1
KŘEČOVÉ STAVY V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI
Bakalářská práce
KAMILA PAVELČÁKOVÁ, DiS.
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s, PRAHA 5
Vedoucí práce: PhDr. Dušan Sysel, PhD., MPH
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum předložení: 2011-05-31
Praha 2011
2
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
prameny jsem uvedla v seznamu použité literatury.
……………………………..
V Praze dne:
3
Poděkování:
Děkuji PhDr. Dušanu Syslovi, PhD., MPH za vedení, rady a spolupráci při tvorbě této
bakalářské práce.
……………………………….
V Praze dne:
4
ABSTRAKT
PAVELČÁKOVÁ, Kamila. Křečové stavy v přednemocniční neodkladné péči.
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., kvalifikace: bakalář.
Vedoucí práce: PhDr. Dušan Sysel, PhD., MPH. Praha. 2011
Tématem bakalářské práce jsou křečové stavy v přednemocniční neodkladné péči.
Teoretická část práce charakterizuje příčiny křečových stavů, jejich klinický obraz,
diagnostiku, léčbu a komplikace.
Další část práce je praktická. Tato část je zaměřena na tři případové studie u
pacientů v přednemocniční neodkladné péči. První případová studie popisuje pacienta s
epilepsií, druhá případová studie popisuje specifickou skupinu křečových stavů a to
eklamptický záchvat a třetí případová studie popisuje febrilní křeče v dětském věku.
Případové studie jsou popisovány s pohledu přednemocníční neodkladné péče.
Klíčová slova:
Křečové stavy, přednemocniční neodkladná péče, epilepsie, eklampsie, febrilní křeče.
5
ABSTRACT
PAVELČÁKOVÁ, Kamila. Krampfanfälle in präklinischen Notfallversorgung. College
of Health, Public Service Company, Qualifikation: Bachelor.
Betreuer: Mgr. Dusan Sysel, PhD., MPH. Prag. 2011
Thema dieser Arbeiten sind Krampfanfälle in präklinischen Notfallversorgung.
Theoretische Teil beschreibt die Ursachen der Anfälle, deren klinische Präsentation,
Diagnostik, Behandlung und Komplikationen.
Ein weiterer Teil ist praktisch Teil. Dieser Abschnitt konzentriert sich auf drei
Fallstudien von Patienten in präklinischen Notfallversorgung. Die erste Fallstudie
beschreibt einen Patienten mit Epilepsie, beschreibt die zweite Fallstudie einer
bestimmten Gruppe von Beschlagnahmen und eklamptischen Anfall und die dritte
beschreibt eine Fallstudie von Fieberkrämpfen in der Kindheit. Fallstudien sind in
Bezug auf die präklinische Notfallversorgung beschrieben.
Stichwort:
Krampfanfälle, präklinischen Notfallversorgung, Epilepsie, Eklampsie und
Fieberkrämpfe.
6
PŘEDMLUVA
Křečové stavy jsou spíše příznakem různých onemocnění, než nemoc jako
taková. Doprovází je často bezvědomí, které může přetrvávat nadále i po odeznění
křečí.V přednemocniční neodkladné péči se s nimi setkáváme poměrně často, jejich
průběh je totiž dramatický a to zejména pro okolí.
Tato práce vznikla se záměrem zaměřit se na křečové stavy v přednemocniční
neodkladné péči, na důležitost odebrání kvalitní anamnézy, protože diagnostika je v
přednemocniční neodkladné péči značně omezená.
Výběr tématu byl ovlivněn, mou praxí na zdravotnické záchranné službě, kde
jsem měla nejvíce výjezdů ke křečovým stavům a také zkušenostmi z mého osobního
života. Podklady ke zpracování bakalářské práce jsem čerpala z knižních a
časopiseckých pramenů.
V praktické části bakalářské práce uvádím tři kasuistiky, tyto kasuistiky mají
tvořit průřez třemi různými kategoriemi.
Využívám této možnosti a děkuji vedoucímu práce, PhDr. Dušanu Syslovi, PhD.,
MPH, za odborné vedení, poskytnuté informace při konzultacích a vřelý přístup při
vypracování této práce.
7
OBSAH
1 Teoretická část....................................................................................................10
1.1 Křeč a křečový stav.......................................................................................10
1.2 Dělení křečí...................................................................................................10
1.2.1 Dělení dle průběhu .................................................................................10
1.2.2 Dělení dle místa vzniku..........................................................................10
1.2.3 Dělení dle typu křečí ..............................................................................10
1.2.4 Dělení křečí dle věku..............................................................................12
1.2.5 Dle místa poškození mozku....................................................................12
1.3 Dělení křečových stavů .................................................................................13
1.3.1 Epilepsie ................................................................................................13
1.3.2 Metabolické příčiny ...............................................................................15
1.3.3 Toxické a medikamentózně způsobené epilepsie ....................................19
1.3.4 Eklampsie ..............................................................................................19
1.3.5 Poúrazové epilepsie................................................................................20
1.3.6 Neurololeptický maligní syndrom ..........................................................21
1.3.7 Febrilní křeče .........................................................................................21
1.3.8 Novorozenecké křeče.............................................................................22
1.3.9 Hyperventilační tetanie...........................................................................23
1.3.10 Tetanus ..................................................................................................23
1.3.11 Vzteklina................................................................................................24
8
1.3.12 Status epilepticus....................................................................................25
1.4 Křečové stavy v PNP.....................................................................................26
1.4.1 Anamnéza na místě události...................................................................27
1.4.2 Vyšetření na místě události.....................................................................29
1.4.3 Obecná terapie křečových stavů .............................................................31
1.4.4 Specifická terapie křečových stavů v PNP..............................................32
1.4.5 Zajištění pacienta pro transport...............................................................34
1.4.6 Komplikace křečí a křečových stavů ......................................................35
2 Praktická část.....................................................................................................36
2.1 Kazuistika u pacienta s epileptickým záchvatem v přednemocniční péči........36
2.2 Kazuistika u pacientky s eklamptickým záchvatem v přednemocniční péči....43
2.3 Kazuistika u dítěte s febrilními křečemi.........................................................51
3 Závěr...................................................................................................................58
4 Literatura a prameny.........................................................................................59
5 Seznam příloh.....................................................................................................60
9
ÚVOD
Ke zpracování bakalářské práce jsem si zvolila téma " Křečové stavy
v přednemocniční neodkladné péči". Tohle téma jsem si zvolila, protože křečové
stavy byly velice častým výjezdem při mé praxi na zdravotnické záchranné službě
a také kvůli zkušenostem z mého osobního života.
Cílem této bakalářské práce je shromáždit odborný materiál a vytvořit s něj
komplexní text týkající se křečový stavů v přenemocniční neodkladné péči. Tato práce
je určena pro odbornou veřejnost jako jsou například studenti oboru zdravotnický
záchranář nebo přímo zdravotničtí záchranáři.
Bakalářská práce je rozdělila na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část
je doplněna a rozšířena přílohami. V teoretické části se zabývám dělením křečí,
příčinami křečových stavů, jejich diagnostikou a léčbou v přednemocniční neodkladné
péči.
Praktická část je tvořena třemi kasuistikami. První kasuistika se zabývá řešením
křečového stavu u pacienta s diagnostikovanou epilepsií, druhá kasuistika popisuje
specifickou skupinu křečí jako jsou eklamptické křeče a třetí kasuistika je zaměřená
na dětský věk a nejčastější příčinu křečí v tomto věku, febrilní křeče.
10
1 Teoretická část
1.1 Křeč a křečový stav
Křeč můžeme definovat jako kontrakci příčně pruhovaného svalstva a to bud
jednotlivého svalu nebo celé svalové skupiny. Křečový stav je pak situace opakujících
se křečí, bez úplného odeznění paroxysmu, nebo bez návratu vědomí mezi paroxysmy.
(2)
1.2 Dělení křečí
Existuje velké množství kritérií podle kterých můžou křeče zapadat do různých
skupin. Dělení křečí nám může pomoci při diagnostice příčiny vzniku křečí. (1, 2)
1.2.1 Dělení dle průběhu
Křeče s poruchou vědomí - febrilní křeče u dětí, epilepsie, eklampsie
Křeče bez poruchy vědomí - tetanus, tetanie (1, 2)
1.2.2 Dělení dle místa vzniku
Lokalizované - omezené na určité svalové skupiny, neohrožující dýchání
Generalizované - zatěžují centrální nervový systém, ohrožují pacienta aspirací nebo
dušením až zástavou dechu (1, 2)
1.2.3 Dělení dle typu křečí
Tonické
Při tonickém záchvatu dochází ke ztrátě vědomí a náhlému ztuhnutí celého těla po
smrštění svalů. Na rozdíl od tonicko - klonického záchvatu se neobjevují křeče a návrat
k vědomí je rychlý. (3)
Klonické
Jsou přerušované krátkým svalovým uvolněním. (3)
11
Tonicko - klonické
Jsou kombinace obou typů křečí. Při tomto záchvatu se všechny svaly v těle
nejprve smrští a poté se rytmicky a rychle uvolňují a smršťují, a tak vznikají křeče
celého těla. Záchvat může být doprovázen hlasitým výkřikem, který je způsoben
vypuzením vzduchu z plic přes hlasivky. Často bývá bezvědomí. Během křečí se může
tvořit nadměrné množství slin a tvoří se pěna kolem úst. Během záchvatu může člověk
dýchat velmi ztěžka, ale dech se rychle vrátí do normálního stavu, jakmile záchvat
odezní. Je také možné, že se člověk během záchvatů pomočí nebo pokálí. (2)
Myoklonické záškuby
U tohoto typu křečí se paže, hlava a někdy i celé tělo náhle otřesou a člověk
na krátkou chvíli ztrácí vědomí. Pokud člověk ve chvíli, kdy dostane záchvat, stojí,
může ztratit rovnováhu. Často se vyskytují ráno, obzvláště po probuzení. (2, 3)
Flapping tremor
Pro tyto křeče jsou typické symetrické záškuby flexorů prstů. Můžeme je
pozorovat při metabolických poruchách, například při jaterním a renálním selhání. (2)
Křeče decerebračního charakteru
Tyto křeče nastávají při přerušení mozkového kmene nad úrovní vestibulárních
jader. Decerebrační křeče jsou prognosticky závažným příznakem například
u mozkových herniací, trombóze bazilární tepny. Dolní končetiny jsou nataženy
a stočeny dovnitř, horní končetiny jsou natažené také a drženy v pronačním postavení.
