Vliv odborné praxe na psychiku studentů Střední zdravotnické školy obor
zdravotnický asistent
Bakalářská práce
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ , o.p.s., PRAHA 5
Vedoucí práce: PhDr. Veronika Blažková
Komise pro studijní obor : Všeobecná sestra
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum předložení 31.3.2010
Praha 2010
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce k studijním účelům.
V Praze dne
ABSTRAKT
PROCHÁZKOVÁ, Miroslava. Vliv odborné praxe na psychiku studentů střední
zdravotnické školy obor zdravotnický asistent. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., stupeň
kvalifikace : bakalář. Vedoucí práce PhDr. Veronika Blažková. Praha. 2010.
Hlavním tématem bakalářské práce je průzkum vlivu odborné praxe na psychiku
studenta Střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent. Teoretická část práce
charakterizuje pojetí vzdělávacího programu a učební osnovy oboru zdravotnický asistent dle
MZČR (Ministerstvo zdravotnictví České republiky), vývojovou psychologii, kognitivní
procesy a utváření osobnosti v období adolescence. Nosnou částí práce je kvantitativní
průzkum studentů čtvrtých ročníků jedné pražské a jedné mimopražské střední zdravotnické
školy oboru zdravotnický asistent.
Klíčová slova : Adolescent. Ošetřovatelství. Průzkum. Střední zdravotnická škola. Student.
Zdravotnický asistent.
Abstract
PROCHAZKOVA, Miroslava. Influence of practical training experience on psyche
of secondary medical school students specialization medical assistant. University of Health,
o.p.s., degree: bachelor. Head of work PhDr. Veronika Blazkova. Prague. 2010.
The bachelor work is focused on the survey of practical training experience influence
on psyche of a student of secondary medical school specialization medical assistant.
Theoretical part of this work features a conception of an educational programme of medical
assistant specialization according to the Ministry of Health of the Czech Republic,
evolutionary psychology, cognitive processes and forming personality in adolescence period.
Structural part of the work is a quantitative inguiry of the fourth class students in one
secondary medical school in Prague and one school outside Prague both specialized in
medical assistant studies.
Key words : Adolescent. Medical healthcare. Inquiry. Medical assistant. Secondary medical
school. Student. Teenager.
PŘEDMLUVA
Tato práce je zaměřena na problematiku přiměřenosti a náročnosti odborné praxe
vzhledem k vývojovému stadiu psychiky adolescenta. Zkoumá míru úspěšnosti očekávání
a zklamání z reality.
Výběr tématu úzce souvisí s osobními zkušenostmi ze studií střední zdravotnické
školy a absolvování povinných odborných praxí.
Cílem mojí bakalářské práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje odborná praxe studentů
Střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent jejich náladu, citové stavy a do jaké
míry naplňuje odborná praxe jejich očekávání.
Ošetřovatelství je obor, kde se teorie úzce prolíná s praxí a naopak. Fyzicky je tělo
sedmnáctiletého žáka připraveno, ale je takto psychicky nevyzrálý jedinec schopen pochopit
všechny potřeby nemocných? Dokáže se v dospívajícím věku člověk odpoutat od
egocentrismu a zaměřit své síly pro potřeby druhých? Odráží se na péči o klienty vědomí, že
se po ukončení studia oboru dále věnovat nebude?
V praktické části jsme se pomocí anonymních dotazníků ptali studentů 4.ročníků dvou
středních zdravotnických škol, jaký vliv má na jejich psychiku odborná praxe. Zda na ně
působí pozitivně, nebo spíše negativně, zda odborná praxe ovlivnila jejich další rozhodování
ve volbě studia či zaměstnání.
Obsah
ÚVOD …………………………………………………………………………………….9
TEORETICKÁ ČÁST……………………………………………………………...…….10
1 Psychologické aspekty ……….………………………………………………………….11
1.1 Vývojová psychologie ………………………………………………………………12
1.2 Osobnost……………………………………………………………………………..12
1.3 Kognitivní vývoj……………………………………………………………………..14
1.4 Motivace……………………………………………………………………………..14
1.5 Strach a úzkost……………………………………………………………………….15
2 Vzdělávání zdravotnického asistenta…………………………….……………………..17
2.6 Pojetí a cíle vzdělávacího programu zdravotnický asistent………………………….17
2.7 Uplatnění absolventa…………………………………………..………………….…18
2.8 Tématický plán ošetřování nemocných ……………………………………………..18
3 Ošetřování nemocných ……….…………………………………………………….…..22
3.1 Oddělení, která studenti oboru zdravotnický asistent navštěvují a jejich
specifikace…………………………………………………………………………..……22
3.2 Ošetřovatelská dokumentace využívaná při odborné praxi zdravotnického
asistenta různých odd. …………………………………………………………………....23
PRAKTICKÁ ČÁST …………………………………………………………………..….25
4 Empirický průzkum…………………………………………………………….…….….25
4.1 Průzkumný problém………………………….………………………………….……25
4.2 Metodika průzkumu…………………………………….…………………………….26
4.3 Časový harmonogram sběru dat……………………….……………………………..26
4.4 Průzkumný soubor………………………………….………………………………...26
4.5 Analýza výsledků průzkumu…………………………………………………………27
4.6 Interpretace průzkumu……………………………….……………………………….48
4.7 Diskuse…………………………………………….…………………………………49
4.8 Doporučení pro praxi ……………………………….………………………………..50
ZÁVĚR ……………………………………………….…………………………………..51
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY…………………………………………………….52
PŘÍLOHY
SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK A GRAFŮ
Tabulka 1 Místo studia respondentů……………………………………………………26
Tabulka 2 Úspěšnost očekávání respondentů…………………………………………..27
Tabulka 3 Nálada respondentů při odchodu z odborné praxe……………………...…..27
Tabulka 4 Pocity respondentů při příchodu na oddělení……………………………….28
Tabulka 5 Pocity respondentů při kontaktu s pacienty…………………………………29
Tabulka 6 Rozhodnutí respondentů o znovu vybrání oboru zdravotnický asistent…….30
Tabulka 6.1 Důvody, proč by si respondenti, kteří zvolili zápornou odpověď
znovu obor zdravotnický asistent nevybrali……………………………………………31
Tabulka 7 Představy respondentů o práci zdravotnického asistenta……………………32
Tabulka 8 Změna představ respondentů o práci zdravotnického asistenta……………..33
Tabulka 9 Volba respondentů pokračovat ve studiu na vysoké škole…………….…….34
Tabulka 9.1 Školy, volené respondenty po ukončení SZŠ……………………….……..35
Tabulka 9.2 Místa studia respondentů volících po ukončení SZŠ další studium………36
Tabulka 10 Volba respondentů pracovat po ukončení studia na SZŠ v oboru
zdravotnický asistent…………………………………………………………………….36
Tabulka 10.1 Oddělení, na kterých se respondenti budou chtít věnovat
práci v oboru zdravotnický asistent………………………………………...……………37
Tabulka 10.2 Místo studia respondentů volících po ukončení studia na SZŠ
obor zdravotnický asistent práci v oboru zdravotnického asistenta………..…………...38
Tabulka 11 Vliv odborné praxe na rozhodnutí věnovat se po ukončení studia
na SZŠ oboru zdravotnický asistent…………………………………………….………39
Tabulka 12 Rozladění respondentů z odborné praxe …………………………………..40
Tabulka 12.1 Příčiny rozladění respondentů během odborné praxe……………………40
Tabulka 13 Rozhodnutí respondentů o ukončení studia na SZŠ …………….…………41
Tabulka 13.1 Důvody zvažování respondentů ukončení studia na SZŠ………………..42
Tabulka 14 Faktory působící na respondenty negativně při odborné praxi…………….43
Tabulka 15 Faktory působící na respondenty pozitivně při odborné praxi…………….44
Tabulka 16 Motivace respondentů k volbě studia na SZŠ obor zdravotnický asistent...45
Tabulka 17 Těšení se respondentů na odbornou praxi…………………………………46
Tabulka 18 Představa respondentů o platovém ohodnocení zdravotnického asistenta…46
Graf 1 Místo studia respondentů………………………………………………………..26
Graf 2 Úspěšnost očekávání respondentů………………………………………………27
Graf 3 Nálada respondentů při odchodu z odborné praxe……………………………...28
Graf 4 Pocity respondentů při příchodu na oddělení…………………………………...28
Graf 5 Pocity respondentů při kontaktu s pacienty……………………………………..29
Graf 6 Rozhodnutí respondentů o znovu vybrání oboru zdravotnický asistent……...…30
Graf 6.1 Důvody, proč by si respondenti, kteří zvolili zápornou odpověď
znovu obor zdravotnický asistent nevybrali………………………………………..……31
Graf 7 Představy respondentů o práci zdravotnického asistenta………………………..32
Graf 8 Změna představ respondentů o práci zdravotnického asistenta…………………33
Graf 9 Volba respondentů pokračovat ve studiu na vysoké škole………………………34
Graf 9.1 Školy, volené respondenty po ukončení SZŠ………………………………….35
Graf 9.2Místa studia respondentů volících po ukončení SZŠ další studium……………36
Graf 10 Volba respondentů pracovat po ukončení studia na SZŠ v oboru zdravotnický
Asistent……………………………………………………………………………….…37
Graf 10.1 Oddělení, na kterých se respondenti budou chtít věnovat práci v oboru
zdravotnický asistent……………………………………………………….…………...38
Graf 10.2 Místo studia respondentů volících po ukončení studia na SZŠ
obor zdravotnický asistent práci v oboru zdravotnického asistenta…………...………...38
Graf 11 Vliv odborné praxe na rozhodnutí věnovat se po ukončení studia
na SZŠ oboru zdravotnický asistent………………….…………………………………39
Graf 12 Rozladění respondentů z odborné praxe ………………………………………40
Graf 12.1 Příčiny rozladění respondentů během odborné praxe………………………..41
Graf 13 Rozhodnutí respondentů o ukončení studia na SZŠ …………………………..41
Graf 13.1 Důvody zvažování respondentů ukončení studia na SZŠ …………………...42
Graf 14 Faktory působící na respondenty negativně při odborné praxi………………...43
Graf 15 Faktory působící na respondenty pozitivně při odborné praxi………………...44
Graf 16 Motivace respondentů k volbě studia na SZŠ obor zdravotnický asistent…….45
Graf 17 Těšení se respondentů na odbornou praxi……………………………………..46
Graf 18 Představa respondentů o platovém ohodnocení zdravotnického asistenta…….47
ÚVOD
Špatná nálada, stres, úzkost. To jsou pocity, které nás při setkání s těžce nemocným
pacientem/klientem mohou potkat. Odborná praxe začíná většinou na náročných odděleních
následné péče, v léčebnách dlouhodobě nemocných a v geriatrických centrech. Studenti se
zde v praxi začínají učit jak komunikovat s nemocnými, manipulovat s ležícími, zajišťovat
hygienický režim, krmit nemocné, starat se o lůžko etc.
