KVALITA ŽIVOTA NEMOCNÝCH S VŘEDOVOU CHOROBOU
GASTRODUODENÁLNÍ
Bakalářská práce
MONIKA BENEŠOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s, PRAHA 5
Vedoucí práce: PhDr. Veronika Blažková
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum odevzdání práce: 2010-03-31
Datum obhajoby práce:
Praha 2010
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenční zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 31.3.2010 ... …………………..
podpis
ABSTRAKT
BENEŠOVÁ, Monika. Kvalita života nemocných s vředovou chorobou
gastroduodenální. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., stupeň kvalifikace: bakalář.
Vedoucí práce: PhDr. Veronika Blažková. Praha. 2010. s. 56.
Hlavním tématem bakalářské práce je kvalita života nemocných s vředovou
chorobou gastroduodenální (dále jen VCHGD) . V teoretické části práce vás seznámím
s tímto onemocněním, které je velmi rozšířené po celém světě. Další část je věnována
životosprávě, která je nejen nedílnou součástí léčby, ale i kvalitního života pacienta.
V poslední kapitole teoretické části je popsán ošetřovatelský proces u pacienta
s VCHGD a u pacienta při gastroduodenoskopii. Součástí praktické části je dotazník,
jehož pomocí je potvrzení či vyvrácení hypotéz stanovených na počátku praktické části.
Hypotézy se zaměřují na zjištění informovanosti pacientů s touto chorobou a na
problémy, které s sebou přináší.
Klíčová slova: Kvalita života. Ošetřovatelský proces. Potřeby pacienta. Vředová
choroba gastro-duodena. Životospráva.
ABSTRACT
BENEŠOVÁ, Monika. The quality of life of patients with peptic ulcer disease,
gastro-duodenal. University of Health o.p.s., Degree qualification: bachelor. Head of
work: PhDr. Veronika Blažková. Prague. 2010. 56 pages.
The main subject of this work is the quality of life of patients with ulcer disease
gastro-duodenal (hereinafter VCHGD). The theoretical part of the work familiarizes you
with this disease which is widespread throughout the world. The next part of the work is
devoted to regime which represents an inseparable part of the treatment as well as of the
quality life of the patient. The treating process of the patient with VCHGD or
gastroduodenoskopii is described in the last chapter of the theoretical part. The practical
part consists of questionnaire which is used to confirm or confute the hypotheses
specified in the beginning of the practical part. Hypotheses are focused on finding
awareness of patients about this disease and related issues.
Keywords: Needs of the patient. Quality of life. Regime. Treating process. Ulcer
disease gastro-duodenal.
PŘEDMLUVA
Tato práce vznikla ve snaze poukázat na podceňování tohoto onemocnění
ze strany pacientů, na jejich neinformovanost, případně neukázněnost. Kvalita života
pacientů s vředovou chorobou gastro-duodena je ovlivňována mnoha faktory, které si
sám nemocný neuvědomuje nebo jich záměrně nedbá. Považujeme za důležité na tyto
faktory poukázat a seznámit Vás s nimi.
Výběr tématu byl ovlivněn absolvováním odborných praxí na interních odděleních
a u praktického lékaře, kde jsem se s tímto onemocněním setkávala poměrně často.
Podklady pro teoretickou část jsem čerpala především z knižních materiálů a pro
praktickou část jsem použila dotazníky vyplněné pacienty.
Práce je určena všem studentům zdravotnických nelékařských oborů a mohou v ní
najít užitečné rady a informace i všeobecné sestry pro praxi na interním, endoskopickém
a chirurgickém oddělení.
Chtěla bych zde poděkovat vedoucí bakalářské práce PhDr. Veronice Blažkové
za podporu, poskytnuté odborné rady a připomínky, které mi byly nápomocné
při vypracovávání bakalářské práce.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ABR …………………....................... Acidobazická rovnováha
CŽK ………………………………... Centrální žilní katétr
H. PYLORI ………………………… Helicobakter pylori
KO …………………………………. Krevní obraz
RTG ………………………………… Rentgen
VCHGD …………………………...... Vředová choroba gastroduodena
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Anemisace- vznik anemie, chudokrevnosti
Antacida- léky neutralizující žaludeční kyselinu chlorovodíkovou
Enteroragie- krvácení ze střeva, zejm. tlustého, krev na stolici má červené zbarvení
Epigastrium- nadbřišek
Gastrektázie- roztažení žaludku
Homeostáza- stálost a rovnováha v lidském organismu
Hypovolemie- snížení objemu obíhající krve
Integrace- sjednocení
Invazivní- pronikající, vnikající dovnitř organismu
Kožní turgor- napětí kůže
Meléna- dehtovitě černá stolice obsahující natrávenou krev. Příznak krvácení do horní
části zažívací trubice, např. ze žaludečního vředu
Nauzea- nevolnost, pocit na zvracení
Peritoneální- v dutině břišní
Polymorbidita- přítomnost více chorob současně
Prevalence- počet existujících nemocí či zdravotních problémů ve vybrané populaci k
určitému datu
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulka 1 Pohlaví respondentů ……………………..…………………………………31
Tabulka 2 Věk respondentů ………………………...………………………………….32
Tabulka 3 Trvání nemoci ………………………………………………………………33
Tabulka 4 Počet hospitalizací ………....……………………………………………….34
Tabulka 5 Zaměstnanost respondentů …………………………………………………35
Tabulka 6 Příčiny onemocnění ……………………………………………………….. 37
Tabulka 7 Problémy respondentů ………...……………………………………………39
Tabulka 8 Informovanost o dietě …………………...………………………………….41
Tabulka 9 Dodržování diety …………..……………………………………………….42
Tabulka 10 Počet kuřáků …………...………………………………………………….43
Tabulka 11 Způsob stravování ….………….………………………………………….44
Tabulka 12 Vliv onemocnění na pracovní schopnost ………………………………… 45
Tabulka 13 Spokojenost se zdravotním stavem…...……….…………………………..46
Tabulka 14 Změna života po onemocnění ……………..………………………………47
Graf 1 Pohlaví respondentů ……………...…………………………………………….31
Graf 2 Věk respondentů ………………………………………………………………..32
Graf 3 Trvání nemoci …...…………………………………………………………….33
Graf 4 Počet hospitalizací ………………………...……………………………………34
Graf 5 Zaměstnanost respondentů ……………………………………………………..35
Graf 6 Příčiny onemocnění …………………………………………………………….38
Graf 7 Problémy respondentů ……………….…………………………………………39
Graf 8 Informovanost o dietě ……………….………………………………………….41
Graf 9 Dodržování diet ……………………...…………………………………………42
Graf 10 Počet kuřáků …………..………………………………………………………43
Graf 11 Způsob stravování ………….…………………………………………………44
Graf 12 Vliv onemocnění na pracovní schopnost …......………………………………45
Graf 13 Spokojenost se zdravotním stavem ………….………………………………..46
Graf 14 Změna života po onemocnění ……......……………………………………….48
OBSAH
ÚVOD...........................................................................................................................11
TEORETICKÁ ČÁST..............................................................................................12
1 Vředová choroba gastroduodena....................................................................12
1.1 Historický vývoj vředové choroby........................................................…12
1.2 Etiologie a patogeneze..................................................................................12
1.3 Klinický obraz.................................................................................................13
1.4 Vyšetřovací metody.......................................................................................14
1.5 Komplikace vředové choroby.....................................................................15
1.6 Vředová choroba žaludku a duodena a infekce Helicobacter pylory
. ...........................................................................................................................15
1.7 Terapie vředové choroby..............................................................................16
2 Režimová opatření.............................................................................................17
3 Kvalita života......................................................................................................19
4 Ošetřovatelství a ošetřovatelský proces .......................................................21
4.1 Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu.....................................22
4.2 Ošetřovatelský proces u pacienta s VCHGD..........................................23
4.2.1 Ošetřovatelský péče u pacienta s VCHGD..................................24
4.2.2 Ošetřovatelská péče u pacienta s krvácení do trávicího traktu
. ...............................................................................................................25
4.3 Ošetřovatelský proces u pacienta při gastroduodenoskopii.................25
PRAKTICKÁ ČÁST.................................................................................................28
5 Empirický průzkum...........................................................................................28
5.1 Průzkumný problém, průzkumné cíle, hypotézy....................................28
5.2 Metodika průzkumu ......................................................................................29
5.3 Časový harmonogram sběru dat.................................................................29
5.4 Průzkumný soubor.........................................................................................30
5.5 Analýza výsledků průzkumu.......................................................................31
5.6 Interpretace výsledků....................................................................................49
5.7 Diskuse .............................................................................................................49
5.8 Doporučení pro praxi ...................................................................................50
ZÁVĚR.........................................................................................................................51
SEZNAM POUŽÍTÉ LITERATURY..................................................................53
SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................56
11
ÚVOD
Vředová choroba gastroduodena je označována jako tzv. civilizační onemocnění.