Záda jsou prohnutá a hlava zvrácená dozadu (opistotonus). (2, 7)
12
1.2.4 Dělení křečí dle věku
Novorozenecké období
Za hlavní příčinu křečí v téhle věkové skupině se považuje hypoxicko-ischemická
encefalopatie, poinfekční encefalopatie a vrozené vývojové vady.
Děti do předškolního období
Tyto děti mají nejčastěji křeče způsobené teplotou, takzvané febrilní křeče.
Dospívání až 30 let
Záchvaty u této věkové skupiny jsou převážně vyvolané traumatem, nádorovým
onemocněním nebo infekcí mozku.
Nad 30 let
Křeče u této věkové skupiny jsou zpravidla způsobeny nádory, CMP, infekčními
chorobami, intoxikací alkoholem, abstinenčními příznaky. Vzhledem k tomu že mají
epileptici problém se socializací, tak často propadají alkoholu. (5)
1.2.5 Dle místa poškození mozku
Symptomatické záchvaty mohou být klasifikované také podle místa postižení
mozku, ve kterém pak vzniká abnormální elektrický výboj.
Frontální lalok - postižení frontálního laloku je zpravidla spojeno s generalizovanými
záchvaty přecházejícími do statusu epileptiku
Spánkový lalok - postižení této oblasti způsobuje především psychomotorické
záchvaty
Týlní lalok - postižení této oblasti způsobuje takzvanou benigní epilepsii (5)
13
1.3 Dělení křečových stavů
Křeče a křečové stavy mají různé příčiny vzniku. Dělení křečí dle etiologie nám
umožňuje zahájit optimální léčbu u dané příčiny. Základním dělením zjišťujeme zda - li
se jedná o křeče se strukturálním postižením, funkčním postižením nebo interním
onemocněním způsobujícím metabolickou encefalopatii. Mezi tyto interní příčiny
řadíme změnu vnitřního prostředí, vzestup teploty, preeklampsii, abúzus alkoholu
a léků. (5)
1.3.1 Epilepsie
O epilepsii mluvíme při výskytu minimálně tří záchvatů v určitém časovém
období. Epileptický záchvat je vyvolán na základě spontánního synchronizovaného
výboje neuronů. Příčinou může být funkční nebo strukturální změna v mozku,
projevující se typickými projevy. (5)
Projevy :
- Porucha motoriky jako jsou lokalizované nebo generalizované křeče
- Porucha senzorických funkcí (halucinace)
- Vegetativní projevy (slinění)
- Kognitivní a behaviorální poruchy
Výskyt
Epilepsie je velice častým neurologickým onemocněním. V české republice je 0,5
- 1% epileptiků. Nejčastěji postihuje epilepsie děti do 5 let věku a dospělé nad 60 let.
Spousta lidí má však také pouze jeden křečový stav za život, v 60% se však nepodaří
zjistit příčina. (3, 5)
14
Patofyziologie
Lidský mozek se skládá z 10 - 15 miliard nervových buněk. Tyto nervové buňky
jsou vzájemně propojeny. Při činnosti jednotlivé nervové buňky vznikají nesmírně slabá
elektrická napětí a elektrické proudy. U zdravého člověka nevstupují tyto buňky
většinou do činnosti samy, spontánně, ale jenom na podnět, který přichází buď zvenčí,
nebo z některé jiné oblasti mozku.
Z patofyziologického hlediska jsou křeče vyvolány paroxysmální depolarizací neuronů
na základě aktivace kalciových kanálů. Při strukturálním nebo funkčním poškození
centrálního nervového systému dochází ke snadnějšímu šíření depolarizace na sousední
pyramidové buňky. Při vzniku abnormálních výbojů dochází k několikanásobnému
zrychlení metabolismu nervové buňky, tím pádem se sníží zásoby kyslíku a zvýší
spotřeba kyslíku. Nedostatečné zajištění kyslíku a glukózy pak může vést k poškození
až zániku neuronů. (3, 5)
Podmínky vzniku záchvatu
- Záchvatová pohotovost
- Epileptické ohnisko
- Podnět vybavující záchvat
Epileptické ohnisko
Epileptické ohnisko je vždy chorobným jevem. Vzniká v mozku působením
škodlivých příčin, které na mozek působí z vnějšku. Nejčastější příčiny jsou
cerebrovaskulární onemocnění, traumatické poranění mozku, encefalitidy, mozkové
tumory, degenerativní nemoci centrální nervové soustavy. (3)
Podnět vybavující záchvat
Další podmínkou vzniku záchvatu je podnět, který jej spouští. Odborně se mu říká
epileptogenní podnět. Není to podmínka nezbytná. Nejčastějším epileptogenním
podmětem je podnět světelný. (3)
15
Typy epilepsie
Idiopatická epilepsie
Jedná se o epilepsie způsobenou z největší pravděpodobností genetickou vadou.
Vyskytuje se hlavně u kojenců a dětí. Tato epilepsie tvoří 40 % všech epilepsií dětského
věku a je charakterizována multifaktoriální dědičností. Nedávno byl nalezen specifický
gen způsobující epilepsii. Dále je známa také mutace genu KCNQ2 která je zodpovědná
za takzvané familiární novorozenecké křeče.
Kryptogenní epilepsie
Epilepsie z neznámé příčiny.
Symptomatické epilepsie
Je to epilepsie spojená s jinými nemocemi jako jsou perinatální ischémie,
infekční a metabolické onemocnění, otravy, KC traumata, mozkové příhody,
arteriovenózní vady, krvácivá CMP. Tyto epilepsie představují asi 80% všech epilepsií
v dospělém věku. Tyto křeče můžeme rozdělit na příčiny intrakraniální, kde je
poškozen přímo CNS a příčiny extrakraniální, kde je příčina mimo CNS. (5)
1.3.2 Metabolické příčiny
Velkou skupinu příčin vzniku křečí tvoří metabolické poškození. Na rozdíl od
křečích vzniklých na podkladě strukturálního poškození mozku u metabolických příčin
strukturální leze mozku chybí. Typickým projevem bývá zvýšená motorická aktivita bez
prokazatelného fokálního ložiska. Patologii vidíme hlavně v laboratorním obraze.
Poruchu vnitřního prostředí poškozující mozek nazýváme jako metabolickou
encefalopatii. Takovéto poškození mozku se pak může projevit parciálními nebo
generalizovanými křečemi. U této formy křečí je především nutné stanovit příčinu
pomocí laboratorního vyšetření, jinak by byla léčba neúspěšná. (8)
16
Hyponatrémie
Hladina natria kolem 110 mmol/l nebo pokles natrémie o 5 mmol/l za hodinu
vede ke vzniku křečí a kómatu s možným trvalým neurologickým deficitem i přes
adekvátní léčbu. Nejčastější příčiny těžké hyponatrémie zahrnují SIADH (syndrom
neadekvátní sekrece antidiuretického hormonu), podávání hypotonických roztoků s
hyperhydratací, renální selhání, psychogenní polydipsii, těžké kongestivní selhání
a Addisonovu chorobu. Rychlá korekce hyponatrémie vede k centrální myelinolýze.
(7, 8)
Hypernatrémie
Zvýšená hladina natria (Na+) je většinou iatrogenně navozená, vede ke vzniku
subdurálních hematomů v důsledku porušení durálních cév při těžké dehydrataci
mozku. (8)
Hypokalcémie
Pokles plazmatického kalcia (Ca2+) pod 2 mmol/l vede ke křečím, objevuje se
tetanie a zvýšená neuromuskulární dráždivost. Bolest hlavy, edém papily a zvýšený
tlak při lumbální punkci může imitovat pseudotumor mozku, CT vyšetření může
prokázat kalcifikace bazálních ganglií. (8)
Hypoglykémie
Klinické příznaky (pocení palpitace, nauzea, úzkost) se obvykle objevují, pokud
dochází k poklesu glykémie pod 2,4 mmol/l. Při poklesu pod 1,6 mmol/l se mohou
vyskytnout generalizované křeče s postiktálním kómatem. Rychlost korekce hladiny
glukózy je určujícím faktorem pro možný vznik neurologického deficitu s opakováním
epizod křečí nebo demencí. Pokud hypoglykémie trvá nad 10 minut, objevují se známky
poškození frontálních laloků. Medulární fáze hypoglykémie se projeví dilatací zornic,
bradykardií a hypoventilací jako následek hypoxicko-ischemického inzultu.
Permanentní neurologický deficit vzniká po 20 minutách neléčené těžké hypoglykémie.
(7)
17
Hyperglykémie
Neurologické změny u hyperglykémie se projevují neklidem, je přítomné
Kussmaulovo acidotické dýchání a dehydratace. Křeče mohou být fokální nebo
generalizované, někdy se vykytuje hemiplegie. (7)
Metabolická acidóza
Izolovaná metabolická acidóza vede pouze k mírné změně vědomí, křeče se
vyskytují ve spojení metabolické acidózy s intoxikací salicyláty, metanolem nebo
etylenglykolem. (1)
Hypertermie
Teplota tělesného jádra kolem 42°C vede ke generalizovaným křečím nebo přímo
přechází do kómatu. Kritickou fází je náhlý vzestup tělesné teploty. Bez léčby se rozbíjí
hypoxicko-ischemická encefalopatie. (1, 8)
Endokarditida
Endokarditida se může projevit až ve 20% případech subakutním encefalopatií s
křečemi, která může doprovázet všechny stavy, spojené s gramnegativní sepsí. (1, 8)
Deficit pyridoxinu
Důsledek deficitu pyridoxinu se projeví vznikem generalizovaných záchvatů křečí
několik hodin po narození. Nereagují na podání antiepileptik. Jedinou úspěšnou léčbou
je podávání vitamínu B6 i.v. (8)
Wernickeova encefalopatie
Wernickeova encefalopatie vzniká akutně u nemocných v malnutrici nebo
s abúzem alkoholu, u kterých nacházíme nízkou hladinu thiaminu. Může být vyvolána
i podáním glukózy těmto nemocným, pokud není zároveň thiamin dodáván i.v. Nízká
hladina thiaminu, který je nezbytný při metabolismu glukózy v mozkové buňce, tím
pádem se omezení využitelná energie pro mozkovou buňku. Typickými příznaky jsou
18
poruchu hybnosti očí, nystagmus a snížený okulocefalický reflex. Bez léčby thiaminem
dochází ke kómatu, hypotermii a smrti. (8)
Hypoxicko-ischemické poškození mozku
Hypoxicko-ischemické poškození mozku může být způsobeno respiračním
selháním, nebo poruchou perfuze mozku způsobenou například cévní mozkovou
příhodou .(7)
Akutní pankreatitida
Při těžkém průběhu akutní pankreatitidy dochází ke vzestupu sérové amylázy.
