Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Praha 5
PROBLEMATIKA SUROGÁTNÍHO MATEŘSTVÍ
Bakalářská práce
LENKA VYVADILOVÁ
Praha 2012
PROBLEMATIKA SUROGÁTNÍHO MATEŘSTVÍ
Bakalářská práce
LENKA VYVADILOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
Vedoucí práce: PhDr. Eva Kymrová
Stupeň kvalifikace: bakalář
Datum předložení: 2012-04-30
Praha 2012
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, pod vedením
PhDr. Evy Kymrové a všechny požité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu
literatury. Tímto bych chtěla poděkovat PhDr. Evě Kymrové za vedení mé práce
a cenné rady při její tvorbě. A mé rodině, za uzpůsobení se a připravení rodinného
zázemí, které mi při tvorbě práce velice pomohlo. Souhlasím s prezenčním
zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne: podpis
ABSTRAKT
VYVADILOVÁ, Lenka. Problematika surogátního mateřství. Vysoká škola
zdravotnická, o.p.s., stupeň kvalifikace: bakalář. Vedoucí práce: PhDr. Eva Kymrová.
Praha. 2012.
Hlavním tématem bakalářské práce je surogátní mateřství. Práce se zabývá jeho
historií, i současnými poznatky. Velká kapitola je také věnována legislativě jak u nás,
tak v ostatních státech. Teoretická část záměrně neobsahuje kapitolu o etice. Do procesu
surogátního mateřství jsou zahrnuty i další osoby než rodička sama. Surogátní mateřství
se zabývá problémy nejen ženy, která dítě nosí, ale i jejího rodinného zázemí
a problémy biologických rodičů. Vzhledem k zahrnutí množství klientů do tohoto
procesu, je potřeba, aby byl zdravotnický personál dobře proškolen, a uměl pracovat
s empatickými metodami. V praktické části se opírá o kazuistiku založenou na klientce,
která již byla surogátní matkou v ČR. Na její přání není v práci zveřejněno její jméno,
ani názvy nemocničních zařízení, které toto umožnily. Práce v závěru poukazuje na to,
že ačkoli se v našem státě surogátní mateřství již realizuje, zdravotnická zařízení na něj
nejsou dostatečně připravena.
Klíčová slova: Surogátní mateřství. Legislativa. Etika. Empatie. Zdravotnická zařízení.
ABSTRACT
VYVADILOVÁ, Lenka. The issue of surrogate maternity. Vysoká škola
zdravotnická, o.p.s., level of qualification: bachelor. Supervisor: PhDr. Eva Kymrová.
Prague. 2012.
The main theme of this work is surrogate maternity. The dissertation deals with
the history and current knowledges too. A large section is devoted to legislation
in Czech republic and in other states too. The theoretical part don´t contains
intentionally chapter on ethics. The proces of surrogate maternity includes other person
too, than only an expectant mother. Surrogate maternity don´t deals only with
a problems of woman who wears a child, but her family background and problems
of biological parents too. Due to the inclusion of many clients in this proces, you need
to be well-trained medical personnel, and could work with the empathic methods. The
practical part is based on case study of client which already was a surrogate mother
in the Czech Republic. At her request we don´t published her name, or names
of hospitals and medical institutions that allow this. The dissertation at the end points
out that although in our state are already implementing surrogate maternity, medical
institotions on it are not adequately prepared.
Keywords: Surrogate maternity. Legislation. Ethics. Empathy. Medical institutions.
OBSAH
PROHLÁŠENÍ.............................................................................................................. 3
ABSTRAKT ................................................................................................................. 4
ABSTRACT.................................................................................................................. 5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK......................................................................... 11
SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ A TABULEK ................................................ 12
ÚVOD......................................................................................................................... 13
CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 14
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 15
1 POJEM SUROGÁTNÍ MATEŘSTVÍ........................................................................ 15
1.1 HISTORIE SUROGÁTNÍHO MATEŘSTVÍ....................................................... 15
1.2 DŮVODY KE ZVOLENÍ METODY SUROGÁTNÍHO MATEŘSTVÍ............. 15
2 NEPLODNOST A JAK JI ŘEŠIT............................................................................... 16
2.1 GENITÁLNÍ PŘÍČINY ŽENSKÉ NEPLODNOSTI........................................... 16
2.2 EXTRAGENITÁLNÍ PŘÍČINY ŽENSKÉ NEPLODNOSTI.............................. 16
2.3 LÉČENÍ NEPLODNOSTI.................................................................................... 16
2.3.1 Umělá inseminace.......................................................................................... 16
2.4 ASISTOVANÁ REPRODUKCE ......................................................................... 17
2.4.1 Hlavní fáze asistované reprodukce ................................................................ 17
3 FÁZE ASISTOVANÉ REPRODUKCE...................................................................... 17
3.1 OVARIÁLNÍ STIMULACE ................................................................................ 18
3.2 REGULACE PODÁVANÝCH LÉČIV ............................................................... 18
3.3 VČASNÉ PODÁNÍ HORMONŮ PRO DOZRÁVÁNÍ VAJÍČKA..................... 19
3.4 ODBĚR FOLIKULŮ ............................................................................................ 19
3.5 VLASTNÍ FERTILIZACE ................................................................................... 19
3.6 VÝBĚR................................................................................................................. 20
3.7 EMBRYOTRANSFER......................................................................................... 20
3.8 INFERTILITA...................................................................................................... 20
4 SUROGÁTNÍ MATEŘSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH STÁTŮ...................... 22
4.1 EU......................................................................................................................... 22
4.2 NĚMECKO........................................................................................................... 22
4.3 POLSKO............................................................................................................... 22
4.4 RAKOUSKO ........................................................................................................ 22
4.5 SLOVENSKO....................................................................................................... 23
4.6 VELKÁ BRITÁNIE ............................................................................................. 23
4.7 FRANCIE ............................................................................................................. 23
4.8 ITÁLIE.................................................................................................................. 24
4.9 ŘECKO................................................................................................................. 24
4.10 PŘÍKLADY EVROPSKÝCH STÁTŮ S LEGALIZOVANÝM SUROGÁTNÍM
MATEŘSTVÍM.......................................................................................................... 24
4.11 PŘÍKLADY EVROPSKÝCH STÁTŮ S NELEGÁLNÍM SUROGÁTNÍM
MATEŘSTVÍM.......................................................................................................... 24
5 SUROGÁTNÍ MATEŘSTVÍ MIMO EVROPU ......................................................... 25
5.1 ZÁPADNÍ STÁTY............................................................................................... 25
5.1.1 Rusko ............................................................................................................. 25
5.1.2 Ukrajina ......................................................................................................... 25
6 SUROGÁTNÍ MATEŘSTVÍ V USA (PŘÍKLADY).................................................. 27
6.1 KALIFORNIE ...................................................................................................... 27
6.2 ARKANSAS A TEXAS....................................................................................... 27
6.3 AMERICKÉ STÁTY SE ZÁKAZEM SUROGÁTNÍHO MATEŘSTVÍ............ 27
7 LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE SUROGÁTNÍHO MATEŘSTVÍ............................. 28
7.1 ZÁKON O RODINĚ 94/63 Sb............................................................................ 28
7.2 NÁVRH PRÁVNÍ ÚPRAVY V ČR..................................................................... 28
8 CENA SUROGÁTNÍHO MATEŘSTVÍ..................................................................... 30
8.1 CENA ZA LEGÁLNÍ MATEŘSTVÍ................................................................... 30
8.2 DOBROČINNÉ FORMY..................................................................................... 30
9 KRITÉRIA PRO VÝBĚR SUROGÁTNÍ MATKY.................................................... 31
9.1 SHODNÁ KRITÉRIA .......................................................................................... 31
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 32
10 ANAMNÉZY............................................................................................................. 32
10.1 ANAMNÉZA SUROGÁTNÍ MATKY.............................................................. 32
10.1.1 Osobní anamnéza......................................................................................... 32
10.1.2 Rodinná anamnéza....................................................................................... 32
10.1.3 Gynekologická anamnéza............................................................................ 33
10.1.4 Farmakologická anamnéza .......................................................................... 33
10.1.5 Abúzus ......................................................................................................... 33
10.1.6 Alergologická anamnéza.............................................................................. 34
10.1.7 Pracovní anamnéza ...................................................................................... 34
10.1.8 Sociální anamnéza ....................................................................................... 34
10.2 ANAMNÉZA BIOLOGICKÉ MATKY ............................................................ 34
10.2.1 Osobní anamnéza......................................................................................... 34
10.2.2 Rodinná anamnéza....................................................................................... 34
10.2.3 Gynekologická anamnéza............................................................................ 35
10.2.4 Farmakologická anamnéza .......................................................................... 35
10.2.5 Abúzus ......................................................................................................... 35
10.2.6 Alergologická anamnéza.............................................................................. 35
10.2.7 Pracovní anamnéza ...................................................................................... 35
10.2.8 Sociální anamnéza ....................................................................................... 35
10.3 ANAMNÉZA BIOLOGICKÉHO OTCE........................................................... 35
10.3.1 Osobní anamnéza......................................................................................... 35
10.3.2 Rodinná anamnéza....................................................................................... 36
10.4 PRVNÍ KONTAKT ............................................................................................ 36
11 MODEL FUNKČNÍHO ZDRAVÍ DLE M. GORODNOVÉ.................................... 37
11.1 VNÍMÁNÍ ZDRAVÍ........................................................................................... 37
