PŘIJETÍ ROLE OTCE PARNEREM V PRŮBĚHU TĚHOTENSTVÍ,
PORODU A V RANÉM ŠESTINEDĚLÍ
Bakalářská práce
MICHAELA BUZKOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
Vedoucí práce: PhDr. René Hanušová
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum předložení: 31.3.2010
Datum obhajoby:
Praha 2010
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne
...................
Podpis
ABSTRAKT
BUZKOVÁ, Michaela. Přijetí role otce partnerem v průběhu těhotenství, porodu
a v raném šestinedělí. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Vedoucí práce: PhDr. René
Hanušová. Praha. 2010. 59s.
Hlavním tématem bakalářské práce je přijetí role otce partnerem v průběhu
těhotenství, porodu a v raném šestinedělí. Teoretická část práce obsahuje základní
mužské role a proces jejich přijímání. Dále se zabývá úvodem do rodičovství a mužské
role rodiče. Značná část je věnována těhotenství, porodu a ranému šestinedělí z pohledu
muže a jeho vnímání těchto období. Praktická část je zpracována formou průzkumu.
K získání informací bylo použito dotazníků vlastní konstrukce rozdaných
40 respondentům. Časový plán průzkumu byl stanoven na období od 13.4.2009
do 30.4.2009 a od 1.7.2009 do 31.7.2009 tedy po dobu plnění mé odborné praxe
na porodních sálech v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí a v nemocnici
Rudolfa a Stefanie v Benešově. Výsledky jsou zpracovány metodou procentuální.
Metodika průzkumu je nestandardizovaná, kvantitativní. Cílem bakalářské práce
je zjistit jak muži vnímají partnerčino těhotenství, porod a jak přijímají roli otce v raném
šestinedělí.
Klíčová slova: Muž. Porod. Role otce. Těhotenství. Vnímání.
ABSTRACT
BUZKOVÁ, Michaela. Adoption of fathers partner during pregnancy, childbirth and
early postpartum period. College of Health o.p.s, Labor Leader: PhDr. René Hanušová.
Praha. 2010. 59 s.
The main theme of work is to the adoption of fathers partner during pregnancy,
childbirth and early postpartum period. The theoretical part of the work contains
the basic roles and the process of adoption. Also examines the introduction to parenting
and the roles parents. A significant part is devoted to pregnancy, childbirth
and puerperium early from the perspective of a man and his perception of the.
The practical part is processed through exploration. The information gathered was used
in their construction of questionnaires distributed 40 respondents. The timetable was set
for the survey period from 13.4.2009 to 30.4.2009 and from 1.7.2009 to 31.7.2009
for the performance of my professional experience in maternity rooms at the Institute
for the Care of Mother and Child in Prague-Podolí hospital and Rudolf and Stefanie
in Benešov. The results are processed using a percentage. Survey methodology
is standardized, quantitative. The aim of work is to determine how men perceive the
partner’s pregnancy, childbirth and how to take the role of father in the early postpartum
period.
Key words: Male. Birth. The role of the father. Pregnancy. Perception.
PŘEDMLUVA
Role otce je pro muže jednou ze zásadních životních rolí a přesto je otcovství
a přijímání této role ve společnosti často opomíjené téma. V dnešní době
se problematikou role otce zabývá stále více publikací, což je jistě ovlivněno
skutečností, že muži mají možnost být u porodu a při narození jejich potomka.
Cílem práce je zjistit jak muži vnímají partnerčino těhotenství, porod a jak přijímají
roli otce v raném šestinedělí. Tato práce vznikla ve snaze přiblížit se mužskému
pohledu na období, jehož výsledkem je významná a zásadní změna v jejich životě.
Výběr tématu bakalářské práce byl ovlivněn studiem oboru porodní asistence
a absolvováním odborné praxe na oddělení porodních sálů v Praze-Podolí a Benešově.
Podklady do teoretické části práce jsou čerpány z knižních a internetových pramenů.
Práce je určena studentům porodní asistence, porodním asistentkám z praxe a ženám,
které by rády zapojily partnera do svého těhotenství a pomohly mu tak lépe přijmout
novou roli otce.
Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. René Hanušové
za věnovaný čas a trpělivost, pedagogické usměrnění, podnětné rady a podporu, kterou
mi poskytla při vypracovávání práce.
OBSAH
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
ÚVOD ……………………………………………………………………………...…10
TEORETICKÁ ČÁST ……………………………………………………………….11
1 Životní role …………………………………………………………………………11
1.1 Genderové role …………………………………………………………………...11
1.2 Sociální role …………………………………………………………..………….12
1.2.1 Přijímání sociálních rolí …….……………………………………………..........12
1.2.2 Socializace z pohledu ošetřovatelství …………………………………………..13
1.3 Mužská role …………………………………………………………………........13
2 Rodičovství …………………………………………………………………………15
2.1 Přijetí role rodiče …………………………………………………………………16
2.2 Přijetí role otce ……………………………………………………………………16
3 Muži a těhotenství ………………………………………………………………….18
3.1 Prožívání těhotenství mužem ………………………………………………….…18
3.2 Zapojení muže do těhotenství ……………………………………………………..19
4 Partner u porodu ……………………………………………………………………20
4.1 Příprava partnera k porodu ……………………………………………………….20
4.2 Konec těhotenství ………………………………………………………………...20
4.3 První doba porodní ……………………………………………………………….21
4.4 Druhá a třetí doba porodní ………………………………………………………..21
5 První dny po porodu ………………………………………………………………..23
5.1 Rané šestinedělí …………………………………………………………………..23
EMPIRICKÁ ČÁST …………………………………………………………………24
6 Námět a průzkumný problém ………………………………………………………24
6.1 Průzkumné hypotézy ……………………………………………………………..24
6.2 Metodika průzkumu ………………………………………………………………24
6.3 Dotazník vlastní konstrukce a statistické metody ……………………………..….25
6.4 Charakteristika souboru …………………………………………………………..26
6.5 Výsledky …………………………………………………………………………30
7 Diskuse ……………………………………………………………………………..47
8 Návrh pro praxi …………………………………………………………………......50
9 Závěr ………………………………………………………………………………..51
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………………………………………...53
SEZNAM PŘÍLOH
PŘÍLOHY
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulka 1 …………………………………………………………………………26
Tabulka 2 …………………………………………………………………………27
Tabulka 3 …………………………………………………………………………28
Tabulka 4 …………………………………………………………………………29
Tabulka 5 …………………………………………………………………………30
Tabulka 6 …………………………………………………………………………31
Tabulka 7 …………………………………………………………………………32
Tabulka 8 …………………………………………………………………………33
Tabulka 9 …………………………………………………………………………34
Tabulka 10 ………………………………………………………………………..35
Tabulka 11………………………………………………………………………...36
Tabulka 12………………………………………………………………………...37
Tabulka 13………………………………………………………………………...39
Tabulka 14………………………………………………………………………...40
Tabulka 15………………………………………………………………………...41
Tabulka 16………………………………………………………………………...42
Tabulka 17………………………………………………………………………...43
Tabulka 18………………………………………………………………………...44
Tabulka 19………………………………………………………………………...45
Tabulka 20………………………………………………………………………...46
Graf 1 ……………………...………………………………………………………26
Graf 2 ……………………...………………………………………………………27
Graf 3 ……………………...………………………………………………………28
Graf 4 ……………………...………………………………………………………29
Graf 5 ……………………...………………………………………………………30
Graf 6 ……………………...………………………………………………………31
Graf 7 ……………………...………………………………………………………32
Graf 8 ……………………...………………………………………………………33
Graf 9 ……………………...………………………………………………………34
Graf 10 ……………………...……………………………………………………..35
Graf 11……………………...……………………………………………………..36
Graf 12……………………...……………………………………………………..37
Graf 13……………………...……………………………………………………..39
Graf 14……………………...……………………………………………………..40
Graf 15……………………...……………………………………………………..41
Graf 16……………………...……………………………………………………..42
Graf 17……………………...……………………………………………………..43
Graf 18……………………...……………………………………………………..44
Graf 19……………………...……………………………………………………..45
Graf 20 ……………………...…………………………………………………….46
10
Úvod
Téma přijetí role otce v průběhu těhotenství, porodu a v raném šestinedělí jsem
si vybrala proto, neboť mi přijde velice zajímavé. Myslím si, že toto téma je velice
důležité. V průběhu těhotenství se vše „točí okolo“ ženy, která je „nositelkou budoucího
potomka“ obou rodičů. Žena má možnost vyjádřit, jak se cítí a jak vše vnímá.
Mnoho lidí se jí na to také táže. V kruhu jejich vrstevnic, kamarádek i rodiny je mnoho
žen, s kterými se může o své pocity podělit a rozebrat s nimi obávané situace.
Všem to přijde přirozené. Po porodu se vše zase „točí okolo narozeného dítěte
a jeho matky“. Ale jak se v tomto období cítí muži? V tomto důležitém a jistě i pro
ně zlomovém okamžiku, se na ně zapomíná.
Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jak muži vnímají partnerčino těhotenství, porod
a jak přijímají roli otce v raném šestinedělí. K dosažení tohoto cíle jsem použila
dotazníky vlastní konstrukce rozdané 40 respondentům, kteří byli u porodu
své partnerky v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí od 13.4.2009
do 30.4.2009 a v nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově od 1.7.2009 do 31.7.2009,
kde jsem byla v rámci studia na odborné praxi na porodním sále. Dotazníky
jsem rozdávala v období doby poporodní na porodním sále a sama jsem si je sbírala.
Dobu poporodní, trvající 2 hodiny, zahrnuji do mé práce jako období raného
šestinedělí. Rané šestinedělí trvá 7 dní od porodu, ale tato doba mi nepřišla vhodná
z důvodu rizika snížené návratnosti dotazníků.
