VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
POSTOJ STUDENTŮ K OTÁZCE UMĚLÉHO
PŘERUŠENÍ TĚHOTENSTVÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZUZANA HAMPLOVÁ
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Porodní asistentka
Vedoucí práce: Mgr. Lucie Vladyková
Praha 2012
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji že, jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne………20…. ____________________
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych poděkovala Mgr. Lucii Vladykové za obětavou pomoc, cenné rady
a vynikající spolupráci při vedení mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala
ochotným studentům za vyplnění dotazníků a všem, kteří mi pomáhali při realizaci této
práce.
ABSTRAKT
HAMPLOVÁ, Zuzana. Postoj studentů k otázce umělého přerušení těhotenství. Vysoká
škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Lucie
Vladyková. Praha. 2012. 65 s.
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat postoj studentů k otázce umělého přerušení
těhotenství. Konkrétně se práce zaměřuje na zjištění názorů studentů na umělé přerušení
těhotenství, úrovně informovanosti a zdrojů informací o umělém přerušení těhotenství.
Dále práce mapuje postoj k řešení případného nechtěného těhotenství a k využívání
metod ochrany před nechtěným otěhotněním. Teoretická část práce charakterizuje
definici a rozdělení potratů, metody a komplikace umělého přerušení těhotenství, neboť
se domníváme, že studenti by měli být informování o možných komplikacích, které
mohou nastat při výkonu i po něm. Těžištěm práce je kvantitativní průzkumné šetření,
jehož realizace a výstupy jsou popsány v praktické části. Průzkumný soubor tvořil
cílený vzorek 120 studentů střední školy všeobecného zaměření, gymnázia a vysoké
školy v Moravskoslezském kraji. Průzkum probíhal formou dotazníkového šetření
v listopadu a prosinci 2011. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že většina studentů je
informována o umělém přerušení těhotenství. Studenti zastávají názor, že každá žena
má právo rozhodovat o ukončení svého těhotenství, umělé přerušení těhotenství
považují za zabití dítěte a nejčastější důvod, pro který by byli ochotni podstoupit umělé
přerušení těhotenství je znásilnění. Studenti mají vlastní názor na problematiku umělého
přerušení těhotenství, na druhé straně neví, jak by se zachovali v případě nechtěného
těhotenství. Při rozhodování o podstoupení či nepodstoupení interrupce je důležitá
dostatečná informovanost. Umělé přerušení těhotenství je výkon, který se provádí pouze
na základě souhlasu ženy. Lékař informuje ženu o umělém přerušení těhotenství v rámci
poučení o samotném výkonu a to v situaci, kdy je žena již těhotná. Poskytování
odborných informací o této problematice v rámci edukačních preventivních programů
studentům a nejen jim, mohou ovlivnit jejich postoj nejen k umělému přerušení
těhotenství, ale také postoj k těhotenství samotnému.
Klíčová slova: Postoj. Potrat. Studenti. Těhotenství. Umělé přerušení těhotenství.
ABSTRACT
HAMPLOVÁ, Zuzana. The Attitude of Students, toward the Issue of Abortion. Nursing
College, Degree: Bachelor. Tutor: Mgr. Lucie Vladyková. Prague 2012. 65 pages.
The aim of the Bachelor thesis was to map the position of the students on the issue of
abortion. More specifically, the thesis focuses on finding the views of students to the
artificial abortion of pregnancy, levels of awareness and sources of information about
abortion. Furthermore the thesis maps the position to deal with any unwanted pregnancy
and the use of methods to protect from getting unwanted pregnant. The theoretical part
of the thesis describes the definition and distribution of abortions, methods and
complications of abortion. As we think students should be told about the possible
complications that can occur during and after the performance. The emphasis of the
thesis is on the quantitative research investigation, implementation and outputs
describing in the practical part. The target of the research was to direct to 120 students,
at high school education, high school, and high school in the Moravian-Silesian region.
The research was formed by means of using questionnaires in November and December
2011. The results of the research showed that most of the students are told about the
abortion. Students tend to have the opinion that every woman has the right to decide the
termination of her pregnancy. They consider abortion as killing a child and the most
common reason why they would undergo to artificial abortion. At the same time
artificial abortion of pregnancy is rape. Students have their own opinion about the issue
of abortion. On the other hand they know how to do in case of unwanted pregnancy.
The decision, whether to undergo or not to undergo to abortion, must be the important
and conscientious. Artificial abortion of pregnancy is conducted on only on the basis
of the consent of the woman. The doctor shall tell the woman about abortion in the
context of the method, and in a situation where a woman is already pregnant. Providing
technical information about this issue in the context of education to prevent students and
not only to them, the information may influence their position not only for artificial
abortion of pregnancy, but also to the pregnancy itself.
Key words: Attitude. Abortion. Students. Pregnancy.
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
SEZNAM TABULEK
SEZNAM GRAFŮ
ÚVOD.........................................................................................................................14
TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................16
1 Umělé přerušení těhotenství .....................................................................................16
1.1 Vysvětlení pojmů...............................................................................................16
1.2 Potrat indukovaný..............................................................................................17
1.2.1 Umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů....................................17
1.3 Metody umělého přerušení těhotenství...............................................................20
1.3.1 Miniinterrupce (vakuumaspirace)................................................................20
1.3.2 Klasický instrumentální potrat.....................................................................21
1.3.3 Indukce větších potratů ...............................................................................21
1.3.4 Farmakologické přerušení těhotenství .........................................................22
1.4 Komplikace umělého přerušení těhotenství........................................................22
1.4.1 Komplikace časné.......................................................................................22
1.4.2 Komplikace pozdní.....................................................................................24
2 Historie interrupcí.....................................................................................................25
2.1 Interrupce ve 20. století v České republice a ve světě.........................................26
3 Interrupce v současnosti ...........................................................................................27
3.1 Právní systém interrupcí ....................................................................................27
3.1.1 Práva plodu.................................................................................................28
3.2 Potrat kriminální................................................................................................29
4 Postoje k umělému přerušení těhotenství ..................................................................30
4.1 Postoj ................................................................................................................30
4.2 Faktory působící na postoje k interrupcím..........................................................31
4.3 Potraty v celospolečenské diskuzi......................................................................32
5 Jiné možnosti řešení nežádoucího těhotenství...........................................................34
5.1 Antikoncepce.....................................................................................................34
5.2 Formy náhradní výchovy ...................................................................................34
PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................................36
6 Průzkum...................................................................................................................36
6.1 Cíl průzkumu.....................................................................................................36
6.2 Metodika průzkumu...........................................................................................37
6.3 Průzkumný soubor.............................................................................................37
6.4 Technika dotazníku............................................................................................37
6.5 Výsledky vlastního průzkumu............................................................................38
7 Analýza dat ..............................................................................................................54
8 DISKUZE ................................................................................................................56
8.1 Doporučení pro praxi.........................................................................................58
ZÁVĚR.......................................................................................................................59
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..........................................................................61
SEZNAM PŘÍLOH.....................................................................................................65
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ČR ................ Česká republika
UPT.............. umělé přerušení těhotenství
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Absces – chorobná dutina, která vzniká zánětem a je vyplněná hnisem.
Adheze – přilnavost.
Amenorea – vynechání menstruačního krvácení.
Anestezie – znecitlivění s použitím anestetik.
Aneurysma – výduť.
Aspirace – nasátí, odsátí.
Atrofie - zmenšení orgánu.
Bakteriémie – výskyt baktérii v krvi
Decidua – sliznice dělohy na závěru sekreční fáze menstruačního cyklu a po dobu
celého těhotenství.
Dilatace – rozšíření.
Dirupce – protržení (plodových obalů).
Embryo – zárodek, vzniklý oplodněním.
Exkomunikace – vyobcování z církve.
Gestόza – onemocnění, které vzniká v průběhu těhotenství a po jeho ukončení ustupuje.
Gravidita – těhotenství.
Hysterektomie – chirurgické odnětí dělohy.
Ileus – neprůchodnost střevní.
Indukce – navození.
Insuficience – selhávaní, nedostatečnost.
Interrupce – umělé ukončení těhotenství, potrat.
Intraokulární instilace – nitrooční podání tekutiny.
Koagulum – krevní sraženina.
Kontraindikace – stav pacienta, který znemožňuje provedení léčebného nebo
diagnostického výkonu.
Kyreta – lékařský nástroj sloužící k provádění kyretáže, ostrá lžička.
Laparoskopie – endoskopické vyšetření dutiny břišní.
Liberalizace – uvolňování, zmírnění omezení.
Lokální – místní.
Nidace – uhnízdění.
Oxytocin – hormon, který vzniká v hypothalamu a je vylučovaný do krve v zadním
laloku hypofýzy.
Parita - rodivost, počet porodů u ženy.
Perforace – protržení, proděravění.
Perorálně – skrz ústa, podávání ústy.
Prostaglandiny - látky podobné hormonům, které vznikají ve všech orgánech v těle.
Resekce – chirurgické vynutí části orgánu.
Revers – zavazující písemné prohlášení.
Revize – prozkoumávání.
Sondáž – jedná se o průzkum určitého prostoru sondou.
Sterilita – neplodnost.
Trimestr – období 3 měsíců.
Ultrasonografie – vyšetření ultrazvukem.
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Znalost pojmů interrupce ...........................................................................38
Tabulka 2 Zdroje dosažení informací o interrupci.......................................................39
Tabulka 3 Znalost možné doby těhotenství pro miniinterrupci.....................................40
Tabulka 4 Interrupce jako rizikový zákrok...................................................................41
Tabulka 5 Znalost možných komplikací po interrupci..................................................42
Tabulka 6 Názory na interrupci ...................................................................................43
Tabulka 7 Povolení interrupcí v České republice .........................................................44
Tabulka 8 Zda je interrupce považována za zabití dítěte ..............................................45
Tabulka 9 Důvody, které zapříčiní interrupci...............................................................46
Tabulka 10 Reakce studentů v případě nechtěného otěhotnění.....................................47
Tabulka 11 Četnost v ochraně nechtěného otěhotnění..................................................48
Tabulka 12 Rozdělení studentů podle pohlaví..............................................................49
Tabulka 13 Věkové skupiny studentů ..........................................................................50
Tabulka 14 Rozdělení studentů podle typu škol...........................................................51
Tabulka 15 Rozdělení studentů z hlediska náboženského přesvědčení .........................52
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Znalost pojmů interrupce..................................................................................38
Graf 2 Zdroje dosažení informací o interrupci .............................................................39
Graf 3 Znalost možné doby těhotenství pro miniinterrupci ..........................................40
Graf 4 Interrupce jako rizikový zákrok ........................................................................41
Graf 5 Znalost možných komplikací po interrupci.......................................................42
Graf 6 Názory na interrupci z celkového počtu............................................................43
Graf 7 Povolení interrupcí v České republice...............................................................44
Graf 8 Zda je interrupce považována za zabití dítěte....................................................45
Graf 9 Důvody, které zapříčiní interrupci ....................................................................46
Graf 10 Reakce studentů v případě nechtěného otěhotnění...........................................47
Graf 11 Četnost v ochraně nechtěného otěhotnění .......................................................48
Graf 12 Rozdělení studentů podle pohlaví ...................................................................49
Graf 13 Věkové skupiny studentů................................................................................50
Graf 14 Rozdělení studentů podle typu škol.................................................................51
Graf 15 Rozdělení studentů z hlediska náboženského přesvědčení...............................52
14
ÚVOD
Mateřství je pravděpodobně jedna z nejdůležitějších životních etap ženy. Ne
každé těhotenství je však chtěné. Důvodů k umělému přerušení těhotenství je
bezpochyby mnoho a i názory na něj jsou velice odlišné. V bakalářské práci jsme se
zaměřili hlavně na postoje studentů, neboť nás zajímá, jak se k této problematice staví
mladí lidé. Zda vědí o možnostech ochrany před nechtěným těhotenstvím, jak by se
v této situaci zachovali, zdali jsou si vědomi veškerých komplikací spojených s tímto
výkonem. Hlavní inspirací této práce, byl tedy náš zájem k získání informací o postojích
a názorech studentů k této aktuální problematice, která zasahuje do všech oblastí
lidského života, jako je náboženství, politika, oblast sociální, morální, filozofická
a právní.
Problematikou umělých přerušení těhotenství se zabývá řada autorů a bylo
realizováno mnoho studií z různých stránek, které s tímto tématem souvisí. Cílem této
bakalářské práce je zmapovat postoje studentů k umělému přerušení těhotenství.
