Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 MANAGEMENT POUŽÍVÁNÍ BEZJEHLOVÝCH VSTUPŮ NA ANESTEZIOLOGICKO – RESUSCITAČNÍM ODDĚLENÍ LUDMILA KOCOURKOVÁ Praha 2009 2 MANAGEMENT POUŽÍVÁNÍ BEZJEHLOVÝCH VSTUPŮ NA ANESTEZIOLOGICKO – RESUSCITAČNÍM ODDĚLENÍ Bakalářská práce LUDMILA KOCOURKOVÁ VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s. PRAHA Vedoucí práce: PhDr. Anna Mazalánová, PhD Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra Stupeň kvalifikace: Bakalář Datum odevzdání práce: 31. 3. 2009 Datum obhajoby: Praha 2009 3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s použitím své bakalářské práce k studijním účelům. V Praze dne 31. 3. 2009 Podpis 4 Abstrakt KOCOURKOVÁ, Ludmila: Management používání bezjehlových vstupů na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Praha, 2009. Bakalářská práce. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha. Bakalář v ošetřovatelství. Školitel: PhDr. Anna Mazalánová, PhD. Hlavním tématem práce je zhodnocení efektivity nově zavedeného ošetřovatelského postupu „Sestavení a ošetřování infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu.“ Teoretická část charakterizuje management provozu na jednotkách intenzivní péče z pohledu vedoucího pracovníka s ohledem na medicínské, ošetřovatelské a ekonomické důsledky. Nosnou částí práce je hodnocení nově nabytých zkušeností ošetřovatelského personálu, dále porovnávání výskytu infekcí krevního řečiště a ekonomické zátěže nově zvoleného přístupu v ošetřování invazivních vstupů na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Autorka v souvislosti se zavedením nového modelu péče předpokládala kladný ošetřovatelský, medicínský a ekonomický přínos. Klíčová slova: Infúzní linka. Infekce z intravaskulárních katétrů. Bezjehlový vstup. Uzavřený infúzní systém. Edukace. Ekonomika. Ošetřovatelství. Management. 5 Abstract KOCOURKOVÁ, Ludmila: Management of using needleless access to Department of Anesthesiology and Resuscitation. Prague, 2009. Bachelor thesis. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Prague. Bachelor's degree in nursing. Supervisor: PhDr. Anna Mazalánová, PhD. The main theme of work is to evaluate the effectiveness of the newly established nursing procedure "Set up and treatment infusion line with using needleless access." Theoretical part describes management of operation on intensive care units from the perspective of manager with regard to medical, nursing and economic consequences. Carrying volume of work is the evaluation of newly acquired experience of nursing staff, comparing the incidence of bloodstream infections and the economic burden of the new approach in the treatment of invasive access to Department of Anesthesiology and Resuscitation. The author in the introduction of the new model of care assumed a positive nursing, medical and economic benefits. Keywords: Infusion line. Infection of intravascular catheters. Needleless access. Closed infusion systém. Education. Economics. Nursing. Management. 6 Předmluva Od ledna roku 2006 jsme na anesteziologicko – resuscitačním oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze zavedli nový ošetřovatelský postup „Sestavení a ošetřování infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu“, který se týká sestavení a ošetřování uzavřeného infúzního systému s vřazeným bezjehlovým vstupem. Ve své práci jsem se pokusila zhodnotit efektivitu zavedení a používání bezjehlových vstupů v infúzních systémech. Ve svém průzkumném šetření prezentuji zhodnocení ošetřovatelské, medicínské a ekonomické efektivity nově zavedeného modelu péče, kterým jsem se snažila o minimalizaci vzniku zdravotních problémů našich pacientů. Děkuji PhDr. A. Mazalánové, PhD za cenné rady a připomínky při zpracování závěrečné práce. Rovněž děkuji staniční sestře anesteziologicko – resuscitačního oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze a všem ostatním sestrám tohoto pracoviště za ochotu a pomoc při realizaci průzkumného šetření. Zvláštní poděkování patří MUDr. Daně Hedlové, primářce Oddělení hygieny Ústřední vojenské nemocnice, za poskytnuté informace, pomoc a spolupráci. Při práci jsem použila dostupnou literaturu a internetové zdroje. 7 Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1 Management zdravotnických pracovníků............................................................... 10 1. 1 Management - ekonomika intenzivní medicíny.................................................. 10 2 Používání bezjehlových vstupů na ARO.................................................................. 11 2. 1 Nozokomiální infekce - klasifikace ..................................................................... 11 2. 2 Nozokomiální infekce v číslech........................................................................... 11 2. 3 Infekce z intravaskulárních katétrů...................................................................... 12 2. 3. 1 Epidemiologie.............................................................................................. 12 2. 3. 2 Patogeneze ................................................................................................... 12 2. 3. 3 Diagnóza ...................................................................................................... 12 2. 4 Sepse a septický šok ............................................................................................ 13 3 Empirické průzkumné šetření .................................................................................. 14 3. 1 Uzavřený infúzní systém ..................................................................................... 14 3. 1. 1 Bezjehlový vstup......................................................................................... 14 3. 2 Cíle průzkumného šetření .................................................................................... 15 3. 3 Pracovní hypotézy................................................................................................ 15 3. 4 Metody průzkumného šetření .............................................................................. 16 3. 5 Charakteristika zkoumaného souboru.................................................................. 17 3. 6 Analýza výsledků průzkumného šetření – vyhodnocení dotazníku..................... 18 3. 6. 1 Hodnocení ekonomických nákladů použitého spotřebního materiálu......... 42 3. 6. 2 Sledování počtu infekcí krevního řečiště..................................................... 45 3. 7 Diskuse................................................................................................................. 47 3. 7. 1 Vyhodnocení hypotéz .................................................................................. 49 4 Závěr ........................................................................................................................... 51 Seznam literatury.......................................................................................................... 53 Seznam zkratek............................................................................................................. 56 Seznam příloh................................................................................................................ 57 Seznam tabulek ............................................................................................................. 65 Seznam obrázků............................................................................................................ 