Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha 5 INFORMOVANOST TĚHOTNÝCH ŽEN O DÁRCOVSTVÍ PUPEČNÍKOVÉ KRVE V ČESKÉ REPUBLICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ADÉLA BÉBROVÁ Praha 2012 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 INFORMOVANOST TĚHOTNÝCH ŽEN O DÁRCOVSTVÍ PUPEČNÍKOVÉ KRVE V ČESKÉ REPUBLICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ADÉLA BÉBROVÁ Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Porodní asistentka Vedoucí práce: PhDr. René Hanušová, RS, RM Praha 2012 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce k studijním účelům. V Praze dne ………………….. podpis PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat zejména mé vedoucí bakalářské práce PhDr. René Hanušové za věnovaný čas, trpělivost, velkému množství podnětných rad a za podporu, kterou mi při vypracovávání práce poskytla. Dík patří také zdravotnickému personálu na gynekologicko-porodnickém pracovišti v Thomayerově nemocnici v Praze. Stejně tak si poděkování zaslouží i má rodina, která mi pomohla zejména psychicky. Děkuji všem, kteří se nějakým způsobem podíleli na tvorbě práce. ABSTRAKT BÉBROVÁ, Adéla. Informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., stupeň kvalifikace: bakalář. Vedoucí práce: PhDr. René Hanušová, RS, RM. Praha. 2012. s. 60. Tématem bakalářské práce je informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část charakterizuje přehled o dárcovství pupečníkové krve. Je zde popsán odběr, využití, zpracování a uskladnění. Dále uvádím přehled komerčních i nekomerčních bank, které pupečníkovou krev skladují. Jsou zde základní informace o kmenových buňkách, stručná anatomie placenty a pupečníku. Empirická část je průzkum, kdy pomocí anonymního dotazníku vlastní konstrukce je zkoumáno, v jaké míře jsou těhotné ženy o problematice dárcovství pupečníkové krve informovány. Výsledky jsou znepokojivé. Více jak polovina respondentek v dotazníkovém šetření, ve kterém bylo našim cílem zjistit informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve v Thomayerově nemocnici v Praze, neví, k čemu se pupečníková krev využívá a většina nechce pupečníkovou krev darovat z důvodu nedostatku informací. Klíčová slova: Banky pupečníkové krve. Kmenové buňky. Placenta. Pupečník. Pupečníková krev. ABSTRACT BÉBROVÁ, Adéla. Pregnant Women's Knowledge about Donation of Umbilical Cord Blood in the Czech Republic.MedicalCollege, o.p.s., Degree: Bachelor. Tutor: PhDr. René Hanušová, RS, RM. Prague. 2012. 60 pages. The topic of this bachelor thesis is Pregnant Women's Knowledge about Donation of Umbilical Cord Blood in the CzechRepublic. It is divided into two sections. The theoretical part summarizes the umbilical cord blood donation. It includes information such as how cord blood is collected, used, processed and storage. And further the overview of commercial and non-commercial cord blood banks. There is basic information about stem cells, placenta and basic anatomy of umbilical cord. The empirical part is the research examined by means of using an anonymous questionnaire, whether the pregnant women are told about the umbilical cord blood donation. The results are alarming. More than a half of responders in Thomayer’s hospital in Prague are unaware of using umbilical cord blood and most of them do not want to donate it due to the lack of information. Keywords: Umbilical Cord Blood Bank. Stem Cells. Placenta. Umbilical Cord. Umbilical Cord Blood. OBSAH ÚVOD …………………………………………………………………………… 15 TEORETICKÁ ČÁST …………………………………………………………… 16 1 Anatomie placenty a pupečníku …………………………………………. 16 1.1 Anatomie placenty ……………………………………………………….. 16 1.2 Pupečník …………………………………………………………………. 17 2 Pupečníková krev ………………………………………………………... 18 2.1 Kmenové buňky …………………………………………………………. 18 2.2 Zdroje kmenových buněk ………………………………………………... 19 3 Transplantace pupečníkové krve ………………………………………… 21 3.1 Důvody pro transplantaci pupečníkové krve …………………………….. 21 3.2 Typy transplantací ……………………………………………………….. 21 4 Vhodné dárkyně …………………………………………………………. 23 5 Odběr pupečníkové krve ………………………………………………… 25 5.1 Vlastní odběr pupečníkové krve …………………………………………. 26 5.2 Práce porodní asistentky při odběru pupečníkové krve ………………….. 28 6 Zpracování a skladování pupečníkové krve ……………………………... 29 6.1 Zpracování pupečníkové krve …………………………………………… 29 6.1.1 Postup zpracování ………………………………………………………... 29 6.2 Skladování pupečníkové krve …………………………………………… 31 7 Banky pupečníkové krve ………………………………………………… 32 7.1 Nekomerční společnosti …………………………………………………. 32 7.2 Komerční společnosti ……………………………………………………. 33 8 Informovanost těhotných žen ……………………………………………. 35 EMPIRICKÁ ČÁST ……………………………………………………………... 37 9 Námět a průzkumný problém …………………………………………… 37 9.1 Metodika průzkumu …………………………………………………………. 38 9.2 Vlastní průzkum ………………………………………………………... 39 9.3 Vyhodnocení průzkumných otázek …………………………………….. 54 10 DISKUSE ………………………………………………………………. 56 ZÁVĚR …………………………………………………………………………... 59 NÁVRH PRO PRAXI …………………………………………………………… 60 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Odběrový set…………………………………………………………....25 Obrázek 2 – Odběr pupečníkové krve………………………………………………..27 Obrázek 3 – Odběrový set po odběru pupečníkové krve………………………….....27 Obrázek 4 – Zpracovávání pupečníkové krve………………………………………..30 Obrázek 5 – Upravený transplantát………………………………………………......30 Obrázek 6 – Přístroj s tekutým dusíkem……………………………………………...30 Obrázek 7 – Kryokontejnery………………………………………………………....31 SEZNAM ZKRATEK ASC.........................................dospělé kmenové buňky CBB ………………………….Cordblood bank CD ……………………………diferenciační skupina CPD ………………………….citrát-fosforečnan-draselný ČR ……………………………Česká republika DMSO ………………………..dimethylsulfoxid EDTA ……………...................kyselina ethylendiamintetraoctová ESC ………………………….embryonální kmenové buňky EU …………………………….Evropská unie FDA …………………………..Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv HIV …………………………..virus lidské imunodeficience HLA ………………………….lidský hlavní histokompatibilní komplex INC.………………………….Incorporated – v USA obvykle za názvem společnosti PA …………………………….porodní asistentka PK …………………………….pupečníková krev USA …………………………..Spojené státy americké SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Adenohypofýza – přední lalok hypofýzy tvořící hormony, které řídí další žlázy s vnitřní sekrecí Allantois – vnější vak Alogenní – příbuzný je dárcem Amnia – modrošedá blána Antikoagulační – působící proti krevnímu srážení Aplastická anémie – je anémie charakterizovaná nedostatečnou tvorbou krevních buněk vedoucí k úbytku všech krevních elementů - červených krvinek, bílých krvinek i krevních destiček Arterie – tepna Arteriální – tepenný, týkající se tepny arterie Arteriaumbilicalis – pupečníková tepna Autologní – dárcem sám sobě Basedowova choroba – onemocnění štítné žlázy, nejčastější příčina její zvýšené funkce hypertyreózy CD – diferenciační skupina, je označení pro skupinu molekul na buňkách, které mají na povrchu stejnou antigenní determinantu Centralis– uprostřed Centrifugace – je proces rozdělení částic pomocí odstředivé síly Cirhóza – je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater Cushingův syndrom – onemocnění z nadprodukce hormonů kůry nadledvin Decidua basalis –sliznice mezi zárodkem a hlubšími vrstvami děložní stěny Diferencovat – specializovat Dermatologie – je obor medicíny zabývající se kůží a jejími deriváty (vlasy, nehty, potní žlázy atd.) a chorobami kůže Diabetes insipidus – je skupina onemocnění způsobující narušení hospodaření těla s vodou Deficit – znamená nedostatek Dymethylsulfoxid – je organo-sírová sloučenina Embryo – zárodek Endokrinní – týkající se žláz s vnitřní sekrecí Endokarditida – je zánět vnitřní výstelky srdce Endokrinologie – je odvětví medicíny zabývající se diagnózou a léčbou žláz s vnitřní sekrecí Enzym – složitá chemická látka bílkovinné povahy Erytém – červené zbarvení kůže způsobené rozšířením krevních cév a zvýšeným prokrvením Erytrocyty – červené krvinky Estrogeny – skupina ženských pohlavních hormonů Expirace – vypršení lhůty Fetoplacentární jednotka – společný systém placenty a plodu Gastroenterologie – lékařský obor, zabývající se výzkumem, diagnózou a léčbou chorob trávicího systému jícnu, žaludku, střev, slinivky břišní, jater, podobor vnitřního lékařství Gravidita – těhotenství Hematologie – je vědní obor, jenž se zabývá studiem krve a všemi jejími složkami Hemopoetické buňky – krvetvorné buňky Hepatitida – zánět jater HIV – virus lidského imunodeficitu, HIV je virus (retrovirus), který infikuje buňky imunitního systému a poškozuje jejich správnou funkci HLA typizace – systém antigenů hlavního histokompatibilního systému vyskytující se v buňkách lidského organismu, jejich kombinace je specifická pro každého jedince a co největší podobnost je podmínkou úspěšné transplantace Hodgkinův lymfom – je systémové nádorové onemocnění mízních uzlin Chorion – blána klkatá, vnější plodový obal Chorion frondosum – klkaté choriony plodu Imunodeficience – porucha imunitního systému projevující se sníženou odolností proti infekci a někdy též větším výskytem nádorů Insertio – úpon Insertiovelamentosa – stav, kdy se pupečník neupíná na placentu, nýbrž pupečníkové cévy probíhají svou určitou částí volně po plodových obalech Insuficience – nedostatečnost, selhávání