V praktické části zjišťuji jak muži vnímají partnerčino těhotenství, porod partnerky
v důsledku prožití této situace a jak přijímají roli otce. K utvoření vlastních hypotéz
jsem použila znalosti z odborné literatury a všeobecné povědomí společnosti.
11
Teoretická část
1 Životní role
Lidé ve svém životě procházejí spoustou životních rolí. Jde o role, které jsou předem
dány a ostatní, které si sami utvářejí v průběhu života. Životní role můžeme rozdělit
na dvě základní skupiny, a to na role genderové a na role sociální. Obě tyto role se však
prolínají.
1.1 Genderové role
Marie Vágnerová definuje genderovou roli takto: „Genderová role je sociokulturně
vymezený komplex vlastností a projevů chování, které jsou pro jedince určitého pohlaví
považovány za charakteristické“ (Vágnerová, 2005, s. 23). Jde tedy o životní roli,
která je dána pohlavím jedince a jeho charakteristickým chováním.
Genderová identita, tedy vžití se do své role, se vyvíjí již v útlém věku, kdy jsou
základy utvářeny rodinou. V rodině má dítě možnost vidět zástupce obou rolí,
a je jí vzhledem ke svému pohlaví také určitým způsobem vychováváno. Brzy zjistí jak
je vymezena role chlapce či dívky a jaké požadavky v závislosti na ní je třeba plnit.
Uvědomí-li si, že je příslušníkem určitého pohlaví, bude napodobovat jedince stejného
pohlaví a posléze se s někým z nich ztotožní. Dítě bude za projevy očekávající
se od jeho pohlaví odměňováno, za chování, které s ním bude v rozporu, bude
kritizováno či zesměšňováno. Pomocí pozorování vlastní rodiny si potomek vytvoří
představu o genderově typickém chování.
Na genderovou rozdílnost působí i společnost. Obecné sociokulturně podmíněné
požadavky a normy chování určují, co je ve společnosti považováno za přiměřené.
Tato obecně platná očekávání vyvíjejí tlak na jedince, aby přijal genderové hodnoty,
postoje a způsoby chování (Vágnerová, 2005).
12
1.2 Sociální role
Sociální role je souhrn očekávaného jednání a chování jedince, který zastává určitou
sociální pozici. V sociální roli jde o něco vyžadovaného, s čím se člověk více či méně
identifikuje, co může považovat jako vnější tlak či manipulování, ale také jako něco
zcela přirozeného. Společnost a skupiny, do nichž člověk patří, vyžadují, aby v rámci
svých společenských pozic převzal a plnil určité role. Jak se člověk chová v určité
pozici, jak dobře v ní hraje svou roli, takovou vysokou nebo nízkou míru postavení své
osobnosti získá ve skupině, kde tuto pozici zastává.
Realizace role a její naplnění je vymezeno zvláštnostmi osobních dispozic. Mezi tyto
osobní dispozice patří především vlohy, schopnosti, temperament a charakter.
To znamená, že ne každý může zastávat určitou roli. Obsah některých rolí je dán mnoha
faktory, které ne vždy jedinec splňuje. Mezi tyto faktory patří tedy osobní dispozice,
pohlaví, věk a jiné. Rolím se člověk musí učit, neboť jsou utvářeny především sociální
zkušeností. Některé poznatky získává od dětství, jiné se učí v průběhu života, podle
toho které role zastává (Jandourek, 2007; Šimíčková-Čížková, 2004).
1.2.1 Přijímání sociálních rolí
Přijímání, nebo-li identifikace s danou rolí, není vždy naprosté. Identifikace
a následující realizace role je variantou ideálního požadavku, který klade skupina nebo
společnost na individuální subjekt, který roli přijímá. Existuje například ideální role
otce, ale otcové se od sebe liší v menší či větší míře a přitom každý z nich může být
svým způsobem ideální. Role je vždy přebírána konkrétním člověkem, který si ji
určitým způsobem vyloží a uskutečňuje ji v konkrétních sociálních podmínkách. Každá
role obsahuje své požadavky, ale také určitou dávku volnosti.
Identita osobnosti se svými sociálními rolemi zahrnuje jejich přijímání, osobnostní
angažování se v roli, vyrovnání se s novou nebo změněnou rolí, využívání rolí na svou
prezentaci. Pro proces sebeidentifikace je důležité, zda se k určité roli přiřazuje jedinec
sám, nebo zda jej do nich přiřazují i proti jeho vůli druzí a zda se to děje na základě jeho
13
původu nebo volby. Pokud jedinec svou roli nechce zastávat a odmítá ji, jde o roli
odmítanou, kterou tento jedinec nikdy nenaplní (Šimíčková-Čížková, 2004).
1.2.2 Socializace z pohledu ošetřovatelství
Socializace je proces, kterým se lidé učí stát se členy společnosti a rovněž
jejím pravidlům. Nejvýznamněji se člověk socializuje v dětství, ale jde proces,
který nás doprovází po celý život. Vytváří postoje, hodnoty, vědomosti a zručnost
potřebnou k zapojení se jedince do společnosti. Socializace je potřebná pokud člověk
vstupuje do nové skupiny, nebo přijímá novou roli, neboť jde o jakýsi adaptační proces.
Pomocí socializace lidé dochází k sebekoncepci, což je vyjádření názoru a dojmu,
který si jedinec vztahuje sám na sebe.
Ve zdravotnictví je na člověka je nahlíženo jako na bio-psycho-sociální jednotku,
která je z pohledu holismu součtem jejich částí v celek a tyto části jsou na sobě závislé.
Z této teorie vyplývá, že každá porucha jedné z jejich částí je poruchou celého systému.
Rysem moderního ošetřovatelství je systematické hodnocení a plánované uspokojování
potřeb zdravého i nemocného člověka. Do potřeb člověka patří i socializace,
která se v Maslowově hierarchii potřeb řadí na čtvrtou příčku k potřebě uznání
a sebeúcty. Tyto potřeby se z pohledu ošetřovatelství uspokojují prostřednictvím
ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces obsahuje mnoho modelů,
podle kterých je o potřeby člověka pečováno. O potřebu socializace se například zajímá
„model fungujícího zdraví“ od Marjory Gordon (Kozierová a kol., 1995; Pavlíková,
2005; Trachtová a kol., 1999).
1.3 Mužská role
Mužská role je rolí genderovou a zároveň z pohledu sociologie rolí společenskou.
Tato role není v dnešní době přesně vymezena, ale jsou jí udělovány určité vlastnosti,
které ji typizují.
14
Mužská role je spjata s mužností a tím s očekáváním mnoha projevů, které mužům
méně či více vyhovují. Pro muže je jejich mužnost důležitější než pro ženy a tudíž
se více snaží vyhovět tradiční představě, která se jim navíc může jevit velice imponující.
Od mužů se očekává síla a nezávislost, která je spojena s tendencí k sebeprosazování
a zdůvodnění vlastní svobody. Muži mají potřebu soupeřit, tendenci k rizikovému
chování, sklon k sebepřeceňování, strach ze selhání a v krizových situacích obvykle
nehledají pomoc, ale mají spíše potřebu reagovat agresivně.
V dnešní době výhodnost a prestiž mužské role pomalu mizí a to z důvodu,
že zatímco v minulosti byla mužská dominace založena na větší fyzické síle
a ekonomické moci, dnes přestala být síla k přežití nezbytná. Mužům zbyla jen
ekonomická prestiž, ale v té se jim současné ženy začínají vyrovnávat a tudíž jsou
samostatnější a sebevědomější. Role muže a ženy se začínají prolínat, což pro muže
není žádným ziskem, ba naopak muži ve svém soukromém životě ztratili svou dříve
formálně danou moc a dominanci.
Vše je dáno dobou. V pravěkých dobách měli muži vedoucí postavení oproti ženám,
které byly ctěny jen díky možnosti zplodit potomky. Ve středověku se možnost vzdělání
dostávala jen chlapcům a mužský potomek byl žádaný z důvodu pokračování rodové
linie a jako bojovník. Není divu, že když se v mužích po staletí pěstuje pocit dominance
a nyní dochází k vyrovnávání dříve tak rozdílných rolí, že to v mužích vzbuzuje pocit
nejistoty či dokonce ohrožení.Tento fakt přispěl ke zvýšení nejistoty mužů a stimuloval
různé obranné reakce jako například agresi, rezignaci a podobně (Vágnerová, 2007;
Možný, 1999).
15
2 Rodičovství
Rodičovství je nejvýznamnějším přechodem v našem životě a projevem dosažení
dospělého věku, kdy je jedinec schopen přesunout zájem ze sebe samého na jinou
osobu. Jde o naplnění intimity ve vztahu a o přirozené vyústění manželství. Tudíž
je jedním z hlavních důvodů k jeho uzavření. Dochází k němu i pod silným kulturním
tlakem, který je vyvíjen zejména na ženy jako na nositelky mateřského statusu.
Rodičovství je považováno za zcela přirozené, umožňuje vznik jedinečné, hluboké
citové vazby, která většinou přetrvává po celý život. Důraz je kladen i na podněty,
které děti dospělým lidem poskytují. Významnou roli má i aspekt seberealizace,
uspokojení z rodičovské role i vlastního významu pro děti. Dle poznatků vývojové
psychologie je rodičovské chování a péče o potomstvo schopnost vrozená stejnou
měrou u mužů jako u žen. Jedním z faktorů ovlivňujících rodičovské chování
je hormonální systém. Hormony podporující rodičovství jsou přítomny u obou rodičů.
Ženy mají navíc hormony uplatňující se v těhotenství, při porodu a kojení, ale ty mají
jen krátkodobý účinek. Dlouhou dobu se uvažovalo o matce jako o jediné, která je plně
schopná rodičovského-mateřského chování, ale studie vycházející z pozorování chování
otců i matek k dítěti ihned po porodu a s odstupem několika měsíců prokazují existenci
stejné schopnosti u otců.
S přibývajícím věkem, to je ve druhé polovině mladé dospělosti, narůstá hodnota
dobře zvládnutého rodičovství a bezpečného zázemí, jehož součástí jsou i děti.
