VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
KOMPLEXNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA
S ONEMOCNĚNÍM KATARAKTA NA OČNÍM
ODDĚLENÍ NsP KARVINÁ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MICHAELA MLČOCHOVÁ, Dis.
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: MUDr. Petra Váňová
Praha 2012
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci včetně příloh vypracovala samostatně
a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne ……………………………. …………..….……………………........
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucí mé bakalářské práce MUDr. Petře Váňové za projevenou ochotu
a trpělivost mě vést k tíženému výsledku této práce, dodávat mi v nejtěžších chvílích
podporu a poskytovat důležité rady a materiály.
ABSTRAKT
MLČOCHOVÁ, Michaela, Dis. Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta
s onemocněním katarakta na očním oddělení NsP Karviná. Vysoká škola zdravotnická,
o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: MUDr. Petra Váňová. Praha.
2012. 65 s.
Hlavním tématem bakalářské práce je komplexní ošetřovatelská péče o pacienta
s onemocněním katarakta na očním oddělení Nsp Karviná. Teoretická část se zabývá
popisem a léčbou katarakty, specifikací ošetřovatelské péče o pacienta s tímto
onemocněním. Praktická část obsahuje ošetřovatelský proces vybraného pacienta
s kataraktou. U tohoto pacienta byly stanoveny sesterské aktuální a potenciální
diagnózy. Cílem práce je dostatečná edukace pacienta tak, aby se pacient seznámil
s veškerými informacemi souvisejícími s operací katarakty, a tím bylo zamezeno
strachu z operace.
Klíčová slova
Katarakta. Ošetřovatelský proces. Specifika ošetřovatelská péče.
ABSTRACT
MLČOCHOVÁ, Michaela, Dis. Comprehensive nursing care for a patient with cataract
diseasesat the Eye Unit at the Karvina Hospital. College of Health, p.s.c. Degree
of qualification: Bachelor (Bc). Leader of the thesis: Peter Váňová, MD. Prague. 2012.
65 pp.
The main topic of the thesis is comprehensive nursing care for a patient with
cataract disease atthe Eye Unit at the Karvina Hospital. The theoretical part deals with
the description and treatment of cataract and specifies the nursing care of a patient with
this disease. The practical part of this thesis includes the nursing process of the selected
patient with cataract. Current and potential nursing diagnoses for this patient were
determined. The aim is an adequate patient education so that the patient is familiarised
with all information related to cataract surgery, thus avoiding fear of the surgery.
Keywords
Cataract. Nursing process. Specifics of nursing care.
PŘEDMLUVA
Práce se zabývá tématem onemocnění katarakty, jejím vznikem, příčinami, projevy,
léčbou, provedeným ošetřovatelským procesem u pacientky s kataraktou, stanovením
aktuálních a potenciálních sesterských diagnóz.
Téma bylo zvoleno hlavně z toho důvodu, abych ukázala práci na očním oddělení,
která je specifická oproti jiným standardním oddělením (chirurgie, interna, JIP).
Bakalářská práce je určena nejen pro odbornou, ale i laickou veřejnost.
Musím poděkovat všem lidem, kteří si tuto práci přečetli a upozornili mě
na obsahové, gramatické i formální chyby v textu.
Informační zdroje byly použity z odborné literatury, časopisů a internetu.
Obsah
SEZNAM TABULEK
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ
ÚVOD............................................................................................................................. 13
1 OFTALMOLOGIE KATARAKTY .................................................................. 14
1.1 Historie v oftalmologii katarakty .................................................................. 14
1.2 Katarakta ........................................................................................................ 15
1.3 Rizikové faktory přispívající ke vzniku katarakty...................................... 15
1.4 Příznaky katarakty......................................................................................... 16
1.4.1 Snížení zrakové ostrosti a kontrastní citlivosti ............................................ 16
1.4.2 Prudké světlo................................................................................................ 16
1.4.3 Myopizace oka, monokulární diplopie a změny ve vnímání barev ............. 16
1.5 Příčiny katarakty............................................................................................ 17
1.6 Druhy katarakt ............................................................................................... 17
1.6.1 Katarakty podmíněné věkem ....................................................................... 17
1.6.2 Katarakty indukované léky a způsobené radiací.......................................... 18
1.6.3 Katarakty traumatické.................................................................................. 18
1.6.4 Katarakty metabolické ................................................................................. 18
1.7 Vyšetřovací metody ........................................................................................ 18
1.7.1 Všeobecná anamnéza................................................................................... 18
1.7.2 Fyzikální vyšetření lékařem......................................................................... 18
1.7.3 Speciální diagnostika ................................................................................... 19
1.8 Léčba................................................................................................................ 21
1.8.1 Technika chirurgie katarakty ....................................................................... 22
1.8.2 Umělé nitrooční čočky................................................................................. 23
1.8.3 Anestezie...................................................................................................... 23
1.8.4 Jednotlivé kroky operace ............................................................................. 24
1.8.5 Laserová operace katarakty.......................................................................... 24
1.9 Komplikace po operaci................................................................................... 25
1.10 Indikační skupiny léků využívané v oftalmologii a jejich aplikace
po peraci katarakty ........................................................................................ 26
1.11 Vrozená a dětská katarakta........................................................................... 27
2 SPECIFIKA OŠETŘOVATELKSÉ PÉČE O PACIENTA S KATARAKTOU
.......................................................................................................................... 29
2.1 Příprava hospitalizovaného pacienta s kataraktou ..................................... 29
2.1.1 Předoperační příprava o pacienta s kataraktou ............................................ 29
2.1.2 Pooperační péče u pacienta s kataraktou ..................................................... 30
2.2 Příprava u ambulantní operace katarakty................................................... 31
2.3 Edukace pacienta s kataraktou ..................................................................... 33
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES ....................................................................... 35
DOPORUČENÍ PRO PRAXI...................................................................................... 61
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 62
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 63
PŘÍLOHY
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Identifikační údaje ........................................................................................ 35
Tabulka. 2 Vitální funkce při přijetí .............................................................................. 36
Tabulka 3 Léková anamnéza ......................................................................................... 37
Tabulka 4 Gynekologická a urologická anamnéza ........................................................ 38
Tabulka 5 Posouzení současného stavu ze dne: 13.12.2011 – jedná se o nultý
pooperační den ............................................................................................................... 40
Tabulka. 6 Sesterská diagnóza I. ................................................................................... 52
Tabulka 7 Sesterská diagnóza II. ................................................................................... 54
Tabulka 8 Sesterská diagnóza III. .................................................................................. 56
Tabulka 9 Sesterské diagnózy IV. ................................................................................. 57
Tabulka 10 Sesterská diagnóza V. ..................................................................... ........... 58
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ARK výsledek autorefraktometru
BMI body mass index
D dioptrie
DM diabetes mellitus
ECCE extrakapsulární extrakce
FAK akoemulzifikace
Gtt označení kapek
ICCE intrakapsulární extrakce
IOL nitrooční čočka
IT nitrooční tlak
KO krevní obraz
OD označení pravého oka
OS označení levého oka
OU označení obou očí
P puls
Per os užití ústy
Stp. stav po
TK krevní tlak
TT tělesná teplota
Ung označení mastí
WHO Světová zdravotnická organizace
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ
afakie – nepřítomnost čočky v očním bulbu
akomodace – je schopnost oka měnit optickou mohutnost, neboli vidět předměty ostře
na různou vzdálenost
antioxidační účinky – mají obrannou funkci
astigmatismus – je refrakční vada oka způsobená změnou tvaru rohovky nebo čočky
nepravidelným zakřivením
asymetrické – nesouměrné
bělima – je jeden z obalů oka, udržuje jeho tvar a tonus a chrání nitrooční struktury
čočka – leží v oku za duhovkou, je elastická, uzavřená ve svém pouzdře, které se dělí
na přední a zadní
dekompenzace rohovky – zhoršení funkce rohovky
dislokace čočky – čočka je mimo optickou osu oka
diuretika – jsou léky působící přímo na ledviny
duhovka – tvoří přední část živnatky a uprostřed je zornice
glaukom – neboli zelený zákal, jehož podstatou je poškození očního nervu
hypertenze – vysoký krevní tlak
hyperglykemie – vysoké hodnoty glykemii v krvi
hyperurikemie – vysoká hladina kyseliny močové v těle
hypokalcémie – je stav sníženého množství vápníku v krvi
hypothyreóza – snížená funkce štítné žlázy
hysterektomie – odstranění dělohy
incize – naříznutí, protětí
kortikosteroidy – užívají se při léčbě různých poruch imunity, především
pro své protizánětlivé účinky
malabsorpční syndrom – zahrnuje všechny stavy, při nichž dochází k poruchám
trávení a vstřebávání základních živin a ke vzniku
chorobných stavů
monokulární diplopie – postihuje jedno oko dvojitým viděním
multifaktoriální – vícepříčinný, mnohopříčinný
myopie – krátkozrakost, neschopnost vidět ostře vzdálené předměty
oxidační stres – je nerovnováha mezi antioxidační kapacitou buňky a množstvím
volných radikálů
prolaps duhovky – výhřez duhovky
refrakce – vyjadřuje poměr mezi jeho délkou v optické ose a optickou mohutností
lomivých prostředí
rohovka – tvoří s bělimou pevný obal oka a tvoří průhlednou okrouhlou přední část oka
sklerální rigidita – nepružnost, ztuhlost, nehybnost bělimy
sklivec – vyplňuje lidské oko, průhledná, rosolovitá hmota
sítnice – jedná se o poslední vrstvu oka, obsahuje tyčinky a čípky
subluxace čočky – posunutí čočky ze své polohy v oku do strany
sueze – rozsáhlejší splývající krvácení
uveitida – představuje širokou a rozmanitou skupinu zánětů předního i zadního
segmentu oka
zornice – je v centru duhovky, může se rozšířit nebo zúžit
13
ÚVOD
Motto: „Oko – okno do lidské duše“
Petr Novák
Toto téma jsem si vybrala, protože šedý zákal neboli katarakta patří k nejčastějším
nemocem očního lékařství a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří
i k nejčastějším příčinám slepoty (47,8 %). Poslední studie byly provedeny Světovou
zdravotnickou organizací v roce 2002. Patří tedy celosvětově mezi nejčastější příčiny
zhoršeného vidění. Velkým problémem zůstává vysoký výskyt katarakty v rozvojových
zemích, kde je nedostatek jak lékařů, tak i financí. Jen v ekonomicky nejvyspělejších
zemích se daří zabezpečit chirurgickou léčbu všem, kteří ji potřebují, avšak v ostatních
zemích zůstává nevyřešena.
Podle americké studie byla diagnóza počínajícího nebo pokročilého šedého zákalu
stanovena u 91 % populace mezi 75–85 lety věku. Operace katarakty s implantací
umělé nitrooční čočky je nejefektivnější chirurgickou metodou v celé medicíně.
V České republice se dnes ročně provádí více jak 45 000 operací šedého zákalu
a operace katarakty se dnes stává nejčastějším chirurgickým zákrokem prováděným
u lidí starší 65 let. Např. v roce 2006 bylo provedeno v celé ČR 75 614 operací
katarakty za rok.
Pracuji třetím rokem na očním oddělení, kde se ve velké míře kromě jiných
zákroků provádí operace šedého zákalu. Tato práce je velmi zajímavá a nebojím se říci,
že tuto práci miluji a za nic na světě bych ji nevyměnila. Když jsem se po absolvování
vyšší odborné školy dozvěděla, že se zde uvolnilo místo, ráda jsem na oční oddělení
nastoupila a splnil se mi tímto můj sen. Zrak je tou největší hodnotou a zaslouží si tu
největší pozornost a péči, neboť náš životní styl, čtení, psaní, práce, sportování
a provádění spousty každodenních činností v mnoha věcech závisí na kvalitě našeho
vidění.
Ve své práci jsem popsala specifika ošetřovatelské péče u pacienta s diagnózou
šedého zákalu se zdůrazněním na nutnost edukace, zaměřila jsem se na jednoho
pacienta, provedla u něho ošetřovatelský proces a stanovila sesterské aktuální
a potenciální diagnózy, které jsem pak vyhodnotila.
14
1 OFTALMOLOGIE KATARAKTY
1.1 Historie v oftalmologii katarakty
Starověcí lékaři nevěděli, že katarakta je podmíněna zákalem čočky. Spíše
zvažovali roli sufuze mezi zornicí a čočkou. První Celsiovy rukopisy uvádějí,
že ve starověku léčili kataraktu chirurgicky, ale veškeré zprávy popisující pracovní
postup byly ztraceny. (5)
Již 800 let př. n. l. prováděli reklinaci indičtí lékaři, kdy dostávali čočku přes pars
plana do sklivce. (5)
Z 5. stol př. n. l. se zachovaly záznamy o chirurgickém postupu i jméno indického
chirurga Susruty. Tento indický lékař dislokoval čočku z pupily do sklivcového
prostoru. Prováděla se jehlami na šití a stlačila se k čočce za duhovku směrem dolů
nebo dozadu k sítnici. Ještě dnes se tato metoda používá v Africe. Říká se jí i couching
(couch – skrytý). (3)
Ammar, arabský lékař, popsal odsátí měkké katarakty pomocí duté jehly v letech
996–1020 n. l. A ve 12.–13. stol. prováděli tuto metodu také Syřané. (5)
Ve středověku byly uvedené metody považovány za nedůstojné a barbarské a tzv.
,,odstraňovači“ upadli v nemilost. Výskyt komplikací byl vysoký a za úspěch
se považovalo to, když byl odoperovaný schopen chůze bez pomoci. (5)
V 18.–19. století se používala tzv. extrakapsulární extrakce (dále jen ECCE).
Francouz Jacques Daviel (1696–1762) jako první publikoval sdělení o extrakci zkalené
čočky zornicí a limbální incizí. Incize byla v dolní části rohovky rozšiřována nůžkami
a jádro odstraněno kyretáží. Výkon trval 4 minuty a prováděl se bez umrtvení
a zachování jakýchkoliv pravidel asepse. Německý oftalmolog Albrecht von Graefe
(1828–1870) zdokonalil extrakapsulární techniku tím, že zavedl nůž místo nůžek.
V důsledku toho poklesl výskyt infekčních komplikací. (5)
18.–20. století vznikla intrakapsulární extrakce (dále jen ICCE), to znamená,
že čočka se odstranila z oka celá i s pouzdrem. V Londýně roku 1753 úspěšně provedl
tuto metodu Samuel Sharp, který exprimoval zkalenou čočku spolu s intaktním
pouzdrem limbální incizí tlakem palce. Henry Smith, který byl sloužící voják v Indii,
zavedl používání svalového háčku, kterým vnější manipulací mechanicky přerušoval
dolní závěsný aparát a pak tím nástrojem vytlačoval čočku z oka libálním řezem.