Kaposiho sarkom – je nádorové onemocnění způsobené lidským herpesvirem HHV-8 Kardiologie – je obor zabývající se onemocněním srdce Kmenové buňky – jsou nediferencované živočišné buňky, které mají schopnost se dělit a přeměnit se na jiný buněčný typ Kontaminace – vniknutí choroboplodných zárodků do organizmu Kontraindikace – je v lékařství stav nebo faktor, který je důvodem k vyloučení určitého lékařského výkonu, medikace, vyšetření apod. Kostní dřeň – neboli morek, je měkká tkáň, která vyplňuje vnitřky kostí savců Kotyledon – struktura placenty se samostatným cévním zásobením, oddělená septem a dále složená z lobulů Krvetvorba – je tvorba krevních buněčných komponent Kultivace – pěstování mikroorganismů na umělých půdách k tomu určených Leukémie – nádorová onemocnění, která vycházejí z krvetvorné tkáně a z lymfatických uzlin Lidský choriogonadotropin– hormon, který v těhotenství produkuje placenta, vznikající v hypofýze Lobulus – lalůček Lymfomy – jsou zhoubné nádory mízních uzlin a lymfatické tkáně v okolí sleziny, jater, střev a velkých krevních cév Malformace – znetvoření, vrozená vada tvaru vzniklá za nitroděložního vývoje zárodku Maligní – zhoubný Marginalis – marginální, okrajový, mezní Mekonium – smolka Melanom – je zhoubný nádor melanocytů, který se vyskytuje převážně na kůži, ale také ve střevu a v oku Mezenchym – řídká vazivová tkáň v lidském zárodku, z níž během vývoje vznikají další pojivové tkáně, cévní systém, hladká svalovina a krvetvorná tkáň Mikrobiologie – je věda studující mikroorganismy MorbusBehcet – je závažný systémový zánět cév neznámého původu, který se charakteristicky projevuje ulceracemi v ústech a na genitálu a očním zánětem Nediferencované buňky – nespecializované buňky Neuroblastom – rozvinutý nádor z centrálního a periferního nervstva Onkologické onemocnění – nádorové onemocnění, rakovina Pankreatektomie – chirurgické odstranění slinivky břišní Parenchym – vlastní funkční tkáň některých orgánů, která je pro každý orgán specifická Periferní krev – krev, která obíhá v cévách Perikarditida – je akutní nebo chronický zánět osrdečníku Postnatální – poporodní, po narození Prenatální – týkající se doby mezi početím a narozením Progesteron – ženský pohlavní hormon ovlivňující početí a průběh těhotenství Punkce – nabodnutí tělní dutiny, kloubu, orgánu nebo patologického útvaru za účelem diagnostickým nebo terapeutickým Screening – použití diagnostických testů k vyhledávání rizikových nebo nemocných osob Somatomammotropin – peptidický hormon biologicky příbuzný s růstovým hormonem, produkovaný normální placentou a některými novotvary Srpkovitá anémie – dědičné onemocnění, při němž je v červených krvinkách abnormální hemoglobin S, krvinky srpkovitého tvaru mají porušenou funkci Subfebrilie – zvýšená teplota Syphilis – příjice, lues, pohlavně přenosná infekce, jejímž původcem je bakterie Treponema pallidum Štěp – označení pro orgán, který bude transplantován Talasemie – dědičné krevní onemocnění, při nímž je narušená tvorba bílkovinných součástí krevního barviva hemoglobinu Transplantace – je přenos celého orgánu, jeho části nebo určité tkáně, a to z jednoho těla do druhého nebo z určitého místa těla na jiné Transplantát – přenášená tkáň, orgán nebo jejích umělá náhražka Tuberkulosa – je infekční onemocnění způsobené bakteriemi ze skupiny Mycobacteriumtuberculosis komplex Umbilicus – pupek Uteroplacentární – týkající se dělohy uteru a placenty Venaumbilicalis – pupečníková žíla Venózní krev – žilní krev Virologie – je biologický vědní obor, zabývající se studiem nebuněčných organismů, zejména virů Whartonův rosol – rosolovitá hmota, která pokrývá a chrání pupečníkové cévy a odděluje je od sebe Xenogenní – transplantacez jednoho živočišného druhu na jiný 15 ÚVOD Téma informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve jsem si zvolila proto, neboť mi přijde velice zajímavé. Při mé dosavadní praxi jsem se na porodním sále několikrát s odběrem pupečníkové krve osobně setkala. Přijde mi ohromné, že v současné době, kdy je mnoho závažných onemocnění, je možnost zachránit lidský život právě tímto způsobem a to bez rizik a bezbolestně. Nemoci, pro které je pupečníková krev nadějí jsou například leukémie, poruchy krvetvorby, imunity a metabolismu. Proto by se dárcovství pupečníkové krve mělo dostat do podvědomí co nejvíce budoucím těhotným ženám. Pupečníková krev je velmi cenná a je škoda, aby byla po porodu likvidována a brána jako biologický odpad. Obsahuje totiž kmenové buňky. Ty se dají získat také z kostní dřeně, avšak tyto mají výhodu, že jsou mladé a geneticky kvalitní. Mají schopnost vyvinout se v nejrůznější buňky lidského těla. Výjimečnost pupečníkové krve je také v tom, že obsahuje i takové kmenové buňky, které se již během života netvoří. Toto téma jsem si zvolila základě poznatků z klinické praxe, kde je ,,dárcovství pupečníkové krve“ diskutovanou ,,novinkou“. Bohužel během mé práce banka pupečníkové krve omezila počet porodnic, které odběr uskutečňují pouze na tři a to porodnice Česká Lípa, porodnice Slaný a Thomayerova nemocnice v Praze. Právě v této porodnici jsem průzkum uskutečnila. Zajímalo mě také, jaké informace mají těhotné ženy, které přicházejí do prenatální poradny a co je hlavním motivem k tomu, aby se o možnost darování aktivně zajímaly. Zda se raději rozhodou pupečníkovou krev uskladnit pro privátní potřebu nebo darují do veřejného registru. V teoretické části uvádím teorii dárcovství pupečníkové krve v ČR. Předmětem kvalitativního průzkumu mojí bakalářské práce jsou těhotné ženy, které přichází do prenatální poradny v Thomayerově nemocnici v Praze. Cílem práce je zjistit míru jejich informovanosti o problematice,,dárcovství pupečníkové krve v České republice“. Zjistit jakou roli zde má porodní asistentka. 16 TEORETICKÁ ČÁST Z ošetřovatelského hlediska by porodní asistentka měla mít podrobné znalosti o pupečníkové krvi, je to důležité zejména proto, aby mohla těhotným ženám poskytnout veškeré informace a zodpovědět všechny jejich dotazy. 1Anatomie placenty a pupečníku 1.1 Anatomie placenty Od 16. dne po početí se placenta začne vyvíjet. Je to orgán plodu (chorion frondosum) a matky (decidua basalis). Odděluje jejich krevní oběh. Společný systém placenty a plodu je nazýván fetoplacentární jednotka. Zajišťuje plodu přísun živin z krve matky, odvádí odpadové produkty. Umožňuje výměnu kyslíku a oxidu uhličitého. Má také endokrinní funkci, produkuje látky hormonální povahy a enzymy. Nejdůležitějšími hormony jsou: lidský choriogonadotropin (hCG), progesteron, estrogen, choriový somatomammotropin. Zároveň také zabraňuje mikroorganismům a toxickým produktům vstupu do krve plodu (Trojan, 2003). Placenta má mateřskou a fetální část. Mateřská strana je nerovná, má houbovitou strukturu a sytě červenou barvu díky velkému množství arteriol a venul. Na povrchu je tenká vrstva decidua basalis. Na vnější straně placenty je 15 – 20 kotyledonů, které jsou odděleny placentárními septy. Kotyledony jsou oběhovými jednotkami a konečnými větvemi arterie umbilicalis. Kotyledon se sestává z 10 až 20 lobulů, odpovídajících vyústěním mateřských uteroplacentárních cév. Fetální část je hladká, pokrytá amniem (modrošedá blána). Je tvořena choriovou membránou. Pod amniem prosvítají rozvětvující se cévy. Na amniové straně se upíná pupečník (umbilicus). Nejčastěji centrálně – uprostřed (insertiocentralis), excentricky (insertiomarginalis), vzácněji v plodových blanách (insertiovelamentosa). 17 Placenta má na konci gravidity kruhovitý tvar přibližně 15 - 20 cm široký, tloušťku asi 3 cm. Hmotnost je průměrně 500g. Má houbovitou konzistenci (Čech, 2006; Vacek, 2006). 1.2 Pupečník Pupečník je spojením placenty s plodem. Vyvíjí se ze spojení žloutkového váčku, allantois a jeho cév. Na konci gravidity má délku přibližně 50 cm a tloušťku asi 2 cm. Pupečník obsahuje 3 cévy: dvě arteriaeumbilicales a jednu venuumbilicalis. Venaumbilicalis vede okysličenou krev k plodu a arteriaeumbilicales vedou odkysličenou krev od plodu k matce. Pupečník je obalen amniem, obsahuje mimo pupečníkové cévy, Whartonův rosol (rosolovitá hmota, která pokrývá a chrání pupečníkové cévy a odděluje je od sebe). Nejdůležitější funkcí pupečníku je utvořit fyziologickou výměnu mezi placentou a plodem (Leifer, 2004; Čech 2006; Roztočil, 2008). 18 2Pupečníková krev Pupečníková krev je krev novorozence, která před narozením sloužila k jeho výživě a ,,dýchání“ a která po narození zůstává v placentě a pupečníkových cévách. Její vzácnost spočívá v tom, že obsahuje velmi cenné buňky. Jsou to tzv. kmenové hemopoetické (krvetvorné) buňky, které jsou schopné se podílet na obnově krve. Výhodou pupečníkové krve je také tzv. imunitní nezralost (způsobuje méně potransplantačních komplikací). Další motivací, je schopnost kmenových buněk pupečníkové krve se množit a přeměňovat na různé typy buněk. V dnešní době je relativně vysoká incidence onemocnění kostní dřeně, zejména leukémie, kdy může být život zachraňujícím výkonem transplantace kostní dřeně. Vzhledem k nedostatku vhodných dárců, může být jedinou záchranou právě pupečníková krev. Nevýhodou těchto buněk je, že ještě nejsou zcela zralé a mají slabší protinádorový účinek. Dále jí také bývá relativně malé množství. Tento fakt zatím pupečníkovou krev předurčuje k transplantacím spíše u dětských pacientů. Možností je i kombinace pupečníkové krve a kostní dřeně (Máslová, 2005; APERIO, 2005). Důležité je vědět, že odběr pupečníkové krve lze uskutečnit i u vícečetného těhotenství a císařského řezu. Ovšem rozhodnutí je zcela na porodníkovi, záleží, jak porod probíhá. Prioritou je samozřejmě zdraví ženy a dítěte. U císařského řezu je odběr možný pouze pro příbuzenské odběry (www.bpk.cz, 1998 – 2012). 