Představy mladých bezdětných lidí do 30 let o rodičovství jsou často nevyhraněné,
zkreslené a protichůdné. Většina mladých lidí považuje příchod potomka za něco
omezujícího a svazujícího a proto jej odkládají na pozdější dobu. V poslední době
nabývá na významu racionální přístup k rodičovství a jeho plánování. Je viditelné,
že mladí lidé odkládají jak uzavření manželství, tak narození prvního
dítěte.V současnosti je rodičovství plánované a regulovatelné pomocí antikoncepce.
Díky tomuto objevu dostaly ženy do rukou moc, která jim dává právo rozhodnout kdy
a kolik budou mít potomků. Dříve nebyla žádná účinná technika, která by zabránila
nechtěnému početí dítěte. Mnohým párům, které děti měli a další si nemohli dovolit,
nebo těm kteří děti neměli a žádné nechtěli nezbývalo nic jiného, než dodržovat
dobrovolnou pohlavní abstinenci ( Možný, 1999; Selingerová, 2000; Vágnerová, 2007).
16
2.1 Přijetí role rodiče
Adaptace na rodičovství začíná již v těhotenství. Narození dítěte představuje zásadní
zlomový přechod v životě obou rodičů. Budoucí rodiče prochází obdobím změny jejich
rolí a vzájemného vztahu. Očekávaný potomek zásadně zasáhne do jejich života,
zejména pokud jde o první dítě. Je nesporné, že tato doba představuje náročnou životní
situaci pro oba rodiče a lze ji chápat i jako zkoušku jejich vzájemného vztahu. Aby byla
konečná bilance kladná nebo alespoň přijatelná, je třeba, aby předpokládaný přínos
dítěte převažoval. V době zjištění těhotenství se dítě neprojevuje žádnou konkrétní
aktivitou. Jeho existence je jen tušená a je pro rodiče objektem vhodným nanejvýš
k projekci vlastních představ a přání. Vztah budoucích rodičů k očekávanému dítěti
ovlivňují postoje převažující v dané společnosti a jejich aktuální prožitky, které jsou
zcela zákonitě odlišné. Přijetí role rodiče pro muže znamená přijetí zodpovědnosti
za vlastní život a život celé rodiny - manželky, dětí. Muž potřebuje mít jistotu, že danou
situaci zvládne a svou rodinu zabezpečí (Vágnerová, 2007; spunt.centrum.cz, 2009).
2.2 Přijetí role otce
Role otce je v dnešní době významnější, než bývala dřív. Nyní není stavěna už jen
na pozici živitele a formální výchovné autority jako v minulosti, ale pořád muž bývá
častěji, zejména ve vztahu k malému dítěti v nevýhodné pozici. Ve společnosti stále
převažuje přesvědčení o neschopnosti mužů postarat se o děti a o menším významu otce
pro harmonický rozvoj jejich osobnosti. Tato role má menší prestiž než role matky
a nemá jasně definována práva a povinnosti. Od otců se očekává méně než od matky,
tudíž společnost je k chování otců mnohem tolerantnější. Mužská touha po dítěti není
jako u ženy, v takové míře podmíněna biologicky a tudíž se muži jeví ke vztahu
k potencionálnímu otcovství poněkud s menším zájmem. Otcovské chování je více
podmíněno platnými společenskými pravidly a požadavky a muž se musí naučit jednat
podle nich. Otec by měl dítěti prezentovat vzor mocného, silného a statečného jedince,
který funguje jako respektovaná autorita.
17
Pro rozvoj otcovské role je důležitý čas strávený s dítětem a činnost, kterou s ním otec
sdílí. Vztah otce k dítěti se rozvíjí postupně a pomaleji, protože mu chybí hormonálně
posilovaná změna emočního vyladění a intenzivního selektivního zaměření. Muži
nemohou v takové míře jako žena spoléhat na pudový základ, jejich vztah se musí
vyvíjet na podkladě vědomé volby. Muž se nestane otcem ve chvíli kdy zplodí potomka,
ale až při kontaktu s ním a v rámci postupného navazování vztahu.
Přijetí otcovské identity představuje, zejména u některých mužů, jeden z nejtěžších
úkolů dospělého věku. Z psychologického hlediska se předpokládá, že muž je dospělým
až kolem čtyřiceti let a proto je tento věk ideální pro otcovství. V tomto věku se mění
mužské sebepojetí, uznávané normy a hodnoty. Muž se v tomto věku méně soustředí
na sebe, na svou moc a úspěch a může se otevřít ostatním lidem. Role otce je pro muže
velmi náročná také proto, že po porodu se muž bude muset dělit o partnerku se svým
potomkem.(Konečná, 2009; Vágnerová, 2007; spunt.centrum.cz, 2009).
18
3 Muži a těhotenství
Nastávající otec nikdy nezažije svého potomka jako součást své bytosti a i když byl
účastníkem jeho zplození, nepociťuje v raném těhotenství prakticky žádnou změnu. Dítě
je pro něho zatím málo reálná představa. Podle mnoha tradičních názorů je role otce
méně významná. Tento předsudek může nepříznivě ovlivnit přijetí role otce a mužské
sebepojetí. Z druhé strany bývají muži na své otcovství pyšni, neboť zplození dítěte
je důležitým důkazem jejich mužské hodnoty, a tudíž splnili svůj biologický úkol
a sociální očekávání. V období těhotenství prochází partnerský vztah proměnou,
kdy žena v období těhotenství očekává více zájmu a pozornosti partnera a snadno
nabývá pocitu ublížení a strachu.
3.1 Prožívání těhotenství mužem
Pro muže je adaptace na rodičovství obtížnější a pomalejší, protože jim chybí fyzický
kontakt s plodem, který mají jenom ženy. Zdárný vývoj plodu už na jejich aktivitě
nezávisí a tento fakt může být příčinou jejich pocitu nevýznamnosti. Těhotenství
partnerky má vliv jen na psychiku muže, a vyvolává v jeho organismu hormonální
reakce. Přibližně na počátku druhého trimestru dochází u mužů k poklesu hladiny
testosteronu a výkyvy jeho hladiny se projevují změnami chování. Je přirozené, pokud
muž cítí zmatek z něčeho nového, co má do jeho života přijít. Může zde být i strach
a možná i občasná touha po úniku v kontrastu k pocitu zodpovědnosti. Budoucí otec
může brát partnerčino těhotenství jako životní komplikaci, popřípadě jako příčinu ztráty
privilegií a pozornosti nastávající matky. Zejména pokud by se chování ženy
k partnerovi ve větší míře změnilo a ten není dostatečně zralý a vyrovnaný, aby tuto
změnu přijal a pochopil. Muž se může cítit nejistý, vyloučený, zbytečný a může
prožívat nejrůznější obavy. Nejistota a rozpaky nad změnou situace je poměrně častá
i u mužů, kteří si dítě přáli. O psychický stav budoucích otců se odborníci příliš
nezajímají a ti pak zůstávají se svými problémy sami. Není divu, že v období
těhotenství a po porodu vznikají první partnerské problémy. Prevencí těchto problémů
je otevřená komunikace a akceptování všech problémů mezi partnery (Ratislavová,
2008; Vágnerová, 2007; www.zdrave.cz., 2009).
19
3.2 Zapojení muže do těhotenství
Pro zapojení muže do těhotenství a pro podporu budoucí otcovské role je vhodné dát
mu příležitost sdílet a spoluprožívat vývojově podmíněné projevy očekávaného
potomka, jako jsou například pohyby plodu, jeho srdeční akce a ultrazvuková vyšetření.
Pomocí těchto projevů si muži začnou uvědomovat skutečnost bytí jejich potomka jako
něčeho opravdového.Ve vztahu k dosud nenarozenému dítěti potřebuje budoucí otec
získat pocit osobní významnosti, účasti a zodpovědnosti. Tento pocit lze podpořit
za pomoci partnerky. V tomto období je důležité dát muži najevo jeho potřebnost
a nepostradatelnost i když on sám se součástí těhotenství necítí. Žena by měla přenechat
část zodpovědnosti na partnerovi. Někdy se mužům stává, že mají pocit jakési ztráty
pracovní náplně. Zatímco jejich partnerka řeší s kamarádkami veškeré své obtíže
i radosti, oni jsou nevyužití. Je vhodné partnera nějakým způsobem zapojit do příprav
pro příchod dítěte. Je třeba mu navrhnout co může doma ještě před jeho narozením
zařídit. Pokud dítěti nachystá rozkošný pokoj, bude právem označen ještě před jeho
příchodem za „báječného tatínka" (Trča, 2004; Vágnerová, 2007; www.zdrave.cz.,
2009).
20
4 Partner u porodu
Přítomnost partnera u porodu je žádoucí a etická tam, kde je to možné z hlediska
vybavení porodnice tak, aby partner jedné rodičky neomezoval právo na zdraví
a soukromí jiné rodičky. Partner podporuje partnerku a může být důležitým faktorem
aktivního a krásného porodu. Je velice vhodné partnery informovat o porodu a jejich
roli v rámci předporodních kursů. Nahrazovat partnera u porodu jiným z rodinných
příslušníků, nebo někým z přátel rodičky, ztrácí význam a pozitivní rys „společného
porodu“ rodičů (Čech a kol., 2006).
4.1 Příprava partnera k porodu
Příprava partnera k porodu je velice důležitá a potřebná. Partner by si sám měl zvolit
zda k porodu půjde, či nikoliv. Tato otázka je zásadní a mnoho mužů si na ní nedokáže
odpovědět až do konce těhotenství. Volba jít k porodu by měla být samostatným
rozhodnutím partnera, neboť toto rozhodnutí výrazně ovlivňuje prožívání porodu.
