1
EDUKAČNÍ ČINNOST V PRÁCI PORODNÍ ASISTENTKY
NA ODDĚLENÍ ŠESTINEDĚLÍ
Bakalářská práce
ŠÁRKA HANESOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
Vedoucí práce: PhDr. Jana Kocurová
Komise pro studijní obor: Porodní asistentka
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum předložení: 2011-03-31
Praha 2011
2
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce k studijním
účelům.
V Praze dne 31. 3. 2011
podpis
3
ABSTRAKT
HANESOVÁ, Šárka. Edukační činnost v práci porodní asistentky na oddělení
šestinedělí. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., stupeň kvalifikace: bakalář. Vedoucí
práce: PhDr. Jana Kocurová. Praha. 2011. s. 62.
Hlavním tématem bakalářské práce je edukační činnost v práci porodní
asistentky na oddělení šestinedělí. Edukační činnost je jednou z hlavní pracovní
náplně porodní asistentky na oddělení šestinedělí, kde jsou hospitalizovány převážně
ženy, u kterých šestinedělí probíhá zcela fyziologicky. Teoretická část práce se
zabývá fyziologickým šestinedělím a to zejména změnami fyzickými a psychickými.
Rozebrali jsme zde základy teorie edukace, zmiňujeme se i o učení a komunikaci.
Bez základů těchto humanitních věd nelze kvalitní edukaci provádět. V neposlední
řadě jsme se zabývali tématy, která se v rámci edukačního procesu na oddělení
šestinedělí prakticky využijí. Tato témata jsme rozdělili do třech oblastí a to péče
o novorozence, péče o ženu a kojení. Jsou zde obsaženy základní informace,
vědomosti a dovednosti, které by měla žena při propuštění z porodnice znát
a bezpečně ovládat. Empirická výzkumná část si kladla za cíl zjistit, jak ženy hodnotí
úroveň edukace porodními asistentkami na oddělení šestinedělí po propuštění
z porodnice.
Klíčová slova: Edukace. Kojení. Novorozenec. Porodní asistentka. Šestinedělí.
4
ABSTRACT
HANESOVÁ, Šárka. Educational Activities in the Operations of Midwife at the
Puerperium Ward. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Degree of Qualification:
Bachelor. Supervisor: PhDr. Jana Kocurová. Praha. 2011. p. 62.
The main subject of Bachelor graduation theses is the educational activity at
work of Midwife at Puerperium Ward. Educational activity is one of the main parts
of the Midwife´s job description on the Puerperium Ward, where the women with
a purely physiologic progression are hospitalized. The theoretical part of the thesis is
concerned with Physiologic Puerperium, especially with physical and psychological
changes. We have analysed the principles of the educational theory and have taken
notice about the teaching and communication methods. It is impossible to practise
good-class education without the grammar of these two humanitarian sciences. We
have also put our mind to the ideas which are applicable in terms of the educational
process. These ideas have been divided into three main parts – the care of the
newborn, the care of the woman and lactation. These are the main informations,
knowledges and skills a first time mother should be familliar with. The target of the
Empirical and Observational part is how women evaluate the level of Midwife
education on the Puerperium Ward at the moment of discharge from the maternal
hospital.
Key words: Education. Lactation. Newborn. Midwife. Puerperium.
5
PŘEDMLUVA
„Pacient se nikdy nesmí bát tě o cokoli požádat.“
Florence Nightingale
Výběr tématu „Edukační činnost v práci porodní asistentky na oddělení
šestinedělí“ ovlivnilo několik skutečností. Byla to zejména má vlastní zkušenost
z pobytu na oddělení šestinedělí po porodu mé dcery v roce 2005 a následně
absolvované praxe, odborné přednášky a cvičení v rámci studia oboru porodní
asistence. Zdrojem informací mi byly četné publikace zabývající se tématikou
šestinedělí, edukace a péčí o novorozence.
Práce je určena zejména studentům porodní asistence, ale domnívám se, že je
zde plno zajímavých postřehů a informací i pro porodní asistentky, které již na
odděleních šestinedělí pracují. Ošetřovatelství se nezabývá jen ošetřováním
nemocných, ale i podporou zdraví a výchovou ke zdraví. Je proto nezbytné vědět
a znát nejen teoretické informace, ale i postupy jak podporovat a vychovávat.
Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Janě Kocurové za její
odbornou pomoc a psychickou podporu, za péči a trpělivost se kterou se mi
v průběhu psaní této práce věnovala.
6
Obsah
TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................. 10
ÚVOD........................................................................................................................ 10
1 ŠESTINEDĚLÍ ................................................................................................. 11
1.1 Anatomické a fyziologické změny v šestinedělí.......................................... 12
1.2 Psychologie šestinedělí.................................................................................. 12
1.3 Laktace........................................................................................................... 14
2 EDUKACE ........................................................................................................ 15
2.1 Vymezení základních pojmů v edukaci ...................................................... 15
2.2 Komunikace................................................................................................... 16
2.3 Učení a didaktické zásady............................................................................ 17
2.4 Didaktické formy a metody edukace........................................................... 19
2.4.1 Přednáška .................................................................................................... 19
2.4.2 Vysvětlování ............................................................................................... 20
2.4.3 Instruktáž a praktická cvičení...................................................................... 20
3 TÉMATA EDUKAČNÍHO PROCESU ......................................................... 22
3.1 Péče o dítě ...................................................................................................... 22
3.2 Kojení a výživa.............................................................................................. 24
3.3 Péče o ženu..................................................................................................... 25
EMPIRICKÁ ČÁST PRÁCE ................................................................................. 28
4 CÍL PRÁCE ...................................................................................................... 28
4.1 Průzkumný problém..................................................................................... 28
4.2 Průzkumný cíl ............................................................................................... 28
4.3 Průzkumné hypotézy .................................................................................... 28
4.4 Metodika průzkumu..................................................................................... 29
7
4.4.1 Průzkumný vzorec....................................................................................... 29
4.4.2 Technika dotazníku ..................................................................................... 29
5 ANALÝZA A PREZENTACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU ........................ 30
DISKUSE.................................................................................................................. 54
ZÁVĚR ..................................................................................................................... 57
DOPORUČENÍ PRO PRAXI................................................................................. 58
ZDROJE ................................................................................................................... 60
8
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Věk respondentek……………………………………………………29
Tabulka 2 Parita…………………………………………………………………30
Tabulka 3 Hodnocení informací podaných na oddělení šestinedělí…………….31
Tabulka 4 Hodnocení vlastních dovedností v péči o novorozence…………......33
Tabulka 5 Poskytnuté informace………………………………………………..35
Tabulka 6 Žádost o pomoc………………………………………………….......37
Tabulka 7 Spokojenost s péčí……………………………………………….......39
Tabulka 8 Kojení……………………………………………………………......40
Tabulka 9 Péče v začátcích kojení……………………………………………...41
Tabulka 10 Doporučené polohy………………………………………………….43
Tabulka 11 Nacvičené polohy……………………………………………………44
Tabulka 12 Individuální konzultace……………………………………………...45
Tabulka 12a Konzultanti.………...………………………………………………..45
Tabulka 13 Skupinová edukace…………………………………………………..47
Tabulka 14 Individuální edukace………………………………………………...48
Tabulka 15 Praktický nácvik……………………………………………………..49
Tabulka 16 Forma edukace………………………………………………………50
Tabulka 17 Preferované formy edukace …...…….................................................51
9
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Věk respondentek……………………………………………………29
Graf 2 Parita…………………………………………………………………30
Graf 3 Hodnocení informací podaných na oddělení šestinedělí…………….31
Graf 4 Hodnocení vlastních dovedností v péči o novorozence…………......33
Graf 5 Poskytnuté informace………………………………………………..35
Graf 6 Žádost o pomoc………………………………………………….......37
Graf 7 Spokojenost s péčí……………………………………………….......39
Graf 8 Kojení……………………………………………………………......40
Graf 9 Péče v začátcích kojení……………………………………………...41
Graf 10 Doporučené polohy………………………………………………….43
Graf 11 Nacvičené polohy……………………………………………………44
Graf 12 Individuální konzultace……………………………………………...45
Graf 12a Konzultanti…………………………………………………………..45
Graf 13 Skupinová edukace…………………………………………………..47
Graf 14 Individuální edukace………………………………………………...48
Graf 15 Praktický nácvik……………………………………………………..49
Graf 16 Forma edukace………………………………………………………50
Graf 17 Preferované formy edukace ………....................................................51
10
TEORETICKÁ ČÁST
ÚVOD
Období šestinedělí je velmi náročné pro ženu, která toto období prožívá. Je to
velmi specifické období, které klade velké nároky nejen na samotnou ženu a její
okolí, ale také na personál, který ženě poskytuje ošetřovatelskou péči. Je to období
výjimečné nejen tím, že většina žen ho prožije jen párkrát za život, ale hlavně tím, že
se z ženy stává matka. To je velká životní událost zejména u prvorodiček. Myslím si,
že si tento krátký životní úsek zaslouží pozornost porodních asistentek. Tato práce se
zaměřuje na jednu z hlavní náplně práce porodních asistentek na oddělení šestinedělí,
což je edukace šestinedělek. Na začátku se věnujeme šestinedělí z pohledu
fyziologie, tedy toho, co se s ženou v tomto období děje, zvlášť máme rozpracovány
změny tělesné a psychické. V další kapitole se zabýváme edukací, v níž se
seznamujeme s moderními metodami a prostředky, jimiž můžeme dosáhnout
pozitivního efektu při učení novým dovednostem. Myslím si, že každá porodní
asistentka, která na oddělení šestinedělí pracuje, by měla techniku správného
edukačního procesu ovládat a měla by s nedělkami pracovat tak, aby u nich dosáhla
kýženého výsledku. Bez zvládnutí dobré techniky výuky nemůže být zaručen kvalitní
výsledný efekt. Na konci teoretické části se zabýváme, tématy nebo-li obsahem
edukačního procesu na oddělení šestinedělí. Není naším záměrem propracovávat
jednotlivé informace, které by ženy měly dostat, snažíme se o to, abychom zde
představili spíše návod, jak se k této problematice postavit a co je třeba znát
a uvědomit si, než se jako porodní asistentky pustíme do výchovy pacientek na svém
oddělení.
11
1 ŠESTINEDĚLÍ
Fyziologické šestinedělí je období do 42. dne po porodu. Během této doby
dochází v organismu ženy k změnám, kdy se její organismus navrací zpět do
fyziologické podoby před otěhotněním. Změny můžeme rozdělit na:
a) Anatomické a fyziologické
b) Psychické
Nejkritičtější období po porodu je prvních 24 hodin a dále rané šestinedělí, které
zahrnuje prvních 7 dní po porodu. Nedělky nejvíce ovlivňují čerstvé zážitky
z porodu, snaží se adaptovat na novou roli matky, jsou vystaveny bouřlivým
hormonálním změnám a velmi často jsou kromě únavy vyčerpávány poporodními
bolestmi. Poporodní bolesti mají původ nejčastěji v zavinování dělohy, bývají
intenzivnější u druhorodiček a vícerodiček a také v době kojení díky vyplavování
oxytocinu. Druhým nejčastějším důvodem je hojení porodního poranění zejména
v oblasti hráze u žen, které porodily spontánně vaginální cestou. Je samozřejmé, že
u žen, které jsou po porodu císařským řezem, ošetřující personál aktivně nabízí
a aplikuje léky proti bolesti. Ženy po spontánním porodu, by měly být již na
porodním sále po skončení ošetření porodních cest a porodního poranění
informovány ošetřujícím lékařem případně porodní asistentkou o možnosti užití
analgetické léčby, která se většinou aplikuje rektální cestou, tudíž nemá vliv na
kvalitu mateřského mléka a neovlivňuje novorozence (E. Čech a kol., 2006, str. 157,
P. Čepický, 2004, str. 10, K. Ratislavová, 2008, str. 82, A. Roztočil a kol., 2001, str.
150).
Je také důležité zmínit, co se děje s ženou v raném šestinedělí bezprostředně po
porodu během prvních dvou hodin od porodu plodu ještě na porodním sále. I když se
zvyky jednotlivých porodnic mohou lišit, základní ošetřovatelská péče je jistě všude
stejná. Porodní asistentka, která má ženu na starosti, se snaží zajistit jí, co nejvíce
klidu, ale musí kontrolovat zevní krvácení a retrakci dělohy jenž se posuzuje podle
výšky děložního fundu nejčastěji po 30ti minutách. Porodní asistentka nesmí
opomenout kontrolu fyziologických funkcí mezi které patří krevní tlak, puls
a teplota. Před převozem z porodního sálu na oddělení šestinedělí porodní asistentka
pomůže nedělce se vstáváním, doprovodí ji do sprchy a poučí ji o nutnosti vymočení.
Při těchto úkonech, je nutný dohled porodní asistentky, protože nedělka může být
slabá a mnoho žen má tendenci kolabovat. Čas, který se ženou v tuto chvíli stráví, je
12
vhodný k základní edukaci, která se týká hlavně hygieny, péči o porodní poranění
a prsy (P. Koliba, L. Ševčík, J. Pannová, 2004, str. 101-102).
1.1 Anatomické a fyziologické změny v šestinedělí
V průběhu šestinedělí ustupují těhotenské změny fyziologické i případné
patologické např. preeklampsie, gestační diabetes, hepatopatie aj. Největší změny
v průběhu šestinedělí probíhají v děloze. Děloha se rychle retrahuje, na konci
těhotenství vážila 1000 g a na konci šestinedělí váží v průměru 80 g, což je jen
o málo více než před těhotenstvím. Porodní asistentka v rámci své ošetřovatelské
péče o šestinedělku v raném šestinedělí kontroluje retrakci dělohy. Fundus děložní
hodinu po porodu dosahuje úrovně pupku, kde setrvává 24 hodin, od druhého
poporodního dne se fundus děložní snižuje 1cm někdy se uvádí 1 prst denně. Devátý
poporodní den by fundus děložní neměl být za symfýzou hmatný. Dolní děložní
segment se retrahuje a na konci šestinedělí je formován do netěhotenského istmu.
