SYSTEM OŠETŘOVATELSKÉ PECE VE VŠEOBECNE FAKULTNÍ NEMOCNICI V PRAZE Bakalářská práce LADISLAVA ŠÍDOVÁ VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s, PRAHA 5 Vedoucí práce: PhDr. Jitka Němcová, PhD. Stupeň kvalifikace: bakalář Datum předložení: 2010-03-31 Praha 2010 prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury j sem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce k studijním účelům. V Praze dne 2010-03-31 Podpis: abstrakt SUDOVÁ, Ladislava. Systém ošetřovatelské péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., stupeň kvalifikace: bakalář. Vedoucí práce: PhDr. Jitka Němcová, PhD. Praha 2010. s. 60. Hlavním tématem bakalářské práce jsou zkušenosti zdravotních sester se systémem poskytování ošetřovatelské péče na pracovištích interních a chirurgických oborů ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. V práci analyzujeme ošetřovatelský management, metody poskytování ošetřovatelské péče a spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Vypracovali jsme návrh - dotazník, který byl zaměřený na management ošetřovatelské péče a na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče na pracovištích. Ověřovali jsme si postup managementu na pracovištích při poskytování ošetřovatelské péče a předpokládali jsme, že ošetřovatelské péče poskytovaná formou ošetřovatelského procesu zvyšuje kvalitu ošetřovatelské péče a větší spokojenost pacienta s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Klíčová slova: Audit. Management. Ošetřovatelský management. Ošetřovatelská dokumentace. Ošetřovatelství. Průzkum. Standardy. Systém poskytování ošetřovatelské péče. abstract ŠIDOVÁ, Ladislava. Systém of nursing care in VFN Prague. The College of Healhcare, o.p.s, level of qualification: bachelors degrese. Course Leader: Ph.Dr. Jitka Nemcova, PhD. Prague 2010. p. 60. The main theme of the bachelors work is the knowledge of a nurse in the provision of nursing care for in - patient and surgical department in VFN Prague. In practice we analyse nursing management, methods of providing nursing care and the satisfaction of patiens with provided nursing care. We worked with ideas for questionnaires which were focused on the management of nursing care and on the duality of the provided nursing care in this workplace. We confirmed the views of management in this workplace towards the provision of nursing and we envisaged that the nursing care provided in the form this nursing process raised the duality of nursing care and the satisfaction of patiens with the provided healthcare. Key words: Audit. Healthcare management. Management. Nursing. Research.. Nursing documentation. Standards. Systém for providing healthcare. předmluva Ošetřovatelství má nezastupitelné postavení v péči o zdraví člověka. Ošetřovatelskou péčí se rozumí soubor odborný činností zaměřených na prevenci, podporu a navrácení zdraví jednotlivců, rodin a osob, majících společné sociální prostředí nebo trpí obdobnými zdravotními obtížemi. Součástí ošetřovatelství je péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení, zajištění klidného umírání a důstojné smrti.. Ošetřovatelská péče je poskytována v rámci integrované péče i péče paliativní. Ošetřovatelství si v ústavní, ambulantní i komunitní péči vytvořilo vlastní pole působnosti, v němž ošetřovatelský personál hraje své role a pracuje výrazně samostatněji. Charakteristickými rysy v ošetřovatelství je individualizovaná péče založená na vyhledávání a plánovaném uspokojování potřeb člověka ve vztahu k jeho zdraví nebo potřebám vzniklých nebo pozměněných jeho onemocněním. K moderním trendů ošetřovatelství patří mimo jiné i poskytování ošetřovatelské péče vícestupňovým způsobem, jehož předpokladem je ošetřovatelský tým, složený z ošetřovatelského personálu s různou úrovní kvalifikace. Byla otevřena cesta k zajištění kvalitní ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelských standardů, které stanovují kritéria k jejímu poskytování a hodnocení. Výběr tématu mé práce byl ovlivněn dlouholetou prací ve zdravotnictví, kde jsem působila na různých postech např. jako všeobecná sestra, staniční sestra v poslední době jako vrchní sestra na oddělení otorinolaryngologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucí bakalářské práce PhDr. Jitce Němcové, PhD. za pedagogické usměrnění, podnětné rady a podporu, kterou mi poskytla při vypracovávání bakalářské práce. obsah ÚVOD.................................................................................................................11 TEORETICKÁ ČÁST.........................................................................................13 1 MANAGEMENT.............................................................................................13 1.1 FUNKCE MANAGEMENTU......................................................................15 2 OŠETŘOVATELSTVÍ.....................................................................................20 3 SYSTÉM POSKYTOVÁNÍ KVALITY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE............21 3.1 OŠETŘOVATELSKÉ STANDARDY...........................................................22 3.1.1 ZÁSADY OŠETŘOVATELSKÉHO AUDITU..........................................24 3.2 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES..................................................................25 3.3 OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE...................................................26 4 VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ V OBORU OŠETŘOVATELSTVÍ...................................................................................30 5 SYSTÉM OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE VE VFN V PRAZE..........................31 6 PRŮZKUM......................................................................................................33 7 VLASTNÍ PRŮZKUM.....................................................................................35 8 ITERPRETACE VÝSLEDKŮ.......................................................52 8.1 VÝSLEDEK PRŮZKUMU........................................................57 ZÁVĚR....................................................................................58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................59 PŘÍLOHY seznam použitých zkratek v VFN Všeobecná fakultní nemocnice ÚOP .Úsek ošetřovatelské péče seznam použitých odborných výrazu Otorinolaryngologie - oddělení v nemocnici, kde se léčí pouze nemoci ucha, nosu a krku Management - specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky Maxilofaciální chrurgie - oddělení v nemocnici, kde se chirurgicky léčí v oblasti hlavy a krku Onkologické oddělení - oddělení v nemocnici, kde se léčí nádorová onemocnění seznam tabulek a grafu Tabulka 1 Věk respondentů......................................................................36 Tabulka 2 Vyjádření respondentů o dostatku či nedostatku oš. personálu................37 Tabulka 3 Absence některé kategorie potřebné pro zlepšení kvality poskytované péče.................................................................................................38 Tabulka 4 Zdravotnický materiál při poskytování ošetřovatelské péče.................. 39 Tabulka 5 Interpersonální vztahy na oddělení................................................40 Tabulka 6 Překážky v poskytování ošetřovatelské péče.....................................41 Tabulka 7 Vykonávání pracovních činností dle získané kvalifikace.......................42 Tabulka 8 Poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu.........43 Tabulka 9 Pozitiva ošetřovatelského procesu..................................................44 Tabulka 10 Negativa ošetřovatelského procesu...............................................45 Tabulka 11 Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí..................46 Tabulka 12 Označení standardizované péče sestrami........................................47 Tabulka 13 Názory sester na poskytovanou ošetřovatelskou péči..........................48 Tabulka 14 Spolupráce managementu