11.2 VÝŽIVA A METABOLISMUS......................................................................... 37
11.3 VYLUČOVÁNÍ.................................................................................................. 37
11.4 AKTIVITA A CVIČENÍ .................................................................................... 38
11.5 SPÁNEK A ODPOČINEK................................................................................. 38
11.6 VNÍMÁNÍ - POZNÁVÁNÍ................................................................................ 38
11.7 SEBEPOJETÍ...................................................................................................... 38
11.8 ROLE A VZTAHY............................................................................................. 39
11.9 SEXUALITA...................................................................................................... 39
11.10 STRES .............................................................................................................. 39
11.11 VÍRA, ŽIVOTNÍ HODNOTY.......................................................................... 40
11.12 JINÉ .................................................................................................................. 40
12 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES............................................................................... 41
12.1 AKTUÁLNÍ DIAGNÓZY.................................................................................. 41
12.1.1 Diagnóza A1 ............................................................................................... 41
12.1.2 Diagnóza A2 ................................................................................................ 41
12.1.3 Diagnóza A3 ................................................................................................ 41
12.1.4 Diagnóza A4 ................................................................................................ 41
12.1.5 Diagnóza A5 ................................................................................................ 41
12.2 POTENCIONÁLNÍ DIAGNÓZY ...................................................................... 42
12.2.1 Diagnóza P1................................................................................................. 42
12.2.2 Diagnóza P2................................................................................................. 42
12.2.3 Diagnóza P3................................................................................................. 42
12.2.4 Diagnóza P4................................................................................................. 42
13 DIAGNÓZA A1 ........................................................................................................ 43
13.1 STANOVENÍ CÍLE............................................................................................ 43
13.2 PLÁNOVÁNÍ ..................................................................................................... 43
13.3 REALIZACE ...................................................................................................... 43
13.4 ZHODNOCENÍ .................................................................................................. 44
14 DIAGNÓZA A2 ........................................................................................................ 45
14.1 STANOVENÍ CÍLE............................................................................................ 45
14.2 PLÁNOVÁNÍ ..................................................................................................... 45
14.3 REALIZACE ...................................................................................................... 45
14.4 ZHODNOCENÍ .................................................................................................. 45
15 DIAGNÓZA A3 ........................................................................................................ 47
15.1 STANOVENÍ CÍLE............................................................................................ 47
15.2 PLÁNOVÁNÍ ..................................................................................................... 47
15.3 REALIZACE ...................................................................................................... 47
15.4 ZHODNOCENÍ .................................................................................................. 47
16 DIAGNÓZA A4 ........................................................................................................ 48
16.1 STANOVENÍ CÍLE............................................................................................ 48
16.2 PLÁNOVÁNÍ ..................................................................................................... 48
16.3 REALIZACE ...................................................................................................... 48
16.4 ZHODNOCENÍ .................................................................................................. 48
DIAGNÓZA A5 ............................................................................................................. 49
17.1 STANOVENÍ CÍLE............................................................................................ 49
17.2 PLÁNOVÁNÍ ..................................................................................................... 49
17.3 REALIZACE ...................................................................................................... 49
17.4 ZHODNOCENÍ .................................................................................................. 49
DOPORUČENÍ PRO PRAXI, DISKUZE.................................................................. 51
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 53
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 13
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
surogátní …………….... náhradní
tzv. ……………... takzvaně
např. ……………… například
b.o. ……………… bez obtíží
USA ……………… Spojení státy americké
IVF ………..…….. in vitro fertilizace
min. ……………… minimálně
kap. …………….. . kapitola
odd. ……………… oddělení
čl. ……………… článek
ods. ……………… odstavec
num. ……………… number - číslo
GDM ......................... gestační diabetes mellitus
HAK ……………… hormonální antikoncepce
t.t. ……………… týden těhotenství
SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ A TABULEK
Tabulka 1 Příklad ceníku pro náhradní matky z Ukrajiny ………………… 26
Obrázek 1 Odsávání folikulu ……………………………………………… 17
Obrázek 2 Petriho miska …………………………………………………… 19
Obrázek 3 Vajíčko s kumulem ...…………………………………………… 19
13
ÚVOD
Surogátní mateřství, česky také surogační či náhradní mateřství, je tématem
v této době celkem přetřásaným. Po úspěšném zavedení IVF do praxe, medicína udělala
další veliký krok tím, že již dokážeme dopomoci k vlastním potomkům i ženám, které
nemají dělohu, nebo by bez zásahu medicíny nemohly mít děti.
O surogátním mateřství se hovoří stále více v souvislosti se změnou zákona
o rodině, který v této době vstupuje ke čtení do parlamentu ČR. V tuto chvíli stojí tato
forma mateřství mimo zákon. Není zakázáno, ani povoleno. V ČR je možno jej
uskutečnit, ale pouze jedna porodnice se veřejně přiznala k tomu, že jej provádí.
Surogátní mateřství by nebylo možné bez propracovaných metod IVF, kterým
se v práci věnuje hned několik kapitol. Práce má sedmnáct kapitol. Z toho je jich devět
obsaženo v teoretické části. V práci chybí kapitola o etice. To z toho důvodu, že každý
stát má jinou zákonnou úpravu a každá skupina lidí, ať už občané daného státu,
či náboženské skupiny považují za etické něco jiného.
V kapitole sedm je vypsáno několik zákonů a norem, které by museli projít
radikální změnou, aby v našem státě bylo surogátní mateřství umožněno. Kazuistika
v praktické části se týká klientky, která v ČR již náhradní matkou byla. Z důvodu
zachování soukromí, nikde v práci není uvedeno její jméno ani názvy zdravotnických
zařízení, které to umožnili.
Vzhledem k tomu, že v ČR dosud není jasně definován zákon, který by umožnil
hendikepovaným párům, kdy žena nemůže z jakýchkoliv důvodů donosit zdravý
a života schopný plod, nelze zajistit těmto partnerům vlastního potomka. Jedinou
volbou pro tyto páry je adopce cizího dítěte.
14
CÍL PRÁCE
Vzhledem k výjimečnosti tohoto tématu, které aktuálně v našem státu nemá
zákonnou formu, se v práci budeme zabývat vizí blízké budoucnosti. Jak to bude
vypadat, pokud dnes uzákoní surogátní mateřství jako legální formu jak mít vlastní dítě.
Předpokládáme, že projde-li tento zákon, mnoho párů, které nemohou mít dítě
přirozeně, se chopí této naděje a s náhradními matkami se roztrhne pytel.
S přihlédnutím na to, že v tomto období vchází do parlamentu návrh nového zákona
o rodině, je jedním z cílů zjistit, jak jsou nemocniční zařízení připravena na tuto situaci.
Praktická část je zpracována formou kazuistiky se ženou, která v ČR byla
náhradní matkou. Opíráme se o její zkušenosti s celým procesem. Zahnuty jsou i další
osoby, na které se musí v tomto případě brát zřetel. Myslíme tím rodinu surogátní
matky (partner či děti) a biologické rodiče. Samozřejmě v celé práci je brán v úvahu
fakt, že sperma může být i dárcovské. Další cílem práce je zjistit, jak k surogátnímu
mateřství přistupují ve zdravotnických zařízeních.
15
TEORETICKÁ ČÁST
1 POJEM SUROGÁTNÍ MATEŘSTVÍ
V první kapitole práce jsme se zaměřili na definování pojmů a historii. Ačkoli
si člověk může na první pohled myslet, že surogátní mateřství je produktem moderní
doby, první zmínka o něm, je již v bibli. Dále jsou uvedeny případy, kdy je potřeba
zvolit tuto metodu, aby měl manželský pár možnost mít svého vlastního potomka.
Ne všichni se totiž dokážou smířit s myšlenkou, že vychovávají cizí dítě.
1.1 HISTORIE SUROGÁTNÍHO MATEŘSTVÍ
„Myšlenku řešení neplodnosti zajištěním ženy, která sehraje roli náhradní matky,
nacházíme již ve Starém zákoně, konkrétně v 16. Kapitole knihy Genesis (První kniha
Mojžíšova). Abramova žena Sáraj zdánlivě marně čeká na svého Bohu zaslíbeného
syna. Proto přijde s nápadem, aby Abram zplodil dítě s její egyptskou otrokyní
Hagarou. A toto dítě pak má být dítětem Sáraj .“(http://zdn.cz, 41/2009 )
Projdeme-li si celou historii lidstva, najdeme mnoho případů, kdy se lidé snažili
neplodnost vyřešit pomocí milenek či otrokyň. Za starých časů samozřejmě nepoužívali
metody IVF, ale klasické „tradiční“ náhradní mateřství, kdy je dítě počato během
sexuálního aktu biologického otce a náhradnice. Tudíž „matka“ (manželka), neměla
biologicky s dítětem nic společného. (LA VITA FELICE, 2011)
Prvním mezníkem se stal rok 1978, kdy se po šesti stech neúspěšných pokusech
konečně povedlo první umělé oplodnění. Jehož důsledkem byla Luisa Brownová
přezdívaná první dítě in vitro. Za druhý mezník považujeme rok 1986, kdy úspěšně
proběhlo mateřství, kde náhradní matka neměla s dítětem geneticky nic společného.
(LA VITA FELICE, 2011)
1.2 DŮVODY KE ZVOLENÍ METODY SUROGÁTNÍHO
MATEŘSTVÍ
 Biologická matka nemůže donosit plod.
 Biologická matka nemůže počít dítě.
 Ženy s aplázií dělohy.
 Ženy s agenezí dělohy.
 Ženy s vyvinutou kryptomenoreou.
 Ženy po hysterektomii.
 Ženy po komplikovaném porodu. (http://ona.idnes.cz)
16
2 NEPLODNOST A JAK JI ŘEŠIT
„Asi 10 až 15 % párů je u nás bezdětných. O sterilním páru mluvíme tehdy, když po
dvouletém pravidelném pohlavním životě žena neotěhotní. Ve 30 až 35 % bývají příčiny
zjišťovány u muže, ve 35 až 40 % u ženy, ve 20 až 25 % jsou poruchy u obou partnerů,
případně se nedají zjistit.“ (MACKŮ, 2002, str. 98)
Sterilita se dělí na primární, pokud žena nikdy neotěhotněla, a sekundární, pokud
otěhotněla a plod neodnosila (ať už u jakéhokoliv důvodu). (MACKŮ, 2002)
2.1 GENITÁLNÍ PŘÍČINY ŽENSKÉ NEPLODNOSTI
 Ovariální faktor tzv. anovulace.
 Tuboperitoneální faktor – neprůchodnost vejcovodů.
 Děložní faktor – morfologické změny.
 Cervikální faktor - morfologické změny. (MACKŮ, 2002)
2.2 EXTRAGENITÁLNÍ PŘÍČINY ŽENSKÉ NEPLODNOSTI
 Endokrinopatie př.: Diabetes mellitus, hyperfunkce ledvin.
 Imunologické příčiny: protilátky na spermie.
 Psychogenní příčiny: stres, vyčerpání.
 Věkový faktor. (MACKŮ, 2002)
2.3 LÉČENÍ NEPLODNOSTI
K úspěšnosti léčby potřebujeme nejprve stanovit správnou diagnózu či rozsah
poškození. V Některých případech se provádějí laparoskopicky i chirurgické zákroky.
