VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s.
PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTKU PO
HYSTEREKTOMII
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
RADKA ŠKALOUDOVÁ
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Porodní asistentka
Vedoucí práce: PhDr. René Hanušová
Praha 2012
Abstrakt
ŠKALOUDOVÁ, Radka. Ošetřovatelká péče o paceintku po hysterektomii. Vysoká
škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. René
Hanušová. Praha. 2012.
Tématem mé bakalářské práce je ,,Ošetřovatelská péče o pacientku po hysterektomii“.
Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část se zaměřením kazuistiky podle
modelu Marjor Gordon. Teoretická část se skládá z anatomie ženských pohlavních
orgánů, fyziologie ženských pohlavních orgánů, hysterektomie, její možné pooperační
komplikace a psychiky pacientky po této operaci. Praktická část je zaměřená na
pacientku, která byla hospitalizovaná na oddělení pooperační gynekologie
Gynekologicko-porodnické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a
Fakultní nemocnice v Motole, podle níž jsme vypracovali ošetřovatelskou kazuistiku
podle modelu Marjor Gordon. Dále jsme stanovovali ošetřovatelskou diagnozu a na
závěr hodnocení péče.
Klíčová slova
Hysterektomie, Ošetřovatelská diagnóza, model podle Marjory Gordon.
Abstrakt
ŠKALOUDOVÁ, Radka. Nursing care of a patient after hysterectomy. Vysoká škola
zdravotnická. o. p. s. Level of qualification : Bachelor (Bc.). Supervisor : PhDr. René
Hanušová. Praha. 2012.
Topic of my thesis is : nursing care of a patient after hysterectomy with the diagnosis of
atypical hyperplasia endomentria . The work is divided into theoretical and practical
case studies focusing Mayor Gordon model . The theoretical part consists of the
anatomy of the female genitalia, female genitalia fyziology , hysterectomy and its
distribution , preparation for hysterectomy patients , its possible postoperative
complications and the patient's psyche after this operation . The practical part is focused
on the patient lying on the Department of Gynaecology - Obstetrics, 2nd Medical
Faculty of Charles University in Prague and University Hospital Motol, with whom I
developed the model of nursing case report of Mayor Gordon . I also established
nursing diagnosis and evaluation of care at the end .
Key words: hysterectomy , endometrial atypical hyperplasia , oštřovatelská diagnosis ,
according to Mayor Gordon model
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatrury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ASA klasifikace................(American Society of Anestesiologist)
BMI...................................body mass index
FF......................................fyziologické funkce
FSH...................................folikulostimulační hormon
JIP.....................................jednotka intenzivní péče
KO....................................krevní obraz
LAVH...............................laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie
LH....................................lutenizační hormon
TEN..................................tromboembolická nemoc
UPT..................................umělé přerušení těhotenství
Seznam cizích slov
Androgeny.................................steroidní hormon, ovládají hlavně vývoj muže
ASA klasifikace........................ anesteziologický stav pacientka před operací
Endometrální cyklus................cyklické změny na děložní sliznici ženy
Estrogeny..................................ženský pohlavní hormon
Gestageny..................................ženské pohlavní hormony, mezi které patří progesteron
a progestin
Progesteron...............................ženský pohlavní hormon
Hypovolemický šok..................vzniká v důsledku velké ztráty krve
Hysterektomie..........................chirurgické odstrannění dělohy
Ovariální cyklus.......................cyklus, ve vaječnících
Reprodukční cyklus.................cyklicky se opakující změny na pohlavních orgánech
ženy
Obsah
Seznam použitých zkratek
Seznam cizích slov
Úvod..................................................................................................................................8
Teoretická část...................................................................................................................9
1 Anatomie.........................................................................................................................9
1. 1 Vnitřní pohlavní orgány...........................................................................................9
1. 2 Zevní pohlavní orgány...........................................................................................12
2 Fyziologie ženských reprodukčních orgánů.................................................................14
2. 1 Ženské pohlavní hormony......................................................................................14
2. 1. 1 Estrogeny...........................................................................................................14
2. 1. 2 Gestageny...........................................................................................................14
2. 1. 3 Androgeny..........................................................................................................15
2. 2 Reprodukční cyklus...............................................................................................16
2. 2. 1 Ovariální cyklus.................................................................................................16
2. 2. 2 Endometriální cyklus.........................................................................................16
3 Hysterektomie...............................................................................................................17
3. 1 Rozdělení hysterektomie.......................................................................................17
3. 1. 1 Hysterectomia vaginalis....................................................................................17
3. 1. 2 Hysterectomia abdominalis...............................................................................17
3. 1. 3 Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH)..........................17
4 Pooperační komplikace.................................................................................................18
4. 1 Trombóza periferních žil.......................................................................................18
4. 1. 1 Tromboflebitida.................................................................................................18
4. 1. 2 Flebotrombóza...................................................................................................18
4. 2 Krvácení.................................................................................................................19
4. 3 Hypovolemický šok...............................................................................................19
4. 4 Porucha střevní peristaltiky....................................................................................19
5 Předoperační příprava pacientky z pohledu porodní asistentky...................................20
6 Ošetřovatelská péče o pacientku v době předoperační z pohledu porodní asistentky..22
6. 1 Předoperační příprava den před operací................................................................22
6. 2 Předoperační příprava v den operace.....................................................................23
7 Ošetřovatelská péče o pacientku v době pooperační z pohledu porodní asistentky.....24
8 Problematika psychiky u pacientky po hysterektomii z pohledu porodní asistentky...25
Praktická část...................................................................................................................26
1 Status praesens..............................................................................................................26
1. 1 Anamnéza..............................................................................................................26
1. 2 Nynější onemocnění..............................................................................................27
1. 3 Fyzikální vyšetření................................................................................................27
2 Ošetřovatelská péče o pacientku při hospitalizaci........................................................28
3 Model Marjory Gordon................................................................................................38
3. 1 Kazuistika dle Marjory Gordon..............................................................................39
4 Hodnocení ošetřovatelské péče....................................................................................40
Doporučení pro praxi.......................................................................................................41
Závěr................................................................................................................................42
Seznam použité literatury................................................................................................43
ÚVOD
Před dvěma lety jsem měla praxi ve Fakultní nemocnici v Praze, na pooperačním
oddělení gynekologicko – porodnické kliniky v Motole, které bylo určené ženám po
hysterektomii. Po nějaké době jsem si uvědomila, že mě toto téma velmi zajímá a ráda
bych se mu věnovala ve své bakalářské práci. Hysterektomie je v dnešní době velmi
častým zákrokem a její počet každým rokem stoupá. Hlavním cílem mé bakalářské
práce je realizovat individuální plán ošetřovatelské péče o pacientku po hysterektomii.
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
Do teoretické části jsem zařadila anatomii a fyziologii reprodukčních orgánů, rozdělení
hysterektomie,pooperační komplikace, přípravu na zákrok a na závěr jsem se zaměřila
na psychiku ženy po operaci.
V praktické části jsem se zaměřila na pacientku, u které jsem sestavila ošetřovatelskou
dokumentaci podle modelu Majory Gordon. Pacientku jsem sledovala každý den,
zároveň jsem se věnovala stanovením její ošetřovatelského plánu.
8
Teoretická část
Pro ošetřovatelskou péči je důležité, aby porodní asistentka velmi podrobně znala
anatomii pohlavních orgánů ženy.
1 Anatomie pohlavních orgánů ženy
Ženské pohlavní orgány rozdělujeme na vnitřní a zevní. K vnitřním pohlavním orgánům
řadíme párové vaječníky (ovaria), vejcovody (tubae uterinae) a nepárovou dělohu
(uterus) a pochvu (vagina). Mezi zevní pohlavní orgány ženy patří hrma (mons pubis),
velké stydké pysky (labia majora pudendi), malé stydké pysky (labia minora pudendi),
poštěváček (clitoris), párový erektilní orgán (bulbus vestibuli), poševní vchod
(vestibulum vaginae), panenskou blánu (hymen) a vestibulární žlázy (glandulae
vestibulares majores et minores).
K reprodukčním orgánům také patří i párová kožní žláza – prso ( TURKOVÁ. 2004).
1. 1 Vnitřní pohlavní orgány
Pochva (vaginy, kolpos)
Pochva je kopulační orgán, který je trubicovitého tvaru, přibližně 8cm dlouhý a je
rozdělena na přední a zadní stěnu poševní. Pochvu vystýlá vrstevnatý dláždicový epitel.
