Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
Praha 5
INFORMOVANOST O MOŽNOSTECH PREVENCE
RAKOVINY DĚLOŽNÍHO HRDLA Z POHLEDU
PORODNÍ ASISTENTKY
Bakalářská práce
MARCELA HALTUFOVÁ
Praha 2011
INFORMOVANOST O MOŽNOSTECH PREVENCE
RAKOVINY DĚLOŽNÍHO HRDLA Z POHLEDU
PORODNÍ ASISTENTKY
Bakalářská práce
MARCELA HALTUFOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s, PRAHA 5
Vedoucí práce: PhDr. René Hanušová
Komise pro studijní obor: Porodní asistentka
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum odevzdání práce: 2011-04-22
Datum obhajoby práce:
Praha 2011
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce k studijním účelům.
V Praze dne 4. března 2011
..……………………………..
podpis
ABSTRAKT
HALTUFOVÁ, Marcela. Informovanost o možnostech prevence rakoviny
děložního hrdla z pohledu porodní asistentky. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.,
stupeň kvalifikace: bakalář. Vedoucí práce: PhDr. René Hanušová. Praha. 2011. s. 62.
Tématem bakalářské práce je zjistit, jaká je informovanost dívek o možnostech
prevence rakoviny děložního hrdla. Teoretická část práce se zaměřuje na anatomii
dělohy, popis onemocnění, jeho původce, léčbu a hlavně prevenci rakoviny děložního
hrdla. Dále se zaměřuje na kolposkopii, onkologickou cytologii, psychiku onkologicky
nemocné pacientky, předoperační přípravu a pooperační péči, protože tato témata
k onemocnění rakovinou děložního hrdla rozhodně patří.
Nedílnou součástí je kapitola zaměřená na ošetřovatelství a model podle Marjory
Gordon, protože ošetřovatelství je nejdůležitější složkou studijního programu porodní
asistence a z modelu Marjory Gordon vychází dnešní ošetřovatelská dokumentace. Je
velmi důležité, aby byly dívky už od raného věku informovány o možnostech prevence
rakoviny děložního hrdla a o důležitosti preventivních gynekologických prohlídek.
V praktické části byla zjišťována pomocí dotazníku vlastní konstrukce informovanost
dívek navštěvujících devátou třídu základních škol v Příbrami a Dobříši v dané
problematice.
Klíčová slova: HPV infekce. Informovanost. Očkování. Prevence. Rakovina děložního
hrdla.
ABSTRACT
HALTUFOVÁ, Marcela. Knowledge about Possibility of Prevention from the
Cervical Cancer – from the Perspective Midwife. The College of Nursing, o.p.s.,
Bachelor degree, Tutor: PhDr. René Hanušová. Prague. 2011. p.62.
The theme of my bachelor thesis is to find out the awareness how the prevent
from cervix cancer. The teoretical part refers to anatomy of the cervix, description of the
disease, its origin, treatment and mainly prevention from cervix cancer. In addition, the
thesis refers to colposcopy, oncologic cytology, patient's mental state, preoperative
preparation and postoperative care because these matters definitely belong to disease of
cervix cancer.
The important is the chapter concerning to nursing care and model according to
Marjory Gordon, because nursing care is the most important constituent in the field of
midwifery programs and the current nursing documentation has been done by Marjory
Gordon. It's very important for women from an early age to be told how to prevent from
cervix cancer and importance of gynecological check ups. The practical part has been
performed by means of questionnaire to find out the awareness of 9 grade girls at
elementary school in Příbram a Dobříš.
Key words: HPV infection. Awareness. Vaccination. Prevention. Cervix Cancer.
PŘEDMLUVA
Rakovina děložního hrdla je jedno z mála gynekologických onemocnění, které
se dá snadno odhalit. Včasný záchyt tohoto onemocnění je velmi důležitý. Proto je
důležité, aby veřejnost byla dostatečně informována o důležitosti preventivních
prohlídek.
Tato práce vznikla ve snaze zaměřit se na význam informovanosti dívek
o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla. Považuji za důležité, aby byly dívky
dostatečně informovány o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla
a o důležitosti preventivních gynekologických prohlídek. Protože jedině včasná
diagnostika zvyšuje možnost úplného vyléčení a může zachránit reprodukční orgány
a život ženy.
Výběr tématu práce byl ovlivněn studiem oboru porodní asistence
a absolvování klinické praxe na onkogynekologickém a pooperačním oddělení
Gynekologicko-porodnické kliniky ve FNM v Praze. Dalším důvodem bylo zjištění, že
veřejnost není dostatečně informována a možnostech prevence rakoviny děložního
hrdla. Podklady pro práci jsem čerpala z internetu, knižních a časopiseckých pramenů.
Práce je určena studentům porodní asistence i studentům oboru všeobecná
sestra. Přínosem může být i pro porodní asistentky a sestry v klinické praxi, které
pracují v ordinacích gynekologů a věnují péči dospívajícím dívkám. Laické veřejnosti
by práce mohla ukázat důležitost preventivních kontrol u gynekologa.
Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucí bakalářské práce PhDr. René
Hanušové, za pedagogické usměrnění, podnětné rady a podporu, kterou mi poskytla při
vypracovávání bakalářské práce. Dále děkuji MUDr. Jiřímu Hanušovi, CSc. za odborné
rady, vedení základních škol: 7. základní školy v Příbrami, 2. základní školy v Dobříši
a Základní školy v Dobříši (Komenského 35). Mé poděkování patří i dívkám, které
navštěvují uvedené školy, za spolupráci při vyplňování dotazníků.
OBSAH
ÚVOD ……………………………………………………………………........... 13
TEORETICKÁ ČÁST …………………………………………………………. 15
1 ANATOMIE DĚLOHY ………………………………………………… 15
1.1 Děložní hrdlo ……………………………………………………... 16
2 HPV INFEKCE ………………………………………………………… 18
2.1 Condylomata acuminata ………………………………………… 19
3 RAKOVINA DĚLOŽNÍHO HRDLA ………………………………… 21
3.1 Diagnostika ……………………………………………………… 22
3.1.1 Kolposkopie …………………………………………………….. 22
3.1.2 Onkologická cytologie ………………………………………….. 23
3.1.3 Histologie ……………………………………………………….. 23
3.2 Příznaky …………………………………………………………. 23
3.3 Terapie ………………………………………………………….. 24
3.3.1 Chirurgická léčba ……………………………………………….. 24
3.3.2 Aktinoterapie ……………………………………………………. 24
3.3.3 Chemoterapie …………………………………………………… 24
3.3.4 Léčba prekanceróz ……………………………………………… 25
3.4 Recidiva ………………………………………………………… 25
3.5 Rizikové faktory ………………………………………………... 25
4 PREVENCE RAKOVINY DĚLOŽNÍHO HRDLA ………………… 26
4.1 Cervarix ………………………………………………………… 27
4.2 Silgard ………………………………………………………….. 27
5 PSYCHOSOCIÁLNÍ DOPAD ……………………………………….. 28
5.1 Stádia prožívání nemoci ………………………………………... 28
6 PŘEDOPERAČNÍ PŘÍPRAVA ……………………..……………….. 30
7 POOPERAČNÍ PÉČE ………………………………………………… 32
8 OŠETŘOVATELSTVÍ ………………………………………………. 33
8.1 Model funkčních vzorců zdraví (Marjory Gordon) …………... 33
8.1.1 Hlavní jednotky funkčních vzorců zdraví …………………….. 34
8.1.2 Metaparadigmatická koncepce podle M. Gordon …………….. 35
8.1.3 Dvanáct vzorců zdraví podle M. Gordon ……………………… 35
EMPIRICKÁ ČÁST …………………………………………………......... 37
9 Průzkum ……………………………………………………………… 37
9.1 Námět a průzkumný problém …………………………………. 37
9.2 Cíl a hodnota průzkumu ………………………………………. 37
9.3 Předmět průzkumu ……………………………………………. 37
9.4 Zkoumaný soubor …………………………………………….. 37
9.5 Časové rozmezí ………………………………………………. 37
9.6 Metody a techniky ……………………………………………. 38
9.7 Zpracování ………………………………………………….… 38
9.8 Organizační zabezpečení……………………………………… 38
9.9 Hypotézy ……………………………………………………… 38
9.10 Výsledky ……………………………………………………… 38
DISKUSE ……………………………………….…………………………… 57
ZÁVĚR A NÁVRH PRO PRAXI………………………………………….. 60
SEZNAM LITERATURY …………………………………………………. 61
SEZNAM PŘÍLOH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ
CEA ……………………. carcinomembryonal antigen
CIN …………………….. cervikální intraepiteliální neoplazie
CRP …………….. C – reaktivní protein
CIS ……………… karcinom in situ
CT ………………. computerová tomografie
FIGO ……………. Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví
FNM …………….. Fakultní nemocnice v Praze Motol
HG SIL …………. skvamózní HG léze (high grade squamous intraepitelial lesion)
HPV ……….……. Human papillomavirus (lidský papilomavirus)
HR ……………… high-risk (vysokorizikové)
IVU ……………... intravenózní vylučovací urografie
Le ……………….. leukocyty
LG SIL …………. skvamózní LG léze (low grade squamous intraepitelial lesion)
LR ……………..... low-risk (nízkorizikové)
MR …………….... magnetická rezonance
PET …………….. pozitronová emisní tomografie
PMK …………..... permanentní močový katétr
SCC ………..……. antigen epidermoidních karcinomů (squamous cancer cells antigen)
SIL ……………… skvamózní intraepitelové léze
STD …………….. sexuálně přenosné choroby
STI ……………… sexually transmitted infection (pohlavně přenosné virové infekce)
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulka 1 Věk dívek …………………………………………………………… 40
Tabulka 2 Základní škola………………………………………………………. 41
Tabulka 3 Počet očkovaných dívek proti rakovině děložního hrdla ………….. 42
Tabulka 4 Znalost termínu HPV infekce ……………………………………… 43
Tabulka 5 Znalost termínu rakovina děložního hrdla ………………………… 44
Tabulka 6 Přenos HPV infekce ……………………………………………….. 45
Tabulka 7 Projevy HPV infekce ………………………………………………. 46
Tabulka 8 Příčina vzniku rakoviny děložního hrdla ………………………….. 47
Tabulka 9 Pravidelné návštěvy gynekologa v rámci prevence ………………. 48
Tabulka 10 Očkování proti rakovině děložního hrdla v rámci prevence ……. 49
Tabulka 11 Množství očkovací látky ………………………………………… 50
Tabulka 12 Cena očkování proti rakovině děložního hrdla………………….. 51
Tabulka 13 Tři způsoby prevence rakoviny děložního hrdla ……………….. 52
Tabulka 14 Informovanost veřejnosti………………………………………... 54
Tabulka 15 Veřejnost by měla být vice informována ………………………... 55
Tabulka 16 Zdroje informací ………………………………………………… 56
Graf 1 Věk dívek……………………………………………………………… 40
Graf 2 Základní škola ………………………………………………………… 41
Graf 3 Počet očkovaných dívek proti rakovině děložního hrdla …………….. 42
Graf 4 Znalost termínu HPV infekce ………………………………………… 43
Graf 5 Znalost termínu rakovina děložního hrdla ……………………………. 44
Graf 6 Přenos HPV infekce …………………………………………………. 45
Graf 7 Projevy HPV infekce ………………………………………………... 46
Graf 8 Příčina vzniku rakoviny děložního hrdla ……………………………. 47
Graf 9 Pravidelné návštěvy gynekologa v rámci prevence ………………… 48
Graf 10 Očkování proti rakovině děložního hrdla v rámci prevence ……… 49
Graf 11 Množství očkovací látky …………………………………………... 50
Graf 12 Cena očkování proti rakovině děložního hrdla ……………………. 51
Graf 13 Tři způsoby prevence rakoviny děložního hrdla…………………... 53
Graf 14 Informovanost veřejnosti…………………………………………... 54
Graf 15 Veřejnost by měla být více informována …………………………. 55
Graf 16 Zdroje informací …………………………………………………... 56
ÚVOD
Rakovina děložního hrdla je ženami podceňované onemocnění. Přesto je
v rozvojových zemích na druhém místě ve výskytu zhoubných nádorů žen a Česká
republika má nejvyšší výskyt v Evropě. Ročně se diagnostikuje dvacet případů na sto
tisíc žen a ročně zemře téměř čtyři sta žen. Tato alarmující čísla jsou výsledkem pozdní
diagnostiky. Příčinou jsou podceňované preventivní gynekologické prohlídky, chybění
organizovaného screeningu, nekvalitní cytologické laboratoře, nedostatečné provádění
HPV testace a nedostatečná informovanost laické veřejnosti. Nejvíce jsou postiženy
ženy s nízkým sociálním postavením. Rizikovými faktory jsou časné zahájení
sexuálního života a větší počet sexuálních partnerů. Rozhodující význam v etiologii
rakoviny děložního hrdla má podle současných znalostí infekce lidským papilomavirem
(HPV) (1).
