Vysoká pkola zdravotnická, o. p. s. Praha 5
OnETn OVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S AKROMEGALIÍ
BAKALÁn SKÁ PRÁCE
ALENA GAJDOnOVÁ, DiS.
Praha 2012
VYSOKÁ nKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OnETn OVATELSKÝ PROCES U PACIENTA S AKROMEGALIÍ
BAKALÁn SKÁ PRÁCE ALENA GAJDOnOVÁ, DiS.
StupeK kvalifikace: bakaláp
Komise pro studijní obor: Vpeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová
Praha 2012
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, 04
se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ 150 00
Gajdošová Alena 3. B VS
Schválení tématu bakalářské práce
Na základě Vaší žádosti ze dne 17. 10. 2011 Vám oznamuji schválení tématu Vaší bakalářské práce ve znění:
Ošetřovatelský proces u pacienta s akromegalií
Nursing Process for Patient with Acromegaly
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Ivana Jahodová
V Praze dne: 17. 10. 2011
prof. MUCJr/Zdeněk Seidl, CSc. / \ // rektor
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 25. března 2012
Děkuji PhDr. Ivaně Jahodové za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé bakalářské práce.
V Praze dne 25. března 2012
ABSTRAKT
GAJDOnOVÁ, Alena. Opetpovatelský proces u pacienta s akromegalií. Vysoká pkola zdravotnická, o.p.s. StupeK klasifikace: Bakaláp (Bc). Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová. Praha. 2012. 56s.
Tématem bakalápské práce je lOpetpovatelský proces u pacienta s akromegalií." Teoretická Tást bakalápské práce obsahuje anatomii podvasku mozkového (hypofýzy), epidemiologii, etiologii, klinický obraz, laboratorní nálezy, zobrazující metody a léTbu akromegalie. Dále je uveden struTný popis opetpovatelského procesu a opetpovatelského modelu dle Marjory Gordonové. Praktická Tást práce se zabývá kazuistikou pacientky, kterou toto onemocnaní postihlo. Nejdulelitajpí Tástí je opetpovatelská anamnéza dle Marjory Gordon, kde podle KFunkTního vzorce zdraví" jsou zjiptany opetpovatelské problémy. Podle nahol byly sestaveny jednotlivé opetfDvatelské diagnózy. A ty jsou dále paženy podle priorit pacientky. V práci dojde i k celkovému zhodnocení opetpovatelské péTe, která byla vykonaná podobu hospitalizace pacientky. SouTástí zhodnocení opetpovatelské péTe budou také doporuTení týkající se onemocnaní akromegalie, které lze vyulít v praxi.
KlíTová slova
Adenom hypofýzy. Akrální rUát. Akromegalie. Gigantismus. Ruátový hormon. Somatotropin.
ABSTRACT
GAJDOnOVÁ, Alena. The nursing process on the patient with acromegaly. Vysoká fkola zdravotnická, o.p.s. Classification degree: Bachelor (Be). Head of the bachelorls thesis: PhDr. Ivana Jahodová. Praha. 2012. 56s.
The topic of the bachelor: s thesis is "Nursing process on a patient with acromegaly." Theoretical part contains the anatomy of the pituitary gland (pituitary), epidemiology, etiology, clinical picture, laboratory findings, displaying methods and treatment of the acromegaly. The following part is about a brief description of the nursing process and nursing model by Marjory Gordon. The practical part deals with the case of the patient, affected by this disease. The most important part is the nursing anamnesis by Marjory Gordon, where the "Functional health pattern" helps to discover nursing problems. According to the "Functional health pattern_, nursing diagnosis are determined and further sorted by priorities of the patient. The paper will also evaluate the overall nursing care, which was done during the patient's hospitalization. The evaluation of nursing care will also provide advice on the acromegaly disease, which can be used in practice.
Key words
Acral growth. Acromegaly. Gigantism. Growth hormone. Pituitary adenoma. Somatropin
OBSAH
ÚVOD.........................................................................................................................12
TEORETICKÁ CÁST.................................................................................................13
1 ANATOMIE POD Víl SKU MOZKOVÉHO (HYPOFÝZA)..............................13
1.1 Ppední lalok hypofýzy (adenohypofýza).........................................................13
1.1.1 Hormony adenohypofýzy...................................................................14
1.2 Zadní lalok hypofýzy (neurohypofýza)...........................................................15
2 AKROMEGALIE.................................................................................................16
2.1 Epidemiologie................................................................................................16
2.2 Etiologie........................................................................................................17
2.3 Klinický obraz...............................................................................................18
2.3.1 P píznaky zp Uäobené tumorem hypo fýzy.............................................18
2.3.2 Zvatpení akrálních partií a kloubní obtíle...........................................19
2.3.3 Ppíznaky kardiovaskulárního, respiraTnflio a zalívacího systému........19
2.3.4 Dalpí pfíznaky....................................................................................20
2.4 Laboratorní nálezy.........................................................................................21
2.5 Zobrazovací metody.......................................................................................23
2.6 Léfba.............................................................................................................23
2.6.1 Farmako terapie...................................................................................24
2.6.2 Chirurgická a neurochirurgická léTba.................................................25
2.6.3 Rádioterapie.......................................................................................25
3 MARJORY GORDON.........................................................................................27
3.1 Opetpovatelský proces die Marjory Gordonové...............................................27
3.2 Opetpovatelský model die Marjory Gordonové...............................................28
PRAKTICKÁ CÁST...................................................................................................29
4 OnETn OVATELSKÁ DOKUMENTACE DLE MARJORY GORDON..........29
5 OnETn OVATELSKÁ ANAMNÉZA DLE MARJORY GORDON..................35
6 SLEDOVÁNÍ NEMOCNÉHO V PRm Bfl HU HOSPITALIZACE....................39
7 OnETn OVATELSKÝ PROCES - OnETn OVATELSKÉ DIAGNÓZY...........41
7.1 Akutní bolest hlavy........................................................................................42
7.2 Porupený obraz tala........................................................................................43
7.3 Porupený spánek............................................................................................44
7.4 Únava............................................................................................................46
7.5 Úzkost...........................................................................................................47
7.6 Riziko zácpy....................................... ............................................................48
8 ZHODNOCENÍ OnETn OVATELSKÉ PÉCE.....................................................50
ZÁVflR.......................................................................................................................52
SEZNAM POUoITÝCH ZDROJM .............................................................................53
SEZNAM PnÍLOH.....................................................................................................56
SEZNAM OBRÁZKm A TABULEK
Obrázek 1 Ruce a nohy mohou dosáhnout al obpřch rozmarni.....................................17
Obrázek 2 Leksellliľ gama nUl....................................................................................26
Tabulka 1 Normální hodnoty IGF-1 ............................................................................23
Tabulka 2 Farmakologická terapie...............................................................................32
Tabulka 3 Glykémie v prutoahu hospitalizace...............................................................39
Tabulka 4 Krevní tlak a puls v prubahu hospitalizace..................................................39
Tabulka 5 Talesná teplota v prutoahu hospitalizace......................................................40
Tabulka 6 Ppřjem a výdej tekutin v prutoahu hospitalizace............................................40
SEZNAM POUoITÝCH SYMBOLm , ZNAČEK A ZKRATEK
ACTHÜ Ü Ü Ü Ü Ü ...adenokortikotropin (adrenokortikotropní hormon)
ADHÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü ..antidiuretický hormon
aPTTÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü .aktivovaný parciální tromboplastinový Tas
CTÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü Ü ..poTítaTová tomografie
EEGÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü ..elektoencefalografie
ECHOÜ Ü ..Ü Ü Ü Ü .echokardigrafie
EKGÜ Ü Ü Ü Ü .Ü Ü .elektrokardiografie
FSHÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü ...folitropin (folikulostimulaTní hormon)
IGF-1Ü Ü . Ü Ü Ü Ü ..inzulínu podobný rLMový faktor 1
IGF-2Ü Ü .Ü Ü Ü Ü ..inzulínu podobný r Uátový faktor 2
LHÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü Ü .lutropin (luteinizaTní hormon)
MRU Ü Ü Ü Ü Ü Ü ....magnetická rezonance
NANDAÜ Ü Ü Ü ..Ü ..North American Nursing Diagnostic Association
(Severoamerické sdrulení pro sesterské diagnózy)
oGTTÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü .orální glukózový toleranTní test
PRLÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü .. prolaktin
STHÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü .. somatotropin (rUátový hormon)
TSHÜ Ü Ü Ü Ü Ü Ü ...tyreotropin (tyerotropní hormon)
ORLU Ü Ü Ü Ü Ü Ü ..otorinolaryngologie
SEZNAM POUoITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZm
Akrální rLiit " zvatpení okrajových Tástí tala Morbidita " nemocnost Mortalita " úmrtnost
Subkutánní " zpUáob aplikace nakterých léklllpod kLni Termoregulace " udrlování teploty
ÚVOD
Akromegalie se vyskytuje vpude ve svata. Lidé, ktepř tímto onemocnaním trpí se chybná povalují za obry a Tasto nakolik let ani netupí, Te jsou nemocní. Ppitom jde o závalnou hormonální poruchu zpUáobenou nadprodukcí rUátového hormonu. V roce 2011 se v České republice léTilo 400 lidí s akromegalií, ale podle odhadnije pacientLU jednou tolik. Jde o závalné onemocnaní, o kterém drtivá vatpina obyvatel neví (KRnEK, 2011).
Cílem bakalápké práce je informovat odbornou i laickou vepejnost o této nemoci, jejím prutoahu, ppíznacích a léTba. Druhým cíl je navrhnout a realizovat individuální plán opetpovatelské péTe o pacienta s akromegalií.
Bakalápká práce má dva Tásti, a to teoretickou a praktickou. V teoretické Tásti je první kapitola vanována anatomii hypofýzy a hormonwm zpUáobující akromegalií. Druhá kapitola se zabývá výpe jmenovanému onemocnaní, jeho ppTinami, ppíznaky, diagnostikou a léTbou. V poslední kapitole teoretické Tásti je struTna uveden popis opetpovatelského procesu a opetpovatelské dokumentace dle Marjory Gordon. Praktickou Tást tvopí tématický celek, který se skládá z opetpovatelské dokumentace, opetpovatelské anamnézy a posouzení potpeb pacientky dle funkTních vzoreLUzdraví. Dle získaných informací od nemocné, ze zdravotnické dokumentace a dalpích Tlenlll opetpovatelského týmu byly stanoveny opetpovatelské diagnózy podle NANDA domén. U diagnóz byl urTen cíl, výsledná kritéria a vypracován plán, realizace a zhodnocení opetpovatelské péTe. V závaru práce byla celková zhodnocena opetpovatelská péTe za dobu hospitalizace pacientky. Práce byla dále obohacena o doporuTení pro praxi.
