1
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s.
PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTKY PO ABLACI PRSU
Bakalářská práce
KRISTINA HRABÁKOVÁ
Vedoucí práce: Mgr. Marie Vlachová
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Studijní obor: Všeobecná sestra
Datum odevzdání práce: 2009-03-31
Datum obhajoby:
Praha 2009
2
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené
prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla
používána ke studijním účelům.
Praha 31. března 2009 ...............................................
3
ABSTRAKT
HRABÁKOVÁ, Kristina. Ošetřovatelská péče u pacientky po ablaci prsu. Praha,
2009. Bakalářská práce. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.. Bakalář v ošetřovatelství.
Školitel: Mgr. Marie Vlachová.
Hlavním tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče u pacientky po ablaci
prsu. Teoretická část práce zahrnuje přehled nádorové problematiky prsu, od anatomie
přes charakteristiku onemocnění, detekci, terapii a preventivní opatření, kterými lze
včasně podchytit tuto závažnou nemoc.
Nosnou částí práce je ošetřovatelská péče u pacientky po ablaci prsu, která zahrnuje
bio-psycho-sociální potřeby nemocné. Tato část obsahuje rozpracování
ošetřovatelských plánů, cílů, intervencí a hodnocení.
Klíčová slova: Prs. Nádorové onemocnění. Karcinom. Terapie. Ablace prsu.
Ošetřovatelská péče. Prevence.
4
ABSTRACT
HRABÁKOVÁ, Kristina. The nursing care at the patient after the breast ablation
procedure. Praha, 2009. The Bachelor´s Work. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s..
Nursing Care Bachelor. Supervisor: Mgr. Marie Vlachová.
Focal point of the bachelor´s work is the nursing care at the patient after the breast
ablation procedure. The theoretical part of this work includes the survey of the breast
cancer problems. The theme begins with the anatomy description and continues through
the characteristics of the disease, detection, therapy and the preventive care to detect
this serious sickness in time.
Crucial part of the work is the nursing care after the breast ablation procedure
including the bio-psycho-social needs of the afflicted patient. It consists of the nursing
care plan development, objective assesment, intervention and classification.
Keywords: Breast. Cancer disease. Carcinoma. Therapy. Breast ablation.
Nurse care. Prevention.
5
PŘEDMLUVA
Ňadra jsou od pradávna atributem ženské krásy a plodnosti. Každá žena by proto
měla o svá prsa dbát a s láskou o ně pečovat.
Výběr tématu této bakalářské práce byl především ovlivněn faktem, že spousta žen
nevěnuje svým ňadrům dostatek pozornosti a bohužel pozornost prsům nevěnují občas
ani sami lékaři. Každá žena zná svá prsa nejlépe, a pokud si je bude pravidelně
vyšetřovat, snáze a rychleji pak odhalí případné patologie v mléčné žláze.
Práce je určena všem ženám, které by měly zájem se hlouběji informovat o této
problematice. V neposlední řadě je určena všem studentům ošetřovatelství, které v této
práci mohou nalézt podnětné rady a využití v praxi.
Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucí bakalářské práce Mgr. Marii Vlachové,
Bc. Blance Suché a MUDr. Petře Pokorné bez kterých by tato práce vznikala jen těžko.
6
OBSAH
Úvod .........................................................................................................8
1 Anatomie prsu..................................................................................10
2 Klinická charakteristika onemocnění ...........................................11
2.1 Benigní nádor..............................................................................................11
2.2 Maligní nádor..............................................................................................11
2.3 Příčiny zhoubného nádoru prsu...................................................................13
2.4 Rizikové faktory..........................................................................................13
2.5 Příznaky zhoubného nádoru prsu................................................................14
2.6 Diagnostika .................................................................................................15
2.6.1 Klinické vyšetření prsu..................................................................................15
2.6.2 Mammární screening.....................................................................................15
2.6.3 Magnetická rezonance...................................................................................15
2.6.4 Ultrasonografie..............................................................................................16
2.6.5 Duktografie....................................................................................................16
2.6.6 Scintigrafie skeletu........................................................................................16
2.6.7 Histologické vyšetření...................................................................................16
2.6.8 Nádorové markery.........................................................................................17
2.7 Staging ........................................................................................................17
2.7.1 TNM klasifikace............................................................................................17
2.7.2 Stádia onemocnění ........................................................................................17
3 Terapie..............................................................................................19
3.1 Chirurgická léčba........................................................................................19
3.2 Konzervativní léčba ....................................................................................20
3.2.1 Radioterapie ..................................................................................................20
3.2.2 Chemoterapie ................................................................................................20
3.2.3 Hormonální léčba..........................................................................................21
3.2.4 Imunoterapie..................................................................................................21
4 Psychika žen s onkologickým onemocněním ................................22
7
4.1 Psychologické aspekty léčby rakoviny .......................................................22
5 Identifikační údaje pacientky, lékařská anamnéza .....................23
5.1 Identifikační údaje.......................................................................................23
5.2 Lékařská anamnéza.....................................................................................23
6 Provedená vyšetření a fyzikální vyšetření sestrou .......................25
6.1 Laboratorní vyšetření ..................................................................................25
6.2 Fyzikální vyšetření sestrou..........................................................................25
7 Ošetřovatelská anamnéza podle Nanda domén............................27
8 Stanovené ošetřovatelské diagnózy................................................33
9 Plán ošetřovatelské péče .................................................................34
10 Edukace pacientky ..........................................................................42
10.1 Péče o jizvu v domácím prostředí...............................................................42
10.2 Prsní epitézy................................................................................................42
10.3 Prevence lymfatických otoků......................................................................43
11 Zhodnocení ošetřovatelské péče.....................................................45
12 Prognóza...........................................................................................47
Závěr pro praxi.....................................................................................48
Závěr ......................................................................................................49
Seznam literatury..................................................................................50
Seznam zkratek.....................................................................................52
Seznam příloh........................................................................................54
8
Úvod
Karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. V posledních
desítkách let jeho incidence strmě stoupá a to jak ve světě, tak i v České republice.
Bohužel karcinom mléčné žlázy je druhou nejčastější příčinou úmrtí u žen. Výskyt
tohoto onemocnění se objevuje nejčastěji mezi 45. až 64. rokem života. Samozřejmě
jsou ohroženy i ženy mladší, u kterých se taktéž karcinom může objevit. Spornou úlohu
v poslední době hraje otázka, zda si má prsy vyšetřovat sama žena či to nechat na
odbornících. Podle některých lékařů prý žena při pravidelných samovyšetřeních stejně
nedokáže odhalit rakovinu včas a zbytečně je tak stresována. Správně by prý měla být
prsa pravidelně vyšetřována zkušeným lékařem než ženou samotnou. Vše má své klady
a zápory a je velice obtížné s jistotou říci, jaké řešení je nejvhodnější.
S nástupem screeningových vyšetření je řada karcinomů prsu odhalena již v raném
stádiu. Na vyšetření mammografem má právo jakákoliv žena ve věku od 45 let každé
dva roky. Dříve se mnoho žen za svůj problém stydělo a chodily k lékaři, až když měly
nádor v pokročilém či terminálním stádiu. V dnešní době, při objevení nějaké nejasnosti
v prsu, už ženy většinou neváhají a ihned navštíví lékaře. Za to můžeme jen poděkovat
tomu, že se o tomto onemocnění hodně mluví.
Teoretická část mé práci se zaměřuje především na příznaky karcinomu prsu, které
by měla znát každá žena. Důležitou úlohu hrají rizikové faktory. Všeobecně se říká, že
vhodná strava, dostatek tělesné aktivity a minimum stresu mají protirakovinné účinky.
Samozřejmě je řada dalších faktorů, které ovlivnit nelze, jako je první menstruace,
menopauza či dědičné predispozice. Pokud se v rodině vyskytne či vyskytl karcinom
prsu, jsou všechny ženy ohroženy tím, že též onemocní. Jestliže se u ženy objeví nějaká
patologie a pomocí vyšetřovacích metod se karcinom potvrdí, vždy se k ženě přistupuje
individuálně a hledá se nejvhodnější léčba. Zda půjde o chirurgické, radioterapeutické či
chemoterapeutické řešení závisí na stádiu onemocnění. Lékaři se snaží provádět operace
zachovávající prs, ale pokud tomu situace nedovoluje, přistupuje se k ablacím prsu.
Praktická část je konkrétně zaměřena na pacientku, u které byl diagnostikován
duktální karcinom a následně byla provedena radikální modifikovaná mastektomie.
Zaměřuji se zde na vzniklé problémy, které se objevily v před a pooperačním období.
Nevětší dopad tohoto onemocnění a této operace je na psychiku pacientky. Žena pro
sebe přestává být „ženou“, což se odráží na jejím chování a sebevědomí. Nejvíce
9
zatěžující pro pacientku bylo čekání na výsledky histologického vyšetření a následné
stanovení dalšího léčebného postupu. Během doby hospitalizace pacientka hodně
o svých problémech mluvila a společně jsme se snažily hledat nějaké vhodné řešení. Na
vše, co ji bylo nejasné, se hned bez ostychu ptala. Snažila se problémy překonávat
a příliš si je nepřipouštět.
10
1 Anatomie prsu
Mléčná žláza je největší kožní žlázou. Během vývoje člověka se zakládá u obou
pohlaví. V období puberty se u dívek vyvine pod vlivem estrogenů jako jeden ze
sekundárních pohlavních znaků.
Mléčná žláza (obr. č 1) je uložená v tukovém polštáři prsu na přední ploše hrudníku.
Skládá se z 15 až 20 laloků, které lze dále členit do menších lalůčků. Jejich vývody se
postupně spojují do společných mlékovodů (ductus lactiferi) ústících na prsní bradavce
(papilla mammae).
Tvar a velikost prsu je individuální. Závisí to nejen na velikosti žlázy, ale i na věku,
množství tukové tkáně či proběhlém těhotenství. Na vrcholu prsů jsou bradavky
s pigmentovými dvorci (areola mammae) kolem nich.
Plně vyvinutá a funkce schopná mléčná žláza, je až v úplném závěru těhotenství
a po dobu laktace.