O prevalenci peptického vředu v české populaci nejsou známa přesná čísla. Odhaduje
se, že peptickým vředem(jakéhokoliv původu) onemocní v průběhu života 5–10 %
populace. V posledních letech nesporně dochází ke zřetelnému poklesu výskytu vředové
choroby, nejspíše současně s klesající prevalencí infekce Helicobakter pylori, a narůstá
počet vředů vyvolaných nesteroidními antiflogistiky. Peptický vřed je diagnostikován
u 6–8 % pacientů odeslaných praktickými lékaři ke gastroskopii. Podle výsledků studií
z českých praxí je 10 % pacientů z těch, kteří nově uvádějí dyspeptické obtíže, odesláno
hned na gastroskopii, dalších 20–30 % je pak endoskopováno pro tyto obtíže v průběhu
jednoho roku. Jako příčiny dyspepsie jsou nejčastěji uváděny peptické vředy (Seifert
a kol., 2008). Proto hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaká je kvalita života
nemocných s tímto onemocněním a zda jsou spokojeni s jejich zdravotním stavem.
Neléčená vředová choroba gastroduodenální může vést k vážným komplikacím,
které pacienta mohou ohrozit na životě. Navzdory tomu je tato nemoc podceňována ze
strany pacientů. Vředová choroba gastroduodena působí větší obtíže tehdy, kdy je vřed
již rozsáhlý, hluboký. Pokud pacient tyto varovné příznaky zanedbá může to skončit až
fatálně. K vzhledem k této skutečnosti je další cíl této práce zaměřen na informovanost
pacientů o správné životosprávě, zda ji dodržují a dále na postoj pacientů ke své nemoci
a na zjištění, zda ji stále tolik podceňují.
12
TEORETICKÁ ČÁST
1 Vředová choroba gastroduodena
Vředová choroba žaludku a dvanáctníku je onemocněním, které je v populaci
značně rozšířené ve všech věkových skupinách, méně v dětském, častěji
v adolescentním a běžně v dospělém věku. V geriatrické populaci dochází často
ke vzniku sekundárních vředů při jiných chorobách či jejich léčbě a tato choroba je
z důvodů polymorbidity zatížena větším počtem komplikací (Kohout, 2005).
1.1 Historický vývoj vředové choroby
Vředovou chorobu jako první popsal francouzský lékař Jean Cruveilhier v roce
1829. Příčiny jejího vzniku však dlouho zůstávaly neznámé. V roce 1833 popsal
americký vojenský lékař William Beaumont úlohu žaludeční kyseliny a trávicích šťáv.
Počátkem 20. století byla jednoznačně potvrzena souvislost mezi vředy a působením
žaludeční kyseliny na sliznici. Nový pohled na příčiny vzniku žaludečních
a dvanáctníkových vředů přinesl objev australského lékaře Barry Marshalla. V roce
1982 izoloval ze žaludku bakterii, kterou dnes svět zná pod názvem Helicobacter pylori
(dále H. pylori) . Do té doby se vědci domnívali, že kyselina znemožňuje bakteriím
v žaludku přežít. Marshall prokázal, že zánět způsobený Helicobacterem vede
k oslabení obrany sliznice a vzniku vředu. O rozvoj chirurgické léčby žaludečních vředů
se zasloužil rakouský chirurg narozený ve Švédsku, Christian Albert Theodor Billroth.
V druhé polovině 19. století vyvinul techniky operačního odstranění částí žaludku, které
se s drobnými úpravami používají v indikovaných případech dodnes (Meditorial+.
2007-2010).
1.2 Etiologie a patogeneze
V patogenezi se uplatňuje převaha agresivních dějů nad jevy obrannými.
Nejdůležitější agresivním činitelem je působení kyselého žaludečního sekretu, který má
schopnost natrávit vlastní sliznici. Pokud taková slizniční léze přesáhne svalovou vrstvu
sliznice, hovoříme o vředu, je-li léze mělčí mluvíme o erozi. Mezi agresivní faktory
patří kyselina chlorovodíková, peptická aktivita žaludečního sekretu, H. pylori, žluč,
13
pankreatické enzymy, porucha cirkulace a mikrocirkulace, kouření, medikamentózní
vlivy, kofein, některá dráždivá jídla. Za vředovou chorobu žaludku a duodena lze onačit
peptické vředy, u nichž dříve nebyla nalezena jednoznačná příčina. V současnosti lze
jako hlavního etiologického činitele označit H. pylori. Sekundární vředy mají známou
příčinu (Kohout, 2005).
1.3 Klinický obraz
Subjektivní potíže
Žaludeční vřed:
• bolesti břicha – začíná bolest ihned po jídle, u vředu žaludečního těla za půl hodiny
až hodinu po jídle, P s vředem u vývodné části či pyloru se bolest může objevit
nalačno a po jídle zmizí;
• snížená chuť k jídlu;
• nauzea, zvracení;
• pylorostenóza, pylorospasmus – u vředů umístěných u pyloru, může vést k městnání
potravy v žaludku a zvracení velkého objemu tekutin či špatně natrávené potravy;
Dvanáctníkové vředy:
• bolest v epigastriu, či pod pravým žeberním obloukem, bolest se objevuje nalačno,
typicky ve spánku;
• chuť k jídlu bývá dobrá – P většinou přibývají na váze;
• pálení žáhy, zvracení žaludečních šťáv, zácpa, únava.
Zvláště ve vyšších věkových skupinách je častý asymptomatický průběh. V tom
případě se často onemocnění projeví až některou z komplikací. To je typické u pacientů
s vředy po užívání nesteroidních antirevmatik. U pacienta s déle trvajícím diabetes
mellitus, která může vést ke vzniku komplikací včetně neuropatie, je vnímání bolesti
14
sníženo
a průběh může být dlouho asymptomatický (Kohout, 2005).
Objektivní potíže:
Bývají většinou velmi chudé, pokud nedojde ke komplikacím. Jediným příznakem
je palpační citlivost či bolestivost epigastria či pravého hypochondria. U pylorického
vředu provázené spasmem se může objevit gastrektázie s poslechovým nálezem –
šplouchání tekutiny (Kohout, 2005).
1.4 Vyšetřovací metody
• RTG žaludku – použití kontrastní látky (bariová kaše), nevýhoda – nízká
diagnostická výtěžnost, vředy na přední a zadní stěně žaludku jsou hůře viditelné, často
se hodnotilo podle nepřímých znaků, na rozdíl od endoskopie není možné terapeuticky
zasáhnout
• Endoskopické vyšetření – gastroskopie, nahrazuje RTG, umožňuje přímý barevný
pohled do dutých orgánů, lze odebrat vzorek tkáně k vyšetření a provést terapeutický
zákrok, vyšetření trvá okolo 10 minut
• Vyšetření infekce H. pylori – lze provádět invazivně (při endoskopii),
či neinvazivně (odběr krve, stolice), vyšetření vzorku histologicky, mikrobiologicky,
pozitivita tohoto vyšetření nesvědčí o vředové lézi, nýbrž o přítomnost infekce H. pylori
Je nutné odlišit diferenciální diagnostiky podle subjektivních obtíží. Především
od dalších chorob žaludku či pankreatu a onemocnění kardiální (angina pectoris, infarkt
myokardu, ischemická choroba srdeční) (Kohout, 2005) .
15
1.5 Komplikace vředové choroby
• krvácení – prudké šokující (zvracení krve, dehtovitá černá stolice) nebo chronické
anemisující
• perforace – krytá nebo otevřená, častěji perforuje duodenální vřed, lokalizace
nejčastěji v bulbu duodena a v přední stěně žaludku
• penetrace – vřed proniká do sousedních struktur a orgánů (slinivka břišní, játra,
žlučník, příčný tračník…)
• (pyloro)stenosa – zúžení průsvitu pyloru a duodena edémem nebo fibrosou
• malignisace – pouze u žaludečních vředů, spíše jde o nádor hned od počátku,
z malignity jsou vředy na velkém zakřivení a větší než 2 cm.
Vývoj a prognóza tohoto onemocnění je v dnešní době vynikající, jsou velmi
účinné medikamentózní léčby a minimálně zatěžující diagnostika. Mortalita
na nekomplikovaný vřed je minimální. Také vznik komplikací při léčbě je vzácný
(Kohout, 2005).
16
1.6 Vředová choroba žaludku a duodena a infekce Helicobacter
pylori
Podle současných znalostí má H. pylori v patogenezi vředové choroby dominantní
postavení. Dnes již nikdo nepochybuje o přímém kauzálním vztahu infekce H. pylori
a vředové choroby gastroduodena. Přesto nelze H.pylori považovat za jedinou příčinu
peptické vředové choroby, neboť vředová choroba nevzniká u všech jedinců, kteří jsou
infikováni H. pylori. Samotný H. pylori nevyvolá vřed, způsobí však chronickou aktivní
gastritidu. Takto oslabená sliznice je zranitelnější a agresivní faktory – kyselina a pepsin
– se uplatní v plné míře. H. pylori zřejmě narušuje také normální žaludeční fyziologii.
Důkaz podporující souvislost mezi infekcí H. pylori a vznikem vředu duodena spočívá
v tom, že vymýcení H. pylori vede ke značně sníženému výskytu recidiv vředu
ve srovnání s nálezy u pacientů léčených pouze konvenční antisekreční léčbou
(Kyzeková, 1998).
Vymizení častých recidiv a život ohrožujících komplikací má sociální
a ekonomický dopad, protože se sníží počet konzultací u lékaře, diagnostických testů,
hospitalizací a snižuje nebo vyřazuje nutnost pracovní neschopnosti nemocných
a umožní jim plnou kvalitu života (Sedláčková, 1996).