Téma bakalářské práce jsem si vybrala na základě absolvování klinické praxe na
onkogynekologickém a pooperačním oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky ve
FNM v Praze. Vždy jsem byla toho názoru, že toto onemocnění postihuje především
ženy vyššího věku. Překvapením pro mě bylo, že jsem se setkala s velmi mladými
ženami, které se potýkaly s tímto zákeřným onemocněním. Většina žen a dívek si myslí,
že se jich toto onemocnění netýká, že se jim to stát nemůže. Opak je však pravdou.
Ženy by měly více pečovat o své zdraví. V práci se zaměřujeme na dívky, které
navštěvují devátou třídu základní školy. Protože jim by tato problematika měla být
vysvětlena především a měl by jim být poskytnut dostatek informací. Většinou ještě
nezahájily sexuální život a mohou být očkovány proti rakovině děložního hrdla. A už
v tomto věku by měla být dívkám vštěpována důležitost preventivních gynekologických
prohlídek.
Cílem naší bakalářské práce je, zjistit míru informovanosti dívek o možnostech
prevence rakoviny děložního hrdla, o onemocnění samotném a jeho původci.
V teoretické části se zabýváme anatomickým popisem dělohy, původcem
onemocněním, rakovinou děložního hrdla, diagnostikou, léčbou a jeho prevencí,
předoperační přípravou a pooperační péčí, ošetřovatelstvím.
13
V praktické části jsme se pomocí anonymních dotazníků ptali dívek z devátých
tříd základních škol, jaká je jejich informovanost o prevenci rakoviny děložního hrdla,
o rakovině děložního hrdla, HPV infekci, zda jsou již očkované proti rakovině
děložního hrdla a zda by uvítaly více informací o dané problematice.
14
TEORETICKÁ ČÁST
1 Anatomie dělohy
Děloha (uterus, metra, hystera) je silnostěnný, předozadně oploštělý dutý orgán
hruškovitého tvaru uložený v malé pánvi a zavzatý do ligamentum latum uteri. Stěnu
dělohy tvoří silná vrstva hladké svaloviny a sliznice, která vystýlá dutinu děložní.
U dospělé ženy, která ještě nerodila, je děloha asi 8 cm dlouhá. V průběhu života mění
polohu, tvar a velikost. Mění se i vzájemné proporce těla a hrdla děložního. Děloha je
uložena subperitoneálně uprostřed malé pánve. Před ní leží močový měchýř, za ní
rektum. Její fundus leží pod rovinou vchodu pánevního a nepřesahuje horní okraj
symfýzy (2).
Děloha má tři části: tělo (corpus uteri), úžinu (isthmus uteri) a krček neboli hrdlo
(cervix uteri). Corpus uteri je objemná horní část dělohy. Je nejširší kraniálně, kde se
vyklenuje ve dno děložní (fundus uteri). Fundus laterálně vybíhá v rohy děložní (cornua
uteri). Isthmus uteri je zúžená část, dlouhá asi 1 cm, vložená mezi corpus a cervix.
Dutina děložní (cavum uteri) je štěrbinovitý prostor trojúhelníkovitého tvaru. Přechází
do canalis isthmi, který je asi 1 cm dlouhý a je zúžením na přechodu těla do hrdla.
V hrdle je vřetenovitý canalis cervicis zúžený kraniálně a kaudálně. Kraniální zúžení
hrdla se nazývá vnitřní branka děložní a odpovídá dolnímu okraji canalis isthmi.
Kaudální zúžení hrdla se nazývá zevní branka děložní (ostium externum uteri). Je
vyústěním dutiny hrdla na části, jímž se děloha otevírá do pochvy. U nullipary má
okrouhlý tvar, u ženy která rodila, má tvar příčně postavené štěrbiny, rozdělující čípek
na přední pysk (labium anterius) a zadní pysk (labium posterius) (2).
Základní postavení dělohy je v anteflexi a anteverzi. Anteflexe je ohnutí dělohy
v isthmu dopředu, takže tělo míří dopředu nahoru a cervix dopředu dolů. Anteverze je
překlopení anteflektované dělohy dopředu, takže tělo dělohy je nakloněno dopředu
a cervix dozadu proti zadní stěně poševní. Díky tomu svírá děloha s pochvou úhel 70 až
100 stupňů. V této poloze je fixována podpůrným (svalové dno pánevní) a závěsným
aparátem, který tvoří vazivo parametrium (3).
15
Děložní stěna je 10 - 15 mm tlustá. Stěna je tvořena sliznicí (endometriem), hladkou
svalovinou (myometriem) a vrstvou subserosní (tela subserosa).
Děloha je kryta serosou, na své horní ploše pak peritoneem. Endometrium je tvořeno
jednovrstevným cylindrickým epitelem s řasinkami, které kmitají směrem k ostium
uteri. V podslizničním vazivu jsou žlázky (glandulae uterinae), mající tubulózní
charakter. V oblasti ostium uteri externum přechází epitel děložní v epitel poševní,
mnohovrstevnatý dlaždicový. Hranice je ostrá. Přesahuje-li děložní epitel až na zevní
plochu hrdla, hovoří se o erosi. Sliznice v oblasti cervixu je složena do řas, které tvoří
na přední i zadní straně reliéf podobný palmovým listům (plicae palmatae) (3).
Velikost dělohy, její tvar a proporce (poměr mezi délkou těla a délkou hrdla)
závisejí na estrogenizaci ženy. Tělo reaguje na estrogeny více a výrazněji než hrdlo.
Proto u děvčátka v klidovém období je tělo menší než hrdlo, zhruba v poměru 1:2.
Tomuto typu dělohy říkáme děloha dětská (typus uteri infantilis), má tvar válce
o průměru asi 10 až 15 mm a délku asi 25 až 30 mm. Když v pubertě stoupá hladina
estrogenů, začne se děložní tělo zvětšovat. Je-li tělo stejně velké jako hrdlo (poměr 1:1),
hovoříme o děloze pubertální (typus uteri pubertalis), která má tvar přesýpacích hodin.
Další odpovědí na stimulaci estrogeny je převaha děložního těla nad hrdlem (poměr
větší než 2:1) – takovou dělohu již nazýváme typem dospělým (typus uteri adultae) bez
ohledu na její velikost. Někdy se používá termín uterus virginalis, má sice proporce
dělohy dospělé ženy, ale celkově je malá a napřímená (4).
1.1 Děložní hrdlo
Děložní hrdlo (cervix uteri) je kaudální užší část dělohy zčásti vyčnívající do
pochvy. Úponem pochvy je rozdělen v část horní (portio supravaginalis) a část dolní,
,,čípek děložní“ (portio vaginalis), zasahující do pochvy. U nullipary má portio
supravaginalis tvar cylindrický, portio vaginalis tvar kónický, kaudálně zaoblený.
U ženy, která již rodila, mají obě části krčku tvar cylindrický (2).
Děložní hrdlo má dva druhy epitelu: kanál hrdla (endocervix) vystýlá epitel
z cylindrických hlenotvorných buněk uspořádaných v bohatě členěné řasy, mezi nimiž
jsou prostory, krypty – nazývané ne zcela správně žlázky.
16
Část hrdla obrácená k pochvě (ectocervix) má stejnou výstelkou jako pochva, tedy
epitel nerohovějící vrstevnatý dláždicový.
Hranice těchto dvou epitelů je za klidového i estrogenizovaného období života ženy
v místě zevní branky. Někdy se dočasně přesouvá až na zevní plochu ektocervixu, čímž
vzniká fyziologická ektopie (4).
17
2 HPV infekce
HPV (Human papilloma virus, lidský papilomavirus). Papilomaviry tvoří skupinu
malých nádorových DNA virů.V současné době je známo asi 130 genotypů HPV,
klinicky se 30 – 40 vyskytuje ve sliznici genitoanální oblasti. Papilomaviry jsou
druhově specifické, nejsou přenosné na jiný živočišný druh. Infikují exkluzivně
epiteliální buňky a to buď slizniční, nebo kožní tkáně. Podle schopnosti vyvolat
nádorové bujení je dělíme na nízkorizikové (low-risk – LR) a ty zahrnují typy 6, 11, 40,
42, 43, 44, 54, 61, 70, 72, 81 a na vysokorizikové (high-risk – HR), které zahrnují typy
16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59, 68, 73, 82. Typy 6 a 11 v 90 % stojí za
vznikem akuminátních kondylomat. Typy 16 a 18 jsou vysoce onkogenní, které stojí asi
v 70 % za vznikem rakoviny děložního hrdla,. Promořenost populace ve věku 16 – 18
let virem HPV je kolem 80 %. Tedy neonkogenní genotypy jsou LR a onkogenní jsou
HR. Genitální infekce HPV se přenáší především sexuálním stykem, ať již hetero - či
homosexuálním. V současné době jsou papilomaviry nejčastěji sexuálně přenosné
infekční agens. Virus vstupuje do organismu hostitele – tedy vstupní bránou infekce
jsou mikroskopické léze sliznice. V místě vstupu infekce nevyvolá virus žádnou lokální
zánětlivou reakci, nezpůsobí viremii, ani elevaci zánětlivých markerů (Le, CRP). Je
proto běžnými metodami nedetekovatelný (5, 6, 7, 8).
Další osud infekce závisí na obranyschopnosti organismu, na stavu a aktivaci
imunitního systému hostitele. Přítomnost HPV infekce ještě nic neznamená. Při dobré
imunitě organismu hostitele je virus po určité době zlikvidován a eliminován a dochází
k uzdravení. Nebo může v organismu přetrvávat, aniž dojde ke vzniku patologie. Při
oslabené imunitě (stres, opakované záněty, imunodeficientní stavy, jako například
AIDS a jiné) se virus zabuduje do genotypu buněk hostitele a nastartuje možnost vzniku
prekanceróz až nádorového onemocnění. To však trvá až několik roků. Při vzniku
karcinomu děložního hrdla je vstupní bránou infekce HPV metaplastický epitel
skvamokolumnární junkce v oblasti orificium uteri externum. S HPV infekcí se do věku
30 let setká více než 80 % sexuálně aktivních žen, ale jen u malé části z nich se vyvine
nádorové bujení na děložním hrdle. Většina žen se s infekcí vypořádá a eliminuje ji.