V teoretické části jsou jednotlivé kapitoly zaměřeny na charakteristické znaky období
adolescence, osobnost, motivaci, kognitivní procesy, vztahu úzkosti a výkonnosti, pojetí
a cíle vzdělávacího programu zdravotnický asistent, uplatnění absolventa a tématický plán
ošetřování nemocných.
Část ošetřování nemocných seznamuje s odděleními, která studenti střední
zdravotnické školy obor zdravotnický asistent navštěvují během odborné praxe
a s ošetřovatelskou dokumentací, se kterou studenti na odborné praxi pracují.
Praktická část seznamuje s metodikou průzkumu. S průzkumným problémem,
metodikou průzkumu, časovým harmonogramem, průzkumným souborem, analýzou výsledků
průzkumu, interpretací výsledků průzkumu, diskusí a doporučením pro praxi.
Závěr celé bakalářské práce shrnuje nejvýznamnější poznatky a zhodnocení zda bylo
dosaženo stanovených cílů.
9
TEORETICKÁ ČÁST
V teoretické části se seznámíme a blíže rozvineme pojmy vývojová psychologie,
osobnost, kognitivní procesy, motivace, úzkost a strach, pojetí a cíle vzdělávacího programu
zdravotnického asistenta, koncepce oboru zdravotnický asistent a učební osnovy.
1 Psychologické aspekty
Psychologické aspekty problematiky vlivu odborné praxe na psychiku studentů střední
zdravotnické školy obor zdravotnický asistent zahrnují několik významných složek. Vývojové
období, ve kterém se mladý člověk rozhoduje o volbě povolání, se nazývá adolescence. Pro
tuto fázi života je typických několik aspektů, které přímo, či nepřímo ovlivňují další život
jedince. Budoucí zdravotnický asistent se v tomto období začíná připravovat na své povolání,
poznatky získané během odborné praxe vzájemně působí s vývojovými změnami, kterými
v tomto období adolescent prochází. Svá specifika má v období adolescence i kognitivní
vývoj.
Zdravotnický asistent neošetřuje pouze nemocný orgán lidského těla, ale pracuje
s nemocným člověkem, působí na něho nejen svými odbornými zákroky, ale celou svou
osobností, svým vztahem k němu, úrovní svých profesionálních vlastností a způsobilostí
a mírou profesionální adaptace, resp.deformace. Poznatky o osobnosti patří k tomu
nejdůležitějšímu, co poskytuje psychologie zdravotníkům. Psychologie osobnosti nám
umožňuje nejen lépe porozumět chování nemocných dětí i dospělých, ale rozumět i sami
sobě.
Jedním ze stěžejním faktorů pro studium a další práci v oboru zdravotnický asistent je
motivace. Jinak přistupuje k nemocným člověk, který zvolil obor zdravotnický asistent
z touhy pomáhat nemocným, a jinak člověk, kterému jde jen o finanční zisk.
Výkon při odborné praxi vůbec není pouhou reprodukcí toho, co bylo předtím
perfektně nacvičeno a zvládnuto v odborných učebnách na modelech pacientů pro studijní
10
účely. Psychosociální kontext, v němž se výkon ocitá z něj dělá něco psychologicky
kvalitativně odlišného (pocit odpovědnosti, sklon k úzkosti, strach z chyby aj.).
1.1 Vývojová psychologie
Období, ve kterém člověk dozrává v ženu či muže a zároveň si volí učební, nebo
studijní obor a začíná se připravovat na své povolání se nazývá adolescence. Slovo
adolescence je odvozeno z latinského adolesco = dospívat, vyvíjet se, ale také vzmáhat se,
sílit, mohutnět.
Tato vývojová etapa je pro jedince náročná, protože se zde ukončuje doba mezi
dětstvím a dospělostí. U děvčat začíná kolem šestnáctého roku a u chlapců cca v sedmnácti
letech. Horní věková hranice adolescence se nedá přesně stanovit, neboť dosažení dospělosti
ovlivňuje celá řada skutečností. Hlavním vývojovým úkolem adolescenta je vytvořit si pocit
vlastní identity, vytvořit si vlastní hodnoty, přizpůsobit se normám společnosti, její morálce,
postupně se stát nezávislým na rodičích a začít budovat vlastní vztahy.
Vytváření pocitu identity je v dospívání spojováno s různými otázkami. Např.: „Kdo
jsem, co umím, kam směřuji, jaké role zastávám, kam směřuji.“ Adolescent experimentuje
s rolemi, které hraje v různých sociálních situacích a skupinách a získává tak zkušenost
s alternativními způsoby chování. Tento proces vytváření identity probíhá od dětství. Pocit
identity neovlivňuje pouze genotyp, ale také různé sociální situace.
Adolescent je přístupný otřesu, roztrpčení, nedšení. Nevyžaduje již happy end
a sentimentalitu, zajímá ho životní pravda i když je drsná a tragická (ŘÍČAN, 2004).
V adolescenci se velmi rozvíjí sociální vazby jak po stránce kvalitativní tak
i kvantitativní. Adolescent se více stává nezávislým na svých rodičích, to v něm vzbuzuje
touhu po citové sounáležitosti a partnerství. Na přehnanou autoritativnost reagují odporem
a staví se do opozice.
11
Důležitým úkolem adolescenta je volba povolání. Je to úkol náročný, protože
mladiství nemusí být ještě zájmově vyhraněný, není zcela dokončen jeho vývoj identity,
schopností a nezávislosti. Často se střetává zájem dospívajícího a rodičů. Výsledky těchto
sporů mohou být důvodem pro určité rozhodnutí (ŘÍČAN, 2004; ČÍŽKOVÁ, 2001).
1.2 Osobnost
Ze zkušenosti mohu říci, že někteří lidé jsou nám příjemnější, jiní méně. S některými
se rádi vidíme, s jinými nikoliv. Někdo je zručný, šikovný, obratný, jiný ne. Někdo je veselé
povahy, někdo smutné. Obecně se dá říci, že se lidé v mnohém liší. To, že se jeden od
druhého tak lišíme, nás dělá jedinečnými.
V psychologii termínem osobnost zpravidla označujeme člověka se všemi jeho
psychickými, biologickými a sociálními znaky. Setkáváme se i s tím, že se pojmem osobnost
označují lidé společensky významnější. V psychologii se používá v souvislosti s výjimečností
jedince jako takového.
Osobnost člověka zahrnuje biologické znaky (barvu očí, vlasů, věk, zda je zdravý,
silný), společenské znaky, tzn.jaké má povolání, vzdělání, kde bydlí, jaké je jeho rodina,
kamarádi, přátelé. Schopností a dovedností si všimneme podle toho co umí a jak je šikovný.
Dále jsou součástí osobnosti motivace, zájmy, cíle, perspektivy. Rychlost a míru reakce
vypovídá temperament. Charakter udává jak se člověk chová k druhým lidem, zda je vytrvalý,
odpovědný, svědomitý, pořádný, nebo naopak.
Osobnost je velmi složitý soubor vlastností. I když se jednotlivé vlastnosti osobnosti
třídí do skupin, je důležité nezapomínat, že jsou všechny části osobnosti spjaty. Např.
osvojení a zapamatování vědomostí není jen záležitostí paměti, ale záleží i na myšlení žáka,
na jeho citech, motivech, na zájmu o učivo, na schopnostech, na celé osobnosti.
Rozdíly mezi lidmi jsou jednak individuální, jednak typologické. Individuální jsou ty,
kterými se liší jeden člověk od ostatních lidí. Např. v kolektivu třídy se může jeden žák
12
nápadně lišit výškou postavy, jiný mimořádně dobrým výkonem v tělesné výchově, další se
odlišuje např. velmi pomalým pracovním tempem. To jsou individuální rozdíly.
Typologické rozdíly jsou ty, kterými se od sebe liší skupina lidí. Jsou však také rozdíly
ve výkonech téhož jedince. Např. určité dítě velmi pěkně kreslí, ale špatně zpívá, jiné dobře
počítá ale špatně čte. Někdy jsou zjišťovány výkyvy ve výkonu jedince ve srovnání
s předchozím obdobím, dítě se zlepšuje vlivem učení, opakováním činností, jindy se zhoršuje
pod vlivem nemoci či konfliktu s různými osobami. Souhrnně je vymezen pojem osobnost
takto:
a) osobnost je člověk se všemi svými psychickými, biologickými a sociálními
znaky.
b) jednotlivé skupiny vlastností osobnosti jsou navzájem spojeny.
c) pojem osobnost vyjadřuje odlišnost jedince od ostatních lidí. Odlišnost je
vyjádřena individuálními a typologickými rozdíly.
d) psychické zvláštnosti osobnosti jsou nedílně spjaty s jejími vlastnostmi
biologickými a společenskými.
Vlastnosti osobnosti zdravotnického asistenta, tak jako všechny psychické jevy, se
projevují především v jeho činnostech. Proto osobnost poznáváme pečlivým rozborem
činností člověka.