67 8 Úvod Ve své práci prezentuji zhodnocení ošetřovatelské, medicínské a ekonomické efektivity nově zavedeného ošetřovatelského postupu – „Sestavení a ošetřování infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu“. K zavedení nového přístupu k infúzním systémům na našem pracovišti mě vedla potřeba reagovat na narůstající počet používaných invazivních technik, zejména nitrožilních a arteriálních kanylací. Cílem bylo především: • snaha o zjednodušení doposud složitého způsobu výměny infúzní linky • zvýšení komfortu pro pacienta i ošetřovatelský personál • snaha o snížení rizika infekce při manipulaci s infúzní linkou • zvýšení kvality poskytované péče • minimalizace vzniku zdravotních problémů našich pacientů • snížení ekonomických nákladů na sestavení kompletní infúzní linky • snížení nákladů na poskytovanou péči V teoretické části své práce přibližuji problematiku managementu zdravotnických pracovníků a managementu ekonomiky intenzivní medicíny. Dále se zabývám charakteristikou uzavřených infúzních systémů, používáním bezjehlových vstupů a problematiku infekcí z intravaskulárních katétrů. Samostatnou kapitolou je charakteristika souboru a pracoviště, na kterém šetření provádím, poté následuje analýza a interpretace výsledků s příslušným komentářem. V diskusi shrnuji výsledky celého průzkumného šetření a porovnávám poznatky z dostupných informačních zdrojů. V závěru své práce hodnotím benefity nově zavedeného modelu péče a to jak z hlediska ekonomického, tak především z pohledu pacienta, s ohledem na kvalitní a bezpečnou péči o něj. Intenzivní medicína udělala v posledních letech zcela mimořádný pokrok v boji o záchranu těžce a akutně nemocných. Přes tento velký rozvoj, který představuje mimořádně vysoké finanční náklady, není jednoznačně zodpovězena otázka, zda všechna tato intenzivní námaha a investice opravdu zlepšují budoucnost nemocného jak z hlediska mortality a morbidity, tak i kvality života. Tím se dostáváme na etickou rovinu výzkumu i medicíny obecně, protože cílem medicíny není jenom statisticky nejvýhodnější řešení pro populaci, nýbrž hlavním úkolem medicíny je zachránit jedince, který je neopakovatelnou entitou a jehož cena 9 života se nedá jednoduše zkalkulovat, ani pokud jde o jeho sociální postavení, věk, pohlaví či rasu. Tímto pohledem se stává potřeba intenzivní medicíny a zejména výzkumu v této oblasti jednoznačnější a nepochybná. Výzkum v oblasti intenzivní péče se v současné době provádí v několika hlavních polích, která se dělí do konkrétních směrů. Mezi hlavní oblasti výzkumu počítáme: a) výzkum a hodnocení práce na jednotce intenzivní péče z hlediska celkového úspěchu a efektivity, včetně mortalitního efektu b) výzkum technologií a léčebných intervencí, optimálního personálního a technického vybavení jednotek intenzivní péče c) výzkum jednotlivých nosologických jednotek (ZADÁK, 2007, s. 22) 10 1 Management zdravotnických pracovníků Poskytování špičkové péče pacientům vyžaduje efektivní vedení organizace. Vedoucí pracovníci působí ve zdravotnickém zařízení na mnoha místech. Členové statutárních orgánů, vedoucí klinických pracovišť, ostatní vedoucí pracovníci a další, kteří zastávají vedoucí pozice, mají zodpovědnost a důvěru. Efektivní vedení začíná pochopením různých stupňů odpovědnosti a pravomocí jednotlivých pracovníků v nemocnici a pochopením, jak spolupracují. Integrace procesů řízení kvality a zdokonalování činnosti nemocnice vyúsťuje především ve zlepšení výsledků péče o pacienty. (Joint Commission International, 2004, s. 181) 1. 1 Management - ekonomika intenzivní medicíny Intenzivní medicína je lékařský obor pojednávající o nemocných s akutními život ohrožujícími stavy (termín kriticky nemocný). Náklady na intenzivní medicínu v rozvinutých zemích stoupaly v 70. a 80. letech natolik, že bylo nezbytné přehodnotit její další vývoj. Každé pracoviště intenzivní medicíny (PIM) spotřebovává určité fixní náklady (mohou dosahovat až 80%) a variabilní náklady. Variabilní náklady závisejí na přijímání nemocných a na poskytovaných službách (vyšetřování, monitorování, léčebná a ošetřovatelská péče). Jak ve fixních, tak ve variabilních nákladech jsou složky vztahující se přímo k péči o nemocného – přímé náklady, a složky, které tento přímý vztah nemají a nepřímé náklady (administrativa, hotelové služby ap.). Lůžko intenzivní medicíny je v průměru třikrát dražší než standardní lůžko. Náklady na PIM tvoří 10 – 25% všech nemocničních nákladů. (ŠEVČÍK, 2003, s. 2) I když je zcela zřejmé, že existuje významná a dobře definovaná skupina kritických pacientů, kteří vyžadují intenzivní péči, přesto je nutné připustit riziko, že pro intenzivní péči jsou vyvíjeny metody, léky a technologie, které zbytečně zdražují péči a nepřinášejí očekávaný prospěch.Tyto postupy procházejí módním trendem po náznaku příznivého účinku, ale teprve několikaleté použití přináší dostatek exaktních studií k opuštění daného postupu. (ZADÁK, 2007, s. 29) 11 2 Používání bezjehlových vstupů na ARO Bezjehlový vstup představuje jiný, efektivnější přístup při manipulaci s uzavřeným infúzním systémem. Nejen na pracovišti, které se stará o kriticky nemocné, je prvkem velmi ovlivňujícím průběh léčení. 2. 1 Nozokomiální infekce - klasifikace Za nozokomiální se v intenzivní medicíně zpravidla považuje infekce, jejíž první známky se u pacienta vyskytly za více než 48 hodin po přijetí na příslušné oddělení. V jiné definici (CDC – definition for nosocomial infection, 1988) není specifikováno časové období během hospitalizace nebo po ní, které by jednoznačně určovalo, zda je infekce nozokomiální, či získaná mimo zdravotnické zařízení (komunitní). Máme – li infekci označit za nozokomiální, musí být zřejmé, že infekce nebyla přítomna nebo neprobíhala její inkubační doba v době přijetí do nemocnice. (ŠEVČÍK, 2003, s. 106) Jako nozokomiální infekce se označuje nákaza pacienta, ke které dojde vlivem zdravotnické aktivity či pobytu ve zdravotnickém zařízení. Pro systematické vytváření přehledu nozokomiálních infekcí pracoviště se průběžně sleduje výskyt nozokomiální infekce na jednotce intenzivní péče (zvláště nozokomiální pneumonie, infekce močových cest, ranné infekce a katétrové infekce). (ZADÁK, 2007, s. 46) 2. 2 Nozokomiální infekce v číslech Nozokomiální nákaza je často důvodem k prodloužení hospitalizace, musí se provést další lékařská vyšetření, je nutno zahájit, prodloužit nebo modifikovat terapii. Tím logicky stoupají ekonomické náklady, které v jednotlivých zemích dosahují doslova miliardových částek. V USA představují ročně nozokomiální infekce 4 -10 miliard dolarů, v Německu jednu miliardu eur, v Kanadě miliardu kanadských dolarů, v české republice se odhady pohybují kolem jedné miliardy korun. Realita však bude zřejmě ještě vyšší. Ve Spojených státech například infekce krevního řečiště při zavádění katétrů způsobují průměrné prodloužení hospitalizace o 7 dní a logicky růst nákladů na antibiotika, práci personálu apod. Průměrné náklady na jeden případ katétrové infekce dosahují 6 000 dolarů, což při ročním výskytu 55 tisíc případů představuje šokující 12 částku 330 milionů dolarů za rok. Je více než zjevné, že infekce představují obrovský a nákladný problém v kterékoliv zemi. (Hedlová, Komfort 3/2004) 2. 3 Infekce z intravaskulárních katétrů Zavádění a používání intravaskulárních pomůcek je spojeno s rizikem jak místních infekcí (flebitid, abscesů), tak celkových afekcí (septických tromboflebitid, endokarditid, infekcí krevního řečiště a metastatických infekcí). (ŠEVČÍK, 2003, s. 123) 2. 3. 1 Epidemiologie Výskyt infekcí krevního řečiště v souvislosti s centrálními žilními katétry se pohybuje od 2 (respirační JIP) po 30 (popáleninové JIP) na 1000 dnů zavedení centrálního katétru. U periferních žilních katétrů jsou tato čísla významně nižší – od 0 (např. koronární jednotky) po 2 (v traumatologických centrech). Zejména infekce krevního řečiště jsou spojeny se zvýšenou morbiditou a mortalitou (o 10 až 20%), prodlouženou hospitalizací (průměrně o 7 dní) a zvýšenými náklady na léčbu (v USA 6000 dolarů na jednu hospitalizaci). (ŠEVČÍK, 2003, s. 123,124) 2. 3. 2 Patogeneze Většina infekcí vzniká migrací mikroorganismů z kůže v místě zavedení katétru do cévy a kontaminací spojek katétrů, nástavních hadiček nebo vstupů trojcestných kohoutků a ramp. Proto platí, čím méně manipulací s katétrem a infúzní linkou, tím lépe. Méně často dochází ke kontaminaci hrotu katétru při hematogenním rozsevu z jiného ložiska nebo podáním znečištěného infuzního roztoku. (ŠEVČÍK, 2003, s. 124) 2. 3. 3 Diagnóza Diagnóza nemusí být snadná, neboť místní známky zánětu se vyskytují v méně než polovině případů. Při každém výskytu nové teploty či septické ataky musíme myslet v prvé řadě na možnost intravaskulární infekce. Při semikvantitativní kultivaci je počet vypěstovaných kolonií nad 15 považován za kritérium infekce katétru. Retrospektivně 13 můžeme diagnostikovat infekci spojenou s cévním přístupem, dojde – li k poklesu teplot po vyjmutí katétru. 2. 