oddělení s TOP managementem nemocnice.....49 Tabulka 15 Názor na management ošetřovatelské péče na oddělení.......................50 Tabulka 16 Monitorování poskytované ošetřovatelské péče pacientem...................51 Tabulka 17 Hypotéza 1............................................................................52 Tabulka 18 Hypotéza 2...................................................................................53 Tabulka 19 Hypotéza 3...........................................................................54 Tabulka 20 Hypotéza 4...........................................................................56 Graf 1 Věk respondentů...........................................................................36 Graf 2 Vyjádření respondentů o dostatku či nedostatku oš. personálu.....................37 Graf 3 Absence některé kategorie potřebné pro zlepšení kvality poskytované péče... .38 Graf 4 Zdravotnický materiál při poskytování ošetřovatelské péče.........................39 Graf 5 Interpersonální vztahy na oddělení.....................................................40 Graf 6 Překážky v poskytování ošetřovatelské péče..........................................41 Graf 7 Vykonávání pracovních činností dle získané kvalifikace...........................42 Graf 8 Poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu.............43 Graf 9 Pozitiva ošetřovatelského procesu......................................................44 Graf 10 Negativa ošetřovatelského procesu...................................................45 Graf 11 Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí.......................46 Graf 12 Označení standardizované péče sestrami.............................................47 Graf 13 Názory sester na poskytovanou ošetřovatelskou péči...............................48 Graf 14 Spolupráce managementu oddělení s TOP managementem nemocnice..........49 Graf 15 Názor na management ošetřovatelské péče na oddělení...........................50 Graf 16 Monitorování poskytované ošetřovatelské péče pacientem........................51 Graf 17 Hypotéza 1...............................................................................52 Graf 18 Hypotéza 2........................................................................................53 Graf 19 Hypotéza 3...............................................................................55 Graf 20 Hypotéza 4................................................................................56 úvod Management je významná praktická činnost, která se objevuje v ziskových i neziskových organizacích. Je to faktor úspěšnosti. Pokud má být v dnešní dynamické době a ve světě plném konkurence management úspěšný, musí být opřen o teoretické poznatky, které obsahují zevšeobecnění praktických zkušeností, jako produkty tvořivého teoretického myšlení. Role managementu ve zdravotnictví se v současné, poměrně složité době především proto, že se mění přístupy ke zdravotní péči, k potřebám jednotlivců i skupin. Také je velmi aktuální finanční zabezpečení zdravotní péče s požadavky na změny jejich norem, s nespokojeností pacientů, zdravotnických pracovníků a změn v jejich vzdělávání. Dvacet tři let jsem pracovala jako všeobecná sestra z toho šest let jako staniční sestra na maxilofaciální chirurgii na onkologickém oddělení a moje současná pozice je vrchní sestra na oddělení otorinolaryngologie. Dopracovala jsem se k pozici manažer. Vyžaduje to soustavné rozšiřování odborných vědomostí, zručností a praktických zkušeností. 11 prace poukázat na důležitost managementu v systému poskytování ošetřovatelské péče popsat význam a funkci managementu v ošetřovatelství monitorovat zkušenosti všeobecných zdravotních sester se systémem ošetřovatelské péče poukázat na problémy, které ovlivňují systém poskytované ošetřovatelské péče 12 teoretická část 1 management Management je proces plánování, organizování, výběru a rozmístění lidí, vedení a kontroly. Je to efektivní integrace a koordinace zdrojů v zájmu dosažení stanoveného cíle. Management je rozhodování. Management je umění stanovit si cíl prostřednictvím lidí. Za typické znaky, kterými se vyznačují jednotlivé definice pojmu management, je možné považovat následující: Management chápeme jako PROCES. Management je MANAGEMENT LIDÍ. Management je vždy spojený s určitým CÍLEM. Dosažení cíle by mělo být EFEKTIVNÍ. Na základě těchto společných znaků se dá říci, že management je proces zaměřený na efektivní dosažení cílů, jejímž obsahem je plánování, organizování, vedení lidí a kontrola, jako základní funkce managementu (Rudy et al., 1999, s. 5). Součástí organizace managementu jsou manažeři. Jsou to pracovníci, kteří organizují, ale nejsou bezprostředně zapojeni do pracovního procesu, ani do pomocných, obslužných, nebo vedlejších činností. Zabývají se dosahováním cílů a v těchto oblastech se podílí nepřímo, prostřednictvím usměrňování práce jiných lidí. Jejich pracovní náplní je management. Manažerská práce není rutinou, ale tvořivou činností, kde převažují prvky duševní práce. Předpokladem efektivní manažerské práce jsou specifické zručnosti mezi které patří například komunikační zručnosti, technické, interpersonální a koncepční. 13 Při studiu managementu je třeba si osvojit jeho interpretaci ve čtyřech významech: • Management jako proces • Management jako profese • Management j ako vědecká di sciplí na • Management jako umění Management jako proces probíhá v organizacích. Organizace se vytvářejí a existují z toho důvodu, protože v životě člověka a společnosti existuje celý řád činností, které jsou nevyhnutelné pro naplnění potřeb lidí, ale na jejich uskutečnění nepostačí individuální úsilí člověka. To znamená, že organizaci vytváří lidé, její fungování zabezpečují lidé a výsledky činnosti organizace slouží pro uspokojení potřeb lidí. Proto je management, managementem lidí. Management jako profese. Hovoří se o ní od té doby, která je známa, jako manažerská revoluce tj. od poloviny 40. let dvacátého století, kdy v hospodářsky vyspělých zemích, především v USA, začal proces oddělování vlastnictví podniků a jejich managementu. Součástí tohoto procesu bylo zaměstnávání profesionálních odborníků na plnění manažerských funkcí v hospodářských organizacích. Management jako vědecká disciplína má interdisciplinární charakter, protože integruje do jednoho celku poznatky z oblasti behaviorálních disciplín, psychologie, sociologie, ekonomie, výchovy a vzdělávání, ale i přírodních a technických disciplín. Na základě tohoto se vytváří nové poznatky, které se uplatňují při zvyšování efektivnosti fungování organizací. Management jako umění je spojený s japonským managementem, který oslovuje celého člověka. Člověka jako bytost pragmatickou, sociální, morální, estetickou a citovou. Management jako umění znamená vědět, jak hledat a umísti správné lidi na správná místa, vědět jak s nimi komunikovat, motivovat je nejen jako jednotlivce, ale i jako skupinu, jako pracovní kolektiv. 14 1.1 Funkce managementu Po vymezení funkcí managementu ho chápeme jako proces, profesy. Na základní funkce managementu podle Herolda Koontze a Hanze Weihricha (Mižičková, 2002, s. 29) se považuje: plánování organizování personální zajištění vedení lidí kontrola Proces řízení představuje cyklický, relativně uzavřený proces, který začíná vytyčením cíle, končí jeho splněním a dosažením určitého výsledku. Každý konkrétní řídící proces, jako proces cyklický, se člení na určité etapy, stádia. Vždy předcházející etapa je nevyhnutelným předpokladem etapy následující. Všechny etapy spolu úzce souvisí a vzájemně se ovlivňují. Plánování Zjednodušeně lze říci, že plánování je dynamický proces, v průběhu kterého manažer rozhoduje o těch aktivitách, které jsou potřeba uskutečnit v blízké nebo vzdálené budoucnosti. Podle toho se stanovují plány krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Manažer musí plánovat proto, aby mohl definovat cíle organizace a současně vytvořit podmínky na jejich splnění. Existují minimálně čtyři důvody, na základě kterých je plánování v organizaci nevyhnutelné. 