Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U DÍTĚTE
S HYDRANENCEPHALIÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JANA PEŇÁKOVÁ
Praha 2012
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U DÍTĚTE
S HYDRANENCEPHALIÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JANA PEŇÁKOVÁ
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Hana Belejová, PhD.
Praha 2012
Souhlas tématem
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 25.5.2012
Jana Peňáková
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji PhDr. Haně Belejové, Ph. D. za metodické vedení mé práce, za ochotný přístup
a poskytnutí materiálů ke zpracování práce.
V Praze dne 25.5.2012
ABSTRAKT
PEŇÁKOVÁ, Jana. Ošetřovateslký proces u dítěte s hydranencefalií. Vysoká
škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Hana
Belejová, PhD. Praha. 2012. 44 s.
Bakalářská práce pojednává o vrozené vývojové vadě mozkových hemisfér,
hydranencephalii. V teoretické části je rozvedeno, jak toto onemocnění postihuje vývoj
mozku, jaký má vliv na další vývoj dítěte. Jsou zde uvedeny konkrétní příznaky tohoto
postižení, prognóza a v souvislosti s tímto postižením také možnosti případné léčby.
Vzhledem k tomu, že má hydranencephalie velký vliv na psychomotorický vývoj dítěte,
je v práci také uvedeno, jak se vyvíjí fyziologický kojenec. Konečnou část teorie tvoří
specifika poskytované péče dítěti s hydranencephalií.
Praktická část se zabývá ošetřovatelským procesem u konkrétního dítěte s tímto
onemocněním. Součástí praktické části je také popis jak se dítě projevuje a rozvíjí.
Klíčová slova:
Hydranencephalie. Mozkomíšní mok. Psychomotorický vývoj.
ABSTRACT
PEŇÁKOVÁ, Jana. Nursing process for child with hydranencephaly. The
College of Healthcare, o.p.s. A qualification degree: Bachelor (Bc.). Supervisor: PhDr. Hana
Belejová, Ph.D. Praha. 44 p.
The thesis deals with congenital defect of the brain hemispheres,
hydranencephaly. In the theoretical part is elaborated on how this disease affects brain
development, which has an impact on further development of the child. There are only
these symptoms of this disorder, prognosis, and in connection with this condition also
possible treatment options. Given that hydranencephaly has a great influence on
psychomotor development of children is at work also shows how the infant develops
physiological. The final part of the theory are the specifics of care a child with
hydranencephaly.
The practical part deals with the nursing process for a particular child with this
disease. The practical part is a description of how the child develops and manifests.
Keywords:
Hydranencephaly. Cerebrospinal fluid. Psychomotor development.
OBSAH
SEZNAM OBRÁZKŮ
SEZNAM TABULEK
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
ÚVOD.........................................................................................................................11
I. TEORETICKÁ ČÁST.........................................................................................12
1 Hydranencephalie ................................................................................................12
1.1 Patogeneze ....................................................................................................13
1.2 Diagnostika...................................................................................................13
1.3 Klinické projevy............................................................................................14
1.4 Prognóza.......................................................................................................15
1.5 Léčba ............................................................................................................15
2 Mozkomíšní mok.................................................................................................16
2.1 Proudění mozkomíšního moku ......................................................................16
2.2 Základní typy drenážních výkonů..................................................................17
2.2.1 Dočasné drenáže ....................................................................................17
2.2.2 Trvalé drenáže........................................................................................17
2.2.3 Endoskopické operace............................................................................18
3 Psychomotorický vývoj kojence ..........................................................................19
4 Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s hydranencephalií ....................................21
4.1 Poloha a pohybový režim ..............................................................................21
4.2 Výživa...........................................................................................................22
4.3 Psychomotorický vývoj.................................................................................22
II. PRAKTICKÁ ČÁST ..............................................................................................23
5 Ošetřovatelský proces u dítěte s hydranencephalií................................................24
6 Doporučení, jak pečovat o dítě s hydranencephalií...............................................40
ZÁVĚR.......................................................................................................................42
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..........................................................................43
SEZNAM PŘÍLOH.....................................................................................................45
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 – Hydranencephalie…………………………………………………………12
Obrázek 2 – Transluminace…………………………………………………………..14
Obrázek 3 – Cirkulace mozkomíšního moku…………………………………………16
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 – Vybraná vývojová data kojence…………………………………………..20
Tabulka 2 – Pediatrické Glasgow Coma Scale…………………………………………28
Tabulka 3 – hodnocení bolesti dle stupnice FLACC…………………………………...29
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Antikonvulzivní – proti křečím
Autosomálně recesivní dědičnost – typ dědičného onemocnění, kdy je nutné předání
mutovaného genu od obou rodičů, aby došlo k rozvinutí choroby u jejich potomka
Behaviorální automatismy – stereotypní, neúčelné vzorce chování
Cerebelomedulární cisterna – prostor mezi spodní plochou mozečku a horní stranou
prodloužené míchy
Distální – vzdálený od středu těla
Dyskonjugované - nesouvislé
Ependym – výstelka dutin centrálního nervového systému
Gastroesofageální reflux – návrat obsahu žaludku do jícnu
Hypoxie – nedostatek kyslíku v tkáních
Choroideální plexus – část mozku, kde se vytváří mozkomíšní mok
Korová inhibice – zpomalení růstu mozkové kůry
Kraniální – směřující k lebce
Makrocefalie – patologicky velká hlava
Pia mater – měkká plena (mozková)
Porencefalické cysty – dutinky v mozkových hemisférách
Proliferativní vaskulopatie – porucha cévní stěny s chorobným růstem tkáně
Shunt - zkrat
Spastické - křečovité
Subarachnoideální prostor- prostor mezi arachnoideou (zevně), a pia mater (uvnitř).
Subdurální kolekce – hromadění moku pod tvrdou mozkovou plenou
Termoregulace – schopnost organismu udržet optimální teplotu těla
11
ÚVOD
Hydranencephalie je poměrně vzácné onemocnění, se kterým se setkáme jen
zřídka. Postihuje méně než jedno dítě z 10 000 narozených po celém světě.
Jedná se o vrozenou vadu, která vzniká následkem poškozeného vývoje mozku
během těhotenství. Rozsah poškození se u každého dítěte liší a tím i příznaky
a prognóza. Některé děti s hydranencephalií se dožívají několika let, ale ve většině
případů dochází k selhání životních funkcí jen několik měsíců po porodu. Vzhledem
k tomu je péče o takto postižené děti založena zejména na zmírňování příznaků
a zamezení komplikací.
Péče o děti s hydranencephalií nemá žádná konkrétní specifika, odvíjí
se od příznaků onemocnění. Nejvíce zkušeností s péčí o tyto postižené děti mají právě
jejich rodiče, kteří se jim intenzivně věnují a snaží se jim zajistit co nejkvalitnější život.
Své poznatky si předávají prostřednictvím webových stránek, či organizací. Tyto
informace jsou však uváděny především v zahraničních zdrojích, neboť
hydranencephalie je tak vzácné onemocnění, že informace týkající se této diagnózy jsou
v rámci české literatury velmi obtížně dohledatelné.
Cílem mé bakalářské práce je zjištění jak správně a kvalitně pečovat o dítě
s hydranencephalií. Doufám, že tato práce přiblíží čtenářům dané téma, a poskytne
důležité informace o ošetřovatelské péči u takto postižených dětí.
12
I. TEORETICKÁ ČÁST
1 Hydranencephalie
Jedná se o vzácnou vývojovou vadu postihující méně než 1 dítě z 10 000
narozených po celém světě (WAGNER, 2011)
U hydranencephalie jsou mozkové hemisféry nahrazeny membranózními vaky
vyplněnými mozkomíšním mokem tvořené gliózní tkání. Meningeální obaly jsou
neporušené. Mozkový kmen a mozeček jsou zachovány, taktéž mohou být přítomny
ostrůvky spánkového, týlního a čelního laloku a mezimozek (MENKES et al., 2006,
STEVENSON et al., 2006).
