Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Praha 5
PARTNER RODIČKY NA PORODNÍM SÁLE
- Z POHLEDU PORODNÍ ASISTENTKY
Bakalářská práce
MICHAELA CAFOURKOVÁ
Praha 2011
PARTNER RODIČKY NA PORODNÍM SÁLE
- Z POHLEDU PORODNÍ ASISTENTNKY
Bakalářská práce
MICHAELA CAFOURKOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
Vedoucí práce: PhDr. René Hanušová
Komise pro studijní obor: Porodní asistentka
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum předložení: 31.3.2011
Praha 2011
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce k studijním účelům.
V Praze dne 31.3.2011 ……………………………………...
ABSTRAKT
CAFOURKOVÁ, Michaela. Partner rodičky na porodním sále - z pohledu
porodní asistentky. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., stupeň kvalifikace: bakalář.
Vedoucí práce: PhDr. René Hanušová. Praha. 2011. s. 56.
Hlavním tématem bakalářské práce je přítomnost partnera rodičky na porodním
sále z pohledu porodní asistentky. Teoretická část práce komplexně charakterizuje
problematiku přítomnosti partnera na porodním sále. Obsahuje kapitoly o historii
a o samotné přítomnosti partnera na porodním sále, jaká je jeho role v různých dobách
porodních a jaké činnosti může vykonávat, aby pomohl rodičce. Také je zde kapitola
o problematice předporodních kurzů pro doprovodné osoby, jejich význam a zaměření.
Klíčová slova: Partner u porodu. Porod. Porodní asistentka. Porodní sál. Předporodní
kurz.
ABSTRACT
CAFOURKOVÁ, Michaela. Mother´s Partner in the Delivery Room - from the
Perspective of Midwife. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., degree of qualification:
bachelor. Leader of work: PhDr. René Hanušová. Prague. 2011. p. 56.
Main theme of bachelor work is presence of mother`s partner in the delivery
room from the perspective of midwife. Theoretical part of work globally characterizes
problems of presence of mother`s partner in the delivery room. It contains chapters
about history and about presence of mother`s partner in the delivery room itself, what is
his part in various spells of child birth and which activities he can do to help the mother.
There is also chapter about problems of antepartum courses for escort person, its
meaning and alignment.
Key words: Antepartum course. Childbirth. Delivery room. Midwife. Partner in the
delivery room.
PŘEDMLUVA
Přítomnost partnerů rodiček na porodním sále je dnes téměř samozřejmostí
a proto se tímto tématem zabývá mnoho publikací určených těhotným ženám. Existuje
také literatura určená přímo mužům, ve které je k problematice přistupováno z jejich
pohledu.
Tato práce vznikla ve snaze zaměřit se na problematiku přítomnosti partnerů na
porodním sále a především na to, jaký přístup k nim mají porodní asistentky.
K navození příjemné atmosféry na porodním sále je důležitá maximální spolupráce
a individuální přístup k rodičce a jejímu partnerovi. V tomto duchu by měly porodní
asistentky přistupovat ke svojí práci.
Téma práce bylo zvoleno na základě studia oboru porodní asistentka při
vykonávání odborné praxe na porodních sálech, kde jsem se s problematikou přístupu
k partnerům rodiček setkávala. Přístup porodních asistentek k partnerům rodiček je
různý, ale vždy závisí na jejich vzájemném chování a komunikaci. Podklady pro práci
jsem čerpala z odborných knih, brožur a časopisů. Práce je určena studentkám oboru
porodní asistentka i porodním asistentkám v praxi, kterým může pomoci zlepšit kvalitu
ošetřovatelské péče o ženu na porodním sále.
OBSAH
ÚVOD........................................................................................................................... 8
TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................... 9
1 HISTORIE PŘÍTOMNOSTI PARTNERA RODIČKY NA PORODNÍM SÁLE ..... 9
2 PŘÍTOMNOST PARTNERA U PORODU ............................................................. 10
2.1 ROLE PARTNERA RODIČKY NA PORODNÍM SÁLE............................... 11
2.2 ODJEZD DO PORODNICE A PŘÍJEM NA PORODNÍ SÁL........................ 12
2.3 PRVNÍ DOBA PORODNÍ ............................................................................... 12
2.3.1 Dýchání...................................................................................................... 13
2.3.2 Masáž......................................................................................................... 13
2.3.3 Úlevové polohy.......................................................................................... 14
2.4 DRUHÁ DOBA PORODNÍ............................................................................. 15
2.5 TŘETÍ DOBA PORODNÍ................................................................................ 15
2.6 DOBA POPORODNÍ ....................................................................................... 15
3 PŘÍTOMNOST PARTNERA NA PORODNÍM SÁLE Z POHLEDU
NEMOCNIČNÍHO ZAŘÍZENÍ.................................................................................. 17
4 PŘEDPORODNÍ KURZY PRO PARTNERY RODIČEK...................................... 19
5 OŠETŘOVATELKÝ PROCES ............................................................................... 21
5.1 PRVNÍ DOBA PORODNÍ - NEDOSTATEK INFORMACÍ.......................... 22
6 PROVEDENÉ STUDIE A VÝZKUMY.................................................................. 24
EMPIRICKÁ ČÁST..................................................................................................... 27
7 CHARAKTERSTIKA PRŮZKUMU ...................................................................... 27
8 VLASTNÍ PRŮZKUM ............................................................................................ 29
9 DISKUZE................................................................................................................. 45
DOPORUČENÍ PRO PRAXI ..................................................................................... 46
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 47
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 48
SEZNAM PŘÍLOH
8
ÚVOD
Přítomnost partnerů rodiček na porodním sále je v dnešní době velmi populární
a často diskutované téma, proto je tato práce zaměřená na téma „Partner rodičky na
porodním sále z pohledu porodní asistentky“.
Teoretická část práce obsahuje úvod do problematiky a v empirické části práce
jsme se pomocí rozhovoru pokusili zjistit, jaký je přístup porodních asistentek
pracujících na porodním sále k partnerům rodiček, co jim na jejich přítomnosti vadí, co
jim naopak vyhovuje, co by doporučily nebo co by změnily. Také jsme se zaměřili na
význam předporodních kurzů. Stále více mužů v dnešní době je přítomno s rodičkou
u porodu, tím vzniká pro rodičku na porodním sále příjemnější a jistější prostředí.
Přítomnost partnera na porodním sále má na rodičku mnoho pozitiv, většina popisuje
svoje zkušenosti s partnerem u porodu velmi kladně. Partner může poskytovat rodičce
určitý komfort v podobě podávání nápoje, občerstvení, masáží, atd.. Přítomnost partnera
vede k lepšímu zvládání stavů strachu, úzkosti nebo paniky a také vede ke snížení
vnímání bolesti, což je pro rodičku velmi přínosné. Sám partner má kladný prožitek
z pomoci při porodu dítěte a často jeho přítomnost při porodu vede k intenzivnějšímu
vztahu mezi otcem a jeho dítětem.
9
TEORETICKÁ ČÁST
1 HISTORIE PŘÍTOMNOSTI PARTNERA RODIČKY NA
PORODNÍM SÁLE
Z historického hlediska byl porod vždy záležitostí žen. Nejdříve rodily ženy
samotné, bez jakékoliv pomoci, a tím byly vydány velkému nebezpečí a postaveny do
situací, které neuměly řešit. Později začaly poskytovat pomoc rodícím ženám zkušené
starší ženy z rodiny. Tato laická pomoc se ukázala být nedostatečná, a proto vzniklo
povolání, které bylo určené pouze pro ženy – porodní bába či babička. Pro muže bylo
toto povolání nedůstojné, proto se lékaři dostali k tomuto povolání mnohem později.
Muži byli voláni porodními bábami k porodům pouze v nejkritičtějších situacích.
Jednalo se o chirurgy, ranhojiče, felčary, bradýře nebo lazebníky, kteří však měli
v oblasti porodnictví jen minimální znalosti a jejichž činnost byla omezena na výkony
směřující k operativnímu ukončení porodu, často s velmi drastickými důsledky. Vesměs
prováděli tzv. zmenšující operace např. embryotomie, perforace hlavičky nebo
dekapitace. Tyto metody byly mnohdy jedinou možností, jak při komplikacích zachránit
rodičce život (ČECH, 2006; DOLEŽAL, 2001).