Typickými projevy bývají halucinace, generalizované křeče až bezvědomí. (1)
Renální selhání
Akutní renální encefalopatie je způsobena neschopností organismu vyloučit s těla
škodlivé látky, jako je urea a kreatin. Projevuje se poruchou vědomí , hyperventilací,
generalizovanými křečemi a metabolickou acidózou. (7)
Jaterní selhání
Při jaterním selhání se z těla nemůžou odbourávat škodlivé látky. Tyto látky
pak poškozují mozek. Jaterní encefalopatie se pak projevuje neklidem, mánií
agitovaností a křečemi. Tento stav pak může vyústit až v jaterní kóma. (7)
Reyerův syndrom
Jedná se o typ akutní encefalopatie u dětí. Příčinou bývá akutní virová infekce
léčená aspirinem. Potíže se většinou projevují po 4 - 7 dnech léčby. Děti jsou delirantní,
hyperventilují, vše pak vystupňuje až v genaralizováné křeče, decerebrační rigiditu
až difúzní mozkový edém. V laboratorních výsledcích vidíme až 5 x větší hladinu ALT,
AST prudký vzestup sérového amoniaku a laktátovou acidózu. (8)
19
1.3.3 Toxické a medikamentózně způsobené epilepsie
Látky vyvolávající křeče
Mezi látky vyvolávající křeče patří amfetamin, antiepileptika, oxid uhelnatý,
cyklická antidepresiva, olovo, lidokain, nikotin, organofosfáty, teofylin,
hypoglykemika, fencyklidin.
Syndrom z odnětí
Křeče může způsobovat také odnětí látek, jako jsou benzodiazepiny a barbituráty.
U těchto pacientů mohou vzniknout generalizované křeče bez epileptické anamnézy
a bez rizikových faktorů pro vznik křečí. Podobný křečový stav se objevuje také
při odnětí návykových látek a to hlavně alkoholu. (10)
1.3.4 Eklampsie
Je to křečový stav u těhotných, po 20. týdnu těhotenství, často spojen s otoky,
vysokým TK a ztrátou bílkovin močí, ohrožuje pacientky krvácením do mozku nebo
z jater a odumřením plodu. Eklampsie je záchvat tonicko-klonických křečí s následným
komatózním stavem. Je to závažný stav pro matku i pro plod.
Výskyt
Křeče nejčastěji vznikají koncem těhotenství (35 %) a za porodu (40 %), méně
často po porodu (25 %).
Průběh
Eklamptický záchvat se rozvíjí typickým způsobem a probíhá v několika fázích.
Začíná neklidem, záchvěvy obličejového svalstva, oční bulvy nejprve rotují, pak
se ustálí na jedné straně a na tuto stranu se také otočí hlava. Horní končetiny se chvějí.
Asi po půl minutě zachvátí tonické křeče svaly celého těla, ustane dýchání. Záchvat trvá
20
asi minutu, intenzita křečí opadá a po hlubokém vdechu nemocná přejde
do komatózního stavu.
Eklamptické kóma je stav hlubokého bezvědomí bez motorické aktivity,
jen někdy lze pozorovat nekoordinované pohyby nebo záchvěvy. Zornice jsou
rozšířené, nereagují na světlo, reflexy nejsou výbavné. Kóma trvá obvykle hodinu, ale
může být i delší. Žena se probouzí dezorientovaná a s amnézií.
Byly popsány případy, kdy těhotná upadla do komatózního stavu bez křečí. Mluví
se o “eclampsia sine eclampsia”. Právě popsané formy jsou prognosticky velmi
nepříznivé.
Komplikace
Tonická křeč postihuje i děložní sval a tím ohrožuje i plod nedostatkem kyslíku,
z tohoto důvodu se ve většině případů provádí císařský řez.
Také těhotná je vážně ohrožena udušením ve fázi tonických křečí, při opakujících
se záchvatech srdečním selháním, v dlouhém kómatu pneumonií, plicním
nebo mozkovým edémem či mozkovým krvácením. (11,10)
1.3.5 Poúrazové epilepsie
Poúrazové epilepsie se mohou projevovat parciálními křečemi,
nebo generalizovanými křečemi typu grand mal.
Výskyt
U otevřených úrazů hlavy je výskyt epilepsie v 30% případů a u zavřených
poraněních v 5 % případů. V polovině případů se epilepsie projeví do půl roku od úrazu.
U dalších zraněných se epilepsie může projevit až s odstupem času a to i za několik let.
U dětí do jednoho roku se může epilepsie projevit i po lehkém kraniocerebrálním
poranění.
21
1.3.6 Neurololeptický maligní syndrom
Jedná se o řídce se vyskytující komplikaci u nemocných léčených neuroleptiky.
Projevuje se febrýlií, svalovou rigiditou, dysartrií, abnormálními šlachovými reflexi,
tonicko-klonickými křečemi až ztrátou vědomí. Zpočátku má pacient hypertenzi
a později přechází do hypotenze. V laboratorních výsledcích pozorujeme zvýšenou
hladinu myoglobinu, kalia a kreatinfosfokinázy. (8)
1.3.7 Febrilní křeče
Febrilní křeče je věkově vázané onemocnění vyskytující se u dětí od 1 do 5 let.
Projevují poruchou vědomí a nebo křečemi výhradně při zvýšené teplotě, která
se obvykle pohybuje kolem 38-39 ° C. Febrilní křeče se až v 2 / 3 objeví na začátku
virového onemocnění a to při náhlém vzestupu teploty.
Patofyziologie
Klíčovou roli při vzniku febrilních křečí hraje zvýšená záchvatovitá pohotovost
mozku, která je ovlivněna některými vývojovými faktory, individuálními vlastnostmi
CNS, zvláštnostmi metabolismu a některými nepříznivými vnějšími faktory. Jde
o komplexní reakci imunitního a nervového systému na infekcí.
Průběh
Většina febrilních křečí (80-85%) má nekomplikovaný průběh. Někdy může být
dítě před záchvatem mrzuté, neklidné, podrážděné, nebo naopak apatické. Může
si stěžovat na bolest hlavy, bolest břicha, napíná ho na zvracení nebo zvrací. Při vysoké
horečce může mít halucinace, nepoznávat své okolí. Samotný záchvat má charakter
generalizovaných křečí. U některých záchvatů se křeče nemusí objevit. Záchvat
odeznívá spontánně během 10-15 minut. Po záchvatu nemá dítě žádný ložiskový
neurologický nález.
22
Komplikace
Komplikované febrilní záchvaty jsou charakterizovány delším trváním (více než
10-15 minut, ale i více než 2 hodiny), křeče jsou ohraničené na určitou část, nebo
polovinu těla. Záchvat se může objevit vícekrát během trvání infekce. Po záchvatu
se zjistí u dítěte přechodná porucha hybnosti postižených končetin, také v EEG se může
objevit abnormální nález. U dítěte s komplikovanými febrilními křečemi se v 7-53%
zjistí familiární výskyt. (9,10)
1.3.8 Novorozenecké křeče
Novorozenecké křeče jsou jedním z nejčastějších neurologických příznaků
v novorozeneckém období. Jejich výskyt je vždy varovným příznakem nějakého
onemocnění a ve většině případů vyžaduje léčbu.
Etiologie
Ve většině případů jde o symptomatologické křeče. Epileptická příčina je pouze
u 10 % novorozenců.
Příčiny novorozeneckých křečí
- Hypoxicko-ischemická encefalopatie
- Intrakraniální krvácení
- Intrakraniální infekce
- Vrozené vývojové vady CNS
- Metabolické vady
Klinické příznaky
Klinická interpretace a klasifikace některých záchvatových projevů
u novorozenců je obtížná. Významnou pomoc v diagnostice a diferenciální diagnostice
přitom představují elektrofyziologické metody. (9)
23
1.3.9 Hyperventilační tetanie
Nejčastější příčinou normokalcemické tetanie je hyperventilace často navázaná
na psychickou zátěž nebo metabolická alkalóza.
Projevy
Projevuje se mravenčením okolo rtů a periferií, bušením srdce a strachem. Horní
končetiny se křečovitě stáhnou do tvaru porodnické ruky a předloktí se stáhne
k hrudníku. Chodidla a prsty nohou jsou ohnuty a stočeny k sobě, křeče se mohou
vyskytnout i jinde na těle. Většinou nedochází k poruše vědomí. (10)
1.3.10 Tetanus
Tetanus je onemocnění vyvolané toxinem Clostridium tetani. Clostridium tetani je
anaerobní tyčinka produkující neurotoxiny. Nachází se ve střevě savců, zejména koní,
ale i člověka. S výkaly se dostávají do půdy spory. Při těžších zraněních se mohou
dostat do ran, zejména hlubokých. V ráně spora vyklíčí, bakterie produkuje toxin.
Z rány toxin vstřebáván do krve, resorbován nervovými zakončeními, šíří se směrem
do CNS k motorickým neuronům.
Patofyziologie
Princip účinku toxinu zábrana uvolňování inhibičních mediátorů / GABA /,
je zablokována normální inhibice motorických neuronů, sníží se práh jejich dráždivosti
a je zvýšena odpověď na periferní podněty.
Výsledkem toho jsou tonické křeče příčně pruhovaného svalstva.