15 Jedná se zejména : • O potřebu koordinovat činnost pracovníků organizace • O potřebu identifikovat roli, význam a podíl jednotlivých zdrojů na dosahování cílů organizace • O nevyhnutelnosti rozhodování o tom, které činnosti jsou resp. nejsou v souladu se stanovenými cíli organizace • O možnost porovnávat reálné výsledky se stanovenými cíli, na základě čeho je v případě potřeby včas přijmout potřebná opatření Produktem plánovacího procesu je plán, spíše soustava plánů, které se klasifikují z různých hledisek. Jestliže se plánování vykonává pro dosažení cílů, tak podle jejich charakteru je dělíme na: - strategické - určují základní rozměr, tj. na co se bude v budoucnosti organizace koncentrovat • taktické - jejich úlohou je určit, na které specifické oblasti služeb a činností je třeba se soustředit • operativní - jejich úlohou je přetvořit dlouhodobé cíle strategického plánování na činnosti zabezpečující jejich plnění (Bělohlávek, 2001, s. 96). Organizování Organizování jako manažerská funkce se zaměřuje na organizování lidí a zdrojů. Jedná se o vytyčení potřebných činností, jejich vzájemných vazeb v prostoru a čase, potřebných na organizování vytyčených cílů. Organizování, jako funkce managementu představuje činnost manažera, která je zaměřená na tvorbu vztahů mezi pracovníky organizace, na jejímž základě je možné splnit plánované cíle. 16 Obsahem organizování je: • určení soustav potřebných k tomu, aby řízený celek fungoval a plnil stanovené cíle, • přidělení činností jednotlivým pracovníkům při zajištění racionální dělby práce, • seskupení vybraných činností, pracovišť a lidí do organizovaných celků a jejich podřízení příslušným manažerům, • stanovení, delegování úkolů, pravomocí a zodpovědnosti lidem, • zabezpečení koordinace činností směřující k naplnění cílů (Mižičková, 2002, s. 37). Výsledkem organizování je organizační struktura s příslušným tvarem, způsobem organizačního členění, druhem rozhodovací pravomoci a druhem útvarů uspořádaný v organizační struktuře. Efektivní organizování je jedním z rozhodujících předpokladů efektivního využívání zdrojů organizace. Personální zabezpečení Úspěšný manažer zabezpečuje splnění cílů prostřednictvím jiných lidí. Práce s lidmi z hlediska manažerských činností patří ktěm nejdůležitějším. Můžeme je shrnout do několika bodů: • plánování počtu pracovníků z hlediska profesní a kvalifikační struktury, • získávání pracovníků, • přeřazování a propouštění pracovníků, • vzdělávání pracovníků, • hodnocení pracovníků, • odměňování pracovníků, • starat se o pracovní podmínky zaměstnanců (Mižičková, 2002, s. 38). 17 Vedení lidí Vedení lidí jako funkce managementu představuje činnost manažera, v které pracovníky usměrňuje, motivuje, komunikuje, řeší konflikty tak, aby jejich konání směřovalo k dosažení cílů organizace. Ve skutečnosti je rozhodujícím předpokladem na realizaci veškerých funkcí managementu efektivní vedení lidí. Těžiště efektivního vedení lidí je ve schopnosti manažera motivovat a komunikovat s lidmi (Kilíková, 2006, s. 33). Klasické styly vedení jsou založené na využívání pravomocí manažera. Do této skupiny řadíme: • Autokratický styl - je charakteristický tím, že manažer za každých okolností na svých rozhodnutích a příkazech. Využívá svoji pozici a osobní moc. Svoje názory prosazuje i proti připomínkám svých podřízených. Ve skutečnosti se nejedná o vedení lidí, ale o jejich mechanické dirigování, o vynucování přesného plnění úkolů. Může podpořit vznik závislosti, strachu až agresivity. • Racionálně - empirický styl - zakládá se na tzv. „ zdravém rozumu" Manažer syntetizuje rozumové kapacity, nápady a návrhy ostatních. Přehodnocuje jej a snaží se o jejich aplikaci do praxe. • Participační styl - je charakterizovaný j ako kompromis mezi autokratickým a demokratickým stylem. Manažer předkládá vlastní analýzy problému, návrhy postupů na řešení. Od podřízených vyžaduje vyjádření názorů a kritiku, což může zvýšit jejich motivaci. O změnách a dořešení problému manažer po důkladném zvážení připomínek. 18 • Laissez-faire styl vedení - označuje se jako styl „ volné ruky". V tomto případě nechává manažer volný průběh událostem. Neřídí, nevykonává dozor a nekoordinuje. Neřídí vzdělávání zaměstnanců, tok financí, spotřebu materiálu. Tento styl vedení může vyvolat anarchii, chaos, vzbudit nedůvěru, zklamání, nezájem. Nositel tohoto jednání nemá potřebnou autoritu, aby mohl vést skupinu, rozhodoval a přiděloval úkoly. Ve skupině chybí pořádek, disciplína, vzájemný respekt, vládne apatie a jsou narušené vnitřní vztahy (Kilíková, 2006, s. 33 - 35). Kontrola Kontrola je monitorování průběhu jednotlivých procesů a v případě nutnosti je směrování ke stanoveným cílům. Současné koncepty kontroly, jako je například Total Quality Management (TQM) zahrnují kontrolu všech činností, které probíhají v organizaci a které jsou podmínkou dosažení cílů organizace. Nejjednodušší je měřit výkon v porovnání se standardem na základě osobního pozorování. Pozorováním určujeme stupeň odchylky mezi skutečným výkonem a standardem. Management může provést kontrolu před uskutečněním činností, v průběhu činností nebo na konci činností. Podle toho rozeznáváme tři základní druhy kontroly: - preventivní kontrola, - průběžná kontrola, - následná kontrola (Rudy et al., 1999, s. 190). 19 2 ošetřovatelství Definice pojmu ošetřovatelství Ošetřovatelství je věda u které se schopnosti a věda zakládají na vědeckých poznatcích.Základy ošetřovatelské metaparadigmy zpracovala ve svých průkopnických dílech Florence Nachtigalová, když identifikovala a popsala většinu jejich základních pojmů. K většímu rozpracování došlo až v druhé polovině 20. století. Dnes se podle převládajícího konsenzu tvůrců ošetřovatelské vědy uskutečňuje metaparadigmatické vyhranění předmětu jejího zkoumání, pomocí čtyř základních pojmů: - osoba, - prostředí, - zdraví, - ošetřovatelská péče (Ziaková a kol., 2007, s. 22). Ošetřovatelství je součástí zdravotní péče a jeho úroveň ovlivňuje všeobecné hodnocení a spokojenost obyvatelstva s její poskytováním. Je to samostatný obor, kde ve středu zájmu je osoba, rodina a komunita ve zdraví a v nemoci. Teorie managementu v ošetřovatelství Ošetřovatelský management, který představuje řízení ošetřovatelského procesu a management v ošetřovatelství, který vyjadřuje poznatky o jednotlivých úrovních řízení v aplikaci na ošetřovatelství, přičemž se používá pojmový aparát všeobecného managementu, jehož cílem je vytváření podmínek na dosažení požadované kvality ošetřovatelské péče. Management ošetřovatelské péče definujeme jako soubor ověřených postupů, zkušeností, metod, které používají sestry - manažerky ošetřovatelství na zvládnutí činností na vytvoření optimálních podmínek na poskytování kvalitní ošetřovatelské péče (Kilíková, 2006, s. 10). Realizátorkami managementu v ošetřovatelství jsou sestry, které plánují, realizují a hodnotí ošetřovatelskou péči. 20 3 systém poskytování kvality ošetřovatelské péče Kvalita ošetřovatelské péče Pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je nutné definovat kvalitní péči a to znamená stanovit, co se považuje za standardní kvalitní péči. „Za kvalitní péči můžeme považovat takovou péči, která je: - účinná vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta, - pacientem pozitivně přijatá, - adekvátní z hlediska možného využití zdrojů." (Farkašová a kol., 2005, s. 191). Světová zdravotnická organizace definuje kvalitu jako: - účinné využívání zdrojů, - nejvyšší stupeň profesionální dokonalosti, - minimální riziko pro pacienta, - vysoký stupeň spokojenosti pacienta, - výsledný pozitivní vliv na zdravotní stav (Chmelík, 2008, s. 168). Definovat kvalitní ošetřovatelskou péči není jednoduché. Je to způsobené rozdílným vnímáním kvality pacientem, rodinou, sestrou, jejími spolupracovníky, ale i veřejností. Poskytování kvalitní ošetřovatelské péče je podmíněno kvalitní ošetřovatelskou praxí. Kvalitní ošetřovatelská péče je definovaná standardy, které stanoví kritéria kvality a určují optimální způsob poskytování ošetřovatelské péče. 21 Kritéria kvality ošetřovatelské péče: - dostupnost pro všechny, kteří péči potřebují, - komunikativnost pro spolupráci mezi sestrou a pacientem, - kompetence ošetřovatelského týmu, - zdvořilost k pacientům, j ejich rodinám a skupinám, - spolehlivost ošetřovatelské péče, poskytované na základě nových poznatků, - vnímavost sester k potřebám a požadavkům pacienta, - bezpečnost v poskytování ošetřovatelské péče (Věstník MZ ČR, částka 9, září 2004). 