OŠETŘOVATELSKÁ PECE O NEVIDOMOU ZENU V OBDOBÍ PRENATÁLNÍM, PORODU A ŠESTINEDĚLÍ Bakalářská práce MONIKA MALÁ VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 Vedoucí práce: PhDr. René Hanušova Komise pro studijní obor: Porodní asistentka Stupeň kvalifikace: bakalář Datum předložení: 2011-03-31 Praha: 2011 % Z • VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. o se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00 o, MALÁ Monika 3. APA Schválení tématu bakalářské práce Na základě Vaší žádosti ze dne 12. 9. 2010 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění: Ošetřovatelská péče o nevidomou ženu v období prenatálním, porodu a šestinedělí Nursing Care of the Blind Woman in the Prenatal, Childbirth and Puerperium Vedoucí bakalářské práce: PhDr. René Hanušova V Praze dne: 29. 10. 2010 prof. MUDi7 Zdeněk Seidl, CSc. If rektor PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce k studijním účelům. V Praze dne ............... podpis ABSTRAKT MALA, Monika. Ošetřovatelská péče o nevidomou ženu v období prenatálním, porodu a šestinedělí. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., stupeň kvalifikace: bakalář. Vedoucí práce: PhDr. René Hanušova. Praha. 2011. s. 100. Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o nevidomou ženu v období prenatálním, porodu a šestinedělí v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí, Fakultní nemocnici Motol, Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze a v Nemocnici Hořovice. Teoretická část seznamuje se životem nevidomých, pomáhá pochopit jejich vnímání pro „nás obyčejných a všedních" aspektů dne. Dále popisuje základy komunikace, prostorové orientace a potíže, které nevidomé mají ve spojitosti se svým handicapem v těhotenství, při porodu a hlavně v šestinedělí. Empirická část si klade za cíl zjistit u zrakově postižených matek nedostatky v ošetřovatelské péči, komunikaci a ochotě pomoci zdravotnického personálu. U porodních asistentek zjistit míru informovanosti v péči o nevidomou ženu. Výsledkem průzkumu je, že informace o této problematice porodním asistentkám většinou chybí a málokdo dbá na specifickou ošetřovatelskou péči o nevidomou ženu. Na otázku „významu prostorové orientace" odpovědělo správně jen 47 % porodních asistentek s kratší praxí a 29 % s delší praxí. Nevidomé matky v 67 % uvádí, že s nimi nikdo neprovedl prostorovou orientaci a 58 % rodiček si nemohlo osahat porodní sál (porodní box). Ale musíme zdůraznit, že 75 % porodních asistentek na šestinedělí je komunikativních a trpělivých a jejich informovanost pacientky hodnotí dobře. Klíčová slova: Informace. Nevidomá žena. Porod. Porodní asistentka. Šestinedělí. Těhotenství. ABSTRAKT V ANGLICKÉM JAZYCE MALÁ, Monika. Nursing Care of a Blind Woman in Prenatal Period, Delivery and Puerperium. Nursing College, o.p.s., degree: bachelor. Tutor: PhDr. René Hanušova, Prague, 2011. 100 pages. The topic of my bachelor thesis is nursing care of a blind woman in prenatal period, delivery and puerperium in Department for Mother and Child in Prague Podoli, Faculty Hospital Motol, Faculty Thomayer Hospital in Prague and Hospital in Hořovice. The theoretical part is about life of blind people, to understand their perception and routines. Further, there is description about basic communication, spatial orientation and complaints which the blind females have during their pregnancy, delivery and mainly puerperium. In empirical part of the thesis there is the purpose to find out the insufficiency in nursing care of blind females, communication and willingness of healthcare personal. The next purpose of the thesis is to find out midwives' knowledge about care of a blind woman. The outcome of the research: mostly the midwives are not told about this issue and a fewer midwives care about specific nursing care of a blind woman. 47% of midwives with short work experience answered correctly to the question about spatial orientation and 29% with longer work experience. 67% of Health care providers no one provided spatial orientation with the blind mothers and 58% of the mothers could not get into delivery room. Though we have to emphasize that 75% of midwives are communicative in the department of puerperium, and patient and their knowledge about the female patient is well evaluated. Key words: Blind Woman. Delivery. Information. Midwife. Pregnancy. Puerperium. PŘEDMLUVA Je obvyklé, že se v porodnicích staráme o ženy těhotné, rodící a ženy na šestinedělí. Ovšem péče o nevidomou ženu není až tak obvyklá a na to abychom jí plnili na sto procent, máme velké nedostatky. Tato práce vznikla ve snaze zaměřit se na míru informovanosti porodních asistentek v péči o nevidomou ženu a u nevidomých žen zjistit nedostatky v péči, komunikaci a ochotě personálu ve zdravotnických zařízeních. Považuji za důležité poukázat na skutečnost, že je na denním pořádku, že nevidomé ženy mají děti a péče o ně by měla být brána j ako samozřejmost. Výběr tématu byl ovlivněn studiem oboru porodní asistence a mým zájmem o život nevidomých. Podklady pro práci jsem čerpala z knižních pramenů a ze své osobní praxe. Práce je určena studentům porodní asistence a stejně tak v ní mohou najít podnětné rady i porodní asistentky z praxe, které se věnují péči o těhotnou ženu, ženu při porodu a v šestinedělí. Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucí bakalářské práce PhDr. René Hanušové za pedagogické usměrnění, podnětné rady a podporu, kterou mi poskytla při vypracovávání bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem konzultantům za poradenství a maminkám a porodním asistentkám, které byly tak laskavé a vyplnily mi mé dotazníky. OBSAH ÚVOD.......................................................................................................................H TEORETICKÁ ČÁST..............................................................................................12 1 Ošetřovatelství.......................................................................................................12 1.1 Ošetřovatelský proces................................................................................................12 1.1.1 Fáze ošetřovatelského procesu.........................................................................................13 1.1.2 Význam ošetřovatelského procesu...................................................................................14 2 Zrakové postižení...................................................................................................16 2.1 Nevidomí....................................................................................................................16 2.1.1 Nevidomí od narození......................................................................................................17 2.1.2 Nevidomí od pozdějšího věku..........................................................................................17 3 Komunikace...........................................................................................................18 3.1 Komunikace se zrakově postiženým..........................................................................18 3.1.1 Zásady ko munikace..........................................................................................................18 3.1.2 Chyby při komunikaci a doprovázení nevidomého..........................................................20 3.2 Komunikace ve zdravotnictví.....................................................................................20 3.2.1 Zásady komunikace ve zdravotnictví...............................................................................21 4 Prostorová orientace a samostatný pohyb..............................................................23 4.1 Prvky prostorové orientace a samostatného pohybu..................................................23 4.2 Popis a nácvik trasy....................................................................................................24 4.2.1 Základní pravidla pro výběr, popis a nácvik trasy............................................................24 5 Kompenzační pomůcky.........................................................................................25 5.1 Pomůcky pro domácnost............................................................................................25 5.2 Pomůcky pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb...........................................26 5.3 Pomůcky pro práci s informacemi..............................................................................26 5.3.1 Optické a elektronické pomůcky......................................................................................26 5.3.2 Digitální čtecí zřízení.......................................................................................................26 5.3.3 Elektronické zápisníky.....................................................................................................27 5.3.4 Pomůcky pro psaní Braillova písma.................................................................................27 5.4 Pomůcky pro volný čas..............................................................................................27 6 Těhotenství, porod a šestinedělí nevidomé ženy...................................................28 6.1 Těhotenství nevidomé ženy........................................................................................28 6.2 Spontánní porod nevidomé ženy................................................................................28 6.3 Šestinedělí nevidomé ženy.........................................................................................29 EMPIRICKÁ ČÁST.................................................................................................30 7 Dotazník 1..............................................................................................................30 7.1 Průzkumný problém...................................................................................................30 7.2 Průzkumný cíl............................................................................................................30 7.3 Průzkumné hypotézy..................................................................................................30 7.4 Metodika průzkumu...................................................................................................30 7.5 Průzkumný vzorec......................................................................................................30 7.6 Technika dotazníku....................................................................................................31 7.7 Analýza dat.................................................................................................................32 8 Dotazník 2..............................................................................................................61 8.1 Průzkumný problém...................................................................................................61 8.2 Průzkumný cíl............................................................................................................61 8.3 Průzkumné hypotézy..................................................................................................61 8.4 Metodika