Vchod poševní je pod močovou trubicí mezi malými stydkými pysky. Horní konec
pochvy vytváří poševní klenbu. V zadní části klenby poševní se při souloži po ejakulaci
schromažďuje sperma .
Stavba poševní stěny se skládá ze tří vrstev:
Sliznice poševní – je narůžovělá, během menstruace je sliznice tmavší barvy. Je tvořena
mnohovrstevnatým rohovějícím dláždicovým epitelem. Sliznice poševní nemá žlázy.
Svalová vrstva – je tvořena hladkou svalovinou, jejíž pruhy jsou uspořádány cirkulárně
a podélně.
Adventicie – je tvořena kolagenním vazivem, které dále přechází do okolního řidkého
vaziva.
Poloha pochvy směruje dopředu dolů. Před pochvou se nachází močový měchýř a
močová trubice, za pochvou se nachází rektum.
U panen (virgo) je na hranici pochvy a poševního vchodu (ostium vaginae) tenká
slizniční řasa – panenská blána ( ROZTOČIL, A. 2008 ; TURKOVÁ. 2004).
9
Děloha ( uterus, metra, hystera)
Děloha je dutý, nepárový, silnostěnný svalový orgán, uložený ve středu malé pánve,
mezi močových měchýřem a konečníkem. Má tvar hruškovitý a je předozadně
oploštělá. Rozdělujeme ji na tělo děložní (corpus uteri) a hrdlo děložní (cervix uteri).
Úsek mezi hrdlem děložním a tělem děložním se nazývá isthmus uterí. Má bezfunkční
význam, ale v době těhotenství se přeměňuje na tzv. dolní děložní segment.
Tělo dělohy má tvar trojúhelníku do jehož horních rohů (cornua uteri) ústí vejcovody.
Vrchní část těla děložního se nazývá dno děložní (fundus uteri). Přechod přední a zadní
stěny dělohy vytváří po stranách děložní hrany (margo uteri dexter et sinister). Hrdlo
děložní se dělí na horní úsek (portio vaginalis) a dolní úsek (portio supravaginalis), při
přechodu do dutiny děložní je zúžen ve vnitřní branku (canalis isthmi). Portio vaginalis
se v praxi označuje jako děložní čípek, který je přístupný pro vyšetření hmatem
a gynekologickými zrcadly.
Děloha se zkládá z děložní sliznice (endometrium), děložní svaloviny (myometrium) a
serosní vrstvy (perimetrium).
Endometrium – je kryta jednovrstevným cylindrickým epitelem, které obsahuje
tubulosní žlázky.
Rozděluje se na : pars functionalis
pars basalis
V období menstruace se odlučuje část sliznice (stratum functionalis), ta se po zkončení
menstruace obnovuje ze spodní vrstrvy (pars basalis).
Myometrium – skládá se z buněk hladké svaloviny s příměsí vaziva.
Člení se do čtyř vrstev : stratum submucosum
stratum basculare
stratum vasculare
stratum subserosum
Perimetrium: pokrývá téměř celou dělohu a po stranách přechází do širokého vazu
děložního (ligamentum latum uteri).
10
Děložní hrdlo: je kryto dvěma typy epitelů. Povrch je kryt vrstevnatým dláždicovým
epitelem (ectocervix) a sliznici kanálu kryje cilindrický jednovrstevný epitel
(endocervix). Ectocervix se dá kolposkopicky vyšetřit (ROZTOČIL, 2008; TURKOVÁ.
2004).
Vejcovod (tuba uteri)
Vejcovod je párová trubice, dlouhá asi 10 až 12 cm a silná přibližně 0,5 cm uložená po
stranách dělohy. Laterálním koncem se otvírá do dutiny peritoneální a mediálním
koncem navazuje na dutinu děložní.
Vejcovod rozdělujeme na čtyři části:
– infundibulum
– ampulla
– isthmus
– pars intramuralis
Vejcovod obsahuje řasinkový epitel, který napomáhá svými pohyby k transportu vajíčka
směrem do dělohy, kde dojde k jeho uhnízdění – nidace.
Vaječník (ovarium)
Vaječník je ženská pohlavní párová žláza, která zajišťuje produkci pohlavních buněk
vajíček (oovum), zároveň dochází v měsíčních intervalech k jejich uvolnění. Současně
je žlázou s vnitřní sekrecí produkující ženské pohlavní hormony. Vaječník má tvar
švestky a je šedorůžové barvy. V mládí je vaječník hladký, v době pohlavní dospělosti
je hrbolatý vlivem vyklenujících se folikulů s vajíčky a ve stáří se vaječník zmenšuje a
zároveň svrašťuje.
Vaječník se skládá z kůry (cortex), kde jsou folikuly a ze dřeně (medulla), kde jsou
nervově cévní svazky. Ovárium leží laterálně od dělohy v pánevní dutině a je zavěseno
na zadním listu širokého vazu děložního (plica lata uteri) pomocí mezovaria.
Při narození obsahuje vaječník přibližně 700 tisíc primordiálních folikulů, pak dochází
k jejich postupné redukci přibližně na 300 až 400 tisíc v období puberty a nazývají se
primární folikuly (ROZTOČIL. 2008 ; TURKOVÁ. 2004).
11
1. 2 Zevní pohlavní orgány
Hrma (mons pubis, Venušin pahorek)
Hrma neboli stydký pahorek leží nad a před sponou stydkou v dolní části podbříšku, na
povrchu je tlustá pokožka s hojnými mazovými a potními žlázami. Po pubertě je kůže
porostlá silným ochlupením (pubes).
Velké stydké pysky ( labia majora pudendi)
Velké stydké pysky jsou přímým pokračováním hrmy, jejich podkladem je vazivová
tuková tkáň. Zevní strany velkých stydkých pysků jsou kryté ochlupením a zárovň
obsahují potní a mazové žlázky. Prostor mezi velkými stydkými pysky a análním
otvorem se nazývá hráz (perineum).
Malé stydké pysky (labia minora pudendi)
Malé stydké pysky jsou tenké kožní řasy pokryté velkými stydkými pysky. Na jejich
vnitřní straně obsahují mazové žlázky. Tyto mazové žlázky spolu s odloupaným
epytelem tvoří bělavý maz (smegma preputii). Jejich kůže není porostlá chlouky a má
charakter sliznice. Přední okraj malých stydkých pysků se rozděluje na dvě řasy, které
obkružují poštěváček (clitoris).
Poštěváček (clitoris)
Viditelná část je umístěna ve vulvě u zevního spojení malých stydkých pysků, nad
poševním vchodem. Jeho funkcí je navození pohlavního vzrušení a orgasmu.
Panenská blána (hymen)
Panenskou blánu tvoří tenká sliznice s kruhovitým otvorem uprostřed. Když dojde k
první souloži, dojde k jejímu protržení.
Buslbus vestibuli
Erektilní orgán tvořený žilní pletení, na povrchu je tenký vazivový obal. Uložen po
stranách poševního vchodu.
Hráz
Tvoří část mezi zadní komisurou veských stydkých pysků a řitním otvorem.
12
Dno pánevní
Svalové dno pánevní je svalový a vazivový systém tvořící spodinu malé pánve.
Nejmohutnějším svalem pánevního dna je zdvihač řitní (musculus levator ani), má tvar
nálevky. Za stydkou sponou je svalové dno neúplné, štěrbinou mezi svaly prostupuje
močová trubice a pochva s konečníkem. Obě ramena kosti stydké spojuje příčný sval
hráze (musculus transversus perinei superficialis et profundus). Když dojde k ochabnutí
pánevního dna, dochází u ženy k poklesu dělohy. Toto může vést až k vyhřeznutí dělohy
(TURKOVÁ. 2004).
13
2 Fyziologie ženských reprodukčních orgánů
Na řízení činnosti ženských reprodukčních orgánů se vzájemně podílí nervový sysém
a humorální systém. Také se na jejich činnosti podílí zevní vlivy, jako je např. stres,
výživa aj. Cyklické změny jsou řízeny centrálním nervovým systémem, který přes
hypotalamus a hypofýzu reguluje výdej hormonů. V adenohypofýze se tvoří
gonadotropní hormony – FSH (folikulostimulační hormon) a LH (luteinizační hormon).
Na celkovém řízení reprodukčních orgánů se podílí také řídící mechanizmy, které jsou
založeny na principu negativní a pozitivní zpětné vazby.
2. 1 Ženské pohlavní hormony
2. 1. 1 Estrogeny
Estrogeny patří do skupiny steroidních hormonů. Mají stimulační a metabolické účinky.