12
TEORETICKÁ CAST
1 Anatomie podvasku mozkového (hypofýza)
Hypofýza (viz ppřloha B) je funkTní endokrinní Tláza, která je do velké míry nadpazená vpem ostatním Tlázám s vnitpií sekrecí. Je ppflna oválné talísko, svatlé, rUlovopedavé, které je zavapené stopkou na spodina hypothalamu. Ulolena je v tureckém sedle kosti klínové (sella turcica) pod zkpřlením zrakových nervLU(nervus opticus). Funkcí hypothalamusu je pízení hypofýzy a regulace adenohypofýzy. KDélka hypofýzy Tiní asi 10 mm, pípka 13 mm, výpka 6 mm, hmotnost hypofýzy se pohybuje mezi 0, 5 g a 0, 7 g, u Ten je Tláza o naco hmotnajpř neT u muTLij v tahotenství se doTasna zvatpuje. Podle struktury a funkce se hypofýza dali na ppední lalok (adenohypofýza) a zadní lalok (neurohypofýza) \ (CIHÁK, 2002, s. 419 - 420).
1.1 Ppední lalok hypofýzy (adenohypofýza)
Adenohypofýza je klasická endokrinní Tláza, která se skládá z nakolika Tiažových bunak produkujících pest hlavních peptidových hormonlll(STH, ACTH, TSH, LH, FSH, PRL - viz kapitola 1.1.1). KAdenohypofýza slouTí jako pídící Tláza pro mnohé dalpí (periferní) endokrinní Tlázy a sama je pízena z hypothalamu" (ROKYTA, 2002, s. 212).
Činnost je regulovaná základním mechanismem endokrinní regulace tzv. zpatnou vazbou. Ppřkladem je sekrece TSH (tyreotropin), která je ppřmo tlumena nadbytkem hormonlll ptítné Tlázy anebo kortizol tlumící tvorbu ACTH (adenokortikotropin). KDalpím mechanismem je hypothalamické pízení. Jednotlivá jádra hypothalamu produkují jednak jednoduché oligopeptidy, které stimulují Tinnost bunak adenohypofýzy respektive sekreci jejich hormonlll (tzv. liberiny), jednak látky, které sekreci tlumí (tzv. statiny) \ (ANDflL, 1996, s. 24).
13
Onemocnaní adenohypofýzy jsou pomarna vzácná, jejich výskyt neppesahuje jedno onemocnaní na nakolik tisíc obyvatel. Postihují kaldou vakovou skupinu. NejTastajpí ppíTinou onemocnaní jsou benigní adenomy adenohypofýzy, primární nebo metastatické karcinomy (ANDflL, 1996).
1.1.1 Hormony adenohypofýzy
Somatotropin (STH) nebo-li růstový hormon je proteinové povahy, který podporuje rUát, proteosyntézu v buKkách tkání, transport a vyulití aminokyselin z krve. Významný je jeho stimulaTní úTinek nerůstové chrupavky. PUáobí na rUát kostí do délky. V játrech a ledvinách vznikají proteiny zvané somatomediny (inzulínu podobné rUátové faktory IGF-1 a IGF-2), které pak prostpednictvím receptorlll cílových tkání, zejména kostí a svaluj pUáobí zvýpení proteosyntézy v buKkách. Nadbytek somatotropinu za dobu růstového období zpUáobí nadmarný rUát tala, tzv. gigantismus. Ppebytek v dospalosti, kdy ul skonTilo rUátové období vede k zvýpenému rUátu akrálních Tástí tala (prsty, brada, nos), k tzv. akromegalii. Nedostatek somatotropinu v datství zpUáobí trpasliTí vzrUát, tzv. hypofyzární nanismus (CIHÁK, 2002).
Adenokortikotropin (ACTH) je trofický hormon, který stimuluje rUát kuify nadledvin, tvorbu a produkci glukokortikoidLU ppedevpím kortizolu. Nedostatek ACTH má za následek snílenou váhu Tlázy, snílený obsah proteinu a nukleových kyselin. Naopak chronické dráldaní vede k adrenokortikální hyperplazii a hypertrofii (CIHÁK, 2002; KLENER aj., 1997).
Tyreotropin (TSH) je glykoprotein, který je vyluTován tyerotropními buKkami adenohypofýzy. Skládá se ze dvou podjednotek alfa a beta. Vyvolává rUát bunak ptítné Tlázy, zvypuje metabolismus a stimuluje tvorbu a sekreci hormonLUptítné Tlázy (ASTL, 2007; CIHÁK, 2002).
Lutropin (LH) pUáobí u Ten na buKky stany ovariálnŕho folikulu, vyvolává ovulaci, pUáobí na koneTné dozrání oocytu a pídí tvorbu a funkci Tlutého talíska (CIHÁK, 2002).
14
Folitropin (FSH) vyvolává u Ten zrání vajíTkových váTkllla zvypuje produkci estrogenLU U muTLUFSH podporuje tvorbu spermií (DYLEVSKÝ, 2009).
Mammotropní buKky produkují prolaktin (PRL), který pUáobí sekreci mléka v mléTné Tláze a úTastní se jejího dalpího udrlovaní. Normální hladina PRL je u Teny nezbytná pro tvorbu hormonLUv ovariu. U muTLUPRL pUáobí jako prostatický rUátový faktor (CIHÁK, 2002; ROKYTA, 2002).
1.2 Zadní lalok hypofýzy (neurohypofýza)
Neurohypofýza je výchlipka spodiny tpetí komory a není povalovaná za endokrinní Tlázu v pravém slova smyslu. Sloulí jako rezervoár hormonLU produkovaných v hypothalamu a hormony uvolKuje do tála podle potpeb organismu. Známe dva neurohypofyzární hormony a to vasopresin (ADH - antidiuretický hormon) a oxytocin. Tyto hormony jsou axonálním proudaním dopraveny do neurohypofýzy a z nervových zakonTení v neurohypofýze jsou uvolKováni do obahu (NAVRÁTIL aj., 2003).
Funkcí ADH je hlavna regulace osmolality. Kleho sekrece je stimulovaná vzestupem osmolality a jeho zvýpená koncentrace v krvi pUáobí v ledvinách zvýpenou resorpci vody, Tím! osmolalitu opat sniluje" (NAVRÁTIL aj., 2003, s. 212).
lOxytocin zvypuje kontrakce hladké svaloviny dalohy ppi porodu. Jeho úTinek je bahem prvních masícLU tahotenství blokován progesteronem. Po porodu pUáobí na hladkou svalovinu vývodu mléTné Tlázy" (ROKYTA aj., 2002, s. 183).
15
2 Akromegalie
KAkromegalie je charakterizovaná zvatpením akrálních partií tala a vnitpiích orgánlll Abnormálna zvýpená sekrece rUätového hormónu (hypersomatotropismus) pped uzavpením rUátových ptarbin vede k nadmarnému rUätu - gigantismu" (STÁRKA aj, 2005, s. 72).
Zdroj: Krpek, Michal. Akromegalie a gigantismus, 2011, [online] ntefánek, Jifí. Akromegalie, 2011, [online]
Obrázek 1 - Ruce a nohy mohou dosáhnout al ob pich rozmarni
2.1 Epidemiologie
Akromegalie je velmi vzácné onemocnaní. Epidemiologická data o výskytu se lipř v závislosti na geografické oblasti a metodologii studií. Výskyt akromegalie je odhadován na 3 al 4 nové ppřpady na milion obyvatel zajeden rok. RozpřpBní nemoci se odhaduje ppibliTna na 40 al 70 pfípadLUna milion obyvatel (KRnEK, 2012).
16
NejTastajpř výskyt akromegalie je okolo 30 roku livota, druhá vlna ppichází po menopauze. Nemoc zaTíná v puberta, velmi vzácná je akromegalie u datí. Castajpř výskyt je u Ten a to v pomaru 3 : 2 (STÁRKA aj, 2005).
Pacienti, ktepř trpí akromegalií vatpinou ppicházejí k lékapi ve chvíli, kdy se u nich nemoc plna rozvinula a zaTínají je ohrolovat dalpí ppidrulené choroby (KRnEK, 2011).
Den akromegalie v České republice ppipadá na 14. Tervna. Jeho cílem je upozornit pirokou vepejnost, informovat o projevech onemocnaní s ohledem na dulelitost vTasného stanovení diagnózy a molnostech léTby (KRnEK, 2011).
2.2 Etiologie
Klinické projevy akromegalie jsou způsobeny nadmarným mnolstvím růstového hormonu v krvi a jeho úTinkem na tkána. Za patologických okolností je sekrece růstového hormonu do urTité míry autonomní. Ppevalující ppíTinou akromegalie jsou tumory ze somatotrofních bunak (somatotropinomy). V naprosté vatpina se jedná o nezhoubné tumory, tzv. adenomy hypofýzy, které jsou sloleny z rUíných typLUbunak. Nakdy jsou nacházeny adenomy i v jiných endokrinních orgánech (KRnEK, 2012).
Mule být ppřtomna izolovaná sekrece růstového hormonu s jinými hormony adenohypofýzy. Ppťkladem adenoniLUs kombinovanou sekrecí jsou nejTastajpř adenomy produkující růstový hormon a prolaktin. A proto mohou být v adenomu ppřtomny dva populace bunak, buKky produkující růstový hormon a buKky produkující prolaktin (smípené adenomy ze somatotrofLUa pro lakto trafili, nebo se mule jednat o adenomy z bunak produkujících souTasna růstový hormon a prolaktin (mamosomatotrofní adenomy). Adenomy mohou produkovat spoleTna s růstovým hormonem i jiné hormony, nap p tyreotropní hormon nebo alfa podjednotku glykoproteinových hormonLU (plurihormonální adenomy). Kroma benigních adenoniLUse vzácna objevují s růstovým hormonem karcinomy (KRnEK, 2012).
17
2.3 Klinický obraz
Ppíznaky onemocnaní, které ppivádají pacienty k lékapi, nejsou vidy zpUäobeny typickým akrálním rUátem. Dva patiny ppicházejí s jinými ppíznaky jakou jsou bolesti hlavy, otoky rukou, parestezie, neobratnost v rukou, bolesti kloubuj amenorea, nadmarným pocením. Clo vak s akromegalií si Tasto není vadom své nemoci. Polovina nemocných bývá ppi prvním vypetpení nemocná ppes 10 let. Obvyklá je také celková slabost, únavnost, poruchy spánku a tachykardie (STÁRKA aj, 2005).
Celkový vzhled bývá nápadný na první pohled (viz p pilo ha E), protole typické zmany postihují obliTej, ruce a nohy. Pokud vznikne nemoc dpřve, nel je ukonTen rUät, muie být nemocný i nápadná vysoký (gigantoakromegalie), (KRnEK, 2012).
2.3.1 Ppíznaky způsobené tumorem hypofýzy
Adenomy hypofýzy zpUáobující akromegalii dalíme na mikroadenomy a makroadenomy. Mikroadenomy jsou menpí nel 1 cm a jejich výskyt je ppibliTna ve 20 al 40 %. Mikroadenomy se vatpinou v klinickém obrazu nepodílejí. Makroadenomy jsou vatpí nel 1 cm a objevují se u pacientLU v zastoupení ppibliTna v 60 al 80 %. Makroadenomy kroma syndromu akromegalie mohou utlaTovat zdravou hypofyzární tkáK. Mule dojít i k útlaku nervus opticus a tak vést k poruchám zorného pole a v nejtaipích ppípadech al ke ztráta zraku (KRnEK, 2012).