My zdravotníci při své práci pozorujeme nemocné neustále, sledujeme jejich reakce
a chování, snažíme se porozumět tomu, co který projev znamená, snažíme se správně a rychle
na projevy reagovat.
Zdravotnický pracovník, který se dobře naučil rozumět sám sobě i lidem kolem sebe,
dosahuje lepších pracovních výsledků, snáze získává autoritu u nemocných a jejich
příbuzných, u spolupracovníků ( ČECHOVÁ, ROZSYPALOVÁ, 2001).
13
1.3 Kognitivní vývoj
V období adolescence přetrvává kritický realismus, který se projevuje
přezkoumáváním získaných poznatků. Naivní romantizmus mizí a je větší příklon k realitě.
Stále je ještě pro adolescenta typický radikalismus a nekompromisnost, projevuje
jednostrannost v chápání skutečnosti, nepostihne všechny faktory, které danou situaci
ovlivňují, a proto je u něj tendence ke zjednodušení a radikálnímu prosazování.
Jejich touha po samostatnosti a nezávislosti vyvolává riskantní chování, kdy se vrhají
do situací, které jsou nové a neotřelé. S rozvojem abstrakce a formálních operací získává
adolescent mnoho nových důležitých schopností. Zkouší všechny logické a možné kombinace
řešení, má schopnost oddělit pravdu od nepravdy, porovnat vlastní předpoklad se skutečností.
Tím roste kapacita jeho schopností zabývat se sám sebou a světem okolo sebe.
Adolescent své myšlení obrací do vlastního nitra, stává se introspektivním,
analytickým a sebekritickým. Navenek se toho může jevit jako lhostejnost vůči okolí, jako
obecná potřeba vnímat sebe odděleně od ostatních. Tento proces je nezbytný k vytvoření
konzistentního a integrovaného já. Adolescent má kognitivní kapacitu, ale její naplnění je
ovlivněno sociálně.
V tomto období se prosazuje nová tendence v kognitivním vývoji a tou je
systematizace poznatků. Adolescent zjišťuje vztahy a souvislosti mezi nimi, poznává nové
obory a je schopen získat v nich širokou pojmovou znalost, v mnohém překoná dospělé
(ČÍŽKOVÁ, 2001).
1.4 Motivace
Motivace (z latiny movere = hýbat, pohybovat) vyjadřuje souhrn všech skutečností,
které podporují, nebo tlumí jedince, aby něco konal, či nekonal. Základním zdrojem lidské
motivace jsou vnitřní potřeby a vnější pobídky. Potřeba je vlastnost organismu, která pobízí
k vyhledávání určité podmínky nezbytné k životu. Vnější pobídky jsou podněty nebo události,
14
které mohou vyvolat u člověka určitou potřebu a které ji mohou i uspokojit popřípadě
vyvolávají potřebu jednání proti vnější pobídce (např.hrozí-li nebezpečí). Vnitřní potřeby jsou
spjaty s vnějšími pobídkami, pobídka z vnějšku posiluje nebo oslabuje vnitřní motiv.
Člověka mohou vést k určitému jednání různé motivy. Někdy si člověk uvědomuje
motivaci k činnosti méně, někdy více. Může si uvědomit jen část motivů, některé si
neuvědomí vůbec, popřípadě je sám před sebou popírá. Uvědomění si vlastní motivace je
velmi důležitým úkolem při sebepoznání a sebevýchově. Zdravotnickým pracovníkům
umožňuje chápání motivů nemocného lépe ho ovlivňovat a získat pro aktivní spolupráci.
Lidská motivace je velmi složitá, a proto se k vyjádření jejích různých stránek využívá
většího množství termínů. Vedle potřeb jsou to zejména city, zájmy, návyky, postoje, cíle
a perspektivy, hodnotové orientace člověka. Uvedené pojmy jsou navzájem těsně spjaty.
Při motivovaném chování vzniká tzv. hodnotová orientace. Jedinec v této fázi
posuzuje a hodnotí všechny podněty z hlediska vzniklých motivů : nakolik umožňují realizaci
motivů a redukci motivace. Potencionální hodnoty těchto podnětů nabývají v důsledku toho
zvláštní význam (ČECHOVÁ, V.; ROZSYPALOVÁ, M., 2001).
.
1.5 Strach a úzkost
Strach a úzkost jsou emoce s kterými mají lidé nejvíce zkušeností, jelikož je svět plný
potencionálních i skutečných nebezpečí. Strach je reakcí na specifický podnět. Strachová
reakce, jako každá základní emoční reakce má svou poznávací, zážitkovou, neurovegetativní
a motorickou stránku. Mezi strachem a úzkostí nejsou ostré hranice, ale spíše plynulé
přechody. Úzkost může být relativně stálou vlastností osobnosti. Úzkostný člověk se cítí
ohrožen, ale neví čím. Úzkostnost může vzniknout na základě vrozených dispozic i za
přispění silnějších psychických traumat (přetěžování nervové soustavy, konfliktní situace
apod.).
15
Strach i úzkost jsou prožívány jako škodlivé, nepřijatelné, trýznivé napětí, často s více
či méně výraznými pocity nepříjemné tísně v srdeční krajině, nebo kolem žaludku. Strach
i úzkost nás zneklidňují, vyvolávají v nás tendence k reakcím jako jsou útěk, úhyb, odvrat.
Úzkost má za určitých okolností adaptační význam. Za jiných vede k destrukci
chování. Přednostně je úzkost signálem, který varuje před nebezpečím, ale úzkost může být
nebezpečnější než nebezpečí, před kterým varuje. Pro zdravého člověka je úzkost a strach
faktorem, který zvyšuje jeho aktivitu, pracovní motivovanost, stimuluje jeho poznávací
a sebevýchovné zájmy. Člověk bez úzkosti je spokojený, klidný, emočně vyrovnaný. Naopak
člověk s pocity bezmocnosti a jinými emočně negativními zážitky z dětství, rodiny, ze školy
je ohrožen úzkostí chronickou (neurotickou). Např. neúspěchy, donucovací charakter školní
kontroly, odborná praxe apod.).
Výkon při odborné praxi vůbec není pouhou reprodukcí toho, co bylo předtím
perfektně nacvičeno a zvládnuto v odborných učebnách na modelech pacientů pro studijní
účely. Psychosociální kontext, v němž se výkon ocitá z něj dělá něco psychologicky
kvalitativně odlišného (pocit odpovědnosti, sklon k úzkosti, strach z chyby aj.)
16
2 Vzdělávání zdravotnického asistenta
Vzdělávání oboru zdravotnický asistent je v České republice dáno Ministerstvem
zdravotnictví České republiky.
2.1 Pojetí a cíle vzdělávacího programu oboru zdravotnický asistent
Název oboru: zdravotnický asistent.
Kód oboru: 53-41-M/007.
Délka studia: 4 roky.
Forma studia: denní.
Studijní program: všeobecně vzdělávací a odborné předměty, praxe ve
zdravotnických zařízeních.
Ukončení studia: maturitní zkouška
Vzdělávací program připravuje žáky pro práci středních zdravotnických pracovníků,
kteří budou poskytovat ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, a to pod
odborným dohledem nebo přímým vedením všeobecné sestry, popř. lékaře. Vzdělávání se
proto zaměřuje zejména na zvládnutí ošetřovatelských výkonů a postupů a na vytváření
žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit zdravotnického
pracovníka. Žáci jsou vedeni k pečlivosti a odpovědnosti za kvalitu své práce, k ochotě
a trpělivosti při poskytování ošetřovatelské péče a jednání s pacienty/klienty.
Vzdělávací program je koncipován tak, aby vedle odborného vzdělání poskytl žákům
i širší všeobecné vzdělání a obecně přenositelné dovednosti, které mu umožní lépe se
adaptovat na nové podmínky (viz přílohy B, C, D). Odborné vzdělávání poskytuje žákům
vědomosti nezbytné pro vykonávání požadovaných ošetřovatelských dovedností. Nedílnou
součástí odborného vzdělávání jsou cvičení a praktická výuka ve zdravotnických a dalších
zařízeních poskytujících zdravotnickou péči.
17
2.2 Uplatnění absolventa
Po ukončení studia a úspěšném vykonání maturitní zkoušky je absolvent připraven
k výkonu práce středního zdravotnického pracovníka, který pod odborným dohledem, nebo
pod přímým vedením všeobecné sestry nebo lékaře poskytuje ošetřovatelskou péči dětem
(s výjimkou novorozenců) i dospělým a podílí se na preventivní, diagnostické, neodkladné,
léčebné, rehabilitační a dispenzární péči v rozsahu své odborné způsobilosti stanovené
zákonem č. 96/2004 Sb. § 29 (viz příloha A).
Uplatní se v různých zdravotnických zařízeních lůžkového i ambulantního charakteru,
např. v nemocnici, na poliklinikách a v lékařských nebo ošetřovatelských centrech,
v ordinacích praktických nebo odborných lékařů a v domácí ošetřovatelské péči, jako
zdravotnický pracovník v zařízeních sociální péče a služeb např. v léčebnách dlouhodobě
nemocných, v ústavech sociální péče, ve stacionářích pro osoby se zdravotním postižením,
v zařízeních pro seniory aj.
Absolvent/absolventka, který úspěšně vykonal/-a maturitní zkoušku, se může dále
vzdělávat na vysokých nebo vyšších odborných školách, zejména v ošetřovatelských oborech,
a v odborných kurzech pro zdravotnické pracovníky.
2.3 Tématický plán ošetřování nemocných
Tématický plán výuky na střední zdravotnické škole obor zdravotnický asistent třetích
ročníků je rozvržen celoročně po 12h./týden.
a) týden se studenti seznamují s organizačními a metodickými pokyny, BOZP při práci,
pravidly chování při ošetřování nemocných, seznamují se s interním, chirurgickým a dětským
oddělením.
b) týden se studenti učí organizaci a harmonogram zdravotnického týmu, specifika
vybavení a pracovních postupů a ošetřovací jednotce, lékařskou a ošetřovatelskou
dokumentaci, specifika ošetřovatelské péče na jednotlivých oddělení, komunikaci a práva
nemocných.