Hrdlo děložní se postupně uzavírá od vnitřní branky, na konci šestinedělí má
cylindrický tvar. Reepitelizace hrdla děložního trvá 6 – 12 týdnů od porodu. Pochva
se vrací do původního stavu již tři týdny po porodu, není však již tak pružná
a slizniční řasy jsou vyhlazené. Hráz bývá po porodu plodu oteklá a poraněná
v důsledku spontánního či iatrogenního poranění. Po kvalitním ošetření těchto
poranění se rychle obnovuje tonus perianálního svalstva. Na zevních rodidlech mizí
prosáknutí a pigmentace. Varixy na vulvě se zmenšují nebo úplně vymizí. Svaly
pánevního postupně získávají tonus a vracejí se do původní polohy. Změny ostatních
extragenitálních orgánů se týkají močového systému, trávicího ústrojí, metabolismu,
kardiovaskulárního systému, endokrinního systému. Všechny těhotenské změny
těchto systémů se postupně navracejí k normálnímu stavu před otěhotněním (E. Čech
a kol., 2006, str. 154, A. Roztočil a kol 2001, str. 148-150).
1.2 Psychologie šestinedělí
Fyziologické, anatomické a hormonální změny velmi ovlivňují psychiku
šestinedělky. Pokud k nim přidáme i další faktory jako jsou např. prožitky z porodu,
adaptace na roli matky, odpovědnost za dítě, které se navíc násobí fyzickou
vyčerpaností, nedostatkem spánku a již zmíněnými hormonálními změnami, může
13
žena pociťovat stavy neschopnosti, zoufalosti a strachu. Tyto rozlady mohou přejít až
v poporodní blues. U většiny žen se v raném šestinedělí objevuje přechodná
subdepresivní epizoda, začíná okolo třetího dne po porodu. Je důležité si uvědomit,
že právě v tuto dobu, bývají ženy propouštěny z porodnice domů. Což u novopečené
matky může vyvolat další nepříjemný stres. Žena ztrácí podporu
a jistotu ve zdravotnickém personálu, který jí byl 24 hodin k dispozici
a musí si základní péči zajistit sama, jedná se zejména o zajištění jídla, čistého
prádla, běžný úklid domácnosti a samozřejmě péče o novorozence je již zcela na ní
(K. Ratislavová, 2008, str. 82). A. Roztočil a kol ve své knize uvádějí: „puerperální
psychická adaptace probíhá ve dvou fázích. Toto období trvající 2-3 dny je
charakterizované pasivitou matky a její závislosti na okolí. Nedělka se řídí pouze
doporučeními a pokyny, váhá s rozhodnutími a její pozornost je obrácená k vlastním
potřebám“ (2001, str.150). Na toto období pasivity navazuje období aktivní, kdy si
žena již odpočala, zpracovala zážitky z porodu a začíná se přizpůsobovat nové
životní roli. Začíná být aktivní a organizuje svůj kontakt s okolím (Roztočil a kol.,
2001, str.150).
Velmi zajímavé je tvrzení, které uvádí P. Čepický: „Šestinedělí je psychologicky
zvláštní období, jehož charakteristickým rysem je deprese. Ta je tak častá, že
v určitém stupni je třeba ji pokládat za normální. Šestinedělí je rovněž doba, která je
mimořádně riziková pro vzplanutí velkých psychiatrických nemocí“ (P. Čepický,
1992, str. 31).
Poporodní změny nálad se nazývají poporodní blues. Objevují se v časném
šestinedělí. Jedná se o přechodnou depresivní epizodu, vyznačující se plačtivostí.
P. Čepický uvádí, že „ Vrchol je mezi 3. – 7 dnem po porodu. Objevuje se u asi 80%
nedělek … „ (2004, str. 10). Roztočil a kol. uvádí: „Poporodní blues je přechodné
období deprese, které se v prvních deseti dnech šestinedělí vyskytuje u 60%
nedělek.“ (2001, str.150). K. Ratislavová uvádí, že „Poporodní blues se projevuje
labilitou nálady, podrážděností, úzkostností, plačtivostí, zmateností, únavou,
neklidem, pocity nejistoty a osamělosti, sníženou sebeúctou.“ (2008, str. 82). Většina
autorů se shoduje, že tyto stavy odeznívají rychle, pokud by však příznaky trvaly
déle než 14 dní, měla by nedělka vyhledat odbornou pomoc psychologa nebo
psychiatra. Je dobré v rámci psychoprofylaxe v předporodních kurzech či edukace na
oddělení šestinedělí na tuto situaci připravit i manžela či partnera nedělky, aby nebyl
14
touto situací zaskočen a byl schopen své ženě poskytnout včas emocionální podporu
(Ratislavová, 2008, str. 150, P.Čepický, 2004, str. 10).
1.3 Laktace
Mléčná žláza se na laktaci připravuje již během těhotenství, kdy díky působení
estrogenů proliferují mlékovody, progesteron zase stimuluje epitel alveolů. Po
porodu placenty dochází k prudkému poklesu estrogenů i progesteronu.
Z adenohypofýzy dojde k sekreci prolaktinu, který je zodpovědný za produkci mléka
aciny. Sání novorozence způsobuje dráždění bradavky a tím se z neurohypofýzy
uvolňuje oxytocin, který způsobuje kontrakci hladkého svalstva a podporuje tak
ejekci mléka z alveolů do duktálního systému. Vyplavování oxytocinu při kojení je
také důležité pro involuci dělohy. Prolaktin zase má uklidňující vliv a euforizační
účinky a může tak přispět k mírnějšímu průběhu poporodního blues. První dny po
porodu z bradavek vytéká kolostrum neboli mlezivo. Je husté a nažloutlé oproti
mateřskému mléku obsahuje více bílkovin zejména globulinů, minerálních látek
zejména magnesia, to má projímavý účinek a podporuje tak vypuzení smolky. Také
jsou zde přítomny imunoglobuliny IgA, které posilují křehkou novorozeneckou
imunitu. Kolostrum obsahuje méně tuků a cukrů než mateřské mléko, jeho kalorická
hodnota však novorozenci v první poporodní dny stačí (E. Čech a kol., 2006, str.
156-157, A. Roztočil a kol 2001, str.151-152).
Mateřské mléko má pro novorozence a kojence optimální složení a teplotu.
K nástupu laktace dochází dva dny po porodu. Hlavními složkami v mateřském
mléce jsou bílkoviny, laktóza, voda a tuk. Je bohaté na proteiny z nichž jsou některé
unikátní a jinde se nevyskytují. Mateřské mléko obsahuje v různém množství
vitamíny vyjma vitamínu K, je poměrně chudé na železo, které je však dobře
vstřebatelné. Dále jsou v mléce přítomny ionty K, Na, Cl, Mg a P. Mléčná žláza
koncentruje jód. V mléce stejně jako v kolostru jsou přítomny protilátky IgA, které
chrání novorozence před infekcemi slizničním. Kojené děti mnohem méně trpí
střevními infekcemi. Laktaci podporuje pravidelné přikládání k prsu (E. Čech a kol.,
2006, str. 156-157, A. Roztočil a kol 2001, str.151-152).
15
2 EDUKACE
Edukační činnost je jednou z hlavních náplní porodní asistentky na oddělení
šestinedělí. Žena po porodu, zejména prvorodička, je postavena před novou situaci
a tou je péče o dítě. Mělo by být hlavním cílem ošetřujícího personálu ji na tuto
novou roli co nejlépe připravit. Hlavním pomocníkem by měl být dobře sestavený
edukační plán, kterého by se držely všechny porodní asistentky, jenž se o danou ženu
starají, protože jednotnost přístupu ošetřujícího personálu zaručuje kvalitní výsledky
péče. Pokud porodní asistentky nevystupují jednotně, mohou v nedělce vyvolat
nedůvěru a zmatek. Tyto a ostatní negativní emoce takřka znemožňují spolupráci
nedělky a ošetřujícího personálu. Je důležité zmínit, že na mnoha odděleních stále
funguje a převažuje systém dvojí péče. O ženu se během jedné služby tj. 12 hodin
starají dvě na sobě nezávislé sestry – porodní asistentka a dětská sestra. Edukace
v ošetřovatelství je aplikovaný obor, který se zabývá výchovou a vzděláváním.
Porodní asistentky na oddělení šestinedělí by měly mít k ženám, na které chtějí
výchovně působit, holistický přístup. Jejich poskytování ošetřovatelské péče by mělo
mít za cíl podporu, udržování a navrácení dobré kondice nejen tělesné ale i duševní
(B. Dušová, 2006).
2.1 Vymezení základních pojmů v edukaci
Edukaci neboli vzdělávání popisuje P. Juřeníková takto: „Pojem edukace lze
definovat jako proces soustavného ovlivňování chování a jednání jedince s cílem
navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích
a dovednostech“ (2010, str. 9).
Edukace neboli vzdělávání je proces, který má za cíl rozvoj osobnosti jedince,
výsledkem je vzdělanost nebo získání kvalifikace. Aby bylo možné edukaci
zrealizovat je k tomu potřeba splnit čtyři základní podmínky.
• Edukant – je objekt u kterého chceme prohlubovat jeho znalosti
a dovednosti, v našem případě se jedná o ženy po porodu.
• Edukátor – je osoba, v našem případě porodní asistentka, která edukaci
provádí. Porodní asistentka v roli edukátora se zaměřuje na utváření
a formování chování jedince i skupiny, které může formovat, předávat jim
16
nové informace a vědomosti. Může se také podílet na změně postojů,
motivace, chování i jednání.
• Edukační konstrukty – jsou plány, edukační materiály, předpisy
a standardy, které ovlivňují kvalitu edukačního procesu.
• Edukační prostředí – je místo ve kterém výuka probíhá. V našem případě
se jedná zejména o oddělení šestinedělí, edukace zde probíhá nejčastěji na
pokojích edukantek nebo chodbách v případech skupinové edukace.
(Dušová 2006, Juřeníková 2010, Průcha 2002)
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ze dne 1.10 2010
uvádí, že „u dětí propouštěných domů byla nejčastější doba hospitalizace 4 nebo
5 dnů (58,7% dětí). Do týdne po narození bylo domů propuštěno necelých 89%
novorozenců.“ Domníváme se, že tato doba by se měla maximálně využít k tomu,
aby se ženy po porodu nejen zotavily fyzicky, ale psychicky se připravily na náročné
období, které je po propuštění domů čeká. K tomu nám pomůže i pečlivě připravený
edukační plán, který by měl být individuálně sestaven s klientkou podle jejích potřeb.
Jistě budeme edukovat jinak prvorodičku, druhorodičku či vícerodičku. Je třeba
vycházet i ze znalostí a preferencí, které si ženy přinesou v podobě již nabytých
znalostí z období před porodem. Z tohoto pohledu využijeme edukaci základní, kdy
jsou pro ženu všechny vědomosti a dovednosti nové, ale měli bychom být připraveni
i na situaci, kdy použijeme reedukační edukaci. To znamená, že budeme již
navazovat na předchozí vědomosti a dovednosti zejména u žen, které rodí po druhé
a vícekrát nebo také u žen, které již absolvovaly v rámci psychoprofylaktické
přípravy v těhotenství různé kurzy a semináře týkající se obsahu naší plánované
edukace.
2.2 Komunikace
Abychom mohli někoho začít něco učit, měli bychom mít jako ošetřující
personál dobře zvládnutou komunikaci. Komunikace je proces, při kterém dochází
k výměně informací. Komunikace reguluje mezilidské vztahy, může být
i prostředkem začlenění jedince do společnosti. Nebudeme se zde zabývat obecnou
teorií komunikace, ale zmíníme se především o profesionální komunikaci porodních
asistentek, které tuto nezbytnou dovednost potřebují nejen na odděleních šestinedělí,
ale všude tam, kde se setkávají s klientkami, ať už to jsou těhotné ženy, rodičky či
nedělky. J. Boroňová definuje profesionální komunikaci jako „komplexní a náročnou
17
dovednost, která vyžaduje zvládnutí vnějších a vnitřních podmínek“ (2010, str. 100).
Vnějšími podmínkami rozumíme prostředí a okolí, kde by se měla komunikace
v rámci edukace odehrávat. Vnitřními podmínkami máme na mysli ovládání sebe
sama. Porodní asistentka by měla mít stále na mysli, že její komunikace s klientkami
je vždy vedena na profesionální úrovni, musí se naučit ovládat své nálady, nedávat
najevo rozladění svými pracovními, zdravotními či soukromými problémy. Pro
účinnou komunikaci je třeba znát postoje, názory a přesvědčení klientek, akceptovat
odlišné chování, umět předvídat reakce a dobře ovládat komunikační dovednosti.
V rámci našeho edukačního procesu, využijeme zejména komunikaci
strukturovanou, která má předem připravený obsah s přiměřeným množstvím
informací (J. Boroňová, 2010, str. 96-108).
Zatím jsme hovořili pouze o komunikaci verbální, je však důležité zmínit se
i o komunikaci neverbální, která je, jak uvádí J. Boroňová: „čtyřikrát silnější, než
verbální“ (2010, str. 106). Neverbální komunikace je obecně známá jako řeč těla
jedná se o znaky, gesta a symboly, které prozrazují naše city a prožívání. Neverbální
komunikace může náš slovní projev potvrzovat a tudíž mu dodat na síle nebo naopak
ho může i devalvovat. Jak již bylo uvedeno výše, neverbální projev je 4x silnější,
takže i dobře připravenou edukaci můžeme nezvládnutím svého neverbálního
projevu úplně zničit. V rámci neverbální komunikace se setkáme i s pojmem
proxemika, což je teorie o členění vlastního prostoru. Je důležité uvědomit si, že jako
porodní asistentky, které pečují o ženu ve všech fázích těhotenství, porodu a období
šestinedělí velmi často překračujeme intimní zónu naší klientky. Tato zóna je
charakterizována 45 centimetry, musíme brát na vědomí, že ne každý se s tím umí
vyrovnat snadno a lehce. Pokud zaznamenáme v průběhu edukace např. při
praktickém nacvičování techniky kojení, že je klientce nepříjemná naše blízkost,
měly bychom se o tom zmínit a dát jí možnost sdělit nám své nepříjemné pocity
a obavy a pokud si to situace vyžádá, měly bychom jí poskytnout podporu,
pochopení a hlavně prostor bez vyjádření vlastních negativních emocí (J. Boroňová,
2010, str. 96-108).