Konkrétně se zaměřujeme na zjištění názorů studentů na problematiku umělého
přerušení těhotenství, úrovně informovanosti, zdrojů informací a zjištění postojů
k nežádoucímu těhotenství včetně využívání metod ochrany před nechtěným
otěhotněním.
V teoretické části jsme se zaměřili na umělé ukončení těhotenství z odborného
hlediska jako je vysvětlení základních pojmů, rozdělení a metody umělého přerušení
těhotenství s jejich riziky. Práce také přibližuje historii interrupcí u nás a ve světě,
a vývoj její právní úpravy až do současnosti. V teoretické části jsme také věnovali
kapitolu postojům k umělému přerušení těhotenství a faktorům, které je ovlivňují. Tato
kapitola obecně charakterizuje pojem „postoj”. Nedílnou součástí této kapitoly jsou
potraty v celospolečenské diskuzi a přiblížení názorů příslušníků tzv. pro-life (pro život)
a pro-choice (pro volbu) skupiny. Jedním z důvodů, pro které ženy podstupují umělé
přerušení těhotenství je nechtěné otěhotnění. Proto jsme se v jedné z kapitol věnovali
dalším možnostem řešení nežádoucího těhotenství se zaměřením na antikoncepční
metody a formy náhradní výchovy.
15
V praktické části jsme pomocí anonymního dotazníku získali informace
o názorech studentů na problematiku umělého přerušení těhotenství, o důvodech, pro
které by byli ochotni tento zákrok podstoupit, dále o jejich znalostech pojmu
„interrupce“ a rizik tohoto zákroku, o zdrojích informací, postojích k řešení možného
nežádoucího těhotenství a využívaných způsobech ochrany proti nechtěnému
otěhotnění.
Touto prací a především získanými výsledky průzkumného šetření bychom
chtěli přispět nejen školám, ve kterých probíhal průzkum, ale i dalším, k možnému
zavedení a realizaci edukačních preventivních programů formou besed či přednášek
s lékařskými odborníky zabývajícími se problematikou umělých přerušení těhotenství.
Takto získané informace mohou ovlivnit postoje studentů nejen k umělému přerušení
těhotenství, ale také postoj k plánování rodičovství.
16
TEORETICKÁ ČÁST
1 Umělé přerušení těhotenství
Umělé přerušení těhotenství, umělý potrat neboli také interrupce z latinského
výrazu interruptio graviditatis je proces, při kterém je z dutiny děložní odstraněno
plodové vejce (FAIT, 2001).
1.1 Vysvětlení pojmů
Těhotenství
Za těhotenství je považován stav organismu ženy, který vzniká splynutím
ženské pohlavní buňky s mužskou a končí porodem plodu. Těhotenství trvá zhruba 280
dní, tj. 40 týdnů, což představuje deset lunárních měsíců. Lunární měsíc má čtyři týdny
(ROKYTA et al., 2003, ROZTOČIL et al., 2008).
Porod
Porod (partus) nastává ukončením každého těhotenství, při kterém dochází
k vypuzení živého plodu o minimální hmotnosti 500 g, anebo pokud přežije-li plod
s menší porodní hmotnosti alespoň 24 hodin. Čech uvádí podle nově stanovené
podmínky porodu u mrtvého plodu také minimální hmotnost 500 g. Porod dělíme na:
- předčasný porod (partus praematurus) je ukončení těhotenství do konce
37. týdne těhotenství. Jedná se o porod nezralého plodu s hraniční
hmotnosti do 2500 g,
- včasný porod tedy porod v termínu označujeme od 38. do 42. týdne
těhotenství,
- opožděný porod označujeme po 42. týdnu těhotenství (ČECH et al.,
2006).
17
Potrat
Potrat (abortus) je definován jako vypuzení plodu z děložní dutiny, u něhož
nedošlo ke schopnosti samostatného mimoděložního života (KUDELA et al., 2004).
O potratu se hovoří, pokud se narodí mrtvý plod o hmotnosti méně než 1000 g před
dosažením 28. týdne těhotenství a živě narozený plod o hmotnosti méně než 500 g
gestačního stáří méně než 24. týden těhotenství. Za mrtvý plod je považován plod, který
neprojevuje žádnou známku života. Za známky života novorozence jsou považovány
dech srdeční akce pulzaci pupečníku a aktivní pohyb svalstva, dříve než by došlo
k přerušení spojení pupečníku nebo porození placenty (ČECH et al., 2006). Breckwoldt
člení potraty na spontánní a indukované. Za indukovaný potrat je považováno umělé
přerušení těhotenství a ukončení mimoděložního těhotenství (BRECKWOLDT et al.,
1996). K spontánnímu potratu dochází v důsledku poškození vývoje plodu během
těhotenství a z důvodu mateřských příčin jako jsou onemocnění matky, záněty a nádory
dělohy, infekce, otravy, hormonální příčiny apod. (ONDOK, 2005, ČECH et al., 2006).
1.2 Potrat indukovaný
Umělé přerušení těhotenství je proces, při kterém je plodové vejce odstraněno
z dělohy (FAIT, 2001). Tuto informaci gynekolog potvrdí při palpačním
a ultrasonografickým vyšetřením. Potrat lze uskutečnit v lokální nebo celkové anestezii
pouze ve zdravotnickém zařízení. Po 12. týdnu je možno těhotenství přerušit v případě
ohrožení života matky, nebo při genetickém poškození plodu. V tomto případě, lze
těhotenství ukončit do 24. týdne těhotenství (ČECH et al., 2006).
1.2.1 Umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů
Nečastějšími důvody k umělému přerušení těhotenství jsou důvody zdravotní.
(ČECH et al., 2006). Umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů charakterizují
tři definice:
1. do 12. týdne těhotenství. Součást zákonu o č. 66/1986 Sb. O umělém
přerušení těhotenství obsahuje podrobný seznam onemocnění, při kterém lze
potrat vykonat ze zdravotních důvodů,
18
2. do 24. týdne těhotenství, kdy je možno těhotenství přerušit při vrozených
a vývojových vadách plodu,
3. během celého těhotenství, lze ukončit těhotenství při ohrožení života ženy
nebo závažném porušení zdraví ženy (ČECH et al., 2006).
Přehled nemocí, které jsou zdravotními důvody k umělému ukončení těhotenství
Interní
- onemocnění cévního systému a srdeční choroby,
- onemocnění plic, kde je snížená respirační funkce a infekce plic, např.
tuberkulóza,
- krvácivé choroby, kde lze předpokládat závažná krvácení při a po porodu,
- nemoci trávicího ústrojí, např. zánět slinivky břišní, žlučové kameny,
Crohnova choroba nebo nemoci jater,
- endokrinní poruchy, zde patři i např. choroby štítné žlázy, cukrovka,
Basedowova nemoc apod.,
- choroby infekční, AIDS, příušnice, žloutenka, apod.,
Chirurgické
- břišní, brániční, hiátové kýly, jestliže žena nesouhlasí s operací,
- ileόzní stavy, pokud jsou opakovatelné,
- stavy po resekci žaludku,
- rozsáhlé pánevní, břišní benigní nádory,
- stav po resekci plic, zde je snížená funkce kapacity plic, abscesy plic,
- aneurysma velkých cév zejména končetinových, změny na cévách,
Urologické
- onemocnění, kde dochází k omezení schopnosti funkce ledvin, např. chybění
ledviny, kameny v ledvinách, přítomnost krve v moči, záněty ledvin apod.
Ortopedické
- vrozené kyčelní vady, deformity pánve, stav po prodělané dětské obrně,
nádory pohybového aparátu, poruchy chůze, stavy po zlomeninách apod.
(ČERNÝ et al., 2003).
19
Revmatologické
- Bechtěrevova nemoc, chronická dna, revmatická horečka, zánětlivé
onemocnění kloubů.
Onkologické
- zhoubné nádory, stavy po odstranění nádoru operací a léčbou ozařováním.
Plícní
- zde patří všechny druhy tuberkulóz,
- nemoci plic a pohrudnice např. asthma.
Neurologické
- roztroušená skleróza,
- nádory mozku a míchy,
- mozkové obrny,
- choroby nervů a svalů,
- stavy po těžkých úrazech mozku a míchy.
Psychiatrické
- dědičné choroby, např. sexuální deviace, psychózy, psychopatie,
- alkoholismus, toxikománie a pokud je žena v těhotenství léčená
psychofarmaky.
Kožní
- kožní nádory, stavy po popáleninách, a různá závažná onemocnění
Oční
- různá onemocnění zrakového ústrojí, kterým lze zabránit trvalému poškození
zraku ženy umělým ukončením těhotenství, např. záněty sítnice,
krátkozrakost.
Otorinolaryngologické
- zde patří jen otosklerosa a dědičná hluchota. (ČERNÝ et al., 2003).
20
Gynekologické a porodnické
- nadměrné těhotenské zvracení,
- pozdní těžká gestόza s předešlého těhotenství s vysokým tlakem,
- opakované krvácení po porodu,
- stavy po dvou porodech provedených císařským řezem,
- po operačních zákrocích podpůrného a závěsného aparátu, a pro neudržení
moče,
- rentgenová záření během těhotenství,
- otěhotnění do 15. let a po 40. věku,
- pochybení antikoncepce.
Genetické
- vývojové vady plodu, dědičné choroby (ČERNÝ et al., 2003).
1.3 Metody umělého přerušení těhotenství
Předpokladem umělého ukončení těhotenství je provedení gynekologického
vyšetření a stanovení délky trvání těhotenství ultrazvukovou metodou. U UPT (umělé
přerušení těhotenství) záleží především také na paritě, lokálním nálezu, celkovém
zdravotním stavu ženy, apod. (ČECH et al., 2006).
1.3.1 Miniinterrupce (vakuumaspirace)
Miniinterrupce je výkon, který se provádí do 8. týdne těhotenství ambulantně
v krátkodobé anestezii v gynekologické poloze.
Přípravná fáze zahrnuje dezinfekci pochvy a zevních rodidel před zavedením
gynekologických zrcadel do pochvy (ČECH et al., 2006). Za zevní rodila, jsou
považovány malé a velké stydké pysky, vestibulární žlázy, panenská blána, klitoris,
Bartholiniho žláza, loďkovitá jamka mezi poševním vchodem a análním otvorem
(CITTEBART et al., 2001). Následně se provede sondáž děložní dutiny rozšířením
děložního hrdla kovovými dilatátory. Pak se pod tlakem odsává plodové vejce
21
a decidua. Po ukončení aspirace se provede malou tupou kyretou revize dutiny děložní.
Tento způsob je nejšetrnější a nejobvyklejší v Česká republika (ČECH et al., 2006).
1.3.2 Klasický instrumentální potrat
Jedná se o umělé přerušení těhotenství mezi 8. – 12. týdnem gravidity. Provádí
se při krátkodobé hospitalizaci ve zdravotnické instituci v celkové anestezii. Přípravná
fáze je stejná jako u miniinterrupce, tedy dezinfekce zevních rodidel a pochvy před
zavedením gynekologických zrcadel do pochvy, akorát rozšíření děložního hrdla je větší
než u miniinterrupce, přizpůsobené výši těhotenství. Tupou kyretou se vyprazdňuje
obsah děložní. Pokud se jedná o těhotenství nad 10. týdnů používají se potratové kleště,
které slouží k vybavení větších uvolněných části plodového vejce. K zakončení výkonu
se doporučuje odsátí koagul, zbytky plodového vejce a decidua z dutiny děložní
(ČECH et al., 2006).
1.3.3 Indukce větších potratů
Po 12. týdnu, po dilataci hrdla děložního se potrat indukuje vaginální aplikací
prostaglandinu. Prostaglandiny se aplikují ve formě gelu nebo intraokulární instilací
(očních kapek). Hrdlo se může někdy rozšiřovat syntetickými dilatátory např. Dilapan.
Jeho použití je omezené, kvůli finanční a časové náročnosti. Indukci lze zrychlit dirupci
vaku blan a infůzi s Oxytocinem. Po ukončení výkonu je nutné provést vždy revizi
dutiny děložní tupou kyretou, či abortovými kleštěmi (ČECH et al., 2006).
Pokud se nezdaří pokusy o indukci větších interrupcí, což je nad 16. týdnů,
gravidita se ukončuje operativně způsobem císařského řezu, který nazýváme sectio
caesarea minor. Tento způsob se provádí krátkým podélným mediálním řezem na
nerozvinutém dolním děložním segmentu. Tato operace může ukončovat těhotenství
v případě náhlého krvácení z dělohy (ČECH et al., 2006).