Frederick Verhoeff a Jean Baptiste Kalt zavedli do praxe intrakapsulární extrakci
15
pinzetou, se kterou uchopili čočku během výkonu za okraj pouzdra a pohyby ze strany
na stranu ji uvolnili ze závěsného aparátu. (5)
K posunu od ICCE k novým metodám ECCE došlo ve snaze snížit výskyt
perioperačních krvácivých komplikací a usnadnit umělé uložení nitrooční čočky.
Klíčem k rozvoji nových technik bylo zavedení operačního mikroskopu. Metodu
fakoemulzifikace (dále jen FAK), která umožňuje operovat kataraktu menším řezem,
zavedl do praxe Charles Kelman v New Yorku roku 1967. (5)
FAK se začala prosazovat až začátkem devadesátých let minulého století zásluhou
rychlého vývoje přístrojové a materiálové techniky. Dnes je to nejčastější metoda
sloužící k operaci katarakty. (3)
Moderní historie nitrooční čočky (dále jen IOL) začala ke konci 40. let minulého
století. Herold Ridley vyvinul a nechal vyrobit čočku z akrylátu a v roce 1949 ji poprvé
implantoval do lidského oka extrakapsulární extrakci do čočkového vaku. Tato technika
i materiál jsou používány s různými obměnami dodnes. (3)
1.2 Katarakta
Lze definovat jako jakýkoliv zákal čočky, který negativně ovlivňuje vidění.
Přechod mezi fyziologickými projevy stárnutí a kataraktou je plynulý. (5)
Zakalená čočka tak brání průchodu světelných paprsků na sítnici, avšak mírný
stupeň zákalu nemusí nutně vidění ovlivnit. Zkalení čočky se ovšem v průběhu času
zvětšuje, rychlost kalení je u každého člověka jiná. Od začátku potíží mohou uplynout
roky, ale i měsíce. (6)
Nachází se jak u mladých lidí, tak i u lidí středního věku, a může být i vrozená
katarakta. Nejčastěji ovšem postihuje starší lidi a více jak polovina lidí starších 60 let
má mírný stupeň katarakty a u lidí ve věku 75 let je dnes pravidlem, že vidění je
nepříznivě ovlivněno přítomností šedého zákalu. Již po mnoho generací se zhoršující
vidění bralo jako přirozený děj stárnutí. Tento zastaralý názor bylo možno v několika
desetiletích radikálně změnit. (6)
1.3 Rizikové faktory přispívající ke vzniku katarakty
Přesná příčina šedého zákalu dodnes není přesně označena. Existují ovšem rizikové
faktory, které ke vzniku katarakty přispívají, a to je:
častěji může vzniknout u lidí žijící v horských oblastech
16
u lidí pracujících po celou dobu života na přímém prudkém slunci
častější je u diabetiků
u lidí, kteří jsou dlouhodobě léčeni kortikosteroidy a diuretiky
přirozené stárnutí, kouření (6)
UV záření, alkohol a oxidační stres (17)
Na vznik ovšem nemá žádný vliv čtení při špatném světle, sledování televize nebo
práce s počítačem. (6)
Dále nebylo prokázáno, že by se průběh tohoto onemocnění dal zvrátit nějakým
doplňkem stravy s antioxidačními účinky (vitamíny a karotenoidy). (17)
1.4 Příznaky katarakty
1.4.1 Snížení zrakové ostrosti a kontrastní citlivosti
Různé typy katarakt mají pokaždé jiný vliv na zrakovou ostrost. Záleží na intenzitě
světla, velikosti zornice a stupni krátkozrakosti. Nejdůležitější ovšem je, zda snížení
zrakové ostrosti vadí nemocnému v jeho běžných aktivitách. (3)
Kontrastní citlivost dává informaci o rozlišovací schopnosti oka při různých stupních
kontrastu a při prostorových frekvencích. (3)
1.4.2 Prudké světlo
Neboli ostrý svit, záře. Je zhoršením zraku způsobené rozptýlením světla
v optickém prostředí oka. Rozptýlené světlo dopadá na sítnici jako závoj a snižuje
kontrast sledovaného předmětu. Může být např. při příliš silném osvětlení, jako je
pohled na sněhové pole za slunečního dne anebo oslnění při jízdě v noci protijedoucím
autem. Bývá prvním a častým příznakem katarakty.
1.4.3 Myopizace oka, monokulární diplopie a změny ve vnímání barev
Typická u nukleárního typu katarakty je myopizace oka. Vzniká v počátečních
stádiích a zvyšuje dioptrickou sílu čočky, a tím způsobuje mírnou až střední myopii. (3)
Monokulární diplopie vzniká taktéž opět u nukleární katarakty při postižení vnitřní
vrstvy jádra čočky. Výsledkem je více lomivých ploch v centru čočky, které vytvářejí
dvojitý obraz často spojený s ,,duchy“.(3)
Ohledně změn vnímání barev spočívá porucha převážně v tom, že barvy nejsou
dostatečně syté. (6)
17
1.5 Příčiny katarakty
Nejčastější příčinou šedých zákalů bývá věk, různá traumata, jako je např. kontuze
oka nebo hlavy, zasažení elektrickým proudem. Dále to mohou být toxické vlivy,
nitrooční záněty, např. uveitidy. Může se zde zařadit i záření, nitrooční nádory, různé
degenerativní oční onemocnění, a nebo systémové onemocnění, což je např. diabetes
mellitus, hypokalcémie, Downův syndrom a podobně. (10)
1.6 Druhy katarakt
1.6.1 Katarakty podmíněné věkem
Senilní katarakta je velmi častou příčinou zhoršeného zraku u starších osob.
Prevalence je u lidí ve věku 65–75 let 50 % a nad 75 let se zvyšuje až na 70 %.
Patogeneze senilní katarakty je multifaktoriální, ale ne zcela jasná. Čočka v průběhu
stárnutí nabývá na hmotnosti, stává se objemnější a její akomodační schopnost se
snižuje. Stárnoucí čočky nabývají žlutavého nebo hnědavého zbarvení. (5)
V senilním věku se rozlišují 3 hlavní typy katarakt:
Nukleární katarakta
Příčinou centrálního zákalu je vystupňovaná skleróza a zažloutnutí. Stupeň
postižení se hodnotí především na štěrbinové lampě. Prograduje pomalu. Obvykle jsou
oboustranné, ale mohou být i asymetrické. Příznaky jsou zde např. zhoršené vidění
do dálky, zhoršené barevné rozlišování. (5)
Kortikální katarakta
Ke kortikálnímu zánětu vedou změny iontového složení kortexu čočky a následné
změny hydratace čočkových vláken. Také jsou spíše oboustranné, při možnosti
asymetrie. Jejich vliv na zrakovou funkci kolísá v závislosti na lokalizaci s ohledem
na osu vidění. Příznakem bývá často oslnění vyvolatelné fokálními zdroji světla, např.
předními reflektory světla. Rychlost progrese je různá, mohou být dlouho stacionární,
ale také se rychle zhoršovat. Jakmile se celý kortex od pouzdra až po jádro zakalí
a zbělá, mluví se o tzv. zralé, maturní kataraktě. (5)
Zadní subkapsulární katarakta
Miskovitá katarakta bývá často u mladších věkových skupin. Postihuje většinou
zadní kortikální vrstvu a bývá většinou axiální. Příznakem je zde např. špatné vidění
18
při jasném oslnění, ostrost vidění na blízku bývá redukována více než na dálku. Může
také vzniknout po traumatu, zánětu, lokální i systémové aplikaci kortikoidů. (5)
1.6.2 Katarakty indukované léky a způsobené radiací
Může být způsobena některými druhy léků, jako jsou např. kortikoidy,
psychotropní látky (tenothiaziny), miotika (pilokarpin), přípravky obsahující zlato. (5)
Katarakty způsobené radiací mohou být způsobeny ionizujícím zářením, RTG
paprsky, ultrafialovým a infračerveným světlem. (3)
1.6.3 Katarakty traumatické
Traumatické poškození čočky může být způsobeno mechanickým poraněním,
zářením, elektrickým proudem, chemikáliemi, osmotickými vlivy. (5)
Také zde patří tupé neperforující poranění, dislokace nebo subluxace čočky, malé
cizí tělísko. (3)
1.6.4 Katarakty metabolické
Metabolické katarakty mohou být způsobeny např. diabetem mellitus, jenž může
ovlivnit čirost čočky, její refrakční index a akomodační schopnost. Nebo hypokalcémie,
které se také říká tetanická katarakta, může být podmíněna jakýmikoliv faktory.
Hypokalcemická katarakta bývá většinou oboustranná. Anebo se může jednat o různé
poruchy výživy jako je malabsorpce, rozvrat vnitřního prostředí a kouření cigaret
způsobuje vyšší riziko vzniku katarakty. (5)
1.7 Vyšetřovací metody
1.7.1 Všeobecná anamnéza
Jedná se především o anamnézu rodinnou, osobní, alergologickou,
farmakologickou a psychosociální, prodělané oční choroby, celkové onemocnění,
diabetes mellitus, hypertenzi, anemii, duševní choroby, nádory, záněty, ledviny, léky,
výskyt šedého a zeleného zákalu v rodině, vrozené vady, šilhání, refrakční vady,
informace o momentálních potížích, doporučení k prohlídce od jiného specialisty. (1)
1.7.2 Fyzikální vyšetření lékařem
Oči se vyšetřují nejdříve pohledem. Výjimku tvoří vyšetření rohovkového reflexu
dotykem rohovky štětičkou, k vyšetření reakce zornic se používá baterka. Vyšetřují se
víčka, oční bulvy, spojivky, bělima, rohovka, zornice. (1)
19
1.7.3 Speciální diagnostika
Vyšetření zrakové ostrosti do blízka
Při vyšetření se určuje vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem ostrého vidění (tzv.
vzdálený bod) a nejbližším bodem ostrého vidění (tzv. blízký bod). Používají se tzv.
Jägerovy tabulky. Tabulky jsou odstavce textů různých velikostí označených čísly 1, 2,
3 a čtou se ve vzdálenosti 25–30 cm. Vidění do blízka závisí na akomodaci oka (jedná
se o schopnost čočky vyklenout se při pohledu do blízka a při pohledu do dálky se
oploštit, vyjadřuje se v dioptriích). (1)
Vyšetření zrakové ostrosti (vizus) do dálky a kontrastní citlivosti
V České republice jsou nejčastěji využívány Snellenovy optotypy pro zjištění
zrakové ostrosti do dálky a to podle autora, který je navrhl. Jsou to černá písmena nebo
čísla na bílém podkladě. (2)
Písmena, číslice nebo obrázky jsou seřazeny do řádků a velikost znaků se s každým
řádkem zmenšuje. U každého znaku je číslice, která udává v metrech vzdálenost,
ze které vidí vyšetřované oko znaky příslušného řádku. Vizus se vyjadřuje zlomkem.
V čitateli je vzdálenost, z níž vyšetřovaný čte a ve jmenovateli je číslice příslušného
řádku, který dotyčný ještě přečte. Zdravé oko má vizus 5/5 (tzn., že z 5 metrů přečte
5. řádek). (2)
Každé oko se vyšetřuje zvlášť a nevyšetřované oko je zakryté. U dětí se používají
značky nebo obrázky. (1)
Při vyšetření kontrastní citlivosti se jedná o další vyšetření zrakové ostrosti
do dálky na dokonale osvětleném optotypu za periferního kontrastu písmen. Kontrastní
citlivost je dána převrácenou hodnotou kontrastního prahu. Fyziologicky klesá
s věkem. (9)
Vyšetření barvocitu
Barvocit je schopnost vnímat barvy. Zdravé oko vnímá 3 barvy (červenou, zelenou
a modrou) a ostatní barvy skládá z těchto tří barev. Vyšetření proto spočívá v posouzení
rozdílnosti dvou zaměnitelných odstínů, které jsou pro zdravé oko rozdílné, ale
pro barvoslepého klienta jsou stejné. Používají se tzv. Stillingovy pseudochromatické
tabulky. (1)
20
Oftalmoskopie
Pomocí této metody se vyšetřuje stav očního pozadí (sítnice, cévnatka a místo
výstupu očního nervu). K vyšetření se užívá oftalmoskop. Existují 3 metody a to přímá,
nepřímá a laserová oftalmoskopie. Přímá se provádí pomocí elektrického oftalmoskopu
ze vzdálenosti 5–7 cm před okem vyšetřovaného. Nepřímá oftalmoskopie se provádí
pomocí nepřímo binokulárního oftalmoskopu, jenž je připevněný na čele lékaře
ve tmavé místnosti. Laserová oftalmoskopie využívá laserového paprsku, kterým je oční
pozadí osvětleno. Paprsek je snímán a zobrazuje se na obrazovce počítače. (1)
Ultrazvukové vyšetření
Ultrazvuková sonda se přikládá na rohovku pro zjištění optického prostředí oka.
Přístroj změří lomnou sílu rohovky, délku bulbu, vypočítá refrakční hodnotu umělé
čočky při operaci šedého zákalu. Sondu lze i přiložit přes víčko a rozeznat cysty,
hematomy, odchlípení sítnice. (1)
Rozlišujeme 2 druhy biometrického měření:
Akustická biometrie
Využívá odrazu ultrazvukového signálu od echogenního rozhraní. Pro biometrické
měření axiální délky oka se používá A-scan. Při tomto vyšetření je sonda přiložena
na jedno místo, přímo na bulbus. (3)
Optická biometrie
Výhodou je změření axiální délky oka podél zrakové osy během fixace pacienta
na určený světelný bod. Jedná se o nekontaktní vyšetřovací metodu, která pacienta
nezatěžuje. Má ještě několik funkcí, a to je stanovení zakřivení rohovky, hloubky přední
komory a měření horizontální šíře skléry. (3)
Vyšetření zorného pole (perimetrie)
Zorné pole znamená součet všech bodů, které se u oka v klidu zobrazují na sítnici.