18
c) týden se učí úpravě lůžka, hygienickou péči dle věku, prevenci komplikací
( opruzeniny, dekubity), spánek, péči o pohodlí, odpočinek a aktivitu, péči o pomůcky
(dezinfekce, sterilizace), prevenci nozokomiálních nákaz.
d) týden se studenti seznamují s podáváním stravy dle stupně soběstačnosti, dietní
systém, enterální a parenterální výživu, hydrataci nemocného, přípravu kojenecké stravy,
krmení kojence.
e) týden se učí sledovat odchod moče a stolice, diurézu, nácvik defekace, klyzma,
cévkování ženy, výplach močového měchýře, asistence při cévkování muže, přebalování
kojenců, hygienické návyky batolat.
f) týden sledování fyziologických funkcí + záznam, zjišťování tělesné hmotnosti, výšky
a tělních obvodů, posuzování stavu vědomí, měření fyziologických funkcí
u dětí, aplikaci tepla a chladu.
g) týden se studenti učí připravovat nemocného, pomůcek a prostředí k vizitě, povinnosti
zdravotnického asistenta při vizitě, příjem, překlad, propuštění nemocného, specifika na
dětském oddělení.
h) týden se studenti učí podávat léky per os, přípravu a aplikace léků injekcemi,
specifika aplikace léků u dětí.
i) týden se studenti učí odebírat biologický materiál, připravovat pomůcky, fyzicky
i psychicky připravit pacienta, laboratorní vyšetření, specifika odběru na dětském oddělení.
j) týden příprava a asistence u diagnosticko – terapeutických výkonů, při převazech,
předoperační a pooperační péče, ošetřování nemocných s drenáží a bolestmi. ¨
k) týden uspokojování bio – psycho – sociálních potřeb nemocných, rehabilitace,
prevence imobilizačního syndromu, spolupráce se zdravotnickým týmem.
19
Ve čtvrtých ročnících střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent se výuka
ošetřovatelská péče zaměřuje na konkrétní orgánové systémy a jejich onemocnění. Během
devíti týdnů se studenti naučí ošetřovatelskou péči u nemocných s onemocněním :
o dýchacích cest
o oběhového systému
o zažívacího traktu
o endokrinologickým a metabolickým
o krve
o mozku a míchy, poruchami vědomí
o ledvin a močových cest
o pohybového aparátu
o v terminálním stadiu a péče o mrtvé tělo
Obecné výchovně vzdělávací cíle
Student třetího ročníku střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent aplikuje
vědomosti a dovednosti z teoretických předmětů v základní komplexní ošetřovatelské péči,
dodržuje správné pracovní postupy, je schopen orientovat se na ošetřovací jednotce, dodržuje
správné pracovní postupy ošetřovatelské péče, dodržuje pravidla BOZP, povinnost
mlčenlivosti zdravotnického pracovníka, umí vhodně komunikovat, orientuje se
v dokumentaci nemocných, uplatňuje nové postupy v ošetřování nemocných, orientačně
posoudí zdravotní stav nemocného a určí jeho soběstačnost, naučí se spolupracovat se
zdravotnickým týmem.
Student čtvrtého ročníku střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent dovede
aplikovat teoretické poznatky v praxi, osvojí si správné a bezpečné pracovní postupy při
ošetřování nemocných, pracuje ekonomicky a ekologicky, orientačně posoudí zdravotní stav
nemocného a klasifikuje míru jeho soběstačnosti, zvládne vhodně komunikovat a jednat
s nemocným a jeho rodinnými příslušníky, rozvíjí empatický a altruistický postoj
k nemocnému, pracuje podle principů multikulturního ošetřovatelství, dodržuje práva
20
nemocných, mlčenlivost, v rámci svých kompetencí pracuje se zdravotnickou dokumentací,
používá odbornou terminologii, identifikuje nové poznatky a dokáže pracovat s informacemi,
seznámí se s organizací práce různých typů oddělení, s kategoriemi zdravotnických
pracovníků, v rámci svých kompetencí zvládne práci jako člen zdravotnického týmu.
3 Ošetřování nemocných
Studenti středních zdravotnických škol oboru zdravotnický asistent dochází během
3. a 4. ročníku na odbornou praxi do různých zařízení na interní, chirurgické a dětské
oddělení. Zde se v praxi učí aplikovat poznatky získané během studia nejen v odborných
učebnách. Tato kapitola je zaměřena na oddělení, která studenti oboru zdravotnický asistent
navštěvují a ošetřovatelskou dokumentaci, kterou během odborné praxe používají.
Studenti oboru zdravotnický asistent se na odborných praxích poprvé setkávají tváří
v tvář s lidmi, trpícími různými chorobami. Každé z oddělení, které studenti oboru
zdravotnický asistent navštěvují má svá specifika. Fyzickou námahu doplňuje různá míra
psychického zatížení, stresu a jiné velmi individuální pocity.
Během studia na střední zdravotnické škole studenti oboru zdravotnický asistent
navštíví formou exkurzí většinu oddělení navštěvované nemocnice. V naší práci jsme se
zaměřily na tři základní oddělení, která studenti oboru zdravotnický asistent navštěvují během
odborné praxe.
3.1 Oddělení, která studenti oboru zdravotnický asistent navštěvují
a jejich specifikace
Prvním ze tří základních oddělení, která studenti střední zdravotnické školy obor
zdravotnický asistent navštěvují je interní oddělení. Při práci na interním oddělení
zdravotnický asistent využívá všechny prvky moderního ošetřovatelství, poskytuje péči
prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Zaměřuje se na prevenci, posilování sebepéče
a navrácení klienta do domácího prostředí, popřípadě vazbu na služby agentury domácí péče.
21
Při sestavování ošetřovatelské anamnézy se zdravotnický asistent opírá o informace
získané od nemocného, pozorováním a rozhovorem, od příbuzných, doprovodu a členů
zdravotnického týmu. Vytyčením cíle při plánování péče se snaží aktivně problém zvládnout,
či alespoň minimalizovat. Neustálé vyhodnocování je zároveň výsledkem zdravotnického
asistenta, nutí ho hledat a stanovovat nové či potencionální ošetřovatelské problémy. Celostní
přístup a dobré odborné znalosti jsou základním předpokladem poskytování péče na interním
oddělení.
Druhým oddělením, která studenti navštěvují je chirurgické. Předpokladem pro
úspěšné zvládnutí práce na chirurgickém odd. je stálá pohotovost ke zvládání aktuálních
potřeb klientů v souvislosti s nutností operačního výkonu, pooperační péče a rekonvalescence.
Třetí je oddělení dětské. Dětský věk je charakterizován prudkým tělesným a duševním
vývojem, každé vývojové období má své zvláštnosti, a proto je ošetřovatelská péče o děti
velmi náročná. Studenti střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent pracují vždy
pod přímým vedením odborné učitelky.
3.2 Ošetřovatelská dokumentace využívaná při odborné praxi zdravotnického
asistenta různých oddělení
Studenti střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent využívají během
odborné praxe ošetřovatelskou dokumentaci, vytvořenou vlastní školou pro účely osvojení si
získávání anamnéz, stanovování ošetřovatelských diagnóz, cíle ošetřovatelské péče,
intervence, realizace a hodnocení ošetřovatelské péče.
Součástí interní dokumentace pro studijní účely střední zdravotnické školy obor
zdravotnický asistent jsou základní screeningová vyšetření, hodnocení výživy a metabolismu,
stavu kůže a sliznic, v souvislosti s porušením kožní integrity je zde stupnice rizika vzniku
dekubitů dle Nortonové. Dále zdravotnický asistent hodnotí vylučování moče, stolice a potu,
aktivitu a cvičení pacienta. Zajišťuje prevenci vzniku imobilizačního syndromu, hodnotí
22
spánek a odpočinek. Zdravotnický asistent dále zjišťuje riziko pádu, vnímání a poznávání
pacienta, bolest. Nechybí zde ani hodnocení sebepojetí, mezilidských vztahů a stresu,
zátěžových situací a jejich zvládání. Závěrem je přehledná tabulka týkající se různých
vyšetření a terapie pacienta (viz příloha E).
Ošetřovatelská dokumentace pro studijní účely střední zdravotnické školy obor
zdravotnický asistent na dětské oddělení je doplněna o modifikovaný test soběstačnosti (od 6
let) kde se hodnotí aktivita a soběstačnost pacienta. Hodnocení sebepojetí, mezilidských
vztahů a stresu nahrazuje charakteristika dítěte (viz příloha F).
Ošetřovatelská dokumentace na chirurgické oddělení má podrobněji vypracovaný plán
ošetřovatelské péče doplněn o charakteristickou problematiku předoperační a pooperační péče
jako jsou invazivní vstupy, škály pro hodnocení bolesti, péči
o operační ránu (viz příloha G).
23
PRAKTICKÁ ČÁST
4 Empirický průzkum
Průzkumnou část tvoří kvantitativní průzkum metodou dotazníku (viz příloha H).
4.1. Průzkumný problém
Jaký má vliv odborné praxe na psychiku studentů střední zdravotnické školy obor
zdravotnický asistent?
Průzkumné cíle
Cíl 1 – Zjistit, zda na studenty střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent působí
odborná praxe negativně, či pozitivně.
Cíl 2 – Zjistit, zda odborná praxe změnila původní představy o práci zdravotnického asistenta
studentů Střední zdravotnické školy, obor zdravotnický asistent.
Cíl 3 – Zjistit do jaké míry ovlivňuje odborná praxe náladu a citové stavy studentů střední
zdravotnické školy, obor zdravotnický asistent.
Cíl 4 – Zjistit, zda rozhodnutí zůstat po ukončení studia na střední zdravotnické škole v oboru
ovlivňuje odborná praxe.