U velkých makroadenomlllmohou být ppřtomny ppíznaky z útlaku hypothalamu, ke kterým lze zapadit poruchu termoregulace, poruchu chuti a ppjmu potravy, poruchy pocitu lízna a ppjmu tekutin, diabetes insipidus, poruchy spánku, poruchy autonomního nervového systému a poruchy chování. U gigantických adenomLU muie vzácna dojít k ppíznakium útlaku mozkových struktur nap p temporálního laloku a vznik temporální epilepsie, frontálního laloku (poruchy Tichu, poruchy osobnosti) nebo centrálních struktur (bolesti hlavy, hydrocefalus, psychózy, demence), (KRnEK, 2012).
18
2.3.2 Zvatpení akrálních partií a kloubní obtíle
Lebka je zvatpená s vystupujícími nadoTnicovými oblouky. Také je typické zvatpení Telistí a to ppedevpím dolní (viz ppfloha F). V dLLíledku rLLítu Telistí dochází k rozestupu zubili V prodlouleném obliTeji je dominující nos a brada. Výraz tvápe je melancholický a apatický. Mohou být zvatpené i bolce, rty a mäkké patro. Na zvatpeném jazyku jsou hypertofické papily. Zvatpení jazyka (viz ppfloha D) muie bránit ke správné artikulaci. Hrtan je u mule i u Teny zvatpený, hlasivky hypertrofické a hlas je hrubpí (STÁRKA aj, 2005).
Toto onemocnaní také postihuje ruce a nohy, které se také nápadná zvatpují. Dochází k rozpípení do obrazu tzv. kolikovitých prstuj které jsou ztluptalé, krátké a neohrabané. Nohy se zvatpují ppedevpím do pípky, nápadná zejména v oblasti paty. Nemocný si vpimne rLLítu konTetin zpravidla tak, Te si nemuie sundat prsten nebo si nemuie obout boty (KRnEK, 2012).
Kloubní obtíle postihují asi tpetinu nemocných, ale mírné bolesti v konTetinách a zádech jsou témap pravidelné. Kloubní zmany postihují prakticky vpechny klouby. U pacientllls dokonTeným rUátem a uzavpenými rLLítovými ploténkami nedochází k rLLítu kostí do délky, ale dojde ke tvarovým zmanám kloubních ploch, bujení chrupavek, poruchám artikulace na kloubních plochách a k ppedTasnému rozvoji degenerativních zman. Tyto zmany vedou k omezení hybnosti a bolesti. Ke zmanám dochází i v oblasti pátepe, vzniká ppedTasna artróza meziobratlových kloubili pátepe a degenerativní onemocnaní meziobratlových destiTek, typický je vznik hyperkyfózy. Popsané zmany vedou u pokroTilých ppípadLUk výrazným obtíTím, k funkTnímu omezení a zhorpení kvality livota. Tyto zmany ppetrvávají Tasto i po úspapné léTba (STÁRKA aj, 2005; KRnEK. 2012).
2.3.3 Ppíznaky kardiovaskulárního, respiraTního a zalívacího systému
Postrčení kardiovaskulárního systému je typické u pacientLUtrpící akromegalií a významná se také podílí na morbidita a mortalita nemocných. Arteriální hypertenze je diagnostikována ppiblilna u 50 % pacientLU U vatpiny pacient Lil s hypertenzí dochází k hypertrofii levé srdeTní komory. K akromegalické kardiomyopatii pádíme kroma
19
hypertrofii myokardu, také intersticiální fibrózu a lymfocytární infiltraci myokardu. Tyto kardiomyopatie mají za následek diastolickou a pozdaji i systolickou dysfunkci levé komory. U pacientLUs akromegalií jsou barna ppřtomny poruchy srdeTnŕho rytmu a poruchy vedení vzruchu v myokardu. Kroma uvedených zman dochází k rozvoji aterosklerózy a na kardiálním postilení se podílí i ischemická choroba srdeTní (KRnEK, 2012).
Typické je postilení horních cest dýchacích. Tam dochází ke zvatpení vedlejpích dutin nosních a hrtanu a následkem toho dochází k typickým zmanám hlasu. Kombinace kyfoskoliózy s dysfunkcí dýchacích svaluj mine dojít k hypoventilaci. U pacientLU s akromegalií se Tastaji vyskytují poruchy spánku a syndrom spánkové apnoe (KRnEK, 2012).
Zvatpení vnitpiích orgánĽJ(organomegalii) se nevyhýbá ani zalívacímu trakru. Zvatpené jsou i slinné Tlázy, dochází ke zvatpení jater a sleziny. U pacientLUse Tastaji objevují onemocnaní TluTníku a TluTových cest, a to ppbdevpím díky cholelitiáze a polypLU TluTníku (KRnEK, 2012).
2.3.4 Dalpí ppíznaky
U pacientLU se Tasto vyskytuje onemocnaní ptítné Tlázy napp hypertyreóza, hypotyreóza, zvatpení ptítné Tlázy a struma (KRnEK, 2012).
U lidí trpící akromegalií dochází k porupe metabolismu skoro vpech základních Tivin, vody i elektrolytu! Nadbytek rUätového hormonu zpUáobuje inzulínovou rezistenci. U více neT 50 % nemocných je diagnostikován diabetes mellitus nebo poruchy glukózové tolerance. V krvi je i pri laTnaní zvýpená hladina cukru. Ruátový hormon pUäobí ppesna opaTna neT inzulín. Diabetes pravdapodobna vzniká u vrozené dispozice (KRnEK, 2012).
Bolesti hlavy jsou velmi úporné, jejich etiopatogeneze je nejasná. Více neT na velikosti tumoru hypofýzy závisí na hormonálni aktivita. U Tásti pacientLUmUle být ppTinou zvýpený nitrolební tlak a syndrom karpálnŕho tunelu. Výskyt karpálnŕho tunelu
20
se uvádí ve 20 al 50 % ppřpadlll Na jeho rozvoji se podílí ppedevpím zmnolení vaziva a edém v oblasti karpálního kanálu. Ppi úspapné léTba akromegalie dochází k úprava syndromu karpálního tunelu i bez chirurgického zákroku (KRnEK, 2012).
K psychickým zmanám pádíme depresi somnolenci a nervozitu. Ppi pípení nádoru do okolí muieme nalézt neurologické odchylky, epileptické kpeTe a závrata (KRnEK, 2012).
Kule bývá ztlu ptala s Tastými kolními erupcemi a pigmentacemi. V podkolí dochází k otoku a zmnolení vazivových vláken. U lidí s akromegalií dochází k zvatpení potních Tláz a ke zvýpenému pocení a zvatpení mazových Tláz. Nehtová lulka jsou rozpípená, vlasy bývají husté a hrubé, vousy a ochlupení bohaté a zmnolené (STÁRKA aj, 2005).
MenstruaTní cyklus je souTástí kaldé zdravé dívky a Teny. Je známkou toho, Te se pohlavní Tlázy vyvinuly dobpe. Menstruace a procesy zrání a uvolKování vajíTka jsou pízeny hormonálna. Rostoucí adenom sniluje tvorbu LTH a FSH. Výsledkem této poruchy je nepravidelnost menstruaTního cyklu al jeho úplné vymizení (amenorea). Tato porucha postihuje al 70 % Ten trpící akromegalií. S tímto onemocnaní je také spojen pokles sexuální touhy (libida) a impotence (MAREK, 2012c).
2.4 Laboratorní nálezy
Prvním krokem k potvrzení nebo vylouTení diagnózy je stanovení koncentrací rLlátového hormonu v séru. Jednorázové vypetpení hladiny rLlátového hormonu nemusí být průkazné. S vysokými hodnotami STH se setkáváme i u zdravých jedinclll K průkazu nadprodukce rLlátového hormonu sloulí stanovení rLlátového hormonu v prubahu oGTT (orálního glukózového toleranTního testu). Zatímco u zdravých osob se podáním glukózy hodnoty rUátového hormonu snilují k bazálním hodnotám, u pacientLUs akromegalií k výraznému poklesu nedochází. Dalpím ukazatelem rUátového hormonu je stanovení sérové koncentrace inzulínu podobného rUátového faktoru IGF-1 a srovnání s normami pro ppíslupnou vakovou skupinu. U naprosté vatpiny pacientLUje ppfTinou akromegalie adenom hypofýzy (STÁRKA, 2010).
21
Průkaz hypersekrece růstového hormonu STH je základním vypetpením akromegalie. Koncentrace růstového hormonu se stanovuje tpkrát za sebou v jednotlivých intervalech a dále v prubahu oGGT. V nakterých ppřpadech mule být koncentrace STH i u akromegalie v norma. Rozdíl je v tom, Te mnolství STH u pacientLUs akromegalií nikdy neklesá k tzv. bazálním hodnotám. Normální hodnoty STH v krvi jsou 0, 0"20, 0 ug/1 (KRnEK, 2012).
IGF-1 je růstový faktor, který je podobný inzulínu, a je oznaTován jako somatomedin. Podílí se na přzení růstu, metabolismu, ppeiívání a vyzrávání bunak. Vznikají ppeválna v játrech. BuKky citlivé na působení IGF-1 byly nalezeny i v mozku. IGF a růstový hormon tak mají pravdapodobna vliv i na vývoj centrální nervové soustavy. Hladiny IGF-1 v prubahu dne zásadná nekolísají. Ppi zvýpené koncentraci v krevním vzorku je prokazatelná zvýpená hladina růstového hormonu. Mnolství IGF-1 je závislé na vaku, na stavu výlivy nebo funkci ptítné Tlázy (MAREK, 2012b).
Tabulka 1 - Normální hodnoty IGF-1
Vak Normální hodnoty IGF-1 (jigfl)
15 - 16 249 - 642
16-20 271 - 550
20-24 265 - 410
25-29 220 - 360
30-44 185 - 335
45 - 60 160 - 250
Zdroj: Marek, Josef; 2012, [online]
Orální glukózový toleranTní test (oGTT) je standardní diagnostický test, který se poulívá ppi onemocnaní diabetes mellitus a ppi porupení glukózové tolerance. Hladiny krevního cukru jsou mapeny ráno nalaTno a potom znovu po podání 75 g glukózy. Diabetes je pozitivní pokud je glykémie nalaTno vyppř nel 7, 0 mmol/1 anebo je dva
22
hodiny po podání glukózy vy ppi nel 11, 1 mmol/1. KPorucha glukózové tolerance je diagnostikovaná, pokud je glykémie nalaTno niipí nel 7, 0 mmol/1 a glykémie dva hodiny po podání glukózy je mezi 7, 0 a 11, 1 mmol/1.' (AUTORSKÝ KOLEKTIV, 2007, s. 166)
2.5 Zobrazovací metody
Rentgenové nálezy patpí mezi základní lékapské vypetpení akromegalie. Skelet je charakteristicky zmanan. Na snímcích je viditelné ztlupupvání akrálních Tástí, zvatpení mandibuly a zvatpení lebeTních dutin, zejména frontální Tásti. Neppehlédnutelné jsou i typické nálezy akromegalické artropatie na velkých i drobných kloubech vTetna pátepe (STÁRKA aj, 2005).
Dulelité je posouzení nitrolebního nálezu, zejména tureckého sedla a jeho okolí. Časné zmany, kdy tumor neporupuje kostní strukturu, ale pouze tkán hypofýzy, lze odhalit poTítaTovou tomografií (CT) a jepta lépe magnetickou rezonancí (MR), která umoTKuje zobrazení nakolikamilimetrových adenomin Pozdaji se objevuje dvojitý obrys tureckého sedla a balónovité rozpípení. Jestlile tumor roste nitrolebna, dochází k poruchám optických drah, col zpLLíobuje poruchy zorného pole. K posouzení oTního nálezu je nutné konzilium s oftalmologem. Pro zhodnocení neurologických zman, napp tlak na hypothalamus, jsou nutné neurologické metody (EEG - elektroencefalografie), (STÁRKA aj, 2005).
