1
ÚRAZOVÉ STAVY V PEDIATRII
Bakalářská práce
LENKA SANTLEROVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ o. p. s, PRAHA 5
Vedoucí práce: MUDr. Radmila Boháčová
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum předložení: 2011-05-31
Praha 2011
2
3
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny
použité zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne 31.5.2011 Podpis………………………
4
ABSTRAKT
SANTLEROVÁ, Lenka. Úrazové stavy v pediatrii. Vysoká škola zdravotnická
o. p. s, stupeň kvalifikace: bakalář. Vedoucí práce: MUDr. Radmila
Boháčová. Praha 2011,
Hlavním tématem bakalářské práce jsou Úrazové stavy v pediatrii. Teoretická
část charakterizuje jak seznámení s jednotlivými úrazy, přes projevy,
příznaky až po léčbu v přednemocniční neodkladné péči. Nosnou částí práce
je zaměření se na prevenci a využití teoretických poznatků v praxi.
Klíčová slova: Úraz, stav, pediatrie, dítě, děti.
ABSTRACT
SANTLEROVÁ, Lenka. Accident conditions in pediatric. Vysoká škola
zdravotnická o.p.s., level of qualification: bachelor. Leader of work: MUDr.
Radmila Boháčová. Praha 2011
The main part of this bachelor work are accident condition in pediatrics.
Teoretical part characterisses meeting with other injuries, throught
expressions of the disease, signs to treatment in prehospital urgent care. The
main part of the work is focus on prevent a use of theoretical knowledge in
practice.
Keywords: Injury, status, pedistrics, child or children.
5
PŘEDMLUVA
Úrazy jsou v dnešní době velkým problémem, jak u dětí, tak u dospělých.
Existuje mnoho publikací, které se zaměřují na prevenci a léčbu dětských
úrazů.
Tato práce vznikla ve snaze se zaměřit na prevenci a rizikové faktory.
Považuje se za důležité zaměřit se na dětskou populaci, protože dětské
úrazy jsou v ČR na vzestupu.
Výběr tématu byl ovlivněn prací na ZZS Vsetín a absolvováním
výjezdových zásahů v dané problematice. Podklady pro práci jsem čerpala,
jak z knižních, časopiseckých a internetových pramenů.
Práce je určena studentům oboru zdravotnický záchranář a stejně v ní
mohou najít podnětné rady záchranáři z praxe, pro které je problematika
úrazů denním chlebem.
Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucí bakalářské práce MUDr.
Radce Boháčové a Oldřichovi Škorňákovi (zdravotnický záchranář ZZS ZK)
za pedagogické usměrnění, podnětné rady a podporu, kterou mi poskytly
při zpracovávání bakalářské práce.
6
OBSAH
ÚVOD............................................................................................................. 7
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................ 10
1 ÚRAZY OBECNĚ.................................................................................. 10
1.1 Místa úrazů v domácnosti.............................................................. 10
1.2 Následky úrazů .............................................................................. 11
1.3 Rozdělení úrazů dle věku dítěte. ................................................... 12
2 ROZDĚLENÍ ÚRAZŮ ............................................................................ 13
2.1 Popáleninové úrazy ....................................................................... 13
2.1.1 Určení rozsahu popálenin....................................................... 16
2.1.2 Ošetření popáleninového traumatu v podmínkách PNP......... 17
2.2 Traumatické úrazy ......................................................................... 20
2.2.1 Zlomeniny dětského věku ....................................................... 20
2.2.2 Zlomeniny a zranění typická pro dětský věk ........................... 20
2.2.3 Dopravní nehody .................................................................... 23
2.2.4 Vdechnutí nebo spolknutí cizího tělesa .................................. 25
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................... 26
3 KAZUISTIKA......................................................................................... 26
3.1 POSTUP OSÁDKY RZP................................................................ 26
3.2 OŠETŘENÍ NA CHIRURGICKÉ AMBULANCI............................... 31
3.3 TRANSPORT OSÁDKOU RLP...................................................... 33
4 ROZBOR KAZUISTIKY......................................................................... 35
5 ROZHOVOR ......................................................................................... 37
5.1 Pohled záchranáře z osádky RZP ................................................. 37
5.2 Pohled záchranáře z osádky RLP.................................................. 40
ZÁVĚR ......................................................................................................... 42
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................. 43
PŘÍLOHY ..................................................................................................... 44
7
ÚVOD
Úrazy jsou závažným problémem v ČR nejen z hlediska zdravotního,
ale i sociálního a ekonomického. Výjimkou nejsou ani děti. Každé 3. – 4. dítě
utrpí úraz natolik závažný, že musí být ošetřeno lékařem.
Nejčastějším místem, kde ke zranění dojde jsou domácnosti, poté
sportoviště, malou skupinu tvoří vozovky, školky a školy. Vzhledem k tomuto
zjištění, je cílem práce, poukázat na závažnost úrazů a jejich řešení
v přednemocniční neodkladné péči. Úrazy jsou podceňovaným rizikem,
zaměřuji se na prevenci a využití teoretických znalostí a poznatků v praxi.
Cíl práce.
1. Zjistit co nejvíce o problematice úrazů u dětí a jejich neodkladné péče.
2. Využití teoretických znalostí a poznatků v praxi.
3.Vypracování brožurky „ Prevence úrazových stavů v dětském věku“
a případné seznámení jak odborné, tak laické veřejnosti s touto
problematikou.
4. Podklad k dalšímu vzdělávání studentů oboru zdravotnický záchranář.
8
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ARO ……………………………………anesteziologicko - resuscitační oddělení
EKG ……………………………………………………………….elektrokardiograf
ETI …………….endotracheální intubace, metoda pro zajištění dýchacích cest
GCS ……...Glasgow coma scale – skórovaní sytém pro zjištění stavu vědomí
JIP ………………………………………………………..jednotka intenzivní péče
KOS ……………………………………………………krajské operační středisko
MKN ……………………………………………..Mezinárodní klasifikace nemocí
ORL …………………………………………………………….otorinolaryngologie
P ………………………………………………………………………………….puls
RLP …………………………………………………………rychlá lékařská pomoc
RZP ………………………………………………………rychlá záchranná pomoc
SpO2 …………………………………………………………sycení krve kyslíkem
TK …………………………………………………………………………krevní tlak
UPV ………………………………………………………….umělá plicní ventilace
ZZS ……………………………………………….zdravotnická záchranná služba
9
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ
Tabulka 1 Pravidlo „ devíti“ …………………………………………………….16
Tabulka 2 Dětské Glasgow coma scale………………………………………VII
Obrázek 1 Batoh používaný ZZS Vsetín………………………………………27
Obrázek 2 Převazový kufr……………………………………………………… 27
Obrázek 3 Monitor ZOLL – řada M……………………………………………..28
Obrázek 4 Chladící popáleninová rouška Waterjel………………………….. 30
10
TEORETICKÁ ČÁST
1 ÚRAZY OBECNĚ
Mezi nejčastější místa úrazů dětí patří domácí prostředí (36 %),
sportoviště (23 %), vozovka (21 %), škola, resp. předškolní zařízení (17 %).