2.1 Kmenové buňky Kmenová buňka je buňka, která je schopna vývoje v jakoukoliv jinou specializovanou buňku lidského těla. Vyvíjejí se z nich různé buňky v závislosti na tom, do jakého orgánu byly přeneseny. Kmenové buňky jsou primární nediferencované buňky, které se mohou přeměnit na jakýkoliv jiný typ buněk a právě v tom je jejich jedinečnost (např. v srdci se vyvíjejí v buňky srdečního 19 svalu, v játrech v buňky jaterního parenchymu). Takto jsou schopny regenerovat tkáně, obnovovat poškozené části organismu a nahradit narušené a oslabené buňky. Jsou dva základní typy kmenových buněk: embryonální kmenové buňky (ESC – embyonal stem cells) a dospělé kmenové buňky (ASC – adult stem cells). Embryonální kmenové buňky (pluripotentní) jsou schopné se specializovat ve všechny typy tkání. Jsou tvořeny v prvních stádiích života. Z etického hlediska je však jejich použití nepřijatelné, protože pro jejich získání musí být embryo usmrceno. Dospělé kmenové buňky se nachází v organismu v prenatálním i postnatálním období. Jsou schopné se diferencovat a dělit na krevní buňky, proto byly nazvány krvetvornými kmenovými buňkami. Samotná krvetvorná buňka je schopna se za určitých podmínek diferencovat i na buňky jiných tkání. Pupečníková krev je ideálním zdrojem kvalitních kmenových buněk. Kmenové buňky lze po porodu ihned oddělit ze vzorku pupečníkové krve a dlouhodobě je uschovat za účelem budoucího využití, aniž by došlo ke snížení jejich kvality. Výhodou je také snadný a bezbolestný odběr. V případě uplatnění kmenových buněk z vlastní pupečníkové krve nemůže nastat imunologická neshoda (Huser, 2005; www.cryo-save.cz, 2000; www.cordbloodcenter.cz, 2012). 2.2 Zdroje kmenových buněk M. Huser uvádí v časopise Causa subita čtyři základní zdroje kmenových buněk (Huser, 2005). 1. kostní dřeň 2. periferní krev 3. embryo 4. pupečníková krev 20 Kmenové buňky z pupečníkové krve Pupečníková krev je velmi bohatá na více typů kmenových buněk. Tyto buňky se používají při léčbě závažných onemocnění jako např. leukémie, nádorové onemocnění mízních uzlin, poruchy tvorby a funkce červených krvinek, dědičné poruchy krevních destiček atd. Kromě těchto buněk jsou zde i buňky schopné se specializovat na jiné typy buněk, jsou to zejména mezenchymové kmenové buňky a embryonálním buňkám podobné kmenové buňky. Mezenchymové kmenové buňkyjsou schopné se specializovat na různé typy buněk – na buňky svalů, kostí, chrupavek, krevní buňky, buňky srdečního svalu, jaterní buňky, atd. Embryonálním buňkám podobné kmenové buňky jsou schopny se také diferencovat (specializovat) na různé typy buněk, jejich schopnost je však mnohokrát vyšší. Nicméně jejich nevýhodou je poměrně malé množství krve, kterou lze z pupečníku odebrat (Huser, 2005; www.cordbloodcenter.cz, 2012). 21 3 Transplantace pupečníkové krve 3.1 Důvody pro transplantaci pupečníkové krve 1. Poruchy krvetvorby (např. aplastická anémie). 2. Chronická a akutní leukémie. 3. Lymfomy (např. Hodgkinův lymfom). 4. Některá vrozená či dědičná onemocnění (např. dědičné erytrocytální abnormality – talasemie, srpkovitá anémie). 5. Metabolické poruchy. 6. Imunitní deficity (SCID – těžká imunodeficience). 7. Onkologické onemocnění (neuroblastom, nádory mozku atd.) (Petrenko, 2004; www.cordbloodcenter.cz, 2012). Selháním kostní dřeně se přestanou tvořit krevní destičky, červené a bílé krvinky. Cílem transplantace je obnova krvetvorby (Petrenko, 2004; www.cordbloodcenter.cz, 2012). 3.2 Typy transplantací Autologní– pacient je dárcem sám sobě. Pupečníková krev či kostní dřeň je odebrána pacientovi, v období kdy nemá žádné projevy nemoci. Alogenní příbuzenská – někdo příbuzný je dárcem. Alogenní transplantace je nejčastějším druhem, výhodou je imunologická vhodnost. Důležitá je HLA typizace. Alogenní nepříbuzenská – dárcem je anonymní osoba z registru dárců kostní dřeně nebo z banky pupečníkové krve. Po transplantaci bývají komplikace, ale pro velmi mnoho pacientů je to jediná možnost. Nutná je samozřejmě HLA typizace. 22 Xenogenní – z jednoho živočišného druhu na druhý živočišný druh. U člověka se nepoužívá. HLA typizace se využívá pro shodu tkáňových znaků v 6 znacích. Ideální shoda je samozřejmě 6 ze 6 znaků. U kostní dřeně se u příbuzenských transplantací toleruje i 3 ze 6, u nepříbuzenských 5 ze 6. U pupečníkové krve se toleruje shoda 4 ze 6 znaků a jsou zde menší komplikace (Petrenko, 2004). 23 4 Vhodné dárkyně Pupečníkovou krev (dále jen PK) může darovat každá zdravá matka, která souhlasí s darováním,splní kritéria výběru (kontraindikace z hlediska rodinné anamnézy) a podepíše informovaný souhlas. Banka pupečníkové krve České republiky uvádí diagnózy, kdy není možné použít odebranou pupečníkovou krev ze strany matky (www.bpk.cz, 1998 – 2012): - kardiologie (záněty arterií, endokarditida perikarditida, opakované záněty žil) - chirurgie (portální hypertenze, gastrektomie, pankreatektomie, malformace cév, atd.) - dermatologie-alergologie (morbusBehcet, erytém, Kaposiho sarkom, melanom, arteriální vřed, atd.) - endokrinologie (insuficience adenohypofýzy, nadledvin, diabetes insipidus, Basedowova choroba, Cushingův syndrom, atd.) - gastroenterologie a hematologie (rakovina žaludku, vředová choroba gastroduodena, krvácení do GIT, jaterní cirhóza, hepatitida, pankreatitida) - gynekologie-porodnictví (maligní onemocnění prsu, tuberkulosa genitálu, atd.) - hematologie (dědičný deficit erytrocytů, enzymatické deficity). Kontraindikace odběru: - odtok plodové vody před více než 24 hodinami - gravidita kratší než 37 týdnů - plodová voda s obsahem mekonia - hmotnost dítěte nižší než 2600 g - subfebrilie u těhotné ženy. Podmínky pro darování PK: Těhotná žena si musí vybrat porodnici, která odběr provádí. Během těhotenství jí budou odebrány běžné testy (HIV, syphilis, hepatitida B, C). O dárcovství by měla informovat i svého ošetřujícího gynekologa. Musí podepsat informovaný 24 souhlas a vyplnit s lékařem formulář se základními údaji. Ten odevzdá před porodem v nemocnici, kde bude odběr uskutečněn. Po porodu je ženě odebrána krev na vyšetření hepatitidy C. Pokud bude PK v pořádku, po 6 měsících se dělá kontrolní vyšetření žilní krve ženy na HIV, hepatitidu B, C a syphilis (Vinklárková 2004; Pilka, 2004; www.bpk.cz, 1998-2012). 25 5 Odběr pupečníkové krve Odběr pupečníkové krve se provádí ihned po porodu plodu, po podvázání a přestřižení pupeční šňůry, před porodem placenty (pokud je to možné, i po porodu placenty). Odběr není pro matku ani dítě žádným rizikem, nedochází totiž k zásahu do jejich organismu (Vinklárková, 2004). Technika odběru se mírně liší v závislosti na setu, který je použit. Před vlastním odběrem musí porodník či porodní asistentka připravit veškeré pomůcky k odběru. Na instrumentační stolek připravíme dezinfekční roztok, sterilní rukavice, sterilní podložku a odběrový set. Odběrová souprava je na porodní sál dopravena v polystyrenovém boxu. Odběrová souprava obsahuje: odběrový set pro vlastní odběr pupečníkové krve s vyznačeným datem expirace, ve zvláštním obale jsou přiloženy: 9 ml zkumavka s EDTA roztokem, jehla na odběr venózní krve matky, dvě 10 ml sterilní balení dezinfekčního roztoku a sací podložka. Volně uložené jsou chladivé vložky a dokumentace. Odběrový set je zabalen do sterilního a nehořlavého dvojobalu. Skládá se ze dvou jehel s průhlednými krytkami, ze dvou bezpečnostních krytek na jehly, dále obsahuje dvě umělohmotné svorky, spojky, sáček s antikoagulačním roztokem se zalamovací pojistkou a umělohmotnou svorkou na hlavní hadičce, na hlavní hadičce je vlastní odběrový vak (Odběr pupečníkové krve - instruktážní film, 2007). Obrázek 1 – Odběrový set Zdroj: www.bpk.cz, 1998 – 2012 26 5.1 Vlastní odběr pupečníkové krve Vlastní odběr se provádí po porodu plodu. Musí být připraveny všechny pomůcky. Pro porodní asistentky v rámci ošetřovatelské péče je důležité znát přesný postup odběru. Pupečník je uzavřen peánem, opláchne se dezinfekčním roztokem, rozloží se sterilní rouška a pupečník se na ni položí. Připraví se speciální set. Kdo odběr provádí, se musí přesvědčit, že jsou uzavřeny tlačky na jednotlivých hadičkách. Opět se opláchne pupečník sterilním roztokem a sejme se krytka z jehly. Nabodne se pupečníková žíla směrem k placentě, uvolní se tlačka, krev se nechá spontánně odtékat do připraveného vaku a krouživými pohyby se promíchává krev s CPD (citrát-fosforečnan-draselný) pod úrovní místa vpichu. Kontroluje se náplň pupečníkové žíly. Po té, co krev přestane téci, se před vytažením jehly zavře hadička tlačkou a zakryje se jehla krytkou. Krev se v případě potřeby může odebírat i po porození placenty. Placenta se pověsí na stojan s rouškou. V roušce je otvor, kterým se provleče pupečník uzavřený peánem a uskuteční se odběr do vaku. V situaci, kdy jde o doplňkový odběr, se použije druhá punkční jehla s hadičkou. V přídavném váčku s CPD se ulomí pojistka a hlavní hadička, která vede do vaku, se propláchne roztokem. Vytlačí se celý obsah CPD. Nakonec se na hlavní hadičce zavře tlačka. Tlačky na odběrových hadičkách již zůstanou uzavřeny, už se neotevírají a neusiluje se o to, aby všechen obsah stekl do hlavního vaku (důvodem je zmírnění rizika bakteriální kontaminace). Odběrový set musíme pečlivě popsat! Průměrné množství odebrané krve je 90 ml. Vaky se 60 ml pupečníkové krve, se používají k experimentálním účelům. Současně se odebírají 2 ml srážlivé krve z pupečníku pro virologickou laboratoř. Tato zkumavka se popíše jménem, příjmením a rodným číslem matky a označí se jako pupečníková krev. Po porodu se ženě odeberou 4 ml nesrážlivé krve. Tato zkumavka se popíše jménem, příjmením a rodným číslem ženy a označí jako krev matky. 