3.1 Ošetřovatelské standardy Ošetřovatelský standard je dohodnutá profesionální úroveň kvality, která určuje závaznou normu pro kvalitní ošetřovatelskou péči a poskytuje objektivní hodnocení poskytované péče. Porovnáním standardů se posuzuje a hodnotí současná ošetřovatelská praxe. Standard je vodítkem, podle kterého můžeme hodnotit, jestli ošetřovatelské činnosti odpovídají požadované úrovni, která se musí dodržovat a poskytovat při ošetřovatelské péči. Pacientům dává pocit jistoty a bezpečí, protože budou jednoznačně vědět na jakou péči mají zákonné a morální právo a že nebudou poškození nedostatečně poskytovanou ošetřovatelskou péčí (Věstník MZ ČR, září 2004). První ošetřovatelské standardy vznikly v 70. letech dvacátého století v USA, jako ohlas zdravotnického personálu na vyhlášení Charty práv nemocných. Standardy určovaly správnou ošetřovatelskou praxi a konkretizovaly na jako péči mají pacienti právo. 22 Ošetřovatelské standardy: - představují dohodnutou profesní úroveň kvality, - určují závaznou normu pro kvalitní ošetřovatelskou péči, - umožňují objektivně hodnotit a poskytovat ošetřovatelskou péči, - poskytují pocit bezpečí a jistoty nemocným, - chrání sestry před neoprávněným postihem, protože mohou prokázat, že při poskytování ošetřovatelské péče dodržely příslušný standard (Věstník MZ ČR, červenec 2004). Ošetřovatelské standardy mají význam pro zvyšování kvality péče, jednoznačně určují minimální úroveň péče, která má být poskytnuta. Pokud se standardy nedodržují, ošetřovatelská péče se stává rizikovou a následkem může být ohrožení stavu nemocného. Ošetřovatelský audit Ošetřovatelský audit je systematické hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče s ohledem na její účinnost, finanční efektivitu a etickou přiměřenost. Je to základní technika na zajištění kvality (Farkašová, 2005, s. 201). Je to kritická analýza kvality ošetřovatelské praxe zaměřená na proces, využití zdrojů a na výsledky pacienta. Filozofie auditu Audit má sloužit jako přínos pro pacienta, přínos pro profesi a pro péči.Cílem auditu není hodnotit pracovníky, nebo výkony sester za účelem hledání chyb, ale jde o nalezení slabých míst v systému poskytování ošetřovatelské péče. 23 3.1.1 Zásady ošetřovatelského auditu: Při dodržování standardů, monitorování a hodnocení ošetřovatelské péče je potřeba dodržovat následující zásady: - závazný souhlas sestry s touto činností, - sestry přebírají plnou odpovědnost za ošetřovatelské činnosti a zdůvodňují je, - musí být zaručena důvěrnost informací, - zjištění musí být konstruktivně použitelné, - audit nesmí být časově zdlouhavý (Farkašová, 2005, s. 201). Metody ošetřovatelského auditu - pozorování sester při práci, - kontrola ošetřovatelské dokumentace, - shromažďování statistických údajů, - hodnocení ošetřovatelské péče pacientem, - hodnocení ošetřovatelské péče spolupracovníky, - hodnocení vlastní práce sestry, - měření ošetřovatelské péče podle její délky, - sledování sester při předávání služby a pacienta, - hodnocení ošetřovatelské péče příbuznými pacienta (Farkašová, 2005, s. 202). Druhy auditu 1. Externí - je vykonávaný certifikační organizací, která se přímo nezúčastňuje ošetřovatelské péče 2. Interní - vykonávají ho interní auditoři přímo zapojení do ošetřovatelské péče (Farkašová, 2005, s. 202). 24 3.2 Ošetřovatelský proces Hlavní pracovní metodou ošetřovatelského personálu je ošetřovatelský proces. Jeho cílem je prevence, odstranění nebo zmírnění problémů v oblasti individuálních potřeb pacientů. Je to racionální metoda poskytování a řízení ošetřovatelské péče. Představuje sérii plánovaných činností a myšlenkových algoritmů, které profesionálové v ošetřovatelství používají: a) ke zhodnocení stavu individuálních potřeb klienta, b) ke stanovení ošetřovatelských problémů (ošetřovatelských diagnóz), c) k plánování ošetřovatelské péče, d) k realizaci ošetřovatelské péče, e) k vyhodnocování efektivity ošetřovatelské péče (Věstník MZ ČR, částka 9, 2004). Činnost sester v nepřetržitém provozu je při aplikaci ošetřovatelského procesu organizována těmito organizačními systémy práce: systém skupinové péče - skupinová sestra během směny pečuje o určenou skupinu pacientů, odpovídá za zajištění ošetřovatelského procesu a vedení příslušné zdravotnické dokumentace. Každého pacienta osobně předá příslušné skupinové sestře z další směny. • systém primárních sester - po přijetí je pacientovi přidělena primární sestra, která odpovídá za zajištění ošetřovatelského procesu po celou dobu jeho hospitalizace a za vedení ošetřovatelské dokumentace. Plán péče zajišťuje za pomoci dalších ošetřovatelských pracovníků. Není-li ve službě, pacienta předá sestrám další směny, po návratu do služby přebírá své pacienty zpět (Věstník MZ ČR, částka 9, září 2004). 25 3.3 Ošetřovatelská dokumentace Ošetřovatelská dokumentace je systematické zaznamenávání plánované i neplánované péče poskytované pacientovi kvalifikovanou všeobecnou sestrou a ostatními členy ošetřovatelského týmu, kteří pod vedením kvalifikované sestry pracují. Základní struktura ošetřovatelské dokumentace vychází z Koncepce ošetřovatelství České Republiky a ošetřovatelského procesu. Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnost zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ukládá všeobecné sestře vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikové faktory, a to i za použití měřících technik používaných v ošetřovatelské praxi. Svá zjištění zaznamenává do zdravotnické dokumentace a informuje lékaře. Pořizování záznamů je základní součástí péče, nikoli odvádění od ní. Každá kvalifikovaná sestra je osobně zodpovědná za provádění své práce a v rámci své profesionální odpovědnosti je povinna konat vždy tak, aby chránila a podporovala zájmy ve zdraví pacientů. Svá zjištění zaznamenává do zdravotnické dokumentace. Účel ošetřovatelské dokumentace 1. Administrativní • definuje zaměření sestry na pacienta, či skupinu se stejným problémem, • odlišuje zodpovědnost sestry od ostatních členů týmu, • poskytuje kritéria pro hodnocení péče, • poskytuje právní ochranu sestry, • vyhovuje zákonům, vyhláškám, směrnicím, akreditačním a profesním standardům, • poskytuje data pro další vzdělávání a výzkum. 2. Klinický • poskytuje aktuální přehled o vývoji zdravotního stavu, pozitivní a negativní reakce pacienta na léčbu a ošetřování. 26 Hlavní zásady a vedení ošetřovatelské dokumentace Každý pacient musí mít vedenou ošetřovatelskou dokumentaci. Dokumentace je uložena na určeném místě a spolu s lékařskou dokumentací tvoří celek, který je dokladem o léčebné a ošetřovatelské péči u konkrétního pacienta, je přístupná všem členům ošetřovatelského týmu. Ošetřovatelský dokumentační systém má tyto základní složky: 1. Ošetřovatelská anamnéza. 2. Ošetřovatelské diagnózy, plány a cíle. 3. Realizace ošetřovatelského plánu. 4. Hodnocení plánu. 5. Ošetřovatelská překladová zpráva. Ošetřovatelská anamnéza Ošetřovatelská anamnéza je první fází ošetřovatelského procesu a prvním hodnocením kontaktu sestry s nemocným. Do standardního formuláře se zaznamenávají důležité informace týkající se bezprostředního stavu pacienta. Celkové anamnestické informace j sou zaměřeny na oblast zdravotní, psychologickou a sociální. Ošetřovatelská anamnéza se odebírá dle stavu pacienta, nejpozději však do 8 hodin po přijetí. Na sběru informací se mohou podílet i sestry z následující služby. Po odebrání ošetřovatelské anamnézy se pod ni příslušná sestra, která ji odebrala podepíše. 