Statistiky uvádějí, že k téměř polovině vážných dětských úrazů dochází
v bytě nebo v jeho okolí. Nejčastějšími příčinami jsou oheň s následnými
popáleninami, utonutí, udušení, neúmyslné použití střelných zbraní, pády
a otravy.
1.1 Místa úrazů v domácnosti
Koupelna
Velmi nebezpečná je vodou politá podlaha. Na jejím kluzkém povrchu
hrozí pád nejen malému dítěti. Dalším rizikem jsou vodovodní baterie jakmile
z nich začne vytékat příliš horká voda, hrozí opaření dítěte.
Ohrožující pro dítě mohou být také elektrické spotřebiče (sušič vlasů, kulma,
holicí strojek), ostré nůžky a pilníčky, kosmetika tělová i koupelnová, prací
prášky a podobné zajímavé hučící a lákavě vonící předměty.
Okna, balkony a terasy
Na balkoně, na terase ani na verandě či lodžii nesmíme nechávat dítě
bez dozoru, zvláště pokud jsou tam stoličky, schůdky či krabice, po kterých
může dítě vylézt a naklonit se přes okraj zábradlí. Důležitá je i vzdálenost
tyček zábradlí, aby si mezi ně dítě nezaklínilo hlavu anebo ruku. Je třeba
pamatovat také na kluzkost povrchu podlahy terasy a balkonu po namočení
a po dešti. Na balkoně, ale především na terase, pěstujeme různé okrasné
11
květiny, které kromě toho, že nám zkrášlují prostředí, skrývají i záludné
nebezpečí otrav a alergií.
Všeobecná rizika hrozí ve všech místnostech stejně: přivření prstů do dveří,
dvířek skříněk a skříní; zásuvky; prosklené vitríny a skleněné výplně; ostré
rohy stolu; hrany nábytku; police, které mohou dětem sloužit jako
improvizovaný žebřík.
Schody a schodiště
Na schodišti hrozí nebezpečí pádu, a to nejen chodících dětí,
ale i lezoucích.Nejsou vhodné ani malé hračky a předměty. Hrkálky, pískací
hračky a „kousátka“, která nejsou dostatečně velká, mají oddělitelné nebo
vypadávající části, jež by mohly dítěti uvíznout v krku.
1.2 Následky úrazů
 zdravotní komplikace, které způsobí úraz, se vyléčí do několika dní,
další možností jsou však trvalé tělesné následky způsobené úrazem
(např. jizva na tváři po opaření vroucí vodou nebo ztráta sluchu,
zraku), které si s sebou dítě nese do budoucnosti a provázejí ho
po celý život,
 psychické problémy (sociální izolace, narušené mezilidské vztahy,
uzavírání se do sebe, neschopnost komunikovat),
 finanční náklady spojené s léčbou, dlouhodobou péčí o dítě, někdy
bohužel dokonce celoživotní.
(7)
12
1.3 Rozdělení úrazů dle věku dítěte.
Novorozenec a kojenec
V tomto období hrozí nejčastěji úrazy způsobené nepozorností rodičů.
Například pády z přebalovacího pultu. V pozdějším kojeneckém období
začíná dítě poznávat svět, je zde velké riziko popálenin. Dítě tahá za šnůry,
kabely. Typické jsou pro tohle období i vdechnutí cizích těles, stržení
předmětů na sebe
Batole
Snaží se chodit i běhat, proto je častým rizikem pády, otravy, spolknutí
a vdechnutí cizích těles, tonutí (vana a zahradní bazény, jezírka apod.).
Předškolní věk
Dítě začíná provozovat různé sporty a tím se zvyšuje riziko různých
úrazů a zlomenin. Časté jsou i popáleniny a opařeniny.
Mladší školní věk
V tomto věkovém období je nutné poučit dítě o pravidlech silničního
provozu. Je zde velké riziko dopravních nehod.
Starší školní věk
Pro tohle období je velmi důležitý zájem rodičů. Časté jsou úrazy, otravy
spojené se suicidiálními pokusy vyvíjející se mladé osobnosti.
(2)
13
2 ROZDĚLENÍ ÚRAZŮ
2.1 Popáleninové úrazy
Popáleniny jsou výsledkem působení vysokých teplot, záření nebo
elektrického proudu. Nejpočetnější skupinu tvoří batolata od 1 do 3 let věku,
opařené horkou tekutinou, nejčastěji kávou. (5)
Dělení popálenin
 Podle stupně
I. stupeň – (erytém) překrvení a zarudnutí, v místě může být patrný
mírný otok, není zde přítomnost puchýřů a hojí se do dvou týdnů
bez následků
II. stupeň - (bulla) puchýř. Odlučují se povrchové vrstvy ve formě
puchýřů, nebezpečí velké ztráty tekutin (plasmy), při rozsáhlejších
popáleninách jsou častné druhotné infekce, nebezpečí hrozí i zatížení
organismu vlivem jedovatých látek vzniklých při rozpadu buněk
 II. a – povrchní- postižení epidermis a horní části dermis ,
spodina je růžová, puchýř obsahuje čirou tekutinu, silná
bolest, hojení 10-14 dnů.
 II. b – hluboký- hluboce postižené části dermis, spodina
je tmavě červená, snadno se infikuje, hojení 3-5 týdnů
a hojí se vždy jizvou.
III. stupeň – příškvar (eschara), kůže je postižena v plné tloušťce,
podkoží je rovněž nekrotické, kůže je šedá až hnědočerná, suchá, tvrdá ,
necitlivá, nebolestivá a chladná. Téměř vždy jsou komplikace s druhotnou
infekcí, kromě nebezpečí velkých ztrát tekutin je pacient ohrožen
septickým šokem. Hojí se obtížně, zdlouhavě často zůstávají velké jizvy.
14
IV. stupeň - zuhelnatění (carbonatio), nekroza kůže, podkoží, svalstva,
kosti, je nutná amputace.