1.7 Terapie vředové choroby
Terapii je nutné začít ihned po stanovení diagnózy. Znamená to potvrdit diagnózu
provedením gastroskopie, při které zjistíme přítomnost vředové léze, zjistit primární
příčinu, event. osídlení H.Pylori. V současnosti jsou nejúčinnějšími léky inhibitory
protonové pumpy a antacida. H2-blokátory jsou levnější variantou, lze jich tedy využít
například v prevenci vzniku peptických vředů při užívání nesteroidních antirevmatik
(Kohout, 2005).
U P s duodenálním vředem kontrolujeme příznaky. Pokud dojde k vymizení
příznaků a P nemá známky komplikací, není nutné provádět endoskopickou kontrolu.
U žaludečního vředu kontrolujeme pravidelně endoskopicky po 2 týdnech do úplného
vyhojení léze, poté po 6 týdnech a 6 měsících (Kohout, 2005).
17
2 Režimová opatření
Vzhledem k tomu, že důležitou úlohu v etiopatogenezi peptického vředu hraje
stres, je důležité pokusit se stresory odstranit a zvolit uklidňující režim. K tomu patří
pracovní neschopnost, kterou pacientovi doporučujeme na 2-4 týdny (Kohout, 2005).
• Léčebná výživa
U nekomplikovaného vředu je dietní léčba součástí léčebného režimu, spolu
s omezením fyzické aktivity s duševním klidem event. doplněným psychoterapií.
Využíváme přebytečnou acidopeptickou aktivitu. Potrava je nejpříjemnější
a nejpřirozenější antacidum. Při perforaci zastavujeme okamžitě perorální přívod stravy,
při penetraci po zklidnění příznaků podáváme přechodně dietu tekutou a kašovitou,
při stenóze zkoušíme dietu tekutou v tolerovaném množství a doplňujeme léčbou
parenterální (Marečková a kol., 1996).
Potraviny zakázané:
• pikantní sýry, uzeniny, tučné maso, husa, kachna, zvěřina, nakládaná masa,
nakládané zeleniny, uzené ryby, sardinky, kaviár, očka zelí, kapusta, květák, zelená
paprika, okurka, česnek, ředkvičky, luštěniny, rybíz, rebarbora, ostružiny, maliny, fíky,
datle, mák, ořechy, ostré koření, masox, maggi, alkohol, nápoje s CO2 , černá káva,
smažené pokrmy, kynutá těsta, listové těsto, velmi horké nebo studené nápoje a pokrmy
(Starcovská, Kment, 2002).
Potraviny doporučené:
• tuky – olej, máslo, margaríny;
• mléko a mléčné výrobky – mimo pikantních sýrů;
• maso – z mladých zvířat, libové, ryby sladkovodní i mořské;
• uzeniny -drůbeží šunka, vepřová šunka;
• zelenina – mražená, sterilizovaná, sušená;
18
• ovoce – zralá jablka, třešně, broskve, meruňky, banány;
• koření – petrželová nať, bobkový list, pažitka, majoránka, červená sladká paprika,
kmín, kopr, vývar z hub.
Ke zpracování potravin můžeme použít vaření, dušení, pečení a grilování na kontaktním
grilu, nikoliv na otevřeném ohni (Starcovská, Kment, 2002).
• Všeobecné zásady pro prevenci onemocnění
Přestat nebo omezit kouření. Kouření je nejen nebezpečné pro vřed, ale především
pro srdeční tepny, jejichž postižení urychluje proces aterosklerózy, která způsobuje
srdeční infarkt, ischemickou chorobu dolních končetin, dále rakovinu plic, rakovinu
slinivky a řadu dalších nemocí. Pravidelné časování stravy zamezuje nepravidelnému
vyplavování kyseliny solné. Dávejte přednost racionálně složené
a vyvážené stravě s omezením tuků. Pravidelné podávaní syrového ovoce a zeleniny
umožňuje nenásilně neutralizovat škodlivé látky. Žádná speciální dietní léčba, která by
zabránila vředu, neexistuje. Pravidelné užívání léků proti bolestem kloubů a hlavy
se může podílet na vzniku vředu, proto se poraďte o zvolení těchto léků s ošetřujícím
lékařem. Požívání kávy a alkoholických nápojů je též nevhodné (Starcovská, Kment,
2002).
19
3 Kvalita života
Kvalitou života se lidstvo zaobírá od času antiky. Zkoumání kvality života začalo
okolo roku 1960, kdy v USA vyšla správa prezidentské komise o národních cílech.
Společnost se v druhé polovině 20. století orientovala na blahobyt, ziskovost
a konzumní způsob života byla jej značnou částí odmítnutá a do popředí se v rámci
zájmu o zkoumání nemateriálních hodnot dostala kvalita života jako komplexní,
multidisciplinární pojem (Murgaš, 2007).
• Pojem kvalita života
„Jsme běžně zvyklí hovořit o kvantitě – délce života. Ta se uvádí velice
jednoduše, číselně, počtem let. Jak tomu je však s kvalitou života? Kvalitou se rozumí
„jakost, hodnota“, tj. charakteristický rys, jímž se daný jev odlišuje jako celek od jiného
celku“ (Křivohlavý, 2002, str. 162).
Ukazuje se, že změna životní situace způsobené například nemocí, se projeví
výrazně ve změně kvality života. Je třeba očekávat, že nemoc, choroby, zranění, léčení
ovlivní negativně kvalitu života, a to jak její celkovou výši, tak složení a váhu
jednotlivých složek, které se při zjišťování celkové kvality života berou v úvahu.
Zároveň je možné očekávat, že věk, změna sociální situace, změna pracovních
podmínek se projeví ve změnách kvality života (Křivohlavý, 2002).
• Měření kvality života
Metod, kterými měříme kvalitu života, je velké množství. Příkladem přístupu,
který se pokouší vystihnout celkový stav pacienta ryze fyziologickými
a patofyziologickými kritérii a takovým způsobem „měří“ vážnost nemoci, může být
metoda nazvaná Hodnotící systém akutního a chronicky změněného zdravotního stavu
APACHE II ( Acute Physiological and Chronic Health Evaluation systém, Knaus et al.,
1985). Jiným příkladem tohoto přístupu je Karnofskyho index, kterým lékař vyjadřuje
svůj názor na celkový stav např. onkologického pacienta k danému datu. Další
je Symbolické vyjádření kvality života, kde jde v prvé řadě o obslužnost pacienta, o jeho
schopnost komunikace s obsluhujícím personálem a o jeho celkový psychický stav.
20
Princip zápisu byl jednoduchý. Čím více křížků, tím horší kvalita pacientova života
(Křivohlavý, 2002).
Dnes nejrozšířenější metoda diagnostikování kvality života je tzv. SEIQoL.
Zkratkou se rozumí Systém individuálního hodnocení kvality života (Schedule for the
Evaluation of Individual Quality of Life). Vychází z osobních představ dotazovaného
o tom, co on či ona považuje za důležité. Tato metoda dává pacientům možnost
svobodně zvolit oblasti zájmů, zaměření, hodnot – tzv. cílových podnětů (cues)
(Křivohlavý, 2002).
21
4 Ošetřovatelství a ošetřovatelský proces
Ošetřovatelství je systém typicky ošetřovatelských činností týkajících
se jednotlivce, rodiny a společenství, v němž žijí , který jim pomáhá, aby byli schopni
pečovat o své zdraví a pohodu. Hlavním cílem ošetřovatelství je vhodnými metodami
systematicky a všestranně uspokojovat potřeby člověka ve vztahu k udržení jeho zdraví
nebo potřeby vzniklé či pozměněné onemocněním. Moderní ošetřovatelství je zaměřeno
na zdraví člověka a staví na individualizované péči a komplexním přístupu
k nemocnému, na preventivním charakteru ošetřovatelské péče, na týmové organizaci
sestry, na vědeckosti ošetřovatelské péče, na aktivní ošetřovatelské péči (Jarošová,
2000).
Metodickým rámcem pro realizaci cílů ošetřovatelství je ošetřovatelský proces,
který je cyklický a jednotlivé fáze se vzájemně prolínají . Skládá se z 5 kroků:
• Posuzování (zhodnocení nemocného)
• Diagnostika (stanovení ošetřovatelských potřeb, problémů, diagnóz)
• Plánování (plánování ošetřovatelské péče)
• Realizace (aktivní individualizace péče)
• Vyhodnocení (zhodnocení efektu poskytnuté péče)
Vždy je třeba zjistit, zda byla ošetřovatelská péče účinná. Velmi důležitým
kritériem jsou také subjektivní pocity a spokojenost nemocného (Jarošová, 2000).
„Sestra samostatně provádí zhodnocení zdravotního stavu klienta/pacienta
a míru uspokojování potřeb. Získané informace analyzuje, ošetřovatelskou péči
naplánuje a realizuje, průběžně také vyhodnocuje její účinnost včetně zvolených
postupů (výsledkem by mělo být zlepšení zdravotního stavu klienta/pacienta)“
(Mastiliaková, 2002, s. 47).
22
4.1 Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu
„Každý člověk je individualita, má své jedinečné vlastnosti, postoje, názory
a potřeby“ ( Trachtová a kol., 1999, s. 10).
Hierarchie potřeb podle A.H. Maslowa
Potřeba je projevem nějakého nedostatku, chybění něčeho, jehož odstranění
je žádoucí. Podle Maslowa má každý jedinec individuální systém motivů, který
je hierarchisticky uspořádán, protože některé z motivů jsou silnější než jiné a některé
z těch silných jsou nejsilnější.
