ANTI-AGING: ZDRAVÍ 3. TISÍCILETÍ
Bakalářská práce
ANDREA RESLOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, O. P. S. V PRAZE
KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ
Vedoucí práce: MUDr. Monika Golková
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum odevzdání práce: 31.3.2010
Datum obhajoby: .6.2010
Praha 2010
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce k studijním
účelům.
V Praze dne 31.3.2010
.
ABSTRAKT
RESLOVÁ, Andrea. Anti - Aging: Zdraví 3. tisíciletí. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
v Praze, stupeň kvalifikace: bakalář. Vedoucí práce: MUDr. Monika Golková. Praha.
2010. s. 61.
Tato bakalářská práce shrnuje soudobé poznatky o Anti-Agingu jako nově
vzniklé preventivní specializaci v medicíně ve snaze zaměřit se na fenomén dnešní doby
zdravého stárnutí a s ním spojený zdravý životní styl (zdravá výživa, aktivní pohyb,
substituční léčba antioxidantů, prevence osteoporózy a mnoha dalších civilizačních
onemocnění). Jsou zde zmíněny i účinky stárnutí na lidský organismus včetně
preventivního působení v procesu civilizačních nemocí. Práce uvádí i nejnovější
preventivní doporučení pro obyvatele ČR vycházející z nejnovějších vědeckých
výzkumů a postavení sestry v Anti-Agingu.
Klíčová slova: Anti-Aging, antioxidanty, Bio-Aging, funkční potraviny,
potravinová intolerance, úloha sestry v Anti-Agingu, volné radikály, výživová politika,
zdraví.
ABSTRACT
RESLOVÁ, Andrea. Anti-Aging: Health in 3. millennium. The College of Nursing.
Bachelor work. Tutor: MUDr. Monika Golková. Prague. 2010. p. 61.
This bachelor work summarizes contemporary knowledge about Anti-Aging as
preventative specialization in focusing on phenomenon of healthy aging associated with
contemporary healthy life style in medicine (healthy nutrition, activities, substitute
antioxidant treatment, prevention from osteoporosis and other civilization diseases). The
consequence of aging on the human body including preventive activity in the process of
civilization diseases is mentioned in my work. My work introduces also the newest
preventive recommendation for populations of the Czech Republic deriving from the
newest scientific research and nursising Anti-Aging.
Key words: Anti-Aging, antioxidants, Bio-Aging, essential food, food
intolerance, nursing in Anti-Aging, free radical, food policies, health,
PŘEDMLUVA
Stárnutí je fenomén, s nímž se mnozí z nás obtížně vyrovnávají. Tento fakt je
motivem nekončícího hledání elixíru mládí stejně jako trvajícího výzkumu, díky
kterému bychom mohli mít své stárnutí pod kontrolou. Studujeme a analyzujeme
faktory, ovlivňující délku života a pátráme po příčinách dlouhověkosti některých lidí,
přestože ti tvoří jen promile světové populace. Vyprávíme si legendy o nesmrtelných
postavách z bájí a neuvěřitelně dlouhém věku biblických postav. A přesto, že žádný
elixír mládí neexistuje, má každý z nás možnost mít své stárnutí pod kontrolou.
Zajímavé na tom je, že stárnutí není pouhým předmětem výzkumu, nýbrž také
lékařskou specializací. A tak světlo světa spatřilo nové odvětví moderní medicíny,
nazvané výstižně „Anti-Aging medicine“, česky - medicína proti stárnutí.
Jejím cílem není jen řešit důsledky stárnutí, nýbrž zjistit stav našeho organismu
takzvaný skutečný – biologický věk a včas nastolit vhodné obranné postupy.
Je založena na aplikaci pokrokových vědeckých a lékařských technologií
při ranné diagnostice, prevenci, léčbě a nápravě poruch a dysfunkcí spojených
se stárnutím a tím zlepšuje kvalitu našeho života. Snaží se o "omlazení" lidského
organismu zevnitř i navenek. Jako reakce na stárnutí světové populace se Medicína
proti stárnutí (Anti-Aging) zabývá ovlivněním negativní části prostředí, ve kterém
žijeme, optimalizací mentálního a emočního zdraví, zlepšením vzhledu a sexuálního
života. Z tohoto pohledu vzniká i nová funkce pro sestru , která je připravena aplikovat
tyto nové poznatky do praxe.
Předložená bakalářská práce vznikla za spolupráce Anti-Aging specialistů
na klinice A2C. Především děkuji mé školitelce Prim. MUDr. Monice Golkové,
za odborné vedení diplomové práce, za cenné rady k mé práci, za její trpělivost, ochotu
a vlídný přístup. Taktéž děkuji Bc. Renatě Cermanové za pomoc při grafickém
a tabulkovém zpracování mé práce. A děkuji Katedře ošetřovatelství Vysoké školy
zdravotnické v Praze za poskytnuté vzdělání, kterého si velmi vážím.
Andrea Reslová
OBSAH
ÚVOD 11
1 CO JE ANTI-AGING? 12
1.1 Anti-Aging v ČR............................................................................................................... 13
1.1.1 Úloha sestry v Anti-Agingu............................................................................................ 15
2 ZDRAVÍ 17
3 PROČ STÁRNEME ANEB FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ STÁRNUTÍ 18
3.1 Chronologický versus biologický věk............................................................................. 18
3.1.1 Bio-Aging ....................................................................................................................... 19
3.2 Oxidativní stres ................................................................................................................ 20
3.2.1 Působení volných radikálů.............................................................................................. 20
3.2.2 Antioxidanty ................................................................................................................... 21
3.3 Prospěšnost tělesné aktivity ............................................................................................ 25
3.3.1 Osteoporóza .................................................................................................................... 25
3.4 Výživa – problém současnosti......................................................................................... 28
3.4.1 Hydratace organismu ...................................................................................................... 29
3.4.2 Funkční potraviny – potraviny pro zdraví....................................................................... 30
3.5 Potravinová alergie a potravinová intolerance ............................................................. 32
3.5.1 Potravinové alergie ......................................................................................................... 32
3.5.2 Intolerance na potraviny ................................................................................................. 34
4 VÝŽIVOVÁ POLITIKA ČR 37
5 DOPORUČENÍ PRO PRAXI 38
6 ZÁVĚR 39
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 40
SEZNAM PŘÍLOH 43
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK
Obrázek 1 - Kalcifikující kost .........................................................................................26
Obrázek 2 - Běžné ztráty vody........................................................................................29
Tabulka 1 - Hlavní potravinové alergeny........................................................................33
Tabulka 2 - Jaká onemocnění mohou být spojena s potravinovou intolerancí?..............34
Tabulka 3 - Stručná charakteristika jednotlivých tříd imunoglobulinů...........................35
SEZNAM ZKRATEK
A2C - Anti-Aging clinic
AMPS ČR - Asociace medicíny proti stárnutí ČR
ČLS JEP - Česká společnost Jana Evangelisty Purkyně
DM - Diabetes mellitus
DNA - Deoxyribonukleové kyseliny
EC - Evropská komise
EFSA - Evropský úřad pro bezpečnost potravin
EU - Evropská unie
FAO - Food and Agriculture Organization = Organizace pro potraviny
a zemědělství
Ford - Free Oxygen Radicals Defence = měření antioxidantů
Fort - Free oxygen radicals test = měření volných radikálů
IgE - imunoglobin E
IUNS - International Union of Nutritional Societies = Mezinárodní unie
společností pro výživu
MZ ČR - Ministerstvo zdravotnictví České republiky
OSN - Organizaci spojených národů
RHB - rehabilitace
RNA - ribonukleová kyselina
UNICEF - Světová organizace zaměřená na problematiku výživy
UV - ultrafialové záření
WHO - World Health Organization = Světová zdravotnická organizace -
SZO
WOSAAM - World Society of Anti-Aging Medicine
SLOVNÍK TERMÍNŮ
Anti-Aging - proti stárnutí
Antioxidanty - jsou látky obsažené v potravinách. Těchto látek využívá tělo
ke své ochraně proti molekulám volných radikálů vytvářených
při normální látkové přeměně.
Bio-Aging - vyšetření komplexní diagnostiky celkové kondice (tělesných
funkcí) a analyzování stáří jednotlivých orgánů (měření
biologického věku všech orgánů) pomocí přístrojů.
Flavonoidy - jsou látky náležející mezi rostlinné sekundární metabolity. Jsou
známé pro své antioxidační působení.
Funkční potraviny - potravina, u které byl prokázán příznivý vliv na zdravotní
stav anebo snížení rizika onemocnění.
Oxidativní stres - volné radikály konstantně napadají jiné molekuly našeho těla
a poškozují je, tím způsobují oxidativní stres.
Volné radikály - se v chemii označují vysoce reaktivní částice, které mají jeden
nebo více volných elektronů.
Výživová politika - soustava opatření k prosazení zásad správné výživy daného
státu.
11
Úvod
,,Vědět, jak zestárnout, to je mistrovské dílo moudrosti
a jedna z nejdůležitějších kapitol velkého umění žít.“
Henri Amiel
Lidské zdraví je naší nenahraditelnou hodnotou, stejně tak, jako lidské bytosti.
Jsou to ty nejúžasnější biologické vynálezy, jejichž dokonalost nebyla nikdy dostatečně
objasněna ani v těch nejbrilantnějších vědeckých myslích. Naše buňky jsou stavebními
kameny našeho života, nepředvídatelné a přesto tak úžasné. Každou sekundu probíhá
nespočet chemických reakcí v každé z našich triliónů buněk, které pak vytvářejí tu
dokonalou biochemickou symfonii.
,,Porozumět procesu, který probíhá uvnitř našeho těla, jak fungují naše malé
součástky - buňky, co jim prospívá a co je ničí, jak má celý děj vliv na tkáně a lidský
organismus jako celek, to je začátek pochopení procesu stárnutí a perspektivní začátek
v objevu, jak tento proces zastavit, nebo i zvrátit.“ (Anti-aging, 2006, str. 1)
Posláním Anti-Aging specialistů je usilovat o to, aby lidé dosáhli nejen
vysokého věku, ale aby ho také prožívali skutečně kvalitně, bez onemocnění typu
diabetu mellitu, obezity, osteoporózy, nádorových a kardiovaskulárních chorob,
s dobrou pamětí a myšlením, koncentrací, jednoduše s pocitem well-being. Tento výraz
mimochodem do terminologie Anti-Agingu zavedli američtí odborníci a představuje
stav absolutní pohody, spokojenosti a neomezené radosti ze života.
Cílem práce je nejen přehledně shrnout dosavadní poznatky o Anti-Aging
medicíně – medicíně proti stárnutí, ale také obohatit teorii o další teoretické přístupy
a vytvořit tak metodickou pomůcku pro další vzdělávání sester a jeho využití pro praxi.
12
1 Co je Anti-Aging?
S ohledem na momentální trendy a budoucí pokrok v medicíně, odborníci
v současné době předpovídají, že do roku 2065 by měla dosáhnout pravděpodobná
délka života člověka až sta let. ,,Jeden člověk z 10 je nyní starší 60 let, v roce 2050 to
bude jeden člověk z 5 a v roce 2150 jeden člověk ze 3 bude starší 60 let.“ (viz příl. A;
GOLKOVÁ, 2010, str. 16)
Čím více je země rozvinutější, tím je také podíl starších osob větší. Protože
sociální a ekonomický vliv stárnoucí populace je na společnost obrovský, začíná se
světová politika stále více zabývat výzkumem, zaváděním a rozvojem programů
zaměřených na stárnutí. Aby se předešlo finančně, sociálně a lékařsky náročné péči
o stále větší počet stárnoucích jedinců, je třeba rychle přijmout bezpečné a účinné
diagnostické i léčebné procesy, které mohou v přidaných letech přispět ke zvýšení
kvality života. Jestliže chceme v tomto a dalších stoletích udržet životní úroveň
společnosti, jedná se o kriticky důležitý úkol.
V roce 1990 se sešla skupina dvanácti lékařů v čele s Dr. Ronaldem Klatzem,
předním odborníkem na Anti-Aging, zakladatelem a předsedou American Academy of
Anti-Aging, který se jako první věnoval pokroku v diagnostice, prevenci i léčbě nemocí
vztahujících se ke stárnutí a který jako první vymyslel termín medicína proti stárnutí,
aby s ohledem na perspektivní budoucnost prodiskutovali široce rozvětvenou škálu
nových objektů směřujících k identifikaci mechanismů stárnutí a náchylnosti
ke stařeckým chorobám. Tato skupina zavedla novou definici stárnutí:
,,Medicína proti stárnutí představuje lékařskou specializaci založenou
na aplikaci pokrokových vědeckých a lékařských technologií při rané diagnostice,
prevenci, léčbě a nápravě stařeckých dysfunkcí, poruch a onemocnění. Jedná se o model
zdravotní péče prosazující novátorskou vědu a výzkum za účelem prodloužení zdravého
lidského života. Medicína proti stárnutí je založená na zásadách řádné a odpovědné
lékařské péče, které jsou v souladu se zásadami, jež využívají ostatní zdravotně
preventivní specializace.“ (Anti-aging, 2006, str. 12)
Tato specializace nejmodernější medicíny pochází přímo z USA, kde se plně
rozšířila již od roku 1990 a stala se ze všech úhlů pohledu nejdůležitějším modelem
zdravotní péče v tomto novém tisíciletí. V Evropě, zejména v Německu, Francii
a Španělsku, se začala masově prosazovat o deset let později.
Anti-Aging jinými slovy medicína proti stárnutí představuje lékařskou
specializaci, založenou na aplikaci pokrokových vědeckých a lékařských technologií
při rané diagnostice, prevenci, léčbě a nápravě poruch a dysfunkcí spojených
se stárnutím a tím zlepšuje kvalitu našeho života. Snaží se o "omlazení" lidského
organismu zevnitř i navenek. Jako reakce na stárnutí světové populace se Medicína
proti stárnutí (Anti-Aging) zabývá ovlivněním negativní části prostředí, ve kterém
žijeme, optimalizací mentálního a emočního zdraví, zlepšením vzhledu a sexuálního
života.