(1)
 Podle hloubky
V posledních letech se požívá mezinárodní klasifikace popálenin,
poleptání i omrzlin, která rozlišuje postižení povrchní a hluboké, což lépe
ilustruje klinický obraz popáleninové nemoci a ukazuje lépe dlouhodobou
prognózu pacienta.
a) Povrchní postižení - (superficial dermal burns) částečné poškození
či ztráta kůže, kdy dochází ke spontánnímu zhojení plochy epitelizací
ze zbytků epitelu vlasových folikulů a mazových žlázek. Jedná
se o I. a II a. stupeň dříve označované hloubky popálenin.
b) Hluboké postižení - (deep dermal burns) - zahrnuje již zasažení
hlubokých vrstev dermis a ztrátu kůže v celé tloušťce, eventuelně
se ztrátou podkoží a devitalizací hlubších tkání. Jedná se o hlubokou
popáleninu dříve klasifikovanou jako II. b, III. a IV. stupeň.
(6)
15
 Podle závažnosti
a) Závažné popáleniny
 popáleniny 3. stupně na více než 10% povrchu těla,
 popáleniny 2. stupně na více než 25 % povrchu těla u dospělých
a 20% u dětí,
 popáleniny na rukou, obličeji, nohách nebo genitáliích,
 popáleniny komplikované - frakturami nebo poruchou dýchání,
 popáleniny způsobené elektrickým proudem.
b) Středně těžké popáleniny
 popáleniny 3. stupně na 2 - 10% povrchu těla,
 popáleniny 2. stupně na 15 - 25% povrchu těla u dospělých
a 10 - 20% u dětí.
c) Mírné popáleniny
 popáleniny 3. stupně na méně než 2% tělesného povrchu,
 popáleniny 2. stupně na méně než 15% tělesného povrchu
u dospělých a méně než 10% u dětí.
(3)
16
2.1.1 Určení rozsahu popálenin
Pravidlo devíti
Pomocí pravidla devíti se procento postiženého povrchu těla vyjadřuje
v násobcích nebo zlomcích devíti. Pro odhad celkového postižení tělesného
povrchu se sečtou procenta, příslušející popáleným oddílům těla. Při odhadu
nepravidelných popálenin lze vycházet z toho, že plocha odpovídající dlani
pacienta se rovná 1% jeho celkového povrchu těla. (2)
Tabulka č. 1 – Pravidlo „devíti“
Dospělí Děti Kojenci (do 1 roku)
Hlava 9% 14% 18%
Trup 18% 18% 18%
Záda 18% 18% 13% a 5% hýždě
Obě horní končetiny 18% 18% 18%
Obě dolní končetiny 36% 32% 28%
Pohlavní orgány, hráz 1%
Zdroj: BYDŽOVSKÝ Jan, 2008, str.128
17
2.1.2 Ošetření popáleninového traumatu v podmínkách přednemocniční
neodkladné péče.
Priority
 přerušení působní tepelné noxy,
 odstranění ozdob a volně ohořelé tkaniny,
 kontrola a eventuelně podpora ventilace oběhu,
 chlazení jen lokálně, zejména obličej, krk a končetiny, včetně použití
chladících roušek,
 zajištění spolehlivého žilního vstupu, nelze-li zvolit intraoseální vstup.
Zajištění ventilace
Intubace a řízená plicní ventilace je při ošetření a pro transport indikována
zejména u těchto stavu:
 dechové potíže při postiženi dýchacích cest (vdechnutí plamene,horké
páry nebo kouře, při hoření v uzavřené místnosti; intubace a ventilace
plic včas i profylakticky na základě anamnézy, nebo prvních obtíží);
 popáleniny nad 60 % povrchu u dospělých a nad 30 % povrchu u dětí
(ne vždy). U popálenin menšího rozsahu je vždy vhodné podání
kyslíku obličejovou maskou.
18
Hrazení tekutin
Pro všechny věkové kategorie možno použít v přednemocniční péči
krystaloidy.
Děti: 2 ml/kg/th,.x % popálené plochy plus denní fyziologická potřeba podle
věku a tělesné hmotnosti dítěte - množství tekutin na 24 h. Z vypočteného
množství je polovina určena pro prvních 8 h a odpovídající část pro dobu
ošetření a transportu. (6)
Analgezie
Pokud možno výhradně podávat i.v., vhodný je zejména:
Ketamin (Narkamon nebo Calypsol – anestetikum) v analgosedativní dávce
0,25-0,5 mg/kg t.hm. i.v. + Midazolam (sedativum snižující nežádoucí
vedlejší účinky Ketaminu obzvláště halucinace) v dávkách 0,1-0,3 mg /kg i.v.
Výhodou obou preparátu je možnost podání nasálně, bukálně,
intramuskulárně, intraoseálně. (zkušenosti MUDr. R. Boháčové)
Místní ošetřeni
Včas sejmout ozdoby, odstranit volně odstranitelné ohořelé tkaniny
z popálených ploch (nestrhávat), sterilně krýt popálené plochy, uložit
do termoizolační fólie.
Chlazení jen lokálně, zejména obličej, krk a ruce, včetně použití chla –
dících roušek. Vyhnout se celkovému podchlazení pro možnost prohloubení
šokové reakce, extrémní vazokonstrikci a ovlivnění srdeční činnosti (brady kardie,
fibrilace nebo i zástava)
19
Směrováni a transport
Na pracoviště specializované na léčbu popálenin je třeba směrovat—
po předchozí konzultaci nebo oznámení — zejména tyto popálené:
 děti do 2 let s popálením 5 % a více,
 3-10 let s popálením 10 % a více,
 10-15 let s popálením 15 % povrchu těla a více a dospělé s popálením
20 % povrchu těla a více;
 Děti i dospělé s popálením menším, ale postihujícím:
a) obličej a krk;
b) obě ruce;
c) obě nohy;
d) genitál, perineum, hýždě.
Pokud není možné z jakéhokoliv důvodu po primárním ošetření v PNP
pacienty směrovat přímo na pracoviště specializované na léčbu popálenin,
je třeba směrovat pacienty na nejbližší chirurgické pracoviště, které je schopné
pacienta ošetřit a léčit, nebo připravit k transportu. Transport pacienta
by měl být ukončen do 6 hod. od úrazu.
Transport LZS má přednost tam, kde jde o významný časový rozdíl, ve kte –
rém je pacient dopraven na cílové pracoviště.
Pokud je popáleninové trauma spojené s jiným život ohrožujícím stavem,
např. vnitřním krvácením, je třeba zvolit nejbližší pracoviště, které je schopno
konkrétní přidružené poranění řešit.
(6)
20
2.2 Traumatické úrazy
2.2.1 Zlomeniny dětského věku
Dětská kost obsahuje více organické hmoty, je pružnější. Doba potřebná
k hojení i následné rehabilitaci je kratší.
 SH fraktury (epifyzeolýzy ) porušení růstové chrupavky různého
stupně, dojde – li při léčbě k výraznému rozdílu délky končetiny
se chirurgicky zastaví růst druhé končetiny nebo se postižená
prodlouží vložením kostního klínu (název podle Saltera – hartuse).
