Vysoká škola zdravotnická, o.p.s
Praha 5
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA S
ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PETRA HEJDUKOVÁ
Praha 2012
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA
S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PETRA HEJDUKOVÁ
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Anna Mazalánová, PhD.,MPH, RS
Praha 2012
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny
použité zdroje jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne podpis
ABSTRAKT
HEJDUKOVÁ, Petra. Ošetřovatelská péče u pacienta s roztroušenou sklerózou.
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.).Vedoucí práce:
PhDr. Anna Mazalánová, Ph.D., MPH, RS. Praha 2012 .79 s.
Hlavním tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče u pacienta s roztroušenou
sklerózou. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou.
Teoretická část práce podává základní informace o daném onemocnění. Popisuje
historické poznatky týkající se roztroušené sklerózy, její patogenezi, výskyt, klinický
obraz, průběh onemocnění, formy, prognózu a v neposlední řadě důležitost včasné
diagnostiky a samozřejmě stále se vyvíjející léčbu.
Nejdůležitější je část praktická, která obsahuje kazuistiku pacientky s touto
diagnózou, dále ošetřovatelský proces, jehož cílem je kvalitní ošetřovatelská péče
uspokojující individuální potřeby pacientky.
V závěru hodnotíme výsledný efekt poskytnuté péče a z toho vyplývající závěry a
doporučení.
Klíčová slova: Roztroušená skleróza. Ošetřovatelská péče. Patogeneze. Kazuistika.
Ošetřovatelský proces.
ABSTRAKT
HEJDUKOVÁ, Petra. Nursing care of a patient with multiple sclerosis. Medical
university. Level of expertise:Bachelor (Bc.).
Chief of work: PhDr. Anna Mazalánová, Ph.D., MPH, RS. Praha 2012. 79 pages.
Main theme of bachelor's work is the nursing care by a patient with multiple
sclerosis. Work is divided into theoretical and practical part.
Theoretical part gives basic informations about this disease. Describes historical
knowledges regarding multiple sclerosis, her pathogenesis, occurrence, clinical picture,
course of the disease, forms, prognosis and last but not least the importance of early
diagnosis and of course evolving treatment.
The most important is the practicaly part, which contains the casuistry of patient
having this diagnosis, nursing process, whose intention is quality nursing care satisfying
individual needs of patient.
In the conclusion evaluate we the resulting effect of provided care and conclusions
and recommendations following from it.
Keywords: multiple sclerosis, nursing care, pathogenesis, casuistry, nursing process
PŘEDMLUVA
Předmětem této bakalářské práce je ošetřovatelská péče o nemocnou s roztroušenou
sklerózou. Diagnóza roztroušená skleróza zasáhne nejen život pacienta, ale také jeho
příbuzní a nejbližší okolí. Je třeba snažit se o ní vědět co nejvíce, abychom mohli
nemocné usnadnit život a pochopit její nálady.
Výběr tématu práce byl ovlivněn studiem oboru všeobecná sestra a zájmem o toto
onemocnění. A ještě větší zájem o toto onemocnění stoupl, když mi během poměrně
krátké doby diagnostikovali roztroušenou sklerózu v mém nejbližším okolí.
Společně s nimi jsem hledala potřebné informace a snažila jsem se je připravit na
budoucnost.
Práce je určena studentům zdravotnických oborů a všeobecným sestrám z praxe,
které se mohou ve své práci s tímto onemocněním setkat. A stejně i každému člověku,
který bude mít zájem zjistit něco o této nemoci.
Podklady pro práci byly čerpány převážně z knižních pramenů a odborných časopisů
zaměřující se konkrétně na dané onemocnění.
V neposlední řadě bych touto cestou chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce
PhDr. Anně Mazalánové, PhD. za odborné vedení práce, poskytování cenných rad,
podnětů, připomínek a také za trpělivost, laskavost a podporu, kterou mi poskytla při
vypracovávání bakalářské práce.
Obsah
ÚVOD..............................................................................................................................24
TEORETICKÁ ČÁST.....................................................................................................25
1 Definice roztroušené sklerózy .................................................................................25
1.1 Historie roztroušené sklerózy...........................................................................25
2 Etiopatogeneze roztroušené sklerózy.......................................................................27
2.1 Patofyziologie roztroušené sklerózy.................................................................27
2.2 Epidemiologie roztroušené sklerózy.................................................................28
2.3 Etiologie roztroušené sklerózy..........................................................................28
2.4 Výskyt roztroušené sklerózy.............................................................................29
2.5 Klinický obraz roztroušené sklerózy................................................................29
2.6 Klinické příznaky roztroušené sklerózy............................................................29
2.7 Komplikace roztroušené sklerózy.....................................................................31
2.8 Průběh roztroušené sklerózy.............................................................................31
2.9 Typy roztroušené sklerózy...............................................................................31
2.10 Prognóza roztroušené sklerózy.......................................................................32
3 Diagnostika roztroušené sklerózy.............................................................................33
3.1 Klinické vyšetření roztroušené sklerózy...........................................................34
3.2 Magnetická rezonance.....................................................................................34
3.3 Vyšetření mozkomíšního moku.........................................................................34
3.4 Evokované potenciály.......................................................................................35
3.5 Oční vyšetření...................................................................................................35
3.6 Imunologické vyšetření periferní krve..............................................................36
3.7 Diferenciální diagnostika roztroušené sklerózy................................................36
4 Léčba roztroušené sklerózy......................................................................................36
4.1 Léčba akutní ataky roztroušené sklerózy..........................................................37
4.2 Dlouhodobá léčba roztroušené sklerózy v remitentním stádiu.........................37
4.2.1 Interferon beta...........................................................................................38
4.2.2 Glatiramer acetát.......................................................................................38
4.2.3 Léky druhé volby......................................................................................38
4.3 Léčba roztroušené sklerózy ve stádiu chronické progrese................................39
4.4 Léčba primárně progresivní roztroušené sklerózy............................................39
4.5 Symptomatická léčba roztroušené sklerózy......................................................39
4.5.1 Spasticita u pacientů s roztroušenou sklerózou.........................................39
4.5.2 Sfinkterové obtíže u pacientů s roztroušenou sklerózou...........................40
4.5.3 Sexuální dysfunkce u pacientů s roztroušenou sklerózou.........................40
4.5.4 Kognitivní dysfunkce u pacientů s roztroušenou sklerózou......................40
4.5.5 Deprese u pacientů s roztroušenou sklerózou...........................................40
4.5.6 Únava u pacientů s roztroušenou sklerózou .............................................41
4.5.7 Třes u pacientů s roztroušenou sklerózou.................................................41
4.5.8 Bolest, záchvatovité projevy u pacientů s roztroušenou sklerózou...........41
4.5.9 Rehabilitace pacientů s roztroušenou sklerózou.......................................42
4.5.10 Správná životospráva u pacientů s roztroušenou sklerózou....................43
5 Ošetřovatelská péče u nemocných s roztroušenou sklerózou...................................43
5.1 Kvalita života nemocných s roztroušenou sklerózou.......................................45
5.2 Základní rady, jak si usnadnit život..................................................................45
5.3 Funkční hodnotící stupnice...............................................................................46
PRAKTICKÁ ČÁST.......................................................................................................47
6 Kazuistika.................................................................................................................47
6.1 Základní údaje pacientky..................................................................................47
6.2 Lékařská anamnéza...........................................................................................47
6.3 Lékařská ordinace.............................................................................................50
6.4 Terapie...............................................................................................................51
6.5 Posouzení celkového stavu pacientky...............................................................52
6.6 Ošetřovatelská anamnéza dle modelu Virginie Hendersonové.........................54
6.7 Ošetřovatelské diagnózy dle NANDA taxonomie I. ........................................60
7 Zhodnocení ošetřovatelské péče...............................................................................74
7.1 Doporučení pro praxi........................................................................................75
ZÁVĚR............................................................................................................................78
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..............................................................................79
SEZNAM PŘÍLOH
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
A......................................................Ampule
ADL................................................Activity of Daily Living
BAEP...............................................Sluchový evokovaný potenciál
BMI.................................................Body mass index
BPN.................................................Bez patologického nálezu
CEROS...........................................Centrum komplexní péče o nemocné s
roztroušenou sklerózou
CNS.................................................Centrální nervová soustava
CT....................................................Počítačová tomografie
df.....................................................Dechová frekvence
DK...................................................Dolní končetina
DM..................................................Diabetes mellitus
DX...................................................Dexter, vpravo
EAE.................................................Encefalomyelitis
EDSS...............................................Expanded Disability Status Scale
FNHK.............................................Fakultní nemocnice Hradec Králové
FR....................................................Fyziologický roztok
GA...................................................Glatimer acetát
GIT..................................................Gastrointestinální trakt
HK...................................................Horní končetina
IgG...................................................Imunoglobulin G
IgA...................................................Imunoglobulin A
IgM..................................................Imunoglobulin M
I. M..................................................Intramuskulární
INF β................................................Interferon beta
I. V....................................................Intravenózní
IVIG.................................................Intravenózní imunoglobulin
KCL.................................................Chlorid draselný
KO....................................................Krevní obraz
LDK..................................................Levá dolní končetina
LHK..................................................Levá horní končetina
MEP..................................................Motorický evokovaný potenciál
MMS..................................................Mini- Mental- State
MP......................................................Methylprednison
MR.....................................................Magnetická rezonance
MRI....................................................Magnetická rezonance
NR......................................................Neurologic Rating Scale
NCHK................................................Neurochirurgická klinika
P..........................................................Pulz
PDK...................................................Pravá dolní končetina
PER OS.............................................Ústy
PER RECTUM.................................Konečníkem
PDK...................................................Pravá dolní končetina
PHK...................................................Pravá horní končetina
PID.....................................................Plný invalidní důchod
PMK..................................................Permanentní močový katetr
P/P......................................................Primárně progresivní forma roztroušené sklerózy
P + V...................................................Příjem a výdej tekutin
PŽK...................................................Periferní žilní katetr
R/P.....................................................Relaps remitentní forma roztroušené sklerózy
RS.....................................................Roztroušená skleróza
RSM.................................................Roztroušená skleróza
RD Krouna......................................Rolnické družstvo Krouna
SEP...................................................Somatosenzitivní evokovaný potenciál
SM....................................................Solumedrol
S/P....................................................Sekundárně progresivní forma roztroušené
sklerózy
SSRI.................................................Selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu
TK....................................................Krevní tlak
TT....................................................Tělesná teplota
TU....................................................Tumor
UZ....................................................Ultrazvuk
VEP..................................................Vizuální evokovaný potenciál
V-P DRENÁŽ..................................Ventrikuloperitoneální drenáž
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Absence - nepřítomnost
Afebrilní – bez horečky, s normální teplotou
Alergie – stav přecitlivosti a nepřiměřené reakce organismu na určitou běžně se
vyskytující látku- alergen
Aminokyseliny – organická sloučenina obsahující uhlík, vodík, kyslík a dusík
Anamnéza – předchorobí, součást vyšetření
Anorgasmie – chybění orgasmu
Antigen – látka, kterou je tělo schopno rozeznat na základě její struktury jako cizí a
pro níž je schopno vyrobit protilátky
Antidekubitární – proti proleženině
Antidepresiva – skupina léku užívajících k léčbě deprese
Antiepileptika – léky užívané k léčbě epilepsie
Anticholinergika – skupina látek blokujících účinek acetylchilonu
Anikterická – bez přítomnosti žloutenky
Antirevmatika – léky proti revmatickým chorobám
Antiulcerosum – léky užívané k léčbě peptického vředu
Antivirotika – látky a léky s protivirovým působením
Arteriální – tepenný, týkající se tepny
Ascites – přítomnost volné tekutiny v břišní dutině
Aseptický – bez přítomnosti mikroorganismů, sterilní
Asymetrie - nesymetricky
Ataka – prudký záchvat nemoci
Ataxie – porucha hybnosti způsobená onemocněním nervového systému
Atrofie – zmenšení normálně vyvinutého orgánu, na němž se podílí úbytek jeho buněk
nebo zmenšení jejich velikosti
Auskultace – vyšetření poslechem
Autoimunita – porucha, při níž je činnost imunitního systému zaměřena proti
vlastním orgánům a tkáním, které jsou poškozovány
Axila – podpažní jamka
Axon – výběžek neuronu
Bagatelizovat – podceňovat, snižovat význam a velikosti příznaků pacientem
Balneoterapie – lázeňská léčba využívající minerálních vod, koupelí, pitných kur,
rehabilitační péče, vhodné diety, životosprávy
Benigní - nezhoubný
Benzodiazepin – početná skupina příbuzných léků řazených mezi psychofarmaka
Betablokátory – léky, které tlumí některé funkce sympatického nervového systému,
zejména jeho účinek na srdce a krevní oběh
Bílá hmota – část centrální nervové soustavy, která má na řezu bílou barvu danou
velkým množstvím myelinu
Blokáda – bolestivé omezení pohybu
Borelióza – infekce bakteriemi rodu Borrelia
Bulbus – koule, kulovité rozšíření orgánu
Bypass – přemostění, chirurgické vytvoření bypassu je jednou z metod léčby
nedokrevnosti vyvolaných zúžením nebo uzávěrem tepen, často v důsledku
aterosklerózy
Ceros o.p.s. - centrum komplexní péče o nemocné s roztroušenou sklerózou
Cyanoza – namodralé zbarvení kůže a sliznic, které je důsledkem nedostatku kyslíku
v krvi
Cyklofosfamid – látka užívaná k léčbě nádorových onemocnění a k potlačení
nežádoucí nadměrné imunitní reakce u závažných systémových chorob
Cytokin – látky bílkovinné povahy produkované buňkami a sloužící k jejich
vzájemnému ovlivňování a předávání informací
Cytologie – věda studující buňku
Cytostatika – léky užívající k léčbě zhoubných nádorů
Deficit – chybění, nedostatek
Deformace – chorobná změna tvaru, znetvoření
Deformita – trvalá chorobná změna tvaru orgánu, části těla
Degenerace – úbytek až ztráta specializované funkce buněk, tkáně, orgánu a
organismu, zvrhnutí
Dehydratace – ztráta a nedostatek vody v organismu
Dekubitus - proloženina
Demyelinizace – ztráta myelinu z nervových vláken
Denzita - hustota
Detruzor – sval v močovém měchýři podílející se na jeho vyprazdňování
Dezorientace – porucha orientace, ztráta vědomí místě, času, vlastní osobě
Diabetes mellitus – cukrovka, úplavice cukrová
Dieta – způsob výživy, složení potravy tvořící základ stravování
Diferenciace – proces vyzrávání, rozlišování během něhož jednotlivé buňky, tkáně a
části organismu získávají specializované vlastnosti a funkce
Diferenciální diagnostika – postup, při němž se tsanovuje diagnóza výběrem z
několika nemocí, které způsobují stejné nebo podobné příznaky
Difuzní hepatopatie – rozptýlený, poškození jater
Dilatace – rozšíření, rozšiřování dutého orgánu, bývá součástí regulačních jevů
Dimise – propuštění z nemocnice
Diseminace - rozsev
Douglasův prostor – slepý prostor v malé pánvi ohraničený zpředu dělohou, zezadu
konečníkem a vystlaný pobřišnicí
Drenáž – odstraňování tekutiny z ran
Dysfunkce – porucha funkce
Edém - otok
Edukace – výchova, rovněž ve smyslu edukace pacientů s určitou chorobou
Eflorescence – obecný název pro kožní jevy
Elementární – základní, týkající se prvků
Emoce – citové hnutí v mysli
Empatie – schopnost vcítit se do druhého, do jeho myšlenek a pocitů
Encefalomyelitis – zánět mozku a míchy
Enterální - střevem
Ependymom – nádor vyskytující se v některé z mozkových komor
Epidemiologie – věda, zabývající se studiem výskytu chorob
Epifýza – šišinka, část mezimozku, která zprostředkovává některé vlivy světla na
lidský organismus, podílející se na tvorbě biorytmů a podle některých hypotéz též na
funkci pohlavních žláz
Erektilní dysfunkce – poruchy erekce penisu znemožňující vykonání pohlavního aktu
Ergoterapie – metoda léčby a rehabilitace nemocných pomocí vykonávání přiměřené
práce, která umožňuje zlepšit jejich fyzický, tak psychický stav a umožňuje jim i
sociální uplatnění
Eroze – oděrka
Esofagogastroduodenoskopické vyšetření – endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a
dvanáctníku
Etiologie - příčina
Etiopatogeneze – popis vzniku nemoci zahrnující jak její příčinu, tak další procesy,
které její vznik a rozvoj provázejí
Euforie – pocit dobré pohody, až povznesená dobrá nálada
Eupnoe – normální, klidové dýchání
Evokované potenciály – potenciály zachycující snímáním elektrické aktivity mozku
vzniklé jako odpověď na zevní senzorickou stimulaci
Exacerbace – nové vzplanutí chronické choroby, která není dostatečně zhojena nebo
jejíž příčina trvá
Exspirium – výdech
Farmakoterapie – věda studující vlastnosti léků a jejich vliv na organismus
Fenomén – jev, příznak, znamení, vyšetřovací zkoužka
Folsteinův test – nejčastěji používaný test k úvodnímu vyšetření kognitivních deficitů
Fonace – tvorba zvuku hlasivkami, základ řeči
Frekvence – četnost, počet jevů za určitý časový úsek
Fremitus pectoralis – hrudní chvění, vzniká při řeči a kašli
Fyzioterapie – způsob léčby fyzikálními metodami (teplem, elektrickým proudem,
masážemi, manipulací), uplatňuje se u nemocí pohybového a nervového aparátu
Gastritida – zánět žaludku
Glokokortikoidy – steroidní hormony tvořené kůrou nadledvin
Glykoprotein – bílkovina obsahující ve své molekule cukr
Gramofon – pojízdné WC
Gyrifikace - členění povrchu mozku v závity
Hematoencefalická bariéra – bariéra, která odděluje krev a mozkovou tkáň
Hemilaminektomie – operace, při níž se odstraňuje zadní oblouk jednoho či více
obratlů (popř. hemi = jeho polovina)
Hemiparéza – částečné ochrnutí pravé nebo levé poloviny těla
Hepar - játra
Hernie - kýla
Herniace – vysunutí části orgánu mimo jeho přirozené místo otvorem ve struktuře
ohraničující prostor jeho výskytu
Hospitalizace – umístění a pobyt nemocného v nemocnici
Hydrocefalus – patologicky zvýšené množství mozkomíšního moku v centrálním
nervovém systému
Hyperestezie – zvýšená citlivost na vnější smyslové podněty
Hyperreflexie – zvýšení reflexů při výpadku jejich přirozeného tlumení
Hypertenze – vysoký krevní tlak
Hypestezie – snížená citlivost na vnější smyslové podněty
Hypnotikum – lék navozující spánek
Chiasma - zkřížení
Chorioideální plexus - je speciální tkáň umístěná na spodině komor mozkových
Chronická pyelonefritida - vleklý, trvalý zánět ledvinového intersticia = vmezeřená
tkáň orgánu, kterou tvoří řídké vazivo
Imobilita – nehybnost
Imobilizace – znehybnění normálně pohyblivé části těla v důsledku nemoci či úrazu,
rovněž z léčebných důvodů
Imperativní mikce – silně nutící močení
Imunitní systém – systém zabezpečující ochranu organismu před cizorodým a
infekčním materiálem a sloužící rovněž k odstraňování vlastních poškozených či
odumřelých tkání a buněk
Imunoglobuliny – protilátky, termín zdůrazňuje její bílkovinnou povahu
Imunologie – věda zabývající se výzkumem imunitního systému
Imunosuprese – stav snížené imunity, obvykle ve smyslu důsledků- imunosupresivní
léčby
Imunosupresiva – léky potlačující imunitní reakce
Indikace – rozhodný důvod či soubor okolností, vyžadující určitý léčebný nebo
diagnostický postup
Infekce - nákaza
Infuze – podávání tekutin do žíly, „kapačka“
Infratentoriální - pod tentorium cerebelli
Inguiny – slabiny, krajina tříselná
Injekce – vpravení kapalných látek do těla
Inkontinence – neschopnost udržet moč
Inspirium – nádech
Intelekt - rozum, schopnost myšlení a racionálního poznání
Intenční tremor – rytmický třes, který se objevuje až při pohybu, zejména k jeho
konci
Interferony – látky peptidového charakteru účastnící se imunitních dějů
Intervence - představuje vnější zásah do nějakého procesu za účelem jej ovlivnit,
změnit
Intrakraniální krvácení – nitrolební, nitrolebeční krvácení
Intramuskulární - nitrosvalový
Intravenózní – nitrožilní, do žíly
Invalidita – trvalá, částečná nebo úplná neschopnost práce v důsledku nemoci
Ireverzibilní - nevratný
Izokorie – normální stav, kdy zornice obou očí mají stejnou velikost
Kalcifikace - zvápenatění
Kanyla – kovová nebo plastová trubička umožňující proudění tekutin nebo vzduchu,
která na rozdíl od jehly nemá hrot
Karotida – arteria carotis
Kognitivní – rozpoznávací, týkající se vnímání a myšlení
Kompenzační – mající charakter kompenzace
Kontraktura – chorobné stažení svalů na podkladě jeho dráždění z okolí
Kontrastní látka – látky pohlcující záření
Konzilium – rada, porada, vyšetření jiným lékařem
Konzistence - soudržnost
Kortikoidy – látky podobné hormonům kůry nadledvin- glykokortikoidům, někdy též
tyto hormony
Kurtzkeho stupnice - známá také jako rozšířená stupnice stavu invalidity
Leukocytóza – zvýšený počet bílých krvinek v krvi
Léze – poškození orgánu či tkáně, které má za následek narušenou funkci
Likvor – obecně tekutina, ve smyslu mozkomíšní mok
Lubrikace - zvlhčení
Lumbální punkce – punkce subarachnoideálního prostoru prováděná mezi 3. a 4., ev.
4. a 5. bederním obratlem, kde již v dospělosti není v páteřním kanále mícha
Lumen – vnitřek trubicovitého orgánu
Lymfadenopatie – blíže neurčené zvětšení lymfatických uzlin
Lymfocyt – druh bílých krvinek, které se významně podílejí na specifické imunitě
organismu
Magnetická rezonance – metoda umožňující velmi dobré rozlišení chorobných
procesů v různých orgánech, které lze zobrazit v podobě anatomického řezu jejich
určitou částí
Maligní - zhoubný
McDonaldova kritéria - diagnostická kritéria pro roztroušenou sklerózu
Medikace – léčení pomocí léků, respektive jejich předepisování
Meningeální příznaky - opozice šíje – nemožnost anteflexe hlavy (pacient nepřiloží
hlavu na sternum)
Mezocefalie – tvar lebky s vyváženými délkovými poměry
Mikce - močení
Mingazziniho zkoužka – součást neurologického vyšetření
Modalita - způsob prezentace obsahu výpovědi mluvčím
Motorické – hybné, týkající se pohybu, zejména konkrétního svalstva
Mozečkový třes - je ve své nejčastější formě třesem intenčním (kinetický třes s
převahou při cílených pohybech)
Mozkomíšní mok – tekutina obklopující mozek a míchu
Multiple sclerosis – mnohočetný, roztroušená skleróza
Myelin – obal nervových vláken (axonů)
Myelinizace – tvorba a vývoj myelinových pochev kolem neuronů v centrálním i
periferním nervovým systému
Myelinový bazický protein - polypeptid složený ze čtyř aminokyselin obdobně jako
hlavní autoantigen u RS
Nádor – patologický útvar tvořený tkání, jejíž růst se vymkl kontrole organismu a
roste na něm nezávisle
Nauzea – nevolnost, pocit na zvracení
Nervus facialis – lícní nerv
Neuralgie trigeminu – krutá bolest pociťována v oblasti trojklaného nervu
Neurogenní bolest – nervového původu, vznikající v nervovém systému
Neuroleptika – skupina psychofarmak užívaná zejména k léčbě závažných
psychických poruch- psychóz
Neurologie – lékařský obor zabývající se studiem, diagnostikou a neoperační léčbou
chorob nervového systému
Neuromuskulární – týkající se nervů a svalů
Noční spazmy – svalová ztuhlost obtěžující především v noci
Nutriční – týkající se výživy
Nykturie – časté močení v noci
Nystagmus – rychlé mimovolní pohyby očí
Obezita – otylost, nadměrné hromadění energetických zásob v podobě tuku, BMI >30
Objektivní nález – souhrn nálezů, které lékař zjistí na pacientovi při fyzikálním
vyšetření
Obstrukční hydrocefalus - vzniká blokádou cirkulace likvoru = mozkomíšního moku
Oligodendroglie – druh neuroglie vytvářející myelin v mozku a míše
Opozice – postavení proti něčemu
Optická neuritida – zánět zrakového nervu
Orgasmus – pohlavní vyvrcholení, jehož podstatou jsou stahy pánevního svalstva a
svalstva orgánů v malé pánvi
Osteoporóza – časté onemocnění charakterizované úbytkem kostní hmoty
Pacient – nemocný, osoba v lékařské péči
Palpace – vyšetření pohmatem
Pankreas – slinivka břišní
Papila – bradavka, bradavčitý výběžek
Paraparéza – částečné ochrnutí poloviny těla, obvykle dolní
Parestezie – porucha čití projevující se jako brnění,mravenčení a svrbění
Paréza – obrna, částečná neschopnost aktivního volního pohybu
Patofyziologie – jeden z teoretických oborů medicíny, obor zabývající se studiem
funkcí organismu a jednotlivých orgánů v nemoci
Patogeneze – souhrn procesů, které jsou odpovědí organismu na poškození a které
vedou ke vzniku nemoci a jejích projevů
Patologický - chorobný
Periferní – obvodový, okrajový
Perimetr – přístroj pro vyšetření rozsahu zorného pole a jeho event. výpadků
Perinum - hráz
Peristaltika – vlnovitý pohyb stěn dutých orgánů, který probíhá v podélném směru a
slouží k posouvání jejich obsahu
Peritoneum – pobřišnice
Permanentní - trvalý
Perorální – podávaný ústy
Per os - ústy
Per rectum - konečníkem
Plexy - pleteně
Pneumatizace - provzdušnění, naplnění vzduchem
Pneumonie – zápal plic
Porucha – zhoršení funkce
Preparát – přípravek (léčebný)
Prevalence - jeden ze základních ukazatelů v epidemiologii a epizootologii, je podíl
počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci.