2.3.1 Umělá inseminace
Aplikuje se při ní ejakulát do dutiny děložní, proto je také nazývána intrauterinní
inseminace. Používá se u žen s cervikální příčinou, či pokud je problém s tvorbou
spermatu u muže. Provádí se v době ovulace, a to buď partnerovým spermatem či
zmrazeným spermatem anonymního dárce. Při tomto úkonu je potřebný písemný
souhlas obou partnerů. (MACKŮ, 2002)
17
2.4 ASISTOVANÁ REPRODUKCE
Hlavní metody se nazývají In vitro fertilizace (IVF) a Embryo transfer (ET).
Probíhají ve třech hlavních fázích.
2.4.1 Hlavní fáze asistované reprodukce
1. Odběr oocytů z vaječníků pomocí ultrazvukové kontroly a punce.
2. Samotná fertilizace in vitro s kultivací vzniklého embrya.
3. Embryotransfer do dělohy se sliznicí nastimulovanou pro nidaci.
(MACKŮ, 2002)
Obrázek 1 Odsávání filikulu
www.google.cz/images
3 FÁZE ASISTOVANÉ REPRODUKCE
18
1. ovariální stimulace – podáváme stimulanty, abychom získali co nejvíce oocytů.
2. regulace podávaných léčiv – posuzujeme reakce klientky na stimulancia.
3. Včasné podání hormonů pro poslední fázi zrání folikulů.
4. Odběr folikulů – provádí se punkcí z vaječníků pod ultrazvukovou kontrolou.
5. Vlastní fertilizace – přidáním spermií.
6. Výběr – oplodněná vajíčka a správně rostoucí embrya vhodná k transferu.
7. Samotný embryo transfer. (ŘEŽÁBEK, 2008)
3.1 OVARIÁLNÍ STIMULACE
Během jednoho menstruačního cyklu dozrává ve vaječníku pouze jeden folikul
s jedním vajíčkem uvnitř, a to přibližně 14. den cyklu.
„Sledujeme-li statisticky IVF, dostáváme v průměru následující čísla: ze 100
folikulů rostoucích ve vaječnících získáváme 70 vajíček, následně 45 oplozených vajíček
a poté 30-40 dobře dělících se embryí. Embryo po přenosu do dělohy má naději na
implantaci – uchycení ve sliznici – přibližně 30 %. Než se však těhotenství dostane do
stadia tzv. klinického těhotenství, tedy plodového vejce viditelného na ultrazvuku, asi
jedna třetina z nich zaniká. Praktický výsledek je ten, že pouze jedno ze tří až pěti
embryí transferovaných do dělohy vede k jasně zjistitelnému těhotenství.“ (ŘEŽÁBEK,
2008, str. 58)
Z tohoto tvrzení vyplývá, že IVF z přirozeného cyklu by bylo mnohem
náročnější, než je tomu dosud. Na oplození bychom potřebovali skoro rok. I náklady na
tyto pokusy by vyšplhaly k velice vysokým částkám. Nemluvě o klientčině psychice,
která by byla každý měsíc zatěžována čekáním na pozitivní či negativní výsledek
gravitestu. A její tělo zatěžováno zbytečnými anesteziemi a minioperačními výkony.
Větší šance na otěhotnění slibuje odebrání více vajíček a transfer více než jednoho
embrya, tudíž věc, která je za fyziologických podmínek velmi vzácná.
(ŘEŽÁBEK, 2008)
3.2 REGULACE PODÁVANÝCH LÉČIV
Podávaná léčiva a jejich hormonální obsah přizpůsobujeme jak růstu folikulů, jejich
množství a zralosti, také reakci klientky na daná léčiva. Pokoušíme se předcházet
hyperstimulačnímu syndromu. Jsou-li folikuly dostatečně velké (většinou 18mm),
začínáme s podáváním hormonů k jejich dozrávání. (ŘEŽÁBEK, 2008)
19
3.3 VČASNÉ PODÁNÍ HORMONŮ PRO DOZRÁVÁNÍ VAJÍČKA
Folikul musíme včas punktovat. Nesmíme ho nechat přezrát, jelikož by
došlo k puknutí a následnému vyplavení vajíčka, které by bylo pro metodu IVF již
nepoužitelné. Folikul punktujeme punkční jehlou (viz obr 1). (ŘEŽÁBEK, 2008)
3.4ODBĚR FOLIKULŮ
Odběr provádíme pomocí vaginální sondy na které je připevněn speciální vodič pro
punkční jehlu. Špička jehly je na ultrazvuku dostatečně viditelná, tudíž by nemělo dojít
k poranění okolních tkání a orgánů. Odběr by se dal také provést pře břišní stěnu,
vaginálně je to však méně invazivní. Punkce folikulu se nazývá „pick-up“. (ŘEŽÁBEK,
2008)
3.5VLASTNÍ FERTILIZACE
Vajíčko, ačkoliv je největší buňkou lidského těla, je se svým rozměrem 0,1mm
špatně viditelné pouhým okem. K lepší orientaci nám slouží tzv. kumul, paprsčitý obal,
který se dá pod mikroskopem krásně rozeznat. Tyto paprsky se odborně nazývají corona
radiata. I se samotným vajíčkem – bílou tečkou uprostřed paprsků je celý útvar veliký
asi 3-5mm a je viditelný pouhým okem. (viz obr. 2) Vajíčka jsou velmi citlivá na okolní
teplotu (37 °C), čistotu okolí a vzduchu. Proto jsou uchovávána v živném médiu a
v okolí je vzduch obohacený na kysličník uhličitý. Vajíčka i s živným médiem se
uchovávají v Petriho misce.(ŘEŽÁBEK, 2008)
Obrázek 2 Petriho miska Obrázek 3 vajíčko s kumulem
http://www.google.cz/images http://www.google.cz/images
Spermie získáváme dvojí metodou. Ta první je vlastní masturbace partnera klientky,
kdy muž musí dbát na co největší sterilitu, aby do vajíček nezanesl žádné cizorodé
bakterie. I přes to se spermie promývají a čistí. Druhá možnost zahrnuje použití předem
zmrazeného spermatu. Sperma přidáme k vajíčkům a uložíme do tepla a tmy, kde
proběhne oplodnění. (ŘEŽÁBEK, 2008)
20
3.6VÝBĚR
Výběr provádíme za cca 16 - 18 hodin po přidání spermií. Provádíme vizuální
kontrolu pod mikroskopem, kde pozorujeme tzv. prvojádra – kulovité útvary uprostřed
vajíček. Fyziologicky by jedno vajíčko mělo obsahovat dvě prvojádra, jedno mateřské a
jedno otcovské. Poškozená, neoplodněná, či vajíčka se třemi prvojádry vyřazujeme.
Dále se vajíčko začne buněčně dělit, ačkoli zatím neroste. Každý den se musí přenést do
nového živného roztoku, kvůli dostatečné výživě. (ŘEŽÁBEK, 2008)
3.7EMBRYOTRANSFER
Embryotransfer se provádí až po dostatečně dlouhé kultivační době. Nejkratší trvá
pouze dva dny, ačkoli výhodnější je kultivace delší, která zaručuje, že se implantuje do
dělohy to nejlepší embryo. Prodloužení doby „ve zkumavce“ není jen lidský rozmar, ale
vědomí, že i během fyziologického otěhotnění dochází k nidaci v děloze až 6 den po
oplodnění a sliznice je tak na něj nejlépe připravena. (GERRIS, 2004)
„Embrya výborné kvality, která nejsou vybrána k transferu, jsou vhodnými
kandidáty na kryokonzervaci kapalným dusíkem pro pozdější využití.“ (GORON, part 8
num. 46)
Samotný embryotransfer trvá v řádech 1 - 2 minut, a není k němu potřeba
anestezie. Je to však nejkritičtější fáze IVF a měl by ji provádět pouze zkušený lékař.
Transfer je dozorován ultrazvukem a klientka by před tím měla vypít cca 1,5 litru vody
a udržovat plný močový měchýř, aby byl transfer kvalitně zobrazen. (GORON, 2011)
Během následujících dvou týdnů se klientkám podávají progesterony. A po
čtrnácti dnech se dělá průkaz těhotenství z krve. Vyjde-li pozitivní, následuje
ultrazvukové vyšetření, kde se prokazuje srdeční činnost plodu. Následně je klientka
odeslána ke svému obvodnímu gynekologovi, který vystaví těhotenský průkaz a obstará
péči během těhotenství. Těhotenství po IVF se považuje za rizikové. (GORON, 2011)
Od prvního úspěšného umělého oplodnění vzniklo již mnoho postupů a metod
umělé reprodukce. Např.: transfer do funkčního vejcovodu, či mikromanipulace
s gametami. (MACKŮ, 2002)
„Správně indikovaná asistovaná reprodukce představuje jeden z největších úspěchů
moderní medicíny, protože během čtvrtstoletí umožnila tisícům neplodných párů, aby
měli vlastní dítě.“ (MACKŮ, 2002, str. 102)
3.8 INFERTILITA
Při tomto onemocnění se ženám podaří otěhotnět, ale těhotenství nedonosí.
Infertilita se dělí na primární a sekundární. Pod pojmem primárně infertilní žena se
21
skrývá klientka, jež dokáže počít dítě, avšak všechna její těhotenství končí předčasným
porodem. Pod pojmem sekundárně infertilní žena, naopak klientka, která již některé
z předchozích těhotenství donosila do termínu. (MACKŮ, 2002)
22
4 SUROGÁTNÍ MATEŘSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH
STÁTŮ
Protože náš stát je členem Evropské unie, je potřeba podívat se na tuto
problematiku také z globálnějšího hlediska. Každý stát si určuje vlastní pravidla
používání této metody, avšak Evropská unie je specifická tím, že členské státy omezuje
tím, že vydává své zákony a normy, kterými se členské státy musí řídit.
4.1 EU
Evropská unie, jako Česká republika, surogátní mateřství striktně nezakazuje,
ale ani nepovoluje. E v tomto směru dává tzv. volnou ruku svým členským státům, aby
si tuto problematiku vyřešily na základě svých právních norem a předpisů. (PARKERLITTLEROVÁ,
2010)
4.2 NĚMECKO
V Německu je surogátní mateřství nelegální. (PARKER-LITTLEROVÁ, 2010)
4.3 POLSKO
Vzhledem k silnému zastoupení církve, nepřipadá surogátní mateřství v této
chvíli v úvahu. Mnoho lidí tento postoj kritizuje a v tuto chvíli již na území Polska
vznikla první nelegální agentura, která zprostředkovává náhradní matky z Ukrajiny.
Podobný postoj zaujímá Polsko k potratům, kvůli kterým vznikly tzv. potratové lodě.
