zátěže - odolnost vůči stresu...................................................42 2.5.10 Životní principy......................................................................................42 2.5.11 Bezpečnost a ochrana..............................................................................42 2.5.12 Komfort...................................................................................................42 2.5.13 Růst/Vývoj.............................................................................................42 3 Ošetřovatelské péče...................................... ..........................................................43 3.1 Přehled ošetřovatelských diagnóz dle priorit pacientky.................................43 3.2 Diagnostický plán, realizace a hodnocení.......................................................44 3.3 Edukační plán.................................................................................................51 Edukační proces..........................................................................................................51 Edukační plán.........................................................................................................52 3.3.1 Kontrolní otázky pro sestru a pacienta...................................................53 3.3.2 Hodnocení edukace.................................................................................54 4 Návrhová část.........................................................................................................55 Závěr...............................................................................................................................57 Seznam zkratek...............................................................................................................59 Seznam tabulek...............................................................................................................60 Seznam literatury............................................................................................................61 Přílohy.............................................................................................................................63 Úvod Složení lidské populace se v současném světě mění. Přibývá starších lidí. S prodlouženou délkou života se stále více lidí dožívá vyššího věku. Podle statistických prognóz má být 21. století stoletím seniorů, alespoň ve své první polovině. Během 50 let bude poprvé v historii lidstva žít na zemi více lidí starších 60 let než lidí mladších 15 let. Již v dnešní době stoupá počet osob ve věku nad 80 let. Pro naší společnost to znamená zvýšené zaměření na geriatrickou péči. Je řada seniorů, kteří si udržují své fyzické, psychické i společenské aktivity. Avšak v mnoho případech je starý člověk přehlížen, odsuzován, není mu dostatečně projevována úcta a respekt. Mnozí staří lidé jsou velmi závislí ne péči své rodiny, která ji v mnoha případech odmítá poskytovat a přesouvá ji na instituce zdravotní a sociální. Velmi podceňován je také fakt, že mnoho dětí našich seniorů jsou sami senioři. Stále častěji selhávají i profesionálové, kteří léčí a ošetřují seniory ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Přestávají chápat změny v potřebách seniorů nebo jsou při své práci vyčerpáni jak fyzicky tak psychicky a dochází u nich k syndromu vyhoření. Jedna z cest je naučit se chápat změny starých lidí a respektovat jejich potřeby, jednat s nimi jako s plnohodnotnými občany a pomáhat seniorům naplnit jejich životní roli ve stáří. Dávat seniorům dostatek času přijmout své fyziologické změny, nechápat stáří jako nemoc a nelpět na činnostech, na které již jejich síly nestačí. Každý z nás je jedinečná, neopakovatelná bytost. Každý z nás má v sobě mnoho krásného, dobrého, ale samozřejmě i to, co nám vadí, či dokonce škodí. Musíme si přiznat že všichni máme chyby či nedostatky. Cílem je proto vyzdvihnout to, co je dobré, a prožít spokojené život v kterékoli jeho etapě. Práce s pacienty v sociálních a zdravotních zařízení prochází mnoho změnami. Mění se tradiční role pomáhajících, hledají se nové cesty, které směřují k větší samostatnosti pacienta. Velký důraz je kladen na nedirektivní, otevřený přístup ke starým lidem. Některé situace lze předvídat a zaujmout taková opatření, která snižují jejich výskyt. Například jde o prevenci pádů nebo rozpoznání delirantních stavů, na které je tato práce zaměřena. 8 1 Gerontológie jako vědní disciplína V současné společnosti je, díky demografickému vývoji v posledních desetiletích, stále více starých lidí. Problematikou stárnutí a starých lidí se zabývá řada vědních oborů, jako například psychologie, sociologie, demografie. V lékařství se na tuto problematiku zaměřují gerontológie a geriatrie. Je proto nutné si hned v úvodu tyto pojmy vymezit. Z. Kalvach a kol. (2004, str. 48) definují gerontológii jako „nauku, soubor vědomostí o stárnutí a stáří, respektive o problematice starých lidí a života ve stáří". Vedle toho existuje pojem geriatrie jako samostatná oblast medicíny. E. Topinková (2005, str. 3) vymezuje pojem geriatrie jako „samostatný lékařský obor" (v České republice od roku 1982), který poskytuje specializovanou zdravotní péči nemocným vyššího věku - nad 65 let, obvykle však nad 70 - 75 let. Z. Kalvach a kol. (2004, str. 49) nahlížejí na geriatrii v širším kontextu medicíny jako na „ klinickou gerontológii (geriatrickou medicínu), která shrnuje a zobecňuje napříč všemi obory seniorskou problematiku zdravotního a funkčního stavu, specifických potřeb geriatrického pacienta, zvláštností výskytu, klinického obrazu, průběhu, vyšetřování, léčení, prevence i sociální souvislosti chorob ve stáří". V užším slova smyslu jde o specializační obor, který je v různých státech různě vymezován. 1.1 Stárnutí a stáří Pojem stáří si autoři vysvětlují různými způsoby. Z. Kalvach a kol. (2004, str. 47) označují stáří za pozdní fázi ontogeneze, přirozeného průběhu života. Dělí stáří na kalendářní, sociální a biologické. Kalendářní stáří je vymezitelné. Dnes je za počátek stáří považován věk 65 let, ale o vlastním stáří se hovoří až od věku 75 let. Sociální stáří postihuje proměnu sociálních rolí, životního stylu i ekonomického zajištění. Počátek sociálního stáří je obvykle počítán od nároku na starobní důchod. Konkrétní míru involučních změn daného jedince definujeme jako biologické stáří. E. Topinková (2005, str. 7) vymezuje pojem stárnutí jako „nevratný, univerzální, i když druhově nespecifický biologický proces, který však stále jen obtížně definujeme". 1.1.1 Stařecká multimorbidita Multimorbidita, neboli polymorbidita je dle Z. Kalvacha a kol. (2008, str. 136) „současný výskyt více chorob, jejichž klinický obraz se překrývá či potencuje. Ve vztahu k chorobě, která v danou chvíli dominuje, jde o komorbiditu (choroby přidružené)". Dle studií trpí téměř 90 % osob nad 75 let jednou či více chronickými 9 chorobami. Klasickým příkladem multimorbidity je zlomenina krčku femuru, která vede k imobilizaci, může být komplikována flebotrombózou s následnou embolizací do plic. Dlouhodobější imobilizace může vést ke vzniku dekubitů, k močové inkontinenci s následným rizikem urosepse po zavedení permanentního močového katétru. 1.1.2 Farmakologie ve stáří V konceptu geriatrické křehkosti, deteriorace a geriatrických syndromů sehrává farmakoterapie závažnou roli nejen pozitivní, ale také negativní ve smyslu nežádoucích účinků. Spotřeba léků v České republice stoupá s věkem. Ambulantní senioři užívají v průměru 4-6 léků. Tabulka 1 - Věkem podmíněné změny ve farmakokinetice léěiv a klinické důsledky Farmakokinetická fáze Věkem podmíněné změny Klinické důsledky Absorpce snížení prokrvení periferie, snížená motilita GIT, pokles absorpční plochy, vzestup pH v žaludku mírné prodloužení absorpční fáze perorálně a intramuskulárně podaných léčiv(zpomalení nástupu účinku léčiv) Distribuce pokles celkové tělesné vody, zvýšení celkového tělesného tuku, hypalbuminémie zvýšení plazmatických hladin hydrosolubilních léčiv, zvýšení volné frakce léčiv s vazbou na albumin Metabolismus snížení hmotnosti jater a průtoku krve játry mírné zpomalení biotransformace Vylučování snížení průtoku krve ledvinou a pokles glomerulární filtrace nebezpečí toxicity Zdroj: E. Topinková 2005 - tabulka upravena autorkou 1.1.3 Pohybová aktivita ve stáří K předpokladům očekávané osobní i společenské pohody seniorů nezbytně patří i dobře fungující motorika a na ni navazující schopnost pohybovat se. Cestou k maximální samostatnosti, ke svobodě pohybu a k nezávislosti je udržení optimální úrovně pravidelné pohybové aktivity. Ta nejen zachová potřebný stupeň odolnosti vůči zevním podmínkám, jako je tělesná zátěž, ale zvyšuje i psychickou odolnost pacienta. K základním rysům narůstajícího věku patří snižování tělesné aktivity, projevující se 10 sedavým způsobem života. I když je rizikem ve všech věkových obdobích, pravděpodobně největší nebezpečí přináší sedavý způsob života ve vyšším věku. U geriatrických pacientů nejčastěji dochází k tzv. hypomobilitě, což znamená malý objem pohybových aktivit, malou vzdálenost ušlou za časové období, omezenou pohyblivost, limitaci v rychlosti či výdrži chůze. U mnoha seniorů je zjevná nechuť k pohybu, vnímanému jako dyskomfort, a neochota k překonávání tohoto nepříjemného pocitu. To je i jeden z důvodů odmítnutí pohybových aktivit mnoha starých lidí. 1.1.4 Cíle péče o seniory v České republice E. Topinková (2005, str.3) uvedla „ moderní geriatrie má intervenčné - preventivní charakter. Kromě specifických metod zdravotní péče se od ostatních oborů medicíny šíří a komplexností přístupu, potřebou koordinované týmové péče (nejen interdisciplinární lékařské, ale i ošetřovatelské a rehabilitační) a akceptování zdravotně - sociální povahy onemocnění v seniu". Cíle geriatrické péče jsou zvýšit šance starého pacienta uchovat si dobré zdraví včasným rozpoznáním akutních onemocnění a jejich léčbou, monitorováním a léčbou chronických chorob. Dále také uplatňovat primární i sekundární prevenci u seniorů. Dosáhnout co největší aktivity, soběstačnosti a nezávislosti prostředí, na které je pacient zvyklý. V neposlední řadě přispívat k udržení kvality života, především v souvislosti se zdravotním stavem seniora (E.Topinková, 2005). Jiná literatura uvádí mezi hlavní cíle zlepšení zdravotního stavu stárnoucích lidí a mladých seniorů, zlepšení funkčního zdraví v pokročilém stáří chápaném jako věk nad 80 let, konsolidace rozpočtů a v neposlední řadě zdravotní péče o migranty kompenzující úbytek domácí pracovní síly (Z. Kalvach, 2008). 1.2 Geriatrické syndromy Zkušenost, že některé závažné zdravotní obtíže a symptomy subjektivní i objektivní se u geriatrických pacientů opakují velmi často a bez vazby na určité onemocnění, vedla k formulování tzv. geriatrických oborů a následně k označení geriatrie jako medicíny původně čtyř, později pěti „i". Tento pojem zahrnuje instabilitu, imobilitu, intelektové poruchy, inkontinenci a později přiřazené iatrogenní poruchy - především nežádoucí účinky léků a geriatrický hospitalismus. Později vznikl širší a v jedné z modifikací sofistikovanější koncept geriatrických syndromů. Jejich pojetí se liší od běžného chápání pojmu syndrom v klinické medicíně, kde většinou znamená množinu příznaků 11 způsobených jednou příčinou. U geriatrických syndromů mají naopak typické, časté a geriatrický významné příznaky mnohočetné a různě kombinované příčiny. Při vymezování geriatrických syndromů se uplatňují dva přístupy. Prvním z nich je geriatrický syndrom jako synonymum jednotlivých příznaků a zdravotních problémů obvyklých, častých a významných u geriatrických pacientů. Druhým je geriatrický syndrom jako složitější příznakové a problémové soubory s vnitřní logickou patogenetickou provázaností, například syndrom inkontinence. Patogenicky existují též dva rozdílné koncepty geriatrických syndromů. Geriatrické syndromy jako klinická manifestace uceleného konceptu geriatrické křehkosti a geriatrické syndromy jako vzájemně spíše nezávislé příznaky, projevy a funkční deficity. Hlavním přínosem konceptu geriatrických syndromů je vícečetnost. Jde o teoretický rámec vystihující problematiku geriatrických pacientů, nástroj k výstižnému popisu křehkých geriatrických pacientů, nástroj pro výuku geriatrické medicíny a návod ke komplexní, vícerozměrné diagnostické rozvaze v klinické praxib(Z. Kalvach 2008). Tabulka 2 - geriatrické syndromy Somatické Psychické Sociální poruchy chůze a pohyblivosti, demence, deprese, ztráta soběstačnosti, závratě, delirium, poruchy závislost na pomoci nestabilita, pády a úrazy, chování, poruchy druhých, inkontinence adaptace sociální izolace, moče a stolice, porucha dysfunkce rodiny, termoregulace, týraní a zneužívání poruchy příjmu potravy/tekutin, dekubity Zdroj: E.Topinková 2005, str. 13 1.3 Specifika vyšetření geriatrického pacienta Klinické vyšetření geriatrického pacienta má stejné složky jako vyšetření mladších nemocných. Je to anamnestický rozhovor, fyzikální vyšetření, využití elementárních pomocných vyšetření přímo u lůžka či v ordinaci. Přesto jsou odlišnosti v přístupu, v zaměření a interpretaci nálezů, které zasluhují připomenutí. 