27 Veškeré informace o odběru PK se zaznamenávají do odběrového formuláře (www.bpk.cz, 1998 - 2012). Vak s PK společně se zkumavkami a potřebnými formuláři (výběrový, odběrový, souhlas) se uskladňuje v lednici a pravidelně se odesílá do tkáňové banky ke zpracování. Čas mezi odběrem a zpracováním by neměl být delší než 24 hodin (Vinklárková, 2004). Po odběru pupečníkové krve není pro ženu nutná speciální ošetřovatelská péče, pouze se upozorní, že pokud bude PK v pořádku, podstoupí po 6 měsících kontrolní krevní testy (www.bpk.cz, 1998 - 2012). Obrázek 2 – Odběr pupečníkové krve Zdroj: www.bpk.cz, 1998 - 2012 Obrázek 3 – Odběrový set po odběru pupečníkové krve Zdroj: www.bpk.cz, 1998 - 2012 28 5.2 Práce porodní asistentky při odběru pupečníkové krve Porodní asistentka se na odběru pupečníkové krve aktivně podílí, a proto je důležité, aby znala techniku odběru. Ovšem, aby mohla rodičkám vše důkladně vysvětlit, a zodpovědět veškeré dotazy nestačí znát pouze postup při odběru, ale i zpracování, skladování a využití pupečníkové krve. Je důležité také rozeznávat komerční a nekomerční odběry, musí umět klientkám vysvětlit jejich rozdíl a sdělit jaké mají výhody, či nevýhody. Toto vše by mělo být součástí předporodních kurzů. Bylo by dobré, kdyby se porodní asistentky o tomto tématu vždy zmínily. Těhotné ženy získávají často informace z internetu, od příbuzných, kamarádek a ty nemusí být vždy nejspolehlivější zdroj. Porodní asistentka by měla ženě poskytnout pravdivé a ucelené informace. Samozřejmostí je, aby je také poučila, že odběr není nebezpečný ani pro ně, ani pro novorozence. Nezasahuje do průběhu porodu, nebolí a lze ho kdykoliv odmítnout. Porodní asistentka sepíše s těhotnou ženou veškeré potřebné dokumenty tj. formulář a informovaný souhlas, které rodička před porodem odevzdá v porodnici. Rodičku informuje, že pokud bude v pořádku odebrána pupečníková krev, bude po 6 měsících vyzvána na kontrolní krevní testy na HIV, hepatitidu B, C a syphilis. Pokud budou testy negativní je pupečníková krev připravena k transplantaci (www.bpk.cz, 1998 - 2012). Před vlastním odběrem pupečníkové krve připraví porodní asistentka veškeré pomůcky. Odběr se provede za aseptických podmínek. Při samotném odběru porodní asistentka buď asistuje lékaři, nebo odběr sama provádí. V rámci aplikace ošetřovatelské péče je pro porodní asistentku nezbytné, aby měla o pupečníkové krvi dostatečné informace. 29 6 Zpracování a skladování pupečníkové krve 6.1 Zpracování pupečníkové krve Účelem zpracování pupečníkové krve je připravit transplantát, který může být uskladněn až několik desítek let. V současné době se využívá mnoho metod, jejichž společným jmenovatelem je zmrazení. Zmrazování je prováděno na automatických přístrojích, které jsou vedeny počítačem. Některé laboratoře, z důvodu snížení nákladů, pouze izolují zárodečné buňky. Ovšem tento postup velmi redukuje jejich počet. Proto je vhodnější zmrazovat celý preparát s obsahem všech druhů buněk. Při zpracování nepřichází pupečníková krev do kontaktu se zevním prostředím, aby byla zachována sterilita. Laboratoře vyhovují hygienickým a bezpečnostním podmínkám, jsou vybaveny přetlakovým filtračním systémem. Manipulace je prováděna ve sterilním boxu (Petrenko, 2004). 6.1.1 Postup zpracování Nejprve se pupečníková krev přijme pověřeným pracovníkem laboratoře. Uskuteční se vizuální kontrola odběrového setu, dokumentace a venózní krve matky. Pozorně se vše zkontroluje, zaznamená a odběrový set se očistí a odezinfikuje. 1. Zpracování začíná označením setu speciálním číselným kódem (evidence do databáze) a opět pečlivou dezinfekcí. 2. Zhodnotí se objem pupečníkové krve a určí se celkové množství jaderných kmenových buněk. 3. Zpracování pokračuje centrifugací a odebráním vzorků pro vyšetření (v případě alogenní transplantace je nutná HLA typizace), virologickými testy atd. 30 Obrázek 4 – Zpracovávání pupečníkové krve Zdroj: www.cordbloodcenter.cz, 2012 4. Po odběru všech vzorků se přepustí pupečníková krev z odběrového vaku do kryovaku (snáší velmi dobře nízké teploty) a dodá se kryokonzervační roztok s náležitou koncentrací DMSO (dimethylsulfoxid). Tento roztok zamezí tomu, aby se v buňce utvářely krystalky vody, které by mohly poškodit nebo potrhat membrány buněk. 5. Takto upravený transplantát se uloží do kovového pouzdra i se všemi ostatními vzorky a vloží se do přístroje s tekutým dusíkem. Postupným zmrazováním se docílí potřebné teploty -196 ˚C. Tento proces je velice důležitý pro výslednou kvalitu. Během celého procesu se vše důkladně kontroluje a dokumentuje. Obrázek 5 –Upravený transplantát Obrázek 6 – Přístroj s tekutým dusíkem Zdroj: www.cordbloodcenter.cz, 2012Zdroj: www.cordbloodcenter.cz, 2012 31 6. Po zpracování se transplantát i se všemi vzorky opatrně vyndá z mrazícího zařízení a ihned se vloží do skladovacího kontejneru do tzv. sektoru (místo předem značené a připravené). 7. Speciálně zaměřené externí laboratoře, v období kdy je uschovaný transplantát v tekutém dusíku, kontrolují a hodnotí virologii, vitalitu, mikrobiologii a CD 34/45+ buňky (značení daných buněk). 8. Do 4 týdnů po porodu přichystá laboratoř s administrativou výsledky, které jsou odeslány dárci/dárkyni (www.cordbloodcenter.cz, 2012). 6.2 Skladování pupečníkové krve Pupečníková krev musí být uskladněna tak, aby se i po několik desítek let skladování nepoškodila. Transplantát se uchovává při teplotě -196 ˚C v tekutém dusíku v kryokontejnerech. Tyto kontejnery jsou bezpečné z toho důvodu, že mají vlastní zdroj napájení, takže ani při výpadku elektrického proudu není kontrola narušena. Každý transplantát je rozdělen na dvě části a každá část je vložena do jiného kontejneru. Tím se riziko zničení podstatně zmenšuje. Skladovací prostory jsou z bezpečnostních důvodů napojeny na poplašný systém a ve většině případů i na policii. Cílem těchto zajištění je zamezit ztrátě nenahraditelného biologického materiálu (Petrenko, 2004). Obrázek 7 –Kryokontejnery Zdroj: www.cordbloodcenter.cz, 2012 32 7 Banky pupečníkové krve V roce 1988 byla provedena první transplantace pupečníkové krve na světě v pařížské nemocnici sv. Ludvíka. Tento typ transplantace se začal poměrně rychle rozšiřovat. Nejprve se jednalo především o příbuzenské transplantace. Nepříbuzenská transplantace se může uskutečnit, pouze pokud se shodují nebo jsou minimální rozdíly v HLA antigenech. Proto se začaly vytvářet banky pupečníkové krve. V současné době pracuje nejrozsáhlejší banka PK na světě při New York Blood Center. V Evropě jsou nejrozsáhlejšími bankami CBB Milano a Düsseldorf (www.bpk.cz, 1998 - 2012). Banky pupečníkové krve jsou společnosti, které se zabývají uchováváním PK. Při výběru společnosti je důležité věnovat pozornost následujícím údajům: - akreditaci, - délce účinkování společnosti na trhu, - počtu vzorků, které společnost skladuje, - podmínkám a místu, ve kterém společnost vzorky skladuje, - objektivním výsledkům o úspěšných transplantacích (Huser, 2004). 7.1 Nekomerční společnosti Zpravidla jsou to neziskové organizace zabývající se skladováním a zpracováním pupečníkové krve pro anonymní dárcovství (Huser, 2004). Nekomerční banky skladují buňky v centrálním zařízení, kde jsou připravovány k dalšímu použití. Jednotky pupečníkové krve jsou testovány na infekční onemocnění, dále se uskutečňuje i vyšetření určující HLA antigeny, vyšetření počtu krvinek, krevní skupiny a bakteriální kultivace (Moise, 2006). 33 Nekomerční společnosti pupečníkové krve: Netcord – tento projekt vznikl z nezbytnosti snadnějšího vyhledávání štěpů PK a z potřeby pohotovějšího umístění nabídky nových štěpů. Jako dokonalý prostředek byl vybrán internet. Společnost Netcord sídlí v Bruselu. Stala se prostředím pro zajištění kvality, ale také pro diskusi. Eurocord – současný projekt EU Eurocord je prostředím pro diskusi, zásadním tématem je klinické využití štěpů pupečníkové krve. CBBANK – cílem tohoto projektu je zabezpečit komunikaci mezi bankami pupečníkové krve jak v Evropě, tak i po celém světě. Zaměřuje se také na akreditaci jednotlivých pracovišť a na standardní postup zpracování PK. Banka pupečníkové krve ČR – je dárcovská nezisková organizace Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. Zaobírá se zejména zpracováním darované PK, nebo příbuzenskými odběry v případě lékařské indikace. Bohužel v současné době Banka pupečníkové krve ČR omezila počet spolupracujících porodnic. Darování je možné v Nemocnici s poliklinikou v České Lípě, v Thomayerově nemocnici v Praze a v Městské nemocnici Slaný (www.bpk.cz, 1998 - 2012). 