Kdy ženy nastoupí na loď, která odpluje do mezinárodních vod, kde kotví námořní
lékařské zařízení. Tam provedou potrat a žena se pak opět vrací domů. Vše probíhá
v naprosté tajnosti. Pokud je žena přistižena, hrozí jí trest, až pětiletého odnětí svobody.
Polsko povoluje potraty pouze po znásilnění a incestu, které musí schválit komise.
(WWW.ANARCHISMUS.ORG)
4.4 RAKOUSKO
„Náhradní mateřství je v Rakousku zakázáno (§2 a §3 FMedG, Zákon o
reprodukčním lékařství v platném znění; Spolková sbírka zákonů BGBI. 275/1992). Dle
§137b Všeobecného občanského zákoníku rakouského (ABGB) je matkou dítěte vždy ta
žena, která dítě porodila, tedy náhradní matka – a nikoliv objednavatelka náhradního
mateřství. Dítě narozené zahraniční náhradní matce tak nezískává rakouské státní
občanství podle §7 Zákona o státním občanství 1985 v platném znění (Spolková sbírka
zákonů BGBI. 311/1985), i když je objednavatelka náhradního mateřství rakouskou
23
státní občankou. Z tohoto důvodu nemohou rakouské zastupitelské úřady v zahraničí
vystavit pro dítě narozené zahraniční náhradní matce ani doklad o rakouském státním
občanství, ani rakouský pas nebo rakouský průkaz totožnosti.“ (THE AUSTRIAN
FOREIGN MINISTRY IN PRAG, 2012)
4.5 SLOVENSKO
Slovenská republika se nachází v obdobné fázi jako Česká republika. Pokud by
slovenská žena přijela do ČR za účelem provedení náhradního mateřství, a po zákroku
by odjela zpět na Slovensko, bylo by to považováno za obcházení slovenských zákonů.
(http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/rodinne-pravo/nezarazene/7967-
nahradni-matka-materstvi-legislativni-pohled-ceske-republiky-a-slovenske-
republiky.html)
4.6 VELKÁ BRITÁNIE
„Surogátní mateřství je zde legální, ale je protiprávní ho inzerovat jako službu a
platit za ni. Náhradní matka může také do šeti týdnů po porodu změnit svůj názor a dítě
si ponechat.“ (PARKER-LITTLEROVÁ, 2010, s. 33)
V rámci zachování „dobrých mravů“ se náhradní matce vyplácí tzv. náležité
výlohy. Problémem je stanovit hranice toho, co znamená náležitý. Tím, že každý člověk
má své osobní hranice jinde. Za dobré mravy se považuje vyplacení min. částky, ve
velikosti nákladů spojených s donošením a porodem dítěte. Ve Velké Británii, je možno
získat plný rodičovský status, pokud není otec dítěte zapsán v rodném listě a je o něj
zažádáno do 6 týdnů od porodu. V takovémto případě ztrácí náhradní matka veškerá
práva i povinnosti vůči potomkovi. A od chvíle uznání soudem ztrácí i zodpovědnost za
jeho výchovu. Je-li otec v rodném listě zapsán, má vyživovací povinnost a veškerá
práva vyplývající z platných právních předpisů Velké Británie. (PARKERLITTLEROVÁ,
2010)
4.7 FRANCIE
Náhradní mateřství zde bylo zakázáno v roce 1994, avšak v roce 2009 byl
proveden pokus o legalizaci, který neprošel pouze z důvodu toho, aby nebylo umožněno
surogátní mateřství gayům a lesbičkám. Avšak u umělého oplodnění jako takového platí
ženám 4 pokusy až do 43 let. (LA VITA FELICE, 2010)
24
4.8 ITÁLIE
Vzhledem k velkému vlivu Vatikánu a moci katolické církve, je surogátní
mateřství zakázáno. Řeší se morální a etické dilema toho, že náhradní matka nemá
geneticky s plodem nic společného. A psychické dopady jak na náhradní matku, tak na
biologické rodiče. (LA VITA FELICE, 2010)
4.9 ŘECKO
Surogátní mateřství je v Řecku podmíněné soudním rozhodnutím. Biologičtí
rodiče si musí najít náhradní matku, sepsat smlouvu, podat podnět k soudu, a dokázat,
že u případné biologické matky není možnost otěhotnění či donošení zdravého dítěte.
(PARKER-LITTLEROVÁ, 2010)
4.10 PŘÍKLADY EVROPSKÝCH STÁTŮ S LEGALIZOVANÝM
SUROGÁTNÍM MATEŘSTVÍM
Španělsko, Švýcarsko, Dánsko, Chorvatsko, Portugalsko, Norsko, Švédsko.
(PARKER-LITTLEROVÁ, 2010)
4.11 PŘÍKLADY EVROPSKÝCH STÁTŮ S NELEGÁLNÍM
SUROGÁTNÍM MATEŘSTVÍM
Holandsko, Belgie, Česká Republika, Finsko, Irsko. (PARKER-LITTLEROVÁ,
2010)
25
5 SUROGÁTNÍ MATEŘSTVÍ MIMO EVROPU
Problematika surogátního mateřství zasahuje nejen Evropu, ale také celý svět.
Hlavně na Ukrajině je to populární způsob jak si „rychle“ vydělat nějaké peníze.
Na internetových stránkách najdeme mnoho inzerátů a Ukrajina se pomalu ale jistě
stává centrem porodnické turistiky.
5.1 ZÁPADNÍ STÁTY
5.1.1 Rusko
V Rusku je surogátní mateřství legální. Je povoleno zákonem. Řídí se vyhláškou
67 z Ministerstva zdravotnictví Ruska. Zákon o rodině v Rusku (od 08. 12. 1995, odd.
4, kap. 10, čl. 51, ods. 4, druhá část):
„… osoby, které jsou sezdané a daly svůj písemný souhlas k použití umělé
inseminace nebo implantaci embrya svého dítěte, jsou v důsledku této metody zapsáni
jako jeho rodiče v rodném listě. Osoby sezdané, které daly souhlas k implantaci embrya
k donošení náhradní matce, mohou být napsané jako rodiče dítěte pouze se souhlasem
náhradní matky, která dítě porodila.“ (http://mother-
surrogate.com/sk/surrogacy/nahradni_materstvi_Rusku.html)
I v Ruském zákonodárství se najdou bílá místa jako například možnost
náhradního mateřství pro nesezdané páry či pro svobodné muže. (LA VITA FELICE,
2010)
5.1.2 Ukrajina
Na Ukrajině je surogátní mateřství za úplatu naprosto legální a rozmohl se s ním
docela slušný byznys. Na mnoha internetových stránkách se nabízejí ženy, které za
úplatu odnosí dítě, např.: http://mother-surrogate.com. Na těchto stránkách si každý
může vybrat ženu, která mu dítě donosí, či poskytne vajíčko k umělému oplodnění.
26
Tab 1: Příklad ceníku pro náhradní matky z Ukrajiny:
Balíček služeb „Náhradní matka“ jen pro klienty z Evropy (v Eurech)
Popis služby Náklady na
služby
(v Eurech)
Služby poskytované v „La Vita Felice“ centru náhradního mateřství
Cena za výběr náhradní matky a její příprava do programu 2890
Hodnota odměny pro náhradní matku 6000
Náklady na stravování za 9 měsíců těhotenství (sazba 250 EUR/ měsíc) 2250
Náklady na mateřské oblečení 1000
Náklady na životní pojištění náhradní matky 400
Náklady na kurátorské služby po celou dobu těhotenství 450
Bonus pro náhradní matku 1000
Náklady na registraci novorozence 1200
CELKEM 15190
Služby poskytované klinikou IVF
Jeden pokus o IVF nebo ICSI 2526
CELKOVÝ SOUČET 17716
Zdroj: http://surrogate-mother-cost.com/index.php/eur.html
27
6 SUROGÁTNÍ MATEŘSTVÍ V USA (PŘÍKLADY)
Vzhledem k tomu, že USA je složeno z několika různých pod států, z nichž
každý má svou vlastní právní úpravu, liší se i legislativa týkající se i surogátního
mateřství. USA svým nerovným názorem na tuto problematiku dává párům možnost
surogátní mateřství podstoupit, avšak ne ve státech kde je to přísně zakázáno, ale
podněcuje medicínskou turistiku. Kde páru stačí přejet hranice do jiného státu a tam si
najít náhradní matku. (INTENDED PARENTS, www.creatingfamilies.com)
6.1 KALIFORNIE
Kalifornie je jeden ze států, kde jsou k otázkám náhradních reprodukčních
strategií nejtolerantnější. Platí tam zákony, které by se dali považovat za ideální.
V případě, že se pár rozhodne pro surogátní mateřství, ať už s vlastním, či darovaným
biologickým materiálem. Podepisují oba souhlas s tím, že se stávají rodiči, a to i
v případě, že se dítě narodí s poškozením či deformitou. Je tak zajištěna právní ochrana
dítěte a zajištění rodičovských práv a povinností u biologických rodičů. (INTENDED
PARENTS, www.creatingfamilies.com)
6.2 ARKANSAS A TEXAS
Tyto státy patří spolu s Kalifornií k Americkým státům s nejpropracovanější
úpravou surogátního mateřství. To je povoleno, avšak smlouvy kontroluje soud a
schvaluje, zda může být provedeno. (WWW.OLSER.CZ)
6.3 AMERICKÉ STÁTY SE ZÁKAZEM SUROGÁTNÍHO
MATEŘSTVÍ
District of Columbia, Indiana, Michigan, New York. (LA VITA FELICE, 2010)
28
7 LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE SUROGÁTNÍHO
MATEŘSTVÍ
V době psaní této bakalářské práce vstupuje do parlamentu novela zákona, která
projde-li, bude umožňovat surogátní mateřství, ale pouze mezi rodinnými příslušníky
(sestry, matka x dcera). V této práci se budeme opírat o zákony a normy platné v tuto
chvíli.
V naší republice by zákonodárci museli změnit ne jeden ale rovnou několik
zákonů a norem. V první řadě by se změna týkala Zákona o rodině, v posledním
platném znění zákona č. 94/1963 Sb. a jeho novel, např. č. 94/1998 Sb. Z dalších
například Zákon o Úmluvě o právech dítěte č. 104/1991 Sb., Zákon o péči o zdraví lidu
v posledním znění zákona č. 167/1998 Sb. a v neposlední řadě Úmluva na ochranu
lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny –
Úmluva o lidských právech a biomedicíně. (http://bezplatnapravniporadna.cz)
7.1 ZÁKON O RODINĚ 94/63 Sb.
Zákon o rodině § 50a říká, že „Matkou dítěte je žena, která dítě porodila“.