24
Průběh
Inkubační doba je asi 7 až 14 dnů. Poté vznikají tonické křečí, často doprovázené
silnou bolestí. Při křečích není porušeno vědomí. Křeče postihují hlavně svaly žvýkací,
mimické, svaly laryngu a krku tím vedou k dysfagií až laryngospasmu. Dále postihují
svaly trupu a tím způsobují lukovité prohnutí těla takzvaný opistotonus. postižení svalů
dýchacích vede k rychlé smrti.
Komplikace
- Pneumonie
- Atelektáza plic
- Svalové ruptury
- Zlomeniny
- Též možná srdeční zástava (2, 4)
1.3.11 Vzteklina
Původcem vztekliny je virus. Nejčastější branou vstupu podkožní, svalová tkáň,
která je poraněná kousnutím kontaminovaného zvířete.
Patofyziologie
Na nervosvalové ploténce virus přestupuje do nervového vlákna. Virus cestuje
k CNS, a to rychlostí přibližně 3 mm za hod. Virus se pak nadále množí
v neuronech CNS a rychle se šíří pomocí likvoru. Zároveň je dopravován do slinných
žláz. Inkubační doba je vázána na vzdálenosti CNS od místa kousnutí. Z toho vyplývá,
že čím je kousnutí blíž, tím je inkubační doba kratší.
Průběh
Pokousané místo svědí a pálí, pak vzniká fáze neurologických a psychických
příznaků. Nejčastějším neurologickým příznakem jsou křeče postihující laryngeální
svalstvo, a to hlavně při pokusu o napití. Tento projev se nazývá hydrofobie. Bolestivé
25
spasmy laryngu se dostaví při pouhé představě vody. Později křeče celého těla,
přecházejí v obrny.
Histologicky se dříve v mozku zvířete prokazovala takzvaná Negriho tělíska. (4)
1.3.12 Status epilepticus
Status epileptikus je protrahovaný záchvat nebo série záchvatů, trvající déle jak 30
minut, během kterých se neupravuje vědomí pacienta. Status epilepticus trvající
při optimální terapii déle něž 60 minut, je považován za refrakterní status epilepticus.
Status epilepticus se může vyskytovat jako generalizovaný nebo parciální i jako
konvulzní a nonkolvuzní. konvulzní status epilepticus představuje život ohrožující stav,
spojený s vysokou mortalitou. Ve více jak 50% záchvatů je status epilepticus
pacientovým prvním záchvatem. Celková mortalita je u dětí nižší než 8% a u dospělých
nižší než 30%. Nekonvulzní status epilepticus je považován spíše jako diagnostický
problém. (5)
26
1.4 Křečové stavy v PNP
Přednemocniční neodkladná péče (PNP)
Přednemocniční neodkladnou péči (PNP) definujeme, jako péči o postižené
na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, v průběhu jejich transportu k dalšímu
odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. PNP je odborná
péče, která je zabezpečována zdravotnickými pracovníky zdravotnické záchranné
služby. PNP byla od počátku v České republice organizována tak, že členem výjezdové
skupiny bývá i lékař, avšak v současnosti není přítomnost lékaře u všech výjezdů
pravidlem. Přednemocniční neodkladná péče je garantována státem a hrazena
ze státního rozpočtu a zdravotního pojištění. (13)
PNP je poskytována při stavech, které:
- Bezprostředně ohrožují život postiženého
- Způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé následky
- Mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti
- Působí náhlé utrpení a bolest
- Působí změny chování a jednání, ohrožující postiženého nebo jeho okolí
Křečové stavy v PNP
Křečové stavy jsou příznaky pro etiologicky velmi rozsáhlou a různorodou
skupinu onemocnění. Bývají velice často doprovázeny poruchou vědomí a tato porucha
může přetrvávat i po jejich odeznění. V přednemocniční neodkladné péči se
s křečovými stavy setkáváme relativně často a svými klinickými projevy mají
dramatický průběh, a to zejména pro okolí. Vzhledem k tomu, že nemocný bývá
nalezen na ulici, v obchodě, méně často pak doma, a křečový stav vzniká pro svědky
náhle z plného zdraví, je tým zdravotnické záchranné služby vystaven nutnosti
neodkladného zásahu. (10)
27
1.4.1 Anamnéza na místě události
Důležitá je anamnéza od okolí a pokud je to možné tak i od nemocného.
Záchranná služba se na místo zásahu dostane většinou až po odeznění křečí, proto dobře
kladenými otázkami můžeme zjistit spoustu důležitých informací, které nám můžou
pomoci ke správné diagnóze.
Osobní anamnéza
- Co křečím předcházelo (zvracení, průjem, horečka, vztek, hádka)
- Jak křeče vypadaly
- Jestli byl nemocný při křečích při vědomí, nebo v bezvědomí
- Jak dlouho křeče trvaly
- Jestli měl nemocný křeče již v minulosti, nebo jestli to byl první záchvat
- Ptáme se na úrazy hlavy v minulosti, infekce CNS
- Jak probíhal porod
- Ptáme se na současná onemocnění jako je epilepsie, diabetes melitus,
hypertenze, dušnost
Farmakologická a toxikologická anamnéza
- Ptáme se na léky které nemocný užívá
- Pokud je epileptik, tak jestli užívá pravidelně léky na epilepsii
- Ptáme se na požitý alkohol, drogy
Pracovní anamnéza
- Zjišťujeme kde pracuje
- Kolik hodin denně pracuje a od kolika do kolika
28
Rodinná anamnéza
- Křečové stavy v rodině
- Nemoci v rodině
Gynekologická anamnéza
- Počet porodů, potratů
- V jakém trimestu těhotenství je
- Ptáme se na preeklampsii
- Krvácení při těhotenství
Alergologická
- Známé alergie
- Reakce na očkování
Sociální
- Kde nemocný bydlí
- S kým bydlí (12)
29
1.4.2 Vyšetření na místě události
Místo události
- Pohledem hodnotíme hned při příjezdu na místo události, všímáme si kde ke křečím
došlo (ulice, domov, diskotéka, práce, příroda)
- Všímáme si svědků události
- Prozkoumáváme okolí nemocného, pátráme po láhvích s alkoholem, injekčních
stříkačkách, lékovkách
Neurologické vyšetření
- Hodnotíme stav vědomí, jestli není porušeno kvalitativně nebo kvantitativně,
používáme klasifikační skórovací systémy, jako je například Glasgow Coma
Scale, Benešovo skore
- Zhodnotíme zdali je schopen uposlechnout jednoduchý příkaz
- Hodnotíme řeč, jestli je srozumitelná nebo adekvátně odpovídá
- Orientaci hodnotíme pomoci jednoduchých otázek na hodinu, den, rok, jméno
- Vyšetřujeme meningeální příznaky (opistotonus, světloplachost, bolest hlavy,
neschopnost dál hlavu na prsa)
- Kontrolujeme zornice, jejich reakci, velikost, souměrnost
- Ptáme se na poruchy zraku, výpadky zorného pole až ztrátu zraku
- Ptáme se na bolest
- Pokud jsme přítomni křečím, tak hodnotíme křeče (8)
Dýchací systém
- Pokud je při vědomí ptáme se na dušnost
- Pohledem si všímáme jestli se pacientovi zvedá hrudník, pozorujeme frekvenci
pravidelnost hloubku dýchání, apnoické pauzy, můžeme si všimnou Kusmaulova,
Biotova či Chain-Stokesova dýchání, pomocí saturačního čidla zjišťujeme
saturaci krve
30
- Poslechem si všímáme dechových fenoménů, inspiračního či expiračního
stridoru
Krevní oběh
- Hodnotíme puls, frekvenci, sílu, pravidelnost, je vhodné použít EKG
- Měříme krevní tlak pomočí tonometru, je potřeba jej měřit víckrát
- Zkoušíme prokrvení periferie pomocí kapilárního návratu
Celkový vzhled pacienta
- Celkově si všímáme na pacientovi barvy, potu, odřenin, kožního turgoru, vpichů,
zvratků, pomočení, pokálení, stavu hygieny, pokousání, polohy nemocného,
chování
Hlava a krk
- Na hlavě si všímáme, starých i nových ran, hematomů, deformit, liqorey
- V dutině ústní se zaměřujeme na jazyk, jestli není pokousaný, barvu sliznice
- Na krku kontrolujeme štítnou žlázu
Vnitřní prostředí
- Kontrola glykémie
- U pacienta s umělou plicní ventilací měříme CO2 (10, 12)
31
1.4.3 Obecná terapie křečových stavů
Nejprve je třeba věnovat se zajištění vitálních funkcí. Na prvním místě je
zprůchodnění dýchacích cest a zajištění adekvátní ventilace, pokud je ventilace
nedostatečná pacientovi zajistíme dýchací cesty pomocí intubace. Dalším úkonem se
snažíme zabránit traumatu hlavy a to odstraněním předmětů z okolí pacienta, hlavu
můžeme ochránit měkkou přikrývkou. Nutné je zajistit kvalitní žilní vstup. Pokusíme se
odstranit vyvolávající příčiny stavu, nebo rizikový podnět jako je světlo, hluk což může
značně pomoci například u eklampsie.
Farmakoterapie
Při komplikovaném průběhu křečí, kterým můžou být vícečetné křečové stavy
nebo status epilepticus volíme k tlumení křečí benzodiazepiny, méně vhodné jsou
barbituráty. Pokud se nedostaví účinek, volíme periferních relaxancia, což s sebou nese
nutnost endotracheální intubace a umělé plicní ventilace. Před podáním relaxancií je
nutné pacienta sedovat. Pokud máme dostačující anamnézu, pokračujeme po
symptomatologické terapii léčbou cílenou a zaměřujeme se na odstranění pravých
důvodů vzniku křečí. Cílená terapie bývá často zahájena až v rámci nemocniční
neodkladné péče. (8)
32
1.4.4 Specifická terapie křečových stavů v PNP
Epilepsie
Farmakologická terapie a převoz do nemocničního zařízení není vždy nutný a to
hlavně u pacientů léčených dlouhodobě pro epilepsii bez komplikovaného průběhu,
nebo u pacientů ve zrovna odeznívajícím bezvědomí po křečovém stavu. Do nemocnice
se pokaždé musí transportovat pacienti, kteří mají záchvat křečí poprvé.