7.2 Komerční společnosti Komerční společnosti se začaly vytvářet na základě kladných výsledků transplantace kmenových buněk PK. Zabývají se, za poplatek, odběrem a skladováním kmenových buněk pro potřebu vlastní rodiny (tzv. alogenní dárcovství) nebo pro konkrétního jedince (autologní dárcovství) a v případě jeho onemocnění nabízí možnost využití kmenových buněk (Causa subita, 2005). U komerčních odběrů se provádí vyšetření počtu krevních buněk, screening na bakteriální kontaminaci, ale neprovádí se test na HLA antigeny. Úřad FDA v USA vyšetření na infekční onemocnění nevyžaduje. Pokud se jedná o autologní transplantaci, toto vyšetření většina bank neuskutečňuje nebo jen velmi omezeně. Ovšem pokud je pupečníková krev později uvolněna k použití pro alogenní transplantaci (rodiče nebo sourozence), musí být všechny testy na infekční nemoci řádně provedeny. Za odběry a skladování se platí (Moise, 2006). 34 Komerční společnosti: CryoSaveEurope – je největší tkáňová banka v Evropě. Zaobírá se zejména dlouhodobým uchování kmenových buněk pro budoucí použití samotnými dárci. Byla založena v roce 2000. Její hlavní sídlo je v Belgii a úspěšně působí ve 40 zemích na 4 kontinentech. Jednorázové poplatky za odběr, transport a zmražení se pohybují okolo 1.985 EUR na 20 let (www.cryo-save.com, 2012). CordBlood Registry USA – je světově největší banka kmenových buněk. Společnost je pověřena ukládáním více než 350 000 sbírek pupečníkové krve pro jednotlivce a jejich rodiny. Sídlo má v Kalifornii a laboratoř se skladovacím zařízením se nachází v Arizoně. Jednorázový poplatek činí okolo 2.195 $ (www.cordblood.com, 1995 - 2012). Californiacryobank Inc. – poskytuje informace o bankách pupečníkové krve, neposkytuje lékařskou nebo ošetřovatelskou pomoc, cílem je vzdělávat čtenáře o vědě a medicíně (www.mycordblood.com, 2010). Alphacord– je zaměřena na dostupnost, kvalitu, bezpečnost a vzdělávání. Byla založena v roce 2002. Skladování na rok stojí 115 $ + cena odběru záleží na tom, jakou laboratoř si rodička vybere, většinou se cena pohybuje okolo 1.395 $ (www.alphacord.com, 2003 – 2010). Archiv buněk s.r.o. – zprostředkovává uchování kmenových buněk ve spolupráci s Cryosave AG a Fakultní nemocnicí Plzeň. Zabývá se uchováváním kmenových buněk pro vlastní potřebu. Jednorázová úhrada za poskytované služby činí 39.395 Kč na 20 let (www.cryo-save.cz). Cordblood Center, s.r.o. – zajišťuje zpracování, vyšetření, opatřování, zmrazení a uskladnění PK. Společnost Cordblood Center byla založena v roce 2003 a sídlí v Brně. Za odběr pupečníkové krve standardním způsobem se platí 9.960 Kč + roční skladovací poplatek 1.490 Kč. Za prémiový odběr (tzn. odběr krve z pupečníku a placenty) je cena 17.760 Kč + roční skladovací poplatek 1.880 Kč (www.cordbloodcenter.cz, 2012). 35 8 Informovanost těhotných žen Informace o pupečníkové krvi, především jejím použití, výzkumu, uskladnění se začaly lidem dostávat do podvědomí ke konci 20. století. Některé těhotné ženy se o tuto problematiku zajímaly a v dnešní době už mají informací více. Ovšem mnohé z nich jsou zkreslené z internetu a od kamarádek. Zdravotní personál, by měl, ženě poskytnou informace kompletní. Těhotné ženy mohou získat informace o pupečníkové krvi přímo u komerčních či nekomerčních společností, které odběr provádí. Pokud se žena rozhodne, že chce PK darovat, měla by si předem zjistit, které nemocnice spolupracují s bankami či společnostmi, které pupečníkovou krev zpracovávají či uskladňují. V dnešní době, je velmi omezen počet porodnic, se kterými banky pupečníkové krve spolupracují. Důležitým kritériem je také zda si žena chce pupečníkovou krev ponechat pro potřebu vlastní rodiny, nebo jí chce věnovat do veřejného registru. Pokud si zvolí autologní odběr, musí být seznámena s finanční částkou. U hlavní komerční společnosti Cordblood Center, s.r.o. se platí, za odběr standardním způsobem 9.960 Kč + roční skladovací poplatek 1.490 Kč, za prémiový odběr (tzn. odběr krve z pupečníku a placenty) je cena 17.760 Kč + roční skladovací poplatek 1.880 Kč za odběr, transport, zpracování, vyšetření a zmrazení pupečníkové krve. Výhodou tohoto odběru je, že vlastní krev tělo neodmítne, jako tomu může být v případě darování od cizího člověka. Měla by být také seznámena, že krev může použít i pro své druhé dítě, tzv. sourozenecká transplantace. Je zde nižší riziko komplikací. Mnoho těhotných žen si však tuto možnost nemůže dovolit právě z finančních důvodů. Těhotné ženy si také mohou vybrat další z možností jak s pupečníkovou krví naložit a tou je darování do veřejného registru. Tento odběr je bezplatný. Musí se však splnit přísnější kritéria. V současnosti je o tomto tématu více informací než dříve, ovšem stále se do podvědomí těhotných žen dostávají pomalu. Zdravotnický personál nevěnuje tomuto tématu dostatečnou pozornost. Těhotné ženy se často ptají na onemocnění, u kterých lze PK využít, jestli je možné pupečníkovou krev odebrat i u císařského řezu či vícečetného těhotenství, jaké jsou metody zpracování, jakým způsobem se 36 uchovává, jak dlouho může být uskladněna a v neposlední řadě jaká vyšetření je potřeba podstoupit. To vše by měl zdravotnický personál ženě vysvětlit. Proto by bylo vhodné, kdyby se především u gynekologa, v porodnicích a předporodních kurzech lékaři či porodní asistentky o této problematice začali více zmiňovat. (Zacharová, 2010, www.pupecnikova-krev.cz, 2011). 37 EMPIRICKÁ ČÁST 9 Námět a průzkumný problém Míra informovanosti žen o dárcovství pupečníkové krve v České republice. Cíl práce Cílem průzkumného šetření je zjistit míru informovanosti těhotných žen o možnostech darování pupečníkové krve v Thomayerově nemocnici v Praze. Průzkumné otázky Průzkumná otázka 1. Domníváme se, že vícerodičky vědí více, k jakým účelům se pupečníková krev využívá, oproti prvorodičkám. Průzkumná otázka 2. Domníváme se, že většina žen má informace o možnostech pupečníkové krve více z médií než od porodních asistentek. Průzkumná otázka 3. Domníváme se, že ženy častěji využívají možnosti darovat pupečníkovou krev do veřejného registru než si ji ponechat pro privátní potřebu. Průzkumná otázka 4. Domníváme se, že ženy nechtějí darovat pupečníkovou krev více z důvodu nedostatku informací, nežli ze strachu. Průzkumné tvrzení Domníváme se, že většina žen není dostatečně informovaná o dárcovství pupečníkové krve. 38 9.1 Metodika průzkumu Metodika průzkumu je nestandardizovaná, kvantitativní. K získávání informací jsme zvolili jako průzkumnou metodu dotazník vlastní konstrukce. Časový plán průzkumu byl stanoven na období od 1. ledna 2012 do 31. ledna 2012. Průzkumný vzorec Průzkumný vzorec tvořily těhotné ženy, které přicházely v období od 1. ledna 2012 do 31. ledna 2012 do prenatální poradny v Thomayerově nemocnici v Praze 4 Krči. Výběr byl tedy záměrný. Technika dotazníku Dotazník obsahoval 13 položek. U pěti položek mohly respondentky doplnit svou odpověď, pokud jim mé nevyhovovaly. Zbylé otázky byly uzavřené. Respondentky mohly vybrat pouze jednu možnost a označit vhodnou odpověď. Dotazníků bylo rozdáno 35 a návratnost byla 100%. Je důležité věnovat pozornost zpracování průzkumného šetření, výsledkům a jejich analýze. Výsledky jsou zpracovány metodou jednostupňového třídění do tabulek, grafů a komentáře. K průzkumné otázce 1 se vztahovaly položky 3, 4 a 10. K potvrzení či vyvrácení průzkumné otázky 2 jsme použily položky 5, 6, 7. Ke zhodnocení průzkumné otázky 3 jsme využily otázky 11, 12, 13 a průzkumnou otázku 4 jsme ověřovaly položkami 8 a 9. Otázky číslo 1, 2 jsou obecné. 9.2VLASTNÍ PRŮZKUM Položka č. 1 – Kolik je Vám let? Věk 20 – 25 let 26 – 30 let 31 – 35 let 36 let a více Celkem Z celkového počtu 35 respondentek (100 %), je nejvíce t 31 – 35 let, a to 12 (34 %). Do v (29 %). V kategorii 26 v kategorii 36 let a více. 34% ŮZKUM je Vám let? Tabulka 1 Absolutní četnost Relativní 10 8 12 5 35 čtu 35 respondentek (100 %), je nejvíce tě 35 let, a to 12 (34 %). Do věkové skupiny 20 – 25 let spadá 10 respondentek (29 %). V kategorii 26 – 30 let je 8 těhotných (23 %) a 5 respondentek (14 %) je 29% 23% 14% Graf 1 39 Relativní četnost 29 % 23 % 34 % 14 % 100 % tu 35 respondentek (100 %), je nejvíce těhotných ve věku 25 let spadá 10 respondentek hotných (23 %) a 5 respondentek (14 %) je 20 – 25 let 26 – 30 let 31 – 35 let 36 let a více Položka č. 2 – Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzd Nejvyšší dosažené vzdělání Základní Vyučena Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem Pouze 3 ženy (9 %) mají základní vzd vzděláním je 15 (43 %), 4 (11 %) mají vyšší odbornou školu a 8 (23 %) má vysokoškolské vzd 11% Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka 2 Nejvyšší dosažené Absolutní četnost Relativní 3 5 ední s maturitou 15 4 8 35 Pouze 3 ženy (9 %) mají základní vzdělání, vyučeno je 5 (14 %), žen se st láním je 15 (43 %), 4 (11 %) mají vyšší odbornou školu a 8 (23 %) má vysokoškolské vzdělání. 9% 14% 43% 23% Graf 2 Základní Vyu Stř Vyšší odborné Vysokoškolské 40 Relativní četnost 9 % 14 % 43 % 11 % 23 % 100 % %), žen se středoškolským láním je 15 (43 %), 4 (11 %) mají vyšší odbornou školu Základní Vyučena Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Položka č. 3 – Rodila jste již v Ano Ne Celkem Z 35 žen 19 (54 %) uvedlo, že již rodily a 16 (46 %) rodí poprvé. Tato otázka je důležitá k mé průzkumné otázce pupečníková krev využívá, oproti prvorodi 46% Rodila jste již v minulosti? Tabulka 3 Absolutní četnost Relativní 19 16 35 Z 35 žen 19 (54 %) uvedlo, že již rodily a 16 (46 %) rodí poprvé. Tato otázka je ůzkumné otázce číslo 1, že vícerodičky více vědí, k níková krev využívá, oproti prvorodičkám. 