4 Sepse a septický šok Sepse je systémová zánětová odpověď na infekci. Je jednou z nejčastějších příčin smrti u kriticky nemocných. Úmrtnost v souvislosti se sepsí je udávána mezi 20 – 30%, u těžké sepse mezi 40 – 50% a u septického šoku mezi 50 – 60%. Počet případů sepsí přibývá. Dramatický vzestup incidence sepsí souvisí s progresivním vzestupem počtu náchylných pacientů: • přibývá počet obyvatel ve vyšších věkových kategoriích • prodlužuje se přežívání nemocných se zhoršenou imunitou, s nádorovými chorobami, diabetem, kritickými stavy, stavy po transplantacích • narůstá použití imunosupresiv, kortikosteroidů, radioterapie • narůstá použití invazivních technik – nitrožilních kanylací, parenterální výživy, instrumentací v močovém ústrojí, radikálních chirurgických výkonů. Příznaky sepse: • horečka nebo hypotermie • třesavka • pocení • tachypnoe • tachykardie • hyperdynamický oběh (teplá a růžová periférie, rychlé kapilární plnění a pružný skákavý puls) • nauzea a zvracení • leukocytóza, někdy až leukemoidní reakce, eozinopenie, méně často leukopenie • hyperglykémie, v nejtěžších případech hypoglykémie Termín těžká sepse je vyhrazen pro stavy, kdy jsou známky sepse kombinovány s hypotenzí nebo příznaky hypoperfúze a orgánové dysfunkce: hypoxémie, diuréza pod 0,5 ml/kg/h, laktátová acidóza (laktát v séru nad 2mmol/l), alterace mentálního stavu. Septický šok je definován jako hypotenze komplikující těžkou sepsi při současné adekvátní resuscitaci tekutinami. Nemocní v septickém šoku mívají obvykle hyperdynamickou cirkulaci (teplý šok), méně často je přítomna kožní vazokonstrikce s chladnými, bledými až cyanotickými končetinami. (ŠEVČÍK, 2003, s. 97,98) 14 3 Empirické průzkumné šetření Při poskytování zdravotní ošetřovatelské péče bychom měli dbát vždy na to, aby poskytovaná péče byla v souladu s nejnovějšími poznatky v oblasti medicíny a ošetřovatelství a současně byla co nejbezpečnější. Sestra je dle kodexu sester odpovědná za realizaci vysokého standardu zdravotní a ošetřovatelské praxe. Jednou z možností jak zlepšit kvalitu poskytované péče je zavádění nových modelů péče do praxe a ověřování jejich efektivity výzkumem či průzkumným šetřením. 3. 1 Uzavřený infúzní systém Uzavřený infúzní systém je moderním a účelným řešením. Představuje logické, praktické a ekonomické řešení. O uzavřeném infúzním systému hovoříme tehdy, není-li systém rozpojovaný a není-li ho potřeba ani zavzdušňovat. Uzavřený infúzní systém představuje: • minimalizaci rizika kontaminace infúzní linky, roztoků a léčiv • minimalizaci rizika intravaskulárních infekcí periferních i centrálních • prodlužuje možnost použití infúzní linky • šetří čas a práci personálu • snižuje náklady na léčbu (www.bbraun.cz) 3. 1. 1 Bezjehlový vstup Bezjehlový vstup je adaptér pro centrální a periferní cévní přístupy. Všechny bezjehlové vstupy jsou vyrobeny pro maximálně bezpečný přístup do cévního řečiště, chrání katétr proti vniku infekce, neobsahují latex, jsou bez kovových součástí. Je to spojka, která chrání pacienta i zdravotníka při poskytování zdravotní péče. Jak pracuje bezjehlový adaptér? Vnější nebo vnitřní spojení se zámkem typu luer vzniká tak, že během zasouvání konusu aplikačního zařízení do vnitřního zámku typu luer spojky dojde ke stlačení silikonové ucpávky až na základ kanálku z polykarbonátu. Tím se uvolní jeho okénka a kanálek se nalícuje do vnitřní cesty zámku typu luer. 15 Po skončení infúze nebo natažení tekutiny a při rozpojení zámku typu luer se silikonová ucpávka automaticky vrátí do původní polohy, v níž chrání kanálek, dojde k uvolnění těsnění a v důsledku toho se zajistí uzavřený systém. (http://www.biomedica.cz/) Infekce související s intravenózními infúzemi a arteriálními vstupy představují pro dotyčného pacienta vážnou, podle okolností životu nebezpečnou komplikaci. Protože se ve velkém procentu případů jedná o infekci způsobenou zevně, největší prioritou by se měla stát prevence. Konvenční přístupová cesta k infúznímu systému je tak spojena s vysokým kontaminačním rizikem. Možnost jak se vyvarovat častého rozpojování systému je vyřešena při použití spojek nového typu, které mohou být v systému ponechány delší dobu. V USA jsou tyto konektory známy pod pojmem „needleless connecting devices“ – spojení bez použití jehly. 3. 2 Cíle průzkumného šetření Ve své práci prezentuji zhodnocení ošetřovatelské a ekonomické efektivity nově zavedeného ošetřovatelského postupu – „Sestavení a ošetřování infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu“ (Příloha 3). S tímto nově zavedeným ošetřovatelským postupem jsem se snažila o: • minimalizaci vzniku zdravotních problémů našich pacientů • zvýšení komfortu pro pacienta i ošetřovatelský personál • snížení nákladů na poskytovanou péči. Cílem mé práce je ověření efektivity nově zavedeného přístupu v přípravě a ošetřování uzavřených infúzních systémů. 3. 3 Pracovní hypotézy Na zjištění informací pro stanovený cíl průzkumného šetření jsme vycházeli z hypotéz, které uplatňujeme v praxi. Pracovní hypotézy: H1 - Předpokládám, že používání bezjehlového vstupu v infúzní lince znamená zjednodušení práce sestry, která infúzní linku připravuje. 16 H2 – Předpokládám, že sestry znají pojem uzavřený infúzní systém a chápou jeho význam, uvažují o možných ošetřovatelských a medicínských komplikacích při nedodržení všech jeho zásad. H3 – Předpokládám, že zavedení a používání bezjehlového vstupu do infúzní linky znamená snížení ekonomických nákladů na její přípravu. H4 – Předpokládám, že zavedení a používání bezjehlového vstupu do infúzní linky znamená možnost snížení infekcí krevního řečiště s následným rozvojem sepse. 3. 4 Metody průzkumného šetření Ve svém ošetřovatelském průzkumu jsem použila dvě metody - metodu dotazníku a metodu studia dokumentů. Metodu dotazníku jsem zvolila k ověřování hypotéz H1 a H2, které se týkají problematiky jednoduchosti manipulace, komfortu a jednoduchosti obsluhy s nově zavedeným prvkem z pohledu ošetřovatelského personálu na nově uplatňovaný model ošetřování infúzního systému. Všem jednadvaceti sestrám pracujících na ARO ÚVN jsem rozdala dotazník, který obsahuje 17 otázek. V dotazníku jsem použila 15 uzavřených otázek a 2 otevřené otázky. Do hodnocení byly zařazeny dotazníky se všemi řádně vyplněnými položkami. Návratnost byla 100%. Srozumitelnost otázek jsme ověřovali pilotní studií, některé položky jsme dle výsledků dotazníků upravovali. Všichni dotazovaní přistupovali k celému šetření se vstřícností a zájmem. Ke zpracování informací jsem použila tabulkový procesor Microsoft Excel a Word. Metodu studia dokumentů a následného porovnávání statistických dat jsem zvolila u hypotéz H3 a H4, kde po zavedení nového ošetřovatelského postupu hodnotím a porovnávám incidenci infekce krevního řečiště ze zavedených intravaskulárních katétrů a celkový ekonomický dopad na provoz oddělení. Porovnávala jsem ceny spotřebního materiálu, který byl potřeba k sestavení standardizovaného infúzního systému (obsahuje zapojení 3 ks lineárních dávkovačů a 3 ks infúzních pump do trojcestného centrálního žilního katétru), bez použití bezjehlových vstupů a s vřazením bezjehlových vstupů. Ke zjištění cen spotřebního materiálu jsem použila podklady z oficiálních ceníků firem, které na ARO ÚVN materiál dodávají. Pracovala jsem s reálnými cenami materiálu, které se používají na našem oddělení. 17 Při sledování infekcí z intravaskulárních katétrů – infekcí krevního řečiště, jsem porovnávala údaje Oddělení hygienického dohledu ÚVN o incidenci infekcí z intravaskulárních katétrů za rok 2005, 2006 a 2007. Informace o počtu zavedených invazivních vstupů, o počtu katétrových dnů a o možném výskytu katétrových infekcí jsou na oddělení hygienického dohledu pravidelně odesílány staniční setrou ARO po konzultaci s vedoucím lékařem směny (Příloha 2). Zda se skutečně jedná o infekci krevního řečiště definitivně posuzuje ústavní hygienik ve spolupráci s klinickým mikrobiologem. Ke zpracování informací jsem použila aplikaci Microsoft Office Excel a Word. 3. 5 Charakteristika zkoumaného souboru Své průzkumné šetření, které se dotýká oblasti manipulace s bezjehlovými vstupy, tedy osobními zkušenostmi sester s nově zavedeným ošetřovatelským postupem „Sestavení a ošetřování infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu“, jsem prováděla na anesteziologicko resuscitačním oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Do zkoumaného vzorku bylo zařazeno všech 21 všeobecných sester tohoto oddělení bez ohledu na jejich pohlaví, vzdělání a délku praxe. Byl posuzován a hodnocen způsob jejich činností při manipulaci s uzavřeným infúzním systémem s použitím bezjehlového vstupu a bez použití bezjehlového vstupu. Další zkoumaná problematika se dotkla oblasti manipulace s intravaskulárními katétry s následně vzniklými infekcemi krevního řečiště a ekonomické nákladnosti obou zmiňovaných systémů, tzn. systému s vřazením bezjehlového vstupu a systému bez vřazeného bezjehlového vstupu. Moje průzkumné šetření mapuje a porovnává období celého roku 2005, 2006 a 2007, tedy období před zavedením nového ošetřovatelského postupu „Sestavení a ošetřování infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu“ a období po zavedení tohoto postupu. Výše zmíněný ošetřovatelský standard a bezjehlové vstupy jsme na ARO ÚVN zavedli v lednu roku 2006. Ve stejných ukazatelích tedy porovnávám rok 2005, 2006 a 2007. 18 3. 