12 1.3.1 Anamnéza Také v geriatrii platí, že při sepisování anamnézy by nemělo jít pouze o shromáždění údajů o zdravotním stavu a o zdravotních událostech v předchorobí, ale o interaktivní proces, o anamnestický rozhovor. Informace od pacienta můžeme získat nejen verbálně, ale mnohdy i nonverbálně. V procesu tzv. rozpomínání sděluje pacient mnoho o své situaci kognitivní i afektivní, o úzkosti. Zvláště u křehkých geriatrických pacientů má anamnestický rozhovor téměř pokaždé efekt buď psychoterapeutický, nebo psycho traumatický. Buď se nám podaří pacienta uklidnit, získáme si jeho důvěru a máme dobré východisko pro další ovlivňování nebo ho můžeme znejistit, zanechat v obavách a otřesenou sebeúctou a v nejistotě o našem zájmu a přístupech. Při anamnestickém rozhovoru máme u geriatrických pacientů chránit jejich důstojnost, osobnost a kompetence - respektovat rozhodnutí, diskutovat o léčebném postupu s pacientem, nikoliv s jeho doprovodem, dodržovat korektní oslovování. Samozřejmostí je respekt k pacientovým pohybovým a komunikačním limitům. Cílevědomě eliminujeme stres. K základním předpokladům kvalitního rozhovoru patří důvěrnost. Čím intimnější témata jsou probírána, tím nezbytnější je uzavřené prostředí bez přítomnosti jiných osob. Otázky klademe tak, aby pacienta neznejistily, aby v něm nevzbudily dojem kompromitace (Z. Kalvach 2008). Anamnézu rozdělujeme do několika následujících skupin. Jako první můžeme uvést rodinnou anamnézu. V té nás zajímají hlavně odkazy na dlouhověkost. Heredita délky života se předpokládá v rozsahu 25 - 30 %. Z typických chorob stáří mohou mít hereditární souvislost např. ateroskleróza, Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Další částí anamnézy je sociální anamnéza a hodnocení sociálního fungování. Její náplní jsou především následující témata: • Sociální vztahy: musíme si zde ujasnit míru osamělosti a osobu, která představuje pro pacienta hlavní sociální oporu, s kým je možno spolupracovat při plánování a zajišťování pacientova propuštění z nemocnice, při vytváření podmínek k domácí péči a při rozhodování o dlouhodobé ústavní péči. Důležité je zaměření anamnestického zájmu nejen na rodinu, ale na celou sociální síť, na níž se podílejí i přátelé, sousedé, sdružení, spolky a vztahy v rámci různých zájmových či společenských aktivit. • Sociální patologie: zajímáme se především o nevhodné zacházení se seniory, syndrom zanedbávání a týrání. • Sociální role: jde o postavení pacienta v rodině. Dále je důležitý životní program, to, čím pacient žije, jak tráví čas. Do této oblasti patří i znalost profesní a vzdělávací 13 úrovně, odborných znalostí, dovedností a návyků k posouzení míry deteriorace, k využití pro psychoterapii či aktivizační programy. • Náročnost bydlení: jde o hlavní faktor posuzování pacientovy soběstačnosti a cílů rehabilitace. Podstatná je kvalita bytu, jeho dostupnost, vzdálenost od služeb, bezbariérovost a vybavenost kompenzačními pomůckami, napojení na systém tísňové péče. • Soběstačnost v domácích podmínkách: zvládání instrumentálních aktivit denního života, ujasnění, ve kterých činnostech a proč nemocný potřebuje pomoc. • Čerpání či potřeba zdravotně sociální pomoci, dávek a služeb: zavedení pečovatelské služby či home care, podání žádosti o přijetí do domova důchodců, míra sociální nouze, pobírání sociálních dávek a podpor. K hlavním úkolům hodnocení sociálního fungování patří: - zda pacient není za hranicí sociální izolace, nepřiměřenosti či nedostatku; - zjistit, zda pacientova sociální situace může ohrožovat jeho uzdravení a prospívání; - určit, do jaké úrovně poklesu funkční zdatnosti umožňují sociální podmínky a intervence pacientovi bezpečný život v komunitě; - umožnit zdravotníkům pochopení pacientových sociálních hodnot a preferencí; - posoudit, zda plánovaná opatření nemají negativní dopad na rodinné příslušníky. Poslední částí anamnestického rozhovoru je odebrání osobní anamnézy a nynějších onemocnění. Osobní anamnéza bývá často chápána jako pouhý výčet nemocí a výkonů. U geriatrických pacientů je však velmi důležité hodnotit také míru a rozvoj funkčních změn, a to standardizovaným a srovnatelným způsobem. Zvláště u nynějšího onemocnění je třeba dát pozor, abychom určitý pojem chápali stejně jako pacient. Součástí kvalitní osobní anamnézy by měly být standardně i dotazy týkající se geriatrické deteriorace, křehkosti a disability s důrazem na priority, jakými jsou např. inkontinence, chronická bolest, hypomobilita. - Nutriční anamnéza: ptáme se zde na chuť k jídlu, vývoj hmotnosti, stravovací zvyklosti, průjmy či potíže s příjmem potravy, problémy s ukusováním při nefunkčním chrupu, dysfagie. Geriatrický významná je zvláště časná detekce poruchy příjmu potravy v průběhu akutních onemocnění. - Mikční anamnéza: nabízíme konzultaci inkontinence, o níž mnoho pacientů nechce hovořit, více pozornosti věnujeme nykturii a urgencím. 14 - Pohybová anamnéza: tážeme se na rozsah chůze, frekvenci vycházení z domu, pohybová omezení, pády, opěrné pomůcky a jejich užívání. Aktivně se ptáme, zda senior v souvislosti s akutními obtížemi nepřestal opouštět lůžko, oblékat se. - Anamnéza psychických problémů: ověřujeme problémy s pamětí, poruchy spánku, úzkosti či deprese, míru sociálních kontaktů v poslední době. Všímáme si také poruch paměti, chování či vědomí. - Farmakologická anamnéza: posuzujeme léky ve stáří nevhodné. Aktivně pátráme po nežádoucích účincích konkrétních léků, ověřujeme správné dávkování a spolehlivost užívání. - Ostatní geriatrické priority: zajímáme se o subjektivní pocit zdraví, chronickou bolest a její vývoj, projevy nevhodného zacházení, zanedbávání, zneužívání a týrání (Z. Kalvach 2008). 1.3.2 Fyzikální vyšetření Fyzikální vyšetření navazuje na anamnestický zájem. Mělo by tedy usilovat o popis a standardizované posouzení nejen změn morfologických, ale i funkčních (Z. Kalvach 2004). „American College of Physicians identifikovala v programovém stanovisku v roce 1988 důvody, proč je třeba v klinické praxi standardizovat funkční hodnocení geriatrických pacientů ( Health and Public 1988). Patří mezi ně: - detekce, identifikace a kvalifikace příčin významného poklesu funkčních kapacity - posouzení vlivu choroby či životních událostí na vývoj funkčních změn - podíl funkční zdatnosti a jí podmíněné kvality života na rozhodování o terapeutických alternativách - doporučení účelného využití veřejných prostředků - zlepšení odhadu průběhu chronických chorob." (Z. Kalvach 2004, str. 175) Fyzikální vyšetření v geriatrii lze chápat jako rozšířené a poněkud jinak akcentované fyzikální vyšetření ve vnitřním a všeobecném lékařství. 1. Z celkového dojmu zaznamenáváme upravenost či zanedbanost ve vztahu k demenci, depresi a k různým formám týrání a zanedbávání. Dále zaznamenáváme, zda nemocný přijel sám či s doprovodem a jaká je vzájemná komunikace. Předběžně zde hodnotíme komunikaci, afektivitu, paměť a náladu. Významné je zachycení i jemnějších změn, včetně úzkosti, obavy ze selhání či mírného kognitivního deficitu. Standardní by měla být kvantifikace nutričního stavu zvláště u osob v pokročilém stáří či jinak rizikových ve smyslu geriatrické křehkosti, anorexie a malnutrice. Důležitou součástí je také 15 posouzení hydratace. U pacientů upoutaných na lůžko či na křeslo pátráme po dekubitech, včetně jejich časných stadií. Zjištěné dekubity je vhodné pečlivě dokumentovat popisem, zakreslením a pokud možno i fotograficky. 2. Při vyšetření hlavy a krku kontrolujeme pečlivě ústní dutinu, posuzujeme entropium či ektropium víček, hybnost krční páteře a citlivost tzv. spouštěcích bodů v oblasti trapézových svalů. Velmi významný je poslech karotid. 3. Při vyšetření hrudníku se z interních nálezů oproti mladšímu věku obvykle zdůrazňuje častý výskyt chrupku a vrzotů při poslechu plic, které jsou dány změnami tkáně a nemusejí být příznakem choroby. Důslednou pozornost věnujeme posouzení páteře a svalovým dysbalancím. 4. Při vyšetření břicha můžeme nahmatat elongovanou vinutou aortu jako tuhý, obvykle pulzující útvar v oblasti pupku, někdy se slyšitelným šelestem, je pak nutné ultrazvukové vyšetření k posouzení možnosti aneurysmatu. V geriatrickém věku narůstá význam vyšetření břišních kýl, které jsou časté a mohou vysvětlit chronické bolesti. Samozřejmostí by mělo být vyšetření per rektum se zaměřením nejen na tumor rekta či zvětšenou prostatu, ale také na odhalení skybaly, na obtékající průjmy a inkontinenci stolice. Především u mužů, ale i u žen dlouhodobě upoutaných na lůžko, musíme aktivně pátrat po naplněném močovém měchýři jako příznaku močové retence, která bývá často příčinou nejasného neklidu, zmätenosti, agitovanosti nemocných s poruchou komunikace. Mnohem častěji než v mladším věku hmatáme v břiše tuhá skybala, která mohou imitovat nádory. 5. Na končetinách hodnotíme rozsah pohybů, svalovou sílu, kožní změny, cévní zásobení, žilní insuficienci i možnou flebotrombózu a povrchní i hluboké čití. Součástí klinického vyšetření u geriatrického pacienta by mělo být dopplerovské vyšetření cév dolních končetin. Velkou pozornost je třeba věnovat i drobným bércovým defektům. Známý je význam kožních ragád zvláště u nemocných s diabetes mellitus či ischemickou chorobou dolních končetin. Podceňovány bývají i změny nehtů (Z. Kalvach 2008). 1.4 Imobilizační syndrom Dle Z. Kalvacha (2008, str. 194) „je syndrom imobility (imobilizační syndrom) nekonstantní označení souboru negativních důsledků a projevů dlouhodobého podstatného omezení pohybové aktivity, především ve smyslu upoutání na lůžko". Jedná se vlastně o extrémně vystupňovanou problematiku hypomobility. Syndrom 16 postihuje patofyziologickou zákonitost a komplexnost změn a vede ke komplexní rehabilitačně ošetřovatelské i lékařské prevenci a intervenci. Novější poznatky, které souvisejí s imobilizací, přinesli řešení problematiky dlouhodobého pobytu v beztížném stavu. Imobilizační syndrom je klasický geriartický syndrom, často projev závažně pokročilé deteriorace, závažné akutní dekompenzace zdravotního stavu či terminálni fáze geriatrické křehkosti. Také souvisí s hypomobilitou, dekondicí, instabilitou, pády, sarkopenií i s dalšími geriatrickými syndromy a symptomy s inkontinencí, malnutricí, dehydratací, kognitivním deficitem a delirantními stavy. Do imobilizačního syndromu se zahrnují především změny, které současně vymezují okruh příznaků, po kterých je třeba aktivně pátrat: - porucha ortostatické, posturální regulace - dekondice a přestavba oběhového systému - hypoventilace plicní - často bývá provázena stagnací hlenu - vznik proleženin - svalová atrofie s poklesem svalové síly - vznik flekčních kontraktur - zhoršení pohybové koordinace při chůzi - dekalcifikace skeletu - obstipace nebo inkontinence stolice - poruchy mikce - psychické poruchy - především provokace delirií - dehydratace, popřípadě malnutrice (Z. Kalvach, 2008). 