Hierarchistický organizovaný systém potřeb podle Maslowa
• Potřeby fyziologické (potřeba pohybu, čistoty, výživy, vyprazdňování, spánku,
kyslíku, sexuální potřeba, vyjadřují narušenou homeostázu)
• Potřeby jistoty a bezpečí (potřeby vyvarovat se nebezpečí, touha po důvěře,
spolehlivosti a stabilitě)
• Potřeby sounáležitosti a lásky (potřeby milovat a být milován, potřeba
náklonnosti, integrace)
• Potřeby uznání a sebeúcty (potřeba uznání souhlasu, autonomie,
sebekoncepce)
• Potřeby kognitivní (potřeby poznávat, vědět a rozumět)
• Potřeby estetické (potřeby symetrie a krásy)
• Potřeby seberealizace (realizovat vlastní potenciál) (Trachtová a kol., 1999)
23
4.2 Ošetřovatelský proces u pacienta s VCHGD
Pacient s nekomplikovanou VCHGD se přijímá na standartní jednotku
intenzivního oddělení. Nemocný s komplikacemi se přijímá na chirurgické oddělení
(Juřeníková a kol., 1999).
Ošetřovatelské diagnózy
• Bolest (akutní) (kód-00132) v důsledku iritace či destrukce stěny žaludku,
projevující se stížnostmi, antalgickou polohou, výrazem v obličeji,
zaměřením se na vlastní osobu a změnami vegetativních reakcí
• Strach/Úzkost (kód-00148) v důsledku se změněným zdravotním stavem,
projevující se zvýšeným napětím, neklidem, podrážděností, třesem,
tachykardií, pocením, stížnostmi a nervozitou
• Neznalost (potřeba poučení) stavu, léčby, potřebné péče ze strany
pacienta a případných komplikací (kód-00124) v důsledku nedostatku
poskytnutých informací, projevující se obavami, otázkami, mylnými
představami, nepřesným plněním instrukcí, vývojem komplikací až
recidivou stavu
• Tělesné tekutiny, deficit (kód-00027) v důsledku krvácení, zvracení,
projevující se hypotenzí, tachykardií, sníženým kožním turgorem, snížením
množství moči, neklidem a psychickými změnami
• Spánek porušený (kód-00095) v důsledku bolesti a nauzei, projevující se
stížnostmi, probouzením se během noci, změnami v chování a sníženou
výkonností
• Potencionální - Prokrvení tkání porušené (kód-00086) v důsledku
hypovolémie
• Potencionální – Výživa porušená, nadměrná (kód-00002) v důsledku
vyhnutí bolesti, která vzniká na lačno
24
• Potencionální – Výživa porušená, nedostatečná (kód-00001) v důsledku
vyhnutí bolesti, která vzniká po jídle (Doenges, 2001; Marečková, 2006).
4.2.1 Ošetřovatelský péče u pacienta s VCHGD
Pacient je po přijetí na oddělení uložen na klidný pokoj. Polohu si pacient zajistí
sám, v případě bolesti-úlevovou. Pohybový režim je volný.
Sestra sleduje krevní tlak, puls, bolest, stolici (zda stolice nemá charakter
melény), zvracení, účinky léků, dodržování správné životosprávy, stav výživy, stav
chrupu pacienta, psychický stav pacienta.
Sestra zhodnotí stupeň sebepéče v oblasti hygieny, ve většině případech pacient
zajišťuje sám.
Podle závažnosti zdravotního stavu a po poradě s lékařem podáváme dietu č.1 –
u akutního stavu, při komplikacích, nebo dietu č.2 – při nekomplikovaném průběhu.
Dieta č.2 – šetřící obsahuje jídla nekořeněná, nedráždivá, přiměřeně teplá, dostatek
bílkovin. Pacienta poučíme o šetřící dietě, zajistíme konzultaci s nutričním terapeutem.
Zajistíme, aby pacient jedl v klidu.
Sestra sleduje vyprazdňování stolice a zapisuje do dokumentace. V případě
objevení melény pacient uloží na lůžko, informuje lékaře, odebere krev na krevní obraz,
krevní skupinu a změří základní životní funkce.
Sestra sleduje bolest a zapisuje do dokumentace. Provádí opatření, která bolest
zmírní až odstraní.
Sestra dbá i o psychickou stránku klienta. Vhodným způsobem ho motivuje
a zapojuje do léčby. Poskytuje dostatek informací, které jsou v její kompetenci
o nemoci, správné životosprávě, nutnosti pravidelného denního režimu a možnosti
psychoterapie.
Po propuštění je pacient dispenzarizován (Juřeníková a kol., 1999).
25
4.2.2 Ošetřovatelská péče u pacienta s krvácení do trávicího traktu
Prognózu pacienta při krvácení do zažívacího traktu ovlivňuje věk, přidružené
choroby, zdroj krvácení a velikost objemu krevních ztrát. Při masivním krvácení
ze žaludku je krev jasně červená, brzy se objevuje meléna. Při mírném krvácení
ze žaludku je krev tmavší – má vzhled kávové sedliny.Při masivním krvácení z duodena
je krev tmavě červená, při mírném krvácení z duodena má žaludeční obsah vzhled
kávové sedliny. V obou případech je meléna (Kapounová, 2007).
• přítomnost krvácení vždy nahlásit lékaři
• upravit polohu nemocného do polosedu – prevence aspirace zvratků
• zavést nasogastrickou sondu, pokud již není zavedena
• provádět proplachy sondy ledovým FR 1/1 s antacidy (např. Anacidem),
dokud není odsávaná tekutina jen slabě růžová nebo čirá, bez sraženin
• aplikovat do sondy dle ordinace 100 ml antacidu (např. Anacidu), sondu na
30 minut uzavřít a vše opakovat
• pečlivě sledovat příjem a výdej tekutin
• je nutné zajistit periferní žilní kanylu nebo zavedení CŽK
• zajistit laboratorní vyšetření ( KO, koagulace, biochemie, krevní plyny a
ABR)
• zajistit gastroskopii (Kapounová, 2007).
4.3 Ošetřovatelský proces u pacienta při gastroduodenoskopii
Důležitou součástí je psychologická příprava pacienta. Již při přijetí k objednání
na výkon, je někdy lepší ukázat na obrázku, která část zažívacího traktu bude
vyšetřována. Pro laika je endoskop pouhou hadicí, „kterou se někam“ kouká. Pacient
na vyšetření přichází většinou velmi vystrašený a nervózní. Dostaví se se žádankou a
často ani neví, na jaké vyšetření se objednat.
26
Při objednání na výkon musí sestra pacient vysvětlit, jak bude vyšetření probíhat,
proč na některých místech pociťuje tlak nebo mírnou bolest. Pacientovi je třeba
vysvětlit, že je během výkonu možnost odebrání biopsie, kdy se odebírají a k čemu
slouží. Pacient se musí dozvědět, kdy se smí po výkonu najíst a napít, kdy smí vstávat z
lůžka, kdy nesmí po premedikaci řídit auto, ale také, že může být po některých
výkonech hospitalizován. Sdělovat pacientovi tyto informace po premedikaci je chybou.
Při vstupu pacienta na vyšetřovnu sestra vysvětlí jednotlivé kroky před
vyšetřením. Pokud je pacient mírně pohyblivý, sestra mu pomáhá s odložením věcí.
Samotné vyšetření pacient vysvětlí lékař, který vyšetření bude provádět. Pokud sestra
dokáže s pacientem navázat dobrý kontakt, pak většina vyšetření probíhá dobře (Lukáš,
2005).
Aktivity sestry během vyšetření:
• Asistovat lékaři a spolupracovat s ním při vyšetření
• Uložit pacienta do správně polohy
• Podporovat pacienta vlídným slovem
• Zajišťovat odbornou asistenci při biopsii (odběr vzorku bioptickými kleštěmi
a vložení do zkumavky s fixačním roztokem)
• Sledovat celkový stav pacienta.
Aktivity sestry po vyšetření:
• Monitorovat vitální funkce pacienta
• Označit a odeslat vzorek do laboratoře
• Uložit pacienta do vhodné polohy, nejlépe na levém boku
• Dohlížet, aby pacient nepřijímal potravu a tekutiny perorálně po dobu 2 hodin
po vyšetření
• Sledovat projevy bolesti (stupňující se bolesti na hrudníku vyzařující do šíje
mohou signalizovat proděravění jícnu)
27
• Sledovat objektivní a subjektivní příznaky (nauzea, zvracení, nadýmání,
plynatost, meléna, enteroragie)
• Upozornit pacienta na možné pozdější příznaky signalizující komplikace:
přetrvávající polykací obtíže, bolest, zvýšená teplota, hemateméza, meléna
• Zaznamenat veškeré informace o provedení ošetřovatelské péče do dokumentace
pacienta (Mikšová, Froňková, Zajíčková, 2006).