Průzkumné hypotézy
Hypotéza 1 – Předpokládáme, že na 70% studentů 4.ročníků oboru zdravotnický asistent
působí odborná praxe negativně.
Hypotéza 2 – Předpokládáme, že u většiny studentů jsou nynější představy o práci
zdravotnického asistenta jiné, než byly na začátku studia.
24
Hypotéza 3 - Předpokládáme, že více studentů má po odchodu z odborné praxe spíše špatnou
náladu, než dobrou.
Hypotetické tvrzení – Předpokládáme, že rozhodnutí o další práci v oboru zdravotnický
asistent ovlivnila odborná praxe.
4.2 Metodika průzkumu
Dotazník obsahoval 18 položek. V úvodu studenti vyplnili svůj věk a ročník studia. 17
otázek bylo uzavřených a 1 otevřená.
Dotazníků bylo rozdáno 50. Návratnost dotazníků byla 100%.
K hypotéze 1 se vztahovaly položky 4, 5, 14, 15. Hypotézu 2 jsme ověřovaly
položkami 2, 7, 8. Položky 3, 12, 17 se vztahovaly k hypotéze 3 . Hypotetické tvrzení jsme
ověřovaly položkami 6, 9, 10, 11. Položky 1, 13, 16, 18 byly doplňující.
4.3 Časový harmonogram
Průzkumné šetření bude prováděno v období od 18.1.2010 – 1.3.2010.
Analýza a interpretace dat
Získaná data budou zodpovědně analyzována a vyjádřena v procentech a znázorněna
pomocí tabulek a grafů.
4.4 Průzkumný soubor
- Vybraný soubor – Soubor je rozdělen na dvě skupiny, studenti 4.ročníku Střední
zdravotnické školy v Hlavním městě Praha a studenti 4.ročníku Střední
zdravotnické školy V Kladně.
- Velikost vzorku – 50 respondentů
25
Průzkumný vzorec
Průzkumný vzorec tvořili studenti dvou Středních zdravotnických škol. Jedné v Praze
a jedné v Kladně. Výběr byl záměrný. Věkové rozmezí jsme stanovili na 17-18let.
4.5 Analýza výsledků průzkumu
Otázka 1 Ve kterém městě studujete?
Tabulka 1 Místo studia respondentů
Počet respondentů Relativní četnost
SZŠ Kladno 25 50%
SZŠ Praha 25 50%
Celkem 50 100%
Graf 1 Místo studia respondentů
SZŠ Kladno
SZŠ Praha
Pro průzkum byly vybrány dvě střední zdravotnické školy, kde se vyučuje obor
zdravotnický asistent. Střední zdravotnická škola Kladno, Havířská 1141 a Střední
zdravotnická škola Praha, Ruská 91. Respondentů ze Střední zdravotnické školy Kladno bylo
25 (50%). Respondentů ze Střední zdravotnické školy Praha bylo také 25 (50%).
26
Otázka 2 Splnila odborná praxe Vaše očekávání?
Tabulka 2 Úspěšnost očekávání respondentů
Absolutní četnost Relativní četnost
Odpověď ANO 36 72%
Odpověď NE 14 28%
Celkem 50 100%
Graf 2 Úspěšnost očekávání respondentů
NE
ANO
Na otázku zda odborná praxe splnila očekávání odpovědělo 36 (72%) respondentů
kladně, záporně odpovědělo 14 (28%) respondentů.
Otázka 3 Jakou máte náladu při odchodu z odborné praxe?
Tabulka 3 Nálada respondentů při odchodu z odborné praxe
Absolutní četnost Relativní četnost
Dobrou 18 36%
Spíše dobrou 28 56%
Spíše špatnou 4 8%
Špatnou 0 0%
Celkem 50 100%
27
Graf 3 Nálada respondentů při odchodu z odborné praxe
Dobrou
Spíše dobrou
Spíše špatnou
Špatnou
Nálada respondentů při odchodu z odborné praxe byla v 18 ti případech (36%)
dobrá, spíše dobrou mělo 28 (56%) a spíše špatnou měli 4 (8%) respondenti. Možnost špatnou
nezvolil žádný respondent.
Otázka 4 Jaké pocity máte při příchodu na oddělení?
Tabulka 4 Pocity respondentů při příchodu na oddělení
Absolutní četnost Relativní četnost
Pozitivní 37 74%
Negativní 13 26%
Celkem 50 100%
Graf 4 Pocity respondentů při příchodu na oddělení
Pozitivní
Negativní
28
Z průzkumné otázky vyplývá, že 37 (74%) respondentů mělo při příchodu na oddělení
pozitivní pocity, 13 (26%) respondentů mělo pocity negativní.
Otázka 5 Jaké pocity máte při kontaktu s pacientem?
Tabulka 5 Pocity respondentů při kontaktu s pacientem
Absolutní četnost Relativní četnost
Pozitivní 26 52%
Spíše pozitivní 23 46%
Spíše negativní 1 2%
Negativní 0 0%
Celkem 50 100%
Graf 5 Pocity respondentů při kontaktu s pacientem
Pozitivní
Spíše pozitivní
Spíše negativní
Negativní
Pozitivní pocity při kontaktu s pacientem mělo 26 (52%) respondentů. Spíše pozitivní
pocity mělo při kontaktu s pacientem 23 (46%) respondentů. Pocity spíše negativní měl
1 (2%) respondent. Negativní pocity neměl žádný respondent.
29
Otázka 6 Pokud byste se mohl(a) znovu rozhodnout, vybral(a) byste si znovu obor
zdravotnický asistent?
Tabulka 6 Rozhodnutí respondentů o znovu vybrání oboru zdravotnický asistent
Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 34 68%
Ne 16 32%
Celkem 50 100%
Graf 6 Rozhodnutí respondentů o znovu vybrání oboru zdravotnický asistent
Ano
Ne
Z grafu zobrazujícího množství respondentů, kteří by si při možnosti opakované volby
oboru znovu vybrali obor zdravotnický asistent vyplývá, že 34 (68%) respondentů by obor
zvolili znovu, 16 (32%) respondentů by si obor znovu nezvolili.
30
Tabulka 6.1 Důvody, proč by si respondenti, kteří zvolili zápornou odpověď znovu obor
zdravotnický asistent nevybrali
Absolutní četnost Relativní četnost
Málo kompetencí 7 43%
Studium je dlouhé 3 19%
Tato práce mě nebaví 4 25%
Odborná praxe 2 13%
Celkem 16 100%
Graf 6.1 Důvody, proč by si respondenti, kteří zvolili zápornou odpověď znovu obor
zdravotnický asistent nevybrali
Málo kompetencí
Studium je dlouhé
Tato práce mě nebaví
Odborná praxe
Mezi důvody proč by si respondenti znovu nevybrali obor zdravotnický asistent patřilo
málo kompetencí, dlouhá délka studia, odborná praxe a ztráta uspokojení z odvedené práce.
Málo kompetencí uvedlo 7 (43%) respondentů, dlouhou délku studia uvedli 3 (19%)
respondenti, 4 (25%) respondenty práce zdravotnického asistenta nebaví a 2 (13%)
respondenti by si znovu nevybrali obor zdravotnický asistent kvůli průběhu odborné praxe.
31
Otázka 7 Jsou Vaše představy o práci zdravotnického asistenta stejné jako na začátku
studia?
Tabulka 7 Představy respondentů o práci zdravotnického asistenta
Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 18 36%
Ne 32 64%
Celkem 50 100%
Graf 7 Představy respondentů o práci zdravotnického asistenta
Ano
Ne
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 32 (64%) respondentů mělo na začátku studia jiné
představy o práci zdravotnického asistenta než v současnosti při studiu 4. ročníku střední
zdravotnické školy obor zdravotnický asistent. 18 (36%) respondentů mělo na začátku studiu
stejné představy o práci zdravotnického asistenta jako v současné době při studiu 4. ročníku
střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent.
32
Otázka 8 Pokud jste v předchozí otázce odpověděl(a) „ne“, jak se Vaše představy
změnily?
Tabulka 8 Změna představ respondentů o práci zdravotnického asistenta
Absolutní četnost Relativní četnost
Ztráta elánu 2 7%
Personál 2 7%
Dozor u výkonů 18 64%
Ohodnocení práce 3 11%
Další studium jen
zdravotnického směru
1 4%
Náplň práce 2 7%
Celkem 28 100%
Graf 8 Změna představ respondentů o práci zdravotnického asistenta
Ztráta elánu
Personál
Dozor u výkonů
Ohodnocení práce
Další stuium pouze
zdrav.směru
Náplň práce
Respondenti, kteří na předchozí otázku 7 odpověděli záporně jako nejčastější změny
uváděli ztrátu elánu, přístup ošetřovatelského personálu, dozor u výkonů , ohodnocení práce
zdravotnického asistenta, možnost po ukončení střední zdravotnické školy studovat zase jen
na škole zdravotnického směru, náplň práce zdravotnického asistenta. Ztrátu elánu uvedli 2
(7%) respondenti, přístup ošetřujícího personálu uvedli 2 (7%) respondenti, dozor u výkonů
uvedlo 18 (64%) respondentů, ohodnocení práce zdravotnického asistenta uvedli 3 (11%)
33
respondenti, další studium zase jen na škole zdravotnického směru uvedl 1 (4%) respondent,
náplň práce uvedli 2 (7%) respondenti.
Otázka 9 Chcete po ukončení studia na střední zdravotnické škole pokračovat na vysoké
škole?
Tabulka 9 Volba respondentů pokračovat ve studiu na vysoké škole
Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 37 74%
Ne 13 26%
Celkem 50 100%
Graf 9 Volba respondentů pokračovat ve studiu na vysoké škole
Ano
Ne
Z grafu vyplývá, že 37 (74%) respondentů chtělo pokračovat po studiu na střední
zdravotnické škole na vysoké škole, či vyšší odborné škole. 13 (26%) respondentů po studiu
na střední zdravotnické škole pokračovat ve studiu nechtělo.