průzkumu...................................................................................................61 8.5 Průzkumný vzorec......................................................................................................61 8.6 Technika dotazníku....................................................................................................62 8.7 Analýza dat.................................................................................................................63 9 Výsledky průzkumu...............................................................................................92 9.1 Dotazník 1..................................................................................................................92 9.2 Dotazník 2..................................................................................................................92 10 DIS KUSE.............................................................................................................94 ZÁVĚR A NÁVRH PRO PRAXI............................................................................96 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK FF.................................fyziologické funkce MHD..............................městská hromadná doprava NANDA..........................severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku (North American Nursing Diagnosis Association) OP.................................ošetřovatelský proces VNP................................vysílač pro nevidomé WHO..............................světová zdravotnická organizace ÚVOD Stát se matkou a otcem je přáním většiny žen a mužů na světě, a to nejen zdravých, mladých, ale i těch, kteří prožívají ve spojení s rodičovstvím určité nejistoty. Existuje mnoho okolností, kvůli kterým může být rodina v nevýhodě oproti jiným rodinám. Ať už je to zdravotní postižení jednoho, nebo obou rodičů, pokročilejší věk, sociální zabezpečení, nepřítomnost prarodičů, přátel atd. Přesto se partneři rozhodnou založit rodinu, i když očekávají nesnáze. Můžeme sem zařadit i nevidomé partnery. I nevidomá žena má právo na to, stát se matkou a také má právo na prvotřídní péči ve zdravotnických zařízeních. Vzhledem k této skutečnosti je cíl této práce zaměřen na zjištění nedostatků v ošetřovatelské péči a komunikaci o nevidomou ženu a míru informovanosti v ošetřovatelské péči o nevidomou ženu u porodních asistentek. Výzkum jsme prováděli u nevidomých žen, které již mají děti. Dotazníky porodním asistentkám jsme rozdávali v Ústavu pro péči o matky a dítě, Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou, Nemocnici Hořovice a Fakultní nemocnici v Motole. TEORETICKÁ ČÁST 1 Ošetřovatelství V ošetřovatelství došlo k mnoha významným změnám, které musí ošetřovatelská praxe respektovat. Rozvoj oboru transparentně vymezuje působnost oboru a také kompetence všeobecných sester, porodních asistentek i dalších oborů nelékařských zdravotnických pracovníků. Vedle tradiční spolupráce s lékařem v oblasti diagnostiky a terapie má ošetřovatelství specifickou funkci, v níž porodní asistentka a všeobecná sestra samostatně působí. Činnosti jsou zaměřeny na upevnění zdraví člověka ve smyslu definice zdraví WHO, na zvyšování soběstačnosti a vytváření pocitu fyzické a psychické pohody osob, o něž všeobecná sestra pečuje (1, 2, 3, 4). 1.1 Ošetřovatelský proces Charakteristickým rysem moderního ošetřovatelství je vyhledávání, zmírňování a předcházení problémům v oblasti lidských potřeb. K posouzení, zda stav potřeb člověka je funkční, nebo zda je nějakým způsobem dysfunkční, je možné využít poznatků výzkumných a vývojových aktivit mezinárodního odborného seskupení nazvaného NANDA - International (původně North American Nursing Diagnosis Association, Severoamerická asociace pro mezinárodní ošetřovatelskou diagnostiku). Tato asociace vyvinula diagnostický systém, ze kterého mohou čerpat všechny ošetřovatelské specializace (neonatologie, pediatrie, geriatrie atp.). Ošetřovatelský proces je základním metodickým rámcem pro realizaci cílů ošetřovatelství, je to systematický přístup k poskytování ošetřovatelské péče. Ošetřovatelský proces má čtyři fáze, které na sebe navazují. Slovo proces znamená sled vzájemně propojených činností, případně kroků, které se provádí v rámci ošetřovatelské péče. Spolu s pacientem a jeho rodinou sestra stanoví plán individualizované ošetřovatelské péče. Tyto ošetřovatelské činnosti umožňují, aby se sestra samostatně rozhodla pro nejvhodnější způsob péče a zároveň mohla měřit pokrok, kterého pacient jejím přičiněním dosáhl. Ošetřovatelský proces se tedy odráží v aktivních činnostech sestry, k nimž se sama rozhodne na základě hlubšího poznání nemocného (1, 3, 5, 6). 1.1.1 Fáze ošetřovatelského procesu V evropské literatuře se setkáváme s následujícím označením jednotlivých fází ošetřovatelského procesu (a dále jen OP): a) zhodnocení nemocného - zjišťování informací b) diagnostika - stanovení ošetřovatelské diagnózy c) plánování ošetřovatelské péče d) realizace - provedení navržených opatření e) vyhodnocení - zhodnocení efektu poskytnuté péče První fáze OP spočívá ve zjišťování informací o nemocném. Zhodnocení nemocného na základě shromáždění a vytřídění informací umožňuje sestře se rozhodnout proč, kdy, jak a kdo může řešit individuální problém nemocného. Hodnocení tedy umožňuje získat o nemocném dostatek informací potřebných pro nejvhodnější individualizovanou ošetřovatelskou péči a zjistit, jakého efektu bylo touto péčí dosaženo. Stanovení ošetřovatelské diagnózy tvoří druhou fázi OP. Termín diagnóza je odvozen z řeckého „diagignoskein" = rozeznávat, odlišovat, označovat. Ošetřovatelská diagnóza popisuje reakci pacienta na nemoc, zjišťuje, do jaké míry zasahuje nemoc do normálního způsobu života pacienta. Je orientována na člověka jako jedince, na deficit schopnosti sebepéče, na poruchu jeho soběstačnosti, mění se podle změn pacientových reakcí a schopností. Ošetřovatelské diagnózy je třeba na konci diagnostického procesu seřadit podle priorit, tedy podle naléhavosti. Ošetřovatelské diagnózy dělíme na aktuální, které vyjadřují skutečné, současné problémy a dále potencionální tvořené problémy, které se sice ještě nevyskytují, ale pravděpodobnost jejich vzniku je vysoká. Výsledkem třetí fáze OP je stanovení plánu ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském plánu na základě ošetřovatelských diagnóz stanovíme cíle péče, způsoby, jakými budeme problémy pacienta řešit a pořadí, v jakém budeme postupovat. Plán ošetřovatelské péče podává celkový obraz o individuální péči. Realizace je čtvrtou částí OP. Propojuje všechny fáze ošetřovatelského procesu v j eden dynamický celek. Při zavádění ošetřovatelského procesu do praxe je tato fáze sestrám nejbližší, protože je spojena s konkrétní péčí o pacienta. Sestry se v ní cítí jistější a bezpečnější, než v předchozích fázích, kdy se od sester očekává větší samostatnost, odbornost a tvořivost. Poslední fází OP je hodnocení efektu péče poskytnuté podle individuálního plánu. Hodnocení je nezbytné k uzavření každého cyklu ošetřovatelského procesu. O tom, zda je poskytovaná péče skutečně účinná, se dozvíme, porovnáme-li její výsledek s jednotlivými fázemi ošetřovatelského procesu. Hodnocení efektu péče provádí sestra i pacient (1,2, 7). 1.1.2 Význam ošetřovatelského procesu Ošetřovatelský proces je základem pro poskytování individualizované ošetřovatelské péče, vede ke zvyšování kvality a efektivity různých metod a technik použitých při poskytování ošetřovatelské péče. Sestry znají pacienta mnohem lépe a ošetřovatelský proces jim umožňuje chápat pacienta jako bio-psycho-sociální jednotku. Ošetřovatelský proces zvyšuje profesní pravomoc a tvořivost sester a přináší jim lepší pocit pracovní spokojenosti a seberealizace. Každý člen ošetřovatelského týmu vidí efekt své práce v individualizované péči, neplní jen pasivně pracovní povinnosti a ordinace lékaře. Všechny složky ošetřovatelské péče jsou adresné, takže každý člen ošetřovatelského týmu nese konkrétní odpovědnost za tu část péče, kterou u daného pacienta zajišťuje. Plánovaná a individualizovaná péče přináší mnohem více prospěchu i chronicky nemocným a také nemocným v terminálním stádiu nemoci. U pacientů, s nimiž je obtížná spolupráce, pomáhá ošetřovatelský proces lépe pochopit příčiny jejich chování a najít vhodný způsob, jak k nim přistupovat. Koncepce ošetřovatelského procesu vytváří příležitost pro studenty ošetřovatelství, aby se naučili komplexně pohlížet na pacienta, jeho rodinu, komunitu a na práci s nimi (1,2, 7). 2 Zrakové postižení Zrak je pro nás téměř nej důležitějším smyslem. Používáme ho jako primární smysl při získávání až 90% všech informací. Jakékoliv zrakové postižení ztěžuje orientaci, ale u dlouhodobého nebo trvalého postižení také komunikaci a sociální zařazení (9, 10, 14). Většina lidí používá alespoň část svého života brýle nebo kontaktní čočky, které jim umožňují žít svůj život beze změny. Jakmile ale běžná optická korekce nepostačuje a zraková vada způsobuje komplikace při běžných každodenních činnostech, můžeme diagnostikovat zrakové postižení určitého stupně. Zrakové postižení se rozděluje na (8, 9, 14): • Střední slabozrakost • Silná slabozrakost • Těžce slabý zrak • Praktická nevidomost • Úplná nevidomost Podle typu postižení mají omezenou soběstačnost, která se dělí na částečnou bezmocnost, převážnou bezmocnost a zcela odkázán na cizí pomoc. 2.1 Nevidomí Ztráta zraku nemusí nutně znamenat ztrátu samostatnosti v běžných činnostech, jako je hygiena, oblékání, uklízení apod. Mnoho lidí zvládá každodenní péči o domácnost a o sebe sama s velkou mírou samostatnosti. Žijí svůj život v prostředí, které perfektně znají. Nejsou v pasivní roli, i když by se to mohlo zdát pro ostatní pochopitelné, vždyť přece nevidí. Ale není tomu tak. Sice některé činnosti beze zraku opravdu dělat nejdou, ale většina zvládnout jde. Chce to mít spoustu trpělivosti a počítat s tím, že některé úkony zaberou více času. Neznamená to, že lidé se ztrátou zraku jsou neschopní, negramotní, neohrabaní. Spousta z nich má vysoké školy, výtvarné nebo umělecké nadání, zručnost v manuálních pracích či sportech a mnozí z nich mají šťastnou rodinu. Samozřejmě velkou roli hraje, kdy ke zhoršení nebo ztrátě zraku došlo (9, 18, 21). 2.1.1 Nevidomí od narození Nevidomí od narození svůj handicap berou jako fakt a mohou s ním do jisté míry žít zcela samostatně. Mohou číst a psát Braillovým písmem, pracovat a dorozumívat se pomocí počítače, umí se doma pohybovat, uklidit, nakoupit a dostat se na důležitá místa bez pomoci. Znají i jiné nevidomé a mají mnoho přátel. Pokud se však celé dětství pohybovali v péči rodičů, učitelů, vychovatelů a najednou se mají osamostatnit, začnou narážet na nedostatek některých základních a samozřejmých informací. Neví, jak vypadá sporák, jak vypadá celý chléb. Celý život dostávali uvařené jídlo nebo krajíček chleba již ukrojený a připravený k jídlu. Odmalička je rodiče k některým činnostem nepouštěli, aby si neublížili. Proto mohou být nejistí a vystrašení. Nebo naopak nedoceňují některá rizika (už jsou přece zkušení). Nemusí znát přesný význam slov (uchopíme chleba shora) (17, 18, 21). 