54% 46% Graf 3 41 Relativní četnost 54 % 46 % 100 % Z 35 žen 19 (54 %) uvedlo, že již rodily a 16 (46 %) rodí poprvé. Tato otázka je ědí, k jakým účelům se Ano Ne Položka č. 4 – Pokud ano, darovala jste tehdy pupe Ano Ne Celkem Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které v tedy 19. Pouze 2 ženy (11 %) uvedly, že v a zbylých 17 respondetek (89 %) odpov nedarovaly. Pokud ano, darovala jste tehdy pupečníkovou krev? Tabulka 4 Absolutní četnost Relativní 2 17 19 Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které v předchozí otázce odpov tedy 19. Pouze 2 ženy (11 %) uvedly, že v minulosti již darovaly pupe a zbylých 17 respondetek (89 %) odpovědělo, že pupečníkovou krev v minulosti 11% 89% Graf 4 42 níkovou krev? Relativní četnost 11% 89 % 100% edchozí otázce odpověděly kladně, minulosti již darovaly pupečníkovou krev čníkovou krev v minulosti Ano Ne Položka č. 5 – Odkud jste informace o pupe Váš gynekolog Porodní asistentka Předporodní kurzy Lékař v porodnici Média Kamarádka či rodina Jiný zdroj Celkem Nejvíce žen uvedlo, že informace získaly z průzkumná otázka číslo 2, že ženy mají více informací z asistentek. 6 žen (17 %) odpov jiný zdroj uvedla letáky, nást odpověděla, že se o pupe 11% Odkud jste informace o pupečníkové krvi získala? Tabulka 5 Absolutní četnost Relativní 5 3 edporodní kurzy 3 2 12 či rodina 4 6 35 Nejvíce žen uvedlo, že informace získaly z médií, a to 12 (34 %). Tím se potvrdila číslo 2, že ženy mají více informací z médií, než od porodních asistentek. 6 žen (17 %) odpovědělo, že informace mají z jiného zdroje, v letáky, nástěnky a informační videa v ordinacích. Jedna žena la, že se o pupečníkové krvi dozvěděla při dárcovství krve a jedna 14% 9% 9% 6% 34% 17% Graf 5 43 Relativní četnost 14% 9% 9% 6% 34% 11% 17% 100% médií, a to 12 (34 %). Tím se potvrdila médií, než od porodních jiného zdroje, většina jako ordinacích. Jedna žena i dárcovství krve a jedna Váš gynekolog Porodní asistentka Předporodní kurzy Lékař v porodnici Média Kamarádka či rodina Jiný zdroj 44 o pupečníkové krvi nikdy neslyšela. Dalších 5 (14 %) získalo informace od svého gynekologa, 4 (11 %) od kamarádky či rodiny. Od porodních asistentek pouhé 3 (9 %) a z předporodních kurzů také 3 (9 %). Nejméně žen uvedlo, že informace mají od lékaře z porodnice, a to jen 2 (6 %). Položka č. 6 – Byly tyto informace dosta Ano Ne Nemůžu posoudit Celkem Většina žen uvedla, že nem (51 %), pro 10 (29 %) informace nebyly posta informace byly uspokojivé. 51% Byly tyto informace dostačující? Tabulka 6 Absolutní četnost Relativní 7 10 18 35 tšina žen uvedla, že nemůže posoudit, zda byly tyto informace dosta (51 %), pro 10 (29 %) informace nebyly postačující a 7 (20 %) odpov informace byly uspokojivé. 20% 29% Graf 6 Ano Ne Nemůžu posoudit 45 Relativní četnost 20% 29% 51% 100% že posoudit, zda byly tyto informace dostačující, a to 18 ující a 7 (20 %) odpovědělo, že ůžu posoudit Položka č. 7 – Uvítala byste o tomto tématu více informací Ano Ne Nevím Celkem Většina odpověděla, že ano a to 22 (63 %), dalších 10 (29 %) neví a pouze 3 (9 %) uvedly, že ne. 9% Uvítala byste o tomto tématu více informací? Tabulka č. 7 Absolutní četnost Relativní 22 3 10 35 ě ěla, že ano a to 22 (63 %), dalších 10 (29 %) neví a pouze 3 (9 %) 63% 29% Graf 7 46 Relativní četnost 63% 9% 29% 100% la, že ano a to 22 (63 %), dalších 10 (29 %) neví a pouze 3 (9 %) Ano Ne Nevím Položka č. 8 – Uvažujete o tom, že krev? Ano Ne Nejsem rozhodnuta Celkem Téměř polovina žen odpovědělo, že chtějí pupeč 49% Uvažujete o tom, že při nynějším porodu darujete pupe Tabulka 8 Absolutní četnost Relativní 10 8 Nejsem rozhodnuta 17 35 polovina žen - 17 (49 %) uvedla, že ještě není rozhodnuta, 10 (29 %) ějí pupečníkovou krev darovat a 8 (23 %) o dárcovství neuvažuje. 29% 23% Graf 8 Ano Ne Nejsem rozhodnuta 47 jším porodu darujete pupečníkovou Relativní četnost 29% 23% 49% 100% není rozhodnuta, 10 (29 %) níkovou krev darovat a 8 (23 %) o dárcovství neuvažuje. Nejsem rozhodnuta Položka č. 9 – Pokud ne, uve Nedostatek informací Strach Nezájem o věc Finanční důvody Jiný důvod Celkem Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které v odpověděly, že nechtějí, nebo že nejsou rozhodnuty, zda p pupečníkovou krev darují. Nejvíce žen rozhodnuta kvůli nedostatku informací, 4, že ženy nechtějí darovat pupe nežli ze strachu. Druhá nej 4% 9% 13% Pokud ne, uveďte prosím z jakého důvodu. Tabulka 9 Absolutní četnost Relativní Nedostatek informací 15 1 2 3 2 23 Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které v ly, že nechtějí, nebo že nejsou rozhodnuty, zda při nyně níkovou krev darují. Nejvíce žen – 15 (65 %) uvedlo, že nechce nebo není statku informací, čímž se potvrdila naše průzkumná otázka ějí darovat pupečníkovou krev více z důvodu nedostatku informací, nežli ze strachu. Druhá nejčastější odpověď byla finanční důvody, uvedly jí 3 ženy 65% 9% Graf 9 Nedostatek informací Strach Nezájem o v Finanč Jiný dů 48 Relativní četnost 65% 4% 9% 13% 9% 100% Na tuto otázku odpovídaly pouze respondentky, které v předchozí otázce ři nynějším těhotenství 15 (65 %) uvedlo, že nechce nebo není ůzkumná otázka číslo ůvodu nedostatku informací, ůvody, uvedly jí 3 ženy Nedostatek informací Strach Nezájem o věc Finanční důvody Jiný důvod 49 (13 %), 2 (9 %) nemají zájem o tuto problematiku a další 2 (9 %) uvedly jiný důvod, z toho jedna toto téma nepovažuje za důvěryhodné a jedna o tom vůbec neuvažuje, protože neví, zda může pupečníkovou krev darovat u císařského řezu. Odpověď ,,ze strachu“ zvolila 1 žena (4 %). Položka č. 10 – Víte, k jakým ú Ano Ne Celkem 21 dotazovaných (60 %) odpov jakým účelům se pupečníková krev využívá? Tabulka 10 Absolutní četnost Relativní 14 21 35 21 dotazovaných (60 %) odpovědělo záporně a 14 (40 %) odpovědě 40% 60% Graf 10 50 níková krev využívá? Relativní četnost 40 % 60 % 100 % ědělo kladně. Ano Ne Položka č. 11 – Darovala, byste rad nebo si uchovala pro potř Veřejný registr Pro potřebu vlastní rodiny Nevím Nejsem rozhodnuta Celkem Nejvíce žen – 11 (31 %) odpov pupečníkovou krev darovaly do ve rodiny. 10 (29 %) by věnovalo pupe ji uchovalo pro potřebu vlastní rodiny a 6 (17 %) neví. Tímto se naše pr číslo 3, že ženy častěji využívají možnosti darovat pupe registru, než si ponechat pro privátní pot 17% 31% Darovala, byste raději pupečníkovou krev do veřejného registru nebo si uchovala pro potřebu vlastní rodiny? Tabulka 11 Absolutní četnost Relativní 10 ebu vlastní rodiny 8 6 Nejsem rozhodnuta 11 35 11 (31 %) odpovědělo, že ještě nejsou rozhodnuty, zda by rad níkovou krev darovaly do veřejného registru nebo si uchovaly pro pot rodiny. 10 (29 %) by věnovalo pupečníkovou krve do veřejného registru, 8 (23 %) by si řebu vlastní rodiny a 6 (17 %) neví. Tímto se naše pr č ěji využívají možnosti darovat pupečníkovou krev do ve registru, než si ponechat pro privátní potřebu částečně potvrdila. 29% 23% Graf 11 Veřejný registr Pro potř rodiny Nevím Nejsem rozhodnuta 51 řejného registru Relativní četnost 29% 23% 17% 31% 100% nejsou rozhodnuty, zda by raději ejného registru nebo si uchovaly pro potřebu vlastní ejného registru, 8 (23 %) by si ebu vlastní rodiny a 6 (17 %) neví. Tímto se naše průzkumná otázka čníkovou krev do veřejného řejný registr Pro potřebu vlastní Nejsem rozhodnuta Položka č. 12 – Myslíte si, že pokud darujete pupe registru, musíte finančně Ano Ne Nevím Celkem Pouze 1 respondentka (3 %) si myslí, že dárcovství do ve žen (60 %) uvedlo správně íte si, že pokud darujete pupečníkovou krev do ve čně hradit odběr? Tabulka 12 Absolutní četnost Relativní 1 21 13 35 Pouze 1 respondentka (3 %) si myslí, že dárcovství do veřejného registru se platí, 21 žen (60 %) uvedlo správně, že se odběr nehradí a 13 (37 %) neví. 3% 60% 37% Graf 12 52 níkovou krev do veřejného Relativní četnost 3% 60% 37% 100% řejného registru se platí, 21 Ano Ne Nevím Položka č. 13 – Víte, kolik se platí za odb pupečníkové krev? Ano Ne Celkem Z celkového počtu 35 žen, uvedlo 24 (69 %), že neví. 11 (31 %) si myslí, že ví. 69% Víte, kolik se platí za odběr a uskladnění v komerč Tabulka 13 Absolutní četnost Relativní 11 24 35 čtu 35 žen, uvedlo 24 (69 %), že neví. 11 (31 %) si myslí, že ví. 31% 69% Graf 13 53 komerčních bankách Relativní četnost 31 % 69 % 100 % tu 35 žen, uvedlo 24 (69 %), že neví. 11 (31 %) si myslí, že ví. Ano Ne 54 9.3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMNÝCH OTÁZEK Na základě průzkumného šetření jsme mohli potvrdit nebo vyvrátit stanovené průzkumné otázky. Průzkumná otázka 1 – Domníváme se, že vícerodičky vědí více, k jakým účelům se pupečníková využívá, oproti prvorodičkám. Průzkumná otázka se potvrdila. Což dokazují tabulky a grafy vztahující se k otázkám 3, 4 a 10. V otázce č. 3 jsme se ptaly respondentek, zda v minulosti již rodily. 