Prevence – předcházení nemoci
Profylaxe – ochrana před určitou nemocí, která by mohla nastat, léčebnými prostředky
Prognóza – předpověď průběhu a zakončení nemoci
Progredující - postupující
Progrese – postup onemocnění, jeho zhoršování
Psychiatrie – lékařský obor, který se zabývá studiem, diagnózou, prevencí a léčbou
duševních poruch
Psychoterapie – léčba psychologickými prostředky
Psychotropní – mající vliv a účinky na duševní stav
Pulzace – tepání (souběžné s tepem čili srdeční činností)
Pylorus – vrátník, dolní část žaludku ústící do dvanáctníku
Regrese – ústup onemocnění
Rehabilitace – obnovení původního stavu,výkonnosti, soběstačnosti, pohyblivosti,
pracovní schopnosti
Relaps – opětovné objevení příznaků nemoci, která byla v klidovém období
Remise – vymizení příznaků a projevů onemocnění, nikoli nemoci samé
Remyelinizace - proces znovuobnovení myelinových pochev nervových vláken
(axonů) neuronů
Replikace – proces zdvojení
Restituce - obnovení
Retence -zadržení
Retrobulbární neuritida – zánět zrakového nervu
Reverzibilita - vratný
Reziduální – zbytkový, doznívající
Rezistentní - odolný
Sanován – vyhojení, uzdravení, ( zachraňovat, upravovat)
Senzitivní – citlivý
Senzorické - smyslové
Sérum – nažloutlá tekutina, která vzniká po sražení krve
Sexuální apetence - vyhýbání se sexu, ztráta sexuálního zájmu
Sfinkterové obtíže – svěračové obtíže
Skandovaná řeč - řeč, při níž nemocný vyrazí první slabiku, ostatní následné slabiky
polyká nebo hovoří zpomaleně s přetahováním jednotlivých slabik.
Skléra - bělima
Skotomy – výpadky zorného pole způsobený řadou očních, popř. neurologických
chorob
Spasticita – zvýšené svalové napětí
Spastická paréza – obrna, při níž svaly postižené končetiny jsou zvýšeně napjaté a
kladou odpor pasivnímu ohýbání
Spirituální - duchovní
Spojivka – část oka
Spútum – chrchel, to co je vykašláno „hlen“
Stabilizace – dosažení stálosti, ustálení
Steatóza – ztukovění, nahromadění tuku ve tkáních a v buňkách
Stenóza – abnormální zúžení
Steroidy – steroidní sloučeniny, mineralokortikoidy,
Strie – pajizévka, trhlinka v kůži, která se objevuje při jejím napínání rychlým
zvětšením příslušné části těla
Subjektivní – osobní, existující jen ve vědomí konkrétní osoby
Suprese - potlačení
Symptom - příznak
Syptomatologie – soubor příznaků (symptomů)
Šedá hmota mozková a míšní – část mozku a míchy (CNS), nazvaná podle svého
šedavého vzhledu
Taktilní – týkající se hmatu
T lymfocyty – druh bílé krvinky
Tapottement – poklep malíkovou hranou ruky na povrvh těla
Taxe – pohyb organismu směrem k určitému podnětu
Tetraventrikulární – 4- komorový blok v komorách
Tonický – týkající se napětí, charakterizovaný zvýšeným napětím až křečím
Tonus – napětí, v původním fyzikálním smyslu i ve smyslu přeneseném
Tonzila – patrová mandle
Trimestr – třetina těhotenství, tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce
Trofický – vztahující se k výživě tkání a jejich růstu
Tumor – nádor, popř. i jakékoliv zvětšení či zduření určité části těla, která může být
např. zánětlivého původu
Turgor – napětí kůže
Unie Roska - úplně samostatný, nezávislý subjekt postižených RS z celé České
republiky. Je to občanské sdružení, které si dalo nelehký úkol využít co nejlépe vlastní
svépomocnou aktivitu postižených RS.
Urgentní - naléhavý
Urodynamický – popisující z hlediska fyzikálních principů poměry ve vývodném
močovém ústrojí během močení
Vakcinace - očkování
Verbalizace - metoda napomáhající koordinaci volních pohybů
Vertebrogenní – mající původ v páteři, v jejím onemocnění
Vestibulární – týkající se ústrojí rovnováhy ve vnitřním uchu
Vertigo - závrať
Virginia Henderson - teorie základní ošetřovatelské péče
Vitaminoterapie – léčba pomocí vitaminů
Vojtova metoda - soubor cvičebních technik používaných k léčbě tělesných a
psychických poruch, objevená MUDr. Václavem Vojtou. Jejím základním principem je
fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené
pohybové vzory.
Vomitus – zvracení
Zácpa – obtížné, méně časté a málo vydatné vyprazdňování střev
Zánět – ochranná reakce cévnaté tkáně a orgánu na poškození (infekce, fyzikální a
chemické vlivy)
Závislost – psychické a tělesné důsledky pravidelného užívání drogy, které
postiženého nutí k jejímu trvalému konzumu
Zorné pole - maximální průměr kruhu v předmětové rovině, který lze přístrojem
pozorovat
Žaludek – vakovitá roztažitelná část trávicího ústrojí, která leží mezi jícnem a
dvanáctníkem
Životní funkce - vědomí, dýchání a krevní oběh
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Farmakologická anamnéza............................................................................49
Tabulka 2: Farmakologická terapie.................................................................................51
ÚVOD
Roztroušená skleróza mozkomíšní (RS, sclerosis cerebrospinalis multiplex) je
chronické zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy (mozku a míchy)
postihující především mladé lidi v produktivním věku. Postihuje dvakrát více ženy než
muže. Roztroušená skleróza má extrémně kolísavý průběh, střídá se období klidu, tzv.
remise a náhlá zhoršení tzv. ataky.
Během vykonávání odborné praxe na neurologickém oddělení jsem se setkala s
nemocnými s roztroušenou sklerózou. Překvapilo mne, že nemoc postihuje především
mladé lidi. Během krátké doby bylo toto onemocnění invalidizující dle povahy a stupně
postižení hybnosti diagnostikováno v mé nejbližší rodině a rázem se stali odkázáni na
pomoc svého okolí.
To byl také jeden z důvodů proč jsem si zvolila téma Ošetřovatelská péče u pacienta
s roztroušenou sklerózou.
Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. První část práce
se zabývá teoretickými východisky vlastní nemoci a problematiky neurologického
ošetřovatelství, etiologií, příznaky, formami, průběhem nemoci, typy roztroušené
sklerózy a v neposlední řadě diagnostikou a stále se vyvíjející léčbou.
Druhá část je tvořena kazuistikou pacientky s roztroušenou sklerózou. V této části
popisuji průběh hospitalizace pacientky na neurologickém oddělení. Dále
zaznamenávám ošetřovatelskou anamnézu, ošetřovatelské diagnózy, plán ošetřovatelské
péče, zhodnocení ošetřovatelské péče.
Cílem této práce je navrhnout a realizovat individuální plán ošetřovatelské péče o
pacientku s roztroušenou sklerózu a získání nových poznatků týkajících se tohoto
onemocnění.
Vypracovaná práce bude sloužit jako zdroj informací o této nevyzpytatelné nemoci
pro všeobecné sestry a bakalářky v ošetřovatelství.
24
TEORETICKÁ ČÁST
1 Definice roztroušené sklerózy
„Roztroušená skleróza (RS) je onemocnění centrálního nervového systému (CNS), v
jehož patogenezi se uplatňují autoimunitní mechanismy a při němž dochází jednak k
postižení myelinu, jednak k poškození axonů. Ztráta axonů je odpovědná za trvalou
invadilitu u RS“ (HAVRDOVÁ, 2009, s.8).
Onemocnění roztroušenou sklerózou probíhá u každého pacienta velmi individuálně
a je pro ně typická velice rozmanitá škála příznaků (Hoskovcová et.al., 2011).
1.1 Historie roztroušené sklerózy
Jak staré je onemocnění roztroušená skleróza se přesně neví. Jsou popisovány různé
příznaky ukazující na RS v dobách, kdy se o RS jako nemoci ani nevědělo. Zřejmě
úplně první postiženou RS je svatá Lidwina ze Schiedamu (1380 až 1433) z Nizozemí.
Mezi dalšího postiženého RS patří August Friedrich d´Este (1794 až 1848), bratranec
britské královny Viktorie, který si již od svého mládí vedl pečlivě deník.
V roce 1838 profesor Jean Cruveilhier (1791 až 1874) popisuje v druhém díle
anatomické atlasu, sklerózu jako „skvrnitou a ostrůvkovitou“. Mezi další, který se
postaraly o nové poznatky v oblasti RS patří Robert Carswell (1783 až 1857), který
detailně zaznamenal změny mozku a míchy formou ilustrace.
Patolog a internista Friedrich Theodor von Frerichs (1819 až 1885) registruje
roztroušenou sklerózu u žijící osoby.
Jean Martin Charcot (1825 až 1893) RS označil jako „sclérose en plaques“.
Definoval triádu neurologických příznaků: nystagmus, intenční třes, skandovaná řeč. V
této době se podstata onemocnění objasňovala degenerací nervové tkáně. Od roku 1868
se označují ložiska demyelinizace jako plaky.
Profesor a akademik Kamil Henner (1895 až 1967) díky němuž dosáhla česká
neurologie vynikající vyspělosti a nadále drží krok se světovým vrcholem.
Abychom lépe porozuměli, proč některé zakořeněné přístupy dodnes přetrvávají,
25
musíme si uvědomit, že za více než 140 let od popisu choroby byla její léčba po největší
část této doby založena na intuici a teprve v posledních letech jsou akceptovány
imunologické poznatky, které jsou podkladem racionálních léčebných postupů
(Havrdová, 2002).
26
2 Etiopatogeneze roztroušené sklerózy
„RS je způsobena vznikem mnohočetných zánětlivých ložisek v bílé hmotě mozku a
míchy a to v určitých charakteristických oblastech. Jedná se zejména o oblast
ohraničující postranní a čtvrtou komoru, tzn. lokalizace periventrikulární, dále
periakveduktální, corpus callosum, zrakové nervy, chiasma a zrakové trakty,
kortikospinální dráhy a subpiální oblasti mozkového kmene. V míše se léze nejčastěji
vyskytují v předních provazcích, centrálně v zadních provazcích a subpiálně“
(Waberžinek, Krajíčková, 2006, s. 188).
Roztroušenou sklerózu řadíme jednoznačně do autoimunitního onemocnění.
2.1 Patofyziologie roztroušené sklerózy
Roztroušená skleróza patří mezi demyelinizační onemocnění postihující bílou hmotu
mozkovou. Onemocnění způsobuje poškození myelinu, oligodendrocytů a axonů.
Myelin tvořící podstatnou část bílé hmoty (přičemž ji propůjčuje její zabarvení) jak
v centrálním tak v periferním nervovém systému. V neposlední řadě je základní
podmínkou funkce nervových vláken. Myelin nacházíme, ale i v šedé hmotě mozkové.
Termín myelin se používá od druhé poloviny 19. století díky patologovi Vichowovi.
Myelinizace neboli tvorba myelinových pochev kolem nervových vláken je poměrně
dlouhý proces, začíná ve 20. týdnu vývoje plodu ve hřbetní míše (v oblasti zadních
míšních provazců a tractus spinothalamicus) a postupuje kraniálně, kde končí z velké
části okolo druhého roku života, u některých axonů velmi rychle, v jiných případech
myelinizace postupuje řadu let. Tvorbu myelinu je tedy nutné si představit jako
postupný proces (Vaněčková, Seidl, 2010).
„Demyelinizace, tedy proces zahrnující destrukci myelinu, začíná u RSM již na
periférii. Poté, co aktivované T lymfocyty prostoupí hematoencefalickou bariérou,
rozpoutají celou kaskádu imunologických a neurotoxických dějů, jejichž konečným
důsledkem je poškození myelinu. Remyelinizace je přirozenou regenerační odpovědí
CNS na postižení nervové tkáně, při němž došlo k demyelinizaci axonů“ (Hradílek,
Zapletalová, Woznicová, č.5., 2010, s.S607).
27
Odpovědný za trvalý neurologický deficit je poškození axonů, které postihuje
většinu pacientů s RS. K přerušení axonů dochází v akutní lézi, a to buď masivně nebo
omezeně. Mechanismus odpovědný za poškození axonů osud nebyl plně objasněn. Byla
prokázána korelace mezi histopatologickými nálezy, zobrazením centrálního nervového
systému magnetickou rezonancí a klinickými nálezy.(Waberžinek, Krajíčková, 2006).
2.2 Epidemiologie roztroušené sklerózy
Počátek onemocnění je nejčastější mezi 20. a 40. rokem věku. Malé procento
prvních příznaků se objevuje i v dětském nebo pozdním dospělém věku. Prevalence
onemocnění je větší u žen než u mužů v poměru 2:1 (Kalandrová-Košťálková, 2010).
Roztroušená skleróza zaujímá u nás v ČR v invadilitě druhé místo.
Výskyt u potomků pacientů s RS je poněkud vyšší, obviňuje se genetické nastavení
imunitního pozadí, které rozhoduje o vnímavosti k nemoci, především jde o geny MHC
systému a geny pro cytokiny“ (Nevšímalová, Růžička, Tichý et.al., 2002,s.211).
Roztroušená skleróza patří mezi nejčastější onemocnění u bílé rasy, především
severoevropského původu, méně u žluté a minimální počet se přikládá k rase černé.
Výsledky výzkumu týmu genetiků vedených Sergiem Baranzinim z University of
California v San Francisku. Závěr studie vyzněl celkem jednoznačně: „Samotné
genetické dispozice zjevně nestačí k tomu, aby roztroušená skleróza u člověka
propukla“ (Petr, č.11.,2010).
2.3 Etiologie roztroušené sklerózy
Příčina onemocnění RS není známa, přesto je považována za autoimunitní
onemocnění.
Uplatnění ve strategii léčby nalezly některé objasněné spouštěcí a udržovací
mechanismy, na které ukázala praxe a jednak zvířecí model experimentální alergické
encefalomyelitis (EAE). U EAE je vyvolávající antigen znám, zatímco u roztroušené
sklerózy nikoli (Seidl, Obenberger, 2004).
28
2.4 Výskyt roztroušené sklerózy
Výskyt roztroušené sklerózy se liší v závislosti na etnickém původu a geografické
oblasti. Onemocnění je nejčastější u osob skandinávského původu a v oblasti mírného
pásma severní polokoule. Forma RS nazývaná neuromyelitis optica se nejčastěji
objevuje v Asii. Nejmenší výskyt RS je kolem rovníku, určitou souvislost zaujímá
sluneční svit a vliv vitamínu D na imunitní systém.
„V České republice je prevalence kolem 100 – 130 na 100 000 obyvatel“ (Havrdová,
2009, s.8.).
2.5 Klinický obraz roztroušené sklerózy
Pro roztroušenou sklerózu jsou typické neurologické příznaky s víceložiskovou
distribucí v bílé hmotě mozku a míchy progredující v čase. Největší postižení je
zpravidla symetrické v bílé hmotě podél obou postranních mozkových komor, v
optických nervech, kmeni a míše.
Pro RS neexistují symptomy specifické. Na počátku onemocnění bývají často
nespecifické obtíže jako je únava, bolest hlavy, depresivita a bolesti v končetinách
(Seidl, Obenberger, 2004).
Únava u roztroušené sklerózy se vyskytuje velice často a výrazně omezuje
společenský život, práceschopnost a vykonávání běžných denních aktivit. Na jejím
vzniku má největší podíl mechanismus imunologický a neuroendokrinní. Zvyšuje se při
nadměrné zátěži. Až u poloviny nemocných RS je popisována jako jeden z prvotních
příznaků tohoto onemocnění (Adamcová, et. al., 2005).
2.6 Klinické příznaky roztroušené sklerózy
Mezi nejčastější příznaky roztroušené sklerózy řadíme poruchy zraku a poruchy
citlivosti.
1. Optická neuritida neboli zánět očního nervu nebo také retrobulbární neuritida
se projevuje různou mírou poruchy zraku, od zamlženého vidění, poruchy barvocitu
přes výpadky zorného pole, bolestmi při pohybu bulbu. Pro retrobulbární neuritidu je
charakteristické, že oftalmolog mimo poruchu vizu nezjistí žádný nález na očním
29
pozadí. Většinou se takový stupeň poruchy zraku upravuje spontánně během týdne
nejpozději měsíce na úplnou zrakovou ostrost, vzácně zůstává těžká porucha
zrakových funkcí (Jedlička, Keller et. al., 2005).
2. Porucha citlivosti (hypestezie, parestezie, hyperestezie bez typické periferní
distribuce). Poruchy citlivosti jsou často bagatelizovány nebo přehlédnuty jak
samotným pacientem, tak i lékařem. Nejčastěji jde o poruchy citlivosti taktilní, dále
hluboké nejméně časté je postiženo vnímání tepla, chladu a bolesti.
3. „Poruchy motoriky jsou centrální spastické monoparézy, spastická paraparéza
DK bývá z cervikální oblasti. Výraznou spasticitu provázejí kontraktury, atrofie z
nečinnosti a bolestivé noční spazmy. Postižení HK je spíše pozdní. Dráhy pro DK mají
delší průběh a jsou proto snáze zranitelné. Hemiparéza je u RS méně častá“ (Seidl,
Obenberger, 2004, s.268.).
4. Mozečkové příznaky (intenční tremor, ataxie, skandovaná řeč), které jsou
závažné, invalidizující a léčebně minimálně ovlivnitelné, kombinované často s
vestibulárními. Většinou to vede k těžké poruše chůze.
5. Sfinkterové obtíže jsou většinou spojeny s poruchami hybnosti dolních
končetin (jde o dlouhé míšní dráhy). Nejčastější poruchou je imperativní mikce (tzn.
jakmile nedojde k urgentnímu vyprázdnění močového měchýře, dojde k samovolnému
úniku moče) dále pak hyperreflexie detruzoru, pokles kapacity měchýře
(Nevšímalová, Růžička, Tichý et. al., 2002).
6. Sexuální poruchy, které jsou většinou spojené s poruchami sfinkterovými
postihují 60 % mužů, trpící v průběhu RS erektilní dysfunkcí. U žen je to většinou
snížené libido, snížená frekvence orgasmu, snížená citlivost a vzrušivost.
7. Z postižení mozkových nervů se nejčastěji objevuje internukleární
oftalmologie a nystagmus. Méně častá je paréza nervus facialis a naopak relativně
častá je neuralgie trigeminu (Havrdová, 2005).
8. „U nemocných RS se často setkáváme se sklony k prudkosti, jindy s
ustálenými pocity pohody, které může snadno vystřídat pocit smutku. Zatímco nálady
mají tendenci se střídat jako počasí, intelekt zůstává obvykle neporušen“ (Halová,
2007, s.37.).
30
2.7 Komplikace roztroušené sklerózy
Mezi nejčastější komplikaci RS můžeme zařadit infekční onemocnění (nejčastěji
chronická pyelonefritida, pneumonie nebo dekubitální sepse.
Jako další komplikace jsou kontraktury při spastických parézách, často bránící
hygieně, jindy mohou přispět ke vzniku dekubitů.
Komplikacemi spasticity jsou i vertebrogení a kloubní obtíže z nefyziologického a
asymetrického zatěžování hybného aparátu (Havrdová, 2009).
2.8 Průběh roztroušené sklerózy
Průběh onemocnění je velice nevypočitatelný, Otto Marburg řekl: „RS je proces
prchavý, kolísavý, jako stálá houpačka, jednou dole, podruhé nahoře“
Pro RS je typický náhlý vznik potíží, který se ohlásí změnami hybnosti, citlivosti,
nebo poruchami zraku.
Tento náhlý vznik příznaků nazýváme atakou choroby, různí se v příznacích,
intenzitě a dobou trvání. Léčbou navozené zlepšení stavu nazýváme remisí, někdy zcela,
jindy zůstává určité reziduum.
Ataka se může po různě dlouhém intervalu opakovat (relaps), kdy se sebou nese
další nárazy, které trvají déle, úprava bývá méně úplná, často přetrvává určitý stupeň
potíží a neurologický nález (Lenský, 1996).
Průběh onemocněné může být maligni nebo benigní. Maligní průběh je
charakteristický častými těžkými atakami s minimální úzdravou a do značné míry pro
pacienta invalidizující. Zatímco benigní průběh se vyznačuje nečetnými atakami a
minimálním klinickým deficitem po letech průběhu nemoci (Havrdová, 2000).
2.9 Typy roztroušené sklerózy
1. Relaps – remitentní (R/R) forma
Jedná se o nejčastější formu RS, vyskytující se až u 85 procent pacientů na začátku
onemocnění. Období atak trvá přibližně 5 až 15 let. Většinou pacienti do 10 let s touto
formou přejdou do stádia sekundární progrese.
31
2. Sekundárně (chronicko) progresivní (S/P) forma
30 až 40% pacientů během 6 – 10 let.
Tato forma je charakteristická pozvolným nárůstem neurologického deficitu, který je
již nevratný (Havrdová et. al., 2001).
3. Primárně progresivní (P/P) forma
10 až 15 % pacientů
Forma, pro kterou je typické nepřítomnost atak, ale invalidita se pozvolna vyvíjí,
většinou v podobě spastické paraparézy dolních končetin.
Postihuje více muže než ženy.
Od ostatních forem se odlišuje výrazně malou zánětlivou složkou.
4. Relabující – progredující (R/P) forma
Je charakterizovaná progresí mezi atakami.
Nemocné těžce invalidizuje již během několika málo let, proto je prognosticky
velice nepříznivá (Waberžinek, Krajíčková, 2006).
2.10 Prognóza roztroušené sklerózy
Prognóza onemocnění je spojená s typem průběhu nemoci a její aktivitou.
Od zavedení dlouhodobé terapie se prognóza výrazně změnila. Sdělování diagnózy
přestalo být pro pacienty sdělením osudu.
Včasná léčba proto může tuto situaci odvrátit, aby řada mladých pacientů nekončila
v léčebnách dlouhodobě nemocných (Nevšímalová, Růžička, Tichý, 2002).
Čím větší počet atak proběhne v prvním roce této nemoci, tím je vyšší riziko úplné
invalidity. S tím přichází pro mnohé nemocné s tímto onemocněním i ztráta
práceschopnosti v produktivním věku.
(Berlit 2007) rozděluje faktory mající vliv na průběh onemocnění:
Prognosticky spíše příznivé faktory Prognosticky spíše nepříznivé faktory
• Monosymptomatický začátek, Polysymptomatický začátek,
32
• Jen senzitivní symptomy, Motoric. a mozečkové syptomy,
• Krátce trvající ataky, Dlouho trvající ataky,
• Úplná restituce po atace, Špatná restituce po atace,
• Zachovaná schopnost chůze, Již zpočátku četné léze v MR,
• Začátek nemoci > 35 let. .Časné patologické SEP a MEP.
33
3 Diagnostika roztroušené sklerózy
Pro roztroušenou sklerózu neexistuje žádný specifický test, který by ji potvrdil či
vyvrátil. Diagnóza se stanovuje na základě klinického vyšetření, magnetické rezonance,
vyšetření evokovaných potenciálů a mozkomíšního moku.
Pro definitivní stanovení diagnózy roztroušené sklerózy jsou dnes užívána
mezinárodní McDonaldova kritéria.
3.1 Klinické vyšetření roztroušené sklerózy
Docentka Havrdová říká: „Některé definice se trochu zjednodušily, jiné změnily, ale
základem správné diagnózy je dobře provedená anamnéza a její správná interpretace“.