34
Tabulka 9.1 Školy, volené respondenty po ukončení střední zdravotnické školy
Absolutní četnost Relativní četnost
VOŠZ 11 30%
VŠ (Bc.) 22 59%
FTVS 1 3%
VOŠ obor zdravotnický
záchranář
2 5%
Porodní asistentka 1 3%
Celkem 37 100%
Graf 9.1 Školy, volené respondenty po ukončení střední zdravotnické školy
VOŠZ
VŠ (Bc. ošetřovatelství)
FTVS
VOŠ obor zdravotnický
záchranář
Porodní asistentka
Školy, volené respondenty po ukončení studia na střední zdravotnické škole byly
VOŠZ – obor diplomovaná všeobecná sestra, VŠ – obor ošetřovatelství, FTVS, VOŠ –
diplomovaný zdravotnický záchranář, VŠ – obor porodní asistentka. VOŠZ zvolilo 11 (30%)
respondentů, VŠ obor ošetřovatelství zvolilo 22 (59%) respondentů, FTVS zvolil 1 (3%)
respondent, VOŠ obor zdravotnický záchranář zvolili 2 (5%) respondenti, VŠ obor porodní
asistentka zvolil 1 (3%) respondent.
35
Tabulka 9.2 Místa studia respondentů volících po ukončení střední zdravotnické školy další
studium
Absolutní četnost Relativní četnost
SZŠ Kladno 19 51%
SZŠ Praha 18 49%
Celkem 37 100%
Graf 9.2 Místa studia respondentů volících po ukončení střední zdravotnické školy další
studium
SZŠ Kladno
SZŠ Praha
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že pokračovat ve studiu po Střední zdravotnické
škole Kladno zvolilo 19 (51%) respondentů, po Střední zdravotnické škole Praha zvolilo dále
studovat 18 (49%) respondentů.
Otázka 10 Chcete se po ukončení studia na střední zdravotnické škole dále věnovat
práci v oboru zdravotnický asistent?
Tabulka 10 Volba respondentů pracovat po ukončení studia na střední zdravotnické škole
v oboru zdravotnický asistent
Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 23 46%
Ne 27 54%
Celkem 50 100%
36
Graf 10 Volba respondentů pracovat po ukončení studia na střední zdravotnické škole v oboru
zdravotnický asistent
Ano
Ne
Po ukončení studia na střední zdravotnické škole chtělo pracovat v oboru zdravotnický
asistent 23 (46%) respondentů, nepracovat po ukončení studia na střední zdravotnické škole
v oboru zdravotnický asistent zvolilo 27 (54%) respondentů.
Tabulka 10.1 Oddělení, na kterých se respondenti budou chtít věnovat práci v oboru
zdravotnický asistent
Absolutní četnost Relativní četnost
Interna 5 24%
Chirurgie 12 57%
Dětské odd. 3 14%
ARO 1 5%
Celkem 21 100%
37
Graf 10.1 Oddělení, na kterých se respondenti budou chtít věnovat práci v oboru zdravotnický
asistent
Interna
Chirurgie
Dětské odd.
ARO
Respondenti, kteří chtěli po ukončení studia na střední zdravotnické škole pracovat
v oboru zdravotnický asistent volili oddělení interní, chirurgické, dětské a ARO. Interní
oddělení zvolilo 5 (24%) respondentů, chirurgické oddělení zvolilo 12 (57%) respondentů,
dětské oddělení zvolili 3 (14%) respondenti, ARO zvolil1(5%) respondent.
Tabulka 10.2 Místo studia respondentů volících po ukončení studia na střední zdravotnické
škole obor zdravotnický asistent zůstání a práci v oboru zdravotnický asistent
Absolutní četnost Relativní četnost
SZŠ Kladno 11 52%
SZŠ Praha 10 48%
Celkem 21 100%
Graf 10. 2 Místo studia respondentů volících po ukončení studia na střední zdravotnické škole
obor zdravotnický asistent zůstání a práci v oboru zdravotnický asistent
SZŠ Kladno
SZŠ Praha
38
Respondentů SZŠ Kladno, kteří chtěli po ukončení studia zůstat v oboru zdravotnický asistent
bylo 11 (52%). Ze SZŠ Praha chtělo zůstat po ukončení studia v oboru 10 (48%) respondentů.
Otázka 11 Ovlivnila rozhodnutí zůstat po ukončení studia v oboru odborná praxe?
Tabulka 11 Vliv odborné praxe na rozhodnutí věnovat se po ukončení studia na střední
zdravotnické škole oboru zdravotnický asistent
Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 33 66%
Ne 17 34%
Celkem 50 100%
Graf 11 Vliv odborné praxe na rozhodnutí věnovat se po ukončení studia na střední
zdravotnické škole oboru zdravotnický asistent
Ano
Ne
33 (66%) respondentů ovlivnila odborná praxe při volbě zůstat po ukončení studia na
střední zdravotnické škole v oboru, 17 (34%) respondentů odbornou praxí ovlivněno nebylo.
39
Otázka 12 Odcházel(a) jste někdy z odborné praxe rozladěn(a)?
Tabulka 12 Rozladění respondentů z odborné praxe
Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 40 80%
Ne 10 20%
Celkem 50 100%
Graf 12 Rozladění respondentů z odborné praxe
Ano
Ne
Z odborné praxe bylo rozladěno 40 (80%) respondentů. 10 (20%) respondentů
rozladěno z odborné praxe nebylo.
Tabulka 12.1 Příčiny rozladění respondentů během odborné praxe
Absolutní četnost Relativní četnost
Úmrtí pacienta 15 39%
Přístup ose.personálu 17 45%
Učitelka 6 16%
Celkem 38 100%
40
Graf 12.1 Příčiny rozladění respondentů během odborné praxe
Úmrtí pacienta
Přístum ose.personálu
Učitelka
Příčiny rozladění z odborné praxe byly úmrtí pacienta, neprofesionální přístup
ošetřujícího personálu a učitelka. Úmrtí pacienta rozladilo 15 (39%) respondentů,
neprofesionální přístup ošetřujícího personálu rozladilo 17 (45%) respondentů, učitelkou bylo
rozladěno 6 (16%) respondentů.
Otázka 13 Uvažoval(a) jste někdy, že studium ukončíte?
Tabulka 13 Rozhodnutí respondentů o ukončení studia na střední zdravotnické škole
Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 12 24%
Ne 38 76%
Celkem 50 100%
Graf 13 Rozhodnutí respondentů o ukončení studia na střední zdravotnické škole
Ano
Ne
41
O ukončení studia na střední zdravotnické škole uvažovalo 12 (24%) respondentů, 38 (76%)
respondentů o ukončení studia na střední zdravotnické škole neuvažovalo.
Tabulka 13.1 Důvody zvažování respondentů ukončení studia na střední zdravotnické škole
Absolutní četnost Relativní četnost
Strach z některých výkonů 3 25%
Náročnost studia 9 75%
Celkem 12 100%
Graf 13.1 Důvody zvažování respondentů ukončení studia na střední zdravotnické škole
Strach z některých výkonů
Náročnost studia
Respondenti volili jako důvod zvažování ukončení studia na střední zdravotnické
škole strach z některých odborných výkonů a náročnost studia. Strach z některých odborných
výkonů uvedli 3 (25%) respondenti, náročnost studia uvedlo 9 (75%) respondentů.
42
Otázka 14 Co na Vás při odborné praxi působí negativně?
Tabulka 14 Faktory působící na respondenty negativně při odborné praxi
Absolutní četnost Relativní četnost
Pacienti 2 2%
Přístup sester 41 45%
Sanitáři 18 19%
Spolužáci 3 3%
Učitelka 19 21%
Lékaři 3 3%
Prostředí nemocnice 5 5%
Práce na oddělení 2 2%
Celkem 93 100%
Graf 14 Faktory působící na respondenty negativně při odborné praxi
Pacienti
Přístup sester
Sanitáři
Spolužáci
Učitelka
Lékaři
Prostředí nemocnice
Práce na odd.
Respondenti, kteří zvolili možnost pacienti byly 2 (2%), přístup sester jako negativní
faktor při odborné praxi zvolilo 41 (45%) respondentů, sanitáře zvolilo 18 (19%) respondentů,
spolužáky zvolili 3 (3%) respondenti, učitelku zvolilo 19 (21%) respondentů, lékaře zvolili 3
(3%) respondenti, prostředí nemocnice zvolilo 5 (5%) respondentů, práci na oddělení zvolili 2
(2%) respondenti.
43
Otázka 15 Co na Vás při odborné praxi působí pozitivně?
Tabulka 15 Faktory působící na respondenty pozitivně při odborné praxi
Absolutní četnost Relativní četnost
Pacienti 31 22%
Přístup sester 3 2%
Sanitáři 20 15%
Spolužáci 17 13%
Učitelka 13 10%
Lékaři 13 10%
Prostředí nemocnice 17 13%
Práce na oddělení 21 15%
Celkem 135 100%
Graf 15 Faktory působící na respondenty pozitivně při odborné praxi
Pacienti
Přístup sester
Sanitáři
Spolužáci
Učitelka
Lékaři
Prostředí nemocnice
Práce na odd.
Na 31 (22%) respondentů působí pozitivně pacienti, přístup sester působí pozitivně na
3 (2%) respondenty, sanitáři působí pozitivně na 20 (15%) respondentů, spolužáci působí
pozitivně na 17 (13%) respondentů, učitelka působí pozitivně na 13 (10%) respondentů, lékaři
působí pozitivně na 13 (10%) respondentů, prostředí nemocnice působí pozitivně na 17 (13%)
respondentů, Práce na oddělení působí pozitivně na 21 (15%) respondentů.
44
Otázka 16 Co Vás motivovalo k volbě studia na střední zdravotnické škole obor
zdravotnický asistent?