Při pohledu na určité místo před námi (fixační bod) je vnímáno ještě široký prostor
kolem. Zorné pole se vyšetřuje mechanickým (kinetickým) perimetrem. Každé oko se
vyšetřuje zvlášť. (1)
21
Vyšetření nitroočního tlaku
Nitrooční tlak má stálou hodnotu a je výsledkem přítoku a odtoku nitrooční
tekutiny. Fyziologicky kolísá mezi 16–20 mmHg. K měření se používají různé typy
tonometrů. (1)
Mezi nejznámější patří Schiótzův impresní tonometr, kdy pacient leží na zádech
v lehátku a přístrojem se měří hloubka prolabovaného středu znecitlivěné rohovky,
na které působí svým tlakem pohyblivá pelota zatížená závažíčky. (1)
A nebo se může jednat o bezkontaktní tonometr, kdy se využívá přístroje, který
změří nitrooční tlak. Princip spočívá v přesné časomíře změření na tisíciny vteřiny času
odstartovaného vzduchového rázu, který má vést k aplanování rohovky. Spuštění tohoto
vzduchového rázu není pro vyšetřovanou osobu moc příjemné, vede k úleku a může být
přirovnáváno k výstřelu ze vzduchové pistole. (4)
Vyšetření refrakce oka
Refrakce oka je dána poměrem mezi délkou oka a lomivostí optického prostředí
oka. Ideální je když se paprsky lámou na sítnici. Používá sek tomu přístroj
refraktometr. (1)
Jsou zde uvedeny počty dioptrií, cylindrů vyšetřovaného pacienta i v jaké ose se
měření vizu může provést. (4)
Vyšetření pomocí štěrbinové lampy
Používá se k vyšetření rohovky, přední komory, čočky, sklivce. Je složen ze zdroje
světla, z binokulárního mikroskopu pro pozorování oka a z aplanačního tonometru
pro měření nitroočního tlaku. (1)
1.8 Léčba
Neexistují žádné léky, kapky, diety, cvičení nebo speciální brýle, které by mohly
už vzniklý zákal odstranit. Jedinou možností léčby je chirurgický zákrok. Mírné formy
není nutné operovat, pokud pacientovi nezpůsobují obtíže. O operaci je nutné uvažovat,
pokud zhoršené vidění vadí pacientovi v práci. Zkalená čočka se odstraňuje
ultrazvukem ovládané kanyly, která se do oka zavede malým chirurgickým řezem.
Odstraní se lidská čočka a nahradí se permanentně implantovanou nitrooční čočkou
z umělé hmoty. (6)
22
U traumatické a komplikované katarakty je zákrok indikován se snahou co nejdříve
obnovit binokulární vidění i za stavu, kdy vizus neklesl na hraniční hodnotu.
Minimalizují se komplikace a zkracuje se tak léčebná doba.
Čočka, jež se dá v průběhu operace do oka, je vyrobena z pružných gelových
materiálů. Zůstává v oku do konce života. V pooperačním období se podávají
antibiotické kapky a 3–4 týdny kortikosteroidy. (1)
Zákrok je nejčastěji prováděn ambulantně, trvá asi 20 minut a klient může
po operaci sám odejít. Hospitalizace je v případě akutní formy onemocnění anebo
u chirurgické intervence (u klientů s předpokládaným výskytem pooperačních
komplikací, psychiatrických pacientů, psychicky labilnějších). (1)
1.8.1 Technika chirurgie katarakty
Cílem chirurgie katarakty je odstranit zkalenou čočku a nahradit ji umělou nitrooční
čočkou. Technika se ovšem neustále mění v důsledku zavádění nových technologií. (3)
Existují 2 metody odstranění katarakty:
Extraktio katarakte intracapsularis
Po proniknutí do přední komory se uchopí zkalená čočka přes zornici speciálním
nástrojem, nejčastěji kryosondou a odstraní se jako celek bez porušení pouzdra.
Po operaci vzniká tzv. bezčočkový stav (afakie). Dnes se používá jen výjimečně. (3)
Extraktio katarakte extracapsularis
Protětím předního pouzdra čočky se odstraní zkalené jádro i korové hmoty, ale
vlastní pouzdro se nechá na místě, neboť to je pro oko velmi významné, protože umožní
implantaci umělé IOL do fyziologicky přirozené části oka s minimálními následnými
komplikacemi. (3)
Spočívá to v tzv. fakoemulzifikaci, kdy principem je využití ultrazvukem ovládané
kanyly, se kterou je možné provést fragmentaci čočkového jádra a aspiraci takto
vzniklých úlomků čočkových hmot. Tento přístroj má dvě základní části, a to je část,
která produkuje ultrazvukovou energii a část, která řídí dynamiku tekutin, kdy
ultrazvuková energie drtí čočku a tekutina udržuje hloubku a tlak v přední komoře,
umožňuje odstranění částí čočky a zabraňuje přehřívání hrotu. (3)
23
1.8.2 Umělé nitrooční čočky
Umělé nitrooční čočky (dále jen IOL) jsou trvalé plastické čočky chirurgicky
implantované do oka tak, aby nahradily, anebo výjimečně doplnily vlastní nitrooční
čočku. Místo, kde mohou být IOL po odstranění katarakty naimplantovány jsou dvě,
a to v přední komoře a zadní komoře. Čočky jsou vyráběny z akrylátového
a silikonového materiálu. Obě tyto látky jsou polymery. Existuje spousta druhů IOL,
které léčí např. astigmatismus, multifokální čočka na dálku i na čtení, ke zvýšené
ostrosti vidění za šera. (3)
Chirurg si volí čočku podle předem vypočítaných dioptrií, ale také i podle materiálu,
designu a rozměrů. Je možné použít různý typ čočky do pravého a levé ho oka
u jednoho pacienta. (3)
Pacienti s IOL potřebují jen slabé brýle na čtení či na dálku, a to podle síly
implantované čočky. Naopak pacienti bez implantované čočky potřebují plnou
afakickou korekci. (2)
1.8.3 Anestezie
Anestezie je proces, který blokuje vnímání bolesti. Základní dělení anestezie je
na lokální a na celkovou, kdy lokální se dále dělí na topickou, infiltrační, blokádu plexe,
epidurální a spinální anestezii. V oftalmologii se může využívat celková anestezie, která
se provádí u dětí nebo nespolupracujících, klaustrofobických pacientů. A z lokální se
používá nejčastěji topická, která se provádí formou očních kapek. V Evropě se objevila
koncem 19. století, kdy se začal užívat kokain. Působí přímo na rohovku epitelu
a stromatem pronikají do přední komory, a tím jsou ovlivněny nitrooční svaly, ale nemá
přitom vliv na extraokulární svaly, protože při operaci je potřebná spolupráce
nemocného a jeho nutnou podmínkou je zachování hybnosti extraokulárních svalů.
Výhodou oproti ostatním lokálním anesteziím je to, že je mnohem bezpečnější,
spolehlivější a lze ji během operace prohlubovat přidáním anestetika podle potřeby.
Další lokální anestezií bývá infiltrační, která se už ovšem skoro nepoužívá, protože
hrozí poranění bulbu. Speciálním typem lokální anestezie je intrakamerální, která se
vyžívá v průběhu operace, kdy se anestetikum aplikuje přímo do přední komory a slouží
jako doplnění topické anestezie. (3)
24
1.8.4 Jednotlivé kroky operace
Začíná se přípravou operačního pole. Dobrá příprava operačního pole je účinná
proti infekci. Cílem je tedy zabránit vstupu patogenním mikroorganismům do přední
komory. Poté následuje řez, který může být dlouhý od 6 mm až po mikroincizi
pod 2 mm a technika malého řezu je od 1,5 mm do 2,7 mm. Díky němu se odstraní
přední čočkové pouzdro. Provádí se jehlou nebo speciální pinzetou. Poté se odstraní
obsah lidské čočky. Může se odstraňovat po částech nebo odsát po rozdrcení.
Nejužívanějším postupem je fakoemulzifikace, irigace a aspirace. Vše se děje
za neustálého zvlhčování oka. Po vyčištění čočkového vaku se do něho aplikuje, co
možná nejbezpečněji, umělá nitrooční čočka. Implantuje se injektorem, vzácněji
pinzetou. V moderní chirurgii se operační rána nešije a pro její krátkodobé utěsnění se
aplikuje vyvážený roztok soli. (3)
1.8.5 Laserová operace katarakty
Femtosekundový laser je prvním laserem na světě, který byl použit pro operaci
šedého zákalu. První operace katarakty laserem provedl profesor Nagy v Budapešti
v roce 2008. První operace pomocí laseru LenSx v USA byla provedena 28.02.2010
v Houstonu. Laser vytváří pomocí pulsů laserového paprsku v tkáni malé bublinky,
které od sebe oddělují tkáň, tak aniž by byly použity při operaci skalpely a jiné ostré
nástroje. Celá operace je zcela přizpůsobena každému pacientovi přesně na míru
a řízena počítači. (22)
Při operaci katarakty jsou kroky, které se dají nahradit přístrojem, ale stále zůstane
velká část operace v rukou chirurga. S laserovou pomocí by se měl vytvořit vstup
do oka, který se používá pro vsunutí nástrojů do přední části oka. (23)
Hlavními přednostmi laseru jsou:
- bezpečnost a komfort pacienta
- přesnost (všechny kroky jsou provedeny přesně a kontrolovány očním
tomografem)
- operace se provádí na míru každému oku
- rychlejší návrat vidění (přesnost, jemnost a šetrnost laserového paprsku zkracuje
dobu hojení a zrychluje návrat vidění)
- bez použití skalpelu
- roboticky řízená operace (22)
25
Nevýhody při operaci laserem jsou:
- fragmentace čočky pomocí femtosekundového laseru je nejkomplikovanější částí,
neboť pacient si může volně pohybovat okem a přístroj musí velmi rychle tyto
pohyby kompenzovat
- rozmělnit laserem lze pouze lehce zakalenou čočku. Při větším zakalení totiž
dochází k rozptylu světla a laser ztrácí řezací vlastnosti
- dalším omezením může být velikost zornice. Aby se laser dostal i k okrajům
čočky, musí být zornice dostatečně velká
- přesnost provedeného zákroku pomocí femtosekundového laseru bude zatím
o málo přesnější než operace provedená zkušeným očním lékařem
- další nevýhodou je finanční stránka, neboť česká oftalmologická společnost počítá
s tím, že operaci katarakty femtosekundovým laserem si bude platit pacient
sám (23)
1.9 Komplikace po operaci
Současná moderní kataraktová chirurgie je velmi úspěšná a procento komplikací je
malé. (3)
Ze statistických údajů vyplývá, že u 97 % operací šedého zákalu nastává zlepšení
u operovaného oka a 90 % pacientů dosáhne vynikající zrakové ostrosti. U 5 % pacientů
není pooperační vidění dokonalé, ale dojde k velmi výraznému zlepšení. (3)
Při kruté bolesti, prudkém zhoršení vidění a při poranění oka je důležité okamžitě
vyhledat očního lékaře, protože včasné rozpoznání a léčba komplikací mohou zmírnit
negativní vliv na výsledné vidění. (6)
Rutinní pooperační režim kontrol je první den po operaci, dále za 1 týden a pak
po 1 měsíci. (3)
Pouze asi u 3 % operovaných pacientů nemusí dojít ke zlepšení. Mohou za to
především jiné přidružené oční choroby. Přestože operace dopadne dobře, může být
zrak ovlivněn například změnami na sítnici vyvolané cukrovkou, věkem podmíněnou
makulární degenerací nebo zeleným zákalem. Anebo se může jednat o pooperační
komplikace. (3)
26
Mezi komplikace patří:
Pooperační komplikace časné
Kdy příčinou může být zvýšený nitrooční tlak, netěsnicí rána, prolaps duhovky,
dekompenzace rohovky. (3)
Mezi nejzávažnější pooperační časnou komplikací patří akutní bakteriální
endoftalmitida, tedy infekční nitrooční zánět projevující se přibližně 3–5 den po operaci
a to náhlým zhoršeným viděním, bolestí, zčervenáním oka, otokem víček. (6)
K nejzávažnějším komplikacím patří krvácení do nitra oka, tzv. expulzivní
hemoragie. (3)
Pooperační komplikace pozdní
Mezi pooperační pozdní komplikace patří dekompenzace rohovky, komplikace
vzniklé s uzavřením rány, vysoký pooperační astigmatismus, chronický zánět, otok
a odchlípení sítnice. (3)
Poté zde může vzniknout tzv. sekundární katarakta, neboli zakalení zadního
pouzdra, která se ovšem řeší už jen laserem. (18)
1.10 Indikační skupiny léků využívané v oftalmologii a jejich aplikace
po operaci katarakty
Oční léky se podávají ve formě kapek, mastí a gelů. Záměna očních léků může
ovšem způsobit těžké poškození zraku. Je proto nutná zvýšená opatrnost a preciznost
při jejich aplikaci. (1)
Aplikace očních kapek
Pacient sedí anebo leží s mírně zakloněnou hlavou, sestra ho poučí, aby se díval
vzhůru. Čtverečkem odtáhne dolní víčko a kápne, většinou jednu kapku. Nesmí se
dotknout řas a spojivky. Na každé oko se použije čistý čtvereček. Pokud se aplikuje více
kapek, měla by sestra sečkat určitý čas, jinak by mohlo dojít k vyplavení předešlých
kapek. (1)
Aplikace očních mastí a gelů
Pacient opět sedí nebo leží s mírně zakloněnou hlavou s pohledem směrem nahoru.
Pomocí čtverečku odtáhneme dolní víčko a aplikujeme mast od vnitřního do zevního
koutku oka. Opět se použije na každé oko jiný čtvereček. (1)
27
Nejčastější indikační skupiny léků podávaných lokální cestou:
Anestetika (Collyrium cocaini 2%gtt, Benoxi 0,4% unimed pharma gtt)
Používají se ke znecitlivění, instalační anestezií se znecitlivuje přední úsek oka
při operaci katarakty (rohovka, spojivka). (1)
Antiseptika a dezinficientcia (Ophthalmo – Septonex gtt)
Používají se u zánětu spojivek, při podráždění spojivek, po operaci oka. (1)
Antibiotika (Ophthalmo – Framykoin ung, Oftaquix gtt)
Platí veškeré zásady podávání antibiotik. (1)
Dezinfekce (Betadine 10% gtt)
U každého hospitalizovaného pacienta se aplikuje několikrát denně Betadine, která se
každý den předem chystá do sterilizované lahvičky. Ředí se fyziologickým
roztokem. (1)
Kortikoidy (Tobradex ung)
Mají silný protizánětlivý a protialergický účinek. Používají se po operaci katarakty. (1)
Miotika (Pilocarpin 2% gtt, Azopt gtt)
Způsobují zúžení zornice. Používají se k léčbě glaukomu, snižují nitrooční tlak. (1)
Mydriatika (Neosynephrine pos 10% gtt, Unitropic 1% gtt)
Požívají se k rozšíření zorničky a vzestupu nitroočního tlaku. Slouží k léčebným
i k diagnostickým účelům. Znemožňuje vidění do blízka. Mohou se aplikovat pouze
dle doporučení lékaře u glaukomatiků, neboť mohou způsobit glaukomový záchvat. (1)
Nesteroidní antiflogistika (Uniclophen unimed pharma 0,1% gtt)
Podávají se po operaci oka (po implantaci umělé oční čočky). (1)
1.11 Vrozená a dětská katarakta
Morfologický rozdíl mezi dětským a dospělým okem:
1. Dětské oko je menší a dorůstá do velikosti dospělého oka v 16 letech.
2. U dětí je strmá rohovka a postupně s věkem klesá.
3. Čočka je u novorozence menší a dorůstá až v 16 letech do oka dospělého.