Pokud muž souhlasí, je dobré se navštívit některý z mnoha předporodních kurzů,
kde je vymezena role partnera při porodu a je obeznámen s jeho průběhem. V průběhu
těhotenství a v jeho závěru by měl muž s partnerkou mluvit a domluvit se, co žena
od svého doprovodu na porodním sále očekává a s čím by ji mohl pomoci.
4.2 Konec těhotenství
Blížící se konec těhotenství je pro oba partnery dlouho očekávané období
na které se tolik připravovali a těšili. S tím však přichází i mnohé obavy, které pociťují
jak ženy, tak muži. Ženy se obávají blížícího se porodu, toho co je čeká a zda danou
situaci zvládnou. Muži, aby byli na blízku až bude zapotřebí rodičku odvést
do porodnice a aby bylo vše vpořádku. Pokud se partner chystá jít jako doprovod
na porodní sál je často ve stresu z nevědomostí o průběhu porodu a ze strachu
o partnerku a své nenarozené dítě (Roztočil, 2008; Vobořilová, 2008).
21
4.3 První doba porodní
Po přijmu své ženy na porodní sál muži cítí jistou úlevu, která je důsledkem zdárné
cesty do nemocničního zařízení, kde bude o jejich partnerku profesionálně postaráno.
Jsou plní očekávání a vzrušení, které je dáno novou situací, ale zároveň v nich roste
pocit strachu a úzkosti o to jak oni sami porod zvládnou, o partnerku a o jejich
nenarozené dítě.
V průběhu první doby porodní se pomalu mění četnost a síla kontrakcí. Muži v této
době jsou pro partnerku hlavně psychickou oporou. Partner má mnoho nevýhod,
neboť jeho role není jasně vymezená. Dostává se tedy do rozporu dvou rolí
a to ochránce a něžného pečovatele. K tomu všemu ještě přibývá jeho vlastní úzkost
a pocit neschopnosti ženě nějak účinně pomoci zvláště od bolestí. Pokud se účastnili
předporodních kurzů, nebo je krátce zaškolí personál porodního sálu, mohou být rodičce
nápomocní v částečném zmírnění pocitu bolesti například masáží křížové oblasti,
společným správným dýcháním během kontrakcí a podobně. Partner poskytuje rodičce
jistý komfort, který by jí ošetřující personál snad z důvodu „zaneprázdněnosti“ nemusel
poskytnout. Pomáhá jí s pitím, přechody do sprchy, jistí jí na míči a tlumočí její přání
personálu. I tyto zdánlivě lehké úkony znamenají pro rodičku i pro jejího partnera
hodně. Muž se cítí pro rodičku významný a tlumí se tak jeho pocit bezmoci (Macků
F. a Macků J., 1998; Ratislavová, 2008).
4.4 Druhá a třetí doba porodní
Druhá doba porodní trvá od zániku porodnické branky do porodu plodu. Během
tohoto období v partnerovi sílí pocit vzrušení a očekávání z blížícího se narození dítěte,
které bylo do nynější doby jen objektem jeho představ. Ve vypuzovací fázi může
partner rodičku slovně podporovat v „tlačení“ a může jí pomoci k utvoření vhodné
polohy pro porod. Většina mužů je v této chvíli u hlavy nebo po boku své partnerky,
ale jsou i tací, kteří chtějí narození jejich dítěte vidět přímo.
22
Narození dítěte je pro oba rodiče velice emotivní chvíle. Pro matku je dítě výsledkem
jejího snažení a důkazem zvládnutého porodu. Muži vnímají narození dítěte velice
pozitivně. Mísí se v nich pocity štěstí, údivu a úlevy, že porod proběhl vpořádku a celá
situace je za nimi.
Třetí doba porodní trvá od porodu plodu do porodu placenty. V těchto chvílích
se matka i otec zaměří na své dítě a budou se s ním chtít seznámit. Potom je dítě
odneseno k prvotnímu ošetření, u kterého může otec asistovat. Partnerka se musí
zaměřit na porod placenty. Pro navázání dobrého vztahu otce k dítěti je tato chvíle
velice důležitá. Je vhodné umožnit otci pohled na jeho dítě a přímý kontakt s ním. Muži
si většinou až v této době začínají uvědomovat svou roli otce, neboť teprve teď mají
o svém dítěti „hmatatelný“ důkaz (Marek, 2002; Simkinová, 2000).
23
5 První dny po porodu
Celé období po porodu je pro celou nově vzniklou rodinu plné lásky, radosti a štěstí.
Oba partneři přijímají novou roli rodičů, která vyžaduje jejich vzájemnou spolupráci
a podporu. V této chvíli se budou muset naučit spoustu nových věcích, o kterých zatím
jen četli v odborné literatuře, snažili se je načerpat ve specializovaných kurzech,
nebo od svých známých. Jistě se změní jejich denní režim, trávení volného času
a spousta jiných věcí mezi nimiž bude jistě i pohled na sebe samé. Po narození dítěte
se mění organizace rodinných povinností a vzájemné ovlivnění psychické struktury
rodiny. Muži mohou nést pocit „křivdy“, že se jim partnerka nevěnuje stejně jako dříve,
stýská se jim po společných něžnostech a někdy se doma mohou cítit jako „cizinci“.
Otcem se muž stává v dlouhodobém procesu, který začíná již před porodem a pokračuje
i dlouho po něm. I muži jsou vybaveni intuitivní schopností postarat se o své dítě
a proto se může otec plně zapojit do péče o dítě a být tak partnerce oporou. „Zralý otec“
si je vědom, že radost z příchodu dítěte na svět bude zpočátku spojena s některými
povinnostmi, včetně řešení nově vzniklé finanční situace. Muž v dítěti vidí silné pouto,
které jej s partnerkou spojuje, pokračování jich samých, jejich rodu (Ratislavová, 2008).
5.1 Rané šestinedělí
Žena po porodu zůstává ještě dvě hodiny na porodním sále, kde s ní může být i její
partner. Mají čas na seznámení se s dítětem a na navázání prvotního kontaktu s ním.
Tato chvíle je důležitá pro celý jejich život. Utvářejí se vazby mezi rodiči a dítětem
a jsou položeny základy „mateřské lásky“. Rané šestinedělí trvá sedm dní od porodu.
V této době žena zůstává několik dní v porodnickém zařízení. Nic by nemělo bránit
tomu, aby „čerstvý“ otec odvezl partnerku s dítětem domů a náležitě ji tam přivítal.
Žena se snadno unaví a proto je vhodné vymyslet rozdělení povinností pro oba partnery.
Důležité je, aby se rozumně dohodli a rozdělili si úkoly a povinnosti stejným dílem,
vždyť domácnost a dítě jsou jejich společnou povinností (Macků F. a Macků J., 1998).
24
Empirická část
6 Námět a průzkumný problém
Přijetí role otce partnerem v průběhu těhotenství, porodu a v raném šestinedělí.
Cíl práce
Cílem mé bakalářské práce je zjistit jak muži vnímají partnerčino těhotenství, porod
a jak přijímají roli otce v raném šestinedělí.
6.1 Průzkumné hypotézy
H1 Předpokládám, že muži partnerčino těhotenství vnímají pozitivně, ale necítí se být
jeho součástí.
H2 Domnívám se, že muži vnímají průběh porodu negativně, neboť se cítí bezmocní,
ale šli by i k dalšímu porodu.
H3 Předpokládám, že muži přijímají roli otce s obavami a až po narození svého dítěte.
6.2 Metodika průzkumu
Metodika průzkumu je nestandardizovaná, kvantitativní. Zvolila jsem metodu
procentuální. K získávání informací jsem zvolila průzkumnou metodu pomocí
dotazníku vlastní konstrukce. Časový plán průzkumu byl stanoven na období
od 13.4.2009 do 30.4.2009 a od 1.7.2009 do 31.7.2009 po dobu plnění mé odborné
praxe na porodních sálech v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí
a v nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově. Dotazníky jsem rozdávala v období doby
poporodní na porodním sále a sama jsem si je sbírala. Dobu poporodní, trvající
2 hodiny, zahrnuji do mé práce jako období raného šestinedělí. Rané šestinedělí trvá
7 dní od porodu, ale tato doba mi nepřišla vhodná z důvodu rizika snížené návratnosti
dotazníků.
25
Průzkumný soubor
Průzkumný soubor tvořili muži, kteří byli v období mého průzkumu přítomni
u porodu své partnerky a u narození jejich dítěte. Dotazníky jsem dávala cíleně vyplnit
pouze mužům, kteří očekávali své první dítě. Ke svému průzkumu jsem získala
40 respondentů, kteří by byli ochotni vyplnit můj dotazník.
Dotazníků bylo rozdáno 40 a návratnost dotazníků byla 100%.
6.3 Dotazník vlastní konstrukce a statistické metody
Dotazník vlastní konstrukce obsahoval 20 položek. U čtyř položek mohli respondenti
doplnit vlastní odpověď, pokud jim mnou uvedené odpovědi nevyhovovaly. Zbylé
otázky byly uzavřené. U jedné z uzavřených otázek byla doplňující otázka,
která se vztahovala, při kladné odpovědi respondenta, na tento dotaz. Respondenti
mohli vybrat jen jednu z uvedených možností a vyhovující odpověď označit.
Ke zpracování výsledků jsem použila metodu jednostupňového třídění. Výsledky
jednotlivých dotazů jsou zpracovány do grafů a tabulek, ke kterým je přiřazen
komentář.
K hypotéze 1 se vztahovaly položky 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 14. Hypotézu 2 jsem ověřovala
pomocí otázek 11, 12, a 13. K potvrzení či vyvrácení hypotézy 3 jsem použila otázky
15, 16, 17, 18, 19 a 20. Otázky číslo 1, 2, 3 byly obecné. U otázky číslo 4 byla negativní
odpověď podmínkou pro zařazení do průzkumného souboru.
26
6.4 Charakteristika souboru
Otázka č.1: Uveďte Váš věk.