Přenos infekce z matky na dítě při porodu je vzácný (5, 6, 7, 8).
18
Faktory zvyšující možnost HPV infekce jsou:
• Začátek sexuálního života před 20. rokem
• Sexuální promiskuita (muž je přenašeč infekce)
• Opakované genitální infekce
• Četné potraty a porody
• Opakované lacerace děložního hrdla
• Abusus tabáku a drog
• Imunodeficientní stavy
• Přetrvávání infekce HPV v organismu po 30. roku (6, 7, 8).
1.2 Condylomata accuminata
Jedná se o benigní pseudotumorózní léze lokalizované na genitálu v místě vlhké
zapářky. Vznik a rozvoj onemocnění podporuje macerace, výtok a nedostatečná
hygiena. Vyskytují se nezávisle na pohlaví u všech ras a ve všech socioekonomických
skupinách. Celosvětová odhadovaná prevalence je podle Světové zdravotnické
organizace odhadována na 9 – 13 %, to je přibližně 630 milionů lidí. Postiženi jsou
zejména mladí, sexuálně aktivní jedinci mezi 16. a 25. rokem života. Kondylomata se
přenášejí sexuálním kontaktem s infikovaným partnerem: genito – genitálními styky,
oro – genitálními styky a genito – análními styky. Mikrotraumatizace epiteliálního
povrchu při sexuálním styku usnadní průnik HPV infekce k bazální vrstvě kůže
a sliznice. Inkubační doba je několik měsíců, týdnů až let. Projevy jsou obvykle
asymptomatické a nositeli činí kosmeticky nepřijatelný vzhled projevů (5).
Kondylomata nabývají forem špičatých, papillárních obřích a plošných. Vyskytují
se nejvíce na pochvě, vulvě, děložním hrdle, močové trubici, perianální oblasti a anusu.
Mimo genitál mohou být postiženy sliznice oční spojivky, nosu, úst a laryngu.
U mužů jsou lokalizovány na penisu.
19
Za jejich vznikem stojí výhradně typy HPV 6 a 11. Kondylomata mají dopad na
psychiku pacienta. Diagnóza má významný dopad psychosexuální. Léčba je možná
farmakologická a dermatochirurgickými destrukčními metodami (kryoterapie, excize,
elektrochirurgické zákroky a laserové ablativní metody). Dobrých výsledků bylo
dosaženo vakcinací rekombinantní kvadrivalentní vakcínou (1, 5, 9, 10).
V těhotenství se kvůli přirozené imunosupresi mohou projevy kondylomat zhoršit.
Vaginální postižení ohrožuje pacientky sekundárními bakteriálními komplikacemi
a lokalizace kondylomat v porodním kanále může být během porodu zdrojem infekce
HPV pro novorozence a rozvojem rekurentní respirační papilomatózy v orální
a anogenitální lokalizaci (5).
20
2 Rakovina děložního hrdla
Jedná se o sexuálně přenosné onemocnění. V České republice je to druhá nejčastější
gynekologická malignita (první je karcinom ovaria). Karcinom děložního hrdla je
v rozvojových zemích (Afrika, Asie, Jižní Amerika) na druhém místě ve výskytu
zhoubných nádorů žen. V České republice patří incidence vzhledem k nefunkčnímu
screeningu mezi nejvyšší v Evropě. Ročně se diagnostikuje kolem 20 případů na 100
tisíc žen. Vrcholy výskytu ve věkové distribuci karcinomu děložního hrdla jsou dva,
první mezi 35. a 39. a pak mezi 60. a 65. rokem věku. Ročně je v České republice
diagnostikováno více než 1000 onemocnění a umírá téměř 300 až 400 žen. V České
republice je dvakrát více tohoto onemocnění než v Evropské Unii. V České republice je
oproti Evropské Unii onemocnění zachyceno častěji v pozdních stádiích (1, 6, 7, 8).
Od normálních dláždicových buněk k buňkám maligním je časově různě dlouhá
cesta, na které dláždicové buňky prodělají řadu změn, od změn nevyhraněných přes
prekancerózy k invazivní formě karcinomu. V cytologických stěrech je můžeme velmi
dobře sledovat (11).
Rozšiřování poznatků o patogenezi a klinickém chování prekanceróz děložního
hrdla vedlo v posledních třiceti letech k tomu, že se histopatologická terminologie hrdla
několikrát změnila. Terminologii z 60. let (abnormální epitel, atypický epitel
a preinvazívní karcinom) nahradila v 70. letech terminologie dysplazií a karcinomu in
situ, která se dodnes používá paralelně s nejrozšířenější terminologií cervikálních
intraepitelových neoplazií - CIN. Nové poznatky o patogenezi, biologickém chování
prekanceróz a zavedením Bethesda cytologické terminologie vedly k používání nové
terminologie: skvamózní intraepitelové léze (SIL) nízkého stupně (LG SIL) – kam se
zařazují kondylomatózní léze a CIN 1 (dysplazie 1. stupně) a SIL vysokého stupně
(HG SIL), kam patří CIN 2 a CIN 3 (dysplazie 1. a 2. stupně). Mezi zhoubné nádory
hrdla řadíme spinocelulární karcinomy (90 %) a adenokarcinomy (10 %).
Spinocelulární karcinom se obvykle nachází na povrchu cervixu, jelikož je zde rozhraní
skvamokolumnární junkce a adenokarcinom se obvykle vyskytuje v kanálu děložního
hrdla. Nádory mohou mít podobu exofytickou a endofytickou. Prekancerózy jsou dobře
léčitelné, je důležitá dispenzarizace (4, 6, 12).
21
Prekanceróza je přednádorový chorobný stav, který se vyznačuje růstovou aktivitou
a proliferuje, ale nemá ještě nádorový charakter. Do prekanceróz řadíme i karcinoma in
situ (preinvazivní karcinomy). Maligní (zhoubný) nádor má schopnost lokální invaze,
prorůstá do okolních tkání, metastazuje (implantačně, hematogenní nebo lymfogenní
cestou) i do vzdálených orgánů (4).
2.1 Diagnostika
Diagnostika zahrnuje kolposkopii, onkologickou cytologii (spolehlivost kolem
60 %) a histologii (histologická verifikace patologie). Základem klinického vyšetření je
komplexní gynekologické vyšetření s kolposkopií, onkocytologickým stěrem
a bioptickou verifikaci léze, palpačním digitálním vyšetřením vaginálním a per rektum,
HPV typisací a stanovením tumorových markerů – SCC u spinocelulárního karcinomu
a CEA u adenokarcinomu. Staging nádorového onemocnění je soubor vyšetření
k upřesnění rozsahu nádoru a eventuálních metastáz. Staging zahrnuje: RTG hrudníku,
sonografii malé pánve (stav parametrií), rektoskopii, eventuelně kolonoskopii,
cystoskopii, IVU, CT a MR pánve a břicha, PET (znázornění metastáz) (1, 6, 7, 8).
2.1.1 Kolposkopie
Je vyšetřovací metoda umožňující přímé pozorování vaginální části děložního hrdla
kolposkopem. Kolposkop je optický přístroj, který umožňuje získat informace
o hranici epitelů, topografii transformační zóny a znaků atypie, premaligní léze nebo
tumoru děložního hrdla. Rozlišuje se nativní a rozšířená kolposkopie (4, 12).
Nativní kolposkopie se provádí po zastavení hrdla v zrcadlech a odstranění hlenu.
Zjišťují se základní změny na děložním hrdle, zdroje krvácení a jiné. Rozšířená
kolposkopie znamená aplikaci 3% kyseliny octové na děložní hrdlo. Kyselina octová
rozpustí hlen a zvýrazní patologické změny epitelu. Dalším krokem rozšířené
kolposkopie je aplikace Lugolova roztoku (Schillerova zkouška), který pomáhá přesně
ohraničit léze a rozlišit epitel obsahující glykogen (jód pozitivní) od epitelu bez
glykogenu (jód negativní). Kolposkopii v diagnostice doplňuje onkologická cytologie
(4).
22
2.1.2 Onkologická cytologie
Onkologická cytologie má největší využití ve screeningu a diagnostice cervikálních
lézí. Její spolehlivost je kolem 60 %. Základem onkologické cytodiagnostiky je popis
kritérií malignity v buňce. Pro diagnostiku je nejdůležitější buněčné jádro: jeho
zvětšení, změna tvaru a rozměru, změny barvitelnosti, abnormality vzhledu a rozložení,
změny jadérek, zvětšení, mnohočetnost, nepravidelný tvar. Dále cytoplazma, ale její
změny nepatří k výrazným cytologickým změnám. A anizocytóza (rozměry buňky),
buňky bývají různých rozměrů, mohou být však i menší než normální buňky z výchozí
tkáně (4).
Podmínkou správného odběru je, aby byly buňky setřeny z povrchu děložního hrdla
(exocervixu), tak z kanálu děložního (endocervixu). Odběr buněk z exocervixu se
provádí různými instrumenty, nejlépe speciální špachtlí, z kanálu děložního hrdla
speciálními kartáčky. Po natření na podložní sklíčko se preparát fixuje nejlépe 95%
alkoholem (12, 13, 14).
2.1.3 Histologie
Definitivní potvrzení závažnosti prekancerózy nebo invazivního karcinomu stanoví
histopatologické vyšetření. K odběru tkáně (biopsii) lze použít různých technik,
například minibiopsie (punch biopsie): speciálními kleštěmi pod kolposkopickou
kontrolou, cílená excize skalpelem, kyretáž ostrou kyretou z endocervikálního kanálu
a konizace (skalpelem, nebo tzv. LEEP techniky). Konizace umožňuje
nejreprezentativnější vyšetření léze. Není vhodná u prebiopticky jasných invazívních
karcinomech (4).
Ke stanovení přítomnosti HPV se používá HPV test. Díky prokázané spojitosti
s maligní transformací epitelu děložního hrdla je spolehlivou metodou určující riziko
vzniku onemocnění (9).
2.2 Příznaky
Velkým problémem je, že karcinom děložního hrdla dlouho nebolí a prakticky se
nijak neprojevuje. Časná stádia, stejně jako prekancerózy probíhají asymptomaticky.
23
Později se projevuje spottingem mimo menstruační cyklus, spottingem po
pohlavním styku (kontaktní krvácení), vodnatým ,,masovým“ výtokem, bolestí
a eventuelně hematurií (4, 6).
2.3 Terapie
Rozsah a způsob léčby je určen dle stagingu. Tedy strategie se řídí stádiem
onemocnění. Výběr metody léčby rovněž závisí na věku, celkovém stavu pacientky a na
komorbiditách. Obecně platí, že léčba karcinomu děložního hrdla je multidisciplinární,
tj. chirurgická a konzervativní (aktinoterapie, chemoterapie), tak jako u všech
onkologických onemocnění. Hormonální terapie není vhodná (6, 15).
2.3.1 Chirurgická léčba
Je primárně indikována u časných stádií (IA1 – IIA). Operace zachovávající fertilitu
u mladých žen je indikována pouze u velmi časného stádia (IB1) a sestává se
z laparoskopické pánevní lymfadenektomie a z vaginální trachelektomie. U všech
ostatních případů je přistupováno k radikální abdominální hysterektomii dle
Wertheima – Meigse (6, 7, 8).