27 Ošetřovatelská diagnóza Ošetřovatelská diagnóza popisuje reakci nemocného na nemoc, na změnu prostředí, je výsledkem správného zhodnocení současných a potencionálních problémů nemocného, stává se východiskem pro plánování a realizaci ošetřovatelské péče. Nemá mezinárodně přijatý klasifikační systém, ale doplňuje lékařskou diagnózu. Ošetřovatelský plán Plánování je stanovení priorit, cílů, výsledných kritérií, ošetřovatelské intervence, navrhovaná opatření, očekávané výsledky, ukončení problému. Ošetřovatelský plán se sepisuje do 24 hodin od přijetí pacienta a kontrola plánu se provádí průběžně, minimálně jedenkrát za týden. Realizace ošetřovatelského plánu znamená vykonání jednotlivých ošetřovatelských intervencí, které byly stanoveny v plánu ošetřovatelské péče, aby bylo dosaženo stanovených cílů. Sestra dokumentuje přesně to, co viděla, slyšely a vykonala. Všechny záznamy musí být srozumitelné, musí obsahovat datum, čas a podpis sestry. Ošetřovatelský plán se pravidelně hodnotí a pokud pacient nedosahuje vytyčených cílů, musí se ošetřovatelský plán přehodnotit. Hodnocení kvality ošetřovatelské péče Kvalitní ošetřovatelská péče je základním cílem současného ošetřovatelství. Kvalitu a bezpečnost ošetřovatelské péče určují ošetřovatelské standardy (Kubicová, 2004, s. 24). Současně stanovují určují její měřitelná kritéria. Ošetřovatelské standardy bývají schvalovány nemocničním týmem pro kvalitu práce, jsou dostupné na všech pracovištích a ošetřovatelský personál je povinen standardy dodržovat. 28 Vedoucí pracovníci v ošetřovatelství jsou povinni průběžně hodnotit na svém pracovišti kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, profesionální přístup ošetřovatelského personálu k nemocným, organizaci práce ošetřovatelského týmu a spokojenost nemocných s ošetřovatelskou péčí. Při tomto posuzování používají objektivní metody hodnocení. Součástí hodnocení ošetřovatelské péče je: 1. Průběžné hodnocení probíhající péče. 2. Zpětné hodnocení poskytnuté péče na základě studia ošetřovatelské dokumentace a jiných písemných dokumentů. Zdravotničtí pracovníci, kteří poskytují ošetřovatelskou péči, jsou povinni dodržovat Úmluvu a lidských právech a biomedicíně a respektovat Etický kodex zdravotnických pracovníků nelékařských profesí. 29 4 vzdelávaní zdravotníckych pracovníku v oboru ošetřovatelství Vzdělávání pro pracovníky v ošetřovatelství zaznamenalo těsně před vstupem České republiky do Evropské unie zásadní změny, a to hlavně z důvodů naplnění směrnice EU, které reguluje vzdělávání tak, aby bylo zabezpečeno uznání kvalifikace a tak umožněn volný pohyb v rámci jednotlivých zemích EU. Celoživotní vzdělávání je povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a plnění povinností se prokazuje na základě kreditního systému, který slouží pro zápočet k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Výši kreditních bodů za konkrétní vzdělávací aktivitu stanovuje vyhláška č. 423/2004 Sb., o stanovení konkrétních vzdělávacích aktivitách. Osvědčení vydává MZ ČR zpravidla na dobu 4-6 let a pracovník může ke svému označení připojit „ Registrovaná/ný ". Zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních je poprvé definován pojem celoživotního vzdělávání a vyjmenovány aktivity, které jsou za celoživotní vzdělávání považovány. Specializační vzdělávání je koncipováno modulově a je rozděleno do tří etap. V první etapě je nutné absolvovat modul základní, ve druhé etapě moduly odborné a ve třetí etapě moduly speciální. Celková délka vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti je stanoven a minimálně na 36 měsíců a z toho 12 měsíců po zařazení do studia pracuje studující na úseku práce, ve které se specializuje. Přihlášku o specializačním vzdělávání může podat pracovník na základě doporučení vrchní sestry nebo vedoucího pracovníka, a to po třech letech odborné praxe a vydaného osvědčení k výkonu zdravotnického povolání. 30 5 systém ošetřovatelské péče ve všeobecné fakultní nemocnici v praze Nej vyšším metodickým článkem oboru je útvar Ministerstva zdravotnictví ČR vedený hlavní sestrou MZ. Metodicky řídí ošetřovatelství v ČR. Vyjadřuje se ke všem zásadním odborným, organizačním, ekonomickým a legislativním opatřením týkajícím se ošetřovatelství a práce ošetřovatelského personálu. Struktura řízení ošetřovatelské péče uvnitř zdravotnického zařízení závisí na dohodě vedoucí sestry příslušného zařízení s jeho vedením. Za organizaci ošetřovatelského personálu a kvalitu ošetřovatelské péče ve VFN odpovídá náměstkyně ošetřovatelské péče. Je přímým podřízeným ředitele nemocnice. Náměstkyně ošetřovatelské péče metodicky vede a řídí ošetřovatelský personál, plánuje rozvoj vzdělání, podílí se na efektivitě ošetřování a ekonomickém výsledku nemocnice pravidelnými kontrolami kvality péče a hospodaření se zdroji potřebnými k provádění ošetřovatelského procesu, podílí se na tvorbě standardů ošetřovatelské péče. Je přímou nadřízenou vrchním sestrám lůžkových oddělení, vrchnímu laborantovi, vrchnímu fyzioterapeutovi, vrchnímu radiologickému asistentovi, nutričnímu terapeutovi, vrchní sestře pro sociální péči, vrchní sestře pro žurnální službu a pomocnému zdravotnickému personálu. Vrchní sestra spolupracuje a veškeré své činnosti konzultuje s primářem oddělení, který je její přímý nadřízený. Je odpovědná za provoz celého oddělení, řídí a vede ošetřovatelskou péči na oddělení, provádí pravidelné kontroly kvality a hospodaření, plánuje vzdělávání ošetřovatelského personálu. Vyhledává rizika v provozu ošetřovatelské péče provádí preventivní opatření, dbá hygienických předpisů a bezpečnosti práce. 31 Staniční sestra je odpovědná za dodržování kvality ošetřovatelské péče v provozu na příslušné stanici. Je přímou podřízenou vrchní sestry, zajišťuje pravidelnými kontrolami kvalitu ošetřovatelské péče na stanici a hospodaření se zdravotnickým materiálem. Je nadřízená ošetřovatelskému personálu a pomocnému zdravotnickému personálu na stanici. Vede ošetřovatelský tým. Všeobecná sestra u lůžka spolupracuje s lékařem na oddělení, aplikuje ošetřovatelský proces do praxe, aktivně vyhledává, plánuje a řeší ošetřovatelské problémy u skupiny nemocných jí svěřených během pracovní směny. Minimalizuje rizika, pracuje dle platných standardů, dodržuje hygienicko epidemiologické zásady. Provádí edukaci nemocných a je pro ni závazný Etický kodex zdravotnického pracovníka. Zdravotnický asistent spolupracuje s ošetřovatelským týmem na oddělení, je přímo podřízený staniční sestře, podílí se na ošetřovatelské péči za odborného dohledu všeobecné sestry. Dodržuje hygienicko epidemiologické zásady a je pro něj závazný Etický kodex zdravotnického pracovníka. Sanitář/ka spolupracuje se sestrou na oddělení dle potřeb, provádí nižší rutinní práce při ošetřování pacientů při toaletě a polohování, pomáhá při přijmu a uložení pacientů, zajišťuje transport nemocných na vyšetření, spolupracuje s rehabilitační sestrou. Transportuje biologický materiál do laboratoře, zajišťuje transport špinavého a čistého prádla a zdravotnického materiálu (Koncepce ošetřovatelství a strategie UOP - VFN v Praze 2007-2011). 32 praktická část 6 průzkum V této části práce je vyhraněný problém, cíl průzkumu, hypotézy, hypotetické tvrzení a metodika průzkumu. Průzkumný problém Analýza a zdůvodnění příčin problémů všeobecných sester s managementem a poskytováním ošetřovatelské péče. Cíle průzkumu Cíl 1: Zjistit konkrétní faktory, které ovlivňují kvalitu ošetřovatelské péče. Cíl 2: Poukázat na problémy všeobecných sester s managementem ošetřovatelské péče. Cíl 3: Zjistit spokojenost všeobecných sester se systémem poskytování ošetřovatelské péče. Cíl 4: Zjistit, zda správný systém ošetřovatelské péče ovlivňuje spokojenost pacientů. 