1.5 Dekubitus Dle Topinkové (2005, str. 28) je dekubitus „ischemické poškození tkáně vzniklé protrahovaným působením tlaku. Postihuje kůži, podkoží i hlubší struktury. Z. Kalvach (str.200, 2008) hodnotí dekubitus jako „kožní a podkožní změny, jejichž podstata je zánětlivá a nekrotická." Tyto změny jsou podmíněny především ischemií. Mohou vzniknout velmi rychle, někdy i během hodin. Vznik dekubitů často zpochybňuje kvalitu ošetřovatelské péče, ale podle expertů je v některých případech neodvratitelný. Rozvoj dekubitů je komplexní a kupodivu dosud nedostatečně prozkoumaný proces, na němž se podílejí faktory vnější i vnitřní, jiná hodnocení hovoří o faktorech hlavních a podpůrných. Výsledkem je ischémie a také nekróza měkkých tkání. Ze rozhodující byly dlouho považovány tyto příčiny: 17 - stlačení měkkých tkání mezi kostí a tvrdou podložkou s tím, že orientačně a) stlačení > 12 mm Hg převýší žilní kapilární tlak a vede k edému b) stlačení > 32 mm Hg převýší arteriální a kapilární tlak a vede k tkáňové anoxii c) stlačení > 70 mm Hg trvá- li déle než dvě hodiny a vyvolává tkáňovou nekrózu - přepětí či ohnutí cév, např.v hýžďové či sakrální oblasti při ležení s podloženými zády, může vést k přerušení krevního toku - tření - vytahováním pacienta a ještě častěji jeho sjížděním v podložené ale nezapřené poloze. Za podpůrné příčiny dekubitů se považuje: - věk - souvisí s involuční atrofií, nižší elasticitou a snadnější zranitelností kůže i se zhoršeným hojením defektů - Parkinsonova choroba a parkinsonský syndrom s hypokinezí a ztrátou pohybové spontaneity - stařecká bradykineze a hypokineze se často uvádějí jako projev stárnutí - kvalitativní a kvantitativní poruchy vědomí - kromě bezvědomí se zde uplatňuje apaticko-hypobulická forma demence, hypoaktivní typ deliria nebo deprese - vliv tlumivých psychofarmak a omezovačích pomůcek - ochrnutí končetiny, hemiplegie, paraplegie či kvadruplegie vykazují velmi rychlý vznik dekubitů - zapaření a macerace - zvláště při inkontinenci moče, stolice nebo při větším pocení; prevencí jsou pomůcky pro inkontinentní, je však třeba správně volit jejich absorpční kapacitu. Ponechání pacienta ve vlhkém lůžku je projev hrubé ošetřovatelské nekorektnosti až hrubé zanedbání péče - neupravené lůžko - se shrnutým prostěradlem, se zbytky jídla jsou rovněž projevem nekvalitní ošetřovatelské péče - malnutrice s vychudnutím podkožního tuku i svaloviny. Tuk i svalovina vytvářejí přirozený antidekubitární polštář. Malnutrice porušuje hojení ran a způsobuje imunodeficienci se snadnějším vznikem dekubitální sepse - obezita - predisponuje k opruzeninám, k maceraci kůže a ztěžuje polohování - mikroangiopatie a neuropatie u diabetes mellitus - zhoršuje prokrvení i čití s delším působením tlaku. Mimo jiné zhoršuje diabetes hojení a zvyšuje riziko infekce - hypoxemie - u respirační i oběhové insuficience. Mimořádně rychlý rozvoj dekubitů byl pozorován u otrav oxidem uhelnatým - městnavá slabost srdeční - se projevuje zvýšením kapilárního tlaku a poruchou tkáňové výměny plynů 18 - tlak ortopedických pomůcek, sádrové fixace - velmi nebezpečné je jejich použití zvláště u nemocných s neuropatií - vliv stresu - u pacientů nad 65 let přijímaných do ošetřovatelských zařízení s vysokým rizikem vzniku dekubitů - kumulace přídatných rizik - vede k jejich nebezpečné potenciaci, kterou se snaží postihnout různé škály ohrozenosti nemocných (Z. Kalvach 2008). Většina otlaků se nachází v dolní části těla, obvykle nad kostními prominencemi, nejčastěji nad křížovou kostí a kostrči a dále na patách. Dekubity v horní polovině těla bývají nejčastěji nad lopatkou, na rameni, nad kyfotickou páteří, ale také okcipitálně a souvisejí častěji s nedostatečnou ošetřovatelskou péčí, s bizarní polohou nemocného či s velmi těžkým stavem, jako je malnutrice s kachexií, intoxikace, ischémie, vystupňovaná nepohyblivost při bezvědomí či ochrnutí. Samostatný problém, který však nesouvisí s mobilitou, jsou dekubity na sliznicích při nazogastrické sondě, permanentním močovém katétru. Nekrotické a zánětlivé změny postihují častěji podkoží - skutečný rozsah tkáňového poškození bývá dramaticky větší, než signalizuje povrchní aspekce. Hovoříme o ledovcovém fenoménu, kdy drobná kožní změna bývá jen vrcholem rozsáhlého poškození hlubších vrstev. Podle rozsahu tkáňového poškození se rozlišují 4 stupně dekubitů: - predekubitální, časná fáze - hyperémie, zarudnutí, které při stlačení bledne. V této fázi je vysoká pravděpodobnost úspěšné prevence - I. stupeň - epidermitida, zánět všech vrstev epidermis se projevuje zarudnutím, pálením a svěděním. Asi v 50% případů je již poškozena hluboká tkáň pod intaktní pokožkou - II. stupeň - poškození epidermis, puchýř, mělký vřed s klasickými projevy zánětu-rubor, calor, dolor, tumor někdy s exkrecí. Vždy je nekroticky postižen podkožní tuk. Tato fáze bývá subjektivně nejbolestivější - III. stupeň - poškozeny jsou měkké tkáně až ke svalové fascii, obvykle s nápadným podminováním okrajů defektu. Hrozí zadržování obsahu a vznik pištěli. Hluboký vřed je často kryt suchou tuhou černohnědou nekrotickou hmotou nebo vlhkým žlutohnědým lepkavým povlakem. U geriatrických nemocných bývá často tento stupeň bez bolestí. Objevují se zde příznaky systémové zánětlivé odpovědi - zvýšená teplota, nechutenství, laboratorně leukocytóza, vzestup C - reaktivního proteinu. 19 - IV. stupeň - nekróza proniká svalovou facií, poškozuje svaly, na spodine se objevuje periost, který může být poškozen. Celkové příznaky se dále stupňují ve smyslu systémové zánětlivé odpovědi (Z. Kalvach 2008) Mezinárodní evropská asociace pro léčbu dekubitů používá poněkud jinou klasifikaci, kterou přijala i Česká společnost pro léčbu rány: a) 1. stupeň - poškození epidermis b) 2. stupeň - poškození dermis c) 3.stupeň - poškození podkoží d) 4.stupeň - poškození hlubších vrstev. Posouzení ohrozenosti vznikem a progresí dekubitů patří k výstupu komplexního geriatrického hodnocení. Používáme zde několik hodnotících škál. Pravděpodobně nejrozšířenější je nejstarší škála Nortonové z roku 1962. Z dalších škál můžeme uvést především Braden scale a Walterlow scale. Klíčový význam má rozpoznání rizikových nemocných a zajištění včasné prevence: - časná mobilizace - zajištění antidekubitárních pomůcek - zabránění abrazi pokožky, tření či napínání kůže - zmenšení tlaku v místě kostních prominencí - úzkostlivá péče o pokožku - péče o hydrataci a nutrii - experimentální postupy - dodržování doporučeného postupu Při léčbě dekubitů je především potřeba zajistit podmínky pro hojení, které jsou obdobou preventivních opatření. V celkové léčbě dominuje především podporu nutrice, při známkách sepse se podávají ATB, která se u nekomplikovaných dekubitů naopak nedoporučují. Celkové podmínky úspěšného hojení zahrnují i pohybový režim, dostatečné prokrvení a kompenzaci přidružených chorob. Lokální léčba závisí na vzhledu a velikosti dekubitů, jeho lokalizaci, hloubce, spodine, exudaci, okrajích a přilehlých partiích kůže v okolí defektu (Z. Kalvach 2008). 1.6 Instabilita a pády „Instabilita je dlouhodobě vnímána jako jedna z klinických priorit geriatrické medicíny"(Z. Kalvach 2008, str. 168).„Jako pád je definována změna polohy, která končí kontaktem těla se zemí"(E. Topinková 2005, str. 44). Instabilita svými hlavními 20 důsledky, pády, spoluvytváří komplexní problém (instabilita - pády - osteoporóza -zlomeniny), který má mimořádně závažné souvislosti lidské i ekonomické. Geriatrickou instabilitu lze rozlišit na několik problémových okruhů: - instabilita podmíněná především poruchou receptorové a centrálně analytické části rovnovážného systému - instabilita podmíněná především poruchou ejektorové části rovnovážného a mu skulo skeletálního systému - instabilita podmíněna jinými endogenními příčinami - instabilita podmíněna vnějšími příčinami - instabilita podmíněna kombinací předchozích příčin. Většina starých lidí si přechodně či trvale stěžuje na závratě, pocity nejistoty při chůzi a stoji a na zhoršení pohyblivosti. Objektivně u nich lze sledovat nejistou chůzi, poruchy rovnováhy a neschopnost vyrovnat její vychýlení. „Základním výrazem pro poruchu rovnováhy a pocit nejistoty v prostoru je závrať"(Klavach 2008, str. 170). Obecně chápeme závrať jako ztrátu prostorové orientace, jako narušení vztahu mezi okolním prostorem a jednotlivcem trpícím poruchami rovnováhy. Závrať je obvykle provázena výraznou nevůlí s nevolností, zvracením, pocením, palpitacemi a jinými vegetativními projevy. Schopnost udržovat rovnováhu je závislá jednak na správné funkci jednotlivých receptoru, jednak na schopnosti centrálního nervového systému adekvátně reagovat na přijaté informace. Stavy spojené s poruchou rovnováhy lze rozdělit do dvou velkých skupin: - onemocnění, která postihují řídící a koordinační centra (metabolické poruchy, útlum CNS, hematologické poruchy, dehydratce) - onemocnění, která postihují vlastní rovnovážné ústrojí nebo statoakustický nerv Pády a s nimi související morbidita a mortalita jsou nejen hlavním rizikem a nejzávažnějším důsledkem instability, ale obecně mimořádnou prioritou jak geriatricko - gerontologickou, tak i společenskou. S věkem pádů přibývá, ale o incidenci a prevalenci není úplná shoda. Důvodem četnosti pádů i závažné sekundární morbidity je skutečnost, že pády a poranění jsou důsledkem nejen chorob lokomočního aparátu, vestibulárního systému či nervové soustavy, ale také obecné geriatrické deteriorace a křehkosti. Upřesnění mechanizmu a příčiny pádů napomáhá jejich dělení podle fenomenologického obrazu: - pády zhroucením - postižený náhle ztrácí svalový tonus a klesá k zemi. Příčiny mohou být cerebrální a extracerebrální. Monitorujeme zde EEG, EKG a TK 21 - pády skácením - podkladem je těžká porucha rovnováhy. Pacient padá „jako kláda", často se při pádu zraní - pády zakopnutím - pás směřuje dopředu, obvykle na predpažené ruce. Je následkem zakopnutí o povrch podlahy nebo překážku - pády zamrznutím - jako u zakopnutí směřují dopředu. Mechanismem pádu bývá, že jedna noha zůstává „přilepena" k podlaze - nediferencované pády při chůzi - případy v kterých se nám nepodaří pády zařadit -jiné pády - pády nesouvisející s chůzí - pády ze sedu, při postavování Důsledky pádů a dlouhodobé instability jsou závažné. Pacientovi hrozí zejména: - poranění - nemožnost vstát - úzkost a deprese - strach z pádů. Proto musíme zmínit obecná pravidla u nestabilních osob s rizikem pádů. Důležité je bezbariérové a bezpečné prostředí v němž se nestabilní člověk pohybuje. Sem patří protiskluzová úprava podlahy, odstranění prahů, malých koberečků, dostatečné osvětlení. Dalším bodem je instalace madel v koupelnách a na toaletě. Madla mohou být však i na chodbách. Důležitou věcí jsou opěrné pomůcky jako jsou hole, berle, chodítka. Nezbytnou součástí vybavení bytu seniora by měla být tísňová péče nebo-li nouzová signalizace. Systém má centrálu a periferní prvky, které klient nosí na těle jako náramek či přívěsek, možné je napojení na pult centrální ochrany městské policie nebo bezpečnostní agentury. Dalším důležitým bodem v prevenci pádů je fyzioterapie, posilování svalů a nácvik postavení po pádu. Ochranou proti pádu mohou být i chrániče kyčlí. Dalším nezbytným krokem k ochraně je zajištění služeb a tím omezení rizikových činností ( většinou úklidové práce)(Kalvach 2008). 