2.3.2 Aktinoterapie
Vždy kombinace metod teleterapie a brachyterapie. Jako primární léčba je
indikována u vyšších stádií onemocnění (tj. od stádia IIB výše), kde není možná
primární chirurgická léčba. Rovněž je užívána jako neoadjuvantní léčba v případech
nemožnosti primární chirurgické léčby pro rozsah nádoru k jeho zmenšení a poté
následuje chirurgická léčba.Také je indikována u pacientek, u kterých je chirurgická
léčba kontraindikována pro komorbidity, věk aj. Také je užívána jako adjuvantní léčba
po operaci k redukci lokální recidivy nádoru. Rovněž je využívána jako paliativní léčba
u inoperabilních nádorů (6, 7, 8).
2.3.3 Chemoterapie
U tohoto onemocnění má pouze limitované možnosti (6).
24
2.3.4 Léčba prekanceróz
Je využívána nejlépe konizace (skalepelem nebo elektrickou kličkou). Konizace je
zároveň nejideálnější diagnostická metoda a zároveň i metoda léčebná pro nižší stupně
dysplazie epitelu (6).
2.4 Recidiva
Jednou z hlavních příčin vzniku recidivy je perzistence onkogenních HPV virů po
ukončení primární léčby. Nejčastěji se recidivy manifestují během prvních dvou let od
ukončení primární léčby, je však třeba zdůraznit, že 11 % případů se manifestuje více
než 5 let po ukončení primární léčby. Pacientka musí být i nadále dispenzarizována.
Musí absolvovat fyzikální vyšetření včetně gynekologického, odběr cytologického stěru
z vaginální klenby každé tři měsíce během prvního roku po ukončení primární léčby,
každé čtyři měsíce během druhého roku a pak jednou ročně. RTG hrudníku
a počítačová tomografie se provádí u asymptomatických pacientek jednou ročně.
Magnetická rezonance a stanovní nádorových markerů nejsou součástí rutinního
vyšetření (1).
2.5 Rizikové faktory
Perzistující infekce HR HPV, časná koitarché (zpravidla se rozumí zahájení
sexuálního života před 16. rokem), větší počet sexuálních partnerů (10 a více partnerů
zvyšuje riziko 2 až 3x), promiskuitní mužský partner, kouření (včetně pasivního),
multiparita (vyšší riziko lze prokázat až od 3 a více porodů, toto riziko neplatí pro
adenokarcinom děložního hrdla), nízký věk prvního porodu, HIV pozitivita,
imunodeficience a imunosuprese, hormonální kontracepce, další STD infekce, dieta
(s nedostatkem folátů, betakarotenu a vitaminu C), rodinná zátěž a absence
cytologického screeningu (1).
25
4 Prevence rakoviny děložního hrdla
Hlavním mechanizmem sekundární prevence je aktivní vyhledávání prekanceróz
během gynekologických preventivních prohlídek tak, aby byly ošetřeny ještě před
rozvojem invazivního nádoru. Nejdůležitějším nástrojem sekundární prevence je
efektivní screeningový program založený na onkologické cytologii, kolposkopii
a preventivních gynekologických prohlídkách. Preventivní gynekologické prohlídky
platí pojišťovna jednou ročně. Cílem primární prevence je zamezení přenosu HPV
infekce. Nejběžnější metodou vhodnou pro ženy jakéhokoliv věku je používání
kondomu. Zvláště vhodný je pro ženy bez stálého sexuálního partnera, pro ženy velmi
mladé a pro pacientky v časném období po ošetření děložního hrdla. Význam má i pro
ženy, které jsou již dispenzarizovány pro mírnou cervikální prekancerózu. Lze tak
omezit přísun další virové nálože a podpořit spontánní regresi léze. Primární prevence
ale nenahrazuje screening. Nejnovější a nejspolehlivější metodou prevence je
profylaktická prevence HPV infekce. Po očkování dojde k rozvoji typově specifické
humorální imunity zaměřené proti genotypům viru obsaženým ve vakcíně (1, 6, 7).
Očkování snižuje i riziko dalších onemocněních vyvolávaných HR HPV infekcí,
jako některých případů karcinomu vulvy, vaginy, anu, laryngu, penisu a rozvoje všech
stupňů dysplastických změn dolního genitálního traktu. Nejlepších výsledků je
dosaženo u žen a dívek, které jsou před a během vakcinace sérologicky i HPV DNA
negativní. Vakcíny nemají žádný terapeutický účinek, nejsou prevencí infekce všemi
genotypy HR HPV, a proto je i u vakcinovaných potřeba pokračovat v pravidelných
preventivních kontrolách. Vakcinace není metoda léčebná. Podání vakcín je velmi
dobře tolerováno, rizika vakcinace jsou minimální a nežádoucí účinky srovnatelné
s podáním placeba (1, 5).
Dále by žena měla hledět na zdravý životní styl. Neměla by kouřit a ani se
pohybovat v zakouřeném prostředí (pasivní kouření). Pohlavní život by neměl být
zahájen před 16. rokem života a žena by neměla střídat sexuální partnery (10 a více
partnerů zvyšuje riziko 2 až 3 x). Je důležitá partnerská věrnost (1).
26
Dívky do 15 let - před zahájením pohlavního života (V České republice je hranice
12 – 14 let) jsou vakcinovány u praktického lékaře pro děti a dorost. Je nutné poučení
o nutnosti preventivních prohlídek u gynekologa. Očkování je třeba zaznamenat do
očkovacího kalendáře. Dívky nad 15 let (před zahájením pohlavního života) lze očkovat
u gynekologa nebo praktického lékaře pro dospělé (5, 6, 7).
4.1 Cervarix
Vakcína je bivalentní. Obsahuje dva nejčastější onkogenní typy HPV 16 a 18, které
způsobují více než 70% případů karcinomu děložního hrdla. Cervarix obsahuje unikátní
inovativní adjuvantní systém AS04, který aktivuje tvorbu velmi vysokých hladin
protilátek. Cervarix je vakcína určená k prevenci vysokého stupně cervikální
intraepiteliální neoplasie (CIN stupně 2 a 3) a cervikálního karcinomu, které jsou
kauzálně spojeny s lidským papilomavirem (HPV typu 16 a 18). Indikace je založena na
prokázané účinnosti Cervarixu u žen ve věku 15 až 25 let a na prokázané imunogenicitě
této vakcíny u dívek a žen ve věku 10 až 25 let. Doporučené očkovací schéma je
0, 1, a 6 měsíců a aplikuje se intramuskulárně do oblasti deltového svalu. Délka ochrany
této vakcíny je odhadována na 6,4 let (7, 16).
4.2 Silgard
Kvadrivalentní vakcína proti lidským papilomavirům (HPV) typů 6, 11, 16 a 18.
Chrání proti více než 70 % případů karcinomu děložního hrdla, ale současně i proti části
nádorů vulvy, pochvy, penisu, a anu. Vedle ochrany před těmito nádory omezuje výskyt
příslušných přednádorových lézí a více než 90 % případů genitálních bradavic. Vakcína
Silgard se aplikuje intramuskulárně, v rozestupech 0, 2 a 6 měsíců. Délka ochrany touto
vakcínou je odhadována na 5,5 let (5).
27
5 Psychosociální dopad onkologicky nemocných žen
Onkologicky nemocná pacientka je v těžkém psychickém stavu, zhroutily se jí
životní jistoty a plány, často se nachází v přímém ohrožení života. Častými reakcemi
jsou deprese, přecitlivělost, sebevražedné pokusy a někdy verbální agrese vůči okolí
a zdravotnickému personálu. Nemoc a její léčba přináší ženě zhoršení životního stylu,
utrpení, změnu sociálních vztahů, životního stylu a pohledu na životní hodnoty.
Většinou se žena musí vyrovnat s dlouhodobou pracovní neschopností, trvalými
následky, nemožností vyléčení a přímým ohrožením života. Tyto skutečnosti si musí
porodní asistentka uvědomovat a musí mít základní znalosti o psychice těchto pacientů
a o základech psychoterapie. V dnešní době je kladen důraz na přiměřené informování
nemocných. Podávané informace musí být pravdivé. Bereme ohled i na to, do jaké míry
je pacientka o svém stavu a onemocnění informována. Porodní asistentka pacientku
informuje o léčebných možnostech a nutnosti aktivní spolupráce v průběhu léčby, měla
by se snažit do léčby zapojit rodinu pacientky, protože ta je největší podporou (17).
5.1 Stádia prožívání nemoci
• Zjištění nemoci – jedná se o období šoku, trvá většinou několik dnů a žena není
schopna pochopit, proč toto onemocnění potkalo právě ji.
• Popření a stažení do izolace – pacientka věří v omyl, který se nějak musí
vysvětlit.
• Období zloby a hněvu – pacientka se ke svému okolí chová agresivně, prožívá
životní krizi a je u ní vystupňován pocit křivdy a nespravedlnosti.
• Období smlouvání – pacientka na racionální úrovni začíná komunikovat o čase,
zjišťuje názory lékaře, ptá se, zda se dožije některých významných událostí
v rodině (narozeniny vnučky, Vánoce).
• Deprese – v tomto období by neměla pacientka zůstat sama, uvědomuje si ztrátu
životních hodnot a přetrvávají u ní pocity provinění.
28
• Akceptace skutečnosti – klid, rezignace, zoufalství, můžeme pozorovat určitou
aktivitu a uspořádání si svých záležitostí (17).
29
6 Předoperační příprava
Průběh předoperačního období závisí na zdravotním stavu ženy, lékařské
diagnóze, druhu operačního výkonu a naléhavosti jeho provedení. Vhodnou dobou
k operaci je období po menstruaci, protože během menstruace je zvýšena krvácivost
a těsně před menstruací by byly kvůli překrvení orgánů možné větší krevní ztráty (17).
Důležitá je psychická příprava, protože nástup do nemocnice a plánovaná
operace jsou velmi stresujícími zkušenostmi. Nejvíce pro starší ženy a ženy, které ještě
nebyly hospitalizovány. Při tomto stresu je pro ženy těžké hovořit o svých intimních
problémech, které je trápí. Předoperační úzkostí trpí více ženy, než muži. Předoperační
úzkost ovlivňují osobnostní rysy pacientky a vliv zákroku na reprodukční schopnost
(17).
Chování ženy před operací ovlivňuje zejména strach, stud, úzkost a pocit
méněcennosti. Operací může být ovlivněna reprodukční schopnost, sexuální prožívání
a sexuální aktivita. Veřejnost má stále zkreslené představy o gynekologických
operacích, které zahrnují strach z předčasné menopauzy, konec sexuální aktivity, ztrátu
ženskosti a změnu vnímání vlastní sexuální role ve vztahu k sexuálnímu partnerovi.
Úkolem porodní asistentky a ošetřovatelského týmu je, bojovat proti strachu z operace
tak, že ženě veškeré souvislosti s operačním výkonem srozumitelně vysvětlí. Lékař
objasní lékařský výkon a zdravotní stav a plně informovaná pacientka může dát
písemný souhlas k výkonu (17).
Úkolem porodní asistentky je seznámit pacientku s ošetřovatelskými
intervencemi v předoperačním a pooperačním období. Informace podávané porodní
asistentkou se musí týkat hlavně problematiky bolesti a jejího tlumení, problematiky
hygienické péče, rehabilitace, operační rány, invazivních vstupů, možných vedlejších
účinků anestezie (nevolnost, zvracení) a problematiky vyprazdňování (plynatost, zácpa
a permanentní močový katétr). Je nutné věnovat pozornost otázkám sexuálního života
pacientky. Je možná změna hormonálních hladin, změna reprodukčních schopností
a prožitku při pohlavním styku. Porodní asistentka by měla vědět, že vhodná edukace
pacientky značně napomáhá k dobré spolupráci a následné rekonvalescenci pacientky
(17).