Pokud je těhotenství starší (déle jak 12 týdnů), výkon je náročnější časově
i technicky. Hrozí zde větší krevní ztráta a výskyt vyššího rizika komplikací
(BAMBASOVÁ, 2001). „Žádný lékař nedělá tento výkon rád, ale každý k němu
22
přistupuje s maximální odpovědností, aby nedošlo k poškození zdraví ženy.”
(BAMBASOVÁ, 2001, s. 58).
1.3.4 Farmakologické přerušení těhotenství
Jedná se o farmakologickou metodu, ve formě potratové pilulky RU 486. Užití
jedné dávky před 5. týdnem těhotenství vyvolá spontánní potrat. Tableta se užívá
perorálně. Účinek potratu může zesílit po aplikaci prostaglandinu v menších dávkách
(ČECH et al., 2006). Tato metoda není na území ČR (Česká republika) není povolena.
Zákonodárství bere tuto metodu jako mravní zlo, protože svolení potratové pilulky, by
dospělo k tomu, že by se potrat stal něčím nenáročným, lehce realizovatelným
v porovnání s ostatními metodami a mohlo by vést ke zvýšení potratů. Aplikace
potratové tablety je umožněna ve Švédsku, Anglii a ve Francii (OPOČENSKÁ, 2004).
1.4 Komplikace umělého přerušení těhotenství
Závažné zdravotní komplikace po provedení umělého přerušení těhotenství se
mohou objevit v 8 až 14 % případů. Komplikace se dělí na časné a pozdní. Časné
komplikace se objeví nejdříve do 48 až 72 hodin po prodělaném výkonu. Jedná se
především o silné krvácení doprovázeno bolestmi a tělesnou teplotou nad 38,5 stupňů
(NOUZOVÁ, 2006). Mezi pozdní komplikace patří záněty, poruchy menstruačního
cyklu, děložní srůsty a psychické změny (UZEL, 2007).
1.4.1 Komplikace časné
Poranění děložního hrdla
Při necitlivé dilataci může dojít k poranění děložního hrdla doprovázené
krvácením. Příčinou může být částečné zúžení hrdla děložního, které při dalším
těhotenství může tvořit porodní překážku. Častěji se vyskytují skrytá poranění hrdla
děložního. Ty a to menší poranění především u prvorodiček, při opakovaných dilatacích
způsobují poruchu jeho uzávěrové funkce s následnou insuficiencí v příští graviditě
(ČECH et al., 2006).
23
Poranění a perforace dělohy
Poranění mohou být úplná nebo neúplná tzn., že nepronikají celou šíři stěny
děložní. Příčinou perforací a perforace jsou např. jizvy, zeslabení stěny děložní
a uložení dělohy. Pokud dojde k pochybení při gynekologickém vyšetření o uložení
a tvaru dělohy, může dojít k chybné operační technice, která následně zapříčiní poranění
nebo perforaci dělohy. Perforovat se dá různými nástroji. Aby docházelo k prevenci
chybného zavedení, musí operatér použít vhodný nástroj. Každý nástroj má mírné
zakřivení, tak aby vyhovoval podélné ose dělohy (ČECH et al., 2006). Závažnost
poranění záleží na typu nástroje, který se dostane přes svalovinu dělohy do dutiny
břišní. Žena je vystavena komplikacím, jako je krvácení do břicha, poranění střev,
močového měchýře a jiných orgánů. U perforace dělohy hrozí rozvoj šoku
(BAMBASOVÁ, 2001).
Při podezření na poranění nebo perforaci dělohy je nezbytné:
- ihned ukončit výkon,
- zjistit typ a velikost poranění (laparoskopicky),
- ukončit odsátí dutiny děložní pod laparoskopii,
- u neúplných poranění bez závažného krvácení se upřednostňuje
konzervativní postup (antibiotika, kontrola pulzu, tlaku, teploty, krvácení
a krevního obrazu),
- u menších perforací se provede zašití dělohy laparoskopii,
- u větších defektů se silných krvácením může dojít k hysterektomii (ČECH et
al., 2006).
Zbytky plodového vejce
Při částečném odstranění obsahu dutiny děložní, se mohou objevit zbytky
plodového vejce, které jsou následnou příčinou vzniku infekce. Při této diagnóze
následuje revize dutiny děložní tupou kyretou. Někdy je ultrazvukovou metodou zjištěn
po nezdařeném provedení UPT přetrvávající obsah v dutině děložní, kdy je nezbytné
opakovat tento celý zákrok (ČECH et al., 2006).
Poškození děložní sliznice a dutiny děložní
K poškození dojde nešetrným a opakovaným poraněním pomocí nástrojů
u revize dutiny děložní, kde dojde ke vzniku zánětu a poškození sliznice děložní.
24
Později se projeví funkčními poruchami, může dojít i k atrofii a adhezi v dutině děložní,
která způsobí amenorea a může být příčinou sterility (ČECH et al., 2006).
1.4.2 Komplikace pozdní
Zánětlivé a infekční komplikace
Zahrnují širokou řadu příznaků jako je teplota nad 37 stupňů, třesavka,
krvácení, citlivost dělohy, mohou se taky vyskytnout abscesy v malé pánvi. Následky
jsou bakteriemie a septický šok. Infekci může vyvolat celá řada mikrobů. Těžké infekce
způsobují např. Chlamydia trachomatis a bakteriální vaginόza, můžou vzniknout při
perforaci dělohy se střevním poraněním. Je proto nutné ještě před uskutečněním
zákroku objevit přítomnost těchto infekcí a včas nasadit vhodnou terapii. Léčba
se zahajuje antibiotiky, v případě zánětlivých komplikací s vážnějším průběhem může
být žena hospitalizovaná s nutností chirurgického odstranění postižených tkání
(KREUTER, 2001).
Postinterrupční syndrom
Je psychický následek interrupce, vyskytují se málo. Jedná se o stavy deprese,
pocit žalu, viny a narušení spánku. Prevence této komplikace je odstranění jakéhokoliv
nátlaku. Je potřeba, aby se žena rozhodla sama a dobrovolně k UPT, a byla okolím
respektována. Pokud, jsou tyto okolnosti splněny, ženy pociťují po provedeném UPT
úlevu a štěstí. Při splynutí pozitivních pocitů s negativními, ženy intenzivněji prožívají
pocity pozitivní. U 75 – 85 % žen se vyskytují pocity pozitivní. Většin moderních
výzkumu se shodují na tom, že postinterrupčí syndrom je mýtus (UZEL, 2007).
25
2 Historie interrupcí
Ve starověku nebyl zákaz umělého přerušení těhotenství, naopak Staří Řekové
umělý potrat doporučovali, aby udrželi stabilní ekonomické a sociální podmínky
společnosti. Umělý potrat vykonávali prostřednictvím léků, které byly pro ženu velmi
nebezpečné a často měla i smrtelné účinky. Hippokrates doporučoval vyvolání umělého
potratu užitím násilných cviků (PEKÁRKOVÁ, 2000).
V raném křesťanství provádění potratů nebylo uzákoněno. Ve středověku
se potrat soustředil na problém, kdy byl plod „oduševněn“. Za oduševněný plod
se považoval ve stáří 40 - 50 dní po početí. Tato teorie souvisela s Aristotelovým
učením a tomistickou naukou. Potrat oduševnělého plodu se po celý středověk
nepovažoval za zabití. Plod mužského pohlaví byl za 40 dní oduševněn a plod ženského
pohlaví byl oduševněn za 90 dní. Ať už byl plod oduševnělý nebo ne, potrat byl
odmítán jako zlo (OPOČENSKÁ, 2004).
Tato situace trvala až do první poloviny 19. století, kdy papež Pius IX. trestal
všechny, kdo se na potratech podílel formou exkomunikace (OPOČENSKÁ, 2004).
V období raného křesťanství bylo židovství jedno z hlavních náboženství, které
povolovalo interrupci pouze v případě, pokud je život matky ohrožen, hrozí postižení
plodu, anebo v případě nemanželského a incestního těhotenství. Židovství nepovažovalo
umělý potrat za vraždu dítěte. Islám umožňoval potrat jen v určitých situacích.
V případě nutnosti, umožňuje potrat do 4. měsíce, později v nemoci (OPOČENSKÁ,
2004, PEKÁRKOVÁ, 2000).
Anglické zákonodárství umožňoval potrat na přání ženy, začátkem 14. a koncem
18. století. Musel se vykonat do prvních pohybů plodu, protože později byl způsobilý
jako přestupek. Za vlády Jiřího III. na začátku 19. století se stává potrat zločinem, začal
byt přísně trestán (OPOČENSKÁ, 2004).
26
Historie interrupcí poukazuje na ochranu ženy než ochranu plodu, protože ženy
často dostávaly těžké infekce, z nichž některé končily smrtí. Medicína v té době sterilní
postupy při operacích neznala (OPOČENSKÁ, 2004).
2.1 Interrupce ve 20. století v České republice a ve světě
Ve dvacátých letech se začínají interrupční zákony liberalizovat. V Rusku v roce
1920 byl povolen potrat na žádost ženy do ukončení prvního trimestru těhotenství.
V roce 1936 byly v Rusku umělé potraty povoleny jen ze zdravotních důvodů
(OPOČENSKÁ, 2004).
Později, po Rusku byl přijat potratový zákon, který povoloval interrupci
ze zdravotních důvodů, také ve Švédsku, Dánsku, na Islandě a ve Velké Británii.
V Německu a ve Francii se umělé potraty trestaly smrtí. Výjimkou byly ženy židovské
národnosti, které od trestu smrti byly osvobozeny. V Belgii byl schválen zákon potratů,
jen v případě pokud se ženy ocitnou v krizové situaci (OPOČENSKÁ, 2004).
V České republice platil podobný zákon jako za doby Rakouska-Uherska, který
trestal ženu až pěti lety vězení za provedení potratu. Tento zákon platil do roku 1950.
V roce 1957 bylo umožněno provádění potratů z důvodů „hodných zvláštního zřetele“.
Postupně se tento zákon rozšířil po celé Evropě (OPOČENSKÁ, 2004).
Většinou se v České republice prováděly potraty tajně, šlo o vdané i svobodné
ženy, které nebyly poučené, jak předejít nechtěnému těhotenství. Tyto potraty přiváděly
ročně až 50 žen o zdraví (ŠUBRTOVÁ, 2002).
V roce 1957 byl přijat zákon č. 68/1957 Sb., a potraty jsou povoleny. Tento
zákon umožňuje na žádost ženy umělé přerušení těhotenství i z jiných důvodů než
zdravotních. O povolení potratu rozhodovala interrupční komise, kde žena předložila
svou žádost (STARÁ, 2008).
V roce 1986 byl přijat nový zákon na úpravu umělého přerušení těhotenství,
zákon č. 66/1986 Sb. který platí až dodnes (STARÁ, 2008).
27
3 Interrupce v současnosti
Interrupce je v současnosti spornou otázkou, která způsobuje bouřlivé reakce,
ale musí mít řešení a proto jsou v naší právní úpravě stanoveny zákony na umělé
přerušení těhotenství (LÁBUSOVÁ, 2006, STARÁ, 2008).
Umělé přerušení těhotenství jsou pro určité ženy jedinou volbou jak těhotenství
řešit. V posledních letech je zřetelný pokles prováděných interrupcí (NOUZOVÁ,
2006). V České republice je pozorován pokles od 90. let. Celkový počet potratů se od
roku 2009 snížil o 1 255 případů. Byl zde zaznamenán pokles umělých přerušení
těhotenství, kdy v roce 2010 bylo evidováno o 638 případů méně než v předchozím roce
(UZIS, POTRATY 2010).
3.1 Právní systém interrupcí
Umělé přerušení těhotenství upravuje zákon č. 66/1986 Sb., v pozdějších
upravených předpisech je to zákon č. 75/1986 Sb. Zákon hovoří, že žena může o svém
těhotenství svobodně rozhodovat. Rozhodnutí je však omezeno stanovenou délkou
těhotenství (STARÁ, 2008). Podmínky pro umělé ukončení těhotenství:
- § 4 zákona č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství stanovuje: „Ženě
se uměle přeruší těhotenství, jestliže o to písemně požádá, nepřesahuje-li
těhotenství dvanáct týdnů a nebrání-li tomu její zdravotní důvody.” Tento
výkon si žena hradí sama (STOLÍNOVÁ, 2001).