1.7 Inkontinence Základním dělením inkontinence je rozdělení na inkontinenci moči a stolice. Jako první se budeme zabývat močovou inkontinenci. „Mezinárodní společnost pro inkontinenci definuje močovou inkontinenci jako nechtěný, samovolný, objektivně prokazatelný únik moči, který je pro pacienta či ošetřující osoby sociálním nebo hygienickým problémem"(Topinková 2005, str.34). Inkontinence moči není normálním příznakem stáří. Musíme ji vždy vyšetřit a léčit. Inkontinence moči patří mezi geriatrické syndromy a má komplexní, multifaktoriální příčiny: 22 - věkem podmíněné změny funkce močových cest - onemocnění urogenitálního traktu - celková onemocnění (diabetes mellitus, Parkinsonova choroba, postižení CNS a míchy, psychiatrická onemocnění) - porucha mobility, zručnosti a zevní vlivy. Klasifikace močové inkontinence podle etiologie, klinického obrazu a urodynamických charakteristik: - Stresová inkontinence - je způsobena nedostatečným tlakem při naplnění měchýře. Převýší - li tlak v močovém měchýři uzáverový tlak uretry, dochází následně k úniku moči. Tento typ je nejčastějším typem inkotince u žen - Urgentní inkontinence - manifestuje se jako náhle vzniklá naléhavá potřeba močit. Objevuje se vícekrát během dne a pacient této potřebě musí vyhovět. - Smíšená inkontinence - je kombinací obou předchozích inkontincí - Inkontinence z přetékání - vzniká při retenci moči a relativně funkčních sfinkterech. Příčinou je mechanická obstrukce nebo porucha kontratkility měchýře. Vždy nacházíme významné močové reziduum - Reflexní inkontinence - při vyřazení centrální kontroly mikce dochází k reflexnímu vyprázdnění močového měchýře po jeho naplnění. Pacient si pocit naplnění či vyprázdnění měchýře neuvědomuje - Funkční inkontinence - vzniká v důsledku psychosociálních faktorů při neporušené funkci dolních močových cest - Farmakogenní inkontinence - na jejím vzniku se významně podílejí léky, může mít charakter všech výše uvedených typů močové inkontinence. Jsou to skupiny léků jako psychofarmaka, hypnotika, diuretika kofein. Velmi důležitý je zde anamnestický rozhovor. Ptáme se jestli v posledních měsících došlo k nechtěnému úniku moči, jestli dochází k úniku při kašli nebo jestli pociťuje tak silné nucení, že není schopen zadržet močení a dojde k úniku. Důležitý je i charakter močové inkontinence. Pacienta požádáme, aby po dobu 48 hodin psal mikční deník, tedy zapisoval dobu močení, urgence, popřípadě i s množstvím vymočené moči. Mezi fyzikální vyšetření které provádíme patří celkový stav, pohyblivost, zručnost. Vyšetřujeme břicho, zevní genitál a v neposlední řadě vyšetření per rektum. Děláme uro - gynekologické vyšetření u žen a urologické vyšetření u mužů. Důležité je vyšetření psychosociální - deprese, nespavost, sociální izolace. Mezi laboratorní vyšetření patří vyšetření moči chemicky, sediment, kultivace a citlivost. Do biochemického vyšetření patří vyšetření kreatininu, urei, 23 mineralogram, glykémie. Při inkontinenci moče provádíme vyšetření ultrazvukem na postmikční reziduum. Dále provádíme stresový test. Terapie v případě známé etiologie u léčitelné příčiny je kauzální léčba. V ostatních případech symptomatická léčba. - Režimová opatření - optimalizovat pitný režim, udržovat fyzickou zdatnost a soběstačnost. Provést úpravy v bytě: dostupné WC - Absorpční pomůcky a sběrné systémy - existuje velmi široké spektrum pomůcek, rozhodující je závažnost inkontinence - Behaviorální léčba - u urgentní močové inkontinenci je důležité močení v pravidelných intervalech, při pocitu urgence se uvolnit, počkat až nucení přejde, pak teprve jít na WC. U stresové inkontinence moči se doporučují Kegelovy cviky na posilování svaloviny pánevního dna. U neobstrukční poruchy vyprazdňování je technika močení dvakrát za sebou s použitím břišního lisu. - Farmakologická léčba - u žen jsou indikovány estrogeny - Chirurgická léčba - v indikovaných případech. Uplatňuje se u stresové inkontinence. Dalším druhem inkontinence, je inkontinence stolice, která je definována jako „vůlí neovlivnitelné nechtěné vyprázdnění stolice za sociálně nepřijatelných okolností" (Topinková 2005, str. 41). Trvalá inkontinence stolice je téměř v každém případě doprovázena inkontinenci moče. Inkontinence stolice je tolerována daleko hůře než inkontinence močová. Bývá důvodem k umístění do ústavní péče. Příčiny inkontinence stolice jsou: - poruchy střevní motility - oslabená svalovina břišní stěny, bránice a pánve - poruchy inervace konečníku a onemocnění CNS - psychologické a behaviorální příčiny - faktory prostředí Léčba inkontinence stolice je zaměřena kauzálně na odstranění příčiny, jinak na symptomatické ovlivnění příčiny a projevů inkontinence. Mezi obecná režimová opatření můžeme zařadit: - úprava pasáže vhodnou stravou - dostatek tekutin - pohybová aktivita - pravidelnost vyprazdňování stolice - vhodné podmínky pro defekaci - ergoterapie a ošetřovatelská péče 24 - absorpční pomůcky. Farmakologická léčba spočívá v podávání léků zpomalujících pasáž střevní u průjmu a laxativ u zácpy (Topinková 2005). 1.8 Demence „ Jde o chronické progredující onemocnění s vysokým invalidizujícím potenciálem a celospolečenským dopadem" (Topinková 2005, str. 137). Demence není samostatná nozologická jednotka, ale syndrom. Pro diagnostiku musí být splněna následující kritéria: - získaná globální kognitivní porucha postihující paměť a nejméně jednu další oblast -řeč, myšlení, orientaci, učení, úsudek - kognitivní poruchy zhoršují pracovní a společenské zapojení pacienta - postupující progrese postižení V etiologii demence bylo nalezeno více než 100 prokázaných příčin. Nejčastější příčiny demence ve vyšším věku: - Alzheimerova nemoc (tvoří asi 50% ze všech demencí ve stáří) - postižena je především paměť, řeč, orientace a zrakově - prostorové funkce. Časté jsou poruchy chování - Vaskulární demence - přítomny jsou neurologické projevy jako jsou parézy, instabilita a inkontinence. Zhoršuje se pacientův úsudek a schopnost řešit problémy. - Demence s Lewyho tělísky - typické je kolísání mentálních funkcí napodobujících delirium, zrakové halucinace, bludy a extrapyramidové symptomy. - Demence u Parkinsonovy choroby - Frontotemporální demence - nacházejí se zde změny osobnosti, poruchy chování, poruchy řeči a ztráta náhledu. Paměť s orientací bývají porušeny jen mírně. - Sekundární demence Klinický obraz demencí: - vždy je přítomna kognitivní porucha různého stupně - lehká demence, středně těžká demence, těžká demence. - omezení v instrumentálních činnostech - behaviorální a psychologické symptomy u demence. K vyšetření pacienta potřebujeme odebrat anamnézu, která je však často nedostačující a chybí náhled na situaci. Provedeme důkladné fyzikální vyšetření, zhodnotíme kognitivní funkce. Zhodnotíme vliv onemocnění na funkční schopnosti a 25 určíme pravděpodobnou etiologii a pokročilost onemocnění. Můžeme zde natočit EKG a u demencí s rychlým nástupem nebo progresí posíláme pacienta na CT. Při rozhodování o léčbě zvažujeme etiologii demence, její pokročilost, stupeň disability a přítomnost komorbidit. Odhadujeme očekávanou dobu přižití a kompliance, možnosti pečovatelů a sociální situaci pacienta. Léčebný plán volíme vždy ve spolupráci s pacientem a jeho rodinou. Cíle péče o pacienta se mohou v jednotlivých fázích nemoci lišit: - v počátečních fázích se zaměřujeme na ovlivnění rizikových faktorů, včasnou a přesnou diagnózu a léčbu. Cílem je zlepšení a udržení poznávacího procesu - u pokračující demence je cílem zpomalení progrese, udržení soběstačnosti - v konečných fázích zdůrazňujeme paliativní postupy, ošetřovatelskou a pečovatelskou péči (Topinková 2005). 1.9 Specifika ošetřovatelské péče u seniorů Práce se starými lidmi je náročná jak fyzicky, tak i psychicky. Zdravotník se u lůžka geriatrického pacienta setkává s projevy bolesti, nesoběstačnosti, s chronickými nemocemi, utrpením a v neposlední řadě taky smrtí. Cílem ošetřovatelské péče je zajistit vysoce profesionální odbornou, ale i lidskou péči a pokusit se udržet starého člověka co nejdéle soběstačným. Není to však lehký úkol. Ve srovnání s jinými obory, zde personál nevidí perspektivní vyhlídky na úplné uzdravení pacienta. Ošetřovatelská péče u geriatrického pacienta je „nekonečná", stále se opakující činnost (Nejedlá 2006). Desatero komunikace s geriatrickým pacientem: - Respektujeme identitu pacienta a důsledně jej oslavujeme jménem nebo majícím titulem. Familiární oslovení „babi", „dědo" jsou ponižující - Důsledně se vyhýbáme zdětinšťování starého člověka - Při komunikaci s geriatrickými pacienty a při jejich ošetřování cílevědomě chráníme pacientovu důstojnost - Respektujeme syndrom zpomalení a chráníme seniory před časovým stresem - Složitější nebo zvláště důležité informace několikrát zopakujeme či raději ještě napíšeme na list papíru - K usnadnění komunikace se zdržujeme v zorném poli pacienta, mluvíme srozumitelně a udržujeme oční kontakt - Aktivně, ale taktně ověříme možné komunikační bariéry a tomu přizpůsobíme komunikaci 26 - Bez ověření nedoslýchavosti nezesilujeme hlas - Dopomoc při pohybu, odkládání oděvu a jiných aktivitách nabízíme úměrně zdravotnímu postižení pacienta, ale nevnucujeme se. Umožňujeme používání opěrných pomůcek. Zdravotnická zařízení sloužící seniorům by měla být zásadně snadno přístupna, bezbariérová, s dostatečným osvětlením, s protiskluzovou úpravou povrchů podlah a přehledným značením - Při ústavním léčení má komunikace a ošetřovatelská aktivita cílevědomě směřovat k podpoře a k udržení soběstačnosti a sociálních rolí křehkého starého člověka (Z. Kalvach 2008). K dalším problematickým situacím v péči o seniora můžeme zařadit: - nezapamatování si informací - stálé dotazy - ztráta schopnosti porozumět slovům - tvorba nových slov, zaměňování výrazů - netrpělivost - vymýšlení si - v konečných fázích němota (M. Venglářová 2007). 1.10 Nejčastější ošetřovatelské problémy v ošetřovatelské péči o seniory Mezi nejčastější ošetřovatelské problémy v geriatrii patří: - inkontinence moči a stolice - zhoršená pohyblivost - únava - deficit sebepéče při běžných denních činnostech - zmatenost - poruchy příjmu potravy - strach, úzkost - pády - bolest. 1.11 Edukace v ošetřovatelské péči o seniory Výchova (primární, sekundární a terciální edukace) by měla být souhrnná součást ošetřovatelství. Spolu s výukou je směřována k tomu, aby každý jedinec disponoval vědomostmi, dovednostmi, zručností a motivací pro způsob života, který přispívá 27 k podpoře zdraví a prevenci onemocnění a aby znal možnosti zlepšování svého zdravotního stavu v případě onemocnění. Výchovou by mělo ošetřovatelství zlepšovat zdraví lidí, vyvolat a podpořit pozitivní změnu jejich životního stylu (D. Jarošová 2006). 1.12 Principy péče o seniory v České Republice Evropská charta pacientů a seniorů - pokud starý člověk onemocní, je třeba dodržovat zásady, které respektují zvláštnosti vyššího věku. Úkoly zdravotní a sociální péče o starší občany jsou: - posilovat zdraví a pohodu starého člověka, předcházet nemocem a nesoběstačnosti či ji zmírňovat, - léčit pacienta v případě nemoci, - pomáhat seniorům vést plnohodnotný a nezávislý život aktivních a platných členů lidského společenství, - zajistit kontinuitu mezi zdravotními a sociálními službami cílem, aby starší občan zůstal co nejdéle ve svém domě a komunitě, - garantovat, aby nedocházelo k diskriminaci z důvodu věku, pohlaví, náboženského přesvědčení (M. Venglářová 2007). Dalším dokumentem, který můžeme uvést je Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, který reaguje na aktuální problémy současného stárnutí a stáří. Podle tohoto plánu byl v České republice vypracován Národní program přípravy na stárnutí, jehož hlavním cílem je dosáhnout změny postoje a přístupu k seniorské populaci. Dokument je rozdělen do 10 sekcí: - Etnické principy - Přirozené sociální prostředí - Pracovní aktivity - Hmotné zabezpečení - Zdravý životní styl a kvalita života - Zdravotní péče - Komplexní sociální služby - Společenské aktivity - Vzdělávání - Bydlení. 28 Dále existuje moderní celoevropský program „Stárnout zdravě v Evropě", jehož cílem je prodloužení nezávislého aktivního života seniorů. Také program WHO „Zdraví 21" obsahuje principy zdravého stárnutí. V České republice můžeme uvést Svaz důchodců, různé kluby důchodců, Český červený kříž a Sdružení České katolické charity. Dalším velkým přínosem jsou Univerzity třetího věku. Odhaduje se, že univerzity mají kolem 4000 seniorských studentů. Vzdělání mohou získat také na univerzitách volného času nebo v centrech celoživotního vzdělávání ( Klevetová 2008). Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří) kde strategickými prioritami jsou: - Aktivní stárnutí - Prostředí a komunita vstřícná ke stáří - Zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří - Podpora rodiny a pečovatelů - Podpora participace na životě společnosti a ochrana lidských práv. 1.13 Kam se seniorem? Starý člověk, který žije osaměle a nemůže očekávat pomoc a péči od své rodiny potřebuje pomoc odbornou. Ideální by bylo pokud by si senior nebo jeho rodina mohla vybrat z pestré nabídky zařízení různého zaměření. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho-a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb bývá mimo jiné - podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu: - rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život - snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů Sociálně zdravotní služby - napomáhají k zajištění fyzické a psychické soběstačnosti osob, kterým jsou poskytovány. Jsou určeny osobám, které již nepotřebují akutní zdravotní lůžkovou péči, ale současně jsou natolik nesoběstační, že potřebují pomoc druhé osoby při každodenních úkonech a tato pomoc jim z objektivních důvodů nemůže být zajištěna v domácím prostředí. Sociálně zdravotní služby jsou poskytovány 29 v pobytových zařízeních sociálních služeb nebo v pobytových zdravotnických zařízeních. Služby sociální péče poskytované v rámci sociálně zdravotních služeb podléhají úhradě. Zdravotnické úkony jsou hrazeny z fondů veřejného zdravotního pojištění. Osobní asistence - se poskytuje v přirozeném sociálním prostředí osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při hygieně, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Pečovatelská služba - je poskytována dětem, osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v přirozeném prostředí i ve specializovaných zařízeních. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Odlehčovací služby - jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, o které jinak pečuje osoba blízká v domácnosti. Cílem této služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Centra denních služeb - poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení. Cílem denních center je posílit samostatnost a soběstačnost osob se zdravotním postižením a seniorů v nepříznivé sociální situaci, která může vést k sociálnímu vyloučení. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Stacionáře denní a týdenní - poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se zdravotním postižením a osobám ohroženým užíváním návykových látek, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní 30 hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Domovy pro seniory - poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Telefonická krizová intervence - je soubor metod a technik krizové práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou a ohrožující, založený na jednorázovém nebo opakovaném telefonickém kontaktu tohoto klienta s pracovištěm telefonické krizové intervence. Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem - umožňují jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školy, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o domácnost apod. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí „na okraji" společnosti. Sociální služby a příspěvek na péči jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, súčinností od 1. 1. 2007, poskytovány: osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu, osobě, které byl udělen azyl, občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, cizinci, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu po dobu delší než 3 měsíce ( http ://ww w. mp s v. cz/c s/9#s spd). 31 II. Praktická část 2 Identifikační údaje Jméno a příjmení: F.H. Datum narození: 1929 Věk: 80 Pohlaví: žena Adresa bydliště: Sedlice u Blatné Vzdělání: zemědělská škola (dvouletá) Zaměstnání: důchodce Státní příslušnost: ČR Stav: vdova Datum přijetí: 23. 02.2009 Typ přijetí: plánované Oddělení: interní oddělení Den hospitalizace: 1 Dny ošetřovatelské péče: 23. 2. 2009 - 26. 2. 2009 2.1 Výtah z lékařské dokumentace Pacientka F.H. 80 let hospitalizována ve Strakonicích koncem září až počátkem října. Přijata pro bolest v levém hypochondriu, s iradiací do levého hemithoraxu, která se šířila k levému uchu, únava, námahově dušná. Nyní bolest neudává, respektive jsou bolesti břicha v levé polovině, nepravidelné, nauzea, zvracení, za poslední rok váhový úbytek 10 kg. Teploty nebyly. Pacientka byla zařazena ve studii Elderly, změna terapeutického režimu, vyřazena ze studie. 2.2 Lékařská anamnéza Rodinná anamnéza: Matka: zemřela na prasklý apendix Otec: zemřel při autonehodě Sourozenci: 5 sourozenců, 3 žijí, jeden bratr umřel na onemocnění srdce a druhý na následky práce v šachtě Děti: 3- dcera zdráva, starší syn- invalidní důchodce(meningokok), mladší syn-na vozíku po úraze ( spadl z lešení) 32 Osobní anamnéza: Překonané a chronické onemocnění: Diabetes mellitus 2.typu Arteriální hypertenze Hospitalizace a operace: Operační odstranění bulky na prsu, extirpace uzliny Úrazy : neudává Transfúze: ano Očkování: běžná očkování Farmakologická anamnéza: Tabulka 3 - Medikace léků podávaných per os doma Název léku Forma Síla Dávkování Skupina Ramipril Tbl. 5mg 1-0-0 antihypertenzivum Kalnormin Tbl. lgm 1-0-0 kaliový přípravek Milurit Tbl. 300mg 1-0-0 antiuratikum Biseptol Tbl. 480mg 1-0-1 chemoterapeutikum Herpesin Tbl. 400mg 1-0-1 antivirotikum Alergologická anamnéza: Léky: neudává Potraviny: neudává Chemické látky: neudává Jiné: neudává Abúzy: Alkohol: příležitostně Kouření: nekuřácká Káva: 3 x týdně Léky: neudává Jiné drogy: neudává Gynekologická anamnéza: Menarché: opožděna asi od 20 let - musela navštívit gynekologa Trvání: asi 30 let Intenzita, bolesti: intenzita přiměřená, bolesti neudávala UPT: ne 33 Antikoncepce: ne Menopauza: asi kolem 50 roku Potíže klimaktéria: nepamatuje si že by nějaké měla Samovyšetření prsu: neprovádí, bulku v prsu jí objevil lékař Poslední gynekologická prohlídka: asi před dvěma měsíci Sociální anamnéza: Stav: vdova Bytové podmínky: bydlí u dcery Vztahy, role a interakce v rodině: dobré Záliby: vyšívání, pletení, zahrádka Pracovní anamnéza: Vzdělání: dvouletá zemědělská škola Pracovní zařazení: pracovnice na poli Spirituální anamnéza: Pacientka vyznává křesťanskou víru 2.2.1 Stav při přijetí Pacientka orientovaná, pohyblivá s kompenzační pomůckou (hůl), bez cyanosy, bez dusnosti, kůže bez eflorescencí, bledý kolorit. Hlava - na poklep nebolestivá, inervace nervu VII. Správná, bulby ve středním postavení, volně pohyblivé, izokorit, reakce +, spojivky bledší, skléry šedé, dutina ústní klidná, sliznice vlhké, kompletně bez zubů Krk - náplň krčních žil přiměřená, pulzace karotid symetrická, štítná žláza nezvětšena, uzliny nehmatné, klidné jizvy po excizích uzliny, jinak nehmatám Hrudník - symetrický, axilární uzliny nehmatám, prsy bez rezistencí, poklep na plicích plný, jasný, dýchání čisté, sklípkové Srdce - klidná pravidelná akce, krátký systolický šelest v prekordiu Břicho - lehce nad úrovní, poklep diferenciálně bubínkový, nebolestivý, palpačně měkké, játra naráží, Splenomegalie o 4-5 cm pod oblouk žeberní, tapott negativní, peristaltika + DK - otoky ke kolenům, klidné varixy, bez známek flebitidy, bez inqunální adenopatie 34 2.2.2 Vyšetření při přijetí • krevní obraz, FW • biochemické vyšetření- Na, K, Cl, Ca, P, Mg, urea, kreatinin, CRP, jaterní testy, glykémie • vyšetření moči - chemicky • Hepatitídy •EKG •RTG 2.2.3 Závěr při přijmu Závěrečné diagnózy při příjmu: • mantle cell lymphoma (MCL)- lymfom z plášťových buněk • arteriální hypertenze • diabetes mellitus 2.typu • hyperuritemie • malnutrice • osteoporóza • adenom pravé ledviny 2.3 Vyšetřovací metody Následuje přehled vyšetření prováděných při hospitalizaci: 2.3.1 Hematologické vyšetření Tabulka 4 - Výsledky krevního obrazu Krevní obraz Referenční hodnoty 23.2.2009 24.2.2009 25.2.2009 26.2.2009 Erytrocyty 3,8- 5,13 xl012/l 2,48| 2,88| 2,60| 3,25| Leukocyty 3,8 - 10,0 x 10y/l 99,76 t 34,51 t 69,67 t 83,48 t Trombocyty 140 - 440 x 109/1 44 i 94 22 i 34 i Hemoglobin 120-170 g/l 86 i 97 j 88 i 107 i Hematokrit 0,35 - 0,54 0,252 i 0,276 i 0,252 i 0,31 j Koagulační vyšetření: Qick: 0,89 (0,80- 1,20 INR) APTT: 31,9 (25 - 39 sekund) 35 Sedimentace: 50 / 96 (za 1 hodiny ženy: 3-21, za 2 hodiny ženy: 7 - 48) | 2.3.2 Biochemická vyšetření Moče (chemicky) pH: 5, 5 ( referenční hodnoty: 5,0 - 8,0) Hustota (specifická hmotnost) : 1, 011 ( Bílkovina orient.: negativní Glykosurie: negativní Ketolátky: negativní Bilirubin: negativní Urobilinogen: 34, 0 Krev v moči: negativní Leukocyty: negativní Nitrity: negativní Krve Sodík - 140 (rh: 137 - 146 mmol /1) Draslík - 4, 7 (rh: 3, 5 - 5, 0 mmol /1) Fosfor- 0, 99 (rh: 0, 65 - 1, 61 mmol / 1) Chloridy- 103 (rh: 97 - 108 mmol / 1) Vápník- 2, 15 (rh: 2 - 2, 75 mmol /1) Hořčík- 0, 84 (rh.: 0, 66 - 0, 99 mmol /1) Urea-3, 7 (rh.: 2, 0-6, 7) Kreatinin- 73, 0 (rh.: 23 - 106) CRP- 28, 0 t (rh.: 0,5-5 g/l) Jaterní testy: Bilirubin celkový: 20,3 (ref.hodnoty: 2-50 umol/1) Bilirubin přímý: 6,8 (ref.hodnoty: 1-80 umol/1) ALT: 0,25 j (ref.hofnoty: 1 - 2,5 ukat/1) AST: 0,57 j (ref.hodnoty: 1 - 3 ukat/1) GGT: 1,31 (ref.hodnoty: 0,14 - 2,5 ukat/1) ALP: 2,15 (ref.hodnoty: 0,66 - 10 ukat/1) 2.3.3 Bioelektrická vyšetření EKG - rytmus sinusový FR: 81/ min. Bez ischemických změn. Normální křivka. 36 2.3.4 Serologické vyšetření Hepatitídy negativní 2.3.5 Zobrazovací metody nebo rentgenologická vyšetření RTG srdce a plíce Na nitrohrudních orgánech nález v mezích normy. RTG hrudníku Osteoporóza. Pokročilá def.spondylóza Th. páteře. Bránice hladká, kostofrenické úhly volné, skelet hrudníku bez odchylek, srdce nezvětšeno, náplň v malém oběho je přiměřená, mediastinum a hily bez odchylek. Plicní parenchym je bez čerstvých ložiskových změn. Vinutá skleroticky změněná aorta. 2.3.6 Sledování nemocné v průběhu hospitalizace Tabulka 5 - Příjem a výdej tekutin Datum Hodina Per os infuze ATB Příjem Výdej 24.2.09 6-18 1000 ml 0 250 ml 1250 ml 2300 ml 24.2-25.2.09 18-6 450 ml 0 0 450 ml 750 ml 25.2.09 6-18 1400 ml 1000 ml 100 ml 2500 ml 1200 ml 25.2-26.2.09 18-6 300 ml 1000 ml 0 1300 ml 1800 ml Tabulka 6 - Krevní tlak a puls během hospitalizace Krevní tlak + puls 23.2.2009 24.2.2009 25.2.2009 26.2.2009 ráno TK: 130/70 P: 68 TK: 135/ 68 P: 59 TK: 129/ 65 P: 63 TK: 134/ 69 P: 71 večer TK: 125/ 67 P: 72 TK: 133/78 P: 86 TK: 120/ 68 P: 68 TK: 125/ 70 P: 73 Tabulka 7 - Saturace kyslíku během hospitalizace Saturace kyslíku 23.2.2009 24.2.2009 25.2.2009 26.2.2009 ráno Příchod na oddělení 96% 97% 98% poledne 97 % 98% 97% dimise 37 večer 85 % 97% 98% Tabulka 8 - Podání inzulínu v závislosti na glykémii (referenční hodnoty 3, 3 - 6, 4 mmol/1) Glykémie ráno podání inzulínu poledne podání inzulínu večer podání inzulínu 23.2.2009 příchod 0 14, 60 t lOj HMR 11, 10 t lOj HMR 24.2.2009 6, 30 0 13, 60 t lOj HMR 12, 10 t 8j HMR 25.2.2009 4, 90 0 4, 40 0 7,70 t 0 26.2.2009 7,10 t 0 dimise 2.4 Terapie 2.4.1 Farmakoterapie Tabulka 9 - Léky k perorálnímu podání po celou dobu hospitalizace Název léku Forma Síla Dávkování Skupina Milurit Tbl. 300 mg 1-0-0 antiuratikum Biseptol Tbl. 480 mg 1-0-1 chemoterapeutikum Herpesin Tbl. 400 mg 1-0-1 antivirotikum Furon Tbl. 40 mg 1-0-0 Diuretikum, antihypertenzivum Kalnormin Tbl. 1 gm 1-0-0 kaliový přípravek • 23. 2. 2009 Léčebný režim - podány dvakrát erymasy - premedikace: Hydrocortison 200mg intravenózne (glukokortikoid) Paralen 1 tbl. (analgetikum) Dithiaden 1 amp. intravenózne ( antihistaminikum) - poté podána Mabthera 700 mg+ 1000 ml FR • 24. 02. 2009 Léčebný režim - k per os medikaci přidán : - Diasip 2-3 krát denně - Prednison 20 mg tbl. 3-2-0 ( glukokortikoid) - Helicid 20mg.tbl. 1-0-1 ( antiulcerózum) - i.v. medikace: - Transmetil 500mg lamp. lkrát denně (hepatoprotektivum) 38 - poté podán 1 krát trombokoncentrát- premedikace lOOmg hydrocortizonu i.v. - furosemid 20 mg i.v. • 25. 02. 2009 Léčebný režim - per os medikace stejná - podána chemoterapie i.v.: • Ondasetron lamp.(+ 250 ml fyziologického roztoku • Vincristin 2 mg • Doxorubicin 90mg + 250 ml fyziologického roztoku • Cyklofosfamid 1300mg + 500ml fyziologického roztoku • Uromitexan 400 mg před cyklofosfamidem a za 4 a 8 hodin po dokapání cyklofosfamidu - poté podány 2krát erymasy + lkrát trombokoncentrát - ve 20:00 podán fyziologický roztok 1000 ml • 26. 02.2009 Léčebný režim Pacientka propuštěna do domácího léčení. Medikace léků per os zůstává původní z domova. 2.4.2 Dietoterapie Dieta č. 9- dieta diabetická, pacientka má diabetes mellitus 2. typu. 2.4.3 Pohybový režim Pacientka má pohybový režim volný po oddělení. 2.5. Fyzikální vyšetření sestrou Pacientka při vědomí, poloha aktivní, chůze mírně zhoršená, třes 0, výška 160 cm, váha 72kg, puls 98 / minutu, tělesná teplota 36,5 °C, eupnoický 18' / minutu, řeč plynulá. Hlava - normocefalická, na poklep nebolestivá, facialis inervuje správně. Vlasy prořídlé, Oči - obočí normální, víčka bez patologického nálezu, oční bulby ve středním postavení, všemi směry volně pohyblivé, spojivky bledší, skléry šedé, zornice isokorické, Uši, nos - bez výtoku, čich dobrý, slyší hůře, přiměřeně k věku, Rty - růžové, bez cyanóz, souměrné, bez patologického nálezu, 39 Dutina ústní - sliznice dutiny ústní ružové, hydratace přiměřená, jazyk ve střední čáře, lehce bělavě povleklý, kompletně bez zubů, Tonzily - hladké, nezvětšené, Krk - krční páteř pohyblivá, náplň krčních žil normální, karotidy tepou symetricky, Hrudník - symetrický, prsy bez rezistence Plíce - poklep plný a jasný, dýchání čistě, sklípkové, Srdce - úder hrotu nehmatný, akce klidová pravidelná, šelest 0, Břicho - souměrné, lehce nad úrovní, poklepově diferencovaně bubínkový, pohmatově palpačně měkké, nebolestivé, bez patologické rezistence, peristaltika přiměřená, tapottement bilat. negativní, Játra, slezina - játra o 4 cm pod oblouk žeberní, slezina nezvětšena Genitál - normálně vyvinutý, bez výtoku, Uzliny - nehmatné, Páteř - pohyblivá, nebolestivá, Klouby - kloubní kresba přiměřená, hybnost bez výrazné alterace, Čití - přiměřené. 