Potencionální ošetřovatelské diagnózy
• Neznalost (potřeba poučení) (kód-00126)
• Výživa porušená, nedostatečná (kód-00001)
• Polykání porušené (kód-00107)
• Bolest v oblasti jícnu (kód-00132)
• Strach (kód-00148)
• Průjem/ Zácpa (kód-00013, 00014)
• Infekce, riziko vzniku (kód-00004)
• Poranění, zvýšené riziko (kód-00038)
• Aspirace, zvýšené riziko (kód-00039) (Doengnes, 2001; Marečková, 2006)
28
PRAKTICKÁ ČÁST
5 Empirický průzkum
5.1 Průzkumný problém, průzkumné cíle, hypotézy
V teoretické části jsme se zaměřili na diagnostiku, příznaky a léčbu vředové
choroby gastroduodena. V praktické části zkoumáme kvalitu života pacientů s tímto
onemocněním a vyhodnocujeme zjištěné výsledky. Zásadní otázka průzkumu je kvalita
života lidí s VCHGD, a to zejména v oblasti pracovní, oblasti volnočasových
zájmových aktivit a na spokojenost pacientů s jejich zdravím.
Průzkumný problém
Na základě teoretických znalostí a praktických zkušeností jsme si zvolili průzkumný
problém:
Jaký je vliv onemocnění na kvalitu života pacientů.
Průzkumné cíle
Ve vztahu k průzkumnému problému jsme si zvolili tyto cíle:
Cíl 1. Zjistit vliv VCHGD na kvalitu života v různých životních situacích.
Cíl 2. Do jaké míry ovlivňuje VCHGD kvalitu života klientů s tímto onemocněním
v oblasti pracovní a v oblasti volnočasových zájmových aktivit.
Cíl 3. Zjistit, do jaké míry jsou klienti spokojeni s jejich zdravotním stavem.
Hypotézy
Ve vztahu k uvedeným cílům a k průzkumnému problému jsme stanovili
následující hypotézy:
29
Hypotéza 1. Předpokládáme, že v oblasti kvality života dochází častěji ke změnám
v osobním životě než v zaměstnání klientů.
Hypotéza 2. Předpokládáme, že VCHGD trpí více muži ve věku mezi 36-50 lety než
ženy.
Hypotéza 3. Předpokládáme, že více než jedna třetina respondentů uvádí nespokojenost
se svým zdravotním stavem.
Hypotetické tvrzení
Předpokládáme, že většina dotazovaných nedodržuje správnou životosprávu.
5.2 Metodika průzkumu
Metodika průzkumu je nestandardizovaná. Metodou průzkumu byl dotazník.
Pacienti byli předem ujištěni, že dotazník je anonymní a údaje z něj budou použity
pouze jako podklad pro vypracování bakalářské práce. Dotazník byl zaměřen na kvalitu
života
Dotazník obsahoval 14 položek. Jedna z otázek byla otevřená. Zbylé položky
byly uzavřené. Zvolenou odpověď měli zakroužkovat, popř. doplnit svými vlastními
slovy. Rozdaných bylo 45 dotazníků, z toho se 40 vrátilo. Návratnost dotazníků byla
89 % .
K hypotéze 1 se vztahovaly položky 5 ,12 a 14. Hypotézu 2 jsme ověřovali
položkami 1 a 2. Hypotézu 3 jsem ověřovali položkami 7 a 13. Položky 8, 9, 10 a 11 se
vztahovaly k hypotetickému tvrzení.
5.3 Časový harmonogram sběru dat
Dotazníkové šetření zaměřené na zkoumání kvality života lidí s VCHGD jsme
provedli v termínu od 4. ledna do 26. února 2010, kterého se účastnilo 40 respondentů
s diagnózou vředová choroba gastroduodena.
30
5.4 Průzkumný soubor
Průzkumný soubor tvořilo 40 respondentů, muži a ženy. Respondenti jsou ve
věkovém rozmezí 20-65 let. Sběr dat probíhal na Mělníku u praktického lékaře, kde
jsem osobně dotazník nabízela pacientům, kteří trpí vředovou chorobou gastroduodena.
31
5.5 Analýza výsledků průzkumu
Položka č.1 – Jste muž nebo žena?
a) Muž
b) Žena
Tabulka 1 – Pohlaví respondentů
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a)muž 16 40 %
b)žena 24 60 %
Celkem 40 100 %
Graf 1 Pohlaví respondentů
Pohlaví respondentů
60,0%
40,0%
ženy muži
Průzkumný vzorec tvořilo 40 respondentů, z něhož bylo 16 mužů (40%) a 24 žen
(60%).
32
Položka č.2 – Kolik Vám je let?
a) 20-35 let
b) 36-50 let
c) 51-65 let
Tabulka 2 – Věk respondentů
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) 20-35 let 6 15 %
b) 36-50 let 19 47,5 %
c) 51-65 let 15 37,5 %
celkem 40 100 %
Graf 2 Věk respondentů
Věk respondentů
15,0%
47,5%
37,5%
20-35 let 36-50 let 51-65 let
Největší počet respondentů se pohyboval ve věku mezi 36-50 lety. Tvořil 47,5 % tedy
19 respondentů. Dále 15 respondentů (37,5 %) spadá do kategorie mezi 51-65 let a 6
respondentů (15 %) do kategorie od 20 do 35 let. Z čehož vyplývá, že VCHGD trpí
nejvíce lidé v produktivním věku.
33
Položka č.3 – Jak dlouho trpíte vředovou chorobou gastroduodenální?
a) 0-5 let
b) 6-10 let
c) 11-15 let
d) 16-20 let
e) 21 a více let
Tabulka 3 Trvání nemoci
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) 0-5 let 10 25 %
b) 6-10 let 12 30 %
c) 11-15 let 5 12,5 %
d) 16-20 let 9 22,5 %
e) 21 a více let 4 10 %
Celkem 40 100 %
Graf 3 Trvání nemoci
Trvání nemoci
25,0%
30,0%12,5%
22,5%
10,0%
0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 let 21 a více let
Na tuto otázku odpovědělo 12 respondentů (30,0 %) za b) 6-10 let. Druhou nejčastější
odpovědí bylo za a) 0-5 let, kterou zvolilo 10 respondentů (25 %). Dále 9 respondentů
(22,5 %) zvolilo d) 16-20 let, 5 respondentů (12,5 %) označilo odpověď c) 11-15 let a 4
respondenti (10 %) uvedlo odpověď e) 21 a více let.
34
Položka č.4 – Kolikrát jste byl(-a) hospitalizován(-a) kvůli této chorobě?
a) zatím jsem nebyl(-a)
hospitalizován(a)
b) jednou
c) dvakrát
d) vícekrát
Tabulka 4 – Počet hospitalizací
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) zatím jsem nebyl(-a)
hospitalizován(la)
25 62,5 %
b) jednou 8 20 %
c) dvakrát 5 12,5 %
d) vícekrát 2 5 %
celkem 40 100 %
Graf 4 Počet hospitalizací
Počet hospitalizací
20,0%
12,5%
5,0%
62,5%
nebyli hospitalizováni jednou dvakrát vícekrát
Většina, tedy 25 respondentů (62,5 %), odpovědělo že nebyli hospitalizováni kvůli
VCHGD. Dalších 8 respondentů (20,0 %) bylo jednou hospitalizováno, 5 respondentů
(12,5 %) bylo dvakrát hospitalizováno a pouze 2 respondenti (5 %) uvedli, že byli
hospitalizováni několikrát z důvodu VCHGD. Z těchto odpovědí vyplývá, že v současné
době pacienti trpí méně komplikacemi, pro které jsou hospitalizováni, než tomu bylo
dříve.
35
Položka č.5 – V současné době jste
a) Nezaměstnaný(-á)
b) Zaměstnaný (-á)
c) Student
d) Invalidní důchodce/ důchodkyně
e) Na mateřské dovolené
f) Starobní důchodce/ důchodkyně
Tabulka 5 Zaměstnanost respondentů
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) nezaměstnaný(-á) 9 22,5 %
b) zaměstnaný(-á) 16 40 %
c) student 1 2,5 %
d) invalidní důchodce/důchodkyně 5 12,5 %
e) na mateřské dovolené 3 7,5 %
f) starobní důchodce/důchodkyně 6 15 %
celkem 40 100 %
Graf 5 Zaměstnanost respondentů
Zaměstnanost pacientů
22,5%
40,0%
2,5%
12,5%
7,5%
15,0%
nezaměstnaný(-á) zaměstnaný(-á)
student invalidní důchodce/důchodkyně
mateřská dovolená starobní důchodce/důchodkyně
36
Odpověď b) zaměstnaný (-á) zvolilo 16 respondentů (40,0 %). Odpověď a)
nezaměstnaný (-á) označilo 9 respondentů (22,5 %), odpověď f) starobní
důchodce/důchodkyně vybralo 6 respondentů (15 %), odpověď d) invalidní
důchodce/důchodkyně zvolilo 5 respondentů (12,5 %), odpověď e) na mateřské
dovolené označili 3 respondenti (7,5 %) a odpověď c) student zvolil 1 respondent.
V této otázce se ukázalo, že většina dotazovaných je zaměstnaných, čili jejich
onemocnění nemá na pracovní uplatnění příliš velký vliv.
37
Položka č.6 - Které faktory u vás vedly ke vzniku onemocnění? (můžete zaškrtnou
více odpovědí)
a) špatná strava
b) nepravidelná strava
c) kouření
d) nepřiměřené používání léčiv
e) stres
f) káva
g) rodinná predispozice
h) kyselý žaludeční sekret
i) jiné, vyjmenujte …..........................