Diagnostika RS je založena na klinickém obraze, dokumentujícím diseminaci lézí v
centrálním nervovém systému v čase a prostoru. Základem je pečlivá anamnéza,
zpočátku může být neurologické vyšetření v době mimo ataky zcela normální nebo
nacházíme jen nepřítomnost břišních reflexů nebo pyramidové iritační jevy a vyšší
reflexy (Nevšímalová, Růžička, Tichý, 2002).
3.2 Magnetická rezonance
V současné době má magnetická rezonance u RS dvě základní role. V první řadě
diagnostická, kde se MR stává nejdůležitějším paraklinickým testem. Druhá její role je
důležitá při výzkumu patofyziologických jevů, které probíhají u tohoto onemocnění.
Hlavním úkolem MR je podpora klinického podezření na roztroušenou sklerózu a
vyloučení jiných onemocnění. Magnetická rezonance sleduje dva aspekty, diseminaci v
čase a prostoru (Vaněčková, Seidl, 2010).
„Základní protokol (konvenční MR v diagnostice RS) obsahoval T2W obraz
(konvenční spin-echo), T1W obraz nativně a po podání kontrastní látky, kdy kontrastní
látka detekovala porušenou hematoencefalickou bariéru, která vypovídala o aktivitě
choroby. Tento základní protokol vyhovoval třem důležitým rolím: 1. podpora
diagnostiky RS, 2. vyloučení jiných onemocnění, 3. možnost objektivně měřit změny v
průběhu dané choroby, a tím sledovat úspěšnost léčby“ (Vaněčková, Seidl, 2010, s. 25 ).
34
3.3 Vyšetření mozkomíšního moku
Likvoru je asi 150 ml, z toho v komorách 25 – 30 ml. Denní tvorba je zhruba 450 –
500 ml. Obnoví se tedy třikrát denně. Likvor je za normálních okolností čirá tekutina.
Tlak likvoru při lumbální punkci je vleže 70 – 150 mm vodního sloupce, v sedě jsou
hodnoty dvojnásobné (Seidl, 2008).
Vyšetření likvoru má u roztroušené sklerózy nezastupitelnou úlohu. Význam
oligoklonálních pásů ve třídě IgG je již dobře znám, významné jsou ale i jiné metodiky
a jiné modality izoelektrické fokuzace.
Cytologie likvoru stojí za zmínku, jenž umožňuje nález plazmatických buněk,
produkující imunoglobuliny. Tyto buňky jsou pro roztroušenou sklerózu typické.
Při vyšetření izoelektrickou fokuzací likvoru a korespondujícího vzorku séra
nacházíme typické IgG pásy v mozkomíšním moku, obvykle v alkalické oblasti. Jiné
modality umožňují průkaz oligoklonálních pásů tam, kde IgG pásy nemusí být
přítomny, je to fokuzace ve třídě IgA, IgM a průkaz volných lehkých řetězců kappa a
lamda (Adam, Sobek, Koudelková, Kelbich, 2010)
3.4 Evokované potenciály
Vyšetření zrakových (visual evoked potentials, VEP), sluchových (brainstem
auditory evoked potentials, BAEP), somatosenzorických (somatosenzory evoked
potentials, SEP) a motorických (motor evoked potentials, MEP) drah významně
doplňuje klinické vyšetření, protože může ukázat i ta postižení bílé hmoty, která nejsou
klinicky patrná (Havrdová, 2001).
Zrakové evokavané potenciály (VEP) ukazují prodloužení vlny P100, což
představuje demyelinizační proces zrakového nervu.
Vyšetření sluchových kmenových potenciálů (BAEP) je méně citlivé.
Somatosenzorické evokované potenciály testují funkci senzitivní dráhy. Prodloužené
latence v určitých úsecích potvrzují víceložiskovost postižení bílé hmoty centrálního
nervového systému (Jedlička, Keller, 2005).
35
3.5 Oční vyšetření
Při podezření na optickou neuritidu je nezbytně nutné oční vyšetření. Ve stádiu
akutní neuritidy můžeme najít edém papily, po něm často následuje temporální
nablednutí papily jako projev její atrofie. Na perimetru můžeme také najít skotomy
neboli výpadky zorného pole.
3.6 Imunologické vyšetření periferní krve
Imunologické vyšetření periferní krve nepřináší konzistentní výsledky, které by byly
specifické pro roztroušenou sklerózu. Běžnými imunologickými testy je dnes možné
najít u většiny pacientů s RS nespecifické odchylky v imunitě, ať již buněčné či
protilátkové.
U pacientů s opakovanými infekcemi někdy imunologické vyšetření pomůže vyřešit
tento problém (Havrdová et. al. 1999).
3.7 Diferenciální diagnostika roztroušené sklerózy
K potvrzení roztroušené sklerózy slouží kromě typického klinického nálezu
(postižení centrálního nervového systému) typický MRI nález a pozitivní nález
oligoklonálních pásů v likvoru. V regionu střední Evropy je vyšetření mozkomíšního
moku pro diagnostiku RS velmi důležité a to zejména pro vyloučení jiných zánětlivých
onemocnění CNS, mezi které patří např. boreliózy (Havrdová, 2005).
36
4 Léčba roztroušené sklerózy
U roztroušené sklerózy dosud není známa účinná léčba, která by vedla k její
likvidaci. Odborníci reagují dostupnými léčivy na stávající stav nemocného a snaží se o
zmírnění obtíží, předcházení nových atak a o zachování kvality života.
V posledních letech se stále více uplatňuje léčba pomocí interferonů, což jsou léky,
které mohou podstatně snížit počet atak a tím zlepšit postupnou invalidizaci (Halová,
2007).
„Současná medikace pro léčbu RS má své limity. Účinnost není stoprocentní a
dlouhodobá pravidelná intervenční aplikace má různá úskalí, která snižují efekt léčby.
Proto jsou hledány další nové cesty aplikace, jiná schémata a metody. Některé z těchto
cest jsou slepé a nesplnily očekávání, která do nich byla vkládána. U jiných nových
léčiv je vysoká účinnost vykoupena rizikem závažných nežádoucích účinků léčby
(Vachová, 2009).
4.1 Léčba akutní ataky roztroušené sklerózy
Akutní ataka, kterou rozumíme jako zhoršení existujících příznaků nebo objevení se
nových příznaků trvajících alespoň 24 hodin léčíme v posledních 20-ti let aplikací
vysokých dávek kortikosteroidů pro svůj protizánětlivý účinek. Zlatým standardem je
methylprednisolon (MP) v dávce 3-5 gramů intravenózně pro nejmenší množství
vedlejších účinků a nejlepší snášenlivost. Vysokými dávkami podávanými intravenózně
docílíme rychlejšího ústupu klinických příznaků.
Léčba ataky by měla být zahájena co nejdříve, přeléčit by se měla každá ataka. Po
přeléčení akutní ataky se přistupuje k perorálnímu podání prednisonu v postupně se
snižujících dávkách (Waberžinek, Krajíčková, 2006).
4.2 Dlouhodobá léčba roztroušené sklerózy v remitentním
stádiu
V remitentním stadiu nemoci se užívají léky s cílem omezit aktivitu nemoci (snížení
počtu atak) a zpomalit progresi onemocnění. U choroby, která jeví aktivitu (přítomnost
dvou atak během dvou let) je indikována léčba tzv. léky první volby. Tyto léky
37
prokázaly schopnost snížit počet atak, některé z nich mají určitý vliv na progresi
onemocnění. Patří sem interferon beta (INFβ ) a glatiramer acetát (GA). Bohužel situace
v ČR díky ekonomickým problémům a přísnějším pravidlům neumožňuje řadě pacientů
léčbu léky první volby (Havrdová, 2009).
4.2.1 Interferon beta
Interferon beta je přirozenou součástí imunitního systému, spolu s glatiramer
acetátem tvoří skupinu léků 1. volby od roku 1993 pro léčbu relaps - remitentní formy
roztroušené sklerózy. Všechny preparáty mají prokázaný efekt na redukci počtu relapsů,
zmírnění nárůstu disability a rovněž na MRI parametry.
Interferony byly objeveny v roce 1957 jako glykoproteiny, které interferují s
replikací viru, jsou produkovány buňkou, která je virem napadena, a mají za cíl ochránit
okolní buňky a zamezit tak dalšímu šíření. Účinek interferonů je virově nespecifický
(Dufek, 2011).
Může mít i některé vedlejší nebo nežádoucí účinky. Vedlejší účinky interferonu beta
jsou individuální. Nejčastěji jsou to chřipkové příznaky (mírné zvýšení teploty, zimnice,
bolesti svalů nebo kloubů), méně časté jsou reakce v místě vpichu (zarudnutí, otok nebo
podráždění kůže) a některé změny krevních testů (zvýšení jaterních testů).
4.2.2 Glatiramer acetát
Glatiramer acetát (dříve kopolymer 1), zasahuje do imunitního systému, ale není
jeho přirozenou součástí, jde o uměle vytvořený antigen, který měl skladbou a poměrem
aminokyselin připomínat myelinový bazický protein, váže lymfocyty produkující
prozánětlivé cytokiny a vyvolává zvýšenou tvorbu supresorických buněk. Nezpůsobuje
celkovou imunosupresi a působí i neuroprotektivně.
Trvá relativně dlouhou dobu, než dostatek buněk aktivovaných glatiramer acetátem
překročí hematoencefalickou bariéru a efektivně potlačí zánětlivé děje. Největší snížení
relapsů pozorujeme až ve třetím trimestru léčby. Kromě možných lokálních reakcí nemá
tato léčba vedlejší účinky (Havrdová, 2005).
38
4.2.3 Léky druhé volby
Intravenózní imunoglobuliny (IVIG) patří mezi léky druhé volby, kde se neosvědčilo
nebo nepodařilo zavedení léčby preparáty první volby. Pro pacientovo pohodlí
představují možnost infuzního podávání jednou měsíčně. Jejich efekt je dán přítomností
molekul regulujících funkce imunitního systému. Pokud není možno zavést terapii
těmito preparáty, měla by být zavedena klasická imunosuprese, nejlépe azathioprinem,
který má na T- lymfocyty antiproliferativní vliv (Nevšímalová, Růžička, Tichý, 2002).
4.3 Léčba roztroušené sklerózy ve stádiu chronické progrese
Je vždy méně účinná a neexistuje pro ni žádný mezinárodní konsenzus. V tomto
stádiu nemoci je přítomný trvalý neurologický deficit, ztráta značného množství
myelinu a axonů. Léčebně umíme ovlivnit pouze zánět, proto máme limitované
možnosti léčby pouze protizánětlivými léky.
Interferon beta – 1b prokázal určitou účinnost i ve stádiu chronické progrese RS,
schopností, tím že zpomalil její průběh.
Nejčastěji musíme sáhnout k vyšším dávkám imunosupresiv z řady cytostatik,
jejichž hlavním cílem je snížení počtu aktivovaných T – lymfocytů.
Pulsní dávky steroidů spolu s cyklofosfamidem jednou měsíčně, nebo spolu s
mitoxantronem jednou měsíčně po dobu půl roku (Havrdová et. al., 2001).
4.4 Léčba primárně progresivní roztroušené sklerózy
Léčba primárně progresivní formy RS prakticky na žádnou léčbu nereaguje, jedná se
o nejhůře ovlivnitelný typ nemoci. V patogenezi totiž převládá degenerativní složka,
oproti zánětlivé. Časný zánik oligodendroglií vysvětlí rychlou ztrátu axonů. Těžiště je v
symptomatické terapii (Seidl, 2008).
4.5 Symptomatická léčba roztroušené sklerózy
Symptomatická léčba představuje neoddělitelnou součást léčby roztroušené
sklerózy. Jedná se zejména o léčbu spasticity, sfinkterových a sexuálních obtíží, bolestí,
únavy, depresí, třesu a záchvatovitých projevů.
39
Do komplexního léčebného postupu patří také rehabilitace v různých formách,
vitaminoterapie, psychoterapie, ergoterapie (Waberžinek, Krajíčková, 2006).
4.5.1 Spasticita u pacientů s roztroušenou sklerózou
Ovlivňujeme ji pouze do té míry, kdy obtěžuje pacienta, někdy určitá ztuhlost hlavně
dolních končetin umožňuje pacientovi vůbec pohyb. Nadměrné ovlivnění spasticity by
mohlo vést k podlamování nohou v kolenou a ztrátě postavení se vůbec.
Nejběžnějším lékem na zmírnění spasticity je Baclofen, jehož dávky se pohybují od
5 do 80 mg. Tizanidin (Sirdalud) se snáší nejlépe v dávkách od 2 do 16 mg. Tetrazepam
(Myolastan) je odrůda diazepamu se zmírněnými tlumivými účinky a jeho dávky se
pohybující v rozmezí od 25 do 150 mg.
Nedílnou součástí k ovlivňování spasticity je důležitý pohyb leckdy i pasivní.
4.5.2 Sfinkterové obtíže u pacientů s roztroušenou sklerózou
Vždy dbáme na to, aby pacient neměl chronické močové infekce, jenž sfinkterové
obtíže jen zhoršují. Terapii řídíme dle urodynamikého vyšetření a velikosti rezidua,
nejčastěji užíváme anticholinergika. Mohou být různého charakteru např. urgence,
imperativní mikce, retence a mnohdy až inkontinence (Havrdová, 1999).
4.5.3 Sexuální dysfunkce u pacientů s roztroušenou sklerózou
RS postihuje pacienty v produktivním věku a symptomy se proto objevují i v oblasti
sexuálního zdraví. Nervové dráhy pro pohlavní orgány a sfinktery jsou velmi dlouhé,
proto jsou často sídlem i několika demyelinizačních ložisek.
Ze sexuálních obtíží je nejčastější erektilní dysfunkce, která postihuje až 60 procent
mužů s roztroušenou sklerózou.
U žen jsou hlavními sexuálními obtížemi nedostatečná lubrikace, ztráta sexuální
apetence, anorgasmie (Řeháková, 2010).
4.5.4 Kognitivní dysfunkce u pacientů s roztroušenou sklerózou
Postižení kognitivních funkcí je u pacientů s roztroušenou sklerózou časté. Postižena
bývá zejména pozornost, rychlost, zpracování informací a krátkodobá paměť. Mnohdy
40
tyto poruchy vedou ke ztrátě zaměstnání, mají negativní efekt na sociální vztahy a
kvalitu života (Dufek, 2009).
4.5.5 Deprese u pacientů s roztroušenou sklerózou
Deprese u roztroušené sklerózy má svá specifika, výskyt depresivních poruch je u
nemocných s RS vyšší než v ostatní populaci. Může jít o reakci na onemocnění, vedlejší
účinek medikace, přímý důsledek chorobného procesu.
Také poruchy spánku se u nemocných s RS objevují třikrát častěji než u zdravé
populace. Mezi nejčastější problémy patří četnost nočního probouzení, prodloužené
usínání, neklidný spánek, pocit nedostatečného odpočinutí atd.
Riziko sebevražd je u nemocných s RS několikanásobně vyšší než v běžné populaci.
Častým jevem u RS je značná emoční labilita, úzkost, podrážděnost.
V ovlivnění deprese se nejvíce uplatňují antidepresiva typu SSRI (selektivní
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) jako je např. Citalopram, Escitalopram,
Fluoxetin, Deprex, Remeron, Dutonin. Volba vhodného antidepresiva je záležitostí
odborníka znalého problematiky RS, neurologa či psychiatra.
4.5.6 Únava u pacientů s roztroušenou sklerózou
Únava patří u 85% pacientů s RS z nejvíce obtěžujících příznaků, objevuje se jak v
časném, tak pozdějším stádiu onemocnění. U obou pohlaví je zastoupena stejně. Únava
stejně jako u zdravé populace se zvyšuje při nadměrné zátěži, při dlouhodobé
nečinnosti.
U třetiny pacientů s RS je únava popisována jako jeden z prvotních příznaků
onemocnění vedoucí příznak exacerbace v případě lokalizace zánětu v bílé hmotě
(Adamcová, a kolektiv, 2005).
4.5.7 Třes u pacientů s roztroušenou sklerózou
Pro léčbu třesu se nejčastěji používá Klonazepam (eventuálně v kombinaci s
betablokátory), ale jeho účinná dávka vyvolává u pacientů s RS ospalost. Bohužel léčba
mozečkového třesu je u RS neuspokojivá.
41
4.5.8 Bolest, záchvatovité projevy u pacientů s roztroušenou sklerózou
Nejdůležitější u léčby bolesti roztroušené sklerózy je rozpoznat příčinu bolesti.
Může jít o abnormální elektrickou vodivost demyelinizovaných vláken, která způsobuje
např. neuralgii trigeminu či tonické záchvaty, neurogenní bolest neparoxysmální v
důsledku poškození spinothalamické dráhy.
Nutno je však i vyloučení sekundární bolesti danou vertebrogenními a svalovými
obtížemi při asymetrickém zatěžování paretických končetin, osteoporózou, spasticitou,
imobilizací pacienta na nevhodných vozících, svalovými kontrakturami.
Neurogenní bolest snažíme ovlivnit antiepileptiky, nejznámějšími jsou
Karbamazepin a Gabapentin. Při vysokých dávkách je možná kombinace s
antidepresivy nebo neuroleptiky.
Sekundární bolesti řešíme dle původu např. antirevmatiky, rehabilitací, výběrem
vhodných a správných pomůcek, léčbou spasticity apod. (Havrdová, 2009).
4.5.9 Rehabilitace pacientů s roztroušenou sklerózou
Do komplexní léčby RS neodmyslitelně patří rehabilitace. Hlavním cílem
terapeutického působení se stává nezávislost pacientů a jejich aktivní spoluúčast a v
neposlední řadě zlepšení kvality života. Jde o aktivní proces, který pomáhá nemocným s
RS nejen k zotavení a zachování optimální fyzické funkce, ale i k udržení psychické a
sociální úrovně nemocného.
Rehabilitace neurologicky nemocných spočívá v dlouhodobé a pravidelné
intervenci, která vyžaduje velkou motivaci. Nemocný musí mít samotný zájem na
zlepšení svého zdravotního stavu a zvláště v terapii (Řasová, 2007).
U roztroušené sklerózy rehabilitujeme tři základní složky a to svalové oslabení
neboli parézu, kde nacvičujeme výkon a sílu, poruchu koordinace a rovnováhy neboli
ataxii, kde se zaměřujeme na přesnost, jistotu a prostorové vnímání, u zvýšeného
svalového napětí neboli spasticity se věnujeme uvolnění a protažení ztuhlých
zkrácených svalů.
Jako problém, který samotnou rehabilitaci pacientů s RS komplikuje je nadměrná a
leckdy snadná únavnost (Lenský, 1996).
42
Nesmírně důležitá je v léčbě RS také fyzioterapie, masáž, polohování, Vojtova
metoda (nácvik základního pohybového stereotypu, který vychází z fyziologického
vývoje dítěte). Dále různé terapie, jako je balneoterapie (léčení koupelemi, bahnem a
pití minerálních vod). Ergoterapie má také svoje pozitivum, spočívá v terapii prací,
mechanické činnosti, tvorby jednoduchých úkonů.
„Aktuální možnosti fyzioterapie vycházejí z nejnovějších neurofyziologických
poznatků a spočívají v možnosti ovlivňování psycho – neuro – endo – krinno imunních
reakcí a v možnosti nastartování plastických a adaptivních procesů v centrální
nervové soustavě. Předpokládá se, že fyzioterapie tak může zpomalit progresi RS a
dočasně zlepšit a stabilizovat stav klinických funkcí“ (Řasová, 2010, s.182).
4.5.10 Správná životospráva u pacientů s roztroušenou sklerózou
Diety slibující vyléčení roztroušené sklerózy mohou přinést více škody než užitku,
protože při jejich dodržování se do organismu nedostává dostatečné množství
základních živin. Kromě toho, že u nemocných vzbuzují falešné naděje, mohou být
různá doporučení ohledně omezené konzumace některých potravin dokonce škodlivá.
Dlouhodobě však jakákoliv špatná a nepravidelná strava nebo nadměrné užívání
léků či alkoholu mohou poškodit zdraví. Alkohol způsobuje zvýšenou únavu, poruchy
rovnováhy a dýchání.
Podle obecně přijímaných doporučení odborníků na výživu je pro zdravý
organismus a nervový systém potřeba, aby nemocný měl přísun kalorií v takovém
objemu, aby bylo dosaženo „ideální“ hmotnosti. Příjem proteinů by se měl pohybovat
kolem 50 až 80 g/den. Co nejvíce omezit příjem průmyslově vyráběných tuhých
sycených a živočišných tuků. Pravidelné zařazování pokrmů z ryb do svého jídelníčku.
Ovoce a zelenina by měla být nedílnou součástí každodenního jídelníčku. Podíl
živočišných potravin by se měl omezit na dvakrát až třikrát za týden, jídelníček by měl
být tvořen pokrmy z libového masa (<http://www.aktivnizivot.cz/aktivni-zivot/zivot-s-
roztrousenou-sklerozou/vyziva/>).
43
5 Ošetřovatelská péče u nemocných s roztroušenou
sklerózou
Komplexní ošetřovatelská péče probíhá ve formě ošetřovatelského procesu. Tato
racionální metoda poskytování péče představuje sérii plánovaných činností a
myšlenkových algoritmu. Používá se k posouzení stavu pacientových individuálních
potřeb, k plánování a realizaci a v neposlední řadě vyhodnocování účinnosti
poskytované ošetřovatelské péče. Posouzení se vždy zabývá potřebami pacienta v
oblasti biologické, psychické, sociální a spirituální, chápání člověka z holistického
pohledu. Změněný zdravotní stav pacienta ovlivňuje komfort a podporu jeho zdraví,
dále si identifikujeme ošetřovatelský problém a formulujeme ošetřovatelské diagnózy.
Všeobecná sestra při poskytování ošetřovatelské péče úzce spolupracuje s lékařem,
rehabilitačními pracovníky, dietetickou sestrou (Kozierová, Erbová, Olivieriová, 1995).
Péče o pacienty s roztroušenou sklerózou je hodně závislá na průběhu onemocnění.
Důležité je vzít v úvahu pracovní schopnosti pacienta. Stále musíme mít na paměti, že
RS je nevyléčitelná nemoc obtěžující pacienta na jeho kvalitě života. Zatímco někteří
lidé s RS (nebo členové jejich rodin) jasně vědí, že roztroušená skleróza existuje,
chovají se, jako by neexistovala, odmítají uvěřit či přiznat, že je něco pravda, je něco
jiného než mít naději. Naděje znamená akceptování reality s optimistickým náhledem.
Je důležité dovolit času udělat změny. Jakmile popírání přetrvává, lidé by si měli poradit
s duchovním nebo psychologem. Lidé s RS ze dne na den nebo z hodiny na hodinu
nevědí, jestli jim bude dobře nebo ne.
„Bezmocnost je bolestivá. Lidé se kvůli ní cítí dětsky a slabě, polekaně nebo
naštvaně. Místo toho si někteří lidé myslí, že mohou RS zastavit, nebo že mohli; jen
kdyby...ale kvůli tomu se cítí vinni. Jiní se snaží pomoci až moc, ale mohou to udělat
špatným způsobem a ve špatném čase. Pravdou je, že existují limity, kolik kdo může
udělat. Přiznat si tuto skutečnost je první krok k pomoci člověku s RS a k pomoci rodině
se s RS vyrovnat“ (Sarah L. Minden, Debra Frankel, 2008, s 10).
Do určité míry, jako důsledek procesu nemoci, přibližně polovina lidí s roztroušenou
sklerózou má nějaké problémy s pamětí, nebo s jinými kognitivními funkcemi.
Nejčastější problémy mají lidé s krátkodobou pamětí. Důležitou rolí tady sehrává
rodina, jakožto pomocník při těchto problémech. Nemocní s RS by měli v rodině najít
44
oporu, bezpečí, pohodu a klid. Pozornost by se měla věnovat psychickému stavu.
Nemocní by se měli cítit dobře a klidně spát. Pokud by se objevili potíže se spánkem,
nebo nemocní s RS pociťovali nadměrný strach a smutek, měli by co nejdříve navštívit
svého lékaře. Zda- li to zdravotní stav nemocného s RS dovolí, měl by si užívat svůj
volný čas, trávit čas s lidmi, které má nejraději - s rodinou, věnovat se svým koníčkům,
zálibám. Nejdůležitější je naučit se pozitivnímu vztahu k aktivnímu životu. Sexuální
problémy mohou být jedním z příznaků onemocnění RS, ale mohou mít také jen
psychologické nebo emocionální příčiny, případně mohou být vedlejším účinkem léků,
užívaných ke snížení svalové ztuhlosti, úzkosti a deprese. Většina z těchto problémů je
dnes již úspěšně léčena. Pokud to zdravotní stav dovolí, není důvod měnit zaměstnání,
práce je pro některé nemocné antidepresivem. Nemocný s RS by se měl naučit požádat
své blízké o pomoc. Jelikož častý příznak spojený s RS je únava, měl by se člověk
naučit relaxovat, nic neskrývat, v případě únavy si jít odpočinout, nepřetěžovat se. Pro
nemocné s RS není důvod se vzdávat sportovních aktivit, pravidelným cvičením se
zlepší jak fyzický tak psychický stav pacienta.