6 Analýza výsledků průzkumného šetření – vyhodnocení dotazníku Tabulka 1 - Věk respondentů Věk respondentů Absolutní četnost Relativní četnost 18 – 21 0 0% 22 – 25 3 14% 26 – 30 11 53% 30 a více 7 33% Celkem 21 100% Obrázek 1/a - Věk respondentů 0 3 11 7 21 18 - 21 22 - 25 26 - 30 30 a více celkem 18 - 21 22 - 25 26 - 30 30 a více celkem Obrázek 1/b - Věk respondentů 0% 14% 53% 33% 18 - 21 22 - 25 26 - 30 30 a více 19 Tabulka 2 - Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů Absolutní četnost Relativní četnost Muž 2 10% Žena 19 90% Celkem 21 100% Obrázek 2/a - Pohlaví respondentů 2 19 21 muž žena celkem muž žena celkem Obrázek 2/b - Pohlaví respondentů 10% 90% muž žena 20 Tabulka 3 - Vzdělání respondentů Vzdělání respondentů Absolutní četnost Relativní četnost SZŠ 7 33% VZŠ 12 57% VŠ 2 10% Celkem 21 100% Obrázek 3/a - Vzdělání respondentů 7 12 2 21 SZŠ VZŠ VŠ celkem SZŠ VZŠ VŠ celkem Obrázek 3/b - Vzdělání respondentů 33% 57% 10% SZŠ VZŠ VŠ 21 Tabulka 4 - Délka praxe respondentů ve zdravotnictví Délka praxe respondentů ve zdravotnictví Absolutní četnost Relativní četnost 0 – 5 roků 5 24% 6 – 10 roků 12 57% 11 – 15 roků 1 5% 16 a více 3 14% celkem 21 100% Obrázek 4/a - Délka praxe respondentů ve zdravotnictví 5 12 1 3 21 0 - 5 roků 6 -10 roků 11 - 15 roků 16 a více celkem 0 - 5 roků 6 -10 roků 11 - 15 roků 16 a více celkem Obrázek 4/b - Délka praxe respondentů ve zdravotnictví 24% 57% 5% 14% 0 - 5 roků 6 -10 roků 11 - 15 roků 16 a více 22 Komentář k otázkám č. 1 až č. 4. Nejvíce respondentů bylo žen, celkem devatenáct, dva respondenti byli muži. Ve věkové kategorii 22 – 25 let byli tři respondenti, v kategorii 26 – 30 let bylo jedenáct respondentů, a v kategorii nad 30 let bylo sedm respondentů. V kategorii 18 – 21 let se nenacházel žádný z dotazovaných. Střední vzdělání mělo sedm respondentů, vyšší odborné vzdělání dvanáct respondentů a dva respondenti měli vzdělání vysokoškolské. Délka praxe ve zdravotnictví do 5 let byla definována u pěti respondentů, 6 – 10 let praxe dvanáct respondentů, 11 –15 let praxe jeden respondent a praxe delší než 16 let tři respondenti. Dotazníkového šetření se ve shrnutí účastnilo větší procento žen ve věku 26 – 30let s vyšším odborným vzděláním a praxí v průměru 6 – 10let. Celkový počet dotazovaných byl 21. 23 Tabulka 5 - Dokážete definovat pojem uzavřený infúzní systém? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 21 100% Ne 0 0% Celkem 21 100% Obrázek 5/a - Dokážete definovat pojem uzavřený infúzní systém? 21 0 21 0 5 10 15 20 25 ano ne celkem ano ne celkem Obrázek 5/b - Dokážete definovat pojem uzavřený infúzní systém? 100% 0% ano ne 24 Tabulka 6 - Dokážete definovat pojem bezjehlový vstup? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 21 100% Ne 0 0% Celkem 21 100% Obrázek 6/a - Dokážete definovat pojem bezjehlový vstup? 21 0 21 ano ne celkem ano ne celkem Obrázek 6/b - Dokážete definovat pojem bezjehlový vstup? 100% 0% ano ne 25 Tabulka 7 - Před používáním bezjehlového vstupu jste byl(a) dostatečně proškolen(a) v této problematice? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 21 100% Ne 0 0% Celkem 21 100% Obrázek 7/a - Před používáním bezjehlového vstupu jste byl(a) dostatečně proškolen(a) v této problematice? 21 0 21 ano ne celkem ano ne celkem Obrázek 7/b - Před používáním bezjehlového vstupu jste byl(a) dostatečně proškolen(a) v této problematice? 100% 0% ano ne 26 Komentář k otázkám č. 5 až č. 7. Respondenti ve 100% odpověděli, že dokáží definovat oba dotazované termíny, to znamená uzavřený infúzní systém a bezjehlový vstup. Všichni shodně prohlašují, že v problematice používaní bezjehlových vstupů byli dostatečně proškoleni. Tato znalost však nebyla ověřena jiným dotazem a proto se pouze můžeme domnívat, že odpovědi odpovídají skutečnosti. 27 Tabulka 8 - Čas přípravy infúzní linky bez bezjehlového vstupu Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost 5 – 15 min 15 71% 16 – 40 min 6 29% 41 – 60 min 0 0% celkem 21 100% Obrázek 8/a - Čas přípravy infúzní linky bez bezjehlového vstupu 15 6 0 21 5 - 15 min 16 - 40 min 41 - 60 min celkem 5 - 15 min 16 - 40 min 41 - 60 min celkem Obrázek 8/b - Čas přípravy infúzní linky bez bezjehlového vstupu 71% 29% 0% 5 - 15 min 16 - 40 min 41 - 60 min 28 Tabulka 9 - Čas přípravy infúzní linky s bezjehlovým vstupem Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost 5 – 15 min 16 76% 16 – 40 min 5 24% 41 – 60 min 0 0% Celkem 21 100% Obrázek 9/a - Čas přípravy infúzní linky s bezjehlovým vstupem 16 5 0 21 5 - 15 min 16 - 40 min 41 - 60 min celkem 5 - 15 min 16 - 40 min 41 - 60 min celkem Obrázek 9/b - Čas přípravy infúzní linky s bezjehlovým vstupem 76% 24% 0% 5 - 15 min 16 - 40 min 41 - 60 min 29 Komentář k otázkám č. 8 a č. 9. Z odpovědí vyplývá, že doba přípravy obou systémů se příliš neliší. Patnáct z celkového počtu jednadvaceti respondentů potřebuje pro přípravu linky bez bezjehlového vstupu 5 – 15 min, šest respondentů 16 – 40 min. V případě, že je použit bezjehlový vstup, šestnáct z celkového počtu jednadvaceti respondentů potřebuje k přípravě infúzní linky 5 – 15 min a pět respondentů 16 – 40 min. 30 Tabulka 10 - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná technicky? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 1 5% Ne 20 95% Celkem 21 100% Obrázek 10/a - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná technicky? 1 20 21 ano ne celkem ano ne celkem Obrázek 10/b - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná technicky? 5% 95% ano ne 31 Tabulka 11 - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná časově? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 3 14% Ne 18 86% Celkem 21 100% Obrázek 11/a - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná časově? 3 18 21 ano ne celkem ano ne celkem Obrázek 11/b - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná časově? 14% 86% ano ne 32 Komentář k otázkám č. 10 a č. 11. Z odpovědí vyplývá, že práce s bezjehlovým vstupem není personálem vnímána jako komplikace při poskytování ošetřovatelské péče. Technickou náročnost zmiňuje pouze jeden respondent, časovou náročnost tři z celkového počtu jednadvaceti respondentů. 33 Tabulka 12 - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky představuje ekonomickou úsporu? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 21 100% Ne 0 0% Celkem 21 100% Obrázek 12/a - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky představuje ekonomickou úsporu? 21 0 21 ano ne celkem ano ne celkem Obrázek 12/b - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky představuje ekonomickou úsporu? 100% 0% ano ne 34 Tabulka 13 - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky může snížit ošetřovatelské a medicínské komplikace? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 21 100% Ne 0 0% Celkem 21 100% Obrázek 13/a - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky může snížit ošetřovatelské a medicínské komplikace? 21 0 21 ano ne celkem ano ne celkem Obrázek 13/b - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky může snížit ošetřovatelské a medicínské komplikace? ano ne ano ne 35 Komentář k otázkám číslo č. 12 a č. 13. Z odpovědí vyplývá, že respondenti si jsou vědomi přínosu bezjehlového vstupu jak po ekonomické, tak i po medicínské stránce. Všichni shodně odpověděli, že v případě použití bezjehlového vstupu předpokládají ekonomickou úsporu a snížení medicínských a ošetřovatelských komplikací. 36 Tabulka 14 - V čem vy osobně spatřujete ve své práci největší přínos bezjehlového vstupu? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Snadná aplikace léčiv 7 21% Snadný odběr krevních vzorků 6 18% Úspora času 15 46% Snížení rizika infekce 5 15% Celkem 21 100% Obrázek 14/a - V čem vy osobně spatřujete ve své práci největší přínos bezjehlového vstupu? 7 6 15 5 21 snadná aplikace léčiv snadný odběr krevních vzorků úspora času snížení rizika infekce celkem Obrázek 14/b - V čem vy osobně spatřujete ve své práci největší přínos bezjehlového vstupu? 21% 18% 46% 15% snadná aplikace léčiv snadný odběr krevních vzorků úspora času snížení rizika infekce 37 Tabulka 15 - Jaký problém vám osobně ve vaší práci přináší používání bezjehlového vstupu? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Nemá problém 15 77% Občasná neprůchodnost 5 19% Časová náročnost 1 4% Obrázek 15/a - Jaký problém vám osobně ve vaší práci přináší používání bezjehlového vstupu? 15 5 1 21 nemá problém občasná neprůchodnost časová náročnost celkem Obrázek 15/b - Jaký problém vám osobně ve vaší práci přináší používání bezjehlového vstupu? 