2.5 Posouzení stavu potřeb klienta dle Nanda domén 2.5.1 Podpora zdraví Pacientka je opakovaně přijata a plně informována o léčebných postupech a svém zdraví. Pacientka vnímá svůj zdravotní stav jako docela dobrý. O svém zdraví mluví otevřeně a optimisticky. Věří, že jí léčba pomůže. Při objevení současných potížích navštívila lékaře, lékařská doporučení dodržuje. Rodina plně informována o stavu pacientky. 2.5.2 Výživa Pacientka během 1 roku zhubla 10 kilogramů. Hubnutí způsobilo nynější onemocnění. Pacientka se nesnaží redukovat, ale složení diabetické diety, včetně dietních omezení zná. Pacientka dodržuje stravu pravidelně 5x denně. Má dietu číslo 9 - diabetickou. BMI 28,1. viz Příloha č. 1 - Hodnocení stavu výživy Pacientka má nadváhu. Stravu přijímá per os, forma stravy je spíše kašovitá, kvůli chybějícímu chrupu. Pacientka nemá žádnou zubní náhradu, uvádí: „že si nechala vytrhat veškerý chrup". Chvíli náhradu používala - nyní již delší dobu nepoužívá. S rozmělněním stravy 40 nemá pacientka problémy. Pacientka vypije 1500 - 2000 ml. Nejraději pije čaj nebo neslazené neperlivé vody. 2.5.3 Vylučování a výměna Dosud stolice pravidelná, doma s vyprazdňováním nemá problémy (lx denně). Ve stolici nepozoruje žádné příměsi. Rituály pacientka nezmiňuje. Nemá problémy v cizím prostředí. Vylučování moče bez obtíží. Příměsi nejsou přítomny ani v moči. Na WC dojde sama. Je zvyklá si sledovat příjem tekutin a výdej moči za 12 hodin. Inkontinenci moče i stolice neguje. 2.5.4 Aktivita- odpočinek Volný pohybový režim po oddělení, doma ani v nemocnici necvičí. Pohyb s pomocí kompenzačních pomůcek je stabilní. Ke snadnějšímu pohybu používá hůlku. Koordinace je dobrá, viz Příloha č. 2 Hodnocení rizika pádu. Pacientka doma spí bez problémů. V nemocnici jí dělá problém usnout, po usnutí spí celou noc. Léky na spaní neužívá jen ve „zvláštních případech". Přes den pacientka v nemocnici nespí, čte časopisy nebo sleduje televizi. 2.5.5 Vnímání-poznání Smyslové vnímání je v pořádku přiměřeně k věku. Vědomí je jasné, pacientka se plně orientuje, paměť je neporušená. Pacientka používá brýle na čtení, které jí vyhovují. Slyší přiměřeně svému věku - naslouchátko nepoužívá. Komunikuje bez problému. Viz. Příloha č. 3 Mini Mental test. 2.5.6 Vnímání sebe sama Sama o sobě tvrdí, že je spíše optimistka, svojí nemoc zvládá dobře. Ví, že do nemocnice musí na cyklus chemoterapie. Tvrdí že se těší do nemocnice, že zase změní prostředí. Pacientka působí optimisticky a vyrovnaně. Obraz těla neporušený. 2.5.7 Vztahy Pacientka je již 10 let vdova, bydlí se svou dcerou. Dcera za ní pravidelně dochází, v nemocnici ji často navštěvuje i se svou rodinou. Pacientka je v důchodu, do společnosti téměř nechodí. Pacientce to nevadí, protože bydlí s rodinou a navštěvuje jí přítelkyně. 41 2.5.8 Sexualita Gynekologické potíže nemá. Pacientka prodělala tři porody, proběhly fyziologicky. Menstruaci měla pravidelnou od svých 20 let. Menopauza bez výraznějších potíží ve věku asi 50 let. Naposledy byla na gynekologii asi před 2 měsíci. Na preventivní kontroly se snaží docházet. S manželem měli prý moc hezký vztah, společně dokázali zvládnout smrt svých dětí. 2.5.9 Zvládání zátěže - odolnost vůči stresu Nyní prožívá stres častěji, kvůli tomu, že jí „chtějí vzít baráček", popisuje právní problémy s rodinným domem. Snaží se ho zvládat za pomocí dcery. V mládí většinou zvládala stres rychle, poslední dobou jí trvá déle, než se s ním vyrovná. Velmi těžko se vyrovnávala se smrtí svých dětí, ale za pomocí manžela to zvládla. Viz. Příloha č. 4 -Škála deprese pro geriatrické pacienty. 2.5.10 Životní principy Pacientka je věřící, hlásí se ke křesťanské víře, žádné duchovní sužby během hospitalizace nevyžaduje. Na žebříčku hodnot udává na první místo zdraví a zároveň rodinu, víru, peníze a záliby. 2.5.11 Bezpečnost a ochrana Pacientka má zavedený periferní žilní katétr. Pacientka má fyziologickou tělesnou teplotu. 2.5.12 Komfort Pacientka v průběhu hospitalizace nepociťuje žádnou bolest. Doma jí občas pobolívá břicho, svou bolest lokalizuje „v levé polovině". Doma pacientka udává občasnou nauzeu a zvracení. Pacientka bydlí s dcerou, nepociťuje žádnou sociální izolaci. 2.5.13 Růst/Vývoj Pacientka psychomotoricky odpovídá svému věku. Vývoj probíhal v normě. 42 3 Ošetřovatelské péče 3.1 Přehled ošetřovatelských diagnóz dle priorit pacientky 23. 02. 2009 - diagnózy stanovené při příjmu pacientky ( 12:30) 00148 Strach v důsledku obavy ze ztráty svého rodinného domu projevující se častou verbalizací obav v této oblasti 00095 Porušený spánek z důvodu nemocničního prostředí projevujícím se obtížným usínáním, pocitem unavenosti a častými stížnostmi v souvislosti s usínáním 00001 Nadměrná výživa z důvodu zvýšeného energetického příjmu a sedavého způsobu života projevující se B MI 28 00004 Riziko vzniku infekce z důvodu zavedení periferního žilního katétru 00015 Riziko pádu z důvodu používání kompenzační pomůcky 23. 2. 2009 - 18:00 00033 Oslabené dýchání z důvodu reakce na podání chemoterapie projevující se sníženou saturací kyslíku, verbalizací obtíží a dusností 00126 Deficitní znalost v důsledku prvotního podání oxygenoterapie projevující se častým dotazováním a sníženou spoluprácí 24. 2. 2009 00025 Riziko nevyváženého objemu tělesných tekutin z důvodu nevyrovnané bilance tekutin 25. 2. 2009 00093 Únava v důsledku chemoterapie projevující se častým usínáním přes den, pocitem vyčerpanosti a častými stížnostmi 43 3.2 Diagnostický plán, realizace a hodnocení 23. 02. 2009 - diagnózy stanovené při příjmu pacientky (12:30) 00148 Strach v důsledku obavy ze ztráty svého rodinného domu projevující se častou verbalizací obav v této oblasti Cíl: Pacientka je beze strachu (do konce hospitalizace) Priorita: střední Výsledná kritéria: Pacientka si uvědomuje příčinu svého strachu (do 1 hodiny) Pacientka verbalizuje pochopení svého problému (do 1 dne) Pacientka verbalizuje zmírnění strachu (do 3 dnů) Pacientka otevřeně diskutuje o svém problému (do 3 dnů) Intervence: Pátrej po projevech strachu (do 1 hodiny) - sestra Komunikuj s pacientkou (vždy) - sestra, lékař Hovoř s pacientkou a jejích pocitech (vždy) - sestra, lékař Naslouchej nemocné a umožni dostatečný časový prostor (průběžně) - sestra Pomoz pacientce pochopit její strach (průběžně) - sestra, lékař Nauč pacientku relaxaci (do 1 dne) - sestra Pobízej pacientku k činnostem (vždy) - sestra, ošetřovatel Povzbuzuj pacienta i jeho rodinu (vždy) - sestra, lékař, ošetřovatel Realizace: Pobízela jsem nemocnou k jednotlivým činnostem, nabízela jsem jí možnost četby a sledování televize. Průběžně jsem s pacientkou o jejím problému komunikovala a nechávala jsem dostatečný časový prostor na prodiskutování. Pátrala jsem po projevech strachu a snažila jsem se pacientku povzbuzovat. Snažila jsem se spolupracovat s dcerou pacientky a doporučila jsem jí činnosti na zaměření pozornosti nemocné na možné aktivity. Hodnocení: Cíl byl splněn částečně, pacientky strach o její rodinný domek stále přetrvává, avšak verbalizuje částečnou úlevu, protože pozitivně hodnotí pocit, že si mohla o svém problému popovídat s jinou nezaujatou osobou. 44 00095 Porušený spánek v důvodu nemocničního prostředí projevujícím se obtížným usínáním, pocitem unavenosti a častými stížnostmi v souvislosti s usínáním Cíl: Pacientka má fyziologický spánek do 3 dnů Priorita: střední Výsledná kritéria: Pacientka zná techniky správného usínání (do 1 dne) Pacientka usíná do 30 minut po ulehnutí (do 2 dnů) Pacientka verbalizuje zlepšení usínání (do 2 dnů) Pacientka se cítí odpočatá (do 3 dnů) Intervence: Zjisti souvislost špatného usínání v souvislosti s onemocněním (do 1 hodiny) - sestra, lékař Zjistěte spánkové návyky z domova (do 2 hodin) - sestra Edukuj pacientku o spánkových rituálech (do 5 hodin) - sestra Zajisti co největší klid na spaní (vždy) - sestra Větrej pokoj před usínáním (vždy) - sestra Podávej léky na spaní dle ordinace lékaře (vždy) - sestra Najdi pacientce denní aktivity (průběžně) - sestra, ošetřovatel Spolupracuj s ostatními pacienty na pokoji (průběžně) - sestra Realizace: Snažila jsem se zjistit, do jaké míry problémy nemocné s usínáním souvisí s jejím onemocněním. Spánkové návyky pacientka neudávala, proto jsem jí o nich poučila. Snažila jsem se zajistit co největší klid, který pacientka potřebuje ke svému spánku. Před spaním jsem vždy vyvětrala pokoj, aby sejí lépe spalo. Doporučila jsem pacientce větší aktivitu přes den, aby se jí večer lépe usínalo. Snažila jsem se spolupracovat se všemi pacienty na pokoji, aby si vzájemně vyhověli v otázce spánku ( kdy zhasnout, jestli má být puštěná televize). Hodnocení: Cíl se splnil částečně, pacientka usíná do hodiny po ulehnutí. Pacientka verbalizuje výrazné zlepšení svého usínání. Pacientka udává, že se přes den cítí mnohem méně unavená, věnuje se aktivně zájmovým aktivitám a v noci pak lépe usíná. 45 00001 Nadměrná výživa z důvodu špatného stravování a sedavého způsobu života projevující se BMI nad 28 Cíl: Pacientka stabilizuje svoji hmotnost do konce hospitalizace Priorita: střední Výsledná kritéria: Pacientka zná důvod své nadváhy (do 24 hodin) Pacientka chápe špatný vliv nadváhy na organizmus (do 24 hodin) Pacientka zná základy zdravého stravování (do 2 dnů) Pacientka chápe nutnost úpravy stravy (do 2 dnů) Pacientka chápe nutnost alespoň částečného pohybu (do 2 dnů) Pacientka dodržuje zásady správné stravy (do 4 dnů) Intervence: Zjisti další důvody pacientčiny nadváhy (do 1 hodiny) - sestra, lékař Vysvětli pacientce důvod její nadváhy (do 1 hodiny) - sestra, lékař Edukuj pacientku o správném zdravém stravování (do 2 hodin) - sestra, nutriční terapeut Sjednej schůzku s nutričním terapeutem (ihned) - sestra Kontroluj pacientčin jídelníček v nemocnici (vždy) - sestra, ošetřovatel Komunikuj s pacientkou o nadváze (průběžně) - sestra, lékař Odpovídej pacientce na její otázky ohledně obezity, dietního opatření (vždy) - sestra, lékař Sežeň dostatek informačního materiálu (ihned) - sestra Doporuč pacientce vhodné tělesné aktivity (do 1 dne) - sestra, rehabilitační Pracovnice Realizace: Snažila jsem se zjistit další důvody pacientčiny nadváhy a snažila jsem se jí ho vysvětlit. Edukovala jsem pacientku o pro ní nejvhodnějším stravování. Pomáhala mi přitom nutriční terapeutka, která zvolila pacientce vhodnou dietu. Kontrolovala jsem pacientčin jídelníček po celou dobu hospitalizace. Hovořila jsem s pacientkou o obezitě a problémech, které sebou přináší. Odpovídala jsem na její dotazy ohledně obezity a dietního režimu, pro větší efekt jsem sehnala brožury o správném stravování. Společně s rehabilitační sestrou jsme se snažili přesvědčit pacientku o významu tělesné aktivity. Hodnocení: Cíl byl splněn, pacientka po dobu hospitalizace udržela svoji původní hmotnost. Je dostatečně edukována i nevhodnosti redukce své hmotnosti vzhledem k onkologickému onemocnění. 