2.6 LéTba
Akromegalie je závalné onemocnaní, které je nutné vTas a úTinna léTit. V ppípada, Te akromegalie není léTena, mLLTe pacientovi zkrátit a snílit kvalitu livota (KRnEK, 2012).
Cílem léTby je odstrananí nebo redukce adenomu hypofýzy a kontrola jeho rLLítu, potlaTení sekrece rLLítového hormonu a také vysokých hladin IGF-1 (KRnEK, 2012).
23
MoTnosti léTby akromegalie jsou farmakoterapie, chirurgie (neurochirurgie) a rádioterapie (KRnEK, 2012).
LéTbou akromegalie se v České republice specializují Ttyfi odborná pracovipta a to III. interní klinika - klinika endokrinológie a metabolismu ve Vpeobecné fakultní nemocnici v Praze, II. interní klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové, III. interní klinika Fakultní nemocnice v Olomouci a III. interní klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brna (KRnEK, 2011).
2.6.1 Farmakoterapie
Medikamentózni léTba se Tasto vyulívá jako dopĺňaní k chirurgické a radiaTní léTba. Cílem je snílit hladiny růstového hormonu v krvi a omezení jeho působení. U nakterých ppípadLUmUle být chirurgický výkon nevhodný a tehdy se volí dlouhodobá, Tasto i dolivotní farmakologická léTba. Máme k dispozici tpi skupiny lékLU -dopaminergní agonisty, analoga somatostatinu a antagonisty růstového hormonu (STÁRKA, 2010).
LéTba dopaminergními agonisty je úTinná pouze u nakterých nemocných. Obvykle se vyulívá kabergolin a potpebné dávky se pohybují okolo 3 mg týdna. Úspapnost kabergolinu u pacientLUs nízkou hormonální aktivitou (IGF-1 pod 750 =g/l) je ppiblilna 30 %. U akromegalií s vyppí sekrecí růstového hormonu je úspapnost léTby 17 % (MAREK aj., 2010).
VAnaloga somatostatinu nakdy odstraní úpornou bolest hlavy nevysvatlitelné etiologie akromegalických pacientLU K nejTastajpím neládoucím úTinkwm analogLU somatostatinu patpř ppechodna po aplikaci průjem, mírné abnominální bolesti, vytvopení cholecystolitiázy. Úspapná léTba akromegalických pacientUJ s potlaTením bazálních hodnot STH pod 2, 5 =g/l sniluje zvýpenou mortalitu a prodluluje prUimarnou délku livota kprumaru celé populace" (HÁNA, 1998, s. 24). V souTasnosti se uiívá k léTba akromegalie lanreotid a octeotid. Tyto preparáty se pomalu uvolKují a podávají se obvykle jednou za 4 týdny, u lanreotidu v dávce 60 al 120 mg a u octreotidu v dávce 20 al 30 mg (KRnEK, 2012).
24
Zástupcem antagonistLUrUStového hormonu je pegvisomant. Poulívá se k léTba pacientLU jejich! hormonální aktivitu nejsou schopni normalizovat analoga somatostatinu. Obvykle se podává 10 al 20 mg, nakdy al 40 mg pegvisomantu subkutánna kaldý den. Pegvisomant je schopný zcela zablokovat biologické úTinky rUátového hormonu. ÚTinnost léTby se monitoruje pomocí koncentrace IGF-1. Jeho nevýhodou je, Te nevede ke zmenpení velikosti tumoru hypofýzy. Neládoucím úTinkem je hepatopatie s elevací jaterních enzymLU jejich aktivita se musí monitorovat (KRnEK, 2012).
2.6.2 Chirurgická a neurochirurgická léTba
Pokud není dostateTna úTinná konzervativní - medikamentózni terapie nebo tumor ohroluje zrak, je indikovaná chirurgická lélba. Ppřstup k adenomu je obtílný, proto se volí cesta transnazální (ORL metodou se proniká k hypofýze z dutiny nosní po oddlabání spodiny tureckého sedla), (STÁRKA aj., 2005).
Neurochirurgická metoda spoTívá v preparaci nad nedominantní mozkovou hemisférou a po jejím odklopení ppistupuje neurochirurg shora k hypofýze (STÁRKA aj., 2005).
Snahou neurochirurga je odstrananí adenomu. Obvykle dochází k vatpřmu Ti menpímu popkození zbylé tkána hypofýzy. Ppi obou metodách dochází Tasto k recidívam nádoru, proto se Tasto indikuje zevní ozápení (STÁRKA aj., 2005).
2.6.3 Rádioterapie
K zevnímu ozápení se poulívá penetrantních zdrojLU (linerální urychloval, betatro, kobaltových zdroju) a nejnovajpím typem ozápení je bodavé, tzv. LeksellLU' gama nUl (STÁRKA aj., 2005).
Pokud je adenom malý a dostateTna vzdálený od zrakových nervLU mLHe se primárna indikovat ozápení Laksellovým gama no Tem. Castajpř indikací k ozápení bývá
25
potlaTení aktivity zbytkllladenomu, které nebylo molné odstranit operaTním výkonem (HÁNA, 1998).
ÚTinek Laksellového gama nole, normalizace hladiny růstového hormonu a IGF-1 je molné pozorovat za nakolik masícLUi po delpřm intervalu. Ozápený tumor se postupná zmenpuje, v optimálním ppřpada zcela zaniká (STÁRKA, 2010).
LeksellLU' gama nUl je moderní ppřstroj urTený k léTba mozkových tumor LU Ppřstroj je radionuklidový zápiT, který vysílá velmi silné zápení na ppedem daný cíl. Laická vepejnost si ho mule ppedstavit jako rentgen. Zápení gama nolem je tak silné, Te dokále zahubit buKky a tím nap p i zniTit lolisko zhoubného tumoru. Proto se vyulívá ppedevpřm v neurochirurgii mozkových nádorLU LeksellLU' ppřstroj pacienta ozapuje a tím K)peruje" tumor zvenTí. Mozek díky této metoda není narupen (TÍTEFÁNEK, 2011).
Zdroj: TTtefánek, Jipř. Leksellllľ gama nul [online]. 2011
Obrázek 2 - LeksellLLV gama nui
26
3 Marjory Gordon
Marjory Gordonová roku 1974 identifikovala jedenáct okruhLU vzore LU chování. Model funkTnŕho zdraví uvepejnila roku 1987. Je profesorkou a koordinátorkou opetpovatelství dospalých a do roku 2004 byla prezidentkou NANDA (North American Nursing Diagnostic Association), (PAVLÍKOVÁ, 2006).
3.1 Opetpovatelský proces dle Marjory Gordonové
KV pojetí Gordonové je opetpovatelský proces identifikace a pepení problémlll v ppřstupu kpéTi pacienta. Je to zpLLíob, jakým opetpovatelskou péTi poskytujeme, vyladujeme znalosti a dovednosti sester. Za nejduleTitajpř Tást opetpovatelského procesu Gordonová povaluje: 1. identifikaci opetpovatelského problému poulitím diagnostického procesu (sbar informací, diagnostické zhodnocení, diagnostické oznaTení skuteTného nebo potenciálního problému) a 2. pepení problému (výsledek projekce, plánování péTe, intervence, výsledek hodnocenQ \ (PLEVOVÁ, 2011, s. 185).
Vpeobecné sestry sbírají informace o zdravotním stavu pacienta pomocí rozhovoru, pozorováním a fyzikálního vypetpení. K získání informací o pacientovi se vyulívá dvanáct oblastí, ke kterým Marjory Gordonová navrhla specifické otázky. Tyto otázky jsou odlipné u datí, dospívajících a dospalých, rodin, komunit a kriticky nemocných (PLEVOVÁ, 2011).
Po zhodnocení stanoví sestra opetpovatelské diagnózy jako proces, který ppedstavuje nahromadaní, interpretaci a shlukování informací a pojmenování opetpovatelských diagnóz (PLEVOVÁ, 2011).
Opetpovatelské diagnózy se podle Marjory Gordonové definují konceptuálna a štrukturálna. Konceptuálni definice vyjadpuje aktuální a potencionální problém pacienta, který sestra mule pepit nezávisle na lékapi. Naopak strukturální definice opetpovatelské diagnózy se zabývá strukturou aktuální diagnózy podle PES formátu.
27
Písmeno P oznaTuje opetpovatelský problém, písmeno E etiologické a související faktory a poslední písmeno S znaTí ppřznaky. KStruktura potencionálni diagnózy zahrnuje strukturu PRF. Písmeno P znamená název potencionálního opetpovatelského problému a RF rizikové faktory" (PLEVOVÁ, 2011, s. 185).
3.2 Opetpovatelský model dle Marjory Gordonové
Ppi kontaktu s pacientem sestra identifikuje funkTní nebo dysfunkTní vzorec zdraví. Základní strukturou modelu je dvanáct oblastí, oznaTených jako dvanáct vzorcLU zdraví. Kaldý vzorec ppedstavuje urTitou Tást zdraví (PAVLÍKOVÁ, 2006).
Dvanáct vzore LU zdraví obsahuje vnímání (udrlování) zdraví, výlivu (metabolismus), vyluTování, aktivitu (cviTení), spánek (odpoTinek), citlivost (poznávání), sebepojetí (sebeúctu), role (vztahy), reprodukci (sexualitu), stres a zátaiové situace, víru a livotní hodnoty a jiné. Popisem a hodnocení dvanácti vzore Lil zdraví umoTKují sestrám rozpoznat funkTní (ve zdraví) a dysfunkTní chování, které se objevuje u pacientlllv nemocnici (PAVLÍKOVÁ, 2006).
KDysfunkTní vzorec je projevem aktuálního onemocnaní jedince, nebo mLLTe být znakem potencionálního problému. Kdy! sestra takový vzorec identifikuje, musí ho oznaTit, zformulovat opetpovatelskou diagnózu a pokraTovat v ostatních krocích opetpovatelského procesu' (PAVLÍKOVÁ, 2006, s. 101).
Model funkTních vzore Lil zdraví splKuje poladavek pro systematické opetpovatelské hodnocení zdravotního stavu pacienta v jakémkoliv systému zdravotní péTe, v péTi primární, sekundární a terciární (PAVLÍKOVÁ, 2006).
28
PRAKTICKÁ CAST
Pacientka byla ppjata na interní oddálení D2 do Vpeobecné fakultní nemocnice v Praze dne 2. 5. 2011. Opetffcvatelskou péTi o pacientku jsme provádali ve dnech od 2. 5. 2011 do 6. 5. 2011 od 7:00 do 15:30 hodin. Zdravotní stav pacientky jsme zhodnotili na základa zkoumání zdravotnické dokumentace, anamnestického rozhovoru a pozorováním pacientky. Na sestavení opetpovatelské anamnézy jsme si vybrali KFunkTní vzorec zdraví" od Marjory Gordonové. OpetfDvatelské diagnózy jsou sepazeny podle priorit pacientky.