Nejčastější farmaka
- Diazepam 10-20 mg i.v., u dětí per rektum, nikdy se nesmí podat intramuskulárně,
dávku lze opakovat zhruba po 10-15 minutách, kontraindikace je při poklesu
tlaku a útlumu dýchání
- Midazolam 5-15 mg i.v.
- Clonazepam 1-2 mg i.v.
- Phentyoin 15-20 mg/kg i.v.
Úrazy mozku, nádory
Lze rozeznat pouze podle anamnézy, eventuálně zevního poranění, nutné je cílené
vyšetření v nemocnici, aby byla objasněna příčina, léčba v terénu je obecná a specifická
podle stavu pacienta.
Metabolické příčiny
Jedinou rozpoznatelnou metabolickou příčinou vzniku křečí v přednemocniční
neodkladné péči je porucha glykémie. Ostatní příčiny je možné rozpoznat pouze na
základě laboratorního vyšetření v nemocnici. Hypoglykémie se koriguje 40% glukózou
i.v. ostatní příčiny se řeší pouze symptomaticky. Pokud je podezření na jaterní selhání
nepodávat žádné léky. U renální selhání je možno podat 40 mg Furosemidu, a při
výrazné hypertenzi podat 12.5 - 25 mg tenziominu p.o.
33
Hypoxie
U hypoxie se snažíme zajistit dostatečnou ventilaci a saturaci krve kyslíkem
pomocí O2 masky s rezeorvárem.
Hyperventilační tetanie a hysterie
U tohoto typu křečí je především nutné pacienta zklidnit a to většinou sedativy,
pokud křeče přetrvávají necháme jej chvíli dýchat do sáčku.
Intoxikace alkoholem a delirantní stav
Intoxikaci alkoholem zjistíme hlavně podle anamnézy, zápachu dechu. Často bývá
nutná intubace pro riziko aspirace. Nebezpečná je také kumulace léčebně aplikovaných
sedativ a požitého alkoholu.
Intoxikace léky a drogami
Křeče způsobují zvláště tricyklická antidepresiva, lithium, kokain, amfetamin,
pervitin, extáze, insekticidy (organofosfáty), herbicidy (Paraquat). Léčebný postup
zpravidla jako u otrav. Výplach žaludku, aplikace černé uhlí, často je nutná řízená
ventilace, důležité je přesné stanovení látky a hladiny podle laboratorního vyšetření,
zajišťují se podezřelé zbytky léků, lékovky či jiný materiál, u otravy oxidem uhelnatým
se podává 100% kyslík. Specificky se podávají antidota v rámci PNP však jejich použití
nemá místo z důvodu nejistého určení jedu.
Eklampsie
Léčbou je především O2, vyšší dávky magnesia při sledování jeho hladin v krvi v
nemocnici, antihypertenziva, např. Ebrantil, nitráty (Isoket, Nitro Mack), dále diazepam
a Epanutin při křečích, podle stavu je nutná i intubace, rychlý transport na
specializované pracoviště, často nezbytné i ukončení gravidity.
34
Infekce
Tetanus, vzteklina je rozpoznávání pouze podle typického rozvoje, anamnézy a
přítomnosti rány. V rámci PNP je nutná intubace se svalovou relaxací, aplikace
antikonvulziv, vhodný transport na vakuové matraci pro nebezpečí zlomenin obratlů při
intenzivní křeči. Diagnostika je na místě značně obtížná. Může být i zvýšená tělesná
teplota.
Febrilní křeče
Jsou typické u dětí do 5 let, ve vyšším věku se spíše jedná o epilepsii nebo jinou
příčinu. Léčbou je diazepam injekční nebo rektální, Paralen, účinný rychle v čípku,
chlazení a zavodnění infuzí. Dítě je transportováno v doprovodu rodiče na dětské
oddělení k dalšímu vyšetření. Nezbytnou součástí péče je opakované měření tělesné
teploty.
1.4.5 Zajištění pacienta pro transport
Pacientovi je před transportem nutné zajistit nejméně jednu žilní linku. Pro přenos
do sanitního vozu využíváme nosítka nebo vakuovou matraci, pacient by měl ležet a
měl by být připoután bezpečnostními pásy, z důvodu bezpečnosti při převozu a z
důvodu hrozícího záchvatu. Z okolí odstraníme všechny ostré předměty, popřípadě
pacienta obložíme měkkou přikrývkou. Během transportu monitorujeme vitální funkce.
(13, 14,15 )
35
1.4.6 Komplikace křečí a křečových stavů
Křečové stavy nám můžou způsobit komplikace na všech orgánových soustavách,
následující dělení je podle některých z nich rozděleno. Komplikace můžou být časné a
pozdní.
Kardiovaskulární systém
časné - tachykardie a hypertenze
pozdní - bradykardie, hypotenze, srdeční zástava, šok
Respirační systém
časné - tachypnoe, apnoe s retencí CO2, aspirace
pozdní - apnoe, Cheyne - Stokesovo dýchání, aspirační pneumonie, neurogenní,
plicní edém
Renální systém
pozdní - urémie, myoglobinurie, akutní tubulární nekróza
Autonomní nervstvo
časné - mydriáza, salivace, tracheobronchiální hypersekrece, excesivní pocení,
bronchokonstrikce
pozdní - hyperpyrexie.
Metabolismus
časné - laktátová acidóza, hypoglykémie, selhání jater,
pozdní - laktátová acidóza.
Celkové
Nejnebezpečnější komplikací je poranění hlavy, dále už ne tak vážné je poranění
končetin, hematomy po těle, pokousaný jazyk. Vážnou komplikací je rhabdomyolýza.
(12)
36
2 Praktická část
2.1 Kasuistika u pacienta s epileptickým záchvatem
v přednemocniční péči.
Přijetí hlášení
- Hlášení bylo přijato na dispečinku ve zdravotnické záchranné služby dne 6. 11.
2009 v 14:42
- Záchrannou službu informovala matka postiženého
- Obsah výzvy byl epileptický záchvat, porucha vědomí
- Posádka : lékař, záchranář, řidič, student záchranář
- Převzetí výzvy v 14:42, výjezd k místě nehody v 14:43, příjezd na místo nehody
v 14:54
Identifikační údaje
- Muž, X. Y. , ročník 1973
Odběr anamnézy
Osobní anamnéza: Pacient je nyní nachlazený, před rokem prodělal operaci
hydrocefalu, porod probíhal fyziologicky, sledován na neurologii, kam ovšem
nedochází pravidelně, dříve 3x hospitalizován s GM epiparoxismem, jinak malé
záchvaty, asi jednou za týden.
Rodinná : otec diabetik,hypertonik, matka zdravá
Farmakologická : Užívá Rivotril 0, 5 mg
37
Alergologická : Negativní
Pracovní : Momentálně nezaměstnaný
Abusu: Udává, že pije příležitostně
Současný stav
K epileptickému záchvatu došlo v domácím prostředí při sledování televize. První
pomoc nebyla poskytnuta, bylo pouze zavoláno na linku 155 a vyčkáno do příjezdu.
Místo zásahu bylo doma v obývacím pokoji postiženého za přítomnosti jeho matky.
Zasahující lékař zhodnotil stav pacienta jako lehký, pacient nabýval vědomí, zvládal
odpovídat na kladené otázky. Lékař vyhodnotil, že není potřebná další hospitalizace
po vyšetření a zaléčení. Stav zhodnotil jako epiparoxismus GM typu, z důvodu
nepravidelného užívání léků.
Vyšetřovací metody
Lékař jako první provedl vyšetření vědomí oslovením, pacient reagoval, věděl, co
je za den, rok, i kde se nachází, ale nepamatoval si na událost a ani na to, co záchvatu
předcházelo, poté lékař provedl vyšetření zornic baterkou, zornice byly izokorické,
reagující. Dále provedl vyšetření hlavy a krku, hlava bez krvácení a tržných ran a
hmatných a viditelných patologií, lehce pokousaný jazyk, hrudník bez patologií, horní
končetiny v pořádku, jen drobné odřeniny lokte vpravo, dále lékař odebíral anamnesu
od postiženého a jeho matky. Mezitím jsem přiložila elektrody, končetinové svody a
záchranář natočil elektrokardiograf, ten vyhodnocen lékařem jako sinusový rytmus, dále
jsem změřila tlak krve 150/70 (hypertenze), puls- 80/min (norma), saturace- 98%
(normosaturace), dech- 14/min (norma), glykémie 5,7 (norma).
38
Stanovená diagnóza lékařem
Lékař vyhodnotil stav jako lehký, s diagnózou epiparoxysmus GM typu, lehké
poranění jazyka.
Epilepsie viz. absolventská práce teoretická část.
Léčebná opatření
Zajištění periferního žilního přístupu na pravé ruce, růžovou kanylou v kubitě,
fixována lepením a náplastí a po ordinaci lékaře podány tyto léky :
- F1/1 - 100 ml - i. v. - krystaloidní roztok
- Diazepam - 10mg. - i. v. - anxiolytikum
S pacientem po celou dobu komunikoval lékař, jasně, stručně popisoval vyšetření,
léčebné postupy, uklidňoval ho. Nakonec zhodnotil, že není potřeba hospitalizace, byla
uvedena potřeba brát pravidelně předepsané léky a navštěvovat neurologa.
Transport a předání pacienta
Pacient byl ponechán doma po zhodnocení lékařem, podání léků a poučení
pacienta o důležitosti pravidelného užívání léků a návštěv neurologa.
Po podání léků jsem na pokyn lékaře změřila životní funkce s tímto výsledkem, tlak
krve- 130/70 (normotenze), puls- 76/min (norma), SpO2- 99% (normosaturace),
dech- 15/ min (norma).
Zpracování ošetřovatelského procesu
Seznam ošetřovatelských diagnóz, které jsou seřazeny podle momentálního
největšího zatížení pacienta :
Aktuální ošetřovatelské diagnózy
1. Poranění jazyka z důvodu komplikace vlastního onemocnění, projevující se
viditelným zraněním a subjektivní bolestí pacienta.
2. Porušená integrita kůže na lokti z důvodu komplikace vlastního onemocnění,
projevující se viditelným porušením integrity kůže.