2.3 Učení a didaktické zásady
Chceme-li být s edukací úspěšní, musíme znát základní principy učení
a používat základní didaktické zásady. Jistě není v naší moci za pár dní hospitalizace
naučit a ověřit si znalosti u všech edukantek, někdy se nám dokonce může zdát, že
18
naše úspěšnost není příliš veliká. Pokud se nám však podaří u žen vzbudit zájem
a podpořit jejich přirozenou zvídavost podpořenou zájmem o péči o jejich dítě,
můžeme se považovat za úspěšné v ošetřovatelské edukaci. Existuje nespočet
doporučení a modelů jak se efektivně učit a jak učit. Těmito fenomény se zabývá
zejména pedagogika a psychologie. My se budeme zabývat zejména formou
záměrného učení a to cvičením, což je metoda praktického osvojování, která nám
umožňuje přetvářet vědomosti v dovednosti. V psychologii se řadí mezi
senzomotorické učení. Toto učení se neomezuje jen na pohybový trénink, ale i na
osvojení určité míry teoretických znalostí, v našem případě se jedná především
o znalosti potřeb dítěte, které se matka snaží do maximální možné míry uspokojit.
Naší povinností je, předat ženě ucelené jednotné informace a maximálně ji podpořit
v rámci ošetřovatelského procesu tyto dovednosti s ní nacvičit (Nakonečný, 1998).
Cílem edukace nejsou didaktické zásady, ty jsou pouze prostředkem, který
ovlivňuje kvalitu edukace. Tyto zásady nebo-li principy by vždy měly působit ve
vzájemné shodě. Nyní si uvedeme několik těchto příkladů, které jsou pro naši
edukaci na oddělení šestinedělí nepostradatelné:
Princip názornosti: do tohoto principu patří názorná ukázka, kterou předvede
porodní asistentka jako edukant, ale můžeme sem zahrnout i instruktážní videa, či
jiné vizuální materiály.
Princip spojení teorie a praxe: porodní asistentka by měla znát úroveň znalostí
edukantek, jistě je vhodné rozdělit si skupinu žen do menších skupinek, kde by
hlavní roli mělo hrát to, po kolikáté již žena rodila. Přístup se bude diametrálně lišit
u prvorodiček, druhorodiček a vícerodiček. Hlavním a pozitivním motivačním
prvkem pro edukantky je, že vědomosti a dovednosti, které díky našemu učení získá
bude moci uplatnit v praxi.
Princip přiměřenosti a individuálního přístupu: zvolené metody, forma
rozsah a obsah by měl být přizpůsoben přesně pro daného jedince. Nejvíce bychom
měli zohlednit zdravotnímu stavu a délce, která od porodu uplynula. Dalším
důležitým kritériem by mělo být počet dětí, které již žena porodila a stará se o ně.
Zohlednit bychom měli také psychický a fyzický stav šestinedělek, jejich
individuální potřeby, zkušenosti a také kulturní odlišnosti. Vždy bychom měli
edukaci začínat od jednoduššího a pokračovat k nejsložitějšímu.
19
Zásada uvědomělosti a aktivity: pokud vedeme aktivní edukaci, měli bychom
edukantky aktivně zapojit a dát jim příležitost, aby byly aktivní. Toho můžeme
docílit rozhovorem, besedou či samostatnou prací.
Zásada zpětné vazby: je v našem zájmu ověřit si, zda naše snaha o naučení
a rozvoj vědomostí dovedností edukantek je účinná. Měli bychom si proto v rámci
tvorby naší edukace vytvořit i plán, jak zpětnou vazbu od edukantek získáme.
Vhodné jsou kontrolní otázky či vytvoření anonymních dotazníků (Juřeníková, 2010,
str. 31-33).
2.4 Didaktické formy a metody edukace
Z našeho hlediska je asi nejpodstatnější rozdělení formy edukace na individuální
a skupinovou, jež se v praxi na odděleních šestinedělí provádějí. Individuální forma
edukace bývá uplatňována zejména u žen, které mají nadstandardní pokoj. Z praxe je
známo, že porodní asistentky tuto formu berou jako zdržování a upozorňují zejména
na nemožnost spolupráce hospitalizovaných žen a nemožnosti výměny vzájemných
zkušeností. Je však zřejmé že při této formě edukace vynikají především její výhody.
Mezi které patří např. sestavení edukačního plánu dle individuálních potřeb
edukanta, udržení pozornosti a aktivity edukanta, aktuální zpětná vazba. Také tempo
a obsah lze přizpůsobit přímo na míru edukantce. Tato forma je však poměrně
náročnější na přípravu ošetřujícího personálu. Naproti tomu skupinová forma
edukace může vzbuzovat dojem že šetří čas, protože jedny a tytéž informace jsou
sděleny více ženám najednou. Mezi nevýhody však patří nízká aktivita edukantů,
kteří spíše pasivně přihlížejí a naslouchají, není zde také možný individuální přístup
k jednotlivým ženám. Také zpětná vazba, pokud si ji edukátor nevyžádá, nebývá
v tomto případě zajištěna. Pokud však vhodně sestavíme skupinku nejlépe v počtu
osob 2-6 se kterou chceme probrat předem dané téma, určitě si vyšetříme více času
pro praktický nácvik, který je téměř vždy lepší provádět individuálně (Juřeníková,
2010).
2.4.1 Přednáška
Mezi nejčastěji používané metody edukace v praxi na odděleních šestinedělí
můžeme zařadit přednášku, která nám poskytuje efektivní způsob, jak představit
20
skupině nové informace a poznatky. Je potřeba mít na paměti, že prvních deset minut
je nejdůležitějších, protože posluchači si je nejlépe zapamatují. V tradiční přednášce
bychom měli mít tři části, úvod, vlastní výklad a závěr. Je vhodné nechat si i prostor
na dotazy či případnou diskusi po přednášce. Text přednášky by měl být logicky
uspořádaný, může být doplněn o zajímavé příklady či názorné ukázky. Pokud
budeme při našem výkladu používat odborné termíny nebo cizí slova, měli bychom
bez vyzvání posluchačů tyto pojmy vysvětlit. Výhodou přednášky je, že můžeme
potřebné informace předat větší skupině lidí, což je pro nás úspora nejen časová ale
i finanční. Tato metoda má však i svoje nevýhody mezi ně patří zejména nízká
aktivita posluchačů, navíc přednášející nemá dostatečný přehled o zpětné vazbě.
Tento nedostatek můžeme eliminovat tím, že budeme v průběhu přednášky pokládat
dotazy. Dalším prvkem může být již zmiňovaná diskuse na závěr po skončení
přednášky (Dušová, 2006, str. 19, Juřeníková, 2010, str 38 – 39).
2.4.2 Vysvětlování
Díky vysvětlování se snažíme edukantovi vysvětlit příčiny a souvislosti tak, aby
pochopil podstatu problému. Vysvětlování může, ale nemusí navazovat na předchozí
zkušenosti či vědomosti edukanta. Pokud se rozhodneme použít tuto metodu, měli
bychom postupovat systematicky a logicky. Vztahy, souvislosti a fakta vysvětlujeme
srozumitelně, pokud používáme odbornou terminologii nebo cizí výrazy, nesmíme
opomenout jejich český běžně užívaný ekvivalent. Tato metoda je spíše podpůrná, je
vhodné ji doplnit o praktickou ukázku nebo cvičení, můžeme si k danému tématu
připravit pomůcky a použít názornou ukázku. Při vysvětlování, bychom neměli
zapomínat vnímat zpětnou vazbu, kterou nám poskytuje dotyčný edukant. Výhodu je,
že tuto zpětnou vazbu získáváme okamžitě. Další výhoda je, že edukant je přímo
zapojen a jeho aktivitu můžeme přímo ovlivňovat (Dušová, 2006, str. 19, Juřeníková,
2010, str. 39).
2.4.3 Instruktáž a praktická cvičení
Instruktáž předchází praktickému cvičení a je to teoretický úvod k dané
problematice. Naši edukanti se v teoretickém úvodu seznámí s postupem, aby získali
představu o způsobu realizace. Instruktáž provádíme ústně, ale můžeme ji i doplnit
o vhodné písemné materiály. V úvodu bychom měli účastníky instruktáže
21
a praktického cvičení seznámit s naším záměrem, tedy co budeme dělat a proč to
budeme dělat. První ukázka by měla být předvedena pomalu a měli bychom ji
doplnit o slovní doprovod, který vysvětluje správný postup dané činnosti. Můžeme
upozornit i na chyby, kterých se začátečníci nejčastěji dopouštějí. První ukázku
následuje druhá, která by již měla představit výslednou dovednost edukanta, dbáme
zejména na přiměřenou rychlost a přesnost, jež u něj chceme dosáhnout. Následuje
další ukázka, která je rozdělena do jednotlivých kroků, které slovně popisujeme.
Předejdeme tak zbytečným nedorozuměním a poskytneme edukantovi možnost, nás
v různé fázi zastavit a zeptat se na to, co mu není jasné (Juřeníková, 2010, str.
39-42).
Na dobře připravenou instruktáž navazujeme praktickým cvičením. Hlavním
cílem je, aby si edukant osvojil potřebné praktické dovednosti. Praktická cvičení lze
provádět ve skupině nebo individuálně. V našem případě při edukaci nedělek v péči
o dítě je vhodnější praktický nácvik dělat buď individuálně nebo po malých
skupinkách. Musíme mít na paměti,že nedělky jsou často unavené a rychleji ztrácí
pozornost. V menších skupinách nebo při individuálním nácviku také rychleji
odhalíme chyby, které pokud jsou odstraněny hned v počátku, tak se nezafixují
(Juřeníková, 2010, str. 39-42).
Je důležité připomenout, že příprava porodní asistentky v roli edukátora je
značně náročná, ale pokud se přípravě věnuje dostatek času je tato metoda učení
velmi účinná a přínosná. Můžeme mít mnoho kvalitních přednášek o kojení a péči
o dítě, ale pokud s ženami tyto znalosti prakticky nenacvičíme, dá se očekávat, že
naše výsledky nebudou takové, jaké jsme si představovali. Postup musí být předem
dobře připravený. Pokud budeme používat i praktické pomůcky, měli bychom s nimi
edukanty seznámit předem, aby při vlastním provádění instruktáže nerozptylovaly
pozornost (Juřeníková, 2010, str. 39-42).
22
3 TÉMATA EDUKAČNÍHO PROCESU
V předchozích dvou kapitolách jsme popsali, co se děje se ženou po porodu v období
šestinedělí. Zaměřili jsme se na fyzické a psychické změny. Vysvětlili jsme základy
edukace. Je na čase, abychom uvedli, co vlastně chceme ženy na odděleních
šestinedělí učit. Je třeba zohlednit systém který je v dané porodnici zaveden. Ten
můžeme zhruba rozdělit na systém ošetřovatelské péče a technické zázemí. Ve
většině porodnic stále ještě převažuje dvojí ošetřovatelské péče o ženu a dítě, kdy se
o dyádu starají dvě sestry a to dětská sestra a porodní asistentka či sestra ženská.
V některých porodnicích již je zaveden systém sdružené péče a jedna porodní
asistentka má na starost celou dvojici tzn. matku i dítě. Technickým zázemím máme
na mysli zejména to, zda nemocnice poskytuje systém hospitalizace rooming-in,
v tomto případě je matka s dítětem ubytována společně v jednom pokoji. Tento
sytém může být trvalý tj. dvojice spolu tráví 24 hodin denně nebo částečný, který
bývá využíván dočasně než se matka dostane do takové fyzické kondice, kdy je
schopna se postarat nejen o sebe, ale i o své dítě. Při částečném roomingu-in bývají
děti odnášeny na novorozenecké oddělení nejčastěji na noc. Stále ještě existuje tzv.
systém hospitalizace klasický, matka i dítě jsou hospitalizování odděleně
a novorozenec je ženě přivážen pouze na kojení (Koliba, Ševčík, Pannová, 2004, str.
102). Ať se v naší profesi setkáme s jakýmkoli systémem, budeme-li poskytovat
ošetřovatelskou péči šestinedělkám, je potřeba mít stále na paměti, že ženu ovlivňuje
její dítě a dítě ovlivňuje ženu ve všech oblastech lidského bytí. K. Ratislavová to
vyjádřila takto: „Nelze je považovat za izolované jednotky, co se stane jednomu,
stane se i druhému. Zároveň je tato dyáda zasazena do širšího rámce sociálních
vztahů. Z toho vyplývá řada možných faktorů, které se mohou podílet na poruchách,
které se v šestinedělí u dítěte nebo u matky vyskytnou“(2008, str. 87).
3.1 Péče o dítě
Ošetřovatelská péče o novorozence je velmi specifická, není proto lehké předat
zkušenosti a dokonalý návod jak zvládat různé potíže a překážky, které se již brzy po
narození dítěte objeví. V dnešní době, kdy se výrazně posunul věk prvorodiček
a rovněž porodnost má spíše tendence klesat, si většina párů pořizuje jedno
maximálně dvě děti. Rodiny s více potomky se začínají stávat spíše raritou.
S rozvojem metod asistované reprodukce dnes dosáhne úspěchu v podobě početí
23
a porodu vlastního dítěte většina párů, které mají problémy se spontánní koncepcí.
Ruku v ruce s těmito novými skutečnostmi se setkáváme se ženami, které na svoje
vysněné dítě čekaly dlouhá léta a nyní na oddělení šestinedělí jsou konfrontovány
s realitou. Jak již bylo uvedeno výše, období šestinedělí se vyznačuje zvýšenou
psychickou labilitou, nedělky bývají značně úzkostné. Velmi často jsou schopny
úplně rezignovat na sebe a své potřeby a plně se soustředí na péči o svoje dítě,
kterému jsou schopny podřídit úplně vše. Velmi se u jednotlivých žen různí názory
na výchovu a péči o dítě. Ne vždy se názory matek shodují s našimi poznatky a lety
ověřenými zkušenostmi. Cílem našeho edukačního procesu není vnucování naší
„pravdy“, ale rozšíření znalostí, měli bychom dát nedělce podněty, o kterých může
přemýšlet a je jen na nás, zda dokážeme svoje poznatky, zkušenosti a dovednosti
předat zajímavě a poutavě tak, aby je edukované ženy vzaly za své a řídily se jimi.