 Greenstick fractures - zlomeniny zeleného proutku, zlomí se corticalis
jedné strany, na druhé straně se pouze ohne.
 Bowing fractures – lukové zlomeniny, kost se ohne, corticales
se nelámou.
 Torus fractures – při podélném zkrácení dojde ke zborcení trámčiny
a zvrásnění periostu (připomíná závit žárovky).
 Toddlers fractures – batolecí zlomeniny – mikroskopická lomná linie.
Neprokáže se hned, ale až při kontrole, vytvoří se callus.
(2)
2.2.2 Zlomeniny a zranění typická pro dětský věk
 Zlomenina klíční kosti – nejčastěji u malých dětí od batolat
až po školní věk, nejčastěji jsou zlomeniny klíční kosti způsobeny
pády z výšky (přebalovací pultík, pád ze stromu).
 Colessova zlomenina – dochází ke zlomenině kosti vřetenní a loketní,
nejčastěji vzniká pádem na natažené ruce.
21
 Zlomeniny zápěstí – vzniká pádem na natažené ruce, velmi časté
při pádu na kolečkových, bruslích nebo běhu.
 Ruka a prst – vzniká při různých míčových hrách (např. házená,
volejball), patří mezi časté školní úrazy v hodinách tělesné výchovy.
 Pánev – ke zlomenině dochází nejčastěji při autonehodách u všech
věkových skupin.
 Kost stehenní – nejčastěji se vyskytuje u autonehod, ve sportu není,
zlomenina stehenní kosti častá.
 Koleno – nejčastěji při sportu, kde dojde k pádu na koleno.
 Holeň a lýtko – nejčastější při zimních sportech (lyžování,
snowboarding).
 Pata – zlomenina vnikající nejčastěji při špatném doskoku a pádu
z výšky na paty.
(2)
Terapie
Při zlomeninách končetinových kostí musí být končetina k imobilizaci
na dlaze uložena tak, abychom spolehlivě prokázali tep na periferii končetiny.
Pokud je končetina při dislokované zlomenině deformována, je možné
pokusit se při poruchách periferního prokrvení o nápravu tak, že mírným
tahem v podélné ose končetiny upravíme polohu distální části, což
často stačí k obnově prokrvení. V těchto případech jsou analgetika plně
indikována. U některých typů zlomenin (např. zlomenina distálního konce
humeru) má významnou úlohu i časový faktor. Zlomeniny s dislokací mají být
22
reponovány co nejdříve. Pokud není na periferii hmatný puls, musí být
přesně zaznamenány časové údaje.
Při dětských úrazech platí v přednemocniční neodkladné péči podobná
pravidla jako u dospělých v tom, že musí být především rozhodnuto, zda mechanismus
úrazu a celkový stav zraněného jsou důvodem k hospitalizaci.
Pokud ano, další rozhodování se týká urgentnosti hospitalizace a způsobu
transportu - letecky, RLP nebo normální transport.
U dětí platí zvláště kategoricky pravidlo, že více než na rychlosti transpo rtu
záleží na kvalitní přednemocniční neodkladné péči.
(6)
23
2.2.3 Dopravní nehody
U dětí do 15- ti let věku ve 40% příčinou úmrtí. Proto je velmi důležité
používání dětských sedaček, ty mohou předejít 45% - 75% závažným
zraněním a úmrtí. Bezpečnostní přilba může předejít až 85 – 90%
mozkolebečních poranění cyklistů.
 Sražení chodce automobilem
U dětí dochází ke zranění a pádu dopředu ( pod vozidlo ), při zasažení
zleva je typická tzv. Waddellova triáda: fraktura levého femuru, roztržení
sleziny a úraz hlavy vpravo ( pádem).
Ošetření úrazů v PNP.
Pokud se jedná o úraz v silničním provozu, je důležité velmi šetrné
vyproštění pacienta. Máme několik možností: použití Rautekova manévru,
scoop rámu, spencerem vestou..
Jakmile je zraněný vyproštěn přiloží se krční límec a za použití
vakuové matrace je zraněný připraven k transportu do sanitního vozu.
Dalším důležitým krokem je:
 podání kyslíku,
 monitorování základních životních funkcí (P, TK, SpO2, EKG),
 alespoň dva kvalitní žilní vstupy zajištěné co nejširší kanylou (16G),
 analgezie (opiáty), sedace, ETI a UPV, infúzní terapie (krystaloidy
a koloidy),
24
 urgentně řešit případný ventilový pneumotorax, tepenné krvácení,
fraktury,
 provést základní neurologické vyšetření – stav vědomí, GCS, základní
reflexy, hybnost končetin,
 co nejrychlejší transport do spádového traumacentra.
(2)
25
2.2.4 Vdechnutí nebo spolknutí cizího tělesa
Nejčastější skupinkou jsou kojenci, batolata a děti v předškolním
věku.Mezi příznaky patří: náhle vzniklé dušení při vdechu, často s cyanózou,
k němuž dochází při jídle nebo při hře s drobnými předměty.Většinou při hře
(hračky s malými, oddělitelnými díly) nebo při jídle (oříšky, ovoce
s tuhou dužinou) náhle vzniklé příznaky výrazného dušení, kašel, cyanóza.
Dítěti často podá předmět, který je vdechnut, starší sourozenec. Mohou být
vdechnuty i značně bizarní předměty.
Příznaky
Afebrilní dítě s výrazným inspiračním stridorem. Při dýchání mohou být
slyšet i různé jiné zvuky (bublání, pískání). Prudké záchvaty neproduktivního
kašle. Cyanóza bývá pravidelně přítomna.
Terapie
U dětí do šesti let opakované údery mezi lopatky. U dětí starších totéž, nebo
Heimlichův manévr. Po těchto opatřeních vždy vyčištění dutiny ústní pod
kontrolou zrakem. Odsátí, jde-li o podezření na aspiraci tekutého obsahu
(kojenci). Při kritickém dušení (cyanóza, lapání po dechu) uvážit koniopunkci.
Máme-li vhodné vybavení, provedeme přímou laryngoskopii (možnost
uvíznutí cizího tělesa mezi hlasovými vazy). Transport nemocného RLP
na pediatrickou JIP, ORL oddělení s endoskopickou pohotovostí nebo ARO.
(6)
26
PRAKTICKÁ ČÁST
3 KAZUISTIKA
3.1 POSTUP OSÁDKY RZP
Výzva
Zimní období, rok 2011, 7:22. Krajské operační středisko přijalo tísňovou
výzvu: dítě asi 2 roky, opařené vodou na břiše, asi velikosti dlaně. Otec zprvu
volal na KOS s dotazem „kam jet?“.