77% 19% 4% nemá problém občasná neprůchodnost bezjehlového vstupu časová náročnost 38 Komentář o otázkám číslo č. 14 a č. 15. Přínos bezjehlového vstupu hodnotili respondenti kladně v těchto zmiňovaných položkách: úspora času – patnáct respondentů, snadná aplikace léčiv – sedm respondentů, snadný odběr krevních vzorků – šest respondentů a snížení rizika infekce pět respondentů. Problém v používání bezjehlového vstupu spatřuje jen velmi malé procento respondentů. Pět respondentů uvádí občasnou neprůchodnost bezjehlového vstupu, časovou náročnost jeden respondent z celkového počtu jednadvaceti. 39 Tabulka 16 - Myslíte si, že jednotné používání bezjehlových vstupů v celém zdravotnickém zařízení by bylo přínosné? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 20 95% Ne 1 5% Celkem 21 100% Obrázek 16/a - Myslíte si, že jednotné používání bezjehlových vstupů v celém zdravotnickém zařízení by bylo přínosné? 20 1 21 ano ne celkem ano ne celkem Obrázek 16/b - Myslíte si, že jednotné používání bezjehlových vstupů v celém zdravotnickém zařízení by bylo přínosné? 95% 5% ano ne 40 Tabulka 17 - Uvítal(a) byste návrat k dříve používanému způsobu přípravy infúzní linky? Znění odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 0 0% Ne 21 100% Celkem 21 100% Obrázek 17/a - Uvítal(a) byste návrat k dříve používanému způsobu přípravy infúzní linky? 0 21 21 ano ne celkem ano ne celkem Obrázek 17/b - Uvítal(a) byste návrat k dříve používanému způsobu přípravy infúzní linky? 0% 100% ano ne 41 Komentář k otázkám č. 16 a č. 17. S výjimkou jednoho respondenta by všichni ostatní uvítali používání bezjehlových vstupů v celém zdravotnickém zařízení a nikdo z dotazovaných by se již ke dříve používanému způsobu přípravy infúzní linky nevrátil. 42 3. 6. 1 Hodnocení ekonomických nákladů použitého spotřebního materiálu Tabulka 18 - Ceník používaného spotřebního materiálu Infúzní set 1x 40,-Kč Hadička spojovací krátká 1x 7,-Kč Hadička spojovací dlouhá 1x 11,-Kč Rampa infúzní 1x 89,-Kč Kohout infúzní 1x 10,-Kč Stříkačka do perfuzoru 1x 12,-Kč Bezjehlový vstup 1x 55,-Kč Rampa osazená 4 ks bezjehlový vstup 318,-Kč Tabulka 19 - Cena použitého spotřebního materiálu na období 1 týden bez bezjehlového vstupu Infúzní set 3x 120,-Kč Hadička spojovací krátká 1x 7,-Kč Hadička spojovací dlouhá 4x 44,-Kč Rampa infúzní 1x 89,-Kč Kohout infúzní 1x 10,-Kč Stříkačka do perfuzoru 3x 36,-Kč Cena celkem za 1 den 306,-Kč Cena celkem za 1 týden 2142,-Kč 43 Tabulka 20 - Cena použitého spotřebního materiálu na období 1 týden s bezjehlovým vstupem Infúzní set 3x 120,-Kč Hadička spojovací krátká 1x 7,-Kč Hadička spojovací dlouhá 4x 44,-Kč Rampa osazená 4 ks bezjehlový vstup 318,-Kč Kohout 1x 10,-Kč Stříkačka do perfuzoru 3x 36,-Kč Bezjehlový vstup 7x 385,-Kč Dalších šest dní infúzní set 3x 720,-Kč (3x40)x6=720,-Kč Dalších šest dní stříkačka do perfuzoru 3x 216,-Kč (3x12)x6=216,-Kč Cena celkem za 1 týden 1856,-Kč Obrázek 18 - Srovnání cen použitého spotřebního materiálu za 1 týden 2 142 Kč 1 856 Kč bez bezjehlového vstupu s bezjehlovým vstupem bez bezjehlového vstupu s bezjehlovým vstupem 44 Komentář k tabulce 19 a 20 a obrázku 18. Ceny spotřebního materiálu použitého na sestavení infúzního systému na jeden týden, který použijeme k zapojení 3 ks infúzních pump a 3 ks perfuzorů do trojcestného centrálního žilního katétru bez použití bezjehlového vstupu a s použitím bezjehlového vstupu, se liší. Cena týdenního infúzního systému bez použití bezjehlového vstupu je 2142,-Kč. Cena týdenního infúzního systému s použitím bezjehlového vstupu je 1856,-Kč. Cena týdenního infúzního systému s použitím bezjehlového vstupu je ve výsledku o 286,-Kč levnější, než systém bez použití bezjehlového vstupu. 45 3. 6. 2 Sledování počtu infekcí krevního řečiště Při sledování infekcí krevního řečiště jsme sledovali infekce u zavedených centrálních žilních katétrů. V tabulce 21 je uveden počet katétrových dnů a hlášených infekcí na ARO ÚVN za rok 2005, 2006 a 2007. V tabulce 22 je uveden počet IKŘ na 1000 katétrových dnů za roky 2005, 2006 a 2007. Obrázek 19 uvádí počet IKŘ na 1000 katétrových dnů na ARO ÚVN v roce 2005, 2006 a 2007. Tabulka 21 - Počet katétrových dnů a hlášených infekcí na ARO ÚVN za rok 2005, 2006 a 2007 Rok 2005 2006 2007 CVK CVK CVK leden 190 168 170 únor 175 131 131 březen 100 174 160 duben 159 172 167 květen 185 150 174 červen 163 101 138 červenec 180 148 89 srpen 166 159 118 září 156 175 145 říjen 149 182 178 listopad 137 164 174 prosinec 122 135 103 celkem 1882 1859 1747 Počet hlášených infekcí 17 12 3 Tabulka 22 - Počet IKŘ na 1000 katétrových dnů za roky 2005, 2006 a 2007 Rok 2005 2006 2007 IKŘ – CVK 9, 03 6, 46 1, 72 46 Obrázek 19 - Počet IKŘ na 1000 katétrových dnů za roky 2005, 2006 a 2007 9,03 6,46 1,72 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2005 rok 2006 rok 2007 Komentář k tabulce 21, 22 a k obrázku 19. Dle obecně platného vzorce je vypočtena hodnota IKŘ na 1000 katétrových dnů za období roků 2005, 2006 a 2007. Je uveden počet případů infekce krevního řečiště na 1000 katétrových dnů. Použitý vzorec pro výpočet IKŘ na 1000 katétrových dnů: počet infekcí / celkovým počtem katétrových dnů x 1000 17 / 1882 x 1000 = 9, 03 12 / 1859 x 1000 = 6, 46 3 / 1747 x 1000 = 1, 72 V roce 2005 byl počet případů infekcí krevního řečiště 9, 03 na 1000 katétrových dnů. V roce 2006 byl počet případů infekcí krevního řečiště 6, 46 na 1000 katétrových dnů. V roce 2007 byl počet případů infekcí krevního řečiště 1, 72 na 1000 katétrových dnů. Od počátku používání bezjehlových vstupů tzn. od ledna roku 2006 je zcela zřejmý a prokazatelný pokles infekcí krevního řečiště. Data o počtu infekcí a počtu katétrových dnů jsem čerpala z elektronické databáze Oddělení hygieny ARO ÚVN. 47 3. 7 Diskuse Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem jednadvacet respondentů, devatenáct žen a dva muži. Ve věkové kategorii 22 – 25 let byli tři respondenti, 26 – 30 let bylo jedenáct respondentů a v kategorii nad 30 let bylo respondentů sedm. Z nich střední vzdělání mělo sedm, vyšší odborné vzdělání dvanáct a dva respondenti měli vzdělání vysokoškolské. Pět respondentů mělo praxi ve zdravotnictví v délce do 5 let, 6 – 10 let praxe dvanáct respondentů, 11 –15 let praxe jeden respondent a praxe delší než 16 let tři respondenti. Šetření se celkem účastnilo větší procento žen ve věku 26 – 30 let s vyšším odborným vzděláním a praxí v průměru 6 – 10 let. Respondenti ve 100% odpověděli, že dokáží definovat pojmy uzavřený infúzní systém, bezjehlový vstup a že byli ve zmiňovaných oblastech důkladně proškoleni. Tato znalost však nebyla ověřena jiným dotazem, proto se pouze můžeme domnívat, že odpovědi odpovídají skutečnosti. Doba přípravy obou systémů, tzn. bez bezjehlového vstupu a s vřazeným bezjehlovým vstupem, se příliš neliší. U větší části respondentů se pohybuje v oblasti 5 – 15 minut, menší část personálu udává čas 16 – 40min. Práce s bezjehlovým vstupem není personálem vnímána jako komplikace při poskytování ošetřovatelské péče a technickou náročnost zmiňuje pouze jeden respondent, časovou náročnost tři respondenti. Všichni jsou si vědomi přínosu bezjehlového vstupu jak po ekonomické, tak i po medicínské stránce a shodně odpověděli, že v případě použití bezjehlového vstupu předpokládají ekonomickou úsporu a snížení medicínských a ošetřovatelských komplikací. Přínos bezjehlového vstupu hodnotili respondenti kladně v těchto zmiňovaných položkách: úspora času – patnáct respondentů, snadná aplikace léčiv – sedm respondentů, snadný odběr krevních vzorků – šest respondentů a snížení rizika infekce pět respondentů. Problémy s používáním bezjehlového vstupu jsem zaznamenala u malého počtu respondentů. Pět respondentů uvádí občasnou neprůchodnost bezjehlového vstupu, časovou náročnost při manipulaci jeden respondent. S výjimkou jednoho respondenta by všichni ostatní uvítali používání bezjehlových vstupů v celém zdravotnickém zařízení a nikdo z dotazovaných by se již ke dříve používanému způsobu přípravy infúzní linky nevrátil. 