Měli bychom si uvědomit, že máme na své pacientky velký výchovný vliv. Je
důležité, aby při výuce a výchově vystupoval personál jednotně a podával informace
jednotné a stejné. Není v možnostech naší práce zabývat se konkrétními
informacemi, uvedeme si tedy rámcové tematické oblasti, které musí porodní
asistentka s nedělkou probrat a nacvičit.
Manipulace s dítětem, zásady bezpečnosti - mezi první dovednosti, které
musíme ženu naučit je manipulace s novorozencem. Nezaměřujeme se jen na
prvorodičky, musíme si ověřit, že i druhorodičky a vícerodičky jsou schopny
s novorozencem bezpečně zacházet. S dítětem manipulujeme při běžných denních
úkonech jako jsou nošení, krmení, hygiena, oblékání, zdvihání a pokládání
(Fendrychová, 2009, str. 110). Manipulaci bychom měli věnovat co nejvíce času
a ověřit si, že si je žena při manipulaci s novorozencem jistá a že je schopná ho
bezpečně přenášet. V rámci tohoto tématu a po zvládnutí základního držení, naučíme
nedělku polohy vhodné k odříhnutí a úlevové polohy (Gregora, 2002, str. 41-45).
Dále bychom měli ženu poučit o zásadách bezpečnosti v rámci prevenci úrazů.
U novorozenců je zvýšené riziko pádu a proto novorozenec nikdy nesmí zůstat sám
na přebalovacím pultě nebo jiné vyvýšené ploše. Pokud nedělka dítě přebaluje či ho
má na takovéto ploše, musí mít stále jednu ruku položenou na těle dítěte, aby mohla
zabránit pádu při náhlém pohybu. Pomůcky které bude k dané činnosti potřebovat,
by si měla předem připravit a mít je v dosahu (Sedlářová a kol., 2008, str. 184).
Hygiena – do tohoto tématu zařadíme koupání a přebalování. S nedělkou je
třeba tyto činnosti prakticky nacvičit. Koupání se dnes nedoporučuje denně, stačí
24
omývat obličej, místa vlhké zapářky a hýždě. Informujeme ženy o teplotě vody, měli
bychom jim také poskytnout základní informace o kosmetice, je však nutno
podotknout, že informace v různých zdrojích literatury se dost liší, každé oddělení či
celý zdravotní ústav, by měl přijmout některé z doporučení a podle něj by se měly
řídit všechny porodní asistentky, které ženy ať už v prenatální péči či po porodu
edukují. V nemocnici je nutné po použití vydezinfikovat vaničku a přebalovací pult.
Bráníme tak šíření nozokominálních nákaz. Při přebalování nesmíme opomenout
informace týkající se jak často přebalovat, zmínit kvalitu plen zejména přiměřenou
velikost a bez obsahu chlóru. Naučíme ženu ošetřovat genitálie a zdůrazníme rozdíly
mezi chlapci a dívkami, případně při hromadné edukaci si vezmeme zvlášť matky
chlapců a dívek. Speciální pozornost věnujeme péči o pupeční pahýl a jizvu
(Fendrychová a kol., 2009, Sedlářová a kol., 2008, Gregora, 2002).
Oblékání – ženy by určitě měly být informovány o tom jak dítě oblékat, aby
předešly přehřátí či podchlazení dítěte. Nezbytné je také zvládnout techniku
oblékání, zejména u věcí, které se přetahují přes hlavu (Fendrychová a kol, 2009).
První pomoc a známky onemocnění – není naším úkolem ženy strašit, přesto si
myslíme, že je vhodné zařadit alespoň přednášku se základními informacemi o první
pomoci a kardiopulmonální resuscitaci v domácnosti. Můžeme nedělkám poskytnout
letáček se základními informacemi, aby byly schopny zajistit první pomoc svému
dítěti (Sedlářová a kol., 2008).
3.2 Kojení a výživa
P. Sedlářová a kol. v kapitole o faktorech podporujících kojení uvádí: „Úspěch
závisí nejen na vůli a přání matky, ale i na aktivní podpoře rodiny, okolí a zvláště
zdravotnického personálu, který je schopen poskytnout matce odpovídající informace
i praktickou pomoc“(2008, str. 87). Již v průběhu těhotenství by měly být ženy
informovány o výhodách kojení. Porodní asistentky by zase měly velmi dobře
ovládat faktory, které pozitivně nebo negativně kojení ovlivňují. Jeden z hlavních
pozitivních faktorů je ten, že musíme důrazně dbát na správnou techniku kojení
a aktivně nabízet pomoc, pokud se objeví nesnáze. P. Sedlářová a kol. uvádí:
„Téměř každá žena může své dítě kojit. Matku je nutné ujistit a povzbudit, že bude
schopna kojit a překonat eventuální problémy. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat
prvorodičkám a ženám s předchozí špatnou zkušeností“(2008, str. 89). Velký důraz
25
je kladen na techniku kojení. Nezdary při pokusech o kojení jsou právě velmi často
spojeny s chybnou technikou. S technikou kojení se ruku v ruce pojí správný úchop
prsu a efektivní sání. Porodní asistentka musí být pohledem schopná rozeznat, zda
novorozenec aktivně saje. Je nezbytné nacvičit s nedělkou polohy, které může
využívat při kojení. Jsou polohy vhodné pro ženy po císařském řezu což je poloha
vleže na zádech, jiné jsou vhodné pro nedonošené děti nebo děti které mají problémy
s přisátím. Ženy by se měly naučit kojit v sedě i v leže. Měly by si vyzkoušet více
druhů držení a úchopů, aby se samy rozhodly, co je pro ně výhodnější a pohodlnější.
Při edukaci o péči o prsy je vhodné zmínit nejčastější problémy a jejich řešení, které
se u kojení vyskytují. Jedná se zejména o bolestivé nalití prsů, ragády a poranění,
retenci mléka a mastitidu. I v případech, že nedělky kojí plně, měly by dostat
informace o způsobech odstříkávání mléka a alternativních způsobech krmení
(P. Sedlářová a kol., 2008, str. 86-96).
3.3 Péče o ženu
V rámci ošetřovatelské péče o ženu v šestinedělí bychom určitě neměli
zapomínat na témata, které si v této části bakalářské práce uvedeme. Měli bychom je
mít zapracované do přesného edukačního plánu, kterého by se měly držet všechny
porodní asistentky, které se budou o danou ženu starat. Není v možnostech této práce
obsáhnout detailní teoretickou znalost, budeme se snažit vytýčit alespoň základní
vědomosti, znalosti a dovednosti, které by měla žena na oddělení šestinedělí obdržet.
Jedná se především o tyto rámcové oblasti:
• Hygiena
• Stravování
• Rehabilitace
• Komplikace a jejich řešení
• Antikoncepce a sex
Hygiena v období šestinedělí klademe zvýšené nároky na hygienu. Nedělka by
se měla pouze sprchovat a to několikrát za den. Sprchu může kombinovat s oplachem
zevních rodidel, pokud má k dispozici bidet, situace se zjednodušuje. Genitálie je
vhodné oplachovat, po každé stolici, močení, kojení a výměně vložek. Vodu
doporučujeme nejlépe vlažnou, důraz klademe na důkladné vysušení oblasti genitálu.
Nedělka by měla být informována, že v šestinedělí je nevhodné používání tampónů,
26
neměla by se koupat ani ve vaně ani v bazénech. I když se nám z pohledu
zdravotníka zdá zbytečné mluvit o hygieně rukou a to zejména po manipulaci
s vložkami, myslíme si, že je nezbytné tuto informaci do edukace zahrnout (Koliba,
Ševčík, Pannová, 2004, str. 103).
Stravování by mělo respektovat zásady zdravé výživy. Je vhodné nedělkám
třeba poskytnout letáky s informacemi o spotřebním koši. Strava by měla být
vyvážená a rozdělená do několika denních dávek, stravování by mělo být pokud
možno pravidelné. Strava by měla být bohatá na čerstvé potraviny, s vysokým
obsahem bílkovin, s velkým podílem čerstvého ovoce a zeleniny a dostatkem
vlákniny. Vyhýbat by se ženy měly tukům, barvivům, konzervantům a soli. Zelenina
a ovoce je všeobecně doporučovaná, jen bychom chtěli zmínit, že je vhodné
konzumovat vždy tu, která je v daném období sezónní, vyhneme se tak riziku pozření
různých chemických látek, které mohou být při pěstování nesezónní zeleniny a ovoce
použity. Neméně důležitý je také pitný režim. V literatuře je doporučováno, že žena
by měla v období kojení vypít více než dva litry tekutin denně. Kojící ženy by se
měly vyhýbat alkoholu, černé kávě, silnému černému čaji a různým syceným
nápojům zejména těm s vysokým obsahem různých solí nebo cukrů. (Chmel, 2005,
str. 110-112)
Rehabilitace se týká žen po porodu vaginálním i po porodu císařským řezem.
Porodní asistentka by měla umět poskytnout nedělce informace a základní cviky jí
vysvětlit a naučit. Na mnoha odděleních se setkáme s rehabilitačními pracovnicemi,
které na oddělení šestinedělí docházejí, pro ošetřující personál by to však nemělo
znamenat, že se rehabilitaci věnovat nemusí. Mělo by být samozřejmostí, že porodní
asistentky znají a ovládají základy cvičení v prvních dnech po porodu. Jedná se
zejména o cviky, při kterých žena vtahuje břišní stěnu a svaly pánevního dna. Tkáně
se lépe prokrví a tím se i lépe zhojí. Porodní asistentka by neměla opomenout
informovat ženu o nutnosti polohování na břiše a to i po porodu císařským řezem,
kdy je tato poloha doporučována již 24 hodin po zákroku. Dlouhé ležení na zádech
může zpomalovat zavinování dělohy. Dále bychom se měli zaměřit na prevenci
tromboembolických chorob, takže se ženou vstáváme co nejdříve, pokud je schopná
samostatného pohybu a nekolabuje, tak jí chůzi a změny polohy neopomeneme
doporučit (Vitíková, 2007, str. 86-87).
Komplikace a jejich řešení, ženy by při propouštění měly dostat informace,
kam se obrátit v případě komplikací. Není důvod nedělky strašit informacemi
27
o patologiích, které se mohou v šestinedělí vyskytnout, ale je důležité upozornit je na
varovné příznaky. Mezi nejčastější patří teplota vyšší než 39,0 °C, tachykardie,
bolesti v podbřišku, zapáchající očistky, obtíže při močení, bolesti lýtek, neobvyklé
otoky končetin (A. Roztočil a kol., 2001, str. 275-278). V souvislosti s těmito
varovnými příznaky, by měly být ženy informovány, kam se mají v případě
neobvyklých potížích obrátit. Zda mohou přijet do porodnice, kde byly
hospitalizovány nebo se mají obracet na svého gynekologa, či mohou využít služeb
pohotovosti v nejbližší nemocnici, která má gynekologickou pohotovost. Je dobré
poskytnout ženě kontakt, kam se může obrátit s telefonickým dotazem.
Antikoncepce a sex mnoho žen po porodu ani nenapadne, že by se měly o toto
téma zajímat. Je vhodné nedělce sdělit, že je vhodné se pohlavnímu styku v období
šestinedělí vyhnout. Důvodem je hygiena a hojení porodních poranění. Poranění
poševní stěny se navíc hojí pomaleji, protože je zde vlhké prostředí. Vhodné je
počkat až do doby, kdy žena absolvuje gynekologické vyšetření po skončení
šestinedělí. Při této příležitosti je vhodné i konzultovat s gynekologem vhodnou
antikoncepci. Již v porodnici by měly být ženy edukovány o tom, že kojení a s ním
spojená laktace nemůže být považována za spolehlivou antikoncepci. V dnešní době
již na trhu existuje široká nabídka antikoncepčních prostředků, v období kojení je
však spektrum poněkud zúženo a to na hormonální antikoncepci, která obsahuje
pouze gestagen. Tato hormonální antikoncepce se užívá buď ve formě tablet,
intramuskulárních injekcí nebo lze zavést nitroděložní tělísko s obsahem gestagenu
či bez obsahu tohoto hormonu. Samozřejmě nesmíme opomenout antikoncepci
bariérovou mezi níž patří zejména kondom (Chmel, 2005, str. 112-113).
28
EMPIRICKÁ ČÁST PRÁCE
4 CÍL PRÁCE
Cílem této práce je zjistit, zda jsou ženy na oddělení šestinedělí edukovány, jaké
jsou jim předávány informace, jakou formou edukace probíhala a zda po příchodu
z porodnice cítily deficit informací v péči o dítě. Dotazník je zaměřen zejména na
péči o dítě, v případě otevřených otázek se respondentky mohly vyjádřit a sdělit
jakékoli informace, které jim byly na oddělení šestinedělí předány.
4.1 Průzkumný problém
Průzkumným problémem je zjistit úroveň edukace porodními asistentkami na
oddělení šestinedělí.
4.2 Průzkumný cíl
Cílem této průzkumné práce je zjistit, jak ženy hodnotí úroveň edukace
porodními asistentkami na oddělení šestinedělí po propuštění z porodnice.
4.3 Průzkumné hypotézy
Hypotéza 1. Domníváme se, že více než 60 % žen bylo s edukací porodní
asistentkou v péči o dítě na oddělení šestinedělí nespokojeno (položky 3, 4, 5, 6, 7).
Hypotéza 2. Domníváme se, že v důsledku edukace porodní asistentkou
v souvislosti s kojením více než 75% žen při propuštění z porodnice plně kojí
(položky 8, 9, 10, 11, 12).
Hypotetické tvrzení. Předpokládáme, že většina žen by přivítala více
individuální a praktické edukace porodní asistentkou v péči o dítě na oddělení
šestinedělí (položky 13, 14, 15, 16, 17).
29
4.4 Metodika průzkumu
Metodika průzkumu je nestandarizovaná a zvolili jsme kvantitativní formu.