Přes tuto složitou cestu se porodnictví dostalo na úroveň, kdy přítomnost mužů
na porodním sále je naprostou samozřejmostí. Přítomnost partnera rodičky na porodním
sále byla poprvé praktikována v 60. letech minulého století v USA a postupně se
rozšiřovala i do dalších západních zemí. V Československu byla poprvé povolena
přítomnost partnera rodičky u porodu v roce 1984 na porodním sále ve znojemské
nemocnici. Přítomnost partnera na porodním sále měla mít, podle zahraniční literatury,
příznivý vliv na průběh porodu, upevňování citových vztahů v právě vzniklé rodině
a navázání včasného kontaktu a vztahu otec-dítě. Tato metoda vyvolala ve své době
kritiku a bouřlivou diskuzi v odborném tisku. Také se setkala s malým zájmem ze strany
otců (pouze asi 6 %). Bylo zdůrazňováno, že podmínky na porodních sálech nejsou na
takovou změnu připraveny. Po roce 1989, kdy se celkově změnil vztah lékař-pacient,
veškerá kritika a bouřlivé diskuze utichly a začaly zaznívat spíše pozitivní ohlasy
(RATISLAVOVÁ, 2008).
10
2 PŘÍTOMNOST PARTNERA U PORODU
Specifická období života ženy, a to těhotenství, porod, časné šestinedělí a péče
o dítě, jsou charakterizovány závislostí na blízkých osobách, především na partnerovi
ženy – otci dítěte. Spolupráce mezi ženou a jejím partnerem je v tomto období
usnadněna přirozenou pomocí ze strany partnera (ROZTOČIL, 2008).
Partner by měl být v tomto období rodičce oporou a podporovat ji jak ve sféře
psychické, tak i ve vytvoření pocitu bezpečí, který těhotná, rodící i kojící žena potřebuje.
Těhotná žena se dříve unaví, potřebuje častěji za den odpočinek a relaxování, proto by jí
měl partner pomáhat v domácnosti, při nákupu, úklidu i vaření. Partner se může aktivně
zapojit i v předporodním období. Může si s partnerkou číst knížky a časopisy
o těhotenství a porodu, pomáhat s výběrem a nákupem výbavičky pro miminko, vybírat
jméno pro miminko, doprovázet ženu na vyšetření do prenatální poradny, přihlásit se do
předporodního kurzu, připravit jí tašku do porodnice, dopřát jí masáž a v neposlední
řadě ji doprovázet k porodu. Ve chvíli, kdy se dostaví příznaky počátku porodu, měl by
muž, se zodpovědností, klidem a rozvážností, zajistit převezení rodičky do porodnice
(BEHINOVÁ, 2007; SIMKIN, 2000).
Partner by měl být sám přesvědčen o tom, že chce být u porodu přítomen
a nikdo jiný ho k jeho rozhodnutí nesmí nutit. Pokud si není svou přítomností na
porodním sále opravdu jistý, měl by popřemýšlet o tom, čeho se na porodním sále bojí,
co chce vidět a co ne, měl by vědět, že může kdykoliv odejít a domluvit se na tom
s partnerkou, také že nemusí sledovat samotný porod plodu, ale může stát u hlavy své
partnerky, držet jí za ruku a slovně ji podporovat, a také to, že je v pořádku, pokud
nebude chtít být u porodu přítomen. V tom případě by ale měl rodičce umožnit najít si
jinou osobu, která jí bude doprovázet (RICHTER, 2007).
Pokud se rozhodne, že bude u porodu přítomen, je výhodou, pokud s partnerkou
navštěvuje předporodní kurzy. Měl by být informován o průběhu porodu, o možnostech
aktivní pomoci a také si nacvičit pomocné techniky, také by měl být informován
o komplikacích, které mohou při porodu vzniknout, a o tom, jak se má ve vzniklé
situaci chovat. Svou přítomností u porodu se dostává do nejasně vymezené role, kdy má
11
být tím něžným, pečujícím, hýčkajícím, ochraňujícím, nebo tím, kdo brání a kontroluje,
zda vše probíhá tak, jak má. K tomu všemu ještě přibývají jeho vlastní pocity úzkosti,
emoční angažovanost, pocit neschopnosti rodičce účinně pomoci od porodních bolestí,
atd.. Často sám partner potřebuje podporu, a proto by porodní asistentka měla citlivě
reagovat na potřeby celého páru a popřípadě jemně zasahovat a usměrňovat chování
obou partnerů tak, aby výsledek co nejvíce prospíval průběhu porodu a klidné
a pozitivní atmosféře na porodním sále (RATISLAVOVÁ, 2008).
2.1 ROLE PARTNERA RODIČKY NA PORODNÍM SÁLE
Porodní sál je pro většinu budoucích otců zvláštní místo, kde je mnoho
neznámých pachů, obrazů i zvuků. Partner rodičky zažívá na porodním sále velký stres,
vidí před sebou svou partnerku, jak prožívá zjevnou bolest, strach, vydává nezvyklé
zvuky a v závislosti na postupu porodu mění také svoje chování. Muži řeší dilema, kam
si stoupnout, co dělat, jak moc a jakým způsobem se své partnerky dotýkat a kolik jí
projevovat lásky. Partner má pocit přímé zodpovědnosti za ženino zvládání porodu
a někdy i pocit zodpovědnosti za důležitá rozhodnutí ohledně porodní ošetřovatelské
péče. Prožívá velké očekávání a vzrušení spolu s obavami a úzkostí z neznáma
i z případného nebezpečí (KLAUS, 2006). Když je partner přítomen s rodičkou na
porodním sále, je jeho nejdůležitější úloha to, že je u ní. Ona musí vědět, že tam je, je
s ní, má jí rád, zajímá se o ní, reaguje na její potřeby a chování a cítí zodpovědnost za
své dítě. Mnoho žen po porodu říká, že jejich partner byl pro ně při porodu mnohem
důležitějším pomocníkem než lékař nebo porodní asistentka. Průběh každého porodu je
jiný. Proto partner při porodu zaujímá role podle toho, co rodička potřebuje. V prvním
případě se může postavit do role ,,kouče a trenéra“, kdy je při porodu aktivní, slovně
povzbuzuje rodičku a dodává jí odvahu a sílu například tím, že rodičce připomíná, že
s každou kontrakcí se příchod miminka na svět blíží. V druhém případě se partner
rodičky může stát tzv. ,,právníkem a prostředníkem“. V tomto případě přebírá roli
prostředníka mezi rodičkou a porodní asistentkou či lékařem, může jí opakovat pokyny
a rady porodní asistentky, protože jeho slova rodička lépe vnímá. V průběhu celého
porodu může však muž vykonávat spoustu činností, které budou partnerce příjemné
a zmírní její obtíže. Mezi tyto činnosti patří slovní podpora a chválení, držení za ruce,
společné dýchání, podpírání rodičky při kontrakcích, stisk nebo masáž křížové oblasti,
12
otírání čela a krku vlhkou žínkou, nabízení nápoje nebo občerstvení a mnoho dalších.
Partner by si neměl brát osobně případné nepříjemné až agresivní chování rodičky
a neměl by také bezprostředně po porodu očekávat horoucné děkování za pomoc.
Rodička má jiné starosti, duševní i tělesné, ale později určitě za pomoc a podporu
svému partnerovi poděkuje (RICHTER, 2007).
2.2 ODJEZD DO PORODNICE A PŘÍJEM NA PORODNÍ SÁL
Kolem předpokládaného termínu porodu by měl být partner připraven kdykoliv
se vydat na cestu do porodnice. Měl by s předstihem porodnici navštívit, aby znal trasu,
měl orientaci o času dojezdu do porodnice a věděl, kde bude muset zaparkovat.
S výhodou je vozit v autě nepromokavou podložku, která se položí na sedadlo v případě
odtoku plodové vody a deku. Naprostou samozřejmostí by měla být nádrž
s dostatečným množstvím benzinu, aby se pár jedoucí do porodnice zbytečně
nestresoval zastávkou na benzinové pumpě. Partner by měl rodičce pomoci sbalit tašku
do porodnice, aby věděl, kde se co nachází a mohl tak partnerce podat to, co bude
potřebovat. Sám pro sebe by měl sbalit také malé příruční zavazadlo, které by mělo
obsahovat přezůvky, fotoaparát, popř. kameru, telefon, nabité baterie, oblečení na
převlečení, toaletní potřeby, něco na čtení, občerstvení a pití. Při příjmu rodičky na
porodní sál může být partner přítomen nebo je požádán, aby počkal v čekárně
(ČERMÁKOVÁ, 2008).
2.3 PRVNÍ DOBA PORODNÍ
V první době porodní by měl partner být vždy ochotný pomoct rodičce v tom, co
bude požadovat. Neměl by se rodičky neustále na něco ptát, a tím na ní vytvářet nátlak.