13
Sleduje a aplikuje poslední novinky vědeckého výzkumu vedoucího k upevnění
zdraví a oddálení stáří. ,,Je kvalitně zdokumentována renomovanými časopisy Ageing,
Am Family Physician, Endocrine, Eur Heart J, Am J of Cardiol, Am J of Clin Nutr,
Arch Inter Med, Jam Med Assn, Lancet a dalšími.“ (Anti-aging, 2006, str. 13)
Využívá léky na bioaktivní bázi, tedy nejúčinnější a nejvhodnější formy
využitelné lidským organismem.
,,Během třinácti let, kterých od založení Anti-Aging medicíny uplynuly,
se medicíně proti stárnutí dostalo mezinárodního uznání. Medicína proti stárnutí se dnes
praktikuje ve více než statisících ordinací praktických lékařů stejně jako na některých
nejprestižnějších univerzitních nemocnicích po celém světě. Všeobecně je možné říci,
že každý, kdo pracuje ve zdravotnictví, nebo ten, jehož specializace se zdravotnictví
dotýká, podporuje medicínu proti stárnutí jako model zdravotní péče prosazující
novátorskou vědu a výzkum za účelem prodloužení zdravého lidského života.“
,,Veřejné i vládní organizace medicínu proti stárnutí vítají, protože představuje
schůdné řešení hrozící sociální, ekonomické a lékařské kalamity, která by jinak nastala
v souvislosti se stárnutím populace ve všech zemích světa.“ (Anti-aging, 2006, str. 13)
Cílem medicíny proti stárnutí
Není jen dosažení dlouhověkosti a co nejlepší kvality života, ale rovněž
zajištění, aby měl člověk v těchto letech navíc radost ze života, aby byl produktivní
a vitální. Výsledkem má být spokojený a kvalitní život zahrnující nezávislost,
soběstačnost a užívání si „zdravého aktivního stáří“. Medicína proti stárnutí je důležitá
pro všechny věkové kategorie, protože jejím základem je péče o vlastní zdraví od útlého
věku a pozitivní ovlivnění životního stylu každého člověka. Medicína 21. století si
zakládá na individuálním přístupu k pacientovi, komplexní preventivní diagnostice
a především cílené preventivní léčbě. (GOLKOVÁ, 2010)
1.1 Anti-Aging v ČR
První základy asociace Medicíny proti stárnutí byly položeny v České Republice
(ČR) na podzim roku 2004 a zaregistrování na Ministerstvu vnitra proběhlo v květnu
roku 2005. A2C (Anti-Aging Clinic) je první a zatím jedinou certifikovanou klinikou
medicíny proti stárnutí v České a Slovenské republice, která nám na základě
nejnovějších poznatků a neustálého výzkumu v tomto lékařském oboru přináší program
nejmodernějších diagnostických postupů Anti-Aging Medicíny.
Pod patronací WOSAAM (World Society of Anti-Aging Medicine) světově
uznávanou Anti-Aging medicínou, asociace medicíny proti stárnutí ČR (AMPS ČR)
usiluje o rozvoj a rozšiřování certifikované medicíny proti stárnutí v ČR a zvyšování
odborné úrovně lékařů a sester. Snaží se o zavedení nových vyšetřovacích a léčebných
možností do ČR a využívání Anti-Agingu v péči o občany ČR.
14
A2C se pravidelně účastní mezinárodních kongresů v čele s primářkou kliniky
MUDr. Monikou Golkovou, jako jediným certifikovaným specialistou Anti-Agingu
v ČR a SR. Od malička se chtěla stát lékařkou. Po absolvování lékařské fakulty
na Karlově Univerzitě, nastoupila na Neurologickou kliniku Fakultní Thomayerovy
nemocnice. Po medicíně se začala MUDr. Monika Golková ubírat směrem preventivní
medicíny, a tak vystudovala na Univerzitě v Belgickém Charleroi novou lékařskou
specializaci – medicínu proti stárnutí neboli Anti-Aging medicínu. ,,Prim. MUDr.
Monika Golková, je prezidentkou společnosti AMPS ČR a SR (Asociace medicíny proti
stárnutí ČR a SR), neurolog a jediný certifikovaný Anti-Aging specialista v České
republice, mezinárodní delegátka a členka vědecké rady WOSAAM (Světové asociace
medicíny proti stárnutí), mezinárodní delegátka European Organization og Scientific
Anti-Aging Medicine, členka Internation Hormonal Society a American Academy of
Anti-Aging Medicine. Zakladatelka a primářka první Anti-Aging kliniky v ČR – A2C,
autorka knihy o zdravém vaření s Anti-Aging efektem. (GOLKOVÁ, 2010, s. 11)
V současné době pravidelně přednáší na světových lékařských sympoziích,
publikuje vlastní odborné knihy a časopisy o Anti-Agingu a přispívá svými články
o osvětě zdravého životního stylu do médií.
Zatím medicína proti stárnutí nepatří mezi samostatnou lékařskou specializaci,
ale již proběhla spolupráce s řadou významných institucí (ČLS JEP, WHO, Ministerstvo
zdravotnictví). V roce 2008 se objevila Anti-Aging sekce v rámci 17. Mezinárodního
kongresu ČLS JEP na téma „Horizonty preventivní gerontologie pro lékaře v praxi“
a v roce 2009 také v rámci 10. Mezinárodního Dermatologického kongresu v Praze.
AMPS ČR úzce spolupracuje se světovou zdravotnickou organizací a evropskými
asociacemi medicíny proti stárnutí. Jejich cílem je vytvořit zcela individuální a zároveň
komplexní program pro Vás tak, aby pro dosažení zdravé dlouhověkosti byly nastaveny
co nejoptimálnější podmínky.
Medicína proti stárnutí je určena především pro ty, kteří mají zájem o své
dlouhodobé zdraví a chtějí udělat všechno pro to, aby se dožili aktivně vysokého
a zdravého stáří.
Hlavním cílem AMPS ČR je především metodické a cílevědomé působení
v oblasti rozvoje propagací AMPS ČR a získávání finančních prostředků pro rozvoj
medicíny proti stárnutí v ČR a její prosazování do života společnosti, jakož i podpora
lékařů, sester i pacientů, veřejnosti a medií k udržování zdravého životního stylu, který
prodlužuje život, upevňuje zdraví a předchází nemocem.
15
Úkol, který si dala za cíl AMPS ČR ve spolupráci s A2C v ČR:
A Obecné:
 Prevence a léčba onemocnění souvisejících se stárnutím a prodlužování kvalitně
prožitého života.
 Výzkum v oblasti metod, které mohou zpomalovat, příp. zastavovat stárnutí.
 Shromaždování vědeckých informací o možnostech postupů prodlužujících
lidský život.
 Výuka lékařů a sester, vědců a členů asociace v oblasti medicíny proti stárnutí
a jejich následné proškolování.
 Osvěta odborné i laické veřejnosti s cílem získání a udržení si co nejlepšího
možného zdravotního stavu obyvatel v ČR.
B Konkrétní:
 Osvěta na podkladě vědeckých principů v oblasti hormonální terapie a její
využití k dosažení optimálního zdraví a dlouhověkosti.
 Osvěta účinné prevence pomocí výživy a doplňků stravy.
 Detoxikace, chelace a další metody boje proti zánětu a tím i stárnutí.
 Testování potravin, vín a produktů na přítomnost těžkých kovů a doporučování
těch nejzdravějších. (Výběr ze stanov AMPS ČR , 2009)
1.1.1 Úloha sestry v Anti-Agingu
V oblasti Anti-Aging medicíny má svou nenahraditelnou funkci nejen lékař
Anti-Aging specialista, ale také sestra zejména pro řadu specializovaných vyšetření,
které musí být odborně provedeny a dále je zde důležitá také následná terapeutická
péče. Sestra by měla být osobností natolik zralou po stránce morální, psychické, emoční
a sociální, aby byla schopna posoudit stav pacienta, vhodnými metodami systematicky
a všestranně uspokojovat jeho potřeby k udržení jeho zdraví, uskutečňovat samostatná
rozhodnutí, obhájit tato rozhodnutí a nést za ně plnou odpovědnost. Očekává se od ní,
že bude kromě svých praktických dovedností schopna diskutovat s kolegy i ostatními
zdravotnickými pracovníky o odborných tématech, bude spolehlivá, bude umět používat
kritické myšlení, bude dodržovat předepsané postupy, a také, že bude přednášet
na odborných akcích, publikovat v odborném tisku a tím přispívat ke zvyšování úrovně
ošetřovatelství.
Florence Nightingalová před 100 roky definovala ošetřovatelství jako,, činnost
využívajúcu prostredie pacienta na pomoc v jeho uzdravení“(KOZIEROVÁ, 1995, s. 3).
Podmínkou pro vykonávání práce sestry na klinikách Anti-Agingu je získání
odborné způsobilosti pro výkon specializovaných pracovních činností v akreditovaných
studijních programech. V zájmu zvýšení úrovně poskytování Anti-Agingu
ošetřovatelské péče, která je součástí zdravotní péče, může sestra získat specializaci
16
v akreditovaných specializačních studijních programech anebo certifikační přípravu
v akreditovaných certifikovaných Anti-Aging programech.
„Soustavné vzdělávání je vzhledem k dynamickému rozvoji oboru významné
a důležité. Soustavné vzdělávání je průběžné obnovování a udržování získané odborné
způsobilosti v souladu s rozvojem oboru po celou dobu výkonu povolání zdravotní
sestry.“ (SYSEL, 2008, s. 17)
Na klinice A2C pracují dvě sestry a lékař. Denně vyšetří průměrně 30 pacientů
jakékoli věkové kategorie s různými diagnózami. ,,Jsou k nám posíláni i pacienti
s nejasnými zdravotními problémy, které nebylo schopno diagnostikovat na základě
běžných laboratorních testů. K hledání příčiny daných problémů se využívají
nejmodernější laboratorní testy, které jsou prováděny ve specializovaných laboratořích
v různých zemí světa např. vyšetření na potravinové intolerance, oxidativní stres,
genetická vyšetření a mnoho dalších tak, že sestry provádějí specializované vyšetření
samy na základě ordinace lékaře. Říká jedna ze sestřiček A2C kliniky“. Je proto
nezbytně nutné, aby sestra měla dostatečně odborné vzdělání na profesionální úrovni.
Prvním úkolem sestry je vždy při příchodu pacienta vyplnění průvodní
pacientovi dokumentace, ptáme se na základní anamnestické údaje, zdali pacient kouří,
trpí hypertenzí, má zubní amalgámové výplně… Dále je třeba pacientovi co
nejsrozumitelněji vysvětlit průběh vyšetření. Úkolem sestry je především pacienta dobře
podporovat, aby spolupráce mezi sestrou a pacientem vedla k co nejobjektivnějším
výsledkům. V tomto okamžiku končí úloha sestry, začíná úloha lékaře. I tehdy je však
sestra lékaři na blízku, protože asistuje při řadě vyšetření, provádí odborné odběry
genetického materiálu, vzorků krve, moče, slin a jiných specializovaných testů. Další
úlohou sestry v Anti-Aging medicíně není jen v diagnostických procesech, ale také
v terapeutické části Anti-Agingu, aplikuje speciální infuzní terapii, musí znát speciální
produkty používané v Anti-Aging medicíně a umět pacientovi vysvětlit jejich
mechanismus účinku, sleduje odstupy a termíny pacientových kontrol pro příští
návštěvu u lékaře.
17
2 Zdraví
„Zdraví není všechno, ale všechno
ostatní bez zdraví nestojí za nic.“
Halfdan Mahler
Zdraví je významnou humánní hodnotou jak individuální, tak sociální. Avšak
najít přesnou nebo vhodnou definici pro zdraví je velmi obtížné. Proto bych uvedla
definici dle Světové zdravotnické organizace (SZO), že „zdraví je stav úplné tělesné,
duševní a sociální pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci či vady“ (definice SZO
z roku 1948; PÝCHOVÁ, 1995, s. 10.).
WOSAAM (světová Anti-Aging medicína) svým zaměřením na plošné
preventivní kontroly, na osvětu ve zdravé výživě, na zvládnutí rizikových faktorů,
vzdělávání pacientů a množství odborných konzultací, prosazuje především zdraví. Toto
úsilí pak vede k bezprostřednímu zlepšení zdravotního stavu nejširší populace.
Jmenováním Dr. Gro Harlem Brundtlanda do funkce generálního ředitele
Světové zdravotnické organizace v roce 1998 tato organizace vstoupila do ,,nové éry“,
která vnímá prosazování zdraví, jako základní metodu pro zlepšování zdraví. ,,Ve své
iniciativě na podporu zdraví WHO vytyčila deset globálních zdravotních cílů pro 21.
století. K těmto cílům patří ,,zvýšení dlouhověkosti a zlepšení kvality života
pro všechny, zajištění spravedlnosti v otázkách zdraví jak v jednotlivých zemích tak
globálně a zabezpečení přístupu k udržitelnému zdravotnickému systému a službám
pro všechny.“ (Anti-aging, 2006, str. 14)
Proto vláda České republiky svým usnesením č. 1046 ze dne 30. října 2002
schválila dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České
republiky nazvaný „Zdraví pro všechny v 21. století“ (viz příl. B). Prostředkem k tomu
je pokrok v prevenci příčin a rizik nemocí. Zdravotnická péče by sama nedokázala
za přijatelných nákladů účinně vyléčit rostoucí počty nemocí, proto by se měl každý
člověk naučit vnímat své zdraví jako prvořadou a nenahraditelnou životní hodnotu,
uvědomovat si ve větší míře svoji osobní odpovědnost za vlastní zdraví a své zdraví
chránit (viz příl. C).
18
3 Proč stárneme aneb faktory ovlivňující stárnutí
Již od starých Egypťanů až do dnešní doby, se lidé snaží dosáhnout prodloužení
života. Historická kouzla alchymistů, elixír dlouhověkosti či dokonce nápoje
nesmrtelnosti patří nenávratně minulosti. A přesto, že žádný elixír mládí neexistuje, má
každý z nás možnost mít své stárnutí pod kontrolou.