4. Čočkové pouzdro je u dětí velmi elastické.
5. U dětí je menší sklerální rigidita, takže u větších incizí může dojít ke zkolabování
bulbu, proto se musí šít i malé incize.
28
6. Čočková jádra a hmoty jsou u dětí velmi měkká a dají se snadno odsát i bez použití
fakoemulzifikace. (3)
Dětská katarakta
Může se rozdělit podle věku na kongenitální (vrozená), vznikající časně
po narození a později v dětském věku, nebo získanou. (3)
Příčina
Vrozená katarakta bývá u novorozenců způsobena např. infekcí matky během
prvního trimestru těhotenství, porucha vývoje čočky a sklivce, dědičnost. (21)
Vyskytuje se u asi 0,4 % a 2/3 jsou oboustranné. (3)
Příčinou získané katarakty bývá často Downův syndrom, metabolické poruchy,
systémové poruchy, úrazy oka, dlouhodobé užívání některých léků.
Zraková ostrost může být zachována, ale většinou je snížena. (3)
Vyšetřovací metody
Vyšetření u malých dětí je nutné často provést v celkové anestezii pod operačním
mikroskopem. Hodnotí se stupeň katarakty, provádí se vyšetření očního pozadí, změří
se průměr rohovky, provede se keratometrie a biometrie. U oboustranné katarakty je
nutné operovat pacienta do 3 měsíců věku. Operuje se hned po zjištění katarakty a druhé
oko do 14 dní. U jednostranné se operuje do 6 týdnů po narození. Avšak výsledek
zrakové ostrosti u těchto operací je nejistý. (21)
Chirurgie dětské katarakty
Léčba katarakty se značně liší u dětí od léčby u dospělých pacientů. (21)
Operace se provádí výhradně v celkové narkóze. U dětí nad 7 let se provádí pouze
operace bez přední vitrektomie (chirurgické odstranění sklivce). Implantace IOL u dětí
nad 2 roky se stala rutinní procedurou, ale u mladších dětí je stále kontroverzní
pro výraznou pooperační uveální reakci a jiné anatomické rozměry oka. (3)
Pooperační komplikace
U dětí je po operaci častý výskyt glaukomu. Zánětlivá pooperační reakce je
bouřlivější, ale riziko odchlípení sítnice u dětí je mnohem nižší než u dospělých. (3)
29
2 SPECIFIKA OŠETŘOVATELKSÉ PÉČE O PACIENTA
S KATARAKTOU
2.1 Příprava hospitalizovaného pacienta s kataraktou
Pacient se po předchozí domluvě na ambulanci, kdy byl řádně vyšetřen a poučen
ohledně katarakty, dostaví na domluvený termín, buď do oční ambulance
na dovyšetření, anebo na centrální příjem, kde se převlékne do svého pyžama a županu
a dostaví se na oční oddělení.
Musí mít se sebou:
1. Občanský průkaz a zdravotní průkaz pojišťovny
2. Zprávu praktického lékaře s předoperačním vyšetřením
3. Léky, které užívá v originálním balení a rozpis těchto léků
4. Pyžamo, župan, přezůvky
5. Hygienické potřeby, popř. příbor
6. Všechny šperky a větší hotovost si nechat doma
7. Kompenzační pomůcky, pokud je používá, např. naslouchátko, berle, brýle
2.1.1 Předoperační příprava o pacienta s kataraktou
Dlouhodobá předoperační příprava
Klient přichází k výkonu s interním doporučením, které nesmí být starší 14 dní
před plánovaným výkonem (výsledky biochemického vyšetření moči a krve, výsledky
krevního obrazu, hemokoagulace, EKG, RTG srdce a plic, výsledky klinického
vyšetření) a dále s doporučením svého očního lékaře. Pokud má klient chronické
onemocnění (např. hypertenzi, diabetes mellitus), musí mít onemocnění kompenzováno.
Klient je poučen o svém onemocnění. (1)
Krátkodobá předoperační příprava
Pokud je výkon plánovaný s pobytem na lůžkovém oddělení, klient je zpravidla
přijímán den před výkonem. Sestra je povinna seznámit klienta s provozem oddělení,
uložit na lůžko, zjistit stupeň informovanosti o zákroku, v případě zjištěných nedostatků
mu poskytnout dostatek informací v rámci své kompetence a popř. informovat lékaře.
Jestli-že jde pacient do celkové narkózy je informován o lačnění (6–8 hod.
před výkonem) a je prováděna kontrola dodržování lačnění. Klient je informován
o zajištění hygieny, provádí celkovou hygienu s důrazem na hygienu obličeje, vlasů,
30
nehtů. Má připravené operační pole – výplach oka ráno před operací fyziologickým
roztokem, aplikace dezinfekce, další aplikace očních kapek dle ordinace lékaře,
vyšetření nitroočního tlaku, aplikace mydriatik v přesně stanovených intervalech, aby
nedošlo k únavě dilatátorů zornic. Zajištěné cennosti a protetické pomůcky, vše řádně
sepsané a podepsané. (1)
Anesteziologickou přípravu zajišťuje anesteziolog při celkové anestezii. Seznámí
klienta s anestezií již v den příjmu, doplňuje anesteziologické ordinace a rozhodne
o druhu a době aplikace premedikace. (1)
Psychická příprava znamená spolupráci lékaře a sestry v podání informací klientovi
vztahující se k průběhu přípravy na výkon a pooperační péči. Cílem je minimalizace
strachu z výkonu a navození spolupráce s klientem, jako je např. poučení o prudkých
pohybech hlavy při operaci, otevírání oka a zavírání oka. Pokud bude chtít pacient
zakašlat, je nutné předem upozornit operatéra. Pacient je také poučen o zákazu mnutí
oka rukou nebo kapesníkem před i po operaci. Dodržovat hygienické návyky při mýtí
rukou během pobytu v nemocnici a následně také doma. (1)
Bezprostřední předoperační příprava
Zahrnuje období v den operace (asi 2 hodiny před výkonem). Klient má přiložené
bandáže na dolních končetinách v rámci prevence tromboembolických nemocí pouze
v případě, pokud jde do celkové narkózy a na doporučení anesteziologa. Dodržuje
zásadu lačnění, pouze v případě celkové narkózy a 30 minut před operací je podána
premedikace dle ordinace lékaře. (1)
Pacient má změřeny fyziologické funkce (TK, P, TT), glykemii. Je u něho zajištěna
hygiena těla a obličeje. Provedena příprava operačního pole. Provedena kontrola chrupu
(vyjmutí umělé zubní protézy). Dokumentace je zkontrolována a doplněna potřebnými
údaji. (1)
2.1.2 Pooperační péče u pacienta s kataraktou
Je shodná s pooperační péčí v jiných chirurgických oborech. Sestra zajišťuje polohu
klienta po výkonu. Neměl by ovšem ležet na operované straně, jinak je poloha
libovolná, pokud lékař neurčí jinak. Sestra sleduje operační ránu, seznamuje se
s dokumentací vztahující se k výkonu a s aktuální ordinací lékaře. Ihned po operaci
kontroluje fyziologické funkce (TK, P, TT), glykemii. Monitoruje projevy bolesti
a provádí záznam do dokumentace. Sestra sleduje mobilitu klienta (může normálně
chodit, pokud nebyl v celkové narkóze). V opačném případě je péče shodná jako
31
u ostatních operací po celkových anesteziích. Na operovaném oku je přiložen krycí
obvaz, první převaz se provádí již večer po operaci. Provádí jej lékař a sestra asistuje,
po převazu sestra aplikuje naordinované léky lékařem. Znovu oko překryje. Je nutné,
aby si klient na operované oko nesahal, nestrhl si obvaz. (1)
Druhý den se krytí sundá a již není nutné v jeho dalším nošení. V prvních
pooperačních dnech dbá klient na zvýšenou osobní hygienu obličeje (obličej se může
lehce otírat, opatrně kolem oka, muži by se neměli holit). (1)
Výživa nedráždivá, měkká. Podání stravy se řídí druhem anestezie. Pokud byl
pacient v celkové narkóze, dodržují se zásady lačnění ještě několik hodin po operaci.
Pokud se jednalo o lokální narkózu, nejsou zvláštní zásady nutné. Pozornost je nutné
věnovat vyprazdňování, pacient by neměl namáhavě defekovat. (1)
2.2 Příprava u ambulantní operace katarakty
Ambulantní příprava je velmi podobná jako u hospitalizovaných pacientů, jen s tím
rozdílem, že ihned po operaci, pokud je vše v pořádku, odcházejí domů.
Pacient se na operaci objedná telefonicky, v průběhu před operací přijde
na preventivní kontrolu, kde se mu provedou veškerá oční vyšetření, která potřebuje mít
k operaci.
Poté pacient přichází na ambulanci již v den operace. Musí mít potvrzení internisty,
že může podstoupit operaci. Potvrzení nesmí být starší 14 dní. Předloží občanský
průkaz a průkaz pojišťovny. V den operace si může užít své léky, aplikovat inzulín
a posnídat. S sebou by si měl klient vzít polední a večerní léky. Také by měl mít s sebou
pyžamo, župan a přezůvky pro převléknutí na oddělení, v případě komplikovaného
výkonu s nutností následné hospitalizace.
V den operace pacient přichází na ambulanci, kde se znovu zkontroluje oko a oční
pozadí, zda pacient náhodou nemá zánět spojivek, popř. jiné onemocnění, které by
mohlo ohrozit průběh operace. Znovu se překontrolují veškeré výsledky, jak z očního,
tak interního hlediska. Samozřejmě nesmí být klient nachlazený, pokud má jakýkoliv
problém, musí ho okamžitě hlásit (např. bércové vředy, stomie), neboť v tomto případě
musí jít na řadu jako poslední, aby neznečistil operační sál a nenarušil tak sterilitu
operačního sálu, pokud by došlo ke kontaminaci z rány nebo stolice, a tím kvalitu
poskytnuté péče a bezpečnost ostatních pacientů. Pacient podepíše informované
souhlasy s operací, které jsou pro provedení operace nezbytné. Pokud je vše v pořádku
32
a lékař schválí operaci, pacientovi se označí operované oko, je mu dán štítek na ruku
s jeho jménem a začne se rozkapávat dané oko.
Po připravení pacienta na ambulanci je přiveden na oddělení, kde se převlékne
do vlastního pyžama a županu. Je edukován o nutnosti sundání veškerých šperků, zubní
protézy, spodního prádla (kalhotky, podprsenka), pokud je inkontinentní, dostane
jednorázovou plenu. Po převlečení sestra změří krevní tlak, pulz, a pokud je klient
diabetik tak i glykemii. Sestra opět zkontroluje veškerou dokumentaci, zda je řádně
podepsaná, zkontroluje označené operované oko, dále zda si klient opravdu všechno
sundal (zubní protézu, spodní prádlo).
Po připravení sestrou je odvezen na vozíčku na operační sál. V předsálí se klient
převlékne do sterilní dlouhé košile, na hlavu mu je dána jednorázová sterilní čepice.
Pacient se položí na lehátko, překryje se přikrývkou a opět se vše zkontroluje (jméno
pacienta, operované oko). Pro takto připraveného pacienta si přichází operační sestra.
Na operačním sále sestra opět zkontroluje dokumentaci a označení operovaného
oka, aby nedošlo k záměně. Aplikuje anestetika, asistuje lékaři při operaci, která trvá
10–30 minut. Po skončení operace si sestra z oddělení přijede pro pacienta na sál, kde se
převleče do svého pyžama a županu. Po přivezení na oddělení sestra změří krevní tlak,
pulz a popř. glykemii. Pak se jde pacient převléknout do svého civilního oblečení
a odchází v doprovodu sestry na ambulanci, kde je edukován o pooperační péči. Předá
se mu recept na masti a kapky, opět je poučen o jejich užívání.
Takto vybavený a edukovaný pacient odchází domů, nejlépe v doprovodu
rodinného příslušníka, který se v případě nouze či nevolnosti o pacienta postará.
Nejčastější chyby při ambulantní operaci katarakty u pacientů:
- Nemají s sebou své léky, popř. inzulín, nikdy nemůžeme zaručit, jak dlouho bude
veškerá příprava trvat, proto by ho měli mít s sebou, i svačinu.
- Zapomínají některé z těchto věcí (pyžamo, župan, přezůvky).
- Nedávají pozor při edukaci s příchodem na oddělení (sundání šperků, zubních
protéz, spodního prádla), nebo nemohou pochopit, proč si mají dané věci sundat.
- Mnohdy je nedoprovází rodinný příslušník, a to bývá pro pacienta stresující.
33
2.3 Edukace pacienta s kataraktou
V dnešní době jsou na nás neustále kladeny vyšší požadavky, které mají napomoci
v léčbě pacientovi. Pacient, který přichází do nemocnice, se mnohdy špatně orientuje
a tento pobyt je pro něj stresující. A proto by měl zdravotnický pracovník poskytnout
dostatek kvalitních informací o vyšetřovacích metodách, způsobu léčby, zásadách
správné životosprávy a umožnit získat takové dovednosti a vědomosti, které pacientovi
vrátí zdraví, nebo si ho bude alespoň moci udržet na přijatelné úrovni. (7)
Pojem edukace je odvozen z latinského slova educo, což znamená v překladu vést,
vychovávat. A lze ji přesně definovat jako proces soustavného ovlivňování chování
a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho postojích, vědomostech,
návycích a dovednostech. Nebo jednoduše znamená výchovu a vzdělávání jedince.
Pojem výchova a vzdělávání není v současnosti jednoznačně vymezen. Avšak výchova
u jedince rozvíjí jeho postoje, potřeby, zájmy a chování. (7)
Vzdělávání je proces, který u jedince rozvíjí jeho vědomosti, dovednosti, návyky
a schopnosti. (7)
Na oční ambulanci provádí edukaci před i po operaci ambulantní sestra.
Při příchodu na oční oddělení se stará a poučuje o průběhu přípravy na zákrok operační
sestra. Přímo edukační sestru, jež by měla v kompetenci pouze edukace, na oční
ambulanci či oddělení nemáme.
Edukace pacienta před operací:
- Edukace začíná již u spádového očního lékaře, který mu doporučí operaci
katarakty v naší nemocnici či soukromém centru.
- Následuje edukace pacienta sestrou a lékařem v naší ambulanci.
- Měl by si vzít se sebou, i u ambulantní operace, věci na převlečení (pyžamo,
župan, papuče), všechny své šperky ponechat doma.
- Na operaci nesmí být nalakované ani gelové nehty.
- Pokud nosí kontaktní čočky, tak nenasazovat v den operace.
- Upozornit na to, že se bude sundávat zubní protéza (nepřilepovat).