Důležitá je zúčastněnost a klid. Mezi činnosti, při kterých může partner rodičku při
porodu podporovat a napomáhat jí, patří masáž, společné prodýchávání bolestí,
napouštění vany s teplou vodou, zajišťování čerstvého vzduchu, nabízení nápoje,
pouštění oblíbené hudby, otírání obličeje, čela, krku a zátylku studenou mokrou žínkou,
procházení se po chodbě nebo společné klečení na zemi, podávání věcí, o které bude
rodička žádat, pomáhání při změně polohy, doprovázení na záchod nebo do sprchy,
přikládání obkladů, držení za ruku, polohování porodního lůžka, v případě nutnosti
13
přivolání personálu porodního sálu, atd. Rodička si sama určí, co jí nejlépe vyhovuje,
a úkolem partnera je podpořit jí a vyhovět. Rodička by také měla od svého partnera
slyšet slova povzbuzení, chvály a uznání, která jí vzpruží a dají novou energii pro další
postup porodu. Partner by měl být připraven na to, že porodní bolesti mohou být při
výdechu doprovázeny výkřikem až křikem rodičky, nesmí ho překvapit ani spontánní
odchod moči či stolice, také by měl být připraven na to, že partnerka může zvracet
a měl by vědět, kde se nachází emitní miska, aby ji mohl v případě nutnosti partnerce
podat (ČERMÁKOVÁ, 2008; STADELMAN, 2001).
2.3.1 Dýchání
Při porodu je velmi důležité dbát na správné dýchání, protože dýchání je
základní technika ke zvládnutí porodních bolestí. S nácvikem dechových technik by měl
začít partner s rodičkou již v období před porodem. Správné dýchání při porodu pomáhá
k uvolnění svalů a tím k dostatečnému prokrvení rodičky i plodu. Při prodýchávání
kontrakcí má rodička intenzivní pocit, že pomáhá i plodu, aby porod lépe zvládl.
Dýchání také odvádí pozornost od bolesti, protože se rodička soustředí na jinou činnost.
Výdech s povzdechem znamená pocit celkové úlevy a relaxace a nabrání nové síly
k dalšímu průběhu porodu. Mezi metody dýchání, které se dají při porodu využít, patří
tzv. dýchání do břicha, což je hluboké pozvolné prodýchávání, které vede k uvolnění
a používá se při počínajících kontrakcích. Druhá metoda dýchání je tzv. psí dýchání,
což je zrychlené dýchání, které se používá při intenzivnějších stupňovaných kontrakcích.
Partner může s rodičkou každou kontrakci aktivně prodýchávat a tím jí vést a motivovat
(ČERMÁKOVÁ, 2008).
2.3.2 Masáž
Při masážích u porodu je nejvhodnější, aby partner použil olej, směs olejů nebo
masážní emulzi, kterou si přinese do porodnice s sebou z domova. Při porodu může být
použito několik typů masáží. První typ masáže je tzv. efleráž, což je jemná masáž,
kterou si provádí rodička intuitivně sama. Může se jednat o hlazení břicha, stehen nebo
kyčlí. Tato masáž má analgetický účinek. Při této technice je nutné masážní pohyby
obměňovat, jinak masáž ztrácí svou účinnost. Druhý typ masáže je tlak na křížovou kost,
14
kdy partner provádí silný tlak proti spodní části zad. Rodička by si měla sama určovat
intenzitu a délku stlačení. Tato masáž pomáhá proti bolestem zad. Další masáže, které
uvolní bolesti zad, jsou krouživé pohyby v oblasti beder nebo tahy od boku na střed
kosti křížové a opět do strany. Důležitá je také masáž, která napomůže uvolnění
ramenních svalů, protože napětí v ramenních svalech zvyšuje napětí v oblasti pánve.
Masáž může partner provádět dlaněmi, prsty, hřbetem ruky, masážními míčky,
tenisovými míčky nebo plastovou láhví naplněnou studenou vodou. Při masáži je velmi
důležitá spolupráce s rodičkou, která partnerovi sděluje, jaký tlak jí vyhovuje,
a upřesňuje, na kterém místě je masáž nejúčinnější (ČERMÁKOVÁ, 2008).
2.3.3 Úlevové polohy
Úlevové polohy, které rodička při porodu zaujímá, pomáhají zmírnit bolesti,
napomáhají lepší děložní činnosti, a tím dilataci porodních cest. Úlevové polohy mohou
být vertikální nebo horizontální. Polohy může rodička zaujímat sama, nebo jí může
partner asistovat. Poloha vleže na levém či pravém boku je odpočinková poloha a při
kombinaci s chůzí podporuje postup porodu. Poloha vsedě v mírném předklonu
s oporou o partnera je dobrá odpočinková pozice, dá se mluvit i o určitém využití
gravitace.Při sedu na míči může mírný houpavý pohyb zpříjemnit a urychlit porod,
mírní bolesti zad a umožňuje jejich masáž. Poloha v dřepu pomáhá zmírnit bolesti zad,
využívá zemské gravitace a rozšiřuje pánevní vchod. Poloha, při které pomáhá partner,
dřep v závěsu, vylučuje omezení hybnosti pánevních kloubů, umožňuje lepší vstup
plodu do porodních cest a snižuje tlak na kolena a kotníky. Poloha v kleče nebo v kleče
s oporou mírní bolesti zad a umožňuje pohyb pánví a tělem. Stoj s nakláněním dopředu
k partnerovi využívá gravitace, kontrakce jsou méně bolestivé, ale produktivnější,
partner může provádět masáž zad a je to velmi dobrá odpočinková poloha. Pomalé
tancování s partnerem má podobné účinky jako stání a pro větší uvolnění a relaxaci
může být doprovázeno oblíbenou hudbou. Pohyby v pánevních kloubech podporují
rotaci a sestup plodu a objetí milované osoby dodává velmi potřebný pocit bezpečí.
Chůze způsobuje změny v pánevních kloubech, a tím podporuje rotaci a sestup plodu do
porodních cest. Partner by měl být při změnách poloh rodičce k dispozici, pomáhat jí
a podporovat její rozhodnutí (ČERMÁKOVÁ, 2008).
15
2.4 DRUHÁ DOBA PORODNÍ
Ve druhé době porodní záleží všechno už jen na rodičce a pro partnera se zde
objevuje prostor pro velmi důležité slovní podporování. Partner stojí nebo sedí po boku
rodičky nebo za její hlavou a pomáhá s oporou během tlačení. Může také podepřít
rodičce záda, pomoct jí držet hlavu na prsou nebo otírat obličej, krk a zátylek studeným
obkladem. Slovně rodičku povzbuzuje k dalšímu tlačení a uklidňuje ji při uvolnění mezi
kontrakcemi. Po narození dítěte pomáhá partnerce přidržovat novorozence na jejím
břiše, hladí ho po zádíčkách a masíruje mu jemně chodidla. Pokud si to předem domluví
může, na pokyn porodní asistentky nebo lékaře, přestřihnout pupečník. Partner by
neměl zapomenout poděkovat své partnerce a ubezpečit jí o tom, jak porod perfektně
zvládla (ČERMÁKOVÁ, 2008; STADELMANN, 2001).
2.5 TŘETÍ DOBA PORODNÍ
V této době jsou činnosti, které může partner vykonávat, velmi omezené
a vztahují se především k novorozenci. Rodička tu nejtěžší část porodu zvládla, čeká na
porození placenty a ošetření případného porodního poranění. Čerstvý tatínek se může
plně věnovat novorozenci, asistuje neonatologickým sestrám při jeho ošetřování po
porodu, štětičkou namočenou v genciánové violeti napíše novorozenci příjmení na
stehýnko a na ručičku mu uváže identifikační štítek. Zde také přichází ta správná doba
pro focení nebo filmování. Partner také asistuje neonatologickým sestrám při prvním
přikládání novorozence k prsu, které je ze strany matky pasivní (ČERMÁKOVÁ, 2008).
2.6 DOBA POPORODNÍ
V době poporodní přichází čas prvních společně prožitých chvílí
s novorozencem. Partner je ten, kdo dá vědět radostnou novinu všem známým
a příbuzným, také by však neměl zapomínat na potřeby své ženy. V době poporodní
může pomáhat s polohováním, zajistit potřebu tepla, zajistit kontakt s novorozencem
nebo ji nechat odpočívat pro nabrání dalších sil a vstřebání zážitků z porodu. Partner
může také připravit věci ke sprchování, doprovázet rodičku do sprchy, sbalit jí věci,
16
které bude potřebovat na oddělení šestinedělí, do tašky a v neposlední řadě, doprovázet
ji na oddělení šestinedělí (ČERMÁKOVÁ, 2008).
17
3 PŘÍTOMNOST PARTNERA NA PORODNÍM SÁLE Z POHLEDU
NEMOCNIČNÍHO ZAŘÍZENÍ
Přítomnost partnera rodičky nebo jiné blízké osoby na porodním sále je
označována jako doprovod a stává se čím dál více normou. Tento trend je provázen
řadou nejasností a problémů, medicínských, etických, ekonomických i právních.