Rozdělují se na : estron E1, estradiol E2, estriol E3.
Tvoří se hlavně ve folikulech, placentě a nadledvinách.
Účinky estrogenu :
– působí na vývoj sekundárních pohlavních znaků
– zvyšuje dráždivost děložního svalstva a motilitu vejcovodů
– podpora růstu mléčné žlázy
– zvyšuje retenci vody a soli
– má vliv na ženské chování
– působí na sexuální chování
– podporují funkci osteoblastů
– snižuje hladinu cholesterolu v krevní plazmě
– stimulují sekreci řidkého hlenu ve žlázách děložního hrdla
Pod vlivem estrogenů rostou buňky sliznice vejcovodů, dělohy i pochvy.
Koncentrace estrogenu se v průběhu menstruačního cyklu mění, největší vrchol sekrece
je před ovulací a uprostřed luteální fáze. (ROKYTA. 2008 ; TURKOVÁ. 2004).
2. 1. 2 Gestageny
Gestageny patří stejně jako estrogeny do skupiny steroidních hormonů. Jejich produkce
je na rozdíl od estrogenů výraznějí nižší. Mezi gestageny patří progesteron a progestin.
14
Mezi hlavní gestageny se řadí progesteron.
Progesteron je derivát cholesterolu, který vzniká jak ve žlutém tělísku, placentě
a nadledvinách. Hladina progesteronu se zvyšuje ve druhé fázi menstruačního cyklu
a v těhotenství.
Účinky progesteronu :
– příprava organismu na těhotenství a udržení těhotenství
– zvyšuje vizkozitu hlenu v děložním hrdle
– snižuje produkci hlenu v děložním hrdle
– snižuje citlivost hladké svaloviny děložní stěny na oxytocin
– působí na růst alveolů a lobulů v prsní žláze
– stimuluje respiraci
– zvyšuje vylučování sodíku a chloru v moči
– zpomaluje transport vejce
– působí na termoregulační centrum
– tlumivě působí na nervový systém
Tím, že gestageny produkují hlavně luteinizační folikulární buňky žlutého tělíska je
bifázická křivka bazálních teplot důkazem o proběhlé ovulaci.
2. 1. 3 Androgeny
Androgeny jsou hormony, které se v malém množství tvoří i u žen a patří mezi steroidní
hormony.
Účínky androgenu :
– udržují libido
– ovlivňují růst ochlupení v pubickém a axilární části těla
– prekurzory estrogenů
Nejvýznamější androgen je testosteron (dihydrotestosteron). Dále patří mezi androgeny
androstendion a androsteron (VOKURKA ; HUGO. 2008 ; TURKOVÁ. 2004).
15
2. 2 Reprodukční cyklus
Reprodukční cyklus je charakteristický cyklicky se opakující změny na pohlavních
orgánech ženy.
2. 2. 1 Ovariální cyklus
Ovariální cyklus je rozdělen do několika fází : folikulární, ovulační a luteální.
Před každým cyklem začně růst několik folikulů. S růstem folikulů roste tvorba
folikulárních hormonů (estrogenů). Jeden z folikulů začně růst rychleji a stane se z něj
dominantní folikul. Dominantní folikul dorůstá velikosti přibližně 1,5 cm. Dominantní
folikul postupně dozraje a stává se z něho Graafův folikul. Graafuv folikul tvoří dutina
(antrum folliculi), ve které je tekutina (liquor folliculi), a ní je zralé vajíčko.
Když dojde k ovulaci, Graafův folikul praskne a zralé vajíčko je zachyceno fimbriemi
vejcovodu. Pohyby řasinkatého epitelu je vajíčko posouváno až do dutiny děložní. Ve
folikulu, ze kterého bylo zralé vajíčko uvolněno, se ukládá žluté barvivo – lutein, proto
se nazývá žluté tělísko (corpus luteum). Pokud bylo vajíčko oplodněno, žluté tělísko se
mění na corpus luteum graviditatis). Pokud vajíčko nebylo oplodněno, žluté tělísko
zaniká a stává se z něj bílé tělísko (corpus albicans). Během celého cyklu se hormonální
hladina mění ( ROKYTA. 2008 ; TURKOVÁ. 2004).
2. 2. 2 Endometrální cyklus
Pod vlivem hormonů způsobuje cyklické změny v děložní sliznici a připravuje sliznici
na graviditu. Délka cyklu je v rozmezí 24 až 34 dní.
– 1. až 5. den fáze menstruační : při krvácení dojde k odplavení pars functionale
5. až 6. den začíná obnova z pars bazale
– 6. až 14. den fáze proliferační : folikulární fáze
tato fáze je pod vlivem estrogenů
14. den dojde k ovulaci a snížení estrogenů, produkuje
se progesteron
–15. až 27. den fáze sekreční : luteální fáze
ukládání živin do děložní sliznice
– 28. den fáze ischemická : vasokonstrikce artreiol , ischemie děložní sliznice
16
3 Hysterektomie
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy, které lze provést poševní cestou nebo
přes břišní stěnu, též se provádí laparoskopicky.
3. 1 Rozdělení hysterektomie
3. 1. 1 Hysterectomia vaginalis
Chirurgické odstranění dělohy, eventuálně i u adnexy poševní cestou.
Hlavními výhodami vaginální hysterektomie jsou:
– dobře tolerována u vysoce rizikových i obézních pacientek
– operace netrvá dlouho a dochází k malé krevní ztrátě
– menší komplikace a rychlejší rekonvalescence
– může být s velkou výhodou provedena i ve svodné anestezii
Hlavní nevýhoda je nemožnost revize dutiny břišní.
Hysterectomia vaginalis radicalis : tzv. rozšířená vaginální hysterektomie, při Ca
cervixu.
3. 1. 2 Hysterectomia abdominalis
Abdominální hysterektomie je nejčaštější gynekologickou operací. Tato hysterektomie
může být prováděna bez odnětí adnex nebo s oboustrannou adnexektomií. Operace se
provádí v celkové anestezii a provádí se dolní střední laparatomie (DSL).
3. 1. 3 Laparoskopicky asistovaná hysterektomie (LAVH)
Miniinvazivní endoskopická metoda, která slouží k odstratnění dělohy, případně i
adnex. Je to jedna z nejmodernějších metod v gynekologii. Část operace se provádí
pomocí laparoskopu a dokončuje se poševní cestou.
Výhody této operace jsou : malé operační rány, lepší hojení, menší krvácení, lepší
rekonvalescence.
Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie umožňuje dokonalou revizi malé
pánve nebo celé dutiny břišní (HOLUB. 1999 ; HOLUB ; KUŽEL. 2005 ; HOLUB.
2005).
17
4 Pooperační komplikace
Pooperační komplikace je stav, který narušuje a komplikuje pooperační stav pacientky.
4. 1 Trombóza periferních žil
Trombóza je srážení krve v cévách. K jejímu vzniku přispívá poškození cévní stěny,
hyperkoaguační stav nebo snížená rychlost průtoku krve.
Trombóza periferních žil se rozděluje na tromboflebitidu a flebotrombózu.
4. 1. 1 Tromboflebitida : zánět žil, který se projevuje zčervenáním a bolestivostí v
průběhu postižené žíly, může být mírný otok v důsledky trombozy v žíle. Často bývá na
dolních končetinách (hlavně, když má pacient křečové žíly). Na horních končetinách
může vzniknout injekčním podáním některých látek do žíly. Tromboflebitida neohrožuje
nemocného vznikem embolie.
Tromboflebitida se lečí zejména protizánětlivými léky, dostatečným pohybem a v
některých případech se podávají antikoaguancia, ojediněle je nutný chirurgický zákrok.
Tromboflebitida se dělí na : povrchní (superficiální)
hlubokou (profunda)
4. 1. 2 Flebotrombóza : projevuje se nejčastěji hlavně na dolních končetinách nebo v
pánvi, který je spojený se vznikem sraženiny (trombózy). Hlavní rizikové faktory
vzniku jsou zpomalení toku krve, zvýšená koagulace, poškození cévní stěny. Postihuje
hlavně pacienty po operacích, obézní pacienty, paciety mající varixy, pacienty po
traumatu či porodu a kardiaky. Projevuje se otokem a zarudnutím v postižené oblasti a
celkovými přiznaky (teplota, zvýšená srdeční činnost).
Flebotromboza se léčí pomocí antikoagulancii.