- § 5 zákona č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství stanovuje: „Ženě
lze uměle přerušit těhotenství ze zdravotních důvodů s jejím souhlasem nebo
z jejího podnětu, jestliže je ohrožen její život nebo zdraví nebo zdravý vývoj
plodu nebo jestliže jde o geneticky vadný vývoj plodu.” Tento výkon je
hrazen zdravotní pojišťovnou (STOLÍNOVÁ, 2001).
Za zdravotní důvody, které bráni v přerušení těhotenství pokládáme:
1. zdravotní stav ženy, kterým se výrazně zvyšuje zdravotní riziko umělého
přerušení těhotenství, především zánětlivá onemocnění,
28
2. pokud neuplynula doba šesti měsíců, od předešlého umělého přerušení
těhotenství. Výjimkou můžou být ženy, které dvakrát rodily nebo ženy které,
dosáhly 35 let, anebo ženy u kterých je podezření, že otěhotněly v důsledku
trestné činnosti, která byla na ně spáchaná (STARÁ, 2008).
Hlavní myšlenka zákona č. 75/1986 Sb. je, že žena své těhotenství může přerušit
pouze na žádost tedy se souhlasem ženy. Žena může souhlas kdykoliv odvolat. Pokud
žena nesouhlasí s přerušením těhotenství ze zdravotních důvodů, je nezbytné, aby
předložila o odmítnutí negativní revers (STARÁ, 2008).
O svém těhotenství mohou rozhodovat pouze ženy způsobilé. Zákon upravuje
UPT také u žen nezletilých, které rozděluje do dvou skupin:
1. ženy, které nedosáhly 16 let. Potrat je možno uskutečni s jejich
souhlasem a souhlasem zákonného zástupce,
2. ženy ve věku 16 – 18 let. K provedení zákroku postačuje svobodné
rozhodnutí ženy, bez ohledu na jejich zákonného zástupce. Informace
by měla být podána zákonnému zástupci po provedení zákroku písemnou
nebo ústní formou (STOLÍNOVÁ, 2001).
Souhlas ženy je nutný. Souhlas musí být vyžádán také u žen, které jsou omezené
ve způsobilosti k právním činnostem a u žen, které trpí duševní poruchou, ale jsou
nezbavené způsobilosti k právním činnostem (STOLÍNOVÁ, 2001).
Zákon zakazuje provádění potratů na žádost (ne ze zdravotních důvodů)
cizinkám, které v naší zemi nemají trvalý pobyt (STOLÍNOVÁ, 2001).
3.1.1 Práva plodu
V současnosti se vedou diskuze k tomu, aby byl plod pochopen jako jednotlivec
práv v plném rozsahu. Pro právní stanovisko je plod hodnotou, kterou právní řád uznává
jako zaručenou ochranu. Především se jedná o ochranu:
1. občanskoprávní právo – zde má počaté dítě, pokud se narodí živé,
způsobilost k právním činnostem,
29
2. trestněprávní právo – chrání plod velice málo. Ochrana se spíše zaměřuje
proti nezákonnému potratu. Ochrana nechrání plod, ale chrání celistvost
matky, protože vyvolání umělého potratu je hodnoceno jako těžká újma na
zdraví ženy,
3. administrativněsprávní právo – je hodnoceno i jako zdravotní právo, které
přináší problémy tykající se konfliktu mezi matkou a plodem. Matka může
svůj zájem a zájem plodu jinak chápat než současná medicína (KOŘENEK,
2001).
3.2 Potrat kriminální
Za trestný čin se považuje:
- pokud někdo těhotné ženě pomůže nebo ji svede k tomu, aby ukončila své
těhotenství,
- pokud žena jiného požádá nebo jinému dovolí, aby jí těhotenství uměle
ukončili, jiným způsobem než je v zákonných předpisech o umělém
přerušení těhotenství,
- pokud někdo se souhlasem ženy provede umělé ukončení jejího těhotenství,
rovněž jiným způsobem než je v zákonných předpisech o umělém přerušení
těhotenství (ŠTEFAN, 2005).
Vykonáním umělého přerušení těhotenství, může dojít k těžké újmě na zdraví
a smrti. Příčinou smrti je atonické krvácení, infekce, sepse, poranění vnitřních rodidel,
embolie aj. V minulosti se nejčastěji zaváděly úzké dlouhé předměty (dráty, jehlice…)
nebo se vstřikovaly různé tekutiny (mýdlové, desinfekční roztoky, voda…) a vzduchu
z balónku pomocí násadce do dutiny děložní (ŠTEFAN, 2005).
Rozlišit, zda šlo o kriminální potrat, nebylo vždy jednoduché. Ženy tento
nezákonný výkon popíraly, a proto se musely hledat stopy po toxických látkách
vpravovaných do dutiny děložní a stopy po aplikovaných nástrojích na děložním hrdle
(ČECH et al., 2006).
30
4 Postoje k umělému přerušení těhotenství
Postoje k interrupcím jsou dané na základě hodnotové orientace společnosti
a rodin. Část společnosti vnímá umělé přerušení těhotenství jako běžnou záležitost,
někdo jako hazard se zdravím těhotné ženy a někdo jako vraždu dítěte. Interrupce
je velmi citlivé téma a veškeré diskuze ohledně této problematiky jsou v rozporu
s právem nenarozeného dítěte a s právem těhotné ženy (ŠÍMOVÁ, 2008).
4.1 Postoj
Do sociologie poprvé vnesli pojem postoj Thomas a Znaniecki. Pojem postoj
pojímali jako vztah člověka k hodnotám. Jejich definici se neujala, protože postoje byly
směšovány s motivy. Rozdíl mezi postojem a motivem je v tom, že postoj stanoví
způsob jednání a motiv je důvodem jednání. Vyskytuje se mnoho definic tohoto pojetí.
Krech, Crutchfield a Ballachey popisují postoj jako hodnotící vztahy. Mít postoj vůči
něčemu značí zaujmout vůči jistému objektu (událost, věc, myšlenka apod…). Postoje
v této definici jsou výsledkem hodnocení celého procesu, v kterém jsou integrovány
kognitivní, konativní a emociální složky psychiky (NAKONEČNÝ, 1999).
1. Kognitivní složka – jsou to názory a myšlenky, které jednotlivec má
o objektu postoje,
2. konativní složka – jsou sklony k jednání a chování ve vztahu k objektu
postoje,
3. emocionální složka – jsou emoce a emocionální reakce, tedy to co jedinec
cítí k objektu postoje (PROCHÁZKOVÁ, 2008).
Utváření postojů
Postoje mají hodnotovou orientaci, která je založena
na zkušenostech, a jsou produktem učení. Hodnotová orientace se tvoří v průběhu
primární a sekundární socializace, kdy se dítě odpoutá od vrozených smyslových
hodnot a přebírá hodnoty svého sociálního prostředí. Dítě dospívá, stává se dospělým
a učí se rozeznat co je dobré a co je špatné v rovině:
1. společensko – normativní – jedinec se učí posuzovat co za dobré a co za
špatné považuje jeho sociální a kulturní prostředí,
31
2. subjektivní – jedinec se učí oceňovat co je dobré a co je špatné z hlediska
subjektivního tedy z jeho vlastní zkušenosti (NAKONEČNÝ, 1999).
Hraje zde i funkce emocionální zkušenosti, která odpovídá za učení, odměny
a tresty. Jedná se o skupiny (rodina, vrstevníci, apod.…), kteří za dobré jedinci přinesou
odměnu a to posiluje jejich postoj a za špatné trest, které naopak jejich postoj podcení.
Jedinec u těchto skupin uznává jejich normy a sociální hodnoty (NAKONEČNÝ, 1999).
4.2 Faktory působící na postoje k interrupcím
Jedním z faktorů působícím na postoje k interrupcím je náboženství, dle
výsledku výzkumu Weisse má náboženské přesvědčení zřejmý vliv na postoje
k interrupcím (WEISS, 2001).
Křesťanství zastává názor, že každý si musí vážit lidského života a chránit ho od
okamžiku otěhotnění. Jakýkoliv násilný zásah do něho znamená zabití. Každé dítě od
svého početí, má nárok na život (PEKÁRKOVÁ, 2000). Církevní právo trestá záměrný
potrat vyobcováním – exkomunikaci podle kánonu 1398 „Kdo provedl a nechal
si provést dokonaný potrat, upadl do exkomunikace, nastupující bez rozhodnutí
představeného.” (ZEDNÍČEK, 1994, s. 615). Umělý potrat se, jako mravní zlo
a hřích odvozuje z nedotknutelnosti života a z výhradního práva Boha Stvořitele život
dávat i odebírat (GAUDIUM et spes., 2002).
Vatikánský koncil římskokatolické církve k umělému ukončení těhotenství
stanovil tyto principy:
- je nezbytné chránit život dítěte od početí a to s nejvyšší pozorností,
- potrat, tedy zabití dítěte je považován za zločin. S výjimkou, kdy se musí
volit mezi životem matky a dítěte, tehdy nemůže věřící katolické církve
povolit zákrok nebo ho uskutečnit,
- neuznává se nízký věk matky, sociální nouze, vývojová vada dítěte ani
znásilnění.
32
Církev pokládá za důležité manželství a rodičovství. Muž a žena mají pohlavní
schopnosti, které jim určil a požehnal Bůh. Jen ve společném partnerství je možno plnit
poslání, ke kterému jsou stvořeni. Člověk je stvořen k sexuálnímu žití, které mu
je povinností i příjemnou potřebou. Musí být ale provázen láskou a celkovou
zodpovědností života. Některé církve jsou proti technickým pomůckám, které znemožní
oplodnění. Považují to za zneužití manželství. Věřící v této situaci preferují počítaní
neplodných dnů (PEKÁRKOVÁ, 2000).
Umělé přerušení těhotenství je v každém případě zásah do života. U věřících
je potrat projevem hříchu, neboť si člověk nebezpečné zahrává s jeho darem
a tajemstvím. Následně pociťuje strach a úzkost, trápení a bolest (PEKÁRKOVÁ,
2000).
Jako další faktor, která má vliv na umělé přerušení těhotenství, uvádí
Procházková pohlaví. Předpokládá se, že ženy značně respektují potrat než muži,
protože ženy jsou povinné čelit následkům nechtěného těhotenství (PROCHÁZKOVÁ,
2008).
Jako poslední faktor chci zmínit věk. Z předchozích výzkumů Weiss uvádí, že
věk má významný vliv na postoje k UPT. Zjistil, že staří jedinci více uplatňují své
názory k interrupcím než jedinci mladší (WEISS, 2001).
4.3 Potraty v celospolečenské diskuzi
Na téma umělé přerušení těhotenství se neustále vedou diskuze, které vstoupily
do oblasti politické (ovlivňují volební výsledky), sociální, morální, náboženské
filozofické a právní. Společnost rozdělila vztahy k interrupcím na dva tábory. Jedna
strana společnosti zastává názor, že ženy můžou svobodně rozhodovat o svém
těhotenství a mateřství tzv. pro-choice postoj (pro-volbu). Druhá strana zastává právo
nenarozeného dítěte, tzn., že právo ženě povoluje jen do chvíle, kdy dojde k nidaci
(uhnízdění) oplodněného vajíčka tzv. pro-life postoj (pro-život), někdy také označován
jako anti-choice postoj (PEKÁRKOVÁ, 2000).
33
Příslušníci pro-choice vychází z poznatků ze současné vědy (PEKÁRKOVÁ,
2000). V této skupině existuje více názorů. Jedním z názoru je, že žena může o svém
umělém přerušení rozhodnout kdykoliv, i těsně před porodem. Druhý názor zastává
umělé přerušení těhotenství do určitého období od otěhotnění nebo v určitých
případech. Hlavní myšlenkou těchto příslušníků je, že embryo není lidská bytost,
protože není schopno žít samostatně bez těla matky (BAHOUNEK, 2007). Zastánci této
skupiny tvrdí, že rodiče popřípadě ženy mají jako jediní právo rozhodovat o době
oplodnění a počtu svých dětí a nikdo nemá právo jim zasahovat do jejich volby
a určovat, od které chvíle je život člověka pojímán jako lidský život (HAŠKOVCOVÁ,
2001).
Příslušníci pro-life se řídí vírou (PEKÁRKOVÁ, 2000). Jsou proti interrupcím
a jejich cílem je prosadit legislativní zákaz umělých potratů (BAHOUNEK, 2007).