4 Opetpovatelská dokumentace dle Marjory Gordon
IdentifikaTní údaje: Iniciály: T. B. Pohlaví: Tena
Datum narození: 13. 6. 1950 Vak: 52 let Adresa: Praha 8 Pojipupvna: 207 Stav: vdaná
Státní ppíslupnost: Teská
Datum ppijetí: 2. 5. 2011
DLLVod ppijetí: diagnostické vypetpení
Den pobytu: 1. den
Oddálení: III. interní klinika oddálení divizní 2
Ppíjem: opakované ppijetí
Dny opetpovatelské péTe: 2. 5. 2011 - 6. 5. 2011
DLLVod ppijetí udávaný pacientkou: Podstoupit vypetpení
29
Hlavní medicínská diagnóza: Suspektní akromegalie
Vedlejpí medicínske diagnózy:
• Arteriální hypertenze
• Diabetes mellitus II. typu
• Polynodozní struma
Nynajpí onemocnaní: V lednu 2011 byla pacientka svým praktickým lékapem poslána na endokrinologickou ambulanci. Na endokrinológii byla zjiptana polynodozní struma a byly viditelné akromegalické rysy. Laboratorní výsledky prokázaly vysokou hladinu IGF-1, která byla 370 ug/1 (norma je 160 - 250 ug/1) a bazálna vysokou hladinu rUätového hormonu, která Tinila po prvním vypetpsní 24, 5 ug/1, po druhém 23, 9 a po tpetím 24, 4 (norma je 0 al 20, 0 ug/1). Dalpím vypetpsním byla magnetická rezonance, kde nebyly zjiptany patologické zmany na hypofýze. V roce 2010 byla pacientce diagnostikovaná suspektní akromegalie. Ul pped lety si pacientka musela sundat snubní prsten a ul ppes 8 let se nadmarna potí. V období dospalosti se jí zvatpila noha skoro o 2 Tísla. Staiuje si na obTasné bolesti hlavy v oblasti temene. Ppi chUíi do schodLUa ppi zátaii je pacientka dupná. Staiuje si na no Tni moTení (nykturii), na toaletu se budí nakdy al 4krát za noc. ChuLik jídlu je zachována. Stolice v domácím prostpedí pravidelná. Pacientka byla ppijata na III. interní kliniku D2 ve 13:30 hod. 2. 5. 2011.
Status praesens (z lékapské dokumentace): Ppi vadomí, orientovaná, kontakt dobrý. Nadváha, n eT jasná, srozumitelná. Poloha aktivní. Postoj vzppřmený, chUíe volná.
Hlava: lebka normocefalická, poklepová nebolestivá, vlasy husté, hrubé a krátké.
OTi: oTní bulby ve stpedním postavení, pohyblivé, spojivky bledé, skléry bílé, rohovka průhledná. Brýle nosí na dálku.
Upi, nos: bez výtoku. Upni bolce mírná zvatpené, nos velmi výrazný. Rty: velké, soumarné a Tervené.
30
Dutina ústní: sliznice jsou rulové, bez povlaku, bez známek dehydratace, vatpř slinivost.
Jazyk: rulový, vlhký, lehce povleklý, plazí ve stpední Tápe. Tonzily: hladké, nezvatpené.
Chrup: horní zubní protéza, mírní rozestup dolního chrupu a zvýpená kazivost.
Krk: krTní pátepdobpe pohyblivá. Pulzace karotid hmatná, symetrická. NáplK krTních Til nezvy pená, ptítná Tláza na pohled a pohmat zvatpená. Lymfatické uzliny nezvatpeny.
Hrudník: symetrický, klenutý, bez zman tvaru a postavení, bez deformit. Dýchací pohyby symetrické.
Plíce: eupnoe, poklep plný a jasný.
Srdce: srdeTní akce nepravidelná, systola 95 za minutu.
Bpicho: soumarné, dýchací pohyby viditelné v celém rozsahu. Stana povolená, bez edému, bez jizev a strií. Bpicho mäkké, prohmatné, palpaTna a poklepová nebolestivé. Poklep bubínkový. Peristaltika dobpe slypitelná.
Uzliny: nehmatné, nebolestivé.
Pátep pohyblivá a nebolestivá, fyziologické zakpivení v boTním i zadním pohledu v celém rozsahu.
Cití: ppimapené.
Periferní pulzace: oboustranná hmatné.
Kule: rulová a dobpe hydratovaná. Zvýpené pocení.
KonTetiny: ztluptalé, krátké prsty na rukách, zvatpené nohy v oblasti nártu a paty.
Edémy: neppítomné.
Rodinná anamnéza: Matka 73 let, léTí se s hypertenzí a DM II. typu. Otec zempel, ve vaku 77 let, na srdeTní selhání. Bratr, ve vaku 48 let, je zdráv. Dcera pacientky, ve 25 letech, zcela zdráva.
31
Osobní anamnéza:
• Chronické onemocnení: Polynodózní struma od roku 2011
Suspektní akromegalie diagnostikována od roku 2010 Diabetes mellitus II. typu od roku 2002 Arteriální hypertenze od roku 1999
• Hospitalizace a operace: Apendektomie (chirurgické odstrananí slepého stpeva) roku 1987
• Úrazy: ve 12 letech zlomenina holenní kosti
• Transfúze: 0
Farmakologická anamnéza:
Tabulka 2 - Farmakologická terapie
Název léku Forma Síla Dávkování Základní indikaJní skupina Základní indikace
Euthyrox Tbl. (tableta) 50 mg 1-0-0 (na laTno) Hormon ptítné Tlázy LéTba netoxické strumy, tyreoiditidy
Glyclada Tbl. 30 mg 1-0-1 Perorální antidiabetikum Diabetes mellitus II. typu
Kabergolin Tbl. 0, 5 mg 1-0-0 Dopaminergní agonista LéTba akromegalie
Novalgin Tbl. 500 mg 0-0-1 (dále dle potpeby, maximálna 3krát za den) Analgetikum, antipyretikum Silná akutní nebo chronická bolest
32
Rhefluin Tbl. 50 mg 1-0-0 Diuretikum, antihypertenzivum Mírná al stpední hypertenze
Siofor Tbl. 500 mg 1-0-1 Perorální antidiabetikum Diabetes mellitus II. typu
Zolpidem Tbl. 10 mg 0-0-0-1 (podle potpeby) Hypnotikum Krátkodobá léTba nespavosti
Zdroj: vlastní konstrukce
Alergie: Pacientka neudává ladné alergie.
Abusus: Od 16 let koupila 10 cigaret denna, ve svých 27 letech ppi zjiptaní gravidity s koupením ppestala. Nyní ul nekoupí vLLbec. Alkohol pije pouze ppflelitostna. Kávu pije 2krát denna.
Gynekologická anamnéza: Menarche (první menstruace) od 14 let. Ve 27 letech porodila zdravou holTiTku. Umalé pperupení tahotenství nepodstoupila. Menopauza od 48 let. Poslední gynekologická prohlídka v listopadu 2010.
Sociální, pracovní anamnéza: Paní T. B. lije s manlelem v rodinném doma. Pracuje jako zapisovateľka na mastském souda v Praze. Jako kontaktní osobu pacientka uvedla svého manlela.
Vypetpení ppi ppijetí:
• FF (TK, P, TT, D)
• RTG srdce a plíce
• ECHO (echokardiografie)
• EKG (elektrokardiogram) - ergometrie, holter
33
• Glykémie
• KO (krevní obraz) + diferenciál, Quick, aPTT, Na, K, Cl, P, Mg, Fe
• kyselina moTová, urea, kreatinin, jaterní testy a bilirubin, glykovaný hemoglobin, celková bílkovina, albumin
• STH po 30 minutách 3krát, IGF-1
• TSH, volný T3 (Trijodtyronin), volný T4 (tyroxin), kortizon, LH, FSH, prolaktin
• MoT chemicky + sediment
Fyzikální vypetpení sestrou:
TK: 150/95 mm Hg P: 72/min. D: 17/min.
TT: 36, 7 °C Výpka: 168 cm Váha: 79 kg
Pacientka je ppi vadomí, orientovaná místem, Tasem, osobou. Spolupracující. Dupná ppi námaze. Pacientka je odnauTená kupaTka. Trpí nadváhou, její BMI (Body Mass Index) je 28. Celkový vzhled pLLíobí upravena. Na obliTeji viditelné akromegalické rysy: výrazný nos, velké rty, rozestup zublllna dolním chrupu, zvatpené upni bolce. Prsty na rukou krátké a ztluptalé. Je sobastaTná, hygienu a jiné základní potpeby zvládá bez pomoci. Kule je rulová a dobpe hydratovaná a kolní turgor je v norma. ChLlíe normální, bez potpeby kompenzaTních pomLMek. Riziko pádu nehrozí. Pacientka je krátkozraká a od 16 let nosí nastálo brýle. Má horní zubní protézu. Alergie neguje.
Ordinace po dobu hospitalizace:
• Dieta Tíslo 9 (diabetická)
• TK + P: 2krát denna
• TT: 2krát denna
• Bilance tekutin P + V (ppřjem a výdej tekutin) za 24 hodin
• Glykémie: 3krát denna
• Relim: pohybový
34
5 Opetpovatelská anamnéza dle Marjory Gordon
Informace byly získány na základa pozorování a rozhovoru s pacientkou, která byla velmi vstpřcná a vepkeré dotazy zodpovadala.
• Vnímání zdraví - udržování zdraví
Pacientka v posledním roce neprodalala ladné nachlazení. V minulém roce zjiptana polynodozní struma. Manlel se snalí být manlelce co nejvíce na blízku, proto jí Tasto doprovází ppi pravidelných návptavách praktického i odborného lékape. Pacientka je diabetiTka, v domácím prostpedí se stravovala pravidelná, s dodrlováním dietního relimu nemá problémy. Alergie neudává. Pokyny lékapnia sester respektuje. Pro udrlení zdraví dodrluje léTebný relim. Nejvatpřm ppáním je brzké propuptaní.
Poulítá mapící technika: 0
Opetpovatelský problém: 0
• Výiiva a metabolismus
Pacientka se snalí poctiva dodrlovat diabetickou dietu. Má velmi ráda sladké, proto se ho snalí nahradit DIA (diabetickými) supenkami nebo zákusky. Bahem posledního roku ppibrala 1 kilogram. Problémy s polykáním nemá. Nechutenstvím netrpí. Její váha je 79 kilogramLL) výpka 168 centimetrllla její BMI je 28. Denna vypije 1, 5 al 2, 5 litrllltekutin, ppeválna minerálních vod a ovocného Taje. Kávu si doppává kaldé ráno a odpoledne. Kule je dobpe hydratována. Kolní turgor v norma. Sliznice jsou rulové, dostateTna hydrátované, jazyk bez povlaklll K zubnímu lékapi chodí pravidelná dvakrát do roka. Má horní zubní protézu.
Poulítá mapcí technika: BMI - 28 (nadváha)
Opetpovatelský problém: nadváha (nízká priorita)
35
• VyluJování
Pacientka v domácim prostpedí chodí pravidelná na stolici. Udává, Te má problém s vyprazdKováním stolice v cizím prostpedí. Kaldodenna se do dokumentace zaznamenávala defekace. MoTí bez obtílí, moT má jasna Tlutavou barvu. Ppes 8 let se pacientka nadmarna potí.