Flebotromboza se dělí na : povrchní (superficiální)
hluboká (profunda)
U flebortombózy může dojít k závažné komplikaci : embolii plicnice – TEN
(VOKURKA ; HUGO. 2008 ; MAČÁK ; MAČÁKOVÁ. 2004).
18
4. 2 K rvácení
Pooperační krvácení, je jako každé jiné velmi nebezpečné. Velká krevní ztrátanohrožuje
postiženého vykrvácením a vznikem šoku nebo opakovaným drobným krvácením, které
vede k anemii. Pooperační krvácení do dutiny břišní se nejčastěji projevuje do 48 hodin
hemiperitoneem. Klinické projevy určují, zdali tato komplikace vede k revizi operační
nebo medikamentózní léčbě.
4. 3 Hypovolemický šok
Hypovolemický šok je velmi nebezpečný a může vést až k smrti. Je důsledkem velkých
krevních ztrát, jak zevních, tak i vntiřních. Hypovolemický šok se rozděluje do čtyř
stupňů I – IV. Hypovolemický šok IV. stupně je ohrožení života, vzniká při krevní ztrátě
více než 2OOO ml a pak dochází k ischemii.
Léčba hypovolemického šoku se provádí transfuzní léčbou.
Průběh šoku se dělí na : časný
kompenzovaný
nekompenzovaný
4. 4 Porucha střevní peristaltiky
Porucha střevní peristaltiky může vést až k ileózní chorobě, která se projevuje
bolestivou peristaltikou (VOKUKRA ; HUGO. 2008 ; MAČÁK ; MAČÁKOVÁ. 2004).
19
5 Předoperační příprava pacientky z pohledu porodní
asistentky
Základní předoperační vyšetřenění obsahuje :
– anamnestické data a dlouhodobé medikace
– fyzikální vyšetření
– laboratorní vyšetření (KO, urea u žen, sedimentace, rtg plic, EKG)
Obecná somatická příprava pacientky :
Celkový stav pacientky je hodnocen v systému ASA klasifikace (American Society of
Anestesiologist), která je rozdělena podle závažnosti stavu pacientky do 5 skupin.
ASA I
Pacient bez patologie laboratorního nálezu.
ASA II
Mírně závažné onemocnění, pro které je pacient operován.
ASA III
Závažně onemocnění systémové.
ASA IV
Závažné systémové onemocnění, životu ohrožující život, operací není vždy řešitelné.
ASA V
Terminální stav života pacienta, u něhož je operace poslední možnost záchrany pro
pacienta (HOLUB. 1999; HOLUB. 2000; MIKŠOVÁ ; FROŇKOVÁ ; ZAJÍČKOVÁ.
2006).
20
Psychická příprava pacientky :
Tuto přípravu, bychom neměli podněcovat a měli bychom ji věnovat mimořádnou
pozornost.
V širším slova smyslu jde o klasifikovanou péči o pacientku, které byla operační léčba
doporučena a provedla se ji veškerá ambulantně dostupná vyšetření tak, aby pobyt
v nemocničním prostředí byl co nejkratší, zejména v době čekání na operaci.
Nezbytným momentem je právě zevrubná psychická příprava.
Speciální somatická příprava :
Před operací je důležitá úprava stravy, předoperační klyzma a příprava operačního pole
(např. při vaginální operaci je důležité oholení genitálu). Den před operací pacientka od
půlnoci nejí, nepije a nekouří (pokud je kuračka). Tekutiny může pacientka pít 4 až 6
hodin před operací. V den operace je pacientce zaveden do močové trubic Folleyův
permanentní močový katetr. A přibližně 30 minut před operací jsou pacientce
aplikována sedativa i.m., které předepsal anesteziolog.
Všeobecná příprava pacientky porodní asistentkou :
– psychická příprava pacientky
– informovaný souhlas pacientky k výkonu
– kompletní interní vyšetření
– vyšetření krve (biochemie, hematologie, serologie)
– základní fyziologické funkce (teplota, dech, krevní tlak, pulz)
– příprava operačního pole
zvláštní příprava : podle druhu výkonu a stavu pacientky (MIKŠOVÁ ; FROŇKOVÁ.
ZAJÍČKOVÁ. 2006).
21
6 Ošetřovatelská péče o pacientku v době předoperační z
pohledu porodní asistentky
Hlavním cílem porodní asistentky v předoperačním období je připravit pacientku na
operaci po stránce jak psychické, tak i fyzické. Porodní asistentka by měla pacientce v
klidu vysvětlit, co pacientku před operací čeká a proč se operace musí provést.
6. 1 Předoperační příprava den před operací :
– provést předoperační poučení a rozhovor o nadcházející operaci
– vhodnou komunikací a slovem zmírňovat obavy z operace
– objasnit, kdo bude přítomen
– seznámit s plánovanou dobou výkonu podle operačního rozpisu a s plánovaným
návratem na pokoj
– vysvětlit průběh přípravy
– zkontrolovat všechny údaje anamnézy
– zajistit nutné konzultace v den před výkonem
– zajistit podepsání souhlasu s léčbou a operací – informovaný souhlas
– zajistit přítomnost nejbližší osoby a telefonního čísla na tuto osobu
– připravit operační pole a desinfikovat operační oblast, na holení použít
jednorázovou holící soupravu
– zkontrolovat pokožku po odstranění chloupků, vlasů
– zajistit dokonalé vyprázdnění střeva pomocí klyzma
– zajistit celkovou hygienu, ostříhat nehty, odstranit lak z nehtů
– odstranit ostatní kosmetické přípravy
– pravidelný monitoring fyziologických funkcí
– zajistit potřebnou dokumentaci k zákroku
– dle ordinace lékaře aplikovat premedikaci na noc
– sledovat celkový současný psychický a zdravotní stav pacientky
– zajistit u pacientky, aby nepřijímala nic per orálně nejméně 8 hodin před
výkonem , v poledne poslední jídlo, odpoledne a večer pouze tekutiny
22
6. 2 Předoperační příprava v den operace :
– zkontrolovat zda má pacientka punčochy na dolních končetinách nebo bandáže
(prevence embolie)
– zajistit a zkontrolovat vyprázdnění močového měchýře
– zkontrolovat, jestli pacientka nemá na sobě šperky, případně zubní protézu
– zkontrolovat operační pole
– aplikovat léky, dle ordinace lékaře přibližně 30 minut před výkonem
– převoz pacientky s dokumentací na operační sál (MIKŠOVÁ ; FROŇKOVÁ ;
ZAJÍČKOVÁ. 2006).
23
7 Ošetřovatelská péče o pacientku v době pooperační z
pohledu porodní asistentky
Pooperační období začíná probuzením pacientky z anestezie, která zhoršuje schopnost
reagovat na podněty. V této fázi se všechny funkce organismu postupně vracejí k
výchozímu stavu.
1. pacientka je převezena z operačního sálu na pokoj a měla by být stabilizovaná
2. sledování kardiovaskulárního stavu : frekvence a pravidelnost tepu, teplota,
barva akrálních částí těla
3. sledování dechu : frekvence, pravidelnost
4. sledování rovnováhy v příjmu a výdeji tekutin
5. sledování neurologického stavu
6. poskytnutí pohodlí
7. sledování psychického stavu
8. sledování bolesti
9. sledování operační rány
10. povzbuzování k pohybu
11. aplikace analgetik, dle ordinace lékaře (MIKŠOVÁ ; FROŇKOVÁ ;
ZAJÍČKOVÁ 2006).
24
8 Problematika psychiky u pacientky po hysterektomii z
pohledu porodní asistentky
Každá pacientka se cítí po zákroku jinak. Některé ho snáší hůře, jiné lépe a některé jsou
dokonce rády, protože se zbaví problémů, které měly. Jedna skupina žen má po operaci
pocit ztráty ženství a proto o svém problému nedokáží mluvit. Druhá skupina žen se s
odstraněním dělohy smíří. O pacientky po hysterektomii pečují porodní asistentky, které
mají za úkol pacientkám poskytnout maximální péči a dbát o jejich zdraví. V případě
komplikací nebo zhoršení psychického stavu pacientky kontaktuje porodní asistentka
odobrného psychologa.
Zhoršení psychického stavu pacientky se pozná dle uvedeným příznaků:
– uzavřenost
– nervozita
– neschopnost vnímání
– nezájem o okolí a rodinu
– špatná komunikace
– agrese, pláč
– nadměrné pocení
– zimomřivost
– tachykardie
– bledost
Porodní asistentka musí s pacientkou mluvit, protože komunikace je předpokladem i
důsledkem mezilidských vztahů a zároveň ji edukovat o této operaci. Tímto by se měla
zlepšít psychika a spolupráce pacientky po operaci (KLAPAČ. 1994).