2.1.2 Nevidomí od pozdějšího věku Člověk později osleply má znalosti a zkušenosti z doby, kdy ještě viděl. Některé činnosti má naučené, zautomatizované, nebo je alespoň někdy viděl a může si je představit. Zná dobře svůj byt, prostory v něm i přesně rozumí významům slov. Teď už jen stačí naučit se vše dělat beze zraku. Zní to jednoduše, ale člověk, který přijde o zrak je většinou v těžkém psychickém šoku. Nechce nic dělat, vše neguje, připadá si méněcenný a neschopný a proto může být agresivní, nepřátelský i nebezpečný. Dost často neumí používat kompenzační pomůcky, neumí Braillovo písmo, nedokáže sám vyjít z bytu (10, 11). Pokud však má pevnou vůli, rodinu, přátele kolem sebe a navštěvuje kurzy v sociálních zařízeních nebo organizacích, má velkou šanci se vše naučit, časem se s postižením smířit a žít plnohodnotný život (17, 18). 3 Komunikace Komunikace je proces, při němž dochází k výměně informací mezi lidmi navzájem. Komunikace nám pomáhá se socializovat a začleňovat do společnosti (8, 14). Pro nevidomé je nej důležitější verbální komunikace, přeci jen jsou závislí hlavně na sluchu, ale velký význam mají i jinosmyslové, především hmatové části neverbální komunikace a v dnešní době stále více se rozvíjející elektronická forma komunikace tj. používání elektronických přístrojů, telefonů, počítačů se speciálním vybavením a programy. 3.1 Komunikace se zrakově postiženým Poškození zraku jakéhokoliv stupně a charakteru je závažnou komunikační bariérou. Zrakově postižený se nalézá v neznámém prostředí a má potíže s prostorovou orientací. Nemůže se rozhlédnout, nebo na někoho zavolat a sledovat jeho neverbální komunikaci, musí se spolehnout pouze na svůj sluch, hmat a čich. Nevidomí velmi citlivě rozlišují intonaci hlasu a jsou schopni vytušit téměř každé hnutí vaší mysli (8, 14). 3.1.1 Zásady komunikace Nevidomí jsou normální lidé. Mají různé povahy, přednosti i nedostatky jako ostatní. Rozhodně je nepotěší silné projevy soucitu, ujišťování, že bude všechno dobré, že se nemusí ničeho bát, nebo naopak zpochybňování jejich schopností nebo znervózňování doprovázejícího. V komunikaci bychom se měli řídit následujícími doporučeními (11, 13): 1. Při setkání s nevidomým jednejte klidně, přirozeně, prakticky a s úctou. Při pozdravu, či oslovení v rušném prostředí můžeme použít lehký dotek na paži, aby nevidomý věděl, že hovoříme na něj. Při komunikaci se díváme nevidomému přímo do obličeje, neotáčíme se zády. Pomoc nabídneme, ale nevnucujeme. Pomůžeme jen tehdy, když nevidomý o pomoc stojí a až se dohodneme, jakým způsobem mu pomůžeme (11, 14, 15). 2. Nej vhodnější způsob jak doprovázet nevidomého je, když se přidrží našeho lokte nebo paže aby mohl jít jeden krok za námi, cítit naše pohyby a přirozeně na ně reagovat. Vysvětlujeme všechny okolní zvuky a nestrkáme nevidomého před sebou (13, 15, 16). 3. Při doprovázení jde nevidomý na bezpečnější straně. Pokud vidíme nějakou překážku, zpomalíme a popíšeme nevidomému situaci (11, 13). 4. Na obrubníky a na schody je zapotřebí vstupovat kolmo. Vždy předtím zastavit a popsat jakým směrem schody vedou, jestli jsou točité, kde je zábradlí a další zvláštnosti (14, 16). 5. Pokud chceme, aby si nevidomý na něco sáhl, nebo ho k nějakému předmětu vedeme, po předchozím upozornění sjede po naší ruce až na předmět, nebo mu tam jeho ruku položíme (11, 16). 6. Při výstupu nebo nástupu do hromadných dopravních prostředků popíšeme nevidomému situaci, pomůžeme najít madlo a jdeme jako první (15, 16). 7. Pokud při doprovázení nastane situace, kdy si nevíme rady, zeptáme se nevidomého, třeba je možné, že již takovou situaci zažil (11, 13). 8. Když zdravíme nevidomého, musíme ho oslovit jménem. Pokud nás dobře nezná, musíme se sami představit (14). 9. Vstoupíme-li do místnosti, kde je nevidomý, musíme dát o sobě vědět. Podobně musíme ohlásit i náš odchod (11, 13). 10. Při pomoci v interiéru se musíme dohodnout, kam položíme jeho věci, aby je poté našel. Při seznamování s prostředím musíme dát pozor na předměty trčící do prostoru jako váza, roh od stolu, taška na zemi i nízko zavěšený lustr (13, 16). 11. Setkáme-li se s nevidomým i jeho průvodcem, nekomunikujeme s nevidomým přes průvodce, ale přímo s ním (11, 14, 16). 12. Při zavítání do restaurace ukážeme, kde je věšák, šatna a místo k sezení. Důležité je popsat rozvržení věcí na stole a na talíři (15). 13. Nebojme se používat slova jako: „podíváme se na to, ukážu vám to" aj. Oni sami tyto slova velice často používají, neberou je doslova (14, 15, 16). 3.1.2 Chyby při komunikaci a doprovázení nevidomého Při komunikaci s nevidomými se můžeme dopustit několika chyb, které mohou rozhovor omezit, nebo mu dokonce zabránit. Proto bychom se měli vyvarovat především těchto situací (8, 14): • Neupozornění na začátek konverzace, neoslovení nevidomého, nepředstavení se. • Poskytnutí pomoci, aniž bychom se zeptali. • Komunikace pouze s doprovodem, nevidomého zastíráme. • Předpoklad mentální poruchy u nevidomého. • Přebírání kompetencí za nevidomou osobu. • Používání nekonkrétních pojmů: „tam, tady, támhle, co to je" atd. • Přemisťování předmětů. • Nesprávná a nadbytečná manipulace s nevidomým. • Tahání nevidomé osoby za sebou, za obě ruce. • Podpírání nevidomého v podpaží. • Postrkávání klienta před sebou. 3.2 Komunikace ve zdravotnictví Nevidomí pacienti se dostávají nejen k oftalmologům (u nichž se předpokládá, že umí komunikovat s nevidomými), ale i k praktickým lékařům, stomatologům a přicházejí podle potřeby i na jiná pracoviště. Nutná vzájemná komunikace mezi zdravotnickým personálem a nevidomým není bez problémů. Kontakt a komunikace mezi nimi vyžaduje jisté specifické přístupy (8). Pro styk s nevidomým platí stejná pravidla, jako pro všechny ostatní. Jen musíme mít stále na paměti, že před sebou máme člověka, který vnímá svět kolem sebe jinak a jinak také komunikuje (8, 14). 3.2.1 Zásady komunikace ve zdravotnictví Bylo by vhodné, kdyby lékař věděl dopředu, že na vyšetření čeká nevidomý pacient. Ten by se měl objednávat dopředu (pokud nejde o akutní případ), protože často s sebou má placený doprovod z nějakého centra, který je placen za čas strávený s klientem. Proto by se měla hodina objednání dodržovat. Pokud jde nevidomý sám, musí někoho požádat o pomoc a vysvětlit mu kam potřebuje dovést, protože většina našich zdravotnických zařízení není na handicapovaného pacienta připravena. Chybí reliéfní znaky v interiérech pro označení, braillské popisky na hmatné straně schodišťového zábradlí u prvního a posledního schodu, na dlažbě nejsou zabudovány hmatné pásy označující zóny bezpečného pohybu a mnoho dalšího. Jestliže je nevidomý ve zdravotnickém zařízení bez doprovodu, velice těžko se bez pomoci dostane tam, kam potřebuje (8). Důležité je označení stupně zrakového postižení i bezmocnosti v jeho zdravotní kartě (8). • Prakticky nevidomý • Úplně nevidomý • Částečná bezmocnost • Převážná bezmocnost • Zcela odkázán na cizí pomoc Je to důležitá informace pro zdravotnický personál (8). Do ordinace otevírá dveře a vstupuje jako první doprovod, má-li ho pacient s sebou. Nevidomý dveře zavírá. Pokud doprovod není přítomen, musí pro nevidomého dojít zdravotnický personál. Lékař by měl nakročit směrem k nevidomému a nabídnout mu ruku se slovy: „Vítám vás, paní Nováková, jsem praktický lékař Pokorný a podávám vám ruku." Lékařova podaná ruka není jen projevem slušnosti, ale důležitým hmatovým kontaktem. Přátelský stisk ruky může pacienta uklidnit. Veškeré úkony musí doprovázet slova. Nevidomí většinou velice dobře slyší a pozná, jestli je k němu někdo otočen zády, jestli píše, jestli má odvrácenou tvář a je mu to pochopitelně nepříjemné. Může takové chování brát jako aroganci, pohrdání, nezájem. Jednání v ordinaci by mělo být přirozené. Nebereme nevidomého jako mentálně postiženého, vždy musí být komunikace úměrná věku pacienta (8). Přijde-li pacient do ordinace s vodícím psem, věnujeme pozornost pouze jemu, ne psovi (8). Chceme-li nevidomého posadit, vezmeme jej volně za paži a přivedeme k židli, položíme jeho ruku na opěradlo a vybídneme k posazení (8, 14, 16). Pokud je přítomen doprovod, komunikujeme pouze s nevidomým, doprovod jako by tam nebyl (8, 14, 16). Když bude lékař vyšetřovat instrumentálně, měl by si pacient (pokud je to vhodné) nástroje osahat a mělo by mu být vysvětleno na co který nástroj je. U samotného vyšetření popisujeme jasně, postupně a dopodrobna co budeme dělat, kam budeme sahat a co od toho vyšetření může čekat - bolest, píchnutí, nepříjemný pocit, jestli uslyší nějaké zvuky atd. (8). V případě hospitalizace je nutné provést prostorovou orientaci (8). Mladší generace nevidomých má u sebe šablonu na podpis, nebo se podepsat dokáže. V dnešní době informovaných souhlasů je to nezbytné. Dokumentaci jim můžeme dát v psané formě, tak jak je zvykem, ale také ji můžeme poslat na jejich e-mailovou adresu, pokud pacient umí elektronicky komunikovat. Jejich domácí počítače mají zvukový výstup, nebo si mohou dokumentaci přepsat Braillovým písmem. 4 Prostorová orientace a samostatný pohyb Prostorová orientace a samostatný pohyb je důležitý, ne však jediný faktor, který vede k samostatnosti nevidomého. Mobilita je základním předpokladem samostatného života, socializace a začlenění nevidomého. Pohyb představuje měnění polohy nebo přemísťování objektu z jednoho bodu do druhého, které může být cílevědomé nebo náhodné. Prostorová orientace je předpokladem k cílevědomosti pohybu. Cílem je dosažení nejvyššího stupně mobility, odpovídajícího schopnostem zrakově postiženého člověka (19, 20). 4.1 Prvky prostorové orientace a samostatného pohybu Prvky prostorové orientace a samostatného pohybu dělíme do dvou skupin (19, 20): a) Základní techniky pohybu bez hole • Chůze s vidícím průvodcem • Bezpečnostní držení (postoje) • Kluzná prostorová technika b) Rozvíjení přirozených orientačních schopností a odstraňování nepříznivých důsledků zrakového postižení v oblasti prostorové orientace a samostatného pohybu. • Omezování odchylek od přímého směru • Odhad vzdáleností • Odhad úhlů • Výchova ke vnímání sklonu dráhy • Výchova ke vnímání zakřivení dráhy • Rozvoj sluchové orientace • Rozvij ení smyslu pro překážky • Chůze po schodišti, posilování stability nevidomého 4.2 Popis a nácvik trasy Celková trasa se jeví nevidomým jako soubor úseků od jednoho orientačního bodu k druhému. Podle toho musíme trasu popsat a poznávat, ale zároveň stále formovat celkovou představu nevidomých o prostoru, ve kterém se pohybují. Je důležité seznámit je se základními orientačními znaky, které charakterizují celou trasu nebo její etapu. Při popisu trasy je velice důležité myslet na individualitu nevidomých, respektovat výběr orientačních znaků, být trpěliví a zachovávat v každé situaci klid (19, 20). 4.2.1 Základní pravidla pro výběr, popis a nácvik trasy Důležité je vytipovat optimální výběr trasy a vhodné orientační body. Dále musíme trasu rozdělit na etapy. Není nutné trasu dělit příliš často, ani etapy nemusí být stejně dlouhé. Dělení je nutné v případě změny směru nebo v místech, kde je trasa komplikovaná. Při jejím popisu musíme uvádět délku, směry, klesání či stoupání, orientační znaky, popis cíle trasy a možné ohrožení. Při nácviku trasy je důležité jednotlivé etapy cvičit v souvislosti a návaznosti. Nevidomý musí vjakoukoli chvíli vědět odkud přišel a jakým směrem má pokračovat. Je třeba si uvědomit, že nejvhodnější trasa není ta nejkratší, ale ta nejbezpečnější (19, 20). 