Poulítá mapící technika: 0
Opetpovatelský problém: riziko zácpy
• Aktivita a cviJení
Pacientka má volný pohybový relim na oddálení. V poslední doba si staiuje, Te má mena energie a cíti se unavená. Ve svém livota nikdy pravidelná nesportovala, vepkeré aktivity dalala rekreaTha. Jejím koníTkem je pastování kytek a starání se o svou zahrádku. Ráda si zajde na procházku do centra Prahy nebo do lesa. Je plna sobastaTná. ChUze je fyziologická a drtení tala vzppřmené.
Poulítá mapící technika: 0
Opetpovatelský problém: únava
• Spánek, odpoJinek
Celý livot spala pravidelná kolem 7 al 8 hodin denna. Poslední dobou má narupený spánek, ulívá lék na spaní (Zolpidem). Nykturie nakdy al 4krát za noc. Aktivní a pasivní odpoTinek vyplKuje sledováním televize, ráda Tte, plete a prochází se se svým psem.
Poulítá mapící technika: 0
Opetpovatelský problém: porucha spánku
36
• Citlivost (vnímání) a poznávání
Pacientka neudává problémy se sluchem. Nosí brýle na dálku. K oTnímu lékapi chodí pravidelná, poslední návptava byla pped pul rokem. Pacientka je ppi vadomí a plna orientovaná vpemi kvalitami. Bahem rozhovoru je soustpedaná, hovopř souvisle a po celou dobu udrluje oTní kontakt. Pamau, má velmi dobrou, uTení ji pio vidy dobpe. Snalí se udrlet vpeobecný ppehled, proto hodna Tte a luptí kpřlovky. TTpatna snápí bolesti hlavy, které se objevují ppedevpřm na veTer nebo v noci. Od bolesti hlavy ji pomáhají analgetika, klidné prostpedí a odpoTinek.
Poulítá mapící technika: denní záznam bolesti podle Melzacka (viz ppQoha G) Opetpovatelský problém: bolest hlavy
• Sebepojetí, sebeúcta
S nároTnými situacemi se snalí bojovat sama, nechce zataiovat rodinu. Odreagovává se ppedevpřm svými koníTky, jakými jsou zahradniTení, procházky a Ttení. Velmi se ul tap£ na ppírUátek do rodiny a al se stane babiTkou. Pacientka o soba tvrdí, Te je optimistka, jak udává, bere livot s nadhledem. Pacientka si je vadoma talesných zman. Velmi taice se s tím vyrovnává. Jako Tena si ppipadá velmi neohrabaná a mohutná. Nejvíce jí ppekálí nadmarné pocení a akrální rUát konTetin, zvatpení upních boltcLU rozestup zubuj velmi výrazný nos.
Poulítá mapící technika: 0
Opetpovatelský problém: porupený obraz tala
• Role a vztahy
Bydlí s manlelem v malém rodinném domku v Praze. Dcera bydlí nedaleko a Tasto se navptavují. Rodina jeví velký zájem o svého blízkého Tlena, je velmi soudrulná, vzájemná si pomáhají. Manlel chodí na návptavu kaldý druhý den a denna si volají. Dcera je vytílená, spípe matce telefonuje a navptavuje ji ppedevpřm o víkendu.
37
V nemocnici jsou pro ní velikou oporou. Svou práci má ráda, se svými kolegy v práci vychází velmi dobpe.
Poulítá mapící technika: 0
Opetpovatelský problém: 0
• Reprodukce, sexualita
Pacientka má o 5 let starpího manlela. Vztah funguje a trvá ul 31 let. S manlelem mají jednu dceru. V 48 letech se dostala do menopauzy. Pacientka si sama uvadomuje poklesu sexuální touhy (libida), oádné pohlavní choroby neprodalala.
Poulítá mapící technika: 0
Opetpovatelský problém: pokles sexuální touhy
• Stres, zátawvé situace
Se stresem a zátarovými situacemi se pacientka vyrovnává bez problémLU za pomoci rodiny a ppítel. Mezi nejdulelitajpí zmany v uplynulých dvou letech povaluje zjiptaní onemocnaní. Myslí si, Te není dostateTna informována o svém zdravotním stavu a o své nemoci.
Poulítá mapící technika: 0
Opetpovatelský problém: nedostatek informací
• Víra a livotní hodnoty
Pacientka je ateistka. Mezi její livotní hodnoty patpř pu^stný a spokojený livot, zdraví její i celé rodiny.
Poulítá mapící technika: 0
Opetpovatelský problém: 0
38
6 Sledování nemocného v prubahu hospitalizace
• Glykémie
Tabulka 3 - Glykémie v prubdhu hospitalizace
2. 5. 2011 3. 5. 2011 4. 5. 2011 5. 5. 2011 6. 5. 2011
Ráno - 4, 7 rnmol/1 5, 5 mmol/1 4, 3 mmol/1 3, 9 mmol/1
Poledne 7, 1 rnmol/1 4, 4 mmol/1 6, 2 mmol/1 4, 8 mmol/1 5, 3 mmol/1
VeTer 8, 2 mmol/1 3, 8 mmol/1 4, 8 mmol/1 5, 2 mmol/1 4, 6 mmol/1
Zdroj: vlastní konstrukce
Fyziologické hodnoty glykémie ppi odbaru venózní krve Tiní 4, 2 mmol/1 al 6, 0 mmol/1. Normální hodnota kapilární krve nalaTno je vyppř o 0, 1 mmol/1 -0, 3 mmol/1 (MIKnOVÁ aj., 2006b).
• Krevní tlak a puls
Tabulka 4 - Krevní tlak a puls v prubdhu hospitalizace
2. 5. 2011 3. 5. 2011 4. 5. 2011 5. 5. 2011 6. 5. 2011
Ráno TK: 155/90 P: 84' TK: 135/75 P: 72' TK: 145/70 P: 79' TK: 135/80 P: 80'
VeTer TK: 125/70 P: 70' TK: 165/95 P: 88' TK: 140/70 P: 69' TK: 145/75 P: 77' TK: 130/70 P: 73'
Zdroj: vlastní konstrukce
Prumarná hodnota krevního tlaku u dospalého Tlovaka je 120/80 mm Hg (torr). Hypotenze nebo-li nízký krevní tlak je diagnostikován pokud je systolický tlak niipř nel 100 (napp 100/60 mm Hg). Za arteriální hypertenzi (vysoký krevní tlak) se povalují hodnoty vyppř jak 150/90 mm Hg (MIKnOVÁ aj., 2006a).
39
U pulzu hodnotíme frekvenci, rytmus, kvalitu a rozdílnost. Místa palpaTnŕho mapení pulzu jsou ppřstupné tepny: a. (arteria) temporalis, a. carotis, a. brachialis, a. radialis, a. femoralis, a. poplitea, a. tibialis posterior, a dorsalis pedis. Fyziologické hodnoty frekvence pulzu za minutu u dospalé Teny Tiní v priumaru okolo 75 tepLUza minutu (MIKnOVÁ aj., 2006a).
• Talesná teplota
Tabulka 5 - Tdlesná teplota v prubdhu hospitalizace
2. 5. 2011 3. 5. 2011 4. 5. 2011 5. 5. 2011 6. 5. 2011
Ráno - 36, 4 °C 36, 7 °C 36, 4 °C 36, 3 °C
VeTer 36, 5 °C 36, 5 °C 36, 8 °C 36, 6 °C 36, 4 °C
Zdroj: vlastní konstrukce
Místa pro mapení talesné teploty jsou podpálí (axila), koneTník (rektum), tpřslo, pochva (vagina), ústa a kuie. Normálni hodnota teploty tala jsou 36 °C al 36, 9 °C. Talesná teplota není stejná na vpech místech tala, napp ppi mapení teploty v koneTníku se ppiTítá 0, 5 °C a ppi mapení teploty v ústech ppiTítáme 0, 3 °C (MIKnOVÁ aj., 2006a).
• P pijem a výdej tekutin
Tabulka 6 - Pfijem a výdej tekutin v prubdhu hospitalizace
Hodina Per os Infuzní terapie Ppíjem Výdej
2. 5. 2011 13:30-6:00 900 ml 0 900 ml 1100 ml
3. 5. 2011 6:00 - 6:00 2000 ml 0 2000 ml 1750 ml
4. 5. 2011 6:00 - 6:00 1750 ml 0 1750 ml 1500 ml
5. 5. 2011 6:00 - 6:00 2100 ml 0 2100 ml 1900 ml
6. 5. 2011 6:00 - 6:00 1950 ml 0 1950 ml 2100 ml
Zdroj: vlastní konstrukce
40
7 Opetpovatelský proces - opetpovatelské diagnózy
Opetpovatelské diagnózy jsou stanovené z problémLU uvedených v sesterské anamnéze podle modelu Marjory Gordonové. Stanovené diagnózy jsou Tíslovány dle opetpovatelských diagnóz v NANDA doménách, rozdalené na aktuální a potencionální a zároveK jsou sepazeny abecedná.
Na následující strana jsou opetpovatelské diagnózy sepazené podle priorit pacientky.
Rozpracované jsou pouze aktuální diagnózy stpední priority a potencionální diagnóza.
Aktuální opetpovatelské diagnózy:
• Akutní bolest (00132) hlavy z dLLVodu onemocnaní centrální nervové soustavy projevující se neverbálními projevy pacientky.
• Neefektivní sexuální livot (00065) z důvodu endokrinologického onemocnaní projevující se poklesem sexuální touhy, (nízká priorita)
• Porupený obraz tala (00118) z důvodu akrálního rUátu konTetin projevující se obavami z odmítání lidmi a strachem z jejich reakce.
• Porupený spánek (00095) z důvodu Tastého noTního moTení projevující se trojím i víceTetným probuzením v prutoahu noci.
• Únava (00093) z důvodu nedostatku spánku projevující se pospáváním bahem dne a neschopností vykonávat balné denní Tinnosti.
• Úzkost (00146) z dli^odu zmany zdravotního stavu projevující se slovním vyj ád pení obavy.
Potencionální opetpovatelské diagnózy:
• Riziko zácpy (00015) z důvodu nedávné zmany prostpedí.
41
7.1 Akutní bolest hlavy
z dLLtodu onemocnaní centrální nervové soustavy projevující se neverbálními projevy pacientky.