Každého člověka čeká postupný úbytek kvality života. Nezadržitelně se zhoršují
fyziologické funkce buněk, tkání a orgánů. Lidské tělo je ovšem vybaveno nástroji
a mechanismy, které ho vysokou měrou chrání před poškozením a nežádoucími
produkty látkové výměny i zevními škůdci a škodlivinami. Organismus dovede
odstranit a nahradit staré a poškozené buňky i většinu buněk ohrožených maligní
transformací. Buňky samy dovedou opravovat nebo nahrazovat všechny své
opotřebované nebo chybné složky včetně molekul deoxyribonukleové kyseliny (DNA).
Lidstvu snažícímu se žít co nejdéle a přitom kvalitně i plně, zbývá jediná reálná
možnost: oddalovat předčasný nástup stárnutí a omezovat projevy a komplikace
pokročilého věku. K cíli vede racionální způsob života, soustavná prevence a včasná
léčba zdravotních komplikací. S tím souvisí potřeba poznat základní znaky a projevy
procesu stárnutí a určit příčiny zodpovědné za předčasný nástup tohoto procesu.
Strava a životní styl mají největší vliv na zdraví, kondici a délku života. Lidé,
kteří se pravidelně věnují nějaké pohybové aktivitě, současně mívají zdravější jídelníček
s vyšším zastoupením ovoce a zeleniny a méně často kouří, pomaleji stárnou.
Širší, hlubší a podrobnější poznání faktorů vyvolávajících předčasný nástup
stárnutí a výrazný úpadek imunity ve srovnání s fyziologickým stářím je nezbytné, máli
medicína úspěšně zbrzdit nástup a rozvoj procesu stárnutí všech systémů organismu
a předejít rozvoji sní sdružených chorobných procesů. ,,Stárnutí je přirozené, celý
vesmír stárne, ale i v pokročilém věku můžeme být zdraví, plní energie, vypadat a cítit
se skvěle. Pokud se tím začneme zabývat už teď, můžeme výborně vypadat a těšit se
optimálnímu zdraví po celý zbytek života.“ (GOLKOVÁ, 2010, s. 19)
„Čas je život. Nedá se vrátit ani nahradit. Marnit čas znamená marnit život.
Ovládat svůj čas znamená ovládat svůj život a plně ho využívat.“
Alain Lakein
3.1 Chronologický versus biologický věk
,,Stárnutí (gerontogeneze, involuce) je přirozený a biologicky zákonitý proces,
během kterého se snižují adaptační schopnosti a ubývají funkční rezervy organismu.
Probíhá již od početí, ale za skutečné projevy stárnutí považujeme až pokles funkcí,
který nastává po dosažení sexuální dospělosti.“ (KALVACH, 2004, str. 47)
19
Na základě zjištění, že všechny lidské bytosti nestárnou stejnou měrou, byly
popsány dva rozdílné způsoby, jak charakterizovat lidský věk. Náš věk totiž neurčuje
jen datum narození v rodném listě, ale i stav našeho organizmu, což někdy může
znamenat i rozpor mezi naším skutečným věkem a věkem biologickým.
Chronologický věk přesně odpovídá času, jak dlouho žijeme. Je tedy počítán
na vteřiny, minuty, hodiny a roky od našeho narození. To znamená, že záleží na datu
našeho narození, a to již bohužel neovlivníme.
Na rozdíl od věku chronologického biologický věk nezávisí na časovém úseku.
,,Náš biologický věk určují změny odehrávající se na úrovni DNA, buněk, tkání, orgánů
i hladin hormonů našeho těla. Samozřejmě záleží na genetických dispozicích každého
člověka, jeho chování, životním stylu a přístupu (jaké prostředí na nás působí, co jíme,
jak se pohybujeme, jak spíme, jak se staráme o své tělo a zdraví), na vnějších vlivech
a mnoha dalších faktorech, které mohou stáří člověka více či méně oddálit.“
(GOLKOVÁ, 2010, str. 90)
Vědci studují mnoho teorií, které by vysvětlovaly stárnutí organismu. Jednou
z nich je například:
Teorie volných radikálů
Již v roce 1954 prof. Denham Harman přednesl svou teorii volných radikálů.
Tato teorie byla až koncem 60. let potvrzena několika studiemi. ,,Tato teorie
předpokládá, že organismus začíná stárnout, jakmile jsou buňky poškozovány volnými
radikály.“ (GOLKOVÁ, 2010, str. 22-23) S přibývajícím věkem ztrácíme schopnost
produkovat nezbytné antioxidanty a volné radikály se začínají akumulovat a poškozovat
jednotlivé buňky a tkáně.
Shrnutí: Ať je příčina stárnutí organismu jakákoliv (životní prostředí, nevhodná strava,
poškození DNA, volné radikály, oxidativní stres a další) dnes už díky vědeckým
studiím víme, jak těmto vlivům předcházet.
3.1.1 Bio-Aging
Každý z nás touží zůstat co nejdéle mladý a v plné kondici. I když člověk začíná
stárnout už od narození, otázku stárnutí si nijak zvlášť nepřipouští. Pak se ale přehoupne
náš věk a většina z nás touží zatáhnout za záchrannou brzdu a stárnutí zastavit. Je to ale
možné? Četné výzkumy v oblasti Anti-Aging medicíny dokazují, že proces stárnutí lze
přinejmenším zpomalit. ,,Typické známky biologického a orgánového stárnutí můžeme
dnes již profesionálně měřit, celý proces monitorovat a jednotlivé orgány správným
směrem ovlivňovat. A právě v onom poznání, jak si náš organismus stojí po biologické
stránce, spočívá první krok k namíchání vhodného elixíru mládí.“ (Anti-aging, 2006,
str. 27)
Bio-Aging vyšetření znamená komplexní diagnostiku celkové kondice
(tělesných funkcí) a analyzování stáří jednotlivých orgánů (měření biologického věku
všech orgánů).
20
Vyšetření krok za krokem
Toto několikahodinové vyšetření spočívá v počítačovém zpracování informací
o vašem zdravotním stavu a životním stylu a zahrnuje tři části:
1. Dotazníky k vytvoření zdravotní anamnézy – speciálně vytvořené otázky
pro zhodnocení životního stylu, stavu výživy a sportovní anamnézy s přesným
propočtem vydané energie za jednotlivé aktivity. Vyplňování probíhá
za asistence vyškolené Anti-Aging sestry.
2. Diagnostická část – zahrnuje měření vitálních funkcí jednotlivých orgánů,
kompozice našeho těla, mozkové funkce, kardiovaskulární funkce, plicní
funkce, zrak, sluch, svalové testy a vyšetření elasticity tkání a kloubů.
3. Laboratorní část – zahrnuje hormonální analýzu, kompletní laboratorní
diagnostiku, rizikové faktory a oxidativní stres organismu.
Co Bio-Agingem získáte?
Výsledkem vyšetření Bio-Aging získáte celkové zhodnocení funkcí orgánů,
určení jejich biologického věku (viz příl. D), vypracování preventivního programu
a doporučení, díky nimž se člověk může naučit žít v co nejlepším souladu se svým
genetickým potenciálem a uzpůsobovat mu svůj životní styl.
3.2 Oxidativní stres
Naše tělo vede neustálý boj s predátory zabíjející naše buňky. Těmto molekulám
chybí jeden elektron, který se snaží ukrást jiným molekulám. Konstantně napadají jiné
molekuly našeho těla a poškozují je, tím způsobují oxidativní stres. Každá buňka
člověka je za 1 pouhý den napadena asi 10 000 volnými radikály.
Oxidativní stres je vlastně taková nerovnováha mezi volnými radikály
a antioxidanty. V ideálních podmínkách je naše tělo schopné kompenzovat poškození
způsobené oxidativní stresem. Máme totiž látky tělu vlastní, kterými jsou účinné
antioxidanty, které oddalují negativní projevy stárnutí. Bohužel, když se zvýší hladina
volných radikálů, nestačí naše přirozené antioxidanty tělo bránit a vzniká buněčné
poškození.
3.2.1 Působení volných radikálů
Volné radikály jsou látky, které se v těle tvoří při látkové přeměně, při obraně
před bakteriemi a při expozici ultrafialovým nebo ionizačním zářením. Nemoci, kouření
či nadměrné vystavení vlivům znečištěného životního prostředí přispívají
k intenzivnější tvorbě volných radikálů. Některé volné radikály jsou běžnou součástí
zdravého metabolizmu, některé se objevují nebo se jejich množství zvyšuje v průběhu
nemoci, psychické a fyzické zátěže. Mohou tak poškodit buňky, oslabit imunitní systém
21
a napomáhat tak ke vzniku řady onemocnění. Proto je pro zdraví našeho organizmu
nutné, aby tyto částice byly ihned po svém vzniku zachyceny a zničeny. Látky, které
mají schopnost volné radikály zničit, resp. blokovat, se nazývají antioxidanty.
Také stárnutím se zvyšuje tvorba volných radikálů a zmenšuje schopnost jejich
eliminace, což vede ke změně vazivové tkáně, k poruše pružnosti vaziva a vzniku
vrásek. Ke změnám však dochází i ve vnitřních orgánech, ve šlachách, svalech
a cévách. Volné radikály způsobují rychlé opotřebování tělových buněk, hlavně, když
se jejich množství v těle zvyšuje špatnou výživou a pobytem ve znečištěném prostředí.
(GOLKOVÁ, 2010)
Druhy volných radikálů
Potrava obsahuje řadu látek, které jsou zdrojem volných radikálů nebo jejich vznik
podporují:
 chlór
 dusitany
 herbicidy, pesticidy
 kyslík, ozón, peroxidy, kysličníky
 tuky přepálené a vlivem tepla, světla a času za přístupu vzduchu zoxidované
 těžké kovy (železo a měď), zejména v určitých sloučeninách a kombinacích
Zdroje volných radikálů
Mnoho volných radikálů pochází z okolního prostředí, nebo vlivem okolního
prostředí stoupá jejich produkce v těle a má ničivé účinky. Mezi tyto činitele patří UV
a další ionizující (ionizační) záření, látky znečišťující ovzduší, toxické průmyslové
chemikálie, pesticidy, kontaminované potraviny, cigaretový kouř a drogy. Také stres je
jednou z mnoha příčin snižování hladiny antioxidantů v lidském těle v moderní době.
Ve smogu jsou škodlivé látky rozptýleny zejména v podobě aerosolů a jemného prachu.
V pitné vodě také chlór a některé jeho sloučeniny. Přepálené tuky obsahují vyšší
množství zdrojů volných radikálů. Smažení a pečení navíc jejich škodlivost zvyšuje.
3.2.2 Antioxidanty
Nebýt antioxidantů, řada lidí by během několika měsíců padla za oběť
nejrůznějším infekcím a možná i rakovině. Lidské tělo by předčasně zestárlo, buňky
a orgány by ztratily schopnost regenerace, došlo by k narušení imunity, oběhového
systému, zvýšení krevní srážlivosti, k rozvrácení metabolismu a narušení ochranné
a podpůrné funkce enzymů a různých živin. (GOLKOVÁ, 2010)
Antioxidanty lze dělit:
 přirozené (v přírodě nebo dané potravině se přirozeně vyskytující)
 syntetické (uměle vytvořené, bez výskytu v přírodě).
22
Lidské tělo sice produkuje vlastní účinné antioxidanty, ale ke zvýšení
obranyschopnosti organismu, ochrany před srdečně-cévními onemocněními
a předčasným stárnutím, ke zvýšení odolnosti vůči zátěži, zlepšení metabolismu
a ochrany před jeho odpadními látkami, je nutné přijímat v potravě resp. v potravních
doplňcích větší množství těchto antioxidantů.
Z hlediska konzumenta lze hodnotit přítomnost přirozených antioxidantů
v potravinách kladně, neboť prodlužují jejich trvanlivost a jejich užívání má příznivé
účinky na jeho zdraví a také snižuje pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob
a některých typů rakoviny.
Odborníci se shodují na tom, že účinnost přirozených antioxidantů přijímaných
přirozeně (např. v čaji a ovoci) je výrazně vyšší než u stejné dávky podané v čisté
podobě jakožto potravinový doplněk (např. vitaminová tableta). Navíc poslední
výzkumy ukazují, že minimálně u některých antioxidantů dochází při dlouhodobém
užívání k tzv. zvratu antioxidantů, kdy je jeho antioxidační účinek tělu vysoce
nežádoucí. Tato vlastnost, jejíž mechanismus je dosud nepochopen, byla pozorována
u β-karotenů (provitamínu A), vitamínu E, vitamínu C a flavonoidů. U antioxidantů
přijímaných přirozenou cestou žádný zvrat zaznamenán nebyl.
Nejdůležitější přirozené antioxidanty:
 vitamíny – např. vitamín A (betakaroten), vitamín E, vitamín C (askorbát),
vitamin B 8 (inositol)
 selen (obsažený v avokádu, rybách a plodech moře)
 zinek (v rybách a plodech moře)
 mangan, měď a koenzym Q10
 flavonoidy (obsaženy v citrusech, hroznovém vínu)
 lutein (špenát, kapusta, zelí, hrášek, brokolice)
 ginkonoidy (Gingko biloba)
 melatonin (hormon epifýzy řídící regulaci nástupu puberty a zasahuje do řízení
spánkového cyklu)
 kyselina močová (urát, který vychytává měď a železo)
Například takový inositol, vitamín B8 zvyšuje aktivitu přirozených zabíječů
buněk nádorového bujení a brání tak rakovinovým buňkám dále se šířit se metastazovat.
23
Onemocnění spojená se zvýšeným oxidativním stresem:
 dna, zánět
 nádory, artritidy
 onemocnění ledvin
 respirační onemocnění
 cukrovka a mnoho dalších
 alergie kardiovaskulární onemocnění
 vznik očních chorob (např. šedého zákalu)
 neurodegenerativní onemocnění (např. Parkinsonova a Alzheimerova choroba).