5 Kompenzační pomůcky Zrakové postižení ovlivňuje každodenní život lidí. Nevidomí některé věci dělat nemohou vůbec, jiné jen za pomoci další osoby, ale spoustu jich mohou vykonávat pomocí kompenzačních pomůcek (19). Nej častější problémy nastávají v oblastech orientace v prostoru, využívání MHD, samostatného pohybu a orientace v budovách. Dále nastává problém v sebeobsluze, jako je hygiena, vaření, péče o domácnost, péče o dítě a v neposlední řadě práce s informacemi (20, 22). Nevidomí lidé nejčastěji používají hmat a sluch, proto by měli být pomůcky ozvučeny nebo hmatově označeny. 5.1 Pomůcky pro domácnost Pomůcky pro domácnost pomáhají nevidomým v každodenních základních činnostech. Někdy můžeme využít pomůcek, které lze zakoupit v běžném obchodě, je však důležité si promyslet, zdaje tato pomůcka vhodná. Například přístroje s digitálním displejem (pokud nemají hlasový výstup) jsou nevhodné. Mezi základní kompenzační pomůcky můžeme zařadit: • Mluvící váhu • Hmatové a mluvící hodinky, budíky, indikátory barev a světla • Zvukový hlásič vody • Mluvící teploměr Osoba se zrakovým postižení může požádat o příspěvek na zakoupení některých pomůcek dle Vyhlášky č. 182/1991 (22). 5.2 Pomůcky pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb Tyto pomůcky napomáhají v samostatném pohybu a prostorové orientaci. Musíme však zmínit i určitá opatření a úpravy prostředí, které nevidomým velice napomáhají. Máme na mysli orientační akustické majáky, které umožňují snadnější cestování dopravními prostředky a orientaci ve veřejných prostorách. Dále ozvučené přechody nebo železniční přejezdy, signální a varovné pásy na chodnících, které nasměrují nevidomého a případně upozorní například na vstup do vozovky, okraj nástupiště aj. (19, 20, 22). Základní pomůckou je bílá hůl. Chůze s bílou holí je velice složitá a nevidomí sejí musí naučit pod vedením instruktora. Další vhodnou možností je vodící pes, který ulehčí i rozveselí, ale může také zkomplikovat život nevidomého. Proto je důležité si před pořízením vodícího psa zvážit veškerá pro a proti. Velmi vhodnou pomůckou na cestování je elektronická orientační pomůcka - dálkový ovladač VPN (vysílač pro nevidomé). Touto pomůckou se na dálku aktivují zvukové a hlasové orientační majáky, umístěné na veřejných budovách, v metru nebo na dopravních prostředcích (19, 22). 5.3 Pomůcky pro práci s informacemi V posledních letech došlo v této oblasti k velkému rozvoji. Existuje spousta možností, které usnadňují získávání informací a práci s textem (22). 5.3.1 Optické a elektronické pomůcky Pomůcky této kategorie j sou pouze pro zrakově postižené se zbytky zraku. Jedná se o lupy, hyperokulátory, dalekohledové systémy. Mezi elektronické pomůcky patří kamerové lupy, které slouží většinou k práci s textem a prohlížení obrázků (19, 22). 5.3.2 Digitální čtecí zřízení Tato sestava zahrnuje počítač s klávesnicí, myší a reproduktory, doplněný o skener, díky kterému si mohou oskenovat knihu, poslechnout si ji hlasovým výstupem, přečíst na braillském řádku a dále s ní pracovat. Braillský řádek (displej) či hmatový výstup je přídavné zařízení, na kterém se v Braillově písmu zobrazí část textu. Součástí je standardní softwarové vybavení (Windows, MS Office) a specializované programy, které mohou zvětšovat pracovní plochu, ozvučovat, či kombinovat obojí (22). 5.3.3 Elektronické zápisníky Máme elektronické zápisníky dvojího typu (22): • Specializovaná zařízení, která j sou vyrobena podle potřeb klienta • Běžné notebooky se speciálním softwarovým vybavením Specializovaná zařízení většinou nemají obrazovku, pouze hlasový a někdy i hmatový výstup. Jejich součástí je klávesnice pro psaní Braillova písma, nebo běžná klávesnice. Jejich výhodou je především malá velikost a nízká hmotnost, nevýhodou pak právě jejich přílišná specializace, nemají tolik možností jako notebook. Výhodou notebooků je, že zrakově postižení mohou používat stejné programy jako vidomí, to usnadňuje vzájemné propojení a kompatibilitu obou skupin (22). 5.3.4 Pomůcky pro psaní Braillova písma Braillovo písmo je komplexní systém reliéfních znaků, složených z kombinace šesti nebo osmi bodů. Nevidomí mohou pomocí tohoto písma číst hmatem nebojím psát (22, 20). Pomůcky pro psaní Braillova písma: • Pražská tabulka - je alternativou poznámkového bloku na psaní krátkých textů. Písmena jsou zrcadlově vytlačována bodátkem a píší se zprava doleva. • Pichtův psací stroj - je obdobou psacího stroje. • Tiskárna Braillova písma - je přídavné zařízení k počítači nebo notebooku, které tiskne text v Braillově písmu. Nevýhodou je rozměrnost, hlučnost a vysoká pořizovací cena (22). 5.4 Pomůcky pro volný čas Hmatové hry, hračky aj. sloužící pro zábavu, ale také pro zdokonalování hmatu a sluchu. Do této skupiny patří především didaktické pomůcky, stolní deskové hry, počítačové hry, hmatové knihy a speciální sportovní pomůcky (22). 6 Těhotenství, porod a šestinedělí nevidomé ženy Tato období jsou pro ženu velice zásadní. „Čekání na miminko", samotný porod a starání se o něj je nádherné, ale také velice obtížné a vyčerpávající, zvláště pro ženy s různým typem postižení (23, 24). 6.1 Těhotenství nevidomé ženy Těhotenství je pro většinu žen a nevidomé nevyjímaje, posvátným obdobím, těší se na narození svého dítěte, připravují pro něj zázemí a klidný domov. Zeny se postupně učí novým zvyklostem spojeným se změnami jejich těla, studují dostupné knížky a pokud to jde, hledají informace na internetu. Bohužel ne všechny tuto techniku zvládají. Knih a brožur o těhotenství vhodných pro nevidomé je velmi omezený počet, proto mohou mít velmi málo potřebných informací. Asi největším problémem je nalezení a výběrem porodnice popř. i lékaře. Jelikož většina nemocnic není absolutně připravena na nevidomé pacienty, musí si nevidomá žena zaplatit a sehnat osobu, která ji provede nemocnicí a dovede tam, kam potřebuje. Důležitým úkolem zdravotnického personálu je jasné a srozumitelné podání informací, vysvětlení a popsání všech testů a vyšetření, např. ultrazvuku (17, 18). Velké problémy mohou mít i se zařízením domácnosti a dětského pokoje. Mohou se obrátit na různé organizace, které jim zčásti vypomohou. 6.2 Spontánní porod nevidomé ženy Porod nevidomé ženy má stejný průběh jako u ženy vidomé. Důležité však je, edukovat budoucí rodičku již před porodem. Kdy má přijet do porodnice, co s sebou zabalit, jak pozná kontrakce, zeptat se jí jestli rozpozná krvácení od odtoku plodové vody, nebo jestli má někoho kdo by to rozpoznal. Navštěvování předporodních kurzů a cvičení není zcela jednoduché. Nevidomé ženy by v tomto ohledu potřebovaly individuální přístup a trpělivost. Je také vhodné, když je žena s lektorkou sama, nemá pocit zvídavých pohledů ostatních maminek a nikoho nezdržuje. Nej lepší je, když si může budoucí rodička prohlédnout porodní boxy, v klidu si vše osahat, může si udělat poznámky kde co je a jak se s čím zachází. Rozhodně je následně u porodu klidnější, když není v neznámém prostoru. Při porodu samotném hraje velkou roli empatie, profesionalita a trpělivost personálu. Stejně jako každá vidící matka, tak i ona si chce zapamatovat tento den, prožít plně první kontakt s dítětem, nechat si jej hned po porodu položit na břicho nebo k prsu a nevidomý otec možná uvítá možnost přestřihnout pupeční šňůru, popřípadě si také nechat položit dítě na břicho. Vždyť pro ně je to o mnoho důležitější si novorozence osahat, cítit jak voní, slyšet jeho první zabrečení i dech, chtějí být ubezpečeni, že je zdravý, krásný, že je vše v pořádku nejen u dítěte, ale i matky. Pokud jim to není umožněno, i když se novorozenec ošetřuje na porodním boxu, tak oni ho nevidí, nemohou se jinak přesvědčit o jeho stavu. Proto je pro ně velmi důležitý hmatový a sluchový kontakt. Porod je pro ně velice silný emocionální zážitek. Rozhodně by nebylo vhodné tyto rodiče o jakýkoliv z těchto kontaktů ochuzovat, nebo je i z pohodlnosti zakazovat. Samozřejmostí by měla být i možnost pořídit si zvukový i vizuální záznam svého porodu. v 6.3 Šestinedělí nevidomé ženy Období šestinedělí je velice náročné. I žena vidomá má často veliké problémy sžít se s novorozencem a nastolit nějaký přijatelný režim. Pro ženu nevidomou je toto období téměř nej složitější. Potřebuje velikou pomoc od personálu. Vše se dá naučit, je zapotřebí dát ženě trochu více času. Je lepší, když má nevidomá svůj pokoj sama pro sebe. Nejdříve si musí být ona sama jista pohybem po pokoji, až poté se může zabývat péčí o novorozence. Při pomáhání s péčí je důležité mít ve všem logický systém, vše si připravit dopředu, aby se nemuselo od dítěte odbíhat, mít vše na dosah ruky. Vše připravit tak, aby to bylo na dosah ruky. Každá věc (mastička, plena, olejíček ...) musí mít své jasně dané místo. Na samostatném pokoji také hrozí menší možnost nechtěného přemístění věcí cizím člověkem, kterého ani nenapadne, že jen posunutí čehokoliv znamená přinejmenším znepříjemnění této péče. V porodnici je ovšem jedna věc, se kterou nevidomá žena potřebuje pomoci, a to je vážení novorozence před a po kojení. Není k dispozici žádná natolik přesná váha s audio výstupem. Jinak je většinou nevidomá žena schopna bez problémů zvládnout péči o své dítě sama (17, 18) EMPIRICKÁ ČÁST 7 Dotazník 1 7.1 Průzkumný problém Spokojenost nevidomých pacientek s péčí ve zdravotnických zařízeních. 7.2 Průzkumný cíl Cílem průzkumu je zjistit, zda jsou nevidomé pacientky spokojeny s ošetřovatelskou péčí, komunikací a ochotu pomoci personálu ve zdravotnických zařízeních v období prenatálním, porodu a šestinedělí. 7.3 Průzkumné hypotézy Hypotéza 1 Domníváme se, že péče o nevidomou ženu je stejná jako o vidomou ženu, příliš se nepřihlíží k jejím specifickým potřebám. Hypotéza 2 Předpokládáme, že nevidomé ženy na oddělení šestinedělí potřebují více pomoci a individuální přístup, než vidomé ženy. Hypotetické tvrzení Těhotenství u nevidomých žen je považováno za nevhodné. 7.4 Metodika průzkumu Metodika průzkumu je nestandardizovaná, kvantitativní. Jako průzkumnou metodu k získání informací j sme zvolili dotazník vlastní konstrukce. Časový plán průzkumu byl stanoven na období 01.09.2010 - 01.03.2011. 7.5 Průzkumný vzorec Průzkumný vzorec tvořily nevidomé matky, které rodily ve zdravotnických zařízeních. Respondentky byly kontaktovány pomocí internetu. 7.6 Technika dotazníku Zpracování dotazníků bylo statisticky jednostupňovým tříděním. Dotazník vlastní konstrukce obsahoval 21 položek (příloha 1). Dotazník se skládal z uzavřených, polouzavřených a otevřených otázek. Respondentky mohly u tří otázek doplnit libovolnou odpověď, ujedná zvolit více odpovědí, ujedná mohly zvolit jinou odpověď, pokud jim nevyhovovaly uvedené odpovědi a u ostatních volily pouze jednu odpověď. Dotazníků bylo rozdáno 12. Návratnost dotazníků byla 100 %. K hypotéze 1 se vztahovaly otázky 9, 10, 11, 12, 13, 18, 20 a 21. Hypotézu 2 jsme ověřovali otázkami 14, 15, 16 a 17. K hypotetickému tvrzení se vztahovaly otázky 6, 7, 8 a 19. Otázky 1, 2, 3, 4, 5 byly zaměřené na sběr demografických údajů. 