V souvislosti se surogátním mateřstvím se neslučuje již hlavní myšlenka – dítě porodí
náhradní matka. Od doby vzniku tohoto zákona uplynulo již mnoho let a je pravdou, že
není tak „vousatý“ jako jiné, ale jeho aktuální podoba činí surogátní mateřství „mimo
zákonné“. Nemyslíme tím nelegální, ale ani trestné. (www.zakonycr.cz)
Dále § 54 (3): „ Je-li dítě počato umělým oplodněním ženy z asistované
reprodukce podle zvláštního právního předpisu [7b], považuje se za otce muž, který dal
k umělému oplodnění ženy podle tohoto zvláštního právního předpisu souhlas, pokud by
se neprokázalo, že žena otěhotněla jinak.“ (www.zakonycr.cz)
§58 (2): „Otcovství k dítěti narozenému v době mezi sto osmdesátým dnem a
třístým dnem od umělého oplodnění vykonaného se souhlasem manžela nejde popřít.
Otcovství však lze popřít, jestliže by se prokázalo, že matka dítěte otěhotněla jinak.“
(www.zakonycr.cz)
7.2 NÁVRH PRÁVNÍ ÚPRAVY V ČR
V České republice bychom mohli, jako odrazový můstek, použít právní úpravu
jiného státu. Jako nejvhodnější se nabízí Velká Británie. Tam je surogátní mateřství
legální, ale pouze jako dobročinná akce. Nelze za něj chtít poplatek (nepočítají se do
toho výlohy na těhotenství a porod), a nesmí být inzerováno jako služba. Většinou se
otec uvádí do rodného listu, tudíž má k dítěti všechna práva a povinnosti. Náhradní
29
matka má právo na změnu názoru ve lhůtě šesti týdnů. Pokud se tak stane otci práva a
povinnosti nezanikají i kdyby byla náhradní matka vdaná. Jinak se náhradní matka
dítěte oficiálně vzdá, musí nový rodiče požádat o uznání rodičovství a náhradní matce
zanikají práva a povinnosti k dítěti (PARKER-LITTLEROVÁ, 2010).
30
8 CENA SUROGÁTNÍHO MATEŘSTVÍ
Peníze vládnou světem a tak i u tohoto tématu je potřeba zaměřit se na cenu této
procedury. Každá věc něco stojí a přání mít vlastní dítě je tak veliké, že spousta žen,
které děti mít nemohou si ani neuvědomují, že ceny jsou často přemrštěné a surogátní
matky to dělají pouze pro peníze. Ne vše je ale černobílé. Existují také ženy, které
se stávají náhradními matkami, aniž by za to požadovali jakoukoli finanční kompenzaci.
8.1 CENA ZA LEGÁLNÍ MATEŘSTVÍ
V této době se centrem „porodní turistiky“ stává Indie, kde se náklady
na náhradní matku a její mateřství pohybují v té nižší kategorii a jsou nejlevnější, pokud
pár nechce jako surogátní matku Ukrajinku nebo Rusku. Cena za kompletní servis
včetně oplodnění a porodu pohybuje okolo 10-28.000 Euro. Připočítáme-li k této ceně
i náklady za pobyt v hotelu biologickým rodičům, stále se pohybujeme na 1/3 ceny
Velké Británie. (www.olser.cz)
V USA se cena liší dle jednotlivých států, ale cena se průměrně pohybuje okolo
50.000 dolarů. Což je cca 35.000 Euro => 900.000 Kč.
Na Ukrajině a v Gruzii se se surogátního mateřství stal veliký obchod a pro
mnoho žen jediným zdrojem obživy. Cena kompletního servisu je kolem 9.000 Euro =>
230.000 Kč. (www.olser.cz)
8.2 DOBROČINNÉ FORMY
V mnoha státech je povolena pouze tzv. dobročinná forma surogátního
mateřství. V praxi to znamená, že surogátní matka by neměla dostat za donošení dítěte
zaplaceno. Ovšem jako všechno a všude se dá tento zákon obejít. Tato forma je
například platná v Kanadě – kromě Quebeku – kde je zakázána jakákoli forma.
Ve Velké Británii je to možné, avšak čekací doby na schválení toho úkonu jsou
velmi dlouhé. Také platí vyhláška, že biologičtí rodiče by měli platit pouze za náklady
spojené s těhotenstvím a porodem. Tudíž oblečení, vitamíny, cestovné, atd. průměrně
10 – 15.000 liber. (www.olser.cz)
31
9 KRITÉRIA PRO VÝBĚR SUROGÁTNÍ MATKY
Jako má každá země svoji právní úpravu, stejně se liší i kritéria pro výběr
náhradní matky. Většinou se ale všechny státy shodují v několika bodech. Tyto body
mají za úkol protřídit ženy, které nejsou vhodné, nebo je u nich riziko, že by si mohli
dítě ponechat (např. prvorodička).
9.1 SHODNÁ KRITÉRIA
 Náhradní matka musí mít alespoň jedno dítě.
 Hlavní motivací by neměly být peníze, ale touha pomoci (tvrdí to všechny státy,
ale ve spoustě z nich je praxe jiná).
 Věk mezi 20 až 38 lety.
 Bezúhonná, zdravá, mít dobrý životní styl.
 Její předchozí těhotenství musela proběhnout bez komplikací (v některých
státech neakceptují ani GDM)
 V její minulosti se nesmí najít žádné tzv. prohřešky proti zdraví – kouření,
nadměrné pití alkoholu, dlouhodobé užívání léků či požívání drog.
 Důležitý je i výsledek psychologického pohovoru, který musí každá žena
absolvovat. Musí být psychicky stabilní a neměla by mít v minulosti žádné
deprese, agresivní stavy a krize. (HONZÁK, 2010 + organizace COTS)
„Pokud žena vyhovuje těmto základním kritériím, musí ještě projít sérií náročných
psychologických testů, při kterých se zkoumá její motivace, očekávání, postoje její
rodiny apod. Žena, která neprožila těhotenství, nepřipadá jako surogátní matka v úvahu,
protože není schopná racionálně posoudit, k čemu se vlastně zavazuje, a navíc riziko, že
by si dítě chtěla ponechat, je příliš vysoké. Obdobná kritéria pro výběr surogátních
matek uvádí na svých internetových stránkách naprostá většina zprostředkovatelských
agentur.“ (www.porodnice.cz, zdroj: ZdraviWeb.cz)
32
PRAKTICKÁ ČÁST
Praktická část byla vypracována formou pohovoru s respondentkou. Na její přání
neuvádíme žádné informace, podle kterých by byla dohledatelná. Nikde v práci se také
neobjeví jméno nemocnice, která toho náhradní mateřství umožnila. Všechny uvedené
informace jsou schváleny všemi respondenty.
10ANAMNÉZY
V této kapitole jsou popsány anamnézy všech tří klientů, včetně biologického
otce dítěte. Není zde uvedena anamnéza manžela surogátní matky, jelikož pro naši
problematiku je bezvýznamná. Anamnestické údaje byly sebrány pomocí osobních
rozhovorů, či elektronické komunikace.
10.1 ANAMNÉZA SUROGÁTNÍ MATKY
(matka B)
10.1.1 Osobní anamnéza
Věk: 39 let,
v dětství běžné dětské nemoci, ve 13 ti letech zápal plic.
KS: A.
Rh: +.
HBsAg: negativní.
Protilátky: nagativní.
HIV: negativní.
10.1.2 Rodinná anamnéza
Matka: pracovala jako dělnice, nyní v důchodu. Interně se s ničím neléčí, zdráva.
1969 spontánní porod záhlavím hoch 3150 g/ 51 cm, zdráv.
1972 spontánní porod záhlavím děvče 3010 g/ 50 cm, zdráva.
1976 potrat v 9 t.t.
Otec: zemřel v roce 2008 na infarkt myokardu, interně se s ničím neléčil.
33
Bratr: běžné dětské nemoci, stav po operaci kolene na levé dolní končetině, interně se
s ničím neléčí, zdráv.
10.1.3 Gynekologická anamnéza
Menarché: od 12 let,
menstruace pravidelná 25-4, bez obtíží
HAK: neguje.
Porody: 1991 spontánní porod záhlavím – hoch 3200/50, fyziologický. Kojila 6
měsíců. Dítě zdrávo.
1995 spontánní porod záhlavím – hoch 2890/51, fyziologický. Kojila 8
měsíců, dítě zdrávo.
2000 spontánní porod záhlavím – děvče 3420/51, fyziologický. Kojila 5
měsíců, dítě zdrávo.
2010 spontánní porod záhlavím t.t. 39+5 – děvče 2950/49, fyziologický.
Stav po embryotransferu
Potraty: 0.
UPT: 0.
GBS: nagativní .
GDM: nemá.
2009 úspěšný pokus o embryotransfer.
10.1.4 Farmakologická anamnéza
HAK – nikdy nepoužívala,
pravidelně žádné léky neužívá.
10.1.5 Abúzus
Nekuřačka,
alkohol příležitostně,
černá káva 1x denně.
34
10.1.6 Alergologická anamnéza
Klientka žádné alergie neudává.
10.1.7 Pracovní anamnéza
Ukončené vzdělání: středoškolské s maturitou.
Po maturitě nastoupila na mateřskou dovolenou s prvním synem. Poté znovu
otěhotněla a nastoupila na další mateřskou dovolenou. V roce 1997 nastoupila
na hlavní pracovní poměr jako prodavačka v obchodním řetězci. V roce 1999 otěhotněla
potřetí a do nynějška je ženou v domácnosti.
10.1.8 Sociální anamnéza
Klientka je vdaná, má své tři děti – dva chlapce a jedno děvče. Do roku 2011
žila s rodinou v panelovém domě v Praze 11. Poté manžel dostal pracovní nabídku
v USA a tak se tam celá rodina přestěhovala.
10.2 ANAMNÉZA BIOLOGICKÉ MATKY
(matka A)
10.2.1 Osobní anamnéza
Věk: 30 let.
V dětství běžné dětské nemoci, v roce 2000 (18 let) přežila těžkou autonehodu,
po které prodělala několik operací. Klientka měla vnitřní zranění břicha a poškozenou
dělohu, kterou se nepodařilo zachránit a lékaři jí ji museli odebrat. Po autonehodě
docházela klientka dobrovolně k psychiatrovi, kvůli špatným snům a depresím.