46 00004 Riziko vzniku infekce z důvodu zavedení periferního žilního katétru Cíl: U pacientky nevznikne infekce do konce hospitalizace Priorita: nízká Intervence: Sleduj okolí periferního žilního katétru (po celou dobu) - sestra Dodržuj aseptické postupy při převazu katétru (vždy) - sestra Kontroluj průchodnost katétru (při každé aplikaci) - sestra Pouč pacientku o správném chování k perifernímu žilnímu katétru (do 1 hodiny) - sestra Pouč pacientku o správné hygieně a péči o periferní žilní katétr (do 2 hodin) - sestra Sleduj zda se neobjeví příznaky infekce (vždy) - sestra Realizace: Po zavedení periferního žilního katétru jsem pacientku informovala o možnosti vzniku infekci při nesprávném zacházení s katétrem. Poučila jsem pacientku, jak se chovat ke katétru a jak dodržovat správnou hygienu a pečovat o periferní katétr. Při převazu jsem dodržovala aseptické postupy a sledovala okolí periferního žilního katétru. Při každé aplikaci jsem kontrolovala průchodnost katétru a po ukončení aplikace jsem katétr zavřela hepatinovou zátkou. Sledovala jsem celkové známky zánětu. Hodnocení: Cíl splněn, v době hospitalizace se u pacientky neprojevily žádné známky infekce. Po odstranění periferního katétru byla pacientka poučena, jak se o místo vpichu starat doma. 47 00155 Riziko pádu z důvodu používání kompenzační pomůcky Cíl: U pacientky nedojde k pádu do konce hospitalizace Priorota: nízká Intervence: Edukuj pacientku o používání kompenzačních pomůcek (do 1 hodiny) - sestra, rehabilitační pracovník Zajisti pacientce styk s rehabilitačním pracovníkem (do 1 dne) - sestra Pomáhej pacientce při pohybu (vždy) - sestra Posuď stupeň závislosti (do 1 hodiny) - sestra Pouč pacientku o jeho individuálních bezpečnostních potřebách (do 2 dnů) - sestra Zapoj do péče o pacientku její rodinu (do 2 dnů) - sestra Zajisti bezpečný pohyb po pokoji (ihned) - sestra, ošetřovatel Realizace: Společně s rehabilitačním pracovníkem jsme edukovali pacientku o správném používání kompenzačních pomůcek (hůl). Posoudila jsem stupeň závislosti pacientky. Pomáhala jsem pacientce při pohybu, když bylo potřeba. Poučila jsem pacientku o jejich individuálních bezpečnostních potřebách jak v nemocnici tak doma. Odstranila jsem na pokoji překážky, které by pacientce mohly bránit pacientce v bezpečné chůzi. Hodnocení: Cíl splněn, u pacientky během hospitalizace nedošlo u k pádu. Pacientka se pohybuje zásadně bez hůlky, tu používá jen na delší vzdálenosti. Její chůze je stabilní. 48 23. 2. 2009 - 18:00 00033 Oslabené dýchání z důvodu podání chemoterapii projevující se sníženou saturací kyslíku, verbalizací dusnosti Cíl: Pacientka má fyziologické dýchání do 30 minut Priorota: vysoká Výsledná kritéria: Pacientka zná důvod svého oslabeného dýchání (do 3 minut) Pacientka zaujímá zvýšenou polohu (do 4 minut) Pacientka verbalizuje zlepšení svého dýchaní (do 10 minut) Pacientka má fyziologickou saturaci kyslíku (do 20 minut) Pacientka zná nutnost podání oxygenoterapie (do 20minut) Intervence: Ihned informuj lékaře (do 1 minuty) - sestra Vysvětli pacientce důvod jejího oslabeného dýchání (do 2 minut) - sestra, lékař Pomoz pacientce do zvýšené polohy (do 2 minut) - sestra Edukuj pacientku o podání oxygenoterapii (do 3 minut) - sestra Podej pacientce oxygenoterapii (do 3 minut) - sestra Kontroluj pacientce saturaci kyslíku (průběžně) - sestra Komunikuj s pacientkou (vždy) - sestra, lékař Plň ordinace lékaře (vždy) - sestra Sleduj pacientčin stav (vždy) - sestra, lékař Realizace: Po zjištění pacientčiny nízké saturace, jsem jí ihned vysvětlila, že to může být důsledek podání chemoterapie. Pomohla jsem pacientce do zvýšené polohy, ve které se jí lépe dýchalo. O problémech s dýcháním jsem ihned informovala lékaře. Podala jsem pacientce oxygenoterapii kyslíkovými brýlemi dle ordinace lékaře a během podání jsem jí edukovala, o tom, co to vlastně oxygenoterapie je. Průběžně jsem pacientce měřila saturaci O2. Komunikovala jsem s pacientkou o jejích pocitech. Plnila jsem pokyny lékaře a sledovala jsem jak se vyvíjí pacientčin stav. Hodnocení: Cíl byl splněn, pacientčino dýchání se zlepšilo na fyziologickou normu. Pacientka se cítí lépe. Neudává již pocity dusnosti. 49 24. 2. 2009 00025 Riziko nevyváženého objemu tělesných tekutín z důvody velkého příjmu tekutín projevující se malým výdejem moči Cíl: Pacientka má vyvážený příjem a výdej tekutin (do konce hospitalizace) Priorita: nízká Intervence : Sleduj pacientčin příjem a výdej tekutin po (12 hodinách) - sestra Edukuj pacientku o správném příjmu a výdeji tekutin (do 1 hodiny) - sestra, lékař Pouč pacientku o nutnosti vypít dostatek tekutin (do 2 hodin) - sestra Pouč o pacientku o nutnosti močení do sběrné nádoby (do 2 hodin) - sestra Pouč pacientku o důležitosti sledování příjmu a výdeje tekutin (do 3 hodin) - sestra, lékař Sleduj hodnoty laboratorních vyšetření (průběžně) - sestra Realizace: Poučila jsem pacientku o nutnosti sledování příjmu a výdeje tekutin. Ukázala jsem jí její sběrnou nádobu a poučila jí, že vždy musí močit do ní, nikoliv do toalety. Edukovala jsem jí o nutnosti vypít alespoň 2000 ml za den. Hovořila jsem s pacientkou o tom, jaký by správně měl být příjem a výdej tekutin, a proč je pro nás tak velmi důležitý. Sledovala jsem příjem a výdej tekutin po 12 hodinách, hodnoty jsem zaznamenávala. Hodnocení: Cíl byl splněn, pacientka dodržovala sledování příjmu a výdeje tekutin. Během hospitalizace musel být pacientce jednou podán Furosemid 20mg i.v. na podporu močení. Jinak bez obtíží viz. tabulka 5 příjem a výdej tekutin. 50 25. 2. 2009 00093 Únava v důsledku podání chemoterapie projevující se usínáním přes den, verbalizací Cíl: Pacientka se cítí odpočatá do 2 dnů Priorita: střední Výsledná kritéria: Pacientka zná účinky chemoterapii (do 1 hodiny) Pacientka chápu důvod její únavy (do 5 hodin) Pacientka je přes den aktivní (do 1 dnů) Pacientka verbalizuje zlepšení únavy (do 2 dnů) Intervence: Najdi pacientce vhodné denní činnosti (ihned) - sestra Aktivizuj pacientku přes den (vždy) - sestra, ošetřovatel Vysvětli pacientce účinky chemoterapie (před podáním) - sestra, lékař Komunikuj s pacientkou (vždy) - sestra, lékař Posuď přítomnost spánkové poruchy (ihned) - sestra, lékař Prodiskutuj spánkové zvyklosti pacientky (do 1 dne) - sestra Monitoruj pacientčinu únavu (průběžně) - sestra, ošetřovatel Realizace: Před podáním chemoterapie jsem vysvětlila pacientce její možné účinky. Snažila jsem se najít pacientce vhodné denní aktivity. Podle jejich spánkových aktivit, pacientka nespí nikdy přes den. Dle dokumentace pacientka netrpí žádnou spánkovou poruchou. Komunikovala jsem s pacientkou o její únavě. Monitorovala jsem její únavu po podání chemoterapii. Hodnocení: Pacientka během podání chemoterapii při každé hospitalizaci spí. Velmi jí to unavuje. Nemůže svoji únavu přemoci, i když se snaží neusnout. 3.3 Edukační plán Edukační proces V rámci edukace pacientky jsem se zaměřila na edukaci o padání oxygenoterapie Edukační záznam, realizace Téma edukace: Poučení pacientky v oblasti oxygenoterapie Forma edukace: verbálně, praktický nácvik Cíl edukace: Pacientka verbalizuje znalosti o ogygenoterapii Doporučení: Pacientce byla vysvětlena prospěšnost oxygenoterapie Pacientka musí sledovat své dýchání 51 Příjemce edukace: pacient Edukátor: zdravotní sestra Metody: výklad, rozhovor, praktický nácvik Pomůcky: kyslíková maska, kyslíkové brýle, Edukační plán 00126 Deficitní znalostí v oblasti podání oxygenoterapie způsobená problémy s dýcháním projevující se častými dotazy, verbalizací Cíl: Pacientka verbalizuje znalosti o ogygenoterapii do 1 dne Priorita: střední Výsledná kritéria: Pacienkta zná nutnost podání oxygenoterapie (do 5 minut) Pacientka zná způsoby podání oxygenoterapie (do 12 hodin) Pacientka správně odpovídá na otázky ohledně oxygenoterapie (do 12 hodin) Pacientka si umí sama nasadit pomůcku (brýle, maska) (do 12 hodin) Pacientka verbalizuje pochopení léčebné metody oxygenoterapie (do 1 dnů) Intervence: Vysvětli pacientce pojem oxygenoterapie (do 3 minut) - sestra Vysvětli pacientce nutnost podání kyslíku při její nízké saturaci (do 3 minut) - sestra, lékař Ukaž pacientce pomůcky k podání oxygenoterapie (do 5 minut) - sestra Vyber nejvhodnější pomůcky k oxygenoterapii pro pacientku (ihned) - sestra Odpovídej pacientce na její dotazy ohledně oxygenotarapie (vždy) - sestra Pouč pacientku o správném nasazení pomůcek k oxygenotarapii (ihned) -sestra Názorně předveď celý postup při podání oxygenoterapii (ihned) - sestra 52 Realizace: Vysvětlila jsem pacientce pojem oxygenoterapie a nutnost jejího podaní při nízké saturaci pacientky. Ukázala jsem pacientce veškeré pomůcky, které používáme k podání kyslíku. Společně jsme vybrali jako nejvhodnější pomůcky kyslíkové brýle. Odpovídala jsem pacientce na její zvídavé dotazy ohledně podání oxygenoterapie. Poučila jsem pacientku, jak si správně nasadit kyslíkové brýle.Názorně jsem jí celý postup předvedla, aby pacientka vše lépe pochopila. Hodnocení: Cíl byl splněn, pacientka je snaživá. Edukace proběhla bez problémů. Pacientka získala nové informace a dokáže je prakticky aplikovat. 3.3.1 Kontrolní otázky pro sestru a pacienta Tabulka 10 - Kontrolní otázky sestra - sestra Kontrolní otázky: Správné odpovědi: 1. Co to vlastně oxygenoterapii je? Léčba kyslíkem 2. Proč indikujeme oxygenoterapii? při bolestech hlavy, nechutenství, únavě, poruchách spánku, při psychických problémech a depresích, při časté nemocnosti, při onemocnění plic a průdušek, u srdečních onemocnění, při zrychlené tepové frekvenci, při terapii zhoubných nádorů, při chronickém akné 3. Co je to vlastně saturace? Saturace O2 je oxygenovaný podíl z celkového obsahu hemoglobinu v krvi. Udává se v procentech. Tabulka 11 - Kontrolní otázky pro pacietnku Kontrolní otázky: Správné odpovědi: 1. Co je to oxygenoterapii? Léčba kyslíkem 2. Proč je pro vás oxygenoterapie důležitá? Aby se mi dobře dýchalo 53 3. Znáte správné nasazení kyslíkových Pacientka názorně předvedla správný brýlí? postup. 3.3.2 Hodnocení edukace Cíl splněn. Pacientka velmi dobře spolupracovala. Pacientka zná problematiku oxygenoterapie a umí používat pomůcky k ní určené. 54 4 Návrhová část V této části práci bych chtěla navrhnout nějaká opatření, která by nám mohla pomoci v lepší péči o seniory. 1) V rámci geriatrického syndromu je těžištěm problému užití kompenzačních pomůcek u seniorů, kdy jsou pády z důvodu jejich neinformovanosti velmi častým jevem, je žádoucí provádět edukaci zaměřenou nejen na užití kompenzačních pomůcek obecně, ale je nutné cíleně nacvičovat chůzi v přirozených podmínkách. V tomto bodě je také velmi důležité zapojit rodinu a edukovat ji. Rodina by nám mohla pomoc k lepší spolupráci s pacientem. 2) Edukovat ošetřovatelský tým o správné péči o dekubity. Seznamovat je s novými postupy v péči o dekubity, názorně předvádět nové pomůcky a edukovat o jejich správném použití. Dekubitus je velmi častý problém ležících seniorů a proto je třeba se v této oblasti neustále vzdělávat, a používat nejnovější trendy v péči o pacienty s dekubity. Sestra by měla znát správné postupy při hojení, poznat v jaké fázi hojení je a určit tak správnou léčbu. 3) Inkontinence je jedním z největších problémů seniorů. Myslím, že v této oblasti velmi zaostává informovanost našich seniorů. Trvalým řešením inkontinence nejsou pouze plenkové kalhoty. Toto řešení mnohdy ve zdravotnických zařízeních přetrvává, ale je pro mnohé pacienty velmi devalvující a nevhodné. Z výše uvedených důvodů vyplývá, že je nutné v ošetřovatelské péči využívat spektrum nabízených pomůcek pro inkontinentní nemocné. 4) Dalším a podle mě jedním z nej důležitějších bodů v této návrhové části je edukace populace o problémech seniorů. Myslím, že hlavní problémy pramení z neznalosti. Spousta lidí neví, jak se ke starým lidem chovat, ani jak jim pomoci. Proto by měl být v rámci škol zaveden výukový program, který by již od mládí učil lidi jak se chovat ke starým lidem. Nejlepší je propojit toto dvě odlišné generace a začít spolupracovat. Například, aby děti ve školce chodili hrát divadlo do domova důchodců. Malé děti nemají vůči seniorům žádné předsudky a naučí se soužití s nimi již od ranného věku. Naopak seniory přítomnost dětí povzbudí a potěší. 55 5) Edukovat obyvatelstvo kam se obrátit a jaké máme možnosti v péči o seniory. Někomu vyhovuje pouze docházení pečovatelské služby, jiným domov důchodců. Každý ze seniorů je jiný, každý má jiné potřeby a podle toho by se s ním mělo zacházet. Nejde paušálně říct a rozdělit kdo kam patří. V této oblasti hraje obrovskou roli rodina, kterou je potřeba do tohoto procesu zapojit. Je velmi důležité vědět, jaké mají možnosti a to jak pro seniory, tak pro osoby o něj pečující. Pokud bude větší informovanost v populaci, zvětšují se i možnosti lepšího výběru péče. 6) Komunikace. Dalším z návrhů jak zlepšit péči o staré lidi je také zlepšit komunikaci, na které je vše postaveno. Když již úvodním slovem seniora odradíte, velmi těžce si budete získávat jeho důvěru zpět. Tím hůře půjde vytvořit ošetřovatelský proces a stanovit ošetřovatelské diagnózy . A právě u těchto pacientů platí, že musíme být trpěliví, stále všechno opakovat i kdyby to mělo být tisíckrát. Ale když se nám povede zefektivnit komunikaci mezi námi a geriatrickým pacientem zlepšíme tak i péči, a to by mělo být cílem každého z nás. Snažila jsem se navrhnout zlepšit alespoň pár problematických oblastí, které by jsme měly změnit. Myslím, že kdyby se nám podařilo splnit alespoň jeden bod, bylo by to další velké plus v péči o geriatrického pacienta. 