39
Potencionální ošetřovatelské diagnózy
1. Rriziko rozvoje dalšího epileptického záchvatu v důsledku nepravidelného
užívání léků.
2. Riziko vzniku komplikací v důsledku zavedeného žilního vstupu.
3. Riziko vzniku statusu epileptiku v důsledku nepravidelného užívání léků
nepravidelných návštěv neurologa a častých záchvatů.
4. Riziko poranění při dalším epileptickém záchvatu.
Aktuální ošetřovatelské diagnózy
1. Poranění jazyka z důvodu komplikace vlastního onemocnění, projevující
se viditelným zraněním a subjektivní bolestí pacienta.
cíl: - dobré zhojení jazyka
intervence: - zkontroluj pacientovi dutinu ústní
- doporuč pacientovi, aby si dutinu ústní vypláchnul čistou vodou
- pouč pacienta, aby při komplikacích navštívil svého praktického
lékaře
realizace: - pacientovi byla zkontrolována dutina ústní
- pacient si vypláchl dutinu ústní čistou vodou
- pacient byl poučen, aby při komplikacích navštívil svého
praktického lékaře
zhodnocení: - pacient vyslechl všechny intervence
40
2. Porušená integrita kůže na lokti z důvodu komplikace vlastního
onemocnění, projevující se viditelným porušením integrity kůže.
cíl: - kůže na lokli se dobře zhojí
intervence: - zkontroluj a zhodnoť poranění lokte
- loket ošetři a sterilně kryj
realizace: - poranění lokte bylo zhodnoceno jako povrchové
nekomplikované
- hybnost lokte byla zachována
- loket byl ošetřen betadinou a sterilně kryt
zhodnocení: - loket byl ošetřen a měl by se zhojit bez komplikací
Potencionální ošetřovatelské diagnózy
1. Riziko rozvoje dalšího epileptického záchvatu v důsledku nepravidelného
užívání léků
cíl: - nedojde k rozvoji dalšího epileptického záchvatu
intervence: - podej pacientovi léky proti záchvatu
- pouč pacienta o životosprávě
- pouč pacienta a potřebě brát pravidelně léky
realizace: - pacientovi byl podán diazepam 10mg. i. v, byl poučen lékařem o
potřebě brát pravidelně léky, dodržovat odpočinek, nepít
alkohol a nevystavovat se nadměrné fyzické a psychické zátěži
navštěvovat pravidelně lékaře
zhodnocení: - pacient slíbil dodržet rady
41
2. Riziko vzniku časných komplikací v důsledku zavedeného žilního vstupu
cíl: - nedojde k vzniku komplikací
intervence: - sterilně zaveď i.v. kanylu
- sterilně kryj i.v. kanylu
- kontroluj místo vpichu
realizace: - i.v. kanyla byla zavedena za sterilních postupů, sterilně kryta
místo vpichu bylo klidné bez problémů
zhodnocení: - nedošlo k rozvoji časných komplikací po dobu s pacientem
3. Riziko vzniku statusu epileptiku z důvodu nedodržování léčebného režimu
cíl: - nedojde k vzniku statusu epileptiku
intervence: - pouč pacienta o možnosti výskytu statusu epileptiku
- pouč o nutnosti brát léky
- pouč o nutnosti navštěvovat neurologa
- pouč o nutnosti dodržovat denní režim
realizace: - pacient byl poučen lékařem, o potřebě brát pravidelně
léky, dodržovat odpočinek, nepít alkohol a nevystavovat se
nadměrné fyzické a tělesné zátěži, navštěvovat pravidelně
lékaře
zhodnocení: - pacient souhlasil a přijal rady
42
4. Riziko poranění při dalším epileptickém záchvatu
cíl: - nedojde k poranění při dalším epileptickém záchvatu
intervence: - upozorni pacienta na možnost varování aurou
pouč rodinu o první pomoci při záchvatu, že nemají nic strkat
do dutiny ústní, mají otírat sliny, obložit tělo něčím měkkým
obložit hlavu a kontrolovat délku záchvatu a porovnat s
ostatními
realizace: - pacient byl poučen o možnosti výskytu aury, rodina poučena a
přijala rady
zhodnocení: - pacientovi nebyla volána zdravotnická záchranná služba tentýž
ani další den. Zjištěno z knihy výjezdů
Závěr
Prognóza onemocnění : Jestliže bude pacient brát pravidelně předepsané léky a chodit
na kontroly, nebudou se záchvaty opakovat a zlepší se kvalita jeho života.
Vlastní hodnocení výjezdu : Z mého pohledu hodnotím výjezd kladně, bylo mi
umožněno pracovat pod dohledem lékaře, zajistit pacienta, změřit životní funkce a
podat léky. Mohla jsem také sledovat, jak lékař edukuje pacienta, že by měl pravidelně
užívat léky a chodit na kontroly, aby se neopakovaly epileptické záchvaty.
Použitá literatura : Výjezdový záznam Zdravotnické záchranné služby, kniha výjezdů.
43
2.2 Kasuistika u pacientky s eklamptickým záchvatem v
přednemocniční péči.
Přijetí hlášení
- Hlášení bylo přijato na dispečinku zdravotnické záchranné služby dne 12. 5. 2009
v 7:55
- Záchrannou službu informoval manžel gravidní ženy
- Obsah výzvy byl eklamptický záchvat s poruchou vědomí
- Posádka: lékař, záchranář, řidič, student záchranář
- Převzetí výzvy v 7:55, výjezd k místě nehody v 7:57, příjezd na místo nehody
8:06
Identifikační údaje
- Žena, X. Y., ročník 1982
Odběr anamnézy
Osobní anamnéza:
- Anamnesticky u pacientky epilepsie od 12 a od 14 let bez medikace, jinak se
pacientka neléčí pro žádné jiné onemocnění
Rodinná anamnéza:
- Otec ani matka netrpí žádným onemocněním
Farmakologická anamnéza:
- Pacientka užívá pouze vitaminy jako doplněk stravy pro těhotné
Alergická anamnéza:
- Ampicilin
44
Pracovní anamnéza:
- Momentálně na mateřské dovolené
Gynekologická anamnéza:
- Pacientka byla v 36 týdnu gravidity, gravidita probíhala dle manžela bez
komplikací
Současný stav
Ke křečím došlo ve spánku v ranních hodinách na lůžku, křečová aktivita trvala
asi 1 - 2 minuty, žena při něm měla zaťaté zuby a křeče horních končetin. Pacientka
byla v bezvědomí, nereagovala, ale dechová aktivita byla zachována. Místo zásahu bylo
doma v ložnici za přítomnosti manžela. Manžel za telefonické asistence dispečera dává
manželku do stabilizované polohy. Zasahující lékař zhodnotil stav jako vážný a byl
indikován okamžitý převoz pacientky do nemocnice. Stav zhodnotil jako eklamptický
záchvat.
Vyšetřovací metody
Lékař jako první provedl zhodnocení fyziologických funkcí. Pacientka byla v
bezvědomí GCS 5- 6 bodů při algickém podnětu byla extenze horních končetin, zornice
2/2 izokorické reagující. Spontání ventilace byla zachována, SpO2 88-90% (hypoxie),
dechová frekvence byla okolo 25 (hyperventilace) dechů za minutu. Krevní oběh byl
zachován, kapilární návrat byl v normě, srdeční frekvence byla 60 (norma) pulsů za
minutu, krevní tlak TK 160/85 (hypertenze). Glykémie 4,3 (norma). Po těle nebyly
nalezeny jiné patologie.
Stanovéná diagnóza lékařem:
Lékař vyhodnotil stav jako vážný, s diagnózou ekamptický záchvat. Eklampsie
viz. bakalářská práce teoretická část.
45
Léčebná opatření:
Byla zajištěná periferní žilní linka na pravé ruce v kubitě, růžovou kanylou a
zafixována. Do periferního žilního vstupu byly podány tyto léky:
- Thiopental 250mg, - anestetikum
- SCCHJ 100mg, - myorelaxanicium
- Fentanyl celkem 4 ml. - opioidní analgetikum
Lékař provedl za asistence záchranáře endotracheální intubaci kanylou velikosti 7.5, po
zajištění se ujistil pomocí ambuvaku a fonendoskopu zda -li je kanyla správně, po
kontrole byl nafouknut obturační balonek a provedena fixace kanyly na 21 cm.
Pacientka byla napojena na objemově řízenou plicní ventilaci. Poté byla pacientka
napojena na 12 svodé EKG, kde byl sinusový rytmus o frekvenci 70 za min. Následně
byla pacientka přepravena do vozu záchranné služby, kde byla zajištěna pro transport.
Transport a předání pacienta:
Během transportu byly monitorovány vitální funkce TK 115/70 (normotenze), P
75 za min, SpO2 98%(normosaturace), do periferní žilní linky byl aplikován FR 1/1
rychlostí 1000 ml/h. Během transportu lékař ženu zpětně vyšetřoval. GCS bylo 3 body,
zornice byly nereagující 1/1, dýchání symetrické bez patologických fenoménů, při
gynekologickém vyšetření byly vyšetřeny rodidla, hlavička nebyla nahmataná, břicho
bylo tvrdé, po těle nebyly jiné patologie. Pacientka byla směřována na
neurochirurgickou kliniku a do 24 hodin byl indikován císařský řez.
Zpracování ošetřovatelského procesu
Seznam ošetřovatelských diagnóz, které jsou seřazeny podle momentálního
největšího zatížení pacienta :
46
Aktuální ošetřovatelské diagnózy:
1. Porucha ventilace z důvodu vlastního onemocnění, projevující se
nedostatečným dýcháním a nízkou saturací krve kyslíkem.
Potencionální ošetřovatelské diagnózy:
1. Riziko vzniku dalšího záchvatu z důvodu vlastního onemocnění, projevující se
křečemi.