Výjezd na místo zásahu
Na místo zásahu byla vyslána osádka RZP (záchranář + řidič záchranář),
 převzetí výzvy v 7:26
 výjezd v 7:28
 příjezd na místo zásahu 7:42
Vzhledem k velmi obtížnému horskému, nepřístupnému terénu, nepřízni
počasí (sníh a mráz), byl čas dojezdu do 20 – ti minut.
27
Příjezd na místo zásahu
Na místo zásahu si osádka s sebou bere:
 batoh: obsahem batohu jsou veškeré pomůcky pro zajištění
dýchacích cest, zajištění i.v. vstupu, ampulárium, vrtačky pro
intraoseál, infúzní roztoky..atd
Obrázek č. 1 Batoh používaný ZZS Vsetín
Zdroj: http://www.egozlin
 převazový kufr: obsahem převazového kufru jsou pomůcky
k ošetření krvácejících poranění, je zde zásoba sterilního krytí,
obinadel, průvanů, strilní rukavice, vlčená rouška pro ošetření
popálenin (Waterjell).
Obrázek č. 2 Převazový kufr

28
 monitor ZOLL
Obrázek č. 3 Monitor ZOLL – řady M
Zdroj: http://www.oms.cz/sekce/produkty/defibrilatory/m-serie
Při příchodu osádky RZP je v náručí matky malá plačící holčička, věkové
období 20 měsíců. Po těle má strhané puchýře a je silně neklidná.
Anamnéza
Bezvýznamná, dle matky doposud zdravá, bez jakýchkoliv obtíží. Alergie
matka neguje a holčička je bez pravidelné medikace. Váha činí cca 18 kg.
Mechanismus úrazu
Od matky zjištěno, že je celá rodina momentálně na víkendové rekreaci
v hotelovém zařízení. Při ranní snídani došlo k popáleninám opařením,
holčička na sebe převrhla konev čerstvě připraveného čaje.
29
Laická první pomoc
Matka sundala potřísněný oděv a intenzivně chladila popálené plochy
studenou sprchou a poté dítě zabalila do deky.
Postup RZP
Při příjezdu osádky RZP je dítě velmi neklidné, nenechá se ošetřit. Proto
je snaha ošetřit dítě v náručí matky, ošetření vyžadovalo velkou trpělivost
a hlavně cit. Po konzultaci s lékařem ZZS byl pokus o zklidnění podáním
Midazolamu (sedativum) nasálně a Diazepam per rektum 5 mg
(anxiolytikum) . Po podání analgosedace nastalo u holčičky mírné zklidnění,
ale stále pláče a kříčí. Po další konzultaci s lékařem ZZS aplikován Calypsol
2 mg (celkové anestetikum) a Midazolam 1mg (sedativum) intramuskulárně.
Poté došlo k výraznému zklidnění dítěte, dítě je spavé a je možnost lepšího
ošetření popálených ploch.
Vyšetření
Popálené plochy:
 vnitřní straně obou horních končetin v rozsahu 2 x 2 % IIa. stupně,
 bříško 5% IIA. stupně,
 holeň pravé dolní končetiny 3% I. stupně.
Ošetření popálených ploch:
Za použití sterilních rukavic, byla na obě horní končetiny použita
gelová samochladící rouška – Waterjel (viz. Obrázek č. 4), bříško a PDK
30
ošetřena sterilním plošným krytím zvlhčeným 0,9% roztokem NaCl. Z důvodů
popálenin obou horních končetin nelze zajistit intravenózní vstup.
Obrázek č. 4 Chladící rouška Waterjel
Zdroj: Materiální vybavení ZZS ZK- Vsetín. FOTO: Lenka Santlerová
Vitální funkce
 Krevní tlak 80/45 mm/ Hg (normotenze),
 Puls 152 – 140/min (normokardie),
 Dechová frekvence 30 – 25/ min (eupnoe),
 SpO2 96 – 98 % (norma)
 GCS (pediatrics) 4+2+4 (viz tab. č. 2)
Transport a předání
Holčička zabalena do sterilního prostěradla + použita alufolie, deka.
Během transportu sledovány fyziologické funkce.
Předání dítěte do spádové nemocnice – chirurgické oddělení a žádost
a konzilium s anesteziologem, avízo přes KOS.
31
3.2 OŠETŘENÍ NA CHIRURGICKÉ AMBULANCI
Ošetření v nemocnici
Po předání holčičky na chirurgickém oddělení, byl přizván
i anesteziolog.
Vyšetření anesteziologem
Dítě klidné, lehce probuditelné, budí se do neklidu, spontánní ventilace
bez známek respirační tísně. Hodně zahleněná. Ráno vypila 250 ml Sunaru.
 SpO2 – 99% (norma),
 TK 110/systola, diastola neměřitelná (mírná hypertenze),
 P – okolo 140 – 150/min (fyziologický puls ) .
Při ošetření aplikováno
 O2,
 midazolam 1 mg. + Calypsol 20 mg i.m.,
 zajištěna periferní žíla na pravé horní končetině v loketní jamce F ½
250 ml i.v.
Vyšetření chirurgem na chirurgické ambulanci
Dnes se opařila čajem na obou HK, bříško a PDK, matka chladila
studenou vodou. Při předání na chir amb. pod dohledem aro.. Po zklidnění
dítěte provedeno ošetření popálenin, dezinfekce, uvolnění puchýřů,
32
ialugenem plus (krytí pokryté kyselinou hyaluronovou), mastný tyl, sterilní
krytí.
Diagnóza
Popálenina:
 I. – II. stupeň na pravém předloktí 5x10 cm,
 II. stupeň na levém předloktí 5x15 cm,
 II. stupeň břicho 10 x 15 cm,
 I. – II. stupeň 8x15 cm.
Rozsah popálenin 10 % - 15% povrchu těla.
Po telefonické domluvě s lékařem popáleninového centra FN Ostrava –
Poruba je holčička transportována osádkou RLP. Pro vzlet vrtulníku nejsou
dobré letové podmínky.
33
3.3 TRANSPORT OSÁDKOU RLP DO POPÁLENINOVÉHO CENTRA
Výzva
Zimní období, rok 2011, 9:24. Krajské operační středisko přijalo tísňovou
výzvu: sekundární transport na popáleninové centrum Ostrava – Poruba.
 Převzetí výzvy: 9:51.
 Výjezd: 9:53
Příjezd na místo zásahu
 Příjezd: 9:54
Na chirurgické ambulanci byla holčička zajištěna ve vakuové matraci.
Byla předána veškerá dokumentace a zápis vyšetření, které bylo provedeno
na chirurgické ambulanci.
V sanitním voze byla holčička zajištěna popruhy. Po celou dobu
transportu je podáván kyslík, kyslíkovou dětskou maskou. Dítě je napojeno
na monitor a je přiloženo i dětské saturační čidlo.