7.7 Analýza dat Otázka 1 - Kolik Vám je let? Tabulka 1 - Věk nevidomých matek Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % 20 - 29 let 4 33,33 % 30 - 39 let 7 58,33 % 40 a více 1 8,33 % I 12 100,00 % Graf 1 - Věk nevidomých matek Nevidomé ženy H20-29let H 30 - 39 let u 40 a více 20-29 let 30 -39 let 40 a více V otázce věku odpověděly: 20 - 29 let 4 respondentky (33 %), 30 - 39 let 7 respondentek (58 %) a 40 a více let 1 respondentka (8 %). Otázka 2 - Kolik máte dětí? Tabulka 2 - Počet dětí Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % 1 dítě 9 75,00 % 2 děti 3 25,00 % 3 a více dětí 0 0,00 % I 12 100,00 % Graf 2 - Počet dětí Nevidomé ženy 100% i 90% \ 80% \ 70% \ 60% \ 50% \ 40% -J 30% -j H1 dítě y 2 děti ü 3 a více dětí 20% \ 10% ■] 0% + 1 dítě 2 děti 3 a více dětí 1 dítě má 9 respondentek (75 %), 2 děti 3 (25 %) a 3 a více dětí nemá žádná respondentka. 99989999999999^ Otázka 3 - Jakou zrakovou vadu máte? Tabulka 3 - Typ zrakového postižení Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Nevidomá 12 100,00 % Slabozraká 0 0,00 % I 12 100,00 % Graf 3 - Typ zrakového postižení Nevidomé ženy íá Nevidomá u Slabozraká Nevidomá Slabozraká Všech 12 respondentek (100 %) je nevidomých. Otázka 3a - Od kolika let jste nevidomá? Tabulka 3a - Doba vzniku zrakové vady Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Od narození 6 50,00 % Od 3 let 2 16,67 % Od 15 let 2 16,67 % Od 16 let 1 8,33 % Od 29 let 3 25,00 % I 12 100,00 % Graf 3a - Doba vzniku zrakové vady Nevidomé ženy H Od narození H Od 3 let u Od 15 let B Od 16 let y Od 29 let narození Na otázku odpovídaly jen respondentky, které v otázce 3 měli kladnou odpověď. Tedy od narození je 6 respondentek (50 %), od 3 let odpověděly 2 (17 %), od 15 let odpověděly 2 (17 %), od 16 let odpověděla 1 (8 %) a od 29 let odpověděly 3 (25 %). Otázka 4 - Můj partner je? Tabulka 4 - Zraková vada partnera Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Vi domý 8 66,67 % Nevidomý 4 33,33 % S jiným postižením 0 0,00 % Nemám partnera 0 0,00 % I 12 100,00 % Graf 4 - Zraková vada partnera Nevidomé ženy HVidomý y Nevidomý uSjiným postižením j Nemám partnera Vidomý Nevidomý Sjiným Nemám postižením partnera V otázce 4 odpověděly: 8 respondentek (67 %) má partnera vidomého, 4 (33 %) nevidomého a na ostatní možnosti sjiným postižením a nemám partnera neodpověděla žádná respondentka. Otázka 5 - Ve které nemocnici jste rodila? (Volně napište.) Tabulka 5 - Místo porodu Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Ustav pro péči o matku a dítě 3 25,00 % Fakultní nemocnice Olomouc 1 8,33 % Nemocnice České Budějovice 2 16,67 % Fakultní nemocnice Motol 1 8,33 % Fakultní nemocnice Brno 2 16,67 % Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem 1 8,33 % Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2 16,67 % I 12 100,00 % Graf 5 -Místo porodu Nevidomé ženy ^ ť 2? , ° # XO* í>~ ^ J> j£ / >S ^ PN .«©■ .-cr .\V u Polohování // ^ <° -Vážení Pomoc nejvíce potřebovaly ženy s technikami kojení: 8, manipulací s dítětem: 2, koupáním: 6, přebalováním: 3, polohováním: 1, krmením: 2 a vážením: 12. 46999999999999^ Otázka 17a - Číslem označte pořadí důležitosti. Tabulka 17a- Seřazení podle pořadí důležitosti Nevidomé ženy Odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost v % Techniky kojení 5 41,67 % Manipulace s dítětem 1 8,33 % Koupání 3 25,00 % Přebalování 0 0,00 % Polohování 0 0,00 % Krmení 0 0,00 % Vážení 3 25,00 % I 12 100,00 % Graf 17a - Seřazení podle pořadí důležitosti Nevidomé ženy HTechniky kojení B Manipulace s dítětem y Koupání u Přebalování u Polohování J Krmení jVážení Pořadí důležitosti v pomoci nevidomým matkám na oddělení šestinedělí. Podle pořadí důležitosti uvedlo na prvním místě techniky kojení 5 respondentek (42 %), na druhém místě vážení a kojení 3 (25 %) a na třetím místě manipulace s dítětem 1 (8 %). Otázka 18 - Byla jste na každém oddělení o všem dostatečně informována? Tabulka 18- Informovanost Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 8 66,67 % Ne 4 33,33 % I 12 100,00 % Na každém oddělení bylo dostatečně informováno 8 (67 %) žen a nedostatečné informace udávají 4 (33 %). Otázka 18b - Na kterém oddělení? Tabulka 18b- Neinformovanost na oddělení Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Na žádném oddělení jsem nebyla informována 1 Na oddělení šestinedělí 3 I 4 Na tuto otázku odpověděly jen respondentky, které měly v otázce 18 negativní odpověď. „Na žádném oddělení jsem nebyla informována" uvedla 1 respondentka a „na oddělení šestinedělí" 3. Otázka 19 - Jaké byly reakce okolí na Vaše těhotenství? Tabulka 19 Reakce okolí Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Spíše pozitivní 9 75,00 % Spíše negativní 3 25,00 % I 12 100,00 % Graf19 - Reakce okolí Nevidomé ženy HSpíše pozitivní u Spíše negativní Spíše pozitivní Spíše negativní Spíše pozitivní reakce uvedlo 9 (75 %) a spíše negativní 3 (25 %) respondentky. Otázka 20 - Máte nějaké připomínky k péči zdravotnického personálu? (Volně napište.) Tabulka 20 - Připomínky k péči Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Nemám 4 Mělo by se změnit vše od základů 2 Více taktu 5 Lepší komunikace 4 I 15 Graf 20 - Připomínky kpéči Nevidomé ženy 100% 90% \ 80% \ I H Nemám Duto | 50% -S 40% A] ...... 30% u Melo by se změnit vse od 20% A základů 10% A 0% -f^^^^^^^^^^^^^^^^^ H Více taktu / ■/ ^ ^ u Lepší komunikace Na otázku 20 mohly respondentky volně odpovídat. Odpověď nemám, zvolily 4 respondentky, mělo by se změnit vše od základů 2, více taktu 5 a lepší komunikace 4 respondentky. 99999999999999^ Otázka 21 - Co by se dalo podle Vás zlepšit? (Volně napište.) Tabulka 21 - Vylepšení Nevidomé ženy Odpovědi Absolutní četnost Informovat personál o prostorové orientaci 5 Pobyt na nadstandardu s doprovodem bez poplatku navíc 4 Více informovat personál o handicapech 5 Nemocnice by se měla lépe připravit na nevidomého pacienta 6 I 20 Graf 21 - Vylepšení Nevidomé ženy 100% 90% 80% 70% 50% 50% 40% Informovat Pobyt na Více personál o nadstandardu informovat prostorové s doprovodem personál o orientaci bez poplatku handicapech navíc Nemocnice by se měla lépe připravit na nevidomého pacienta H Informovat personál o prostorové orientaci u Pobyt na nadstandardu s doprovodem bez poplatku navíc uVíce informovat personál o handicapech lJ Nemocnice by se měla lépe připravit na nevidomého pacienta Na otázku 21 mohly respondentky volně odpovídat. Odpověď: „Informovat personál o prostorové orientaci" zvolilo 5 respondentek, „Pobyt na nadstandardu s doprovodem bez poplatku navíc" zvolily 4, „Více informovat personál o handicapech" zvolilo 5 a „Nemocnice by se měla lépe připravit na nevidomého pacienta" zvolilo 6 respondentek. 8 Dotazník 2 8.1 Průzkumný problém Míra informovanosti porodních asistentek v ošetřovatelské péči o nevidomou ženu. 8.2 Průzkumný cíl Cílem průzkumu je zjistit u porodních asistentek míru informovanosti v péči o nevidomou ženu. 8.3 Průzkumné hypotézy Hypotéza 1 Domnívám se, že z důvodu podvědomých obav si vybere porodní asistentka péči spíše o vidomou ženu, než o nevidomou. Hypotéza 2 Myslím si, že porodní asistentky s delší praxí, mají více zkušeností s péčí o nevidomou ženu, než porodní asistentky s kratší praxí. Hypotetické tvrzení Domnívám se že, porodní asistentky nemají dostatečné znalosti v péči o nevidomou ženu. 8.4 Metodika průzkumu Metodika průzkumu je nestandardizovaná, kvantitativní. Jako průzkumnou metodu k získání informací j sme zvolili dotazník vlastní konstrukce. Časový plán průzkumu byl stanoven na období 01.09.2010 - 01.03.2011. 8.5 Průzkumný vzorec Průzkumný vzorec tvořily porodní asistentky pracující v prenatální poradně, na porodním sále a oddělení šestinedělí. Dotazníky jsme rozdali do Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze - Podolí, Fakultní nemocnice Motol, Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze a Nemocnice Hořovice. 8.6 Technika dotazníku Zpracování dotazníků bylo statisticky jednostupňovým tříděním. Dotazník byl vlastní produkce a obsahoval 18 položek (příloha 2). Dotazník se skládal z uzavřených, polouzavřených, otevřených otázek a podotázek. Respondentky mohly u pěti otázek doplnit libovolnou odpověď, ujedná zvolit více odpovědí a u ostatních mohly volit jen jednu odpověď. Dotazníků bylo rozdáno 81. Návratnost dotazníků byla 100 %. K hypotéze 1 se vztahovala otázka 5. Hypotézu 2 jsme ověřovali otázkami 3, 4, 8, 9, 10, 11, 12 a 15. K hypotetickému tvrzení se vztahovaly otázky 6, 7, 13, 14, 16, 17 a 18. Otázky 1 a 2 byly zaměřené na sběr demagogických údajů. 8.7 Analýza dat Otázka 1 - Ve které porodnici pracujete? V této otázce byla možná libovolná odpověď. Otázka 1 - Pracovní umístění 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % UPMD 13 27,66 % 8 23,53 % Fakultní nemocnice Motol 10 21,28 % 10 29,41 % Nemocnice Hořovice 12 25,53 % 8 23,53 % Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou 12 25,53 % 8 23,53 % I 47 100,00 % 34 100,00 % Graf 1 - Pracovní umístění 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3< H 0-5 let praxe H5 a více let praxe V této otázce odpovědělo v kategorii 0 - 5 let praxe ÚPMD 13 respondentek (28 %), Fakultní nemocnice Motol 10 (21 %), Nemocnice Hořovice 12 (26 %), Fakultní Thomayerova nemocnice 12 (26 %). V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo UPMD 8 respondentek (24 %), Fakultní nemocnice Motol 10 (29 %), Nemocnice Hořovice 8 (24 %), Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou 8 (24 %). 9999999999999^^ Otázka 2 - Na kterém oddělení pracujete? Tabulka 2 - Oddělení 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Oddělení šestinedělí 23 48,94 % 8 23,53 % Porodní sál 13 27,66 % 16 47,06 % Prenatální ambulance 11 23,40 % 10 29,41 % I 47 100,00 % 34 100,00 % V kategorii 0-5 let: oddělení šestinedělí: 23 respondentek (49 %), porodní sál: 13 (28 %), prenatální ambulance: 11 (23 %). V kategorii 5 a více let: oddělení šestinedělí: 8 respondentek (24 %), porodní sál: 16 (47 %), prenatální ambulance: 10 (29 %). Otázka 3 - Jak dlouho pracujete na tomto oddělení? Tabulka 3a - Délka působení na oddělení 0 - 5 let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % do 1 roku 14 29,79 % do 2 let 12 25,53 % do 3 let 3 6,38 % do 4 let 9 19,15 % do 5 let 9 19,15 % I 47 100,00 % Graf 3a - Délka působení na oddělení 0 - 5 let praxe Udo 2 let H do 3 let .do 4 let do 5 let dol roku do 2 let do 3 let do 4 let do 5 let Praxe do 1 roku mělo 14 (30 %), do 2 let 12 (25 %), do 3 let 3 (6 %), do 4 let 9 (19 %), do 5 let 9 (19 %) respondentek. Tabulka 3b - Délka působení na oddělení 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % do 10 let 18 52,94 % do 20 let 13 38,24 % do 30 let 2 5,88 % do 40 let 1 2,94 % I 34 100,00 % Graf 3b - Délka působení na oddělení 5 a více let praxe 100% i 90% \ 80% -1 70% \ 60% -j h do 10 et 50% -1 H do 20 et 40% \ Udo 30 et 30% -j 20% \ do 40 et 10% -j 0% -1 do 10 let do 20 let do 30 let do 40 let Praxe do 10 let odpovědělo 18 (53 %), do 20 let 13 (38 %), do 30 let 2 (6 %), do 40 let 1 (3 %) respondentka. 9999999999999^^ Otázka 4 - Máte zkušenost s péčí o nevidomou ženu? Tabulka 4 - Zkušenost s péčí o nevidomou ženu 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 14 29,79 % 15 44,12 % Ne 33 70,21 % 19 55,88 % I 47 100,00 % 34 100,00 % V kategorii 0 - 5 let praxe kladně odpovědělo 14 respondentek (30 %) a záporně 33 (70 %). V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo kladně 15 respondentek (44 %) a záporně 19 (56 %). Otázka 4a - O kolik žen jste se starala? Tabulka 4a - Počet opečovávaných žen 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost 1-4 10 13 5-9 1 1 10 a více 3 1 I 14 15 Graf 4a - Počet opečovávaných žen 100,00% 90,00% 80,00% 10-5 let praxe 15 a více let praxe 10,00% 0,00% 1-4 5-9 10 a více Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které na otázku 4 odpověděly kladně. V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo: 1 - 4 10 respondentek, 5-9 1, 10 a více 3. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo: 1-413 respondentek, 5-9 1 a 10 a více 1 respondentka. Otázka 5 - Myslíte si, že by Vám péče o nevidomou ženu byla z nějakých důvodů nepříjemná? Tabulka 5 - Postoj k péči o nevidomou ženu 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 1 2,13 % 1 2,94 % Ne 46 97,87 % 33 97,06 % I 47 100,00 % 34 100,00 % V kategorii 0 - 5 let praxe odpověděla kladně 1 (2 %) a záporně 46 (98 %) respondentek. V kategorii 5 a více let odpověděla kladně 1 (3 %) a záporně 33 (97 %) respondentek. Otázka 5a - Důvod? Tabulka 5a - Důvod pocitu nepříjemnosti v péči o nevidomou ženu 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Nevím jak s nevidomou ženou komunikovat 1 1 I 1 1 Graf 5 a - Důvod pocitu nepříjemnosti v péči o nevidomou ženu H 0-5 let praxe H 5 a více let praxe Nevím jak s nevidomou ženou komunikovat Pouze jedna respondentka ze všech odpověděla, že neví jak s nevidomou ženou komunikovat. Otázka 6 - Znáte pojem prostorová orientace? Tabulka 6 - Prostorová orientace 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 35 74,47 % 20 58,82 % Ne 12 25,53 % 14 41,18 % I 47 100,00 % 34 100,00 % V kategorii 0 - 5 let praxe kladně odpovědělo 35 (74 %) a záporně 12 (26 %) respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo kladně 20 (59 %) a záporně 14 (41 %) respondentek. Otázka 6a - Prováděla jste někdy prostorovou orientaci? Tabulka 6a - Provádění prostorové orientace 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Ano 12 6 Ne 23 14 I 35 20 Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které na otázku 6 odpověděly kladně. V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo kladně 12 a záporně 23 respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo kladně 6 a záporně 14 respondentek. Otázka 7 - Víte, co znamená pojem prostorová orientace? Tabulka 7 - Význam prostorové orientace 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Nevidomá žena má možnost osahání 24 51,06 % 20 58,82 % Nevidomou ženu poučíme v péči o novorozence 1 2,13 % 4 11,76 % Nevidomou ženu provedeme po oddělení 22 46,81 % 10 29,41 % I 47 100,00 % 34 100,00 % Graf 7 - Význam prostorová orientace Nevidomá Nevidomou Nevidomou žena má ženu poučíme ženu možnost v péči o provedeme po osahání novorozence oddělení i 0 5 let praxe 15 a více let praxe V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo: „Nevidomá žena má možnost osahání" 24 respondentek (51 %), „Nevidomou ženu poučíme v péči o novorozence" 1 (2 %) a správnou odpověď „Nevidomou ženu provedeme po oddělení" zvolilo 22 (47 %). V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo: „Nevidomá žena má možnost osahání" 20 respondentek (59 %), „Nevidomou ženu poučíme v péči o novorozence" 4 (12 %) a správnou odpověď „Nevidomou ženu provedeme po oddělení" zvolilo 10 (29 %). Otázka 8 - Bylo by možné, aby měla nevidomá pacientka s sebou na Vašem oddělení vodícího psa? Tabulka 8 - Možnost přítomnosti vodícího psa na pracovišti 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 17 36,17 % 11 32,35 % Ne 30 63,83 % 23 67,65 % I 47 100,00 % 34 100,00 % V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo kladně 17 respondentek (36 %) a záporně 30 (64 %). V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo kladně 11 respondentek (32 %) a záporně 23 (67 %). Otázka 8b - Důvod? Tabulka 8b - Nepřítomnost vodícího psa ve zdravotnickém zařízení 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Hygiena 21 15 Alergie ostatních pacientů 9 8 I 30 23 Graf 8b - Nepřítomnost vodícího psa ve zdravotnickém zařízení 100% -90% -80% -70% -60% - 50% -40% -30% -20% -10% -0% - Hygiena B 0-5 let praxe -^^^^^^^^^ H5a více let praxe Alergie ostatních pacientů Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které na otázku 8 odpověděli negativně. V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo: „Hygiena" 21 respondentek a „Alergie ostatních pacientů" 9. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo: „Hygiena" 15 respondentek a „Alergie ostatních pacientů" 8 respondentek. Otázka 9 - Měla by nevidomá žena mít možnost si vše co by bylo možné osahat? Tabulka 9 - Možnost osahání 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 47 100,00 % 34 100,00 % Ne 0 0,00 % 0 0,00 % I 47 100,00 % 34 100,00 % Graf 9 -Možnost osahání 100% -90% -80% -70% -60% - 50% -40% 30% -20% -10% -0% - Ano M U-D IcL pí dXc H 5 a více let praxe i i Ne V kategorii 0 - 5 let praxe i v kategorii 5 a více let praxe odpověděly všechny respondentky kladně. Otázka 10 - V jakých případech by u sebe mohla mít nevidomá žena někoho blízkého? (Možnost zaškrtnutí více odpovedí.) Tabulka 10-Vjakých případech může být přítomna blízká osoba 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Při příjmu na porodní sál 46 33 Při fyziologickém porodu 47 34 Při vaginálním vyšetření 39 32 Při pobytu na odd. šestinedělí 37 34 Při odborných výkonech 47 34 Při porodu vedeným kleštěmi 37 31 Při císařském řezu 27 25 Nemůže mít u sebe nikoho 1 0 I 281 223 Graf 10 - V jakých případech může být přítomna blízká osoba H 0-5 let praxe H 5 a více let praxe 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 999999999999999 V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo: „Při příjmu na porodní sál" 46 respondentek, ,Při fyziologickém porodu" 47, „Při vaginálním vyšetření" 39, „Při pobytu na odd. šestinedělí" 37, „Při odborných výkonech" 47, „Při porodu vedeným kleštěmi" 37, „Při císařském řezu" 27, „Nemůže mít u sebe nikoho" 1 respondentka. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo: „Při příjmu na porodní sál" 33 respondentek, „Při fyziologickém porodu" 34, „Při vaginálním vyšetření" 32, „Při pobytu na odd. šestinedělí" 34, „Při odborných výkonech" 34, „Při porodu vedeným kleštěmi" 31, „Při císařském řezu" 25, „Nemůže mít u sebe nikoho" neodpověděla žádná respondentka. Otázka 11 - Myslíte si, že u žen s tímto handicapem je zapotřebí specifická ošetřovatelská péče? Tabulka 11 Specifická ošetřovatelská péče 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 30 63,83 % 21 61,76 % Ne 17 36,17 % 13 38,24 % I 47 100,00 % 34 100,00 % Graf 11 - Specifická ošetřovatelská péče 100% -90% -80% -70% -60% - 50% -40% 30% -20% -10% -0% - Ano H 0-5 let praxe H 5 a více let praxe Ne V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo kladně 30 (64 %) a záporně 17 (36 %) respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo kladně 21 (62 %) a záporně 13 (38 %) respondentek. Otázka 11a - V čem je podle Vás tato péče specifická? (Volně napište.) Tabulka 11a- Příklady specifické péče 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Komunikace s pacientkou 11 7 Péče o novorozence 9 9 Individuální přístup 10 5 Podrobný popis 6 3 I 36 24 Graf 11a - Příklady specifické péče H 0 5 let praxe H5a více let praxe Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které na otázku 11 odpověděly kladně. V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo: „Komunikace s pacientkou" 11, „Péče o novorozence" 9, „Individuální přístup" 10 a „Podrobný popis" 6 respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo: „Komunikace s pacientkou" 7, „Péče o novorozence" 9, „Individuální přístup" 5 a „Podrobný popis" 3 respondentky. Otázka 12 - Myslíte si, že má nevidomá matka zásadní problém s péčí o novorozence v porovnání s vidomou ženou? Tabulka 12 - Problém s péčí o novorozence 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 25 53,19% 11 32,35 % Ne 22 46,81 % 23 67,65 % I 47 100,00 % 34 100,00 % V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo kladně 25 (53 %) a záporně 22 (47 %) respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo kladně 11 (32 %) a záporně 23 (68 %) respondentek. Otázka 12a - S čím? Tabulka 12a- Problém s péčí o novorozence 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Manipulace s novorozencem 15 7 Kontrola FF 12 5 Kojení a krmení novorozence 7 4 I 34 16 Graf 12a - Problém s péčí o novorozence 10 5 let praxe i5a více let praxe Manipulace s Kontrola FF novorozencem Kojení a krmení novorozence Na tuto otázku odpovídaly pouze asistentky, které na otázku 12 odpověděly kladně. V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo: „Manipulace s novorozencem" 15, „Kontrola FF" 12 a „Kojení a krmení novorozence" 7 respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo: „Manipulace s novorozencem" 7, „Kontrola FF" 12 a „Kojení a krmení novorozence" 4 respondentky. Otázka 13 - Měla jste možnost seznámit se s problematikou ošetřovatelské péče o nevidomé? Tabulka 13 - Seznámení s problematikou 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 9 19,15 % 8 23,53 % Ne 38 80,85 % 26 76,47 % I 47 100,00 % 34 100,00 % V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo kladně 9 (19 %) a záporně 38 (81 %) respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo kladně 8 (24 %) a záporně 26 (76 %) respondentek. Otázka 13a - Kde? Tabulka 13a-Místo seznámení s problematikou 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Ve škole 3 3 Na pracovišti 6 5 I 9 8 Na tu to otázku odpovídaly pouze respondentky, které na otázku 13 měly kladnou odpověď. V kategorii 0-5 let praxe odpověděly: „Ve škole" 3 a „Na pracovišti" 6 respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpověděly: „Ve škole 3" a „Na pracovišti" 5 respondentek. Otázka 14 - Měla byste zájem o informace, týkající se ošetřovatelské péče o nevidomé? Tabulka 14 - Zájem o informace 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 44 93,62 % 26 76,47 % Ne 3 6,38 % 8 23,53 % I 47 100,00 % 34 100,00 % V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo kladně 44 (94 %) a záporně 3 (6 %) respondentky. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo kladně 26 (76 %) a záporně 8 (24 %) respondentek. Otázka 15 - Měla by být nevidomé ženě poskytnuta služba roaming in? Tabulka 15 - Poskytnutí služby roaming in 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 42 89,36 % 32 94,12 % Ne 5 10,64 % 2 5,88 % I 47 100,00 % 34 100,00 % Graf 15 - Poskytnutí služby roaming in 1 ÍVW H 0 5 let praxe H5a více let praxe Ano Ne V kategorii 0-5 let odpovědělo kladně 42 (89 %) a záporně 5(11%) respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo kladně 32 (94 %) a záporně 2 (6 %) respondentky. 