2. Riziko aspirace z důvodu poruchy vědomí.
3. Riziko vzniku komplikací při orotracheální intubaci.
4. Riziko poranění z důvodu hrozícího vzniku křečí.
5. Riziko vzniku komplikací z důvodu zavedení žilního vstupu.
1. Porucha ventilace z důvodu vlastního onemocnění, projevující se
nedostatečným dýcháním a nízkou saturací krve kyslíkem.
cíl: - dostatečná ventilace pacientky
intervence: - zajisti pomůcky pro zajištění dýchacích cest
- opakovaně zhodnoť ventilaci
- uvolni pacientce dýchací cesty
- podej pacientce kyslík pomocí kyslíkové masky s rezeorvárem
- dej pacientku do vhodné polohy
- podej pacientce léky dle ordinace lékaře
- asistuj lékaři při zajištění dýchacích cest pomocí pomůcek
realizace: - pomůcky pro zajištění dýchacích cest byly přineseny na místo
zásahu
- opakovaně byla hodnocena ventilace pomocí přístrojové
techniky a také byla zhodnocena lékařem pomocí fyzikálního
vyšetření
47
- pacientce byla uvolněny dýchací cesty pomocí záklonu hlavy a
byly zkontrolována dutina ústní
- pacientce byl podán kyslík o průtoku 10 l/min pomocí kyslíkové
masky s rezervoárem
- pacientka byla zaintubována pomocí endotracheální kanyly a
ventilována umělou plicní ventilací
zhodnocení: - pacientka byla po zaitubování na řířené plicní ventilaci až po
předání do nemocnice, saturace krve kyslíkem byla 98 %
(norma), obě plíce ventilovaly, pokožka měla fyziologickou
barvu
Potencionální ošetřovatelské diagnózy
1. Riziko vzniku dalšího záchvatu z důvodu vlastního onemocnění, projevující
se křečemi.
cíl: - nedojde ke vzniku dalšího záchvatu
intervence: - sleduj případnou křečovou aktivitu u pacientky
- zajisti i.v. linku
- podej léky dle ordinace lékaře
realizace : - pacientka byla po celou dobu záchvatu sledována, ihned ji byla
zajištěna periferní žilní linka a následně ji byly podány léky dle
ordinace lékaře (anestetikum, myorelaxancium a analgetikum)
zhodnocení: - u pacientky nedošlo k dalšímu křečovému stavu
48
2. Riziko aspirace z důvodu poruchy vědomí.
cíl: - u pacientky nedojde k aspiraci
intervence: - zkontroluj pacientce dutinu ústní
- sleduj případné zvracení a popřípadě otoč pacientce hlavu na
stranu
- měj u sebe pomůcky k odsávání
- při intubaci zkontroluj nafouknutí obturačního balónku
- v případě zvracení podej pacientce léky dle ordinace lékaře
realizace: - pacientce byla zkontrolována dutina ústní, na místo záchvatu
byla donesena odsávačka a obturačníá balónek byl dostatečně
nafouknut
zhodnocení: - pacientka nezvracela a k aspiraci nedošlo
3. Riziko vzniku komplikací při orotracheální intubaci.
cíl: - při orotracheální intubaci nedojde ke komplikacím
intervence: - nachystat si všechny pomůcky pro intubaci
- před intubací zkontrolovat obturační balónek
- asistovat lékaři při intubaci
- nachystat si více velikostí intubačních kanyl
- mít připravený ventilátor
- po zavedení intubační kanyly, kanylu fixovat náplastí
- zaznamenat si délku zavedení kanyly
realizace: - na místo zásahu byly doneseny všechny pomůcky pro intubaci a
před intubací byly nachystány a zkontrolovány
49
- po intubaci byla kanyla fixována náplastí na 21 cm v pravém
ústním koutku
- pacientka byla nadále ventilována pomocí předem nachystaného
ventilátoru lékařem
zhodnocení: - u orotracheální intubaci nedošlo ke komplikacím
4. Riziko poranění z důvodu hrozícího vzniku křečí.
cíl: - nedoje k poranění při případném vzniku dalších křečí,
intervence: - odstraň všechny nebezpečné předměty z okolí pacientky
- oblož pacientku měkkými přikrývkami
- připoutej pacientku bezpečnostními pásy při přepravě na
nosítkách
- vypodlož pacientce hlavu polštářem
- po intubaci dej pacientce do úst obinadlo jako protiskusová
vložku
realizace: - v okolí pacientky nebyly žádné nebezpečné předměty, pacientka
byla položena na zem do prostřed místnosti, hlava ji byla
podložená polštářem a do úst byla vložena protiskusová vložka
- při přepravě byla pacientka jištěna bezpečnostními pásy
zhodnocení: - pacientka byla dostatečně zajištěna proti případnému zranění
50
5. Riziko vzniku komplikací z důvodu zavedení žilního vstupu.
cíl: - nedojde k vzniku komplikací
intervence: - sterilně zaveď i.v. kanylu
- sterilně kryj i.v. kanylu
- kontroluj místo vpichu
realizace: - i.v. kanyla byla zavedena za sterilních postupů, sterilně kryta
místo vpichu bylo klidné bez problémů
zhodnocení: - nedošlo k rozvoji časných komplikací po dobu s pacientem
Závěr
Prognóza onemocnění : Pacientka byla předána na neurologické onemocnění a poté
byl ihned proveden císařský řez, dítě bylo zdravé a bylo předáno na novorozenecké
oddělení. Matka byla nadále analgosedována a konzervativně léčena na
anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Prognóza byla nejistá a byl velice
pravděpodobný neurologický deficit.
Vlastní hodnocení výjezd: Výjezd hodnotím s pohledu zajištění pacientky kladně,
výjezd byl náročný z důvodu nutnosti rychlého zajištění a transportu do nemocničního
zařízení.
Použitá literatura : Výjezdový záznam Zdravotnické záchranné služby.
51
2.3 Kasuistika u dítěte s febrilními křečemi.
Přijetí hlášení
- Hlášení bylo přijato na dispečinku zdravotnické záchranné služby dne 20. 3. 2009
v 7:31
- Záchrannou službu informovala matka dítěte
- Obsah výzvy byly febrilní křeče
- Posádka : záchranář, řidič, student záchranář
- Převzetí výzvy v 7:33, výjezd k místě nehody v 7:31, příjezd na místo nehody
v 7:42
Identifikační údaje
- 17 měsíční kojenec, chlapec
- Místo zásahu doma
Odběr anamnézy
Osobní anamnéza: v těhotenství došlo u matky k rozvoj eklampsie, proto byl
indikován porod v 34 týdnu, porodní váha byla 1800 g a porodní délka 42 cm.
Neprodělal žádný úraz, prodělal pouze běžné infekty.
Rodinná : otec matky hypertonik, matka otce má onemocnění štítné žlázy, otec je
zdravý, matka eklampsie v těhotenství nyní nachlazená.
Farmakologická : chlapec prodělal jen běžná očkování, priorix, preventar,
hexavakcína.
Alergologická : negativní
Sociální: žije doma s oběma rodiči, domácí zvíře pes
52
Současný stav
Ve večerních hodinách došlo k vzestupu teploty, teplota nebyla měřena a byl
podám pouze Nurofen. Ráno došlo opět k vzestupu teploty, chlapec byl rozpálený
kašlal, chlapci byl opět podán Nurofen. Matka jej proto osprchovala vlažnou vodou. Po
osušení upadl chlapec krátce do bezvědomí, nereagoval, měl nepřítomný pohled, byl
propnutý, ale záškuby matka neviděla. Chlapec byl prošedlý v okolí úst. Matka provedla
umělé dýchání několika vdechy, poté došlo k obnovení vědomí, dítě bylo pak plačtivé.
Celý stav trval 1 minuty. Poté matka přivolala zdravotnickou záchrannou službu, která
dítě zajistila a převezla do zdravotnického zařízení.
Vyšetřovací metody
Po příjezdu na místo zásahu jsem jako první zhodnotila fyziologické funkce
dýchání bylo zachováno, frekvence byla 25 dechů/min (norma), saturace 99% (norma),
dýchání bylo dostatečné, dítě mělo fyziologickou barvu, srdeční frekvence byla 110
tepů/min (norma), tělesná teplota byla 39°C (febrilie), TK 100/50 (normotenze),
mezitím odebíral záchranář anamnézu od matky. Poté záchrannář vyšetřil dítě od hlavy
k patě, zornice byly izokorické reagující, hlavička byla volná bez známek opistotonu,
fontanely bez patologie, hrdlo bylo lehce prosáklé a jinde po těle nebyla objevena žádná
patologie.
Stanovená diagnóza
Záchranář zhodnotil stav, jako křečový stav způsobený vysokou teplotou, krátké
bezvědomí a porucha dýchání způsobená křečemi. Po vyšetření dítěte byl stav popsán
lékařem jako febrilní křeče.
Febrilní křeče viz. teoretická část práce.
53
Léčebná opatření
Chlapci byl podán diazepam rectal tube 2.5 mg - rektáně - anxiolytikum.
Bylo otevřeno okno a byl chlazen vlhkým obkladem přiloženým na hlavičku. U dítěte
byla po celou dobu přítomna matka a utěšovala jen. Matka byla velice dobře seznámena
se zdravotním stavem dítěte, protože pracovala jako zdravotní sestra na
anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Transport a předání pacienta
Chlapec byl převezen na dětské oddělení ve Zlíně, při transportu jej doprovázela
matka. Na transport byl chlapec zajištěn v dětské sedačce a byl neustále sledován jeho
stav a hodnoceny fyziologické funkce. Chlapec zůstal stabilní po celou dobu transportu.