33 Průzkumné hypotézy Hypotéza 1. Předpokládáme, že na pracovištích, kde je dostatek personálu a zdravotnického materiálu je management ošetřovatelské péče jednodušší nežli tam, kde je nedostatek personálu a zdravotnického materiálu. Hypotéza 2. Předpokládáme, že pokud jsou na pracovišti dobré interpersonální vztahy a sestry vykonávají pracovní činnosti dle své získané kvalifikace jsou problémy s managementem ošetřovatelské péče menší nežli tam, kde jsou problémové interpersonální vztahy a sestry nevykonávají pracovní činnosti dle své získané kvalifikace. Hypotéza 3. Předpokládáme, že tam kde všeobecné sestry pracují metodou ošetřovatelského procesu s využitím standardů, je management ošetřovatelské péče jednodušší nežli pokud s touto metodou nepracují. Hypotéza 4. Předpokládáme, že na pracovištích, kde je systém ošetřovatelské péče funkční, je spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí vyšší nežli tam, kde je systém v poskytování ošetřovatelské péče nedostatečně funguje. Hypotetické tvrzení Předpokládáme, že tam kde jsou dobré interpersonální vztahy, dostatek ošetřovatelského personálu, a využívá se při práci metoda ošetřovatelského procesu je spokojenost personálu a pacientů s ošetřovatelskou péčí. Zkoumaný soubor Základní soubor tvoří všeobecné sestry ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na interních a chirurgických oborech v počtu 100 respondentů. Pro získání informací jsme zvolili metodu anonymního dotazníku. Časový plán průzkumu byl stanoven na měsíc září až listopad 2009. 34 Metodika průzkumu Při průzkumném šetření je použito dotazníkové metody. Dotazník je nestandardizovaný a obsahuje 16 uzavřených otázek z toho jedna otázka obsahuje demografické údaje. K hypotéze 1 se vztahovaly položky 1, 2, 3. K hypotéze 2 patří otázky 4, 5, 6. Hypotézu 3 jsme ověřovali otázkami 7, 8, 9, 10 a 11. Hypotéza 4 byla ověřena otázkami 12, 13, 14 a 15. Neoznačená otázka je demografická a udává věk respondentů. Průzkumný tým • Individuální průzkum • Zpracovatel - Ladislava Sídová Zpracování • Získaná data budou zodpovědně vytříděna a zpracována kvantitativní metodou vyjádřena v procentech. • Jednotlivé položky budou zpracovány do přehledných grafů a tabulek s procentuálním vyjádřením. 7 vlastni průzkum Návratnost dotazníku byla 96%. Průzkumný vzorec tvořilo 96 respondentů (všeobecných sester na interních a chirurgických oborech Všeobecné fakultní nemocnice v Praze). Realizováním průzkumu jsme dospěli k následujícím skutečnostem. 35 Demografické údaje: Tabulka 1 Věk respondentů Váš věk Počet % a) 20 - 30 let 25 26,04 b)31-40 let 34 36,48 c)41-50 let 23 23,95 d)51-60 let 8 8,33 e) nad 60 let 6 6,20 Celkem: 96 100,00% Graf 1 - Věk respondentů 6% 36% Zkoumaný vzorek tvořilo 26 % respondentů ve věku od 20 do 30 let, 36 % ve věku od 31 do 40 let, kteří tvoří nejpočetnější skupinu, 24% ve věku od 41 do 50 let, 8 % ve věku od 51 do 60 let a 6 % ve věku nad 60 let. Tabulka 2 Vyjádření respondentů o dostatku či nedostatku ošetřovatelského personálu. 36 Myslíte si, že je na vašem oddělení: Počet % a) dostatek ošetřovatelského personálu 35 36,5 b) málo ošetřovatelského personálu 59 61,4 c) nedokážu posoudit 2 2,1 Celkem 96 100,00% Graf 2 - Vyjádření respondentů o dostatku či nedostatku ošetřovatelského personálu 2% K dostatku ošetřovatelského personálu se vyjádřilo 37 % respondentů. K nedostatku ošetřovatelského personálu se vyjádřilo 61 % respondentů a tato část tvoří nej větší skupinu a 2 % respondentů se nedokáží vyjádřit k otázce. 37 Tabulka 3 Absence některé kategorie potřebné pro zlepšení kvality poskytované péče Jaká kategorie pracovníků, která je nejdůležitější pro zlepšení kvality poskytování ošetřovatelské péče chybí na vašem oddělení Počet % a) sestry 51 53,1 b) sanitáři 25 26,1 c) jiný personál - kněz, psycholog, fyzioterapeut, nutriční sestra, sociální pracovník 8 8,3 d) celkově není nutné zvyšovat počty personálu 12 12,5 Celkem 96 100,00% Graf 3 - Absence některé kategorie potřebné pro zlepšení kvality poskytované péče 13% K absenci sester se vyjádřilo 53 % respondentů, kteří tvořili nej větší skupinu. K absenci sanitářů se vyjádřilo 26 % respondentů, 8 % se vyjádřilo, že není potřeba doplnit jiný personál a 13 % míní, že není třeba vůbec zvyšovat počty personálu. 38 Tabulka 4 Zdravotnický materiál při poskytování ošetřovatelské péče Při poskytování ošetřovatelské péče máte: Počet % a) dostatek zdravotnického materiálu 46 48 b) nedostatek zdravotnického materiálu 23 24 c) částečný nedostatek zdravotnického materiálu 27 28 Celkem 96 100,00% Graf 4 - Zdravotnický materiál při poskytování ošetřovatelské péče Otázkou č. 3 jsme zjišťovali, jestli mají sestry dostatek zdravotnického materiálu na jedno použití při poskytované ošetřovatelské péči a zjistili jsme, že 48 % respondentů má dostatek zdravotnického materiálu, 24 % nemá dostatek zdravotnického materiálu a 28 % respondentů má částečný nedostatek zdravotnického materiálu na jedno použití. 39 Tabulka 5 Interpersonální vztahy na oddělení Myslíte si, že jsou na vašem oddělení: Počet % a) dobré interpersonální vztahy 76 79,1 b) nevyhovující interpersonální vztahy 11 11,5 c) nedokážu posoudit 9 9,4 Celkem 96 100,00% Graf 5 - Interpersonální vztahy na oddělení 9% Otázka č. 4 byla zaměřena na interpersonální vztahy a zjistili jsme, že 79 % respondentů vnímá interpersonální vztahy jako dobré, 12 % respondentů je vnímá jako nevyhovující a 9 % respondentů je nedokáže posoudit. 40 Tabulka 6 Překážky v poskytování ošetřovatelské péče Co považujete za největší překážku v poskytování ošetřovatelské péče? Počet % a) finanční ohodnocení práce sester 75 78,1 b) reformy ve zdravotnictví 9 9,4 c) špatné mezilidské vztahy 12 12,5 Celkem 96 100,00% Graf 6 - Překážky v poskytování ošetřovatelské péče Otázkou č. 5 jsme zjišťovali překážky v poskytování ošetřovatelské péče. V zastoupení 78 % respondentů se domnívá, že největší překážku tvoří nedostatečné finanční ohodnocení zdravotních sester, 9 % respondentů se domnívá, že to jsou reformy ve zdravotnictví a 13 % respondentů určuje jako překážku špatné mezilidské vztahy. 41 Tabulka 7 Vykonávání pracovních činností dle získané kvalifikace Vykonáváte ve své praxi pracovní činnosti dle vaší kvalifikace? Počet % a) ano 65 67,7 b) ne 14 14,6 c) částečně 17 17,7 Celkem 96 100,00% Graf 7 - Vykonávání pracovních činností dle získané kvalifikace Otázkou č. 6 jsme zjišťovali zda sestry vykonávají pracovní činnosti dle získané kvalifikace. Na naši otázku odpovědělo 67 % respondentů ano, 15 % respondentů ne a 18 % respondentů je vykonává částečně. 42 Tabulka 8 Poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu Využíváte na vašem oddělení metodu ošetřovatelského procesu? Počet % a) ano 67 69,8 b) ne 0 0 c) částečně u některých vybraných skupin pacientů 29 30,2 Celkem 96 100,00% Graf 8 - Poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu Na otázku č. 7 odpovědělo 70 % respondentů ano 30 % respondentů používá při poskytování ošetřovatelské péče metodu ošetřovatelského procesu částečně a to u vybrané skupiny pacientů. 43 Tabulka 9 Pozitiva ošetřovatelského procesu Co hodnotíte jako pozitivní pro práci sestry při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu? Počet % a) zkvalitnění péče a vytvoření důvěry u pacienta 42 43,7 b) zlepšení spolupráce 32 33,3 c) holistické chápání pacienta 9 9,4 d) zvýšení efektivity plánované péče 13 13,6 Celkem 96 100,00% Graf 9 - Pozitiva ošetřovatelského procesu Otázkou č. 8 jsme zjišťovali, co hodnotí respondenti jako pozitivní při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu. 44 % uvádí zkvalitnění ošetřovatelské péče a vytvoření důvěry pacienta, 33 % jí bere jako vylepšení spolupráce, 9% uvádí holistické chápání pacienta a 14 % respondentů uvedlo jako pozitivní zvýšení efektivity plánované péče. 44 Tabulka 10 Negativa ošetřovatelského procesu Co zaznamenáváte jako negativní při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu? Počet % a) hodně administrativy 45 46,9 b) nedostatek personálu 38 39,6 c) časová náročnost 1 1 d) nedostatečné finanční ohodnocení sester 12 12,5 Celkem 96 100,00% Graf 10 - Negativa ošetřovatelského procesu 13% Otázkou č. 9 jsme zjišťovali negativa ošetřovatelského procesu při poskytování ošetřovatelské péče. 47 % respondentů se vyjádřilo, že jako negativní zaznamenávají příliš mnoho administrativy, 40 % respondentů si myslí, že negativní je nedostatek personálu, 1 % zmiňuje časovou náročnost a 12 % respondentů si myslí, že negativní činitel je nedostatečné ohodnocení práce sester. 