Tabulka 6 Příčiny onemocnění
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) špatná strava 18 19,4 %
b) nepravidelná strava 24 25,8 %
c) kouření 14 15,1 %
d) nepřiměřené používání léčiv 5 5,4 %
e) stres 6 6,5 %
f) káva 14 15,1 %
g) rodinná predispozice 10 10,8 %
h) kyselý žaludeční sekret 2 2,2 %
i) jiné 0 0 %
celkem 93 100 %
38
Graf 6 Příčiny onemocnění
Příčiny onemocnění
15,1
5,4
6,5
15,1
10,8
2,2
25,8
19,4
špatná strava nepravidelná strava
kouření nepřiměřené používání léků
stres káva
rodinná predipozice kyselý žaludeční sekret
V této otázce jsme se zaměřili na příčinu onemocnění, kde respondenti mohli zvolit více
odpovědí. Nejvíce uváděná odpověď byla b) nepravidelná strava, kterou uvedlo 24
respondentů (25,8 %). Odpověď a) špatná strava zvolilo 18 respondentů (19,4 %),
odpověď c) kouření a f) káva zvolilo stejný počet 14 respondentů (15,1 %), odpověď g)
rodinná predispozice označilo 10 respondentů (10,8 %), odpověď e) stres zvolilo 6
respondentů (6,5 %) a pouze 2 respondenti (2,2 %) uvedli odpověď h) kyselý žaludeční
sekret. Z této otázky vyplývá, že mezi nejčastější příčiny patří nepravidelná a špatná
strava. Tento fakt ovlivňuje dnešní uspěchaná doba, kdy lidé nemají čas se v klidu najíst
a stravují se v rychlých občerstveních.
39
Položka č.7 - Jakými trpíte problémy?(můžete zaškrtnou více odpovědí)
a) bolesti břicha
b) nevolnost
c) zvracení
d) snížená chuť k jídlu
e) hubnutí
f) přibírání na váze
g) pálení žáhy
h) zácpa
i) únava
j) jiné
Tabulka 7 Problémy respondentů
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) bolesti břicha 10 12 %
b) nevolnost 13 15,7 %
c) zvracení 6 7,2 %
d) snížená chuť k jídlu 12 14,5 %
e) hubnutí 4 4,8 %
f) přibírání na váze 6 7,2 %
g) pálení žáhy 16 19,3 %
h) zácpa 8 9,6 %
i) únava 6 7,2 %
j) jiné 0 0 %
neuvedeno 2 2,4 %
celkem 83 100 %
Graf 7 Problémy respondentů
Problémy respondentů
12,0
15,7
7,2
14,54,87,2
19,3
9,6
7,2 2,4
bolesti břicha nevolnost zvracení
snížená chuť k jídlu hubnutí přibírání na váze
pálení žáhy zácpa únava
neuvedeno
40
V této otázce jsme se zaměřili na problémy respondentů, kterými v současné době trpí.
Respondenti mohli zvolit více odpovědí. Nejčastější zvolená odpověď byla g) pálení
žáhy, kterou zvolilo 16 respondentů (19,3 %). Druhou nejčastěji volenou odpovědí byla
b) nevolnost, kterou uvedlo 13 respondentů (15,7 %). Dalších 12 respondentů (14,5 %)
zvolilo d) sníženou chuť k jídlu, 10 respondentů (12 %) odpovědělo a) bolesti břicha, 8
respondentů (9,6 %) uvedlo odpověď h) zácpa a odpovědi c) zvracení, f) přibírání na
váze a i) únava zvolil stejný počet respondentů (6; 7,2 %). 2 respondenti neuvedli
žádnou odpověď.
41
Položka č.8 - Byl(-a) jste informováni o dietě, kterou máte dodržovat? Pokud ano,
napište 3 příklady co vám škodí.
a) ne, nebyl(a) jsem informován(-a)
b) ano, byl(-a) : příklady : ……………………
Tabulka 8 Informovanost o dietě
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) ne, nebyl(-a) jsem informován(-a) 4 10 %
b) ano, byl(-a) jsem informován(-a) 30 75 %
neuvedeno 6 15 %
celkem 40 100 %
Graf 8 Informovanost o dietě
Informovanost o dietě
10,0
75,0
15,0
ne, nebyl(-a) jsem informován(-a) ano, byl(-a) jsem informován(-a) neuvedeno
Odpověď b) ano, byl(-a) jsem informován(-a) zvolilo 30 respondentů (75,0 %),
odpověď a) ne, nebyl(-a) jsem informován(-a) uvedlo 4 respondenti (15 %) a zbylých 6
respondentů (10 %) neuvedlo žádnou odpověď. Podle výsledků této otázky jsme zjistili,
že pacienti jsou v převážné většině dobře informováni. Jako příklady uváděli nejčastěji
kořeněná a mastná jídla, nepravidelné stravování,požívání alkoholu a přejídání.
42
Položka č.9 – Dodržujete dietu?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
e) nevím
Tabulka 9 Dodržování diety
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) ano 4 10 %
b) spíše ano 10 25 %
c) spíše ne 16 40 %
d) ne 8 20 %
e) nevím 2 5 %
celkem 40 100 %
Graf 9 Dodržování diety
Dodržování diety
40,0
20,0
5,0
25,0
10,0
ano spíše ano spíše ano ne nevím
Zde jsme zjistili že 16 respondentů (40,0 %) dietu spíše nedodržují. Dalších 10
respondentů (25,0 %) dietu spíše dodržuje, 8 respondentů (20,0 %) dietu nedodržuje, 4
respondentů dietu dodržují a 2 respondenti uvedli, že neví, zda se řídí správným
stravováním.
43
Položka č.10 – Kouříte?
a) ano
b) ne
c) příležitostně
Tabulka 10 Počet kuřáků
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) ano 8 20 %
b) ne 12 30 %
c) příležitostně 20 50 %
celkem 40 100 %
Graf 10 Počet kuřáků
Počet kuřáků
20,0
50,0
30,0
ano ne příležitostně
Z dotazovaných je 8 kuřáků (20,0 %), 12 nekuřáků (30,0 %) a 20 respondentů (50,0 %)
kouří příležitostně.
44
Položka č.11 – Kolikrát denně jíte?
a) třikrát (snídaně, oběd, večeře )
b) vícekrát (v malých dávkách, pravidelně)
c) nepravidelně, podle času
Tabulka 11 Způsob stravování
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) třikrát (snídaně, oběd, večeře) 16 40 %
b) vícekrát (v malých dávkách,
pravidelně)
4 10 %
c) nepravidelně, podle času 18 45 %
neuvedeno 2 5 %
celkem 40 100 %
Graf 11 Způsob stravování
Způsob stravování
45,0
10,0
5,0
40,0
třikrát vícekrát nepravidelně, podle času neuvedeno
Nejvíce zvolenou odpovědí bylo za c) nepravidelně, podle času, kterou zvolilo 18
respondentů (45,0 %). Odpověď a) třikrát denně zvolilo 16 respondentů (40,0 %),
odpověď b) vícekrát, v malých dávkách uvedli 4 respondenti (10,0 %) a 2 respondenti
(5,0 %) neodpověděli na tuto otázku.
45
Položka č.12 - Máte pocit, že vaše onemocnění ovlivňuje vaši schopnost pracovat?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
e) nevím
Tabulka 12 Vliv onemocnění na pracovní schopnost
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) ano 2 5 %
b) spíše ano 5 12,5 %
c) spíše ne 13 32,5 %
d) ne 11 27,5 %
e) nevím 9 22,5 %
celkem 40 100 %
Graf 12 Vliv onemocnění na pracovní schopnost
Vliv onemocnění na pracovní schopnost
5,0%
12,5%
27,5%
22,5%
32,5%
ano spíše ano spíše ne ne nevím
Odpověď c) spíše ne zvolilo 13 respondentů (32,5 %), odpověď d) ne uvedlo 11
respondentů (27,5 %), odpověď e) nevím označilo 9 respondentů (22,5 %), odpověď b)
spíše ano uvedlo 5 respondentů (12,5 %) a odpověď a) ano zvolili 2 respondenti (5,0
%).
46
Položka č.13 - Jste spokojen(-a) se svým zdravotním stavem?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
e) nevím
Tabulka 13 Spokojenost se zdravotním stavem
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) ano 5 12,5 %
b) spíše ano 9 22,5 %
c) spíše ne 15 37,5 %
d) ne 8 20%
e) nevím 3 7,5 %
celkem 40 100 %
Graf 13 Spokojenost se zdravotním stavem
Spokojenost se zdravotním stavem
12,5%
22,5%
37,5%
20,0%
7,5%
ano spíše ano spíše ne ne nevím
Zde jsme zjistili, že 15 respondentů (37,5 %) je spíše nespokojeno se svým zdravotním
stavem, 9 respondentů ( 22,5 %) je spíše spokojeno se svým zdravotním stavem , 8
respondentů (20,0 %) není spokojeno se svým zdravotním stavem, 5 respondentů (12,5
%) je naprosto spokojeno se svým zdravotním stavem a 3 respondenti (7,5 %) neví, zda
jsou spokojeni se svým zdravotním stavem.
47
Položka č.14 - Popište, jak se změnil váš život po onemocnění
Respondenti v této otázce měli popsat v čem se změnil jejich život po
onemocnění. Tato položka byla otevřená. Respondenti zde mohli uvést problémy
z kterékoliv oblasti svého života způsobené VCHGD v jakémkoliv počtu.