Tabulka 16 Motivace respondentů k volbě studia na střední zdravotnické škole obor
zdravotnický asistent
Absolutní četnost Relativní četnost
Touha pomáhat nemocným 32 64%
Rodiče 5 10%
Maturita 7 14%
Kamarádi 0 0%
Nevěděl(a) jsem kam jinam jít 6 12%
Celkem 50 100%
Graf 16 Motivace respondentů k volbě studia na střední zdravotnické škole obor zdravotnický
asistent
Touha pomáhat nemocným
Rodiče
Maturita
Kamarádi
Nevěděl(a) jsem kam jinam
jít
Motivací pro respondenty k volbě studia na střední zdravotnické škole byli touha
pomáhat nemocným, rodiče, maturita, kamarádi a nevěděl(a) jsem kam jinam jít.
Touha pomáhat nemocným motivovala 32 (64%) respondentů, rodiče motivovali 5 (10%)
respondentů, maturita motivovala 7 (14%) respondentů, kamarádi nemotivovali žádného
respondenta, možnost nevěděl(a) jsem zvolilo 6 (12%) respondentů.
45
Otázka 17 Těšíte se na odbornou praxi?
Tabulka 17 Těšení se respondentů na odbornou praxi
Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 44 88%
Ne 6 12%
Celkem 50 100%
Graf 17 Těšení se respondentů na odbornou praxi
Ano
Ne
Z grafu vyplývá, že 44 (88%) respondentů se na odbornou praxi těší, 6 (12%)
respondentů se na odbornou praxi netěší.
Otázka 18 Jakou máte představu o platovém ohodnocení zdravotnického asistenta?
Tabulka 18 Představa respondentů o platovém ohodnocení zdravotnického asistenta
Absolutní četnost Relativní četnost
10 – 15tis.Kč/měsíc včetně 25 50%
15 – 20tis.Kč/měsíc včetně 22 44%
20 – 30tis.Kč/měsíc včetně 3 6%
Celkem 50 100%
46
Graf 18 Představa respondentů o platovém ohodnocení zdravotnického asistenta
10 - 15tis./měsíc
15 - 20tis./měsíc
20 - 30tis./měsíc
Představy o platovém hodnocení zdravotnického asistenta se pohybovali v rozmezí
mezi 10.000,-Kč/měsíc a 30.000,-Kč/měsíc. 10.000,-Kč/měsíc až 15.000,-Kč/měsíc volilo 25
(50%) respondentů, 15.000,-Kč/měsíc až 20.000,-Kč/měsíc volilo 22 (44%) respondentů,
20.000,-Kč/měsíc až 30.000,-Kč/měsíc volili 3 (6%) respondenti.
4.6 Interpretace výsledků průzkumu
Hypotéza 1 – Předpokládáme, že na 70% studentů 4.ročníků oboru zdravotnický asistent
působí odborná praxe negativně se nepotvrdila.
Faktorů, působících na respondenty pozitivně bylo více, než faktorů působících na
respondenty negativně.
Hypotéza 2 – Předpokládáme, že u většiny studentů jsou nynější představy o práci
zdravotnického asistenta jiné, než byly na začátku studia se potvrdila.
Většina respondentů měla na začátku studia jiné představy o práci zdravotnického
asistenta než nyní ve 4. ročníku.
Hypotéza 3 - Předpokládáme, že více studentů má po odchodu z odborné praxe spíše špatnou
náladu, než dobrou se nepotvrdila.
Respondenti po odchodu z odborné praxe mají náladu spíše dobrou.
47
Hypotetické tvrzení – Předpokládáme, že rozhodnutí o další práci v oboru zdravotnický
asistent ovlivnila odborná praxe se potvrdila.
Respondenti byli při rozhodování zda zůstat po studiu v oboru ovlivněni odbornou
praxí.
4.7 Diskuse
Výsledky našeho průzkumu nelze srovnávat s předchozími výsledky průzkumů dané
problematiky, jelikož mi není znám žádný z těchto výsledků. Naším průzkumem jsme zjistily,
že při odborné praxi působí na studenty střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent
některé věci negativně a jiné pozitivně. Zjistily jsme také, že odborná praxe přímo ovlivňuje
rozhodnutí zda se student bude chtít nadále věnovat oboru zdravotnický asistent či pokračovat
ve studiu na vysoké či vyšší odborné škole.
Ráda bych se pozastavila nad zjištěním, že převážně negativně na respondenty působí
přístup ošetřujícího personálu k nim jako studentům oboru zdravotnický asistent (45%
respondentů). Překvapuje mě fakt, že všeobecné sestry dávají studentům oboru zdravotnický
asistent během odborné praxe najevo, že ony jsou „sestry“ a studenti budou „pouhými
asistenty“. Nízká míra kompetencí a práce pod dohledem všeobecné sestry je rozhodujícím
faktorem pro volbu dalšího studia na vysoké či vyšší odborné škole po ukončení studia na
střední zdravotnické škole obor zdravotnický asistent ( 74% respondentů). Další pro mě
zarážejícím zjištěním je fakt, že spíše než úmrtí pacienta uváděli respondenti jako příčinu
rozladění opět přístup ošetřujícího personálu ( rozladění v souvislosti s úmrtím pacienta
uvedlo 39% respondentů, rozladění v souvislosti s přístupem ošetřujícího personálu uvedlo
45% respondentů). Velice mě překvapilo, že přesto, že se během studia představy o práci
zdravotnického asistenta u 64% respondentů změnily, 68% respondentů by si obor
zdravotnický asistent při možnosti opětovné volby opět zvolila. Dalším příjemným zjištěním
bylo, že většina (64% respondentů) si obor zdravotnický asistent vybrala z touhy pomáhat
nemocným, což je ta nejlepší motivace pro zodpovědnou práci s nemocnými lidmi.
48
4.8 Doporučení pro praxi
Bylo by ideální, kdyby současný zdravotnický personál přistupoval ke studentům
střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent jako k osobnostem, které se po
dokončení studia stanou plnohodnotnou součástí ošetřujícího týmu.
Důležité je lépe informovat budoucí studenty střední zdravotnické školy obor
zdravotnický asistent o průběhu studia, odborné praxi, následné náplni práce a možnosti
dalšího studia. Konkretizovat náplň práce formou prezentací, fotodokumentace, prospektů.
Zajistit semináře odbornými pracovníky s následnou diskusí.
Různé nejasnosti ošetřujícího personálu se studentem střední zdravotnické školy obor
zdravotnický asistent a naopak řešit s odbornou učitelkou, která je na odborné praxi studentů
vždy přítomna. Jakékoliv nejasnosti řešit bez odkladu.
49
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký vliv má odborná praxe na psychiku studentů
střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent, kterého bylo dosaženo. Z výsledků je
patrné, že faktorů, působících na respondenty při odborné praxi pozitivně je více, než faktorů
působících na respondenty při odborné praxi negativně. Představy o práci zdravotnického
asistenta však měla většina respondentů na začátku studia úplně jiné, než v závěru jeho
absolvování .
Pomocí průzkumu se mi naskytla možnost nahlédnout a srovnávat dvě střední
zdravotnické školy jednu v Praze a jednu mimo Prahu. Obě tyto školy se řídí stejnými zákony
a mají podobný systém výuky. Studenti obou škol navštěvují během odborné praxe stejná
oddělení (chirurgické, interní, pediatrické). Rozdíl mezi nimi není ani v množství studentů,
kteří by chtěli po ukončení studia na střední zdravotnické škole pokračovat na vysoké či vyšší
odborné škole. Rozdíl se lišil pouze v jednom respondentovi (SZŠ Kladno 51% respondentů,
SZŠ Praha 49% respondentů). Překvapilo mě, že v našem průzkumu volilo 30% respondentů
po ukončení studia na střední zdravotnické škole obor zdravotnický asistent další studium na
Vyšší odborné škole zdravotnické obor diplomovaná všeobecná sestra. Tento obor s platností
od roku 2011 končí. Během návštěv na obou středních zdravotnických školách jsem zjistila,
že je tento fakt pro většinu studentů neznámý.
Žijeme v době, kdy se celý systém vzdělávání všeobecných sester v České republice
zásadně mění a v nejbližší době pravděpodobně ještě měnit bude. Aktuálně se na povolání
všeobecné sestry připravují studenti na středních zdravotnických školách, obor zdravotnický
asistent. Práci, která je po ukončení studia očekává, změnit nelze. Co ale změnit lze je
informovanost zájemců o tento obor. Nejen v medicínské praxi platí prevence především.
Byla bych velice ráda, kdyby byl tento průzkum za dva roky zopakován a výsledky byly
porovnány s výsledky našeho průzkumu.
50
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BARTOŠÍKOVÁ, I. a kolektiv. 2000. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky.
Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví : Katedra urgentní medicíny a
medicíny katastrof, 2000. ISBN : 80-7013-288-4.
ČECHOVÁ,V.; ROZSYPALOVÁ, M. 2001. Obecná psychologie. Brno : Institut pro další
vzdělávání zdravotnických pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. ISBN 80-7013-343-0.
ČESKO, 2004. Zákon č.96 ze dne 1.1.2004 o nelékařských zdravotnických profesí. In Sbírka
zákonů České republiky. 2004, částka X, s.X. Dostupný také z WWW:
http://www.mzcr.cz/Odbornik/Pages/245-zakon-c-962004-sb.html. ISSN 1211-1244.
ČÍŽKOVÁ, J. 2000. Poznávání duševního života člověka. Olomouc : Univerzita Palackého,
2004. ISBN : 80-244-0329-3.
HARTL, P.; HARTLOVÁ, H., 2004. Psychologický slovník. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-
7178-303-X.
JIRÁK, Z. 2005. Fyziologie a psychologie práce. Ostravská univerzita : Zdravotně sociální
fakulta, 2005. ISBN : 80-7368-107-2.
JUŘENÍKOVÁ, P. aj. 1999. Ošetřovatelství 2.část. Středisko služeb školám – vlastním
nákladem, 1999. ISBN : neuvedeno.