Priorita: stpední
Cíl dlouhodobý: Pacientka se cítí odpoTatá a její bolest je zmírnana Cíl krátkodobý: Pacientka nepocil4rje bolest " do 2 hodin
Výsledná kritéria:
Pacientka chápe ppíTinu vzniku bolesti " do 1 dne
Pacientka je schopná o bolestech hlavy a jejích projevech mluvit " do 1 dne Pacientka se nauTí metody zmírKující bolest " do 1 dne Pacientka dodrluje farmakologický relim " denna Pacientka klidná spí" denna
Pacientka udává, Te její bolest je zmírnana " do 3 dnlll Plán intervencí:
Zjisti lokalizaci, charakter, intenzitu a trvání bolesti (Denní záznam bolesti podle Melzacka) " do 3 hodin " vpeobecná sestra
Pozoruj neverbální projevy pacientky " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka
Sleduj fyziologické funkce (TK, P) " 2krát denna " vpeobecná sestra
ZhodnoLivliv bolesti na talesnou a dupevní pohodu " vidy " vpeobecná sestra
Zajisti klidné prostpedípro pacienta " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka
Peluj o pohodlí pacientky (úlevová poloha, klidné prostpedí, atd.) " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka
Podávej analgetika dle ordinace lékape " vidy " vpeobecná sestra Sleduj neládoucí úTinky léklll" vidy " vpeobecná sestra
42
Zapoj pacientku do aktivit, které by mohly odvést pozornost od bolesti do 3 dnlll" vpeobecná sestra
Realizace: 2. 5. 2011 - 6. 5. 2011
Pacientka byla seznámena s oddálením a ulolena na klidný dvojluikový pokoj s vlastní koupelnou a toaletou. Bolest hlavy hodnotila podle záznamu bolesti Tíslem 3 (intenzivní bolest). Byl zalolen denní záznam o sledování bolesti. Test hodnocení bolesti jsme opakovali. Bolesti hlavy se pacientka snalila odstranit pomocí úlevové polohy, studeným obkladem a zhasnutým svatlem. Kdy! tyto metody nezabraly, zaládala si o analgetika, která jí byla podaná dle ordinace lékape.
Hodnocení: 6. 5. 2011
Cíl byl TásteTha splnan: Pacientka udává zmírnaní al TásteTné vymizení bolesti hlavy. Podle záznamu bolesti hodnotila bolest hlavy Tíslem 1 (mírná bolest). NauTila se zvládat metody, které zmírKují její bolest.
7.2 Porupený obraz tala
z dUf odu akrálnrho rUátu konTetin projevující se obavami z odmítání lidmi a strachem z jejich reakce.
Priorita: stpední
Cíl dlouhodobý: Pacientka je trvale smípena s talesnými zmanami Cíl krátkodobý: Pacientka má snahu o problému hovopit " do 1 dne
Výsledná kritéria:
Pacientka chápe své talesné zmany bez pocitu ménacennosti " do 3 dnlll Pacientka se akceptuje i se svými talesnými zmanami " do 5 dnlll
Pacientka hledá informace o svém problému a snalí se najít zpUáoby na jeho ppekonání " denna
43
Plán intervencí:
Posubl fyzický a psychický stav pacientky " do 3 hodin " vpeobecná sestra
Vpímej si chování, známky smutku nebo p přznak Lil deprese " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka
Vpímej si emoTních zman " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka
Vyslechni pacientTiny obavy a otázky " do 1 dne " vpeobecná sestra
Mluv s pacientkou o tom, co ji tílí a trápí " vidy " vpeobecná sestra
DoporuT pacientce a její rodina, aby spolu ho vo pili o svých pocitech do 2 dnlll-vpeobecná sestra
Porabl pacientce vhodné obleTení, aby skryla svoje talesné zmany do 3 dnlll " vpeobecná sestra
Realizace: 2. 5. 2011 - 6. 5. 2011
Pro rozhovor s pacientkou bylo zvoleno klidné, niTím a nikým nerupené prostpedí. Snahou bylo vytvopit terapeutický vztah plný vzájemné dLLyary. Pacientku jsme vyslechli, snalili jsme se jí porozumat a promluvili jsme s ní o tom, co jí momentálna nejvíce tílí a trápí. Lékap jí sdalil, Te zmany na jejím tale patpř k onemocnaní.
Hodnocení: 6. 5. 2011
Cíl byl splnan TásteTna: Pacientka pochopila talesné zmany, které jsou dLLtodem jejího onemocnaní.
7.3 Porupený spánek
z dLLf odu Tastého noTního moTení projevující se trojím i víceTetným probouzením v prubahu noci.
Priorita: stpední
44
Cíl dlouhodobý: Pacientka bahem noci spí neppetrrita bez nutkání na moTení
Cíl krátkodobý: Pacientka má zajiptané klidné prostpedíke spánku a cítí se odpoTatá " do 2 dnLil
Výsledná kritéria:
Pacientka veTer usíná do 30 minut po ulehnutí do lulka " denna
Pacientka se neprobouzí Tastaji nel 2krát za noc, po probuzení do 15 minut znovu usne " denna
Pacientka ppizpUáobila livotní styl svému biorytmu (zmana pitného relimu) " do 3 dnlll Pacientce se zlep pila kvalita spánku " do 3 dnlll Pacientka se cítí dostateTna odpoTatá " denna
Plán intervencí:
PosublppíTiny poruchy spánku do 1 dne " vpeobecná sestra Zjisti spánkové rituály " do 2 hodin " vpeobecná sestra
Sleduj okolnosti spánku (chrápání, mluvení ze spaní) a dokumentuj délku spánku vidy " vpeobecná sestra
Informuj se o subjektivních pocitech pacientky " do 3 hodin " vpeobecná sestra
Zjisti kaldou okolnost, která spánek narupuje do 1 dne " vpeobecná sestra, opetpDvatelka
Omez ppřjem tekutin ve veTerních hodinách " vidy " vpeobecná sestra, opetpDvatelka Podej léky na bolest a spaní dle ordinace lékape " vidy " vpeobecná sestra Sňal se eliminovat rupivé elementy " vidy " vpeobecná sestra, opetpDvatelka
Realizace: 2. 5. 2011 - 6. 5. 2011
Pped spaním byl pacientce vyvatrán pokoj a naklepán polptáp Je zvyklá z domova na svLij polptápek, který si ppinesla. Pacientka si kaldodenna, ve 21:00 hodin, ppála tabletku na spaní (Zolpidem). DoporuTili jsme jí, aby se alespoK hodinu pped
45
spaním vyhnula podnatLULn, které by jí mohly rozrupovát a vyvarovala se kofeinu a také omezila tekutiny ve veTerních hodinách, aby mala nerupený spánek.
Hodnocení: 6. 5. 2011
Cíl byl splnan: Pacientka spí minimálna 5 hodin denna a ráno po probuzení se cítí odpoTatá.
7.4 Únava
z dLLfodu nedostatku spánku projevující se pospáváním bahem dne a neschopností vykonávat balné kaldodenní Tinnosti.
Priorita: stpední
Cíl dlouhodobý: Pacientka je odpoTatá, má dostatek energie bahem dne Cíl krátkodobý: Pacientka provádí úTinná opatpení proti únava " do 1 dne
Výsledná kritéria:
Pacientka šije vadoma, co zpLLíobuje její únavu " do 1 dne Pacientka se cítí odpoTatá a má více energie " do 3 dnlll Pacientka provádí úTinná opatpení proti únava " denna Pacientka vykonává balné Tinnosti v poladované mípe " denna
Plán intervencí:
Zajímej se o celkový stav pacientky (hydratace, výliva) " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka
Vyhodno 14 stupeK poruchy spánku " do 1 dne " vpeobecná sestra
Zleppi kvalitu spánku " do 2 dnlll" vpeobecná sestra
Zajímej se o livotní styl pacientky " do 1 dne " vpeobecná sestra
Zjisti, jak pacientka vnímá ppíTiny únavy " do 3 hodin " vpeobecná sestra
46
Povzbuzuj pacientku k aktivitám bahem dne " vidy " vpeobecná sestra, opetpDvatelka
Vytvop prostpedí zmírKující únavu (vyvatraná místnost, dostatek svatla) " vidy vpeobecná sestra, opetpDvatelka
Realizace: 2. 5. 2011 - 6. 5. 2011
Pacientka si statovala na únavu bahem dne. Bylo jí doporuTeno, aby ppes den svLij volný Tást zaplnila najakou Tinností (napp Ttením, luptaním, koukáním na televizi). V odpoledních hodinách navptavovala pacientku rodina, se kterou chodila do parku. Vycházky mala povolené od lékape. Na noc si vyladovala lék na spaní (Zolpidem), který mala ppedepsaný v dokumentaci. Ráno pacientka udávala, Te se cítí odpoTata a má více energie.
Hodnocení: 6. 5. 2011
Cíl byl splnan: Pacientka se cítí dostateTna odpoTatá. 7.5 Úzkost
z důvodu zmany zdravotního stavu projevující se slovním vyjádpení obavy. Priorita: stpední
Cíl dlouhodobý: Pacientka má dostatek informací o svém zdravotním stavu a cítí se klidnajpř
Cíl krátkodobý: Pacientka má snahu vyjádpit své pocity " do 1 dne Výsledná kritéria:
Pacientka má dostatek informací " denna
Pacientka je schopná vyjádpit své pocity úzkosti " do 3 hodin
47
Plán intervencí:
Zjisti ppřTinu úzkosti (od pacientky i rodinných ppřslupníkLp " do 3 hodin " vpeobecná sestra
Sleduj projevy úzkosti " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka Zjisti stupeK (mírný, stpední, silný) " do 3 hodin " vpeobecná sestra Naslouchej pacientce se zájmem " vidy " vpeobecná sestra
Informuj pacientku o vpem, co jí budepdalat " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka Umolni pacientce vyjádpit emoce (hnav, páT, atd.) " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka
Zapoj pacientku do aktivit, které by mohly odvést pozornost od úzkosti " vidy vpeobecná sestra, opetpovatelka
Realizace: 2. 5. 2011 - 6. 5. 2011
S pacientkou jsme komunikovali klidná a bez spachu. Snalili jsme se jí naslouchat a umolnili jsme jí popsat její pocity. Ppi jakémkoliv výkonu a vypetpení byla pacientka informovaná, co se jí bude dalat a proT. Paní T. B. chtala získat více informací o svém zdravotním stavu, proto mala domluvenou konzultaci s jejím opetpujícím lékapem, který zodpovadal vepkeré její dotazy. Po rozhovoru s lékapem se jí ulevilo a po zbytek pobytu na oddálení si pacientka nestaiovala na ladnou úzkost.
Hodnocení: 6. 5. 2011
Cíl byl splnan: Úzkost vymizela poté, co se pacientka dozvadala informace o svém zdravotním stavu.
7.6 Riziko zácpy
z dusodu nedávné zmany prostpedí. Priorita: nízká
48
Cíl dlouhodobý: Pacientka upravila svoji livotosprávu tak, aby pravidelná chodila na stolici
Cíl krátkodobý: Pacientka netrpí zácpou " po dobu hospitalizace Plán intervencí:
ZhodnoLivliv ppjmu potravy na funkci stpev " do 3 dnlll" vpeobecná sestra
Sleduj barvu, zápach, konzistenci, mnolství a frekvenci stolice " vidy " vpeobecná sestra, opetpovatelka
Zjisti neládoucí úTinky lékuj které pacientka ulívá, jestli nezpUáobují zácpu " do 2 dnlll " vpeobecná sestra
Zajisti dostatek soukromí ppi vyprazdKování " vidy " vpeobecná sestra, opetfDvatelka PouTpacientku o významnosti vlákniny v potrava " do 3 hodin " vpeobecná sestra Vysvatli pacientce molnosti poulívání projímadel " do 1 dne " vpeobecná sestra
Realizace: 2. 5. 2011 - 6. 5. 2011
U pacientky jsme zapisovali, ode dne ppjetí do dokumentace, Tastost defekace. Sledovali jsme její barvu, zápach, konzistenci a mnolství. Pacientka ladné bolesti ppi defekaci neudávala. Edukovali jsme jí, Te musí denna vypít alespoK 1500 ml tekutin a do svého jídelníTku zapadit vlákninu, která podporuje stpevní funkci, a která je obsalena v luptaninách, obilninách, bramborách, zelenina a ovoci.