K získání informací jsme zvolili dotazník vlastní konstrukce, který obsahuje 17
položek. Časový plán sběru informací byl stanoven na měsíc říjen až prosinec 2010.
4.4.1 Průzkumný vzorec
Průzkumný vzorec tvořilo 55 žen v reprodukčním věku. Výběr byl náhodný.
4.4.2 Technika dotazníku
Dotazník je vlastní konstrukce a obsahuje 17 položek. Z toho první dvě položky
jsou demografického charakteru, do těchto položek uvádí respondentky svůj věk
a počet porodů, tyto položky nejsou záměrně očíslovány. Dále navazuje 15 otázek,
které se vztahují k jednotlivým hypotézám. Dotazník se skládá ze čtyř uzavřených
otázek, jedenácti polouzavřených otázek a jedné podotázky. V některých otázkách
mohly respondentky zvolit více odpovědí.
Dotazníků bylo rozdáno 55. Návratnost dotazníků byla 96,36%, dva dotazníky
se nevrátily a tři dotazníky byly vyřazeny pro chybné vyplnění.
K hypotéze 1 se vztahovaly otázky 1 až 5. Hypotézu 2 jsme ověřovali otázkami
6 až 10. Hypotetické tvrzení bylo ověřeno otázkami 11 až 15. Položky 1 a 2 byly
zaměřené na sběr demografických údajů a záměrně nebyly záměrně očíslovány.
5 ANALÝZA A PREZENTACE
Položka 1 – Uveďte svů
Tabulka 1 - Věk respondent
Věk respondentek
do 20 let
21 - 30 let
31 - 40 let
nad 40 let
Celkem
Graf 1 – Věk respondentek
Průzkumu se zúčastnilo
let, 18 respondentek (36,00%) ve v
(2,00%) starší 40ti let.
62,00%
30
ANALÝZA A PREZENTACE VÝSLEDK
PRŮZKUMU
te svůj věk
k respondentek
Demografické údaje
Absolutní četnost Relativní
0 0,00%
18 36,00%
31 62,00%
1 2,00%
50 100,00%
respondentek
častnilo 31 respondentek (62,00%) ve věkovém rozmezí 31
(36,00%) ve věkovém rozmezí 21-30 let a jedna
36,00%
2,00%
VÝSLEDKŮ
Relativní četnost
0,00%
36,00%
62,00%
2,00%
100,00%
kovém rozmezí 31-40
jedna respondentka
21-30
31-40
více než 40
Položka 2 – Kolikrát jste rodila?
Tabulka 2 - Parita
Parita
1x
2x
3x
4x a více
Celkem
Graf 2 – Parita
Největší zastoupení bylo ve skupin
respondentek (54,00%), sekundipar se
4 respondentky (8,00%).
38,00%
31
Kolikrát jste rodila?
Absolutní četnost Relativní
27 54,00%
19 38,00%
4 8,00%
0 0,00%
50 100,00%
tší zastoupení bylo ve skupině primipar, tuto odpověď
respondentek (54,00%), sekundipar se zúčastnilo 19 (38,00%) a tercipary byly pouze
4 respondentky (8,00%).
54,00%
8,00%
Relativní četnost
54,00%
38,00%
8,00%
0,00%
100,00%
primipar, tuto odpověď označilo 27
astnilo 19 (38,00%) a tercipary byly pouze
1x
2x
3x
Položka 3 – Jak byste ohodnotila informace týkající se pé
Vám podala na oddělení šestined
Oznámkujte, prosím, informace u jednotlivýc
asistentka/sestra podala na odd
Tabulka 3 – Hodnocení informací
Koupání novorozence
Odpo
věď
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
1 23 46,00%
2 15 30,00%
3 7 14,00%
4 0 0,00%
5 5 10,00%
Celk. 50 100,00%
Graf 3 – Hodnocení informací podaných na odd
V této položce měly respondentky ohodnotit kvalitu informací, které se týkaly pé
o novorozence. Hodnotily zvláš
a manipulaci s dítětem bez zavinova
odříhnutí). Informace byly hodnoceny takto: známka 1
2 – informace dobré, známka 3
nedostatečné a známka 5
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
32
Jak byste ohodnotila informace týkající se péče o Vaše dít
ělení šestinedělí porodní asistentka/sestra?
Oznámkujte, prosím, informace u jednotlivých položek, které Vám porodní
asistentka/sestra podala na oddělení šestinedělí.
Hodnocení informací podaných na oddělení šestinedělí
Koupání novorozence
Přebalování
novorozence
Oblékání
novorozence
Manipulace s dít
Relativní Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
18 36,00% 6 12,00%
15 30,00% 13 26,00%
7 14,00% 9 18,00%
4 8,00% 5 10,00%
6 12,00% 17 34,00%
% 50 100,00% 50 100,00%
Hodnocení informací podaných na oddělení šestinedělí
ly respondentky ohodnotit kvalitu informací, které se týkaly pé
Hodnotily zvlášť čtyři skupiny: koupání, přebalování, oblékání
ětem bez zavinovačky (přenášení, polohování, polohy na
Informace byly hodnoceny takto: známka 1 - informace výborné, známka
informace dobré, známka 3 – informace dostatečné, známka 4
a známka 5 – informace jsem nedostala. Informace ohodnocené jako
e o Vaše dítě, které
h položek, které Vám porodní
Manipulace s dítětem
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
8 16,00%
8 16,00%
12 24,00%
7 14,00%
15 30,00%
50 100,00%
ly respondentky ohodnotit kvalitu informací, které se týkaly péče
řebalování, oblékání
enášení, polohování, polohy na
informace výborné, známka
né, známka 4 – informace
Informace ohodnocené jako
koupání
přebalování
oblékání
manipulace
33
výborné tedy známkou 1 označilo 23 (46,00%) respondentek pouze u položky
koupání. Položku přebalování jako výbornou označilo 18 (36,00%) respondentek.
Nejhůře dopadla manipulace, která obdržela známku 4 což jsou informace
nedostatečné celkem 7x (14,00%) a známku 5, respondentka tyto informace vůbec
nedostala celkem 15x (30,00%). Oblékání novorozence také nedopadlo příliš
pozitivně, obdrželo známku 4 – informace nedostatečné 5x (10,00%) a známku
5 - respondentka informace vůbec nedostala celkem 17x (34%).
Položka 4 – Jak jste se cítila po návratu z
o Vaše dítě?
Oznámkujte, prosím, Vaše dovednosti po p
Tabulka 4 – Hodnocení vlastních dovedností v
Koupání novorozence
Odpo
věď
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
1 21 42,00%
2 21 42,00%
3 4 8,00%
4 3 6,00%
5 1 2,00%
Celk. 50 100,00%
Graf 4 – Hodnocení vlastních dovedností v
V této položce mě
o novorozence po příchodu z
1 – výborně, byla jsem schopna tuto
osoby. Známka 2 – dob
s menšími obtížemi. Známka 3
vykonávat sama s malou pomocí druhé osoby. Známka 4
34
Jak jste se cítila po návratu z porodnice při běžných úkonech v
Oznámkujte, prosím, Vaše dovednosti po příchodu z porodnice.
Hodnocení vlastních dovedností v péči o novorozence.
Koupání novorozence
Přebalování
novorozence
Oblékání
novorozence
Manipulace s dít
Relativní Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
č
42,00% 41 82,00% 26 52,00%
42,00% 7 14,00% 18 36,00%
1 2,00% 5 10,00%
0 0,00% 1 2,00%
1 2,00% 0 0,00%
100,00% 50 100,00% 50 100,00%
Hodnocení vlastních dovedností v péči o novorozence.
této položce měly respondentky ohodnotit vlastní dovednosti v
říchodu z porodnice. Informace byly hodnoceny takto: známka
, byla jsem schopna tuto činnost vykonávat sama bez pomoci druhé
dobře, byla jsem schopna tuto činnost vykonávat sama, ale
menšími obtížemi. Známka 3 – dostatečně, byla jsem schopna tuto
malou pomocí druhé osoby. Známka 4 – nedostateč
ých úkonech v péči
Manipulace s dítětem
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
25 50,00%
13 26,00%
6 12,00%
5 10,00%
1 2,00%
50 100,00%
ly respondentky ohodnotit vlastní dovednosti v péči
Informace byly hodnoceny takto: známka
innost vykonávat sama bez pomoci druhé
innost vykonávat sama, ale
, byla jsem schopna tuto činnost
nedostatečně, bez pomoci
35
druhé osoby bych tuto činnost nemohla vykonávat. Známka 5 – nebyla jsem schopna
tuto činnost v prvních dnech po návratu z porodnice vykonávat.
Ženy se hodnotily kladně zejména u činnosti přebalování dítěte, tato činnost
obdržela známku 1 – výborně, byla jsem schopna tuto činnost vykonávat sama bez
pomoci druhé osoby 41x (82,00%). Oblékání známkou 1 ohodnotilo 26 respondentek
(52,00%). Méně jisté si byly u koupání, které obdrželo známku 1 pouze 21x
(42,00%) a manipulace s dítětem bez zavinovačky, která obdržela známku 1 25x
(50,00%).
Položka 5 – Uveďte jaké informace poskytnuté porodní asistentkou jste si
z porodnice odnesla. Mů
Tabulka 5 – Poskytnuté informace
Odpovědi
a - praktické rady podané ústn
b - reklamní letáky a brožury
c - informace kam se obrátit
d - žádné
e - jiné
Celkem
Graf 5 – Poskytnuté informace
Tato položka se zam
obdržely. Respondentky mohly ozna
96 (100,00%). 37 (38, 54%)
hned za touto možností se umístila odpov
označena 35x (36,46%).
označena 14x (14,58%)
(6,25%) byla označena možnost jiné. Do této položky respondentky uvedly:
• To, že jsem něco v
pocit, že v Podolí na nic není
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Praktické
rady podané
ústně
36
ďte jaké informace poskytnuté porodní asistentkou jste si
Můžete označit více odpovědí.
Poskytnuté informace
Absolutní četnost Relativní
praktické rady podané ústně 35
brožury 37
informace kam se obrátit 14
4
6
96
Poskytnuté informace
Tato položka se zaměřila na informace, které respondentky v
Respondentky mohly označit více odpovědí, celkový poč
37 (38, 54%) odpovědí obdržela možnost reklamní letáky a brožury,
hned za touto možností se umístila odpověď praktické rady podané ústn
(36,46%). Odpověď c) informace kam se obrátit v případ
%). 4x (4,17%) byla označena možnost žádné informace. 6x
a možnost jiné. Do této položky respondentky uvedly:
ěco věděla, bylo tím, že jsem se po tom pídila sama. M
Podolí na nic není čas. Sestry mi říkaly, že když jsem na
rady podané
Reklamní
letáky a
brožury
Informace
kam se
obrátit
Žádné Jiné
te jaké informace poskytnuté porodní asistentkou jste si
Relativní četnost
36,46%
38,54%
14,58%
4,17%
6,25%
100,00%
ila na informace, které respondentky v porodnici
dí, celkový počet odpovědí byl
možnost reklamní letáky a brožury,
praktické rady podané ústně, ta byla
případě potíží byla
ena možnost žádné informace. 6x
a možnost jiné. Do této položky respondentky uvedly:
tom pídila sama. Měla jsem
íkaly, že když jsem na
Jiné
37
nadstandardu, tak je se mnou více práce. Na společných pokojích to sestra
řekne jednou a slyší to tři matky. Musela jsem o vše žádat, nic nepřišlo samo.
• Instruktážní video.
• Informace jsem dostala od lékařů, sestry byly vytížené. Informace jsem si
musela vyžádat.
• Přednášky vedené dětskou lékařkou. Konaly se přímo v aule porodnice, což
bylo příjemné a hodnotné.
• Ukázka koupání.
• Očkovací průkaz, informace ohledně vyzvednutí rodného listu, UZ kyčlí
a ledvin s kontakty kam se objednat.
Položka 6 – Žádala jste porodní asistentku/sestru o individuální pé
konzultaci?
Tabulka 6 – Žádost o pomoc
Odpovědi
a - ano a bylo mi vyhověno
b - ano a nebylo mi vyhově
c - ne, styděla jsem se
d - ne, nepotřebovala jsem to
e - jiné
Celkem
Graf 6 – Žádost o pomoc
V této položce jsme zkoumali, zda ženy na odd
péči, radu či konzultaci. 37 (78,00%) žen uvedlo, že individuální pé
V 31 (62,00%) případech
případech jim vyhověno nebylo. Ve 3 (6,00%)
styděly se o ní požádat. Pouze 8 (16,00%) respondentek uvedlo, že pomoc
nepotřebovaly. 5 (10,00%) r
• Této služby jsem v
z Aperia, která mi velmi pomohla.
• Žádala, vyhověno velmi stru
• Žádala jsem několikrát, pokaždé jsem dostala jinou odpov
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Ano a bylo mi
vyhověno
38
Žádala jste porodní asistentku/sestru o individuální pé
Žádost o pomoc
Absolutní četnost Relativní
ěno 31
ano a nebylo mi vyhověno 3
3
ebovala jsem to 8
5
50
Žádost o pomoc
této položce jsme zkoumali, zda ženy na oddělení šestinedělí žádaly o individuální
i konzultaci. 37 (78,00%) žen uvedlo, že individuální péč
řípadech bylo jejich žádosti vyhověno. Pouze ve 3 (6,00%)
ěno nebylo. Ve 3 (6,00%) případech sice o pomoc stály, ale
ly se o ní požádat. Pouze 8 (16,00%) respondentek uvedlo, že pomoc
ebovaly. 5 (10,00%) respondentek uvedlo možnost jiné:
Této služby jsem v porodnici nevyužila, ale 1x jsem si zvala dom
Aperia, která mi velmi pomohla.
ěno velmi stručně v časové tísni ze strany sester.
ěkolikrát, pokaždé jsem dostala jinou odpověď.
Ano a bylo mi Ano a nebylo
mi vyhověno
Ne, styděla
jsem se
Ne,
nepotřebovala
jsem to
jiné
Žádala jste porodní asistentku/sestru o individuální péči, radu či
Relativní četnost
62,00%
6,00%
6,00%
16,00%
10,00%
100,00%
lí žádaly o individuální
i konzultaci. 37 (78,00%) žen uvedlo, že individuální péči potřebovaly.
no. Pouze ve 3 (6,00%)
sice o pomoc stály, ale
ly se o ní požádat. Pouze 8 (16,00%) respondentek uvedlo, že pomoc
a domů poradkyni
asové tísni ze strany sester.