Oxidativní stres lze měřit
Dlouhodobé působení oxidativního stresu může vážně ohrozit naše zdraví. Proto
je vyšetření oxidativního stresu základním vyšetřením v oblasti Anti-Agingu
a preventivní medicíny, ale také důležitou kontrolou při léčbě závažných onemocnění
a jejich vývoji při dané terapii (viz příloha D). ,,Ačkoliv se již v medicíně hodně ví
o významnosti volných radikálů a oxidativního stresu, jejich screening a monitorování
je zatím v ČR jen ojedinělé a většinou na výzkumné úrovni. Pacientům je zpravidla
doporučováno užívání doplňků stravy a antioxidantů (vitamínů a minerálů), ale není již
monitorován výsledek a účinnost podaných látek.“ (GOLKOVÁ, 2010, s. 27)
Všeobecná odběrová pravidla pro sestru:
 před každým odběrem vyškolená sestra edukuje pacienta o výkonu, snaží se ho
uklidnit
 dbá, aby měl pacient zahřáté ruce
 odběr provede z odezinfikovaného bříška prostředníčku
 po vpichu jemně zmáčkne pacientovi prst a setře první kapku krve
 kapiláru při odběru drží v lehkém sklonu směrem nahoru
 dbá, aby v kapiláře nebyly vzduchové bublinky a aby kapilára byla naplněna
celá
 CR 3000 (přístroj na měření volných radikálů a antioxidantů) musí být zahřátý
na 37 °C
Nejnovějšími, vědeckými studiemi podložený test!
Fort (Free Oxygen Radicals Test) – měření volných radikálů z jedné kapky krve.
Protože jsou volné radikály nestabilní a reaktivní, musí se test provádět ihned po odběru
krve z prstu a testovací přístroj musí být zahřátý na teplotu lidského těla. Výsledek je
hotov za 6 minut.
Průběh testu: hodinu před testem je doporučováno nejíst, nekouřit ani nepít alkohol!
Po dezinfekci prstu se provede jemný vpich a odběr krve do kapiláry. Naplněnou
kapiláru vložíme do zkumavky s protisrážlivým roztokem. Zkumavku jemně
24
promícháme a obsah zkumavky vlijeme do kyvety. Promíchanou kyvetu vložíme
do centrifugy, kde se oddělí krevní plasma od zbytku krve. Poté kyvetu vložíme
do přístroje CR 3000, kde se automaticky spustí testování. Samotné provedení testu
provede vyškolená sestra pomocí přístroje CR 3000.
Protože je důležité sledovat, jak se množství volných radikálů a antioxidantů
mění v čase, je doporučeno provedení testu 1x za 2-3 měsíce. Množství volných
radikálů je měřeno v jednotkách FORT (U). Je dobré mít co nejnižší hladinu volných
radikálů.
Správná hodnota: 160 - 310 Fort U
Střední oxidativní stres: 310 - 400 Fort U
Vysoký oxidativní stres: > 500 Fort U
Ford ( Free Oxygen Radicals Defence) – měření antioxidantů z jedné kapky
krve. Průběh testu: hodinu před testem je doporučováno nejíst, nekouřit ani nepít
alkohol!
Po dezinfekci prstu se provede jemný vpich a odběr krve do kapiláry. Naplněnou
kapiláru vložíme do zkumavky s protisrážlivým roztokem. Zkumavku jemně
promícháme a obsah zkumavky vlijeme do kyvety. Promíchanou kyvetu vložíme
do centrifugy, kde se oddělí krevní plasma od zbytku krve. Poté odebereme pipetou
čistou krevní plasmu, smícháme ji s antioxidační látkou a vložíme do CR 3000
k druhému testu. Zde platí, že čím máme antioxidantů více, tím lépe pro nás.
Oxidační stres vyvolává kompenzační reakci - vyplavení zásob antioxidantů
z jater, tukové tkáně apod. Proto u těžce nemocných pozorujeme paradoxně vyšší
antioxidační kapacitu v krvi než u zdravých lidí.
Výborný výsledek: > 1,53
Normální hodnota: 1,07 - 1,53
Nedostatek - deficit < 1,07
,,Velice důležitá je balance mezi volnými radikály a antioxidanty. Jestliže máme
lehce vyšší volné radikály, potřebujeme také zvýšit antioxidanty.“ (GOLKOVÁ, 2010,
str. 28)
Další významná měření
Kyselina močová je produktem metabolismu purinů (základní stavební kámen
tvorby nukleových kyselin RNA a DNA). Mimo jiné je také silným antioxidantem,
protože je schopna vychytávat volné radikály. Měření kyselina močové lze provádět
z jedné kapky krve a výsledek je hotov do 2 min.
25
Hematokrit (hemoglobin)
Lidská krev je tvořena červenými a bílými krvinkami a krevními destičkami
společně s krevní plazmou. Hematokrit je podíl krevních elementů oproti plazmě.
Hemoglobin je hl. bílkovina červených krvinek. Pokud je nízká hl. hemoglobinu je
nízký i hematokrit. Porušení balance mezi antioxidanty a volnými radikály může vést
k mnoha hematologickým onemocněním.
3.3 Prospěšnost tělesné aktivity
V oblasti výživy a zdraví je hlavní pozornost zaměřena na složení naší potravy
a na to, jak potrava ovlivňuje nebezpečí vzniku různých civilizačních chorob. Mnohem
menší pozornost je naproti tomu již tradičně zaměřena na naši tělesnou aktivitu.
V současné době se však tento poměr mění, neboť se projevují prospěšné účinky
fyzické činnosti nejen z hlediska celkového zlepšení tělesného i duševního stavu, ale
i z hlediska snížení nebezpečí různých chronických chorob (viz příl. E).
Pohyb umožňuje člověku jeho existenci, je základním projevem života a hraje
významnou roli v každém věku. Pohyb by měl být primární, životně důležitou potřebou.
Optimálním pohybem podněcujeme přes nervový a hormonální systém celý organismus
k výraznější látkové přeměně (metabolismu), podporujeme srdeční činnost, zvyšujeme
dechový objem a vitální kapacitu plic, napomáháme odstraňovat toxické látky,
stimulujeme produkci endorfinů v mozku, harmonizujeme vegetativní nervový systém,
korigujeme postavení jednotlivých obratlů páteře, svalovou rovnováhu a fyziologické
zapojování jednotlivých svalových skupin do pohybových vzorců. Pohyb nám
umožňuje příjemně strávit volný čas a napomáhá i po stránce sociální formovat jedince.
,,V nedávno publikovaném EUFIC Review o výhodách tělesné aktivy uvedl
prof. Ken Fox z Bristol University (UK), že větší počet studií prokázal u osob, které
ve středním a vyšším věku pěstovaly vhodný sport a jiné fyzické aktivity, nižší výskyt
vážných onemocnění a dosažení vyššího věku. Tento ochranný účinek je přibližně
ekvivalentní účinku u osob, které přestaly kouřit.“ (Prospěšnost tělesné aktivity, 2006)
3.3.1 Osteoporóza
Osteoporóza, jejíž název pochází z latinského názvu pro řídké „porózní“ kosti, je
onemocnění skeletu, při němž se zmenšuje hustota kostní hmoty, zeslabuje se struktura
kosterního tkaniva, a tím dochází k zvýšené křehkosti kostí a náchylnosti
k zlomeninám.
Tak, jak naše populace stárne, ohrožuje toto onemocnění stále větší počet lidí
a stává se tak pro společnost i ekonomicky závažným problémem. Volba životního stylu
mladých lidí může do značné míry ovlivnit možnost vzniku osteoporózy ve vyšším
věku. Je totiž známo, že čím více vápníku si člověk nashromáždí v mládí, tím více ho
zůstane zachováno v kostech i ve stáří. Důležitým faktorem je správná výživa a pohyb.
26
V České republice je odhadovaný počet pacientů s osteoporózou cca. 850 000, tj.
7- 8 % všeho obyvatelstva. Nemocí je postižena více bílá rasa. Mezi černými ženami
se osteoporóza vyskytuje velmi zřídka. Rovněž u mužů je výskyt podstatně nižší než
u žen.
Průměrný denní příjem kalcia, který je uváděn v evropské směrnici, je 800 mg.
Některé populační skupiny však mají vyšší požadavky, až 1200 – 1500 mg (mládež
ve věku 11- 24 let, těhotné a kojící ženy, ženy po menopauze).
Obrázek 1 - Kalcifikující kost
Zdroj: OSTEOPORÓZA- TICHÁ EPIDEMIE 21. STOLETÍ, 2009.
Typy osteoporózy:
A
 Typ I. – postmenopauzální se vyskytuje u žen mezi 51. - 65. rokem života
a projevuje se snížením hladiny pohlavních hormonů, snížením pevnosti kostí
a zlomeninami obratlů.
 Typ II. – senilní se vyskytuje u žen po 75. roce života. Pro tento typ osteoporózy
jsou typické častější zlomeniny krčku stehenní kosti a výraznější zředění
struktury kostí.
 Typ III. – smíšení obou typů, vyskytuje se v období mezi 66. - 74. rokem života.
B
 Primární – příčina není jednoznačně známa (genetická dispozice, věk, pohlaví).
 Sekundární – známá příčina (porucha resorpce Ca a vitamínu D, medikamenty,
(kortikoidy, cytostatika), nádory, životní styl, choroby zažívacího traktu
Příčiny osteoporózy:
- změny pohlavních hormonů v menopauze (především snížení hladiny
estrogenů), nedostatek pohybu, alkohol, nevhodná strava, kouření, špatný
vývoj kostí v období růstu způsobený nedostatkem některých základních
stavebních látek např. vitamínu D při vstřebávání a využití vápníku.
Příznaky:
- první známkou osteoporózy mohou být silné bolesti zad nebo zlomenina
nejčastěji zápěstí, předloktí, krčku stehenní kosti nebo páteře
- postupná ztráta tělesné výšky a znatelný vývoj "kulatých" zad
- rtg. vyšetření zubů může odkrýt časné stádium osteoporózy (řídnutí kosti
dolní čelisti)
27
Hormony a osteoporóza
V období menopauzy přestává pracovat velmi významná žláza s vnitřní sekrecí
(vaječníky). Následkem jsou změny v hladině pohlavních hormonů. Ve vztahu
k osteoporóze má význam nízká hladina estrogenu. Při léčbě se proto zkoušelo tento
hormon tělu dodávat. Bylo však vědeckými studiemi zjištěno, že dlouhodobé užívání
estrogenu, byť v malých dávkách, zvyšuje riziko rakoviny dělohy. Umělé dodávání
hormonů v době, kdy je to pro organismus z fyziologického hlediska nežádoucí,
vyvolává vážné problémy. Proto se v poslední době zkouší hormonální léčba –
kombinace estrogenu a progesteronu nebo jiných hormonů (kalcitonin apod.).
Dr. Felson z výzkumů, které provedl se svými kolegy, vyvozuje závěr, že
hormonální léčba po menopauze by měla trvat alespoň 7 let a že ani tak dlouhodobé
užívání hormonů nezabrání odvápnění kostí po 75. roce života, kdy je riziko zlomeniny
z osteoporózy největší.
Opalování a osteoporóza
Vitamin D vzniká v kůži působením UV paprsků a má nesmírný význam
při vstřebávání a využívání vápníku. Přiměřené opalování má proto blahodárný účinek
při růstu a tvorbě kostí. Dlouhodobý nedostatek slunečního „ozáření“ vede k poruše
metabolismu vápníku a funkci kostního aparátu.
Pohyb a osteoporóza
Výzkumy dokazují, že pravidelné, přiměřené cvičení a tělesný pohyb, mají
příznivý vliv na stavbu a strukturu kostí a jsou velmi dobrou prevencí proti odvápňování
kostí. Intenzivní svalové cvičení výrazně zvyšuje stupeň ukládání vápníku v kostech.
U imobilních pacientů, tedy u pacientů pohybově omezených, dochází
ke ztrátám vápníku rychleji. Také místní znehybnění (např. při zlomenině) má
za následek zřídnutí kostní hmoty a zvýšenou náchylnost ke zlomeninám. Proto je
u těchto pacientů velmi důležitá včasná rehabilitace (RHB) a prevence pádů zajištěna
nejen ošetřovatelskými pracovníky (především sestrou), ale také rodinnými příslušníky.
Výživa a osteoporóza
Jedním z faktorů, který hraje roli v prevenci osteoporózy je výživa. Chceme-li
omezit riziko vzniku tohoto onemocnění nebo jen zpomalit jeho průběh, musí naše
strava obsahovat především:
 vhodný zdroj a dostatečné množství stavebních látek (vápník, fosfor, hořčík,
mangan, fluor).
 minerální a stopové prvky (zinek, měď, bor a hořčík) a vitamíny (D, A, K1, C,
B2, B6) důležité pro zdravé kosti.
28
Kouření a osteoporóza
U žen, které kouří, byl prokázán dřívější začátek menopauzy. Způsobují to
aromatické uhlovodíky, nacházející se v cigaretovém kouři, které ničí oocyty (ženské
pohlavní buňky) ve vaječnících.
Léčba osteoporózy
Cílem léčby, je zabránit úbytku a zhoršení kvality kostní tkáně. Cest, kterých
k tomu vede, je mnoho a pro různé pacienty jsou vhodné odlišné léčebné postupy.
Správný léčebný postup úzce souvisí s věkem pacienta, pohlavím a přítomností
rizikových faktorů. V rozhodování o nejvhodnější léčbě hraje roli mnoho ukazatelů
zdravotního stavu. Základním předpokladem úspěšné léčby, je motivace pacienta, jeho
aktivního zapojení v léčbě, spolupracování s lékařem a společně tak dosáhnutí co
nejlepších výsledků. Léčba osteoporózy je dlouhodobou záležitostí a její přínos lze
pocítit až po určité době (viz příl. D).
3.4 Výživa – problém současnosti
Výživa je významný faktor životního stylu, který ovlivňuje naše zdraví.
Poskytuje nám nejen pokrytí základních potřeb energie a jednotlivých živin nezbytných
k životu, ale je spojena i s emocemi. Společně s fyzickou aktivitou a genetickými
dispozicemi se výživa podílí i na výsledném výživovém stavu jednice.
Člověk žil a vyvíjel se po tisíciletí v neměnných podmínkách v přírodě.
Od minulého století se však tyto podmínky změnily a člověk se nestíhá těmto změnám
přizpůsobit.
Z jídelníčku jsme vypustili řadu zdraví prospěšných potravin, které běžně
konzumovali naši předkové. Neustálým zjemňováním, zchutňováním a prodlužováním
trvanlivosti potravin se nám z potravin ztrácí řada životně důležitých látek a naopak se
do potravin dostávají látky, které nám příliš neprospívají (syntetická barviva,
konzervační přísady, příchutě, malé množství antibiotik, hnojiv, pesticidů apod.).