„Interrupce je vždy nemravným činem a je odsouzeníhodná. Život je životem od začátku
(tedy od oplodnění) a proto je třeba jej zachránit.” (HAŠKOVCOVÁ, 2001,
s. 200). Příslušníci těchto postojů tvrdí, že embryo obsahuje genetické informace, tedy
je lidskou bytostí a má právo na život (BAHOUNEK, 2007). Příslušníci této skupiny
však připouští umělý potrat z důvodu zdravotních a za určitých okolností např.
znásilnění (HAŠKOVCOVÁ, 2001).
34
5 Jiné možnosti řešení nežádoucího těhotenství
Kdykoliv se může stát, že žena či dívka přijde do „jiného stavu”. Z různého
důvodu se nemůže stát ještě matkou, těhotenství je pro ženu nežádoucím, a proto zvolí
umělé přerušení těhotenství (SEXUS, 2002). Důvody mohou být různé, ať už se jedná
o nízký věk, nedostatečnou oporu partnera nebo finanční či jiné potíže, vždy je to pro
ženu nebo oba partnery složitá situace. Existují však i jiné možnosti, jak vyřešit tento
problém nebo jak nežádoucímu těhotenství předcházet.
5.1 Antikoncepce
Antikoncepce je metoda, která zabrání vzniku nechtěného otěhotnění. Zapříčiní
dočasnou ztrátu schopnosti oplodnění, již lze zpět navrátit (ČEPICKÝ).
Antikoncepční metody
- Hormonální antikoncepce kombinovaná a gestagenní (pilulky, náplasti …),
- antikoncepce nitroděložní (nitroděložní tělísko),
- antikoncepce vaginální chemická (čípky, vaginální tablety, krémy, pěny …),
- antikoncepce bariérová (kondomy, latexové návleky),
- přerušovaná soulož nebo výpočet plodných a neplodných dnů,
- antikoncepce postkoitální (po souloži, např.:výplachy pochvy) (ČEPICKÝ).
5.2 Formy náhradní výchovy
Náhradní výchova je výchova a péče o děti, o které se nemůžou nebo nechtějí
starat rodiče původní. (MPSV, 2009)
Formy náhradní výchovy jsou:
- Výchova v pěstounské péčí,
- péče v ústavním zařízení,
- osvojení (adopce),
- poručenství,
- umístění dítěte do zařízení pro děti, které vyžaduje okamžitou pomoc,
35
- svěření dítěte do opatrovnictví jiné fyzické osoby než biologické rodině
(MPSV, 2009).
Adopce
Pojem adopce představuje spojení, které je založeno na slibu stát se stálou
rodinou dítěti, jenž se narodilo jiným rodičům. Adoptivní rodiče často nadšení vstupují
do adoptivního svazku, aniž by si uvědomili, co všechno adopce obnáší. Většinou pak
dojde u adoptivních rodičů k pocitu viny, selhání a strachu (SCHOOLEROVÁ, 2002).
Rozhodnutí k adopci dítěte si většina párů pečlivě promýšlí. Od chvíle kdy
začnou partneři o adopci mluvit, do chvíle, kdy splní první telefonát, uplyne ve většině
případů 1 rok. Je nezbytné, aby rodina před zahájením adoptivního dění posoudila své
postoje, svůj rodinný život, a svou přítomnou situaci v jaké rodina žije
(SCHOOLEROVÁ, 2002).
Pokud do nové rodiny přijde kojenec, agentury usilují o získání informací, jako
jsou zdravotní a sociální zázemí jeho biologické rodiny. Adoptivní rodiče mohou na
základě těchto informací předpokládat silné stránky dítěte, nadání a schopnosti. Pokud
přijde do rodiny starší dítě, tak adoptivní rodiče získávají informace o původních
rodičích, tedy zkoumají zdravotní, sociální, výchovné a psychologické zázemí dítěte.
Tyto informace umožní partnerům se rozhodnout, zda si dítě adoptují
(SCHOOLEROVÁ, 2002).
Rodiče si mohou vybrat adopci z těchto možností:
- adopce mezinárodní (dítě si adoptují ze zahraničí),
- adopce nezávislá (adopci zprostředkovává lékař nebo právník, vybírají
biologické matky, které chtějí dát dítě k adopci a poskytují je rodinám, které
naopak usilují o adopci. Ceny těchto adopci jsou vysoké),
- adopce zprostředkována přes veřejnou agenturu (jedná se o adopci přímou
a adopci prostřednictvím pěstounské péče).
Adopce je porod v lidském srdci, ale i v hlavě. Začíná v době, kdy příprava na
adopci není tolik náročná a pokračuje několika měsíci až roky (SCHOOLEROVÁ,
2002).
36
PRAKTICKÁ ČÁST
6 Průzkum
6.1 Cíl průzkumu
Průzkumný problém
Postoj studentů k otázce umělého přerušení těhotenství.
Průzkumné cíle
Cíl 1 Zmapovat informovanost studentů o UPT.
Cíl 2 Zmapovat názory studentů k UPT.
Cíl 3 Zmapovat postoje k nežádoucímu těhotenství.
Průzkumné otázky
Průzkumná otázka 1a Předpokládáme, že studenti jsou dostatečně informování
o UPT.
Průzkumná otázka 1b Předpokládáme, že nejčastějším zdrojem informací bude
internet.
Průzkumná otázka 2a Předpokládáme, že studenti zastávají názor svobodného
rozhodnutí ženy, zda chce nebo nechce podstoupit
interrupci.
Průzkumná otázka 2b Předpokládáme, že většina studentů souhlasí s povolením
interrupcí v České republice.
Průzkumná otázka 2c Předpokládáme, že studenti nepovažují interrupci za zabití
dítěte.
Průzkumná otázka 2d Předpokládáme, že nejčastějším důvodem studentů pro
podstoupení interrupce je znásilnění.
Průzkumná otázka 3a Předpokládáme, že v případě nechtěného těhotenství by si
studenti dítě ponechali.
37
Průzkumná otázka 3b Předpokládáme, že studenti využívají nějakou metodu
ochrany před nechtěným těhotenstvím.
6.2 Metodika průzkumu
Pro zpracování této problematiky je použito kvantitativní průzkumné šetření. Potřebné
informace jsou získané pomocí dotazníku. Časový plán pro realizaci dotazníkového
šetření byl stanoven na období listopad - prosinec 2011. Výsledky průzkumného šetření
byly analyzovány a zpracovány matematicky do přehledných tabulek a grafů. Metodou
komparace byly výsledky srovnávány s průzkumy jiných autorů.
6.3 Průzkumný soubor
Průzkumný soubor tvořil cílený vzorek studentů gymnázia, střední školy všeobecného
zaměření a vysoké školy v Moravskoslezském kraji. Průzkum byl realizován na
Gymnáziu v Třinci, ostatní školy nejsou blíže identifikovány z důvodu požadavku na
zachování jejich anonymity. Jednalo se o školy nezdravotnického zaměření. Na každou
školu bylo rozdáno 40 dotazníku. Většina dotazníku byla rozdána mezi nejstarší
ročníky. Dotazníky byly mezi studenty distribuovány vyučujícími dané školy.
Vyplněné dotazníky jsem si na školách vyzvedla osobně.
6.4 Technika dotazníku
Dotazník obsahoval 16 položek. V úvodní části dotazníku byli respondenti seznámeni
s účelem dotazníku. Otázky 12, 13, 14, 15 podávají charakteristiku průzkumného
souboru. U šesti položek měli studenti možnost vlastního vyjádření a doplnění
odpovědí, pokud jim uvedené odpovědi nevyhovovaly. Ostatní otázky byly uzavřené.
Dotazníku bylo rozdáno 120. Návratnost dotazníku byla 100%.
K průzkumné otázce 1 se vztahovaly položky 1, 2, 3, 4, 5 z dotazníku. K průzkumné
otázce 2 se vztahovaly položky 6, 7, 8, 9 z dotazníku. Průzkumnou otázkou 3 jsme
ověřovali otázkami č. 10, 11. Otázky 12, 13, 14, 15 jsme zaměřili na sběr údajů. Otázku
č. 16 jsme věnovali studentům, aby mohli volně vyjádřit svůj názor či myšlenky
k tomuto tématu. V jednotlivých otázkách dotazníku je záměrně používán pojem
interrupce, neboť se domníváme, že je tento pojem obecně rozšířen a obecně používán
veřejností.
38
6.5 Výsledky vlastního průzkumu
Položka 1 – Definuje, zda studenti znají pojem interrupce
Víte co znamená pojem interrupce?
a) Jde o samovolný potrat
b) Jedná se o umělé přerušení těhotenství
c) Nevím
Tabulka 1 - Znalost pojmů interrupce
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Jde o samovolný potrat 3 2%
b) Jedná se o umělé přerušení těhotenství 114 95%
c) Nevím 3 3%
Celkem 120 100%
Graf 1- Znalost pojmů interrupce
U první položky zjišťujeme, zda studenti znají pojem interrupce. Z výsledků
uvedených v grafu a v tabulce vyplývá, že studenti jsou dostatečně informování
o pojmu interrupce. V 95 % studenti odpověděli, že se jedná o umělé přerušení
těhotenství. Pouze 2 % studentů odpovědělo, že jde o samovolný potrat a 3 % studentů
neznají pojem interrupce.
2%
95%
3%0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
a) Jde o samovolný
potrat
b) Jedná se o umělé
přerušení těhotenství
c) Nevím
39
Položka 2 – Definuje zdroje dosažení informací o interrupci
Uveďte, od koho nebo odkud jste se o interrupci dozvěděl/a: Označit můžete i více
odpovědí.
a) Internet
b) V rámci školní výuky
c) Rodina
d) Televize
e) Uveďte jiné
Tabulka 2 - Zdroje dosažení informací o interrupci
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Internet 53 24%
b) V rámci školní výuky 67 31%
c) Rodina 38 18%
d) Televize 48 22%
e) Jiná možnost 11 5%
Celkem 217 100%
Graf 2 - Zdroje dosažení informací o interrupci
Druhá položka poukazuje na způsoby dosažení informací o interrupci. Mnoho
studentů získalo informace v rámci školní výuky (31 %), prostřednictvím internetu
(24 %). Jen 22 % studentů se o interrupci dozvědělo s televize a 18 % studentů
informace získalo v rodině. Pouhých 5 % uvedla jiné zdroje, jako jsou např.: přátelé,
propagační akce, reklamy a časopisy.
24%
31%
18%
22%
5%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
a) Internet b) V rámci
školní výuky
c) Rodina d) Televize e) Jiná
možnost
40
Položka 3 – Definuje, znalosti studentů v jakém týdnu se provádí miniinterrupce
Víte, do jakého týdne těhotenství se provádí miniinterrupce?
a) 12 týdne
b) 8 týdne
c) 24 týdne
Tabulka 3 – Znalost možné doby těhotenství pro miniinterrupci
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) 12 týden 57 47%
b) 8 týden 61 51%
c) 24 týden 2 2%
Celkem 120 100%
Graf 3 - Znalost možné doby těhotenství pro miniinterrupci
Třetí položka poukazuje, zda studenti vědí, do jakého týdne se provádí
miniinterrupce. Miniinterrupce je přerušení těhotenství, které se provádí nejpozději do
ukončeného 8. týdne gravidity. Z výsledků uvedených v tabulce a grafu jasně vyplývá,
že 57 % studentů jsou informováni o miniinterrupci a 49 %, tedy skoro polovina
dotazovaných studentů nemá informace o miniinterrupci. Z těch 49 %, 2 % studentů
uvedlo, že miniinterrupce se provádí do 24 týdne těhotenství a 47 % uvedlo, že se
provádí do 12 týdne těhotenství.
47%
51%
2%0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
a) 12 týden b) 8 týden c) 24 týden
41
Položka 4 – Definuje, zda studenti považují interrupci za rizikový zákrok
Považujete interrupci za rizikový zákrok?
a) Ano
b) Ne
c) Nevím
Tabulka 4 - Interrupce jako rizikový zákrok
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Ano 87 72%
b) Ne 19 16%
c) Nevím 14 12%
Celkem 120 100%
Graf 4 - Interrupce jako rizikový zákrok
Čtvrtá položka poukazuje, zda studenti považují interrupci za rizikový zákrok.
Z tabulky a grafu zřetelně vyplývá, že 72 % studentů považuje interrupci za rizikový
zákrok. U 16 % studentů se potvrdilo, že tento výkon nenese sebou vážná rizika a 12 %
studentů není informována o interrupci jako rizikovém zákroku.