(1)
11
2 Klinická charakteristika onemocnění
U mnoha miliónů žen po celém světě je každý rok diagnostikována rakovina prsu.
Jedná se o nejčastější formu rakoviny u žen. V České republice se tuto smutnou
diagnózu ročně dozvídá tisíce žen, téměř třetina z nich na tuto chorobu posléze umírá.
Jediný a v tuto chvíli nejlepší způsob, jak proti ní bojovat, je včasné odhalení a následná
léčba. Je nutno podotknout, že rakovina prsu se nevyhýbá ani opačnému pohlaví.
2.1 Benigní nádor
Většina nádorů prsu bývá benigních. Benigní nádor roste pouze v místě vzniku
a bývá ohraničený. Roste pomalu a způsobuje jen útlak okolní tkáně. Nádor nemá
schopnost šířit se do dalších orgánů. Příčiny benigního onemocnění prsu nejsou známy,
ale předpokládá se, že vzniká v důsledku nerovnováhy ženských pohlavních hormonů
estrogenu a progesteronu.
Mezi benigní nádory řadíme:
• Prsní cysty – patologicky dilatované prostory obsahující tekutinu.
• Fibromy, fibroadenomy prsu – je to dobře ohraničená léze, která vzniká
v lobulu a v mnohých případech bývá mnohočetná.
• Papilomy žlázových vývodů prsu – jedna z mála lézí vznikající v hlavních
duktech.
• Mastopatie – nezánětlivé onemocnění prsu, jehož podstatou jsou změny
v mléčné žláze způsobené hormonálními vlivy.
(11)
2.2 Maligní nádor
Maligní nádor vzniká řadou změn v buňkách prsu, v jejichž důsledku se začnou
buňky chovat abnormálně. V důsledku kaskády genetických mutací, vzniknou ze
zdravých buněk buňky nádorové.
Maligní nádory na rozdíl od benigních, rostou poměrně rychle. Nádorové buňky
vrůstají přímo do mezibuněčných prostor. Tento typ nádoru se chová infiltrativně a má
vlastnost zakládat vzdálená ložiska – metastázy.
12
Rozlišuje se několik druhů zhoubného nádoru prsu:
• Duktální karcinom in situ:
-Tento nádor vyrůstá z mléčných vývodů prsu a neprorůstá do okolní
tkáně. Jedná se o rané stádium a nádor nemá schopnost metastazovat.
• Invazivní duktální karcinom:
-Nádor vzniká v mléčných vývodech. Nádorové buňky zde již pronikají
přes stěnu vývodů a napadají okolní tukovou tkáň. Odtud pak mohou
metastazovat do jiných částí těla. Metastazuje především do kostí,
parenchymatózních orgánů a do mozku.
• Lobulární karcinom in situ:
-Vzniká v lobulech mléčné žlázy a roste jen v místě vzniku. Nemá schopnost
metastazovat.
• Invazivní lobulární karcinom:
-Je tvořen v lobulech mléčné žlázy a je nejasně ohraničen. Nádor má
tendenci tvořit v prsu mnohočetná ložiska. Tumor často metastazuje a to
především do lymfatických uzlin, mozku, ovarií a dělohy.
• Tubulární karcinom:
-Nádor vyrůstá z mléčných kanálků a jde stěží odlišit od duktálního
karcinomu. Makroskopicky se jedná o tuhý a špatně ohraničený nádor.
Pokud je nádor menší než 1cm, nebývají většinou postiženy lymfatické
axilární uzliny.
• Medulární karcinom:
-Jedná se o karcinom, který je měkké konzistence a obsahuje více
parenchymu než vaziva. Bývá dobře ohraničen, ale jako jeden z mála tumorů
roste rychle.
• Mucinózní karcinom:
-Je častější v pozdním věku. Nádor je měkký a jeho velikost kolísá od 1 cm
až do velikosti zabírající celý prs.
• Papilární karcinom:
-Vyskytuje se převážně v postmenopauzálním období ženy. Nádor je dobře
ohraničený a růst je expanzivní.
(11)
13
2.3 Příčiny zhoubného nádoru prsu
Doposud není známá jasná příčina vzniku karcinomu prsu, ale existují rizikové
faktory, které zvyšují pravděpodobnost jeho výskytu.
2.4 Rizikové faktory
Žádná žena nemůže ovlivnit svůj věk, pohlaví, začátek první menstruace, rodinnou
anamnézu či věk při menopauze. Avšak rizikové faktory jako je kouření, pití alkoholu,
strava či pohybový režim ovlivnit můžeme.
• Pohlaví:
U žen je riziko onemocnění rakovinou prsu mnohonásobně vyšší než
u mužů. Muži sice mohou onemocnět, ale jen velice vzácně.
• Věk:
Se stoupajícím věkem se riziko vzniku zhoubného nádoru zvyšuje. Jakmile
se však žena dostane do věku, kdy dochází k menopauze, riziko se začne
rapidně zvyšovat.
• Menstruační doby:
Pokud menstruace začala před 12. rokem a menopauza nastala po 50. roce, je
riziko vzniku trochu vyšší.
• Genetické faktory:
Dědičnost je významný rizikový faktor, který mnohonásobně zvyšuje
pravděpodobnost onemocnění nádorem prsu. Žena, která zdědila mutace
genu BRCA1 a BRCA2, má vyšší riziko vzniku. Pokud je dědičná dispozice
v rodině prokázána, má to zásadní význam pro blízké příbuzné a pro
plánování strategie prevence nádoru prsu.
• Etnikum:
U bělošské populace je riziko karcinomu prsu výrazně vyšší než u populace
afro-americké. Avšak u afro-američanek je výrazně vyšší úmrtnost.
U Asiatek je naopak riziko vzniku tohoto onemocnění podstatně menší.
• Těhotenství:
Žena, která otěhotní poprvé po 30. roce života, či neotěhotní vůbec, je
vystavena vyššímu riziku vzniku rakoviny prsu.
14
• Kouření:
Nebylo prokázáno, že kouření má přímý vliv na vznik karcinomu prsu, ale
všeobecně se ví, že celkově škodí zdraví.
• Alkohol:
Pokud žena vypije jednu sklenku vína denně, je riziko vzniku rakoviny prsu
mizivé. Pokud však žena pije alkohol ve zvýšené míře, mohlo by to mít
negativní dopad jak na mléčnou žlázu, tak na celý organismus.
• Strava:
To jaká je naše strava, vypovídá o našem zdravotním stavu. Velkým rizikem
jak pro prs, tak pro kardio-vaskulární systém je přemíra tuku ve stravě.
Riziko rakoviny však můžeme snížit tím, že do svého jídelníčku zařadíme
čerstvé ovoce a zeleninu, obiloviny, cereálie, ryby a bílé maso.
• Hormonální substituční léčba:
Předpokládá se, že dlouhodobá hormonální léčba, používaná na zmírnění
klimakterických obtíží může znamenat mírné riziko vzniku rakoviny prsu.
(5, 16)
2.5 Příznaky zhoubného nádoru prsu
Každá žena by svá prsa měla dobře znát a pravidelně si je vyšetřovat. Snáze
a především včas pak odhalí sebemenší změnu v oblasti bradavky a dvorce, změnu na
kůži prsu či změnu mimo prs.
Pokud žena objeví jakékoliv změny v oblasti prsní žlázy, kůže nad ní nebo v místě
mízních uzlin, je nutné, aby se poradila s lékařem.
• Změna v oblasti bradavky a prsního dvorce:
-Všímáme si nápadného zarudnutí, mokvání, vtažení nebo jakékoliv sekrece
z bradavky.
• Změna na kůži prsu:
-Příznaky mohou být zarudnutí kůže, nehojící se vřed kůže či kůže
připomínající pomerančovou kůru.
• Změna mimo prs:
-Všímáme si především bulek v oblasti nadklíčku nebo podpaží.
(6)
15
2.6 Diagnostika
V primární prevenci je stěžejní samovyšetření prsu. Nepatřičný útvar ve svém prsu
může žena odhalit i náhodou, při provádění osobní hygieny. Všechny nalezené útvary
by měly být řádně vyšetřeny. Rozhodnutí o povaze onemocnění musí učinit vždy lékař.
Vyšetření prsů by mělo být součástí běžné gynekologické prohlídky. Při podezření
na přítomnost bulky, by měl lékař odeslat pacientku na ultrazvukové vyšetření prsu a na
mammografii. Bližší informaci o útvaru v prsu poskytne histologické vyšetření vzorku
tkáně odebraného biopsií.
2.6.1 Klinické vyšetření prsu
Vyšetření, které by měl provádět na preventivních prohlídkách jak praktický lékař,
tak gynekolog. Jedná se o manuální vyšetření prsní žlázy, oblasti spádových
lymfatických uzlin – oblasti subklavikulární a axilární.
2.6.2 Mammární screening
Znamená preventivní program pro vyhledávání včasných stadií nádorů, který
umožňuje ženám bezplatné vyšetření mléčné žlázy mammografem, což je rentgenové
vyšetření prsů.
V době, kdy si žena v prsu nahmatá bulku o průměru asi jednoho centimetru, je
v jejím těle přítomno již 100 milionů rakovinných buněk. Všechno začíná jedinou
buňkou, která se „vymkne kontrole;“ rozdělení každé buňky trvá 48 hodin, takže
centimetrová bulka může být rakovinným nádorem rostoucím již šest až osm let.
V České republice má na mammografické vyšetření právo každá žena od 45 let do
69 let (tedy až do posledního dne před 70. rokem života), každé dva roky. Vyšetření
prsu je třeba podstupovat pravidelně, nestačí jen jednou za život.
(18)
2.6.3 Magnetická rezonance
Vyšetřovací metoda je založena na působení silného magnetického pole. Využívá se
hlavně u mladých žen (20-30 let) u kterých má vyšetření pomocí mammografie malou
16
výpovědní hodnotu. Indikace je i u podezření na patologické ložisko v prsu se
silikonovou protézou nebo při odlišení jizvy od nádorové recidivy.
(11)
2.6.4 Ultrasonografie
Vyšetření prsu pomocí ultrazvuku. Tato metoda následuje po mammografii se
suspektním nálezem. Je ideální na rozlišení cyst a nezatěžuje organizmus rentgenovým
zářením, současně je možno vyšetřit spádové lymfatické uzliny.