Zdroj: AGAMANOLIS, 2010.
Obrázek 1 – Hydranencephalie
Na obrázku je viditelný membranózní vak nahrazující mozkové hemisféry,
zachován je mozeček a mozkový kmen, v pravé části lebeční dutiny je přítomen okrsek
spánkového laloku (AGAMANOLIS, 2010).
13
1.1 Patogeneze
Přesná příčina vzniku tohoto postižení není známa. Jsou popisovány mnohé
faktory narušující vývoj mozkových hemisfér. Vzhledem k zachovalému ependymu
a zúženému mokovodu se může jednat o extrémní nitroděložní hydrocephalus.
Jako jiná příčina vzniku je popisována proliferativní vaskulopatie s autosomálně
recesivní dědičností projevující se zablokováním krčních tepen. Následkem tepenné
neprůchodnosti dochází k narušení vývoje mozkové kůry.
Další z možných příčin může být narušení ontogeneze velkých cév s následkem
uzávěru vnitřních karotid. Uzávěr karotid může také způsobit infekce, nebo trauma,
které proběhne po dvanáctém týdnu těhotenství.
Hydranencephalie může vzniknout také následkem ozáření, hypoxie plodu nebo
účinkem toxických látek. Vysoký vliv na vznik tohoto postižení může mít i expozice
oxidu uhelnatého během těhotenství (MENKES et al., 2006; NOGGLE et al., 2012;
WEISS, 2009).
1.2 Diagnostika
U každého dítěte s makrocefalií, nebo při neobvykle narůstající velikosti
hlavičky je indikováno sonografické vyšetření, které napomáhá k objasnění příčiny
nárůstu objemu hlavičky. Příčinou hromadění mozkomíšního moku může být
hydrocephalus, porencefalické cysty nebo subdurální kolekce.
Přesné anatomické hranice cystického defektu, mezimozek, struktury zadní jámy
lebeční a také chybějící průtok v karotidách stanovuje magnetická resonance (MENKES
et al., 2006).
14
Dalším možným vyšetřením stanovujícím hydranencephalii je takzvaná
transluminace. Jedná se o prosvícení hlavičky, které bylo před dostupností
ultrasonografie používáno jako screeningové vyšetření u kojenců s makrocefalií
(BAROZZINO; SGRO, 1995-2012).
Zdroj: BAROZZINO; SGRO, 1995-201
Obrázek 2 – Transluminace
1.3 Klinické projevy
Po narození je velikost hlavičky postiženého novorozence často fyziologická,
nebo je přítomna nenápadná makrocefalie, která rychle narůstá. V prvních dnech života
dítěte se jeho vývoj v rámci pohybové aktivity a reflexů jeví jako normální, ale přibližně
ve druhém až třetím týdnu dochází k viditelným změnám.
Chybějící korová inhibice má za následek zvýšené reflexní reakce a přetrvává
primitivní reflexologie. Mohou nastat poruchy termoregulace, nepravidelnost spánku,
zpomalení růstu. Dítě ve vývoji znatelně zaostává, má spastické držení končetin, často
se projevují i epileptické záchvaty. Ve většině případů jsou děti s hydranencephalií
slepé a hluché. Dyskonjugované pohyby očí se jeví, jako že dítě sleduje, ale jedná
se o náhodnou reakci. Děti přežívajících více let jsou těžce psychicky postižené.
U starších dětí lze sledovat tzv. behaviorální automatismy jako odpověď na zevní
podněty (MENKES et al., 2006; NOGGLE et al., 2012).
15
1.4 Prognóza
Asi polovina dětí narozených s hydranencephalií umírá do jednoho měsíce
života. Méně jak 15% dětí přežije déle jak rok. Nicméně jsou dokumentovány i případy
dětí, které se dožily až dvaceti let, u těchto postižených však dochází k mnohým
komplikacím a častým lékařským zákrokům (STEVENSON et al., 2006).
1.5 Léčba
Žádná léčba hydranencephalie neexistuje. Mohou být pouze zmírněny příznaky
tohoto onemocnění. Hlavním problémem u hydranencephalie je riziko epileptických
záchvatů, proto jsou podávány antikonvulzivní léčiva.
V ojedinělých případech lze provést chirurgický zákrok ve formě drenáže
mozkomíšního moku, aby došlo k odlehčení tlaku vlivem narůstajícího hydrocephalu
(NOGGLE et al., 2012).
V případě, kdy není implantace shuntu indikována, dochází ke shromažďování
mozkomíšního moku v lebeční dutině, to má za následek zvětšování objemu hlavičky
a narůstající tlak na okolní tkáň. Tlak mozkomíšního moku způsobuje dítěti bolesti,
a proto se podávají analgetika. Narůstající hlavička může dosáhnout až takového
objemu, že dítěti brání ve volném pohybu. U imobilních dětí pak vznikají další potíže,
jako je například porucha vyprazdňování, riziko dekubitů, svalových kontraktur,
nebo pneumonie. Proto je velmi důležitá správná ošetřovatelská péče, která může těmto
rizikům zabránit.
16
2 Mozkomíšní mok
Během dne vznikne až 600 ml mozkomíšního moku a to bez závislosti na věku
jedince. Mozkomíšní mok je konstantně obnovován. Za zdroje moku jsou považovány
cévy choroideálního plexu, pia mater a tkáň mozku. Asi 50% - 70% mozkomíšního
moku, který vyplňuje mozkové komory a subarachnoideální prostory, se tvoří
v choroideálních plexech, zbývající mok vzniká kolem mozkových cév. Celkové
množství moku kolísá od 80 do 150 ml (KALA et al., 2008; KALVACH et al., 2010).
2.1 Proudění mozkomíšního moku
Pohyb mozkomíšního moku v lebeční dutině a páteřním kanále je udržován
srdečním cyklem. Během systoly přitéká krev do mozku a způsobuje pulsaci tkáně
vytlačující mozkomíšní mok z lebeční dutiny do páteřního kanálu. Naopak během
diastoly proudí z dutiny lebeční krev rychleji než v systole, což spolu s rytmem pulsace
mozkové tkáně vede k proudění moku směrem kraniálním (KALA, 2005).
Zroj: EKLUND et al., 2007
Obrázek 3 – Cirkulace mozkomíšního moku
17
2.2 Základní typy drenážních výkonů
2.2.1 Dočasné drenáže
Zevní komorová drenáž
Je rychlým řešením u akutních forem hydrocephalu. Komorový mozkomíšní
mok je odváděn do rezervoáru. Jedná se o dočasné řešení, které může onemocnění
zvládnout úplně, nebo vytvoří podmínky pro další možnou chirurgickou léčbu.
Zevní lumbální drenáž
Provádí se především u komunikujícího hydrocephalu. V případě lehkých forem
je možné upravit stav pomocí opakovaných punkcí.
Ventrikulosubgaleální drenáž
V prostoru lebeční klenby je vytvořena kapsa, do které je odváděn mozkomíšní
mok z postranní komory nedominantní hemisféry. Mok je z této kapsy punktován,
nebo se sám resorbuje.
2.2.2 Trvalé drenáže
Ventrikulocisternální drenáž (Torkildsenova)
Implantací speciálního katétru je obnovena komunikace mezi cerebelomedulární
cisternou a postranní komoru, která byla znepřístupněna patologickým procesem
v akveduktu nebo v zadní jámě lebeční.
Ventrikuloperitoneální drenáž
Katétr je veden z oblasti postranní komory do peritoneální dutiny, kde dochází
k absorpci mozkomíšního moku. Systém je opatřen jednocestným ventilem. Tyto
ventily můžeme podle výše hodnoty otevíracího tlaku rozdělit na nízkotlaké,
střednětlaké a vysokotlaké.