72%
16% 12%
00%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
a) Ano b) Ne c) Nevím
42
Položka 5 – Definuje, zda studenti jsou informováni o možných komplikacích,
které mohou nastat po interrupci
Znáte možné komplikace, které mohou nastat po interrupci?
a) Ne
b) Ano, uveďte, které komplikace znáte
Tabulka 5 - Znalost možných komplikací po interrupci
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Ne 47 39%
b) Ano 73 61%
Celkem 120 100%
Graf 5 - Znalost možných komplikací po interrupci
Pátá položka definuje znalost studentů o možných komplikacích, které mohou
nastat po interrupci. Ze zřetelně uvedených výsledků v tabulce a grafu vyplývá, 61 %
studentu je informována o možných komplikacích. Jako nejčastější komplikace uváděli,
neplodnost, psychické komplikace, záněty, bolest, krvácení, poškození vnitřních
pohlavních orgánu a porucha menstruačního cyklu. Komplikace po interrupci nezná
39 % studentů.
39%
61%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
a) Ne b) Ano
43
Položka 6 – Definuje názor studentů na interrupci
Jaký je Váš názor na interrupce?
a) Je přípustná ze zdravotních důvodů
b) Je přípustná ze sociálních i zdravotních důvodů
c) Je nepřípustná
d) Každá žena má právo se rozhodnout, zda chce podstoupit interrupci
e) Nevím nejsem schopen/na ohodnotit
Tabulka 6 - Názory na interrupci
Varianty odpovědí Muži Ženy Celkem
a) Je přípustná ze zdravotních důvodů 2 4% 3 4% 5 4%
b) Je přípustná ze sociálních i zdravotních důvodů 4 8% 11 15% 15 13%
c) Je nepřípustná 2 4% 2 3% 4 3%
d) Každá žena má právo se rozhodnout, zda chce
podstoupit interrupci
41 84% 53 75% 94 78%
e) Nevím nejsem schopen/na ohodnotit 0 0% 2 3% 2 2%
Celkem 49 100% 71 100% 120 100%
Graf 6 - Názory na interrupci z celkového počtu
U šesté položky zjišťujeme názory studentů na interrupci. Z vypracovaných
výsledků v grafu a tabulce jasně vyplývá, že 78 % studentů si myslí, že každá žena má
právo se rozhodnout, zda chce, podstoupit interrupci a 13 % studentů uvedlo, že je
interrupce přípustná ze sociálních a zdravotních důvodů. Jen 4 % studentů připouští
interrupci ze zdravotních důvodů, 3 % studentů je proti interrupci a 2 % neohodnotilo.
4% 13%
3%
78%
2%0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
a) Je přípustná
ze zdravotních
důvodů
b) Je přípustná
ze sociálních i
zdravotních
důvodů
c) Je
nepřípustná
d) Každá žena
má právo se
rozhodnout,
zda chce
podstoupit
interrupci
e) Nevím
nejsem
schopen/na
ohodnotit
44
Položka 7 – Definuje povolení interrupcí v České republice
Souhlasíte s povolením interrupcí v České republice?
a) Ano
b) Ne, uveďte proč
Tabulka 7 - Povolení interrupcí v České republice
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Ano 106 88%
b) Ne 14 12%
Celkem 120 100%
Graf 7 - Povolení interrupcí v České republice
U sedmé položky zjišťujeme, zda studenti souhlasí se zákonným povolením
interrupcí v České republice. Zákon o povolení interrupcí v České republice upravuje
zákon. Tabulka a graf nám sdělují, že 88 % studentů je pro povolení interrupcí, pouze
12 % nesouhlasí se svolením interrupcí v České republice. Jako důvody pro nepovolení
interrupcí uváděli zabití dítěte, každé dítě má právo na život a z hlediska riskantního
zákroku.
88%
12%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
a) Ano b) Ne
45
Položka 8 – Definuje, zda je interrupce považována za zabití dítěte
Považujete interrupci za zabití dítěte?
a) Ano
b) Ne
c) Nevím
Tabulka 8 - Zda je interrupce považována za zabití dítěte
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Ano 46 38%
b) Ne 43 36%
c) Nevím 31 26%
Celkem 120 100%
Graf 8 - Zda je interrupce považována za zabití dítěte
Osmá položka poukazuje, zda studenti považují interrupci za zabití dítěte.
Z náboženského hlediska je interrupce považována za porušení pátého Božího přikázání
„nezabiješ”. Z uvedených výsledků v grafu a tabulce, lze konstatovat, že 38 % studentů
považuje interrupci za zabití dítěte, 36 % nepovažuje interrupci za usmrcení dítěte.
Přibližně 26 % studentů neví, zda má interrupci považovat za zabití dítěte či nikoli.
38% 36%
26%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
a) Ano b) Ne c) Nevím
46
Položka 9 – Definuje, zda jsou nějaké důvody, kvůli kterým by dotázaní studenti
podstoupili interrupci
Jsou nějaké důvody, kvůli kterým byste Vy nebo Vaše partnerka interrupci podstoupila?
Označit můžete i více odpovědí.
a) Znásilnění
b) Vývojová vada dítěte
c) Nízký věk
d) Není podpora partnera, rodičů
e) Uveďte jiné
Tabulka 9 - Důvody, které zapříčiní interrupci
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Znásilnění 92 35%
b) Vývojová vada dítěte 79 30%
c) Nízký věk 52 20%
d) Není podpora partnera, rodičů 31 12%
e) Uveďte jiné 8 3%
Celkem 262 100%
Graf 9 - Důvody, které zapříčiní interrupci
U deváté položky zjišťujeme, zda jsou nějaké důvody, kvůli kterým by studenti
podstoupili interrupci. Tabulka a graf nás jasně informují o tom, že 35 % studentů by
podstoupilo interrupci z důvodu znásilnění, 30 % z důvodu vývojové vady dítěte, 20 %
z důvodu nízkého věku, 12 % z důvodu, pokud by neměli podporu v partnerovi
a v rodičích. Pouze 3 % studentů uvedlo jiné důvody mezi, které patří sociální důvody,
nedostatek financí a zdravotní problémy matky.
35%
30%
20%
12%
3%0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
a) Znásilnění b) Vývojová
vada dítěte
c) Nízký věk d) Není
podpora
partnera,
rodičů
e) Uveďte
jiné
47
Položka 10 – Definuje reakci studentů v případě nechtěného otěhotnění
Pokud byste Vy nebo Vaše partnerka nechtěně otěhotněla – preferoval/a byste možnost:
a) Interrupce
b) Adopce, jiná péče
c) Dítě si ponecháte
d) Momentálně nevím
Tabulka 10 - Reakce studentů v případě nechtěného otěhotnění
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Interrupce 28 23%
b) Adopce, jiná péče 6 5%
c) Dítě si ponecháte 35 29%
d) Momentálně nevím 51 43%
Celkem 120 100%
Graf 10 - Reakce studentů v případě nechtěného otěhotnění
U desáté položky zjišťujeme, jak by studenti reagovali, v případě nechtěného
těhotenství. Z výsledků zanesených v tabulce a grafu zjišťujeme, že 43 % studentů
momentálně neví, jak by zareagovali, kdyby nechtěně otěhotněli. Dítě, by si ponechalo
29 % studentů, 23 % studentů by podstoupilo interrupci a 5 % studentů by dítě dalo do
adoptivní a jiné péče.
23%
5%
29%
43%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
a) Interrupce b) Adopce, jiná
péče
c) Dítě si
ponecháte
d) Momentálně
nevím
48
Položka 11 - Definuje, zda se studenti chrání před nechtěným otěhotněním.
Používáte nějakou metodu ochrany před nechtěným otěhotněním?
a) Ne
b) Ano, uveďte jakou
Tabulka 11 - Četnost v ochraně nechtěného otěhotnění
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Ne 32 27%
b) Ano 88 73%
Celkem 120 100%
Graf 11 - Četnost v ochraně nechtěného otěhotnění
U jedenácté položky zjišťujeme, zda se studenti chrání proti nechtěnému
otěhotnění a jak. Z výsledků zpracovaných v tabulce a grafu vyplývá, že 73 % studentů
se chrání proti nechtěnému otěhotnění. Jako ochranu proti nechtěnému těhotenství
uváděli hormonální antikoncepci, prezervativ, nitroděložní tělísko a sexuální neaktivitu.
Při pohlavním styku nepoužívá žádnou metodu ochrany 27 % studentů.
27%
73%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
a) Ne b) Ano
49
Položka 12 – Rozdělení studentů podle pohlaví
Vaše pohlaví je:
a) Muž
b) Žena
Tabulka 12 - Rozdělení studentů podle pohlaví
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Muž 41 34%
b) Žena 79 66%
Celkem 120 100%
Graf 12 - Rozdělení studentů podle pohlaví
U dvanácté položky zjišťujeme rozdělení studentů podle pohlaví, které vyplnili
z dotazníku. Z grafu a tabulky vyplývá, že 66 % dotazovaných studentů tvořily ženy
a 34 % muži.
34%
66%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
a) Muž b) Žena
50
Položka 13 – Věkové skupiny studentů
Váš věk je …………
Tabulka 13 - Věkové skupiny studentů
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) 15 - 18 let 71 59%
b) 19 - 22 let 20 17%
c) 23 - 26 let 29 24%
Celkem 120 100%
Graf 13 - Věkové skupiny studentů
U třinácté otázky zjišťujeme rozdělení studentů, do jaké věkové skupiny spadají.
Z grafu a tabulky vyplývá, že 59 % studentů spadá do skupiny 15 - 18 let, 24 %
studentů tvoří věkovou skupinu 23 - 26 let, zbylá část studentů tedy 17 % tvoří věkovou
skupinu 19 - 22 let.
59%
17%
24%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
a) 15 - 18 let b) 19 - 22 let c) 23 - 26 let
51
Položka 14 – Rozdělení studentů podle typu škol
Jste studentem/studentkou:
a) Střední odborné školy
b) Gymnázia
c) Vysoké školy
Tabulka 14 - Rozdělení studentů podle typu škol
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Střední odborné školy 40 33,3%
b) Gymnázium 40 33,3%
c) Vysoké školy 40 33,3%
Celkem 120 100%
Graf 14 - Rozdělení studentů podle typu škol
U čtrnácté položky zjišťujeme rozdělení studentů podle typu škol. Z tabulky
a grafu vyplývá, že jedna třetina studentů tvoří střední odborné školy (33,3 %), druhá
třetina tvoří gymnázia (33,3 %), a třetí třetina vysoké školy (33,3 %).
33,3% 33,3% 33,3%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
a) Střední odborné
školy
b) Gymnázium c) Vysoké školy
52
Položka 15 – Rozdělení studentů z hlediska náboženského přesvědčení
Z hlediska náboženského přesvědčení jste:
a) Věřící
b) Nevěřící
c) Nevím
Tabulka 15 - Rozdělení studentů z hlediska náboženského přesvědčení
Varianty odpovědí Absolutní četnost Relativní četnost
a) Věřící 31 26%
b) Nevěřící 70 58%
c) Nevím 19 16%
Celkem 120 100%
Graf 15 - Rozdělení studentů z hlediska náboženského přesvědčení
U patnácté položky zjišťujeme rozdělení studentů podle náboženského
přesvědčení. Z výsledků uvedených v tabulce a grafu vyplývá, že nevěřících studentů
je 58 %, zhruba 26 % studentů je věřících, ve zbylé časti (16 %) studenti zvolili
odpověď „nevím, zda jsem věřící nebo nevěřící.”
26%
58%
16%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
a) Věřící b) Nevěřící c) Nevím
53
Položka 16 – Definuje samostatné vyjádření studentů k tomuto tématu.
Zde se můžete sami vyjádřit k tomuto tématu nebo jiné Vaše sdělení k interrupci:
Nejzajímavější citace studentů:
„Uznávám lidskou jedinečnost od počátku – embryo je pro mě člověkem. Ráda bych
věděla, jak se z embrya, které většina lidí považuje, za kousek hmoty stane člověk, od
kdy je tedy lidský zárodek člověkem? Přijde mi to absurdní zabíjet nevinné, kteří se
nemohou bránit.”
„Interrupce není nic špatného. Pokud má žena dobré důvody, tak je to dobrá věc. Lepší
než by ho pak utopila. Kdyby se to zakázalo v ČR, tak by se stejně chodilo do zemí, kde
je interrupce povolená. K nám např. chodí ženy z Polska.”