Negativní vlivy životního prostředí umocněné nedostatkem potřebných živin
působí na metabolismus každé jednotlivé buňky našeho lidského těla.
Porušují rovnováhu organismu a tak vznikají řetězové reakce, které se projeví sníženou
obranyschopností a výkonností organismu nebo vznikem zdravotních komplikací.
Pokud ve výživě dlouhodobě chybí třeba jen jedna důležitá živina, výrazně se
tím snižuje výkonnost organismu a jeho odolnost vůči nemocem. Není náhoda, že
nejzávažnější choroby se nazývají civilizační.
,,Odborníci zabývající se výživou se vzácně shodují v názoru, že za cca 85 %
(některé prameny uvádějí až 95 %) nemocí si člověk může sám a způsobuje si je
špatným životním stylem, ve kterém klíčovou roli hraje výživa.“ ( KLESCHT, 2008, str.
38)
29
,,Člověk se rodí zdráv a všechny nemoci do něj vstupují s jídlem.“
Hippokrates
3.4.1 Hydratace organismu
Základní složkou živého organismu je voda. Voda je obsažena v každé tělesné
buňce našeho organismu, ale její obsah je v různých tkáních rozdílný. Fyziologickou
potřebu vody ovlivňuje řada faktorů, mezi nejvýznamnější patří úroveň fyzické aktivity,
věk, pohlaví, klimatické podmínky, tělesná hmotnost, složení těla a svou roli hrají
individuální rozdíly. Potřeba tekutin vychází z celkových ztrát vody – viz obrázek 2.
Lidské tělo obsahuje velké množství vody, její podíl klesá s věkem, zatímco
u malých dětí se obsah vody pohybuje kolem 75 %, u dospělého muže obsahuje 60-
70 % vody z celkové hmotnosti, u žen pak 55-65 %. Ačkoliv člověk může žít
bez potravy až 50 dnů, bez vody lze přežít jen dnů několik, a to i v chladném prostředí.
Lidé většinou přijímají vodu v dostatečném množství, u specifických populačních
skupin, jako jsou starší osoby, nebo osoby při namáhavé činnosti či sportu, se může
příjem vody stát kritickým. (KUNOVÁ, 2004, str. 66)
Obrázek 2 - Běžné ztráty vody
Znázornění denní rovnováhy tekutin (příjmy a ztráty) u typického 70 kilového muže se sedavým
způsobem života
Zdroj: MAUGHAN, RONALD J.; BURKE, LOUISE M. Výživa ve sportu, Příručka pro sportovní
medicínu. Praha: Galén, 2006, s. 92.
Ztráty vody během dne
Voda se ztrácí z našeho těla nepřetržitě. Denně jsou z lidského organismu
vyloučeny asi 3 litry tekutin. Stejné množství musí být tedy do našeho organismu
vráceno. Kůží a dýcháním se z našeho těla ztrácí přibližně 700 ml vody denně. Dalších
30
100 ml ztrácíme prostřednictvím exkrementů, 1,5 l močí a 100-300 ml pocením, kterým
si tělo udržuje svoji vnitřní teplotu. Takže pouhé žití a dýchání v prostředí s běžnou
teplotou vyžaduje kolem 2,5 l denně. Tělesné aktivity a prostředí se zvýšenou teplotou
zvyšují ztráty vody pocením a tím i požadavky na doplňování tekutin. Ztráty vody se
rovněž podstatně zvyšují v průběhu nemocí, zvláště při průjmu. Příliš malý příjem
tekutin může být příčinou sníženého pocení s následným přehřátím.
Osoby žijící ve větších nadmořských výškách a v chladném podnebí potřebují rovněž
zvýšený příjem tekutin.
Účinky dehydratace
Lidský organismus reaguje na ztrátu vody velmi citlivě. Již při ztrátě pouhých
3 % tělesné vody se náš tělesný výkon snižuje, avšak nezvyšuje se pocit žízně.
Dehydratace organismu může být příčinou bolestí hlavy, únavy, ztráty koncentrace
a může vést ke kolapsu krevního oběhu. Je to problém spojený zvláště u malých dětí
a starších osob, neboť starší osoby jsou méně citlivé na mírnou dehydrataci, méně pijí
a déle trvá, než se jejich tělo dostatečně rehydratuje. U dětí není dosud dostatečně
vyvinutý pocit žizně, děti mají vyšší potřebu příjmu tekutin, jestliže je horko anebo jsou
příliš aktivní. Děti mladší dvanácti let nemohou na rozdíl od starších dětí a dospělých
osob dostatečně regulovat svoji tělesnou teplotu. V případě dehydratace jsou proto
mnohem náchylnější k přehřátí.
Udržování hydratace organismu
K vyrovnání ztrát vody musíme dostatečně pít. Metabolickými pochody v našich
tělech vzniká kolem 250 ml vody a dalších 750 ml získáme z potravin. Dalších 1,5 l
musí být dodáno nápoji. Odbornice na zdravou výživu MUDr. Kateřina Cajthamlová
doporučuje pít co nejméně umělých slazených nápojů (limonád), aby tělo nezískávalo
„prázdné“ cukry, které způsobují obezitu a kazivost zubů. ,,Zcela bychom se měli
vyvarovat nápojů s konzervanty, umělými barvivy, aromaty a jinými syntetickými
přísadami. Pokud si dopřejeme kvalitní sladký nápoj, pak přírodní 100 % džus ředěný
vodou nebo nektar. 100 % džusy a nektary obsahují vitamíny, minerály a přírodní
cukry, a není u nich riziko nežádoucích reakcí na syntetické přísady. Přírodní, čerstvá
šťáva vymačkaná z ovoce nejen výborně chutná ale také pomáhá tělu odvádět škodlivé
látky a v ústech se po její konzumaci nehromadí cukry, které pak napadají zubní
sklovinu.“ (5 zásad zdravého pitného režimu podle MUDr. Cajthamlové, 2009)
3.4.2 Funkční potraviny – potraviny pro zdraví
V souladu s pokroky vědy a technologií se na trhu pravidelně objevují nové
potraviny. "Funkční potraviny" v současné době velmi populární označení ve světě
potravin a předpokládá se, že jejich podíl na trhu v příštích letech bude podstatně
vzrůstat. Výrobci potravin jsou v situaci nadprodukce nuceni kromě udržení prvotřídní
kvality hledat i další možnosti inovací. Spotřebitelé v posledních 20 letech žádají více,
než že je dané potraviny zasytí. Čím více máme informací o kvalitní výživě a prevenci
civilizačních nemocí, tím větší je zájem o speciální potraviny. Vznikla tedy kategorie
31
funkčních potravin. Nejdelší tradici má výroba funkčních potravin v Japonsku, kde
existuje tato komodita v nejširším výběru, zatím co evropský spotřebitel se s těmito
potravinami teprve seznamuje. (Functional foods, 2006)
Existuje již mnoho definicí funkčních potravin, avšak na jedné z nich se nedávno
shodly vědecké kruhy: ,,Potravina může být považována za funkční, jestliže byl
dostatečně prokázán její příznivý vliv na jednu nebo více tělesných funkcí
mimo přiměřených výživových účinků, na zdravotní stav a nebo snížení rizika
onemocnění. Funkční potraviny musí mít charakter potraviny a jejich příznivý vliv se
musí projevit již při konzumaci množství odpovídajícím běžné potravině. Nejsou to
pilulky nebo jiná forma běžných léčiv, ale tvoří součást normálních potravin.“
(KUNOVÁ, 2004, str. 57) ,,Zatím stále problematická je legislativní stránka této
problematiky a její sjednocení v rámci Evropské unie ještě není dořešeno. Nicméně
WHO, Rada Evropy a národní příslušné orgány (Státní zemědělská a potravinářská
inspekce) pečlivě hlídají, aby nedošlo ke klamání spotřebitele. Potravinu například
nelze jednoduše označit tvrzením, že její pravidelná konzumace vede k prevenci určité
choroby.“ Funkční potraviny většinou vypadají, voní a chutnají stejně jako jejich běžné
protějšky. Získávají se tak, že se v původní receptuře významně zvýší obsah příznivě
působících látek (speciálních typů vlákniny apod.) nebo je použita surovina, v níž je
vyšší obsah žádoucích látek dosažen speciálním šlechtěním. Dále pak mohou vznikat
i tím, že je z funkčních potravin odstraněna nežádoucí (například alergizující) složka.
Přirozené funkční potraviny s Anti-Aging efektem
Mnoho druhů ovoce, zeleniny a obilovin obsahuje specifické látky, jejichž
působení v prevenci civilizačních chorob a stárnutí je dnes světoznámé, proto lze tyto
potraviny zařadit mezi přirozeně funkční. V některých potravinách se mimo jiné
vyskytují účinné složky získané z těchto potravin jako takzvané funkční přísady.
Citrusové ovoce
Většina lidí konzumuje citrusy kvůli vysokému obsahu vitamínu C, citrusy jsou
však i zdrojem flavoniodů a dalších látek, které snižují riziko nádorového onemocnění.
Antioxidační efekt vitamínu C je flavonoidy umocněn, proto je konzumace ovoce
a zeleniny v prevenci civilizačních chorob účinnější než užívání samotných vitamínů
v doplňcích. (GOLKOVÁ, 2010; MARRIOT, 2009)
Rostlinné oleje
Rostlinné oleje obsahují celou řadu přírodních složek s příznivými vlastnostmi
a účinky. Jsou například významným zdrojem vitamínu E, který má silné antioxidační
účinky. Rovněž mnoho mastných kyselin a dalších složek přítomných v rostlinných
olejích příznivě ovlivňuje naše zdraví a prodlužuje náš život. Proto se mohou velice
dobře uplatnit při vývoji funkčních rostlinných olejů. Margariny obohacené steroly jsou
v poslední době velmi populární, neboť mají na snížení hladiny cholesterolu stejný vliv
jako některé léky přímo určené pro tyto účely. Působí také v prevenci srdečně-cévních
32
nemocí, pomáhají tlumit projevy premenstruačního syndromu, správné funkce mozku
a důležitou složku sehrává i v léčbě intoxikace těžkých kovů. ,,Zatím nejsou součástí
funkčních potravin, ale jejich použití v potravinářství je jen otázkou blízké
budoucnosti.“ (KUNOVÁ, 2004, s. 59)
Společným úsilím potravinářských vědců, šlechtitelů a potravinářských
společností i biologů je, vyvinout cenově dostupné rostlinné oleje se zvýšeným
obsahem funkčních vliv na zdravotní stav populace, například na omezení výskytu
onemocnění srdce, může být proto velmi podstatný. V blízké budoucnosti budou snad
nové rostlinné oleje se zlepšenými nutričními vlastnostmi běžnou součástí naší potravy
podobně, jako je nyní chléb, mléčné produkty, bílé a červené maso, vejce a olivový olej.
3.5 Potravinová alergie a potravinová intolerance
To, co jíme, nám opravdu může život prodloužit, nebo naopak zkrátit. Alergie,
intolerance a nesnášenlivost potravin jsou jasnou příčinou nejasných zdravotních potíží.
Poslední novinkou na poli výživy je test na potravinové intolerance, díky kterému
zjistíme, které potraviny našemu tělu škodí a které nám naopak prospívají.
Hippokratovo tvrzení staré 2400 let to jen dokládá: ,,Nechť strava je tvým lékem.“
Potravinová alergie a potravinová intolerance jsou dva různé termíny, které se
někdy zaměňují a někteří alergii a intoleranci na potraviny považují za synonyma. Vše
je podpořeno i tím, že alergická i intolerantní reakce na určitou potravinu může mít
u pacientů stejné nebo velmi různé symptomy a reakce organismu. Klasickým
příkladem potravinové alergie a intolerance je alergie na bílkovinu kravského mléka
a intolerance. (GOLKOVÁ, 2008)
3.5.1 Potravinové alergie
Rozšíření potravinových alergií vzbudilo v posledních letech pozornost, protože
jejich počet neustále roste. Přes značné znalosti o potravinových alergiích a potravinách,
které je mohou vyvolávat, tyto alergie zůstávají komplexním
Pozření stravy, na kterou má tělo alergickou reakci, způsobí aktivaci imunitního
systému organismu. Imunitní systém alergika si začne proti alergické potravině
(respektive proti určité složce potraviny) vytvářet protilátky. Jde o obranou reakci, kdy
tělo produkuje látky (jako například histamin), které spouští alergické symptomy.
Existují různé typy protilátek, jedna z nich, která vyvolává alergické reakce
na potraviny, je označována jako IgE (imunoglobin E). Protilátka IgE se sama váže
na alergeny a vyvolává alergickou odezvu. Tato reakce se projevuje velice rychle
po požití dané potraviny a tudíž ji brzy objevíme.
,,První kontakt s potravinovým alergenem může nastat ještě před narozením
prostřednictví molekul, které proniknou do plodu z matčiny krve, nebo během kojení
z mateřského mléka.“ (GOLKOVÁ, 2008, str. 14) Výsledkem je vznik symptomů
33
objevujících se většinou okamžitě nebo do jedné hodiny po požití potraviny, na kterou
má tělo negativní reakci.
Nejčastější alergické reakce na potraviny se projevují na kůži vyrážkami,
kopřivkou, ekzémem, migrénou, zvětšením jazyka nebo jícnu. Také se mohou objevit
respirační problémy včetně astmatu, dávení a zvracení, průjmy, bolesti v oblasti břišní
dutiny a křeče. Bouřlivé reakce se mohou projevit poklesem krevního tlaku, ztrátou
vědomí a v nejhorším případě i smrtí. Někdy se potravinová alergie projeví, teprve když
dojde současně k uplatnění jiných faktorů. Anafylaktická reakce se projeví, když
bezprostředně po požití příslušné potraviny následuje fyzická námaha.