Ventrikuloatriální drenáž
Mozkomíšní mok je odváděn z postranní komory do pravé srdeční síně.
18
Lumboperitoneální drenáž
Tento způsob drenáže je prováděn pouze u komunikujících hydrocefalů. Mok je
odváděn ze spinálního prostoru do peritoneální dutiny.
2.2.3 Endoskopické operace
Endoskopická ventrikulostomie třetí komory
Endoskopická ventrikulostomie třetí komory - ETV spočívá v provedení otvoru
do spodiny třetí komory.
Endoskopická plastika akveduktu
Cílem operace je kauzální obnovení průchodnosti Sylviova mokovodu pomocí
endoskopické operační techniky (KALA, 2005, s. 25- 27).
19
3 Psychomotorický vývoj kojence
Kojenecké období trvá první rok života dítěte. Je charakterizováno jako období
velmi rychlých vývojových změn. Po fyzické stránce dochází k prudkému vzrůstu, dítě
během kojeneckého období poroste až o 20 centimetrů a jeho váha se ztrojnásobí.
V oblasti hrubé motoriky taktéž nastávají velké změny. Z polohy vleže se dítě začíná
přetáčet, posazovat, lozit a ve věku 1 roku se zpravidla staví a učí se chodit (ŠULOVÁ,
2010; KELNAROVÁ, 2010).
Motorický vývoj probíhá ve třech směrech:
1. Kefalokaudální směr – od hlavy (kefale) k „ocasu“ (kauda). Motorický vývoj
postupuje směrem od hlavičky k distálním částem těla. Nejdříve dítě zvedá hlavičku,
následně se posazuje, plazí se po kolenech a nakonec se staví na nožky. Postupně
se rozvíjí aktivita okohybných a mimických svalových skupin, která dále postupuje
přes krční, hrudní a bederní páteř až k dolním končetinám.
2. Proximodistální směr – motorika se rozvíjí postupem od velkých kloubů
k malým, od centra těla k periferii. Nejdříve dítě pohybuje velkými klouby (ramena,
kolena), rozvíjí se tak hrubá motorika a následně aktivuje menší klouby, rozvoj jemné
motoriky.
3. Ulnoradiální směr – od malíkové strany dlaně směrem k palci. Z počátku dítě
uchopuje na základě reflexu s preferencí malíkové strany, postupně přechází na hrabavé
uchopování s dlaní natočenou k podložce, začleňuje se tak palcová strana úchopu
až dojde k aktivnímu používání palce a tzv. „klíšťovému úchopu“ (ŠULOVÁ, 2010).
Kojenecké období je sice krátké, ale pro další vývoj rozhodující období, které
ukazuje základní vrozené dispozice. V období prvního roku života se dispozice
rozvinou tak, že je dítě schopno provádět účelné, vůlí řízené aktivity. Je schopno
vzpřímeně stát, záměrně uchopovat a pouštět předměty. Rozvinula se jeho praktická
inteligence a je připraveno učit se verbální komunikaci. Navázalo vztahy s blízkými
osobami (LANGMEIER et al., 2006).
20
Tabulka 1 - Vybraná vývojová data kojence
Vývoj
uchopování
předmětu
Ulnární dlaňový úchop
Radiální dlaňový úchop
Prstový úchop radiální
Nůžkový úchop
Spodní klíšťkový úchop
Vrchní klíšťkový úchop
1.-6. měsíc
6.-7. měsíc
8. měsíc
8. měsíc
9.-10. měsíc
11. měsíc
Vývoj řeči Jednotlivé samohlásky
Brouká (a-a-a, e-e-e)
Jednotlivé slabiky (ba, da)
Zdvojování slabik
Napodobuje zvuky
1 slovo s významem
2 slova s významem
od 2. měsíce
od 3. měsíce
po 6. měsíci
8. – 9. měsíc
od 8. měsíce
od 9. měsíce
od 12. měsíce
Porozumění
řeči
Reaguje na hlas matky
Reaguje na zavolání jménem, na ne-ne
Dělá paci-paci ap. na výzvu
Podá předmět na výzvu, ale nepustí
Podá předmět na výzvu a pustí z ruky
Vyhledá očima několik věcí podle
názvu
od 2. - 3. týdne
od 8. měsíce
od 9. měsíce
od 10. – 11. měsíce
od 12. měsíce
od 12. měsíce
Sociální
projevy
Necílený úsměv
Cílený úsměv
Odliší matku od ostatních osob
Rozezná cizí osoby
Jí z části tuhou stravu
Drží láhev
Pije s hrnku s malou dopomocí
od 1. – 2. týdne
od 2. – 3. týdne
od 3. měsíce
od 6. měsíce
od 6. měsíce
po 6. měsíci
od 10. měsíce
Zdroj: KOMÁREK et al., 2008, s. 9-10
21
4 Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s hydranencephalií
Vzhledem k tomu, že děti s hydranencephalií mají velmi negativní prognózu
a velké procento z nich umírá do prvního měsíce života, nejsou dána žádná konkrétní
specifika poskytované péče u tohoto onemocnění. Ošetřování takto postižených dětí
se odvíjí na základě rozsahu postižení, na velikosti hlavičky, zda má dítě voperovaný
shunt apod.
4.1 Poloha a pohybový režim
Zajištění pohybové aktivity u dítěte s hydranencephalií závisí především
na rozsahu postižení. Jedním z příznaků hydranencephalie je spastické držení končetin,
proto se musí pravidelně rehabilitovat. Cílem rehabilitace je předcházení svalových
kontraktur.
V souvislosti s rehabilitací se provádí také pravidelné polohování a podkládání
speciálními polštářky. Zejména u dětí, kterým nebyl voperován shunt a dochází u nich
k narůstajícímu objemu hlavičky, makrocefalická hlavička způsobuje dítěti překážku
ve volném pohybu a je ohrožena vznikem dekubitů. Polohování by mělo probíhat
nejméně v intervalech co 2 hodiny, ale i častěji. Polohováním se předchází jak
svalovým kontrakturám, tak proleženinám, které vznikají na základě tlaku váhy těla
na podložku, proto je proleženinami nejvíce ohrožená právě makrocefalická hlavička.
V prevenci vzniku proleženin je také velmi důležité, na čem dítě leží. Podložka musí
být vypjatá, aby nedocházelo k zvyšování tlaku na predilekční místa. Vhodné je
používání různých antidekubitárních podložek, které výši tlaku snižují. Vhodné jsou
speciální polštářky vyplněné polystyrénovými kuličkami, tzv. „paměťové matrace“,
či „dekuba“.
Do ručiček je vhodné vkládat různé měkké hračky, aby povolilo pevné sevření
pěstiček, které je také příznakem hydranencephalie. Proti vzniku kontraktur
podkolenních vazů se podkládají kolínka. V rámci rehabilitace může sestra provádět
různé povolovací cviky během denních aktivit, které mohou dítě stimulovat i v oblasti
22
psychomotorického vývoje. Jedná se o takzvané „škádlivky“ jako například: motání
ručkama, paci - paci, naznačování „ták je veliký“ apod.
4.2 Výživa
V oblasti výživy dochází často k poruchám sacího a polykacího reflexu.
I když mohou děti s hydranencephalií přijímat potravu ústy je pro ně tato činnost velmi
namáhavá. Obvykle dochází k zakašláváni se u jídla, protože je narušena činnost
hltanové příklopky, která má bránit průniku tekutiny, nebo jídla do dýchacích cest.
Vzniká tak velké riziko aspirace a následné pneumonie. Kromě potíží s polykáním tyto
děti trpí gastroesofageálním refluxem. Ten se projevuje říháním a zvracením a to riziko
aspirace zvyšuje. Lékaři z tohoto důvodu doporučují krmení nasogastrickou,
nebo gastrostomickou sondou (Rays of sunshine, 2011).