30
Somatická příprava zahrnuje přeléčení vaginálních a močových zánětů
a důkladné vyprázdnění před vaginálními výkony. Důležitá je příprava operačního pole,
která zahrnuje oholení pubického oholení, vyčištění pupku (před operací abdominálním
přístupem). Rovněž prevence trombembolické nemoci je nezbytnou součástí (bandáže
dolních končetin a aplikace nízkomolekulárního heparinu) (17).
31
7 Pooperační péče
Po operaci je pacientka uložena na jednotku intenzivní péče k monitoringu vitálních
funkcí a stabilizaci stavu. Na tomto pracovišti pracuje obvykle zdravotní sestra nebo
porodní asistentka, která má specializaci v úseku intenzivní a resuscitační péče.
Pooperační péče se řídí druhem operačního výkonu a anestezie, stavem pacientky,
zvyklostmi oddělení a požadavky operatéra. Péče o pacientku po gynekologickém
zákroku se výrazně neliší od jiných operačních výkonů. Porodní asistentka se zaměřuje
na tato specifika:
• Krvácení a sledování balance tekutin – z rodidel (vložky, poševní tamponáda),
z operační rány, sekrece z drénů a známky vnitřního krvácení.
• Analgetizace (dle ordinace lékaře).
• Péče o střevní peristaltiku.
• Péče o vyprazdňování močového měchýře – zpravidla bývá zaveden PMK, jindy
provedena epicystostomie. Obzvlášť po operaci podle Werthaima bývá problém
s močením (častá je retence).
• Péče o operační ránu – stehy bývají obvykle odstraněny sedmý den po operaci.
• Zvýšená hygiena genitálu a operační rány – sprchování, oplach genitálu po
vyprázdnění, výměna vložek a osobního prádla.
• Péče o psychickou stránku ženy – některé operační zákroky jsou psychicky
velmi zatěžující, proto by těmto ženám měla být věnována zvláštní pozornost.
Porodní asistentka ženu edukuje o zásadách životosprávy (dostatek tělesného
a psychického klidu, nenosit těžká břemena, dbát na zvýšenou hygienu, sexuální
abstinence po dobu rekonvalescence, dostatek živin, ochrana před prochladnutím
a postupná rehabilitace). Dále o sexuální problematice (jizvy, změny anatomie
pohlavních orgánů, užívání hormonální substituce a jiné). A o následné léčbě (pracovní
neschopnost, návštěva ošetřujícího gynekologa, nárok na lázeňskou léčbu,
dispenzarizace, další léčba na onkologii) (6, 17).
32
8 Ošetřovatelství
Ošetřovatelství je úzce spjato s medicínou. Ošetřovatelství je činnost zaměřená
na pomoc nemocným a existuje od nejstarších dob. Přístup k nemocným ovlivňovala
humanistická filozofie a ošetřovatelství bylo spjaté s poskytováním podpory a útěchy
jejich blízkým. Zakladatelkou ošetřovatelství je považována Florence Nightingale
(1859), která je autorkou práce Poznámky ošetřovatelství. Rozvoj teorie ošetřovatelství
nastal v polovině 20. století ve Spojených státech amerických a v Kanadě.
V současnosti má ošetřovatelství vymezenou vědomostní bázi. Ta zahrnuje specifické
ošetřovatelské koncepce, teori a koncepční modely. Obsahové zaměření teorií a modelů
v ošetřovatelství je determinované vědomostmi, praktickými zkušenostmi a různými
filozofickými názory jejich autorek (18).
Za model je považována vědecká konstrukce, obraz, představa, popis
zkoumaného jevu nebo předmětu. Je myšlenkou, která vysvětluje pomocí symbolické
nebo fyzikální vizualizace. Za koncepci je považováno pojetí, chápání, myšlenková
osnova nebo způsob pohledu a výkladu určitého jevu. Představuje základní hledisko
nebo vedoucí vysvětlení určitého jevu. Koncepce může být abstraktní (nezávislá na
místě a čase – například teplota) a konkrétní (specifická k určitému času a místu
– například tělesná teplota) (18).
8.1 Model funkčních vzorců zdraví (Marjory Gordon)
Zakladatelka Marjory Gordon vystudovala ošetřovatelskou školu v New Yorku,
bakalářské a magisterské studium získala na univerzitě v New Yorku a doktorandskou
práci z pedagogické psychologie obhájila na Boston College. Roku 1974 identifikovala
11 okruhů vzorců chování a roku 1987 publikovala Model funkčních vzorců zdraví. Do
roku 2004 byla prezidentkou NANDA (North American Nursing Diagnostic
Association). Zaměřuje se na výzkum v oblasti ošetřovatelských diagnóz a plánování
ošetřovatelské péče. Její model funkčních vzorců zdraví je výsledkem grantu, který
v 80. letech minulého století financovala federální vláda USA (18).
Model je odvozený z interakce osoba – prostředí, zdravotní stav jedince je
vyjádřením bio – psycho – sociální interakce.
33
Při kontaktu s pacientem sestra identifikuje funkční nebo dysfunkční vzorce
zdraví. Vzorce jsou považovány za úseky chování jedince v určitém čase a reprezentují
základní ošetřovatelské údaje v subjektivní a objektivní podobě. Základní strukturou
modelu je dvanáct oblastí, které jsou autorkou označeny jako dvanáct funkčních vzorců
zdraví. Tento každý vzorec představuje určitou část zdraví, která může být funkční nebo
dysfunkční. Funkční vzorce se objevují ve zdraví, dysfunkční v nemoci. Dysfunkční
vzorec je projevem onemocnění jedince, může být i znakem potencionálního problému.
Pokud sestra tento vzorec identifikuje, tak ho musí označit, zformulovat ošetřovatelskou
diagnózu a pokračovat v ostatních krocích ošetřovatelského procesu (hodnocení –
diagnostika – plánování – realizace – vyhodnocení). Odborníci, kteří se zabývají
ošetřovatelskou teorií označují model Marjory Gordon za nejkomplexnější pojetí
člověka v ošetřovatelství z hlediska holistické filozofie. Její model splňuje požadavek
na rámcový standard pro systematické ošetřovatelské hodnocení zdravotního stavu
pacienta v jakémkoliv systému zdravotní péče – primární, sekundární, terciální (18).
8.1.1 Hlavní jednotky modelu funkčních vzorců zdraví
• Cíl ošetřovatelství: zdraví, zodpovědnost jedince za své zdraví, rovnováha
bio – psycho – sociálních interakcí.
• Pacient/klient: holistická bytost s biologickými, psychologickými, sociálními,
kulturními, behaviorálními, kognitivními a spirituálními potřebami, jedinec
s funkčním nebo dysfunkčním typem zdraví.
• Role sestry: systematické získávání informací v jednotlivých oblastech vzorců
zdraví pomocí standardních metod (pozorováním, rozhovorem, fyzikálním
vyšetřením), analýza získaných informací a závěr (funkční nebo dysfunkční
zdraví). Při dysfunkčním zdraví pokračujeme podle kroků ošetřovatelského
procesu.
• Zdroj obtíží: některá z oblastí bio – psycho – sociálních interakcí.
• Ohnisko zásahu: dysfunkční vzorce zdraví.
34
• Způsob intervence: podle některého ze známých ošetřovatelských modelů
a teorií.
• Důsledky: funkční vzorce zdraví (18).
8.1.2 Metaparadigmatické koncepce podle Marjory Gordon
• Osoba: všechny lidské bytosti jsou holistické, mají společné určité funkční
vzorce, které se podílejí na jejich zdraví, kvalitě života a dosahování lidského
potenciálu.
• Prostředí: v integraci s osobou se podílí na funkčních vzorcích zdraví.
• Zdraví: jedná se o vyjádřením rovnováhy bio – psycho – sociálních interakcí, je
ovlivňované vývojovými , kulturními, duchovními a dalšími faktory, pokud
dojde k poruše zdraví (i potencionální) označuje se tento stav jako dysfunkce.
• Ošetřovatelství: zabývá se funkčními a dysfunkčními vzorci zdraví (18).
8.1.3 Dvanáct vzorců zdraví Marjory Gordon
• Vnímání zdraví/udržování zdraví: obsahuje vnímání zdraví a pohody jedincem
a způsoby, jak se stará o vlastní zdraví.
• Výživa/metabolismus: zahrnuje způsob přijímání potravy a tekutin ve vztahu
k metabolické potřebě organismu.
• Vylučování: zahrnuje exkreční funkci střev, močového měchýře a kůže.
• Aktivita/cvičení: obsahuje způsoby udržování tělesné kondice a cvičením nebo
jinými aktivitami, zahrnuje aktivity denního života, volného času a rekreační
aktivity.
• Spánek/odpočinek: zahrnuje způsob spánku, oddechu a relaxace.
• Citlivost (vnímání)/poznávání: obsahuje schopnost smyslového vnímání
a poznávání, včetně bolesti a poznávací (kognitivní) schopnosti jedince (řeč,
orientace, paměť, abstraktní myšlení, schopnost rozhodování).
35
• Sebepojetí/úcta: vyjadřuje, jak jedinec vnímá sám sebe.
• Role/vztahy: obsahuje přijetí a plnění životních rolí a interpersonálním vztahům.
• Reprodukce/sexualita: zahrnuje reprodukční období a sexualitu, včetně
spokojenosti a změn.
• Stres (zátěžové situace)/zvládání a tolerance: obsahuje celkový způsob tolerance
a zvládání stresových či zátěžových situací.
• Víra/životní hodnoty: obsahuje individuální vnímání životních hodnot, cílů,
přesvědčení, včetně náboženského vyznání.
• Jiné (18).
36
EMPIRICKÁ ČÁST
9 PRŮZKUM
9.1 Námět a průzkumný problém
Informovanost o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla z pohledu
porodní asistentky.
9.2 Cíl a hodnota průzkumu
Cílem průzkumného šetření je zjistit, zda jsou dívky informovány o možnostech
prevence rakoviny děložního hrdla. Zda znají prevenci onemocnění, jeho původce
a příznaky onemocnění.
9.3 Předmět průzkumu
Zkoumaná oblast:
• Dívky ze 7. základní školy v Příbrami.
• Dívky ze Základní školy v Dobříši (Komenského 35).
• Dívky ze 2. základní školy v Dobříši.
9.4 Zkoumaný soubor
• Základní soubor jsou dívky ve věku 15 let, navštěvující 9. třídu základní školy.
• Velikost vzorku – 61 dotazníků (návratnost byla 100 %)
9.5 Časové rozmezí
• Průzkumné šetření bude prováděno v období 11.3.2011 – 11.4.2011.
37
9.6 Metody a techniky
• Dotazník obsahuje 16 otázek.
• Při průzkumném šetření je použito dotazníkové metody.
• Dotazník je vlastní konstrukce.
1. Průzkumný tým
• Individuální průzkum.
• Zpracovatel – Marcela Haltufová.
9.7 Zpracování
• Získaná data budou zodpovědně vytříděna a statisticky zpracována.
• Jednotlivé položky budou zpracovány do přehledných grafů a tabulek
s procentuálním vyjádřením formou jednostupňového třídění.
9.8 Organizační zabezpečení
• Zvolený časový prostor je 1 měsíc.
• Průzkumné šetření bude financováno z vlastních prostředků průzkumníka.
9.9 Hypotézy
Hypotéza 1 – Domníváme se, že je většina dívek v dnešní době již očkována
proti rakovině děložního hrdla. K této hypotéze se vztahuje položka číslo 1.
Hypotéza 2 – Domníváme se, že dívky nemají dostatek informací o možnostech
prevence rakoviny děložního hrdla. K této hypotéze se vztahují položky číslo 7, 8, 9, 10,
11.