(11)
2.6.5 Duktografie
Rentgenové vyšetření mléčné žlázy, spočívající v aplikaci kontrastní látky do
mlékovodu. Kontrastní látka umožňuje zobrazit duktální strom a detekovat nádorová
ložiska. Vyšetření se provádí u žen s patologickou sekrecí z bradavky.
(11)
2.6.6 Scintigrafie skeletu
Při zjištění zhoubného nádoru prsu se využívá scintigrafie, která se provádí
k vyloučení metastatického postižení skeletu. K zobrazení kostí se využívá radioizotop
technecia. Radioizotop se podává pacientce do krevního řečiště, odkud se přednostně
vychytává v kostech, a to hlavně v místech, kde je vyšší metabolizmus. To jsou
především místa postižená metastázami zhoubného nádoru prsu. Záření, které vysílá
radioizotop, se snímá speciální gamakamerou.
(9)
2.6.7 Histologické vyšetření
Toto vyšetření se provádí pomocí biopsie, což je odběr vzorku živé tkáně. Provádí
se aspirace tenkou jehlou, při které je nasáta tekutina a buňky z podezřelého ložiska.
Nebo se odběr provádí tzv. core cut biopsií, kde je použita silnější jehla či se při
chirurgickém zákroku odejme větší množství tkáně. Tkáň odebraná během biopsie se
17
vyšetří pod mikroskopem, aby se zjistilo, o jaký druh zhoubného nádoru se jedná.
Současně se určuje stupeň rychlosti růstu nádoru, tzv. grade.
(2)
2.6.8 Nádorové markery
Nádorové markery jsou látky, které se vyskytují v souvislosti s maligním
nádorovým onemocněním, a jejich hladinu lze stanovit v séru. U zhoubného nádoru
prsu se vyšetřuje CEA a CA 15-3. Čím aktivnější nádor je, tím vyšší je hladina markerů.
Svou nespornou úlohu hrají zejména při sledování účinku terapie a při dispenzarizaci.
(12)
2.7 Staging
Velice důležité je určení rozsahu onemocnění (staging) a klinického stádia. Tato
klasifikace umožňuje odhadnout další chování nádoru a určit prognózu onemocnění. Má
rovněž velký vliv na rozhodnutí o dalším léčebném postupu. Čím vyšší je stádium
nádoru, tím vyšší je pravděpodobnost tvorby metastáz. Pro zjištění rozsahu onemocnění
či přítomnosti vzdálených metastáz se využívá rentgen plic, ultrazvukové vyšetření jater
a scintigrafie skeletu.
2.7.1 TNM klasifikace
• T = tumor
-popisuje velikost nádoru
• N = nodi
-popisuje postižení regionálních lymfatických uzlin a rozsah postižení
• M = metastázy
-popisuje, zda došlo k rozšíření nádoru do jiných orgánů či částí těla
2.7.2 Stádia onemocnění
• 1. stádium:
-Nádor je situován pouze v prsu, jeho velikost nepřesahuje 2 cm, lymfatické
uzliny nejsou zasaženy a metastázy nejsou přítomny.
18
• 2. stádium:
-Velikost nádoru se pohybuje mezi 2-5 cm, axilární uzliny mohou
a nemusejí být postiženy nádorem a vzdálené metastázy nejsou přítomny.
• 3. stádium:
-Nádor je větší jak 5 cm, jsou zde již postiženy lymfatické uzliny a nádor
může prorůstat do prsního svalu, vzdálené metastázi nejsou přítomny.
• 4. stádium:
-Hovoří se o něm tehdy, pokud se objeví vzdálené metastázy bez ohledu na
velikost nádoru či zasažení lymfatických uzlin.
(17)
19
3 Terapie
Operační odstranění nádorů bylo v minulosti jedinou léčebnou možností. Poprvé byl
karcinom prsu operován v roce 1882. V dnešní době však léčba značně pokročila. Pro
úspěšnost léčby je nesmírně důležitá včasná detekce karcinomu prsu.
V léčbě se uplatňuje několik základních metod jako je chirurgická terapie,
radioterapie, chemoterapie a v některých případech je vhodná jejich kombinace. Léčbu
můžeme rozdělit podle způsobu účinku, a to na systémovou, což je léčba celého
organismu a léčbu lokální, která je omezena na prs a okolní tkáně. Dále se léčba dělí na
neoadjuvantní, adjuvantní a paliativní. Neoadjuvantní léčba se podává před
chirurgickou léčbou a jejím cílem je jednak zmenšení nádoru či snížení rizika toho, aby
během operace nedošlo k rozšíření nádorových buněk do jiných tkání a orgánů.
Adjuvantní léčba je aplikována po chirurgickém zákroku, kde nejsou přítomné
metastázy. Cílem je zničení cirkulujících nádorových buněk v organismu a tím
zabránění vzniku metastáz. Paliativní léčba se používá u generalizované choroby, kdy
už není možnost nádor vyléčit a jediným cílem je zlepšit kvalitu života a prodloužit jej.
3.1 Chirurgická léčba
Tato léčba se řadí mezi léčby lokální. Hlavním účelem je odstranění pokud možno
celého nádoru v mléčné žláze. Přistupuje se k ní zpravidla u pacientek, které nemají
vzdálené metastázy.
• Lumpektomie:
-Odstranění nádoru spolu s cca 1 cm zdravé tkáně.
• Částečná mastektomie:
-Dochází k odstranění jedné čtvrtiny prsu a vyjmutí části axilárních mízních
uzlin.
• Úplná mastektomie:
-Odstraňuje se celá prsní tkáň spolu s axilárními lymfatickými uzlinami.
• Modifikovaná radikální mastektomie:
-Při této operaci se odstraňuje celá prsní tkáň spolu s malým prsním svalem.
Je zde nutné odstranit i axilární lymfatické uzliny.
20
• Sanační mastektomie:
-Jde o pokročilé stádium rakoviny. Cílem léčby je odstranění rozpadlého
nádoru prsu, který způsobuje zápach či krvácení.
(14)
3.2 Konzervativní léčba
Mezi konzervativní léčbu se řadí radioterapie, chemoterapie a hormonální terapie.
Hlavním úkolem této léčby je zpomalení, omezení či úplné zničení nádorových buněk
v organismu.
3.2.1 Radioterapie
Radioterapie je léčba ionizujícím zářením, jehož úkolem je usmrcení nádorových
buněk. Působí lokálně na postižené místo. Záření nádorové buňky neusmrtí okamžitě,
ale postupem času dojde k ztrátě schopnosti dělit se a následnému odumírání. Bohužel
ionizující záření ničí i buňky zdravé. Zdravé buňky, ale mají oproti buňkám nádorovým
schopnost regenerace. Tato léčba bývá většinou součástí komplexní léčby
(neoadjuvantní a adjuvantní) či může být použita jako jediná léčebná možnost.
(10)
3.2.2 Chemoterapie
Jedná se o léčbu systémovou. Při chemoterapii se užívají léky, nazývající se
cytostatika. Podávají se ve formě injekcí, infuzí nebo pomocí tablet. Účinná látka se
přenáší krví a působí tudíž na celý organismus. Cytostatika zasahují do procesu
množení buněk jak nádorových tak zdravých a tím je ničí. V důsledku ničení i zdravých
buněk vzniká řada nežádoucích účinků - nevolnost, zvracení, průjmy, ztráta vlasů,
mukositida, změny v menstruačním cyklu, oslabení obranyschopnosti v důsledku
poklesu leukocytů. Po skončení chemoterapie většina potíží vymizí.
(12)
21
3.2.3 Hormonální léčba
Tato terapie je indikována především u nádoru prsu, jehož nádorové buňky obsahují
tzv. hormonální receptory. Hormonální receptory jsou místa na povrchu buněk, kam se
vážou ženské hormony. Především ženský hormon estrogen, který může urychlit růst
nádorových buněk.
U hormonální léčby je důležité vědět, zda je žena premenopauzální, kdy jsou ženské
pohlavní hormony produkovány především vaječníky či zda je žena postmenopauzální,
kdy jsou tyto hormony produkovány tukovou tkání v důsledku přeměny testosteronu na
estrogen pomocí enzymu aromatázy.
(12)
Způsoby užití hormonální léčby:
• Ablativní:
-Spočívá v odstranění či vyblokování vaječníků z činnosti, jež jsou zdrojem
hormonů odpovědných za růst nádorových buněk. Využívá se buď
chirurgického odstranění vaječníků, radioterapie čí aplikace chemoterapie.
Užívá se u žen premenopauzálních.
• Kompetitivní:
-Spočívá v podávání léků tzv. antiestrogenů, které blokují estrogenový
receptor a tím znemožňují vazbu estrogenů, které by podporovaly růst buněk
nádoru.
• Inhibační:
Léky, jejichž úkolem je zabránění proměny testosteronu na estrogeny
v tukové tkáni tím, že tlumí enzym aromatázu. Tato léčba je účinná pouze
u žen postmenopauzálních.
(8)
3.2.4 Imunoterapie
Biologická léčba nádoru prsu spočívá v aplikaci protilátky trastuzumab. Tato látka
se naváže na nádorové buňky, a tím pak umožní imunitnímu systému jejich rozpoznání
a následné zničení. Lék je účinný pouze tehdy, jestliže se na povrchu nádorových buněk
vyskytuje bílkovina p185, na kterou se trastuzumab váže.
(19)
22
4 Psychika žen s onkologickým onemocněním
Každá žena, která se dozví, že má rakovinu prsu, se zhroutí do šoku. Každý šok
však během několika hodin odezní. Bohužel ale zůstává strach a úzkost. Žena pak stále
dokola v mysli přemítá opakující se myšlenky: „Proč já? Jak se to mohlo stát? Umřu?
Je to trest?“
Pokud žena tyto děsivé myšlenky říká nahlas, její blízká rodina na to může
reagovat. Mohou odclonit její utkvělé představy a myšlenky tím, že zapojí ženu
intenzivně do aktivit rodiny. Může se i stát, že žena dusí své představy v sobě a tváří se
přitom jako klidná a chápající svůj zdravotní stav. Toto je však nebezpečná psychická
situace, která může vyústit až do stavu deprese. Pokud se žena nezbaví deprese, bude
její přijímání léčby ztíženo, tělo se bude bránit a znovunabytí zdraví se oddálí. V této
situaci pak pomohou jedině odborníci, lékaři, psychologové.