ěď.
jiné
39
• Forma podání informací byla tragická.
• Nežádala. Nikdo mi však neřekl, že dcera pije málo (5 ml někdy 10 ml).
Vědět to, žádala bych o pomoc s kojením již v porodnici.
Položka 7 – Byla jste s
Tabulka 7 – Spokojenost s pé
Koupání novorozence
Odpo
věď
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
1 17 34,00%
2 19 38,00%
3 7 14,00%
4 2 4,00%
5 5 10,00%
Celk. 50 100,00%
Graf 7 – Spokojenost s pé
V této položce mě
spokojenost s péčí porodní asistentky. Známka 1 znamenala výbornou pé
2 péči dobrou, ale respondentka
Známka 3 znamenala pé
která měla právě službu. Známka 4 ozna
5 znamenala péči žádnou a respondentka m
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
výborná
40
péčí porodní asistentky/sestry spokojená?
Spokojenost s péčí
Přebalování
novorozence
Oblékání novorozence Manipulace s dít
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
14 28,00% 14 28,00%
16 32,00% 11 22,00%
9 18,00% 8 16,00%
4 8,00% 8 16,00%
7 14,00% 9 18,00%
50 100,00% 50 100,00%
Spokojenost s péčí
této položce měly respondentky oznámkovat v jednotlivých oblastech
í porodní asistentky. Známka 1 znamenala výbornou pé
respondentka subjektivně pociťovala, že by mohla být ješt
Známka 3 znamenala péči dostatečnou a ovlivňoval ji faktor porodní asistentky,
službu. Známka 4 označovala péči nedostateč
i žádnou a respondentka měla pocit, že se o ni nikdo nezajímal.
dobrá dostatečná nedostatečná žádná
Manipulace s dítětem
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
15 30,00%
8 16,00%
9 18,00%
6 12,00%
12 24,00%
50 100,00%
jednotlivých oblastech
í porodní asistentky. Známka 1 znamenala výbornou péči, známka
ovala, že by mohla být ještě lepší.
ji faktor porodní asistentky,
i nedostatečnou. Známka
la pocit, že se o ni nikdo nezajímal.
koupání
přebalování
oblékání
manipulace
Položka 8 –Kojila jste po p
Tabulka 8 - Kojení
Odpovědi
a - ano, plně bez dokrmů
b - částečně s příkrmem ženského
c - částečně s příkrmem umělého mléka
d - vůbec jsem nekojila, ale př
e - nekojila jsem a kojit jsem ani necht
f - jiné
Celkem
Graf 8 – Kojení
V této položce odpovídaly respondentky na otázku, zda kojily po p
z porodnice. Plně kojilo 38 (76,00%) respondentek, 9 respondetek (18,00%) kojilo
částečně a z toho 8 (16,00%) s
s příkrmem ženského mat
že nekojila vůbec ani z
3 (6,00%) respondentky.
• Odstříkávání mate
• Nekojila jsem. Nem
odstříkávat. Lékař
jsem byla ve stresu.
• Ano plně, ale až po návšt
v porodnici ubývala na váze, p
0%
20%
40%
60%
80%
100%
a
41
Kojila jste po příchodu z porodnice?
Absolutní četnost
38
ženského mateřského mléka 1
ělého mléka 8
bec jsem nekojila, ale přála jsem si to 0
nekojila jsem a kojit jsem ani nechtěla 0
3
50
této položce odpovídaly respondentky na otázku, zda kojily po p
kojilo 38 (76,00%) respondentek, 9 respondetek (18,00%) kojilo
toho 8 (16,00%) s příkrmem umělého mléka a 1 (2,00%) respondentka
íkrmem ženského mateřského mléka. Žádná z respondentek neozna
bec ani z vlastního přání ani vinou okolností. Možnost jiné ozna
. Do položky jiné respondentky uvedly:
íkávání mateřského mléka, děti nebyly schopny sát (nedonošenci).
Nekojila jsem. Neměla jsem mléko. Porodní asistentky a sestry m
íkávat. Lékaři mi naznačovali, že kojit nebudu, měli pravdu. Zbyte
jsem byla ve stresu.
, ale až po návštěvě pediatra jsem zjistila, že nedostate
porodnici ubývala na váze, přesto nás pustili domů.
b c d e
Relativní četnost
76,00%
2,00%
16,00%
0,00%
0,00%
6,00%
100,00%
této položce odpovídaly respondentky na otázku, zda kojily po příchodu
kojilo 38 (76,00%) respondentek, 9 respondetek (18,00%) kojilo
lého mléka a 1 (2,00%) respondentka
respondentek neoznačila možnost
ání ani vinou okolností. Možnost jiné označily
(nedonošenci).
la jsem mléko. Porodní asistentky a sestry mě nutily
ěli pravdu. Zbytečně
pediatra jsem zjistila, že nedostatečně. Dcera
f
Položka 9 – Jaká Vám byla v
Tabulka 9 – Péče v začátcích kojení
Odpovědi
a - výborná
b - dobrá
c - dostatečná
d - nedostatečná
e - jiné
Celkem
Graf 9 – Péče v začátcích kojení
V této položce hodnotily
kojení. Odpověď b) pé
asistentka/sestra mi byla k
obtíže překonala, označ
rozkojila jsem se bez problém
c) péče dostatečná, kojení mi bylo rychle vysv
označilo 14 (28,00%) respondentek. Odpov
rady a nikdo mi nepomohl, ozna
označilo 7 (14,00%) respondentek. Do položky jiné respondentky uvedly:
0%
20%
40%
60%
80%
100%
výborná
42
Jaká Vám byla věnována péče a pomoc v začátcích kojení?
čátcích kojení
Absolutní četnost Relativní
12
16
14
1
7
50 100
átcích kojení
této položce hodnotily respondentky kvalitu poskytované pé
b) péče dobrá, v začátcích jsem měla obtíže, ale porodní
asistentka/sestra mi byla k dispozici a díky jejím radám a odbornému vedení, jsem
ekonala, označilo 16 (32,00%) respondentek. Odpověď a)
rozkojila jsem se bez problémů označilo 12 (24,00%) respondentek. Odpov
ná, kojení mi bylo rychle vysvětleno, musela jsem si poradit sama,
ilo 14 (28,00%) respondentek. Odpověď d) péče nedostatečná, nev
ady a nikdo mi nepomohl, označila 1 (2,00%) respondentka. Možnost e) jiné
ilo 7 (14,00%) respondentek. Do položky jiné respondentky uvedly:
dobrá dostatečná nedostatečná jiné
átcích kojení?
Relativní četnost
24,00%
32,00%
28,00%
2,00%
14,00%
100,00%
kvalitu poskytované péče v začátcích
la obtíže, ale porodní
dispozici a díky jejím radám a odbornému vedení, jsem
ěď a) péče výborná,
ilo 12 (24,00%) respondentek. Odpověď
tleno, musela jsem si poradit sama,
čná, nevěděla jsem si
ila 1 (2,00%) respondentka. Možnost e) jiné
ilo 7 (14,00%) respondentek. Do položky jiné respondentky uvedly:
jiné
43
• Nekojila jsem. Neměla jsem mléko. Porodní asistentky a sestry mě nutily
odstříkávat. Lékaři mi naznačovali, že kojit nebudu, měli pravdu. Zbytečně
jsem byla ve stresu.
• Ano plně, ale až po návštěvě pediatra jsem zjistila, že nedostatečně. Dcera
v porodnici ubývala na váze, přesto nás pustili domů. Netušila jsem, že je
něco špatně.
• Kojení jsem neřešila, nechtěla jsem zažít stresy jako u prvního dítěte. Byla
jsem připravená, že to nepůjde a ono to šlo bez problémů.
• Nepotřebovala jsem poradit.
• Předčasný porod císařským řezem, dítě v inkubátoru, sondováno bez sacích
reflexů. Mně se nespustilo mléko, kojení s velkými obtížemi.
• Rychlé vysvětlení, ale pomoc veškerá žádná. Kombinace odpovědí c+d.
• Pomoc a rady byly od různých sester odlišné, kvalita se také lišila.
Položka 10 – Jaké polohy na kojení Vám byly ukázány a doporu
označit více odpovědí.
Tabulka 10 – Doporučené polohy
Odpovědi
a - v leže
b - v sedě na židli
c - v sedě v posteli
d - žádné
e - jiné
Celkem
Graf 10 – Doporučené polohy
V této položce mě
a doporučeny. Mohly ozna
výsledky zaznamenala odpov
(32,53%). Opověď c) v
d) žádné polohy mi nebyly doporu
byla označena 5x (6,02%)
„v rámci plakátu na pokoji 5
0%
20%
40%
60%
80%
100%
v leže
44
Jaké polohy na kojení Vám byly ukázány a doporu
čené polohy
Absolutní četnost Relativní
27 32,53%
27 32,53%
20 24,10%
4
5
83 100
ené polohy
ěly respondentky označit jaké polohy jim byly ukázány
eny. Mohly označit více odpovědí, těch bylo celkem 83 (100,00%). Shodné
výsledky zaznamenala odpověď a) v leže a b)v sedě na židli obě byly ozna
c) v sedě v posteli byla označena 20x (24,10%). Odpov
d) žádné polohy mi nebyly doporučeny byla označena 4x (4,82%). Odpov
ena 5x (6,02%) z toho 4x fotbalová poloha a jednou respondentka napsal
na pokoji 5-10 poloh.“
v sedě na židli v sedě v
posteli
žádné jiné
Jaké polohy na kojení Vám byly ukázány a doporučeny? Můžete
Relativní četnost
32,53%
32,53%
24,10%
4,82%
6,02%
100,00%
it jaké polohy jim byly ukázány
ch bylo celkem 83 (100,00%). Shodné
ě byly označeny 27x
ena 20x (24,10%). Odpověď
ena 4x (4,82%). Odpověď e) jiné
toho 4x fotbalová poloha a jednou respondentka napsala:
jiné
Položka 11 – Jaké polohy na kojení s
nacvičila? Můžete označ
Tabulka 11 – Nacvičené polohy
Odpovědi
a - v leže
b - v sedě na židli
c - v sedě v posteli
d - žádné
e - jiné
Celkem
Graf 11 – Nacvičené polohy
Tato položka navazuje na položku p
polohy na kojení byly také prakticky nacvi
více odpovědí, celkový po
zaznamenán pokles o 10 odpo
označena 24x (32,88%), zaznamenaný pokles je o 3 odpov
židli vedle postele byla ozna
o 4 odpovědi. Odpověď
zaznamenán o 6 odpově
prakticky nacvičila, byla ozna
o 5 odpovědí. Odpověď
fotbalovou polohu.
0%
20%
40%
60%
80%
100%
v leže
45
Jaké polohy na kojení s Vámi porodní asistentka/sestra prakticky
žete označit více odpovědí.
ené polohy
Absolutní četnost Relativní
24 32,88%
23 31,51%
14 19,18%
9 12,33%
3
73 100,00%
ené polohy
Tato položka navazuje na položku předchozí a měla ověřit zda doporu
polohy na kojení byly také prakticky nacvičeny. Respondentky mohly op
dí, celkový počet zaznamenaných odpovědí byl 73 (100%) a je zde
zaznamenán pokles o 10 odpovědí oproti předchozí položce. Odpov
ena 24x (32,88%), zaznamenaný pokles je o 3 odpovědi. Odpověď
židli vedle postele byla označena 23x (31,51%), pokles byl zaznamenán
ěď c) v sedě posteli byla označena 14x (19,18%), pokles
zaznamenán o 6 odpovědí. Odpověď d) žádné polohy se mnou porodní asistentka
ila, byla označena 9x (12,33%), zde jsme zaznamenali nár
ěď e) jiné byla označena 3x (4,11%), respondentky uvedly 3x
v sedě na židli v sedě v
posteli
žádné jiné
Vámi porodní asistentka/sestra prakticky
Relativní četnost
32,88%
31,51%
19,18%
12,33%
4,11%
100,00%
it zda doporučované
eny. Respondentky mohly opět označit
dí byl 73 (100%) a je zde
Odpověď a) byla
di. Odpověď b) v sedě na
ena 23x (31,51%), pokles byl zaznamenán
(19,18%), pokles byl
d) žádné polohy se mnou porodní asistentka
, zde jsme zaznamenali nárůst
ena 3x (4,11%), respondentky uvedly 3x
jiné
Položka 12 –Potřebovala jste po p
se kojení?
Tabulka 12 – individuální konzultace
Odpovědi
a - ne
b - ano
Celkem
Graf 12 – individuální konzultace
Tabulka 12a – konzultanti
Odpovědi
a - laktační poradkyni
b - soukr. porodní asistentku
c - pediatra
e - jiné
celkem
Graf 12a – konzultanti
0%
20%
40%
60%
80%
100%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
laktační
poradkyni
46
ebovala jste po příchodu domů individuální konzultaci týkající
individuální konzultace
Absolutní četnost Relativní
28
22
50
individuální konzultace
konzultanti
Absolutní četnost Relativní
9
soukr. porodní asistentku 1
9
7
26
ne ano
laktační
poradkyni
soukr. porodní
asistentku
pediatra jiné
individuální konzultaci týkající
Relativní četnost
56,00%
44,00%
100,00%
Relativní četnost
34,62%
3,85%
34,62%
26,92%
100,00%
47
Tato položka se skládala z hlavní otázky a podotázky. V hlavní otázce měly
respondentky uvést, zda potřebovaly konzultaci týkající se kojení po příchodu domů.
Ne odpovědělo 28 (56%) respondentek. Ano odpovědělo 22 (44%) respondentek.
V podotázce měly respondentky uvést koho oslovily a mohly zaškrtnout více
odpovědí, což využily 4 respondentky, protože celkový počet odpovědí je 26, je zde
zaznamenán nárůst o 4 odpovědi. Nejčastěji byly označeny odpovědi a) laktační
poradkyně a c) pediatr, u nich jsme zaznamenali 9 (34,62%) označení. Odpověď
b) soukromá porodní asistentka byla označena 1x (3,85%). Odpověď e) jiné byla
označena 7x (26,92%). Respondentky uvedly tyto odpovědi:
• Internet.