25
Praktická část
1 Status praesens :
Pacientka přijata k hospitalizaci ve Fakultní nemocnici v Motole na gynekologicko –
porodnickou kliniku z důvodu plánovaného výkonu abdominalní hysterektomie
s oboustranou adnexektomií pro diagnózu atypická hyperplazie endometria.
Pacientka je orientovaná, při vědomí, spolupracuje, bez cyanozy, visus v normě.
Hlava, krk, hrudník bez patologického nálezu (BPN), břicho měkké, nebolestivé, volně
prohmatné, DK bez edémů a varixů. Pacientka je bez zjevných známek jiného
onemocnění, traumatu nebo malignity.
Zevní vyšetření : břicho volné, prohmatné, zevní genitál bez patologického nálezu
Dg. závěr : Atypická hyperplazie endometria
1. 1 Anamnéza :
Jméno : A. M.
Rok narození : 1947
Stav : vdaná
Vzdělání : střední bez maturity
Povolání : důchodce
Pojišťovna : 111
Státní příslušnost : ČR
Datum příjetí : 26. 12. 2011
Osobní anamnéza :
V dětství pacientka prodělala běžná dětská onemocnění.
Ve 14 letech apendektomie, v 15 letech trpěla pacientka mentální anorexií, ve 35 letech
operace dolní končetiny.
Hypertenze
Transfuze : 0
Dieta : 3
26
Farmakologická anamnéza :
Indap 1 – 0 – 1, Amprilan 1 – 0 – 1, Amaril 1 – 0 – 1, Siofor 0 – 0 – 1
Sociální anamnéza :
Pacientka je v důchodu, žije s manželem v malém rodinném domku na kraji Prahy.
Abusus : kouření – 0
drogy – 0
alkohol – příležitostně
Gynekologická anamnéza :
Menarche v 14 letech, cyklus pravidelný 28/5, menstruace bolestivá, krvácení vždy v
normě.
Menopauza : v 50 letech
Porody : 2
S. C. : 0
UPT : 0
1. 2 Nynější onemocnění :
Pacientka přijata k naplánovanému operačnímu výkonu abdominální hysterektomie s
oboustranou adnexektomií pro diagnózu atypická hyperplazie endometria.
1. 3 Fyzikální vyšetření :
Pacientka přijata dne 26. 12. 2011 ve Fakultní nemocnici v Motole na gynekologicko –
porodnickou kliniku v Praze. Pacientka přijata k plánovanému výkonu abdominální
hysterektomie s oboustranou adnexektomií pro atypickou hyperplazii endometria.
Vitální hodnoty při přijetí :
TK : 150 / 85 mmHg, P : 67 tepů / min., pravidelný, TT : 36,6 ˚C
Hmotnost : 70 kg
Výška : 167 cm
BMI : 25,1
27
2 Ošetřovatelská péče o pacientku při hospitalizaci :
1. den (26. 12. 2011)
Pacientka přijata na oddělení operační gynekologie ve Fakultní nemocnici
gynekologicko - porodnické kliniky v Motole z důvodu z důvodu krvácení z rodidel.
Pacientka byla uložena na pokoj, seznámena s oddělením a informována o průběhu
hospitalizace a léčby.
Dále byla pacientka přijata lékařem, který ji vaginálně vyšetřil a vše vysvětlil ohledně
operace.
18:00 měření fyziologických funkcí (TK, P, TT)
19:00 lékařská vizita
22:00 kontrola pacientky, noční klid
Aktuální ošetřovatelská diagnóza : Stres z důvodu hospitalizace a nastávající operace,
projevující se nervozitou a úzkostí
Cil : Eliminovat stres.
Priorita : střední
Výsledná kritérium : Pacientka sdělí, že už se cítí lépe a není ve stresu.
Intervence : Zjisti faktory ovlivňují stres.
Edukuj pacientku o operaci.
Zajisti odbornou pomoc.
Zapisuj do dokumentace.
Realizace : U pacientky jsem zjistila faktory, které ovlivňují její stres, edukovala
pacientku o operaci, zavolala odbornou pomoc a vše zapsala do ošetřovatelské
dokumentace.
Hodnocení : Pacientka se cítí lépe.
Potenciální ošetřovatelská diagnóza : Vznik špatného vylučování z důvodu
emocionálního stresu.
Cíl : Zlepšít vylučování pacientky.
Výsledná kritéria : Pacientka nemá problémy s vylučováním.
Intervence : Edukuj pacientku o stravě prospívající správnému vylučování.
Ordinuj léky dle lékaře.
Zapisuj vše do dokumentace.
28
2. den (27. 12. 2011)
Pacientka se cítí dobře, žádné bolesti neudává, stěžuje si na problémy se spánkem.
6:00 ranní hygiena, měření TK : 146/85 mmHg, P : 80 tepů/min., TT : 36,6˚C
7:00 lékařská vizita, ordinace dle lékaře
15:00 návštěva pacientky rodinou
18:00 měření TK : 150/80 mmHg, P : 76 tepů/min.,TT : 36,5˚C, pacientka se cítí dobře,
ale má obavy z operace,
19:00 lékařská vizita
22:00 noční klid, kontrola pacientky
Aktuální ošetřovatelská diagnóza : Porucha spánku z důvodu pobytu v neznámém
prostředí, projevující se verbálním sdělením.
Cíl : Zlepšit kvalitu spánku pacientky.
Priorita : střední
Výsledná Kritéria : Pacientka sdělí, že je spánek lepší a není unavená.
Intervence : Zjisti, zda pacientka má nějaké návyky, které ji napomáhají ke spánku.
Zjisti pacientce dostatek čerstvého vzduchu, který napomáhá lepšímu
spánku.
Zeptej se pacientky, jestli ji něco při jejím spánku neruší.
Ordinuj dle lékaře
Zapisuj vše do dokumentace.
Realizace : Pacientky jsem se zeptala, jestli má nějaké návyky, které ji napomáhají ke
zlepšení spánku. Dále jsem pacientce zajistila dostatek čerstvého vzduchu, který
napomáhá ke zlepšení spánku a zeptala se, jestli ji něco neruší při spánku. Nakonec
jsem pacientce dala léky dle ordinace lékaře (Stilnox) a vše zapsala do dokumentace.
Hodnocení : Kvalita spánku pacientky je mnohem lepší, cítí se mnohem lépe.
Potencionální ošetřovatelská diagnóza : Riziko vzniku unávy z důvodu špatného
spánku.
Cíl : Zlepšit spánek.
Výsledná kritéria : Pacientka se cítí dobře, unavená není.
Intervence : Ordinuj léky dle ordinace lékaře.
Zlepši podmínky k zajištění lepšího spánku.
Vše zapisuj do dokumentace.
29
3. den (28. 12. 2011)
6:00 ranní hygiena, měření TK : 145/85 mmHg, P : 70 tepů/min., TT :36,4˚C
7:00 lékařská vizita, ordinace dle lékaře, pacientka se cítí dobře
14:00 očistné klyzma
18:00 očistné klyzma, oholení, pacientka se cítí dobře, bolesti neudává, měření TK :
145/80 mmHg, P : 67tepů/min., TT : 36,6˚C
19:00 lékařská vizita
22:00 noční klid, pacientka vyžaduje léky na spaní
Aktuální ošetřovatelská diagnóza : Zhoršení verbální komunikace z důvodu blížící se
operace, projevující se nesoustředěností pacientky.
Cíl : Zlepšit komunikativnost pacientky.
Priorita : nízká
Výsledná Kritéria : Pacientka edukována o průběhu operace.
Intervence : Edukuj pacientku o průběhu operace.
Snaž se pacientku psychicky podpořit a odpověz na všechny její otázky.
Vše zapisuj do dokumentace.
Realizace : Paceintku jsem edukovala o průběhu operace a zároveň ji psychicky
podpořila a odpověděla na její otázky. Vše jsem zapsala do dokumentace.
Potencionální ošetřovatelská diagnóza : Riziko oslabeného přizpůsobení z důvodu
nastávající operace.
Cíl : Zlepšení přízpůsobení pacientky.
Výsledná kritéria : Pacientka se přizpůsobuje dobře a cítí se psychicky lépe.
Intervence : Promluv si o všem s pacientkou.
Pacientku psychicky podpoř.