4.3 Psychomotorický vývoj
Mnozí lékaři tvrdí, že nemá smysl dítě s hydranencephalií nějakým způsobem
stimulovat. Rodiče těchto dětí však věří, že v rámci psychomotorického vývoje dochází
u jejich dětí alespoň k minimálnímu postupu, pokud se jim někdo intenzivně věnuje.
Existují různé organizace a webové stránky, kde si rodiče předávají své zkušenosti
v péči o děti s hydranencephalií a poskytují si zde cenné informace, jak zkvalitnit život
takto postiženým dětem.
23
II. PRAKTICKÁ ČÁST
V praktické části práce jsou shrnuty podstatné informace o konkrétním dítěti
s hydranencepahlií. Tyto informace byly čerpány z lékařské a sesterské dokumentace
dítěte. Další informace týkající se ošetřování dítěte jsou získány vlastními zkušenostmi
při poskytování ošetřovatelské péče tomuto dítěti.
Na základě získaných informací o dítěti jsou zde uvedeny aktuální
a potencionální ošetřovatelské diagnózy. U nejdůležitějších z nich je stanoven
ošetřovatelský proces.
Konečnou část tvoří doporučení pro ošetřující osoby, které by se mohli s takto
postiženým dítětem v rámci poskytování péče setkat.
24
5 Ošetřovatelský proces u dítěte s hydranencephalií
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: K. N. Pohlaví: ženské
Datum narození: 30. 6. 2011 Věk: 10 měšíců
Datum přijetí: 14. 7. 2011 Typ přijetí: ústavní péče ze zdravotních důvodů
Oddělení: Kojenecký Ústav Ošetřující lékař: MuDr. M. S.
Medicínská diagnóza: hydranencephalie
Důvod přijetí: na základě prognózy krátkého přežití a potřebě specializované péče bylo
matce doporučeno umístění dítěte do kojeneckého ústavu.
Nynější onemocnění: dítě má makrocefalickou hlavičku, občas problémy s krmením,
patrně má i bolesti hlavy.
ZÁKLADNÍ VYŠETŘENÍ PŘI PŘIJETÍ
Hmotnost: 4 050 g Délka: 55 cm
Obvod hlavy:41,5 cm Obvod hrudníku: 35 cm
Pulz: 120/min Dech: 25 TT: 36,3 °C
RODINNÁ ANAMNÉZA
Matka: mononukleóza v 11 letech. Nekouří.
Otec: neudán
Sourozenci: 0
25
OSOBNÍ ANAMNÉZA
Dítě z prvního těhotenství, 2. měsíc těhotenství matka prodělala virózu, léčila
se Paralenem, do 4. měsíce užívala hormonální antikoncepci, v 5. měsíci byla na RTG
zubu.
Porod dle dokumentace ukončen císařským řezem ve 38 týdnu pro alteraci ozev,
spontánní odtok plodové vody 35 hodin před porodem, plodová voda čirá, pupečník
omotán 3x kolem krku, nekříšena, po porodu viditelná makrocefalie.
Potíže s krmením, občas krmeno sondou.
Váha: 3400 g Délka: 51 cm APGAR score: 10, 10, 10
Překonané a chronické onemocnění: opakované infekty HDC
Úrazy: 0
LÉKOVÁ ANAMNÉZA
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Tramal guttae Tramadoli
hydrochloridum
100 mg/ml
2 – 2 – 3 analgetik
um
Rivotril guttae Clonazepamum
2,5 mg/ml
3 – 3 – 3 Antiepileptikum,
antikonvulzivum
Sab simplex guttae Simeticonum
69,19 mg/1ml
10 – 10 – 10 – 10 Deflatulens,
digestivum
Chloralhydrát solutio 0 – 0 - 15 ml
Glycerinový
čípek
suppositorium Glycerolum
2,06 g v 1 čípku
½ - 0 – 0 laxativum
26
Lactulosa sirup Lactulosum
66,7 g/100ml
5ml – 0 – 0 Digestivum,
laxativum
Očkování: z důvodu infaustní prognózy stanovené lékaři nebylo dítě očkováno.
Alergologická anamnéza: žádná alergie u dítěte nebyla doposud zjištěna.
Gynekologická anamnéza: nevýznamná
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA
Otec neuveden, sourozence nemá. Dítě je umístěné v kojeneckém ústavu
ze zdravotních důvodů. Maminka za dítětem dříve docházela několikrát do týdne, brala
si jej na krátké vycházky, na Vánoce jej měla i doma. Nyní maminka chodí 2x-3x
do měsíce. Občas se za dítětem přijde podívat i babička.
Posouzení ze dne 30. 4. 2012
Subjektivní Objektivní
Hlava a krk Hlava – masivní makrocefalie, rozestup švů, velká i
malá fontanela neuzavřeny
Oči – syndrom „zapadajícího slunce“, oči nedovře, bez
sekrece
Uši – bez sekrece
Nos - bez sekrece
Ústa – rty narůžovělé
Jazyk – růžový, bez povlaku, vlhký
Držení hlavy - neschopnost udržet hlavu pro její velikost
Obvod hlavy při narození: 37 cm
Obvod hlavy nyní: 72 cm
Hrudník Obvod hrudníku při narození: 34 cm
Obvod hrudníků nyní: 43
Tvar hrudníku – astenický, bez deformit
27
Dýchací
systém
Dýchání pravidelné. Opakované respirační infekty, dítě
bývá často zahleněné.
Počet dechů: 20
Srdečněcévní
systém
Bez potíží
Pulz: 103/min
Břicho
a GIT
Břicho je měkké, na pohmat bolestivé. Silný
meteorizmus, bolestivost břicha při vyprazdňování a
vlivem nadýmání, peristaltika oslabená. Vyprazdňuje se
pomocí laxantiv, nebo se vyprázdní po aplikaci
Chloralhydrátu per rectum.
Uropoetický
systém
Bez deformit a vrozených vad, pohlavní orgán dívčí.
Vyprazdňování moči fyziologické.
Kostrovo-
svalový
systém
Zvýšený svalový tonus, horní končetiny jsou převážně
ve flexi s možností natažení, dolní končetiny taktéž
hypertonické, ale pohybuje s nimi dle polohy. Při změně
polohy občas přítomny třesy končetin.
Nervově-
smyslový
systém
Přetrvávající hledací, sací a úchopový reflex, na hlas
reaguje pohybem očí, někdy se zklidní, na hlasité
zvukové efekty reaguje leknutím, za zvukem se snaží
otočit. Pohledem přímo nefixuje, ale je schopno
pozorovat hračky nad sebou zavěšené, snaží se jich
dotýkat. Také sleduje sestru při krmení. V poloze na
boku se snaží dotknout jejího plyšového medvídka,
který leží vedle ní. Náhodně se směje. Při chování si
brouká.
Endokrinní
systém
Nevyšetřován
Imunologick
ý systém
Uzliny nezvětšeny
TT: 36,7°C
Kůže a její
adnexa
Kůže na těle čistá, na tvářích se nepravidelně projevuje
exantém, vlivem slin vytékajících z úst při pláči.
Exantém se zpravidla hojí do 4-5 dnů při promazávání
28
Sudocrémem. Koupání je prováděno jednou za dva dny,
ráno, jinak je provedena hygiena 2x denně na
přebalovacím stole otřením navlhčenou žínkou.
HODNOCENÍ VĚDOMÍ U DĚTÍ
Tabulka 2 - Pediatrické Glasgow Coma Scale
Otevírání očí
spontánní 4 4
na oslovení 3
na bolest 2
žádné 1
Nejlepší
motorická
odpověď
odpovídající podnětu 6
lokalizující bolest 5
úhyb flexí 4
abnormální flexe 3 3
extenze 2
žádná odpověď 1
Nejlepší odpověď
na slovní a
vizuální stimuly
 2 roky  2 roky
dobrá orientace 5 5 úsměv, sledování
zmatenost 4 4 4 utišitelný pláč
nepřiměřená slova 3 3 přetrvávající pláč
nesrozumitelná slova 2 2 vzrušení, neklid
žádná odpověď 1 1 žádná odpověď
endotracheální
kanyla
T T kanyla
Celkové skóre 11
Hodnocení:
12 – 9 bodů = střední porucha vědomí
8 – 3 body = závažná porucha vědomí
(FENDRYCHOVÁ, 2004)
Dle daného hodnocení má dítě střední poruchu vědomí.