Prahové hodnoty
Minimální množství alergenu nezbytné pro vyvolání alergické reakce se
označuje jako prahová hodnota. Vzhledem k velkým rozdílům v prahových hodnotách
mezi jednotlivci je v současné době velmi obtížné stanovit univerzální hodnoty
pro maximální koncentraci alergenu v potravinách, která při požitích nevyvolá
alergickou reakci. (FUCHS, 2005)
Případ „může obsahovat“
Při výrobě potravin je nezbytné zabránit kontaminaci alergeny jednoho výrobku
přenosem alergenů z jiného výrobku. Ve většině případů se tato možnost kontaminace
řeší dobrovolným označením „může obsahovat“ na obalu. Tento nápis pak slouží jako
důležitá informace pro spotřebitele.
Život s potravinovou alergií
V současné době neexistuje způsob trvalého vyléčení alergie na určitou
potravinu. Jediným účinným postupem je dieta, při které jsou z jídelníčku vyřazeny
potraviny, které alergii vyvolávají. Je však třeba brát v úvahu, že vyloučení určitých
potravin může ovlivnit i příjem důležitých živin, což je důležité zvláště u dětí.
Tabulka 1 - Hlavní potravinové alergeny
Zdroj: Zaostřeno na potravinové alergeny, 2008
celer ořechy mléko
gluten sója mušle
vejce sezamové semeno arašídy
ryby měkkýši hořčice
luštěniny oxid siřičitý lupina
34
Legislativa Evropské Unie (EU)
V současné době neexistuje lék na potravinové alergie, jedinou možností
pro postižené pacienty je vyhnout se potravinám, které alergeny obsahují. Pro zajištění
dostupnosti potřebných informací nařídila Evropská komise (EC) spolu Evropským
úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) počátkem roku 2005 nutnost uvádět
na etiketách všech balených potravin 14 hlavních potenciálních alergenů (viz tab. 1)
včetně alkoholických nápojů, a to bez ohledu na jejich aktuální množství. Uvedené
složky jsou původcem více než 90 % všech alergických reakcí. Seznam potravinových
přísad vyvolávajících alergie je uveden jako příloha Směrnice a bude v případě potřeby
doplňován podle nejnovějších vědeckých poznatků. (Zaostřeno na potravinové
alergeny, 2008)
3.5.2 Intolerance na potraviny
Na potravinové alergie jsme si už zvykli. Některé jídlo nám ale může škodit
nenápadněji. Celé roky bojujeme s nafouklým břichem, lupenkou, nebo bolestmi hlavy,
aniž bychom tušili, že za naše potíže může třeba krajíček chleba s medem nebo
odpolední Coca Cola. ,,Nesnášenlivost některých potravin je častou příčinou nejasných,
dlouhodobých zdravotních potíží,“ potvrzuje MUDr. Monika Golková, primářka AntiAging
kliniky A2C v Praze. Střevo totiž neslouží jen k trávení, je to zároveň také
imunitní orgán, místo záchytu škodlivých látek a dále jsou v něm receptory
pro serotonin, hormon štěstí. (FUCHS, 2005) ,,Pokud svůj trávicí trakt nevhodnými
potravinami soustavně dráždíme, může to vést až k onemocnění, nazývanému ,,syndrom
zvýšené propustnosti střeva.“ (Anti-aging, 2006, str. 14)
Jde o stav, kdy se mezi jednotlivými buňkami střevní sliznice vytvoří velké
prostory, kterými mohou do krevního oběhu pronikat bakterie, toxiny i velké molekuly
potravin. Na tyto vetřelce, kteří by se normálně do krve nedostali, reaguje organismus
tvorbou protilátek a přehnanou imunitní reakcí, kterou my sami vnímáme jako pestrou
škálu zdravotních potíží.
Tabulka 2 - Jaká onemocnění mohou být spojena s potravinovou intolerancí?
Poruchy trávení (50 %): bolesti břišního původu, nadýmání, zácpa, průjmy, zvracení,
dávení, syndrom dráždivého tračníku, nevolnosti a jiné poruchy trávení.
Dermatologické onemocnění (16 %): akné, vyrážka, lupénka, atopický ekzém, svědění
a pálení kůže.
Psychiatrická onemocnění (11 %): únava, úzkosti, depresivní stavy a hyperaktivita u dětí.
Neurologická onemocnění (10 %): závratě, bolesti hlavy a migrény.
Respirační onemocnění (10 %): chronická rýma, astma, obtíže s dýcháním.
Kloubní onemocnění: bolesti svalů a kloubů, artritidy, otoky a ztuhlost kloubů.
Nadváha a obezita: obezita způsobená zvýšeným zadržováním tekutin v těle.
Chronická únava: celková únava a pocit diskomfortu.
Zdroj: GOLKOVÁ, 2010, str. 54
35
Test potravinové intolerance
Test na potravinové intolerance vyhodnocuje IgG protilátky, vyskytující se
u potravinových alergií II., III. a IV. typu. U III. typu alergické reakce jsou prokazatelné
imunitní komplexy, které vedou k retenci tekutin v těle, a tudíž ke zvýšení váhy. ,,Je
vědecky prokázáno, že vyloučení senzibilizujících potravin vede u obézních lidí, kteří
nereagují na různé druhy diet, ke snižování nadváhy. Při vyloučení inkriminovaných
potravin se tvorba imunokomplexů snižuje a tím eliminujeme nadbytečnou tekutinu
a hubneme. Proto je test potravinové intolerance indikován jako základní vyšetření
například před započetím terapie obezity.“ (GOLKOVÁ, 2010, str. 55)
Test potravinové intolerance testuje 217 druhů potravin pomocí IgG protilátek.
Vyšetření se provádí nalačno z krve, takže výsledek je naprosto individuální a nezávislý
na krevní skupině. Odebraný vzorek se pak letecky posílá do specializované laboratoře
v Barceloně, kde zjišťují intoleranci na více než 200 druhů potravin. Takto rozsáhlý test
je u nás novinkou.
Výsledkem testu je rozdělení do čtyř skupin:
 Zeleně značené potraviny - potraviny, které v testu nereagují, ideální potraviny
pro vás.
 Žluté potraviny - potraviny, na které si naše tělo tvoří minimální protilátky IgG
typu a měly by se konzumovat pouze jednou za 4-6 dní, aby se zabránilo nárůstu
senzibilace.
 Oranžové potraviny - potraviny, které je třeba konzumovat jen 1x měsíčně.
 Červené potraviny - potraviny, které by se neměly konzumovat alespoň šest
měsíců.
Tabulka 3 - Stručná charakteristika jednotlivých tříd imunoglobulinů
IgG představuje zhruba 80-90 % imunoglobulinů v séru. Vykazuje značnou
antibakteriální, antivirovou a antitoxickou aktivitu.
IgA je nejvíce zastoupena ve slizničních sekretech.
IgE je příčinou tzv. anafylaktické reakce.
Zdroj: GOLKOVÁ, 2010. str. 55
Nesnášenlivost vůči mléčným bílkovinám
V mléce jsou z 10 % obsaženy vysoce hodnotné mléčné bílkoviny, mléčný tuk
a mléčný cukr (laktóza), minerální látky, vápník, fosfor a vitamíny.Za nesnášenlivost
vůči mléku jsou zodpovědné v něm obsažené proteiny. Těchto mléčných proteinů
existuje až 25 druhů. ,,Nejdůležitější z nich jsou kasein a syrovátková bílkovina.“
(FUCHS, 2005, str. 16)
Všechny tyto mléčné bílkoviny jsou obsaženy v mléce, podmáslí, jogurtu
a kefíru, zatímco v sýru a tvarohu je přítomen pouze kasein. Výskyt kaseinu není
36
omezen na jeden živočišný druh. Pokud se tedy vyskytuje nesnášenlivost kaseinu,
nebude dotyčný snášet kravské mléko ani mléko jiných živočišných druhů a je třeba se
vyhýbat všem mléčným produktům, ve kterých je mléko obsaženo.
,,Nesnášenlivost vyvolaná IgG protilátkami trvají zřídkakdy po celý život.
Předpokladem pro to však je přechodná důsledná eliminace nesnášenlivých potravin
a stabilizace stavu střevní sliznice. V případě potravin s nízkými koncentracemi
protilátek není eliminace nutná. Zde postačí rotace při způsobu stravování, při kterém se
odpovídající potraviny jedí pouze jednou za 4 - 6 dní.“ (viz příl. D; GOLKOVÁ, 2010,
str. 60).
Anti-Aging – základní pravidla stolování
1. Nezejte monotónní stravu.
2. Konzumujte co nejvíce variací a druhů kvalitních potravin s nižším přísunem
kalorií, s vysokým obsahem vitamínů a minerálů.
3. Potraviny je lepší konzumovat v syrovém stavu nebo vařit při nízkých
teplotách a po delší dobu.
4. Jezte pomalu a pořádně žvýkejte.
5. Pijte dostatek tekutin 2-3 litry vody denně v závislosti na klimatických
podmínkách a vašem fyzickém vypětí.
Anti-Aging medicína si zakládá na individuálním a komplexním přístupu
a řešení zdraví každého jednotlivce.
37
4 Výživová politika ČR
,,Potřeba výživy je velmi závažnou společenskou a ekonomickou otázkou,
protože spolurozhoduje o zdravotním stavu obyvatelstva a o reprodukci pracovní síly,
jak jednotlivce, tak celého pracovního potenciálu společnosti v každodenním
i dlouhodobém pohledu. Ve světě je význam výživy v tomto pojetí uznáván, což se
mimo jiné projevuje i potřebou formulace výživové politiky.“ (Evropské potravinové
a výživové trendy, 2000)
Pod pojmem ,,výživová politika“ rozumíme soustavu opatření k prosazení zásad
správné výživy uskutečňovanou v rámci našeho státu. Zatím se u nás nevytvořila
ucelená koncepce správné výživy. Přispěla k tomu také ta skutečnost, že se
problematika výživy svěřila resortu zdravotnictví, kde byla považována za podružnou,
místo do resortu zemědělství, kam se ve většině zemí zařazuje. Dostatek potravin
a rozsah jejich spotřeby v celkovém objemu i v přepočtu na hlavu v kterémkoliv státě je
jedním z hlavních ukazatelů životní úrovně. (PÁNEK, 2002)
U nás můžeme za největší klad ve výživové politice považovat rozšíření
sortimentu a stálé nabídky všech druhů potravin. Zlepšení hygieny prodeje potravin,
především jejich vyhovujících obalů. A dále pak zvýšený příjem vitamínů a některých
minerálních látek, díky volnému prodeji těchto doplňků výživy.
Na druhé straně se veřejné stravování podle současných výživových trendů
změnilo v tržní. Hlavním kritériem se stala senzorická jakost a přijatelnost s cenou
výrobku, s neúměrně velkým objemem potravin a nevhodnou strukturou spotřeby, což
se nepříznivě projevuje na zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva.
Velkou autoritu k výchově ke správné výživě mají mezinárodní organizace
přidružené k Organizaci spojených národů (OSN). Nejvýznamnější organizací je FAO
(Food and Agriculture Organization = Organizace pro potraviny a zemědělství), dále
pak WHO (World Health Organization = Světová zdravotnická organizace) zaměřená
obecně na zdraví obyvatelstva a výchovu ke správné výživě. UNICEF = Světová
organizace zaměřená na problematiku výživy, IUNS (International Union of Nutritional
Societies = Mezinárodní unie společností pro výživu, kam patří i ČR.
Kromě mezinárodních organizací existují v jednotlivých státech ještě organizace
národní. U nás je to především Společnost pro výživu, jejímiž členy jsou odborníci
na výživu ve výrobě potravin i veřejném stravování. Státní zdravotní ústav spolu
s vládními komisemi spolupracuje na vypracování doporučených dávek živin,
hygienických směrnic a na sjednocení české legislativy s legislativou Evropské unie!
38
5 Doporučení pro praxi
Díky různým informačním sdělením, včetně reklam, se mladší generační ročníky
snaží v rámci nových možností pečovat o sebe a své zdraví. Nicméně kolem zdravého
stárnutí a s ním spojeným zdravým životním stylem je stále spousta zkreslených
informací.
V rámci konkretizace doporučení pro praxi lze identifikovat dvě linie zaměření,
a to na:
1. Veřejnost
- rodinu
- školu
2. Zdravotnické pracovníky
- pracovišť Anti – Aging medicíny
- pediatrických ambulancí, geriatrických a ambulancí praktických lékařů
- výživových poraden
Jako sestra si myslím, že je velmi nutné, aby specialisté v Anti – Aging medicíně
informovali srozumitelnou a přijatelnou formou veřejnost o možnostech a způsobech,
jak stárnutí a s ním přidruženým onemocněním předcházet, ovlivnit jejich postoj
a návyky a motivovat je k aktivnímu zájmu o uchování a posílení vlastního zdraví
správným životním stylem, který by se měl stát součástí jejich každodenního života.
Například pomocí propagačních materiálů, organizováním seminářů, prezentováním
problematiky na pracovišti, na odborných konferencích a další propagací v masmédiích.
Pochopitelně, že samotní zdravotničtí pracovníci musí být už v rámci přípravy na
povolání vedeni k dodržování zásad zdravého životního stylu.
Zároveň by tato bakalářská práce mohla sloužit jako doplňující materiál
do předmětu veřejné zdravotnictví, výchova ke zdraví, poruchy výživy nebo paliativní
péče pro obor všeobecná sestra.
39
6 Závěr
Zdraví je nejcennější co máme, a proto je třeba hledat způsoby, jak ho chránit
nebo dokonce zlepšovat.
Dnes už lékaři po celém světě vědí, že k udržení optimálního zdravotního stavu
a zdravého stárnutí je nezbytná správná výživa, aktivní pohyb, schopnost účinně se
vyrovnat se stresem a pravidelné absolvování preventivních lékařských prohlídek
pod vedením odborných lékařů nebo Anti-Aging specialistů.
Mnoho lidí se domnívá, že současný vysoký výskyt civilizačních onemocnění je
způsoben znečištěným ovzduším, kontaminovanými potravinami cizorodými látkami,
stresovými situacemi, celkovou devastací životního prostředí, jemuž jsme vystaveni
a vůbec nedostatečnou lékařskou péčí. Bohužel si neuvědomujeme, že nejdůležitější
ze všech oblastí, které nejvíce ovlivňují náš celkový zdravotní stav, je právě způsob
života! Jedná se především o výživové zvyklosti, úroveň pohybové aktivity, škodlivých
návyků a závislostí, prožívání a zvládání stresových situací.