 Odjezd 10:14,
Anamnéza
Během transportu je dítě klidné, pospává, tlumené, oběhově stabilní,
dýchání je čisté, pravidelné. Doprovod s matkou.
 P:135/ min (normokardie),
 D:16 / min (eupnoe),
 SpO2: 92% (nízká saturace, před podáním O2)
34
 SpO2: 98% ( fyziologická saturace, po podání O2)
Diagnózy dle MKN
 T222 - popálenina druhého stupně ramene a horní končetiny,
kromě zápěstí a ruky
 T214 - popálenina druhého stupně trupu
 T202 - popálenina druhého stupně kyčelní krajiny a dolní
končetiny, kromě kotníku a nohy pod ním
Medikace během transportu
 fyziologický roztok ½ 500 ml z chirurgické ambulance,
 O2 4l/ inhalačně
Dítě předáno na popáleninovou JIP Ostrava - Poruba v 11:09.
35
4 ROZBOR KAZUISTIKY
 V první řadě stojí za zmínku, jednání KOSu. Vyslali k popálenému
dítěti osádku RZP, došlo ke špatnému odběru informací od otce
zraněné holčičky. Tím se zdrželo veškeré ošetření, podání léků a
následný transport do popáleninového centra. Osádka RLP mohla
rozhodnout, že dítě bude ihned převezeno na vyšší pracoviště.
 Případ se odehrával v zimním období. Výjezd komplikovalo husté
sněžení, mlha, mráz. Tím byl i delší dojezdový čas na místo zásahu.
 Výzva zněla opařené dítě. Osádka RZP měla za úkol, pouze dítě naložit
a transportovat k dalšímu ošetření ve spádovém nemocničním zařízení.
 Při příjezdu bylo zjištěno, že popálená holčička je silně neklidná
a plačtivá. Bylo potřeba dítě analgosedovat. V rámci kompetencí
zdravotnických záchranářů je možné podání léků pouze po telefonické
konzultaci s lékařem. V horských oblastech je zcela pravděpodobné,
že mobilní telefon a vysílačky nebudou mít signál.
 Vzhledem k popáleným končetinám nebylo možné zajistit spolehlivý i.v.
vstup. Proto byl podán Midazolam ( intranasálně ) a Diazepam desitin
(per rektum). Toto zvolené podání léků, mělo pomalý nástup účinku
a komplikovalo možnost dalšího ošetření.
 Holčička byla poměrně rychle ošetřena a transportována do spádového
nemocničního zařízení.
 Ve spolupráci s anesteziologem bylo dítě analgosedováno, byla
zajištěna intravenózní kanyla a následně mohlo být vyšetřeno
chirurgem.
36
 Po vyšetření dítěte, byla snaha chirurga o přílet vrtulníku z Ostravy
a následný transport na Popáleninové centrum v Ostravě – Porubě. Pro
nepříznivost počasí (husté sněžení, mlha, špatná viditelnost), nebyl
vrtulník schopen letu. Přes KOS domluven transport osádkou RLP. Což
prodloužilo čas předání holčičky na vyšším pracovišti.
 Od vzniku popálenin do předání holčičky uběhly 4 hodiny. Tudíž bylo
dítě velmi rychle prvotně ošetřeno a předáno.
 O pár dní později přišel děkovný dopis na ZZS od rodičů popálené
holčičky. Všechny zdravotníky podílející se na případu dopis mile
překvapil a potěšil.
 Z mého pohledu si myslím, že osádka RZP postupovala v rámci svých
možných kompetencí velmi dobře. I přes nepřízeň počasí se holčička
velmi rychle dostala do popáleninového centra, kde mohla být ošetřena
odborníky.
 Výjezdy ke zraněným dětem jsou velmi stresující a vyžadují velkou
trpělivost a empatii. Spolupráce s nimi je velmi obtížná, proto je velmi
důležitá spolupráce s rodiči, kteří jsou pro ně velkou oporou. V tomto
případě byla velkým přínosem transport s matkou.
37
5 ROZHOVOR
5.1 Pohled záchranáře z osádky RZP
Vzhledem k faktu, že na místě zásahu byla přítomna osádka RZP (záchranář
a řidič záchranář), požádala jsem svého pracovního kolegu Oldřicha
Škorňáka o zodpovězení otázek týkající se popisovaného případu.
Zajímalo mne jak celý případ vnímal on, jako jeden z osádky RZP. Na
konci srovnávám pohled jeho a pohled sebe v osádce RLP, která
sekundárně převážela holčičku do popáleninového centra.
1. Jak dlouho jsi zaměstnancem ZZS?
Jako záchranář pracuji od roku 1996, do roku 1997 ještě ve výjezdové
skupině RLP pod oddělením ARO Vsetín, od 5/1997 již ZZS Vsetín jako
samostatná organizace (1x RLP + 1x RZP).
2. Popáleniny, zvláště u dětí nepatří mezi (naštěstí) časté výjezdy ZZS,
přece jenom, byl to tvůj první zásah, nebo už jsi řešil na RZP popálené
dítě/děti?
Popáleniny jsou naštěstí skutečně méně častou indikací k výjezdům
ZZS, oproti tomu děti patří bohužel mezi nejrizikovější skupinu. Popáleniny
jsem už ošetřoval během své praxe několikrát včetně dětských pacientů.
Všechny ale byly v režimu RLP, včetně sekundárních transportů
na pracoviště popáleninových center. Samostatně v posádce RZP jsem
popálené dítě ošetřoval zřejmě poprvé, a doufám, že na dlouhou dobu
naposledy.
38
3. Když Vám přišla výzva, věděli jste, že RLP nepřijede?
Indikace na příkazu k výjezdu zněla dost všeobecně jako popálenina
na břiše, až následně do vozu nám operátorka KOSu prostřednictvím
vysílačky hlásila podrobnosti. Volal tatínek holčičky "pouze s prosbou o radu,
kam mají dítě zavést", a že je trošku opařeno horkou vodou z rychlovarné
konvice. Zasaženou plochu odhadoval asi na velikost dlaně. Proto nebyla
na místo současně vyslána i nejbližší RLP posádka. Měli jsme v podstatě
dítě převést na chirurgické oddělení v nemocnici na ošetření.
4. Událost se odehrála v zimní období, špatný terén, špatné
počasí...dojezdový čas určitě delší než v létě...Co se ti honilo hlavou
než jste dojeli na místo zásahu?
Pokud se jedná o takto specifické poranění a je to zřejmé z obsahu
samotné výzvy, tak vždy se před příjezdem na místo snažím vnitřně
a odborně připravit. Připomenu si platné algoritmy, dávkování léků, možnosti
léčby a způsoby ošetření. Cílem je, aby zásah probíhal naprosto
profesionálně a v klidu.