(20)
4.1 Psychologické aspekty léčby rakoviny
Onkologická terapie s sebou přináší řadu problémů. Příkladem může být nauzea,
zvracení, popáleniny u radiační terapie, únava, úbytek váhy, vypadávání vlasů, sterilita.
Těchto komplikací si jsou mnozí vědomi a obávají se toho. Obavy a strach pacientů
však roste ještě dřív nežli radioterapie či chemoterapie začne. S tím vším se musejí
pacienti vyrovnávat.
Po skončení onkologické terapie, se setkáváme se dvěmi různými možnostmi vývoje
onemocnění, jsou to relaps nebo remise. Relaps je návrat původních příznaků nemoci,
čili znovu vzplanutí nemoci. Remisí se rozumí návrat k původnímu fungování pacienta
před vypuknutím nemoci.
Pro mnohé pacienty bývá po ukončení onkologické léčby těžké nemocnici opouštět.
V nemocnici se totiž cítí v bezpečí a pod nepřetržitým odborným dohledem lékařů
a sester. Z onkologické léčby si odnášejí zážitky, kterých se někdy dlouho nemohou
zbavit. Pro překonání tohoto těžkého období je vhodné, když pacienti navštěvují
sdružení, která se zabývají stejným onemocněním. Sdružení na podporu žen
s karcinomem prsu: Aliance žen s rakovinou prsu, Alen sdružení žen Praha nebo
Mamma help.
(15)
23
5 Identifikační údaje pacientky, lékařská anamnéza
Pacientka S. Š. byla přijata 19.11.2008 na oddělení chirurgie nemocnice Motol.
Pacientka pravidelně chodí na mammografické vyšetření, kde byl koncem září nález na
levém prsu. Následně byla 27.10.2008 provedena punkční biopsie s průkazem
duktálního karcinomu levého prsu na rozhraní zevního kvadrantu. Po průkazu
karcinomu, pacientka odeslána do Fakultní nemocnice v Motole k operačnímu řešení.
Při operaci provedena modifikovaná radikální mastektomie. Během a po operačním
výkonu nedošlo u pacientky ke vzniku komplikací.
5.1 Identifikační údaje
• Jméno a příjmení: S.Š.
• Pohlaví: žena
• Věk: 69 let
• Stav: rozvedená
• Povolání: důchodce, ale stále pracuje jako vedoucí galerie
• Výška, váha: 168 cm, 54 kg, BMI: 19,13 – hmotnost v mezích normy
• Oddělení: 2. chirurgická stanice, Fakultní nemocnice Motol
• Hospitalizace: od 19.11.2008
• Dieta: 3
• Vztah k zařízení: hospitalizace, 1. přijetí
• Důvod přijetí: plánovaný operační výkon
• Sociální situace: rozvedená, má jednu dceru, žije s vnučkou
5.2 Lékařská anamnéza
Z lékařské anamnézy vyplynuly tyto informace:
• Nynější onemocnění (NO):
-Pacientka pravidelně již 19 let dochází na mammografické vyšetření. Na
poslední prohlídce se však objevil nález v levém prsu. Po mammografickém
nálezu provedena biopsie, která prokázala, že se jedná o duktální karcinom.
Poté odeslána do nemocnice Motol k operačnímu řešení.
24
• Osobní anamnéza (OA):
-V dětství pacientka prodělala běžné dětské nemoci. V dospělosti stav po
cholecystektomii a hysterektomii pro myom na děloze. Nyní trpí chronickým
VAS páteře a coxarthrosis.
• Gynekologická anamnéza (GA):
-1 fyziologický porod, potrat 0, menarché ve dvanácti letech, menstruace
pravidelná bez komplikací, hormonální antikoncepci neužívala,
klimakterium v padesáti letech bez potíží.
• Rodinná anamnéza (RA):
-Otec – zemřel v 62 letech na cévní mozkovou příhodu, matka – zemřela
tragicky v 58 letech.
• Farmakologická anamnéza (FA):
-Enelbin 1-0-1 (vazodilatancia)
-Ibalgin při bolestech st. č. 3 a více (na škále bolesti od 0-10)
(analgetikum)
• Alergická anamnéza (AA):
-Alergie neudává.
• Pracovní anamnéza (PA):
-Pacientka je již v důchodu, ale momentálně je zaměstnána v galerii, kde
pracuje jako vedoucí.
• Sociální anamnéza (SA):
-Pacientka je již řadu let rozvedená, má jednu dceru a žije s vnučkou v bytě.
25
6 Provedená vyšetření a fyzikální vyšetření sestrou
Fyziologické funkce:
TK: 135/70
P: 80/min.
D: 28/min.
TT: 36,6°C
6.1 Laboratorní vyšetření
Hematologie: krevní obraz (KO) – všechny hodnoty v referenčním rozmezí
FW (sedimentace): 11/23
Srážlivé faktory: APTT a Quick v normě
Biochemie: sérové hodnoty – Na, K, Cl, Ca, P, Fe, urea, kreatinin, bilirubin, ALT, AST,
ALP, GMT, LD, celková bílkovina, CRP, glykémie. Všechny hodnoty v referenčním
rozmezí.
Moč chemicky a sediment: bez patologických nálezů
Další pomocná vyšetření: mammografie, biopsie
Závěr interního vyšetření: Pacientka je schopna operačního výkonu v celkové anestezii.
6.2 Fyzikální vyšetření sestrou
Mnou uvedené fyzikální vyšetření je zkrácené a vychází z kompetencí všeobecné
sestry. Jako vzor pro jednotlivé položky mi posloužila monografie: Fyzikální vyšetření
sestrou. (3)
• Celkový stav:
-Pacientka je při plném vědomí, orientovaná časem, místem a osobou,
spolupracuje, bez známek cyanózy a ikteru, přiměřeně hydratovaná, bez
dušnosti v klidu.
• Hlava:
-Lebka normocefalická, držení hlavy přirozené, příušní žláza nezvětšená,
oční bulby ve středním postavení, spojivky růžové, skléry bílé, zornice
izokorické, zvukovod bez sekrece, sluch dobrý, nos bez výtoku, rty růžové,
jazyk plazí ve střední čáře, povrch jazyka růžový, vlhký, chrup umělý.
26
• Krk:
-Krční páteř pohyblivá, pulzace karotid symetrická, lymfatické uzliny
oboustranně nehmatné.
• Hrudník:
-Souměrně klenutý, akce srdeční pravidelná, dýchání oboustranné čisté.
Pravý prs bez hmatných rezistencí, bradavka bez vpáčení a bez výtoku.
V levém prsu na rozhraní zevního kvadrantu hmatná tuhá rezistence, axila
volná, končetina bez edému.
• Břicho:
-Měkké, nebolestivé, bez známek peritoneálního dráždění, peristaltika
přiměřeně slyšitelná, klidná, tapotement oboustranně negativní.
• Dolní končetiny:
-Bez otoků, bez varixů, bez známek TEN, hybnost bez omezení, bez poruchy
prokrvení.
27
7 Ošetřovatelská anamnéza podle Nanda domén
K odebrání ošetřovatelské anamnézy jsem používala ošetřovatelskou dokumentaci,
kterou mám k dispozici během odborné praxe. Jednotlivé položky jsou formulovány
podle Nanda domén (13). Ke zpracování ošetřovatelské anamnézy a plánu
ošetřovatelské péče jsem si vybrala ošetřovatelský model dle M. Gordonové.
Doména: Podpora zdraví
Při přijetí: 19.11.2008
Pacientka popisuje svůj zdravotní stav jako narušený v důsledku diagnostiky
duktálního karcinomu. Již 19 let chodí jednou ročně na mammografické vyšetření, kde
byl cca před půl rokem objeven nepatrný útvar v levém prsu. Pacientce byl doporučen
kontrolní mammograf po půl roce. Na kontrolu šla počátkem října, kde se jasně potvrdil
rostoucí nádor. Pro bližší určení, podstoupila 27.10.2008 biopsii, kde byl prokázán
duktálná karcinom. Následně odeslána do Fakultní nemocnice v Motole k operativnímu
řešení. Pacientka říká, že největší oporou jí je momentálně její rodina. Jiné nemoci za
poslední rok žádné neprodělala. Svou fyzickou kondici si udržuje pomocí každodenní
práce v galerii a pravidelnými procházkami.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Pacientka nyní aktivně spolupracuje a podílí se na pooperační péči. Léčebný režim
zvládá a dodržuje bez potíží. Zajímá se o způsob rekonvalescence a způsoby prevence
možných komplikací.
Doména: Výživa
Při přijetí: 19.11.2008
Pacientka u sebe v poslední době nepozoruje žádné větší výkyvy tělesné hmotnosti.
Tělesná hmotnost: 54 kg, výška: 168 cm. BMI je 19,13 – hmotnost v mezích normy.
Chuť k jídlu má dobrou. Doma se snaží jíst přiměřeně a ve své stravě preferuje
především ovoce a zeleninu. Dietní omezení žádné nemá. Pacientka má fixní zubní
protézu, která je plně funkční a nepůsobí ji žádné potíže. Příjem tekutin se denně
pohybuje okolo 2 litrů. Dává přednost spíše neperlivým vodám a čaji jakéhokoliv
druhu. Ráda si během dne dopřeje kávu. Alkohol pije jen příležitostně. Kožní turgor má
v normě, sliznice jsou růžové, stav nehtů a vlasů je dobrý.
28
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Pacientka již může přijímat dietu č. 3 – racionální. Jídlo jí zde chutná a snaží se vše
dojídat. Během dne se snaží hodně pít. Denní příjem tekutin je zhruba okolo 2 litrů.
K dispozici má ovocný a černý čaj, neperlivou a ochucenou vodu. Riziko dehydratace
tudíž nehrozí.