38
Hypotéza 3 – Domníváme se, že dívky nemají dostatek informací o rakovině
děložního hrdla a jejím původci. K této hypotéze se vztahují položky číslo 2, 3, 4, 5, 6.
Hypotéza 4 – Domníváme se, že by dívky uvítaly, kdyby se na veřejnosti více
mluvilo o prevenci rakoviny děložního hrdla, onemocnění samotném a o jeho původci.
K této hypotéze se vztahují položky číslo 12, 13, 14.
39
9.10 Výsledky
Demografická otázka: Uvěďte prosím svůj věk.
Tabulka 1 – Věk dívek
Absolutní četnost Relativníní četnost v %
14 let 10 16
15 let 51 84
Celkem Σ 61 100
Graf 1 – Věk dívek
Ve věku 14 let je 10 (16 %) dívek a ve věku 15 let je 51 (84 %) dívek.
40
Demografická otázka: Jakou základní školu navštěvujete?
Tabulka 2 – Základní škola
Graf 2 – Základní škola
Základní školu v Dobříši (Komenského 35) navštěvuje 20 (33 %) dívek,
2. základní školu v Dobříši navštěvuje 21 (34 %) dívek a 7. základní školu
v Příbrami navštěvuje 20 (33 %) dívek.
41
Absolutní četnost Relativní četnost v %
ZŠ Dobříš 20 33
2.ZŠ Dobříš 21 34
7.ZŠ Příbram 20 33
Celkem Σ 61 100
Otázka číslo 1: Jste už očkována proti rakovině děložního hrdla?
Tabulka 3 – Počet očkovaných dívek proti rakovině děložního hrdla
Graf 3 - Počet očkovaných dívek proti rakovině děložního hrdla
Proti rakovině děložního hrdla je očkováno 14 (23 %) dívek, očkováno proti
rakovině děložního hrdla není 35 (57 %) dívek a 12 (20 %) dívek očkováno není, ale v
dohledné době se na něj chystají.
42
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano 14 23
Ne 35 57
Chystám se 12 20
Celkem Σ 61 100
Otázka číslo 2: Setkala jste se někdy s termínem HPV infekce?
Tabulka 4 – Znalost termínu HPV infekce
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano 20 33
Ne 20 33
Nevím 21 34
Celkem Σ 61 100
Graf 4 – Znalost termínu HPV infekce
S termínem HPV infekce se setkalo 20 (33 %) dívek, s termínem HPV infekce se
nesetkalo 20 (33 %) dívek a 21 (34 %) dívek neví, zda se někdy setkaly s termínem
HPV infekce.
43
Otázka číslo 3: Setkala jste se někdy s termínem rakovina děložního hrdla?
Tabulka 5 – Znalost termínu rakovina děložního hrdla
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano 48 79
Ne 6 10
Nevím 7 11
Celkem Σ 61 100
Graf 5 – Znalost termínu rakovina děložního hrdla
S termínem rakovina děložního hrdla se setkalo 48 (79 %) dívek, s termínem
rakovina děložního hrdla se nesetkalo 6 (10 %) dívek a 7 (11 %) dívek neví, zda se
někdy setkaly s termínem rakovina děložního hrdla.
44
Otázka číslo 4: Víte, jak se HPV infekce přenáší?
Tabulka 6 – Přenos infekce HPV
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Pohlavní styk 33 54
Kapénková infekce 0 0
Krví 1 2
Nevím 27 44
Celkem Σ 61 100
Graf 6 – Přenos infekce HPV
Že se HPV infekce přenáší pohlavním stykem si myslí 33 (54 %) dívek, že
kapénkovou infekcí 0 (0 %) dívek, že krví 1 (2 %) dívka a 27 (44 %) dívek neví, jak se
HPV infekce přenáší.
45
Otázka číslo 5: Víte, jaké jsou projevy HPV infekce?
Tabulka 7 – Projevy HPV infekce
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Bez příznaků 18 30
Pálení při močení 13 21
Nevím 30 49
Celkem Σ 61 100
Graf 7 – Projevy HPV infekce
Že HPV infekce probíhá bez příznaků si myslí 18 (30 %) dívek, že se projevuje
pálením při močení si myslí 13 (21 %) dívek a 30 (49 %) dívek neví, jak se projevuje
HPV infekce.
46
Otázka číslo 6: Víte, co způsobuje rakovinu děložního hrdla?
Tabulka 8 – Příčina vzniku rakoviny děložního hrdla
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Dědičnost 9 15
Špatná hygiena 5 8
Bakterie 9 15
Vir 17 28
Nevím 21 34
Celkem Σ 61 100
Graf 8 – Příčina vzniku rakoviny děložního hrdla
Že rakovinu děložního hrdla způsobuje dědičnost si myslí 9 (15 %) dívek, že
špatná hygiena 5 (8 %) dívek, že ji způsobuje bakterie 9 (15 %) dívek, že ji způsobuje
vir 17 (18 %) dívek a 21 (34 %) dívek neví, co způsobuje rakovinu děložního hrdla.
47
Otázka číslo 7: Myslíte si, že pravidelné návštěvy gynekologa mohou být přínosem
v prevenci rakoviny děložního hrdla?
Tabulka 9 – pravidelné návštěvy gynekologa v rámci prevence
Graf 9 – Pravidelné návštěvy gynekologa v rámci prevence
Že jsou pravidelné návštěvy gynekologa přínosem v rámci prevence rakoviny
děložního hrdla si myslí 51 (84 %) dívek, že nejsou přínosem si myslí 7 (11 %) dívek
a 3 (5 %) dívky neví, zda jsou pravidelné návštěvy gynekologa přínosem v prevenci
rakoviny děložního hrdla.
48
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano 51 84
Ne 7 11
Nevím 3 5
Celkem Σ 61 100
Otázka číslo 8: Myslíte si, že očkování proti rakovině děložního hrdla může být
přínosem v prevenci rakoviny děložního hrdla?
Tabulka 10 – Očkování proti rakovině děložního hrdla v rámci prevence
Graf 10 – Očkování proti rakovině děložního hrdla v rámci prevence
Že je očkování proti rakovině děložního hrdla přínosem v prevenci rakoviny
děložního hrdla si myslí 52 (85 %) dívek, že není přínosem v prevenci rakoviny
děložního hrdla si myslí 5 (8 %) dívek a 4 (7 %) dívek neví, zda je očkování přínosem
v prevenci rakoviny děložního hrdla.
49
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano 52 85
Ne 5 8
Nevím 4 7
Celkem Σ 61 100
Otázka číslo 9 – Víte, kolik očkovacích dávek se aplikuje, aby očkování bylo účinné?
Tabulka 11 – Množství očkovacích dávek
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Jedna 0 0
Dvě 2 3
Tři 45 74
Čtyři 1 2
Nevím 13 21
Celkem Σ 61 100
Graf 11 – Množství očkovacích látek
Že se aplikuje jedna dávka očkovací látky, aby očkování bylo účinné si myslí 0
(0 %) dívek, že se aplikují dvě dávky očkovací látky si myslí 2 (3 %) dívky, že se
aplikují tři očkovací dávky si myslí 45 (74 %) dívek a 13 (21 %) dívek neví, kolik se
aplikuje dávek očkovací látky, aby bylo očkování účinné.
50
Otázka číslo 10: Víte, jaká je cena očkování proti rakovině děložního hrdla?
Tabulka 12 – Cena očkování proti rakovině děložního hrdla
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Do 1000Kč 2 3
Do 5000Kč 15 25
Do 11000Kč 30 49
Nevím 14 23
Celkem Σ 61 100
Graf 12 – cena očkování proti rakovině děložního hrdla
Že očkování proti rakovině děložního hrdla stojí do 1000Kč si myslí 2 (3 %)
dívky, že očkování stojí do 5000Kč si myslí 15 (25 %) dívek, že očkování stojí do
11000Kč si myslí 30 (49 %) dívek a 14 (23 %) dívek neví, kolik stojí očkování proti
rakovině děložního hrdla.
51
Otázka číslo 11: Uveďte alespoň 3 způsoby prevence rakoviny děložního hrdla (dívky
psaly tyto odpovědi)
Tabulka 13 – Tři způsoby prevence rakoviny děložního hrdla
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Očkování 17 28
Gynekolog 13 21
Nevím 9 15
Hygiena 9 15
Chráněný styk 8 13
Abstinence 2 3
Antikoncepce 2 3
Zdravý životní styl 1 2
Celkem Σ 61 100
52
Graf 13 – Tři způsoby prevence rakoviny děložního hrdla
Nejčastější možnost prevence rakoviny děložního hrdla, kterou dívky uváděly,
bylo očkování proti rakovině děložního hrdla, uvedlo ji 17 (28 %) dívek. Druhou
nejčastější odpovědí byly pravidelné návštěvy gynekologa, kterou uvedlo 13 (21 %)
dívek. Třetí nejčastější uváděnou možností byla odpověď nevím, tu uvedlo 9 (15 %)
dívek. Čtvrtou možností byla hygiena, kterou uvedlo 9 (15 %) dívek. Pátou možností
byl chráněný pohlavní styk, který uvedlo 8 (13 %) dívek. Šestou možností byl byla
sexuální abstinence, kterou uvedly 2 (3 %). Jako sedmou možnost antikoncepci uvedly
2 (3 %) a jako osmou možnost, zdravý životní styl, který uvedla 1 (2 %) dívka.
53
Otázka číslo 12: Myslíte si, že se na veřejnosti mluví dostatečně o možnostech
prevence rakoviny děložního hrdla a HPV infekce?
Tabulka 14 – informovanost veřejnosti
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano 21 34
Ne 30 49
Nevím 10 16
Celkem Σ 61 100
Graf 14 – Informovanost veřejnosti
Že se na veřejnosti mluví dostatečně o možnostech prevence rakoviny děložního
hrdla si myslí 21 (34 %) dívek. Naopak, že se o možnostech prevence rakoviny
děložního hrdla dostatečně nemluví, si myslí 30 (49 %) dívek a 10 (16 %) dívek uvedlo
odpověď nevím, zda se na veřejnosti mluví dostatečně o možnostech prevence rakoviny
děložního hrdla.
54
Otázka číslo 13: Uvítala byste, kdyby se na veřejnosti mluvilo více o možnostech
prevence rakoviny děložního hrdla a HPV?
Tabulka 15 – Veřejnost by měla být více informována
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Ano 45 74
Ne 7 11
Nevím 9 15
Celkem Σ 61 100
Graf 15 – Veřejnost by měla být více informována
Aby se na veřejnosti více mluvilo o možnostech prevence rakoviny děložního
hrdla a HPV mluvilo více, by uvítalo 45 (74 %) dívek, aby se na veřejnosti více mluvilo
o možnostech prevence raroviny děložního hrdla a HPV by neuvítalo 7 (11 %) dívek.
A 9 (15 %) dívek uvedlo, že neví, zda by uvítaly, aby se na veřejnosti mluvilo více
o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla a HPV.
55
Otázka číslo 14: Kde by se tyto informace měly zmiňovat podle Vás více?
Tabulka 16 – Zdroje informací
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Internet 14 23
Časopisy a noviny 8 13
Ve škole 26 43
Informační letáky 12 20
Nevím 1 2
Celkem Σ 61 100
Graf 16 – Zdroje informací
Informace o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla a HPV by nejraději
získalo na internetu 14 (23 %) dívek, v časopisech a novinách 8 (13 %) dívek, ve škole
26 (43 %) dívek, v informačních létácích v čekárnách u lékařů 12 (20 %) dívek
a odpověď nevím, kde bych nejraději uvítala informace o možnostech prevence
rakoviny děložního hrdla a HPV uvedla 1 (2 %) dívka.