5.1 Kvalita života nemocných s roztroušenou sklerózou
Kvalita života je široký pojem. Každý člověk chápe svoji kvalitu života po svém.
Kvalita života by se dala charakterizovat jako bio – psycho – sociální a spirituální
rovnováha. U nemocných s roztroušenou sklerózou je tato celková vyrovnanost
narušena v důsledku jejich invalidizujícího onemocnění, díky kterému většinou
přicházejí o zaměstnání, partnera a později vzniká sociální izolace. Lidé s roztroušenou
sklerózou často odmítají uvěřit pravdivým informacím o své diagnóze. Roztroušená
skleróza nepostihuje jen lidi nemocné, ale také členy jejich rodin a přátelé. Vina je častý
pocit u členů rodiny po stanovení diagnózy RS, spousta lidí cítí silný hněv, když se
dozví diagnózu. Hněv se může někdy stát jako dobré zamaskování smutku. Je důležité
uvědomit si, že RS postihuje každého z rodiny a že členové rodiny mají právo na své
pocity. Napětí, které RS přináší do vztahu, se nesmí podceňovat. Často lidé mají kvůli
RS poruchu v mozku, která vyúsťuje ve změny nálady, proto je důležité správná
diagnóza odborníkem, který s tímto chování má své zkušenosti. Někteří lidé s RS
ukazují překvapující nezájem o svou nemoc a vypadají šťastně, ať se děje cokoli,
tomuto stavu říkáme euforie (Sarah L. Minden, Debra Frankel, 2008).
45
5.2 Základní rady, jak si usnadnit život
Základní rady podle (Shelley Peterman Schwarze, 2008) :
Nemocný s RS by si měl udržovat životní rovnováhu, stanovovat si priority a
redukovat veškeré aktivity svého života. Nezapomínat pečovat o sebe, dělat věci, které
jsou pro vás a vaši rodinu nejdůležitější. Naučit se rozdělovat aktivity a činnosti do
menších úkolů, umět odpočívat. Jíst zdravou a vyváženou stravu. Zda je zapotřebí
pomoci druhých lidí, využijte ji.
5.3 Funkční hodnotící stupnice
Stupeň invalidity u pacientů s roztroušenou sklerózou se stanovuje podle několika
hodnotících stupnic, z nichž nejpoužívanější je EDSS (Expanded Disability Status Scale
neboli rozšířená stupnice stavu invalidity), která je nazývána také Kurtzkeho stupnice.
Kurtzkeho EDSS škála se skládá z osmi funkčních systémů, které se hodnotí zvlášť,
postižení v jednotlivých systémech pak dává určité číslo.
Další často používanou hodnotící škálou je NRS (Neurologic Rating Scale neboli
neurologická hodnotící stupnice), která je známa jako Scrippsova stupnice. V této
stupnice je normální neurologická funkce hodnocena nulou,zatímco stupně 1+, 2+, 3+ a
4+ představují zlepšení funkčního stavu, přičemž stupně -1, -2, -3 a -4 jeho zhoršení
(www.ereska.cz).
5. 4 Organizace sdružující nemocné s roztroušenou sklerózou
v České republice
Unie Roska, Česká multiple sclerosis společnost, jejíchž posláním je pomáhat lidem
s roztroušenou sklerózou žít co možná nejkvalitnější, důstojný a plnohodnotný život.
Toto sdružení má celorepublikovou působnost ve všech 14 krajích ČR.
Další organizací sdružující nemocné s RS je společnost Ceros o.p.s., jehož cílem je
zajistit nemocným s roztroušenou sklerózou mozkomíšní včasnou, komplexní, trvalou a
vysoce odbornou péči, zlepšit příznaky a průběh onemocnění, a zlepšit tak kvalitu
života nemocných a tím zároveň i jejich blízkých (http://www.ceros.cz/clanky/o-nas).
V České republice funguje 11 MS center, která fungují v rámci neurologických
46
oddělení. Praha FN Motol, Praha FN Královské Vinohrady, Praha Všeobecná FN,
Fakultní nemocnice Plzeň, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Fakultní nemocnice
Brno Bohunice, Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice s poliklinikou
Ostrava, Krajská nemocnice Pardubice, Baťova nemocnice Zlín, Nemocnice České
Budějovice.
47
PRAKTICKÁ ČÁST
6 Kazuistika
Za účelem vypracování praktické části jsem vykonávala odbornou praxi na
neurologickém oddělení v nemocnici Chrudim, kde byla dne 24. 3. 2011 přijata
pacientka pro zhoršení centrální symptomatiky - pocit slabší PDK, bolesti hlavy, nausea
nejspíše v souvislosti s další atakou RS po doporučení neurologického lékaře dne 23. 3.
2011 v neurologické ambulanci. Údaje pro zhodnocení zdravotního stavu a posouzení
aktuálních potřeb jsem získávala ze zdravotnické dokumentace pacientky, rozhovorem s
pacientkou, ošetřovatelským personálem, na základě pozorování a informací od
rodinných příslušníků. Podle modelu Virginia Henderson: Teorie základní
ošetřovatelské péče jsem sestavila ošetřovatelskou anamnézu a na základě zjištěných
údajů zformulovala aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy dle priorit pacientky
a navrhla plán ošetřovatelské péče, který jsem pravidelně vyhodnocovala. U pacientky
jsem aplikovala ošetřovatelskou péči od 24. 3. 2011 do 29. 3. 2011.
6.1 Základní údaje pacientky
Jméno a příjmení: J.H.
Věk: 43 let
Pohlaví: ženské
Rodinný stav: vdaná
Zaměstnání: plný invalidní důchod III. Stupně od 23.dubna 2011
Typ přijetí: po doporučení neurologického lékaře při kontrole v neurologické
ambulanci pro zhoršení stavu.
6.2 Lékařská anamnéza
Základní onemocnění:
− Roztroušená skleróza mozkomíšní s pravostrannou centrální hemiparézou
48
− Tumor infratentoriálně vlevo, v. s. Ependymom
− Levostranná paramed. hernie disku C5 – 6 se stenózou kanálu páteřního,
klinicky nevýznamné
− Provedená V - P drenáž pro obstrukční aktivní 4 - komorový hydrocefalus
− Depresivní syndrom léčený
Nynější onemocnění: Pacientka s diagnózou roztroušená skleróza přijata pro údajné
zhoršení centrální symptomatiky - pocit slabší PDK, bolesti hlavy, nausea ke
kontrolnímu pobytu a stabilizaci stavu. Léčí se s roztroušenou sklerózou mozkomíšní s
postižením dx. končetin. Od roku 2006 nebyla vážněji nemocná, v polovině ledna
2006 bolesti LDK, bylo podezření na zánět žil, ten ale vyloučen, pak se přidala bolest
nebo spíše horší obratnost PDK a následně i PHK. Postupně se zhoršovala chůze,
zakopávala, napadávala na PDK. Přetrvávaly pocity horka v dolních končetinách
zevnitř, bolesti hlavy, velmi rychlá únavnost, objevila se změněná citlivost. Po chůzi si
musela odpočinout. V únoru 2006 byla pacientka přijata k hospitalizaci v nemocnici
Chrudim pro zhoršující se hybnost DK, klinický nález podmíněn zjištěnou RSM, po
infuzích Solumedrolu zlepšení pravostranné centrální hemiparézy. Provedeno
neurochirurgické konsilium v Hradci Králové s doporučeným sledováním stavu
pacientky. Pocity nejistoty chůze přetrvávaly.
Osobní anamnéza: V dětství prodělala běžné dětské nemoci. Roztroušená skleróza
mozkomíšní dle opakovaných vyšetření magnetickou rezonancí mozku a krční páteře,
likvorový nález v 2/06 negativní, v 3/07 jeden oligoklonální pás v moku. Intraaxiální
tumor infratentoriálně vlevo, v.s. Ependymom, dle MR 12/06 mírná regrese cystické
složky. Levostranná paramed. hernie disku C5 - 6 se stenózou kanálu páteřního,
klinicky nevýznamná. Depresivní syndrom lečený. Dne 7. 4. 2011 odeslána z
neurologického oddělení nemocnice Chrudim na neurochirurgickou kliniku do Hradce
Králové k provedení instalace V - P drenáže pro 4 - komorový hydrocefalus.
Rodinná anamnéza: Otec léčen pro diabetes mellitus, v 3/99 bypass srdce, zemřel v
65-ti letech na maligni TU mozku, matka žije 68 let léčí se s vysokým cholesterolem a
arteriální hypertenzí, bratr 40 let hemilaminektomie pro LI sy. Roztroušená skleróza
zjištěna také u jejího syna 11/04 po pacientem udávaném dvojitém vidění a MRI..
49
Sociální anamnéza: Vdaná, žije společně v rodinném domě s manželem a třemi
dětmi. Nejstarší dcera (23 let) studuje vysokou školu, mladší syn (21 let) pracuje jako
traktorista a léčí se s RSM v Pardubické krajské nemocnici, nejmladší syn (17 let)
studuje střední odborné učiliště.
Pracovní anamnéza: Pacientka po vystudování 4 - letého gymnázia s maturitou
začala pracovat jako dělnice mezitím byla střídavě na mateřské dovolené s třemi
dětmi. Později pracovala jako uklízečka u praktické lékařky. V roce 2007 dostala
částečný invalidní důchod I. stupně, s kterým pracovala na částečný úvazek v
přidružené výrobě v RD Krouna. I přes zkrácený úvazek se velmi rychle unavila a
nezvládala pracovní vytížení, které se po ní požadovalo kvůli obtěžujícím bolestem
DK. Tato situace byla řešena pracovní neschopností. Pro přetrvávající potíže při chůzi
a instalaci V - P drenáže ji byl přiznán od dubna 2011 plný invalidní důchod III.
stupně.
Tabulka 1: Farmakologická anamnéza
Název Síla (mg) Způsob použití Dávkování Indikační skupina
Prednison 10 mg Per os obden Hormon ze skupiny
glukokortikoidů
Imuran 50 mg Per os 1 - 0 - 0 Imunosupresivum
Kalium
chloratum
500 mg Per os 1 - 0 - 1 Přípravek
obsahující draslík
Aurorix 150 mg Per os 1 - 0 - 1 Antidepresivum
Neurol 1 mg Per os 0 – 0 - 1 Benzodiazepin
Stilnox 10 mg Per os Dle potřeby Hypnotikum
Helicid 20 mg Per os 1 – 0 - 0 antiulcerozum
50
Alergická anamnéza: Alergie neudává.
Abusus: Je nekuřačka, alkohol ani jiné psychotropní látky neužívá. Občas kávu.
6.3 Lékařská ordinace
Plánovaná vyšetření: Během hospitalizace na neurologickém oddělení pacientka
podstoupila: 24. 3. 2011 laboratorní vyšetření krve ( KO: B-LE: 8,1 16,5 12,1 10^9/l,
B- ER: 5,20 5,26 4,94 10^12/l, B-HB: 138 143 134g/l, B-HTC: 0,440 0,426 0,398, BMCV:
84,6 81,0 80,6 fl, B-MCH: 26,5 27,2 27,1 pg, B-MCHC: 314 336 33g/l, BTROM:
372 329 309 10^9/l, Differenciál KO: B-NSEG: 0,915, B- LY: 0,056, BESEG:
0,000, B- NTYC: 0,000, B- BSEG: 0,000, B-MO: 0,029, Serum: S- BIL: 14
6 umol/l, S- GLU: 5,21 mmol/l, Minerály: S- Na: 141 138 mmol/l, S- K: 4,3 3,9
mmol/l, S- Cl: 107 103 mmol/l, S- OSMV: 290 mmol/kg, S- OSME: 287 mmol/kg,
Dus. met: S- UREA: 2,8 4,5 mmol/l, S- KREA: 69 51 umol/l, Enzymy: S- ALT: 0,32
0,27 ukat/l, S- AST: 0,28 0,18 ukat/l, S- GMT: 0,22 ukat/l, S- ALP: 1,14 ukat/l, Tuky:
S- TAG: 0,75mmol/l, S- CHOL: 6,55 mmol/l, Proteiny: S- CRP: 1 mg/l, Moč kval.:
U- HUST: 1 017 1 022 1 025 kg/m^3, U- PH: 5,0 7,0 6,5, U- ERYch: 0 arb.j., ULEUch:
0 arb.j., U- PRO: 0,00 0,00 0,00 arb.j., U- GLU: 0,00 arb.j., U- KETO: 0,0
0,0 0,0 arb.j., U- UBG: 0 0 0 arb.j., U- BILI: 0 0 0 arb.j.,U- NITR: 0 0 0 arb.j., Moč –
sediment: U- LEUc: 30,2 34,0 10^6/l, U- ERYc: 49,0 17,1 10^6/l, U- Eplc: 13,8 28,5
10^6/l 1, U- EPIKc: 3,2 3,2 10^6/l, U- VALc: 0,00 0,00 10^6/l, U- VALp: 0 0-, UBAKTc:
359,3 1 378,6 10^6/l, U- SPERc: 0 0 10^6/l, U- KRST: 2 0 , U- KVAS: 0 0 ,
U- HLENc: 3 2 , Ren. Funkce: C- eGf: 1,430 2,027 ml/s/1,73m2
28. 3. 2011 UZ celého břicha: Játra nezvětšená, difuzně vyšší echogenity.
Přiměřený nález na žlučníku, žlučových cestách, přehledné části pankreatu, slezině a
ledvinách. Močový měchýř hladkých stěn, bez patologického obsahu. Aorta bez
dilatace. Není patrná lymfadenopatie. Kličky střevní bez zřejmé patologie. Není volná
tekutina v dutině břišní. Závěr: Difuzní hepatopatie- steatóza.
Esofagogastroduodenoskopické vyšetření 29. 3. 2011: Jícen má sliznici růžovou,
lumen přiměřené, dolní jícnový svěrač dovírá, sliznice v oblasti GE přechodu zarudlá,
lehce krvácí, žalud. jezírko čiré, stěna žaludku pružná, řasy autoplastické, peristaltika
51
plynulá k pyloru, ten bez deformací, bulbus, DII bpn. Žaludek s příměsí natrávené
potravy. Závěr: Nevelká erose v obl. GE přechodu, pravděpodobně způsobena
opakovaným zvracením. Jinak normální nález na horním GITu. Doporučení: Lanzul či
Helicid 1*1 ráno nalačno.
CT mozku 29. 3. 2011: V popředí nálezu rozšíření komorového systému, frontální
rohy postranních komor šíře 21 a 23 mm, temporální rohy 22 a 24 mm, III. komora šíře
15 mm, IV. komora 17 mm. Kolem komorového systému húpodenzní změny svědčící
pro aktivitu hydrocefalu. Gyrifikace vymizelá, diferenciace bílé a šedé hmoty
zachovaná. Infratentoriálně vlevo v mostomozečkovém koru nativně lehce hyperdenzní
a postzkontrastně výrazně se sytící zóna density 88 HU velikosti 15*13*13mm, bez
porušení okolních kostních struktur. Bazální cisterny prostorné, symetrické. Kalcifikace
v epifyse a chorioideálních plexech postranních komor, fyziologického vzhledu.
Turecké sedlo nezvětšeno, vnitřní zvukovody symetrické, nerozšířené. Pneumatizace
spánkových kostí zachovalá, symetrická. Bez známek intrakraniálního krvácení. Závěr:
Tetraventrikulární hydrocefalus s obrazem aktivity. Tumor vlevo infratentoriálně v
mostomozečkovém koutu.
6.4 Terapie
Terapie u pacientky probíhala během doby hospitalizace, od 24. 3. 2011 do 29. 3.
2011.
Tabulka 2: Farmakologická terapie
Název Síla (mg) Způsob použití Dávkování Indikační skupina
Prednison 10 mg Per os obden Hormon ze skupiny
glukokortikoidů
Imuran 50 mg Per os 1 - 0 - 0 Imunosupresivum
Kalium
chloratum
500 mg Per os 1 - 0 - 1 Přípravek
obsahující draslík
Aurorix 150 mg Per os 1 - 0 - 1 Antidepresivum
52
Neurol 1 mg Per os 0 – 0 - 1 Benzodiazepin
Stilnox 10 mg Per os Dle potřeby Hypnotikum
Helicid 20 mg Per os 1 – 0 - 0 antiulcerozum
Infuze: Solu- medrol 500 mg do FR 1/1 100 ml i.v.
6.5 Posouzení celkového stavu pacientky
Při posuzování celkového stavu pacientky jsme vycházely ze základního fyzikálního
vyšetření lékaře a všeobecné sestry.
Tělesná hmotnost: 74kg
Výška: 154 cm
BMI: 31
TK: 120/75 Torrů
P: 76´, pravidelný, dobře hmatný
Df: 18´, pravidelná, bez dechových zvuků
TT: 36, 5°C
Celkový nález
Při vědomí, orientovaná místem, časem, spolupracuje, kontakt dobrý. Konstituční
typ obézní, stav výživy a svalstva přiměřený. Abnormální pohyby nepřítomné,
meningeální příznaky nepřítomné. Řeč jasná, srozumitelná. Eupnoe. Poloha aktivní.
Postoj vzpřímený. Kůže bez patologických eflorescencí, bez známek krvácení,
anikterická, bez cyanozy, kožní adnexa a ochlupení bez odchylek. Napětí svalstva
přiměřené věku, turgor kůže nesnížený, akra teplá. Sliznice vlhké, bez povlaku, bez
příznaků krvácení.
Hlava: Tvar lebky mezocefalický, poklepově a na pohmat nebolestivá, deformity
nepřítomné, výstupy hlavových nervů nebolestivé, Oči: oční štěrbiny souměrné, bulby
ve středním postavení, zornice okrouhlé, izokorické, reakce na osvit výbavná, reakce na
53
korvengenci správná, pohyblivost bulbů neporušená, skléry bílé, spojivky růžové,
klidné, nystagmus nepřítomný, zhoršení visu do dálky. Dutina ústní: rty souměrné,
růžové bez cyanozy, vlhké, bez povlaku. Jazyk plazí ve střední čáře, vlhký bez povlaku.
Chrup: sanován. Patrové oblouky symetrické, při fonaci dobře pohyblivé. Faryngeální
oblouky a tonzily klidné, nepovlečené, bez známek zánětu, orofarynx klidný, bez
zánětu. Uši a nos: bez výtoku.
Krk: Plexy nebolestivé, šíje bez opozice, asymetrie ramen, pravé níže, bez
výraznějších blokád. Pulzace karotid hmatná, symetrická, bez hmatných vírů a šelestů.
Náplň krčních žil nezvýšená, štítná žláza na pohled a pohmat nezvětšená. Lymfatické
uzliny nezvětšeny.
Hrudník: Symetrický, klenutý, bez změn tvaru a postavení, bez deformit. Axily
beze změn barvy kůže, lymfatické uzliny nehmatné. Dýchací pohyby symetrické.
Fremitus pectoralis neoslabený, symetrický. Poklep nad plícemi jasný, nezvučný.
Poslechově dýchání nad velkými dýchacími cestami trubicové, nad plícemi oboustranně
sklípkové, bez vedlejších patologických fenoménů v celém rozsahu, fyziologický poměr
trvání inspiria a exspiria.
Srdce: Úder hrotu neviditelný, nehmatný. Srdce poklepově nezvětšeno, akce
pravidelná, ozvy ohraničené, bez šelestů.
Břicho: Souměrné, v nivo, dýchací pohyby viditelné v celém rozsahu. Stěna pevná,
bez edému, s jizvou, bez strií, venozní kresba nezvýšená. Břicho měkké, prohmatné,
palpačně a poklepově nebolestivé, povrchová a hluboká palpace bez známek resistence,
bez známek peritoneálního dráždění. Poklep diferencovaně bubínkový, ascites
nepřítomný. Mrdat. Hepar palpačně a poklepově nepřesahuje pravý žeberní oblouk v
medioklavikulární čáře. Slezina nenaráží. Peristaltika slyšitelná. Tapottement bilat.
negativní. Vnější genitál bez odchylek, inguiny volné, lymfatické uzliny oboustranně
nehmatné, hernie nepřítomné. Okolí konečníku klidné, tonus análního sfinkteru
přiměřený, digitální nález per rectum bez odchylek, palpace nebolestivá. Douglasův
prostor nevyklenutý, nebolestivý.
Horní končetiny: Mingazzini bez poklesu, taxe přesná, stisk a špetka symetrické,
Tromner, Hofmann poz. vpravo, C5- C8 výb., symetrické, hypestesie na HK nejsou,
atrofie nejsou. Síla stisku oboustranně slabší.
54
Dolní končetiny: Chladná akra, py na LDK 0, vpravo náznak vějíře, taktilní čití bez
poruchy, trofika normal., svalový tonus přiměřený, L2/4 vlevo živý, vpravo
hyperreflexie, živější L5/S2 vpravo, Mingazzini vlevo bez poklesu, vpravo pozvolný,
ale jasný pokles, lehce nepřesná taxe zprava, sjíždění v normě, chůze spastickoparetická
vpravo, vtáčí pravou špičku.
Páteř: Fyziologické zakřivení v bočním i zadním pohledu v celém rozsahu,
přiměřeně se rozvíjí. Pohyblivost ve fyziologickém rozmezí zachována. Pohmatem ani
poklepem nebolestivá.
6.6 Ošetřovatelská anamnéza dle modelu Virginie
Hendersonové
Pro zhodnocení zdravotního stavu a k posouzení aktuálních potřeb pacientky jsme
vybrali model dle Virginia Henderson. Lidé jsou tvořeny čtyřmi základními složkami,
biologickou, psychickou, sociální a složkou spirituální, které jsou souhrnem 14
elementárních potřeb (Pavlíková, 2006).
Třídění informací podle teorie Virginia Hendersonové ze dne 28. 3. 2011
1. Dýchání
Subjektivně: „Dýchá se mi dobře, s dýcháním jsem problémy nikdy neměla, jen kašle
se nemohu zbavit, někdy se rozkašlu, že se musím jít rychle napít a zase to přejde“.
Údaje poskytnuté dcerou: „Mamka nemá problémy s dýcháním, jen ji občas přepadne
záchvat kašle“.
Objektivně: Dýchání spontánní, pravidelné, frekvence 18/min. Dýchací šelesty
nepřítomné. Auskultačně - dýchání sklípkové, čisté, bez vedlejších fenoménů. Typ
dýchaní normální. Hloubka normální. Kašel suchý, neproduktivní bez vykašlávání
spúta. Pacientka zaujímá normální polohu vleže na zádech. Matrace je vcelku,
antidekubitární, pacientka má možnost s pomocí tlačítka různého polohování postele.
Informace o správném držení těla při stání, sezení a ležení: pacientka je informovaná a
ví jakou polohu má zaujímat při problémech s dýcháním. Emociální stres nepociťuje.
Příznaky narušené výměny plynů: nepřítomné. Teplota prostředí pokoje je 22°C, vlhkost
vzduchu je asi 60% bez zápachu.
55
2. Přijímání jídla a pití
Subjektivně: „Vypiju asi slabý litr tekutin, převážně minerální vody a občas čaj, moc
nepiju, abych nemusela pořád lítat na záchod, doma si ráno ke snídani uvařím kafe.
Jídlo se snažím jíst v menších dávkách víckrát za den a myslím, že pravidelně, v
poslední době, sem jedla jen piškoty s čajem, neměla jsem na nic chuť “.
Údaje poskytnuté dcerou: „Dříve, když na tom mamka byla lépe, tak si snažila uvařit
něco jednoduchého sama, s postupem času od zhoršení jejího stavu, ale většinou vaří
taťka, když přijde z práce a mamka si to druhý den jen ohřeje“.
Objektivně: Chuť k jídlu menší, vzhledem k nausae a zvracení. Dieta č. 3, racionální.
Příjem množství potravy za 24/h: čaj a piškoty, polévku. Těžkosti s příjímáním potravy
ano, pacientka je vyčerpaná z neustálého zvracení. Strava není ovlivněná kulturními
zvyky. Strava je podávána esteticky. Není známá alergie na jídlo a potraviny.
Intravenózní výživa: 0. Enterální výživa: 0. Krmení: pacientka je z částečně soběstačná,
někdy najdeme vysypané piškoty v posteli, díky nemotornosti pacientky. Časový rozvrh
stravy 3* denně podle harmonogramu oddělení. Spolupráce s dietetikem není potřebná.
3 Vylučování
Subjektivně: „Moc nepiju, abych nemusela tolik chodit na záchod, teď co mě
neposlouchají nohy se sama bojím jít, abych někde neupadla. Co sem tady v nemocnici
musím zvonit na sestřičky, aby se mnou radši šly“.