Vše zapisuj do dokumentace.
4. den (29. 12. 2011)
6:00 ranní hygiena, měření TK : 150/85 mmHg, P : 75tepů/min., TT :36,7˚C
7:00 lékařská vizita
30
Ordinace dle lékaře: Tralgit 100mg i. m. Při bolesti po cca 5hodinách, Stilnox na noc,
Dicloreum 50mg supp rect 3krát denně, Fraxiparin 0,3 ml po 24hod.
7:30 příprava na operační sál, zaveden permanentní žilní katetr (PŽK) do levého
předloktí, bandáže dolních končetin,aplikace infuze Ringerova roztoku 1000 ml i.v.
zaveden Folleyův permanentní močový katetr, Amoksiklav 1,2mg k výkonu
9:00 převoz pacientky na operační sál i s dokumentací, provedena celková abdominální
hysterektomie s oboustrannou adnexektomií
Po výkonu převezena na jednotku intenzivní péče (JIP), zde měření fyziologických
funkcí 4 krát po 30minutách, a kontrola saturace, podána ATB Augmentin i. v.
18:00 lékařská vizita, aplikován Tralgit 100mg i. m., bandáže zanechány, kontrola
fyziologických funkcí.
22:00 kontrola celkového stavu pacientky, kontrola převazu rány a Redonova
podtlakového drénu, aplikace Fraxiparinu 0,3ml s. c.
Aktuální ošetřovatelská diagnóza : Bolest z důvodu operační rány, projevující se
úlevovou polohou a verbálním sdělením.
Cíl : Zmírnit bolest.
Priorita : vysoká.
Výsledná kritéria : Pacientka sdělí, že se bolest zmírnila nebo zcela eliminovala.
Intervence : Zjisti charakter, intenzitu a lokalizaci bolesti.
Edukuj pacientku o úlevové poloze.
Podej analgetika dle ordinace lékaře a její účinnost.
Zapisuj vše do dokumentace.
Realizace : U pacientky jsem zhodnotila bolest, její charakter a lokalizaci. Edukovala
pacientku o úlevové poloze a podala léky dle ordinace lékaře. Vše zapsala do
dokumentace.
Hodnocení : Pacientka hodnotí bolest za mírnější, analgetika jsou pacientce dále
aplikována a našla si úlevovou polohu.
Potencionální ošetřovatelská diagnóza : Riziko pádu z důvodu pooperačního stavu.
Cíl : Zabránit riziku pádu
Výsledná kritéria : Pacientka je poučena o riziku pádu a je zamezeno riziko pádu.
Intervence : Častěji kontroluj pacientku.
Zajisti u lůžka zábrani.
Dej k pacientce signalizační zařízení v případě nevolnosti.
31
5. den (30. 12. 2011)
6:00 měření TK : 145/85 mmHg, P : 72 tepů/min., TT : 36.5˚C, kontrola celkového
zdravotního stavu, bandáže dolních končetin sundány, pacientka požaduje léky na
bolest, aplikace Tralgitu 100mg i. m.
7:00 lékařská vizita, ordinace dle lékaře mírná bolest v podbříšku, sutura klidná, převaz
operační rány, Folleyův permanentní močový katetr a Redonův drén stále zanechán,
vytažen epidurální katetr
8:00 překlad pacientky na pooperační oddělení gynekologie, pacientka může popíjet čaj
13:00 měření TK : 145/85mmHg, P : 65 tepů/min., TT : 36,5˚C
17:00 měření TK : 150/80mmHg, P : 70 tepů/min., TT : 36,6˚C, léky na bolest si nepřeje
19:00 lékařská vizita, kontrola rány
22 :00 Fraxiparin 0,3ml s. c., noční klid, aplikace léčiv na spaní (Stilnox)
Aktuální ošetřovatelká dianóza : Nekoordinace pohybu z důvodu dlouhodobého pobytu
na lůžku, projevující se slabostí až mdlobou.
Cíl : Zlepšit koordinaci pohybu pacientky
Priorita : střední.
Výsledná kritéria : Pacientka sdělí, že má lepší koordinaci.
Intervence : Použij při přemístění pacientky vozík.
Drž a pomož pacientce při přemístění do sprchy.
Vše zapisuj do dokumentace.
Realizace : Pacientce jsem pomohla, když potřebovala na záchod a stále ji sledovala,
aby se neuhodila a neztratila stabilitu. Vše jsem zapisovala do dokumentace.
Potencionální ošetřovatelská diagnóza : Riziko vzniku infekce z důvodu operační rány.
Cíl : Zabránit vzniku infekce v místě operační rány.
Výsledná kritéria : Místo operační rány bez vzniku infekce.
Intervence : Kontroluj operační ránu.
Přeazuj a pravidelně ošetřuj operační ránu.
Vše zapisuj do dokumentace.
32
6. den (31. 12. 2011)
6:00 ranní hygiena, kontrola celkového zdravotního stavu pacientky, měření TK:
140/85, P :73 pulzů/min., TT :36,7˚C, Folleyův permanentní močový katetr z močové
trubice odstaněn, Redonův podtlakový drén stále zaveden
7:00 lékařská vizita, pacientka si stěžuje na meteorismus, podán Espumizan, léky na
bolest nepožaduje,ordinace dle lékaře
12:00 k obědu polévka
13:00 měření TK :140/80, P : 69tepů/min., TT : 36,5˚C
14:00 návštěva pacientky rodinou, je velice ráda, cítí se po psychické stránce lépe.
18:00 měření TK: 145/80, P: 72tepů/min., TT: 36,4˚C, lékařská vizita, kontrola rány
22:00 aplikace Fraxiparinu 0,3ml s. c., Tralgit 100mg i. m. na bolest
Aktuální ošetřovatelská diagnóza : Bolest břicha z důvodu meteorismu, projevující se
úlevovou polohou.
Cíl : Zlepšit peristaltiku střev.
Priorita : střední
Výsledná kritéria : Pacientka dodržuje návyky, které vedou ke zlepšení peristaltiky.
Intervence: Edukuj pacientku o potravinách, které napomáhají střevní peristaltice.
Edukuj pacientku o pohybu, který napomáhá proti meteorismu.
Edukuj pacientku o úlevové poloze.
Aplikuj léky dle ordinace lékaře.
Zaznamenávej vše do dokumentace.
Realizace : Pacientku jsem edukovala o potravinách a pohybu zlepšující peristaltiku
střev, dále jsem ji edukovala o úlevové poloze, aplikovala léky dle ordinace lékaře a
zaspala vše do dokumentace.
Hodnocení : Pacientka nemá problémy s meteorismem, snaží se jíst potraviny
napomáhající proti meteorismu, cítí se mnohem lépe.
Potencionální ošetřovatelská diagnóza : Riziko infekce v místě zavedení Redonova
podtlakového drénu.
Cíl : Zabránit infekci v místě zavedení Redonova podtlakového drénu.
Výsledná kritéria : Místo zavedení Redonova podtlakového drénu bez známek infekce.
Intervence : Pravidelně ošetřuj místo zavedení Redonova podtlakového drénu.
Edukuj pacientku o správně hygieně v oblasti zavedení drénu.
Vše zaznamenávej do dokumentace.
33
7. den (1. 1. 2012)
6:00 ranní hygiena, měření TK: 150/90 mmHg, P: 75tepů/min., TT: 36,6˚C
7:00 lékařská vizita, kontrola operační rány, ordinace dle lékaře
12:00 dnes klasicky oběd
13:00 měření TK: 145/80 mmHg, P: 70tepů/min., TT: 36.5˚C
14:00 Redonův podtlakový drén odstraněn, operační rána klidná, bez zarudnutí
15:00 návštěva pacientky rodinou, pacientka se cítí psychicky mnohem lépe
17:00 TK : 145/85mmHg, P : 65 tepů/min., TT : 36,5˚C
19:00 lékařská vizita, kontrola rány, nekrvácí, převaz
22:00 aplikace Fraxiparinu 0,3 ml s. c., noční klid, léky na spaní pacientka nepožaduje
Aktuální ošetřovatelská diagnóza : Špatná sebepéče z důvodu pobolíváni operační rány,
projevující se verbálním oznámením pacietky.
Cíl : Zlepšení sebepéče pacientky.
Priorita : nízká
Výsledná kritéria : Pacientka sdělí,že její sebepéče je lepší,cítí se lépe.
Intervence : Pomož pacientce při hygieně.
Ptej se paceintky jeslti něco nepotřebuje přinést.