29
Tabulka 3 – hodnocení bolesti dle stupnice FLACC
KATEGORIE
HODNOCENÍ Celkové
hodnocení0 1 2
Obličej
Žádný určitý
výraz, nebo
úsměv
občas se zamračí
nebo zašklebí,
bez zájmu, stažený
do sebe
často nebo stále
se mu třese
brada, sevřené
čelisti
1
Nohy
Normální
pozice, nebo
uvolněné
Neklidné, napjaté
Kope, nebo má
nohy přitažené
k břichu
1
Aktivita
leží klidně,
normální
pozice,
uvolněně se
pohybuje
napjatý, kroutí se,
vrtí se tam a zpět
napjatý do
oblouku, hází
sebou, strnulý
1
Pláč
nepláče (spí
nebo je
vzhůru)
naříká, kňourá,
občas si stěžuje
stále pláče, ječí
nebo vzlyká,
často si stěžuje
1
Uklidnění
spokojený,
uvolněný
uklidní se
občasným
dotykem,
pohlazením, tím,
že se na ně
mluví, dá se odvést
pozornost
je obtížné ho
utěšit nebo
uklidnit
2
Zdroj: KALOUSOVÁ et al., 2008, s. 8.
Hodnocení:
Bodové rozmezí je od 0 do 10, kdy 0 značí žádnou bolest, 10 je největší bolest.
Hodnocení bolesti u dítěte bylo provedeno v době, kdy mělo bolesti spojené
s vyprazdňováním. Stupeň bolesti dítěte byl 6.
30
AKTIVITY DENNÍHO ŽIVOTA
Příjem potravy
Dítě je krmeno ze lžičky přibližně od 5. měsíce, s kombinací pití z lahve.
Přibližně od 9. měsíce pití z lahve odmítá, vystrkuje jazykem savičku, pláče a nechce
polykat, dáví se. Je schopno nuceně vypít 50 - 80 ml tekuté stravy, což je první ranní
dávka. Samo upřednostňuje lžíci, proto od 10. měsíce vyzkoušen přechod na příkrm.
Zvládne mletou stravu, která dítěti velice chutná, dokonce upřednostňuje některá jídla.
Má rádo různé kremáčky, krupici a masové omáčky. Občas nastane problém s krmením,
kdy jídlo odmítá pro bolesti bříška. Odmítá příjem tekutin.
Vyprazdňování stolice
Stolice nepravidelná, užívá laxantiva, po kterých se nevyprazdňuje vždy,
zpravidla se vyprazdňuje po aplikaci Chloralhydrátu per rectum – stolice bývá
bobkovitá, nebo formovaná, 1x-3x denně. Při vyprazdňování pláče a kope nožkama.
Trpí meteorismem, na který užívá Sab Simplex, bříško je masírováno Flatulinem,
užívání rektální rourky s malým efektem.
Vylučování moči
Vylučování moči je v normě.
Spánek a bdění
Dítě má velice nepravidelný spánek, někdy prospí celé dopoledne a odpoledne je
vzhůru, nebo naopak. Jindy spí téměř celý den. V noci většinou spí, ale někdy
se probere s pláčem, který lze utišit pouze chováním.
31
Trávení dne
Dítě je vzhledem ke svému postižení upoutáno na lůžko a ve veškerém pohybu
odkázáno na pomoc druhých, musí být pravidelně polohováno, samo se snaží otáčet,
ale zvládne jen minimální natočení ze zad na bok, z boku se přetočí na záda.
Při neschopnosti pohybu se vzteká, natahuje končetiny a pláče. Dobře snáší polohu
vpolosedě.
Dopoledne je u dítěte prováděna rehabilitace, po které je vždy velmi unavené
a ihned usíná. Odpoledne po obědě je uloženo do kočárku na balkon, kde je velmi
spokojené.
V době bdělosti je dítě stimulováno hračkami. Nejeefektivněji reaguje
na zvukové hračky, při zvuku hračky zpozorní, při pláči se zklidňuje. U dítěte je také
prováděna stimulace pomocí plyšového medvěda, kdy sestra ručkou dítěte hračku hladí
a to pak ruky samo povoluje. Když má dítě plyšového medvěda na dosah, snaží
se jej dotknout, vypadá to jako by hračku hladilo. Natahuje ruce na hračky nad ním
zavěšené. Rádo také pozoruje světlo.
Na přítomnost sestry reaguje pozitivně, občas si pláčem snaží vynutit pozornost
ve formě přidržování dudlíku, houpání s kočárkem, nebo chování. Dítě je uloženo
samostatně na ložnici, aby mělo klid na spánek a nedošlo k poranění jinými dětmi.
Někdy, když dítě slyší sestru ve vedlejším pokoji, začne poplakávat, aby na sebe
upozornilo. Je rádo mezi ostatními dětmi, kde bývá uloženo do houpací sedačky.
Posouzení doprovázející osoby
Vzhledem k prognóze krátkého přežití dítěte, bylo mamince psychologem
a lékaři doporučeno, aby dítě předala do péče kojeneckému ústavu. Maminka dítě
pravidelně navštěvuje a ptá se, zda nemá bolesti, jak se vyvíjí apod. Vždy, když
maminka přijde na návštěvu, má smutný výraz, ale přesto si s dítětem vesele povídá,
chová jej, snaží se jej i nakrmit.
32
MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT ZE DNE 30.4.2012
Ordinovaná vyšetření:
Žádná vyšetření nejsou ordinována.
Konzervativní léčba:
Dieta: K8m
RHB: k udržení rozsahu pohybu kloubů a prevence kontraktur
Výživa: per os, mletá strava
Medikamentozní léčba:
Per os:
Tramal gtt. 2 – 2 – 3
Rivotril gtt. 3 – 3 – 3
Sab Simplex gtt. 10 – 10 – 10 – 10
Lactulóza sir. 5 – 5 – 5 ml
Intra venózní: 0
Per rectum:
Chloralhydrát sol. 0 – 0 – 15 m
Glycerinový čípek ½ – 0 – 0
Jiná: 0
Chirurgická léčba: neindikována
33
SITUAČNÍ ANALÝZA ZE DNE 30.4.2012
Stav dítěte je stabilní, momentálně netrpí žádným akutním onemocněním. Jsou
mu podávány obvyklé léky. Dítě je pravidelně polohováno v intervalech co 2 hodiny.
Žádné projevy na kůži nemá.
V oblasti výživy jsou malé problémy s krmením. Dítě je krmeno lžičkou, jí
s chutí, aktivně otevírá ústa, ale při polykání se občas zakašlává. Příjem tekutin odmítá
vystrkováním jazyka. Tekutou stravu není schopno sát a nechce ji ani polykat.
I přes pravidelné polohování, masáž bříška a podaná laxativa dítě trpí zácpou
a meteorismem. Při změně polohy a vzniku mírného tlaku na bříško, se snaží zapojit
břišní lis a vyprázdnit se. Při stlačení břicha kolínky dítěte dochází k nadměrnému úniku
plynů.
Během dopoledne byla u dítěte provedena rehabilitace rehabilitační sestrou.
Ihned po rehabilitačním cvičení usnulo. Spalo asi dvě a půl hodiny, v době oběda bylo
aktivní, snažilo se natahovat ručičky na hračky. Vzhledem k velikosti a riziku snadného
narušení celistvosti kůže na hlavě je dítě uloženo v postýlce s podloženou hlavičkou
speciálními pomůckami. Odpoledne spalo v kočárku na balkóně, kde bylo velmi
spokojené.