9999999999999^ Otázka 15b - Důvod? Tabulka 15b- Neposkytnutí služby roaming in 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Není schopna postarat se o své dítě 3 2 Kvůli nedostatku personálu 2 0 I 5 2 Graf 15b - Neposkytnutí služby roaming in h 0-5 let praxe h 5 a více let praxe Není schopna Kvůli nedostatku postarat se o své dítě personálu, nemůže být u ní pořád jedna porodní asistentka Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které odpověděly záporně v otázce 15. V kategorii 0 - 5 let praxe odpověděly: „Není schopna se postarat o své dítě" 3 respondentky a „Kvůli nedostatku personálu" 2. V kategorii 5 a více let praxe odpověděly: „Není schopna se postarat o své dítě" 2 respondentky. Otázka 16 - Máte na pracovišti standardy, týkající se ošetřovatelské péče o nevidomou ženu? Tabulka 16 Standardy na pracovišti 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost v % Absolutní četnost Relativní četnost v % Ano 11 23,40 % 4 11,76 % Ne 36 76,60 % 30 88,24 % I 47 100,00 % 34 100,00 % V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo kladně 11a záporně 36 respondentek. V kategorii 5 a více let praxe odpověděly kladně 4 a záporně 30 respondentek. Otázka 17 - Máte nějaké poznatky v péči o nevidomou ženu? (Volně napište.) Tabulka 17' - Poznatky v péči o nevidomou ženu 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Nemám 35 20 Stejná péče jako o vidomou ženu 11 4 Negativní přístup nevidomé ženy 1 0 Pozitivní přístup nevidomé ženy 4 12 I 51 36 Na otázku 17 mohly respondentky volně odpovídat. V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo: „Nemám" 35 respondentek, „Stejná péče jako o vidomou ženu" 11, „Negativní prístup nevidomé ženy" 1 a „Pozitivní přístup nevidomé ženy" 4. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo: „Nemám" 20 respondentek, „Stejná péče jako o vidomou ženu" 4, „Negativní přístup nevidomé ženy" neodpověděla žádná respondentka a „Pozitivní přístup nevidomé ženy" 12. Otázka 18 - V čem vidíte největší problém v péči o nevidomou ženu? (Volně napište.) Tabulka 18- Největší problém v ošetřovatelské péči 0 - 5 let praxe 5 a více let praxe Odpovědi Absolutní četnost Absolutní četnost Komunikace s nevidomou ženou 26 30 Péče o novorozence 18 21 Individuální přístup 13 5 Nedostatek personálu 10 6 Nedostatek času 15 12 Nedostatek vědomostí 9 4 Problém je ve všem 4 2 I 95 80 Graf 18 - Největší problém v ošetřovatelské péči 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% -10% -0% - iF rS° jŕ l 0-5 let praxe I 5 a více let praxe Na otázku 18 mohly respondentky odpovídat volně. 8989 V kategorii 0 - 5 let praxe odpovědělo: „Komunikace s nevidomou ženou" 26, „Péče o novorozence" 18, „Individuální přístup" 13, „Nedostatek personálu" 10, „Nedostatek času" 15, „Nedostatek vědomostí" 9 a „Problém je ve všem" 4 respondentky. V kategorii 5 a více let praxe odpovědělo: „Komunikace s nevidomou ženou" 30, „Péče o novorozence" 21, „Individuální přístup" 5, „Nedostatek personálu" 6, „Nedostatek vědomostí" 4 a „Problém je ve všem" 2 respondentky. 9 Výsledky průzkumu V našem průzkumu bylo cílem zjistit u nevidomých matek nedostatky v péči, komunikaci a ochotě pomoci personálu ve zdravotnickém zařízení a u porodních asistentek zjistit míru informovanosti v péči o nevidomou ženu. 9.1 Dotazník 1 Hypotéza 1 Domnívám se, že ošetřovatelská péče o nevidomou ženu je stejná jako o vidomou ženu, příliš se nepřihlíží k jejím specifickým potřebám. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 2 Nevidomé ženy na oddělení šestinedělí potřebují více pomoci a individuální přístup, než vidomé ženy. Hypotéza se potvrdila. Hypotetické tvrzení Těhotenství u nevidomých žen je považováno vzhledem k jejich handicapu za nevhodné. Tvrzení se nepotvrdilo. 9.2 Dotazník 2 Hypotéza 1 Domnívám se, že z důvodu podvědomých obav si vybere porodní asistentka péči spíše o vidomou klientku, než o nevidomou klientku. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 2 Myslím si, že porodní asistentky s delší praxí, mají více zkušeností s péčí o nevidomou ženu, než porodní asistentky s kratší praxí. Hypotéza se potvrdila, i když zkušenosti obou skupin respondentek jsou téměř stejné. Hypotetické tvrzení Domnívám se že, porodní asistentky nemají dostatečné znalosti v péči o nevidomou ženu. Tvrzení se potvrdilo. 10 DISKUSE Výsledky našeho průzkumu doplňují témata nastíněná v teoretické části, která nás „vtahují" do problematiky nevidomých pacientů. Některé zjištěné informace nás mohou překvapit, nebo alespoň donutit k zamyšlení. Z pohledu nevidomých matek bychom chtěli zdůraznit to, že u 83 % dotazovaných žen bylo těhotenství chtěné, pomoc na oddělení šestinedělí potřebovala polovina zmatek tři až čtyři dny a to nejvíce s kojením, koupáním, manipulací a vážením (v žádné porodnici neexistuje váha s hlasovým výstupem). Naučit se péči o novorozence je něco nového pro každou ženu. Pro nevidomou matku je prvořadé se zorientovat na pokoji, protože až potom se může učit pečovat o své dítě. Cizí prostředí jí může dobu učení výrazně prodloužit. Potvrdilo se nám, že se nepřihlíží ke specifickým potřebám nevidomé pacientky. V 67 % neprovedl nikdo s nevidomou ženou prostorovou orientaci, která je nezbytná pro její prostorové vnímání a mobilizaci. Dále si v 58 % nemohla rodička osahat porodní sál (porodní box), místo kde bude trávit několik hodin v bolestech a kde porodí své dítě. Sice se v našem průzkumu nepotvrdilo, že je u nevidomých žen považováno těhotenství za nevhodné, ale z jejich vyprávění musíme konstatovat, že tu stále jsou velké předsudky a odsuzování v souvislosti se zakládáním rodiny a péčí o dítě u nevidomých párů. Ze strany porodních asistentek bychom chtěli podotknout, že porodní asistentky opravdu nemají znalosti v ošetřovatelské péči o nevidomou pacientku. Většina nezná správný význam „prostorové orientace". V 81 % u respondentek s praxí 0 - 5 let a v 76 % u asistentek s praxí 5 a více let vůbec neměly možnost seznámení se s problematikou ošetřovatelské péče o nevidomou pacientku. Ani ze školení, ani z ošetřovatelských standardů, které na 77 % - 88 % oddělení úplně chybí. I několik málo asistentek samo uvedlo, že jim znalosti chybí a vidí to jako velký problém. Dále bychom chtěli uvést, že většina porodních asistentek by měla zájem o informace týkající se ošetřovatelské péče o nevidomou pacientku. Proto by se o této problematice mělo více mluvit již na školách ale i ve zdravotnických zařízeních, alespoň ve formě standardů. Veškerý zdravotnický personál by měl znát základy komunikace a prostorové orientace ZÁVĚR A NÁVRH PRO PRAXI Cílem naší práce bylo zjistit u nevidomých matek nedostatky v ošetřovatelské péči, komunikaci a ochotě pomoci personálu ve zdravotnickém zařízení, u porodních asistentek zjistit míru informovanosti v péči o nevidomou ženu. V teoretické části jsme popisovali svět nevidomých lidí. Popisovali jsme, jaké jsou rozdíly v sebepéči aj. v závislosti na délce trvání handicapu. Chtěli jsme vás seznámit s problematikou komunikace s nevidomými, jejich potřebami a problémy, na které nás ani nenapadne nepomyslet. Maličkosti a zautomatizované prvky v našem životě pro ně mohou znamenat nepředstavitelné obtíže. Jsou mezi námi rozdíly, ale ne až tak zásadní. Proto bychom se měli oprostit všech předsudků a unáhlených závěrů. V našem průzkumu jsme zjistili, že nedostatky v ošetřovatelské péči se vyskytují. Na otázku významu prostorové orientace odpovědělo dobře jen 47 % asistentek s kratší praxí a 29 % respondentek s delší praxí. Komunikaci a ochotu jsme u personálu vyhodnotili jako dobré. 67 % matek uvedlo, že byly na každém oddělení dostatečně informovány. Nedostatky v ošetřovatelské péči o nevidomé pacienty se nám pojí s nedostatky v informovanosti porodních asistentek i celého personálu. Velké procento z nich by mělo zájem o nové poznatky, ale neví, kde je získat... Žádné semináře na toto téma se nekonají, kapitola o této problematice v ošetřovatelských standardech většinou chybí. Jak popisují i samy nevidomé respondentky, nejsou ani zdravotnická zařízení většinou připravena na příchod nevidomých pacientů. Pro ně není možné přijít do zdravotnického zařízení a bez pomoci se dostat na místo, které hledají, protože ani tam pro ně není k dispozici vyškolená osoba, která by jim pomohla. Velká část naší populace se nevidomých „bojí", proto bychom tuto problematiku měli zmínit již ve školách a dále rozvíjet ve zdravotnickém týmu. Jsou to stejní lidé jako my, proto bychom neměli být „zaskočeni" jejich přítomností. I nevidomé ženy mají právo na klidné a komfortní těhotenství, porod a šestinedělí. Bakalářskou prací bychom doporučili zdravotnickým týmům ve zdravotnických zařízeních, zvláště pak porodním asistentkám v praxi. Dále by text mohl poskytnout základní informace v této problematice na zdravotnických školách, i na lékařských fakultách. Výsledky praktické části by mohly pomoci vrchním sestrám při výběru školení pro ošetřovatelský personál o této „stále přítomné problematice". SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. FARKAŠOVÁ, D. 2001. Ošetrovateľstvo - teória. Martin: Osveta, 2001. ISBN 80-8063-086-0 2. JAROŠOVÁ, D. 2000. Teorie moderního ošetřovatelství. Praha: ISV, 2000. ISBN 80-85866-55-2 3. KOZIEROVÁ, B.; ERBOVÁ, G; OLTVIEROVÁ, R. 1995. Ošetřovatelství. Martin: Osveta, 1995. ISBN 80-217-0528-0 4. MASTILIAKOVÁ, D. 2002. Úvod do ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0428-0 5. ŠAMÁNKOVÁ, M.; HUŠKOVÁ, M.; MATOUŠOVIC, K. 2002. Základy ošetřovatelství pro studující lékařských fakult. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0477-9 6. TRACHTOVÁ, E. 1999. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno: IDVPZ, 1999. ISBN 80-7013-285-X 7. ŽIAKOVÁ, K. a kol. 2003. Ošetrtovateľstvo - teória a vedecký výskum. Martin: Osveta, 2003. ISBN 80-8063-131-X 8. LINHARTOVÁ, V. 2007. Praktická komunikace v medicíně pro mediky, lékaře a ošetřující personál. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1784-5. 9. SLOWÍK, J. 2007. Speciální pedagogika. Praha : Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1733-3. 10. PIPEKOVÁ, J. a kol. 1998. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno : Paido, 1998. ISBN 80-85931-65-6. 11. FRANCOVÁ, P. 2006. Za zeptání nic nedáte aneb jak vidím svět, když nevidím. 2. vyd. Praha : Okamžik - sdružení nejen pro podporu nevidomých, 2006. ISBN 80-86932-11-7. 12. MOJZISEK, J. 2007. Každý problém má řešení aneb Netradiční kompenzační prostředky. Praha : Okamžik - sdružení nejen pro podporu nevidomých, 2007. ISBN 978-80-86932-20-0. 13. DYCK, H. 2004. Ne tak, ale tak. 3. české vyd. Praha : Tyfloservis, 2004. ISBN 80-239-3969-6. 14. POKORNÁ, A. 2008. Efektivní komunikační techniky v ošetřovatelství. 2.přeprac. vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských ošetřovatelských oborů, 2008. ISBN 978-80-7013-466-5. 15. MICHÁLEK, M. 2004. Nebojte se nevidomých! Praha : Okamžik - sdružení nejen pro podporu nevidomých, 2004. ISBN 80-903247-3-8. 16. MICHÁLEK, M.; FRANCOVÁ, P.; JAKEŠ, J. 2002. Nevídáno. Praha Okamžik - sdružení nejen pro podporu nevidomých, 2002. ISBN neuvedene 17. SCHFNDLEROVÁ, O. a kol. 2007. Kapitoly ze sebeobsluhy nevidomých a slabozrakých. Praha : Tyfloservis, 2007. ISBN 978-80-239-8822-2. 18. SCHFNDLEROVÁ, O. 2007. Na ruce si nevidím. Praha : Okamžik - sdružení nejen pro podporu nevidomých, 2007. ISBN 80-86932-10-9. 19. WIENER, P. 2006. Prostorová orientace zrakově postižených. 3.přeprac. vyd. Praha : Institut rehabilitace zrakově postižených FHS UK v Praze, 2006. ISBN 80-239-6775-4. 20. HAMERNÍKOVA, J. 1995. Stručný přehled učiva pro praktickou část výcviku asistentů prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených. Praha : Společnost nevidomých a slabozrakých v České republice, 1995. ISBN neuvedeno. 21. MICHÁLEK, M.; VOJTÍŠEK, P.; VONDRÁČKOVÁ, J. 2010. Váš nevidomý pacient. Praha : Okamžik - sdružení pro podporu nejen nevidomých, 2010. ISBN 978-80-86932-26-2. 22. MATÝSKOVA, K. 2009. Kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Praha : Okamžik - sdružení pro podporu nejen nevidomých, 2009. ISBN 978-80-86932-24-8. 23. ROZTOČIL, A. a kol. 2008. Moderní porodnictví. Praha : Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1941-2. 