- Musí si vzít s sebou interní předoperační vyšetření, kde bude doporučení
obvodního lékaře, že může podstoupit operaci. Je nutné, aby byl kompenzován
po zdravotní stránce.
- Pacient je poučen, že se může ráno nasnídat a vzít si své ranní léky, které užívá
(samozřejmě si i aplikovat inzulín – u diabetiků).
34
- Pokud se užívají antikoagulancia per os, není nutné, aby došlo ke změně léčby
na injekční formu.
- O výběru nitrooční čočky ho informuje lékař. Pokud si klient vybere čočku
speciální, je nutné ji objednat.
- Poučit o operaci, samotná operace trvá 10–30 minut, avšak příprava může trvat 1–
2 hodiny (pacient přichází přes ambulanci na oddělení, kde se převlékne, poměří
fyziologické funkce, odveze se na operační sál, přiveze se po operaci, převlékne
se do civilu, opět se poměří fyziologické funkce a znovu odchází domů
přes ambulanci).
- Je nutné, aby měl s sebou doprovod, který ho přiveze a odveze, popřípadě se
v průběhu dne o něho postará (doprovod může jít i na oddělení).
- Vzít si s sebou pro jistotu své léky, které užívá a inzulín. Pokud je diabetik, tak
také svačinu.
Edukace po operaci:
- Pacientovi je sděleno, co se smí po operaci provádět a čeho by se měl vyvarovat.
- Je povoleno dívat se na televizi, odpočívat.
- Neměl by spát v den operace na operované straně.
- Neměl by jít po dobu 6 týdnů na bazén, aby bylo zamezeno infekci.
- Nevadí, pokud bude v předklonu, avšak pouze krátkodobě.
- Po určitou dobu nesmí zvedat těžké věci.
- O aplikaci kapek a mastí – v den operace bude oko zakryté, sundat krytí, aplikují
se masti a kapky, a pak znovu zakrýt, až do druhého dne. Pak již krytí není nutné.
Masti užívat do vymazání a kapky dle určení lékaře.
- Může jinak dělat všechno i cvičit, avšak neprovádět namáhavé sporty.
- Další den pacient přichází na kontrolu již ke svému očnímu lékaři.
- Edukovat o tom, že ke zlepšení zraku občas nedochází hned, ale až po nějakém
čase.
- S druhým okem se chodí na operaci až za 1–2 měsíce, určuje lékař.
- Další kontroly určí lékař.
35
3 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
Pacientka byla přijata na oční oddělení dne 12.12.2011. Operace katarakty proběhla
13.12.2011 a propuštěna do domácí péče byla 14.12.2011. Po celou dobu hospitalizace
jsem prováděla ošetřovatelskou péči o pacientku. Její zdravotní stav a aktuální potřeby
jsem zhodnotila na základě zdravotnické dokumentace, rozhovorem s pacientkou
a vlastním pozorováním. Sepsala jsem sesterské diagnózy, navrhla ošetřovatelský plán,
realizovala, vyhodnotila a dle potřeby aktualizovala.
Tabulka 1 – Identifikační údaje
Jméno a příjmení: K. M. Pohlaví: žena
Datum narození: 2.12.1929 Věk: 82 let
Adresa bydliště a telefon: X
Adresa příbuzných: syn a dcery
RČ: - Číslo pojišťovny: 111
Vzdělání: základní Zaměstnání: důchodkyně
Stav: vdova Státní příslušnost: ČR
Datum přijetí: 12.12.2011 Typ přijetí: plánovaná operace katarakty
Oddělení: oční oddělení Ošetřující lékař: X
Oční lékař: X
Důvod přijetí udávaný pacientem: „Přišla jsem na operaci šedého zákalu.“
Medicínská diagnóza hlavní: OS cataracta complikation corticonuklearni
brunescens et subcapsularni post apud DM
Medicínské diagnózy vedlejší: esenciální hypertenze III. st.
diabetes mellitus 2. typu na dietě
hypothyreoza
hyperurikemie
astma bronchiale
stp. hysterectomie v roce 1989
ICHS chron – sy AP, NYHA III., bez dysrytmie
ateroskleróza jiných tepen
virová hepatitida v dětství
36
Tabulka 2 – Vitální funkce při přijetí
TK: 135/70 mmHg Výška: 155 cm
P: 74´ Hmotnost: 90 kg
Dech: 25 při zátěži dušná BMI: 37 obezita
TT: 36,6 °C
Pohyblivost: částečně omezena, 2x
berle
Stav vědomí: při vědomí, lucidní Krevní skupina: AB Rh negativní
Nynější onemocnění
Vyšetření oka OS lékařem: okolí oka palpačně nebolestivé, okraj očnice hladký,
bulbus normální velikosti, tvaru a postavení. Víčka a spojivky klidné, slzná punkta
převrácena k limbu. Rohovka hladká, čirá, zornice okrouhlá, izokorická. V zornici
čočka s burnescentntí a zadní subkapsulární kataraktou.
Vizus: OS 5/50 OD 5 m prsty
IT topconem: OS 19 OD 21
ARK: OS – 5,0 dsf – 1,5 cyl ax 86´
Biometrie: OS AL: 23.39 mm
R1: 7.81 mm/43.21 D@ 5*
R2: 7.65 mm/44.12 D@ 95*
IOL: 20–21.5 D zvolit operatér
Informační zdroje: Informace jsem čerpala především z rozhovoru s pacientkou,
ze zdravotnické dokumentace a také vlastním pozorováním.
ANAMNÉZA
Rodinná anamnéza:
Matka: úmrtí matky udává na zápal plic v 86 letech, matka měla taky šedý
zákal, který byl operován v naší nemocnici v roce 1986
Otec: otec zemřel v 66 letech na vnitřní zranění při úraze, měl také astma
bronchiale
Sourozenci: pacientka měla 5 sourozenců
Děti: 2 vlastní dcery a 2 nevlastní děti (dcera a syn) vyvdané z druhého
manželství, měla je jako své vlastní děti
37
Osobní anamnéza:
Překonané a chronické onemocnění: měla polypy dělohy, chronické onemocnění
astma bronchiale
Hospitalizace a operace: gynekologická operace v roce 1989
hysterektomie, často ležívá na interním oddělení
Úrazy: v roce 2009 měla levé rameno vykloubené,
občas pobolívá
Transfuze: pacientka si pamatuje poslední transfuzi
po gynekologické operaci, na další si
nevzpomíná
Očkování: očkování v dětství
Tabulka 3 – Léková anamnéza
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
APO-TIC Tbl. per os 250 mg 1-1-0 Antiagregans
CONCOR-COR Tbl. per os 2,5 mg 1/2-0-0 Antihypertenzivum
EUPHYLIN
CR-N
Tbl. per os 200 mg 1-0-1 Antiastmaticum
Bronchodilatans
EUTHYROX Tbl. per os 75 mg 1-0-0 Hormon štítné žlázy
LOZAP Tbl. per os 50 mg 1-0-0 Antihypertenzivum
TORVACARD Tbl. per os 20 mg 0-0-1 Hypolipidemikum
APO-
ALOPURINOL
Tbl. per os 100 mg 1-0-1 Antiuratikum
FURON Tbl. per os 40 mg 1/2-0-0 Diureticum
KETOTIFEN Tbl. per os 100xmg 1-0-1 Antihistaminikum
38
Alergologická anamnéza:
Léky: prokain, saliciláty, barbituráty, ACE-inhibitory
Potraviny: neudává
Chemické látky: neudává
Jiné: neudává
ABÚZY
Alkohol: příležitostně si dá pár skleniček alkoholu, jinak nepije
Kouření: ne nikdy nezačala kouřit
Káva: kdysi pila hodně kávy, lékař ji to nyní zakázal
Léky: není závislá na žádných lécích
Jiné drogy: není závislá na žádných drogách
Tabulka č. 4 – Gynekologická a urologická anamnéza
Gynekologická anamnéza (u žen)
Menarché:nástup menstruace ve 12 letech
Cyklus:0
Trvání: 0
Intenzita bolesti: 0
PM: 0
A: 0
UPT: 0
Antikoncepce: 0
Menopauza: začala v 54 letech
Potíže klimakteria: měla velké potíže, návaly horka, červenání, objevily se polypy
a v 60 letech prodělala hysterektomii.
Samovyšetřování prsou: provádí si sama doma, když si vzpomene
Poslední gynekologická prohlídka: poslední návštěva gynekologa byla v roce 2009
39
Sociální anamnéza:
Stav: Vdova, manžel zemřel před 3 roky, moc jí chybí.
Bytové podmínky: Momentálně bydlí sama ve třípokojovém bytě, rodina ji často
navštěvuje.
Vztahy, role, a interakce v rodině: Pacientka udává, že rodinné vztahy jsou
v pořádku, jen se jí stýská po některých vnoučatech, kteří žijí
v zahraničí, má 10 vnuků a 8 pravnuků.
Mimo rodiny: Má spoustu přátel v okolí i v celé České republice. Nejlepší
přítelkyně, která jí ovšem zůstala, žije v Brně.
Záliby: Nejoblíbenější činností, kterou pacientka provádí, je četba.
Má doma spoustu knih, které si s radostí předčítá. Už se těší,
až bude mít po operaci, aby se jí lépe četlo. K dalším
koníčkům patří péče o domácnost a i přesto, že to
po zdravotní stránce již moc nezvládá. Především vysávání,
ale to nevadí, neboť jí chodí s úklidem pomáhat rodina.
Volnočasové aktivity: Pokud ještě žil manžel, rádi chodili do společnosti a zpívali
spolu. Bohužel kvůli astmatu si teď zpívá pouze pro radost
a v duchu. Jinak moc věcí už dělat nemůže, kromě hlídání
pravnoučat, na které se vždy moc těší.
Pracovní anamnéza
Vzdělání: vzdělání má pacientka pouze základní a pár „doškolováků“
Pracovní zařazení: kdysi pracovala jako jeřábnice a přivydělávala si jako
švadlena, často na svatbách
Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého: pracovala tam několik desítek let,
ale do plného invalidního důchodu šla předčasně ve 45 letech
a důvodem bylo astma
Vztahy na pracovišti: vztahy na pracovišti byly v pořádku, bez komplikací
Ekonomické podmínky: kdysi si musela přivydělávat, později se měli moc dobře a teď
jí pomáhá po ekonomické stránce její rodina
40
Spirituální anamnéza
Religiózní praktiky: pacientka nechodí do kostela, jedná se o ateistku
Tabulka č. 5 – POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne: 13.12.2011, jedná se
o nultý pooperační den
Popis fyzického stavu
SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Hlava a krk Ráno v 8 hodin: žádné změny
na hlavě a krku.
„Jen nosím silné brýle na dálku
a vidím velmi špatně, kvůli tomu
šedému zákalu, který mám na obou
očích. Už se těším, až budu mít
po operaci a budu si moci číst.“
Odpoledne po operaci v 14:45 hod.:
,,Již od 14 hodin mě bolí hlava a okolí
operovaného oka.“
Dnes v 9 hodin operace katarakty levého
oka, proto je oko zakryto. Jinak okolí
hlavy a oblast krku je beze změn. Oční
spojivky jsou růžové, bez zánětu,
zorničky izokorické.
Bolest operovaného oka hodnotí
stupněm 5 na hodnoticí škále bolesti. Uši
a oči jsou symetrické. Převaz bude ještě
týž den v 19 hodin proveden lékařem
za asistence sestry.
Rty souměrné, při zátěži mírně
cyanotické Používá zubní protézu. Jazyk
bez povlaku a poranění, plazí ve střední
rovině.
Hrudník
a dýchací
systém
,,Mám jedno prso menší než druhé
a mívám problémy s dýcháním
při menším pohybu kvůli astma.“
Prsa jsou mírně asymetrická, větší a dál
od sebe.
Dušná i při menší zátěži (astma
bronchiale), dechová frekvence
25 dechů/min.
Srdcovo-
cévní
systém
,,No, vím, že jsem nemocná na srdce,
ale nevím, co mám se srdíčkem. Jen
lékař mi říkal, ať si vždy vezmu při
větší zátěži nitroglycerin, ale proč, to
nevím.“
Prohlídky srdeční činnosti v Třinci.
Prohlídka – listopad 2011.
TK před operací 145/75 mmHg – vyšší
normotenze, P 82´, měřeno vsedě na levé
horní končetině.
TK po operaci 160/90 mmHg –
hypertenze, P 81´, měřeno vsedě na levé
horní končetině. Puls je dobře hmatný.
Otoky dolních končetin. Objem pravé
dolní končetiny v lýtku je 57 cm a levé
dolní končetiny je 58 cm.
41
SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Břicho
a GIT
,,Břicho mě nebolí a problémy se
stolicí nemám.“
Břicho je dobře hmatné bez žaludečních
potíží, peristaltika přítomná. Na břiše
jizva zahojená po hysterektomii.
Játra, slezina pankreas nezvětšené.
Poslední stolice v 17 hodin.
Močovo-
pohlavní
systém
,,Jsem mírně inkontinentní
a pravidelně si měním vložky dle
potřeby. Koupu si spodek ráno
a večer.“
Částečná inkontinence při využití
vložek.
Kostrovo-
svalový
systém
,,Mívám časté bolesti kloubů, jak
ramen, tak kyčlí. Neužívám na bolesti
žádné léky, pouze dle potřeby si
doma potírám ruce a nohy koňskou
mastí, která ovšem moc nezabírá.“
Je zde špatná pohyblivost. Pomalá chůze
o dvou berlích. Pohyb kloubu
bez deformit.
Nervovo-
smyslový
systém
,,Slyším dobře, hmat je taky
v pořádku, jen už mi trošku dělají
potíže prsty na rukou.
Po smyslové stránce nemám kromě
zraku žádné potíže.“
Svalový tonus je v normě. Bez zjevných
potíží slyší, vnímá. Hmat je o trochu
horší (oteklé prsty na rukou).
Problém se zrakem – dnes operace
v lokální anestezii.
Endokrinní
Systém
,,Vím, že mám něco se štítnou
žlázou a užívám na to léky.
Domnívám se, že je příčinou astma.
Avšak jakou poruchu štítné žlázy
mám, to netuším. S cukrovkou jsem
také obeznámena a snažím se
dodržovat určitá omezení.“
Trpí hypotyreozou štítné žlázy. Diabetes
mellitus 2. typu na dietě. Neužívá žádné
léky ani inzulín (diabetes mellitus).
Glykemie:
Před operací – normal 5,4 mmol/l
Po operaci – zvýšená 9,7 mmol/l
Imunologický
systém
,,Momentálně jsem bez potíží.
Momentálně se cítím v pořádku.
Poslední chřipku jsem prodělala
před 5 lety, za hospitalizace
na interně.“
Veškeré odběry krve a výsledky byly
v referenčních mezích.
Lymfatické uzliny nezvětšené.