Po autonehodě prodělala řadu operací. Měla komplikovanou zlomeninu levé
horní končetiny, rozdrcený kotník na pravé dolní končetině. Těžký otřes mozku. Mnoho
vnitřních zranění.
10.2.2 Rodinná anamnéza
Matka: běžné dětské nemoci, interně se s ničím neléčila, zemřela v roce 2000
při autonehodě. V roce 1982 spontánní porod plodu záhlavím, děvče 2570g / 50 cm.
Kojila 5 měsíců.
Otec: běžné dětské nemoci, později hypertenze, léčen, zemřel v roce 2000
při autonehodě.
Sourozenci: nemá.
35
10.2.3 Gynekologická anamnéza
Menarché ve 13ti letech.
Menstruace: pravidelná 28/5, b.o.
V roce 2000 po autonehodě hysterektomie. Adnexa ponechána.
HAK: po 3 roky do ztráty dělohy.
10.2.4 Farmakologická anamnéza
Do roku 2000 pouze HAK.
Po roce 2000 stabilizátory nálady, antidepresiva
10.2.5 Abúzus
Léčena pro depresivní stavy, odnaučená kuřačka. Dříve až 20 cigaret denně.
Alkohol příležitostně.
10.2.6 Alergologická anamnéza
Alergie klientka neudává.
10.2.7 Pracovní anamnéza
Středoškolské vzdělání zakončené Učňovskou zkouškou. Dále přerušeno
nástavbové studium, z důvodu autonehody. Klientka školu nedodělala. V roce 2006
nastoupila jako pomocná síla do kuchyně v restauraci.
10.2.8 Sociální anamnéza
Vdaná od roku 2007. Manželé se původně dohodli, že dítě adoptují. Avšak
v roce 2008 se klientka dozvěděla o možnostech surogátního mateřství.
10.3 ANAMNÉZA BIOLOGICKÉHO OTCE
Anamnéza biologického je v práci uvedena z důvodu toho, že i otec by měl být zahrnut
do celého procesu. To on totiž bude v budoucnu vychovávat dítě, které po devět měsíců
nosila pod srdcem náhradní matka. Myslíme si, že na otce u tématu surogátního
mateřství není brán dostatečný zřetel a dost často je opomíjen.
10.3.1 Osobní anamnéza
Narozen v roce 1979. Podnikatel v restauračním provozu. Ženat od roku 2007.
V roce 2009 vyšetřen v jednom z center asistované reprodukce. Shledán plodným.
36
10.3.2 Rodinná anamnéza
Matka: stařecký diabetes, jinak klinicky zdráva.
Otec: ve stáří hypertenze, jinak zdráv.
Sourozenci: nemá
10.4 PRVNÍ KONTAKT
Biologická matka (pro snadnější orientaci dále matka A) se od své známé
dozvěděla o problematice náhradních matek. Vyhledala si na internetu všechny
dostupné informace, a přes známou v jednom z center asistované reprodukce se potkala
s klientkou B, a jak obě říkají, na první pohled si padli do oka. I manželovi se náhradní
matka líbila. A jelikož splňovala všechny podmínky důležité k tomu, aby se stala
surogátní matkou přímo pro tento pár. Podstoupila v roce 2009 1. pokus
o embryotransfer. Tento pokus dopadl úspěšně. Embryo se uchytilo.
37
11 MODEL FUNKČNÍHO ZDRAVÍ DLE M. GORODNOVÉ
Model funkčního zdraví zkoumá 12 oblastí potřeb a denních aktivit. Tyto
potřeby jsme rozebrali z pohledů obou žen, které se tohoto procesu zúčastnily. Chcemeli
zkoumat, jaké jsou zkušenosti s touto problematikou, musíme se věnovat všem
osobám, které jsou do toho začleněny.
11.1 VNÍMÁNÍ ZDRAVÍ
A – biologická matka
Nyní se už vnímá jako relativně zdravá osoba. Po roce 2000 kdy při autonehodě
přišla o dělohu, skončila u psychiatra právě z důvodu porušení vnímání sebe sama.
B – surogátní matka
S vnímáním sebe sama nikdy neměla žádný problém. Dobře si uvědomuje rizika,
i psychickou náročnost surogátního mateřství. Jak ona tak její manžel jsou dle
psychologických testů i svého vlastního vyjádření s tímto statutem dobře vyrovnáni.
11.2 VÝŽIVA A METABOLISMUS
A – biologická matka
V této chvíli nemá klientka žádné problémy spojené s touto problematikou.
B – surogátní matka
Klientka po dobu těhotenství užívala výživové doplňky pro těhotné ženy. Během
těhotenství přibrala 12 Kg.
11.3 VYLUČOVÁNÍ
A – biologická matka
V této chvíli nemá klientka žádné problémy spojené s touto problematikou.
B – surogátní matka
Vzhledem k pokročilému stadiu těhotenství, pociťuje klientka časté nucení na
močení.
38
11.4 AKTIVITA A CVIČENÍ
A – biologická matka
V této chvíli nemá klientka žádné problémy spojené s touto problematikou.
Aktivně se připravuje na roli budoucí matky.
B – surogátní matka
Klientka před tím, než se stala surogátní matkou, byla zvyklá denně cvičit
a posilovat. Z důvodu těhotenství je však posilování nemožné. Klientka se alespoň
náhradou aktivně věnuje těhotenskému tělocviku.
11.5 SPÁNEK A ODPOČINEK
A – biologická matka
S blížícím se porodem surogátní matky sužuje biologickou matku nespavost.
Má strach s blížícího se porodu a jeho případných komplikací.
B – surogátní matka
Klientka se cítí unavená. Biologická matka má strach z porodu a jeho možných
komplikací a tak ji každé dvě hodiny budí, jestli je v pořádku.
11.6 VNÍMÁNÍ - POZNÁVÁNÍ
A – biologická matka
V této chvíli nemá klientka žádné problémy spojené s touto problematikou.
B – surogátní matka
V této chvíli nemá klientka žádné problémy spojené s touto problematikou.
11.7 SEBEPOJETÍ
A – biologická matka
Klientka se i přes strach z budoucího mateřství v tuto chvíli chápe již jako matka
a aktivně se připravuje na svoji budoucí roli.
39
B – surogátní matka
Klientka B prožívá dle svých slov radost až euforii ze sebe sama. Cítí
se povzneseně, že pomáhá bezdětnému páru k vytouženému potomku. Avšak pociťuje
nepohodu, jelikož přibrala více jak 10 Kg.
11.8 ROLE A VZTAHY
A – biologická matka
Klientka se již chápe jako matka, ačkoliv se dítě ještě nenarodilo. Vztah
s manželem hodnotí dle svých slov jako: „Čím dál lepší.“
B – surogátní matka
Klientka je velmi dobře vyrovnaná s tím, že ačkoli nosí dítě, jeho matkou není.
S biologickou matkou má velmi dobrý vztah. Dohodli se na tom, že se přestěhují blíže
k sobě a budou se navštěvovat.
11.9 SEXUALITA
A – biologická matka
V této chvíli nemá klientka žádné problémy spojené s touto problematikou.
B – surogátní matka
Po dohodě s biologickými rodiči klientka po dobu těhotenství se svým
manželem nesouloží. Pociťuje následky sexuální abstinence, která se projevuje
na vztahu s jejím manželem.
11.10 STRES
A – biologická matka
Klientka se cítí stresována situací kolem porodu a následné péče o dítě. Bude
hospitalizována se surogátní matkou a dítětem na dvoulůžkovém pokoji, aby si na dítě
postupně zvykala.
B – surogátní matka
Dle svých slov nemá klientka se stresem problém, akorát jí mírně obtěžuje,
že neustále musí uklidňovat biologickou matku, ale chápe její situaci a snaží se s tím
vyrovnat.
40
11.11 VÍRA, ŽIVOTNÍ HODNOTY
A – biologická matka
Klientka se cítí konečně jako plnohodnotná žena, těší se na dítě a věří v krásnou
budoucnost a příjemné starosti s dítětem.
B – surogátní matka
Klientka říká, že našla své poslání, a kdyby to bylo možné, chtěla by být
náhradní matkou znovu. Vzhledem k pokročilému věku to už pravděpodobně nebude
možné.
11.12 JINÉ
V této oblasti se klientky shodli, že už není co dodat.
41
12 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
V rámci ošetřovatelského procesu a vypracování ošetřovatelského modelu, jsme
z oblastí, kde klientky pociťovaly deficit, sestavili několik diagnóz. V tomto případě
se zdá situace klidná, ale kvůli autonehodě a psychickým problémům je zde vysoké
riziko neočekávaných problémů.
12.1 AKTUÁLNÍ DIAGNÓZY
12.1.1 Diagnóza A1
Nedostatek spánku u biologické matky z důvodu strachu z porodu, projevující
se přehnanou péčí o surogátní matku a mírnou podrážděností.
12.1.2 Diagnóza A2
Pocit stresu a tlaku z okolí u biologické matky, z důvodu očekávaného porodu
a následné péče o dítě, projevující se plačtivostí, plachostí a verbálními projevy.
12.1.3 Diagnóza A3
Porušené sebepojetí u surogátní matky, z důvodu sexuální abstinence projevující
se verbálně.
12.1.4 Diagnóza A4
Únava surogátní matky z důvodu nevyspání projevující se sníženou schopností
vnímání a častého mikro spánku.
12.1.5 Diagnóza A5
Snížení schopnosti přijímání potravy u biologické matky z důvodu stresu,
projevující se nechutenstvím a pocitem přeplněného žaludku.
42
12.2 POTENCIONÁLNÍ DIAGNÓZY
12.2.1 Diagnóza P1
Riziko spánkové poruchy u surogátní matky z důvodu přehnaného strachu
biologické matky, která jí každé 2 hodiny vzbudí.
12.2.2 Diagnóza P2
Riziko návratu psychických problémů biologické matky z důvodu pocitu
přetížení a vysokých nároků.
12.2.3 Diagnóza P3
Riziko poškození či úmrtí plodu z důvodu nadměrného cvičení surogátní matky.
12.2.4 Diagnóza P4
Riziko vzniku poruchy příjmu potravy z důvodu již aktuálního snížení chuti
k jídlu a pocitu přeplněného žaludku.
43
13 DIAGNÓZA A1
Tuto diagnózu jsme stanovili na základě vyjádření surogátní matky
a biologického manžela.