5.Vzhledem k tomu, že sám jsi otec, jak jsi tento výjezd vnímal?
Asi jako každý rodič, tak i já vnímám nemocné nebo poraněné dítě
velmi emotivně. Vždy si představím vlastní děti, které jsou tak křehké
a zranitelné. Jako důležité považuji získat si při ošetření jak samotné dítě tak
i rodiče, je potřebná jejich podpora a naprostá důvěra. Jako rodič - laik bych
vnímal ošetřování vlastního dítěte velmi citlivě.
39
6. Když se na to díváš zpětně, je něco, co by jsi třeba udělal jinak?
Těžká otázka, napadá mě jen skutečnost, že bych méně váhal
s aplikací Ketaminu, a aplikoval bych ho co nejdříve (na základě indikace
lékaře).
7. Po nějaké době od ošetření popálené holčičky přišel i děkovný dopis
od rodičů. Jaký jsi měl z toho pocit?
Bylo to pro mě velmi příjemné překvapení, podobné děkovné či
pochvalné dopisy nejsou častým jevem, přestože se v terénu snažíme dělat
maximum a co nejlépe. Mám za to, že častým důvodem je následná špatná
péče a přístup v nemocnicích, se kterými jsme ještě stále bohužel pacienty
spojováni.
40
5.2 Pohled záchranáře z osádky RLP
1. Jak dlouho jsi zaměstnancem ZZS?
Pracuji na ZZS od července 2010, nastoupila jsem ihned
po absolvování oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář. Vzhledem k tom,
že jako záchranář pracuji krátkou dobu, z každého výjezdu si s sebou nesu
nové zkušenosti.
2. Popáleniny, zvláště u dětí nepatří mezi (naštěstí) časté výjezdy ZZS,
přece jenom, byl to tvůj první zásah ?
Naštěstí to byl můj transport popáleného dítěte na vyšší pracoviště,
v tomhle případě Ostrava – Poruba.
3. Když Vám přišla výzva, co se ti honilo hlavou?
Každý výjezd, který se týká, dítěte, je velmi psychicky náročný
a stresující. Mne celkem uklidňovalo, že jsem věděla, že s holčičkou pojede
maminka, což je velký přínosem při ošetřování a komunikaci s dítětem.
4. Jak jsi celý výjezd vnímala?
Jak jsem již psala v předešlé otázce, výjezdy k dětem jsou velmi
stresující, zvláště když se jedná o úraz. Na sekundárním transportu byla
holčička tlumena léky. Velkým přínosem byla i přítomnost matky, která dítě
uklidňovala a hladila jej.
41
5. Když se na to díváš zpětně, je něco, co by jsi udělala jinak?
Myslím, že transport byl naprosto v pořádku a není nic co bych udělala
nebo mohla udělat jinak.
7. Po nějaké době od ošetření popálené holčičky přišel i děkovný dopis
od rodičů. Jaký jsi z toho měla pocit ?
Samozřejmě, že to bylo velmi potěšující, protože se mi to stalo
opravdu poprvé, kdy přišel na ZZS děkovný dopis.
Po srovnání obou odpovědí zdravotnických záchranářů stojí za úvahu
1. Kompetence osádky RLP x kompetence osádky RZP.
2. Žena jako záchranář x muž jako záchranář.
3. Teoretické znalosti x praktické zkušenosti.
42
ZÁVĚR
Cílů v bakalářské práci bylo stanoveno hned několik. Tím první cílem
bylo propojení teorie s praxí dětských úrazů. Naskytla se mi možnost
demonstrovat, že v terénu je důležité improvizovat všemi dostupnými
prostředky. Jak jsme zajisté už všichni poznali, ne vždy při zásahu ZZS se dá
postupovat, tak jak známe ze škol. Vše je názorně demonstrováno
v praktické části práce.
Dalším cílem bylo vypracování brožurky na téma „Prevence úrazových
stavů v dětském věku“ a případné seznámení laické odborné veřejnosti
s danou problematikou.
Brožurka byla nabídnuta zdravotnickým záchranářům ZZS ZK Vsetín a
vyvolala kladnou odezvu. Dětské úrazy patří mezi takového pomyslného
„strašáka“ všech zdravotníků. Vždy jsou ovlivněny emocemi, stresem.
Naštěstí takových případů i výjezdů není mnoho, ale pokud k nim dojde, dá
se jim velmi snadno zabránit. Na prevenci je zaměřena právě brožurka, ve
které jsou popsány jednoduché rady pro rodiče, jak předejít vážným až
smrtelným úrazům jejich dětí.
Dalším cílem bylo zjistit co nejvíce poznatků o dětských úrazech. Díky
zpracovávání bakalářské práce jsem se mnohé dozvěděla a bylo to velkým
přínosem i pro mou práci zdravotnického záchranáře.
Posledním cílem bylo, aby tato práce sloužila jako podklad pro
vzdělávání zdravotnických záchranářů a studentů oboru zdravotnický
záchranář. Pevně věřím, že práce „Úrazové stavy v pediatrii“, bude přínosem
pro ostatní studenty a zdravotnické pracovníky.
43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1) ADAMS B., HAROLD C.E.. Sestra a akutní stavy od A do Z. 1999. vyd.
Praha : Grada, 1999. 488 s. ISBN 80- 7169-893-8.
2) BYDŽOVSKÝ , Jan. Akutní stavy v kontextu. Praha : Triton, 2008. 450 s.
ISBN 978-80-7254-815-6.
3) SCHILING McCann, Judith A., et al. Sestra a urgentní stavy. Praha: Grada
Publishing, 2007. 522 s. ISBN 978 – 80 – 247 – 2548 – 2
4) SEDLÁŘOVÁ, Petra a kol., Základní ošetřovatelská péče v pediatrii.
Praha : Grada 2008.248 s. ISBN 978-80-247-1613-8
5) ŠEVČÍK, Pavel; ČERNÝ, Vladimír; VÍTOVEC, Jiří. Intenzivní medicína.
Praha : Galén, 2000. 422 s. ISBN 80-7262-203-X.
6) POKORNÝ, Jiří a kol. Urgentní medicína.Praha: Galén 2004. 547s. ISBN
80-7262-259-5
Internetové citace
7) http://www.zdn.cz/clanek/sestra/urazy-v-domacnosti-u-deti-449170
22.11.2010
8) http://www.nemocnice-vs.cz/?sekce=pro-verejnost&text=pobyt-v-
nemocnici&podtext=charta-prav-hospitalizovanych-deti
44
PŘÍLOHY
Příloha A - Práva hospitalizovaných dětí I
Příloha B - Projevy syndromu CAN III
Příloha C – Dětské Glasgow coma scale VII
45
Příloha A
Charta práv hospitalizovaných dětí
 Děti jsou do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou
vyžadují, nemůže být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování
nebo při ambulantním docházení.