TT – 36,6 °C
42
SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Kůže a její
adnexa
,,Pokožku mám náchylnou na časté
modřiny. Také mám otoky dolních
končetin a prstů na rukou. Mám taky
ještě jizvu po hysterektomii.“
Bez známek hematomu.
Kůže je bez ekzémů a jiných kožních
změn.
Kožní turgor v normě. Kůže je růžová,
mírně napnutá s pigmentovými skvrnami
na rukou. Otoky na dolních končetinách
a prstech na rukou.
Dekubity nepřítomny.
Jizva po hysterektomii.
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Stravování Doma ,,Vařím si sama. Vše si pečlivě
vážím a maso si dokonce porcuji.
Dodržuji diabetiickou dietu.“
Nemohu hodnotit.
V nemocnici ,,V nemocici mi velmi chutná.
Jsem se stravou spokojena a nic mi
nechybí.“
Diabetická dieta č. 9
BMI: 37 – je obézní
Příjem
tekutin
Doma ,,Doma se snažím vypít co nejvíce
tekutin, někdy až 3,5 litru denně.“
Nemohu hodnotit.
V nemocnici ,,Vypiji zde rozhodně méně než
doma, protože nechci tak často
chodit na záchod, i když je naproti
pokoje, je to pro mě přesto velká
zátěž.“
Není zavedena bilance
tekutin.
Pacientka pije dostatečně.
Vypije přibližně 2,5 litru
tekutin denně.
43
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Vylučování
moče
Doma ,,Doma používám vložky kvůli
inkontinenci. Také mívám doma
u postele nočník, jelikož bych
někdy nestihla dojít na záchod.“
Nemohu hodnotit.
V nemocnici ,,Při potřebě na záchod si
zazvoním o zdravotnický
doprovod. Je to pro mě lepší.“
Pacientka byla seznámena
sestrou se signalizačním
zařízením.
Dle potřeby zvoní.
Užívá si své vložky. Chodí
častěji na záchod.
Vylučování
stolice
Doma „Mám pravidelnou stolici (min.
1krát za den).“
Nemohu hodnotit.
V nemocnici ,,V nemocnici žádné problémy se
stolicí nemám. Dokonce po celou
dobu pobytu chodím na záchod
dvakrát denně, tedy častěji než
doma.“
Poslední stolice byla v 17
hodin.
Spánek
a bdění
Doma ,,Doma se cítím vyspaná, jen se
často probouzím. Občas mívám
potíže s usínáním. Léky doma
na spaní však nikdy neužívám.“
Nemohu hodnotit.
V nemocnici ,,Předešlý den před operací jsem
měla trošku obtíže s usínáním,
ze strachu, jak operace dopadne.“
Před operací nebyl podán lék
na spaní.
44
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Aktivita
a odpočinek
Doma ,,Nejoblíbenější činností, kterou
provádím, je četba, luštění
křížovek, vaření, uklízení. Televizi
moc nemusím, pouze se občas
podívám na zprávy.“
Nemohu hodnotit.
V nemocnici ,,Moc zde toho na prácí nemám.
Mám sice sebou nějakou knihu
a křížovky, ale momentálně na to
nemám náladu. Po operaci se cítím
unavená.“
Pacientka je celkově
unavená, obzvlášť
po operaci. Prospala třetinu
dne.
Hygiena Doma ,,Doma se chodím koupat jednou
denně a spodek si umyji dvakrát
v průběhu dne.“
Nemohu hodnotit.
V nemocnici ,,Včera večer mě sestra
upozornila na to, že bych se měla
celkově okoupat.“
Před operací byla
u pacientky provedena
celková koupel ve sprše
v doprovodu sestry.
Samostatnost Doma ,,Jelikož bydlím doma sama,
musím se umět o sebe postarat
sama. Často mi ovšem chodí
vypomáhat rodina.“
Nemohu hodnotit.
V nemocnici ,,Mám dvě berle a po oddělení
chodím pouze v doprovodu
sester.“
Chůze v doprovodu sestry.
Bartheleho test všedních
činností je lehce závislý: 70
bodů.
Zaznamenána v riziku pádu,
3 body.
45
Posouzení psychického stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Vědomí ,,Nedokážu se vyjádřit.“ Pacientka je lucidní.
Orientace ,,Ano, vím který je den, že jsem
momentálně v nemocnici, a jak
se jmenuji.“
Je správně orientovaná
v místě, čase, osobě a situaci.
Nálada „Mám trochu strach z dnešní
operace.“
Verbalizuje strach z blížící se
operace.
Paměť Staropaměť ,,Byla jsem na gynekologické
operaci v roce 1989.“
Je zde vybavení bez poruch.
Pamatuje si věci z minulosti.
Novopaměť ,,Včera jsme měli na oběd
brambory s omáčkou.“
Je zde vybavení bez poruch.
Velmi inteligentní.
Myšlení ,,Nedokážu se vyjádřit.“ Myšlení je zde logické, a je
zachována posloupnost.
Temperament ,,Mám ráda lidi, s kterými si
povídám.“
Je společenská a družná.
Sebehodnocení ,,Sebehodnocení mám trošku
nižší, proto jsem nešla ani dále
studovat.“
Pacientka se podceňuje.
Vnímání zdraví ,,Snažím se nemyslet na to, že
mi něco je.“
Zdraví bere spíše
po humorné stránce.
Vnímání zdravotního
stavu
,,Přála bych si být více aktivní a
pro svou rodinu ještě více
užitečná.“
Ohledně svého zdraví se
snaží být statečná a zvládat
vše v klidu.
Reakce na onemocnění
a prožívání onemocnění
,,Nemoci prožívám normálně,
jako každý druhý.“
Po operaci bez komplikací
reaguje.
Reakce na hospitalizaci ,,Vím, že bych měla jít zítra
domů, takže se těším. Pokud
bych zůstala, tak mi to nevadí.“
Pobyt v nemocnici pacientce
nevadí.
46
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Adaptace na onemocnění „Myslím, že s adaptací nemám
problém.“
Na momentální
onemocnění se adaptuje
dobře.
Projevy jistoty a nejistoty
(úzkost, strach, obavy,
stres)
,,Pociťuji strach z operace, jestli
to dobře dopadne a já budu
vidět.“
Pacientka je před operací
nervózní a roztěkaná.
Projevuje se zvýšeným
pocením.
Zkušenosti
z předcházejících
hospitalizací
(iatropatogenie,
sorrorigenie)
,,Byla jsem moc nespokojena
po gynekologické operaci,
zdálo se mi, že byly
značně nehygienické
podmínky.“
Poškození zdravotního
stavu lékařem, sestrou
neguje.
Gynekologickou operaci
měla v roce 1986.
47
Posouzení sociálního stavu
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Komunikace Verbální ,,Nedokážu se vyjádřit.“ Pacientka využívá verbální
komunikaci velmi obratně.
Je komunikativní.
Neverbální „Nedokážu se vyjádřit.“ Využívá i částečně
neverbální komunikaci.
Obě dvě jsou v souladu.
Informovanot O onemocnění ,,Myslím si, že jsem
dostatečně informována
o svém onemocnění.“
O svém onemocnění byla
informována ráno lékařem
na vizitě
O diagnost.
metodách
,,Myslím si, že jsem
dostatečně informována
o vyšetřovacích metodách.“
Pacientka byla
edukována sestrou
a lékařem o vyšetřovacích
metodách, které ji čekají.
O léčbě a dietě ,,Myslím si, že jsem
dostatečně informovaná
o své dietě, ale o léčbě co se
týče operovaného oka, mi
ráno na vizitě sice něco
řekli, ale kvůli nervozitě
jsem to nevnímala.“
Při příjmu edukována
sestrou o dietě. O léčbě
informuje lékař, sestra
pouze informace doplní
o správné aplikaci kapek
a mastí.
O délce
hospitalizace
,,Vím, že délka
hospitalizace se rozhodne
až zítra na vizitě, ale primář
mi slíbil, že pokud bude vše
v pořádku, půjdu zítra
domů.“
O délce hospitalizace byla
již při příjmu poučena,
avšak rozhodne se to až
druhý den na vizitě,
dle zdravotního stavu
pacientky.
48
SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Sociální role
a jejich
ovlivnění
nemocí,
hospitalizací
a změnou
životního stylu
v průběhu
nemoci
a hospitalizace
Primární (role
související
s věkem
a pohlavím)
,,Jsem spokojena se svým
věkem a ráda, že nejsem
muž.“
82letá žena
Sekundární
(související
s rodinou
a společenskými
funkcemi)
,,Jsem vděčná za to, že
mohu vidět vyrůstat svá
vnoučata a pravnoučata.
Rodina mě často
navštěvuje.“
Matka, babička nemůže
plnit tyto role
při hospitalizaci.
Terciární
(související
s volným časem
a zálibami
,,Všechen svůj čas věnuji
své rodině, domácnosti
a četbě, kdy se těším, až
na to lépe uvidím.“
Lze pozorovat obrovskou
snahu se o sebe postarat
sama. Je velmi schopná
i přes obezitu. K chůzi
používá kompenzační
pomůcky.
49
MEDICÍNSKÝ MANAGMENT
Ordinovaná vyšetření:
Doordinovány odběry – KO, biochemie, moč, ARK OU, ráno v 5 hodin glykemie
a po operaci. Interní předoperační vyšetření má, výkonu v LA schopná. Kontrola
TK před a po operaci.
Výsledky: KO a biochemie v normě. Ranní moč bez patologické příměsi. Glykemie
v 5 hod. byla 5,4 mmol/l. ARK OU ráno změřeno. TK před operací 145/75, P 82´. TK
po operaci 160/90, P 81´. Glykemie po operaci 9,7 mmol/l.
Konzervativní léčba:
Dieta diabetická č. 9
Pohybový režim: pohyb po oddělení s doprovodem, je v riziku pádu
RHB: 0
Výživa: per orální
Medikamentózní léčba:
Per os : v 8 hodin Lexaurin 1,5 mg, 1 tbl. per os
v 15 hodin Ataralgin, 1 tbl. per os
podány její ranní, odpolední a večerní léky
Intravenózní: 0
Per rectum: 0
Jiná: oční kapky a masti po operaci:
- OS Uniclophen 1 gtt 1-1-1
- OS Tobradex 1 cm ung 1-1-1-1
- OU Betadine 1 gtt 1-1-1
Chirurgická léčba:
Pacientka prodělala operaci katarakty 13.12.2011. Byla odvezena na sál v 8:55 hodin,
ukončení operace v 9:27 a přivezena ze sálu v 9:45.
50
SITUAČNÍ ANALÝZA
82letá pacientka byla přijata na oční oddělení 12.11.2011 v 8:15 k plánované
operaci katarakty. Pacientka je obézní, chodící o dvou berlích, je v riziku pádu,
doprovázena zdravotnickým personálem, informovaná o signalizačním zařízení.
Bartelův test všedních činností vyšel lehce závislý a dle stupnice Nortonové není
v riziku dekubitů. Před operací pociťuje strach, který se projevil převážně zpocenými
dlaněmi a verbalizací, v 8 hodin podána anxiolytika dle ordinace lékaře. Má diabetickou
dietu, avšak neužívá žádné léky ani inzulín, glykemie a krevní tlak po operaci je lehce
zvýšený. Dnes je po operaci nultý den. V 14.45 hod. udává bolesti hlavy a operovaného
oka, podáno v 15 hod. analgetikum per os. Po operaci se cítí unavená, včera večer měla
potíže se spánkem, ale odmítla léky na spaní. Pacientka je částečně inkontinentní, užívá
vložky. Při menší zátěži bývá dušná, kvůli astma bronchiale. Není dostatečně
informována o léčbě po operaci.
Stanovení sesterských diagnóz a jejich uspořádání podle priorit
Aktuální sesterské diagnózy:
1. Akutní bolest hlavy z důvodu pooperačního stavu projevující se bolestivým
výrazem ve tváři, neverbálními projevy a verbalizací.
2. Strach z důvodu operace v souvislosti s obavami z budoucnosti projevující se
zpocenými dlaněmi, nervozitou a verbalizací.
3. Dušnost při zátěži z důvodu astma bronchiale projevující se viditelnou cyanózou
rtů, poruchou hloubky dechu.
4. Nedostatek informací ohledně léčebného domácího režimu z důvodu nepozornosti
projevující se verbalizací a žádostí o informacích.
5. Nedostatečná sebepéče v hygienické oblasti vzhledem k omezené pohyblivosti
z důvodu operace a snížené zrakové ostrosti.
6. Narušený spánek před operací v souvislosti s psychickou zátěží projevující se
únavou.
7. Celková slabost a únava z důvodu pooperačního stavu projevující se během dne
sníženou aktivitou.
8. Hyperglykemie z důvodu operace související s nervozitou a projevující se zvýšenou
hladinou glykemie.
51
9. Hypertenze z důvodů operace související s nervozitou a projevující se zvýšenými
hodnotami krevního tlaku.
10. Porucha smyslového vnímání, zraku z důvodu šedého zákalu projevující se
poruchou hybnosti, nestabilitou při chůzi a nedostatkem provádět některé denní
činnosti.
11. Stresová inkontinence moče z důvodu vyššího věku projevující se občasným
únikem moče při zvýšení nitrobřišního tlaku.
Potenciální sesterské diagnózy
1. Riziko pozdní infekce vzhledem k chirurgickému zákroku.
2. Riziko krvácení operovaného oka z důvodu pooperačního stavu.
3. Riziko pádu z důvodu základního onemocnění v souvislosti s omezenou hybností,
užívání kompenzačních pomůcek a věku pacientky.
4. Riziko zhoršení zdravotního stavu z důvodu operace.
52
Tabulka č. 6 – Sesterská diagnóza I.
Sesterská diagnóza
Akutní bolest hlavy z důvodu pooperačního stavu projevující se bolestivým výrazem
ve tváři, neverbálními projevy a verbalizací
Cíl: Pacientka udává zmírnění bolesti
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
- pacientka má dostupná analgetika při vzestupu bolesti maximálně co 4 hodiny
- pacientka je schopna ovládat škály bolesti do10 minut
- pacientka verbalizuje zvládnutí bolesti do 2 hodin
- pacientka pozná a využívá techniku zvládnutí úlevové polohy do 20 minut
- pacientka si sníží hladinu bolesti alespoň o 2 stupně na škále bolesti do 1 hodiny
od ošetřovatelských intervencí
Plán intervencí:
- podej analgetika dle ordinace lékaře, sleduj a zaznamenej do ošetřovatelské
dokumentace jejich účinek – sestra
- vysvětli pacientce a nauč rozeznávat na škále bolesti – sestra
- sleduj a zaznamenej do ošetřovatelské dokumentace průběh bolesti během služby
– sestra
- pouč pacientku o úlevové poloze, nesmí ležet na operované straně – sestra
- pouč pacientku o hodnoticí škále bolesti a vše pečlivě zapisuj – sestra
Realizace:
14.45 hod. Pacientka si stěžuju na bolest hlavy a operovaného oka.