19 (54 %) uvedlo, že ano a 16 (46 %) rodí poprvé. V otázce č. 4 nás zajímalo, zda ženy, které rodily, tehdy darovaly pupečníkovou krev, 2 (11 %) uvedly, že ano a 17 (89 %) odpovědělo záporně. V položce č. 10 jsme se dotazovaly, jestli těhotné ženy vědí, k jakým účelům se pupečníková krev využívá. Kladně opovědělo 14 (40 %) žen a 21 (60 %) záporně. Průzkumná otázka 2 – Domníváme se, že většina žen má informace o možnostech pupečníkové krve více z médií než od porodních asistentek. Průzkumná otázka se potvrdila. Což dokazují grafy a tabulky vztahující se k položkám č. 5, 6, 7. V položce č. 5 jsme se ptaly, odkud ženy informace o pupečníkové krvi získaly, 34 % odpovědělo z médií a 3 (9 %) od porodních asistentek. V otázce č. 6, zda byly tyto informace dostačující, odpovědělo ano 7 (20 %) žen, 10 (29 %) uvedlo odpověď ne a 18 (51 %) nemůže posoudit. Zda by těhotné ženy uvítaly o tomto tématu více informací, jsme se ptaly v položce č. 7, odpovědělo 22 (63 %) kladně, 3 (9 %) záporně a 10 (29 %) neví. 55 Průzkumná otázka 3 – Domníváme se, že ženy častěji využívají možnosti darovat pupečníkovou krev do veřejného registru než si ji ponechat pro privátní potřebu. Průzkumná otázka se potvrdila částečně. Což dokazují grafy a tabulky vztahující se k položkám č. 11, 12, 13. V položce č. 11, zda by si těhotná žena raději pupečníkovou krev ponechala pro potřebu vlastní rodiny nebo darovala do veřejného registru, nám vyšlo, že 11 (31 %) ještě není rozhodnuto, 10 (29 %) by věnovalo pupečníkovou krev do veřejného registru a 8 (23 %) si uchovalo pro potřebu vlastní rodiny. V otázce č. 12 nás zajímalo, zda si ženy myslí, že pokud darují pupečníkovou krev do veřejného registru, musí finančně hradit odběr, 21 (60 %) uvedlo správně, že ne a 1 respondetnka (3 %) odpověděla ano. V položce č. 13 jsme se ptaly, zda ženy vědí, kolik se platí za odběr a uskladnění v komerčních bankách, 11 (31 %) uvedlo kladnou odpověď a 24 (69 %) zápornou. Průzkumná otázka 4 – Domníváme se, že ženy nechtějí darovat pupečníkovou krev více z důvodu nedostatku informací, nežli ze strachu. Průzkumná otázka se potvrdila. Což dokazují grafy a tabulky vztahující se k položkám č. 8 a 9. V položce č. 8 nás zajímalo, zda těhotné ženy uvažují o tom, že při nynějším porodu darují pupečníkovou krev. 10 (29 %) uvedlo ano, 8 (23 %) ne a 17 (49 %) žen ještě není rozhodnuto. V následující položce č. 9 nás zajímalo, proč těhotné ženy nechtějí pupečníkovou krev darovat. 15 (65 %) uvedlo z důvodu nedostatku informací, ze strachu odpověděla 1 žena (4 %). 56 10 DISKUSE Průzkumu se zúčastnily těhotné ženy, které byly v období od 1. ledna 2012 do 31. ledna 2012 přítomny v prenatální poradně v Thomayerově nemocnici v Praze. Rozdáno bylo 35 dotazníků a návratnost byla 100 %. Dotazník byl vyplňován ženami různých věkových skupin, nejvíce jich bylo ve věku 31 – 35 let (34 %). Nejvyšší ukončené vzdělání měla většina z nich střední s maturitou, a to 43 %. Pro naši první průzkumnou otázku ,,domníváme se, že vícerodičky vědí více, k jakým účelům se pupečníková krev využívá, oproti prvorodičkám,“ bylo důležité vědět, že multipar je 19 (54 %) a primipar 16 (46 %). Vícerodiček o využití vědělo 8 (42 %) a prvorodiček 6 (38 %). Průzkumná otázka se nám tedy potvrdila. S tímto souvisí i další otázka, která se týkala pouze vícerodiček, zda žena darovala v minulosti pupečníkovou krev. Pouze 2 odpověděly kladně, což se dalo očekávat, jelikož je toto téma vcelku novinkou. Další výsledky našeho šetření jsme porovnávaly s bakalářskými pracemi, které se zaměřovaly na téma pupečníková krev. Od absolventky Simony Ballové z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně z roku 2007, která má název ,,Odběr pupečníkové krve“ a od absolventky bakalářského studia Petry Nekovářové z Masarykovy univerzity v Brně z roku 2007, jejíž název práce je ,,Využití pupečníkové krve“ (Ballová, 2007; Nekovářová, 2007). Na otázku odkud ženy čerpaly nejvíce informací, nám vyšlo, že 34 % respondentek se o pupečníkové krvi dozvědělo z médií, což se v dnešní době kdy je velice snadný přístup k internetu, televizi a jiným prostředkům dalo předpokládat. Ovšem otázkou je, zda jsou tyto informace kvalitní. 6 žen (17%) uvedlo, že informace mají z jiného zdroje, jako jiný zdroj nejčastěji uváděly letáky, nástěnky a informační videa v ordinacích. Ve srovnání s bakalářskými pracemi od Simony Ballové a Petry Nekovářové velký rozdíl nebyl, výsledky byly podobné a to, že ženy nejvíce čerpají informace z médií. Tím se potvrdila průzkumná otázka číslo 2, že většina žen má informace o možnostech dárcovství pupečníkové krve více z médií než od porodních asistentek. Zda byly tyto informace dostačující, většina žen nemohla posoudit a 63 % těhotných žen by o tomto tématu uvítala více informací. 57 Z našeho průzkumu vyplývá, že 49 % respondentek ještě nebylo rozhodnuto, zda při nynějším těhotenství a porodu pupečníkovou krev daruje či nikoliv, dalších 29 % uvedlo, že ano a 23 % odpovědělo, že ne. Proč respondentky nechtějí pupečníkovou krev darovat, jsme se ptaly v následující otázce. Výsledek byl jednoznačný, 65 % žen uvedlo nedostatek informací. Tím se nám potvrdila průzkumná otázka číslo 4, že ženy nechtějí darovat pupečníkovou krev více z důvodu nedostatku informací, nežli ze strachu. S bakalářskými pracemi ,,Využití pupečníkové krve“ od Petry Nekovářové a ,,Odběr pupečníkové krve“ od Simony Ballové jsme se opět shodovaly. Z šetření dále vyplývá, že 60 % respondentek neví, k čemu se pupečníková krev využívá, zbylých 40 % většinou odpovídalo, že k léčbě leukémie, onkologických onemocnění, selhání kostní dřeně a kvůli kmenovým buňkám, některé respondentky pouze zakroužkovaly odpověď, že vědí, k jakým účelům slouží, ale neuvedly žádný příklad. S bakalářskou prací od Simony Ballové z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně jsme se shodovaly, ovšem s absolventkou Petrou Nekovářovou z Masarykovy univerzity nikoliv. Z jejích studií vyplývá, že 84 % žen má informace o využití pupečníkové krve (Ballová, 2007; Nekovářová 2007). Dále jsme se dotazovaly těhotných žen, zda by raději pupečníkovou krev darovaly do veřejného registru nebo si uchovaly pro potřebu vlastní rodiny. 31 % respondentek ještě nebylo rozhodnuto, 29 % by věnovalo do veřejného registru a pro potřebu vlastní rodiny by si pupečníkovou krev uchovalo 23 % dotázaných žen. Tím se potvrzuje průzkumná otázka číslo 3 ,,domníváme se, že ženy častěji využívají možnosti darovat pupečníkovou krev do veřejného registru než si ponechat pro privátní potřebu“. S bakalářskou prací od Petry Nekovářové byly výsledky shodné. S prací od Simony Ballové se výsledky nedaly srovnávat, jelikož se na tuto problematiku nezaměřuje. V této souvislosti jsme se ptaly respondentek, zda si myslí, že odběr do veřejného registru musí finančně hradit: 60 % odpovědělo správně, že ne, 37 % nevědělo a pouze 1 žena odpověděla ano. Další otázkou bylo, zda vědí, kolik se platí za odběr a uskladnění v komerčních bankách pupečníkové krve: 69 % nevědělo a 31 % žen uvedlo, že ano. Z toho nejčastější částka byla 20.000 Kč, dále 10.000 Kč, dvě respondetky odpověděly 30.000 Kč a jedna 60.000 Kč. V současné době u hlavní společnosti CordBlood Center, s.r.o. se v České republice platí za odběr standardním 58 způsobem okolo 10.000 Kč a za prémiový odběr cca 20.000 Kč. Respondentky tedy odpovídaly vcelku správně. V závěru jsme dospěly k názoru, že těhotné ženy nejsou dostatečně informovány o problematice dárcovství pupečníkové krve. 59 ZÁVĚR Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti těhotných žen, které přicházejí do prenatální poradny v Thomayerově nemocnici v Praze. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to teoretickou a empirickou. V teoretické části jsme uvedly teorii dárcovství pupečníkové krve v České republice pomocí literatury a vlastních poznatků z klinické praxe. V této části jsme se zabývaly hlavně tím, co je to vlastně pupečníková krev, kmenovými buňkami, samotným odběrem, což je velice důležité právě pro porodní asistentky, jelikož se na odběru aktivně podílí. Dále také zpracováním a uskladněním pupečníkové krve a v neposlední řadě bankami pupečníkové krve. V empirické části jsme získávaly informace pomocí dotazníku vlastní konstrukce, které jsme rozdaly 35 těhotným ženám. Pomocí dotazníkového šetření jsme zjistily, že více jak polovina žen má nedostatek informací a proto pupečníkovou krev nechtějí darovat. Další zjištění, které bylo překvapující je, že většina těhotných žen vůbec neví, k čemu se pupečníková krev využívá. Při vyhodnocování výsledků, také vyšlo, že mnoho žen neví, zda by pupečníkovou krev darovaly do veřejného registru nebo si uchovaly pro privátní potřebu, což nás překvapilo, jelikož jsme předpokládaly, že z finančních důvodů bude jednoznačná odpověď, že pupečníkovou krev věnují do veřejného registru. Tedy celkové výsledky poukazují na to, že většina žen není dostatečně informována o této problematice. Což není pozitivní výsledek. Z poznatků, které jsme při zpracovávání bakalářské práce získaly, jsme nabyly dojmu, že porodní asistentky a lékaři v Thomayerově nemocnici těhotné ženy dostatečně o tomto tématu needukují, většinu informací totiž získávají z médií. Tyto informace často nemusí být pravdivé a dostatečně kvalifikované. Proto si myslíme, že by se o pupečníkové krvi mělo začít více hovořit. Na závěr naší práce bychom chtěly podotknout, že výzkum kmenových buněk, které pupečníková krev obsahuje je neustále ve vývoji, a doufáme, že v budoucnu se bude tato metoda stále více rozvíjet a zachraňovat velmi mnoho životů, proto je důležité, aby se toto téma dostalo do podvědomí co nejvíce lidem. 