Údaje poskytnuté dcerou: „Mamka si kolikrát naříkala, že když hodně pije, tak musí
často na záchod sotva, že doběhne, proto omezila příjem tekutin. Se stolicí problém
nemá, je soběstačná, netrpí ani zácpou ani průjmem, stolici má pravidelnou, většinou
ráno“.
Objektivně: Vyprazdňování tlustého střeva s pomocí na WC, stolice 1/denně,
pravidelná, hnědé barvy polotuhé konzistence, bez patologických příměsí s
charakteristickým zápachem. Nepoužívání pomocných prostředků k vyprazdňování.
Vylučování moči s pomocí na WC, odhad množství moči 900ml/24 hodin, frekvence:
častěji v menších množstvích 6krát přes den a v noci 3krát. Problémy s močením ano,
inkontinence moči. Od 27. 3. 2011 zaveden močový katetr, číslo 14. Pocení nadměrnéosprchování
zvládá s dopomocí ošetřujícího personálu, nebo s pomocí na lůžku z
56
důvodu vertigo. Zápach není přítomný. Pacientka má soukromí a pohodlí v souladu s
věkem. Speciální zvyky neudává. Pokožka je mastná z důvodu nadměrného pocení, ale
je pravidelně sprchována, takže riziko dekubitu nehrozí.
4 Pohyb a udržování žádoucího držení těla při chůzi a sezení ležení, při
změně polohy
Subjektivně: „Doma sem byla v rámci možností soběstačná, hodně mi pomáhají děti,
s koupáním mi pomáhal manžel, když se mi motala hlava. Při chůzi si nejsem jistá, tak
si vypomáhám holí!“.
Údaje poskytnuté dcerou: „ Při chůzi mamce paní doktorka doporučila takovou hůlku
a řekla bych, že se s ní mamka cítí jistěji, jinak se jí hodně snažíme pomoct, aby se tak
rychle neunavila“.
Objektivně: Postel je vhodná s antidekubitární matrací vcelku. Povlečení na lůžko je
čisté vyměněné podle potřeby. Stolička pod nohy a křeslo je na pokoji. Nepotřebuje
pomůcky k manipulaci. Polohování pacientka nepotřebuje, obrátí se na bok, záda dle
potřeby. Výměna postelního prádla, se provádí každé ráno, dle potřeby. Spolupráce s
fyzioterapeutem není zatím potřebná.
5 Odpočinek a spánek
Subjektivně: „Někdy se cítím strašně unavená, že bych prospala noc a den, občas si
doma vezmu prášek na spaní“.
Údaje poskytnuté dcerou: „Mamka chodí brzo spát, aby si odpočinula, protože je na ní
večer vidět, jak už je unavená. Nemá problémy s usínáním, ale je několikrát za noc
vzhůru, někdy si vezme prášek na spaní“.
Objektivně: Spánek je nekvalitní a přerušovaný. V noci se budí minimálně 3krát. Přes
den polehává snaží se usnout, protože ji vyčerpává zvracení a je celkově unavená.
Před spaním večer provádí s dopomocí ošetřovatelského personálu večerní hygienu,
zuby si čistí 2krát/denně, vlasy udržuje v čistotě. Po probuzení se necítí odpočinutá.
Hypnotika v nemocnici neužívá. Povlečení je čisté, pokoj je vyvětraný. Zvyky při
usínání nemá.
57
6 Výběr oblečení, oblékání a svlékání
Subjektivně: „V tomto směru jsem soběstačná, snad se ještě dokážu obléknout, když
venku vidím, že je zima“.
Údaje poskytnuté dcerou: „ Mamka se dokáže víceméně obléknout sama, její výběr
oblečení odpovídá počasí, nejlépe se cítí jen tak v teplákách a halence. Doma často
chodí jen tak ve spodním prádle, jelikož si stěžuje na hrozné, nesnesitelné teplo v DK.
Nejvíce ji dělá problém obléknutí ponožek, na to se musí posadit a dát si nohu přes
nohu, když spěcháme tak ji pomohu“.
Objektivně: Nepotřebuje pomoct při výběru vhodného oblečení. Minimální závislost
v těchto činnostech, fyzická síla: pacientka je adekvátně oblečená podle ročního
období a přiměřeně k pobytu na oddělení- noční košile, ponožky, župan, pantofle.
Úkony související s oblečením zvládá s dopomocí.
7 Udržování tělesné teploty v rámci fyziologických hodnot
Subjektivně: „Není mi zima“.
Údaje poskytnuté dcerou: „Mamka je teplomilný člověk, má raději teplo, než aby si
musela obléct o svetr navíc kvůli zimě. Netrpí na nějaké vysoké teploty, v poslední
době si stěžuje na velké horko v nohou zevnitř. Všimla jsem si zvýšeného pocení.
Objektivně: Výběr oblečení zvládá sama podle ročního období. Okolní prostředí,
průvan, chlad, teplo toleruje bez známek zvýšené teploty. Měření tělesné teploty
teploměrem: 2krát/24hodin. TT: 36,9°C. Aplikace koupelí, zábalů, prostředků na ↓/↑
teploty nejsou potřebné.
8 Udržování čistoty , úpravy těla, ochrana pokožky
Subjektivně: „Doma jsem se snažila umýt sama, jen když mi nebylo dobře, motala se
mi hlava, tak mi pomohl manžel“. A v nemocnici? : „ teď nevím“.
Údaje poskytnuté dcerou: „Když je mamce dobře a cítí, že to zvládne sama, necháme
ji, aby se umyla ve vaně sama. Sprchu moc nevyužíváme, mám strach, aby nám
mamka neuklouzla. Nehty ji stříhá většinou taťka 4krát/měsíc. O pokožku pečuje
nočním krémem, který si zvykla používat“.
Objektivně: Koupání probíhá s dopomocí ošetřovatelského personálu ve sprše na
58
sedátku. Zuby si vyčistí sama 2krát/denně. Česání vlasů, čištění nosu si pacientka
zvládá sama, ale musí ji to sestra připomenout, aby to provedla. Používá toaletní
mýdlo, šampon a antiperspirant, krém na obličej, jiné speciální přípravky nepoužívá.
9 Odstraňování rizik z okolí, ochrana před násilím, nákazou
Subjektivně: „Nerada bych spadla, teď je to všude vosmekaný“
Údaje poskytnuté dcerou: „Doma mi mamka nepřipadala nijak ohrožená, že bychom ji
museli například zamykat doma, aby nám neutekla a podobné věci, aby si neublížila v
tomhle směru je soběstačná a je na ní spolehnutí. Strašně ráda si povídá s rodinou jen
tak u čaje. Praktická lékařka ji chtěla oočkovat proti chřipce, ale mamka odmítla,
jednou se nechala a měla jednou takové chřipky, tak jsme to pro letošek odložily“.
Objektivně: Pacientka je při vědomí, orientovaná osobou, ne místem a časem.
Neprojevila zájem o náboženské zvyky. Nevyžaduje dohled před mechanickým
zraněním- oheň toxické látky, patogenní organismy z okolí. Ošetřující služba není
potřebná, doma se o ni stará manžel a pomáhají děti. Léky jsou uložené v uzamčené
lékárně na oddělení a dávkování je pravidelně ráno, oběd, večer sestrou. Bezbariérové
plochy: ano, oddělení je bez prahů a na sociálních zařízeních jsou madla. Pacientka je
informovaná o možnosti očkování vakcínou proti chřipce. Používání ochranných
jednorázových pomůcek: ano.
10 Komunikace, odpovídání na potřeby a pocity
Subjektivně: „S komunikací nemám problémy“.
Údaje poskytnuté dcerou: „Mamka dříve s komunikací problémy nikdy neměla.
Mluvila o všem na co si jen pomyslela. S postupem nemoci, tak jak zapomíná na
běžné věci, zapomíná i na slova, trvá ji delší dobu než si vzpomene na určité věci.
Dokáže se i urazit a zlobit se na ostatní, kteří vykládají o něčem na co si ona nedokáže
vzpomenout, tvrdí, že určitě ne, nedokáže přistoupit na to, že by jen ona mohla
zapomenout a nevzpomenout si o čem ostatní zrovna mluví“.
Objektivně: Pacientka nemá bohatou slovní zásobu, odborné terminologii nerozumí.
Komunikace s pacientkou se navozuje obtížně, je unavená, nemá chuť si povídat,
během komunikace upadá do spánku. Výraz tváře i těla odpovídá neporozumění
kladených otázek.
59
11 Vyznávání náboženské víry, přijímání dobra a zla
Subjektivně: „Věřím v boha“.
Údaje poskytnuté dcerou: „Mamka je katolického vyznání. Do kostela ovšem nikdy
nechodila, do kostela jde jen na pohřby a na Štědrý den na Půlnoční. Potřebu
duchovního nikdy nevyhledávala“.
Objektivně: Pacientka vyjadřuje důvěru své rodině. Duchovní služby pro klientku
rodinnými příslušníky požadovány nejsou.
12 Práce – zaměstnání a produktivní činnost
Subjektivně: „Jsem na důchodě“.
Údaje poskytnuté dcerou: „Mamka je od roku 2007 na částečném invalidním důchodě
I. Stupně, pracuje na částečný úvazek, ale i to je pro ni náročné, tak je většinu času v
pracovní neschopnosti. Nemá žádný koníček, nedokáže se pro nic nadchnout.
Zhoršující se nemoc sebou odnesla všechen mamky optimismus“.
Objektivně: Pacientka má naplánované vyšetření v průběhu dne, které musí zvládnout
za diagnosticko - terapeutickým účelem. Spolupráce s fyzioterapeutem,
ergoterapeutem, není prioritní vzhledem ke zhoršenému stavu pacientky.
13 Odpočinkové (rekreační) aktivity
Subjektivně: „Jsem unavená“ , pacientka opakovaně zvrací.
Údaje poskytnuté dcerou: „Když byla mamka ještě zdravá, ráda se ve volných chvílích
projížděla na kole, zálibu si našla i v práci na zahrádce, ať už v pěstování zeleniny,
ovoce a květin. V zimě se ráda dívala na televizi, když ji dávali její oblíbené seriály,
mamka měla nejraději staré ještě černobílé filmy, u nich vydržela dlouho, ale poslední
dobou u televize dlouho nevydrží, stěžuje si, že ji z toho bolí oči, tak si jde raději
lehnout. V čtení knih zálibu nenašla nikdy. Když je pěkné počasí zajdeme na zahradu
na čerstvý vzduch, aby se mamka vyvětrala“.
Objektivně: Rozvržení času vhodného pro rozptýlení a zábavu. Pacientka nejeví
zájem o knihy a časopisy, vůbec o nic, protože jí není dobře, často zvrací. Zdravotní
stav pacientky se zhoršil, vyžaduje neustále sledování zdravotnického personálu.
Návštěvy společenské místnosti, knihovny nepřipadají v důsledku zdravotního stavu v
60
úvahu. Tělesná aktivita- chůze spočívá v doprovodu a pomoci ošetřovatelského
personálu na sociální zařízení.
14 Učení
Subjektivně: „Nevím“
Údaje poskytnuté dcerou: „Mamka má vystudované gymnázium s maturitou, po škole
ale otěhotněla a vysoká škola šla na druhou kolej, později pracovala jako uklízečka, a
pak v přidružené výrobě jako dělnice na částečný úvazek, kde svoji práci také
nezvládala. Mamka má problémy s pamětí, nedokáže si vzpomenout na určité věci z
minulosti. Zlobí se na ostatní, když si nedokáže zrovna rozpomenout o čem je řeč.
Největší její problém jsou podané či nepodané léky, často se jí stává, že si zapomene
vzít léky a pak marně vzpomíná, jestli si je opravdu vzala nebo ne, proto na ní musíme
dávat pozor“.
Objektivně: Pacientka má středoškolské vzdělání. Současná paměť pacientky je
narušena, značně je narušena dlouhodobá paměť, nevybavuje si události proběhlé v
minulosti, krátkodobá je narušena minimálně. Používaný jazyk pacientky je spisovná i
nespisovná čeština. Pacientka je informovaná o možnostech léčby lékařem. Rodina je
edukovaná o léčbě, prevenci onemocnění, změně ve zdraví. Obnovení nezávislosti v
souvislosti se zlepšujícím se stavem pacientky.
6.7 Ošetřovatelské diagnózy dle NANDA taxonomie I.
Ošetřovatelské diagnózy dle NANDA taxonomie I jsou sestaveny dle priorit za
společného uvážení pacienta a všeobecné sestry.
( DOENGES- MOORHOUSE, 2001)
Aktuální ošetřovatelské diagnózy
1. Pohyblivost porušená v souvislosti s neuromuskulárním onemocněním,
projevující se omezeným rozsahem pohybu, omezenou schopností vykonávat
hrubé nebo jemné motorické dovednosti, slabostí dolních končetin, neschopností
vykonávat každodenní činnosti, používáním kompenzačních pomůcek.
2. Péče o sebe sama nedostatečná v souvislosti s omezenou pohyblivostí a
slabostí, projevující se potřebou dopomoci jiné osoby při oblékání, koupání,
61
přesunu z lůžka na sociální zařízení.
3. Nauzea v souvislosti s centrálním kmenovým drážděním, projevující se
zvracením.
4. Inkontinence moči urgentní v souvislosti s degenerativním onemocněním,
omezenou pohyblivostí, změnou duševního stavu/ zmateností, projevující se
častým močením malého množství, nykturií, nucením na močení, neschopností
dojít včas na sociální zařízení.
5. Chůze porušená v souvislosti se základním onemocněním, projevující se
nejistotou při chůzi, porušenou schopností ujít požadovanou vzdálenost,
zhoršenou centrální symptomatikou- pocitem slabší PDK.
6. Výživa porušená, nedostatečná v souvislosti s neustálým zvracením a
neschopností požít a strávit potravu se živinami, projevující se nedostatečným
příjmem potravy per os, odporem k jídlu (zvracení), slabostí svalů potřebných k
polykání a žvýkání.
7. Spánek porušený v souvislosti s přetrvávajícím zvracením, únavou,
nedostatkem soukromí, projevující se nedostatečným odpočinutím, probouzením
se vícekrát během noci, sníženou funkční schopností, dezorientací, neklidem,
mírným třesem rukou, tváří bez výrazu.
8. Paměť porušená v souvislosti s neurologickou poruchou, projevující se
neschopností vybavit si minulé děje či konkrétní informaci, pozorovanými
případy zapomínání, neschopností určit, zda něco bylo provedeno, zapomínání
na různé činnosti dle rozvrhu.
9. Myšlení porušené v souvislosti s degenerativním onemocnění, projevující se
nepřesnou interpretací prostředí, nepřiměřeným myšlením nezakládající se na
realitě, poruchou paměti- dezorientace místem, časem,kognitivním nesouladem,
poruchou soustředění.
10. Únava v souvislosti s přetrvávajícím zvracením, úzkostí, projevující se pocitem
chybějící energie, znemožňující vykonat běžné úkoly, zvýšenou potřebou
odpočinku, vyčerpáním, neschopností nečerpat energii spánkem.
62
11. Beznaděj v souvislosti se zhoršením celkového zdravotního stavu, projevující se
odvracením od mluvícího člověka, zavírání očí, sníženou odpovědí na podněty.
12. Komunikace verbální porušená v souvislosti s poruchou vnímání, projevující
se obtížemi při vyjadřování, dezorientací místem a časem, nefungující
verbalizací, potížemi s chápáním a udržováním obvyklého způsobu komunikace,
absencí očního kontaktu.
13. Udržování domácnosti, porušené v souvislosti s onemocněním člena rodiny,
nedostatkem znalostí, projevující se potížemi s udržováním domácnosti v
dobrém stavu, přetížeností členů rodiny.
Potenciální ošetřovatelské diagnózy
1. Infekce, riziko vzniku v souvislosti se zavedeným periferním žilním katetrem.
2. Infekce, riziko vzniku v souvislosti se zavedeným permanentním močovým
katetrem.
3. Poranění, zvýšené riziko v souvislosti s poruchou hybnosti a dočasnou
dezorientací.
Aktuální ošetřovatelské diagnózy
Pohyblivost porušená v souvislosti s neuromuskulárním onemocněním, projevující
se omezeným rozsahem pohybu, omezenou schopností vykonávat hrubé nebo jemné
motorické dovednosti, slabostí dolních končetin, neschopností vykonávat každodenní
činnosti, používáním kompenzačních pomůcek.
Priorita: Střední
Cíl dlouhodobý: U pacientky nedojde ke zhoršení pohyblivosti, pádu - do konce
hospitalizace.
Cíl krátkodobý: Pacientka zná a ví, jakým způsobem se má pohybovat a je schopna
spolupráce při vykonávání každodenních činností - do 1 týdne.
Výsledná kritéria:
• Okolní prostředí je bez rizika pádu (jsou odstraněny rizikové faktory) a možnosti
poranění pacientky (do 2 hodin po přijetí).
63
• Pacientka zná důvody rizika pádu a možné následky úrazu (do 24 hodin po
přijetí).
• Pacientka se zúčastňuje rehabilitace a podílí se na sebepéči (do 24 hodin).
• Pacientka si je při chůzi jistější (do konce hospitalizace).
• Pacientka toleruje a snáší pomoc druhých (do 24 hodin).
• Pacientka má lepší schopnost vykonávat hrubé a jemné motorické dovednosti
(do konce hospitalizace).
• Pacientka má zmírněnou slabost dolních končetin (do konce hospitalizace).
Plán intervencí:
− Zhodnoť dle Folsteinova testu – Mini-Mental - State test (MMS) míru
kognitivní funkce pacientky a její schopnosti chápat požadované příkazy - do 2 hodin
po přijetí - všeobecná sestra.
− Zhodnoť riziko pádu (dle stupnice Zjištění pádu) – do 2 hodin po přijetí všeobecná
sestra.
− Zhodnoť dle Barthelova testu základních všedních činností (ADL - activity
daily living) stupeň sebepéče – do 2 hodin po přijetí - všeobecná sestra.
− Informuj pacientku o opatrnosti při používání kompenzačních pomůcek, dle
potřeby nabídni pomoc - do propuštění z nemocnice - všeobecná sestra.
− Monitoruj pacientky celkový fyzický a psychický stav – denně po dobu
hospitalizace - všeobecná sestra
− Dle indikace lékaře zavolej rehabilitační sestru – do 24hodin po přijetí všeobecná
sestra.
− Zajisti bezpečnou úpravu prostředí, osobní věci, dostatek pití, signalizační
zařízení na dosah pacientky - do 1 hodiny po přijetí - všeobecná sestra.
− Postupuj podle rozvrhu, zahrnujícího dostatečná období odpočinku během dne,
aby se zmírnila únava – do 24 hodin po přijetí - všeobecná sestra.
− Poskytni pacientce dostatek času na provedení různých pohybových úkonů - do
64
4 hodin po přijetí - všeobecná sestra.
− Pobízej ji k účasti na péči o sebe sama a volnočasových aktivitách - do konce
hospitalizace - všeobecná sestra.
− Posiluj její sebepojetí a vnímání nezávislosti – do 2 hodin po přijetí všeobecná
sestra.
− Dbej na bezpečnost a prevenci pádu pacientky - do 2 hodin po přijetí všeobecná
sestra.
− Pobízej pacientku k pití a příjmu výživných potravin – do 2 hodin po přijetí všeobecná
sestra.
− Zapoj pacientku a její blízké do péče a nauč je, jak zvládat problémy s
imobilitou při propuštění do domácí péče – v den propuštění - všeobecná sestra.
Realizace: ( 24. 3. 2011 – 29. 3. 2011):
• Při přijetí dne 24. 3. 2011 v 8.00 hodin jsem paní J.H. doprovodila na pokoj, kde
jsem její osobní věci a věci denní potřeby (pití, kapesníky, mobil, toaletní papír a
hůl) pacientce zajistila (do 1hodiny po přijetí) na stoleček vedle lůžka pro snažší
dosah. Ostatní věci jsem po uvážení s pacientkou odložila do skříně, kterou jsem
je zamkla a klíček uložila do stolečku pacientky.
• Po doprovodu na pokoj v 8.30 hodin jsem pacientku seznámila s chodem
oddělení, s nacházejícím se sociálním zařízení společným vždy pro dva pokoje,
se signalizačním zařízení a zajistila ho po dobu hospitalizace tak, aby na něj
pacientka lépe dosáhla a vysvětlila ji, že v případě potřeby pomoci si vždy
zavolá zdravotnický personál zmáčknutím tlačítka, na kterém je namalovaná
sestřička.
• Nechala jsem pacientku rozkoukat a vyrovnat se s hospitalizací.
• V 9.00 hodin jsem pomohla pacientce s převlečením do noční košile. Dále jsem
odstranila veškerá potencionální rizika v okolním prostředí.
• V 9.30 hodin jsem pacientce změřila fyziologické funkce, krevní tlak, pulz,
saturaci a tělesnou teplotu a vše zaznamenala do zdravotnické dokumentace.
• Ošetřovatelka během dopolední hygieny zajistila pacientce pomůcky potřebné
65
pro snažší pohyb v lůžku, při vstávání z lůžka - závěsná hrazda a poučila ji s
jejím používáním.
• U pacientky jsem v den přijetí (24. 3. 2011) v 10.00 hodin zhodnotila stupeň
mobility a možné riziko pádu, které dosahuje 5 bodů - používá pomůcky k
pohybu, potřebuje pomoc k pohybu, vyžaduje dopomoc při přesunu při
vyprazdňování, pád v anamnéze.
• Dále jsem zhodnotila míru kognitivní funkce pacientky (dle Folsteinova testu
kognitivních funkcí - MMS), která odpovídá kognitivní poruše středního stupně
(20 bodů).
• Z dalších testů jsem zhodnotila Barthelův test základních všedních činností (70
bodů) při vyplňování ošetřovatelské vstupní anamnézy. Na základě toho, jsem k
pacientce přistupovala tak, aby vždy všemu rozuměla. Věnovala jí dostatek
prostoru pro vyjádření jejích názorů a veškeré potřebné informace během
hospitalizace vždy opakovala.
• Během vyplnění vstupní anamnézy s pacientkou jsem ji také informovala o
opatrnosti při používání kompenzačních pomůcek.
• Dle indikace ošetřujícího lékaře jsem v den přijetí pacientky dne 24. 3. 2011 v
10.30 hodin zavolala rehabilitační sestru, která dle vstupního neurologického
vyšetření stanovila pro pacientku individuální rehabilitační plán.
• Od 25. 3. 2011 začala pacientka s rehabilitační sestrou v rehabilitační terapii,
která spočívala ve stisku prstů ruky tlakem do molitanového míčku, úchopem
různých předmětů (tužky, sklenice vody), v leže protažení dolních a horních
končetin a správnosti chůze o holi.
• Po celou dobu hospitalizace pacientky jsem spolupracovala s rehabilitační
sestrou.
• Během celé doby hospitalizace jsem se snažila o důvěru pacientky, o zajištění
její bezpečnosti.
• Po dosažení jakéhokoli pokroku jsem se snažila pacientku pochválit.
• Během hospitalizace jsem monitorovala pacientky celkový zdravotní stav a její
66
fyziologické funkce dle ordinace lékaře.
• Odpoledne dne 24. 3. jsem pacientce poskytla dostatek času na provedení
různých úkonů a tím se držela po celou dobu její hospitalizace, každý den jsem
ji nechávala dostatek času na provedení pohybových úkonů a podporovala ji .
• Každý den jsem postupovala podle daného rozvrhu, který také zahrnuje dostatek
odpočinku během dne.
• Po celou dobu hospitalizace od 24. 3. - 29. 3. jsem dbala na její bezpečnost a
snažila se předcházet riziku možného pádu.
• V každé volné chvíli od přijetí pacientky J.H. jsem za ní zašla, zda něco
nepotřebuje, jestli dostatečně pije a pobízela ji k pití dostatečného množství
tekutin.
• Od 25. 3. jsem se snažila pacientku zapojit do péče a naučit ji, jak zvládnout
problémy s imobilitou, jak v nemocnici tak následně v domácím prostředí.
• Pravidelně každé odpoledne se do péče zapojovala i rodina pacientky.
• V den propuštění jsem pacientku i její rodinu informovala o zajištění
bezpečného domácího prostředí, spočívající v odstranění hrbolatých překážek
jako jsou prahy, připevnění madel na sociálních zařízení, v případě potřeby i v
prostoru bytu, pomáhající pro snažší pohyb a jistotu pacientky.
Vyhodnocení:
Cíl splněn částečně. U pacientky během hospitalizace nedošlo k výraznějšímu
zhoršení pohyblivosti. Pacientka ví a zná jak má správně používat kompenzační
pomůcky, pociťuje menší slabost dolních končetin díky rehabilitaci. Akceptuje pomoc
druhých, ale stále potřebuje dopomoct při oblékání a provádění hygieny. Pacientka
během hospitalizace neupadla ani nedošlo k žádnému poranění. Zná důvody rizika pádu
a možné následky pádu. Je zapotřebí pokračovat ve vybraných ošetřovatelských
intervencích (3, 8, 12, 13).