Uváděné odpovědi:
a) dodržování diety
b) omezení kouření
c) omezení alkoholu
d) zdravotní obtíže
e) zvýšená návštěvnost praktického lékaře, zdr. zařízení
Tabulka 14 – Změna života po onemocnění
odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
a) dodržování diety 25 27,2 %
b) omezení kouření 14 15,2 %
c) omezení alkoholu 10 10,9 %
d) zdravotní obtíže 23 25,0 %
e) zvýšená návštěvnost praktického
lékaře, zdr. zařízení
12 13,0 %
f) neuvedeno 8 8,7 %
celkem 92 100 %
48
Graf 14 –Změna života po onemocnění
Změna života po onemocnění
27,2%
15,2%
10,9%
25,0%
13,0%
8,7%
dodržování diety
omezení kouření
omezení alkoholu
zdravotní obtíže
zvýšená návštěvnost praktického lékaře, zdr.zařízení
neuvedeno
V této otázce 25 respondentů (27,2 %) uvedlo odpověď a) dodržování diety, odpověď d)
zdravotní obtíže uvedlo 23 respondentů (25,0 %), odpověď b) omezení kouření napsalo
14 respondentů (15,2 %), odpověď e) napsalo 12 respondentů (13,0 %), odpověď c)
omezení alkoholu napsalo 10 respondentů (10,9 %) a 8 respondentů (8,7 %) položku
nevyplnilo.
49
5.6 Interpretace výsledků
Hypotéza č.1 Předpokládáme, že v oblasti kvality života dochází častěji ke změnám
v osobním životě než v zaměstnání klientů, měla být ověřena odpověďmi na položky
č.5, č.12 a č.14. První hypotéza se nám potvrdila. V oblasti kvality života dochází
častěji ke změnám v osobním životě než v zaměstnání klientů.
Hypotéza č.2 Předpokládáme, že VCHGD trpí více muži ve věku mezi 36-50 lety než
ženy, měla být ověřena odpověďmi na položky č.1 a č.2. Druhá hypotéza se
nepotvrdila. Nejvíce respondentů (47,5%) uvedlo kategorii od 36-50 let, z čehož bylo
57,9% žen a 42,1% mužů. Onemocněním trpí více ženy než muži ve věku od 36-50 let.
Hypotéza č.3. Předpokládáme, že více než jedna třetina respondentů uvádí
nespokojenost se svým zdravotním stavem, měla být ověřena odpověďmi na položky
č.7 a č.13. Třetí hypotéza se nám potvrdila. Více než jedna třetina respondentů je
nespokojena se svým zdravotním stavem.
Hypotetické tvrzení: Předpokládáme, že většina dotazovaných nedodržuje
správnou životosprávu, mělo být potvrzeno odpověďmi na otázky č.8, č.9, č.10 a č.11.
Hypotetické tvrzení se nám potvrdilo. Většina dotazovaných nedodržuje správnou
životosprávu.
5.7 Diskuse
Výsledky našeho průzkumu budeme srovnávat s použitou literaturou v teoretické
části této práce. Například výsledky našeho průzkumu se liší od poznatků z knihy
Vředová choroba (Kohout, 2002), která byla použita pro popsání VCHGD. Autor zde
uvádí, že hlavní příčinou VCHGD je H.Pylori a mezi další příčiny patří žaludeční
sekret, kyselina chlorovodíková, žluč, porucha cirkulace, medikamenty, kouření, kofein
a dráždivá jídla. Dále zde uvádí, že nejčastější subjektivním příznakem je bolest břicha.
V našem průzkumu 19,3% respondentů uvedlo pálení žáhy, 15,7% respondentů
nevolnost a 14,5% respondentů sníženou chuť k jídlu. A jako hlavní příčinu své nemoci
nejvíce respondentů (28,5%) uvedlo nepravidelnou stravu.
50
Dále se liší výsledky průzkumu od knihy Diety při onemocnění peptickými
vředy (Starnovská, Kment, 2002), která se zabývá životosprávou a všeobecnými
zásadami pro prevenci onemocnění. Autoři zde doporučují pravidelnou a vyváženou
stravu, přestat kouřit a nepít alkohol. V našem průzkumu jsme zjistili, že 40,0%
pacientů dietu spíše nedodržuje, 45,0% respondentů jí nepravidelně, 50,0% respondentů
kouří příležitostně a 20,0% respondentů jsou kuřáci.
5.8. Doporučení pro praxi
Z porovnání průzkumu s použitou literaturou vyplývá, že projevy i příčiny
nemoci jsou individuální. Dále, že i přesto, že jsou pacienti informovaní a mají
možnosti se o správné životosprávě dozvědět více v knihách, letácích nebo na internetu,
tak režimová opatření stejně nedodržují. Podle zjištěných nedostatků lze navrhnout
následující řešení.
Lékař a sestra by měli umět pacienta správně motivovat k dodržování
životosprávy (např. popisem komplikací, které pacienta mohou ohrozit i na životě).
Sestra by měla poskytnout pacientovi dostatek zdrojů, kde se může dozvědět o své
nemoci co nejvíce. Sestra by se měla snažit informovat i pacientovu rodinu o nemoci
a léčebném režimu, pokud s tím pacient souhlasí.
Pacient měl by klást důraz na dodržování životosprávy (pravidelná strava,
přestat kouřit a pít alkohol, nadměrně užívat léky na bolest, vystavovat se stresovým
situacím). Pacienti s tímto onemocnění by měli zvolit klidnější povolání. Pacient by měl
chodit na pravidelné kontroly ke svému lékaři.
Důležité je VCHGD předcházet. Sestra by měla dbát na prevenci především
u rizikových pacientů např. kuřáci, obézní pacienti, alkoholici atd. Sestra by měla tyto
pacienty informovat o riziku vzniku tohoto onemocnění a měla by je seznámit
s preventivními opatřeními jako přestat nebo omezit kouření, pravidelné časování
stravy, dávat přednost racionálně složené a vyvážené stravě s omezením tuků atd.
51
ZÁVĚR
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života lidí s VCHGD
a do jaké míry jsou pacienti spokojeni s jejich zdravotním stavem. Respondentů jsme si
ptali, jak se změnil jejich život po onemocnění (položka č. 14, s. 47). Nejčastější
odpovědi byli dodržování diety (27,2%), zdravotní obtíže (25,0%), omezení kouření
(15,2%) a zvýšený počet návštěv praktického lékaře a zdravotnických zařízení (13,0%).
Nejčastěji uváděné zdravotní obtíže jsou pálení žáhy (19,3%), nevolnost (15,7%),
sníženou chuť k jídlu (14,5%) a bolesti břicha (12,0%) v položce č. 7, s. 39. Výsledky
průzkumu ukazují, že VCHGD spíše neovlivňuje pacientovu schopnost pracovat
(uvedlo 32,5% respondentů, položka č. 12, s. 45) a 40,0% respondentů jsou zaměstnaní.
Jedna třetina respondentů uvedla, že nejsou spíše spokojeni se svým zdravotním stavem.
Dalším cílem práce bylo zjistit, jaká je úroveň informovanosti pacientů
o správné životosprávě, zda ji dodržují a na postoj pacientů ke své nemoci a na zjištění,
zda ji stále tolik podceňují. Výsledky průzkumu jasně prokazují, že pacienti i přesto,
že jsou informováni (uvedlo 75,0% respondentů, položka č. 8, s. 41), správnou
životosprávu nedodržují (uvedlo 40,0% respondentů dietu spíše nedodržuje, položka
č. 9, s. 42; 45,0% respondentů jí nepravidelně, položka č.11, s. 44; 50,0% respondentů
jsou příležitostnými kuřáky, položka č. 10, s. 43) své onemocnění podceňují a nedbají
na možné komplikace z toho vyplývající.
Uvedu zde nejvýznamnější poznatky, které jsme se v průzkumu dozvěděli.
Nejvíce respondentů (28,5%) uvedlo jako příčinu svého onemocnění nepravidelnou
stravu (položka č. 6, s. 37). Což poukazuje na dnešní dobu, kdy každý spěchá a nemá
čas na správnou a pravidelnou stravu. Dále 62,5% respondentů uvedlo, že ještě nebylo
hospitalizováno kvůli VCHGD (položka č. 4, s. 34). Z čehož můžeme vydedukovat, že
pacienti jsou pravidelně dispenzarizováni a správně léčeni.
Výsledky této práce bych závěrem shrnula. Průzkum ukázal, že léčba tohoto
onemocnění se výrazně zlepšila a komplikacím VCHGD se včas předchází. Pacienti
jsou správně edukováni o onemocnění a o léčebném režimu. Zůstává však otázka. Jak
pacienty motivovat, aby správnou životosprávu dodržovali a nepodceňovali své
onemocnění? Podle mého názoru je přístup pacientů k jejich onemocnění individuální.
52
Někteří pacienti o své zdraví dbají, snaží se dodržovat léčebný režim a jejich kvalita
života je velmi dobrá, řekla bych, že srovnatelná s kvalitou života zdravého jedince.
Bohužel někteří pacienti žijí stejným nezdravým stylem života jako před onemocněním,
nebo se nedokáží zbavit zlozvyků jako např. kouření, alkohol, rychlé občerstvení a
jejich kvalita života klesá, protože trpí více obtížemi, navštěvují častěji lékaře, užívají
více léků, mohou být hospitalizováni pro komplikace a později to může mít dopad i na
jejich zaměstnání.