Doména: Vylučování a výměna
Při přijetí: 19.11.2008
Pacientka nepociťuje, že by měla nějaké problémy s močením. Močení je spontánní
a neobsahuje žádné příměsi. Stolice je pravidelná, 1x denně, bez příměsí. Poslední
stolice byla dnes ráno. Preparáty na vyprazdňování žádné neužívá. Obtíže při
vyprazdňování nemá. Frekvence dechu je 18/min., dech je pravidelný, bez klidové
dušnosti. Zbarvení pokožky je růžové, bez známek cyanózy.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Pacientka močí po operaci spontánně. Na stolici byla dnes ráno. Potíže
s vylučováním moče a stolice žádné neudává. Jizva po operaci klidná, obvaz suchý. Má
zaveden Redonův drén, který momentálně odvedl 30 ml krve. Dech je pravidelný,
frekvence je 16/min. Zbarvení pokožky je růžové, bez známek cyanózy.
Doména: Aktivita – odpočinek
Při přijetí:19.11.2008
Pacientka nemá žádné problémy s usínáním ani se během noci nebudí. Po probuzení
se cítí odpočatá. Přes den spát nechodí, jen o víkendech si ráda po obědě zdřímne.
Pohybová aktivita je dostatečná, přes týden chodí do práce a o víkendu chodí na
pravidelné procházky. Pacientka je zcela soběstačná ve všech denních aktivitách.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Pacientka si stěžuje na problémy s usínáním a časté noční buzení v důsledku ruchu
na oddělení a na pokoji. Ráno se pak cítí unavená. Během dne si čte, odpočívá v lůžku,
občas si zdřímne, snaží se trochu chodit po oddělení a povídá si s pacientkami na
pokoji. Je soběstačná ve všech denních aktivitách. Soběstačnost hodnocena dle
Barthelova testu (viz. přílohy).
29
Aktuální ošetřovatelská diagnóza:
Porušený spánek – 00095
Doména: Vnímání – poznávání
Při přijetí: 19.11.2008
Vědomí jasné, orientovaná. Paměť neporušená, pozornost úmyslná a stálá. Styl
učení logický. Kontakt udržuje otevřený. Řeč je plynulá a převážně spisovná. Zrak má
zhoršený. Nosí brýle jak na dálku tak na blízko. Brýle jsou plně funkční. Sluch má
dobrý.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Pacientka je plně orientovaná, vědomí je jasné. Žádné změny ve vnímání nepozoruji.
Doména: Vnímání sebe sama
Při přijetí: 19.11.2008
Pacientka se vnímá jako optimistka. Vše se snaží brát s nadhledem. Plně si důvěřuje.
Pracuje jako vedoucí v galerii. Práce ji velice baví, cítí se užitečná a je ráda, že se denně
dostane ven mezi lidi. Nyní pociťuje obavy z operace a případných komplikací.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Pacientka se po operaci cítí relativně dobře. Je ráda, že má již zákrok za sebou.
Bohužel po radikální mastektomii vnímá svůj tělesný obraz jako narušený.
Aktuální ošetřovatelská diagnóza:
Porušený tělesný obraz – 00118
Doména: Vztahy
Při přijetí: 19.11.2008
Pacientka je již řadu let rozvedená, má jednu dospělou dceru a jednu vnučku.
Momentálně žije s vnučkou v bytě. Celá její rodina jí je od doby zjištění nemoci velkou
oporou. Má několik dobrých kamarádek, se kterými se velice často stýká. Snaží se být
ke svému okolí vstřícná a přátelská. Ve svém zaměstnání je spokojená.
30
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Jelikož pacientka nemá žádné komplikace, její hospitalizace je naplánovaná na
6 dní, tudíž její kontakty s rodinou a přáteli nejsou narušené. Dnes za ní má přijít její
dcera s vnučkou.
Doména: Sexualita
Při přijetí: 19.11.2008
Pacientka začala menstruovat ve dvanácti letech. Menstruace byla pravidelná,
převážně nebolestivá. Počet porodů: 1, potraty: 0. Ke komplikacím v těhotenství patřilo
především zvracení cca do 4 měsíce. Antikoncepci během života žádnou neužívala.
Klimakterium přišlo okolo padesáti let a proběhlo zcela bez problémů. V oblasti
sexuality žádné potíže neudává.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Stav v oblasti sexuality stejný. Beze změn.
Doména: Zvládání zátěže – odolnost vůči stresu
Při přijetí:19.11.2008
Pacientka poslední dobou prožívá napětí a stres především v souvislosti s nynějším
onemocněním. Má obavy z operace a z budoucího vývoje onemocnění. Stresové situace
se snaží zvládat většinou sama nebo s pomocí své rodiny. Od starostí jí nejvíce
pomáhají procházky v parku.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Pacientka je ráda, že má již operaci za sebou a žádné komplikace doposud nenastaly.
Nyní má ale obavy z budoucího vývoje onemocnění a následné léčby, která bude
stanovena až po histologickém vyšetření.
Aktuální ošetřovatelská diagnóza:
Strach – 00148
31
Doména: Životní princip
Při přijetí: 19.11.2008
Pacientka je katolička a víra je pro ni důležitá. Nejdůležitější hodnotou v jejím
životě je její zdraví a zdraví její rodiny. Ostatní hodnoty dále seřadila v tomto pořadí:
rodina, víra, práce, záliby, cestování, peníze.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Pacientka nemá potřebu návštěvy duchovního či kaple.
Doména: Bezpečnost – ochrana
Přijetí: 19.11.2008
Pacientka neudává žádné alergie na léky či jiné látky. Nejsou žádné známky
porušené kožní integrity. Tělesná teplota v normě.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Pacientka má porušenou kožní integritu v důsledku operačního výkonu a z toho
vyplývající riziko infekce. Zrušena dnes i.v. kanyla. Tělesná teplota v mezích normy.
Aktuální ošetřovatelská diagnóza:
Porušená kožní integrita - 00046
Potencionální ošetřovatelská diagnóza:
Riziko infekce – 00004
Doména: Komfort
Při přijetí: 19.11.2008
Pacientka nepociťuje momentálně žádnou bolest. V důsledku VAS a artrózy
kyčelních kloubů mívá občas bolesti, které však nejsou závažné a nějak ji neomezují.
Druhý pooperační den (3. den hospitalizace): 22.11.2008
Nyní má pacientka tupou bolest v místě operační rány. Na škále bolesti stupeň č. 1.
Záznam kontroly bolesti za každý den hospitalizace je uveden v příloze v tabulce č. 1.
Nauzeu nepociťuje, cítí se dobře.
Aktuální ošetřovatelská diagnóza:
Akutní bolest – 00123
32
Použitá měřící technika:
Numerická škála bolesti
0 žádná bolest maximální bolest 10
(4)
Doména: Růst / vývoj
Při přijetí: 19.11.2008
Růst a vývoj měla pacientka fyziologický. V rodině se žádné poruchy růstu a vývoje
nikdy neobjevily.
33
8 Stanovené ošetřovatelské diagnózy
Aktuální ošetřovatelské diagnózy:
Dg. č. 1
Akutní bolest – 00123 v důsledku operační rány st. č. 5 (na škále bolesti od 0-10)
projevující se verbalizací, mimikou a zaujímáním úlevové polohy.
Dg. č. 2
Strach – 00148 v důsledku operace, budoucího vývoje onemocnění a následné léčby
projevující se verbalizací obav.
Dg. č. 3
Porušený tělesný obraz – 00118 v důsledku ablace levého prsu po radikální
modifikované mastektomii projevující se verbalizací a skrývání části těla.
Dg. č. 4
Porušená kožní integrita – 00046 v důsledku operačního výkonu projevující se pocity
napětí a bolestivostí.
Dg. č. 5
Porušený spánek – 00095 v důsledku rušivých faktorů (hluk na oddělení či na pokoji)
projevující se verbalizací potíží s usínáním, častým buzením a únavou.
Potencionální ošetřovatelské diagnózy
Dg. č. 6
Riziko infekce – 00004 v důsledku operační rány, zavedeného Redonova drénu
a i.v. kanyly.
34
9 Plán ošetřovatelské péče
Ošetřovatelské diagnózy jsou seřazeny podle priorit pacientky. Cíle jsou
formulovány tak, aby bylo možné problém částečně či zcela odstranit po dobu
hospitalizace. Některé cíle a výsledná kritéria jsou upraveny podle Kapesního průvodce
zdravotní sestry (7). V sesterských intervencích vycházím především z vlastních
praktických zkušeností.
Dg. č. 1
Akutní bolest – 00123 v důsledku operační rány st. č. 5 (na škále bolesti od 0-10)
projevující se verbalizací, mimikou a zaujímáním úlevové polohy
Cíl: Pacientka má sníženou bolest v maximální možné míře do propuštění.
Výsledná kritéria:
• Pacientka dodržuje léčebný režim ihned.
• Pacientka zná a umí používat mechanismy zmírňující bolest do 2 hodin.
• Pacientka dokáže monitorovat svou bolest a stanovit její stupeň na škále bolesti
do 1 dne.
• Pacientka verbalizuje zmírnění bolesti do 2 dnů.
Sesterské intervence:
• Monitoruj bolest, především její lokalizaci, charakter, nástup, trvání, stupeň
a zhoršující faktory.
• Podávej analgetickou medikaci dle ordinace lékaře a podle potřeby pacientky.
• Nauč pacientku vyjádřit svou bolest pomocí numerické škály bolesti 0-10.
• Sleduj účinky před a po podání analgetik.
• Sleduj vývoj bolesti na numerické škále 0-10 a vše zapiš do záznamu
o monitorování bolesti.
• Monitoruj fyziologické funkce – TK, P, TT 2x denně a dle ordinace lékaře.
• Pomoz pacientce najít úlevovou polohu dle jejích potřeb.
• Nauč pacientku zaujímat vhodné úlevové polohy, které zmírňují bolest.
• Snaž se odvést pozornost pomocí rozhovoru či četby.