Podávej léky dle ordinace lékaře.
Zapisuj vše do dokumentace.
Realizace : Paceintce jsem pomohla při její hygieně, zároveň jsem ji přínesla vše
potřebné, co potřebovala, aplikovala jsem léky na bolest i. m. (Tralgit 100mg) a vše
zapsala do dokumentace.
Hodnocení : Pacientčin stav je mnohem lepší, zvládne dojít do sprchy bez pomoci.
Potencionální ošetřovatelská diagnóza : Deficit hygieny z důvodu operační rány.
Cíl : Zlepšit hygienu pacientky
Výsledná kritéria : Pacientka sdělí, že lépe zvládá hygienu.
Intervence : Pouč pacientku o správně hygieně operační rány.
Zkontroluj, zda hygienu operační rány provádí dobře.
Zapisuj do dokumentace.
34
8. den (2. 1. 2012)
6:00 ranní hygiena, měření TK : 140/85 mmHg, P : 70 tepů/min., TT : 36,6˚C
7:00 lékařská vizita, kontrola a převaz rány, ordinace dle lékaře
13:00 měření TK : 145/85 mmHg, P : 70 tepů/min., TT :36,4˚C
14:00 pacientka navštívena rodinou, cítí se dobře, močí spontánně, meteorismus nemá
17:00 TK : 150/80 mmHg, P : 76 tepů/min.,TT : 36,5˚C
19:00 lékařská vizita, převaz rány, pacientka sama zvládá hygienu bez pomoci
22:00 aplikace Fraxiparinu 0,3 ml s. c., noční klid, léky na spaní nevyžaduje
Aktuální ošetřovatelská diagnóza : Bolest břicha v místech vpichu z důvodu aplikace
Fraxiparinu 0,3ml s. c., projevující se zarudnutím a pálením v místech vpichu.
Cíl : Zamezit bolesti v místě vpichu.
Priorita : střední
Výsledná kritéria : Pacientka edukována o péči místa vpichu a maže si postižené místa
mastí Heparoid.
Inetervence : Ukaž pacientce jak o místo postižení pečovat.
Vše zapisuj do dokumentace.
Realizace : Pacintce jsem ukázala, jak o místo postižení pečovat a vše zapsala do
dokumentace.
Hodnocení : Pacientku místa vpichu nebolí, velmi ji pomohla aplikace masti Heparoid.
Potencionální ošetřovatelská diagnóza : Riziko vzniku hemtomu z důvodu aplikace
Fraxiparinu 0,3 ml s. c.
Cíl : Zamezit tvorbě hematomu.
Výsledná kritéria : Pacientka edukována o tvorbě hematomu.
Intervence : Kontroluj místa vpichu.
Edukuj pacientku o péči postiženého místa.
Zapisuj do dokumentace.
35
9. den (4. 1. 2012)
6:00 pacientka zvládá ranní hygienu sama, kontrola TT: 36,65˚C TK : 145/86 mmHg,
P :76tepů/min.
7:00 lékařská vizita, kontrola rány, rána klidná, bez zarudnutí, nebolestivá, nekrvácí,
močí spontánně, ordinace dle lékaře
13:00 měření TT : 36,5˚C, TK : 150/85 mmHg, P :79 tepů/min.
15:30 návštěva rodiny
17:00 měření TK: 145/80, P: 72tepů/min., TT: 36,4˚C
19:00 lékařská vizita, ordinace dle lékaře, převaz rány
22:00 aplikace Fraxiparinu 0,3 ml s. c.
Aktuální ošetřovatelská dagnóza : Ochota spolupracovat z důvodu lepšího navrácení se
do normálního režimu, projevující se ochotou a snahou pacientky.
Cíl : Lepší navrácení se do normálního režimu pacientky.
Priorita : střední
Výsledná kritéria : Pacientka se snaží a je velmi ochotná do navrácení normálního
režimu.
Intervence : Podporuj psychicky pacientku.
Edpovídej na zodpovězené otázky pacientky.
Pomáhej pacientce při pohybových aktivitách.
Realizace : Paceintku jsem podporovala a odpověděla ji na otázky, které mi stanovila,
pacientce jsem pomohla při přechodu do ošetřovny.
Hodnocení : Pacientka se cítí velmi dobře a je velice ochotná a snaživá.
Potencionální diagnóza : Riziko vzniku chronicky nízké sebeúcty z důvodu prodělané
operace.
Cíl : Zamezit riziku vzniku nízké sebeúcty.
Výsledná kritéria. Paceintka je velice poporována sestrami i rodinou, velice jí to
pomáha.
Intervence : Zvyšuj pacientce sebedůvěru podporou a ochotou.
Zavolej její rodinu, kdyby měla psychické problémy.
Podporuj pacientku.
36
10. den (4. 1. 2012)
6:00 ranní hygienu pacientka zvládá velice dobře,TT: 36,5˚C TK : 150 / 85 mmHg, P :
75 tepů / min., pravidelný,
7:00 lékařská vizita, převaz a kontrola rány, pacientka dostala propouštěcí zprávu
10:00 pacientka propuštěna domů, bez jakýchkoliv obtíží.
Aktuální ošetřovatelská diagnóza : Snaha paceintky o zlepšení sebepojetí a vykonávání
aktivit z důvodu lepšiho pocitu pacientky, projevující se trpělivostí a ochotou pacientky.
Cíl : Lepší sebepojetí pacientky.
Priorita : střední
Výsledná kritéria : Pacientka edukována o odborné pomoci.
Intervence : Edukuj pacientku o odborné pomoci.
Podpoř psychicky pacientku.
Realizace : Pacintku jsem edukovala o možné odborné pomoci, kdyby měla
psychických problémech a zároveň jsem pacientku při odchodu domů podpřila, že vše
bude tak,jako dříve.
Potencionální ošetřovatelská diagnóza : Riziko vzniku zapojit se do sexuálních aktivit z
důvodu nynější operace.
Cíl : Zamezit riziku vzniku zapojení se do sexuálních aktivit.
Výsledná kritéria : Pacientka edukována o zapojení se do sexuálních aktivit.
Intervence : Edukuj pacientku o možnosti sexuálních aktivit.
Zodpověz na všechny otázky pacientky.
Dne 4. 1. 2012 byla pacientka propuštěna a zároveň zkončila moje ošetřovatelská péče o
pacientku.
37
3 Model Marjory Gordon
Pro svoji absolventskou práci jsem si vybrala model podle Marjory Gordonové.
Mezi odborníky na ošetřovatelskou teorii v mezinárodním kontextu existuje v současné
době názor, že tento model je z hlediska holistické filozofie to nejkomplexnější pojetí
člověka v ošetřovatelství, které bylo zatím vytvořeno. Tento model se uplatňuje jak při
výuce kvalifikovaných sester (I.úrovně) na univerzitách, tak při řízení a poskytování
ošetřovatelské péče v praxi, takto vzdělanými sestrami. Podle tohoto modelu (rámce),
může sestra kvalifikovaně zhodnotit zdravotní stav jak zdravého, tak i nemocného
člověka (TRACHTOVÁ. 2008).
Model je rozdělen do 12 oblastí a ty představují funčkní nebo dysfunkční zdraví.
1. vnímání zdravotního stavu, aktivity k udržení zdraví.
2. výživa a metabolismus
3. vylučování
4. aktivita, cvičení
5. spánek, odpočinek
6. vnímání, poznávání
7. sebekoncepce, sebeúcta
8. plnění rolí, mezilidské vztahy
9. sexualita, reprodukční schopnost
10. stres, zátěžové situace, jejich zvládání, tolerance
11. víra, přesvědčení, životní hodnoty
12. jiné
38
3. 1 Kazuistika dle Marjory Gordon
1. vnímání zdraví
Pacientka prodělala během svého života běžné dětské onemocnění, ve 35 letech
zlomenina dolní končetiny a lečí se s hypertenzí. Po ninější operaci, kterou prodělala se
cítí mnohem lépe a je ráda, že vše dopadlo dobře. Všechny léky, které má předepsané
lékařem, pravidelně užívá. Pacientka nekouří a alkohol pije příležitostně.
2. výživa a metabolismu
Pacientka váží 70 kg a měří 167, její BMI je 21.5.
Pacientka si je vědoma toho, že její jídelníček není moc zdraví, ale snaží se dodržovat
pitný režim (za den vypije přibližně 2 až 3litry tekutin). Preferuje sladké nápoje a sladká
jídla. Ovoce a zeleninu se také do jídelníčku snaží zařadit.Dva roky má fixní zubní
protézu.