34
Stanovení sesterských diagnóz ze dne 30.4.2012 a jejich uspořádání podle priorit:
OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY:
1. Snížený příjem tekutin v souvislosti s narušeným polykáním tekuté stravy
projevující se tuhou stolicí, suchými rty
2. Riziko vzniku dekubitů na hlavě vzhledem na objem hlavičky
3. Porucha vyprazdňování stolice v souvislosti s nedostatkem pohybu projevující se
nepravidelným, bolestivým vyprazdňováním tuhé stolice
4. Chronická bolest břicha v souvislosti se ztíženým vyprazdňováním projevující se
pláčem, bolestivým vyprazdňováním
5. Riziko aspirace vzhledem k narušenému polykání
6. Snížená imunita vzhledem k celkovému onemocnění projevující se častými
infekty dýchacích cest
7. Riziko vysychání spojivek vzhledem k neschopnosti zavřít oči
8. Ztížená pohyblivost v souvislosti se základním onemocněním dítěte projevující
se neschopnosti se volně pohybovat vzhledem k věku dítěte
9. Zhoršený příjem tekuté stravy v souvislosti s narušeným polykáním projevujícím
se odmítáním tekuté stravy, vystrkování jazyka při pití, dávením se
10. Zvýšený svalový tonus vzhledem k poškození projevující se třesem končetin při
změně polohy.
11. Nepohodlí (fyzické i psychické) v souvislosti s neschopnosti volného pohybu
projevující se pláčem a napínáním končetin
12. Opožděný psychomotorický vývoj v souvislosti se základním onemocněním
projevující se zaostáváním motorických a psychických projevů
35
1. Snížený příjem tekutin v souvislosti s narušeným polykáním tekuté stravy
projevující se tuhou stolicí, suchými rty
Cíl: Dítě má zajištěn dostatečný příjem tekutin.
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
 Dítě vypije během dne minimálně 1 litr tekutin – do 24 hodin
 Dítě nemá potíže s příjmem tekutin – po dobu hospitalizace
 Stolice dítěte není tuhá, sliznice jsou vlhké – po dobu hospitalizace
Plán intervencí:
 Zjisti, z jaké nádobky bude dítě nejlépe přijímat tekutiny (lahvička, hrníček se
„sosákem“, kelímek) – sestra
 Zjisti, jaká tekutina dítěti nejvíce chutná, případně oslaď čaj, podej ovocnou šťávu
– sestra
 Aktivně dítěti tekutiny nabízej a zapisuj do dokumentace množství vypitých tekutin
– sestra
 Podávej tekutiny i ve stravě – sestra
 Informuj lékaře o sníženém příjmu tekutin – sestra
Realizace:
 Dítěti byly aktivně nabízeny tekutiny z lahvičky, hrníčku se „sosákem“ a z kelímku
 Do čaje byl přidán ovocný sirup
 Tekutiny byly dítěti nabízeny v hodinových intervalech
Hodnocení:
 Bylo zjištěno, že dítě nejlépe přijímá tekutiny z kelímku
 Nejvíce dítěti chutná čaj ochucený ovocným sirupem
 Dítěti byly tekutiny nabízeny v hodinových intervalech, pilo po malých doušcích
 Dítě vypilo během dne 500 ml tekutin
 Cíle bylo dosaženo jen částečně, je třeba pokračovat v intervencích
36
2. Riziko vzniku dekubitů na hlavě vzhledem na objem hlavičky
Cíl: nedojede ke vzniku dekubitu na hlavě
Priorita: střední
Výslední kritéria:
 Na hlavě nejsou přítomny žádné známky poškození celistvosti kůže – po dobu
hospitalizace
 Dítě je pravidelně polohováno – co 2 hodiny
 Dítě má podkládanou hlavičku speciálním polštářem s polystyrénovými kuličkami
a „dekubou“ – po dobu hospitalizace
Plán intervencí:
 Pravidelně dítě polohuj a zapiš čas a polohu do dokumentace (viz příloha A) –
sestra
 Podkládej hlavičku dítěte antidekubitárními podložkami – sestra
 Porušenou kůži ošetřuj dle ordinace lékaře – sestra
Realizace:
 Hlavička dítěte je podkládána speciálním polštářem s polystyrénovými kuličkami a
„dekubou“
 Dítě je polohováno v pravidelných intervalech co dvě hodiny
Hodnocení:
 k poškození kůže na hlavě nedošlo
 cíl byl splněn, je třeba pokračovat v intervencích
37
3. Porucha vyprazdňování stolice v souvislosti s nedostatkem pohybu
projevující se nepravidelným, bolestivým vyprazdňováním tuhé stolice
Cíl: Dítě má fyziologické vyprazdňování
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
 Dítě se vyprazdňuje pravidelně 2krát denně – po dobu hospitalizace
 Při vyprazdňování u dítěte nesledujeme bolestivé projevy – do 24 hodin
 Stolice je formovaná, není tuhá – po dobu hospitalizace
Plán intervencí:
 Pravidelně dítě polohuj – sestra
 Prováděj masáž bříška kroužením ve směru chodu hodinových ručiček – sestra
 Podávej dítěti tekutiny, alespoň 1l denně – sestra
 Zajisti, aby strava dítěte byla bohatá na vlákninu – sestra
 Podávej léky dle ordinace lékaře – sestra
Realizace:
 Dítě je polohováno v pravidelných intervalech po 2 hodinách
 3x denně bylo provedeno masírování bříška
 Dítě vypilo 500 ml tekutin za den
 Byly podány léky dle ordinace lékaře
Hodnocení:
 Dítě se během dne vyprázdnilo
 Cíl byl splněn, je třeba pokračovat v intervencích
38
4. Chronická bolest břicha v souvislosti se ztíženým vyprazdňováním projevující
se pláčem, bolestivým vyprazdňováním
Cíl: Dítě neprojevuje známky bolesti.
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
 Dítě se vyprazdňuje bezbolestně – po dobu hospitalizace
 Dítě neprojevuje známky bolesti – do 24 hodin
 Dle hodnotící škály bolest FLACC je bolest na stupni 3, nebo méně – do 24 hodin
Plán intervencí:
 Zhodnoť intenzitu bolesti dle FLACC škály – sestra
 Proveď zápis do dokumentace (viz příloha B) - sestra
 Pokládej dítě do úlevové polohy na břiše – sestra
 Prováděj pravidelné masáže bříška 3x denně ve směru chodu hodinových ručiček
– sestra
 Podávej dítěti léky dle ordinace lékaře – sestra
 Proveď zápis do Záznamu hodnocení bolesti (viz příloha B) – sestra
Realizace:
 Dítě je ukládáno do úlevové polohy
 Při poloze vpolosedě, zatíná břišní svaly a pláče
 Provedeno hodnocení bolesti dle škály FLACC
Hodnocení:
 Bolesti dítěte se během dne zmírnily na stupeň 5
 Cíle bylo dosaženo jen částečně, je třeba pokračovat v intervencích
39
Celkové hodnocení dítěte dne 7.5.2012 - 7 dní po stanovení diagnóz
Dítě bylo do kojeneckého ústavu přijato na základě doporučení lékařů.
Předpokládaná prognóza přežití byla odhadována na několik měsíců.
Zpočátku docházelo k velkým komplikacím při krmení, kdy dítě neustále
plakalo a nebylo schopno se přisát k savičce. Občas bylo krmeno injekční stříkačkou,
nebo sondou. Postupem času se naučilo sát z lahve za pomocí speciálního uchopení
pusinky. Palec a ukazováček přidržují tváře a prostředník mírně tlačí bradičku nahoru
a je tak cítit, jak dítě polyká. V období okolo 5. měsíce začalo být dítě krmeno lžičkou
a sací reflex opět vymizel. Tekutiny přijímá obtížně, ale z kelímku vypije okolo 500 ml
za den.