Neznalost nově existující lékařské specializace, založené na aplikaci
pokrokových vědeckých a lékařských technologií při rané diagnostice, prevenci, léčbě
a nápravě poruch spojených se stárnutím, zabrání některým lidem prožít život
plnohodnotně.
Proto je nezbytné všemi možnými způsoby poskytnout lidem dostatek informací
o možnostech a způsobech, jak předcházet stárnutí, nemoci, ovlivnit jejich postoj
a návyky a motivovat je k aktivnímu zájmu o uchování a posílení vlastního zdraví
správným životním stylem, který by se měl stát přirozenou a každodenní součástí jejich
života. Jednou z cest, ke zvýšení této informovanosti by mohla být i tato bakalářská
práce, která obsahuje základní informace a doporučení pro všechny, kteří chtějí zdravě
žít, cítit se a vypadat skvěle. To je i součástí dnešní filozofie.
Život je cestou z mládí do stáří. O tom, zda dojdeme na druhý konec, nebo zda
bude naše cesta předčasně ukončena, rozhodujeme do značné míry sami, vědomě
zvoleným způsobem života.
„Když sám pro sebe nic neuděláš, kdo to má udělat?
Když se starám jen o sebe, k čemu jsem?
A když ne nyní, kdy tedy?“
Talmud
40
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. BEŇO, Igor. 2001. Náuka o výžive: Fyziologická a liečebná výživa. Martin :
Osveta, 2001. ISBN 80-8063-089-5.
2. DOSTÁLOVÁ, J.; PÁNEK, J.; POKORNÝ, J. a kol. 2002. Základy výživy.
1. vyd. Praha : Svoboda servis, 2002. ISBN 80-86320-23-5.
3. FOŘT, Petr. 2003. Co jíme a pijeme? - Výživa pro 3. tisíciletí. Praha : Grada
Publishing, 2003. ISBN 80-7033-814-8.
4. FOŘT, Petr. 2008. Mládněte jídlem i po 50! Praha : Computer Press, a.s., 2008.
ISBN 978-80-251-2148-1.
5. FOŘT, Petr. 2007. Tak co mám jíst? 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a. s.,
2007. ISBN 978-80-247-1459-2.
6. FOŘT, Petr. 2005. Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, a.s., 2005. ISBN 80-247-1057-9.
7. FOŘT, Petr. 2005. Zdraví a potravní doplňky. Praha : Copyringt Euromedia
Group, k. s., 2005. ISBN 80-249-0612-0 str. 163-169.
8. FUCHS, Martin. 2005. Alergie číhá v jídle a pití…Kuchařka pro alergiky. Plzeň
: ADÉLA, 2005. ISBN 80-902532-5-3.
9. GOLKOVÁ, Monika. 2010. Anti-aging, Jak si zachovat mládí a krásu. 1. vyd.
Praha : Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-247-2106-4.
10. GOLKOVÁ, M.; JANATOVÁ, D. 2008. Jím a mládnu aneb Anti-aging
na talíři. Praha : Česká televize, 2008. ISBN 978-80-85005-97-4.
11. KALVACH, Z. a kol. 2004. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha : Grada
Publishing, a. s., 2004. ISBN 80-247-0548-6.
12. KATUŠČÁK, Dušan. 1998. Ako písať vysokoškolské a kvalifikačné práce.
2. vyd. Bratislava : Stimul, 1998. ISBN 80-85697-82-3.
13. KLESCHT, Vladimír. 2008. Pět pilířů zdravého života, Jak být trvale zdráv díky
Wellnes. 1. vyd. Brno : Computer Press, a. s., 2008. ISBN 978-80-251-2149-81.
14. KOZIEROVÁ, B.; ERBOVÁ, G., OLIVIEROVÁ, R. 1995. Ošetrovatelstvo 1.
Martin: Osveta, 1995. ISBN 80-217-0528-0.
15. KOZIEROVÁ, B.; ERBOVÁ, G.; OLIVIEROVÁ, R. 1995. Ošetrovatelstvo 2.
Martin : Osveta, 1995. ISBN 80-217-0528-0.
16. KUNOVÁ, Václava. 2004. Zdravá výživa. Praha : Grada Publishing, a. s., 2004.
ISBN 80-247 -0736-5.
17. MARRIOT, Susannah. 2009. 1001 přírodních způsobů jak si udržet mládí.
1. vyd. Praha : Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1159-5.
18. MAUGHAN, R. J.; BURKE, L. M. 2006. Výživa ve sportu. Praha : Galén, 2006,
ISBN 80-7262-318-4.
41
19. MÜLLEROVÁ, Dana. 2003. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí
ve schématech. Praha : Triton s. r. o., 2003. ISBN 80-7254-421-7.
20. NĚMCOVÁ, J.; MAURITZOVÁ, I. 2009. Skripta k tvorbě bakalářských
a magisterských prací. Plzeň : Maurea, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-902876-0-0.
21. OBERBEIL, K.; HUBER-RAHN, U. 2001. Anti-aging, jak zůstat mladý. Praha
: Ikar, 2001. ISBN 80-7202-809-X.
22. PÁNEK, J.; POKORNÝ, J.; DOSTÁLOVÁ, J. 2002. Základy výživy a výživová
politika. 1. vyd. Praha : Vysoká škola chemicko-technologická, 2002. ISBN 80-
7080-468-8.
23. PÝCHOVÁ, E.; ŠAMÁNKOVÁ, M. 1996. Základy veřejného zdravotnictví:
Příručka pro 2. ročník středních zdravotnických škol. Praha : Scientia medica,
1996. ISBN 80-85526-14-X.
24. ROBBINS, John. 2001. Nová výživa: jídlo - zdravá výživa - změny životního
stylu, pro vás i pro celý svět. Praha : Pragma, 2001. ISBN 80-7205-184-9.
25. SYSEL, D.; KUKUROVÁ, E.; WEIS, M. 2008. Ošetrovatelská starostlivost
v schémach minútovej bázy znalostí. 1. vyd. Brno : TATRATRON, 2008. ISBN
978-80-969923-0-0.
26. WASSERBAUER, Stanislav a kol. 1999. Výchova ke zdraví pro vyšší
zdravotnické školy a střední školy. 1. vyd. Státní zdravotní ústav Praha : 1999.
ISBN 80-7071-129-9.
27. WEIL, Andrew. 2007. Zdravé stárnutí: celoživotní průvodce pro vaši tělesnou
a duševní pohodu. Praha : Pragma, 2007. ISBN 978-80-7349-030-0.
28. Zdraví 21. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví
pro všechny v 21. století. 1. vyd. Praha : Ministerstvo zdravotnictví ČR,
2003. ISBN 80-85047-99-3.
Internetové zdroje:
29. Výběr ze stanov AMPS ČR, 2009 [online] – dostupné z www:
http://www.amps.cz/content/view/26/53/ [cit. 4.1.2010]
30. Prospěšnost tělesné aktivity, 2006 [online] – dostupné z www:
http://www.eufic.org/article/cs/health-lifestyle/physicalactivity/artid/prospesnost-telesne-aktivity/
[cit. 6.2.2010]
31. 5 zásad zdravého pitného režimu podle MUDr. Cajthamlové, 2009 [online] dostupné
z www: http://www.o-zdravi.cz/clanky/5-zasad-zdraveho-pitnehorezimu-podle-mudr-cajthamlove.html
[cit. 6.2.2010]
32. Functional foods, 2006 [online] - dostupné z www:
http://www.eufic.org/article/cs/nutrition/functional-foods/expid/basicsfunctional-foods
[cit. 6.3.2010]
33. Zaostřeno na potravinové alergeny, 2008 [online] – dostupné z www:
http://www.eufic.org/article/cs/health-lifestyle/food-allergy-intolerance/artid/Zaostrenopotravinove-alergeny/
[cit. 2.2.2010]
42
34. Evropské potravinové a výživové trendy, 2000 [online] – dostupné z www:
http://www.agris.cz/vyzkum/detail.php?id=101597&iSub=566&PHPSESSID=7
1 [cit.12.1.2010)]
35. OSTEOPORÓZA- TICHÁ EPIDEMIE 21. STOLETÍ, 2009 [online] – dostupné
z www: http://www.osteoporoza.estranky.cz/ [cit. 2.1.2010]
36. http://www.a2c.cz/cz/fotogalerie.html [cit. 13. 3.2010]
37. http://www.a2c.cz/cz/medicina-proti-starnuti.html [cit. 26.12.2009]
38. http://www.osteoporoza.cz/osteoporoza [cit. 12.2.2010]
43
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A - Age–index....................................................................................................... I
Příloha B - Zdraví pro všechny v 21. století.....................................................................II
Příloha C - Výchova ke zdraviu ..................................................................................... IV
Příloha D - Bio-Aging zpráva o zdravotním stavu...........................................................V
Příloha E - Význam telesných aktivít ako prevencia civilizačných chorôb ................ XIV
Příloha F - Desatero proti osteoporóze........................................................................ XVI
Příloha G - Oficiální test osteoporózy........................................................................XVII
Příloha H - Souhlas vedení Anti-Aging Clinic se sběrem informací ........................XVIII
I
Příloha A - Age–index
Graf 1 - Věková struktura obyvatel ČR k 31. 12. 2003
Zdroj: http://www.a2c.cz/cz/medicina-proti-starnuti.html [cit. 26. 12. 2009]
Tabulka 1 - Věková struktura obyvatel ČR k 31. 12. 2003
Graf 2 - Věková struktura obyvatel ČR k 31. 12. 2020
Zdroj: http://www.a2c.cz/cz/medicina-proti-starnuti.html [cit. 26. 12. 2009]
Tabulka 2 - Věková struktura obyvatel ČR k 31. 12. 2020
Věková struktura obyvatel ČR k 31. 12. 2003
0 - 14 let 15 %
15 - 64 let 71 %
65 a více let 14 %
Věková struktura obyvatel ČR k 31. 12. 2020
0 - 14 let 14 %
15 - 64 let 66 %
65 a více let 20 %
II
Příloha B - Zdraví pro všechny v 21. století
Zdraví pro všechny v 21. století
Vládní usnesení č. 1046/2002
Cíl 1: Solidarita ve zdraví v evropském regionu
Do roku 2020 by se měl současný rozdíl ve zdravotním stavu mezi jednotlivými
členskými státy evropského regionu snížit alespoň o jednu třetinu.
Cíl 2: Spravedlnost ve zdraví
Do roku 2020 snížit zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými skupinami
nejméně o jednu čtvrtinu zlepšením úrovně deprivovaných populačních skupin.
Cíl 3: Zdravý start do života
Do roku 2020 vytvořit podmínky, aby všechny narozené děti a děti předškolního
věku měly lepší zdraví umožňující jim zdravý start do života.
Cíl 4: Zdraví mladých
Vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit
svoji roli ve společnosti.
Cíl 5: Zdravé stárnutí
Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost plně využít svůj zdravotní
potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti.
Cíl 6: Zlepšení duševního zdraví
Do roku 2020 zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi
s duševními poruchami zajistit dostupnost komplexních služeb.
Cíl 7: Prevence infekčních onemocnění
Podstatně snížit nepříznivé důsledky infekčních nemocí prostřednictvím
systematicky realizovaných programů na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí
infekčních nemocí, které významně ovlivňují zdraví veřejnosti.
Cíl 8: Snížení výskytu neinfekčních nemocí
Do roku 2020 by se měla snížit nemocnost, četnost zdravotních následků
a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí na nejnižší
možnou úroveň.
Cíl 9: Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy
Do roku 2020 zajistit, aby počty zranění, postižení a úmrtí, která jsou důsledkem
nehod a násilných činů, trvale a výrazně poklesly.
Cíl 10: Zdravé a bezpečné životní prostředí
Do roku 2015 zajistit bezpečnější životní prostředí, v němž výskyt zdraví
nebezpečných látek nebude přesahovat mezinárodně schválené normy.
Cíl 11: Zdravější životní styl
Do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější životní styl.
Cíl 12: Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem
Do roku 2015 výrazně snížit nepříznivé důsledky návykových látek, jako
je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy.
III
Cíl 13: Zdravé místní životní podmínky
Do roku 2015 by obyvatelé měli mít více příležitostí žít ve zdravých sociálních i
ekonomických životních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i v místním
společenství.
Cíl 14: Zdraví, důležité hledisko v činnosti všech resortů
Do roku 2020 by si všechna odvětví měla uvědomit a přijmout svoji
odpovědnost za zdraví.
Cíl 15: Integrovaný zdravotnický sektor
Do roku 2020 zajistit lepší přístup k základní zdravotní péči, která
je orientovaná na rodinu a místní společenství a opírá se o flexibilní a vhodně
reagující nemocniční systém.
Cíl 16: Řízení v zájmu kvality péče
Do roku 2010 zajistit, aby řízení resortu zdravotnictví od zdravotních programů
až po individuální péči o pacienta na klinické úrovni byla orientována
na výsledek.
Cíl 17: Financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů
Do roku 2010 zajistit takový mechanismus financování a rozdělování zdrojů pro
zdravotnictví, který bude spočívat na zásadách rovného přístupu, efektivity,
solidarity a optimální kvality.
Cíl 18: Příprava zdravotnických pracovníků
Do roku 2010 zajistit, aby odborníci ve zdravotnictví i zaměstnanci dalších
odvětví získali odpovídající vědomosti, postoje a dovednosti k ochraně a rozvoji
zdraví.
Cíl 19: Výzkum a znalosti v zájmu zdraví
Do roku 2005 zavést takový zdravotní výzkum a informační i komunikační
systém, který umožní využívat a předávat znalosti vedoucí k posilování a rozvoji
zdraví všech lidí.
Cíl 20: Mobilizace partnerů pro zdraví
Do roku 2005 zapojit do naplňování strategie Zdraví 21 občany, jejich
organizace, veřejný i soukromý sektor.
Cíl 21: Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny
Do roku 2010 přijmout a zavést postupy směřující k realizaci Zdraví 21 a to
na celostátní, krajské a místní úrovni, které budou podporovány vhodnou
institucionální infrastrukturou, řízením a novými metodami vedení.
IV
Příloha C - Výchova ke zdraviu
Zdroj: SYSEL, 2008, str. 174
V
Příloha D - Bio-Aging zpráva o zdravotním stavu
A2C, s. r. o.