67
Péče o sebe sama nedostatečná v souvislosti s omezenou pohyblivostí a slabostí,
projevující se potřebou dopomoci jiné osoby při oblékání, koupání, přesunu z lůžka na
sociální zařízení.
Priorita: Střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka má zajištěný bio – psycho - sociální potřeby – po dobu
hospitalizace.
Cíl krátkodobý: Pacientka má snahu si zajistit základní životní potřeby sama, v co
nejvyšší míře - do 48 hodin.
Výsledná kritéria:
• Pacientka zná příčiny porušené soběstačnosti (do 24 hodin).
• Pacientka spolupracuje s rehabilitačními pracovníky (do 24 hodin, denně).
• Pacientka provádí péči o sebe sama na úrovni svých schopností (do 72 hodin).
• Pacientka potřebuje minimální pomoc při oblékání, koupání, přesunu z lůžka na
WC (do 48 hodin).
• Pacientka akceptuje pomoc druhých (do 48 hodin).
Plán intervencí:
− Zjisti míru soběstačnosti pacientky dle Barthelova testu základních všedních
činností – do 2 hodin - všeobecná sestra.
− Monitoruj pacientky celkový fyzický a psychický stav – denně po dobu
hospitalizace - všeobecná sestra.
− Zjisti čím je způsoben pokles schopnosti pacientky pečovat o sebe sama – do 24
hodin - všeobecná sestra.
− Posuď, zda pacientce brání účastnit se léčebného režimu např. nedostatek
informací, nedostatek času na vysvětlení a diskuzi, strach z toho, že bude
vypadat jako hlupačka – do 48 hodin - všeobecná sestra.
− Povšimni si, zda je deficit sebepéče dočasný nebo trvalý - 24 hodin - všeobecná
sestra.
68
− Vybuduj u pacientky blízký vztah, založený na dohodě a pochopení – do 24
hodin - všeobecná sestra.
− Podporuj pacientku na účasti v péči o sebe sama – do 2 hodin - všeobecná sestra.
− Zapojuj rodinu v péči o pacientku – do 24 hodin - všeobecná sestra.
− Povzbuzuj a pochval pacientku při sebemenším pokroku – do 48 hodin všeobecná
sestra.
− Dopomáhej pacientce při úkonech, který si není sama schopna zvládnout – do 24
hodin - všeobecná sestra.
− Vyhraď si čas na vyslechnutí pacientky a její blízké rodiny, aby bylo možno včas
zjistit případné překážky účasti v režimu – do 24 hodin - všeobecná sestra.
− Asistuj při rehabilitačním programu ke zlepšení schopností pacientky – do 48
hodin - všeobecná sestra.
− Poskytni nemocné dostatek času, aby mohla dokončit úkol v celém rozsahu
svých schopností – do 24 hodin - všeobecná sestra.
− Dle potřeby obstarej pomůcky (podložní mísa, gramofon na pokoji) – do 2 hodin
- všeobecná sestra.
Realizace (24. 3. 2011 – 29. 3. 2011):
• V den přijetí dne 24. 3.v 10 hodin jsem zjistila úroveň soběstačnosti u pacientky
J.H. pomocí Barthelova testu základních všedních činností (ADL- activity daily
living) s výsledkem 70 bodů - lehká závislost.
• Pacientka se ze začátku styděla, že k některým činnostem potřebuje pomoc,
zejména při oblékání, koupání.
• Osobní hygienu si pacientka snažila provádět sama pravidelně každý den
hospitalizace, když sem ji dala na stoleček kelímek s vodou a kartáček s pastou
na zuby, omytí a učesání.
• Dne 24. 3. jsem pacientce obstarala pomůcky (podložní mísu atd.) na pokoj pro
rychlejší přesun v noci na WC.
• Pacientce jsem dopomáhala pravidelně při ranní a večerní hygieně od 24.3. po
69
dobu hospitalizace (dle přání pacientky) při koupání ve sprše, a to jak při
doprovodu do sprchy, s umytím vlasů, zad, nohou, zbylé části těla si pacientka
umyla na sedátku sama se současným držením se madel.
• Pacientka se snažila a aktivně zapojovala při prováděné hygieně. Vzhledem ke
zvýšené potivosti pacientky jsme hygienu prováděli i na lůžku, během dne, kde
se svojí pomocí také podílela na činnostech s hygienou spojenými.
• Postel pacientky byla od přijetí pacientky po dobu hospitalizace vybavena
antidekubitární matrací vcelku a závěsnou hrazdou, umožňující lepší vstávání z
lůžka.
• Pacientce jsem pomáhala při přesunu z lůžka na WC pravidelně každý den dle
potřeby pacientky, vzhledem k nejistotě při chůzi jsem pacientce vysvětlila, že v
případě potřeby na WC, zmáčkne signalizační zařízení a zdravotnický personál
ji přijde dopomoct kvůli bezpečnosti pacientky.
• Pravidelně třikrát denně dle ordinace lékaře jsem pozorovala celkový stav
pacientky, měřila ji krevní tlak a pulz, saturaci a vše pečlivě zapisovala do
zdravotnické dokumentace pacientky.
• V prvních 48 hodinách jsem se snažila zjistit čím je způsoben pokles schopnosti
pečovat o sebe sama a došla k závěru, že onemocněním - roztroušená skleróza.
• Posoudila jsem v prvním dni hospitalizace dne 24. 3., že nedostatek informací
pacientce nebrání účastnit se léčebného režimu.
• Během dopomoci při oblékání, koupání, přesunu z lůžka na sociální zařízení,
každý den po dobu hospitalizace jsem zjistila, že se jedná o deficit trvalého rázu,
závislí na momentálním zdravotním stavu pacientky.
• U pacientky jsem se hned od 24. 3. snažila vzbudit důvěru a vybudovat s ní
blízký vztah, založený na důvěře.
• Podporovala jsem pacientku od přijetí po dobu hospitalizace na účasti v péči o
sebe sama.
• Rodina se následně také aktivně zapojovala během každé návštěvy pacientky.
• Sebemenší pokrok, úspěch jsem se ji snažila pochválit, podpořit ji v dalších
70
snažení a dalších pokrocích po dobu hospitalizace.
• V odpoledních hodinách každý den jsem si na pacientku vyhradila čas a poskytla
ji prostor pro její připomínky, dotazy.
• Po celou dobu hospitalizace jsem aktivně spolupracovala s rehabilitační sestrou
a zapojovala se do rehabilitačního programu pacientky.
• Rodinu jsem informovala v den propuštění a poradila jim, možnost instalace
madel pro lepší, snažší a jistější pohyb pacientky po domácím zařízení.
Vyhodnocení:
Cíl byl splněn částečně. Pacientka má zajištěny všechny potřeby, zná příčiny
porušené sebepéče. Pacientka se aktivně zapojuje v péči o sebe sama, ale stále vyžaduje
pomoc při oblékání, při provádění hygieny ve sprše. V Barthelově testu základních
všedních dovedností stále dosahuje 70 bodů - lehké závislosti na pomoci druhých.
Ošetřovatelské intervence pokračují dále.
Potencionální ošetřovatelská diagnóza
Infekce, riziko vzniku v souvislosti se zavedeným periferním žilním katetrem.
Priorita: Střední
Cíl: U pacientky nedojde ke vzniku infekce (po dobu zvedení PŽK, po dobu
hospitalizace)
Výsledná kritéria:
• Pacientka chápe příčinu vzniku infekce (do 2 hodin).
• Pacientka není ohrožena infekcí (po dobu hospitalizace).
• Pacientka nejeví známky infekce (po dobu zavedení PŽK).
• Pacientka najde způsoby, jak předcházet infekci (do 48 hodin).
Plán intervencí:
− U všech invazivních postupů pečlivě dodržuj sterilní techniku – denně, po dobu
hospitalizace - všeobecná sestra.
− Informuj pacientku o počátečních příznacích infekce – do 2 hodin - všeobecná
71
sestra.
− Sleduj funkčnost, dobu zavedení PŽK, projevy infekce v místě a okolí vpichu –
denně, po dobu hospitalizace - všeobecná sestra.
− Dodržuj zásady asepse při ředění a podávání léků intravenózně – vždy, po
podání i.v. léku - všeobecná sestra.
− Prováděj aseptické ošetřování PŽK – denně - všeobecná sestra.
− Podávej léky jen dle ordinace lékaře – dle ordinace lékaře, po dobu hospitalizace
- všeobecná sestra.
− Prováděj pravidelnou kontrolu invazivního vstupu a vše zaznamenávej do
zdravotnické dokumentace – denně - všeobecná sestra.
− Sleduj u pacientky tělesnou teplotu – denně v průběhu hospitalizace - všeobecná
sestra.
− Při počátečních známkách infekce, odstraň PŽK, informuj ošetřujícího lékaře ihned
v případě infekce - všeobecná sestra.
− Pouč pacientku, jak zabránit rozšíření infekce – v případě infekce ihned všeobecná
sestra.
Realizace ( 24. 3. 2011 – 29. 3. 2011):
• V den přijetí dne 24. 3. jsem pacientce zavedla periferní žilní katetr, pro možnou
aplikaci infuzní terapie a informovala ji o účelu jeho zavedení a možných
rizicích spojené s invazivním vstupem.
• Při zavedení PŽK jsem postupovala asepticky a dodržovala sterilní techniku.
• Dne 24. 3. 2011 byl pacientce dle ordinace lékaře indikován Solu - medrol
500mg, který byl podán intravenózně, po dobu šesti dnů. Důvodem podání bylo
náhlé porušení hybnosti PDK, přikládané jako další ataka roztroušené sklerózy.
Při zavádění PŽK a při každé manipulaci s PŽK jsem postupovala asepticky.
• Pravidelně každé ráno po dobu hospitalizace jsem pacientce měřila tělesnou
teplotu.
• Při každé infuzi jsem nejprve vstup odenzifikovala, zkontrolovala funkčnost
72
PŽK a pak teprve napojila infuzi.
• Před každou infuzí jsem pacientce doporučila, aby si došla na toaletu, že bude
infuze kapat přibližně 2 hodiny.
• Poučila jsem ji při prvním podání infuze 24. 3. a každé další o klidovém režimu,
aby se snažila mít ruku volně nataženou, nijak pokrčenou, aby se místo vpichu
nezaškrtilo a infuze mohla volně odkapat.
• Při prvním podání infuze jsem pacientku informovala o počátečních příznacích
infekce.
• V případě potřeby a jakýchkoli potížích (pálení v místě vpichu, nekapání infuze)
jsem pacientce obtočila na závěsnou hrazdu signalizační zařízení pro případ
přivolání zdravotnického personálu.
• Dle zvyklosti oddělení jsem kanylu převazovala každý druhý den v zásadách
asepse, kontrolovala pravidelně každý den místo a okolí vpichu, pátrala po
známkách infekce. Vše jsem zaznamenávala do zdravotnické dokumentace
pacientky.
• Aplikaci léků intravenózně jsem aplikovala jen dle indikace lékaře.
• Po celou dobu hospitalizace pacientky jsem při aplikaci infuzí dodržovala
zásady asepse.
• Pacienta infuze snášela dobře, bez potíží, na nic si nestěžovala.
• Dne 29. 3. 2011 místo vpichu bylo klidné, bez známky infekce, pacientka s
tělesnou teplotou 36,8°C.
• Pacientka byla poučena o známkách infekce, v případě výskytu infekce, ihned
odstranit periferní žilní katetr, informovat lékaře.
Vyhodnocení:
Cíl byl splněn. Po dobu zavedení permanentního žilního katetru u pacientky nedošlo
ke vzniku infekce. Místo je klidné, bez zarudnutí a známek infekce. Pacientka chápe
rizika spojené s invazivním vstupem, po dobu podávání infuzí dodržovala klid na lůžku.
Datum převazů PŽK a složení infuzí (dle ordinace lékaře), datum a čas podání, jméno
sestry, vše zapsáno ve zdravotnické dokumentaci pacientky. Dne 30. 3. 2011 pacientka
73
převezena na Neurochirurgickou kliniku do Fakultní nemocnice Hradec Králové pro
instalaci V – P drenáže.
74
7 Zhodnocení ošetřovatelské péče
Paní J.H. byla na neurologickém oddělení hospitalizována po dobu šesti dní (od 24.
3. 2011 – 29. 3. 2011) pro náhlé zhoršení hybnosti PDK, nejisté chůzi přikládané další
atace roztroušené sklerózy. V rámci lékařské a ošetřovatelské péče se její stav v prvních
dnech (24. 3. - 27. 3.) zlepšil, zlepšena byla hybnost PDK bez sklesů a jistější chůze. V
prvních dnech pacientka hospitalizaci snášela dobře, spolupracovala na vybraných
intervencích, nebránila se edukaci, aktivně se zapojovala do činností. Pacientka byla
informována o svém současném zdravotním stavu a nutnosti dodržování komplexní
léčebné péče zahrnující léčbu farmakologickou, vhodné rehabilitační cvičení,
dodržování správné životosprávy. V průběhu prvních dnů (do 27. 3.) se s pacientkou
podařilo navázat terapeutický vztah, založený na vzájemné důvěře, zlepšil se také stav
po psychické stránce pacientky, do spolupráce na zlepšení stavu pacientky se zapojila i
rodina. Zlomová situace nastala 27. 3. 2011, kdy pacientka začala neustále zvracet, její
stav se zhoršil, pacientka začala být nesoběstačná, vyžaduje pomoc v oblasti oblékání,
koupání, vylučování. Kvůli dočasné inkontinenci moči ji byl zaveden permanentní
močový katetr. Opakovaná aplikace Torecanu dle ordinace lékaře intramuskulárně a
později i intravenózně spolu s fyziologickým roztokem pro doplnění ztráty tekutin.
Ošetřovatelská péče musí nadále pokračovat.
Pacientka působila zmateně, byla dezorientovaná místem a časem, návštěvu rodiny
ignorovala, odvracela se od ní. 29. 3. 2011 pacientka sice přestala zvracet, ale nebylo ji
dobře. Vyšetřením CT mozku byl prokázán aktivní čtyř-komorový hydrocefalus. Pro
instalaci V-P drenáže byla pacientka dne 30. 3. 2011 převezena na Neurochirurgickou
kliniku do Fakultní nemocnice Hradec Králové. Vzhledem ke stavu pacientky a
onemocněních je zřejmé, že pacientka již nenabude samostatnosti a bude i nadále
zapotřebí péče druhé osoby. Pro pacientku bude zapotřebí pevné zázemí, pocit jistoty,
naděje, porozumění a pomoc rodiny. Po propuštění z FNHK bude pacientka nadále
pokračovat v ambulantní návštěvách psychiatra s cílem psychické podpory a pomoci.
Pravidelně bude docházet do neurologické ambulance na kontroly, kde bude stav
pacientky sledován. Dle indikace lékaře ve FNHK bude pravidelně sledován stav V- P
drenáže pacientky za pomocí magnetické rezonance. Pacientka v průběhu prvních
třech dní ošetřovatelskou péči hodnotila pozitivně. Na nadcházející dny si pacientka
75
nevzpomíná. S rozvojem nemoci bude nadále potřebná edukace nejen pacientky, ale i
její rodiny.
7.1 Doporučení pro praxi
Na základě osobních zkušeností získaných absolvováním odborné klinické
praxe na neurologickém oddělení a studiem odborné literatury a zkušenostmi
získanými v péči o blízkého člověka s RS, usuzuji následovné doporučení pro praxi.
Doporučení pro všeobecnou sestru:
• všeobecná sestra by měla být během ošetřovatelské péče k pacientce/pacientovi
vždy empatická, ohleduplná, chápává,
• při poskytování ošetřovatelské péče vždy trpělivá,
• respektovat všechny potřeby, nálady pacientky/ pacienta, její/ jeho individualitu,
• odpovídat pacientce/pacientovi na jeho případné dotazy, otázky, popřípadě ji/
mu doporučit informace pomocí brožur, letáků, internetových zdrojů věnující se
určené problematice onemocnění,
• Umět si najít čas pro vyslechnutí pacientky/ pacientových dotazů, dát prostor pro
jejich vyjádření starostí, pochybností,
• všeobecná sestra musí umět chránit, udržovat, navracet a podporovat zdraví
osob, jejich soběstačnost v oblasti tělesných, psychických životních funkcích s
ohledem na individualitu osob,
• všeobecná sestra by měla projevovat zájem o pacientku/ pacienta, podporovat a
motivovat ji/ ho,
• všeobecná sestra by měla dodržovat všechny fáze ošetřovatelského procesu,
čímž všeobecná sestra dělá svoji práci smysluplnou, logickou, plní všechny
povinnosti vůči pacientce/ pacientovi,
• všeobecná sestra by měla pacientku/ pacienta a rodinu informovat o důležitosti
dodržování léčebného režimu, o vhodném dodržování pohybového režimu a
stravování,
• poskytnout rodině informace o možnostech pomoci při poskytování péče v
76
domácím prostředí (Domov Sv. Josefa),
• informace o možnosti lázeňských zařízení, o sdružení nemocných zabývající se
RS,
• informace o možnosti poskytnutí pomůcek pro usnadnění života nemocných s
roztroušenou sklerózou,
• všeobecná sestra by se měla celoživotně vzdělávat v oblasti medicínské a
ošetřovatelské péče o nemocné s neurologickým onemocněním.
Doporučení pro pacienta:
• zjednodušit si způsob života, udržovat si životní rovnováhu (stanovovat si
priority života)
• nedovolit nemoci, aby člověka porazila s pocitem méněcennosti, nevzdávat
naději i přes obtíže co sebou roztroušená skleróza přináší,
• střídat období aktivity s obdobím odpočinku, rozdělení si aktivity na několik
menších úkolů,
• využívat nástrojů a technologií šetřících čas,
• pečovat o sebe,
• jíst pravidelně zdravou stravu obohacenou o ovoce a zeleninu, dostatek vápníku
a vitamínu D
• upravit si prostor v domě tak, aby pomohl pro lepší a snažší pohyblivost po
domě, (bezbariérové vstupy, madla na sociálních zařízení, různá držadla,
zábradlí, rampy)
• v případě problémů vyhledat odbornou pomoc psychologa s cílem psychické
podpory a pomoci,
• zjistit si veškeré informace o RS, sledovat novinky v léčbě,
• pravidelně užívat lékařem doporučenou farmakologickou léčbu, dodržovat
zásady správné životosprávy, dbát na pravidelný pohybový režim dle možností
pacientky/ pacienta,
• předcházet nachlazení, využívat možností vakcinace proti chřipce,
77
• možnost užívání perorálních antivirotik: Viregit-K (působí na viry chřipky A2,
podává se jako profylaxe při vzniku chřipkové epidemie),
Doporučení pro rodinu:
• podporovat, pozitivně motivovat, chválit, projevovat zájem o společné aktivity,
• při jakýchkoli problémech a nesnázích být nemocné/ nemocnému s RS na
blízku,
• ujišťovat nemocnou/ nemocného svojí láskou, ochotou pomoci,
• zajistit nemocné/ nemocnému zpestření denního programu dle možnosti stavu,
• v domácím prostředí nemocné/ nemocnému zajistit bezpečné prostředí použitím
instalovaných pomůcek (madla, protiskluzové podložky, zábradlí podél schodů),
• dostatečně se pacientce/ pacientovi věnovat v jejích/jeho těžkých chvílích,
psychicky ji/ ho dostatečně podporovat,
78
ZÁVĚR
Roztroušená skleróza je chronické, závažné onemocnění, při kterém imunitní systém
poškozuje myelinové pochvy nervů vycházejících z mozku. Roztroušená skleróza je
celoživotní doposavad nevyléčitelné onemocnění omezující nemocné na všech úrovních
kvality života. V každém případě platí, že i když je RS nemoc zatím nevyléčitelná, lze ji
minimálně v počátečních stádiích léky dobře kontrolovat. Včasná diagnostika a
komplexní terapie může oddálit invaliditu a výrazně zlepšit kvalitu života nemocných.
RS může probíhat velmi různorodě. U některých pacientů se projevuje poměrně
mírnými relapsy (zhoršení příznaků) s dlouhými mezidobími bez jakýchkoli příznaků
(remise), u jiných zanechávají závažná vzplanutí onemocnění trvalé následky, ale k
dalšímu zhoršení stavu nedochází. V nejhorším případě u některých postižených se od
prvního záchvatu projevuje trvalé zhoršování, které vede již ve středním věku k
trvalému upoutání na lůžko a k inkontinenci. Má různorodou klinickou
symptomatologii, z nichž v popředí stojí mravenčení a snížená citlivost, poruchy
koordinace pohybů nebo snížená pohyblivost, která pacienty omezuje. Nemocní s RS
musí celý život překonávat překážky ať už somatické, psychické a společenské. Proto je
u nemocného s RS nejdůležitější psychická podpora rodiny a blízkých příbuzných.
Pomáhat nemocným s činnostmi, na které nestačí nebo se kterými potřebuje pomoci
(oblékání, koupání).
Cílem bakalářské práce bylo poukázat na důležitost komplexní terapie, na včasnou
diagnostiku a stále se vyvíjející léčbu. Jak roztroušená skleróza dokáže ovlivnit život
nejen pacientky/ pacienta tak její/ jeho rodinu a blízké příbuzné.
Vypracování této práce mi umožnilo prohloubit si své teoretické znalosti o
onemocnění roztroušená skleróza a komplexní ošetřovatelskou péči, která je pro
nemocné s RS důležitá. Přála bych si, aby tato práce přinesla informace, jak samotným
laikům vyhledávající informace o této zákeřné nemoci tak, aby si na své přišli i nemocní
s roztroušenou sklerózou a především všeobecné sestry pracující na neurologických
pracovištích, kteří se často setkávají s nemocnými s roztroušenou sklerózou v jakémkoli
věku.
79
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. ADAMCOVÁ, H. Et al. 2005. Neurologie. 1. vyd. Praha : Triton, 2005. 260 s.
ISBN 80-7254-613-9.
2. ARCHALOUSOVÁ, Alexandra; SLEZÁKOVÁ, Zuzana. 2005. Aplikace
vybraných ošetřovatelských modelů do klinické a komunitní praxe. 1. vyd. Hradec
Králové : RNDr. František Skopec, Csc.- Nucleus HK®, 2005. 107 s. ISBN 80-
86225-63-1.
3. BERLIT, Peter. 2007. Memorix neurologie. Přel. Dagmar Kolínská. 1 české
vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 447 s. ISBN 978-80-247-1915-3.
4. DOENGES, Marilynn E.; MOORHOUSE, Frances. 2001. Kapesní průvodce
zdravotní sestry. Z angl. Orig. přel. Ivana Suchardová. 2. české vyd. Praha : Grada
Publishing, spol. s.r.o., 2001. 568 s. ISBN 80-247-0242-8.
5. FARKAŠOVÁ, Dana a kol. 2006. Ošetřovatelství – teorie. 1.vyd. Martin :
Osveta, 2006. 211 s. ISBN 80-8063-227-8.
6. HALOVÁ, Miroslava. 2007. Nemocný v domácí péči I. Javorník : Miroslava
Halová- MAJ. ZJ, 2007. 137 s. ISBN 80-239-7316-9.
7. HAVRDOVÁ, Eva. 1999. Je roztroušená skleróza Váš problém? Praha : Unie
Roska, 1999. 4.svazek publikační edice Roska. 155 s. ISBN není uvedeno.
8. HAVRDOVÁ, Eva. 2000. Roztroušená skleróza. 2. vyd. Praha : Triton, 2000.
101 s. ISBN 80-7254-117-X.
9. HAVRDOVÁ, E. Et al. 2001. Neuroimunologie. Praha : Maxdorf, 2001. 451 s.
ISBN 80-85912-24-4.
10. HAVRDOVÁ, Eva. 2002. Roztroušená skleróza. 3. vyd. Praha : Triton, 2002.
110 s. ISBN 80-7254-280-X.
11. HAVRDOVÁ, Eva. 2005. Roztroušená skleróza: průvodce ošetřujícího lékaře.
Praha : Maxdorf, 2005. Edice farmakoterapie pro praxi, svazek 4. 89 s. ISBN 80-
7345-069-0.
80
12. HAVRDOVÁ, Eva. 2009. Roztroušená skleróza: průvodce ošetřujícího lékaře.
2. rozš. vyd. Praha : Maxdorf, 2009. 96 s. ISBN 978-80-7345-187-5.
13. HOSKOVCOVÁ, Martina Et al. 2011. Fyzioterapie u pacientů s roztroušenou
sklerózou mozkomíšní. 1. vyd. Praha : Tora, 2011. 18 s. ISBN 978-80-901998-5-9.
14. JEDLIČKA, Pavel; KELLER, Otakar. 2005. Speciální neurologie. 1. vyd.
Praha : Galén, 2005. 424 s. ISBN 80-7262-312-5.
15. KOZIEROVÁ, Barbara; ERBOVÁ, Glenora; OLIVIERIOVÁ, Rita. 1995.
Ošetřovatelstvo. 1. vyd. Martin : Osveta, 1995. 635 s. ISBN 80-217-0528-0.