Tabulka 1
věk počet v procentech
do 30 let 17 43 %
31 – 40 let 22 55 %
41 – 50 let 1 3 %
Σ 40 100 %
Graf 1
do 30 let
43%
31 - 40 let
54%
41 - 50 let
3%
Nejvíce mužů je v kategorii 31–40 let, a to 22 (54 %). Do kategorie do 30 let spadá
17 mužů (43 %) a nejméně (1 muž) je v kategorii 41–50 let (3 %).
27
Otázka č. 2: Uveďte Vaše nejvyšší dokončené vzdělání.
Tabulka 2
nejvyšší dokončené
vzdělání
počet v procentech
základní 2 5 %
vyučen 14 34 %
maturita 9 23 %
vyšší odborné 5 13 %
vysokoškolské 10 25 %
Σ 40 100 %
Graf 2
základní
5%
vyučen
34%
maturita
23%
vyšší odborné
13%
vysokoškolské
25%
Pouze 2 muži (5 %) měli základní vzdělání, 14 (34 %) bylo vyučeno, 9 (23 %)
dokončilo vzdělání s maturitou, 5 (13 %) mělo vyšší odborné vzdělání a 10 (25 %)
absolvovalo vzdělání vysokoškolské.
28
Otázka č. 3: Uveďte Váš rodinný stav.
Tabulka 3
rodinný stav počet v procentech
svobodný 17 43 %
ženatý 20 50 %
rozvedený 3 8 %
znovu ženatý 0 0 %
vdovec 0 0 %
Σ 40 100 %
Graf 3
svobodný
43%
ženatý
49%
rozvedený
8%
Svobodných mužů bylo 17 (43 %), 20 (49 %) ženatých a 3 (8 %) rozvedení.
29
Otázka č. 4: Máte již dítě/děti?
Tabulka 4
Graf 4
Ze 40 dotazovaných respondentů jich 40 (100 %) odpovědělo záporně, což byla
podmínka pro zařazení do mého průzkumného souboru.
počet v procentech
ano 0 0 %
ne 40 100 %
ne
100%
30
6.5 Výsledky
Otázka č. 5: Těhotenství Vaší partnerky bylo:
a) plánované
b) neplánované
Tabulka 5
Graf 5
plánované
80%
neplánované
20%
Z odpovědí mužů vyplývá, že 32 (80 %) těhotenství bylo plánovaných, 8 (20 %)
jich v plánu nebylo.
počet v procentech
plánované 32 80 %
neplánované 8 20 %
Σ 40 100 %
31
Otázka č. 6: Kdo Vám řekl o těhotenství Vaší partnerky?
Tabulka 6
počet v procentech
má partnerka 39 97 %
lékař 0 0 %
rodina 0 0 %
známí a přátelé 1 3 %
Σ 40 100 %
Graf 6
má partnerka
97%
známí a přátelé
3%
39 (97 %) mužům tuto informaci oznámila jejich partnerka a pouze 1 (3 %) se to
dověděl od známých a přátel.
32
Otázka č. 7: Jak jste vnímal sdělení zprávy o těhotenství?
a) byl jsem šťastný, neměl jsem žádné obavy
b) byl jsem šťastný, ale měl jsem obavy
c) neměl jsem žádné pocity
d) nevím, nevzpomínám si
e) jiné (uveďte) :
Tabulka 7
počet v procentech
byl jsem šťastný, neměl jsem žádné obavy 25 62,5 %
byl jsem šťastný, ale měl jsem obavy 12 30 %
neměl jsem žádné pocity 0 0 %
nevím, nevzpomínám si 0 0 %
„ super, povedlo se “ 1 2,5 %
„ radost z dobře vykonané práce “ 1 2,5 %
„ byl jsem v šoku a překvapený “ 1 2,5 %
Σ 40 100 %
Graf 7
25 (62 %) mužů odpovědělo, že po sdělení této zprávy byli šťastní a neměli žádné
obavy, 12 (30 %) mužů bylo také šťastných, ale mělo obavy. Odpověď c) a d) neuvedl
žádný, odpověď e) si vybrali 3 (8 %) muži.
byl jsem šťastný,
neměl jsem žádné
obavy
62%
byl jsem šťastný, ale
měl jsem obavy
30%
jiné
8%
33
Otázka č. 8 : Jak jste vnímal průběh celého těhotenství Vaší partnerky?
Tabulka 8
počet v
procentech
celé těhotenství jsem prožíval spolu s partnerkou 29 72 %
necítil jsem se být jeho součástí, ale rád bych byl 2 5 %
necítil jsem se být jeho součástí, ale snažil jsem se to nedávat
najevo
1 3 %
nijak zvláštně jsem to neprožíval 8 20 %
jiné (uveďte) 0 0 %
Σ 40 100 %
Graf 8
celé těhotenství prožíval spolu
s parterkou
72%
necítil se být součástí, ale rá
by byl
5%
necítil se být součástí a snažil
se to nedávat najevo
3%
nijak zvlášť to neprožíval
20%
29 mužů (72 %) odpovědělo, že celé těhotenství prožívali spolu s partnerkou, 2 (3 %)
se necítili být součástí těhotenství, ale rádi by byli, 1 (3 %) se necítil být jeho součástí,
ale snažil se to nedávat najevo a 8 (20 %) mužů těhotenství své partnerky nijak zvláště
neprožívalo.
34
Otázka č. 9 : Docházel jste spolu s partnerkou na vyšetření a kontroly spojené
s těhotenstvím? (ultrazvuková vyšetření, těhotenské poradny atd.)
Tabulka 9
počet v procentech
ano, vždy 6 15 %
ano, občas 26 65 %
ne, nebyl jsem u žádného vyšetření ani kontroly 8 20 %
Σ 40 100 %
Graf 9
ano, vždy
15%
ano, občas
65%
ne, nebyl u žádného
vyšetření ani kontroly
20%
6 (15 %) respondentů se účastnilo kontrol a vyšetření během partnerčina těhotenství,
26 (65 %) se účastnilo jen občas a 8 (20 %) mužů nebylo u žádného vyšetření
ani kontroly.
35
Otázka č. 10 : Podílel jste se na výběru a nákupu výbavičky pro miminko?
Tabulka 10
počet
v
procentech
ano, veškerou výbavičku jsme vybírali a nakupovali spolu
s partnerkou
7 18 %
ano, partnerce jsem pomáhal vybírat a shánět výbavičku pro
miminko
19 47 %
ne, partnerka vše obstarala sama 14 35 %
Σ 40 100 %
Graf 10
veškerou výbavičku
vybírali a nakupovali
spolu s partnerkou
18%
partnerce pomáhal vybírat
a shánět výbavičku
47%
partnerka vše obstarala
sama
35%
7 (18 %) respondentů veškerou výbavičku pro dítě vybíralo a nakupovalo společně
s partnerkou, 19 (47 %) partnerce při výběru občas pomáhalo a 14 (35 %) mužů
se o to nestaralo.
36
Otázka č. 11 : Z jakého důvodu jste byl u porodu své partnerky?
Tabulka 11
počet
v
procentech
přál jsem si být u toho, až se naše dítě narodí 25 62 %
zajímalo mě jak porod probíhá 0 0 %
u porodu jsem byl na přání mé partnerky, nebyl jsem proti 9 23 %
u porodu jsem byl na přání mé partnerky, ale z vlastní vůle
bych tam nebyl
6 15 %
jiné (uveďte ): 0 0 %
Σ 40 100 %
Graf 11
přál si být u toho až se
dítě narodí
62%
u porodu byl na přání
partnerky, nebyl proti
23%
u porodu byl na přání
partnerky, ale z vlastní
vůle by tam nešel
15%
25 (62 %) mužů odpovědělo, že si přáli být u toho až se jejich dítě narodí, 9 (23 %)
bylo u porodu na přání partnerky a nebyli proti a 6 (15 %) jich bylo u porodu jen na
přání partnerky, ale z vlastní vůle by tam nešli.
37
Otázka č. 12 : Jak jste vnímal průběh porodu?
a) nepřišlo mi to nijak hrozné ani namáhavé
b) představoval jsem si to horší
c) má partnerka trpěla a já byl bezmocný
d) necítil jsem se dobře
e) nevyvolávalo to ve mně žádné pocity
f) jiné ( uveďte ) :
Tabulka 12
počet v
procentech
nepřišlo mi to nijak hrozné ani namáhavé 4 10 %
představoval jsem si to horší 7 17,5 %
má partnerka trpěla a já byl bezmocný 23 57,5 %
necítil jsem se dobře 2 5 %
nevyvolávalo to ve mně žádné pocity 1 2,5 %
„ obdivuhodné “ 1 2,5 %
„ věděl jsem, že to tak musí být “ 1 2,5 %
„ měl jsem obavy o partnerku a miminko, ale převažoval
pocit štěstí “
1 2,5 %
Σ 40 100 %
Graf 12
nebylo to hrozné ani
namáhavé
10%
představovali si to horší
17%
partnerka trpěla, cítil se
bezmocný
57%
necítil se dobře
5%
nevyvolávalo to žádné pocity
3% jiné
8%
38
4 (10 %) muži odpověděli, že průběh porodu jim nepřišel nijak hrozný ani namáhavý,
7 (17,5 %) si tuto situaci představovalo horší, 23 ( 57,5 %) se cítilo bezmocnými,
2 (5 %) se necítili dobře a u 1 ( 2,5 %) porod partnerky nevyvolával žádné pocity.
Odpověď f) si vybrali 3 (7,5 %) muži.
39
Otázka č. 13 : Šel byste po této zkušenosti k dalšímu porodu?
Tabulka 13
počet v procentech
ano 33 82 %
ne 3 8 %
nevím 4 10 %
Σ 40 100 %
Graf 13
ano
82%
ne
8%
nevím
10%
33 (82 %) mužů odpovědělo kladně, 3 (8 %) záporně a 4 (10 %) na tuto otázku
neznají odpověď.
40
Otázka č. 14 : Jak jste se cítil v pozici nastávajícího otce?