Přítomnost partnera rodičky na porodním sále by se neměla srovnávat s přítomností
blízké osoby na operačním sále, kde je operován člen rodiny. Jak vychází ze 3. odstavce
2. článku Základní listiny práv a svobod, tak ,,každý může činit, co není zákonem
zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá‘‘. Žádný platný právní
předpis přímo nezakazuje přítomnost partnera rodičky na porodním sále, proto je jeho
přítomnost u porodu, za splnění určitých podmínek, možná.
Ředitel nemocničního zařízení v obecné rovině rozhodne o tom, zda mohou být
doprovodné osoby na porodním sále přítomny nebo ne a primář oddělení (nebo vedoucí
služby) rozhoduje o přítomnosti partnera rodičky v konkrétních případech s ohledem na
konkrétní okolnosti a podmínky. Přítomnost partnera rodičky na porodním sále musí být
podrobně upravena v provozním řádu oddělení, se kterým musí být seznámen jak
personál porodnice, tak i doprovod rodičky. Samotný požadavek partnera rodičky být
přítomen u porodu není dostatečný. Přítomnost partnera lze povolit pouze po souhlasu
rodičky, který by měl mít vždy písemnou formu (samotný tiskopis, v porodopise).
Zdravotnické zařízení nemá povinnost umožnit nebo dokonce zajistit přítomnost
partnera u porodu a nemusí ani přítomnost povolit, pokud by tomu bránily provozní
důvody, hygienické důvody nebo jiné závažné okolnosti. Zdravotnický pracovník, který
vede porod nebo je za jeho vedení odpovědný, může již přítomného partnera rodičky
vykázat z porodního sálu, pokud by svým nevhodným chováním zasahoval do průběhu
porodu, pokud by negativně ovlivňoval klima na porodním sále nebo byl k vykázání
jiný závažný důvod např. zdravotní stav partnera.
Partner rodičky by měl být vždy řádně poučen o tom, jak se má na porodním
sále chovat. Měl by být důkladně poučen o režimu na porodním sále, konkrétně o tom,
kde se může pohybovat, na koho se má obrátit pokud bude něco potřebovat, kde si má
odložit oblečení, do čeho se převléknout a předem by mu měl být vysvětlen průběh
18
porodu. Zdravotnickému zařízení, které umožní přítomnost partnera rodičky na
porodním sále, vznikají výdaje a proto je toto zařízení oprávněno žádat úhradu.
V různých nemocničních zařízeních jsou za přítomnost u porodu různé kalkulace, proto
by měl být partner rodičky předem seznámen o velikosti částky, kterou bude platit
(VONDRÁČEK, 2003).
19
4 PŘEDPORODNÍ KURZY PRO PARTNERY RODIČEK
Ve většině porodnic nebývá pro přítomnost partnerů rodiček na porodním sále
podmínkou absolvování přípravného předporodního kurzu. Avšak s větším zájmen
partnerů rodiček o přítomnost na porodním sále stoupá i zájem o absolvování
předporodních kurzů. Celý předporodní kurz je o teoretické a praktické přípravě
partnerů rodiček na to, co je během porodu čeká a co může nastat. Absolvent
přípravného kurzu pro partnery rodiček bude během porodu sebevědomější, situace ho
nezaskočí, bude aktivnější při pomoci rodičce a nebude čekat na to, až ho někdo poučí
a vybídne k dané činnosti. Takto sebevědomé chování bude na rodičku působit
zklidňujícím dojmem a ta tak získá větší pocit bezpečí. Výběr vhodného a kvalitního
předporodního kurzu není vůbec jednoduchý, protože nabídka je velmi široká
a neexistují žádné standardy, kterými by se organizátoři kurzů měli řídit. Kvalitní
předporodní kurz by měl svým účastníkům nabídnout informace o průběhu těhotenství
a porodu, o nácviku úlevy od bolesti a technik uvolnění, o nácviku technik dýchání,
o dalších možnostech jak pomoci rodičce a správném provedení těchto postupů,
o cenných tipech pro péči o novorozence, navázání kontaktu s dalšími rodiči a prostor
pro otázky na otcovská témata. Nejvhodnější je absolvování kurzu, který pořádá
nemocniční zařízení, ve kterém se rodička rozhodne rodit, protože odpovědi na kladené
otázky se budou opírat o možnosti a zvyklosti zavedené na daném pracovišti a tím
budou konkrétní. Instruktoři vedoucí předporodní kurz by měli být zdravotnicky,
pedagogicky i psychologicky vzdělaní. Takto vzdělaný instruktor by měl zohledňovat
i psychickou stránku účastníků kurzu a nepodávat jim pouze informace z medicínské
oblasti. Partner rodičky by se měl do předporodního kurzu přihlásit s dostatečným
předstihem, aby poslední hodinu kurzu absolvoval přibližně 4 týdny před termínem
očekávaného porodu. Muži se nejvíce zajímají o tzv. technicko-medicínské aspekty
těhotenství a porodu, chtějí přesně vědět jak těhotenství a porod probíhá a chtějí mít
jistotu, že v případě komplikací bude pro rodičku i plod učiněno maximum. Přesto ale
ochotně nacvičují s partnerkou techniky správného dýchání při kontrakcích, uvolňovací
cvičení a cvičení na gymnastických míčích. Na základě informací, které partner rodičky
na předporodním kurzu o průběhu porodu a své roli získá, se může svobodně
rozhodnout, jestli je schopen svou partnerku u porodu doprovázet, nebo není.
20
Příklady otázek, které si partneři rodiček na předporodních kurzech nejčastěji pokládají:
Jaká přání a obavy mám v souvislosti s porodem? Chci být u porodu? Co chci vidět? Co
nechci vidět? Jak můžeme s partnerkou oslavit vznik naší nové rodiny? Co je pro mě
důležité při prvních dnech po přinesení novorozence domů? Jak se mohu v období
šestinedělí postarat o úlevu a podporu partnerky? Jak narozené dítě promění náš vztah?
Jak se změnil náš sexuální život od začátku těhotenství? Co je pro mě ve výchově mého
dítěte důležité? Co bych měl jako otec předat svému dítěti do života? (ČERMÁKOVÁ,
2008; RICHTER, 2007; ŠVIHELOVÁ, 2010).
21
5 OŠETŘOVATELKÝ PROCES
Cílem personálu porodního sálu je poskytování kvalitní péče prostřednictvím
ošetřovatelského procesu a efektivní spolupráce s rodičkou a jejími nejbližšími.
Ošetřovatelský proces je základní metodou poskytování ošetřovatelské péče a vychází
z koncepce českého ošetřovatelství. Prostřednictvím ošetřovatelského procesu je
zajištěna ošetřovatelské péče , která je odvozena od potřeb jedince, tj. těhotné ženy
a rodičky.
Ošetřovatelský proces obsahuje několik na sebe zavazujících kroků:
• Systematické shromažďování informací o ženě a jejích problémech
• Analýza získaných informací - formulování ošetřovatelské diagnózy
• Plánování péče - formulování cílů a způsobů jejich dosažení (intervencí)
• Realizace intervencí
• Hodnocení účinnosti plánu, eventuálně jeho změna
Porodní asistentka získává informace o problémech a potížích rodičky, což je
základ pro ošetřovatelskou péči. K získávání informací používá porodní asistentka
anamnestický dotazník např. podle Gordonové a průběh porodu je monitorován
záznamy do porodní křivky. Dále porodní asistentka stanovuje ošetřovatelské diagnózy,
což jsou problémy, které vyžadují ošetřovatelskou intervenci a které jsou porodní
asistentky schopny a oprávněny zvládnout. Ošetřovatelská diagnóza je odlišná od
diagnózy lékařské a týká se pouze nezávislých činností porodní asistentky. Po stanovení
ošetřovatelské diagnózy je třeba určit cíl a výsledná kritéria, která přispějí
k nasměrování ošetřovatelské péče. Jedním z předpokladů realizace ošetřovatelského
procesu je pečlivě vedená dokumentace. Ošetřovatelský proces jako způsob myšlení je
obecně použitelný a lze ho charakterizovat přívlastky jako dynamický, cílený, plánovitý,
systematický, soustavný, aktivní, adresný a individuální a vždy musí odrážet požadavky
ošetřovatelské péče na konkrétním pracovišti (KAMENÍKOVÁ, 2003; FARKAŠOVÁ,
2006a).
22
5.1 PRVNÍ DOBA PORODNÍ - NEDOSTATEK INFORMACÍ
Definice
Nedostatek informací je stav, při kterém pacientka postrádá informace (znalosti,
dovednosti) pro adekvátní zvládnutí určité situace a problémů. Jde o úplné chybění nebo
nedostatek vstupních informací.