16. LENSKÝ, Petr. 1996. Roztroušená skleróza mozkomíšní- nemoc, nemocný a
jeho problémy. Praha : Unie Roska, 1996. 115 s. ISBN není uvedeno.
17. NEVŠÍMALOVÁ,S.; RŮŽIČKA, E.; TICHÝ, J. 2002. Neurologie. 1. vyd.
Praha : Galén, 2002. 367 s. ISBN 80-7262-160-2.
18. NĚMCOVÁ, Jitka; MAURITZOVÁ, Ilona. 2011. Manuál k úpravě písemných
prací. 1. vyd. Plzeň : Maurea, s.r.o., Edvarda Beneše, 2011. 84 s. ISBN 978-80-
902876-8-6.
19. PAVLÍKOVÁ, Slavomíra. 2006. Modely ošetřovatelství v kostce. 1. vyd. Praha
: Grada Publishing, 2006. 150 s. ISBN 978-80-247-1211-6.
20. ŘASOVÁ, Kamila, 2007. Fyzioterapie u neurologicky nemocných (se
zaměřením na roztroušenou sklerózu). 1. vyd. Praha : Ceros, 2007. 135 s. ISBN 978-
80-239-9300-4.
21. S. L. MINDEN; D. FRANKEL. 2008. přel. Zápotocký, P. Otevřeně o RS (vliv
RS na rodinné vztahy). Praha : Unie Roska, 2008.
22. SEIDL, Zdeněk; OBENBERGER, Jiří. 2004. Neurologie pro studium i praxi.
1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004. 364 s. ISBN 80-247-0623-7.
23. SEIDL, Zdeněk. 2008. Neurologie pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd.
Praha : Grada Publishing, 2008. 168 s. ISBN 978-80-247-2733-2.
81
24. SCHWARZ, Shelley Peterman. 2008. Roztroušená skleróza: 300 tipů a rad,
jak ji zvládat lépe. Z angl. orig. přel. Lucie Hranická. Praha : Grada Publishing,
2008. 132 s. ISBN 978-80-247-2345-7.
25. VANĚČKOVÁ, M.; SEIDL, Z. 2010. Magnetická rezonance a roztroušená
skleróza mozkomíšní. 1.vyd. Praha : Mladá fronta, 2010. 148 s. ISBN 978-80-204-
2182-1.
26. VOKURKA, M.; HUGO, Jan. 2008. Praktický slovník medicíny. 9. aktualiz.
vyd. Praha : Maxdorf, 2008. 518 s. ISBN 978-80-7345-159-2.
27. WABERŽINEK, Gerhard; KRAJÍČKOVÁ, Dagmar Et al. 2006. Základy
speciální neurologie. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2006. 396 s. ISBN 80-246-1020-5.
Časopisy
1. ADAM, P.; SOBEK, O.; KOUDELKOVÁ, M.; KELBICH, P. 2010. Význam
vyšetřování likvoru u roztroušené sklerózy. In Česká a slovenská neurologie a
neurochirurgie. ISSN 1210-7859, č. 5, s. 610.
2. DUFEK, Michal. 2009. Kognitivní dysfunkce u roztroušené sklerózy. In
Neurologie pro praxi. ISSN 1803-5280, č. 3, s. 165.
3. DUFEK, Michal. 2011. Co je nového v terapii roztroušené sklerózy
interferonem beta v České republice? In Neurologie pro praxi. ISSN 1213-1814, č. 1,
s. 28.
4. HRADÍLEK, P.; ZAPLETALOVÁ, O.; WOZNICOVÁ, I. 2010.
Demyelinizace a remyelinizace u roztroušené sklerózy. In Česká a slovenská
neurologie a neurochirurgie. ISSN 1210-7859, č. 5, s. 607.
5. KOŠŤÁLKOVÁ, M.; KALANDROVÁ, L. 2010. Terapeutické postupy při
léčbě roztroušené sklerózy. In Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. ISSN
1210-7859, č. 5, s. 614.
6. PETR, Jaroslav. 2010. Za roztroušenou sklerózou nejsou jen geny. In Medical
tribune. ISSN 1214-8911, č. 22, s. A1.
7. ŘASOVÁ, Kamila. 2010. Nové trendy ve fyzioterpii nemocných s
roztroušenou sklerózou mozkomíšní. In Neurologie pro praxi. ISSN 1213-1814, č. 3,
s. 178.
82
8. ŘEHÁKOVÁ, P. 2010. Sexuální dysfunkce u pacientů s RS. In Česká a
slovenská neurologie a neurochirurgie. ISSN 1210-7859, č. 5, s. 616.
9. VACHOVÁ, Marta. 2009. Éra nových léků v terapii roztroušen sklerózy. In
Neurologie pro praxi. ISSN 1803-5280, č. 5, s. 305.
Internetové zdroje
• AKTIVNÍ ŽIVOT. 2004. Život s roztroušenou sklerózou. [online]. [cit. 2011–11-
10]. Dostupné z WWW: < http://www.aktivnizivot.cz/aktivni-zivot/zivot-s-
roztrousenou-sklerozou/vyziva/>.
• SCHERING s.r.o. 2011. Funkční hodnotící stupnice. [online]. [cit. 2011-11-10].
Dostupné z WWW: < http://www.ereska.cz/>.
• ŘASOVÁ, Kamila. 2008. Centrum komplexní neurorehabilitační péče pro
nemocné s roztroušenou sklerózou, o.p.s. [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné z
WWW: <http://www.ceros.cz/clanky/o-nas>.
83
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Pokračování aktuálních ošetřovatelských diagnóz.............................. I
Příloha B – Barthelův test základních všedních činností (ADL)............................II
Příloha C – Folsteinův test kognitivních funkcí (MMS)........................................III
Příloha D – Důležitost myelinu.............................................................................. IV
Příloha E – Kurtzkeho rozšířená škála disability....................................................V
Příloha F – McDonaldova kritéria..........................................................................VI
Příloha G – Typy roztroušené sklerózy...................................................................VII
Příloha H – Přípravek Rebif................................................................................... VIII
Příloha CH – Grafické znázornění teorie Virginie Henderson...............................IX
Příloha A – Pokračování aktuálních ošetřovatelských diagnóz
Nauzea v souvislosti s centrálním kmenovým drážděním, projevující se zvracením.
Priorita: Střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka je bez známek nauzey (do konce hospitalizace).
Cíl krátkodobý: Pacientka má zajištěnou nutriční výživu (do 48 hodin).
Pacientka je schopna příjmu potravy a je dostatečně hydratována (do 72 hodin).
Výsledná kritéria:
• Pacientka je bez známek nauzey (do 48 hodin).
• Pacientka pije dostatečné množství tekutin (do 24 hodin).
• Pacientka přijímá stravu nevyvolávající zvracení, např. piškoty + čaj (do 24
hodin).
• Pacientka si udrží stejnou tělesnou hmotnost jako při přijetí k hospitalizaci (do
konce hospitalizace).
Plán intervencí:
− Posuď přítomnost gastrointestinálních poruch např. peptický vřed, gastritida,
požití nevhodného jídla – do 6 hodin - všeobecná sestra.
− Pátrej po systémových stavech, které mohou způsobit nevolnost např. nádorová
onemocnění, neurogenní příčiny – dráždění vestibulárního ústrojí – do 12 hodin
- všeobecná sestra.
− Podávej pacientce dietní stravu obsahující všechny důležité živiny a dostatek
tekutin - do 2 hodin - všeobecná sestra.
− Zajisti pacientce dostatek soukromí při zvracení- do 1 hodiny - všeobecná sestra.
− Podávej léky umožňující zmírnění zvracení a sleduj jejich účinky – do 2 hodin všeobecná
sestra.
− Doporuč pacientce pití tekutin před jídlem nebo po něm, nikoli během jídla – do
1 hodiny - všeobecná sestra.
I
− Doporuč jíst častěji po malých porcích, aby nedocházelo k přílišnému naplnění
žaludku - do 4 hodin - všeobecná sestra.
− Pouč ji, aby jedla a pila pomalu a důkladně žvýkala- do 2 hodin - všeobecná
sestra.
− Postarej se o čisté, příjemné voňavé a klidné prostředí – do 4 hodin - všeobecná
sestra.
− Doporuč provádět očištění dutiny ústní několikrát denně, aby se zabránilo
„špatné chuti“.
− Sleduj pravidelně hmotnost pacientky – do 6 hodin, po dobu hospitalizace všeobecná
sestra.
Realizace (24. 3. 2011 – 29. 3. 2011):
• Při přijetí pacientky na neurologické oddělení, byl pacientce na levé zápěstí
zaveden periferní žilní katetr pro každodenní podání infuzí. Pacientka byla
přijata pro zhoršení hybnosti PDK v souvislosti s další atakou roztroušené
sklerózy.
• Pacientce jsme podávali stravu obsahující všechny důležité živiny a dostatek
tekutin v podobě čaje, doplňovaného 3 krát za 24 hodin.
• Během hospitalizace pacientka dostávala infuze, skládající se z fyziologického
roztoku a Solumedrolu (F 1/1 250 ml + 500 mg SM).
• Od 24. 3. do 26. 3. byla zlepšena hybnost PDK.
• Během dopoledne 27. 3. jsem posoudila zda pacientka pouze něco špatného
nesnědla, po čem by ji mohlo být tak špatně.
• Od 27. 3. 2011 pacientka nepřetržitě zvracela.
• Ode dne přijetí jsem zajistila pacientce soukromí.
• Dle ordinace lékaře jsem ji dne 27. 3. podala 1000 ml fyziologického roztoku.
• Stav pacientky se nelepšil a dle večerní vizity a ordinace lékaře dne 27. 3. jsem
aplikovala Torecan intramuskulárně.
I
• Pacientka působila unaveně, vyčerpaně z neustálého zvracení.
• Zajistila jsem pacientce dostatek soukromí při zvracení pomocí plent, od prvního
zvracení po dobu trvání zvracení.
• Dle ordinace lékaře jsem v 18.00 hodin aplikovala léky proti zvracení, které
jsem zapsala do zdravotnické dokumentace pacientky a sledovala jejich účinek.
• Dne 28. 3. 2011 byla na doporučení ošetřujícího lékaře odeslána na ultrazvukové
vyšetření celého břicha se závěrem – Difuzní hepatopatie - steatóza, načež se
neprokázala přítomnost gastrointestinálních poruch.
• Dne 29. 3. za stálého zvracení pacientka absolvovala
Esofagogastroduodenoskopické vyšetření se závěrem - nevelká erose v oblasti
GE přechodu, pravděpodobně způsobena opakovaným zvracením. Jinak
normální nález na horním gastrointestinálním traktu s doporučeným užíváním
antiulcerosa – helicid 1 krát denně ráno nalačno.
• Pacientka si prováděla pravidelnou očistu dutiny ústní několikrát denně.
• Dle vizity lékaře ze dne 28. 3. 2011 břicho nebolestivé, měkké, dobře hmatné,
třesavka, afebrilní, leukocytóza 16.500.
• Pravidelně jsem se starala po dobu hospitalizace při ranní, večerní hygieně,
individuálně podle potřeby o čisté ložní prádlo, klidné prostředí, pravidelné
větrání pokoje.
• Pacientce jsem doporučila ode dne přijetí jíst častěji po menších porcích, od
27.3. alespoň piškoty v menších dávkách a pití dostatečného množství tekutin.
• Dne 29.3.2011 byla pacientce podána infuze ve složení (F 1/1 1000ml + 2 A
Torecan), dále F 1/1 1000ml + 30 ml KCL 2,5% (16-24 hodin)
• Pacientka nezvrací, ale necítí se dobře, laboratorní výsledky v normě.
• 29. 3. 2011 provedeno CT vyšetření mozku, prokazující tentraventrikulární
hydrocefalus s obrazem aktivity.
• Po dobu hospitalizace jsem sledovala hmotnost pacientky , kterou jsem zapsala
do zdravotnické dokumentace pacientky.
I
• Po domluvě pacientka dne 30. 3. 2011 převezena na Neurochirurgickou kliniku
do Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Vyhodnocení:
Cíle bylo splněno částečně. Pacientka dostatečně pila a zároveň byla zavodňována
infuzemi, aby se předešlo hrozící dehydrataci. Pacientka jedla stravu nevyvolávající
zvracení, nejvíce piškoty a čaj. Váha pacientky se výrazně nezměnila a nevyžaduje
zásah nutričního terapeuta. Stav pacientky je stabilní bez vomitu, ale stávající nauzeou,
vyžadující provedení operačního zákroku V-P drenáže na NCH klinice ve FNHK.
Inkontinence moči urgentní v souvislosti s degenerativním onemocněním, omezenou
pohyblivostí, změnou duševního stavu/ zmateností, projevující se častým močením
malého množství, nykturií, nucením na močení, neschopností dojít včas na sociální
zařízení.
Priorita: Střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka má zachovanou kontinenci v největší možné míře (do
konce hospitalizace).
Cíl krátkodobý: Pacientka má zlepšenou urgentní mikci, je schopna po přivolání
zdravotnického personálu vyprázdnění močového měchýře do podložní mísy (do 2
dnů ).
Výsledná kritéria:
• Pacientka má pokoj, kde je WC v sousedství, hůl a signalizační zařízení má na
dosah (do 1 hodiny po přijetí).
• Pojízdné WC má pacientka vedle postele (do 1 hodiny od přijetí, po dobu
hospitalizace).
• Pacientka chápe vyvolávající příčinu, postupy ke zmírnění následků (do 48
hodin).
• Pacientka má fyziologické vyprazdňování močového měchýře (do 48 hodin).
• Pacientka zná a umí používat pomůcky pro inkontinentní pacienty (do 24 hodin).
I
• Pacientka je bez močové infekce (do 24 hodin, po dobu hospitalizace).
• Pacientka močí jednou za 3 až 4 hodiny v individuálně přiměřeném množství
(do 24 hodin).
Plán intervencí:
− Zajisti dostupnost pojízdného WC v co nejbližší vzdálenosti u pacientky – do
1hodiny po přijetí - všeobecná sestra.
− Posuď přítomnost objektivních a subjektivních příznaků infekčního zánětu
močového měchýře např. zkalená páchnoucí moč – do 2 hodin po přijetí - všeobecná
sestra.
− Zjisti případnou anamnézu dlouhodobých návyků nebo chorobných stavů,
snižující kapacitu močového měchýře např. operace v abdominální oblasti – do 1
hodiny po přijetí - všeobecná sestra.
− Nabízej pacientce s omezenou pohyblivostí dle potřeby pomoc - do 1 hodiny,
po dobu hospitalizace - všeobecná sestra.
− Dle potřeby doporuč používání vložek nebo plenkových kalhotek - do 2 hodin
- všeobecná sestra.
− Sleduj příjem a výdej tekutin za 24 hodin – do 1 hodiny, po dobu hospitalizace
- všeobecná sestra.
− Sleduj barvu příměsi moče – do 2 hodin po přijetí, po dobu hospitalizace všeobecná
sestra.
− Zajisti soukromí při vyprazdňování – do 1 hodiny, po dobu hospitalizace všeobecná
sestra.
− Zajisti pravidelnou péči o permanentní močový katetr- do 24 hodin - všeobecná
sestra.
− Zdůrazni význam péče o perineální krajinu po každém močení, aby se snížilo
podráždění kůže – po dobu hospitalizace - všeobecná sestra.
− Zajisti pravidelnou hygienu genitálií, dbej na prevenci opruzenin pomocí
krémů a zásypů- denně, po dobu hospitalizace - ošetřovatelka.
I
− Dle ordinace lékaře, proveď vyšetření moče na přítomnost cukrů – do 1 hodiny
- všeobecná sestra.
− Měř množství vymočené moči, zejména pokud nedosahuje 100 ml nebo
přesahuje 550 ml - do 24 hodin - všeobecná sestra.
− Zaznamenávej frekvenci močení a stupeň urgence- do1 hodiny, po dobu
hospitalizace - ošetřovatelka, všeobecná sestra.
− Všímej si délky intervalu mezi nucením a odchodem moči – do dobu
hospitalizace- ošetřovatelka, všeobecná sestra.
− Asistuj v péči o prevenci pacientčiny inkontinence spočívající ve zvýšení
příjmu tekutin na 1,5 až 2 litry denně - do 48 hodin - všeobecná sestra.
− Doporuč pacientce stáhnout pánevní svalstvo před vstáváním z lůžka, tento
manévr pomáhá zabránit úniku moči v momentu , kdy se mění tlaky v dutině břišnído
1 hodiny po přijetí - všeobecná sestra.
− Nauč pacientku cvikům na posílení dna pánevního – do 24 hodin - všeobecná
sestra, fyzioterapeut.
Realizace (24. 3. 2011 – 29. 3. 2011):
• Pacientka při příjmu na neurologické oddělení dne 24. 3 . 2011 na otázku zdali
má nějaké problémy s vyprazdňováním moče, odpověděla, že občas nestihne
doběhnout na záchod, že se ji vždycky chce tak hodně močit, že to včas
nestihne, nebo že si někdy „ucvrkne“ při kašlání.
• S pacientkou jsem se domluvila v 9.00 hodin, že v případě potřeby zavolá
signalizačním zařízením zdravotnický personál a ten ji pomůže na dostupné WC
společném pro dva pokoje. Pacientka souhlasila.
• Od přijetí 24. 3., po celou dobu hospitalizace jsem sledovala příjem a výdej
tekutin pacientky, příměsi moči, frekvenci močení.
• Při přijetí, jsem pacientku poprosila o vymočení se do kelímku, po vyhotovení
laboratorních výsledků, jsem došla k závěru, že se nejedná o přítomnost
infekčního zánětu.
I
• Při vyplnění vstupní anamnézy s pacientkou dne 24. 3., jsem zjistila, že za sebou
nemá operaci v abdominální oblasti, což snižuje kapacitu močového měchýře.
• Laboratorní hodnoty jsem pravidelně kontrolovala dle ordinace lékaře po dobu
hospitalizace.
• Zajistila jsem pacientce dne 27. 3 v 9.30 hodin pojízdné WC v co nejbližší
vzdálenosti pacientky. Stav pacientky (porušení hybnosti PDK, slabost nohou,
nauzea) nedovoloval chození na sociální zařízení společné pro dva pokoje
vzdálené cca 20 metrů, pacientka se cítila vždy velice unavená a vyčerpaná a
stejně ji samovolný proud moči po cestě unikl po velkém nucení na močení, ale
díky její špatné chůzi se nikdy nepodařilo včas dojít na WC.
• Tento problém jsme vyřešili pojízdným WC umístěným hned vedle postele
pacientky, kdy ji po zavolaní signalizačního zařízení zdravotnický personál
domohl k přemístění na WC.
• Soukromí pacientky jsem zajistila zatažením plent kolem postele ještě tentýž
den.
• Stav pacientky se výrazně zhoršil ode dne 27. 3. 2011, kdy začala nepřetržitě
zvracet a neustále jsme pacientku nacházeli v mokré, močí znečištěné posteli.
• Dle ordinace lékaře byl pacientce (díky špatné pohyblivosti pacientky a
dočasnému neorientování místem a časem) zaveden dne 27. 3. 2011
permanentní močový katetr, který byl jako dočasným pomocníkem jak s
inkontinencí, tak pro stav a pohodlí pacientky, kdy při jakýmkoli manipulování
jak na vzdálené WC, tak na WC pojízdné byla pacientka fyzicky vyčerpaná a
nedokázala samovolný únik moči nijak ovlivnit díky neustálému zvracení.
• Důraz jsem kladla na hygienu genitálu tak péči o močový katetr pravidelně při
ranní a večerní toaletě po dobu hospitalizace pacientky.
• Dbala jsem na prevenci opruzenin.
• Pacientka byla spokojená, jen si stěžovala na jaký si tlak mezi nohami.
• Permanentní močový katetr odváděl středně žlutou moč bez příměsi krve v
množství 900ml za 24 hodin.
I
• Dne 27. 3. a 28. 3. byly pacientce podávány infuze fyziologického roztoku s
30ml KCL 2,5%,.
• Pro omezení zvracení ji byl podán Torecan intramuskulárně, později dostala
infuze ve složení fyziologického roztoku s 2 ampulemi Torecanu i.v.
• Dne 29. 3. 2011 pacientka nezvrací, ale necítí se dobře, ošetřující lékař po
konziliu s lékaři ve FNHK a CT vyšetření mozku s nálezem pro
Tetraventrikulární hydrocefalus s obrazem aktivity rozhodl pro převoz pacientky
na Neurochirurgickou kliniku do Fakultní nemocnice Hradec Králové pro
provedení zákroku V – P drenáže.
• Pacientka dne 30. 3. 2011 byla převezena s permanentním močovým katetrem.
Vyhodnocení:
Cíl splněn nebyl, výsledných kriterií bylo dosaženo. Pacientka ze začátku dokázala
zavolat signalizačním zařízením o pomoc zdravotnického personálu, ale později se
pomočovala, aniž by to ona sama věděla a uvědomovala si to v důsledku zhoršeného
zdravotního stavu. Stav pacientky zhoršující se zvracením vyžadoval akutní indikaci
permanentního močového katetru. Stav pacientky a aplikace močového katetru byl
ovlivněn špatnou hybností pacientky a dočasnou dezorientací místem a časem. Dne 30.
3. 2011 byl ošetřujícím lékařem indikován převoz pacientky pro instalaci V - P drenáže
pro aktivní čtyř-komorový hydrocefalus po zobrazení na CT vyšetření mozku.
Chůze porušená v souvislosti se základním onemocněním, projevující se nejistotou
při chůzi, porušenou schopností ujít požadovanou vzdálenost, zhoršenou centrální
symptomatikou - pocitem slabší PDK.
Priorita: Střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka si bude při chůzi jistější, bez pocitu slabší PDK (do konce
hospitalizace).
Cíl krátkodobý: Pacientka se pohybuje bez pomoci zdravotnického personálu (do 48
hodin).
I
Výsledná kritéria:
• Pacientka má jistou chůzi (do 48 hodin po přijetí).
• Pacientka dodržuje rehabilitační plán a zúčastňuje se rehabilitace (do 24 hodin).
• Pacientka si zachová funkční stav a kožní integritu bez kontraktur a dekubitů (do
konce hospitalizace).
• Pacientka ujde požadovanou vzdálenost (do 48 hodin).
Plán intervencí:
− Urči, jak pacientka vnímá potřebu pohybu – do 24 hodin - všeobecná sestra
− Vezmi v úvahu onemocnění, které přispívají k obtížné chůzi – do 2 hodin všeobecná
sestra.
− Posuď stupeň postižení na funkční stupnici (0 až 4), povšimni si, zda jde o
poruchou dočasnou nebo trvalou – do 1 hodiny - všeobecná sestra.
− Dle ošetřujícího lékaře kontaktuj rehabilitační sestru- do 1 hodiny - všeobecná
sestra.
− Zaznamenávej každé změny hybnosti pacientky - po dobu hospitalizace všeobecná
sestra.
− Veď pacientku k udržení co nejvyšší soběstačnosti – po dobu hospitalizace všeobecná
sestra.
− Sestav denní rozvrh tak, aby se střídala chůze a cvičení s odpočinkem a
nedocházelo k nadměrné únavě – do 24 hodin - všeobecná sestra.
− Dbej na bezpečnost pacientky, věnuj pozornost prostředí a prevenci pádů – po
dobu hospitalizace - všeobecná sestra.
− Zapoj pacientku a její blízké do péče a ukaž jim jak zvládnout problémy - po
dobu hospitalizace - všeobecná sestra.
− Pouč pacientku a její blízké o individuálně potřebných bezpečnostních
opatřeních, aby se snížilo riziko pádů – v den propuštění pacientky - všeobecná
sestra.
I
Realizace ( 24. 3. 2011 – 27. 3. 2011):
• Dne 23. 3. 2011 byla pacientka v neurologické ambulanci u pana doktora
Mokrého, kde byla neurologicky vyšetřena a odeslána pro zhoršenou hybnost
PDK, slabost dolních končetin a nauzeu k hospitalizaci.
• Od 24. 3. 2011 byla hospitalizována v nemocnici Chrudim.
• Pacientka byla přijata na neurologické oddělení pro zhoršení hybnosti pravé
dolní končetiny v souvislosti s další atakou roztroušené sklerózy.
• Pacientka ještě ten den 24. 3. byla seznámena s léčbou ošetřujícím lékařem.
• Pacientka se pohybuje s pomocí hole v prvních dnech hospitalizace.
• Při přijetí jsem ji vyhodnotila dle funkční klasifikace stupeň postižení,
označující č. 3. - vyžadující pomoc druhé osoby (přesun z lůžka na WC,
dopomoct s oblékáním, hygienou), a podpůrné vybavení - používání podpůrných
pomůcek (hůl).
• Dne 24. 3. 2011 ji byl zaveden periferní žilní katetr pro aplikaci infuzí.
• Dle ošetřujícího lékaře jsem kontaktovala rehabilitační sestru v 11.00 hodin.