56
DISKUSE
Náš soubor tvořilo 61 dívek (průměrný věk 15 let), které navštěvují 9. třídu
základní školy. Nejvíce bylo dívek ve věku 15 let, celkem 51 (84 %) a ve věku 14 let
bylo 10 (16 %) dívek. Dotazníky jsme rozdávaly na Základní škole v Dobříši
(Komenského 35), kde odpovídalo ze 61 dívek 20 (33 %), další škola ve které jsme
rozdávali dotazníky byla 2. základní škola v Dobříši, kde odpovídalo 21 (34 %) dívek
a poslední školou byla 7. základní škola v Příbrami.
Ze 61 dívek je již očkováno proti rakovině děložního hrdla 14 (23 %) dívek,
očkováno není 35 (57 %) dívek. A 12 (20 %) dívek sice očkováno není, ale v dohledné
době se chystají očkování podstoupit. S termínem HPV infekce se setkalo 20 (33 %)
dívek, nesetkalo se s ním 20 (33 %) dívek a 21 (34 %) dívek neví, zda se někdy setkaly
s termínem HPV infekce. S termínem rakovina děložního hrdla se setkalo 48 (79 %),
nesetkalo se s ním 6 (10 %) dívek a 7 (11 %) dívek neví, zda se někdy s tímto termínem
setkaly.
Že HPV infekce přenáší pohlavním stykem odpovědělo 33 (54 %) dívek.
Odpověď kapénkovou infekcí (vdechnutím) si nevybrala žádná dívka (0 %). Odpověď,
že se HPV virus přenáší krví si vybrala 1 (2 %) dívka a odpověď nevím, si vybralo 27
(44 %) dívek. Na otázku, jaké jsou projevy HPV infekce odpovědělo 18 (30 %) dívek,
že probíhá většinou bez příznaků. Že se HPV infekce projevuje pálením při močení jako
odpověď vybralo 13 (21 %) dívek a odpověď nevím, si vybralo 30 (49 %) dívek.
Na otázku, jestli dívky ví, co způsobuje rakovinu děložního hrdla odpovědělo
9 (15 %) dívek, že ji způsobuje dědičnost. 5 (8 %) dívek odpovědělo, že rakovinu
děložního hrdla způsobuje špatná hygiena. Odpověď, že rakovinu děložního hrdla
způsobuje bakterie si vybralo 9 (15 %) dívek. Odpověď, že rakovinu děložního hrdla
způsobuje vir si vybralo 17 (28 %) a odpověď nevím si vybralo 21 (34 %) dívek.
Že jsou pravidelné návštěvy gynekologa přínosem v prevenci rakoviny
děložního hrdla si myslí 51 (84 %) dívek, že nejsou přínosem si myslí 7 (11 %) dívek
a 3 (5 %) dívky neví, zda jsou pravidelné návštěvy gynekologa přínosem v prevenci
rakoviny děložního hrdla. 52 (85 %) dívek si myslí, že je očkování přínosem v prevenci
rakoviny děložního hrdla.
57
Že očkování není přínosem si myslí 5 (8 %) dívek a 4 (7 %) dívek neví, zda je
očkování přínosem v prevenci rakoviny děložního hrdla.
Na otázku, kolik se aplikuje dávek očkovací látky, aby bylo očkování účinné
neodpověděla žádná dívka (0 %), že jedna. Že se aplikují dvě očkovací dávky
odpověděly 2 (3 %) dívky. Tři dávky očkovací látky jako odpověď uvedlo 45 (74 %)
dívek. Čtyři dávky očkovací látky si jako odpověď vybrala 1 (2 %) dívka a jako
odpověď nevím, uvedlo 13 (21 %) dívek. Že očkování stojí do 1000Kč si myslí 2 (3 %)
dívky, že stojí do 5000Kč si myslí 15 (25 %) dívek. Že očkování stojí do 11000Kč si
myslí 30 (49 %) dívek a odpověď nevím uvedlo 14 (23 %) dívek.
U otázky, kde měly dívky uvést alespoň tři způsoby možnosti prevence rakoviny
děložního hrdla uvedlo 17 (28 %) dívek očkování, 13 (21 %) dívek uvedlo pravidelné
gynekologické prohlídky, 9 (15 %) dívek uvedlo odpověď nevím, hygienu uvedlo
9 (15 %) dívek, chráněný pohlavní styk uvedlo 8 (13 %) dívek, sexuální abstinenci
uvedly 2 (3 %) dívky, antikoncepci uvedly 2 (3 %) dívky a zdravý životní styl uvedla
1 (2 %) dívka.
Že se na veřejnosti mluví dostatečně o možnostech prevence rakoviny děložního
hrdla a HPV infekci si myslí 21 (34 %) dívek, že se na veřejnosti nemluví dostatečně
o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla a HPV infekci si myslí 30 (49 %)
dívek a odpověď nevím, uvedlo 10 (16 %) dívek. 45 (74 %) dívek by uvítalo, kdyby se
na veřejnosti mluvilo více o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla a HPV
infekci, 7 (11 %) dívek by neuvítalo, kdyby se mluvilo více o možnostech prevence
rakoviny děložního hrdla a HPV viru a 9 (15 %) dívek neví, zda by uvítaly více
informací. Podle 14 (23 %) dívek by se měly informace o možnostech prevence
rakoviny děložního hrdla zmiňovat na internetu, podle 8 (13 %) dívek v časopisech
a novinách, podle 26 (43 %) dívek ve škole, 12 (20 %) dívek by se tyto informace rádo
dočetlo v informačních letácích v čekárnách u lékařů a 1 (2 %) neví, kde by se
informace o rakovině děložního hrdla a HPV viru měly zmiňovat.
Prostor pro připomínku využily dvě dívky. Jedna by byla ráda, kdyby s nimi
učitelé ve škole v biologii probírali více učiva týkajícího se různých typů rakoviny.
58
Že by se na veřejnost měly dostat důsledky onemocnění rakovinou a že by se
rakovina děložního hrdla měla více zdůraznit a zviditelnit. Druhá dívka zase uvedla, že
si myslí, že je rakovina děložního hrdla zbytečně bagatelizována a že není v současnosti
takovým problémem. Očkování proti rakovině děložního hrdla přirovnala k hysterii
z prasečí chřipky a že se v dnešní době rakovině předejít nedá.
Doporučení pro praxi, které vyplývá z cíle práce je, zda jsou dívky informovány
o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla. Z dotazníku vyšlo najevo, že by
dívky uvítaly, kdyby se s nimi o této problematice více mluvilo ve škole. Myslím, že by
se s dívkami o této problematice mělo mluvit více. Buď v hodinách biologie nebo
rodinné výchovy. Já sama jsem se s termínem HPV viru setkala až při studiu na Vysoké
škole zdravotnické. Mnoho lidí neví, co pojem HPV virus znamená, natož, že může
způsobit tak závažné onemocnění, jako je rakovina děložního hrdla. Přesvědčila jsem se
o tom při psaní své bakalářské práce. Vždy, když se mě někdo zeptal na téma práce, tak
jsem mu musela objasnit celou problematiku. O očkování mají dívky dostatek
informací, přesto je jich očkováno stále velmi málo. Setkala jsem se s maminkou
šestnáctileté dívky, která právě absolvovala očkování proti rakovině děložního hrdla.
Kdyby nejmenovaná zdravotní pojišťovna neudělala akci, při které je třetí očkovací
dávka zdarma, tak by svou dceru očkovat nenechala… Očkování je poměrně drahé
a zatížilo by jejich rodinný rozpočet. Věřím, že kdyby byly tyto akce častěji a byly
dostatečně medializované, tak by bylo očkovaných dívek více. Veřejnost by měla být
více informována o důležitosti prevnce rakoviny děložního hrdla a pravidelných
gynekologických prohlídkách. Matky by svým dcerám již od raného dětství měly
vštěpovat důležitost preventivních gynekologických prohlídek.
V televizi se objevila reklama na očkování proti rakovině děložního hrdla
a v čekárně u lékařů je větší množství informačních letáků, týkajících se onemocnění
rakoviny děložního hrdla a očkování. Týden 23. – 29.ledna dokonce vyhlásila Cervical
Cancer Association osvětovou kampaň proti rakovině děložního hrdla. Veřejnost je
poměrně dostatečně informována a téma rakovina děložního hrdla se v poslední době
zmiňuje stále častěji. Jsem ráda a doufám, že se veřejnosti bude dostávat ještě více
informací o ,,zákeřnosti΄΄ tohoto onemocnění.
59
ZÁVĚR A NÁVRH PRO PRAXI
Hypotéza číslo 1 – Domníváme se, že je většina dívek v dnešní době jíž očkována proti
rakovině děložního hrdla – se nepotvrdila.
Hypotéza číslo 2 – Domníváme se, že dívky nemají dostatek informací o možnostech
prevence rakoviny děložního hrdla – se nepotvrdila.
Hypotéza číslo 3 – Domníváme se, že dívky nemají dostatek informací o rakovině
děložního hrdla a jejím původci – se potvrdila částečně.
Hypotéza číslo 4 – Domníváme se, že by dívky uvítaly, kdyby se na veřejnosti mluvilo
více o prevenci rakoviny děložního hrdla, onemocnění samotném a jeho původci – se
potvrdila.
Cílem bakalářské práce bylo zjitit informovanost dívek o možnostech prevence
rakoviny děložního hrdla. Doufám, že jsme tohoto cíle dosáhli. Dotazovali jsme se
patnáctiletých dívek z devátých tříd základních škol z Příbrami a Dobříše, protože právě
jim by měla být problematika rakoviny děložního hrdla objasněna nejvíce, jejich
sexuální život je v začátcích a časné očkování může výrazně ovlivnit kvalitu budoucího
života. Jak jsme již zmínili v doporučení pro praxi, dívky nejsou očkovány
z důvodu vysoké finanční částky očkování. O množství aplikovaných dávek a ceně
očkování mají dívky poměrně dost informací.
Při výzkumné činnosti jsme se ze začátku potýkali s velkým problémem najít
základní školu, na které by nám bylo možno průzkum provést. Dokonce jsme nějaký čas
uvažovali o změně tématu, ale nakonec se nám podařilo získat ke spolupráci dvě
základní školy v Dobříši a jednu základní školu v Příbrami. Setkali jsme se s velmi
milým a vstřícným přístupem ředitelů škol a jejich zástupců. Návratnost dotazníků byla
stoprocentní a dívky vyplnily všechny odpovědi. Myslíme si, že jsme stanoveného cíle
dosáhli. Na 7. základní škole v Příbrami nám byl nabídnut prostor pro edukaci
o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla a o očkování pro dívky z devátých
tříd.
60
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. CIBULA, David; PETRUŽELKA, Luboš et al. Onkogynekologie. Praha : Grada,
2009, s. 457-496, ISBN 978-80-247-2665-6.
2. GRIM, Miloš; DRUGA, Rastislav et al. Základy anatomie. 3.díl trávicí, dýchací,
močopohlavní a endokrinní systém. Praha : Galén, 2005, s. 123-128,
ISBN 80-246-0989-4.
3. ELIŠKOVÁ, Miloslava; NAŇKA, Ondřej. Přehled anatomie. Praha :
Karolinum, 2007, s. 210-212, ISBN 978-80-246-1216-4.
4. CITTERBART, K. Gynekologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2001, s. 4-5,
s. 149-162, ISBN 80-7262-094-0.