Zpracování ošetřovatelského procesu
Seznam ošetřovatelských diagnóz, které jsou seřazeny podle momentálního
největšího zatížení pacienta :
Aktuální ošetřovatelské diagnózy:
1. Vysoká teplota z důvodu infekce horních cest dýchacích, projevující se
teplotou 39°C
2. Úzkost a strach z důvodu vlastního onemocnění projevující se pláčem
Potencionální diagnózy:
1. Riziko vzniku dalšího záchvatu z důvodu vysoké teploty
2. Riziko poruchy dýchání z důvodu infekce horních cest dýchacích
3. Riziko dehydratace z důvodu velké ztráty tekutin pocením
54
Aktuální ošetřovatelské diagnózy:
1. Vysoká teplota z důvodu infekce horních cest dýchacích, projevující se
teplotou 39°C.
cíl: - snížení tělesné teploty
intervence: - změř tělesnou teplotu dítěte
- sniž teplotu prostředí
- zchlaď dítě fyzikálními metodami
- podej dítěti antipyretika
- podej dítěti další léky dle ordinace lékaře
realizace: - chlapci byla ihned změřena tělesná teplota (39 °C), poté bylo
řidičem záchranné služby otevřeno okno a záchranář přiložil
dítěti na hlavičku vlhký obklad
- matka dítěti podala ráno antipyretikum (Nurofen)
- záchranář po domluvě s lékařem po na telefonu podal Diazepam
rectal tube 2.5 mg
zhodnocení: - chlapi byla teplota změřena před příjezdem do nemocnice
teplota klesla na 38,2 °C
2. Úzkost a strach z důvodu vlastního onemocnění projevující se pláčem.
cíl: - utěšení strachu dítěte
intervence: - neodlučuj matku od dítěte
- chovej se klidně
- využívej matku ke komunikaci s dítětem
- použij hračky k odpoutání pozornosti dítěte
55
realizace: - Po celou dobu výjezdu byla ponechána matka s dítětem
záchranáři se chovali klidně, mluvili klidným hlasem, všechny
informace o dítěti zjišťovali od matky dítěte a při výkonech se
snažili odpoutat pozornost dítěte hračkami
zhodnocení: - Strach dítěte byl utěšen jen zčásti, ale celé vyšetření a podávání
léků proběhlo v klidu a dítě neplakalo
Potencionální diagnózy:
1. Riziko vzniku dalšího záchvatu z důvodu vysoké teploty.
cíl: - předejít vzniku dalšího záchvatu
intervence: - sniž tělesnou teplotu dítěte
- sleduj tělesnou teplotu dítěte
- podej léky po konzultaci s lékařem
- sleduj celkový stav dítěte
realizace: - tělesná teplota byla snížena, dítě bylo po celou dobu zásahu
sledováno a byly podány léky konzultované s lékařem
zhodnocení: - po dobu zásahu nedošlo ke vzniku dalších křečí
2. Riziko poruchy dýchání z důvodu infekce horních cest dýchacích.
cíl: - dostatečná ventilace dítěte
intervence: - vyšetři ventilace dítěte
- neustále sleduj stav vědomí a dýchání dítěte
- zajisti dostatečně studený vzduch v okolí
56
- podle potřeby podej dítěti kyslík
- dej dítě do polohy usnadňující dýchání
realizace: - neustále bylo sledováno vědomí a dýchání dítěte
- byla zhodnocena kvalita a dostatečnost dýchání
- v místnosti bylo otevřeno okno, kterým pronikal do místnosti
dostatečně studený vzduch
- po celou dobu držela matka dítě v náruči s výše posazenou horní
polovinou těla
zhodnocení: - u dítěte nedošlo k poruše dýchání, dítě mělo fyziologickou
barvu, bylo při vědomí a saturovalo na 99%
3. Riziko dehydratace z důvodu velké ztráty tekutin pocením.
cíl: - dostatečná hydratace dítěte
intervence: - zhodnoť stav hydratace dítěte pomocí vyšetření a přístrojové
techniky
- zjisti příjem tekutin za celý den
- pokud to je možné podej dítěti tekutiny i.v
realizace: - byl zhodnocen kožní turgor (v normě), fontanely nebyly vpadlé
ani vystouplé pulzující, TK byl v normě 100/50
- dítě dle matky vypilo od rána 200 ml studeného čaje
zhodnocení: - dehydratace nebyla zjištěna
57
Závěr
Prognóza onemocnění : Dítě bylo převezeno na dětské oddělení, kde prodělá další
vyšetření na zjištění příčiny křečového stavu. Prognóza onemocnění je dle lékaře dobrá,
křeče by se ve vyšším věku neměly vyskytovat. Matka byla poučena o podání
diazepamu Rectal tube při výskytu dalších křečí.
Vlastní hodnocení výjezdu : Z mého pohledu hodnotím výjezd kladně, celý zásah
probíhal bez komplikací, bylo mi umožněno vyšetřit dítě pomocí vyšetřovací techniky.
Pozorovala jsem také jak záchranář odebírá anamnézu od matky a jak komunikuje s
lékařem přes vysílačku.
Použitá literatura : Výjezdový záznam Zdravotnické záchranné služby.
58
3 Závěr
Křečové stavy jsou v dnešní době a byly i v minulost velice častým onemocněním
vyžadujícím rychlou neodkladnou pomoc. Záchvat trvá minuty, ale může trvat i desítky
minut. Vzniká s plného zdraví, zrovna když to člověk nejmíň očekává nebo je na něj
upozorněno varovnými signály. Takovýto člověk je pak plně odkázán na jeho okolí a
pomoc třeba i neznámých lidí. Záchvat většinou odezní samovolně, ale mnohdy také ne,
v tomto případě je pak důležité přivolat odbornou pomoc.
Zdravotnická služba se s těmito lidmi setkává dennodenně, proto je důležité znát
dobře tuto problematiku a vědět si rady při komplikacích. Každý křečový stav je totiž
jiný a něčím odlišný, buďto příčinou nebo průběhem.
Cílem teoretické části této práce bylo shromáždit a přehledně utřídit odborný text
tak, aby mohl sloužit, jako studijní materiál pro studenty a zdravotnické záchranáře. Po
zpracování práce můžu prohlásit, že cíl byl splněn.
Cílem praktické části práce bylo udělat průřez třemi různými skupinami
křečových stavů pomocí případové studie a popsat specifické postupy u každého z nich.
Všechny tři případové studie jsou z prostředí přednemocniční neodkladné péče.
59
4 Literatura a prameny
1. BYDŽOVSKÝ, J. Diferenciální diagnostika nejčastějších symptomů.
Praha: Triton, 2010.
2. DRÁBKOVÁ, J. Akutní stavy v první linii. Praha: Grada,1997.
ISBN 80-716-92387
3. DROBNÝ, Z. Epileptický stav, referovaný z anesteziologie, resuscitace a
intenzivní medicíny. ISBN 978-80-7387-352-3
4. ERTRLOVÁ, F., Mucha, J., Přednemocniční neodkladná péče.
Brno:Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů, 2003.
ISBN 80-7013-379-1
5. OEHMICH, M., Roland, N., Forenic Neurology and Associated
Neurology. Softcover, 2005. ISBN 978-3-540-23500-2
6. POKORNÝ, J., Urgentní medicína. Praha: Galén,2004.
ISBN 80-7262-259-5
7. ŠEVČÍK, P. Intenzivní medicína. Praha: Galén ISBN 80-7262-203-X
8. DOSTÁLOVÁ, V., Diferenciální diagnostika a terapie křečových stavů.
Zdravotnické noviny, Roč. 51, č. 20, 2002. s. 14-20. ISSN: 1214-7664
9. HÁLEK, J., Novorozenecké křeče. Neonatologické listy, Roč.13, č.1,
2007, s52-55. ISSN 1211-1600
10. KELO, J., Křečové stavy v podmínkách přednemocniční péče. Sestra,
Roč. 16, č. 7-8, 2006, s 36-37. ISSN 1210-0404
11. www.porodnice.cz/node/35786 ze dne 20. 1. 2011
12. www.hid.cz/clanky/protokoly_pnp.doc ze dne 18. 2. 2011
13. www.zzskhk.cz/prednemocnicni-pece.html ze dne 16. 4. 2011
14. www.wikiskripta.eu/index.php/Skorovací_(pediatrie) ze dne 16.4 2011
15. www.cervenykriz.eu/cz//Standardy_prvni_pomoci.pdf ze dne 7.4.2011
16. http://www.neurologiepropraxi.cz ze dne 29.3. 2011
60
5 Seznam příloh
1. Glasgow Coma Scale
2. Benešovo skore
61
Glasgow Coma Scale (GCS)
Glasgow Coma Scale (GCS) se užívá pro souhrnné zhodnocení úrovně
vigility,vědomí a reakcí.Bývá zabudováno i do širších skorovacích systémů,v nichž se
po té pokračuje v nemocnici.
Otevření očí Spontánní 4
Na oslovení,na vyzvání,na výzvu 3
Na bolest,na algický podnět 2
Žádná odpověď,reakce chybí 1
Nejlepší motorická odpověď Vyhoví příkazům 6
Lokalizuje bolestivý podnět(Cílená
reakce)
5
Normální flexe (Necílená reakce)na
bolest
4
Spastická flexe na bolest 3
Extenze na bolest 2
Žádná odpověď 1
Nejlepší slovní odpověď Orientován 5
Dezorientován,zmatený 4
Neadekvátní slova,nepřiměřená
odpověď
3
Nesrozumitelné zvuky 2
Žádná odpověď 1
CELKEM: 15
Hodnocení:
Maximum bodů:
15 = normální stav
13 = vyžaduje hospitalizaci
08 = mez kritického stavu mozku
03 = areflektorické koma
Minimum bodů: 3
62
Glasgow Coma Scale pro kojence
Kojenci Body
Otevření očí spontánně 4
na požádání 3
na bolest 2
žádné 1
Verbální
odpověď
vokalizuje 5
dráždivý pláč 4
pláč na algický podnět 3
sténání 2
žádná 1
Motorická
odpověď
spontánní hybnost 6
uhýbá na taktilní podnět 5
uhýbá na algický podnět 4
dekortikační reakce 3
decerebrační reakce 2
žádná odpověď 1
63
Benešovo skóre
K hodnocení kvantitativního stavu vědomí se nejčastěji užívá hodnocení GCS.
Zjednodušená varianta českého původu – tzv. Benešovo skóre je daleko méně
používanou, není rutinně uznávanou, ale pro jednoduchou interpretaci je někdy
postačující.
Reakce na bolestivý podnět Počet bodů
žádná 0
vegetativní (zrychlení SF, DF) 1
celková odpověď (decerebrační nebo dekortikační) 2
celková odpověď (nekoordinované pohyby) 3
cílená úniková odpověď 4
Reakce na oslovení
vyhoví opakovanému příkazu s latencí 5
vyhoví opakovanému příkazu rychle 6
mluví pomalu, nepřiměřeně, zmateně 7
je orientován, mluví adekvátně 8