JUŘENÍKOVÁ, P. aj. 1999. Ošetřovatelství 1.část. Středisko služeb školám – vlastním
nákladem, 1999. ISBN : neuvedeno.
KOHOUTEK, R. 2001. Poznávání a utváření osobnosti. Brno : Akademické nakladatelství
Brno, 2001. ISBN 80-7204-200-9.
KOHOUTEK, R. 1998. Metoda dotazníku pro pedagogy. Brno, Item : CERM, 1998. ISBN :
80-7204-067-7.
51
KOLEKTIV AUTORŮ. 2001. Přehled vývojové psychologie. Olomouc : Univerzita
Palackého v Olomouci, 2001. ISBN 80-7067-953-0.
KOPMEYER, M.,R. 1995. Formování osobnosti. Praha : Knižní klub, 1995. ISBN 80-7176-
239-3.
KŘIVOHLAVÝ, J. 1998. Jak neztratit nadšení. Grada publishing, 1998. ISBN 80 – 7169 –
551 – 3.
MACEK, P. 1999. Adolescence – psychologické a sociální charakteristiky dospívajících.
Praha : Portál, 1999. ISBN : 80-7178-348-X.
NAKONEČNÝ, M. 1995. Lexikon psychologie. Praha : Vodnář, 1995. ISBN : 80-85255-74-
X.
NAKONEČNÝ, M. 1996. Motivace lidského chování. Praha : Academia, 1996. ISBN : 80-
200-0592-7.
NĚMCOVÁ, J; MAURITZOVÁ, I. 2009. Skripta k tvorbě bakalářských a magisterských
prací. Praha : Maurea, Praha, 2009. ISBN 978-80-902876-0-0.
PACOVSKÝ, V. 1994. Ošetřovatelská diagnostika. Praha : Karolinum, 1994. ISBN 382-71-
94.
ŘÍČAN, P. 2004. Cesta životem. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7367-124-7.
SCHMIDBAUER, W. 2000. Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha : Portál, 2000.
ISBN : 80-7178-312-9.
WEST, G. 2002. Dobrodružství psychického vývoje : kapitoly z vývojové psychologie. Praha :
Portál, 2002. ISBN : 80-7178-684-5.
52
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A - Zákon č.96/2004 Sb. §29………………………………………………I
Příloha B - Učební plán studijního oboru zdravotnický asistent………………….II
Příloha C - Volitelné předměty oboru zdravotnický asistent……………………..III
Příloha D - Nepovinné předměty oboru zdravotnický asistent……………………IV
Příloha E – Ošetřovatelská dokumentace využívaná studenty při odborné
praxi na interním oddělení…………………………………………………………V
Příloha F - Ošetřovatelská dokumentace využívaná studenty při odborné
praxi na dětském oddělení………………………………………………………….IX
Příloha G - Ošetřovatelská dokumentace využívaná studenty
při odborné praxi na chirurgickém oddělení ………………………………………XII
Příloha H – Dotazník ……………………………………………………………...XV
Příloha A - Zákon č.96/2004 Sb. § 29
Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta
(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta se získává
absolvováním
a) střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent, nebo
b) akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotnický asistent po získání úplného středního
vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání a způsobilosti k výkonu povolání
ošetřovatele podle § 36.
(2) Dále mají odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta
zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání
a) zdravotnického záchranáře podle § 18, nebo
b) porodní asistentky podle § 6.
(3) Za výkon povolání zdravotnického asistenta se považuje poskytování
ošetřovatelské péče pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky. Dále
se zdravotnický asistent ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační,
neodkladné, diagnostické a dispenzární péči. (ČESKO, 2004. Zákon č.96 ze dne 1.1.2004 o
nelékařských zdravotnických profesí [on-line]. In Sbírka zákonů České republiky. 2004,
částka X, s.X.[cit. 2010-02-10]).
I
Příloha B - Učební plán studijního oboru zdravotnický asistent
Počet týdenních vyučovacích hodin
v ročníku
Kategorie a názvy
vyučovacích předmětů
1. 2. 3. 4.
Celkem
A. povinné
a) základní
Český jazyk a literatura 3 3 2 3 11
Cizí jazyk 3 3 3 3 12
Latinský jazyk 2 - - - 2
Dějepis 2 1 - - 3
Občanská nauka 1 1 1 1 4
Matematika 3 2 2 - 7
Fyzika 2 2 - - 4
Chemie 2 2 - - 4
Biologie 2 1 - - 3
Informační a komunikační technologie 2 2 - - 4
Tělesná výchova 2 2 2 2 8
Ekonomika - - - 2 2
Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví- 1,5 - - 1,5
První pomoc 1 - - - 1
Psychologie a komunikace - 2 2 1 5
Klinická propedeutika - 1 - - 1
Somatologie 4 - - - 4
Základy epidemiologie a hygieny - 1 - - 1
Ošetřovatelství 3 6 6 4 19
Ošetřování nemocných - - 12 14 26
b) výběrové a volitelné - 1,5 3 3 7,5
Počet hodin týdně celkem 32 32 33 33 130
II
Příloha C - Volitelné předměty oboru zdravotnický asistent
Výběrové a volitelné předměty
Počet hodin týdně
Předmět
1. 2. 3. 4.
Patologie - 1 - Estetická
výchova - 0,5 - Chemie
(cvičení) - 0,5 - Fyzika
(cvičení) - 0,5 - První
pomoc - - 1 Základy
administrativy - - 1/0 Vnitřní
lékařství - - 0/1 Chirurgie
- - 0/1 Etika
- - - 1
Péče o seniory - - - 1
Osobnostní výchova - - - 1
Semináře k maturitní zkoušce- - - 2
III
Příloha D - Nepovinné předměty oboru zdravotnický asistent
Nepovinné předměty
Počet hodin týdně
Předmět
1. 2. 3. 4.
První pomoc - 2 2 Hlasová
výchova, sborový zpěv1 1 1 1
Výtvarná výchova 1 1 - Sportovní
hry 1 1 1 1
IV
Příloha E – Ošetřovatelská dokumentace využívaná studenty při odborné praxi na
interním oddělení
V
VI
VII
VIII
Příloha F - Ošetřovatelská dokumentace využívaná studenty při odborné praxi na
dětském oddělení
IX
X
XI
Příloha G - Ošetřovatelská dokumentace využívaná studenty při odborné praxi na
chirurgickém oddělení
XII
XIII
XIV
Příloha H – Dotazník
Dotazník
Vážení studenti, jmenuji se Miroslava Procházková, studuji třetím rokem Vysokou školu
zdravotnickou o.p.s., obor ošetřovatelství. Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku (18 otázek), který
je stěžejní pro průzkumnou část mé bakalářské práce na téma Vliv odborné praxe na psychiku studentů
Střední zdravotnické školy obor zdravotnický asistent. Dotazník je anonymní.
Instrukce k vyplnění : V úvodu vyplňte svůj věk a ročník, ve kterém studujete.
U otázek s možností odpovědi ANO/NE prosím zakřížkujte čtvereček Vámi vybrané odpovědi. U
škálových otázek prosím Vámi zvolenou odpověď zakroužkujte (otázky č.3 a 5).
U otázek č.14, 15, 16 můžete zakroužkovat více možností. Čtvereček vpravo nahoře dotazníku
nevyplňujte.
Za vyplnění dotazníku předem děkuji.
Miroslava Procházková, 3C VS
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Duškova 7
Praha 5, 150 00
Věk :
Ročník :
1. Ve kterém městě studujete?
Kladno
Praha
2. Splnila odborná praxe Vaše očekávání?
ANO
NE
3. Jakou máte náladu při odchodu z odborné praxe?
dobrou – spíše dobrou – spíše špatnou – špatnou
4. Jaké pocity máte při příchodu na oddělení?
Pozitivní
Negativní
5. Jaké pocity máte při kontaktu s pacientem?
pozitivní – spíše pozitivní – spíše negativní - negativní
6. Pokud byste se mohl(a) znovu rozhodnout, vybral(a) byste si znovu obor zdravotnický
asistent?
ANO
NE Proč? ……………………………………………………………………..
XV
Dotazník č.
7. Jsou Vaše představy o práci zdravotnického asistenta stejné jako na začátku studia?
ANO
NE
8. Pokud jste v předchozí otázce odpověděl(a) „ne“, jak se Vaše představy změnily?
…………………………………………………………………………………………………...
9. Chcete po ukončení studia na Střední zdravotnické škole pokračovat na vysoké škole?
ANO Na které? ……….……………………………………………………..
NE
10. Chcete se po ukončení studia na střední zdravotnické škole dále věnovat práci v oboru
zdravotnický asistent?
ANO Na jakém oddělení? ……………………………………………..
NE
11. Ovlivnila toto rozhodnutí odborná praxe?
ANO
NE
12. Odcházel(a) jste někdy z odborné praxe rozladěn(a)?
ANO Proč? …………………………………………………………………..
NE
13. Uvažoval(a) jste někdy, že studium ukončíte?
ANO Proč? …………………………………………………………………….
NE
14. Co na Vás při odborné praxi působí negativně?
Pacienti – přístup sester – sanitáři – spolužáci – učitelka – lékaři – prostředí nemocnice – práce
na oddělení – jiné
15. Co na Vás při odborné praxi působí pozitivně?
Pacienti – sestry – sanitáři – spolužáci – učitelka – lékaři – prostředí nemocnice – práce na
oddělení – jiné
16. Co Vás motivovalo k volbě studia na Střední zdravotnické škole obor zdravotnický asistent?
touha pomáhat nemocným
rodiče
maturita
kamarádi
nevěděl(a) jsem kam jinam jít
17. Těšíte se na odbornou praxi?
ANO
NE Proč? …………………………………………………………..
18. Jakou máte představu o platovém ohodnocení zdravotnického asistenta?
____________,-Kč/měsíc
Děkuji za Váš čas a přeji mnoho studijních úspěchů.
XVI