53
SEZNAM POUŽÍTÉ LITERATURY
1. ČIHÁK, R. 2002. Anatomie 2. Praha : Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-
0143-X.
2. DVORKÝ, A.; DVORSKÁ, S. 1997. Diéta při vredovej chorobe žaludka
a dvanástníka. Brno : Osveta 1997. ISBN 80-88824-59-1.
3. DOENGES, E. M.; MOORHOUSE, M. F. 2001. Kapesní průvodce zdravotní
sestry. Druhé, přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, spol.
s.r.o., 2001. ISBN 80-247-0242-8.
4. Gesundheits-lexikon,gastroskopie. 2008. Gütersloh / München 2008. [online]. [cit.
2010-14-2] © Copyright wissenmedia GmbH. jameda GmbH . Dostupný
z WWW:
5. JAROŠOVÁ, D. 2000. Teorie moderního ošetřovatesltví. Praha : ISV
nakladatelství, 2000. ISBN 80-85866-55-2.
6. JUŘENÍKOVÁ, P., a kol. 1999. Ošetřovatelství, 1.část-vnitřní lékařství,
gynekologie, porodnictví, urologie. Uherské hradiště, 1999. ISBN neuvedeno
7. KAJZRLÍKOVÁ, I. Copyright © 2009 – 2010 [online]. [cit. 2010-14-2].
NetDirect MediaCentrik. Dostupný z WWW:
8. KAPOUNOVÁ, G. 2007. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha : Grada
Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1830-9.
9. KOHOUT, P. 2005. Vředová choroba. Praha : Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-
077-1.
10. KŘIVOHLAVÝ, J. 2002. Psychologie nemoci. Praha : Grada Publishing, 2002.
ISBN 80-247-0179-0.
11. KYZEKOVÁ, J. 1998. Žaludeční dyspepsie a Helicobacter Pylori. Praha : Grada
Publishing, 1998. ISBN 80-7169-621-8.
54
12. LUKÁŠ, K., a kol. 2005. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry.
Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1283-0,
13. MAREČKOVÁ, O., a kol. 1996. Léčebná výživa při gastroenterologických
komplikacích a možnosti enterální výživy u nemocných s chronickým selháváním
ledvin. Brno, 1996. ISBN 80-7013-210-8.
14. MAREČKOVÁ, J. 2006. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha:
Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1399-3.
15. MASTILIAKOVÁ, D. 2002. Úvod do ošetřovatelství - 1.díl, systémový přístup.
Praha : Nakladatelství Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0429-9.
16. MEDITORIAL+. 2007-2010 Copyright © 2007-10 [online]. [cit. 2009-16-11].
Dostupný z WWW: . ISSN
1802-5528 22.
17. MIKŠOVÁ, Z.; FROŇKOVÁ, M.; ZAJÍČKOVÁ M. 2006. Kapitoly
z ošetřovatelské péče II. Aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada
Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1443.
18. MURGAŠ, F. 2007. Axiologické hľadanie zmyslu kvality života a návrh
indikátorov ako jeho výsledok. Envigogika [online]. 2007, roč. 2, č. 2 [cit. 2009-
11-13, 19:50]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-3061.
19. NĚMCOVÁ, J.; MAURITZOVÁ, I. 2009. Skripta k tvorbě bakalařských
a magisterských prací. Plzeň : Maurea, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-902876-0-0.
20. RAMBOUSEK, L. 2007 - 2009. [online]. [cit. 2010-14-2] © Copyright Dostupný
z WWW:
21. SEDLÁČKOVÁ, M., a kol. 1996. Infekce Helicobacter Pylori. Praha : Maxdorf,
1996. ISBN 80-85800-32-2.
22. SEIFERT, B., a kol. 2008. Dyspepsie horního typu. [online]. 2008, [cit. 2009-12-
13, 17:30]. Dostupný z WWW:
55
.
Praha. 2008. ISBN 978-80-86998-25-1.
23. STARNOVSKÁ, T.; KMENT, M. 2002. Diety při onemocnění peptickými vředy.
Praha : Sdružení MAC, 2002. ISBN 80-86015-85-8.
24. TRACHTOVÁ, E., a kol. 1999. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu.
Brno. 1999. ISBN 80-7013-285-X.
25. VOKURKA, M.; HUGO, J. 2004. Praktický slovník medicíny-7. rozšířené vydání.
Praha: Maxdorf, 2004. ISBN 80-7345-009-7.
56
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A Dotazník …………………………………………………………………. I
Příloha B Souhlas …………………………………………………………………... IV
Příloha C Anatomie žaludku ……………………………………………………….. V
Příloha D Tepny žaludku …………………………………………………………… VI
Příloha E Endoskopické vyšetření žaludku ………………………………………… VII
Příloha F Vřed žaludku ………………………………………………………………VIII
Příloha G Vzory denního jídelníčku ………………………………………………....IX
I
PŘÍLOHA A - Dotazník
Dotazník, číslo:………….
DOTAZNÍK
Dobrý den,
držíte v ruce dotazník, který se zaměřuje na kvalitu života nemocných s vředovou chorobou
gastroduodenální. Prosím vás o jeho vyplnění. Vaše odpovědi budou součástí
průzkumu, který je podstatnou částí mé bakalářské práce.
Vyplnění dotazníku je dobrovolné a anonymní. Stačí zaškrtávat jednu odpověď, pokud
není uvedeno v otázce jinak.
Děkuji za váš čas, Monika Benešová
studentka 3. ročníku oboru všeobecná sestra
Vysoká škola zdravotnická o.p.s.
Praha 5, Duškova 7
1. Jste muž nebo žena?
muž žena
2. Kolik Vám je let?
20-35 let 36-50 let 51-65 let
3. Jak dlouho trpíte vředovou chorobou gastroduodenální?
0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 let 21 a více let
II
4. Kolikrát jste byl(-a) hospitalizováni kvůli této chorobě?
zatím jsem nebyl hospitalizován(a) jednou dvakrát vícekrát
5. V současné době jste:
Nezaměstnaný(-á) Zaměstnaný(-á) Student
Invalidní důchodce/ důchodkyně Na mateřské dovolené
Starobní důchodce/ důchodkyně
6. Které faktory u vás vedly ke vzniku onemocnění? (můžete zaškrtnou více
odpovědí)
špatná strava nepravidelná strava kouření
nepřiměřené používání léčiv stres káva
rodinná predispozice kyselý žaludeční sekret
jiné, vyjmenujte …..........................
7. Jakými problémy v současné době trpíte?(můžete zaškrtnou více odpovědí)
bolesti břicha nevolnost zvracení snížená chuť k jídlu
hubnutí
přibírání na váze pálení žáhy zácpa únava
jiné, vyjmenujte …...............................
8. Byl(-a) jste informováni o dietě, kterou máte dodržovat? Pokud ano, napište 3
příklady co vám škodí.
ne, nebyl(a) jsem informován(-a)
ano, byl(-a) : příklady :
…………………………………………………………………
III
9. Dodržujete dietu?
ano spíše ano spíše ne ne nevím
10. Kouříte?
ano ne příležitostně
11. Kolikrát denně jíte?
třikrát (snídaně, oběd, večeře ) vícekrát (v malých dávkách,pravidelně)
nepravidelně, podle času
12. Máte pocit, že vaše onemocnění ovlivňuje vaši schopnost pracovat?
ano spíše ano spíše ne ne nevím
13. Jste spokojen(-a) se svým zdravotním stavem?
ano spíše ano spíše ne ne nevím
14. Popište, jak se změnil Váš život po onemocnění:
….........................................................................................................................................
.............................................................................................................................................
.............................................................................................................................................
.............................................................................................................................................
IV
PŘÍLOHA B – Souhlas
V
PŘÍLOHA C – Anatomie žaludku
(Rambousek, 2007-2009)
VI
PŘÍLOHA D – Tepny žaludku
(Čihák, 2002)
VII
PŘÍLOHA E – Endoskopické vyšetření žaludku
(Gesundheits-lexikon,gastroskopie, 2008)
VIII
PŘÍLOHA F - Vřed žaludku
(Kajzrlíková, 2009 – 2010)
IX
PŘÍLOHA G - Vzory denního jídelníčku
Snídaně: kakao, pečivo, máslo
Svačina: jogurt, pečivo
Oběd: rajčatová polévka, hovězí maso dušené na zelenině, brambory
Svačina: sýrová pomazánky, pečivo
Večeře: přírodní hovězí maso, dušená rýže, hlávkový salát
II.večeře: mléko, pečivo
Snídaně: čaj s mlékem, pečivo, vejce na měkko
Svačina: tvarohová pomazánka, pečivo
Oběd: celerová polévka se zavářkou, dušený mletý řízek, brambory, kompot
Svačina: máslo, džem, sendvič
Večeře: zeleninové rizoto se strouhaným sýrem, hlávkový salát
II. večeře: sýr, pečivo
Snídaně: mléko, vánočka, džem
Svačina: nastrouhané jablko, piškoty
Oběd: zeleninová polévka, dušené kuře, dušená rýže
Svačina: šunka, sendvič
Večeře: rýžový nákyp, kompot
II. večeře: mléko, pečivo
(Dvorský, Dvorská, 1997)