Příčiny
Nedostatek znalostí vzhledem k předchozímu vzdělání.
Nedostatečná informace klientky zdravotnickými pracovníky.
Nedostatek zkušeností s daným stavem.
Neznalost zdrojů informací.
Mylný výklad poznatků či informací.
Neznalost fyziologických změn.
Nezájem o informace.
Poruchy smyslového vnímání.
Poruchy paměti a myšlení.
Charakteristické projevy
Slovní vyjádření - že neví.
Nepřesné provádění instrukcí.
Nedostatečné plnění léčebných požadavků.
Žádost o získání informace.
Projevy neporozumění.
Prohlášení, ze kterých je patrné zcela mylné pojetí.
Vzrušení. dotazy, mylné názory.
Neadekvátní chování (hysterie, nepřátelství, apatie, úzkost, strach, neklid, izolovanost).
Vznik zbytečných komplikací.
Cíl
Pacientka je informována.
23
Výsledná kritéria
Pacientka má dostatek informací.
Pacientka má zájem o získání informací.
Pacientka spolupracuje.
Intervence
Zjisti oblast, v níž má pacientka nedostatek znalostí.
Zjisti, co je příčinou tohoto nedostatku znalostí.
Povzbuzuj pacientku, aby se ptala na vše, co jí není jasné.
Informace poskytuj po částech a dej pacientce prostor na otázky.
Během podávání informace udržuj s pacientkou oční kontakt.
Ověř si pochopení informací.
Je-li to možné, poskytni pacientce informace názorné - písemně, obrázky, demonstrace.
Sleduj, zda se pacientka podle poskytnutých informací chová.
Chval dílčí úspěchy a motivuj pacientku k získání dalších informací.
(KAMENÍKOVÁ, 2003).
24
6 PROVEDENÉ STUDIE A VÝZKUMY
Během několika posledních let bylo k tématu přítomnosti partnerů rodiček na
porodním sále vytvořeno několik studií a výzkumů. Některé z nich bychom chtěly
zahrnout do této práce.
Ze světové statistiky vychází, že asi 88-91 % partnerů rodiček je přítomno
u porodu svého potomka, především v první době porodní a po porodu. Na území České
republiky bylo provedeno dotazníkové šetření, ve kterém bylo dotazováno 810
prvorodiček, 818 těhotných žen s alespoň jedním dítětem mladším jednoho a půl roku,
234 gynekologů a proběhlo ve 118 porodnicích. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že
přítomnost partnera rodičky na porodním sále je samozřejmostí a je nabízena ve většině
českých porodnic. V polovině porodnic odhadují, že partner rodičky je přítomen
u čtvrtiny až poloviny porodů a čtvrtina porodnic uvádí, že dokonce až u tří čtvrtin
fyziologických porodů. Zbytek porodnic uvádí nižší počet. V 96 % si rodička přivádí
svého partnera k porodu s očekáváním opory a zprostředkování pocitu bezpečí. Nemalá
část rodiček uvádí jako hlavní důvod přítomnosti partnera u porodu touhu po společném
prožitku a vyplnění přání partnera. Naproti tomu jako hlavní důvod nepřítomnosti
partnera u porodu uvádějí rodičky v 54 % stud, nevhodnost, potřebu soukromí a ve
12 %, strach z partnerova selhání (MAREK, 2002).
Výsledky studií, které zkoumají vliv přítomnosti partnera rodičky na průběh porodu
a jeho prožívání, jsou rozporné. Jak uvádí Rastislavová: ,,Výsledky výzkumu
Grossmana (1984), který sledoval dlouhodobý efekt přítomnosti otce u porodu na vztah
k dítěti a péči o něj. Sledoval 100 otců jeden rok po porodu. Uzavírá svůj výzkum:
Rozhodnutí o přítomnosti partnera u porodu je výsledkem dlouhodobého vztahu
obou partnerů a je společným rozhodnutím.
Příprava muže na roli otce a jeho rozhodnutí je důležitější pro vztah k dítěti, než
jeho skutečná přítomnost u porodu.
Ještě za rok měli otcové, kteří byli přítomni u porodu, častější tělesný kontakt
s dítětem, chodili s ním na procházky, uměli se o něj samostatně postarat
a věnovali se mu.,, (RATISLAVOVÁ, 2008, s.72).
25
Dále Ratislavová uvádí výsledky dalších výzkumů: ,,Neack (1976) ve svém
výzkumu potvrdil, že více než 90% párů udává maximální spokojenost po společně
prožitém porodu. Muži chtějí často zůstat i u operativních porodů a velmi hluboce na ně
působí vybavení dítěte. Sexuální život páru nebyl podle výzkumu narušen.´´ I české
výzkumy, např. Kavan, Konvalinková, uvádějí, že u společně rodících párů převažoval
zájem rodin harmonických, s vyšším vzděláním a u prvorodiček. Některé výzkumy však
pozitivní efekt neprokázaly, a byl dokonce popsán i vzestup intenzity pociťované
porodní bolesti u žen, které měly pocit, že partner přítomný u porodu jim nepomáhá.
I zastánce přirozeného porodu Michal Odent se nestaví k otázce přítomnosti muže
u porodu jednoznačně. Uznává, že přítomnost některých mužů může mít na rodičku
a porod blahodárný vliv, ale zároveň barvitě popisuje typy mužů, kteří jen zpomalují.
Mezi typy mužů, které nepůsobí na rodičku příznivě, řadí:
muž úzkostlivý, zakrývající svou nejistotu přehnanou upovídaností
nadměrně protektivní či vlastnický muž (mazlí se, drží svou ženu, neustále ji
masíruje)
muž pozorující, nabádající ženu k sebekontrole.
Ratislavová také zdůrazňuje, že mužům bývá často zatěžko přijmout a pochopit
ženino instinktivní chování v průběhu porodu. Ztěžují tím její soustředění na porodní
děj, neposkytnou potřebný klid a zmiňuje také, že v tradičních společnostech asistují
rodícím ženám nikoli muži, ale jiné ženy, které již předtím měly děti (RATISLAVOVÁ,
2008, s. 72).
Také byla provedena studie zkoumající rozdíl chování partnerů rodiček a dul jako
doprovodných osob u porodu. Studii provedl T. D. Bertsch, který popisuje jednoznačný
rozdíl v intenzitě dotyků partnerů rodiček oproti dulám, kdy se partneři dotýkali rodící
ženy výrazně méně často než zkušené duly (Sborník textů mezinárodní konference
o přirozeném porodu: Přivádíme děti na svět..., 2002).
Autor další studie, L. L. Chapman, popisuje tři hlavní typy rolí, které může partner
rodičky na porodním sále zaujmout. Mezi tyto typy patří ,,kouč“, který je u porodu
aktivní, dýchá s rodičkou, atd., dále ,,spoluhráč“, který ochotně čeká na pokyny rodičky
nebo porodní asistentky, a v poslední řadě ,,divák“, který je pasivní, drží ženu za ruku
a sleduje dění porodu. Ze dvaceti sledovaných mužů, kteří se zúčastnili předporodních
26
kurzů, kde se učili být ,,kouči‘‘, pouze čtyři z nich se této role skutečně ujali, další čtyři
byli spíše ,,spoluhráči“ a zbylých dvanáct zaujalo roli ,,diváka“ (Sborník textů
mezinárodní konference o přirozeném porodu: Přivádíme děti na svět..., 2002).
27
EMPIRICKÁ ČÁST
7 CHARAKTERSTIKA PRŮZKUMU
Průzkumný problém
Partner rodičky na porodním sále z pohledu porodní asistentky.
Průzkumné cíle
CÍL 1 – Zjistit, jaký je názor porodních asistentek na problematiku přítomnosti partnera
rodičky na porodním sále.
CÍL 2 – Zjistit, kdy se porodní asistentky snaží aktivně zapojit partnera rodičky do
průběhu porodu.
CÍL 3 – Zjistit, jaký je názor porodních asistentek na pořádání kurzů pro partnery
rodiček, kteří chtějí být přítomni s rodičkou na porodním sále.
Průzkumné hypotézy
Hypotéza 1 – Domníváme se, že porodní asistentky, které začaly studovat obor porodní
asistentka v roce 1993 a později, mají pozitivnější přístup k partnerovi rodičky na
porodním sále, než porodní asistentky, které začaly studovat před rokem 1993.
Hypotéza 2 – Domníváme se, že porodní asistentky se snaží aktivně zapojit partnera
rodičky častěji v první době porodní a při ošetření novorozence, než ve druhé a třetí
době porodní.
Hypotéza 3 – Domníváme se, že porodní asistentky mají k pořádání předporodních
kurzů pro partnery rodiček pozitivní vztah.