35
Realizace: od 21.11. - 24.11.2008
Pacientka přivezena z JIP na 2. chirurgickou stanici. Dnes je první pooperační den
a pacientka neudává, že by pociťovala bolest. Medikace analgetik dle lékaře je Tralgit
50mg ā 8 hodin i.m.. Pacientce vysvětlena numerická škála od 0-10, které porozuměla
a je schopna ji používat. Monitorace fyziologických funkcí je 2x denně a všechny
hodnoty jsou zcela v normě. Vysvětleny vhodné polohy pro zmírnění bolesti jako je
zvýšená poloha na zádech či zamezení ulehnutí na operovanou stranu. Jako prevence
lymfatického otoku byla levá paže celý den elevována. Pacientka poučena o tom, že
nesmí zatěžovat operovanou končetinu. Během dne se pacientka snažila odvést svou
pozornost rozhovorem s pacientkami a personálem. Ve 22:00 pacientka udává bolest
stupně č. 5 v místě operační rány. Bolest ihned zaznamenána a dle ordinace lékař podán
Dipidolor 1 amp i.m.. Kontrola účinku analgetik byla ve 23:00 a pacientka udává
zmírnění bolesti na stupeň č. 1.
Druhý pooperační den pacientka žádnou bolest neudává. Analgetická medikace dle
ordinace lékaře je stejná. Pacientka sama aktivně zaujímá doporučené polohy a elevuje
levou končetinu. Fyziologické funkce v normě. Dopoledne se odreagovává četbou,
chůzí po oddělení, rozhovorem s pacientkami a odpoledne přichází rodina. Ve 22:00
pacientka udává bolest v místě operační rány stupně č. 4. Bolest zaznamenána a dle
ordinace lékaře podán Tralgit 50mg i.m.. Kontrola účinku analgetik ve 23:00
a pacientka udává zmírnění bolesti na stupeň č. 0.
Třetí pooperační den pacientka žádnou bolest neudává. Analgetická medikace dle
ordinace lékaře je Tralgit gtt. 20 kapek v 8:00 a 19:00 hod. pacientka zaujímá vhodnou
polohu, elevuje končetinu. Fyziologické funkce v normě. Volný čas vyplňuje četbou,
rozhovorem s pacientkami, chůzí po oddělení. Odpoledne ji pravidelně chodí
navštěvovat rodina. V 19:00 pacientka udává bolest operační rány stupně č. 3. Bolest
zaznamenána do dokumentace a dle ordinace lékaře podán Tralgit gtt. 20 kapek per-os.
Kontrola účinku analgetik ve 21:00 a pacientka udává zmírnění bolesti na stupeň č. 0.
Hodnocení:
Pacientka zaujímá doporučené polohy a elevuje levou končetinu. Udává, že bolest se
viditelně zmírňuje a během dne žádnou nepociťuje. Na večer se bolest zhoršuje, ale po
podání analgetik odezní. Fyziologické funkce v normě. Pacientka se cítí dobře.
36
Dg. č. 2
Strach – 00148 v důsledku operace, budoucího vývoje onemocnění a následné léčby
projevující se verbalizací obav.
Cíl: Pacientka nepociťuje strach v maximální možné míře do propuštění.
Výsledná kritéria:
• Pacientka zná příčinu strachu ihned.
• Pacientka je dostatečně informovaná o svém zdravotním stavu ihned.
• Pacientka se snaží strach sama aktivně překonávat do 1 dne.
Sesterské intervence:
• Zajisti, aby lékař informoval pacientku o jejím zdravotním stavu a o následné
léčbě.
• Dávej pacientce najevo svůj zájem o její osobu.
• Vyslechni obavy, které pacientka pociťuje.
• Pokud má pacientka nějaké otázky, snaž se odpovědět.
• Při rozhovoru jí povzbuzuj a snaž se zmírnit její obavy.
• Zajisti vhodné prostředí pro rozhovor.
• Doporuč pacientce způsoby relaxace (čtení, poslech hudby).
• Zajisti kontakt s rodinou.
• Doporuč pacientce návštěvu organizace, která se zabývá tímto onemocněním.
Realizace: od 21.11.-24.11.2008
Pacientce byl průběžně během hospitalizace sdělen její momentální zdravotní stav a
následná pooperační léčba. Veškeré dotazy, které měla, jí byly zodpovězeny jak od
lékaře, tak od sester. Pacientce byly doporučeny relaxační techniky. Rodina pacientku
pravidelně navštěvuje a je informovaná o jejím zdravotním stavu. O organizacích, které
se zaobírají problematikou karcinomu prsu, byla pacientka informována.
Hodnocení:
Pacientka po zákroku stále verbalizuje obavy z vývoje svého onemocnění. Následná
léčba doposud není jasná, jelikož nejsou známy výsledky z histologického vyšetření.
37
Dg. č. 3
Porušený tělesný obraz – 00118 v důsledku ablace levého prsu po radikální
modifikované mastektomii projevující se verbalizací a skrývání části těla.
Cíl: Pacientka akceptuje svůj tělesný obraz do propuštění.
Výsledná kritéria:
• Pacientka chápe nutnost tělesných změn ihned.
• Pacientka je informovaná o možnosti nošení prsních epitéz a aktivně se o ně
zajímá do 1 dne.
• Pacientka zvládne pohled na operační ránu a hygienu hrudníku včetně operační
rány do 4 dnů.
Sesterské intervence:
• Poskytni pacientce dostatek prostoru k vyjádření jejích obav, vyslechni ji a při
každé návštěvě pokoje ji psychicky podporuj.
• Dopomáhej pacientce při hygieně a to pouze tehdy, když to sama nezvládne.
• Začleň pacientku do péče o operační ránu.
• Poskytni pacientce dostatek informací o nošení prsních epitéz, zajisti brožury
o prsních epitézách a odpovídej na případné dotazy.
• Oceň a podporuj snahu pacientky směřující ke zlepšení fyzického vzhledu
a psychické pohody.
• Informuj rodinu o nutnosti podpory pacientky.
Realizace: od 21.11.-24.11.2008
Pacientka zpočátku vnímala svůj stav jako neřešitelný. Její obavy byly s ochotou
vyslechnuty, a pokud bylo možné, pokusily jsem se společně hledat řešení. Během dne
jsem se jí snažila co nejvíce chválit a podporovat. Pacientce bylo názorně ukázáno, jak
provádět hygienu hrudníku, operační rány a jakým způsobem o ránu pečovat. Současně
byly poskytnuty informace a brožury o prsních epitézách. Dotazy ohledně epitéz byly
vyslyšeny, a pokud to bylo možné, byly i zodpovězeny.
38
Hodnocení:
Pacientka po zjištění existence prsních epitéz začala brát svůj problém jako
řešitelný. Aktivně se snaží získat co nejvíce informací jak od sester, tak z brožur.
Hygienu hrudníku provádí zcela samostatně bez pomoci.
Dg. č. 4
Porušená kožní integrita – 00046 v důsledku operačního výkonu projevující se pocity
napětí a bolestivostí.
Cíl: Pacientka má zhojenou operační ránu bez vzniku komplikací do propuštění.
Výsledná kritéria:
• Pacientka dodržuje léčebné a preventivní opatření ke zhojení operační rány do 1
dne.
• Pacientka ví jak pečovat o ránu do 2 dnů.
• Pacientka verbalizuje zmírnění pocitu napětí do 2 dnů.
• Pacientka zná a dokáže popsat jak pečovat o ránu v domácím prostředí do 2 dnů.
Sesterské intervence:
• Monitoruj proces hojení a případné známky infekce.
• Denně ránu převazuj a asepticky postupuj.
• Monitoruj obvaz, zda nedochází k prosakování krve.
• Sleduj správnou funkci redonova drénu, množství a vzhled odvedeného sekretu.
• Pouč pacientku jak pečovat o ránu v domácím prostředí.
Realizace: od 21.11.-24.11.2008
Pacientka první den po operaci pociťuje mírné napětí a bolestivost v místě operační
rány. U pacientky je krytí bez známek prosakování krve. Proveden převaz rány. Rána
klidná bez známek infekce. Redonův drén odvedl 90 ml krve. Druhý pooperační den
pacientka pociťuje jen mírné napětí. Krytí bez známek prosakování. Rána klidná bez
známek infekce. Redonův drén odvedl 30ml krve. Třetí den po operaci pacientka nemá
žádné nepříjemné pocity. Krytí je suché bez známek infekce. Redonův drén dnes
odstraněn. Pacientka edukována o tom jak pečovat o ránu v domácím prostředí.
39
Hodnocení:
Operační rána se hojí per primam. Známky infekce nejsou patrné. Pocit napětí
a bolestivosti vymizel. Pacientka je edukována o tom, jak pečovat o jizvu a všemu
rozumí.
Dg. č. 5
Porušený spánek – 00095 v důsledku rušivých faktorů (hluk na oddělení či na pokoji)
projevující se verbalizací potíží s usínáním, častým buzením a únavou.
Cíl: Pacientka má fyziologický spánek do 3 dnů.
Výsledná kritéria:
• Pacientka zná příčinu nespavosti ihned.
• Pacientka zná a umí používat mechanizmy zlepšující spánek do 1 dne.
• Pacientka neudává pocity únavy do 2 dnů.
• Pacientka spí nepřetržitě min. 6 hodin do 2 dnů.
Sesterské intervence:
• Zajisti, aby byla pacientka před spánkem vymočená, doporuč večerní hygienu,
ustel lůžko, vyvětrej pokoj a informuj pacientku, aby se před spánkem
nepřejídala.
• Doporuč pacientce hodinu před spánkem klid na lůžku.
• Zajiti, aby pacientka přes den nespala.
• Zajisti přes den dostatek aktivity.
• Umožni pacientce před spánkem její rituály.
• Zajisti klid na pokoji a na oddělení.
• Podávej léky dle medikace lékaře a sleduj jejich účinek.
Realizace: od 21.11.-24.11.2008
Pacientka první den po operaci tvrdí, že nemohla v noci usnout a ruch na oddělení
a na pokoji jí celou noc budil. Ráno se pak cítila unavená. Druhý pooperační den
provedeny veškeré mechanismy zlepšující spánek (vyvětrání ustlání lůžka atd.).
Pacientka přes den aktivní. Před ulehnutím si čte knihu. Zajištěn klid na oddělení. Dle
ordinace lékaře dán Oxazepam 1 tbl. Pacientka udává, že problémy s usínáním již nemá,
40
ale ruch na pokoji ji občas probudí. Ráno se cítila mírně nevyspalá. Třetí den po operaci
pacientka přes den aktivní. Před ulehnutím provádí mechanizmy zlepšující spánek.