V rámci polohování a rehabilitace dítěte je zajišťována prevence proleženin
a vzniku svalových kontraktur. Hybnost jednotlivých kloubů byla vlivem intenzivního
cvičení zvýšena a dítě se snaží samo o větší rozsah pohybu. Příkladem je natahování
ruček po hračkách, kdy zpočátku mělo dítě ruce jen ve flekčním postavení. Díky
pravidelnému polohování a ošetřování kůže nedošlo doposud k narušení celistvosti
kůže.
S vyprazdňováním má dítě chronické problémy, při poloze vpolosedě začne
zatínat břišní svaly a snaží se vyprázdnit. I přes veškeré intervence a splněné ordinace
trpí dítě při vyprazdňování bolesti na stupni 2 – 7, dle hodnotící škály FLACC.
V oblasti psychomotorického vývoje došlo jen k minimálnímu pokroku. Dítě
se snaží otáčet, natahovat ruce. Občas se náhodně zasměje, při chování v náruči
si brouká. Reaguje na světlo a zvuk, má rádo společnost, ale není mu příjemný hluk.
40
6 Doporučení, jak pečovat o dítě s hydranencephalií
Péče o děti s hydranencephalií se odvíjí od příznaků, které jejich stav provázejí.
Závisí na rozsahu poškození mozku, které není u každého dítěte stejné. Proto je důležité
zjistit, na jaké úrovni je dítě schopno se rozvíjet.
 Krmení
Další komplikací jsou problémy s krmením, tyto děti mívají často narušen sací
a polykací reflex. Je ale možné, že se aktivní a vytrvalou stimulací naučí normálně pít
i jíst. Pomocí speciálního hmatu s přidržováním pusinky a tlakem na spodní část brady
se dítě naučilo účinně pít z lahve.
Některé děti mají však velké obtíže s krmením a často se u jídla zakašlávají.
Aby nedošlo k vzniku aspirace, je dětem zavedena sonda. Proto se rodiče musí naučit
jak správně o sondu pečovat.
 Psychomotorika
Častým příznakem je spasticita končetin, proto je velmi důležité s dítětem cvičit
a aktivně jej polohovat, aby nedocházelo k omezení pohybu.
Značně se osvědčilo uplatnění bazální stimulace pomocí různých hraček. Dítě
se zpočátku nechtělo dotýkat žádných předmětů, při vkládání předmětů do ruček
neotevíralo pěstičku a plakalo. Vhodné je tedy začínat s plyšovými hračkami, které jsou
na pohmat příjemné. Výhodou je, pokud jde navíc o hračku zvukovou, nebo
se světelným efektem, aby docházelo ke stimulaci více oblastí. Dítě si postupně
na hračku zvykne a je možné, že na ni začne spontánně reagovat.
V tomto případě, bylo dítě stimulováno plyšovým medvědem se zvukovým
efektem. Na zvuk dítě reaguje zklidněním. Při pokládání ruky dítěte na hračku, začalo
41
povolovat pěst a samo se snaží hračky dotýkat. Velice pozitivně reaguje na světelné
podněty, které vždy upoutají jeho pozornost.
V oblasti psychomotoriky může dojít k jistým pokrokům, ale jsou jen minimální
a nejlépe jim rozumí pouze osoba, která o dítě pečuje. Proto si nenechte brát odhodlání
se dítěti naplno věnovat a pocit radosti, z toho, že se něco naučilo, byť je to jen
maličkost.
42
ZÁVĚR
Jak již bylo v práci několikrát zmíněno, hydranencephalie je poměrně vzácné
onemocnění, a ještě vzácnější je přežití jednoho roku života u takto postižených dětí.
Jsou případy, kdy se děti dožily i více let. A proto je důležité získat informace,
jak o tyto děti pečovat.
Ošetřovatelské péči o tyto děti není věnována téměř žádná literatura. Informace
týkající se hydranencephalie jsou dohledatelné především v zahraniční literatuře, neboť
u nás je výskyt tohoto onemocnění velmi nízký. Informace jak pečovat a takto postižené
děti, je možno dohledat na webových stránkách neziskových organizací, které vznikly
právě na základě nedostatku edukace o tomto postižení.
Rodiče postižených dětí si prostřednictvím internetu předávají zkušenosti
získané péčí o své postižené dítě a také radosti, které se svými dětmi prožívají.
Jen oni nejlépe vědí jak se svým potomkem komunikovat, jak uspokojit jeho potřeby.
V péči o dítě s hydranencephalií je důležité myslet především na jeho pohodlí.
Kromě biologických potřeb, má i takto postižené dítě potřeby psychické. Chce se volně
hýbat, chce být ve společnosti, rádo se chová…
Účelem této práce bylo zjištění, jak co nejkvalitněji pečovat o dítě
s hydranencephalií. Vzhledem k převážnému splnění ošetřovatelských cílů
a minimálnímu výskytu komplikací u konkrétního dítěte, lze hodnotit cíl jako splněný.
43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
AGAMANOLIS, Dimitri P. 2010. Special ischemics lesions. 2010. [online]. [cit. 2012-
05-13]. Dostupné z WWW: http://neuropathology-
web.org/chapter3/chapter3fPorencephaly.html
BAROZZINO, Tony; SGRO, Michael. 2012. Transillumination of the neonatal skull:
seeing the light. [cit. 2012-05-14]. Dostupné z WWW:
http://www.cmaj.ca/content/167/11/1271.full
EKLUND, Anders; MANCHESTER, Ian; AMBARKI, Khalid et al. 2007. Identification
of the Cerebrospinal Fluid System Dynamics. [cit. 2012-05-14]. Dostupné z WWW:
http://www.control.tfe.umu.se/Ian/CSF/
FENDRYCHOVÁ, Jaroslava. 2004. Hodnotící metodiky v neonatologii. 1. vyd. Brno:
NCO NZO BRNO, 2004. 87 s. ISBN 80-7013-405-4.
KALA, Miroslav. 2005. Hydrocefalus. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 145 s. ISBN 80-
7262-303-6.
KALA, Miroslav; MAREŠ, Jan. 2008. Lumbální punkce a mozkomíšní mok. 1. vyd.
Praha: Galén, 2008. 137 s. ISBN 978-80-7262-568-0.
KALOUSOVÁ, Jana; ROUSKOVÁ, Blanka; PACHMANNOVÁ, Daniela et al. 2008.
Bolest u dětí: Hodnocení a některé způsoby léčby. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné
z WWW: http://www.solen.cz/pdfs/ped/2008/01/02.pdf
KALVACH, Pavel et al. 2010. Mozkové ischemie a hemoragie. 3. přeprac. a doplněné
vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 456 s. ISBN 978-80-247-2765-3.
KOMÁREK, Vladimír.; ZUMROVÁ, Alena et al. 2008. Dětská neurologie. 2. vyd.
Praha: Galén, 2008. 195 s. ISBN 978-80-7262-492-8.
LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Jana. 2006. Vývojová psychologie. 2.
autorizované vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9.
MENKES, John H.; SARNAT, Harvey B.; MARIA, Bernard L. 2006. Dětská
neurologie. 7. vyd. Praha: Triton, 2011. 1069 s. ISBN 978- 80-7387-341-7.
NOGGLE, Chad A.; DEAN, Raymonds R.; HORTON, Arthur M. 2012. The
Encyclopedia of Neuropsychological Disorders. New York: Springer Publishing
Company, LLC. 2012. 804 s. ISBN 978-0-8261-9854-9.
Rays of Sunshine. 1998-2011. [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z WWW:
http://www.hydranencephaly.com/Feeding/feeding.htm
44
STEVENSON, Roger E.; HALL, Judith G. 2006. Human Malformations And Related
Anomalies. 2. vyd. Oxford University Press, 2006. 1495 s. ISBN – 13: 978-0-19-
516568-5, ISBN – 10: 0-19-516568-3.