28
Metodika průzkumu
Metodika průzkumu je nestandardizovaná, kvalitativní. Jako průzkumnou
metodu k získávání informací jsme zvolili rozhovor. Časový plán průzkumu byl zvolen
na měsíc listopad 2010 až únor 2011.
Průzkumný vzorec
Průzkumný vzorec tvořily porodní asistentky pracující na porodním sále.
Kontaktovány byly porodní asistentky pracující na porodních sálech
v těchto nemocnicích: NH Hospital v Hořovicích, Fakultní nemocnice Plzeň - Lochotín,
Fakultní nemocnice v Praze Na Bulovce, Fakultní Thomayerova nemocnice
s poliklinikou v Praze, Oblastní nemocnice Kladno, Nemocnice Vyškov, Ústav pro péči
o matku a dítě v Praze - Podolí a Fakultní nemocnice Brno.
Technika rozhovoru
Rozhovor obsahoval 16 otázek. První 3 otázky byly identifikační, kdy jsme se
ptali na jméno nemocnice ve které pracují, délku praxe na porodním sále a stupeň
vzdělání v oboru porodní asistentka. Zbylé otázky se vztahovaly k určitému cíli. Jako
průzkumný vzorek jsme zvolili 20 respondentek.
Výsledky průzkumu jsou zpracovány do tabulek a grafů, ke kterým je přiřazen
patřičný komentář s interpretací výsledku.
K hypotéze 1 se vztahovaly otázky 4, 5, 6, 7 a 8. K hypotéze 2 se vztahovaly
otázky 9, 10, 11, 12 a 13 a k hypotéze 3 otázky 14, 15, 16. Otázky 1, 2 a 3 byly
identifikační.
29
8 VLASTNÍ PRŮZKUM
Otázka 1: Ve které nemocnici pracujete?
a) Fakultní nemocnice
b) Ostatní nemocnice
Tabulka 1: Nemocnice
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Fakultní nemocnice 8 40 %
Ostatní nemocnice 12 60 %
Celkem 20 100 %
Graf 1: Nemocnice
40%
60%
Fakultní nemocnice
Ostatní nemocnice
Z 20-ti dotazovaných porodních asistentek pracuje 8 (40 %) na porodních sálech
ve fakultních nemocnicích a 12 (60%) na porodních sálech v ostatních nemocnicích.
30
Otázka 2: Jaká je délka Vaší praxe na porodním sále?
a) do 5-ti let
b) do 10-ti let
c) do 15-ti let
d) do 20-ti let
Tabulka 2: Délka praxe na porodním sále
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
do 5-ti let 10 50 %
do 10-ti let 3 15 %
do 15-ti let 2 10 %
do 20-ti let 5 25 %
Celkem 20 100 %
Graf 2: Délka praxe na porodním sále
50%
15%
10%
25%
do 5-ti let
do 10-ti let
do 15-ti let
do 20-ti let
Délka praxe dotazovaných respondentek se pohybuje od několika měsíců po
několik let. Délku praxe na porodním sále do 5-ti let má 10 (50 %) porodních asistentek,
do 10-ti let 3 (15 %), do 15-ti let 2 (10 %) a do 20-ti let 5 (25 %).
31
Otázka 3: Jakého vzdělání jste dosáhla v oboru porodní asistentka?
a) Studium na vysoké škole
b) Studium na vyšší odborné škole
c) Nástavbové specializační studium
Tabulka 3: Vzdělání porodní asistentky
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Nástavbové studium 8 40 %
VOŠ 7 35 %
VŠ 5 25 %
Celkem 20 100 %
Graf 3: Vzdělání porodní asistentky
40%
35%
25%
Nástavbové studium
VOŠ
VŠ
Vysokoškolské vzdělání má 5 (25 %) porodních asistentek, 7 (35 %) studovalo
vyšší odborné školy a 8 (40 %) porodních asistentek absolvovalo pouze nástavbové
studium.
32
Otázka 4: Ve kterém roce jste začala studovat obor porodní asistentka?
a) Před rokem 1993
b) Po roce 1993
Tabulka 4: Rok začátku studia
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Před rokem 1993 5 25 %
Po roce 1993 15 75 %
Celkem 20 100 %
Graf 4: Rok začátku studia
25%
75%
Před rokem 1993
Po roce 1993
Před rokem 1993 začalo studovat obor porodní asistentka 5 (25 %) respondentek
a zbylých 15 (75 %) začalo po roce 1993.
33
Otázka 5: Jaký je podle Vašeho názoru význam přítomnosti partnera rodičky na
porodním sále?
a) Psychická podpora
b) Fyzická podpora
c) Přítomnost blízké osoby
d) Ulehčení komunikace s personálem porodního sálu
Tabulka 5: Význam přítomnosti partnera rodičky na porodním sále
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Psychická podpora 19 47,5 %
Fyzická podpora 14 35 %
Přítomnost blízké osoby 3 7,5 %
Komunikace s personálem 4 10 %
Celkem 40 100 %
Graf 5: Význam přítomnosti partnera rodičky na porodním sále
47%
35%
8%
10%
Psychická podpora
Fyzická podpora
Přítomnost blízké osoby
Komunikace s personálem
Jako význam přítomnosti partnera rodičky na porodním sále uvedly porodní
asistentky 19x (47,5 %) psychickou podporu, 14x (35 %) fyzickou podporu, 3x (7,5 %)
přítomnost blízké osoby a 4x (10 %) ulehčení komunikace s personálem porodního sálu.
34
Otázka 6: V jaké době porodní je podle Vás přítomnost partnera rodičky
prospěšná a žádoucí?
a) I. doba porodní
b) II. doba porodní
c) III. doba porodní
d) doba poporodní
e) ošetření novorozence
Tabulka 6: Přítomnost partnera u porodu
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
I. doba porodní 20 32,8 %
II. doba porodní 11 18 %
III. doba porodní 8 13,2 %
Doba poporodní 11 18 %
Ošetření novorozence 11 18 %
Celkem 61 100 %
Graf 6: Přítomnost partnera u porodu
33%
18%13%
18%
18%
I. doba porodní
II. doba porodní
III. doba porodní
Doba poporodní
Ošetření novorozence
Za dobu porodní, při které je žádoucí přítomnost partnera rodičky, uvedly porodní
asistentky 20x (32,8 %) I. dobu porodní, 11x (18 %) II. dobu porodní, 8x (13,2 %) III.
dobu porodní, 11x (18 %) dobu poporodní a 11x (18 %) asistenci při ošetření
novorozence.
35
Otázka 7: Myslíte si, že přítomnost partnera na porodním sále ovlivňuje chování
rodičky?
a) ano, pozitivně i negativně
b) ano, negativně
c) ne, neovlivňuje
Tabulka 7: Ovlivňování chování rodičky
Odpovědi Absolutní čestnost Relativní četnost
Ano, pozitivně i negativně 6 30 %
Ano, negativně 7 35 %
Ne, neovlivňuje 7 35 %
Celkem 20 100 %
Graf 7: Ovlivňování chování rodičky
30%
35%
35%
Ano, pozitivně i negativně
Ano, pouze negativně
Ne, neovlivňuje
6 (30 %) porodních asistentek si myslí, že přítomnost partnera ovlivňuje chování
rodičky pozitivně i negativně, 7 (35 %) si myslí, že pouze negativně a 7 (35 %) si myslí,
že chování rodičky přítomnost partnera neovlivňuje.
36
Otázka 8: Myslíte si, že přítomnost partnera u porodu může pozitivně ovlivnit
vztah k partnerce a novorozenci?
a) Ano, pozitivně
b) Ano, negativně
c) Ne, neovlivňuje
Tabulka 8: Ovlivnění vztahu k partnerce a novorozenci
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano, pozitivně 12 60 %
Ano, negativně 6 30 %
Ne, neovlivňuje 2 10 %
Celkem 20 100 %
Graf 8: Ovlivnění vztahu k partnerce a novorozenci
60%
30%
10%
Ano, pozitivně
Ano, negativně
Ne, neovlivňuje
12 (60 %) porodních asistentek si myslí, že přítomnost partnera u porodu
pozitivně ovlivňuje vztah k partnerce a novorozenci, 6 (30 %) si myslí že negativně
a 2 (10 %) si myslí, že přítomnost partnera vztah k partnerce a novorozenci neovlivňuje.
37
Otázka 9: Pokud je partner rodičky na porodním sále přítomen, snažíte se ho
aktivně zapojit do průběhu porodu?
a) Ano, snažím se ho zapojit
b) Ne, nesnažím se ho zapojit
Tabulka 9: Aktivní zapojení partnera do průběhu porodu
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano, snažím se 20 100 %
Ne, nesnažím se 0 0 %
Celkem 20 100 %
Graf 9: Aktivní zapojení partnera do průběhu porodu
100%
0%
Ano, snažím se
Ne, nesnažím se
Všech 20 (100 %) porodních asistentek uvádí, že se snaží aktivně zapojit
partnera do průběhu porodu.