Tabulka 14
počet v procentech
pyšný, splnil jsem svůj biologický úkol a sociální očekávání 34 85 %
nic zvláštního jsem nepociťoval 6 15 %
během těhotenství mé partnerky jsem se cítil nevýznamný 0 0 %
Σ 40 100 %
Graf 14
pyšný, splnil svůj
biologický úkol a sociální
očekávání
85%
nic zvláštního
nepociťoval
15%
34 ( 85 %) respondentů odpovědělo, že se cítili pyšní, že splnili svůj biologický úkol a
sociální očekávání, 6 (15 %) odpovědělo, že během partnerčina těhotenství nic
zvláštního nepociťovali.
41
Otázka č. 15 : Jak jste přijal roli otce?
Tabulka 15
počet
v
procentech
cítil jsem se být otcem již v těhotenství mé partnerky 22 55 %
roli otce jsem si uvědomil až v průběhu porodu 10 25 %
roli otce jsem si uvědomil až když jsem poprvé zahlédl své
dítě
8 20 %
jako otec se ještě necítím 0 0 %
Σ 40 100 %
Graf 15
cítil se být otcem již
v těhotenství
partnerky
55%
roli otce si uvědomil
v průběhu porodu
25%
roli otce si uvědomil
když poprvé zahlédl
své dítě
20%
22 (55 %) mužů odpovědělo, že se cítili být otcem již během těhotenství své
partnerky, 10 (25 %) si roli otce uvědomilo až v průběhu porodu a 8 (20 %) si roli otce
uvědomilo až když své dítě poprvé zahlédli.
42
Otázka č. 16 : Měl jste obavy z nové role otce?
a) ano
b) ne
Pokud ano, řekl jste o tom někomu? Komu?
Tabulka 16
počet v procentech
ne, neměl
obavy
25 62 %
měl obavy, svěřil
se kamarádovi
2 5 %
měl obavy, svěřil
se partnerce
4 10 %
měl obavy, svěřil
se rodině
2 5 %
měl obavy,
nikomu se
nesvěřil
7
∑ 40 100 %
Graf 16
neměl obavy
62%
nikomu o tom neřekl
18%
svěřil se partnerce
10%
svěřil se rodině
5%
svěřil se kamarádovi
5%
25 (62 %) mužů odpovědělo záporně a 15 (38 %) kladně. V dotazníku mohli
respondenti uvést osobu, které se svěřili. Uváděli partnerku 4 (10 %), rodinu 2 (5 %)
a kamarády 2 (5 %). 7 mužů (18 %) se nesvěřilo nikomu.
43
Otázka č. 17 : Obáváte se převzetí zodpovědnosti za nového člena rodiny?
Tabulka 17
počet v procentech
ano 7 18 %
ne 33 82 %
jiné (uveďte): 0 0 %
Σ 40 100 %
Graf 17
ano
18%
ne
82%
7 ( 18 %) mužů odpovědělo kladně a 33 ( 82 %) záporně.
44
Otázka č. 18 : Přemýšlel jste někdy o tom, jak se změní Váš denní režim po
narození Vašeho dítěte?
Tabulka 18
počet
v
procentech
ano, můj denní režim se jistě změní 32 79 %
ano, můj denní režim se změní minimálně 3 8 %
ano, můj denní režim se nezmění 2 5 %
ne, o denním režimu po narození dítěte jsem nikdy
nepřemýšlel
3 8 %
Σ 40 100 %
Graf 18
ano, denní režim se změní
79%
ano, změní se minimálně
8%
ano, nezmění se
5%
ne, nepřemýšlel o tom
8%
Na otázku „ano, můj denní režim se jistě změní“ odpovědělo 32 ( 79 %) respondentů,
3 ( 8 %) zvolili dopověď „ano, můj denní režim se změní minimálně“, 2 (5 %) „ano,
můj denní režim se nezmění“ a 3 (8 %) odpověděli „ne, o denním režimu po narození
dítěte jsem nikdy nepřemýšlel“.
45
Otázka č. 19 : Myslíte si, že po narození Vašeho dítěte se významně změní způsob
trávení volného času?
Tabulka 19
počet
v
procentech
ano, všechen volný čas budu trávit s partnerkou
a potomkem
4 10 %
ano, většinu svého volného času věnuji své partnerce a dítěti 30 75 %
nevím 4 10 %
ne, volný čas budu trávit stejně jako doposud 2 5 %
Σ 40 100 %
Graf 19
ano, všechen čas
10%
ano, většinu času
75%
nevím
10%
vše bude jako doposud
5%
4 (10 %) muži vybrali odpověď „ano, všechen volný čas budu trávit s partnerkou
a potomkem“, 30 (75 %) „ano, většinu svého volného času věnuji své partnerce
a dítěti“, 4 (10 %) uvedli odpověď „nevím“ a 2 (5 %) „budu trávit volný čas stejně jako
doposud“.
46
Otázka č. 20 : Máte obavy z toho, že nyní bude na prvním místě ve Vaší rodině
Vaše dítě?
Tabulka 20
počet v procentech
ano, doposud jsem měl veškerou pozornost mé partnerky 1 3 %
ano, ale chápu to 7 17 %
ne, přijde mi to přirozené 32 80 %
Σ 40 100 %
Graf 20
ano, doposud měl veškerou
pozornost
3%
ano, aler chápe to
17%
ne, přijde mu to přirozené
80%
32 (80 %) respondentům přijde přirozené, „že nyní nebudou u své partnerky na
prvním místě jako tomu bylo doposud“, 7 (17 %) jich „má obavy, ale chápou to“
a 1 (3 %) zvolil odpověď, že „má obavy, neboť měl doposud veškerou pozornost své
partnerky“.
47
7 Diskuse
Šetření se zúčastnili muži, kteří byli v období mého průzkumu přítomni u porodu své
partnerky a u narození jejich dítěte v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí
v době od 13.4.2009 do 30.4.2009 a v nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově
od 1.7.2009 do 31.7.2009. Dotazníky jsem rozdávala v období 2 hodin po porodu
na porodním sále a po uplynutí této doby jsem je sama sbírala. Všech 40 mužů,
které jsem oslovila s žádostí o zapojení se do mého průzkumu pro účel zpracování údajů
do bakalářské práce, souhlasilo a dotazníky s ochotou vyplnili. Doba mnou určená
pro rozdání a opětovný sběr dotazníků byla dle mého názoru dostačující.
Dotazník vyplňovali respondenti různých věkových skupin, rodinného stavu
a vzdělání. Nejvíce mužů bylo ve věku 31-40 let (55 %), s nejvyšším dosaženým
vzděláním vyučen (34 %) a v rodinném stavu manželském (50 %). Jedinou podmínkou
mého šetření bylo, aby potomek, u jehož porodu byli přítomní, byl jejich prvním
dítětem. Tuto podmínku jsem si zvolila z důvodu zásadní změny v jejich životě,
která u vícerodičů není již tak patrná. U těchto mužů lze lépe pozorovat jak
se vyrovnávají s novou životní situací a jak přijímají s tím spojenou společenskou
a sociální roli.
Z mého šetření vyplývá, že u většiny párů bylo těhotenství chtěné (80 %). Dle mého
názoru, tento fakt velice významně ovlivňuje výsledky celého průzkumu, neboť u páru
kde je těhotenství předem plánované je značná připravenost na příchod potomka
a na změny s tím spojené. Muži se informaci o těhotenství v 39 případech dozvěděli
od své partnerky, pouze 1 se tuto informaci dozvěděl od přátel a známých. Odpovědi
na tuto otázku byly ve většině případů pozitivní (39 respondentů - 97 %). Výsledky
otázek č. 5, 6 a 7 potvrzují první část mé hypotézy H1, kde předpokládám, že muži
partnerčino těhotenství vnímají pozitivně.
Ve většině případů muži prožívali celé partnerčino těhotenství spolu s ní, a jak
uváděli, cítili se být „jeho součástí“ (29 respondentů - 72 %). S tímto faktem jistě
souvisí, že dotazovaní muži doprovázeli, nebo se snažili svou partnerku doprovázet
na většinu vyšetření a kontrol spojených s těhotenstvím (32 respondentů - 80 %)
48
a zapojovali se zapojit do výběru a nákupu výbavičky pro dítě (26 respondentů - 65 %).
Muži se jako nastávající otcové cítili pyšní (34 respondentů - 85 %), což si myslím také
ovlivnilo jejich prožívání těhotenství, jako budoucích otců. Z výsledků otázek č. 8, 9, 10
a 14 vyplývá, že druhá část hypotézy H1 se nepotvrzuje, neboť dotazovaní muži
se očividně cítili být součástí partnerčina těhotenství. Hypotéza H1 se potvrdila
částečně.
Z šetření dále vyplývá, že velká část respondentů se účastnila porodu z důvodu přání
být u toho až se jejich dítě narodí (25 respondentů - 62 %), ale během porodu
se většinou cítili být bezmocní, neboť viděli svou partnerku trpět a nemohli jí nijak
pomoci (23 respondentů - 58 %). Myslím si, že muži většinou vnímali průběh porodu
negativně, ale závěr porodu a narození jejich prvního dítěte potlačil to co zažili.
To ovlivnilo jejich odpovědi na otázku č.13, že i přes to co u porodu prožili, by šli
k dalšímu porodu (33 respondentů - 82 %). Z odpovědí na otázky č. 11, 12, a 13
vyplývá, že hypotéza H2 se potvrdila.
Většina respondentů neměla obavy z nové role otce (25 respondentů - 62 %),
z převzetí zodpovědnosti za nového člena rodiny (33 respondentů - 82 %), ani z toho,
že po narození dítěte nebudou na prvním místě u jejich partnerky jako tomu bylo
doposud (32 respondentů - 80 %). Můj názor je, že tyto výsledky jsou ovlivněné tím,
že u většiny bylo těhotenství plánované, a tudíž muži byli na novou roli otce lépe
připraveni. Z odpovědí respondentů na otázky č. 16, 17 a 20 vyplývá, že první část
hypotézy H3 se nepotvrdila.