3. vylučování
Problémy s vylučováním nemá, občas se u ni vyskytuje meteorismus, na stolici chodí
téměř každý den. Barva a konzistence stolice je normální. Žádná projímadla nikdy
neužívala.
4. aktivita a cvičení
Pacientka se snaží aspoň 5krát týdně chodit s vnoučaty na procházky, žádný sport nikdy
aktivně nedělala. Po operaci se cítí více unavená, preferuje spíše klid na lůžku.
5. spánek a odpočinek
Potíže se spánkem nikdy neměla, ale poslední dobou se cítí nevyspalá a unavená, bere
léky na spaní. Chodí spát pravidelně, kolem 21hodiny večer a vsátává kolem 7hodiny
ráno.
6. smyslové vnímání
Pacientka je plně při vědomí, orientovaná, nosí brýle na dálku, naslouchátka, je
soustředěná. Pacientka udává boles, která se při pohybu zvyšuje.
39
7. sebepojetí, sebeúcta
Pacientka je optimistka, přátelská, úzkost nepociťuje. Po operaci se cítí unavená, ale v
pořádku, protože ví, že jí rodina se vším pomůže a může se na ně vždy spolehnout.
8. plnění rolí, mezilidské vztahy
Pacientka bydlí s rodinou a svým mužem v rodinném domku se zahrádkou v Prahy. Její
rodina ji ve všem podporuje, nikdy spolu neměli spory, vždy stáli při sobě. Pacientka je
v důchodu a užívá si vnoučat. Vždy měla spoustu přátel, se kterými velmi dobře
vycházela.
9. sexualita, reprodukční schopnost
Pacientka byla stydlivá, tak jsem se na tuto otázku nevyptávala.
10. stres, stresové situace, jejich zvládání, tolerance
Za celý život pacientka prošla velkými stresovými situacemi, jeden čas dokonce brala
antidepresiva Silgart. V dětství se jí děti posmívaly a kvůli tomu trpěla mentální
anorexií, z té se nakonec dostala. Když se chce uklidnit, tak jde ven na zahrádku a čte si
své oblíbené knihy. V poslední době byla ve stresu, kvůli svému gynekologickému
problému. Pacientka spolupracuje výborně. Moc se snaží, ale přesto má někdy problémy
s psychikou.
11. víra, přesvědčení, osobní hodnoty
Pacientka není věřící, nikdy se o to ani moc nezajímala. Služby duchovního
nepotřebuje.
12. jiné
Pacientka se cítí dobře, na všechny dotazy mi zodpověděla bez jakýchkoliv problémů,
spolupracuje výborně.
40
4 Hodnocení ošetřovatelské péče
Pacientka A. M. byla přijata dne 26. 12. 2011 na oddělení pooperační gynekologie
Gynekologicko – porodnické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy V Praze,
z důvodu krvácení z rodidel a následné diagnózy atypická hyperplazie endometria.
Den před operací byla provedena příprava pacientky na operaci.Obavy z operace měla.
V den operace zaveden Folleyův permanentní katetr do močového měchýře,
intravenózní žilní katetr do levého předloktí, zabandážovány dolní končetiny a
aplikovány léky dle ordinace lékaře. Operace proběhla bez komplikací. Po operaci byla
pacientka převezena na jednotku intenzivní péče (JIP), kde byl kontrolován její
zdravotní stav. Den po operaci byla pacientka převezena zpět na oddělení pooperační
gynekologie. Pacientka se cítila dobře, zpočátku měla problémy se spánkem. Rána se
hojila dobře, bez známek infekce a každý den kontrolována a převazována. Psychika
pacientky se postupně zlepšovala s pomocí rodiny a zdravotního personálu. Šestý den
po operaci byla pacientka propuštěna do domácí péče. Během hospitalizace
spolupracovala velmi dobře.
40
Doporučení pro praxi.
Má bakalářská práce na téma může být využita ke vzdělání a studiu jak pro obor
porodní asistentka, tak i pro obor všeobecná sestra v klinické praxi. Dále bych
doporučila studentkám zdravotnických škol, aby se o své pacienty staraly s nevětší péči
a přistupovaly k nim s profesiolnálním přistupem . Velmi důležitá je komunikace a
psychická podpora, která pacienta velmi podpoří a potěší. Největším potěšením a
,,zahřátím u srdce“ pro porodní asistetnku nebo pro všeobecnou sestru je to, že pacient
za ní příjde a z celého srdce ji poděkuji za péči, kterou mu věnovala.
41
Závěr
Cílem mé bakalářské práce bylo poskytnout ošetřovatelskou péči pacientce po
hysterektomii na oddělení pooperační gynekologie Gynekologicko – porodnické kliniky
2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Sledovala jsem 65letou pacientku, která musela podstoupit abodminální hysterektomii
s oboustranou adnexektomií pro atypickou hyperplazii endometria. S pacientkou se
velmi dobře spolupracovalo, byla velmi milá a ochotná.
Po celou dobu její hospitalizace jsem pacientku sledovala a kontrolovala její základní
fyziologické funkce. Ze začátku měla problémy s meteorismem, ale pomohly ji léky
předepsané lékařem. Další problém se kterým se potýkala, byla porucha spánku. Snažila
jsem se zjistit problém, který narušoval její spánek a následně podala léky na spaní dle
ordinace lékaře. Pacientku jsem edukovala o prevenci vzniku infekce v operační ráně
a její správné hygieně. Dále jsem pacientku edukovala o správném ošetřování a hygieně
místa vpichu intravenózního žilního katetru a Redonova podtlakového drénu. Pacientka
žádnou úzkost necítila, cítila se mnohem lépe. Velmi ji pomáhala a povzbuzovala
rodina, kterou má moc ráda.
Zjistila jsem a také se potvrdilo, že je velmi důležitá profesionální ošetřovatelská péče
a vše zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace. Péče, která je zrealizovaná
zdravotnickým týmem je pro pacientku velmi důležitá a velmi napomáhá navrácením
do každodenního běžného života.
42
Seznam literatury
1. VOKURKA, M.; HUGO, J. A kol. Velký lékařský slovník. 8.vyd. Praha:
Maxdorf, 2008. 1143 s. ISBN 978-80-7345-166-0.
2. ROZTOČIL, A. A kol. Moderní porodnictví. 1.vyd. Praha: Grada, 2008. 405 s.
ISBN 978-80-247-1941-2.
3. ROKYTA, R. A kol. Fyziologie: pro bakalářská studia v medicíně,
přirodovědných a tělovýchovných oborech. 2.vyd. Praha: ISV nakladatelství,
2008. 426 s. ISBN 80-86642-47-X.
4. MAČÁK, J.; MAČÁKOVÁ, J. Patologie. 1.vyd. Praha: Grada, 2004. 347 s.
ISBN 80-247-0785-3.
5. HOLUB, Z. Laparoskopická hysterektomie. 1.vyd. Praha: Galén, 1999. 119 s.
ISBN 80-7262-001-0.
6. HOLUB, Z.; KUŽEL, D. A kol. Minimálně invazivní operace v gynekologii.
1.vyd. Praha: Grada, 2005. 236 s. ISBN 80-247-0834-5.
7. HOLUB, Z. Úloha laparoskopické hysterektomie v chirugické léčbě chorob
ženského reprodukčního systému. 1.vyd. Praha: Galén, 2000. 159 s. ISBN 80-
7262-045-2.
8. VOJÁČEK, J.; MALÝ, M. A kol. Arteriální a žilní tromboza v klinické praxi.
1.vyd. Praha: Grada, 2004. 276 s. ISBN 80-247-0501-X.
9. KLAPAČ, M. Psychologie v praxi. 2.vyd. Praha: Transal books, 1994. 87 s.
ISBN 80-900954-1-0.
10. TRACHTOVÁ, E. A kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2.vyd.
Brno: Mikadapress s.r.o., 2008. 185 s. ISBN 80-7013-324-4.
11. MIKŠOVÁ, Z.; FROŇKOVÁ, M.; ZAJÍČKOVÁ, M. Kapitoly z ošetřovatelské
péče I. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.
12. MIKŠOVÁ, Z.; FROŇKOVÁ, M.;ZAJÍČKOVÁ,M. Kapitoly z ošetřovatelské
péče II. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 172 s. ISBN80-247-1443-4.
13. TURKOVÁ, Z. Gynekologie. 1. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. 116 s.
ISBN 80-86432-74-2.
43