56 Závěr Na konci této práce bych chtěla shrnout teoretickou, praktickou a návrhovou část. Cílem mé práce bylo seznámit čtenáře se stále vzrůstající problematikou péčí o geriatrického pacienta. Snažila jsem se poukázat na geriatrické syndromy a s tím spojené problémy v ošetřovatelské péči o staré lidi. Velkým problémem při zpracování mé práce bylo vtěsnat všechny důležité informace na tak málo stran. Geriatrický pacient je natolik rozmanitá osoba, že nelze vystihnout úplně všechny problémy tak podrobně jak bych chtěla. Shrnula jsem tedy ty nej důležitější, o kterých si myslím, že je nutno je zmínit. Dalším pro mě těžkým úkolem bylo zpracovat praktickou část tak podrobně, aby jste si moji pacientku dokázali představit, aniž by jste jí znali nebo viděli. Najít všechny její ošetřovatelské problémy a popsat je v této práci nebyl jednoduchý úkol. V teoretické části jsme se dozvěděli, co to vlastně stáří je se zaměřením na jeho problémy. Snažila jsem se ukázat starosti spojené s umísťováním geriatrického pacienta do sociálních a zdravotnických zařízení. Zdůraznila jsem zde nej důležitější geriatrické syndromy a s nimi související ošetřovatelské problémy. Zařadila jsem zde i organizace, které se touto problematikou zabývají. V neposlední řadě jsou zde i zákony, které se týkají geriatrických pacientů. Zařadila jsem zde i organizace, které se touto problematikou zabývají. Snažila jsem se nastínit geriatrického pacienta s jeho klady i zápory. Tato část obsahuje i záměry naší republiky v péči o seniory a zákony o poskytování zdravotní a sociální péče. Praktická část je zaměřena na řešení problémů konkrétní pacientky. Metodou ošetřovatelského procesu za využití Nanda domén jsem se zaměřila na problémy související s ošetřováním geriatrického pacienta. Nebyl opomenut ani edukační proces, který je velmi důležitý, zvláště pak u geriatrických pacientů. Poslední částí je návrhová. V této části jsem zhodnotila splnění cíle práce, využitelnost výsledků a problémy, které se vyskytli při psaní této práce. Úplný závěr je věnován návrhům a konkrétním opatřením vedoucím ke zkvalitnění ošetřovatelské péče u seniorů. Myslím že má bakalářské práce by se mohla dále rozvíjet. Je zde mnoho prostoru k pokračování. Na geriatrického pacienty by se dalo aplikovat mnoho výzkumů, a o jednom geriatrickém syndromu by se dala napsat celá práce. 57 Nakonec mohu dodat jen to, že doufám že moje práce je srozumitelná , čtenáře bude dostatečně informovat a bude přínosem jak pro laickou veřejnost tak pro odborníky v poskytování ošetřovatelské péče o seniory. 58 Seznam zkratek ATB - antibiotika BMI - Body mass index - index tělesné hmotnosti CNS - centrální nervová soustava CT - počítačová tomografie EEG - Elektroencefalografe EKG - Elektrokardiogram FW - sedimentace GIT - gastrointestinální trakt i. v. - intravenózni - vpravení tekuté látky přímo do žíly Např. - například pH - kyselost - chemická veličina Popř. - popřípadě RTG - rentgen TK - tlak krve Tzv. - tak zvaný WC - splachovací toaleta 59 Seznam tabulek Tabulka 12 - Věkem podmíněné změny ve farmakokinetice léčiv a klinické důsledky Tabulka 13 - geriatrické syndromy Tabulka 14 - Medikace léků podávaných per os doma Tabulka 15 - Výsledky krevního obrazu Tabulka 16 - Příjem a výdej tekutin Tabulka 17 - Krevní tlak a puls během hospitalizace Tabulka 18 - Saturace kyslíku během hospitalizace Tabulka 19 - Podání inzulínu v závislosti na glykémii Tabulka 20 - Léky k perorálnímu podání po celou dobu hospitalizace Tabulka 21 - Kontrolní otázky sestra - sestra Tabulka 22 - Kontrolní otázky pro pacietnku 60 Seznam literatury Knižní zdroje: 1) DOENGES, Marilynn E, MOORHOUSE, Mary Frances. Kapesní průvodce zdravotní sestry. Druhé přepracované vydání. Translation Grada Publishing, Praha 2001. ISBN 80 - 247 - 0242 - 8 2) JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory.Ostrava 2006: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta. ISBN 80 - 7368 - 110 - 2 3) JURENÍKOVÁ, P. a kol. Ošetřovatelství - učební text pro střední zdravotnické školy 2. část. Uherské hradiště: Středisko služeb školám Uherské Hradiště 1999 4) KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA P. a kol. Geriatrie a gerontológie. Praha 2004: Grada Publishing a.s. ISBN 80 - 247 - 0548 -6 5) KALVACH, Z. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha 2008: Grada Publishing a.s. ISBN 80 - 247 - 2490 - 4 6) KLENER, P.a kol. Vnitřní lékařství Svazek II. Praha 2001: Galén. ISBN 80 - 7262 -106-8 7) KLEVETOVÁ, D., DLABALO VÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. Praha 2008: Grada Publishing a.s. ISBN 978 - 80 - 247 - 2169 - 9 8) MALÁ, E., PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie: učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající profese. Praha 2002: Portál. ISBN 80 - 7178 - 700 - 0 9) MAREČKOVÁ, Jana Ošetřovatelské diagnózy v Nanda doménách. Praha 2006: Grada Publishing. ISBN 80 - 247 - 1399 - 3 10) MINIBERGEROVÁ, L., DUŠEK, J. Vybrané kapitoly z psychologie a medicíny pro zdravotníky pracující se seniory. Brno 2006: Národní centrum ošetřovatelství a zdravotnických nelékařských oborů. ISBN 80 - 7013 - 436 - 4 11) NEJEDLÁ, M. Fyzikální vyšetření pro sestry. Praha 2006: Grada Publishing a.s. ISBN 80-247- 1150-8 12) ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství II. Praha 2006: Grada Publishing a.s. ISBN 80 - 247 - 1777 - 8 13) TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. Praha 2005: Galén. ISBN 80 - 7262 - 365 -6 61 14) VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory: Příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Praha 2007: Grada Publishing a.s. ISBN 978 - 80 -247-2170-5 15) VORLÍČEK, J., ABRHÁMOVÁ, J.,VORLÍČKOVÁ H. a kol. Klinická onkológie pro sestry. Praha 2006: Grada Publishing a.s. ISBN 80 - 247 - 1716 - 6 16) WEBER, P. a kol.Minimum z klinické gerontológie pro lékaře a sestru v ambulanci. Brno 2000: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. ISBN 80 -7013-314-7 Internetové zdroje: 17) Ministerstvo práce a sociálních věcí (online). Poslední úpravy 25. 3. 2009. Dostupné na internetu: http ://w w w. mp s v. cz/c s/9#s spd. 18) Medik cz. - portál pro mediky (online). Poslední úpravy 8. 6. 2005. Dostupné na internetu: http://wiki.medik.cz/wiki/Krevn%C3%AD obraz 19) Ordinace cz (online). Poslední úpravy nenalezeny. ISSN 1801-8467. Dostupné na internetu: http://www.ordinace.cz/laboratorni-hodnoty/179/ 62 Přílohy 1) Příloha č. 1 - Hodnocení stavu výživy pacientky - Index tělesné hmotnosti (BMI) 2) Příloha č. 2 - Hodnocení rizika pádu 3) Příloha č. 3 - Mini mental test 4) Příloha č. 4 - Škála deprese pro geriatrické pacienty 5) Příloha č. 5 - Kriteria hodnocení tíže /toxicity/ (v modifikaci podle WHO) při chemoterapii. 6) Příloha č. 6 - Barthelův test základních všedních činností. 8) Příloha č. 7 - Glasgow Coma Scale 9) Příloha č. 8 - Logo Veselý senior 63 Příloha č. 1 Index tělesné hmotnosti (BMI) INDEX TELESNE HMOTNOSTI (BMI) BMI = hmotnost (kg) / výška2 (m) BMI Kategorie (podle WHO IOTF) Zdravotní rizika <18,5 Podváha Malnutrice 18,5-24,9 Normální rozmezí Minimální 25,0-29,9 x Nadváha <26,9 lehce zvýšená >27,0 zvýšená 30,0 - 34,9 Obezita -1. stupeň Středně vysoká 35,0-39,9 Obezita - II.stupeň Vysoká >40,0 Obezita - III. stupeň Velmi vysoká Pacientka má body mast index 28,1. Spadá teda do kategorie nadváhy, kde je zvýšené zdravotní riziko. 64 Příloha č. 2 - Hodnocení rizika pádu • Pohyb o 0 - neomezený o 2 - používá pomůcky x o 1 - potřebuje pomoc k pohybu o 1 - neschopen přesunu • Vyprazdňování o 0 - nevyžaduje pomoc x o 1 - nykturie / inkontinence o 1 - vyžaduje pomoc • Medikace o 0 - neužívá rizikové léky o 1 - Užívá následují léky: diuretika, antiepileptika, antiparkinsonika, antihypertenziva, psychotropní látky, benzodiazepiny x • Smyslové poruchy o 0 - žádné x o 1 - vizuální, smyslový deficit • Mentální status o 0 - orientován x o 1 - občasná noční dezorientace o 1 - dřívější dezorientace / demence • Věk o 0-18 až 75 let o 1 - nad 75 let x • Pád v anamnéze o 1 - ano • Vyhodnocení: o skóre 3 a vyšší = pacient je ohrožen rizikem pádu Pacientka dosáhla tří bodů = riziko pádu 65 Příloha č. 3 Zkrácený mentální bodovací test (hodnocení psychického stavu podle Gainda) Odpověc •> Správn á Spatná 01 Věk 1 X 0 02 Kolik je asi hodin? 1 X 0 03 Adresu?* 1 X 0 04 Současný rok? 1 X 0 05 Kde je hospitalizovaný? 1 X 0 06 Poznání alespoň dvou osob. 1 X 0 07 Datum narození? 1 X 0 08 Jméno současného presidenta?(rok ukončení II. světové války,...) 1 Ox 09 Odečítat zpět od 20 do 1 nebo vyjmenovat pozpátku měsíce v roce od prosince k lednu 1 X 0 Celkem: 8 Hodnocení: Za každou správnou odpověď má klient 1 bod.Nedosáhne-li ani 7 bodů jedná se o zmatenost. Ve zkráceném mini mental testu dosáhla pacientka 8 bodů. 66 Príloha č. 4 - Škála deprese pro geriatrické pacienty-Geriatric depression scale. (podlé Sheik,J.I.,Yesavage,J.A..Clin.Gerontol.,5,1986 s. 165-172) 5 Vyberte na každou z uvedených otázek odpověď „ano" nebo „ne" a odpověď zaškrtnete! 01. Jste v zásadě spokojen se svým životem? ano x ne 02. Vzdal jste se v poslední době mnoha činností a zájmů? ano ne x 03. Máte pocit,že váš život je prázdný? ano ne x 04. Cítíte se často sklíčený a smutný? ano ne x 05. Máte vesměs dobrou náladu? ano x ne 06. Obáváte se že se Vám přihodí něco zlého? ano ne x 07. Cítíte se převážně šťastný? ano x ne 08. Cítíte se často bezmocný? ano ne x 09. Vysedáváte raději doma,než by jste šel mezi lidi a seznamoval se s novými věcmi? ano ne x 10. Myslíte si,že máte větší potíže s pamětí než vaší vrstevníci? ano ne x 11. Myslíte si že je krásné býti na živu? ano x ne 12. Napadá Vás někdy,že život nestojí za nic? ano x ne 13. Cítíte se plný elánu a energie? ano ne x 14. Myslíte si,že vaše situace je beznadějná? ano ne x 15. Myslíte si že většina lidí je na tom lépe než Vy? ano ne x Hodnocení: 1 bod za každou odpověď „ano" u otázek 2 3 4 6 8 9 10 12 14 15 1 bod za každou odpověď „ne" u otázek 1 5 7 11 13 Bez deprese 00 - 05 bodů Mírná deprese 06 - 10 bodů Manifestní deprese vyžadující odborníka Nad 10 bodů Pacientka v testu dosáhla 2 bodů. Výsledkem je, že pacientka netrpí depresí. 67 Příloha č. 5 - Kriteria hodnocení tíže /toxicity/ (v modifikaci podle WHO) při chemoterapii. Toxicita/tíha O.stupeň 1.stupeň 2.stupeň 3.stupeň 4.stupeň Nauzea Nemá Pociťuje Pociťuje Pociťuje Pociťuje velké obtíže obtíže bez obtíže, obtíže, obtíže, vlivu na může jíst ale nemůže nemůže vůbec X příjem zřetelně méně vůbec jíst polykat ani potravy tekutiny Zvracení Není Olkrát 02-05 krát 06-10 krát Více než 10 krát za 24 hodin za 24 hodin za 24 hodin za 24 hodin X Pacientka má 0. stupeň toxicity při podání chemoterapii. 68 Příloha č. 6 - Barthelův test základních všedních činností. /ADL-activity daily living) Činnost: Provedení činnosti: Bodové skóre 01. Na.jedení,napití Samostatně bez pomoci 10 x S pomocí 05 Neprovede 00 02. Oblékání Samostatně bez pomoci 10 x S pomocí 05 Neprovede 00 03. Koupání Samostatně nebo s pomocí 05 x Neprovede 00 04. Osobní hygiena Samostatně nebo s pomocí 05 x Neprovede 00 05. Kontinence moči Plně kontinentní 10 x Občas inkontinentní 05 Trvale inkontinentní 00 06. Kontinence stolice Plně kontinentní 10 x Občas inkontinentní 05 Inkontinentní 00 07. Použití WC Samostatně bez pomoci 10 x S pomocí 05 Neprovede 00 08. Přesun lůžko-židle Samostatně bez pomocí 15 x S malou pomocí 10 Vydrží sedět 05 Neprovede 00 09. Chůze po rovině Samostatně nad 50 metrů 15 x S pomocí 50 metrů 10 Na vozíku 50 metrů 05 Neprovede 00 10. Chůze po schodech Samostatně bez pomocí 10 x S pomocí 05 neprovede 00 Hodnocení stupně závislosti: Hodnocení: Závislost Body Vysoce závislý 00 - 40 bodů Závislost středního stupně 45 - 60 bodů Lehká závislost 65 - 95 bodů nezávislý 96 - 100 bodů x Pacientka dosáhla plný počet bodů (100). 69 Příloha č. 7 - Glasgow Coma Scale Otevření očí Spontánně 4x Na oslovení 3 Na bolest 2 Žádná odpověď 1 Nej lepší motorická odpověď Vyhoví příkazům 6x Lokalizuje bolestivý podnět 5 Normální flexe na bolest 4 Spastická flexe na bolest 3 Extenze na bolest 2 Žádná odpověď 1 Nejlepší slovní odpověď Orientován 5x Dezorientován 4 Neadekvátní slova 3 Nesrozumitelné zvuky 2 Žádná odpověď 1 CELKEM: 15 Pacientka dosáhla plného počtu bodů. 70 Příloha č. 8 - Logo Veselý senior