• Kamarádky, příbuzné.
• Studentka - porodní asistentka.
• Kamarádka 2x.
• Bohužel nikoho jsem neoslovila 2x.
Položka 13 – Uveďte, v
skupinově (s ostatními ženami).
Tabulka 13 – Skupinová edukace
Odpovědi
a - kojení
b - přebalování
c - koupání
d - oblékání
e - manipulace
f - jiné
Celkem
Graf 13 – Skupinová edukace
V této položce respondentky ozna
o novorozence porodní asistentky
opovědí. Nabízené skupiny, které mohly ozna
oblékání, manipulace a jiné. Celkem jsme zaznamenali 107 odpov
byla uvedeno:
• 9x žádné informace nebyly p
• rehabilitace po porodu.
• stravování při kojení, d
novorozence.
• Informace ohledně
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
kojení př
48
ďte, v jakých činnostech Vám byly informace p
(s ostatními ženami). Můžete označit více odpovědí.
Skupinová edukace
Absolutní četnost Relativní
13 12,15%
21 19,63%
31 28,97%
14 13,08%
16 14,95%
12 11,21%
107 100,00%
Skupinová edukace
této položce respondentky označovaly, v kterých oblastech v
asistentky využívaly skupinové edukace. Mohly ozna
dí. Nabízené skupiny, které mohly označit byly: kojení, přebalování, koupání,
oblékání, manipulace a jiné. Celkem jsme zaznamenali 107 odpovědí.
informace nebyly předávány skupinově.
rehabilitace po porodu.
ři kojení, dětské nemoci, bezpečnost v aut
Informace ohledně komplikací, oděrky po kojení, opruzeniny, hore
přebalování koupání oblékání manipulace
innostech Vám byly informace předávány
Relativní četnost
12,15%
19,63%
28,97%
13,08%
14,95%
11,21%
100,00%
kterých oblastech v péči
edukace. Mohly označit více
řebalování, koupání,
dí. V položce jiné
autě, resuscitace
rky po kojení, opruzeniny, horečkové stavy.
jiné
Položka 14 – Uveďte, v
porodní asistentky/sestry. M
Tabulka 14 – individuální edukace
Odpovědi
a - kojení
b - přebalování
c - koupání
d - oblékání
e - manipulace
f - jiné
Celkem
Graf 14 – individuální edukace
V této položce respondentky ozna
o novorozence porodní
více odpovědí. Nabízené skupiny, které mohly ozna
položce: kojení, přebalování, koupání, oblékání, manipulace a jiné. Celkem jsme
zaznamenali 87 odpovědí. Byl zde tedy
(skupinová edukace) o dvacet odpov
• 2x odpověď žádné a 1x informace jen na vyžádání.
• Problémy s nadýmáním, plá
• Byla jsem na pokoji dlouho sama, pokud jsem n
vysvětleno individuáln
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
kojení př
49
te, v jakých činnostech Vám byla věnována individuální pé
porodní asistentky/sestry. Můžete označit více odpovědí.
individuální edukace
Absolutní četnost Relativní
36 41,38%
12 13,79%
16 18,39%
7 8,05%
11 12,64%
5 5,75%
87 100,00%
individuální edukace
této položce respondentky označovaly, v kterých oblastech v
o novorozence porodní asistentky prováděly individuální edukaci. Mohly ozna
dí. Nabízené skupiny, které mohly označit byly stejné jako v
ebalování, koupání, oblékání, manipulace a jiné. Celkem jsme
ědí. Byl zde tedy zaznamenán pokles oproti předchozí položce
dvacet odpovědí. Položka jiné byla označena 5x:
žádné a 1x informace jen na vyžádání.
nadýmáním, pláč.
Byla jsem na pokoji dlouho sama, pokud jsem něco chtě
tleno individuálně, ale jako druhorodička jsem to nějak zvládala.
přebalování koupání oblékání manipulace
nována individuální péče
Relativní četnost
41,38%
13,79%
18,39%
8,05%
12,64%
5,75%
100,00%
kterých oblastech v péči
ly individuální edukaci. Mohly označit
it byly stejné jako v předchozí
ebalování, koupání, oblékání, manipulace a jiné. Celkem jsme
zaznamenán pokles oproti předchozí položce
ena 5x:
co chtěla, bylo mi to
ějak zvládala.
jiné
Položka 15 –Uveďte, zda byla možnost praktického nácviku s
asistentky/sestry v těchto
Tabulka 15 – praktický nácvik
Odpovědi
Absolutní
četnost
ano
ne
Celkem
Odpovědi
Absolutní
četnost
ano
ne
Celkem
Graf 15 – praktický nácvik
V této položce respondentky uvád
v jednotlivých oblastech v
kojení, přebalování, koupání, oblékání, manipulace s
respondentky uvedly:
• Odstříkávání.
• Polohy na odříhnutí, cvi
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
kojení
50
te, zda byla možnost praktického nácviku s vedením porodní
ěchto činnostech.
praktický nácvik
Kojení Přebalování
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
39 78,00% 27 54,00%
11 22,00% 23 46,00%
50 100,00% 50 100,00%
Oblékání Manipulace
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
17 34,00% 21 42,00%
33 66,00% 29 58,00%
50 100,00% 50 100,00%
praktický nácvik
této položce respondentky uváděly, zda byla možnost praktického nácviku
jednotlivých oblastech v péči o novorozence. Na výběr měly z
ebalování, koupání, oblékání, manipulace s dítětem a jiné.
říhnutí, cvičení na bolavé bříško.
koupání manipulace
vedením porodní
Koupání
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
31 62,00%
19 38,00%
50 100,00%
Jiné
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
2 4,00%
0 0,00%
50 100,00%
ly, zda byla možnost praktického nácviku
ly z těchto činností:
tem a jiné. V položce jiné
ano
ne
Položka 16 – Uveďte jakou formu edukace (školení) porodní asistentky/sestry
na oddělení šestinedělí používaly. M
Tabulka 16 – forma edukace
Odpovědi
a –individuální s praktickým nácvikem
b – písemná forma bez praktického nácviku
c – písemná forma s praktickým nácvikem
d – ústní forma ve skupince bez nácviku
e – ústní forma ve skupince
f – žádná
g - jiná
Celkem
Graf 16 – forma edukace
V této položce měly respondentky uvést jaký typ edukace porodní asistentky na
oddělení šestinedělí používaly.
s praktickým nácvikem, b) písemná forma bez praktického nácviku, c) písemná
forma s praktickým nácvikem, d) ústní forma ve skupince s
praktického nácviku, e) ústní forma ve skupince s
nácvikem, f) žádnou, porodní asistentky m
uvedeny tyto odpovědi: instruktážní video, individuální p
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
a
51
ďte jakou formu edukace (školení) porodní asistentky/sestry
ělí používaly. Můžete označit více odpovědí.
forma edukace
Absolutní četnost Relativní
praktickým nácvikem 24
písemná forma bez praktického nácviku 4
praktickým nácvikem 4
ústní forma ve skupince bez nácviku 21
ústní forma ve skupince s nácvikem 16
3
2
74
forma edukace
ěly respondentky uvést jaký typ edukace porodní asistentky na
lí používaly. Mohly si vybrat z těchto možností: a)
praktickým nácvikem, b) písemná forma bez praktického nácviku, c) písemná
praktickým nácvikem, d) ústní forma ve skupince s názornou ukázkou bez
praktického nácviku, e) ústní forma ve skupince s názornou ukázkou a s praktickým
em, f) žádnou, porodní asistentky mě neškolily, g) jinou. V
ědi: instruktážní video, individuální přístup dle pot
b c d e f
te jakou formu edukace (školení) porodní asistentky/sestry
Relativní četnost
32,43%
5,41%
5,41%
28,38%
21,62%
4,05%
2,70%
100,00%
ly respondentky uvést jaký typ edukace porodní asistentky na
chto možností: a) individuální
praktickým nácvikem, b) písemná forma bez praktického nácviku, c) písemná
názornou ukázkou bez
názornou ukázkou a s praktickým
položce g) byly
ístup dle potřeby.
g
Položka 17 – Oznámkujte, jak Vám jednotlivé formy edukace vyhovují.
1 nejlepší – 5 nejhorší.
Tabulka 17 – Preferované formy edukace
Individuální s nácvikem
Odpovědi
Absolutní
četnost
1 45
2 2
3 1
4 1
5 1
Celkem 50
Ústní bez prakt. nácviku
Odpovědi
Absolutní
četnost
1 3
2 11
3 18
4 14
5 4
Celkem 50
Graf 17 – Preferované formy edukace
V této položce mě
nabízenými formami edukace. Respondentky m
individuální s praktickým nácvikem, písemná forma bez praktického nácviku,
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Individuální s
nácvikem
52
Oznámkujte, jak Vám jednotlivé formy edukace vyhovují.
Preferované formy edukace
Individuální s nácvikem Písemná bez nácviku Písemná s nácvikem
Absolutní Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
Absolutní
četnost
90,00% 0 0,00% 9
4,00% 3 6,00% 14
2,00% 10 20,00% 10
2,00% 9 18,00% 7
2,00% 28 56,00% 10
100,00% 50 100,00% 50
Ústní bez prakt. nácviku Ústní s prakt. nácvikem
Absolutní Relativní
četnost
Absolutní
četnost
Relativní
četnost
6,00% 21 42,00%
22,00% 21 42,00%
36,00% 6 12,00%
28,00% 1 2,00%
8,00% 1 2,00%
100,00% 50 100,00%
Preferované formy edukace
této položce měly respondentky vyjádřit svoje preference s
nabízenými formami edukace. Respondentky měly na výběr z těchto forem edukace:
praktickým nácvikem, písemná forma bez praktického nácviku,
Individuální s Písemná bez
nácviku
Písemná s
nácvikem
Ústní bez
prakt.
nácviku
Ústní s prakt.
nácvikem
Oznámkujte, jak Vám jednotlivé formy edukace vyhovují.
Písemná s nácvikem
Absolutní
etnost
Relativní
četnost
18,00%
28,00%
20,00%
14,00%
20,00%
100,00%
svoje preference s nejčastěji
chto forem edukace:
praktickým nácvikem, písemná forma bez praktického nácviku,
Ústní s prakt.
nácvikem
1
2
3
4
5
53
písemná forma s praktickým nácvikem, ústní forma ve skupince s názornou ukázkou
bez praktického nácviku, ústní forma ve skupince s názornou ukázkou a s praktickým
nácvikem. Jednoznačně nejlépe dopadla edukace individuální s praktickým
nácvikem, obdržela známku 1 celkem 45x (90,00%) a známku 2 celkem 4x (8,00%).
Na pomyslné druhé příčce se objevila ústní forma edukace ve skupince s názornou
ukázkou a praktickým nácvikem, ta obdržela známku 1 celkem 21x (42,00%)
a známku 2 také celkem 21x (42,00%). Nejhůře dopadla písemná forma edukace bez
praktického nácviku, tu respondentky ohodnotily známkou 5 celkem 28x (56,00%)
a známkou 4 celkem 9x (18,00%).
54
DISKUSE
Hypotéza 1. Domníváme se, že více než 60 % žen bylo s edukací porodní
asistentkou v péči o dítě na oddělení šestinedělí nespokojeno (položky 3, 4, 5, 6, 7).
Tato hypotéza se jednoznačně nepotvrdila. Informace, které měly respondentky
hodnotit byly rozčleněny do více oblastí. Z průzkumu je patrné, že informace, které
jsou ženám na oddělení šestinedělí předávány, nemůžeme z odborného hlediska
hodnotit dobře i přesto, že v některých oblastech je respondentky hodnotily spíše
kladně např. koupání novorozence obdrželo známku 1 a 2 celkem v 76,00% nebo
přebalování novorozence obdrželo známku 1 a 2 celkem v 66,00%. Naproti tomu
oblékání novorozence obdrželo známku 1 a 2 pouze ve 38,00% a manipulace
s novorozencem jen ve 32,00%. Navíc připomeneme-li si jedno základní pravidlo
učení, které říká, že učit se máme vždy od jednoduššího k složitějšímu, vyplývá nám
z našeho průzkumu, že na oddělení šestinedělí je kladen velký důraz na koupání,
těžko ho však žena zvládne, když neumí dítě držet a manipulovat s ním. S touto
položkou souvisela i položka číslo 7, kdy respondentky měly uvádět, zda byly
spokojeny s péčí ošetřujícího personálu. Odpovědi byly opět rozděleny do čtyř témat
(koupání, přebalování, oblékání, manipulace) a výsledky jsou obdobné. Opět bylo
uvedeno, že se porodní asistentky ženám nejvíce věnovaly v koupání (72,00%)
a přebalování (60,00%). Nejhůře dopadla opět manipulace s novorozencem ta byla
hodnocena kladně pouze ve 46,00% a oblékání novorozence, které bylo hodnoceno
známkou 1 a 2 v 50,00%. Vezeme-li si položku číslo 5, která se zaměřovala na
informace, které porodní asistentky na oddělení šestinedělí respondentkám poskytly,
je zvláště alarmující, že nejvíce odpovědí získala možnost b) reklamní letáky
a brožury 38,54% ze všech odpovědí naproti tomu informace kam se obrátit
v případě potíží bylo označeno pouze ve 14,58% odpovědí. Zajímavé byly odpovědi
jiné kde respondentky uvedly 2x, že byly porodní asistentky/sestry na oddělení
vytížené, v jednom z případů podaly informace na vyžádání, v druhém případě byly
porodní asistentky/sestry zastoupeny lékařem. Pozitivní byly odpovědi, kdy
respondentky uvedly 1x instruktážní video a 1x přednášku vedenou dětskou lékařkou
přímo v aule porodnice, ovšem vezmeme-li v potaz, že odpovídajících respondentek
bylo 50 není to mnoho. V položce číslo 6 jsme zjišťovali, zda ženy žádaly porodní
asistentky/sestry o individuální péči, radu či pomoc v 68,00% respondentky žádaly
a jen v 6,00% případů jim nebylo vyhověno. V položce jiné, která byla zastoupena
55
v 10,00ti%, ale byly zmíněny také negativní zkušenosti s ošetřujícím personálem.