5. FAIT, T. Očkování proti lidským papilomavirům. Praha : Maxdorf, 2009,
s. 12-33, s. 47-74, ISBN 978-80-7345-204-9.
6. HANUŠ, J. Onkogynekologie a gynekologie. Přednášky GYNEKOLOGIE, VŠZ,
o. p. s. Praha 2010 – 2011.
7. ROB, Lukáš; PLUTA, Marek. Karcinom děložního hrdla v roce 2011 –
screening a možnosti prevence [online]. [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW:
http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-lekare&aid=110.
8. SLÁMA, Jiří. Dnešní stav poznání o HPV [online]. [cit. 2011-03-22]. Dostupné
z WWW: http://zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/dnesni-stav-poznatku-o-
hpv-vakcinaci-454763.
9. FREITAG, P. Papillomaviry. Praha : Triton, 1998. s. 8, ISBN 80-85875-93-4.
10. MOTLÍK, Karel; ŽIVNÝ, Jaroslav. Patologie v ženském lékařství. Praha :
Grada, 2001, s. 110-128, ISBN 80-7169-460-6.
11. KOBILKOVÁ, Jitka; LOJDA, Zdeněk et al. Gynekologická cytodiagnostika.
Praha : Grada, 2006, s. 55-60, ISBN 80-7262-313-3.
12. TURYNA, Radovan; SLÁMA, Jiří. Kolposkopie děložního hrdla. Praha : Galén,
2010, s. 28-122, ISBN 978-80-7262-679-3.
13. RAUŠOVÁ, E. Průvodce ženy při onemocnění děložního čípku. Praha : Mladá
fronta a. s., 2009, s. 10, ISBN 978-80-204-2048-0.
61
14. ROZTOČIL, A. Vyšetřovací metody v porodnictví a gynekologii. Brno : Institut
pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, s. 95, ISBN 80-7013-
255-8.
15. BENDOVÁ, M. Hormonální terapie nádorů a prekanceróz genitálu. In Moderní
gynekologie a porodnictví. 2000, č. 3, s. 520-521, ISSN 1211-1058.
16. CIBULA, D. Cervarix – další krok v primární prevenci cervikálního karcinomu.
In Moderní gynekologie a porodnictví. 2007, č. 4, s. 806-814, ISSN 1211-1058.
17. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha :
Grada, 2011. s. 32-34, s. 62, ISBN 978-80-247-3373-9.
18. PAVLÍKOVÁ, Slavomíra. Modely ošetřovatelství v kostce. Praha : Grada, 2006.
s. 10-17, s. 99-102, ISBN 80-247-1211-3.
19. NĚMCOVÁ, Jitka; MAURITZOVÁ, Ilona. Skripta k tvorbě bakalářských a
magisterských prací. Plzeň : Maurea, 2009, ISBN 978-80-902876-0-0.
20. DOENGES, Marilynn E.; MOORHOUSE, Mary Frances. Kapesní průvodce
zdravotní sestry. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha : Grada, 2001. ISBN
80-247-0242-8.
21. FARKAŠOVÁ, D. a kol. Ošetřovatelství – teorie. 1. české vyd. Martin : Osveta,
2006. ISBN 80-8063-227-8.
22. KOZIEROVÁ, B., ERBOVÁ, G., OLIVIERIOVÁ, R. Ošetrovateľstvo1. 1. vyd.
Martin : Osveta, 1995. ISBN 80-217-0528-0.
23. FARKAŠOVÁ, D. Výzkum v ošetřovatelství. Martin : Osveta. 2006.
ISBN 80-8063-229-4.
24. Schéma ženských rozmnožovacích orgánů [online]. [cit. 2011-03-20]. Dostupné
z WWW:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Scheme_female_reproductive_syst
em-cs.svg.
25. Ženský reprodukční systém [online]. [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Female_reproductive_system_lateral_nolab
el_png.
26. Evropský kodex proti rakovině [online]. [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW:
< http://www.denprotirakovine.cz/Zasady_Evropsky_kodex.doc>.
62
PŘÍLOHY
Příloha A – Schéma ženských rozmnožovacích orgánů………………………….I
Příloha B – Ženský reprodukční system …………………………………………II
Příloha C – Klasifikace nádorů …………………………………………………. III
Příloha D – Evropský kodex proti rakovině (zásady) ………………………...... IV
Příloha E – Odběr na onkologickou cytologii ………………………………..... V
Příloha F – Dotazník ………………………………………………………….... VI
Příloha G – Souhlas s průzkumnou činností na 7. základní škole v Příbrami .... IX
Příloha H – Souhlas s průzkumnou činností na Základní škole v Dobříši…….. X
Příloha I – Souhlas s průzkumnou činností na 2. základní škole v Dobříši …… XI
Příloha A – Schéma ženských rozmnožovacích orgánů
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Scheme_female_reproductive_system-cs.svg
I
Příloha B – Ženský reprodukční systém
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Female_reproductive_system_lateral_nolabel_png
1) Vejcovody
2) Močový měchýř
3) Stydká kost
4) Bod G
5) Klitoris
6) Močovod
7) Pochva
8) Vaječníky
9) Tračník
10) Děloha
11) Poševní klenba
12) Děložní hrdlo
13) Konečník a 14) Anus
II
Příloha C – Klasifikace nádorů
Klasifikace dle FIGO (mezinárodní federace organizace gynekologie) je
založena na klinických a eventuelně histopatologických vyšetřeních preparátů.
Stádium I Časné onemocnění omezené na primární orgán
Stádium II Onemocnění s lokální progresí mimo primární orgán
postihující přilehlé tkáně
Stádium III Onemocnění s extenzivnějším, avšak lokálním šířením
Stádium IV Metastatické onemocnění
Zdroj: SLEZÁKOVÁ, Lenka. 2011. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha : Grada, 2011.
str. 61, ISBN 978-80-247-3373-9.
Klasifikace TNM (vypracovaná WHO) je založena na popisu 3 složek
anatomického rozsahu onemocnění.
T (tumor) Velikost primárního nádoru
N (nodus) Přítomnost nebo nepřítomnost metastáz v regionálních
lymfatických uzlinách
M (metastáza) Přítomnost nebo nepřítomnost vzdálených metastáz
Zdroj: SLEZÁKOVÁ, Lenka. 2011. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha : Grada, 2011.
str. 62, ISBN 978-80-247-3373-9.
III
Příloha D – Evropský kodex proti rakovině (zásady)
1. Nekuřte! Pokud kouříte, přestaňte! Nejste-li schopni přestat, tak rozhodně
nekuřte v přítomnosti dětí.
2. Vyvarujte se obezity.
3. Denně vykonávejte nějakou tělesnou činnost.
4. Jezte denně více druhů ovoce a zeleniny, alespoň v pěti porcích. Omezte příjem
potravin obsahujících živočišný tuk.
5. Jestliže pijete alkohol, ať již pivo, víno nebo koncentráty, snižte spotřebu na dva
nápoje denně, jste-li muž a na jeden, jste-li žena.
6. Nevystavujte se nadměrně slunečnímu záření. Zvlášť důležité je chránit děti
a mladistvé. Ti, kdo mají sklon se rychle spálit, se musí chránit během celého
života.
7. Dodržujte přesně pravidla ochrany před známými rakovinotvornými látkami.
Dodržujte všechny zdravotní a bezpečnostní předpisy při styku s látkami, které
mohou způsobit rakovinu. Dodržujte směrnice radiační hygienické služby.
8. Ženy od 25 let by se měly zapojit do screeningu děložního hrdla v programu se
zajištěnou kontrolou kvality v souladu se Směrnicemi Evropské unie.
9. Ženy od 45 let by se měly zapojit do mammárního screeningu v programu se
zajištěnou kontrolou kvality v souladu se Směrnicemi Evropské unie.
10. Ženy a muži nad 50 let by se měli zapojit do screeningu tlustého střeva
a konečníku v programech se zajištěnou kontrolou kvality.
11. Účastněte se očkovacích programů proti infekci způsobené virem hepatitidy B.
Zdroj: http://www.denprotirakovine.cz/Zasady_Evropsky_kodex.doc
IV
Příloha E – odběr na onkologickou cytologii
Zdroj: http://zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/dnesni-stav-poznatku-o-hpv-vakcinaci-454763
V
Příloha F - Dotazník
Dotazník č. ……
Dobrý den
Jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické, o.p.s, Duškova 7, Praha 5,
oboru porodní asistentka. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce na téma:
Informovanost o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla z pohledu porodní
asistentky.
Ve svém průzkumu, který je součástí mé bakalářské práce, se zabývám prevencí
rakoviny děložního hrdla a očkováním proti jejímu původci. Cílem tohoto dotazníku je
zjistit, jaká je informovanost o této problematice.
Tímto bych Vás ráda požádala o spolupráci. Data získaná v tomto dotazníku jsou přísně
anonymní a budou využita pouze v rámci mé bakalářské práce. Odpovědi na otázky
prosím zakroužkujte (nebo vyplňte odpověď).
Předem Vám děkuji za Vaši účast v tomto projektu a zároveň za pravdivé vyplnění.
Studentka Marcela Haltufová
Napište prosím svůj věk
………
Jakou základní školu navštěvujete?
ZŠ Dobříš (Komenského náměstí 35)
2. ZŠ Dobříš
7. ZŠ Příbram
1) Jste už očkována proti rakovině děložního hrdla?
Ano
Ne
Ne, ale v dohledné době se na očkování chystám
2) Setkala jste se někdy s termínem HPV infekce?
Ano
Ne
Nevím
VI
3) Setkala jste se někdy s termínem rakovina děložního hrdla?
Ano
Ne
Nevím
4) Víte, jak se HPV infekce přenáší?
Pohlavním stykem
Kapénkovou infekcí (vdechnutím)
Krví
Nevím
5) Víte, jaké jsou projevy HPV infekce?
Většinou probíhá bez příznaků
Pálením při močení
Nevím
6) Víte co způsobuje rakovinu děložního hrdla?
Dědičnost
Špatná hygiena
Bakterie
Vir
Nevím
7) Myslíte si, že pravidelné návštěvy gynekologa mohou být přínosem v prevenci
rakoviny děložního hrdla?
Ano
Ne
Nevím
8) Myslíte si, že očkování proti rakovině děložního hrdla může být přínosem
v prevenci?
Ano
Ne
Nevím
9) Víte, kolik očkovacích dávek se aplikuje, aby očkování bylo účinné?
Jedna
Dvě
Tři
Čtyři
Nevím
VII
10) Víte, jaká je cena očkování proti rakovině děložního hrdla?
Do 1000Kč
Do 5000Kč
Do 11000Kč
Nevím
11) Vypište alespoň 3 způsoby možnosti prevence rakoviny děložního hrdla
……………………..
……………………..
……………………..
……………………..
12) Myslíte si, že se na veřejnosti mluví dostatečně o možnostech prevence
rakoviny děložního hrdla a HPV infekci?
Ano
Ne
Nevím
13) Uvítala byste, kdyby se o možnostech prevence rakoviny děložního hrdla a
HPV mluvilo na veřejnosti více?
Ano
Ne
Nevím
14) Kde by se tyto informace měly zmiňovat podle Vás více?
Na internetu
V časopisech a novinách
Ve škole
V informačních letácích v čekárnách u lékařů
Nevím
Pokud máte jakékoliv námitky a návrhy, můžete mi je sdělit zde:
VIII
Příloha G – Souhlas S průzkumnou činností na 7. Základní škole na Příbrami
IX
Příloha H – Souhlas s průzkumnou činností na Základní škole v Dobříši
X
Příloha I – Souhlas s průzkumnou činností na 2. základní škole v Dobříši
XI