60 NÁVRH PRO PRAXI Myslíme si, že ženy nejsou dostatečně informovány o dárcovství pupečníkové krve. Proto bychom touto bakalářskou prací chtěly poukázat na nedostatky a rády pomohly k jejich řešení. Pro zvýšení informovanosti bychom zaprvé doporučily, aby se lékaři a porodní asistentky více věnovaly této problematice. Měly by se zejména v gynekologických ordinacích, předporodních kurzech, prenatálních poradnách, či přímo na porodním sále vždy o tomto tématu zmínit. Zdravotnický personál (nejen lékaři, ale i porodní asistentky) by měli mít potřebné a ucelené informace o ,,pupečníkové krvi“. Je důležité se zaměřit na edukaci rodiček o tomto tématu, umět jim vysvětlit co je to vlastně pupečníková krev, jak se odebírá, na co se využívá, dále na její zpracování, skladování a v neposlední řadě na komerční a nekomerční společnosti, umět vysvětlit těhotným ženám jejich výhody či nevýhody. Dále bychom navrhovaly leták s informacemi, který by mohly klientky dostávat v gynekologických a porodnických ambulancích. Leták by obsahoval základní informace o pupečníkové krvi, možnosti jak lze pupečníková krev využít, indikace k čemu se využívá a kontaktní internetové adresy. Musí být přehledný a stručný, aby budoucí rodičky zaujal a z něhož by získaly základní informace. Toto téma by podle našeho názoru bylo potřeba zmínit na školách při výuce budoucích porodních asistentek, aby věděly, že dárcovství pupečníkové krve existuje a mohly tak předávat informace těhotným ženám. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1 Alphacord[online]. USA – Atlanta : 2003 – 2010 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z WWW: . 2 Banka pupečníkové krve [online]. Praha : Banka pupečníkové krve České republiky, 1998 - 2011 [cit. 2011-10-24]. Dostupné z WWW: . 3 Banka pupečníkové krve ČR: Myslíme na všechny. APERIO. 2005, roč. 4, č. 1, s. 33-34. ISSN 1214-7389. 4 BALLOVÁ, Simona. 2007. Odběr pupečníkové krve. Zlín, 2007, s. 75. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. 5 California kryobank Inc. [online]. Kalifornie : 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z WWW: . 6 CordBlood Center [online]. Brno : 2003 [cit. 2011-10-24]. Dostupné z WWW: . 7 CordBlood Registry USA [online]. Kalifornie – San Bruno : 1995-2012 [cit. 2012-03- 01]. Dostupné z WWW: . 8 Cryo-Save [online]. Praha 4 - Podolí : 2000 [cit. 2011-10-24]. Dostupné z WWW: . 9 ČECH, E. a kol., 2006.Porodnictví. 2. přepracované a doplněné vydání, Praha : GradaPublishing, a.s., s. 49-50, ISBN 978-80-247-1303-8. 10 HUSER, Martin; PETRENKO, Martin. 2005. Kmenové buňky v gynekologii a porodnictví. Praktická gynekologie, č. 3, s. 15-18. ISSN 1211-6645. 11 HUSER, Martin. 2005. Kmenové buňky - jejich zdroje a klinické využití. Causa subita, roč. 8, č. 6, s. 240-241. ISSN 1212-0197. 12 Kmenové buňky z pupečníkové krve - nová naděje pro vaše dítě. 2005. Causa subita, roč. 8, č. 6, s. 241-242. ISSN 1212-0197. 13 LEIFER, Gloria. 2004. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 1. vydání, Praha : GradaPublishing, a.s., s. 47, ISBN 80-247-0668-7. 14 MÁSLOVÁ, Helena; LABUSOVÁ, Eva. 2005. Tajemství pupečníkové krve.Aperio, roč. 4, č. 1, s. 22-24. ISSN 1214-7389. 15 MOISE, Kenneth. 2006. Co říci pacientkám o bankách pupečníkové krve. Gynekologie po promoci, roč. 6, č. 4, s. 31-35. ISSN 1213-2578. 16 NEKOVÁŘOVÁ, Petra. 2007. Využití pupečníkové krve. Brno, 2007, s. 61. Bakalářská práce (Bc.). Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. 17 NĚMCOVÁ, Jitka; MAURITZOVÁ Ilona. 2009. Skripta k tvorbě bakalářských a magisterských prací, Plzeň : Maurea, s.r.o., s. 75, ISBN 978-80-902876-0-0 18 Odběr pupečníkové krve instruktážní film – CD/DVD [CD-ROM]. 2007. Brno : 2007 [cit. 2012-03-17]. 19 PETRENKO, Martin; HUSER, Martin. 2004. Pupečníková krev - současné možnosti a perspektivy využití. Praktická gynekologie, č. 4, s. 17-21. ISSN 1211-6645. 20 PILKA, Ladislav. 2005. Využití různých typů kmenových buněk v klinické praxi. Gynekolog, roč. 13, č. 6, s. 248-253. ISSN 1210-1133. 21 Pupečníková-krev [online]. Brno : 2011 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: . 22 ROZTOČIL, Aleš a kol. 2008. Moderní porodnictví, 1. vydání, Praha : GradaPublishing, a.s., s. 91, ISBN 978-80-247-1941-2. 23 TROJAN, Stanislav. 2003. Lékařská fyziologie, 4. vydání, Praha : GradaPublishing, a.s., s. 525-527., ISBN 80-247-0512-5. 24 VACEK, Z. 2006. Embryologie, 1. vydání, Praha : GradaPublishing, a.s., s. 71, ISBN 978-80-247-1267-3. 25 VINKLÁRKOVÁ, Jaroslava. 2004. Vše o pupečníkové krvi. Nemocniční listy, roč. 5, č. 4, s. 18-19. ISSN 1802-0224. 26 ZACHAROVÁ, Eva. 2010. Informovanost veřejnosti o možnostech odběru pupečníkové krve. Zdravotnické noviny, č. 7, s. 12. ISSN 0044-1996. SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Dotazník vlastní konstrukce……………………………………………. I Příloha B – Leták o pupečníkové krvi………………………………………………..V Příloha C – Informovaný souhlas…………………………………………………….VII Příloha D – Formulář se základními údaji……………………………………………IX Příloha E – Schválení tématu bakalářské práce………………………………………XIII Příloha F – Žádost o umožnění dotazníkové akce……………………………………XV I Příloha A – Dotazník vlastní konstrukce Dobrý den, jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické v Praze, obor porodní asistentka. Pracuji na bakalářské práci, téma Informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve a tímto bych Vás chtěla poprosit o vyplnění dotazníku, který je zcela soukromý a jeho vyplnění je dobrovolné a anonymní. Údaje z něj budou zahrnuty pouze v mé práci a nebudou zneužity. Velice Vám děkuji za spolupráci a ochotu, s pozdravem Adéla Bébrová Položka č. 1 – Uveďte Váš věk. ………………………… Položka č. 2 – Uveďte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. a) základní b) vyučena c) střední s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské Položka č. 3 – Rodila jste již v minulosti? a) ano b) ne Položka č. 4 – Pokud ano, darovala jste tehdy pupečníkovou krev? a) ano b) ne II Položka č. 5 – Odkud jste informace o pupečníkové krvi získala? a) od Vašeho gynekologa b) od porodní asistentky c) z předporodních kurzů d) od lékaře v porodnici e) z medií f) od kamarádky či rodiny g) z jiného zdroje (prosím uveďte) …………………………………………………………………………… Položka č. 6 – Byly tyto informace dostačující? a) ano b) ne c) nemůžu posoudit Položka č. 7 – Uvítala byste o tomto tématu více informací? a) ano b) ne c) nevím Položka č. 8 – Uvažujete o tom, že při nynějším porodu darujete pupečníkovou krev? a) ano b) ne c) nejsem rozhodnuta III Položka č. 9 – Pokud ne, uveďte prosím z jakého důvodu. a) nedostatek informací b) strach c) nezájem o věc d) finanční důvody e) jiný důvod (uveďte prosím jaký) …………………………………………………………………………………………… Položka č. 10 – Víte, k jakým účelům se pupečníková krev využívá? a) ano (pokud ano, vyjmenujte prosím) ……………………………………………………………………………………………. . b) ne Položka č. 11 – Darovala, byste raději pupečníkovou krev do veřejného registru nebo si uchovala pro potřebu vlastní rodiny? a) veřejný registr b) pro potřebu vlastní rodiny c) nevím d) nejsem rozhodnuta Položka č. 12 – Myslíte si, že pokud darujete pupečníkovou krev do veřejného registru, musíte finančně hradit odběr? a) ano b) ne c) nevím IV Položka č. 13 – Víte, kolik se platí za odběr a uskladnění v komerčních bankách pupečníkové krve? a) ano (uveďte prosím cenu) ………………………………………………………… b) ne V Příloha B – Leták o pupečníkové krvi viz další strana VI ,,Darováním pupečníkové krve můžete zachránit život.“ Co je to vlastně pupečníková krev? Pupečníková krev je krev novorozence, která zůstává po narození dítěte v pupečníku a placentě. Její nenahraditelnost spočívá v tom, že obsahuje velmi cenné buňky, které se již během života netvoří. Ty mají schopnost se množit a přeměňovat na různé typy buněk. Pupečníková krev se odebírá bezprostředně po narození dítěte a přestřižení pupečníku, odběr tedy nemá s dítětem nic společného a není nebezpečný ani bolestivý jak pro matku, tak pro miminko. Využití pupečníkové krve. Kmenové buňky, které se z pupečníkové krve získávají, se v současné době využívají na léčbu mnoha závažných onemocnění jako např. získané či dědičné poruchy krvetvorby, lymfomy, nádorová onemocnění (např. leukémie), poruchy imunity, metabolismu a jiné. Jak s pupečníkovou krví naložit? Buď můžete pupečníkovou krev zlikvidovat jako biologický odpad nebo máte v podstatě dvě možnosti, a to uchování pro vlastní potřebu či sourozence, nebo darování do dárcovské banky. Uchování pro potřebu svých dětímá výhodu, že se jedná o tělu vlastní buňky, proto nehrozí, že je tělo odmítne. Ovšem důležité je vědět, že za odběr a skladování se platí. V ČR toto zajišťuje společnost CordBlood Center. Při darování do dárcovské bankyse nic neplatí. Pupečníková krev je nabídnuta anonymním příjemcům po celém světě. V ČR zajišťuje tuto možnost Banka pupečníkové krve. Kde se dozvíte více www.bpk.cz www.cordbloodcenter.cz www.pupecnikova-krev.cz ,,Jisté je, že než pupečníkovou krev zlikvidovat, je lepší ji vždy uchovat“ VII Příloha C – Informovaný souhlas viz další strana VIII IX Příloha D – Formulář se základními údaji viz další strana X XI XII XIII Příloha E – Schválení tématu bakalářské práce viz další strana XIV XV Příloha F – Žádost o umožnění dotazníkové akce viz další strana XVI