Diagnóza: Nedostatek spánku u biologické matky z důvodu strachu z porodu,
projevující se přehnanou péčí o surogátní matku a mírnou podrážděností.
13.1 STANOVENÍ CÍLE
Dopomoci biologické i surogátní matce k lepšímu a kvalitnějšímu spánku.
13.2 PLÁNOVÁNÍ
 Naplánovat a připravit plán edukace biologických rodičů o porodu, poučit je
o důležitosti spánku a odpočinku jak pro surogátní matku, tak pro plod.
 Je potřeba edukaci rozložit do delšího časového úseku a zjistit, zda biologická
matka edukaci porozuměla.
 Vysvětlit biologické matce, že není nutné surogátní matku budit, a domluvit
sezení obou žen, na které připravit řízený rozhovor na téma odpočinku.
13.3 REALIZACE
Naplánovanou edukaci biologické matky jsme rozložili do tří dnů. Prováděna
byla ve 38. týdnu těhotenství surogátní matky. Následovalo sezení klientek.
Den 1: S biologickou matkou jsme probrali fáze porodu. Byl kladen důraz
na fakt, že během porodu bude surogátní matka potřebovat mnoho energie, které se jí
v tuto chvíli nedostává z důvodu trvalého rušení biologickou matkou.
Den 2: Rychlé zopakování minulé edukace, zodpovězení klientčiných otázek.
Následná edukace na téma poporodní ošetření novorozence a péče o něj v prvních dvou
dnech života.
Den 3: Rychlé zopakování minulé edukace, zodpovězení klientčiných otázek.
Pokračování edukací na téma: Péče o dítě od narození do jednoho roku života.
Následoval řízený rozhovor obou žen na téma odpočinku, kde se obě ženy vyjádřily
k problému, a společně se domluvili na dodržování určitých pravidel, podle kterých
bude probíhat jejich následná komunikace.
44
13.4 ZHODNOCENÍ
Týden po edukaci a řízeném rozhovoru se klientky cítí mnohem lépe, surogátní
matka se cítí odpočatá. Biologická matka taktéž, avšak projevila přání o další sezení,
kde by se ještě mohla zeptat na pár doplňujících otázek. Obě klientky lépe spí.
Cíl k diagnóze A1 byl splněn.
45
14 DIAGNÓZA A2
Tuto diagnózu jsme stanovili na základě projevů klientky. Manžel ji našel, jak se
doma psychicky hroutí.
Diagnóza: Pocit stresu a tlaku z okolí u biologické matky, z důvodu
očekávaného porodu a následné péče o dítě, projevující se plačtivostí, plachostí
a verbálními projevy.
14.1 STANOVENÍ CÍLE
Odstranit pocity stresu a tlaku pomocí účinné edukace okolí biologické matky.
14.2 PLÁNOVÁNÍ
 Zajistit edukační sezení pro rodinu biologické matky, především jejího manžela.
 Zajistit si dostatek času pro samostatnou práci s manželem.
 Naplánovat samostatné sezení pro biologického otce s možností nácviku péče
o novorozence.
 Vyptat se biologického otce na aktuální situaci doma, jak se biologická matka
chová, není-li v nemocničním zařízení nebo pod kontrolou lékařského personálu.
 Zjistit, zda manžel dochází s klientkou na sezení u psychiatra.
14.3 REALIZACE
Po telefonickém rozhovoru s biologickým otcem jsme si dohodli sezení na druhý
den edukace biologické matky. Jejímu sezení přítomen nebyl. Po skončení
s biologickou matkou byly otci poskytnuty stejné informace a praktický nácvik.
V závěru sezení se svěřil s tím, že si není jistý, že biologická matka zvládne samostatně
péči o dítě. Po domluvě se surogátní matkou bylo dohodnuto, že se na prvních pár týdnů
nastěhuje do jejich domu a s péčí o dítě biologické matce pomůže.
14.4 ZHODNOCENÍ
Na sezení týden po edukaci se biologičtí rodiče svěřili s tím, že doma spolu
probrali získané informace a ve volném čase nacvičují péči o novorozence na panence.
Biologická matka se, dle svých slov cítí mnohem více jistá svým počínáním
a pochvaluje si podporu manžela. Na základě pečlivě vybraných otázek jsme zjistili,
že plačtivost a příznaky stresu u biologické matky ustoupili. Její manžel se v tuto chvíli
46
také cítí jistější. V minulém týdnu navštívil s ženou jejího psychiatra a po jeho ujištění,
že klientka nejeví příznaky nervového zhroucení, se cítí klidněji i on.
Cíl k diagnóze A2, odstranit pocit stresu a tlaku z okolí, byl splněn.
47
15 DIAGNÓZA A3
Diagnóza: Porušené sebepojetí u surogátní matky, z důvodu sexuální abstinence
projevující se verbálně.
Tato diagnóza vyplynula ze situace, kdy biologický manžel na sezení řekl
lechtivý vtip a manžel náhradní matky nepřiměřeně agresivně reagoval.
15.1 STANOVENÍ CÍLE
Navrátit surogátní matce sebepojetí. Za pomoci konzulatce s jejím manželem.
15.2 PLÁNOVÁNÍ
Naplánovat rozhovor se surogátní matkou a jejím manželem. Dopomoci jim
k navázání vzájemné konverzace na téma nucené sexuální abstinence podobu
těhotenství a šestinedělí.
15.3 REALIZACE
Se surogátní matkou a jejím manželem byla domluvena první schůzka, na kterou
se manžel nedostavil. Jako omluvu řekl, že musí do práce. Sezení se tedy přesunulo
na další týden ve stejnou dobu. Surogátní matka se svěřila s tím, že do žádné práce
nejde, akorát je mu nepříjemná myšlenka, že by měl probírat svoje sexuální problémy
před cizími lidmi. Na příští týden jsme si tedy sezení upravili. Pozvali jsme psychologa
a vedení tohoto sezení jsme přenechali na něm. Po jeho skončení jsme se souhlasem
manžela naplánovali rozhovor i s jeho manželkou a biologickými rodiči. Rozhovor
proběhl ve velice klidném duchu.
15.4 ZHODNOCENÍ
První pokus o navrácení sebepojetí surogátní matky se nezdařil. Jelikož její
manžel nechtěl spolupracovat kvůli pocitu studu. Nebylo mu příjemné probírat svoji
sexuální deprivaci s okolím. Avšak druhý pokus o dosažení cíle k diagnóze A3 byl
úspěšný. Partner se uvolil promluvit si s přivolaným psychologem. Následná
konfrontace všech zúčastněných stran pomohla vyřešit klientčin problém.
48
16 DIAGNÓZA A4
Diagnóza: Únava surogátní matky z důvodu nevyspání projevující se sníženou
schopností vnímání a častého mikro spánku.
Tuto diagnózu jsme si stanovili na základě pozorování surogátní matky.
Na sezeních se nesoustředila, usínala a vizuálně vypadala znaveně.
16.1 STANOVENÍ CÍLE
Odstranit pocit únavy a navrátit schopnost plného vnímání.
16.2PLÁNOVÁNÍ
1. Rozmluvit surogátní matce nápad, že se před biologickou matkou schová
na týden u kamarádky.
2. Vysvětlit jí jaký dopad by tento útěk mohl mít na psychiku biologické matky.
3. Promluvit si s biologickou matkou na téma spánku.
4. Vytvořit plán, jak zmírnit biologické matce strach a surogátní matce dopomoci
k lepšímu odpočinku
5. Domluvit společné sezení obou zúčastněných párů.
6. Přednést návrh na společný víkend v jednom hotelu. A jeho hlavní myšlenku,
že čím blíže si obě matky budou, tím lépe jim oběma bude. Biologická matka
uvidí, že surogátní matka je v pořádku, zklidní se. Tím pádem nebude vyvíjet
na surogátní matku takový nátlak a ta si bude moci v klidu odpočinout.
16.3REALIZACE
Na sezení byl přednesen návrh na společný víkend. Surogátní matka se svěřila
s obavami, že efekt bude spíš opačný. Ale nakonec s tímto návrhem souhlasila.
Biologičtí rodiče navrhli, že by se mohlo jet k nim na letní baráček. Tento návrh byl
však zamítnut, jelikož k tomuto účelu je potřeba neutrální prostředí. Nakonec
společnými silami páry vybrali chatičku v Podkrkonoší a zaplatili si víkendový pobyt.
16.4ZHODNOCENÍ
Zhodnocení proběhlo dva dny po návratu z Podkrkonoší. Obě matky se cítí
mnohem lépe. Biologická matka si díky blízkosti se surogátní matkou nepřipadala tak
bezmocná, spíše měla pocit, že má vládu nad situací. Díky těmto pocitům dala surogátní
matce mnohem více času na odpočinek a ta přestala mít obtíže s mikro spánkem
a usínáním.
49
17 DIAGNÓZA A5
Diagnóza: Snížení schopnosti přijímání potravy u biologické matky z důvodu
stresu, projevující se nechutenstvím a pocitem přeplněného žaludku.
Manžel biologické matky si všiml, že poslední dobou nejí a ztrácí se před očima.
S tímto problémem se svěřil porodní asistentce a ta si následně pohovořila s klientkou.
17.1 STANOVENÍ CÍLE
Cíl 1: Dopomoci biologické matce k navrácení chuti k jídlu.
Cíl 2: Odbourat pocit plného žaludku u biologické matky.
Cíl 3: Zamezit riziku vzniku poruchy přijmu potravy či dalších obtíží plynoucích
z nedostatku jídla.
17.2 PLÁNOVÁNÍ
1. Zjistit, jaký je důvod tohoto problému pomocí rozhovoru.
2. Odstranit příčinu daného problému.
3. Navrhnout klientce změnu jídelníčku či jinou úpravu jídel.
4. Zajistit aby klientka měla dostatečné množství stravy a správný poměr všech
živin.
5. Vysvětlit klientce důležitost správné stravy a jejího složení.
6. Dopomoci klientce pochopit, že držením hladovky a odmítáním jídla nebude mít
dostatek energie na péči o novorozence.
17.3REALIZACE
Na sezení s klientkou jsme pozvali také nutričního terapeuta. Po úvodním
seznámení a zhodnocení daného problému jsme se pod vedením terapeuta věnovali
vytvářením koláží správné a nesprávné výživy, který si klientka vyvěsí doma nad
ledničku. Pomocí správně mířeného rozhovoru jsme s klientkou probrali její pocity
a pokusili jsme se odstranit její problém.