48 Ceny spotřebního materiálu použitého na sestavení infúzního systému na jeden týden, který použijeme k zapojení 3 ks infúzních pump a 3 ks perfuzorů do trojcestného centrálního žilního katétru bez použití bezjehlového vstupu a s použitím bezjehlového vstupu, jsou odlišné. Cena týdenního infúzního systému s použitím bezjehlového vstupu je o 286,-Kč levnější, než systém bez použití bezjehlového vstupu, což znamená výraznou finanční úsporu při nákupu spotřebního materiálu na sestavení infúzní linky. Při hodnocení IKŘ byl zaznamenán jejich zřetelný pokles po zavedení nového ošetřovatelského postupu.V roce 2005 byl počet infekcí krevního řečiště 9, 03 případů na 1000 katétrových dnů, v roce 2006 6, 46 případů na 1000 katétrových dnů a v roce 2007 již pouze 1, 72 případů na 1000 katétrových dnů. Katétrové sepse jsou nebezpečnou komplikací, především u kriticky nemocných a oslabených pacientů na jednotkách intenzivní péče, kde je vždy zvýšené riziko nozokomiálních infekcí i při dodržování všech pravidel ochrany před katétrovou sepsí. Teplota nemocného, který má zavedený centrální katétr a není jiné vysvětlení pro horečnatý stav, vede vždy k podezření na katétrovou sepsi. Centrální katétr je vždy místem snadného uchycení infekce (abscesy, infikované pooperační rány, plicní infekce, urologické infekce), které jsou zdrojem bakteriémie a sekundární infekce katétru. (ZADÁK, 2007, s. 57) Řada firem, které ve svém sortimentu bezjehlové vstupy nabízejí, průběžně na svých internetových stránkách zveřejňuje nejrůznější studie týkající se mikrobiologické bezpečnosti tohoto výrobku. Uvádím například firmu Biomedica, která na trh v České republice dodává Clave konektory. Představuje řadu studií a testování, které se týkají například kompatibility výrobku s různými preparáty. Dále předkládá zprávy o testech bakteriálních kultur. Výsledky studií jsou k dispozici na www.biomedica.cz. Ošetřovatelský průzkum, podobný tomu, který jsem prováděla já na pracovišti ARO ÚVN, jsem v dostupných informačních zdrojích nezaznamenala. 49 3. 7. 1 Vyhodnocení hypotéz H1 předpokládala, že používání bezjehlového vstupu v infúzní lince znamená zjednodušení práce sestry, která infúzní linku připravuje. Tato hypotéza se dotazníkovým šetřením potvrdila. Sestry bez rozdílu věku, pohlaví, délky praxe a vzdělání hodnotily zavedení používání bezjehlových vstupů jednoznačně jako časovou úsporu bez zvláštní technické náročnosti. Byly v problematice nového ošetřovatelského postupu proškoleny a nečiní jim zvláštní problém, chápou ho jako přínosný. Problémy, které v dotazníkovém šetření uvedly, jsou technického charakteru a nejsou příliš významné. Žádný z dotazovaných respondentů by se k infúznímu systému bez vřazení bezjehlového vstupu již nevrátil. Tato hypotéza se dotazníkovým šetřením potvrdila. H2 předpokládala, že sestry znají pojem uzavřený infúzní systém a chápou jeho význam, uvažují o možných ošetřovatelských a medicínských komplikacích při nedodržení všech jeho zásad. Sestry bez rozdílu věku, pohlaví, délky praxe a vzdělání znají pojem uzavřený infúzní systém. Před zavedením nového ošetřovatelského postupu v souvislosti s používáním bezjehlového vstupu jsme provedli edukaci o této problematice a neustále v této pokračujeme. Je zřejmé, že sestry uvažují o ošetřovatelské, medicínské i ekonomické výhodnosti uzavřeného infúzního systému s vřazením bezjehlového vstupu. Tato hypotéza se dotazníkovým šetřením potvrdila. H3 předpokládala, že zavedení a používání bezjehlového vstupu do infúzní linky znamená snížení ekonomických nákladů na její přípravu. Metodou studia dokumentů jsem došla k závěru, že ekonomické náklady na přípravu infúzní linky bez bezjehlového vstupu jsou týdně o 286,-Kč vyšší, než náklady na infúzní linku s vřazeným bezjehlovým vstupem. Tato hypotéza se metodou studia dokumentů potvrdila. Pokud bychom dále zohlednili úsporu vynaložených nákladů na léčbu komplikací včetně prodloužení doby hospitalizace, je používání bezjehlových vstupů ekonomicky jasně výhodnější. 50 H4 předpokládala, že zavedení a používání bezjehlového vstupu do infúzní linky znamená možnost snížení infekcí krevního řečiště s následným rozvojem sepse. Infekce krevního řečiště se uvádějí v počtu případů na 1000 katétrových dnů. V roce 2005 (před zavedením bezjehlových vstupů) byl výskyt 9, 03 případů na 1000 katétrových dnů. V roce 2006 (po zavedení bezjehlových vstupů) byl výskyt 6, 46 případů na 1000 katétrových dnů a v roce 2007 byl výskyt 1, 72 případů na 1000 katétrových dnů. To znamená velmi výrazný pokles IKŘ a jasnou klesající tendenci počtu IKŘ po zavedení nového ošetřovatelského postupu „Sestavení a ošetřování infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu“. Neopomenutelná je skutečnost, že při infekci z intravazálních katétrů dochází k průměrnému prodloužení hospitalizace o 7 dní se zřejmými zvýšenými náklady na další léčbu. Tato hypotéza se metodou studia dokumentů potvrdila. 51 4 Závěr Důležitým momentem před zavedením nového postupu bylo velmi důkladné proškolení ošetřovatelského a lékařského personálu v problematice uzavřených infúzních systémů. Jako s každým nově zaváděným modelem jsem se samozřejmě potýkala s částečnou neochotou a nedůvěrou k nově zaváděnému ošetřovatelskému postupu. Po provedení výše zmiňovaného ošetřovatelského průzkumného šetření jsem přesvědčena, že jsem zvolila správnou cestu. Z výsledků šetření je zřejmé, že činnosti sestry při přípravě a manipulaci s infúzní linkou osazenou bezjehlovým vstupem se výrazně zjednodušily a zefektivnily. Prokazatelně se snížil počet případů infekcí krevního řečiště a kladný ekonomický dopad nově zavedeného ošetřovatelského postupu je nesporný. Průměrná cena za jednoho pacienta jeden den hospitalizovaného na našem oddělení je 23 000,-Kč. Tato částka je stanovena oddělením úhrad zdravotní péče Ústřední vojenské nemocnice v Praze v souladu s Vyhláškou č. 383/2007 Sb. ze dne 19. prosince 2007, o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2008. V případě septického pacienta se tato částka navyšuje v průměru na 30 000,- Kč, hospitalizace se v průměru prodlužuje o 7 dní. S výsledky šetření seznámím všechny respondenty, tedy všechny sestry lůžkové části anesteziologicko – resuscitačního oddělení, a po domluvě s managementem nemocnice navrhnu zavedení jednotného ošetřovatelského standardu „Sestavení a ošetřování infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu“ v celé nemocnici. Důležitá je pečlivá edukace všech zúčastněných, to znamená nejen nelékařů, ale i lékařů. Jen důkladné zaškolení a po té aktivní a zodpovědný přístup mohou vytvořit podmínky pro opravdu dobré fungování celého procesu. Vnitřní komunikace je důležitou složkou celého motivačního systému každého zdravotnického zařízení. Pro management představuje nezbytnou zpětnou vazbu, odezvu rozhodování a kontrolu. Pro zaměstnance představuje důležitý prvek zájmu o jejich práci se strany managementu. (ZLÁMAL, 2006, s. 85) 52 Kontinuální edukace jak lékařského, tak sesterského personálu je nepostradatelnou součástí každodenní i dlouhodobé strategie a práce na JIP. Trvalá edukace a vytváření podmínek pro odborný růst a získání vyšších odborných pozic jsou nepostradatelné pro udržování jednoty pracovního týmu JIP. Podobným způsobem jako edukace vede ke stmelení pracovní skupiny i aktivní společný výzkumný program. Úspěšné dosažení výzkumného cíle vede nejenom ke zvýšení sebevědomí, ale má rovněž pozitivní kariérní materiální důsledky pro účastníky úspěšného výzkumného projektu. Naopak podcenění edukace a odborného růstu, popř. absence výzkumných cílů pracoviště, vedou ke zcela mechanickému a rutinnímu přístupu k pracovním úkolům na jednotce intenzivní péče, práce se stává zatěžující a monotónní, bez viditelné perspektivy a odborných úspěchů jedince, ať už je jím lékař nebo sestra pracující v týmu JIP. Podcenění edukace a dalších aktivizujících procesů v odborné práci vede velmi často ke snižování zájmu o práci, symptomům stresu a syndromu, který se nazývá „syndrom vyhoření“. (ZADÁK, 2007, s. 21) Při hodnocení používání uzavřeného infúzního systému nesmíme také zapomenout na samotného pacienta, jemuž tato metoda přináší nemalý prospěch a to především ve zvýšení bezpečnosti a kvality poskytované péče. 53 Seznam literatury 1 BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK,P., TÓTHÓVÁ,V. Výzkum a ošetřovatelství. 1. vydání: Brno 2005. 146 s. Titrážní znak 57-853-05 2 ČESKÉ OŠETŘOVATELSTVO 1: Koncepce českého ošetřovatelství. Základní terminologie. Ediční řada- Praktické příručky pro sestry. 1.vydání: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně pro MZČR 1998. 50 s. Titrážní znak 57-856-98 3 DRÁBKOVÁ, J. Endogenní katétrové sepse z pohledu zahraničních zkušeností. Ref. Výb. Anest. Resuscit.,Roč. 54,č. 1. 2007.s. 35-37.ISSN: 1212-3048 4 HOLČÍK, J., KAŇOVÁ, P., PRUDIL, L. Systém péče o zdraví a zdravotnictví. 1. vydání: NCONZO Brno 2005. 186s. v. č. 29/05, Titrážní znak 57 – 854 - 05 5 IVANOVÁ, K., Základy etiky a organizační struktury v managementu zdravotnictví. 1. vydání: NCONZO Brno 2006. 240s. ISBN 80-7013-442-9 6 IVANOVÁ, K., JURÍČKOVÁ, L., Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením.1.vydání:Olomouc:Univerzita Palackého,2005.ISBN 80-244-0992-5 7 JOINT COMMISION INTERNATIONAL, Mezinárodní akreditační standardy pro nemocnice. Komentovaný oficiální překlad. 2. vydání: Grada Publishing, a. s. 2004. 