14:50 hod. Je pacientka poučena, že může zaujímat úlevovou polohu, nesmí ovšem
ležet na operované straně.
14:55 hod. Pacientce je vysvětlena hodnoticí škála bolesti, pacientka hodnotí bolest
5. stupněm na škále bolesti.
15:00 hod. aplikována léčba: Ataralgin, 1 tbl. per os, zaznamenáno do ošetřovatelské
dokumentace.
15:05 hod. Pacientka se naučila hodnotit intenzitu bolesti a zaznamenávat.
16.00 hod. Bolest ustupuje, bolest se během hodiny od podání snížila o 2 stupně
na hodnoticí škále.
sestra ve službě – Michaela Mlčochová
53
Hodnocení:
Pacientce jsou podávány analgetika při vzestupu bolesti, maximálně co 4 hodiny.
Pacientka zvládá do 10 minu turčit bolest na hodnoticí škále.
Pacientka verbalizuje zvládnutí bolesti do 2 hodin.
Pacientka zná a využívá zvládnutí úlevové bolesti do 20 minut.
Bolest se dle údajů pacientky snížila o 2 stupně na škále bolesti do 1 hodiny.
Cíl byl splněn, pacientce se bolest zmírnila. Přesto je vhodné v diagnóze ještě
pokračovat.
54
Tabulka č. 7 – Sesterská diagnóza II.
Sesterská diagnóza:
Strach z důvodu operace v souvislosti s obavami z budoucnosti projevující se
zpocenými dlaněmi, nervozitou a verbalizací
Cíl: U pacientky dojde ke zmírnění strachu
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
pacientka si uvědomuje příčiny strachu do 20 minut po rozhovoru
pacientka zhodnotí reálně danou situaci i všechny okolnosti do 1 hodiny
po podání informací
pacientka verbalizuje po podání anxiolytik do 30 minut zmírnění strachu
vitální funkce a glykemie jsou stabilní před operací a do 30 minut po operaci
Plán intervencí:
zjisti pacientovy reakce na situaci strachu, jako je pocení dlaní – sestra
sleduj verbální a neverbální reakce pacientky na strach – sestra
pobízej pacientku, aby slovně vyjádřila své pocity – sestra
podej dostatek informací v rámci své kompetence tak, aby jim pacientka
porozuměla – sestra
požádej další členy zdravotnického týmu o pomoc – sestra, lékař
podej léky dle ordinace lékaře, sleduj jejich účinek a zaznamenej
do dokumentace – sestra
kontroluj a zaznamenej fyziologické funkce před a po operaci – sestra
Realizace:
7:00 hod. Pacientka verbalizuje strach a ukazuje zpocené dlaně.
7:00–8:00 hod. Sleduji a hodnotím verbální i neverbální reakci pacientky na strach.
7:10 hod. Pobízím pacientku, aby slovně vyjádřila své pocity a podám dostatek
informací v rámci své kompetence.
7:15 hod. Upozorním na strach lékaře.
7:30 hod. Rozhovor mezi pacientkou a lékařem.
8:00 hod. aplikována léčba: Lexaurin 1,5 mg, 1 tbl. per os, zaznamenáno
do ošetřovatelské dokumentace.
8:45 hod. Pacientka verbalizuje zmírnění strachu.
8:45 hod. změřen TK: 145/75, P 82´ a glykemie 5,4 mmol/l.
9:45 hod. změřen TK: 160/90, P 81´ a glykemie 9,7 mmol/l – hlášeno lékaři.
10:15 hod. změřen TK: 140/80, P 76´ a glykemie 7,4 mmol/l.
sestra ve službě – Michaela Mlčochová
55
Hodnocení po 3 hodinách:
Pacientka si uvědomuje příčinu strachu do 20 minut po rozhovoru.
Je schopna reálně zhodnotit danou situaci do 45 minut po podání informací jak
lékařem, tak sestrou.
Pacientka verbalizuje zmírnění strachu do 30 minut po podání anxiolytik.
Vitální funkce a glykemie před operací a do 30 minut po operaci byly stabilizovány.
Cíl byl splněn v plném rozsahu, strach se zmírnil, v naplánovaných aktivitách není
třeba dále pokračovat.
56
Tabulka č. 8 – Sesterská diagnóza III.
Sesterská diagnóza:
Dušnost při zátěži z důvodu astma bronchiale projevující se viditelnou cyanózou rtů,
poruchou hloubky dechu
Cíl: Pacientka pociťuje zmírnění dušnosti
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
pacientka není cyanotická v okolí rtů při zátěži po dobu 12 hodin
pacientka má obnovené účinné dýchání po dobu 12 hodin
pacientka zvládá relaxační techniky při dýchání po vysvětlení do 1 hodiny
pacientka užívá své léky po celou dobu hospitalizace
Plán intervencí:
sleduj reakci pacientky při zátěži, je-li zadýchaná, chvějí se jí prsty, zastav se s ní
a po odpočinku znovu pokračujte v chůzi – sestra
sleduj při zátěži okolí rtů, hloubku dechu, jakékoliv změny v dýchání hlas lékaři
– sestra
zvedni záhlaví lůžka pro usnadnění dýchání, dle potřeby pacientky - sestra
vysvětli pacientce význam relaxačních technik a zapojení do jejich nácviku,
obzvláště při chůzi (pomalá chůze, zastavení, rozdýchání, opět chůze a tak pořád
dokola) – sestra
pomáhej pacientovi překonat jeho strach z dušnosti – sestra
podej její medikaci ráno v poledne a večer dle ordinace lékaře – sestra
Realizace:
6:00–18:00 hod. Dopomoc pacientce při běžných činnostech, při chůzi. Sledování
okolí rtů při zátěži, dýchání.
7: 00 hod. Podána její ranní medikace dle ordinace lékaře.
7:20 hod. Pacientce doporučeny techniky pro zlepšení dýchání, obzvláště
před operací.
7:50 hod. Pacientka se snaží techniky využívat. Moc jí to nejde.
13:00 hod. Podána její odpolední medikace dle ordinace lékaře.
17:30 hod. Podána její večerní medikace dle ordinace lékaře.
sestra na službě – Michaela Mlčochová
Hodnocení:
Pacientka je v okolí rtů méně cyanotická při zátěži po 12 hod.
Subjektivně se jí zdá, že se ji lépe dýchá, kontrola po 12 hod.
Po 1 hod pacientka zvládá relaxační techniky při dýchání.
Po celou dobu hospitalizace pacientka užívá své léky.
Celkově mohu objektivně zhodnotit, že se pacientce dýchá lépe, i když s tímto
onemocněním žije spoustu let.
Cíl byl tedy splněn částečně. Neboť lepší dýchání již u pacientky nebude možné.
57
Tabulka č. 9 – Sesterská diagnóza IV.
Sesterská diagnóza:
Nedostatek informací ohledně léčebného domácího režimu z důvodu nepozornosti
projevující se verbalizací a žádostí o informacích
Cíl: pacientka je dostatečně informována a schopna si sama aplikovat masti a kapky
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
- pacientka správně chápe informace a v plné šíři jim rozumí do 30 minut
po rozhovoru
- pacientka správně interpretuje naučené postupy při aplikaci kapek a mastí
do 1 hodiny po ukázce
- pacientka chápe a dodržuje správné zásady během celého pobytu v nemocnici
- pacientka si před každou aplikací umývá ruce
Plán intervencí:
- zjisti v jaké míře je pacientka orientovaná a podle toho podej informace, velký
důraz klaď na riziko infekce – sestra
- vysvětli pacientce, jak se správně aplikují do oka kapky a masti, proveď názornou
demonstraci – sestra
- povzbuzuj pacientku, aby se ptala na všechno, co by jí nebylo jasné – sestra
- zhodnoť schopnost pacientky, zda všemu opravdu porozuměla a její schopnost
aplikovat si kapky a masti sama – sestra
- sestav plán pro informování pacientky a vše pečlivě zapisuj a hodnoť – sestra
- edukuj o dodržování správných zásad (neležet na operované straně, nenosit příliš
těžké věci, vyhnout se prašnému prostředí, nechodit do bazénu) – sestra
- pouč, že před každou manipulací s okem je nutné umývat si ruce – sestra
Realizace:
11:00 hod. Pacientka byla informována o aplikaci kapek a mastí a edukována
o dodržování správných zásad.
11:25 hod. Pacientka si umývá ruce před zkouškou aplikace kapek do oka.
11:30 hod. Pacientka si sama zkouší do operovaného oka aplikovat kapky a mast.
12:00 hod. Je pacientka schopna si sama aplikovat potřebnou medikaci.
sestra ve službě – Michaela Mlčochová
Hodnocení:
Pacientka správně pochopila informace, které jí byly podány do 30 minut.
Pacientka dodržovala správné hygienické návyky před aplikací mastí a kapek.
Pacientka je schopna si aplikovat sama kapky a masti do 1 hodiny po ukázce.
Dodržovala po celou délku pobytu v nemocnici správné zásady.
Cíl byl splněn, pacientka chápala všechny informace a byla schopna si sama
aplikovat do oka medikaci.
58
Tabulka č. 10 – Sesterská diagnóza V.
Sesterská diagnóza:
Nedostatečná sebepéče v hygienické oblasti vzhledem k omezené pohyblivosti
z důvodu operace a snížené zrakové ostrosti
Cíl: dodržení komfortu v hygienické oblasti po dobu pobytu
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
pacientka je seznámena a schopna používat signalizační zařízení do 10 minut
po rozhovoru
dokáže zvládat základní požadavky na hygienickou péči s dopomocí během
celého pobytu
pacientka verbalizuje pocit komfortu v oblasti hygieny po dobu pobytu na očním
oddělení
pacientka se aktivně zapojuje do hygienické péče dle jejich možností po dobu
hospitalizace
pacientka je více soběstačná do konce hospitalizace
Plán intervencí:
zjisti míru schopnosti pacientky a vypracuj ošetřovatelský plán ve spolupráci
s pacientkou podle jejich možností tak, aby se přiblížil jejímu běžnému režimu –
sestra
seznam pacientku se signalizačním zařízením a pouč, aby dle potřeby správně
používala zvoneček – sestra
striktně upozorni na to, že se nesmí pohybovat sama po oddělení, vždy
v doprovodu sestry – sestra
pomáhej při základních hygienických činnostech, několikrát denně kvůli
inkontinenci pacientky – sestra
aktivně zapojuj pacientku do každodenních běžných činností – sestra
předcházej úrazu, zajisti bezpečnost pacientky při provádění hygienické péče –
sestra
využívej pomůcky a uprav prostředí pro pacientku – sestra
podporuj pacientku ve snaze o zlepšení zdravotního stavu a soběstačnosti,
využívání kompenzačních pomůcek při chůzi – sestra
respektuj stud pacientky vůči svému okolí – sestra
Realizace:
9:00 hod. 12.11.2011. Již při příjmu byla pacientka informována o nutnosti
dle potřeby využívat signalizační zařízení.
19:00 hod. 12.11.2011. Provedena celková koupel v doprovodu sestry večer
před operací, vše pečlivě zapsáno do dokumentace.
7.00 hod. Každý den dopomoc pacientce při hygieně, pacientka se aktivně zapojuje
a dle svých možností provádí hygienu.
59
10:25 hod. Pacientka doprovázena na záchod a při tom provedena hygiena genitálií
a výměna vložek.
15:00 hod. Opět provedena hygiena a výměna vložek, pacientka je spokojená.
sestra na službě – Michaela Mlčochová
Hodnocení:
Pacientka byla seznámena již při příjmu se signalizačním zařízením a do 10 minut
po rozhovoru vše pochopila a dle potřeby využívala zvoneček.
Pacientka chodila po oddělení vždy v doprovodu sestry, popř. s pomocným
personálem.
Pacientka se snažila v rámci svých možností a za pomoci sestry provádět hygienu
dle zvyklostí.
Ke konci pacientka verbalizuje pocit komfortu v hygienické oblasti, je plně
spokojena.
Objektivně se mi zdá, že je pacientka více soběstačná v některých činnostech
do konce hospitalizace.
Cíl byl splněn v celém rozsahu, k pádu nedošlo a pacientka byla spokojena
s hygienickou péčí a dodržením komfortu.
60
Celkové hodnocení
Celkově mohu výsledky zhodnotit podle prováděných ošetřovatelských diagnóz.
Z jedenácti aktuálních diagnóz jsem vybrala pět, které zde byly podrobně rozebrány
a popsány. Čtyři cíle diagnóz byly splněny v plném rozsahu a jeden byl splněn částečně.
Vzhledem k tomu, že jsem byla s pacientkou po celou dobu hospitalizace, tedy všechny
3 dny, dovolila jsem si jednu diagnózu vyhodnotit po celou délku pobytu v nemocnici.
Jednalo se o nedostatečnou sebepéči v hygienické oblasti vzhledem na omezenou
pohyblivost z důvodu operace a sníženou zrakovou ostrost. Cíl byl splněn, neboť
pacientka byla spokojena v oblasti hygieny a měla dostatečný komfort.
Další diagnózy se týkaly strachu a bolesti, které byly rovněž zakončeny splněním
cíle. Akutní bolest se odstranila a strach se zmírnil. A při nedostatku informací, kdy
byla pacientka edukována o riziku infekce, poučena o aplikaci kapek a mastí, názorně
předvedeno a nacvičeno s pacientkou, tak i tato diagnóza byla splněna.
Pouze diagnóza ohledně mírné dušnosti byla splněna částečně. Zde by ani nic
jiného nepomohlo, neboť pacientka žije s dušností již mnoho let, naopak si myslím, že
tyto potíže se budou v průběhu let ještě zhoršovat.
Nejdůležitější ovšem je, že u pacientky nevznikla infekce a nedošlo k pádu
po celou délku pobytu na očním oddělení. A pro pacientku bylo uděláno vše, aby se
cítila dobře, jak po zdravotní tak po psychické stránce.
61
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Aby se předcházelo pocitu strachu z operace a eliminovalo se riziko pádu, bylo by
vhodné edukovat pacienty prostřednictvím kreativně zhotoveného letáku, který bude
velmi jednoduše napsaný a na první pohled zaujme, tak aby jej dotyčný pochopil
i bez lékařské terminologie.
Bylo by přínosem zaměstnat edukační sestru, která by se starala o pacienty
s kataraktou před a po operaci, vše jim dostatečně vysvětlila.
Lepší informovanost pacienta zavedením diskusních fór na internetu, kde by pacienti
mohli klást své dotazy. Heslo by dostali pouze pacienti, kteří přichází do naší
nemocnice na operaci katarakty, aby se předešlo neoprávněným vstupům
do nemocniční databáze. Toto řešení by mohlo předcházet zbytečným
nedorozuměním mezi lékařem a pacientem, protože mnohdy mají pacienti strach
zavolat a zeptat se na informace, které je zajímají.