17.4ZHODNOCENÍ
Klientka se za podpory svého manžela a našich terapeutických postupů zbavila
pocitu plného žaludku. Přestala si stěžovat na nechutenství a začíná se jí navracet
ztracená energie. Cíl 1: Dopomoci biologické matce k navrácení chuti k jídlu byl
50
splněn. Cíl 2: Odbourat pocit plného žaludku u biologické matky byl též splněn. Cíl 3:
Zamezit riziku vzniku poruchy přijmu potravy či dalších obtíží plynoucích z nedostatku
jídla. Zda jsme splnili tento cíl nelze v tuto chvíli zhodnotit. Ačkoli klientka se v tuto
chvíli cítí lépe, nemůžeme za takto krátkou dobu určit, zda byl tento cíl s určitostí
splněn.
51
DOPORUČENÍ PRO PRAXI, DISKUZE
Dosud jsou doporučení pro manželské páry, které nemůžou mít vlastní dítě
přirozenou metodou, velmi individuální. Jelikož není patřičně zpracovaná legislativa,
která by umožňovala v rozšířené působnosti vyhovět bezdětným párům mít vlastního
potomka. Jedinou plně legální formou jsou zde adopce.
V této práci jsme se zaměřili spíše na teoretickou stránku surogátního mateřství.
Avšak toto téma by se mělo týkat učebních osnov porodních asistentek. Projde-li
parlamentem nový návrh zákona, který umožní legálně a oficiálně poskytovat ženám
tuto službu, bude to zatím povolena pouze mezi ženami si příbuznými. Tudíž matka
s dcerou a sestry. Původně měli být v zákonu zahrnuty i sestřenice a obgenetační
příbuzní, ale na poslední chvíli byly z návrhu staženy.
Zaměříme-li se na to, že tento zákon projde parlamentem a stane se platným,
musíme se zamyslet, kam tato situace povede. Určitě by se tomuto tématu mělo věnovat
na školách pro porodní asistentky i všeobecné sestry.
Jedním z nejvíce zainteresovaných států je Ukrajina. V našem státě je mnoho
Ukrajinských žen, které si tu vydělávají, avšak jejich životní úroveň je nízká. Bude to
pro ně příležitost, jak si vydělat mnohem více peněz. Proto by se v zákoně měl stavit
nějaký limit. Jaká si horní hranice. Surogátní matky by tuto „službu“ neměli poskytovat
pouze za cílem vydělání peněz, ale prvotní cíl by měl být udělat dobrý skutek – pomoci
někomu v těžké situaci.
Vzhledem k možnému uzákonění, by se na tyto možnosti mateřství měla
připravit i zdravotnická zařízení. Myslíme si, že v této chvíli a za této situace nejsou
zdravotnická zařízení připravená na péči a hospitalizaci obou matek. Většina
zdravotnických zařízení nemá dostatečně situované pokoje, tak aby obě klientky měli
dostatek času a soukromí. Další věc, co by se měla vyřešit, je situace, kdy bude potřeba
dítěti podat nějaké medikamenty. Kdo o tom rozhoduje?
Ve stávajícím období (dosud chybí legislativní úpravy), se může vytvořit pro
trojici až čtveřici (má-li náhradní matka manžela či partnera) zainteresovaných lidí
mnoho dilemat. Jedním z nich může být situace, kdy se například na ultrazvuku zjistí,
že plod má nějakou vadu, ať už malformační či genetickou. Stane-li se to v této době,
kdo rozhodne o tom, zda surogátní matka půjde na potrat? A co když nastane situace,
kdy si biologičtí rodiče přejí potrat, ale surogátní matka si potrat z osobních důvodů
nepřeje. Anebo naopak, surogátní matka se nemůže srovnat s myšlenkou, že ve své
děloze bude nosit poškozený plod. Avšak biologičtí rodiče si potrat nepřejí.
Rozmůže-li se tato metoda, nejsou na ni připraveny ani porodní asistentky.
Některé se, dle vlastních slov, nepotřebují, aby jim na sále překáželi další lidé navíc.
Další by zase ocenili, kdyby jim někdo toto téma přednesl a vysvětlil různá rizika.
Porodní asistentky by ocenili nějaké kurzy a rady jak komunikovat s biologickou
52
matkou. Většina biologických matek bude chtít být od první chvíle se svým dítětem
a představa, že by ho nechala samotné v porodnici se jim příčí. V tomto případě, jí bude
muset nemocnice poskytnout pouze tzv. hotelovou službu, na kterou v tuto chvíli
v našem zdravotnictví nejsou prostředky. Stane-li se ale z této formy mateřství trend
dnešní doby, jako např. v USA, kde si hollywoodské hvězdy nechávají odnosit děti
proto, aby si nezničili postavu, bude se muset zdravotnická společnost přizpůsobit.
Zejména zpracováním této problematiky do výukových a edukačních materiálů pro
porodnické pracovníky.
53
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, za jakých podmínek se v ČR provádí
surogátní mateřství a zaměřit se na tuto problematiku z pohledu zítřka. Vzhledem
k tomu, že se spousta lékařů a zdravotnických pracovníků zainteresovaných do této
problematiky pohybuje na hraně zákona, snaží se až na jednu kliniku k tomuto tématu
pokud možno nevyjadřovat. Když se již vyjádřit musí, pokouší se mluvit tak, aby se
z daných slov nedala poznat pravda. Surogátní mateřství je v poslední době přetřásaným
tématem a dobrým námětem pro režiséry a scénáristy z celého světa. O poměrech v naší
republice vypovídá pořad Na vlastní oči, kde koncem března odvysílali reportáž o
ženách, které by chtěli být surogátními matkami. O znalostech těchto žen vypovídalo
hodně to, že ani nevěděli, jak se surogátní mateřství provádí a o kolik by si za odnošení
dítěte měli říct.
Toto téma je velice citlivé na psychiku. Je nutné, dbát na duševní pohodu všech
zúčastněných stran. Zjistili jsme, že zdravotnická zařízení nejsou na tuto situaci řádně
připravena. Na většině pracovišť chybí lůžka pro hospitalizaci obou matek. Nedostává
se jim dostatečného pochopení a psychologické pomoci. Nemocniční personál není
řádně proškolen o specificích péče o surogátní a biologickou matku během porodu.
Matky v tuto chvíli řeší situaci tak, že si zaplatí jednu porodní asistentku, která je
provede celým těhotenstvím až k porodu.
Dále jsme zjistili, že i v chystaných zákonech jsou chyby. Poslanci plánují
změnit hlavně zákon o rodině z roku 63, ale k tomu, aby byly podchyceny všechny
právní nedostatky, by bylo potřeba změnit více jak 50 různých zákonů a norem.
Závěrem bychom řekli, že ač se surogátní mateřství tváří jako jedna z léčebných
metod. Musíme si položit otázku, zda zdravá žena má právo užívat si všechny výhody
i nevýhody mateřství, které by jí bylo takhle umožněno, i když ona sama pro variantu
mít dítě neudělala, nic víc, než vytáhla peněženku a zaplatila nejvyšší částku. Myslíme
si, že naše společnost by se měla nad tímto tématem trošku pozastavit a než vypustí
nějaký zákon či normu, mělo by se lidstvo řádně zamyslet. Kam až ten pokrok může
zajít?
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BIBLE SVATÁ, ISBN: 80-900881-0-4.
CARSTEN J., 2000, Cultures of relatedness: New approaches to the study of kinship.
Cambridge: Cambridge University Press. ISBN: 0-521-65627-3.
FRYŠTENSKÁ M., Otazníky kolem asistované reprodukce. Právo a rodina. 2004, č. 3.
GERRIS J., PhD 2004, Assisted reproductive technologies. Quality abd safety. Taylor
and Francis group ISBN: 1-84214-231-3.
GINSBURG F. D., 2002, Conceiving the New World order. The global Politics of
reproduction. Berkeley: University of California press. ISBN: 0-520-08914-6.
GORON J. 2011, 100 questions and answers about infertility. Canada: Jones and Barlett
Learning, ISBN: 987-443-5000.
HAVELKOVÁ M., 2007/2008, Právní aspekty asistované reprodukce. Brno,
diplomová práce. Masarykova univerzita. Právnická fakulta.
MACKÚ F. 2002, Gynekologie. Praha: ISBN 80-7333-001-6.
MARKENS S., 2007, Surrogate motherhood and the politics of reproduction.
University of California, ISBN: 978-0-520-25203-5.
MURRAY T., 2003 The worth of child. University of California Press ISBN: 10-
0520088360.
PARKER – LITTLEROVÁ C. 2010, Průvodce těhotenstvím a porodem (Vše o Vašich
40 týdnech a ještě víc, na co se bojíte kohokoli zeptat). Praha: IKAR. ISBN 978-80-249-
1376-6.
ŘEŽÁBEK K. 2008, Léčba neplodnosti, 4. aktualizované vydání. Praha, Grada. ISBN:
978-80-247-2103-3.
Internetové zdroje:
www.radaevropy.cz.
www.porodnice.cz.
www.zdraviweb.cz.
www.google.cz.
LA VITA FELICE www.mother-surrorate.com.
www.creatingfamilies.com.
www.mladazena.maminka.cz.
MUDr. HONZÁK CSc. www.radkin.estranky.cz.
KATOLICKÝ TÝDENÍK. Bude u nás legální pronajímat dělohu? Online [cit. 2010-01-
24]. Dostupné na WWW:
<http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=6829>.
SURROGACY IN INDIA. Law commission writes on surrogacy. [online][cit. 2010-02-
08]. Dostupné na WWW: <http://blog.indiansurrogacylaw.com/2009/08/law-
commision-writes-surrogacy/>.
THE AMERICAN SURROGACY CENTER.[online][ cit. 2010-02-06]. Dostupné na
WWW: <http://www.surrogacy.com/legals/article/txlaw.html>.
Stop Neplodnosti. NÁHRADNÍ MATKY [online].[cit. 2010-01-09]. Dostupné na
WWW:<http://stopneplodnosti.cz/download/neplodnost_v_médiích/20091030_Moje_z
draví_Náhradní_matky.pdf>.
Parlament České republiky. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY. [online].[cit. 2009-12-
05]. Dostupné na WWW: <http://psp.cz/docs/laws/constitution.html>.
http://olser.cz/1838/kdyz-chce-byt-nahradni-matka-zivym-inkubatorem/.
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/rodinne-pravo/nezarazene/7967-
nahradni-matka-materstvi-legislativni-pohled-ceske-republiky-a-slovenske-
republiky.html.