• Ve 13.00 hodin dostala pacientka infuzi skládající se z fyziologického roztoku a
Solumedrolu (F 1/1 250ml + 500mg SM), infuze kapala od 13.00 do 15.00.
• Pacientka infuzi snášela dobře bez obtíží, na nic si nestěžovala.
• Pravidelně každý den jsem zaznamenávala do zdravotnické dokumentace po
dobu hospitalizace pacientky její změněnou hybnost.
• Dne 25. 3. 2011 dostala v 8.00 hodin další infuzi ve složení (F 1/1 250ml +
500mg SM) kapající do 10.00 hodin pacientka infuzi snášela dobře, jen si
jednou zvonila signalizačním zařízením pro odpojení a doprovod na toaletu.
• V 11.00 dle vizity pacientka si na bolest hlavy nestěžuje, dominantní je centrální
paréza PDK bez poruchy čití, hyperreflexie. PHK nepřesná taxe, jinak norma,
chůze spastická.
• Pacientku jsem vedla po dobu její hospitalizace k udržení co možná nejvyšší
soběstačnosti.
I
• Další den 26. 3. 2011 dostala pacientka stejné složení infuze jako předchozí dny
( F 1/1 250ml + 500mg SM) kapající od 8.00 hodin do 10.00 hodin.
• Pacientka si pochvaluje lepší hybnost pravé dolní končetiny, na WC si dojde
sama s pomocí hole, cítí se v pořádku, na nic si nestěžuje.
• Dbala jsem na bezpečnost pacientky a snažila se předcházet možnému riziku
pádů ode dne přijetí do konce její hospitalizace.
• Dle vizity lékaře- zlepšena hybnost PDK, bez sklesů, hyperreflexie L2 - S2.
• Pacientka sama vnímá potřebu pohybu, je spokojená za každé zlepšení, je
psychicky vyrovnaná.
• Aktivně se zapojuje do aktivit denního života, pravidelně dochází na rehabilitaci,
po chodbě jde s lehkým držení zábradlí, ale bez pomoci a držení zdravotnického
personálu.
• 27. 3. 2011 pacientce kapala infuze stejného složení jako ty předešlé opět od
8.00 do 10.00 hodin, vše probíhalo bez obtíží.
• Dle vizity MUDr. Baldové, v pátek dimise.
Vyhodnocení:
Cíl byl splněn, kritérií bylo dosaženo. Pacientka vnímá potřebu pohybu, je
spokojená, vyrovnaná. Po kortikoidové infuzní terapii hybnost PDK zlepšena. Pacientka
si je při chůzi jistější, pohybuje se sama, za pomoci hůlky, nevyžaduje pomoc při
přesunu z lůžka na WC. Pravidelně dochází na rehabilitaci.
Výživa porušená, nedostatečná v souvislosti s neustálým zvracením a neschopností
požít a strávit potravu se živinami, projevující se nedostatečným příjmem potravy per
os, odporem k jídlu (zvracení), slabostí svalů potřebných k polykání a žvýkání.
Priorita: Střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka si udrží tělesnou hmotnost 74 kg (po dobu hospitalizace).
Cíl krátkodobý: Pacientka přijímá potravu v dostatečném množství a je hydratována
dostatečným množstvím tekutin (do 48 hodin).
I
Výsledná kritéria:
• Pacientka má optimální hmotnost (do konce hospitalizace).
• Pacientka dostává stravu optimálně vyváženou dle zvyklosti oddělení 4 krát
denně (po dobu hospitalizace).
• Pacientka je bez projevu zvracení (do 72 hodin).
• Pacientka má chuť k jídlu, nemá problémy s požitím a strávením potravy (do 72
hodin).
• Pacientka nemá slabost svalů, potřebných k polykání a žvýkání (do 48 hodin).
Plán intervencí:
− Prodiskutuj stravovací zvyklosti včetně preferovaných jídel, popř.
nesnášenlivost některých potravin – do 2 hodin - všeobecná sestra.
− Posuď lékové interakce, účinky nemocí, alergií, užívání projímadel/ tyto faktory
mohou ovlivnit chuť k jídlu, příjem nebo vstřebávání potravy/ -do 6 hodin všeobecná
sestra.
− Posuď hmotnost, věk, tělesnou stavbu – do 2 hodin po přijetí - všeobecná sestra.
− Sleduj tělesnou hmotnost, příjem stravy a tekutin a vše zaznamenávej - po dobu
hospitalizace - všeobecná sestra.
− Zjisti co pacientku vedlo k odmítání jídla - do 2 hodin - všeobecná sestra.
− Urči denní příjem potravy - do 2 hodin - všeobecná sestra.
− Dle ordinace lékaře, zajisti laboratorní výsledky (např. hladina albuminu,
transferinu, aminokyselin, železa, kreatinu, glukózy, jaterních testů apod. ) - do 1
hodiny - všeobecná sestra.
− Asistuj při diagnostických vyšetřeních - do konce hospitalizace - všeobecná
sestra.
− Dodávej léky dle indikace lékaře - denně, po dobu hospitalizace - všeobecná
sestra.
− Umožni pacientce výběr jídel dle vlastní chuti - denně, po dobu hospitalizace -
I
všeobecná sestra.
− Dodržuj estetiku při servírování jídla - denně, do konce hospitalizace všeobecná
sestra.
− Pobízej pacientku k dostatečnému a pravidelnému příjmu tekutin - denně, po
dobu hospitalizace - všeobecná sestra.
− Přistupuj k pacientce laskavě, ohleduplně a pobízej je ke spolupráci - po dobu
hospitalizace - všeobecná sestra.
Realizace (27. 3. 2011 – 29. 3. 2011):
• Při příjmu dne 24. 3. jsem pacientku zvážila a změřila (tělesná hmotnost: 74kg,
výška: 154cm) na základě těchto údajů jsem vypočítala BMI index, který byl 31
bodů odpovídající stavu obezity.
• Pacientka je silné plnoštíhlé postavy s přiměřenou svalovou sílou.
• S pacientkou jsme mluvili v 10.00 hodin při vyplňovaní vstupní anamnézy o
jejím stravovacím režimu, kolik jídel denně sní, jestli se stravuje pravidelně,
kolik vypije za den tekutin, jestli si stravu obohacuje o ovoce a zeleninu.
• Ze zjištěných informací jsem došla k výsledku, že pacientka v domácím
prostředí vypije pouze 1 litr tekutin, z toho ráno tureckou kávu a někdy čaj a
minerální vody během dne, pacientka přikládá množství vypitých tekutin k
tomu, aby nemusela tak často chodit na toaletu.
• Zeptala jsem se také pacientky zda nemá alergii na nějakou potravinu.
• Během hospitalizace (od 24. 3. 2011 do 27. 3. 2011) pacientka vypila 1500ml
čaje.
• Pečlivě jsem zaznamenávala do zdravotnické dokumentace pacientky příjem
stravy a množství tekutin za každý den za 24 hodin během celé hospitalizace
pacientky.
• Zjistila jsem co pacientku vedlo k odmítání jídla, s výsledkem neustálého
zvracení a neschopnost v sobě to jídlo celkově udržet.
• Pacientku jsem informovala při přijetí o důležitosti pravidelného stravování,
I
minimálně 5 krát denně po malých porcích, dostatečném množství příjmu
tekutin a možných problémech spojené s nedostatečným stravováním.
• Pacientka (dne 24. 3. až 26. 3.) byla ráda za každé jídlo, snědla vše co jí
zdravotnický personál donesl na pokoj.
• Rodina chodila pravidelně každý den na návštěvy a donášely pacientce její
nejoblíbenější jídla, na kterých si pacientka rovněž pochutnávala.
• Od rána 27. 3. 2011 si pacientka stěžovala na bolest hlavy, nauzeu, během
dopoledne pacientka i několikrát zvracela. Zvracení pacientky jsme nepřikládali
velkou pozornost, říkali jsme si i ostatními sestrami, že ji jen něco nesedlo.
Během dne se však její stav výrazně zhoršil.
• Pacientka dne 27. 3. byla vyčerpaná, unavená z neustávajícího zvracení, pila
malé množství tekutin cca 500ml, jídlo odmítala.
• Během odpoledne se pacientka přestala orientovat místem a časem, dle ordinace
lékaře ji byl aplikován Torecan 1 ampule intramuskulárně.
• Pacientku jsem pravidelně vážila po dobu její hospitalizace.
• Stav pacientky se nelepšil ani během dalšího dne 28. 3. 2011, ve 12.00 ji byl
aplikován Apaurin.
• Ve 13.00 dostala infuzi se složením (F 1/1 1000ml + 2 A Torecanu).
• Pacientka působila velice vyčerpaně, schváceně s vyšší potivostí.
• Stravu per os odmítala, nesnědla ani piškoty, které ji byly pravidelně donášeny
zdravotnickým personálem, ani návštěva rodiny nepomohla, pacientka si jich
nevšímala, usínala, odvracela od nich, působila zmateně.
• Dle proběhlé vizity, ošetřující lékař naordinoval ultrazvukové vyšetření celého
břicha se závěrem - Steatóza jater, jinak norm. Břicho měkké, dobře hmatné,
poslední stolici si pacientka nepamatuje.
• V 17.00 pacientka zmatená, s třesavkou, afebrilní, lékařem vykonávající vizitu
doporučeno vyšetření moče na K+C, M+S.
• Během noci pacientka zvracela pouze jednou.
I
• Stav pacientky dne 29. 3., nezvrací, necítí se dobře, doporučeno
Esofagogastroduodenoskopické vyšetření s výsledkem bez patologického
nálezu.
• Asistovala jsem při všech vyšetřeních pacientky indikovaných lékařem během
její hospitalizace.
• Pacientka pije tekutiny po malých doušcích, přijímá pouze piškoty, z infuzní
terapie ji byla podána infuze se složením (F 1/1 1000ml + 30ml KCL 2,5%).
Pacientka nezvrací, ale necítí se dobře.
• Pravidelně jsem po zhoršení stavu pacientky od 27. 3. po indikaci lékařem
podávala léky.
• Po mírném zlepšení dne 29. 3. jsem pacientku pobízela k dostatečnému přísunu
tekutin do těla, samozřejmě během celé hospitalizace.
• Snažila jsem se pacientku povzbudit, aby neztrácela naději, přistupovala jsem k
ní laskavým a ohleduplným způsobem po celou dobu hospitalizace.
• Dle vyšetření CT mozku, přeložena 30. 3. na NCH kliniku do FNHK k
provedení V - P drenáže pro aktivní 4 - komorový hydrocefalus.
Vyhodnocení:
Cíle bylo splněno částečně, výsledná kritéria byly splněny. Pacientky stav se upravil,
tak že nezvrací,je dostatečně zavodňována pomocí infuzí, stav tělesné hmotnosti se
nezměnil pacientka byla pravidelně vážena, pacientka stále váží 74kg i v den přeložení
na Neurochirurgickou kliniku do Fakultní nemocnice Hradec Králové. Pacientka přijímá
piškoty jako jedinou stravu, pije čaj po malých doušcích. Známky dehydratace
pacientka nejeví.
Spánek porušený v souvislosti s přetrvávajícím zvracením, únavou, nedostatkem
soukromí, projevující se nedostatečným odpočinutím, probouzením se vícekrát během
noci, sníženou funkční schopností, dezorientací, neklidem, mírným třesem rukou, tváří
bez výrazu.
Priorita: Střední
I
Cíl dlouhodobý: Pacientka spí celou noc (do konce hospitalizace).
Cíl krátkodobý: Pacientka se během noci vzbudí maximálně jednou (do 48 hodin).
Výsledná kritéria:
• Pacientka zná příčinu poruchy spánku (do 24 hodin).
• Pacientka se vzbudí nejvíce dvakrát za noc (do 48 hodin).
• Pacientka se po probuzení bude cítit odpočinutá ( do konce hospitalizace).
• Pacientka ví, kde se nachází, co se s ní děje a co ji čeká (do konce hospitalizace).
• Pacientka je klidná, bez třesu s adekvátním výrazem na tváři (do konce
hospitalizace).
Plán intervencí:
− Posuď souvislost spánkové poruchy se základním onemocněním ( do 2 hodin po
přijetí - všeobecná sestra).
− Mluv s pacientkou o jejím spánkovém režimu ( do 24hodin - všeobecná sestra).
− Zjisti faktory narušující spánek pacientky ( do 24 hodin - všeobecná sestra).
− Zjisti od pacientky, popř. rodiny, kdy obvykle pacientka chodí spát a jaké rituály
běžně před spaním provádí ( do 48 hodin - všeobecná sestra).
− Posuď nedávné traumatické příhody v životě pacientky (do 48 hodin všeobecná
sestra).
− Zhodnoť množství užívání kofeinu a alkoholických nápojů (do 24 hodin všeobecná
sestra).
− Zjisti představu pacientky o tom, jak má vypadat přiměřený spánek (do 24 hodin
- všeobecná sestra).
− Zkoumej zda pacientka chrápe, v jaké poloze nejčastěji ulehává (do 24hodin všeobecná
sestra).
− Vyslechni a dej pacientce prostor pro vyslechnutí subjektivních stížností na
kvalitu spánku (do 24 hodin - všeobecná sestra).
− Před spaním se postarej o klidné prostředí a přiměřený komfort pacientky (po
I
dobu hospitalizace - všeobecná sestra).
− Hodnoť a zapisuj kvalitu spánku do zdravotnické dokumentace (denně, po dobu
hospitalizace - všeobecná sestra).
− Zajisti dostatek soukromí (denně, po dobu hospitalizace - všeobecná sestra).
Realizace (24. 3. 2011 – 29. 3. 2011):
• V den přijetí 24. 3. 2011, jsem s pacientkou pohovořila o jejím spánkovém
režimu, kdy chodí spát? Jaké má rituály před spaním? Jestli si pravidelně bere
hypnotika na spaní? Zda se cítí odpočinutá, po spaní?
• Pacientka si stěžovala, že je několikrát za noc vzhůru a nejde ji pak usnout ať se
snaží sebevíc, tím jak v noci nespí, nebo se respektive budí několikrát za noc,
ráno je tak unavená a nevyspalá, že by prospala den.
• V průběhu rozhovoru jsem se ji ptala na požití kofeinu před spaním, načež mi
pacientka odpověděla, že kávu pije jedině ráno.
• Také jsem se snažila od pacientky zjistit jestli se v nedávné době v rodině
nevyskytla nějaká traumatická příhoda, jako je úmrtí blízké osoby atd., a došla
jsem k závěru, že ne.
• V průběhu rozhovoru jsem kladla důraz na kvalitu spánku v souvislosti s
fyzickou a psychickou pohodou.
• Pacientku jsem pobízela k vyplnění času jinak a omezení spaní přes den,
nejčastěji v odpoledních hodinách během její hospitalizace v nemocnici
Chrudim.
• První noc po přijetí se pacientka nevyspala kvůli nesnesitelnému chrápání
pacientky na stejném pokoji, staršího věku, stěžovala si na její chrápání,
mlaskání, skřípání zubů a mluvení ze spaní.
• Pacientka druhý den vypadala nevyspala s kruhy pod očima. Starší pacientka
sdílející stejný pokoj s pacientkou J.H. byla ještě ten den propuštěna domů.
• Vše jsem pečlivě zaznamenávala do zdravotnické dokumentace.
• Druhý den 25. 3. se pacientka zabavila cvičením s rehabilitační sestrou, během
I
odpoledne za ní přijela rodina a také se s nimi šla kousek po chodbě po oddělení
projít, měla radost, působila spokojeně.
• Večer ještě před spaním jsem pacientce vyvětrala pokoj, dopomohla s večerní
hygienou a doporučila jí, aby před spaním moc nepila, aby se nebudila kvůli
nucené potřebě jití na WC.
• Hypnotika pacientka nechtěla.
• Pacientka udala, že byla za noc 2 krát vzhůru, z toho jednou šla na WC, podruhé
kvůli hluku způsobeným nočním příjmem pacienta.
• Zjistila sem faktory omezující spánek pacientky.
• Pacientka si na nic neztěžuje, spánek určila za přiměřený.
• Během dne 26. 3. pacientka rehabilituje, kouká na televizi, cítí se spokojeně.
• Přes den pacientka využívá postel pouze k odpočinku, nikoli ke spánku.
• Kvalita spánku pacientky se zhoršila po 27. 3. 2011 pro vyčerpávajícím,
neustávajícím zvracení.
• Pacientka si stěžovala na nedostatek kvalitního spánku, po kterým by se cítila
odpočinutá. Spánek ji narušovalo zvracení, které ji postupně čím dál více
obtěžovalo a unavovalo. Pacientka se snažila o usnutí z všech sil, ale vždy když
usínala objevil se vomitus.
• Během její hospitalizace jsem hodnotila a zapisovala kvalitu spánku do
zdravotnické dokumentace.
• Pacientka má zajištěný dostatek soukromí pomocí plent na pokoji od 27. 3., od
přijetí 24. 3. nevyžadovala jejich zatažení.
• Během dne 27. 3. byly pacientce podávány infuze pro doplnění chybějící ztráty
tekutin obohacené o Torecan, pacientka odpočívala na pokoji v posteli se
snažením o spaní.
• Pacientka usnula kolem oběda na cca 2 hodiny. Kvůli zvracení pacientka další
den necvičila, návštěvě rodiny se nevěnovala, na bolest si nestěžovala.
• Zevnějšek pacientky popisoval její vyčerpávající stav.
I
• Zvracení ustálo 29. 3. 2011 kdy pacientka přestala zvracet, ale dobře ji nebylo.
Na bolest břicha si nestěžovala.
• Pacientka pospává i během dne, je unavená, vyčerpaná.
• Dne 30. 3. přeložena pro svůj zdravotní stav do Fakultní nemocnice Hradec
Králové.
Vyhodnocení:
Cíl byl splněn částečně, výsledných kritérií bylo dosaženo z části. Zhoršený stav
pacientky komplikující spánek zvracením, ustálo během posledního dne hospitalizace,
kdy 30. 3. byla pacientka převezena do Fakultní nemocnice Hradec Králové v
pokračování léčby roztroušené sklerózy a zahájení léčby nově zjištěného onemocnění.
Pacientka spí kvůli vyčerpanosti ze zvracení. Po spánku se cítí odpočinutá, rovněž si ale
stěžuje na nauzeu, stále se necítí dobře. Pacientka zná a dokáže pojmenovat příčinu
poruchy spánku. Vše jsem pečlivě zaznamenávala do zdravotnické dokumentace.
Pacientka je informována jak si zkvalitnit spánek v domácím prostředí.
I
Příloha B – Barthelův test základních všedních činností (ADL)
Zdroj: Staňková, Marta. Hodnotící a měřící techniky v ošetřovatelské praxi, 2001.
II
Příloha C – Folsteinův test kognitivních funkcí (MMS)
Zdroj: Staňková, Marta. Hodnotící a měřící techniky v ošetřovatelské praxi, 2001.
III
Příloha D – Důležitost myelinu
Zdroj: Schering. Rádce v neurologii.
IV
Příloha E – Kurtzkeho rozšířená škála disability
Rozšířená stupnice míry postižení (EDSS)
0 Normální neurologické funkce (u všech FS stupeň 0, u mozkového systému
akceptovatelný stupeň 1).
1,0 Žádné postižení, minimální příznaky u jednoho FS (tzn. stupeň 1, bez ohledu na
stupeň 1 u mozkového systému).
1,5 Žádné postižení, minimální příznaky u více než jednoho FS (tzn. stupeň 1 u více
než jednoho FS, bez ohledu na stupeň 1 u mozkového systému).
2,0 Minimální postižení u jednoho FS (tzn. u jednoho FS stupeň 2, u ostatních
stupně 0 nebo 1).
2,5 Minimální postižení u dvou FS (tzn. u dvou FS stupeň 2, u ostatních stupně 0
nebo 1).
3,0 Střední postižení u jednoho FS (tzn. u jednoho FS stupeň 3, u ostatních stupně 0
nebo 1), nebo mírné postižení u tří nebo čtyř FS (tzn. u tří nebo čtyř FS stupeň 2,
u ostatních stupně 0 nebo 1), avšak jenom chodící pacienti.
3,5 Plně chodící pacient se středním postižením u jednoho FS (tzn. u jednoho FS
stupeň 3) a jedním nebo dvěma FS stupně 2; nebo dvěma FS stupně 3; nebo pěti
FS stupně 2 (u ostatních FS stupně 0 nebo 1).
4,0 Plně chodící pacient, samostatný, aktivní alespoň 12 hodin denně i přes relativně
těžké postižení jednoho FS (stupeň 4, ostatní FS stupeň 0 nebo 1), nebo
kombinace nižších stupňů, převyšující limit předchozího bodového hodnocení.
Schopen ujít bez pomoci a odpočinku asi 500 metrů.
4,5 Plně chodící pacient, samostatný, aktivní po většinu dne, schopný pracovat celou
pracovní dobu, s určitým omezením nebo potřebou minimální pomoci;
charakterizován relativně vážným postižením jednoho FS (stupeň 4, ostatní FS
stupeň 0 nebo 1) nebo kombinací nižších stupňů, převyšující limit předchozího
bodového hodnocení. Schopen ujít bez pomoci a odpočinku asi 300 metrů.
5,0 Chodící pacient, schopen ujít bez pomoci a odpočinku asi 200 metrů; postižení
dosti těžké na to, aby omezilo běžné každodenní činnosti (např. pracovat po
V
celou pracovní dobu bez potřeby zvláštních opatření). (Obvyklým ekvivalentem
je stupeň 5 u jednoho FS, zatímco ostatní FS jsou stupně 0 nebo 1, nebo
kombinace nižších stupňů, obvykle převyšující specifikaci pro hodnotu EDSS
4,0.)
5,5 Chodící pacient, schopen ujít bez pomoci a odpočinku asi 100 metrů; postižení
dosti těžké na to, aby zamezilo běžným každodenním činnostem. (Obvyklým
ekvivalentem je stupeň 5 u jednoho FS, zatímco ostatní FS jsou stupně 0 nebo 1,
nebo kombinace nižších stupňů, obvykle převyšující specifikaci pro hodnotu
EDSS 4,0.)
6,0 Občasná nebo trvalá jednostranná pomůcka (hůl, berle nebo výztuha) potřebná
k překonání vzdálenosti asi 100 metrů s odpočinkem nebo bez. (Obvyklými
ekvivalenty jsou kombinace s více než dvěma FS stupně 3+.)
6,5 Trvalá oboustranná pomůcka (hole, berle nebo výztuhy) potřebná k překonání
vzdálenosti asi 20 metrů bez odpočinku. (Obvyklými ekvivalenty jsou
kombinace s více než dvěma FS stupně 3+.)
7,0 Neschopen ujít více než 5 metrů i s pomůckami, v zásadě upoután na vozík; ve
standardním vozíku se pohybuje sám a je schopen se z vozíku přemístit. Činný
12 hodin denně (na vozíku). (Obvyklými ekvivalenty jsou kombinace s více než
jedním FS stupně 4+; velice zřídka jenom pyramidové funkce ohodnocené
stupněm 5.)
7,5 Neschopen ujít více než několik kroků, upoután na vozík; při přemisťování
z vozíku může vyžadovat pomoc, schopen samostatného pohybu na vozíku, ale
ne po celý den; může vyžadovat vozík s motorovým pohonem. (Obvyklými
ekvivalenty jsou kombinace s více než jedním FS stupně 4+.)
8,0 V zásadě upoután na lůžko nebo vozík, nebo částečně pohyblivý na vozíku,
většinu dne může strávit mimo lůžko; zachovává si mnohé funkce potřebné pro
péči o sebe; obecně může používat ruce. (Obvyklými ekvivalenty jsou
kombinace, obecně stupeň 4+ u několika FS.)
8,5 V zásadě upoután na lůžko po většinu dne; částečně může používat ruce (ruku);
zachovává si některé funkce potřebné pro péči o sebe. (Obvyklými ekvivalenty
V
jsou kombinace, obecně stupeň 4+ u několika FS.)
9,0 Bezmocný pacient upoutaný na lůžko; může jíst a komunikovat. (Obvyklými
ekvivalenty jsou kombinace, většinou stupňů 4+.)
9,5 Úplně bezmocný pacient upoutaný na lůžko; není schopen efektivně
komunikovat nebo jíst (polykat). (Obvyklými ekvivalenty jsou kombinace
s téměř všemi hodnotami 4+.)
10 Smrt následkem roztroušené sklerózy.
Zdroj: www.ereska.cz/rs/edss.doc
V
Příloha F – McDonaldova kritéria
Zdroj: Berlit, Petr. Memorix neurologie, 2007.
VI
Příloha G – Typy roztroušené sklerózy
Zdroj: Schering, Rádce v neurologii.
VII
Příloha H – Přípravek Rebif
Zdroj: Začínáme s přípravkem Rebif®, Brožura pro pacienty.
VIII
Příloha CH – Grafické znázornění teorie Virginie Henderson
Zdroj: Pavlíková, Slavomíra. Modely ošetřovatelství v kostce, 2006.
IX