„Interrupci nezakazuji ani nepovoluji, je to rozhodnutí každé ženy zvlášť, nevím, jestli
bych ji sama podstoupila, neumím si představit pocity těch žen, které to musejí zažít.”
„Myslím si, že je v pořádku, aby se těhotná žena svobodně rozhodla, zda chce mít dítě
či nikoli. Samozřejmě hlavní je, že se před nechtěným těhotenstvím můžeme náležitě
chránit.”
„Mám kamarádku, která již několikrát interrupci podstoupila a teď má obavy, že už
nebude moci mít děti. Myslím si, že interrupce v některých ohledech může být dobrá,
ale má také poměrně velká rizika.”
„Myslím si, že se v životě každého může stát, že si dítě nemůže dovolit, proto se má
právo svobodně rozhodnout.”
54
7 Analýza dat
Průzkumu se zúčastnilo celkem 120 studentů, z toho 79 žen (66 %) a 41 mužů
(34 %). Z hlediska náboženského přesvědčení bylo 70 studentů nevěřících (58 %), 31
věřících (26 %) a 19 studentů (16 %) se mezi věřící ani nevěřící nezařadilo. Průzkum
byl realizován mezi 40 (33,3 %) studenty středních všeobecných škol, 40 (33,3 %)
studenty z gymnázia a 40 (33,3 %) studenty z vysokých škol.
Průzkumná otázka 1a Předpokládáme, že studenti jsou dostatečně
informování o UPT.
K průzkumné otázce 1a se vztahovaly položky 1, 3, 4, 5. Tato průzkumná otázka se
potvrdila, většina studentů je dostatečně informována o UPT. Znají pojem interrupce,
jsou obeznámení o komplikacích, které mohou nastat po prodělaném výkonu a částečně
jsou informování, do jakého týdne se provádí miniinterrupce.
Průzkumná otázka 1b Předpokládáme, že nejčastějším zdrojem informací
bude internet.
K průzkumné otázce 1b se vztahovala položka 2. Tato průzkumná otázka se
nepotvrdila, protože většina studentů uvedla, jako nejčastějším uvedeným zdrojem byla
školní výuka a to 31 %.
Průzkumná otázka 2a Předpokládáme, že studenti zastávají názor
svobodného rozhodnutí ženy, zda chce nebo nechce podstoupit interrupci.
K průzkumné otázce 2a se vztahovala položka 6. Tato průzkumná otázka se potvrdila,
protože většina studentů 78 % zastává názor na svobodném rozhodnutí ženy, zda chce
nebo nechce podstoupit interrupci.
Průzkumná otázka 2b Předpokládáme, že většina studentů souhlasí
s povolením interrupcí v České republice.
K průzkumné otázce 2b se vztahovala položka 7. Tato průzkumná otázka byla
potvrzena, protože většina studentů 88 % souhlasí s povolením interrupcí v České
republice.
55
Průzkumná otázka 2c Předpokládáme, že studenti nepovažují interrupci za
zabití dítěte.
K průzkumné otázce 2c se vztahovala položka 8. Tato průzkumná otázka se nepotvrdila,
protože většina studentů 38 % považuje interrupci za zabití dítěte.
Průzkumná otázka 2d Předpokládáme, že nejčastějším důvodem studentů pro
podstoupení interrupce je znásilnění.
K průzkumné otázce 2d se vztahovala položka 9. Tato průzkumná otázka se potvrdila,
protože většina studentů 35 % jako důvod pro podstoupení interrupce uvádí znásilnění.
Průzkumná otázka 3a Předpokládáme, že v případě nechtěného těhotenství
by si studenti dítě ponechali.
K průzkumné otázce 3a se vztahovala položka 10. Tato průzkumná otázka nebyla
potvrzena, protože většina studentů 43 % momentálně neví, jak by se v této situaci
zachovalo.
Průzkumná otázka 3b Předpokládáme, že studenti využívají nějakou metodu
ochrany před nechtěným těhotenstvím.
K průzkumné otázce 3b se vztahovala položka 11. Tato průzkumná otázka byla
potvrzena, protože většina studentů 73 % se před nechtěným otěhotněním dostatečně
chrání.
56
8 DISKUZE
Z průzkumného šetření bylo zjištěno, že studenti mají znalosti o pojmu
interrupce v 95 %. Překvapilo nás, že mnoho studentů získalo informace v rámci školní
výuky (31 %), než prostřednictvím internetu (24 %), u kterého jsme předpokládali,
že bude nejčastější, jakožto nejrozšířenější prostředek dnešní doby. Ze zjištěných
výsledků lze usuzovat, že studenti jsou o problematice interrupcí informováni. Studenti
vědí, do kterého týdne se provádí miniinterrupce (51 %), znají komplikace (61 %), které
mohou nastat po zákroku a považují interrupci za rizikový zákrok (71 %). Jako
nejčastější komplikaci uváděli neplodnost. Přestože průzkum nepokazuje na odbornost
zdrojů informaci o interrupci, studenti vykazují znalosti odborné stránky problematiky
interrupcí.
Názory studentů na umělé přerušení těhotenství jsou kladné, 78 % studentů sdílí
jiný názor, že každá žena, má právo se rozhodnou sama o svém těhotenství. Většina
studentů (88 %) souhlasí s povolením interrupcí v České republice, ale zároveň považují
tento zákrok za zabití dítěte (38 %). Povolení interrupcí upravuje zákon
č. 66/1986 Sb. Nejčastější důvod, pro který by umělé přerušení těhotenství podstoupili
je znásilnění (35 %), ale sami ještě nevědí, jak by se v této situaci zachovali, kdyby
nechtěně otěhotněli (43 %). Před nechtěným otěhotněním se chrání (73 %) a jako
nejčastější metodu ochrany používají hormonální antikoncepci a prezervativ.
Celkovým zjištěním je, že studenti jsou informování o umělém přerušení
těhotenství, interrupci respektují, ale sami neví, jak by se zachovali v situaci možného
nechtěného těhotenství.
Problematikou umělých přerušení těhotenství se zabývá řada autorů a bylo
realizováno mnoho výzkumu z různých stránek, které s UPT souvisí. Pro srovnání
výsledků průzkumného šetření této práce byly vybrány některé průzkumy, které se
zabývaly podobnou problematikou z hlediska postojů UPT.
57
Šímová Michaela se ve své Diplomové práci Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích v roce 2008, zabývala problematikou interrupcí z pohledu studentů
středních zdravotnických škol. Průzkumné šetření realizovala pomocí anonymního
dotazníku u 100 respondentů, který obsahoval 24 otázek. Z průzkumu Šímové jsou
vybrány pro srovnání pouze položky, které jsou podobné položkami naší práce.
Z průzkumu Šímové vyplynulo, že nejčastějším důvodem studentů pro podstoupení
interrupce je ohrožení života matky a života vývoje plodu, až pak byl uveden důvod
znásilnění, což neodpovídá výsledkům v našem průzkumném šetření, kde znásilnění
bylo uvedeno jako nejčastější důvod. Šímová uvedla nejčastější ochranu proti
nechtěnému otěhotnění hormonální antikoncepci, což je shodné s výsledky našeho
šetření. Dalším zjištěním autorky, s kterým se shodují výsledky naší práce je že, většina
studentů zastává názor, že každá žena má právo se rozhodnout sama, zda chce
podstoupit interrupci, či nikoliv (ŠÍMOVÁ, 2008).
Srovnání s výsledky národního výzkumu z roku 2007, kdy Hollá Kateřina,
Weiss Petr, Unzeiting Vít a Cibula David zkoumali interrupční chování a postoje
k umělému přerušení těhotenství u českých žen. Výzkum realizovali formou
anonymního dotazníkového šetření u 1011 žen ve věku od 15 do 50 let. Autoři zjistili,
že většina žen 60 % uvádí, že každá žena má právo se svobodně rozhodnout sama, zda
chce donosit dítě a za jakých situací. Výsledky naší práce jsou shodné, většina studentů
jak mužů, tak i žen sdílí tento názor (HOLLÁ, 2009).
Hlušičková Linda v roce 2009 se věnovala v bakalářské práci Univerzity
Pardubice fakulty filozofické v Pardubicích postojům středoškolských studentů
k potratům. Z výzkumu Hlušičkové jsou rovněž vybrány pro srovnání pouze položky,
které jsou podobné položkami naší práce. Výzkum prováděla pomocí anonymního
dotazníku, kterého se zúčastnilo 107 studentů. Dotazník obsahoval 16 otázek. Výzkumu
Hlušičkové se zúčastnila většina studentů nevěřících. V našem průzkumu se zúčastnila
také většina studentů nevěřících. Hlušičková uvedla, že většina studentů se o interrupci
dozvědělo z médií (televize, internet). V našem průzkumu se s pojmem interrupce
studenti dozvěděli v rámci školní výuky. Autorka uvedla, že většina studentů se při
pohlavním styku chrání proti nežádoucímu otěhotnění a nejvíce používaná ochrana je
hormonální antikoncepce, což se potvrdilo i v našem průzkumu. Studenti ve výzkumu
58
Hlušičkové zastávají názor, že interrupce je na svobodném rozhodnutí ženy, což
odpovídá názorům studentů v našem průzkumu (HLUŠIČKOVÁ, 2009).
8.1 Doporučení pro praxi
Studenti škol, ve kterých probíhal průzkum, mají vlastní názor na určité jevy
související s UPT, ale neví, jak by se zachovali v případě nežádoucího těhotenství.
Přestože studenti vykazují o UPT určité odborné znalosti, průzkum této práce
nepoukazuje na odbornost zdrojů čerpání informací o UPT. Poskytování odborných
informací o této problematice v rámci edukačních preventivních programů studentům,
vyučujícím a dalším, mohou ovlivnit jejich postoj nejen k umělému přerušení
těhotenství, ale také postoj k těhotenství samotnému.
Získané výsledky je možno využít k realizaci edukačních programů např.
formou besed či přednášek s lékařskými odborníky, kteří se problematikou umělých
přerušení těhotenství zabývají.
Průzkum v této práci nezjišťoval a ani nepoukazuje na zájem studentů o tuto
problematiku. Doporučením či návrhem na další průzkum pak může být zmapování
zájmu studentů a učitelů o problematiku umělých přerušení těhotenství a zájmu
o edukační programy s touto tématikou.
59
ZÁVĚR
Umělé přerušení těhotenství nebo také interrupce se dá rozdělit na miniinterrupci
a klasický instrumentální potrat, který se provádí nejpozději do 12 týdne těhotenství.
S tímto výkonem jsou spojené různé zdravotní následky a komplikace. Zajímavostí je
potratová pilulka RU 486, která není v České republice povolena. Tableta vyvolá
v počáteční fázi těhotenství spontánní potrat.
V České republice je umělé přerušení těhotenství řízeno zákonem. Podle našeho
názoru je správné, že zákon upravuje interrupci. Kdyby zákon striktně zakazoval
interrupce, mohlo by docházet k nelegálním výkonům s negativními dopady na ženy
a jejich potomky, což se už potvrdilo v historii. Podle statistických údajů je zaznamenán
od roku 2009 výrazný pokles umělých přerušení těhotenství. Ve společnosti jsou i různí
odpůrci, kteří interrupci odsuzují, jako jsou některá náboženství, které spadají do
skupiny pro-život. Jsou zásadně proti interrupcím, považují ji za vraždu dítěte
a povolují ji pouze v případě ohrožení života matky, plodu a z důvodu znásilnění.
Opačnou skupinou je zde skupina pro-volba, která zastává názor, že se žena může
o svém ukončení těhotenství kdykoliv rozhodnout sama.
Cíl bakalářské práce, kterým bylo zjistit postoje studentů k umělému přerušení
těhotenství, bylo dosaženo. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že studenti jsou
informováni o interrupci - znají pojem interrupce, znají komplikace a považují
interrupci za rizikový zákrok. Znalost pojmů interrupce, nemusí vždy znamenat, že
studenti znají také komplikace po tomto výkonu. Tomuto zjištění odpovídá poměrně
početná skupina studentů, která následky nezná. Studenti zastávají názor, že každá žena
má právo se sama svobodně rozhodnout o svém ukončení těhotenství. Z toho vyplývá,
že studenti jsou k této problematice tolerantní. Většina průzkumných otázek se
potvrdila, pouze tři potvrzeny nebyly. Studenti uváděli, že souhlasí se
zákonným povolením umělých potratů v České republice, znásilnění jako nejčastější
důvod pro podstoupení tohoto výkonu, dále uváděli antikoncepční ochrany před
nechtěným otěhotněním. Průzkum prokázal, studenti považují interrupci za zabití dítěte
a v případě nechtěného těhotenství neví, jak by se k tomuto problému postavili.