288s. ISBN 80-247-0629-6 8 JOURNAL OF HOSPITAL INFECTION, č. 54, 2003, s. 279 - 287 9 MAĎAR, R., PODSTATOVÁ, R., Nozokomiální nákazy,Roč. 5, č. 3,2006. s. 22-24. ISSN: 1336-3859 10 PODSTATOVÁ, R., ŘEHOŘOVÁ, J., BERÁNKOVÁ, I., MAĎAR, R., Nozokom. Nákazy. Roč. 4,č. 2,2005. s. 7-30. ISSN: 1336-3859 54 11 ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, J., Intenzivní medicína. 2. rozšířené vydání: Galén 2000,2003. 393s. ISBN 80–262–203-X 12 ŠKRLOVI, P. a M., Kreativní ošetřovatelský management. 1. vydání: Advent – Orion 2003. s. 477. ISBN 80-7172-841-1 13 ZADÁK, Z., HAVELE, E., a kolektiv, Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství.1. vydání: Grada Publishing,a. s. 2007. 336s. ISBN 978-80- 247-2099-9 14 ZADÁK,Z.,HAVEL,E.,a kolektiv,Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství.1. vydání: Grada Publishing,a. s. 2007. 336s. ISBN 978-80-247-2099-9 15 ZLÁMAL, J. Marketing ve zdravotnictví. 1. vydání: NCONZO Brno 2006. 150s. v. č. 49/2006, Titrážní znak 57 – 859 - 06 16 ZLÁMAL, J., BELLOVÁ,J. Ekonomika zdravotnictví. 1. vydání: NCONZO Brno 2005. 206 s. v. č. 75/2005, Titrážní znak 57 – 865 - 05 Anesteziologicko - resuscitační oddělení (online), (citované15. 9. 2008). Dostupné na www: http://www.uvn.cz Hedlová, D., Komfort 3/2004 – Nemocniční infekce zabíjejí miliony lidí a stojí miliony dolarů (online), (citované 15. 9. 2008). Dostupné na www: http://www.linet.cz ICU Medical Inc., USA (online), (citované 7. 11. 2008). Dostupné na www: http://www.biomedica.cz/Bezjehlove_adaptery.312.0.html Infúzní technika a infúzní a transfúzní sety (online), (citované 12.11. 2008). Dostupné na www: http://www.bbraun.cz/ 55 Vyhláška č. 383/2007 Sb. ze dne 19. prosince 2007, o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2008 (online), (citované dne 10. 9. 2008). Dostupné na www: http://www.mzcr.cz/ 56 Seznam zkratek ap - a podobně ARO - anesteziologicko – resuscitační oddělení AK - arteriální katétr CVK - centrální venózní katétr č. - číslo ČR - Česká republika F - fyziologický roztok H - hypotéza IKŘ - infekce krevního řečiště JIP - jednotka intenzivní péče Kč - koruna česká KD - katétrový den PIM - pracoviště intenzivní medicíny popř. - popřípadě s - strana Sb. - sbírky SZŠ - střední zdravotnická škola tzn - to znamená tzv. - takzvaně(ý) USA - Spojené státy Americké ÚVN - Ústřední vojenská nemocnice VŠ - vysoká škola VZŠ - vyšší zdravotnická škola 57 Seznam příloh Příloha 1 – Dotazník ....................................................................................................... 58 Příloha 2 – Hlášení sepse při zavedeném intravasálním katétru..................................... 61 Příloha 3 - Standardní ošetřovatelský postup ................................................................. 63 58 Příloha 1 – Dotazník Vážená kolegyně, vážený kolego. V rámci zpracování mé bakalářské práce při studiu na Vysoké škole zdravotnické o. p. s. vás prosím o vyplnění následujícího dotazníku, pomocí kterého se pokusím vyhodnotit ekonomickou, ošetřovatelskou a medicínskou efektivitu používání bezjehlových vstupů na našem oddělení. Prosím zaškrtněte jednu z nabízených odpovědí, v otázce č. 14 a 15 prosím o stručnou odpověď. Dotazník je anonymní. Velmi děkuji za spolupráci L. Kocourková. 1. Váš věk  18 – 21  22 – 25  26 – 30  více než 30 2. Pohlaví  žena  muž 3. Vzdělání  SZŠ  VZŠ  VŠ 4. Délka vaší praxe ve zdravotnictví?  0 – 5 roků  6 – 10 roků  11 – 15 roků  16 a více 59 5. Dokážete definovat pojem uzavřený infúzní systém?  ano  ne 6. Dokážete definovat pojem bezjehlový vstup?  ano  ne 7. Před používáním bezjehlového vstupu jste byl(a) dostatečně proškolen(a) v této problematice? ano ne 8. Jak dlouhý čas jste věnoval(a) přípravě a zapojení infúzní linky bez bezjehlového vstupu? (Infúzní systém obsahuje zapojení 3ks lineárních dávkovačů a 3ks infúzních pump do trojcestného centrálního žilního katétru). 5 – 15 min 16 – 40 min 41 – 60 min 9. Jak dlouhý čas věnujete přípravě a zapojení infúzní linky s bezjehlovým vstupem? (Infúzní systém obsahuje zapojení 3ks lineárních dávkovačů a 3ks infúzních pump do trojcestného centrálního žilního katétru, a chystáte kompletní systém na 7 dní). 5 – 15 min 16 – 40 min 41 – 60min 10. Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná technicky. ano ne 11. Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná časově? 60 ano ne 12. Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky představuje ekonomickou úsporu? ano ne 13. Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky může snížit medicínské a ošetřovatelské komplikace? ano ne 14. V čem vy osobně spatřujete ve své práci největší přínos bezjehlového vstupu? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ………. 15. Jaký problém vám osobně ve vaší práci přináší používání bezjehlového vstupu? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……… 16. Myslíte si, že jednotné požívání bezjehlových vstupů v celém zdravotnickém zařízení by bylo přínosné? ano ne 17. Uvítal(a) by jste návrat k dříve používanému způsobu přípravy infúzní linky? ano ne 61 Příloha 2 – Hlášení sepse při zavedeném intravasálním katétru Zpět na úvod Odhlášení Ústřední Vojenská Nemocnice PRAHA HLÁŠENÍ SEPSE PŘI ZAVEDENÉM INTRAVASÁLNÍM KATETRU 1.Hlášení sepse při zavedeném intravasálním katetru č. 77 Centrální žilní katetr Intraarteriální katetr Datum: 03.11.2008 Čas: 13:15 Jméno: Příjmení: RČ. : Název oddělení : ARO Datum přijetí: Hlavní Dg.: Diabetes mellitus: ano ne Počet katetrových dnů do prvních příznaků: Centrální žilní katetr ano ne Flexila ano ne Intraarteriální katetr ano ne Další invazivní vstupy PMK ano ne Etiol. Agens: Jiné ano ne 62 ATB primárně: ano ne ATB po kultivaci: ano ne Exitus: ano ne Délka hospitalizace: (dny) Smazat Odeslat hlášení 63 Příloha 3 - Standardní ošetřovatelský postup Sestavení a ošetřování infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu Odpovědnosti: o použití bezjehlového vstupu do infúzního systému rozhodne staniční sestra nebo vedoucí sestra směny Indikace použití: Bezjehlový vstup použijeme: • u dlouhodobé hospitalizace, kdy od příjmu víme, že hospitalizace bude delší než 24 hod. Bezjehlový vstup nepoužijeme : Druh standardu: B – Péče o specifické skupiny pacientů Cíl standardu: Pacientovi ÚVN bude poskytnuta kvalitní ošetřovatelská péče spojená se sestavením a ošetřováním infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu, přesně stanoveným postupem a kompetentním personálem, s maximální odpovědností, s minimálním výskytem komplikací. Závazný pro: Všeobecné sestry, sestry pro intenzivní péči, zdravotnické záchranáře dle vyhlášky 424 / 2004 Za zpracování, aktualizace a revize odpovídá: Vrchní sestra ARO, staniční sestra ARO Autor: R. Babicová Odborný garant: plk. MUDr. B. Jurenka Hlavní sestra ÚVN: Mgr. L. Gutová MBA Počet listů/přílohy: 2 Platnost od: 1. 1. 2006 Revize: 1x za 2 roky Záznam o provedených revizích: 06/07 Aktualizace: mimo pravidelné revize Záznam o provedených aktualizacích: 64 • u krátkodobé hospitalizace - méně než 24 hod • pokud nelze předvídat dobu hospitalizace dáme na 24 hod rampu bez bezjehlového vstupu Postup, pomůcky: • edukace pacienta o prováděné činnosti • rampu s konektory připravujeme sterilně • příprava sterilního stolku - rouška sterilní, sterilní rukavice, rampa, kohout s bezjehlovým vstupem, stříkačka 20 ml na proplach • sterilním způsobem proplach celého sestaveného systému - rampy, hadičky, proplach každého bezjehlového vstupu zvlášť • upevnění rampy s bezjehlovými vstupy do držáku • fixace rampy • příprava nových infúzních roztoků • čisté sety • před napojením nového setu do čisté rampy řádná dezinfekce bezjehlového vstupu krouživým pohybem přípravkem Puraderm • po každé aplikaci léku nebo odběru přes bezjehlový vstup nutný proplach 5 ml F 1/1 • před každým vstupem přes bezjehlový vstup nutná jeho dezinfekce krouživým pohybem přípravkem Puraderm Výměna: • rampu a bezjehlový vstup měníme 1x za 7 dní • infúzní sety měníme 1x za 24 hodin při přípravě nového infúzního roztoku • infúzní hadičky s bezjehlovým vstupem měníme 1x za 7 dní • stříkačku v perfuzoru měníme vždy při přípravě nové dávky • arteriální linka 1x za 7 dní s novým setem Dokumentace: • identifikace na rampě: datum a čas nasazení, datum a čas exspirace • záznam do realizace ošetřovatelské péče: datum a čas nasazení, datum a čas exspirace Po použití: • znehodnotit dle směrnice ÚVN • úklid pomůcek 65 Seznam tabulek Tabulka 1 - Věk respondentů......................................................................................... 18 Tabulka 2 - Pohlaví respondentů ................................................................................... 19 Tabulka 3 - Vzdělání respondentů................................................................................. 20 Tabulka 4 - Délka praxe respondentů ve zdravotnictví ................................................. 