38
Otázka 10: Navrhujete partnerovi rodičky jak jí může pomoci v I. době porodní
a ukážete mu jak to udělá?
a) Ano, vše mu ukážu a vysvětlím
b) Ne, neukážu
Tabulka 10: Pomoc v 1. době porodní
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano, vše mu ukážu 20 100 %
Ne, neukážu 0 0 %
Celkem 20 100 %
Graf 10: Pomoc v 1. době porodní
100%
0%
Ano, vše mu ukážu
Ne, neukážu
Všech 20 (100 %) porodních asistentek uvádí, že navrhují partnerovi jak jí může
v I. době porodní a vše mu ukážou.
39
Otázka 11: Sledujete během průběhu porodu i stav partnera rodičky a v případě
nutnosti ho posadíte, odvedete, vysvětlíte mu situaci, atd.?
a) Ano
b) Ne
c) Občas ne
Tabulka 11: Sledování stavu partnera
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano vždy 18 90 %
Ne 0 0 %
Občas ne 2 10 %
Celkem 20 100 %
Graf 11: Sledování stavu partnera
90%
0%
10%
Ano vždy
Ne
Občas
18 (90 %) porodních asistentek odpovědělo, že vždy sledují při porodu také stav
partnera a 2 (10 %) uvedly, že občas stav partnera nesledují.
40
Otázka 12: Jak se zachováte v případě, že chování partnera rodičky bude
nepřijatelné, např.: bude agresivní, bude odporovat, zpochybňovat Vaše rady
a rozhodnutí, bude hysterický, atd.?
a) Uklidním ho
b) Vše mu vysvětlím
c) Zavolám lékaře
d) Vyprovodím ho z porodního sálu
e) Zajistím si svědka
Tabulka 12: Řešení nepřijatelného chování partnera
Odpovědi Absolutní čestnost Relativní četnost
Uklidním ho 14 27,5 %
Vše mu vysvětlím 14 27,5 %
Zavolám lékaře 13 25,5 %
Vyprovodím ho 7 13,6 %
Zajistím svědka 3 5,9 %
Celkem 51 100 %
Graf 12: Řešení nepřijatelného chování partnera
28%
27%
25%
14%
6%
Uklidnímho
Vše mu vysvětlím
Zavolámlékaře
Vyprovodímho
Zajistímsvědka
Mezi řešení nepřijatelného chování by 14 (27,5 %) porodních asistentek zařadilo
uklidnění partnera, 14 (27,5 %) by mu vše vysvětlilo, 13 (25,5 %) by zavolalo lékaře, 7
(13,6 %) by partnera vyprovodilo z porodního sálu a 3 (5,9 %) by si zajistily svědka.
41
Otázka 13: Existují na Vašem pracovišti nějaké předpisy, které určují a upravují
to, jak se k partnerovi rodičky máte chovat a jaké k němu máte kompetence?
a) Neexistují
b) Existují
Tabulka 13: Předpisy o přítomnosti partnera
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Neexistují 20 100 %
Existují 0 0 %
Celkem 20 100 %
Graf 13: Předpisy o přítomnosti partnera
100%
0%
Neexistují
Existují
Všech 20 (100 %) porodních asistentek uvedlo, že na jejich pracovišti neexistují
žádné předpisy, které by upravovaly to, jak se mají k partnerovi rodičky chovat a jaké
k němu mají kompetence.
42
Otázka 14: Myslíte si, že doprovodná osoba, která absolvuje s rodičkou
předporodní kurz, je na porodním sále jistější a sebevědomější a tím může být
větší podporou partnerce?
a) Ano
b) Ne
c) Možná
Tabulka 14: Absolvování předporodního kurzu
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 10 50 %
Ne 3 15 %
Možná 7 35 %
Celkem 20 100 %
Graf 14: Absolvování předporodního kurzu
50%
15%
35%
Ano
Ne
Možná
Podle 10-ti (50 %) porodních asistentek jsou doprovodné osoby, které absolvují
předporodní kurz, jistější a sebevědomější, 3 (15 %) si myslí, že ne a 7 (35 %)
porodních asistentek si tím nejsou jisté.
43
Otázka 15: Myslíte si, že má význam pořádání předporodních kurzů se zaměřením
pouze na doprovodné osoby?
a) Ano, má to význam
b) Ne, nemá to význam
Tabulka 15: Význam předporodních kurzů
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano, má 16 80 %
Ne, nemá 4 20 %
Celkem 20 100 %
Graf 15: Význam předporodních kurzů
80%
20%
Ano, má
Ne, nemá
16 (80 %) porodních asistentek si myslí, že pořádání předporodních kurzů pro
doprovodné osoby má význam a 4 (20 %) si myslí, že to význam nemá.
44
Otázka 16: Pořádá Vaše pracoviště předporodní kurzy určené pouze pro
doprovodné osoby?
a) Ne, kurz jsou společný
b) Ano
Tabulka 16: Pořádání kurzů
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ne, kurz je společný 14 70 %
Ano 6 30 %
Celkem 20 100 %
Graf 16: Pořádání kurzů
70%
30%
Ne, kurz je společný
Ano
Pracoviště 6-ti (30 %) porodních asistentek pořádá předporodní kurzy určené
pouze pro doprovodné osoby, pracoviště 14-ti (70 %) pořádá kurzy společné.
45
9 DISKUZE
Výsledky provedeného průzkumu se dají těžko srovnávat s výsledky jiných
provedených průzkumů, protože většina je zaměřena spíše na partnery rodiček a jejich
prožitek z přítomnosti na porodním sále. Rozhovor byl proveden s 20-ti porodními
asistentkami pracujícími na porodních sálech v různých nemocnicích. Pomocí
rozhovoru byly zjišťovány odpovědi na 16 otázek, které byly posléze zpracovány do
tabulek a grafů demonstrujících výsledné odpovědi.
V průzkumu bylo dosaženo všech cílů. Hypotéza 1 se nepotvrdila, protože
z výsledků průzkumu vyplynulo, že začátek studia oboru porodní asistentka neměl
žádný vliv na přístup porodních asistentek k přítomnosti partnerů rodiček na porodním
sále v praxi.
Hypotéza 2 se částečně potvrdila . Porodní asistentky bez výjimky odpovídaly,
že se snaží partnera rodičky aktivně zapojit do průběhu porodu a to především v první
době porodní. Ve druhé a třetí době porodní a při asistenci při ošetření novorozence je,
podle dotazovaných porodních asistentek, přítomnost partnera rodičky méně zásadní,
ale může být významná a pro rodičku příjemná.
Hypotéza 3 se potvrdila. Porodní asistentky ve většině vypověděly, že si myslí,
že pořádání předporodních kurzů pro doprovodné osoby má význam a takto proškolená
osoba může být pro rodičku větší oporou. Také bylo zjištěno, že ne všechna pracoviště,
na kterých dotazované porodní asistentky pracují, pořádají předporodní kurzy pro
doprovodné osoby. Často jsou pořádány kurzy společné, které navštěvují partneři
s rodičkami dohromady.
Během rozhovorů s porodními asistentkami bylo také zjištěno několik dalších
informací. Porodním asistentkám přítomnost doprovodné osoby nevadí, jsou spokojeny
se systémem doprovázení rodiček a uváděly, že to má i několik výhod pro personál
porodního sálu např. neustálá kontrola rodičky, doprovod rodičky do sprchy,
komunikace s personálem atd.. Doprovodným osobám by porodní asistentky doporučily
trpělivost, pokoru, informovanost, zúčastněnost, důvěru ke zdravotnickému personálu
a absolvování předporodního kurzu. Některé přemýšlely i o zavedení povinného
absolvování předporodního kurzu pro doprovodné osoby.
46
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Z našeho průzkumu vyplynulo, že porodní asistentky jsou spokojené se
systémem doprovázení rodiček na porodní sál, tedy zde není zřejmě potřeba nic měnit.
Jediným zjištěným nedostatkem bylo to, že na žádném pracovišti neexistují
předpisy, které by určovaly a upravovaly to, jak se mají porodní asistentky chovat
k partnerovi rodiček, jaké k němu mají kompetence a jak se mají zachovat v případě, že
bude jeho chování nepřijatelné. Konkrétní předpisy neexistují, ale všeobecně jsou při
jednání s partnerem používány zásady slušného chování. Pokud je chování partnera
nepřijatelné, popř. zasahuje negativně do průběhu porodu, snaží se ho porodní
asistentky uklidnit, vše mu vysvětlit, usměrnit ho a pokud se partner neuklidní, zavolají
na pomoc lékaře a zajistí si svědky. V nejhorších případech partnera vyvedou
z porodního sálu. Důležité, v tomto případě. je také provedení řádného zápisu do
ošetřovatelské dokumentace. Nestává se sice často, že by bylo potřeba partnera
z porodního sálu vyvést, ale pro případ nutnosti by bylo jistě výhodou mít nějaké
předpisy, jak v takových případech postupovat.