Zajištěn klid na oddělení. Medikace dle lékaře stejná. Pacientka se během noci
opakovaně budí v důsledku rušivých podnětů na pokoji. Ráno se cítí mírně nevyspale.
Hodnocení:
Pacientka udává, že se ji snáze usíná. Bohužel v důsledku ruchu na pokoji se přes
noc stále budí a ráno se cítí nevyspalá.
Dg. č. 6
Riziko infekce – 00004 v důsledku operační rány, zavedeného Redonova drénu
a i.v. kanyly.
Cíl: Pacientka nejeví známky infekce do propuštění.
Sesterské intervence:
• Denně převazuj a asepticky postupuj.
• Monitoruj proces hojeni a případné známky infekce operační rány, místo vstupu
Redonova drénu a i.v. kanyly.
• Sleduj správnou funkci Redonova drénu, množství a vzhled odvedeného sekretu.
• Monitoruj fyziologické funkce 2x denně (TK, P, TT).
• Pouč pacientku o tom, jak chránit operační ránu při hygieně, bránit rozšíření
infekce a opatrné manipulaci s drénem.
• Sleduj průchodnost a funkčnost i.v. kanyly.
• Pouč pacientku o počátečních příznacích infekce (bolest, zarudnutí, otok).
Realizace: od 21.11.-24.11.2008
První pooperační den rána asepticky převázána. Známky infekce nejsou patrny.
Redonův drén odvedl 90ml krve. Kanyla průchodná a funkční. Pacientka poučena
o počátečních příznacích infekce a ochraně operační rány. Druhý den po operaci
operační rána asepticky převázána. Známky infekce nejsou patrny. Redonův drén
odvedl 30 ml krve. Kanyla zrušena, bez známek infekce. Třetí pooperační den rána
asepticky převázána bez známek infekce. Redonův drén zrušen.
41
Hodnocení:
Během hospitalizace nedošlo ke vzniku infekce operační rány, vstupu Redonova
drénu a i.v. kanyly. Operační rána klidná, hojí se per primam.
42
10 Edukace pacientky
Na základě ošetřovatelské anamnézy a z ní vyplívajících ošetřovatelských diagnóz
jsem u pacientky zjistila potřebu edukace v oblastech:
• Péče o jizvu v domácím prostředí.
• Prsní epitézy.
• Prevence lymfatických otoků.
10.1 Péče o jizvu v domácím prostředí
Pacientku jsem edukovala o ošetřování jizvy v domácím prostředí. Od lékaře byla
poučena o možných komplikacích a jejich prevencích.
Po propuštění z nemocnice se doporučuje cca týden klidový režim. Spíše polehávat
a především nenosit podprsenku a těsné neprodyšné oblečení. Do vyndání stehů
udržovat ránu suchou a sterilně krytou. Po vyndání stehů je dobré zahájit masáž jizvy.
Jizva se sprchuje vlažnou vodou a přitom se provádějí jemné tlakové masáže. Okolí
masírujeme jemně povrchově směrem k jizvě. Důležité je jizvu několikrát denně
masírovat vyškvařeným nesoleným sádlem či modrou Indulonou.
Forma edukace: verbální, psaná
Reakce na edukaci: verbální pochopení edukace
Příjemce edukace: pacientka
Edukaci provedla: Kristina Hrabáková
´
10.2 Prsní epitézy
V důsledku ablace levého prsu a následného skrývání těla, byla pacientka
informována o možnosti nošení prsních epitéz.
Prsní epitézy se mohou nosit již brzy po operaci. Rozlišujeme dva druhy: pooperační
a silikonové epitézy. Pooperační epitéza je vhodná pouze v pooperačním období, kdy je
pokožka ještě příliš citlivá a nesnesla by epitézu silikonovou. Je připevněna svíracím
špendlíkem pod bavlněným nátělníkem či košilkou. Není vhodné ji vkládat do
43
podprsenky, jelikož by zbytečně dráždila citlivou pokožku. Epitéza je odlehčená a má
za následek nerovnoměrnou zátěž páteře. To způsobuje vadné držení těla s následnými
bolestmi v oblasti krční páteře. Po úplném zhojení jizvy je vhodné začít nosit
silikonovou epitézu, která svými vlastnostmi připomíná prsní tkáň a chová se přirozeně
jako vlastní prs. Nosí se buď v kapsičce zdravotního prádla, nebo přímo na těle.
Forma edukace: verbální, písemná
Reakce na edukaci: verbální pochopení edukace
Příjemce edukace: pacientka
Edukaci provedla: Kristina Hrabáková
10.3 Prevence lymfatických otoků
V důsledku odstranění lymfatických uzlin v levém podpaží, bylo pacientce
doporučeno, jak předcházet lymfatickým otokům.
Při odebrání lymfatických uzlin, dochází k špatnému odtoku lymfy. Zda se otok
objeví záhy po operaci, za několik let či vůbec záleží na transportní kapacitě
lymfatického systému a preventivních opatřeních. Pokud dojde k špatnému odtoku
lymfy, je pak končetina oteklá a mohutná.
Všeobecné zásady:
• nepřetěžovat paži na operované straně
• jakékoliv poranění ošetřit dezinfekcí a sterilně krýt
• jakoukoliv změnu ohlásit lékaři
• pozor na poranění při manipulaci s nožem, jehlou, žehličkou
• nemýt nádobí v horké vodě
• nákupy nenosit v postižené ruce
• nosit pohodlné a volné oblečení
• nenosit prsteny či hodinky, které by končetinu škrtily
• omezit příjem soli
• při spánku mít končetinu ve zvýšené poloze
• neležet na postižené straně
• neměřit tlak, nepíchat injekce a neprovádět odběry krve na operované straně
44
• nekoupat se v horké vodě
• nenavštěvovat saunu či parní lázeň
• při práci na zahradě nosit ochranné rukavice
• při chovu zvířat se vyhnout pokousání či poškrábání
• vhodným sportem je plavání
Forma edukace: verbální, písemná
Reakce na edukaci: verbální pochopení edukace
Příjemce edukace: pacientka
Edukaci provedla: Kristina Hrabáková
45
11 Zhodnocení ošetřovatelské péče
Ošetřovatelská péče byla u pacientky realizována na standardním oddělení
2. chirurgické stanice Fakultní nemocnice v Motole. Pacientka byla přijata 19.11.2008
dopoledne. Plánované propuštění bylo stanoveno na 24.11.2008. Ošetřovatelská
anamnéza byla odebrána v den přijetí a následně druhý pooperační den pro srovnání
ošetřovatelských problémů a změny potřeb v průběhu hospitalizace. K odběru
anamnézy jsem použila ošetřovatelskou dokumentaci dle M. Gordonové, kterou
používám v rámci odborné praxe. Ošetřovatelské diagnózy jsou dále formulovány v
Nanda doménách. Při stanovování ošetřovatelských diagnóz jsem vycházela
z aktuálních potřeb pacientky, které vyplynuly z ošetřovatelské anamnézy při přijetí a
po provedeném operačním zákroku. Cíle a výsledná kritéria byly stanoveny tak, aby
bylo reálně možné je splnit v průběhu hospitalizace. V ošetřovatelských intervencích
jsem vycházela ze svých vlastních zkušeností a také ze zkušeností sester v ošetřování
žen po ablaci prsu. Realizace ošetřovatelského plánu je časově omezena a to
především s ohledem na trvání ošetřovatelských diagnóz. Pacientka se mnou po celou
dobu hospitalizace spolupracovala a kdykoliv jí bylo něco nejasné či potřebovala radu,
vždy se na mě obrátila o pomoc. Komunikace byla vždy otevřená a přátelská.
Dg. č. 1
Akutní bolest – 00123 v důsledku operační rány projevující se verbalizací, mimikou
a zaujímáním úlevové polohy.
Cíl – splněn částečně. Po operaci pacientka žádné bolesti během dne neudávala.
Bolesti se dostavovaly až ve večerních hodinách, ale po podání analgetik rychle
odezněly. Poslední bolest, kterou pacientka pociťovala, byla večer stupně č. 2, která po
podání léků klesla. Nyní je pacientka bez potíží. Po operačním výkonu však mohou
bolesti ještě nějaký čas přetrvávat. Proto pacientka bude ještě v domácí péči v případě
potřeby užívat analgetika.
Dg. č. 2
Strach – 00148 v důsledku operace, budoucího vývoje onemocnění a následné léčby
projevující se verbalizací obav.
46
Cíl – splněn částečně. Strach z operace již odezněl. Bohužel doposud stále nejsou
známy výsledky histologického vyšetření a nemohla být tudíž ještě stanovena následná
léčba. Nevědomost toho, co pacientku v nejbližší době čeká, ji způsobuje nadále obavy.
Dg. č. 3
Porušený tělesný obraz – 00118 v důsledku ablace levého prsu po radikální
modifikované mastektomii projevující se verbalizací a skrývání části těla.
Cíl - splněn částečně. Pacientka vnímala svůj stav po operaci velmi špatně. Poté co
byla informována, že existují prsní epitety, které působí dojmu skutečného prsu, začala
se na sebe opět dívat jako na plnohodnotnou ženu.
Dg. č. 4
Porušená kožní integrita – 00046 v důsledku operačního výkonu projevující se pocity
napětí a bolestivostí.
Cíl – splněn úplně. Operační rána se hojí per primam. Nevykazuje žádné známky
infekce a není patrná žádná sekrece z rány. Zbytek hojení bude probíhat v domácí péči,
o které je pacientka poučena.
Dg. č. 5
Porušený spánek – 00095 v důsledku rušivých faktorů (hluk na oddělení či na pokoji)
projevující se verbalizací potíží s usínáním, častým buzením a únavou.
Cíl – splněn částečně. Spánek doposud není uspokojivý. Bez problémů již usne, ale
během noci se stále budí.
Potencionální ošetřovatelské diagnózy
Dg. č. 6
Riziko infekce – 00004 v důsledku operační rány, zavedeného Redonova drénu a i.v.
kanyly.
Cíl – splněn úplně. Pacientka po dobu hospitalizace nejeví žádné známky infekce.