Anti-Aging Clinic
Malé náměstí 13, 110 Praha 1
BIO-AGING ZPRÁVA O ZDRAVOTNÍM STAVU
Pacient: XY
Datum narození: 1946 – 53 let
Číslo pohovoru: 1236
Datum sezení: 16. 10. 2009
VI
1. Rodinná anamnéza
Historie nemocí v rodině udává důležitý pohled na často se vyskytující
onemocnění v rodině, která jsou pro příští generaci spojená se zvýšeným rizikem.
Otázky na životní styl (výživa, tělesná aktivita, konzumace návykových látek, stres
a stresové chování) vydávají obraz o vlivech ovlivňující zdraví a nemoci. Takto viděno
je anamnéza jeden z nejdůležitějších instrumentů k rozpoznání zdravotního rizika.
Genetické předpoklady zdravě zestárnout nejsou špatné, neboť se přinejmenším
jeden z rodičů dožil relativně vysokého věku.
Staří prarodiče mají nemalý podíl na vlastním biologickém stáří, který ovšem
statisticky viděno již není u dalších 2 prarodičů.
Srdeční infarkt představuje nejčastější život ohrožující onemocnění, které se čím
dál více vyskytuje v rodině. Genetický podíl na srdečním infarktu se dá vysvětlit
pomocí onemocnění v rodině – porucha metabolismu tuků, srážlivost krve, diabetes
a hypertonie (zvýšený krevní tlak).
Následky mrtvice jsou velmi často spojeny s tělesným postižením a následnou
péčí. Zvýšený krevní tlak, arterioskleróza a cukrovka patří k nejdůležitějším rizikovým
faktorům onemocnění s tím, že se zřetelně častěji vyskytují v rodinách. Ve Vaší rodině
se případ CMP (cévní mozkové příhody) již vyskytl, měli by jste si bezpodmínečně
nechat vysvětlit výše uvedená rizika a nechat provést vyšetření krční tepny.
Není znám výskyt osteoporózy ve vaší rodině.
Rakoviny prsu je nejčastější zhoubné onemocnění u žen, které se vyskytuje
v souvislosti s typickými rizikovými faktory ve společnosti a v rodinách. Rakoviny prsu
se sice nevyskytla ve vaší rodině, přesto by jste měli začít s pravidelnými preventivními
prohlídkami, neboť toto onemocnění je typické a nejčastěji se vyskytující ve vyspělých
průmyslových zemích.
Biologický věk = 64,4 rok (+ 1,20)
2. Osobní anamnéza
Uvedla jste, že jste prodělala následující onemocnění: žádná.
Důležitý faktor pro zdraví je tělesná váha. Zatím se u vás nevyskytly žádné větší
výkyvy tělesné váhy.
Již chodíte k ročním preventivním lékařským prohlídkám. K tomu patří rovněž
pravidelná preventivní vyšetření tenkého a tlustého střeva. Udala jste následující
aktuální symptomy: sklony k depresi, strach, bolesti kloubů a zad.
VII
Biologický věk = 62,8 rok (-0,45)
3. Anamnéza životního stylu
Udala jste následující denní konzum alkoholu: neguje.
Nápoje obsahující kofein: 1 – 3 porce denně.
Nikotin a návykové látky: je nekuřačka.
Spánkové návyky: spí 6 – 8 h denně, což zřejmě plně kryje vaší potřebu spánku.
Probouzíte se během noci: 1x – 2x. Sny jsou nepříjemným znamením pro to, že fáze
usnutí až do dosažení fáze snu s rychlými pohyby očních bulbů je ještě intaktní, zatímco
fáze hlubokého spánku již nemusí být kompletní. Chybějící anebo řídké sny jsou
znakem poruchy iniciace spánku, které jsou často způsobené nedostatkem melatoninu.
Biologický věk = 62,1 rok (-1,05)
4. Sportovní analýza
Ke zdravému životnímu stylu patří dostatečná tělesná aktivita anebo sportovní
vyžití. Na základě vašich údajů o sportovní aktivitě se naskýtá následující obraz: 6 – 7
dnů v týdnu vytrvalého sportování a tělesné aktivity je vynikající pro váš tělesný
a duševní stav a má optimální tréninkový efekt. 4 – 6 hodin vytrvalostního tréninku
týdně jsou optimální. Měla by jste u tohoto druhu sportu setrvat.
Biologický věk = 59,9 rok (-3,30)
5. Anamnéza způsobu výživy
Výživa zde hraje skoro dominantní roli, nejenom v rámci životního stylu, nýbrž
rozhoduje velmi zřetelně i o vývoji typických civilizačních onemocnění, jako je srdeční
infarkt, mozková mrtvice, zhoubná onemocnění a diabetes mellitus. Přitom dominantní
roli hrají obzvláště nadváha a stravou podmíněné příčiny. Vaše návyky jsou
následujícím způsobem popsány: počet denních jídel by měl být omezen na nejvíce tři
jídla denně. Výhoda je především v silnějším poklesu inzulínu mezi jednotlivými jídly,
což právě optimalizuje jak výměnu cukru, tak i tuků. Vyhýbejte se nadále rafinovaným
uhlohydrátům (cukru), bělomoučné a škrob obsahující potraviny. Tyto produkty se
jednodušeji dostanou do krve s vyšší koncentrací a zároveň stoupá hladina cukru
a inzulínu v krvi. To dále vede k předčasnému stárnutí a tzv. cross-linking reakci,
spojené s tuhnutím tkání. Navíc zvýšená koncentrace cukru v krvi stimuluje produkci
inzulínu a snižuje schopnost odbourávání tuků. Naopak podporuje vznik nových
tukových buněk a tím přibývání na váze. Celozrnné produkty, plnohodnotná strava
s vysokým obsahem ovoce a zeleniny, obsahuje rovněž i vlákninu, proto je rozložena
daleko pomaleji a koncentrace krevního cukru a inzulínu je tím v krvi daleko nižší.
VIII
Ovoce a zelenina jsou základem zdravé výživy a chrání před zhoubnými onemocněními,
srdečním infarktem, CMP a osteoporózou.
Americká společnost pro ochranu před rakovinovými onemocněními doporučila
denní konzumaci 5 kusů ovoce nebo zeleniny. Vaše denní spotřeba ovoce je plně
dostatečná a na základě současných poznatků o četném obsahu vitamínů v ovoci,
o antioxidačních látkách a ochranných látkách proti onemocnění srdce, krevního oběhu
a rakoviny, je vysloveně potřebná.
Mléčné produkty zásobují tělo kalciem, které je důležité pro kosti a pro zmírnění
alergických a zánětlivých onemocnění. Dávejte pozor na obsah tuku, tzn. dávejte
přednost pokud možno beztukým mléčným produktům, jako jsou tvaroh a různé druhy
sýrů s nízkým obsahem tuku. Obzvláště se doporučují kysané produkty. Vaše denní
spotřeba mléčných produktů je na hranici.
Kvůli nadměrnému zatížení tuky dávejte přednost odstředěným, nízkotučným
mléčným produktům. Různé druhy mas obsahují velká množství nasycených tuků, která
nezatěžují jen bilanci přijatých kalorií, nýbrž ovlivňují posléze i výměnu tuku. Tuky
v drůbeži (slepice, krůta, pštros, husa a kachna) se vyznačují velkým obsahem
nenasycených kyselin tuku a z tohoto důvodu by se jim měla dát přednost jako zdroji
bílkovin. Bílé maso obsahuje zřetelně méně a lépe vyměnitelné tuky se značnými
výhodami týkající se počtu kalorií a výměny tuku. Mořské ryby ze severních moří
obsahující hojně omega III nenasycené mastné kyseliny, které hrají vysloveně vhodnou
roli k narovnání a rozšíření cév a zároveň ovlivňují vhodně metabolismus tuků
a průkazně snižují riziko srdečního infarktu. Konzumace mořských ryb 2 – 3 týdně dává
ideální zdroj bílkovin a nenasycených omega III mastných kyselin. Metabolismus tuku
je negativně ovlivněn všemi nasycenými potravinovými tuky, tudíž i tuky v přílohách
k jídlu, jako jsou pomazánky na chléb a pečivo se salátovými dresinky bohatými na tuk.
Denní pitný režim v optimálním množství 2 – 3 litry ovlivňuje obsah vody v krvi
a tkáních a je velmi důležitý pro správný krevní průtok a perfuzi orgánů. Pročištění
ledvin je od toho závislé. Váš pitný režim a spotřeba pitné vody v průběhu dne je
optimální.
Biologický věk = 60,6 rok (-2,64)
6. Všeobecné
Užívání léků: neguje.
K pravidelné zdravotní prevenci patří rovněž oční vyšetření, které necháte
provádět pravidelně. Šedý zákal nebyl ještě diagnostikován. Pravidelně navštěvuje
zubního lékaře. Na základě lékařského vyšetření byla zjištěna následující diagnóza
zubů: Parodontopathie.
IX
Biologický věk = 63,2 rok (+0,00)
7. Podnět/důvod celkový stav
Důvod: Anti-Aging vyšetření
Subjektivní věk: 50 let
Udala jste následné potíže:
 Depresivní nálady, bezodvážnost, smutek, plačtivost, kolísání nálad,
 Nervozita, podrážděnost, úzkost, agresivita, vnitřní napětí
 Kloubní a svalové potíže – bolesti v oblasti kloubů prstů, podobné revmatu
 Ovlivnění celkového stavu (zdraví)
 Zestárnutí kůže, tvorba vrásek, ztenčení kůže.
Obrázek - Vyšetření Bio-Aging
Zdroj: GOLKOVÁ, M.: Anti-aging, Jak si zachovat mládí a krásu, Praha: Grada, 2010, s. 91
X
Přehled biologického věku
XI
Vyšetření oxidativního stresu a volných radikálů
Analyzátor měření volných radikálů a antioxidantů
Zdroj: GOLKOVÁ, M.: Anti-aging, Jak si zachovat mládí a krásu, Praha: Grada, 2010, s. 29
XII
Ukázka testu potravinové intolerance
XIII
XIV
Příloha E - Význam telesných aktivít ako prevencia civilizačných chorôb
Zdroj: SYSEL, 2008, s. 176
XV
Pohyb a zdravie
Zdroj: SYSEL, 2008, s. 171
XVI
Příloha F - Desatero proti osteoporóze
1. S prevencí osteoporózy je nutné začít v dětství a pokračovat v ní po celý život.
2. Pro vznik osteoporózy jsou kritická období dospívání, menopauzy a stáří;
osteoporóza se nevyhýbá ani mužům.
3. Optimálním zdrojem vápníku jsou mléko a mléčné výrobky.
4. Tavené sýry jsou méně vhodným zdrojem vápníku.
5. Laktóza a kyselé prostředí zvyšují využitelnost vápníku.
6. Některé druhy zeleniny jsou doplňkovým zdrojem vápníku.
7. Vitaminy (D, C, B6, K1) mají prioritní význam při vstřebávání vápníku a jeho
ukládání.
8. Pro prevenci a léčbu osteoporózy je důležitý pohyb a cvičení.
9. Kouření a nadměrné pití černé kávy působí negativně na metabolismus vápníku.
10. Při nedostatku vápníku ve stravě jsou nezbytné přípravky s vápníkem. Optimální
jsou ty, které obsahují i potřebné vitaminy, zejména vitamin D, B6, C a K1.
Zdroj: http://www.osteoporoza.cz/desatero-proti-osteoporoze [cit.12. 2. 2010]
XVII
Příloha G - Oficiální test osteoporózy
TEST VAŠEHO RIZIKA OSTEOPORÓZY
Odpovídejte ANO nebo NE.
1. Léčil se některý z Vašich rodičů na zlomeninu krčku stehenní kosti v důsledku
malého násilí nebo pádu?
2. Léčil/a jste Vy na nějakou zlomeninu následkem malého násilí nebo pádu?
3. Užíval/a jste někdy celkově kortikosteroidy (prednison apod.) po dobu delší než
3 měsíce?
4. Snížila se Vaše tělesná výška o více než tři centimetry?
5. Užíváte alkohol často přes míru?
6. Kouříte více než dvacet cigaret denně?
7. Trpíte častými průjmy (při onemocnění zažívacího traktu, jako je celiakie nebo
Crohnova choroba)?
8. U žen: Nastala u Vás menopauza (přechod) před 45. rokem věku?
9. U žen: Přestala jste někdy menstruovat na dobu delší než 12 měsíců z jiného důvodu
než je těhotenství nebo menopauza?
10. U mužů: Trpěl jste někdy impotencí, ztrátou libida nebo jinými příznaky snížené
hladiny testosteronu?
Odpověděl/a jste na některé otázky „ano“, neznamená to ještě, že máte osteoporózu.
Diagnózu této nemoci může stanovit pouze lékař na základě vyšetření včetně
denzitometrie skeletu. Doporučujeme Vám, abyste se o výsledku tohoto testu poradili se
svým gynekologem, praktickým lékařem nebo Anti-Aging specialistou, který rozhodne
o dalších krocích léčby.
Zdroj: http://www.osteoporoza.cz/osteoporoza [cit. 12.2.2010]
XVIII
Příloha H - Souhlas vedení Anti-Aging Clinic se sběrem informací
A2C Anti-Aging Clinic
Malé náměstí 457/13
110 00 Praha 1
Kontakt:+420 221 423 285
E-mail: a2c@a2c.cz
Studentka Andrea Reslová
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Duškova 7
Praha 5, 150 00
Web: www.a2c.cz
VĚC: Souhlas zdravotnického zařízení se sběrem informací.
Souhlasím, aby Andrea Reslová, studentka Vysoké školy zdravotnické, o.p.s.
v plánovacím období od 3. 1. 2010 - 28. 3. 2010 uskutečnila na Anti-Aging Clinic sběr
informací a ošetřovatelskou péči na téma: Anti-Aging: Zdraví 3. Tisíciletí. (Anti-Aging:
Health 3. millenium). Souhlasím, aby získaná data na A2C byla použita ke studijním
účelům do závěrečné bakalářské práce ke státním závěrečným zkouškám Andree
Reslové studentce Vysoké školy zdravotnické, o.p.s.