45 Tabulka 11 Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí metodou ošetřovatelského procesu Vyjadřují pacienti spokojenost při poskytování péče metodou ošetřovatelského procesu? Počet % a) ano 53 55,2 b) ne 13 13,5 c) částečně 16 16,7 d) spíše ne 14 14,6 Celkem 96 100,00% Graf 11 - Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí metodou ošetřovatelského procesu Otázkou č. 10 jsme zjišťovali vyjádření pacientů s poskytovanou péčí metodou ošetřovatelského procesu. 55 % vedlo, že pacienti vyjadřují spokojenost, 13 % nevyjadřuje spokojenost, 17 % pacientů vyjadřuje částečnou nespokojenost a 15 % pacientů je spíše nespokojeno. 46 Tabulka 12 Označení standardizované péče sestrami Co pro vás znamená poskytovat standardizovanou ošetřovatelskou péči? Počet % a) kvalitní péči 54 56,2 b) právní ochranu sestry 14 14,58 c) zefektivnění ošetřovatelské péče 11 11,45 d) je oporou při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu 15 15,62 e) nevím 2 2,1 Celkem 96 100,00% Graf 12 - Označení standardizované péče sestrami 2% Otázkou č. 11 jsme zjišťovali jaký význam má pro respondenty poskytování standardizované péče. Pro 56 % to znamená kvalitní péči, 14 % respondentů to vnímá jako právní ochranu sestry, 12 % uvedlo zefektivnění ošetřovatelské péče, 16 % respondentů určilo oporu při poskytování ošetřovatelské péče a 2 % neví. 47 Tabulka 13 Názory sester na poskytovanou ošetřovatelskou péči. Myslíte si, že vaši péči pacienti označují za: Počet % a) maximální možnou 82 85,4 b) průměrnou 10 10,4 c) nedostatečnou 4 4,2 Celkem 96 100,00% Graf 13 - Názory sester na poskytovanou ošetřovatelskou péči 4% Otázkou č. 12 jsme zjišťovali názor respondentů na poskytovanou ošetřovatelskou péči. 86% respondentů je přesvědčeno, že se pacientům dostává maximální možná péče, 10 % respondentů má názor, že pacientům se dostává průměrné péče a 4 % si myslí, že pacientů je poskytovaná nedostatečná péče. 48 Tabulka 14 Spolupráce managementu oddělení s vrcholovým managementem nemocnice Myslíte si, že management vašeho oddělení dostatečně spolupracuje s vrcholovým managementem VFN? Počet % a) ano 58 60,4 b) ne 26 27,1 c) nedokážu posoudit 12 12,5 Celkem 96 100,00% Graf 14 - Spolupráce managementu oddělení s vrcholovým managementem nemocnice 13% Otázkou č. 13 jsme zjišťovali spolupráci managementu oddělení s vrcholovým managementem nemocnice. 60 % respondentů si myslí, že spolupráce je dostatečná, 27 % respondentů si myslí, že je nedostatečná a 13 % respondentů to nedokáže posoudit. 49 Tabulka 15 Názor na management ošetřovatelské péče na oddělení Myslíte si, že management na vašem oddělení je: Počet % a) dostatečný 65 67,7 b) méně dostatečný 23 24 c) nedostatečný 8 8,3 Celkem 96 100,00% Graf 15 - Názor na management ošetřovatelské péče na oddělení 8% 24% Otázkou č. 14 jsme zjišťovali názor sester na management ošetřovatelské péče na oddělení. 68 % respondentů uvedlo, že management na oddělení plní svoji funkci dostatečně, 24 % si myslí, že management plní svoji funkci málo dostatečně a 8 % respondentů uvádí, že management oddělení svoji funkci plní nedostatečně. 50 Tabulka 16 Monitorování poskytované ošetřovatelské péče - spokojenost resp. nespokojenost pacientů Při monitorování ošetřovatelské péče na vašem oddělení zaznamenáváte spokojenost resp. nespokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí? Počet % a) spokojenost pacientů 88 91,7 b) nespokojenost pacientů 5 5,2 c) nedokážu posoudit 3 3,1 Celkem 96 100,00% Graf 16 - Monitorování poskytované ošetřovatelské péče - spokojenost resp. nespokojenost pacientů 92% Otázkou č. 15 jsme zjišťovali spokojenost resp. nespokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. 92 % respondentů uvedlo, že pacienti jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, 5 % pacientů je nespokojeno s ošetřovatelskou péčí a 3 % pacientů to nedokáží posoudit. 51 8 interpretace výsledku V hypotéze 1 jsme předpokládali, že pokud je na pracovištích dostatek personálu a zdravotnického materiálu je management ošetřovatelské péče jednodušší nežli tam, kde je nedostatek personálu a zdravotnického materiálu. Údaje jsme získali z otázek 1, 2 a 3. Tabulka 17 Hypotéza - 1 Hypotéza 1 Počet % 1. Nedostatek ošetřovatelského personálu 59 61 % 2. Potřeba vyššího počtu ošetřovatelského personálu 76 79 % 3. Nedostatek a částečný nedostatek zdravotnického materiálu 50 52 % Graf 17 Hypotéza - 1 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1. 2. 3. Zjistili jsme, že 61 % respondentů se vyjádřilo, že pociťují nedostatek personálu; 79 % by uvítalo vyšší počet ošetřovatelského personálu a 52 % uvedlo, že při práci pociťuje nedostatek a částečný nedostatek zdravotnického materiálu. Na základě těchto údajů můžeme konstatovat, že hypotéza 1 se nám nepotvrdila. 52 V hypotéze 2 jsme předpokládali, že pokud jsou na pracovišti dobré interpersonální vztahy a sestry vykonávají pracovní činnosti dle získané kvalifikace, jsou s managementem ošetřovatelské péče menší problémy nežli tam, kde jsou problémové interpersonální vztahy a sestry nevykonávají své pracovní činnosti dle získané kvalifikace. Údaje jsme získali z otázek 4, 5 a 6. Tabulka 18 Hypotéza - 2 Hypotéza 2 Počet % 1. Dobré interpersonální vztahy 76 79 % 2. Finanční ohodnocení sester 75 78 % 3. Nevyhovující interpersonální vztahy 11 12 % 4. Vykonávání pracovních činností dle kvalifikace - ano 65 67 % 5. Vykonávání pracovních činností dle kvalifikace - částečně 17 18 % 6. Vykonávání pracovních činností dle kvalifikace - ne 14 15 % Graf 18 Hypotéza - 2 90% 53 Zjistili jsme, že 79 % respondentů se vyjádřilo o interpersonálních vztazích jako o vyhovujících; 78 % uvedlo, že za největší problém považuje nedostatečné finanční ohodnocení; 12 % uvádí nevyhovující interpersonální vztahy; 67 % se vyjádřilo, že vykonává pracovní činnosti dle získané kvalifikace, 18% je vykonává částečně a 15 % je nevykonává podle získané kvalifikace. Na podkladě těchto získaných údajů můžeme konstatovat, že hypotéza 2 se nám potvrdila. V hypotéze 3 jsme předpokládali, že tam kde sestry pracují metodou ošetřovatelského procesu s využitím standardů je poskytování ošetřovatelské péče jednodušší, nežli tam, kde se touto metodou nepracuje. Údaje jsme získali z otázek 7, 8, 9, 10 a 11. Tabulka 19 Hypotéza - 3 Hypotéza 3 Počet % 1. Poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu 67 70% 2. Poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu u vybrané skupiny pacientů 29 30% 3. Poskytování standardizované ošetřovatelské péče, jako kvalitní 54 57 % 4. Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí metodou ošetřovatelského procesu 53 55 % 5. Zkvalitnění péče a vytvoření důvěry pacienta vnímají sestry jako pozitivní stránku ošetřovatelského procesu 42 44 % 6. Nedostatek personálu při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského 38 40% 7. Hodně administrativy při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu 45 46 % 54 Graf 19 Hypotéza - 3 Zjistili jsme, že 70 % sester pracuje metodou ošetřovatelského procesu u všech pacientů a 30 % u vybrané skupiny pacientů. Poskytování standardizované ošetřovatelské péče 57 % sester vnímá, jako poskytování kvalitní péče; 55 % se vyjádřilo, že pacienti se cítí spokojeně při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu a 44 % sester jí vnímá jako zkvalitnění péče a vytvoření důvěry pacienta k ošetřovatelskému personálu. Sestry se ve 40% vyjádřily, že pociťují při poskytování ošetřovatelské péče nedostatek zdravotnického personálu a 46 % se vyjádřilo, že poskytování ošetřovatelské péče je spojeno s nadměrnou administrativou. Z uvedených údajů vyplývá, že hypotéza 3 se nám nepotvrdila. 