47
12 Prognóza
Operační výkon proběhl zcela bez komplikací. Operační rána je klidná, nejeví
známky infekce a nevytéká žádný sekret. V důsledku občasných bolestí operační rány,
bylo pacientce doporučeno v případě potřeby, užívat běžná analgetika. Bolest by měla
zcela odeznít za pár týdnů. V průběhu hospitalizace byla pacientka poučena lékařem
i sestrou, jak se starat o jizvu v domácí péči. Na kontrolu by měla přijít jeden týden po
propuštění z nemocnice. V nejbližší době budou pacientku čekat kontroly a sledování na
onkologii. Kladen je i důraz na pravidelné vyšetřování mammografem pravého prsu.
Pokud došlo či pomocí chemoterapie nebo radioterapie dojde k odstranění všech
nádorových buněk, prognóza bude pro pacientku velmi dobrá.
48
Závěr pro praxi
Pro efektivní léčbu karcinomu prsu je nejdůležitější jeho včasné odhalení. Včasná
diagnóza znamená záchyt v I. a II. stádiu nemoci, kdy jsou největší šance na úplné
vyléčení. Nejzásadnější krok v prevenci rakoviny prsu hraje mammografický screening.
Díky němuž se dá rakovina podchytit již v raném stádiu.
Jelikož se přesně neví, co rakovinu způsobuje, je důležité dodržovat primární či
sekundární prevenci. Primární prevence spočívá v omezení či vyloučení rizikových
faktorů. Faktory, které můžeme ovlivnit, jsou: zdravý životní styl, strava bohatá na
ovoce a zeleninu, omezení tuku ve stravě, snížení váhy u obézních lidí, eliminace stresu
a koření. Pod sekundární prevenci patří postupy cílené na včasný záchyt rozvíjejícího
nádorového onemocnění u lidí s vyšším rizikem. V této souvislosti jsou důležité tyto
body:
• Klinické vyšetření prsů na pravidelných preventivních prohlídkách
u gynekologa.
• Pravidelné samovyšetřování prsů.
• Mammografický screening u žen v nejrizikovějším období 45-69 let,
v dvouletých intervalech.
• Dispenzarizace rizikových žen (genetické predispozice).
49
Závěr
U pacientky byla provedena v důsledku duktálního karcinomu prsu modifikovaná
radikální mastektomie. Současně byla při přijetí a v pooperačním období odebrána
ošetřovatelská anamnéza, ze které vyplynuly tyto problémy: akutní bolest, strach,
porušený tělesný obraz, porušená kožní integrita, porušený spánek a riziko vzniku
infekce. Stanovily se ošetřovatelské diagnózy, jejichž cílem bylo tyto problémy
odstranit. Na konci hospitalizace byly cíle splněny částečně či úplně.
Pooperační bolest a hojení rány nejsou jednorázovými procesy, které se dají splnit
během krátké doby hospitalizace, proto se dále posouvají do domácího ošetřování.
Nejcitlivější složkou pro pacientku je strach z vývoje onemocnění a následná
onkologická léčba, kterou je možné nazvat „během na dlouhou trať“. Tato etapa léčby
bude však vyžadovat velkou trpělivost jak ze strany pacientky, tak ze strany rodiny. Pro
překonání obav je velmi důležité mít snahu zdolávat překážky, vůli jít v životě dál, věřit
si a nepodléhat případným nepřízním osudu.
Pacientka byla komunikativní a naše spolupráce byla bezproblémová. Měla snahu
vzniklé problémy řešit a na vše, co ji bylo nejasné, se okamžitě bez ostychu ptala. Bylo
vidět, že má silnou vůli žít a bojovat s osudem, a proto pevně věřím, že všechny neduhy
dříve či později překoná.
50
Seznam literatury
1. Anatomie člověka. Havlíčkův Brod : Fragment 2005. ISBN 80-253-0080-3.
2. ADAM, Zdeněk; VORLÍČEK, Jiří a kol. Diagnostické a léčebné postupy u
maligních chorob. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-
247-0896-5.
3. NEJEDLÁ, Marie. Fyzikální vyšetření pro sestry. Praha : Grada Publishing, 2006.
ISBN 80-247-1150-8.
4. STAŇKOVÁ, Marta. Hodnocení a měřící techniky v ošetřovatelské praxi. Brno :
Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. ISBN 80-
7013-323-6.
5. FRANKLIN, Caryn; GOODMAN, Georgina. Jak předcházet rakovině prsu. Praha :
Pragma, 1999. ISBN 80-7205-639-5.
6. CLEMENT-JONES, Vicky. Jak žít s rakovinou prsu. Praha : Jan Krigl, 2000. ISBN
80-902045-6-2.
7. DOENGES, Marilynn; MOORHOUSE, Mary Frances. Kapesní průvodce zdravotní
sestry. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha : Grada Publishing 2001. ISBN 80-247-0242-8.
8. KOUTECKÝ, Josef a kol. Klinická onkologie I. Praha : Riopress, 2004. ISBN 80-
86221-77-6.
9. VORLÍČEK, Jiří a kol. Klinická onkologie pro sestry. Praha : Grada Publishing,
2006. ISBN 80-247-1716-6.
10. VAŇKOVÁ, Jana. Léčba zářením. Praha : Liga proti rakovině, 2007. ISBN není
uvedeno.
11. STRNAD, Pavel; DANEŠ, Jan. Nemoci prsu pro gynekology. Praha : Grada
Publishing, 2001. ISBN 80-7169-714-1.
12. PETERA, Jiří a kol. Obecná onkologie. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-
0968-1
13. MAREČKOVÁ, Jana. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha : Grada
Publishing 2006. ISBN 80-247-1399-3.
14. STOPPARD, Miriam. Péče o prsa. Praha : Ikar, 2000. ISBN 80-7202-285-7.
15. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Praha : Grada Publishing 2002. ISBN
80-247-0179-0.
51
16. MICHNOVICZ, Jon; KLEIN, Diane. Rakovina prsu a zdravá výživa. Praha :
Pragma, 2002. ISBN 80-7205-910-6.
17. RICHARDS, Ann; EDWARDS, Sharon. Repetitorium pro zdravotní sestry. Praha :
Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0932-5
18. Včasný záchyt a management onemocnění prsu. Praha: Společnost všeobecného
lékařství ČLS JEP 2005. ISBN 80-86998-04-5.
Internetové zdroje
19. Eva 35: Léčebné postupy [online]. [cit. 2008-12-14] Dostupné na WWW:
<http://www.eva35.cz/pro-pacientky/info-o-lecebnych-postupech.html>.
20. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Změny psychiky u žen s onkologickým
onemocněním [online]. [cit. 2009-02-08] Dostupné na WWW:
<http://www.linkos.cz/pacienti/psycho_c9.php>.
52
Seznam zkratek
BMI – body mass index
CEA – karcinoembryonální antigen
CRP – C-reaktivní protein
D – dech
i.m. – intramuskulárně (do svalu)
i.v. – intravenózně (do žíly)
JIP – jednotka intenzivní péče
P – puls
tbl. – tableta
TEN – trombembolická nemoc
TK – krevní tlak
TT – tělesná teplota
VAS – vertebrogenní algický syndrom
Význam slov
benigní nádor – nezhoubný nádor
biopsie –vyšetření vzorku živého lidského orgánu nebo tkáně
BRCA 1, BRCA 2 – geny, které mohou za vznik karcinomu prsu
expanzivní růst – růst určitého útvaru, který utlačuje okolní struktury, ale
neprorůstá do nich
estrogen – ženské pohlavní hormony tvořené ve vaječnících
histologické vyšetření – mikroskopické vyšetření vzorků tkání a orgánů
karcinom – zhoubný nádor
kardio-vaskulární systém – srdečně-cévní systém
lobulus - lalůček
maligní nádor – zhoubný nádor
mamma – prs
mammografie – rentgenové vyšetření prsu
metastáza – dceřiné ložisko zhoubného nádoru
nodi – uzliny
ovária – vaječníky
53
per-os – podání léku ústy
per primam – hojení rány přímo, bez komplikací
premenopauzální – období před nástupem menopauzy
postmenopauzální – období po menopauze
sekundární pohlavní znaky – Vznikají vlivem pohlavních hormonů
v pubertě. Patří k nim změna hlasu, prsů, růst
ochlupení atd.
tapotement – poklep malíkovou stranou ruky v oblasti ledvin
tumor – nádor
54
Seznam příloh
Příloha 1
Obr. č. 1
Příloha 2:
tabulka bolesti č. 1
Den hod. místo
stupeň
od 1 do 5
analgetikum
kontrola
bolesti hod.
stupeň
od 1 do 5
20.11. 10:15
operační
rána
5
Dipidolor
1 amp., i.m.
11:15 1
21.11. 22:00
operační
rána
5
Dipidolor
1 amp., i.m.
23:00 1
22.11. 22:00
operační
rána
4
Tralgit 50mg,
i.m.
23:00 0
23.11. 19:00
operační
rána
3
Tralgit gtt. 20
kapek, per-os
21:00 0
55
Příloha 3: Edukační list č. 1
56
Příloha 4: Test soběstačnosti
Barthelův test základních všedních činností
Činnost Provedení činnosti Bodové skóre
1. najedení, napití
samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
2. oblékání
samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
3. koupání
samostatně nebo s pomocí
neprovede
5
0
4. osobní hygiena
samostatně nebo s pomocí
neprovede
5
0
5. kontinence moči
plně kontinentní
občas inkontinentní
inkontinentní
10
5
0
6. kontinence stolice
plně kontinentní
občas inkontinentní
inkontinentní
10
5
0
7. použití WC
samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
8. přesun lůžko – židle
samostatně bez pomoci
s malou pomocí
vydrží sedět
neprovede
15
10
5
0
9. chůze po rovině
samostatně nad 50m
s pomocí 50m
na vozíku 50m
neprovede
15
10
5
0
10. chůze po schodech
samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
57
Počet bodů: 100 bodů
Hodnocení stupně závislosti:
0 – 40 bodů vysoce závislý
45 – 60 bodů závislost středního stupně
65 – 95 bodů lehká závislost
96 – 100 bodů nezávislý