Nejvíce mužů odpovědělo, že se cítili být otcem již během těhotenství
(22 respondentů - 55 %), což vyplývá i z toho, že se cítili být „součástí partnerčina
těhotenství“. Už před narozením potomka muži mysleli na to, že se změní jejich denní
režim (32 respondentů - 80 %) a že budou trávit většinu svého volného času
s partnerkou a dítětem (30 respondentů - 75 %). Z odpovědí na otázky č. 15, 18 a 19
vyplývá, že druhá část hypotézy H3 se nepotvrdila. Hypotéza H3 se tedy nepotvrdila.
V literatuře se uvádí, že muži vnímají partnerčino těhotenství pozitivně, ale necítí
se být jeho součástí. Tento fakt jsem po zhodnocení výsledků šetření vyhodnotila jako
částečně pravdivý. Dotazovaní muži opravdu tuto událost vnímali pozitivně
49
(39 respondentů - 97 %) a zároveň se cítili být jeho součástí (29 respondentů - 72 %),
což jistě ovlivnilo i jejich zapojení se do partnerčina těhotenství, kdy společně
s ní (alespoň občas) navštěvovali těhotenskou poradnu (32 respondentů - 80 %) a snažili
se jí pomáhat s výběrem výbavičky (26 respondentů - 65 %). V literatuře byl uváděn
i pocit bezmoci partnera v průběhu porodu, neboť jí vidí trpět a není schopen jí pomoci.
Tento fakt se mi potvrdil (23 respondentů - 58 %). V literatuře se také uvádí, že muži
mají obavy z přijímání nové role otce a rodiče z důvodu pocitu nepřipravenosti, ztráty
svobody, z celoživotního závazku, z důvodu, že po narození dítěte nebudou u partnerky
na prvním místě jako tomu bylo doposud a že roli otce přijímají až v době, kdy poprvé
zahlédnou své dítě jako důkaz jejich otcovství. Tento fakt se mi nepotvrdil. Respondenti
necítili obavy z převzetí role otce (25 respondentů - 62 %) a svou novou roli
si uvědomovali už v průběhu těhotenství (22 respondentů - 55 %). Tyto výsledky
zřejmě vyplývají z předchozího zjištění, že se cítili být součástí partnerčina těhotenství.
V porovnání s literaturou jsem dospěla k závěru, že významnou roli v mém průzkumu
hrál soubor respondentů, kteří byli ve větší míře na těhotenství připraveni a očekávali
jej.
50
8 Návrh pro praxi
V dnešní době se muži do těhotenství svých partnerek zapojují častěji, než tomu
bývalo v minulosti. Jejich snaha by se dala jistě více posílit zvýšenou informovaností
o důležitosti a významu otcovské role. Již od počátku se tímto způsobem vyvíjí vřelý
vztah mezi otcem a jeho dítětem a rychleji se formuje nová role otce a rodiče.
1. Psychoprofylaxe pro nastávající otce
2. Informativní leták pro nastávající otce
Psychoprofylaxe pro nastávající otce
Tato psychoprofylaxe pro nastávající otce by byla součástí těhotenských kurzů. Část
kurzu by byla věnována mužům, jako nastávajícím otcům. Psychoprofylaxe vedená
formou přednášky a volné diskuse by byla zprostředkována osobou, která by byla
seznámena s problematikou tohoto tématu a zároveň by měla vědomosti i z porodnictví.
Přednáška by byla vyhrazena výhradně pro nastávající otce, neboť v čistě mužském
kolektivu, kdy všichni přítomní jsou ve stejné situaci, je vyšší pravděpodobnost
odbourání zábran, které v přítomnosti partnerky a ostatních žen mohou vznikat. Obsah
přednášky viz. příloha.
Informativní leták pro nastávající otce
Tento informativní leták, by byl určen pro oba nastávající rodiče. Šlo by o rady
jak se co nejlépe společně zapojit do těhotenství a tím podpořit přijetí nové role otce.
V mém informativním letáku bych se více zaměřila na muže jako na budoucí otce,
na to co prožívají a jak se cítí. Leták bych umístila do čekáren u gynekologických
a porodnických ambulancí a rozdávala na psychoprofylaktických přednáškách.
Informativní leták pro nastávající otce viz. příloha.
51
9 Závěr
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit jak muži vnímají partnerčino těhotenství, porod
a jak přijímají roli otce v raném šestinedělí.
H1 Předpokládám, že muži partnerčino těhotenství vnímají pozitivně, ale necítí se být
jeho součástí.
Hypotéza H1 se potvrdila částečně. Muži partnerčino těhotenství vnímali pozitivně
a cítili se být jeho součástí.
H2 Domnívám se, že muži vnímají průběh porodu negativně, neboť se cítí bezmocní,
ale šli by i k dalšímu porodu.
Hypotéza H2 se potvrdila. Muži vnímali průběh porodu negativně, cítili se bezmocní,
ale šli by i k dalšímu porodu.
H3 Předpokládám, že muži přijímají roli otce s obavami a až po narození svého dítěte.
Hypotéza H3 se nepotvrdila. Muži přijímali roli otce bez obav a již v partnerčině
těhotenství.
Bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části na teoretickou a empirickou.Teoretickou
část jsem vypracovala pomocí práce s literaturou a vlastních vědomostí. V této části
specifikuji vybrané mužské role a proces jejich přijímání, zaobírám se tím, jak muž
vnímá průběh partnerčina těhotenství, porod a rané šestinedělí. Mnou zmíněné situace
popisuji pouze z pohledu muže.
K vypracování empirické části jsem zvolila průzkumnou metodu. Informace pro můj
průzkum jsem získávala pomocí dotazníků vlastní konstrukce rozdaných 40 mužům,
kteří byli v období mého průzkumu přítomni u porodu své partnerky a u narození jejich
dítěte. Dotazníky jsem dávala cíleně vyplnit pouze mužům, kteří očekávali své první
dítě, neboť to byla podmínka pro zařazení do mého průzkumného souboru. Všech
40 mužů, které jsem oslovila s žádostí o zapojení do mého průzkumu pro účel
zpracování údajů do bakalářské práce, souhlasilo a dotazníky s ochotou vyplnili.
Časový plán průzkumu byl stanoven na období od 13.4.2009 do 30.4.2009
a od 1.7.2009 do 31.7.2009 po dobu plnění mé odborné praxe na porodních sálech
52
v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí a v nemocnici Rudolfa a Stefanie
v Benešově. Dotazníky jsem rozdávala v období doby poporodní na porodním sále
a sama jsem si je sbírala. Dobu poporodní, trvající 2 hodiny, zahrnuji do mé práce jako
období raného šestinedělí. Rané šestinedělí trvá 7 dní od porodu, ale tato doba
mi nepřišla vhodná z důvodu rizika snížené návratnosti dotazníků.
Pomocí dotazníkového šetření jsem zjistila, že mnou oslovení respondenti, kteří byli
v období mého průzkumu přítomni u porodu své partnerky a u narození jejich dítěte
vnímali partnerčino těhotenství pozitivně a cítili se být součástí partnerčina těhotenství.
Dále, že i přes to co u porodu prožili, by i po této zkušenosti šli k dalšímu porodu.
Změnu své nynější role přijali bez obav a roli otce si uvědomovali již během partnerčina
těhotenství.
53
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1 ČECH, E. a kol., 2006. Porodnictví, Praha : Grada, 2006, 2. přepracované a doplněné
vydání, s. 88.-89., ISBN 80-247-1313-9
2 JANDOUREK, J. 2007. Sociologický slovník, Praha : Portál, 2007, 2. vydání, s.207,
ISBN 978-80-7367-269-0
3 KONEČNÁ, H. 2009. Na cestě za dítětem, Praha: Galén, 2009, s. 167-211,
ISBN 978-80-7262-591-8
4 KOZIEROVÁ, B. a kol., 1995. Ošetrovatel’stvo 1, Martin : Osveta, 1995, s. 23-24,
ISBN 80-217-0528-0
5 KOZIEROVÁ, B. a kol., 1995. Ošetrovatel’stvo 2, Martin : Osveta, 1995, 1474s.,
ISBN 80-217-0528-0
6 MACKŮ, F.; MACKŮ, J. 1998. Průvodce těhotenstvím a porodem, Praha :Grada,
1998, 1. vydání, 328 s., ISBN 80-7169-589-0
7 MAREK, V. 2002. Nová doba porodní, Praha : Eminent, 2002, 260 s.,
ISBN 80-7281-090-1
8 MOŽNÝ, I. 1999. Sociologie rodiny, Praha : Sociologické nakladatelství (SLON),
1999, 251 s., ISBN 80-85850-75-3
9 NĚMCOVÁ, J.; MAURITZOVÁ, I. 2009. Skripta k tvorbě bakalářských
a magisterských prací, Plzeň: Maurea, 2009, 53 s., ISBN 978-80-902876-0-0
10 PAVLÍKOVÁ, S. 2005. Modely ošetřovatelství v kostce, Praha : Grada, 2005, 152
s., ISBN 80-247-1211-3
54
11 RASTISLAVOVÁ, K. 2008. Aplikovaná psychologie porodnictví, Praha: Reklamní
atelier Area s.r.o., 2008, 1. vydání, 106 s., ISBN 978-80-254-2186-4
12 ROZTOČIL, A. 2008. Moderní porodnictví, Praha: Grada, 2008, s.85-167, ISBN
978-80-247-1941-2
13 SELINGEROVÁ, L. 2000. Prožívání porodu rodičky s partnerem. Praha, 2000. s.
45. Absolventská práce (Dis). Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
14 SIMKINOVÁ, P. 2000. Partner u porodu, Praha : Argo, 2000, 245 s., ISBN 80-
7203-308-5
15 ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. 2004. Přehled sociální psychologie, Olomouc :
Univerzita Palackého v Olomouci, 2004, 2. vydání, 181 s., ISBN 80-244-0929-1
16 TRACHTOVÁ, E. a kol., 1999. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu,
Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1999, 186 s.,
ISBN 80-7013-285-X
17 TRČA, S. 2004. Partner v těhotenství a při porodu, Praha: Grada, 2004, 234 s.,
ISBN 80-247-0869-8
18 VÁGNEROVÁ, M. 2005. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání, Praha:
Karolinum, 2005, 467 s., ISBN 80-246-0956-8
19 VÁGNEROVÁ, M. 2007. Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří, Praha:
Karolinum, 2007, 461 s., ISBN 978-80-246-1318-5
20 VOBOŘILOVÁ, K. 2008. Přítomnost partnera u porodu. Praha, 2008. 47 s.
Bakalářská práce (Bc). Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
21 HOLÁ, M. Jak probíhá těhotenství u mužů? [online], 2009, [cit. 2010-3-07; 11:20]
Dostupné na: http://www.zdrave.cz/magazin/miminkovani-11/prozivani-tehotenstvi-ze-
strany-muzu-474/.