 Děti v nemocnici mají právo na neustálý kontakt se svými rodiči
a sourozenci. Tam, kde je to možné, mělo by se rodičům dostat
pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby
se na péči o své dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni
o chodu oddělení a povzbuzování k aktivní účasti na něm.
 Děti a jejich rodiče mají právo na informace v takové podobě, jaká
odpovídá jejich věku a chápání. Musejí mít zároveň možnost otevřeně
hovořit o svých potřebách s personálem.
 Děti anebo jejich rodiče mají právo poučeně se podílet na veškerém
rozhodování ohledně zdravotní péče, která je jim poskytována. Každé
dítě musí být chráněno před všemi zákroky, které pro jeho léčbu
nejsou nezbytné, a před zbytečnými úkony podniknutými pro zmírnění
jeho fyzického nebo emocionálního rozrušení.
 S dětmi se musí zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být
respektováno jejich soukromí.
 Dětem se musí dostávat péče náležitě školeného personálu, který
si je plně vědom fyzických i emocionálních potřeb dětí každé věkové
skupiny.
 Děti mají možnost nosit své vlastní oblečení a mít sebou v nemocnici
své věci.
 O děti musí být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové
skupiny.
 Děti musejí být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby
I
46
odpovídalo jejich vývojovým potřebám a požadavkům a aby zároveň
vyhovovalo uznaným bezpečnostním pravidlům a zásadám péče
o děti.
 Děti musejí mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání,
přizpůsobenou jejich věku a zdravotnímu stavu.
(8)
II
47
Příloha A
Projevy syndromu CAN
Fyzické znaky, kterým je třeba věnovat pozornost:
 zranění, které dítě nedokáže vysvětlit nebo nevysvětlí přesvědčivě,
 zranění, která nebyla ošetřena nebo byla ošetřena nedostatečně,
 zranění na takových částech těla, kde je náhodné zranění
nepravděpodobné (např. tváře, hrudník, stehna.. ),
 zhmožděniny nesoucí stopy rukou nebo prstů,
 popáleniny od cigaret, známky lidského kousnutí,
 zlomeniny ( zvláště u dětí mladších dvou let ),
 opařená místa, která ukazují na úmyslné polití dítěte horkou vodou
nebo na ponoření či vhození do vařící vody.
Znaky v chování, kterým je třeba věnovat pozornost:
 dítě nechce aby byli kontaktováni rodiče,
 agresivní chování nebo vážné citové poruchy,
 útěk z domova nebo strach z návratu domů,
 v těsné blízkosti nebo při doteku se dítě cuká,
 dítě se nechce svléci ke sportovním či jiným činnostem,
 dítě skrývá paže nebo nohy i za teplého počasí,
 deprese nebo nálady povahou neodpovídající běžnému chování
dítěte.
 abnormální poslušnost vůči rodičům či opatrovníkům
III
48
Sexuální zneužívání
Obětí sexuálního zneužívání se mohou stát děvčata i chlapci. Dítě
je často výhružkami přinuceno k mlčenlivosti a velké procento dětí navíc
prožívá silný pocit viny a studu, takže jejich ochota mluvit o tom, co se jim
stalo, je velmi malá.
Fyzické znaky kterým je nutno věnovat pozornost:
 bolest, svědění, odřeniny nebo krvácení v oblasti genitálií nebo
konečníku,
 výskyt jakékoliv pohlavně přenosné choroby,
 opakující se výtok z genitálií nebo infekce močových cest bez zjevné
příčiny,
 psychosomatické potíže (bolesti žaludku, hlavy),
 obtíže při chůzi nebo sezení pro bolest v oblasti anální či genitální
Znaky v chování, kterým je třeba věnovat pozornost:
 náhlé nebo nevysvětlitelné změny v chování,
 zjevný strach z konkrétní osoby,
 útěk z domova,
 noční můry nebo noční pomočování,
 sebepoškození nebo pokusy o sebevraždu,
 požívání drog nebo jiných návykových látek,
 poruchy příjmu potravy, jako anorexie, nebo bulimie,
 promiskuitní chování nebo sexuální povědomí u malých dětí,
 obscénní kresby nebo výrazy,
 vlastnictví peněžních částek, které nelze vysvětlit,
IV
49
 zastávání rodinných funkcí v domácnosti a chování obvyklé
u vyzrálejších jedinců,
 zákaz mít kamarády nebo přátele (obzvlášť v období adolescence),
 náznaky tajemství, které vám však nemohou plně odhalit,
 dítě se nechce svléci ke sportovnímu či jiným činnostem, kde
je převlékaní běžné.
Psychické týrání
Podobně jako u sexuálního zneužívání lze psychické týrání s jistotou
jen těžko odhalit. Některé děti jsou přirozeně plaché a je pro ně obtížné
se otevřít a svěřit, což ovšem nemusí znamenat, že jsou zneužívány nebo
týrány.
Fyzické znaky, kterým je třeba věnovat pozornost:
 nedostatečný růst nebo rozvoj (zvláště pokud je dítě šťastnější mimo
domov),
 náhlé vady řeči,
 opožděný tělesný nebo duševní rozvoj.
Znaky v chování, kterým je třeba věnovat pozornost:
 nutkavé a neurotické návyky jako obtáčení vlasů nebo houpání
na židli,
 neochota nebo neschopnost zapojit se do hry,
 nadměrný strach z chybování,
V
50
 sebepoškozování nebo zmrzačování,dítě nechce, aby byli
kontaktováni rodiče,
 nadměrná podřízenost vůči ostatním, zvláště dospělým,
 velmi nízká sebedůvěra,
 nadměrná potřeba uznání, pozornosti nebo citových projevů,
 neschopnost vyrovnat se s chválou.
Pokud uvidíte, uslyšíte, nebo se zprostředkovaně dozvíte něco, co ve Vás
vzbudí obavy o blaho dítěte, zaznamenejte si to a nahlaste to. Vědomé
zatajování trestného činu, může být potrestáno podle zákona.
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 359/1999 Sb.,o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších
předpisů.
(4)
VI
51
Příloha C
Dětské Glasgow coma scale
Tabulka č. 2
Otevření
očí
4 spontánní
3 intaktní, fotoreakce zornic
2 okohybné svaly poškozeny nebo fixované zornice
1 okohybné svaly paralyzovány a fixované zornice
Slovní
odpověď
3 pláč
2 spontánní ventilace
1 apnoe
Motorická
odpověď
4 flexe a extenze
3 úhyb na bolest
2 hypertonus
1 bez odezvy
Zdroj: Dokumentace ZZS Zlínského kraje, převzato z výjezdového záznamu.
VII