47
ZÁVĚR
Cílem práce bylo zjistit jaký je názor porodních asistentek na přítomnost
partnera rodičky na porodním sále, dále zjistit jak se snaží porodní asistentky zapojit
partnera do průběhu porodu a jaký je jejich názor na pořádání předporodních kurzů pro
doprovodné osoby.
Výsledky průzkumu jasně ukázaly, že doprovázení rodiček při porodu je dnes
organizováno ke vzájemné spokojenosti porodních asistentek, rodiček i jejich partnerů.
Porodní asistentky si myslí, že přítomnost partnera je pro rodičku prospěšná. Bez
výjimky porodní asistentky uváděly, že se snaží partnera do průběhu porodu zapojit
pokud o to má sám zájem, je aktivní a pokud rodička souhlasí a je jí to příjemné.
Předporodní kurzy se zaměřením pouze na doprovodné osoby nejsou v každé nemocnici
samozřejmostí, ale i ze společných besed a přednášek mají doprovodné osoby nějaké
základní informace a částečnou představu o tom co je na porodním sále čeká. Navíc se
během těchto kurzů seznámí s prostředím a personálem porodního sálu. Přítomnost
partnera na porodním sále je podle mého názoru důležitá, protože vede k větší
spokojenosti rodičky a dohledem nad ní, a tím také k vyšší kvalitě ošetřovatelské péče
ze strany porodních asistentek.
48
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. BEHINOVÁ, Markéta; KAISEROVÁ, Klára. 2007. Velká kniha o mateřství. 2. vyd.,
Praha : Mladá fronta, 2007. ISBN 987-80-204-1749-7
2. BERÁNKOVÁ, Světlana ; MORAVCOVÁ, Markéta. 2005. Otec dítěte - partner
u porodu. Sestra, 2005, roč. 15, č. 10, s.8. ISSN 1210-0404
3. ČECH, E. aj. 2006. Porodnictví. 2. přeprac. a doplň. vyd., Praha : Grada, 2006.
ISBN 80-247-1313-9
4. ČERMÁKOVÁ, Blanka. 2008. K porodu bez obav. 1. vyd., Brno : ERA, 2008.
ISBN 978-80-7366-114-4
5. DOLEŽAL, Antonín. 2001. Od babictví k porodnictví. 1. vyd., Praha : Karolinum,
2001. ISBN 80-246-0277-6
6. FARKAŠOVÁ, Dana. 2006a. Ošetřovatelství - teorie. 1. vyd., Martin : Osveta, 2006.
ISBN 80-8063-227-8
7. FARKAŠOVÁ, Dana. 2006b. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd., Martin : Osveta,
2006. ISBN 80-8063-229-4
8. HENDL, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. 1. vyd.,
Praha : Portál, 2005. ISBN 978-80-7367-485-4
9. KAMENÍKOVÁ, Miloslava; KYASOVÁ, Miroslava. 2003. Ošetřovatelské
diagnózy na porodním sále. 1. vyd., Praha : Grada, 2003. ISBN 80-247-0285-1
10. KLAUS, Marshall; KENNEL, John; KLAUS, Phyllis. 2004. Porod s dulou: Rádce
pro rodiče a doprovázející osoby při porodu. 1. vyd, Praha : One Woman Press,
2004. ISBN 80-86356-34-5
49
11. MAREK, Vlastimil. 2002. Nová doba porodní. 1. vyd., Praha : Eminent, 2002.
ISBN 80-7281-090-1
12. NĚMCOVÁ, Jitka; MAURITZOVÁ, Ilona. 2009. Skripta k tvorbě bakalářských
a magisterských prací. Plzeň : Maurea, 2009. ISBN 978-80-902876-0-0
13. RATISLAVOVÁ, Kateřina. 2008. Aplikovaná psychologie – porodnictví. 1. vyd.,
Praha : Area s.r.o., 2008. ISBN 978-80-254-2186-4
14. RICHTER, Robert; SCHÄFER, Eberhard. 2007. Kniha pro tatínky. 1. vyd., Praha :
Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2083-8
15. ROZTOČIL, Aleš. 2008. Moderní porodnictví.1. vyd., Praha : Grada, 2008. ISBN
978-80-247-1941-2
16. Sborník textů mezinárodní konference o přirozeném porodu: Přivádíme děti na
svět.... Praha 2001. 1. vyd., Praha : Aperio, 2002. ISBN 80-903087-1-6
17. SIMKIN, Penny. 2000. Partner u porodu. 1. vyd., Praha : Argo, 2000. ISBN 80-
7203-308-5
18. STADELMANN, Ingeborg. 2001. Zdravé těhotenství: Přirozený porod. 1. vyd.,
Praha : One Woman Press, 2001. ISBN 80-86356-04-3
19. ŠVIHELOVÁ, Veronika. 2010. Vysoká škola mateřská aneb jak jsem absolvovala
předporodní kurz. Baby Book, 2010, č. 4, s. 42-46. ISSN 1803-3520
20. VONDRÁČEK, Lubomír. 2003. Přítomnost doprovodu při porodu. Moderní
babictví, 2003, č. 1, s. 38-39. ISSN 80-903183-5-5
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A - Rozhovor I
Příloha B - Příklady úlevových poloh v první době porodní za asistence partnera II
Příloha C - Poloha při masáži v první době porodní IV
Příloha D - Ošetřovatelská dokumentace pro porodní sál V
Příloha E - Porodní křivka VI
I
Příloha A - Rozhovor
1. V jaké nemocnici pracujete?
2. Jaká je délka Vaší praxe na porodním sále?
3. Jakého stupně vzdělání jste v oboru porodní asistentka dosáhla?
4. Ve kterém roce jste začala studovat v oboru porodní asistentka?
5. Jaký je podle Vás význam přítomnosti partnera rodičky na porodním sále?
6. V jaké době porodní je podle Vašeho názoru přítomnost partnera na porodním sále
žádoucí a prospěšná?
7. Myslíte si, že přítomnost partnera na porodním sále ovlivňuje chování rodičky?
8. Myslíte si, že přítomnost partnera u porodu může pozitivně ovlivnit vztah
k partnerce a narozenému dítěti?
9. Pokud je partner rodičky na porodním sále přítomen, snažíte se ho zapojit do
průběhu porodu?
10. Navrhujete partnerovi rodičky jak jí může pomoci v 1. době porodní a ukážete mu
jak to udělá?
11. Sledujete během porodu i stav partnera rodičky a v případě nutnosti ho odvedete,
posadíte, vysvětlíte mu situaci, atd.?
12. Jak se zachováte v případě, že chování partnera rodičky nepřijatelné, např. bude
agresivní, bude odporovat, zpochybňovat Vaše rady a rozhodnutí, bude hysterický,
atd.?
13. Existují na Vašem pracovišti nějaké předpisy, které určují a upravují to, jak se
k partnerovi rodičky máte chovat a jaké k němu máte kompetence?
14. Myslíte si, že muž, který absolvuje s partnerkou předporodní kurz, je na porodním
sále jistější a sebevědomější a tím může být partnerce větší oporou?
15. Myslíte si, že má význam pořádání předporodních kurzů se zaměřením na
doprovodné osoby?
16. Pořádá Vaše pracoviště předporodní kurzy pro partnery rodiček?
II
Příloha B - Příklady úlevových poloh v první době porodní za asistence
partnera
III
Zdroj: ČERMÁKOVÁ, Blanka. 2008. K porodu bez obav. 1. vyd., Brno : ERA, 2008.
ISBN 978-80-7366-114-4
IV
Příloha C - Poloha při masáži v první době porodní
Zdroj: ČERMÁKOVÁ, Blanka. 2008. K porodu bez obav. 1. vyd., Brno : ERA, 2008.
ISBN 978-80-7366-114-4
V
Příloha D - Ošetřovatelská dokumentace pro porodní sál (model M.
Gordonové)
Zdroj: KAMENÍKOVÁ, Miloslava; KYASOVÁ, Miroslava. 2003. Ošetřovatelské
diagnózy na porodním sále. 1. vyd., Praha : Grada, 2003. ISBN 80-247-0285-1
VI
Příloha E - Porodní křivka
Zdroj: KAMENÍKOVÁ, Miloslava; KYASOVÁ, Miroslava. 2003. Ošetřovatelské
diagnózy na porodním sále. 1. vyd., Praha : Grada, 2003. ISBN 80-247-0285-1