55 V hypotéze 4 jsme předpokládali, že na pracovištích, kde dobře funguje management ošetřovatelské péče je spokojenost pacientů vyšší nežli tam, kde je management ošetřovatelské péče nedostatečný. Údaje jsme získávali z otázek 12, 13, 14al5. Tabulka 20 Hypotéza - 4 Hypotéza 4 Počet % 1. Spolupráce s vrcholovým managementem - vyhovující 58 60% 2. Spolupráce s vrcholovým managementem - nevyhovující 26 27 % 3. Management ošetřovatelské péče je dostatečný 65 68 % 4. Spokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí 88 92 % 5. Vyjádření respondentů o poskytování maximální možné ošetřovatelské péče 82 86 % Graf 20 Hypotéza - 4 56 Zjistili jsme, že 63 % respondentů se vyjádřilo o spolupráci s vrcholovým managementem, jako o vyhovující; 27 % označilo tuto spolupráci jako nevyhovující; 68 % se vyjádřilo, že management ošetřovatelské péče je dostatečný, 92 % respondentů uvedlo, že pacienti vyjadřují spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí a 86 % respondentů se též vyjádřilo, že pacientům je poskytovaná maximální možná péče. Na základě získaných údajů můžeme konstatovat, že hypotéza 4 se nám potvrdila. Výsledky průzkumu 1. Z průzkumu vyplývá, že je třeba přehodnotit zvýšení počtu personálu na jednotlivých odděleních, dostupnost zdravotnického materiálu a zvážit jeho ekonomickou stránku v porovnávání s vynaloženými náklady na sterilizaci nebo na praní prádla v prádelnách vůči používání zdravotnického materiálu na jedno použití. 2. Interpersonální vztahy na pracovištích jsou dobré, ale sestry hodnotí jako nej větší překážku při poskytování ošetřovatelské péče nedostatečné finanční ohodnocení. 3. Je potřeba sjednotit a upravit ošetřovatelskou dokumentaci tak, aby pro sestry byla srozumitelná, obsahovala konkrétní a podstatné body a neubírala příliš mnoho pracovního času. 4. Pacienti vyjadřují spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. 57 závěr V této práci jsme chtěli poukázat na některé možnosti a zkušenosti všeobecných sester s poskytováním ošetřovatelské péče. Pro kvalitní ošetřovatelskou péči je potřebné dopracování lokálních standardů, zdokonalit audit ošetřovatelské péče a zabezpečit vyšší počet kvalitního ošetřovatelského personálu, neboť jen kvalitní ošetřovatelský tým dokáže správně reagovat a je flexibilní v poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. Sestry ve vedoucích pozicích - manažerky musí vědět, co je třeba změnit a je potřeba, aby podporovaly a realizovaly pozitivní změny v ošetřovatelství. Měly by zohlednit cíle ošetřovatelské péče, jako je dobro pro pacienta, a aby statut ošetřovatelského povolání byl zárukou účinné, humánní a efektivní ošetřovatelské péče. České ošetřovatelství se ztotožňuje s definicí Světové zdravotnické organizace. Má své osobnosti, kterým se v posledním desetiletí podařilo velké množství pozitivních změn v ošetřovatelství. České koncepce ošetřovatelství (Věstník MZ ČR částka 9, září 2004) respektuje doporučení OSN, WHO, EU, Mezinárodní rady sester a Mezinárodní rady porodních asistentek. Tyto dokumenty určují další rozvoj a směr v ošetřovatelství v 21. století. 58 Seznam použité literatury 1. BĚLOHLÁVEK, R; KOŠŤAN, R; ŠULEŘ, O. 2001. Management. Olomouc: Rubico, 2001. ISBN 80-85839-45-8 2. GLADKIJ, I. aj. 2003. Management ve zdravotnictví. Brno : Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-996-8. 3. FARKAŠOVÁ, D. a kol. Ošetovatelstvo - teória. Martin : Osveta, 2005. ISBN 80-8063-182-4. 4. FARKAŠOVÁ, D. a kol.: Výskum v ošetrovateľstve. Martin : Osveta, 2006. ISBN 80-8063-228-6. 5. CHMELIK, B. Kvalita zdravotníckej starostlivosti - aktuálny a globálny problém. Martin : Osveta, 2006. ISBN 80-7262-377-X. 6. KILIKOVÁ, M. Základy manažmentu v ošetrovatelstve. Bratislava : SAPIENTA, 2006. ISBN 80-89271-01-4. 7. KUB ICO VÁ, Ľ. Kvalita ošetřovatel skej starostlivosti. In Ošetřovatelský obzor, 2004. ISSN 1336-5606. 8. MIZICKOVÁ, Ľ. Základy manažmentu. Nitra : Slovenská plnohospodárska univerzita, 2002. ISBN 80-7137-983-2. 9. NĚMCOVÁ, J.; MAURITZOVÁ, I. Skripta k tvorbě bakalářských a magisterských prací. Plzeň : 2009. ISBN 978-80-902876-0-0. 10. PAVLÍKOVÁ, S. Modely ošetřovatelství v kostce. Praha : Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1211-3. 11. RUDY, J.; PISKANIN, A. a kol. Základy manažmentu. Bratislava : Polygrafické Středisko UK, 1999. ISBN 80-223-1251-7. 12. SKRLOVI, Petr; Magda. 2003. Kreativní ošetřovatelský management. Praha : . Advent - Orion, 2003. ISBN 80-7172-841-1. 13. VEBER, J. aj. 2000. Management základy prosperita, globalizace. Praha : Management Press, 2000. ISBN 80-7261-029-5. 14. Věstník MZ ČR, částka 9, září 2009. 15. VENGLÁŘOVÁ, Martina; MAHROVÁ, Gabriela. 2006. Komunikace pro zdravotní sestry. Praha : 2006. Grada publishing, 2006. ISBN 80-247-1262.8. 59 16. VODÁČEK, Leo; VODÁCKOVÁ, Olga. 2009. Moderní management v teorii a praxi. Praha : Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-197-3. 17. Vyhláška MZ ČR č. 423/2004 Sb., o stanovení konkrétních vzdělávacích aktivitách. 18. Vyhláška MZ ČR č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnost zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 19. Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. 20. ŽIAKOVÁ, K. a kol. Ošetrovatelstvo. Teória a vedecký výskum. Martin: Osveta, 2003. ISBN 80.8063-131-X. 60 Příloha A Formulář použitého dotazníku Dotazník Vážená kolegyně/ kolego ! Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, kterého je cílem zjistit Vaše zkušenosti s řízením a poskytováním ošetřovatelské péče na Vašem pracovišti. Dotazník je anonymní a chci Vás ubezpečit, že není možné ho zneužít. Každou otázku si prosím pečlivě přečtěte a křížkem označte odpověď, která nejvíce vystihuje Váš názor, nebo zkušenost. Za Vaši spolupráci a porozumění děkuji Ladislava Sídová Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Oddělení Otorinolaryngologie Příloha B Dotazník Váš věk: a) od 20 do 30 roků b) od 31 do 40 roků c) od 41 do 50 roků d) od 51 do 60 roků e) nad 60 roků 1. Myslíte si, že je na vašem oddělení: a) dostatek ošetřovatelského personálu b) málo ošetřovatelského personálu c) nedokážu posoudit 2. Jaká kategorie pracovníků, která je nejdůležitější pro zlepšení kvality poskytování ošetřovatelské péče chybí na vašem oddělení: a) sestry b) sanitáři c) jiný personál - kněz, psycholog, fyzioterapeut, nutriční sestra, soc. pracovník d) není nutné zvyšovat počty personálu (jde o celkový počet 3. Při poskytování ošetřovatelské péče máte: a) dostatek zdravotnického materiálu b) nedostatek zdravotnického materiálu c) částečný nedostatek zdravotnického materiálu 4. Myslíte si, že jsou na vašem oddělení: a) dobré interpersonální vztahy b) nevyhovující interpersonální vztahy c) nedokážu posoudit 5. Co považujete za největší překážku v poskytování ošetřovatelské péče? a) finanční ohodnocení práce sester b) reformy ve zdravotnictví c) špatné mezilidské vztahy 6. Vykonáváte ve své praxi pracovní činnosti dle vaší kvalifikace? a) ano b) ne c) částečně 7. Využíváte na vašem oddělení metodu ošetřovatelského procesu? a) ano b) ne c) částečně u některých vybraných skupin pacientů 8. Co hodnotíte jako pozitivní pro práci sestry při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu? a) zkvalitnění péče a vytvoření u pacientů b) zlepšení spolupráce c) holistické chápání pacienta d) plánování péče jako zvýšení efektivity 9. Co zaznamenáváte jako negativní při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu? a) hodně administrativy b) nedostatek personálu c) nedostatek času d) nedostatečné finanční ohodnocení sester 10. Vyjadřují pacienti spokojenost při poskytování péče metodou ošetřovatelského procesu? a) ano b) ne c) částečně d) spíše ne 11. Co pro vás znamená poskytovat standardizovanou ošetřovatelskou péči? a) kvalitní péči b) právní ochranu sestry c) zefektivnění ošetřovatelské péče d) je oporou při poskytování ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu e) nevím 12. Myslíte si, že vaši péči pacienti označují za: a) maximální možnou b) průměrnou c) nedostatečnou 13. Myslíte si, že management vašeho oddělení dostatečně spolupracuje s vrcholovým managementem VFN? a) ano b) ne c) nedokážu posoudit 14. Myslíte si, že management ošetřovatelské péče na vašem oddělení je? a) dostatečný b) méně dostatečný c) nedostatečný 15. Při monitorování ošetřovatelské péče na vašem oddělení zaznamenáváte spokojenost resp. nespokojenost pacientů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí? a) spokojenost pacientů b) nespokojenost pacientů c) nedokážu posoudit