24. ČECH, E. a kol. 2006. Porodnictví. 2. přeprac. vyd. Praha : Grada Publishing. 2006. ISBN 80-247-1313-9. 25. NĚMCOVÁ, J.; MAURITZOVÁ I. 2009. Skripta k tvorbě bakalářských a magisterských prací. Plzeň : Mauera, s.r.o. 2009. ISBN 978-80-902876-0-0. SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Dotazník pro nevidomé matky I Příloha B - Dotazník pro porodní asistentky VI Příloha C - Povolení průzkumu v Nemocnici Hořovice XI Příloha D - Povolení průzkumu v Ústavu pro péči o matku a dítě XII Příloha E - Povolení průzkumu ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou XIII Příloha F - - Povolení průzkumu ve Fakultní nemocnici Motol XIV Příloha G - Chování novorozence XV Příloha H - Kojení nevidomou matkou XVI Příloha I - - Koupání novorozence XVII Příloha J - - Manipulace s novorozencem XVIII Příloha K - Balení novorozence XIX Příloha A - Dotazník pro nevidomé matky Vážené maminky, jsem studentka VS zdravotnické, obor porodní asistentka a chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Tento dotazník bude stěžejní pro mou bakalářskou práci, ve které se zabývám ošetřovatelskou péčí o nevidomou těhotnou, rodičku a šestinedělku. Ráda bych Vás ujistila, že dotazník je zcela anonymní a bude sloužit pouze pro potřeby mé bakalářské práce. U každé otázky zaškrtněte, prosím jednu odpověď, není-li u ní napsán jiný pokyn. Děkuji předem za vyplnění Monika Malá. 1) Kolik Vám j e let? a) 20 - 29 let b) 30 - 39 let c) 40 a více 2) Kolik máte dětí? a) 1 dítě b) 2 děti c) 3 a více dětí 3) Jakou zrakovou vadu máte? a) nevidomá - od kolika let? b) slabozraká 4) Můj partner je? a) Vidomý b) Nevidomý c) S jiným postižením d) Nemám partnera 5) Ve které porodnici j ste rodila? (Volně napište.) 6) Bylo Vaše těhotenství plánované? a) Ano b) Ne 7) Jaký postoj zaujala Vaše rodina k těhotenství? a) Kladný b) Nevyjádřili se c) Záporný - důvod? d) Jiný 8) Vyjádřil se Váš gynekolog k těhotenství (vzhledem k Vašemu handicapu) negativně? a) Ano b) Nevyjádřil se c) Ne 9) Považujete péči v prenatální ambulanci za dostačující? a) Ano b) Ne - důvod 10) Provedl s Vámi někdo na každém oddělení prostorovou orientaci? a) Ano b) Ne - na kterém? - důvod? 11) Měla jste možnost si na porodním sále vše osahat? a) Ano b) Ne 12) Měla jste někoho blízkého u porodu? a) Ano - koho? b) Ne - proč 13) První kontakt s novorozencem proběhl? a) Na porodním sále - přiložili Vám novorozence hned po porodu na tělo? a) Ano b) Ne - důvod? b) Na oddělení šestinedělí 14) Byl personál na oddělení šestinedělí trpělivý a komunikativní? a) Ano b) Ne 15) Využila jste systém roaming in na oddělení šestinedělí? a) Ano b) Ne - důvod? 16) Jak dlouho jste potřebovala pomoc personálu v péči o novorozence na oddělení šestinedělí? a) 1 - 2 dny b) 3 - 4 dny c) 5 a více dnů 17) V čem jste nejvíce potřebovala pomoci na oddělení šestinedělí? (Možnost zaškrtnutí více odpovědí, číslem označte pořadí důležitosti.) a) Techniky koj ení b) Manipulace s dítětem c) Koupání d) Přebalování e) Polohování f) Krmení g) Vážení 18) Byla jste na každém oddělení o všem dostatečně informována? a) Ano b) Ne - na kterém? 19) Jaké byly reakce okolí (např. sousedé, kolegové, známí) na vaše těhotenství? a) Spíše pozitivní b) Spíše negativní 20) Máte nějaké připomínky k péči zdravotnického personálu? (Volně napište.) 21) Co by se dalo, podle Vás, zlepšit? (Volně napište.) Příloha B - Dotazník pro porodní asistentky Vážené porodní asistentky jsem studentka VS zdravotnické, obor porodní asistentka. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je stěžejní pro mou bakalářskou práci. Tématem mé práce je ošetřovatelská péče o nevidomou těhotnou, rodičku a šestinedělku. Ráda bych Vás ujistila, že dotazník je zcela anonymní a bude sloužit pouze pro potřeby mé bakalářské práce. U každé otázky zaškrtněte, prosím jednu odpověď, není-li u ní napsán jiný pokyn. Děkuji předem za vyplnění. Monika Malá 1) Ve které porodnici pracujete? (Volně napište.) 2) Na kterém oddělení pracujete? (Volně napište.) 3) Jak dlouho pracujete na tomto oddělení? (Volně napište.) 4) Máte zkušenost s péčí o nevidomou ženu? (Pokud zvolíte odpověď b, pokračujte otázkou č.5.) a) Ano b) Ne 4a) O kolik žen jste se starala? a) 1-4 b) 5-9 c) 10 a více 5) Myslíte si, že by Vám péče o nevidomou ženu byla z nějakých důvodů nepříjemná? a) Ano - důvod? b) Ne 6) Znáte pojem prostorová orientace? (Pokud zvolíte odpověď b, pokračujte na otázku č.7.) a) Ano b) Ne 6a) Prováděla jste někdy prostorovou orientaci? a) Ano b) Ne 7) Víte, co znamená pojem prostorová orientace? a) Nevidomá žena má možnost si vše ve svém okolí osahat. b) Nevidomou ženu poučíme o manipulaci a péči s novorozencem. c) Nevidomou ženu provedeme po oddělení (porodním sále, nemocnici...), rozdělíme trasu do etap a postupněji nevidomou ženu učíme. 8) Bylo by možné, aby měla nevidomá pacientka s sebou na vašem oddělení vodícího psa? a) Ano b) Ne - důvod? 9) Měla by nevidomá žena mít možnost si vše co by bylo možné osahat? a) Ano b) Ne 10) V jakých případech by u sebe mohla mít nevidomá žena někoho blízkého? (Možnost zaškrtnutí více odpovědí.) a) Při příjmu na porodní sál b) Při fyziologickém porodu c) Při vaginálním vyšetření d) Při pobytu na odd. šestinedělí e) Při odborných výkonech (krevní odběry, aplikace epidurální analgezie, dirupce vaku blan...) f) Při porodu vedeným kleštěmi g) Při císařském řezu (při epidurální anestézii) h) Nemůže mít u sebe nikoho blízkého 11) Myslíte si, že u žen s tímto handicapem je zapotřebí specifická oš. péče? (Pokud zvolíte odpověď b, pokračujte na otázku č. 12.) a) Ano b) Ne 1 la) V čem je podle Vás tato péče specifická? (Volně napište.) 12) Myslíte si, že má nevidomá matka zásadní problém s péčí o novorozence v porovnání s vidomou ženou? a) Ano - s čím? b) Ne 13) Měla jste možnost seznámit se s problematikou ošetřovatelské péče o nevidomé? (standardy, školení) a) Ano - kde b) Ne 14) Měla byste zájem o informace, týkající se ošetřovatelské péče o nevidomé? a) Ano b) Ne 15) Měla by být nevidomé ženě poskytnuta služba roaming in? a) Ano b) Ne - důvod? 16) Máte na pracovišti standardy, týkající se péče o nevidomou ženu? a) Ano b) Ne 17) Máte nějaké poznatky v péči o nevidomou ženu? (Volně napište.) 18) V čem vidíte nej větší problém v péči o nevidomou ženu? (Volně napište.) Příloha C - Povolení průzkumu v Nemocnici Hořovice Hana Macháčková Náméstek ošetřovatelské péče Nemocnice Hořovice NH Hospital a.s. K Nemocnici 1106, 268 31 Hořovice V Praze dne 11.10.2010 Věc: ŽÁDOST O POVOLENÍ PROVEDENÍ VÝZKUMU Vážená hlavní sestro, žádám Vás o povolení provedení výzkumu v rámci mé bakalářské práce na téma : Ošetřovatelská péče o nevidomou ženu v těhotenství, porodu a šestinedělí. Výzkum bude prováděn formou dotazníků pro porodní asistentky. Dotazníky bych chtěla rozdat porodním asistentkám pracujícím v prenatální poradně, na porodním sále a oddělení šestinedělí. Dotazník je anonymní a takto získané informace budou sloužit pouze k účelům bakalářské práce. K žádosti přikládám dotazník vlastní konstrukce, který může být podle Vašich připomínek upraven. Jsem studentkou třetího ročníku studijní program Ošetřovatelství, obor Porodní asistentka na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. Děkuji za kladné vyřízení Monika Malá V Zápolí 23 Praha 4- Michle 14100 e-mail: monika mala@centrum.cz tel: 605007244 Příloha D - Povolení průzkumu v Ústavu pro péči o matku a dítě Ústav pro péči o matku a dítě Podolské nábřeží 157 147 00, Praha 4-Podolí K rukám hlavní sestry Gabriely Kalouskové V Praze dne 4.10.2010 Věc: ŽÁDOST O POVOLENÍ PROVEDENÍ VÝZKUMU Vážená hlavní sestro, žádám Vás o povolení provedení výzkumu v rámci mé bakalářské práce na téma : Ošetřovatelská péče o nevidomou ženu v těhotenství, porodu a šestinedělí. Výzkum bude prováděn formou dotazníků pro porodní asistentky. Dotazníky bych chtěla rozdat porodním asistentkám pracujícím v prenatální poradně, na porodním sále a oddělení šestinedělí. Dotazník je anonymní a takto získané informace budou sloužit pouze k účelům bakalářské práce. K žádosti přikládám dotazník vlastní konstrukce, který může být podle Vašich připomínek upraven. Jsem studentkou třetího ročníku studijní program Ošetřovatelství, obor Porodní asistentka na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., Duškova 7, Praha 5. Děkuji za kladné vyřízení PodoisKé nábřeží 157 PSČ 147 10 PRAHA 4- PODOLÍ GABRIELA KALOUSKOVA e-mail: monika_mala@centrum.cz tel: 605007244 Praha 4- Michle 14100 Monika Malá V Zápolí 23 Příloha E - Povolení průzkumu ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou FAKULTNÍ THOMAYEROVA NEMOCNICE S POLIKLINIKOU 140 59 PRAHA 4 - KRČ, VÍDEŇSKÁ 800 ŽÁDOST O UMOŽNĚNÍ DOTAZNÍKOVÉ AKCE V SOUVISLOSTI SE ZÁVĚREČNOU DIPLOMOVOU (ODBORNOU) PRACÍ Vyplňuje žadatel: Příjmení a jméno žadatele: Monika Malá......................................................... Kontaktní adresa: V Zápolí 23 P-4 14100.............................................. Telefon: 605007244.......................e-mail: monika_mala@centrum.cz Škola/Fakulta: Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Duškova 7 P-5 obor studia: Porodní asitentka................................................................. Téma závěrečné práce: Ošetřovatelská péče o nevidomou těhotnou, rodičku a šestinedělku Způsob provedení sběru dat: Dotezníky................Termín sběru: říjen/listopad 2010 Pracoviště, kde bude sběr dat proveden: prenatální ambulance, porodní sál, rizikové odd., odd. šestinedělí Presentace dat: při obhajobě své Bakalářské práce Poučení: Žadatel se zavazuje, že zachová mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví v souvislosti s prováděným výzkumem a sběrem dat. Použité dotazníky budou anonymní. Po zpracování předloží výsledky příslušnému náměstkovi, který výzkum - dotazníkovou akci povolil. Presentace výsledků s uvedením jména Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou je možná pouze s jejím souhlasem. Datum 13. 10. 20» Vyplňuje Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Vyjádření odpovědného náměstka: NE Úhrada ANO Datum: ......... 140 59 Praha 4 - Krí, Vídeňská 800 .................... náměstek pro nelékiřská Podpis odpovědného náměstka zdravotnická povdtání Příloha F - Povolení průzkumu ve Fakultní nemocnici v Motole FAKULTNÍ NEMOCNÍCÍ v lVÍCIO.LE Sáittěstkytiépr& itšeďovaalskou pé& i50 06 Proiia 3 - .viOiot V úvalu 84 ** ">'».t_iT *0<0 V*)t\ v azciu. pani Monika M-j.'ä | V Zápolí 13 i 141 (Xi praha 4 -Michl Zádos) i> povoleni, provedení výzkumu práci na létna - ..Ošciřovaídská ocče o nevidomou fenu v ichotenstvi poroun a teííiaeá Oferaťte •.; !?r-.:r'™ aj vtchiá scsfrv '-tsrs potfebujťíč FAKULTNÍ NEMOCfiiCE V MOTOLE 150 06 Prsha 5 - Motol, V Úvalľ 84 ;..*■<; j&at«»r*s<*auma uk ? i f 3 fn uad r.:carc. e í-jo! MUOf LuUS Rob. CSc 5 A'C "z0006í203 ánéstkyně nro ošetřovatelskou péči Příloha G - Chování novorozence Zdroj z vlastního archivu (se souhlasem ženy) 11.01. 2011 Příloha H - Kojení nevidomou matkou Zdroj z vlastního archivu (se souhlasem ženy) 11.01. 2011 Příloha I - Koupání novorozence Zdroj z vlastního archivu (se souhlasem ženy) 13.01.2011 Příloha J - Manipulace s novorozencem Zdroj z vlastního archivu (se souhlasem ženy) 13.01.2011 Příloha K - Balení novorozence Zdroj z vlastního archivu (se souhlasem ženy) 13.01.2011