60
Umělé přerušení těhotenství je téma, které bude stále aktuální a diskutované.
Vždy zde budou odpůrci a zastánci této problematiky a názory nebudou nikdy
jednoznačné. Výzkumy k UPT mohou přinést nové poznatky přínosné pro společnost,
neboť umělé přerušení těhotenství je zásahem nejen do zdravotní a psychické stránky
ženy, ale také do sociální sféry. Významně pak může ovlivnit budoucí život mladých
lidí.
61
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
(Zpracováno dle ČSN ISO 690: 2 1997)
1. Antikoncepce. ČEPICKÝ, P. [online]. O antikoncepci [cit. 2012-02-25].
Dostupné z WWW: ˂www.antikoncepce.cz˃
2. BAHOUNEK, J. Čtyři pohledy na interrupci. 1.vyd. Ostrava: Key Publishing,
2007. 105 s.; 24 cm. ISBN: 978-80-87071-09-0.
1. BAMBASOVÁ, J. Ženou celý život. 9. Interrupce. Osobní lékař. ISSN 1213-
2470, 2001, roč. 1, č. 11, s. 56-61.
2. BRECKWOLDT, M., et al. Gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Martin:
Osveta, 1996. 648 s. ISBN 80-88824-56-7.
3. CITTEBART, K., et al. Gynekologie. 1. vyd. Praha: Galén: Karolinum, 2001.
278 s. ISBN 80-7262-094-0, 80-246-0318-7.
4. ČECH, E., et al. Porodnictví. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 544 s.
ISBN 80-247-1313-9.
5. ČERNÝ, M. — SCHELLEOVÁ, I. Právní úprava umělého přerušení
těhotenství. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. 58 s.; 18 cm. ISBN: 80-86432-60-2.
6. FAIT, T. — SOSNA, O. Umělé ukončení těhotenství v prvním trimestru.
Moderní gynekologie a porodnictví. ISSN 1211-1058; 1214-2093, 2001, roč. 10,
č. 2, s. 181-185.
7. FRISOVÁ, V. — KROFTA, K. — CALDA, P. Komplikace ukončení
těhotenství ve 2. trimestru (příčiny, výskyt, důsledky, řešení, eticko-legální
aspekty). Moderní gynekologie a porodnictví. ISSN 1211-1058; 1214-2093,
2004, roč. 13, č. 4, s. 948-950.
8. GAUDIUM, et spes, čl. 51. in: Dokumenty II. vatikánského koncilu. Kostelní
Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002, s. 183-265. ISBN 80-7192-467-9.
9. HAŠKOVCOVÁ, H. Etická problematika interrupcí. Moderní gynekologie a
porodnictví. ISSN 1211-1058; 1214-2093, 2001, roč. 10, č. 2, s. 200-203.
10. HLUŠIČKOVÁ, L. Postoj středoškolských studentů k potratům [online].
Pardubice, 2009. 59 s. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Dostupné
z WWW:
62
˂http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/33331/1/HlusickovaL_Postoje%20Stred
oskolskych_JS_2009.pdf˃
11. HOLLÁ, K. — WEISS, P. — UNZEITIG, V. — CIBULA, D. Interrupční
chování a postoje k umělému přerušení těhotenství u českých žen: Výsledky
národního výzkumu. Česká gynekologie. ISSN 1210-7832, 2009, roč. 74, č. 2, s.
92-96.
12. KOŘENEK, J. Lékařská etika. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001.
150 s. ISBN 80-244-0324-2.
13. KREUTER, A. K. Infekční komplikace po interrupci: Doporučené diagnostické
a léčebné postupy. Gynekologie po promoci. ISSN 1213-2578, 2001, roč. 1, č.
6, s. 72-74.
14. KUČERA, M. Sociální psychologie. 1.vyd. Praha: Academia, 1999. 288 s. ISBN
80-200-0690-7.
15. KUDELA, M., et al. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Olomouc:
Univerzita Palackého, 2004. 274 s. ISBN 80-244-0837-6.
16. LABUSOVÁ, E. Interrupce je problém, ale musí mít řešení. Porodní asistence.
ISSN: 1801-5808, 2006, Roč. 2, č. 3, s. 17-18.
17. Ministerstvo práce a sociálních věcí. ODBOR 21. [online]. Náhradní výchova
2009 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z WWW: ˂ http://www.mpsv.cz/cs/7297˃
18. NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 290 s.
ISBN 80-200-0690-7.
19. NĚMCOVÁ, J.; MAURITZOVÁ, I. Manuál k úpravě písemných prací. Praha:
Mauera, s.r.o., 2011. 84 s. ISBN 978-80-902876-8-6.
20. NOUZOVÁ, K. Umělé přerušení těhotenství. Těžké rozhodnutí. Moje zdraví.
ISSN 1214-3871, 2006, č. 11, s. 46-48.
21. ONDOK, J. P. Bioetika, biotechnologie, biomedicína. 1.vyd. Praha: TRITON
s.r.o., 2005. 214 s. ISBN 80-7254-486-1.
22. OPOČENSKÁ, M. Interrupce - právo ženy a nenarozeného dítěte. Sestra. ISSN
1210-0404, 2004, roč. 14, č. 7/8, s. 9-10.
23. PEKÁRKOVÁ, M. Potrat ano-ne, aneb, Na pokraji života. Praha: Grada, 2000.
101 s.: il; 24 cm. ISBN: 80-7169-922-5.
24. PROCHÁZKOVÁ, K. Interrupce a postoje k interrupcím: srovnání České
republiky, Nizozemska a Španělska [online]. Brno, 2008. 57 s. Bakalářská práce.
63
Masarykova univerzita. Dostupné z WWW:
<http://is.muni.cz/th/181853/fss_b/>.
25. ROKYTA, R.; MAREŠOVÁ, D.; TURKOVÁ, Z. Somatologie. 2. vyd. Praha:
Eurolex Bohemia s.r.o., 2003. 264 s. ISBN 80-86432-49-1.
26. ROZTOČIL, A. et. al. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,
a.s., 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2.
27. Sexus.cz [online]. Společnost pro sexuální osvětu, 2002 [cit. 2012-02-25]. Potrat,
interrupce a nežádoucí těhotenství. Dostupné z WWW:
˂http://www.sexus.cz/potrat-interrupce-a-nezadouci-tehotenstvi˃
28. SCHOOLEROVÁ J. E., Adopce vztah založený na slibu. 1.vyd. Praha: Návrat
domů, 2002. 222s. ISBN 80-7255-066-7.
29. STARÁ, I. Interrupce z pohledu práva. Zdravotnictví a právo. ISSN 1211-6432,
2008, roč. 12, č. 9, s. 8-9.
30. STOLÍNOVÁ, J. Právní aspekty antikoncepce, sterilizace a interrupce. Moderní
gynekologie a porodnictví. 2001. ISSN 1211-1058; 1214-2093, 10, 2, s. 193 -
199.
31. ŠÍMOVÁ, M. Problematika interrupce z pohledu studentů středních
zdravotnických škol [online]. České Budějovice, 2008. 93 s. Diplomová práce.
Jihočeská univerzita. Dostupné z WWW:
˂http://theses.cz/id/yropfq/downloadPraceContent_adipIdno_11212˃
32. ŠTEFAN, J.; MACH, J. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v
praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 248+16 s. ISBN 80-247-0931-
7.
33. ŠUBRTOVÁ, A. Umělé potraty v diskusích meziválečného období v
Československu (1918-1938) = Induced abortions as discussed in the
Czechoslovak Republic between the world wars (1918-1938). Demografie. ISSN
0011-8265, 2002, roč. 44, č. 4, s. 233-244.
34. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. Potraty 2010, Praha:
2010 [cit. 2011-11-01]. Dostupné z WWW:
<www.uzis.cz/system/files/potraty2010_0.pdf >.
35. UZEL, R. Komplikace interrupce. Sestra. ISSN 1210-0404, 2007, roč. 17, č. 3,
s. 50.
36. VOKURKA, M., et al. Velký lékařský slovník. 8. vyd. Praha: Maxdorf s.r.o.,
2008. 1144 s. ISBN 978-80-7345-166-0.
64
37. WEISS, P. — ZVĚŘINA, J. Postoje k umělému přerušení těhotenství.
Diagnóza. ISSN 1335-0943, 2001, roč. 4, č.
38. Zákon č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, ve znění pozdějších
předpisů, Portál veřejné správy České republiky [online]. Zákon o umělém
přerušení těhotenství [cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW:
˂http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=66/1986˃
39. ZEDNÍČEK, M. Kodex kanonického práva : Úřední znění textu a překlad do
češtiny : Latinsko-české vyd. s věc. rejstř., Praha: Zvon, 1994, 812 s. ISBN 80-
7113-082-6.
65
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Dotazník I
Příloha B – Žádost o umožnění průzkumu III
Příloha C – Žádost o umělé přerušení těhotenství IV
I
Příloha A – Dotazník
DOTAZNÍK
Vážení studenti,
Jmenuji se Zuzana Hamplová a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické
o.p.s. Studuji obor bakalář v Porodní asistenci. V současné době píši bakalářskou práci
na téma Postoj studentů k otázce umělého přerušení těhotenství. Cílem mé práce je
zjistit názory a informovanost studentů na téma umělé přerušení těhotenství.
Ráda bych Vás ujistila, že dotazník je anonymní a veškerá data budou použita pouze pro
účely mé práce. Vámi zvolenou odpověď zakroužkujte, případně doplňte.
Děkuji za Váš čas, který strávíte vyplňováním dotazníku.
Zuzana Hamplová
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Duškova 7, Praha 5
1. Víte co znamená pojem interrupce?
a) Jde o samovolný potrat
b) Jedná se o umělé přerušení těhotenství
c) Nevím
2. Uveďte, od koho nebo odkud jste se o interrupci dozvěděl/a: Označit můžete i
více odpovědí.
f) Internet
g) V rámci školní výuky
h) Rodina
i) Televize
j) Uveďte jiné……………………………………………………………………
3. Víte, do jakého týdne těhotenství se provádí miniinterrupce?
d) 12 týdne
e) 8 týdne
f) 24 týdne
4. Považujete interrupci za rizikový zákrok?
d) Ano
e) Ne
f) Nevím
5. Znáte možné komplikace, které mohou nastat po interrupci?
c) Ne
d) Ano, uveďte, které komplikace znáte…………………………………………
6. Jaký je Váš názor na interrupce?
f) Je přípustná ze zdravotních důvodů
g) Je přípustná ze sociálních i zdravotních důvodů
II
h) Je nepřípustná
i) Každá žena má právo se rozhodnout, zda chce podstoupit interrupci
j) Nevím nejsem schopen/na ohodnotit
7. Souhlasíte s povolením interrupcí v České republice?
c) Ano
d) Ne, uveďte proč………………………………………………………………
8. Považujete interrupci za zabití dítěte?
d) Ano
e) Ne
f) Nevím
9. Jsou nějaké důvody, kvůli kterým byste Vy nebo Vaše partnerka interrupci
podstoupila? Označit můžete i více odpovědí.
f) Znásilnění
g) Vývojová vada dítěte
h) Nízký věk
i) Není podpora partnera, rodičů
j) Uveďte jiné …………………………………………………………………
10. Pokud byste Vy nebo Vaše partnerka nechtěně otěhotněla – preferoval/a byste
možnost:
e) Interrupce
f) Adopce, jiná péče
g) Dítě si ponecháte
h) Momentálně nevím
11. Používáte nějakou metodu ochrany před nechtěným otěhotněním?
a) Ne
b) Ano, uveďte jakou …………………………………………………………………...
12. Vaše pohlaví je:
c) Muž
d) Žena
13. Váš věk je …………
14. Jste studentem/studentkou:
d) Střední odborné školy
e) Gymnázia
f) Vysoké školy
15. Z hlediska náboženského přesvědčení jste:
d) Věřící
e) Nevěřící
f) Nevím
16. Zde se můžete sami vyjádřit k tomuto tématu nebo jiné Vaše sdělení k interrupci:
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
III
Příloha B – Žádost o umožnění průzkumu
IV
Příloha C – Žádost o umělé přerušení těhotenství