21 Tabulka 5 - Dokážete definovat pojem uzavřený infúzní systém?................................ 23 Tabulka 6 - Dokážete definovat pojem bezjehlový vstup?............................................ 24 Tabulka 7 - Před používáním bezjehlového vstupu jste byl(a) dostatečně proškolen(a) v této problematice?........................................................................................................ 25 Tabulka 8 - Čas přípravy infúzní linky bez bezjehlového vstupu ................................. 27 Tabulka 9 - Čas přípravy infúzní linky s bezjehlovým vstupem .................................... 28 Tabulka 10 - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná technicky?.............................................................................................. 30 Tabulka 11 - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná časově? .................................................................................................. 31 Tabulka 12 - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky představuje ekonomickou úsporu?..................................................................................................... 33 Tabulka 13 - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky může snížit ošetřovatelské a medicínské komplikace? ...................................................................... 34 Tabulka 14 - V čem vy osobně spatřujete ve své práci největší přínos bezjehlového vstupu?............................................................................................................................ 36 Tabulka 15 - Jaký problém vám osobně ve vaší práci přináší používání bezjehlového vstupu?............................................................................................................................ 37 Tabulka 16 - Myslíte si, že jednotné používání bezjehlových vstupů v celém zdravotnickém zařízení by bylo přínosné? ..................................................................... 39 Tabulka 17 - Uvítal(a) byste návrat k dříve používanému způsobu přípravy infúzní linky? .............................................................................................................................. 40 Tabulka 18 - Ceník používaného spotřebního materiálu................................................ 42 Tabulka 19 - Cena použitého spotřebního materiálu na období 1 týden bez bezjehlového vstupu.............................................................................................................................. 42 Tabulka 20 - Cena použitého spotřebního materiálu na období 1 týden s bezjehlovým vstupem........................................................................................................................... 43 66 Tabulka 21 - Počet katétrových dnů a hlášených infekcí na ARO ÚVN za rok 2005, 2006 a 2007..................................................................................................................... 45 Tabulka 22 - Počet IKŘ na 1000 katétrových dnů za roky 2005, 2006 a 2007............. 45 67 Seznam obrázků Obrázek 1/a - Věk respondentů ..................................................................................... 18 Obrázek 1/b - Věk respondentů ..................................................................................... 18 Obrázek 2/a - Pohlaví respondentů................................................................................ 19 Obrázek 2/b - Pohlaví respondentů................................................................................ 19 Obrázek 3/a - Vzdělání respondentů............................................................................... 20 Obrázek 3/b - Vzdělání respondentů .............................................................................. 20 Obrázek 4/a - Délka praxe respondentů ve zdravotnictví.............................................. 21 Obrázek 4/b - Délka praxe respondentů ve zdravotnictví.............................................. 21 Obrázek 5/a - Dokážete definovat pojem uzavřený infúzní systém?.............................. 23 Obrázek 5/b - Dokážete definovat pojem uzavřený infúzní systém? ............................ 23 Obrázek 6/a - Dokážete definovat pojem bezjehlový vstup? ........................................ 24 Obrázek 6/b - Dokážete definovat pojem bezjehlový vstup? ......................................... 24 Obrázek 7/a - Před používáním bezjehlového vstupu jste byl(a) dostatečně proškolen(a) v této problematice?........................................................................................................ 25 Obrázek 7/b - Před používáním bezjehlového vstupu jste byl(a) dostatečně proškolen(a) v této problematice?........................................................................................................ 25 Obrázek 8/a - Čas přípravy infúzní linky bez bezjehlového vstupu.............................. 27 Obrázek 8/b - Čas přípravy infúzní linky bez bezjehlového vstupu............................... 27 Obrázek 9/a - Čas přípravy infúzní linky s bezjehlovým vstupem................................. 28 Obrázek 9/b - Čas přípravy infúzní linky s bezjehlovým vstupem................................. 28 Obrázek 10/a - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná technicky?.............................................................................................. 30 Obrázek 10/b - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná technicky?.............................................................................................. 30 Obrázek 11/a - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná časově? .................................................................................................. 31 Obrázek 11/b - Je pro vás příprava a zapojení infúzní linky s použitím bezjehlového vstupu náročná časově? .................................................................................................. 31 Obrázek 12/a - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky představuje ekonomickou úsporu?..................................................................................................... 33 Obrázek 12/b - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky představuje ekonomickou úsporu?..................................................................................................... 33 68 Obrázek 13/a - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky může snížit ošetřovatelské a medicínské komplikace? ...................................................................... 34 Obrázek 13/b - Myslíte si, že vřazení bezjehlového vstupu do infúzní linky může snížit ošetřovatelské a medicínské komplikace? ...................................................................... 34 Obrázek 14/a - V čem vy osobně spatřujete ve své práci největší přínos bezjehlového vstupu?............................................................................................................................ 36 Obrázek 14/b - V čem vy osobně spatřujete ve své práci největší přínos bezjehlového vstupu?............................................................................................................................ 36 Obrázek 15/a - Jaký problém vám osobně ve vaší práci přináší používání bezjehlového vstupu?............................................................................................................................ 37 Obrázek 15/b - Jaký problém vám osobně ve vaší práci přináší používání bezjehlového vstupu?............................................................................................................................ 37 Obrázek 16/a - Myslíte si, že jednotné používání bezjehlových vstupů v celém zdravotnickém zařízení by bylo přínosné? ..................................................................... 39 Obrázek 16/b - Myslíte si, že jednotné používání bezjehlových vstupů v celém zdravotnickém zařízení by bylo přínosné? ..................................................................... 39 Obrázek 17/a - Uvítal(a) byste návrat k dříve používanému způsobu přípravy infúzní linky? .............................................................................................................................. 40 Obrázek 17/b - Uvítal(a) byste návrat k dříve používanému způsobu přípravy infúzní linky? .............................................................................................................................. 40 Obrázek 18 - Srovnání cen použitého spotřebního materiálu za 1 týden ...................... 43 Obrázek 19 - Počet IKŘ na 1000 katétrových dnů za roky 2005, 2006 a 2007 ............ 46