Chápu, že ne všichni mají doma internet a počítač, ale je to jedna z možností a spolu
s letákem, by se informovanost mohla zvýšit, neboť pacienti by nosili potřebné
vybavení (pyžamo, léky, nebyli by nalíčeni, posnídali by) a také by možná při větší
informovanosti nebyl jejich strach tak veliký.
Doporučení pro pacienta:
- je velmi důležité, aby nepodléhal strachu z důvodu vyšších hodnot fyziologických
funkcí
- řádně si přečíst pokyny, které pacient dostane do rukou, tím se předejde zapomínání
osobních věcí (pyžamo, župan, přezůvky)
- pokud něco neví, nebo má nějaký problém, se vším se svěřit personálu
Doporučení pro rodinu:
- doprovodit svého příbuzného, známého na operaci a pobýt s ním v čekárně, tím by se
možná zmírnil strach pacienta
- pozitivně ho motivovat, chválit a mít o něho zájem
- podle možností mu doma se vším pomoci a upravit prostředí, aby nedocházelo
k úrazům
62
ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo celkově popsat problematiku onemocnění
katarakty. Teoretická část popisuje její vznik, příčiny, projevy a léčbu. Praktická část se
zabývá ošetřovatelským procesem u pacientky s kataraktou a vytvořením sesterských
aktuálních a potencionálních diagnóz. Z jedenácti diagnóz bylo vybráno pět (akutní
bolest hlavy z důvodu pooperačního stavu, strach z důvodu operace v souvislosti
s obavami z budoucnosti, dušnost při zátěži z důvodu astma bronchiale, nedostatek
informací ohledně léčebného domácího režimu z důvodu nepozornosti, nedostatečná
sebepéče v hygienické oblasti vzhledem k omezené pohyblivosti), které byly podrobně
rozepsány a zhodnoceny. Čtyři cíle diagnóz byly splněny v plném rozsahu a jedna byla
splněna částečně (dušnost při zátěži z důvodu astma bronchiale). Cíl této práce byl tedy
splněn.
Pro sestru na očním oddělení je nezbytností obrnit se obrovskou dávkou trpělivosti,
laskavostí a taktu, neboť pracujeme s lidmi, kteří pociťují strach, a ten se může
projevovat různě. Na pacienty by se nemělo spěchat, přístup k nim by měl být příjemný
a chápající. Velký význam má informovanost a edukace pacientů, kteří k nám přichází
na operaci šedého zákalu. Ať už se jedná o ambulantního či hospitalizovaného pacienta.
Také nesmím opomenout přítomnost některého z jejich blízkých, kteří jim pomohou
k pocitu bezpečí a lepší orientaci nejen v nemocnici, ale i doma.
Mohu s radostí konstatovat, že pacientka, kterou jsem si vybrala a provedla
u ní ošetřovatelský proces, je po stránce šedého zákalu naprosto v pořádku. Začátkem
března byla u nás na oddělení také na operaci s druhým okem. Zrak se stabilizoval
a pacientka vidí lépe a může si konečně zase číst a luštit křížovky, což je její oblíbená
činnost.
Lidí se šedým zákalem neustále přibývá a je na nás, jaký přístup k pacientovi
zvolíme, a co budeme ochotni pro pacienty vykonat, aby se cítili v nemocničním
prostředí dobře a bezpečně.
63
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Knihy
1. NOVÁKOVÁ, I. 2011. Ošetřovatelství ve vybraných oborech dermatovenerologie,
oftalmologie, ORL, stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 240 s. ISBN
978-80-247-3422-4.
2. AUTRATA, R.; ČERNÁ, J. 2006. Nauka o zraku. 1. vyd. Brno: Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. 226 s.
ISBN 80-7013-362-7.
3. KUCHYNKA, P. 2007. Oční lékařství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 812 s.
ISBN 978-80-247-1163-8.
4. RUTRLE, M. 2000. Přístrojová optika. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání
pracovníků ve zdravotnictví, 2000. 189 s. ISBN 80-7013-301-5.
5. KRAUS H.; KAREL I.; RŮŽIČKOVÁ E. 2001. Oční zákaly. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2001, s. 149. ISBN 80-7169-967-5.
6. HYCL, J. 2000. Šedý zákal informace pro pacienty. 1. vyd. Praha: Triton, 2000. 15 s.
ISBN 80-7254-071-8.
7. HOLUBOVÁ, J. 2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2010. 80 s. ISBN 978-80-247-2171-2.
8. VLKOVÁ, E.; PITROVÁ, Š.; VLK, F. 2008. Lexikon očního lékařství. 1. vyd.. Brno:
František Vlk, 2008. 607 s. ISBN 978-80-239-8906-9.
9. ERNEST, J. aj. 2010. Makulární degenerace: Trendy v léčbě věkem podmíněné
makulární degenerace. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010, s. 249. ISBN 978-80-204-
2363-4. 64.
64
10. Autorský kolektiv. 2004. Diagnostika a léčba očních chorob v praxi. Z angl. orig.
přel. Petra Ličková aj. 3. vyd. Praha: Triton, 2004. 618 s. ISBN 80-7254-536-1.
11. SYSEL D.; BELEJOVÁ, H.; MASÁR, O. 2011. Teorie a praxe ošetřovatelského
procesu. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2011, s. 280. ISBN 978-80-7399-289-7.
12. SYSEL, D.; KUKUROVÁ E.; WEIS M. 2008. Ošetrovateľská starostlivosť
v schémat minútovej bázy znalostí. 1. vyd. Brno: Tyratron BMG, 2008, s. 205. ISBN
978-80-969923-0-0.
13. ČERVINKOVÁ, E. aj. 2005. Ošetřovatelské diagnózy. 3. vyd. Brno: Národní
centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005, s. 165. ISBN 80-
7013-358-9.
14. KOHNEN, T. 2002. Modern Cataract Surgery. 1. vyd. Frankfurt am Main: Karger,
2002. 244 s. ISBN 3-8055-7364-2.
15. MELKI, A. S.; AZAR T. D. 2001. 101 Pearls in Refractive, Cataract, and Corneal
Surgery. USA: Slack Incorporated, 2001. 173 s. ISBN 1-55642-489-2.
Časopisy
16. NOVÁK, P. Oko – okno do lidské duše. In Diagnóza v ošetřovatelství. 2009, roč. 5,
č. 3, s. 16–18. ISSN 1801-1349.
17. SOSNA, T. Doplňky stravy v očním lékařství. In Tempus medicorum. 2010, roč. 19,
č. 7–8, s. 21–23. ISNN 1214-7524.
18. POZLEROVÁ, J.; ROZSÍVAL P. Hodnocení opacit zadního pouzdra u různých
typů umělých nitroočních čoček. In Česká a slovenská oftalmologie. 2009, roč. 65, č. 1,
s. 12–15. ISSN 1211-9059.
65
19. ŠVANCAROVÁ R.; NOVÁK J.; ADÁMKOVÁ H. Vliv mechanického čištění
pouzdra čočky na rozvoj sekundární katarakty. In Česká a slovenská oftalmologie.
2010, roč. 66, č. 1, s. 21–25. ISNN 1211-9059.
20. PETRÁŠOVÁ, E. Ošetřovatelská péče podle modelu Oremové. In Sestra. 2011, roč.
21, č. 7–8, s. 31–32. ISSN 1201-0404.
21. HLOŽÁNEK, M. Komplexní péče o děti se šedým zákalem. In Sestra. 2010, roč.
20, č. 1, s. 84–86. ISSN 1210-0404.
Internet
22. Laserové operace šedého zákalu [online]. c2008-2012 [cit. 2011-12-1]. Dostupné
z WWW: .
23. Femto-katarakta – nový způsob operace šedého zákalu [online]. [cit. 2012-02-13].
Dostupné z WWW: .
Seznam literatury je zpracován dle normy ISO 690:2.
PŘÍLOHY
Příloha A – Rešerše I
Příloha B – Graf počtu katarakt
– oční oddělení NsP Karviná-Ráj V
Příloha C – Fotodokumentace očních přístrojů VI
I
Příloha A – Rešerše
Lékařská knihovna
Nemocnice s poliklinikou
Karviná – Ráj, příspěvková organizace
Vydmuchov 399/5
734 12 Karviná – Ráj
1. Ošetřovatelská péče podle modelu Oremové
Petrášová, Erika
Sestra. 2011, roč. 21, č.7–8, s. 31–32. ISSN: 1210-0404.
2. Stárnutí oka a věkem podmíněná makulární degenerace
Štrofová, Helena, Varcholová, Drahomíra, Sedláček, Karel, Švancarová, Radka
Interní medicína pro praxi. 2011, roč. 13, č. 5, s. 209–213. ISSN: 1212-7299, 1803-5256
(elektronická verze), 1803-5868 (konference ambulantních (abstrakta).
3. Katarakta po úraze bleskom
Alexík, Mikuláš, Štubňa, M., Kačerik, Marek
Česká a slovenská oftalmologie. 2011, roč. 67, č. 1, s. 27–29, ISSN: 1211-9059.
4. Doplňky stravy v očním lékařství
Sosna, Švancarová, Radka
Tempus medicorum. 2010, roč. 19, č. 7–8 (MF mediREPORT), s. 21–23. ISSN: 1214-
7524.
5. Laserová kapsulotomie při kataraktě
Petr, Jaroslav
Medical tribune. 2010, roč. 6, č. 29, B6. ISSN: 1214-8911.
6. Novinky v léčbě šedého zákalu
Lékařské listy. 2010, č. 23, s. 2.
7. Další revoluce v chirurgii šedého zákalu je tu
Medical tribune. 2010, roč. 6, č. 22, A4. ISSN:1214-8911.
II
8. Kvalita vidění po extrakci jednostranné vrozené katarakty – srovnání implantace čočky
s korekcí afakie kontakní čočkou
Autrata, Rudolf, Vybíralová, Soňa, Řehůřek, Jaroslav
Trendy soudobé oftalmologie. Praha: Galén: Česká oftalmologická společnost, c2000–
2010, roč. 6, s. 219-226.
9. Prevence zánětlivých komplikací operace katarakty – výsledky klinické studie lokální
aplikace levofloxicinu
Jirásková, Naďa, Rozsíval, Pavel, Burová, M., Kalfeřtová, Marie
Praktický lékař. 2010, roč. 90, č. 5, s. 300–301. ISSN: 0032-6739.
10. Nejváţnější oční onemocnění vedoucí ke ztrátě zraku
Citores, Filip, Kůt
Sestra. 2010, roč. 20, č. 5, s. 35–36. ISSN: 1210-0404.
11. Bezpečnost při podávání intranazálních steroidů
Vančíková, Zuzana
Alergie. 2010 roč. 12, č. 2, s. 126–131. ISSN: 1212-3536, 1212-687-X (elektronická
verze).
12. Komplexní péče o děti s šedým zákalem
Hložánek, Martin
Sestra. 2010, roč. 20, č. 1, s. 84-86. ISSN:1210-0404.
13. Výsledky operací katarakty s implantací Acrysof ReSTOR SN6AD3
Marešová, Klára, Mlčák, Petr, Vláčil, Ondřej
Česká a slovenská oftalmologie. 2010, roč. 66, č. 1, s. 26–28. ISSN: 1211-0959.
14. Vliv mechanického čištění pouzdra čočky na rozvoj sekundární katarakty
Švancarová, Radka, Novák, Jan, Adámková, Hana
Česká a slovenská oftalmologie. 2010, roč. 66, č. 1, s. 21–25. ISSN: 1211-9059.
III
15. Nejčastější onemocnění oka v dětském věku
Lajčíková, Soňa
Florence. 2010. roč. 6, č. 2, s. 19–21. ISSN: 1801-464X.
16. UV záření a oko
Cendelin, Jiří
Česká oční optika. 2009, roč. 50, č. 3, s. 82–89. ISSN: 1211-233X.
17. Diferenciální diagnostika leukokorie u dětí
Varadyová, B., Autrata, Rudolt, Řehůřek, Jaroslav
IX. Symposium dětské oftalmologie. Praha: Česká strabologická asociace, 2009. 2009, roč.
10, Suppl. 1, s. 111–114.
18. Koncepce komplexní péče o děti s vrozenou kataratkou na Oční klinice dětí
a dospělých FN Motol
Hložánek, Martin
IX. Symposium dětské oftalmologie. Praha: Česká strabologická asociace, 2009. 2009, roč.
10, Suppl. 1, s. 83–84.
19. Kontaktní čočky u dětí
Brůnová, Blanka
IX. Symposium dětské oftalmologie. Praha: Česká strabologická asociace, 2009. 2009, roč.
10, Suppl. 1, s. 58–60.
20. Srovnání implantace IOL a aplikace kontaktní čočky u jednostranné vrozené katarakty
Autrata, Rudolf, Vybíralová, Soňa, Varadyová, B., Řehůřek, Jaroslav
IX. Symposium dětské oftalmologie. Praha: Česká strabologická asociace, 2009. 2009, roč.
10, Suppl. 1, s. 52–56.
21. Oko – okno do lidské duše
Novák, Petr
Diagnóza v ošetřovateslství. 2009, roč. 5, č. 3, s. 16–18, ISSN: 1801-1349.
IV
22. Hodnocení opacit zadního pouzdra u různých typů umělých nitroočních čoček
Pozlerová, Jana, Nekolová, Jana, Jirásková, Naďa, Rozsíval, Pavel
Česká a slovenská oftalmologie. 2009, roč. 65, č. 1, s. 12–15. ISSN: 1211-9059.
V
Příloha B – Graf počtu katarakt – Oční oddělení NsP Karviná-Ráj
Počet operovaných katarakt na Očním oddělení NsP Karviná-Ráj v letech 2004 až
2011, operováno bylo 8649. Průměrně je to tedy 1081 operací za rok.
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
1000 985 964
1054
1185
1077 1110
1274
Počet operovaných katarakt - Oční oddělení NsP
Karviná-Ráj
počet
VI
Příloha C – Fotodokumentace očních přístrojů
Obrázek 1 – Snellenův optotyp Zdroj: vlastní fotografie
Obrázek 2 – Schiótzův impresní tonometr Zdroj: vlastní fotografie
VII
Obrázek 3 – Štěrbinová lampa Zdroj: Vlastní fotografie
Obrázek 4 – Přístroj na měření sona A+B Zdroj: vlastní fotografie
VIII
Obrázek 5 – Bezkontaktní tonometr Zdroj: vlastní fotografie
Obrázek 6 – Refraktometr Zdroj: vlastní fotografie
IX
Obrázek 7 – Přístroj na měření IOL Zdroj: vlastní fotografie