Respondentky si stěžovaly na časovou tíseň, protichůdné informace nebo na
neprofesionální podání informací. Pouze v 16,00% ženy nežádaly, protože to
nepotřebovaly, ale i přesto, že by se toto číslo mohlo jevit vysoké, je třeba si
uvědomit, že sekundipary tvořily 38% a tercipary 8% z celkového vzorku
respondentek. Zajímavé také je, že odpověď ne nežádala jsem, protože jsem se
styděla označilo 6,00% respondentek.
Hypotéza 2. Domníváme se, že v důsledku edukace porodní asistentkou
v souvislosti s kojením více než 75% žen při propuštění z porodnice plně kojí
(položky 8, 9, 10, 11, 12).
Tato hypotéza se naším průzkumem potvrdila, 78,00% žen uvedlo, že po
příchodu z porodnice domů kojilo plně bez dokrmů. Z průzkumu vyplývá, že se
porodní asistentky na oddělení šestinedělí kojení věnují, ale ženám je věnována malá
individuální péče. Respondentky uvedly že podpora při začátcích kojení byla
výborná a dobrá v 56,00% případů ve zbývajících procentech, bylo kojení ženám
spíše rychle vysvětleno a musely si poradit samy. Zajímavé také bylo srovnání dvou
položek zaměřujících se na doporučené polohy při kojení a nacvičené polohy při
kojení. Zde byl ve všech případech zaznamenán pokles odpovědí mezi doporučenými
a nacvičenými polohami. Je zřejmé, že ošetřující personál byl ochoten doporučit, ale
s praktickým nácvikem se již tolik nezaobíral. Ideální počet odpovědí na tyto dvě
položky by byl 150. U poloh doporučených byl počet odpovědí 79 (52,66%)
a u poloh nacvičených pouze 64 (42,66%). Poslední položka se zaměřovala na to,
zda ženy po návratu z porodnice potřebovaly individuální konzultaci ke kojení.
Kladně, tedy ano, odpovědělo 44,00% respondentek.
Hypotetické tvrzení. Předpokládáme, že většina žen by přivítala více
individuální a praktické edukace porodní asistentkou v péči o dítě na oddělení
šestinedělí (položky 13, 14, 15, 16, 17).
Položky 13 a 14 měly za úkol zjistit v jakém poměru se jim dostalo individuální péče
a péče skupinové. Je zde patrná disproporce mezi individuální péčí a péčí
skupinovou. Respondentky mohly odpovědět až 250x na základní činnosti a 50x na
položku jiné, v individuální péči označily odpovědi celkem v 87 případech, počítáme
však jen 85 odpovědí, protože v položce jiné se 2x objevila odpověď žádné.
56
Znamená to tedy, že tuto možnost využily jen na 34,00%. V položce kde
respondentky uváděly,jaké informace jim byly předávány skupinově, označily 107
odpovědí což značí využití na 42,80%. Zajímavé je také vyhodnocení položky 16 ve
které měly respondentky označit jakou formu edukace na oddělení šestinedělí
porodní asitentky/sestry využívaly. Ze získaných odpovědí je patrné, že nejvíce jsou
předávány informace ústní formou ve skupince tato možnost získala 50,00% ze
všech uvedených odpovědí, 32,43% získala forma individuální s praktickým
nácvikem, písemná forma byla označena v 10, 82 případech a jen ve 4, 05% bylo
uvedeno, že porodní asistentky/sestry žádnou formu edukace nepoužívaly. V položce
15 jsme chtěli zjistit, zda byla možnost praktického nácviku, otázka byla rozčleněna
na několik základních dovedností (kojení, koupání, přebalování, oblékání,
manipulace, jiné). Očekávali jsme a ideální možnost by byla, kdyby všechny položky
dosáhly na 100% v odpovědi ano. Je spíše smutnou skutečností, že nebylo dosaženo
ani 80%. Nejlépe dopadlo kojení 78%, koupání 62%, přebalování 54%, manipulace
42%, oblékání 34%. Vzhledem k tomu, že z výzkumu vyplývá, že ženám na oddělení
šestinedělí není věnována dostatečná péče z hlediska výchovy, učení a nácviku
dovedností v péči o dítě, nás mimo jiné zajímalo, zda respondentky vůbec
o ošetřovatelskou péči tohoto druhu stojí. Na to nám odpověděla položka číslo 17,
kde měly respondentky uvést, jaké formy edukace jim vyhovují. Nejlépe dopadla
individuální forma edukace s praktickým nácvikem, ta obdržela známku
1 a 2 v 94,00%, hned v zápětí byla ústní forma ve skupince s praktickým nácvikem
84,00%. Písemná forma s praktickým nácvikem získala 46,00%. Z průzkumu jasně
vyplývá, že ženy zájem o péči zdravotního personálu mají a nejlépe jim vyhovuje
individuální přístup, nebrání se však ani skupinovému předávání informací, ale
jednoznačně preferují praktický nácvik dovedností v péči o novorozence.
57
ZÁVĚR
Cílem této průzkumné práce bylo zjistit, jak ženy hodnotí úroveň edukace
porodními asistentkami na oddělení šestinedělí po propuštění z porodnice, ten
můžeme považovat za splněný. Bylo však nutné edukaci, kterou porodní asistentky
na oddělení šestinedělí rozdělit do tematických oblastí, protože nelze shrnout
poměrně velké množství informací, které by ženy na oddělení šestinedělí měly dostat
do jedné oblasti. Z tohoto důvodu jsme se v našem průzkumu zaměřili pouze na péči
o novorozence, abychom zjistili přesnější informace o kvalitě podaných informací.
Podrobnější informace k vyhodnocení jsou již zmíněny v diskusi. I přesto, že
respondentky hodnotily přístup ošetřujícího personálu spíše kladně, nemohlo nám
uniknout několik varovných signálů, které se napříč průzkumnou částí objevily. Měli
bychom je brát jako výzvu, která nám umožní vyvarovat se chybám druhých
a umožní nám pracovat lépe a efektivněji. Teoretická část práce nám odkryla
a nastínila, že téma edukace na oddělení šestinedělí je velmi široké a nedá se shrnout
pár větami či stránkami. Je to umění a zároveň věda, která se skládá z jednotlivých
celků s poměrně širokým záběrem a to zejména vědomostmi z psychologie,
pedagogiky, komunikace, edukace a samozřejmě také nesmíme opomenout anatomii,
fyziologii, farmakologii a ošetřovatelství. Ať již pracujeme kdekoli, neměli bychom
zapomínat na profesionalitu, podávat informace ověřené fakty, nepodsouvat nikomu
své doměnky a zážitky. Měli bychom respektovat názory a přání druhých. Měli
bychom se naučit taktu a jednání s různými typy lidí a za každých okolností působit
vždy příjemně, profesionálně a ochotně. Pokud si nebudeme vědět rady, není chyba
přiznat, že něco nevím, vždy můžu požádat o pomoc zkušenějšího kolegu nebo
kolegyni či si tematiku najít v odborné literatuře, ale chybou je, reagovat podrážděně,
agresivně, pohrdavě nebo nereagovat vůbec. I když našimi protějšky jsou pacienti,
měli bychom je brát jako partnery a myslící osoby, které mají svůj názor, svá přání,
své strachy, svoje bolesti. Měli bychom je alespoň po dobu hospitalizace provázet
s pochopením a snahou jim pomoci v jejich těžkém či novém životním období. Vždy
když se nás snaží ovládnout horší vlastnosti našeho já, bychom si měli vzpomenout
na přísloví „Nečiň jinému, co sám nechceš, aby bylo činěno tobě“.
58
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Pokud budeme chtít nabídnout nedělkám na oddělení šestinedělí kvalitní
edukační program, neobejdeme se bez kvalitního naplánování a je nutné abychom si
ujasnili čtyři základní body: co, jak, kdy a kde.
CO – neboli obsah edukace by měl být jednotný pro celé gynekologickoporodnické
oddělení. Je velmi důležité, aby již na prenatálních
psychoprofylaktických kurzech ženy dostávaly stejné informace, které dostanou
i později nebo by informace na sebe měly navazovat. Informace by měly být kvalitní,
měly by se aktualizovat s nejnovějšími poznatky. S instrukcemi a obsahem
edukačního plánu by měli být seznámeni všichni, kteří přicházejí do styku
s nedělkami a těhotnými. Máme tím na mysli nejen porodní asistentky, všeobecné
zdravotní sestry, dětské sestry, ale i gynekology a pediatry. Ve zkratce můžeme
z poznatků výzkumu vyvodit 1. základní pravidlo – Pravidlo jednotnosti.
JAK – správně edukovat. Umění edukace není složité, je však důležité ho
správně natrénovat a procvičovat. Začínající zdravotníci nebo zdravotníci, kteří
nemají zkušenosti s edukací by měli být řádně proškoleni a pravidelně
supervizorováni. Je nepřijatelné, že se personál pošle na jedno školení, kde se dozví
jak správně edukovat a tím je problém vyřešen. Umění edukace je dovednost jako
každá jiná, někdo má přirozený talent, jiný ne, ale bez řádného tréninku a odborného
vedení nemůžeme očekávat kvalitní výsledek. Velmi důležité je zachovávat
profesionalitu, edukace je vlastně výchova, musíme dávat důraz na fakta a ne na
vlastní dojmy a předsudky. Z výše uvedeného si určíme 2. pravidlo – Pravidlo
profesionality.
KDY – začít s edukací. Je důležité brát ohledy na individuální potřeby žen
hospitalizovaných na oddělení šestinedělí. Správné načasování edukačního procesu
může být klíčové. Ideální situace nastává pokud můžeme časový plán přizpůsobit
jednotlivým pacientkám hlavně s ohledem na jejich fyzickou kondici, která musí být
natolik dobrá, aby umožňovala udržet alespoň po určitou dobu koncentraci na učení.
Můžeme si tedy opět určit 3. Pravidlo – Pravidlo přiměřenosti.
59
KDE – edukaci nejčastěji provádíme na pokoji edukantek, protože zde máme
potřebné zázemí. Měli bychom využívat i jiná místa ve zdravotnickém zařízení,
záleží samozřejmě na možnostech daného pracoviště, ideální by byla menší místnost,
která poskytuje i určité technické zázemí např. dataprojektor. Přednášky pořádané na
chodbě jsou naprosto nevyhovující zejména proto, že nedělky na těchto přednáškách
ruší procházející osoby, dost často sedí v průvanu, jsou zde špatné akustické
podmínky a neposkytují účastníkům dostatek soukromí. Poslední 4. pravidlo, které
bychom zde uvedli je - Pravidlo ochrany soukromí.
60
ZDROJE
BOROŇOVÁ, Jana. 2010. Kapitoly z ošetřovatelství. Plzeň : Maurea, s.r.o..
2010. ISBN 978-80-902876-4-8.
ČECH, E. aj. 2006. Porodnictví. 2. přepr. a rozšíř. vyd. Praha : Grada Publishing,
2006. ISBN 80-247-1303-9.
ČEPICKÝ, Pavel. 1992. Psychologie ženy. Praha : Dr. P. Čepický, 1992.
ISBN neuvedeno.
ČEPICKÝ, Pavel. 2004. Péče o ženu v porodnici a v šestinedělí. Praha : Státní
zdravotní ústav, 2004. ISBN neuvedeno.
DUŠOVÁ, Bohdana. 2006. Edukace v ošetřovatelství. II.část. Ostrava : s.n.,
2006. ID záznamu MED00170182. Dostupné v elektronické podobě na
webových stránkách Národní lékařské knihovny:
http://www.medvik.cz/kramerius/handle/ABA008/85004
FENDRYCHOVÁ, J. a kolektiv autorů. 2009. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské
péče v pediatrii. 2. Část. Péče o novorozence. Brno : Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2009.
ISBN 978-80-7013-489-4.
GREGORA, Martin. 2002. Péče o novorozence a kojence. Maminčin domácí
lékař. Praha : Grada Publishing, 2002. 2. Přepracované vydání.
ISBN 80-247-0390-4.
CHMEL, Roman. 2005. Otázky a odpovědi o porodu. Praha . Grada Publishing,
2005. ISBN 80-247-1124-9.
JUŘENÍKOVÁ, Petra. 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi.
Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2171-2.
KOLIBA P., ŠEVČÍK L., PANNOVÁ J.. 2004. Propedeutika v gynekologii
a porodnictví pro porodní asistentky. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě,
Zdravotně sociální fakulta, 2004. ISBN 80-7042-353-6.
61
KLIMEŠ, Lumír. 2002. Slovník cizích slov. Praha : SPN, 2002.
ISBN 80-7235-023-4.
NAKONEČNÝ, Milan. 1998. Základy psychologie. Praha : Academia, 1998,
dotisk 2004. ISBN 80-200-0689-3.
NĚMCOVÁ Jitka, MAURITZOVÁ Ilona. 2009. Skripta k tvorbě bakalářských
a magisterských prací. Plzeň : Maurea, 2009. ISBN 978-80-902876-0-0.
PRŮCHA, Jan. 2002. Moderní pedagogika. 2.přepracované vydání.
Praha : Portál 2002. ISBN 80-7178-631-4.
RATISLAVOVÁ, Kateřina. 2008. Aplikovaná psychologie porodnictví.
Praha : Reklamní atelier AREA, 2008. ISBN 978-80-254-2186-4.
SEDLÁŘOVÁ, P. a kolektiv. 2008. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii.
Praha : Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1613-8.
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Zpráva
o novorozenci 2009 [online]. [cit. 2011-03-10]. Aktuální informace č. 63/2009,
dostupné také na webových stránkách http://www.uzis.cz/publikace/rodicka-
novorozenec-2009.
VITÍKOVÁ, Radka. 2007. Těhotenství a šestinedělí v kondici. Praha : Galén,
2007. ISBN 978-80-7262-409-6.
VOKURKA, Martin, HUGO, Jan. 2004. Velký lékařský slovník. Praha : Maxdorf,
2004. ISBN 80-7345-037-2.