Hodnocení: 6. 5. 2011
Cíl byl splnan: Pacientka po dobu své hospitalizace dodrlovala pitný relim a pochopila, jak je nutná vláknina v jejím jídelníTku. Zácpa po dobu hospitalizace nevznikla.
49
8 Zhodnocení opetpovatelské péTe
V rámci lékapské a opetpovatelské péTe se celkový stav pacientky zlep pil. Hospitalizaci snápela velmi dobpe, spolupracovala. Pacientka je plna seznámena se svým onemocnaním, komplikacemi, které ji provází, a s nutností dodrlování farmakologické terapie a správné livotosprávy. Doplo ke zleppení psychického stavu a s pacientkou se podapilo navázat dLLtaryhodný vztah. Za dobu hospitalizace ke zhorpení stavu nedopio. Pacientka šije vadoma, Te se nakteré problémy, co se týkají její diagnózy, nedají odstranit a poTítá s dalpř potpebnou hospitalizací a vypetpeními. Paní T. B. se snalí aktivna zapojovat do léTby, sama si vyhledává informace o své nemoci, je velmi vytrvalá. PodUpje, Te má velkou oporu v rodinná, která ji má velmi ráda a snalí se s ní být co nejTastaji. Pacientka s opetpovatelskou péTí byla spokojena a ladné stílnosti po dobu hospitalizace nemala.
DoporuTení pro pacientku:
• PeTovat o svojí dupevní a talesnou pohodu (vydatný spánek, dostatek odpoTinku, pokud molno vyvarovat se stresu).
• DoporuTit informaTní materiály, odkázat pacientku napp na internetové stránky www.akromegalie.cz.
• ZúTastnit se Teského dne akromegalie, který se koná kaldoroTna 14. Tervna.
• ObleTením, klobouky a líTením se dají nakteré ppřznaky TásteTna zakrýt.
• Vyrovnat se s onemocnaním a vnímat sebe samu jako silnou osobnost, kterou pohledy a posmapky ostatních lidí nezaskoTí.
• Dodrlovat dietní opatpení (diabetickou dietu), zásady správné výlivy a pitný relim (ve veTerních hodinách tekutiny omezit, aby spánek nebyl narupen noTním moTením).
• Dodrlet odpovídající hmotnost, aby se snílila zátai na klouby.
• Ulívat pravidelná léky ppedepsané od lékape.
• Ppi komplikacích nebo zhorpení stavu kontaktovat svého opetpujícího lékape.
50
DoporuTení pro rodinu:
• Naslouchat pacientce.
• Seznámit blízké okolí pacientky s nemocí, kterou trpí a tím se vyvarovat molným nemístným otázkám, mípených na pacientku.
• Psychicky podpopit, poppřpada doprovodit na den akromegalie, aby se necítila sama.
• Vykonávat balné denní Tinnosti a aktivity, na které byla rodina zvyklá (nap p návptavy, výlety).
DoporuTení pro vepejnost:
• Seznámení se s tímto onemocnaním.
• Nevnímat nemocné jako K)bry\ snalit se zachovat dekorum ppi setkání s akromegalikem, nap p v mastské hromadné doprava.
• Posmíváním a zíráním" nemocnému na sebevadomí neppidáme.
DoporuTení pro vpeobecné sestry:
• Zajímat se a obohatit si znalosti o tomto onemocnaní.
• Vpímat si ppřznakllltypických pro akromegalii (výrazný nos, zvatpené rty, upi, dolní Telist, rozestup zubuj zvatpení akrálních Tástí tala).
51
ZÁVflR
Akromegalie je endokrinologické onemocnaní, které mule postihnout kaldého Tlovaka bez ohledu na pohlaví a vak. Toto onemocnaní je vzácné, závalné a Tasto velmi podceKované. Je to onemocnaní, které svému nositeli dokále snílit kvalitu livota. Proto neinformovaná vepejnost mule pacientům, trpícím tímto onemocnaním velmi ublílit. Výsmach a projev opovrlení okolí nemocnému na sebevadomí nepřidají.
Zdravotnický personál nejen, Te poskytuje kvalitní zdravotnickou péTi, která je od naho oTekávána, ale také by mal být schopen poskytnout psychickou podporu pro pacienty, ktepř trpí tímto onemocnaním. A mal by být ppipraven na setkání s tímto onemocnaním a vTasna rozpoznat ppřznaky typické pro toto onemocnaní (napp výrazný nos, brada, upni bolce, zvatpena rty, ztluptalé a krátké prsty, atd.).
Cíl, který byl stanoven na zaTátku bakalápské práce, byl splnan. Ctenápi byli seznámeni s onemocnaním, s jeho prubahem, s jeho ppíznaky, diagnostikou, léTbou a v neposlední pada s realizací plánu opetpovatelské péTe o pacientku T. B.
Snahou této bakalápské práce bylo upozornit, Te akromegalie je velmi tarké onemocnaní. Ppesto vTasnou diagnostikou a léTbou má nemocný molnost vést kvalitní a dlouhý livot.
52
SEZNAM POUoITÝCH ZDROjM
ANDflL, Michal, aj. 1996. Vnitpií lékařství V. díl, vyd. Praha : Karolinum.
1996. 24 s. ISBN 80-7184-316-4.
ASTL, Jaromír. 2007. Chirurgická lélba nemocí ptítné xlázy. vyd. Praha : Maxdorf, s.r.o., 2007. 44 s. ISBN 80-7345-000-7.
AUTORSKÝ KOLEKTIV. Výkladový ošetřovatelský slovník. 2007. vyd. Praha : Grada Publishing. 2007. ISBN 80-247-2240-5.
BLAHOn, Jaroslav; BLEHA, Otakar. 1988. Endokrinologie. Praha : Avicenum, 1988. 72-76 s. ISBN neuvedeno.
CIHÁK, Radomír. 2002. Anatomie 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2002. 342, 419, 420, 423 s. ISBN 80-247-0143.
DYLEVSKÝ, Ivan. 2009. FunkJní anatomie, vyd. Praha : Grada Publishing, 2009. 425 s. ISBN 80-247-3240-4.
HÁNA, Václav. 1998. Endokrinologie-minimum pro praxi. vyd. Praha : Triton, 1998. 23-24 s. ISBN 80-7254-000-9.
KAnPAROVÁ Lenka; NOVOTNÁ Hana. aj. 2005. ßrevrp vyd. Praha : Grada Publishing. 2010. 541 - 1182 s. ISBN 978-80-87135-21-1
KLENER, Pavel. aj. 1997. Vnitpií lékařství IV. díl. vyd. Praha : Karolinum,
1997. 48 s. ISBN 80-7184-456-x.
KRnEK, Michal. 2011. Doktorka.cz. Akromegalie: nemoc se záhadným názvem [online]. 1999-2011, [cit. 2012-02-09]. Dostupné z WWW : . ISSN 1213-1903.
KRnEK, Michal. 2012. Zdn.cz. Akromegalie a gigantismus [online]. 1999-
2011, [cit. 2012-02-09]. Dostupné z WWW : . ISSN 1214-7664.
MAREK, Josef. 2012a. Endokrinní systém akromegalie. Novinky [online].
2012, [2012-01-21]. Dostupné z WWW :
53
. ISSN 1803-019X.
MAREK, Josef. 2012c. Endokrinní systém akromegalie. Poruchy menstruačního cyklu (amenorea) [online]. 2012, [2012-02-03]. Dostupné z WWW : . ISSN 1803-019X.
MAREK, Josef. aj. 2010. Farmakoterapie vnitrních nemocí, vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. 350 s. ISBN 80-247-2639-7.
MAREnOVÁ, Jana. 2006. Ošetřovatelské diagnózy v nanda doménách, vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 258 s. ISBN 80-247-1399-3.
MIKnOVÁ, Z. aj. 2006a. Kapitoly z ošetřovatelské pele I. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 62 - 70 s. ISBN 80-247-1442-6.
MIKnOVÁ, Z. aj. 2006b. Kapitoly z ošetřovatelské pele II. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 22 - 23 s. ISBN 80-247-1443-4.
NAVRÁTIL, Leop aj. 2003. Vnitpií lékařství pro nelékapské fakulty, vyd. Praha : Manus, 2003. 211-212 s. ISBN 80-86571-02-5.
PAVLÍKOVÁ, Slavomíra. 2006. Modely opetpovatelství v kostce, vyd. Praha : Grada Publishing. 2006. 99 - 102 s. ISBN 80-247-1211-3.
PLEVOVÁ, Ilona. Opeťpovatelství I. díl. 2011. vyd. Praha : Grada Publishing. 2011. 185 s. ISBN 80-247-3557-3.
ROKYTA, Richard, aj. 2002. Somatologie I. a II. díl. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2002. 183 s. ISBN 80-86432-49-1.
STÁRKA, Luboslav. Endokrinologie. 2010. vyd. Praha : Triton, 2010. 23-30 s. ISBN 80-7387-328-8.
STÁRKA, Luboslav; ZAMRAZIL, Václav, aj. 2005. Základy klinické endokrinológie, vyd. Praha : Maxdorf, s.r.o., 2005. 56-57 s. ISBN 80-7345-066-6.
54
• TtTEFÁNEK, Jipř. 2011. Medicína, nemoci, studium na l.LF UK. Leksellw
gama niR [online]. 2011, [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW : .
Seznam literatury je zpracován dle normy ISO 690: 2.
55
SEZNAM Pn ÍLOH
Ppfloha A - Cestné prohlápení.....................................
Pploha B - Hypofýza..................................................
Ppfloha C - Nejvyppř Cech mapřcí 224 cm...................
Ppfloha D - Klasický obliTej akromegalika..................
Ppfloha E - Klinické projevy u pacienta s akromegalií
Ppfloha F - Rentgenový snímek Telisti........................
Ppfloha G - Denní záznam bolesti podle Melzacka.....
56
Ppíloha A - Cestné prohlápení
CESTNE PROHLÁŠENI
Prohlašuji, že podklady k bakalářské práci jsem získala se souhlasem pacienta a zdravotnického zařízení v průběhu odborné praxe ve Všeobecné fakultní nemocnici v období od 2. května 2011 do 6. května 2011.
V Praze dne 2. března 2012 ^ „
Zdroj: vlastní konstrukce
I
Ppíloha B - Hypofýza
II
Ppíloha C - Nejvyppí Cech mapící 224 cm
Ppíloha D - Klasický obliTej akromegalika
IV
Ppíloha E - Klinické projevy u pacienta s akromegalií
Zdroj: (http://www.megru.uzhxh/j3/module/endokrinologie/endo.php?uniId=E24130&di=40)
V
Ppíloha F - Rentgenový snímek Telisti
Ppíloha G - Denní záznam bolesti podle Melzacka
NÁVOD: Zaznamenejte intenzitu bolesti Tíslem v ppíslupné kolonce
0 - Tádná
1 - mírná
2 - neppřjemná
3 - intenzivní
4 " krutá
5 " nesnesitelná
Uvebte po Tet hodin spánku a poTet tablet, které jste ulili na tipení bolesti.
Ráno Poledne VeTer Noc Léky Spánek
Pondalí
Utery
Stpeda
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Nedále
Zdroj: http://ose.zshk.cz/media/p5829.pdf
VII