55
22 Muž není na otcovství připraven nikdy. [online], 2007, [cit. 2010-3-07; 11:15]
Dostupné na: http://spunt.centrum.cz/miminko/praktickerady/2009/10/27/clanky/muz-
neni-na-otcovstvi-pripraven-nikdy/.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Dotazník vlastní konstrukce...……………………………. I
Příloha B – Psychoprofylaxe pro nastávající otce …………………… IV
Příloha C – Leták pro nastávající otce ……………………………….. V
Příloha A – DOTAZNÍK VLASTNÍ KONSTRUKCE
Prosím vybírejte vždy jen jednu z možností a vyhovující odpověď označte.
1. Uveďte Váš věk:
a) do 30 let
b) 31 – 40 let
c) 41 – 50 let
d) 50 a více
2. Uveďte Vaše nejvyšší dokončené vzdělání:
a) základní
b) vyučen
c) maturita
d) vyšší odborné
e) vysokoškolské
3. Uveďte Váš rodinný stav:
a) svobodný
b) ženatý
c) rozvedený
d) znovu ženatý
e) vdovec
4. Máte již dítě / děti ?
a) ano
b) ne
5. Nynější těhotenství Vaši partnerky bylo:
a) plánované
b) neplánované
6. Kdo Vám řekl o těhotenství Vaší partnerky?
a) má partnerka
b) lékař
c) rodina
d) známí a přátelé
7. Jak jste vnímal sdělení zprávy o těhotenství?
a) byl jsem šťastný, neměl jsem žádné obavy
b) byl jsem šťastný, ale měl jsem obavy
c) neměl jsem žádné pocity
d) nevím, nevzpomínám si
e) jiné ( uveďte ) :
8. Jak jste vnímal průběh těhotenství Vaší partnerky
a) celé těhotenství jsem prožíval spolu s partnerkou
b) necítil jsem se být jeho součástí, ale rád bych byl
c) necítil jsem se být jeho součástí, ale snažil jsem se to nedávat najevo
d) nijak zvláštně jsem to neprožíval
e) jiné ( uveďte ) :
9. Docházel jste spolu s partnerkou na vyšetření a kontroly spojené s těhotenstvím?
(ultrazvuková vyšetření, těhotenské poradny atd.)
a) ano, vždy
b) ano, občas
c) ne, nebyl jsem u žádného vyšetření ani kontroly
10. Podílel jste se na výběru a nákupu výbavičky pro miminko?
a) ano, veškerou výbavičku jsme vybírali a nakupovali spolu s partnerkou
b) ano, partnerce jsem pomáhal vybírat a shánět výbavičku pro miminko
c) ne, partnerka vše obstarala sama
11. Z jakého důvodu jste byl u porodu své partnerky?
a) přál jsem si být u toho, až se naše dítě narodí
b) zajímalo mě jak porod probíhá
c) u porodu jsem byl na přání mé partnerky, nebyl jsem proti
d) u porodu jsem byl na přání mé partnerky, ale z vlastní vůle bych tam nebyl
e) jiné (uveďte ) :
12. Jak jste vnímal průběh porodu?
g) nepřišlo mi to nijak hrozné ani namáhavé
h) představoval jsem si to horší
i) má partnerka trpěla a já byl bezmocný
j) necítil jsem se dobře
k) nevyvolávalo to ve mně žádné pocity
l) jiné ( uveďte ) :
13. Šel byste po této zkušenosti i k dalšímu porodu?
a) ano
b) ne
c) nevím
14. Jak jste se cítil v pozici nastávajícího otce?
a) pyšný, splnil jsem svůj biologický úkol a sociální očekávání
b) nic zvláštního jsem nepociťoval
c) během těhotenství mé partnerky jsem se cítil nevýznamný
15. Jak jste přijal roli otce?
a) cítil jsem se být otcem již v těhotenství mé partnerky
b) roli otce jsem si uvědomil v průběhu porodu
c) roli otce jsem si uvědomil, když jsem poprvé zahlédl své dítě
d) jako otec se ještě necítím
16. Měl jste obavy z nové role otce?
a) ano
b) ne
Pokud ano, řekl jste o tom někomu? Komu?
…………………………………………………
17. Obáváte se převzetí zodpovědnosti za nového člena rodiny?
a) ano
b) ne
c) jiné ( uveďte ) :
18. Přemýšlel jste někdy o tom, jak se změní Váš denní režim po narození Vašeho
dítěte?
a) ano, můj denní režim se jistě změní
b) ano, můj denní režim se změní minimálně
c) ano, můj denní režim se nezmění
d) ne, o denním režimu po narození dítěte jsem nikdy nepřemýšlel
19. Myslíte si, že po narození Vašeho dítěte se významně změní způsob trávení volného
času?
a) ano, všechen volný čas budu trávit s partnerkou a potomkem
b) ano, většinu svého volného času věnuji své partnerce a dítěti
c) nevím
d) ne, volný čas budu trávit stejně jako doposud
20. Máte obavy z toho, že nyní bude na prvním místě ve Vaší rodině Vaše dítě?
a) ano, doposud jsem měl veškerou pozornost mé partnerky
b) ano, ale chápu to
c) ne, přijde mi to přirozené
Příloha B – PSYCHOPROFYLAXE PRO NASTÁVAJÍCÍ OTCE
Mou přednášku bych rozdělila na tři části s následujícím obsahem.
1. Muži a těhotenství - Informace pro budoucí otce o tom jak se co nejvíce
zapojit do partnerčina těhotenství a podpořit tím přijetí a uvědomění si nové
životní role, role otce a rodiče.
Obsah:
a) „Budu táta“ - co tato nová role přináší a co nám bere
b) Těhotenství - co se děje s ženským tělem
c) „Jak se mohu zapojit do těhotenství a můj význam v jeho průběhu“
- jaká vyšetření je možné sdílet s partnerkou, projevy plodu dané jeho
vývojem, s čím muže muž partnerce pomoci
d) Sex v těhotenství
e) Diskuse
2. Partner u porodu - Úloha a význam partnera u porodu
Obsah:
a) Porod - průběh porodu a jeho fáze
b) „Jak mohu partnerce pomoci“ - rady pro muže jak mohou partnerce
v průběhu porodu pomoci a jak jim být oporou
c) „Moje pocity“ - jak se mohou muži v této situaci cítit a jak ji vnímat
e) Diskuse
3. Šestinedělí - Informace o průběhu tohoto období
Obsah:
a) „Máme děťátko“ - základní informace o ošetření miminka po porodu,
„seznámení se“ s miminkem
b) Šestinedělí - co se děje s ženským tělem a psychikou
c) „Moje role v tomto období“ - jak pomoci partnerce, péče o miminko,
pocity muže v tomto období a jeho význam
d) Diskuse
Příloha C – LETÁK PRO NASTÁVAJÍCÍ OTCE
viz. další strana
Muži a těhotenství Společné těhotenství
Těhotenství je zásadní zlom v životě obou Zde bych Vám ráda nabídla pár
partnerů a proto by si měli být vzájemnou užitečných rad o tom jak si společně
oporou v situacích, které tato část života obnáší. užít těhotenství.
O psychickém stavu nastávajících otců se moc · vyzkoušejte oslovení „máma“ a „táta“
často nemluví, ale jde o velice důležitou věc, · sledujte společně růst partnerčina bříška
která je častou příčinou partnerských problémů · docházejte spolu na těhotenská vyšetření
během těhotenství a po porodu. V průběhu · užívejte si společně pohyby miminka
těhotenství partnerky muži často cítí zmatek · noste u sebe ultrazvukový obrázek
z něčeho nového co má do jejich života přijít · povídejte si s miminkem
a z pocitu zodpovědnosti. Budoucí otec může · plánujte co bude až se miminko narodí
těhotenství chápat jako příčinu ztráty privilegií · docházejte společně na předporodní kurzy
a pozornosti nastávající matky. Zejména pokud · připravte pro miminko krásný pokojíček
se chování partnerky k muži ve větší míře změní · vybírejte společně jméno Vašeho dítěte
a ten na to není dostatečně zralý a vyrovnaný aby · mluvte o svých starostech a obavách
tuto změnu přijal a pochopil, může se cítit
vyloučený, nejistý, zbytečný a může prožívat Jistě vymyslíte i jiné nápady, které Vám
nejrůznější obavy. Nejistota a rozpaky nad dají možnost užít si těhotenství společně,
změnou situace jsou poměrně časté a normální. neboť jde o jedno z nejhezčích období v
lidském životě a byla by škoda si ho zkazit.
„BUDU TÁTA“ Přeji Vám krásné prožití
společného těhotenství
Vážení budoucí rodiče,
v tomto letáku bych Vás ráda Michaela Buzková
obeznámila s problematikou Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
rodičovství z pohledu mužů