ŠULOVÁ, Lenka. 2010. Raný psychický vývoj dítěte. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.
247 s. ISBN 978-80-246-1820-3.
WAGNER, Andrew L. 2011. Imaging in Hydranencephaly. [online]. [cit. 2012-05-13].
Dostupné z WWW: http://emedicine.medscape.com/article/409520-overview)
WEISS, Thomas C. 2009. Hydranencephaly Definition Information and Facts. [online].
[cit. 2012-05-13]. Dostupné z WWW: http://www.disabled-
world.com/health/neurology/hydranencephaly.php
45
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A Polohování, prevence dekubitů……………………………………………I
Příloha B Záznam hodnocení bolesti…………………………………………………II
Příloha C Rešerše………………………………………………………………………III
I
Příloha A Polohování, prevence dekubitů
Zdroj: SZPD Olomouc
II
Příloha B Záznam hodnocení bolesti
Zdroj: SZPD Olomouc
III
Příloha C Rešerše
Knihy:
Dětská neurologie. 7. vyd.
AU: Menkes, John H., 1928-2008 - Sarnat, Harvey B. - Maria, Bernard L.
CI: Praha, Triton 2011. 2 sv., il., tab., Obsahuje rejstřík a literaturu
ISBN: 978-80-7387-341-7
LA: cze RT: 2 - monografie
AB: Knihy uloženy v kartonovém pouzdru
DE: PEDIATRIE; NEUROLOGIE; NERVOVÝ SYSTÉM - NEMOCI; DÍTĚ;
MONOGRAFIE
SG: K 87009/1
AN: 00175363 DT: 201108
Dětská neurologie (vybrané kapitoly). 2. vyd.
AU: Komárek, Vladimír, 1949- - Zumrová, Alena, 1957CI:
Praha, Galén 2008. 195 s., il., tab., Obsahuje rejstřík ISBN:
978-80-7262-492-8
LA: cze RT: 2 - monografie
DE: NEUROLOGIE PEDIATRIE; NERVOVÝ SYSTÉM - NEMOCI; DÍTĚ;
NEUROLOGIE;
IV
PEDIATRIE; UČEBNICE VYSOKÝCH ŠKOL
SG: K 82817
AN: 00159414 DT: 200806
Jaké jsou dlouhodobé důsledky poškození mozku a neuroprotektivní léčby na
další vývoj motorických a kognitivních funkcí nezralého jedince?
AU: Kubová, Hana, 1959KA:
Fyziologický ústav (Akademie věd ČR)
CI: Praha, IGA MZ ČR 2004. Přeruš. str., tab., grafy, Obsahuje literaturu
LA: cze RT: 2 - monografie
CZ NF6474
AB: Doba řešení 2001-2003
DE: STATUS EPILEPTICUS; MOZEK - POŠKOZENÍ CHRONICKÉ; VÝVOJOVÁ
BIOLOGIE;
EXCITAČNÍ AMINOKYSELINY; PSYCHOMOTORICKÉ PORUCHY;
NEUROPROTEKTIVNÍ
LÁTKY; DÍTĚ; NEUROLOGIE; NEUROCHIRURGIE; FARMAKOLOGIE;
PEDIATRIE;
ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY O ŘEŠENÍ GRANTU IGA MZ ČR
SG: G 3041
AN: 00120173 DT: 200510
Vybrané kapitoly z dětské neurologie pro speciální pedagogy
AU: Šlapal, Radomír, 1958CI:
Brno, Paido 2002. 35 s., Literatura: s. 35 ISBN: 80-7315-017-4
LA: cze RT: 2 - monografie
DE: PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE; NEUROLOGIE; NERVOVÝ SYSTÉM NEMOCI
;
PEDIATRIE; NEUROLOGIE; PEDIATRIE
SG: K 74721
AN: 00083309 DT: 200208
Dětská neurologie (vybrané kapitoly)
AU: Komárek, Vladimír, 1949- - Zumrová, Alena, 1957CI:
Praha, Karolinum 2000. 195 s., tab., il., Rejstřík: s. 181-195 ISBN:
80-246-0190-7
LA: cze RT: 2 - monografie
DE: DIAGNOSTICKÉ TECHNIKY NEUROLOGICKÉ; NERVOVÝ SYSTÉM NEMOCI
;
NEUROLOGICKÉ SYMPTOMY; NEUROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ;
NEUROLOGIE; DÍTĚ;
KOJENEC; NEUROLOGIE
SG: K 73113
AN: 00072511 DT: 200105
Prenatální diagnostika hydranencefalie plodu - kasuistika
AU: Kacerovský, M. - Ondrejovič, P. - Dernerová, Alena
AD: Gynekologicko porodnické oddělení, Žatec, CZ
V
CI: Gynekolog, Roč. 16, č. 4 (2007), s. 136-137. ISSN: 1210-1133. Lit. 12
LA: cze RT: 3 - článek
DE: HYDRANENCEFALIE - DIAGNÓZA, KOMPLIKACE, PATOFYZIOLOGIE;
PRENATÁLNÍ
DIAGNÓZA - METODY, TRENDY, VYUŽITÍ; MAGNETICKÁ REZONANCE ZOBRAZOVÁNÍ
-
METODY, VYUŽITÍ; ULTRASONOGRAFIE - METODY, VYUŽITÍ;
KAZUISTICKÝ PŘÍSTUP ; LIDÉ; TĚHOTENSTVÍ; ŽENSKÉ POHLAVÍ
SG: 312 A / B 1791
AN: 08004211 DT: 200804
Hydranencefalie či "total brain infarction"? - kazuistický rozbor klinického
a CT obrazu
AU: Obenberger, Jiří, 1956- - Seidl, Zdeněk, 1950- - Süssová, Jana, 1940AD:
Neurologická klinika 1. LF UK, Praha, CZ
CI: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, Roč. 58/91, č. 4 (1995), s.
206-207. ISSN: 1802-4041. Lit: 5, Souhrn en
LA: cze RT: 3 - článek
DE: HYDRANENCEFALIE - DIAGNÓZA, PATOLOGIE,
RENTGENDIAGNOSTIKA ; HYDROCEFALUS - ETIOLOGIE ; TOMOGRAFIE
RENTGENOVÁ POČÍTAČOVÁ - VYUŽITÍ ; DIAGNÓZA
DIFERENCIÁLNÍ; LIDÉ; DÍTĚ; KOJENEC; MUŽSKÉ POHLAVÍ; KAZUISTIKY
AN: 95009333 DT: 199509
Príspevok k etiopatogeneze hydranencefalie
AU: Pohanka, P.
CI: Československá pediatrie, Roč. 35, č. 8 (1980), S. 432-433. ISSN:
0069-2328. Lit: 7, Souhrn
LA: slo RT: 3 - článek
DE: NERVOVÝ SYSTÉM - ABNORMALITY ; TĚŽKÉ VROZENÉ VADY DIAGNÓZA,
ETIOLOGIE;
FRANCISELLA - PATOGENITA ; DIAGNÓZA DIFERENCIÁLNÍ;
NOVOROZENEC; KOJENEC; KAZUISTIKY
AN: 80006050 DT: 198012
Hydranencephaly. Demonstration and moving picture record (proceedings of a
symposium held in Prague, on November 12th-13th, 1962)
AU: Dietze, Rosemarie
CI: Experimental embryology and neuroanatomy, (1964), s. 129-130
LA: eng RT: 3 - článek
SG: K 31820
AN: 64030080 DT: 201011
Hydranencefalie zánětlivého původu
AU: Šimková, Míla, 1939- - Vojta, Václav, 1917-2000 - Stein, Jiří, 1920-1971
CI: Čes.-slov. Pediat., Roč. 18, č. 12 (1963), s. 1090-1095
LA: cze RT: 3 - článek
SG: 731 / B 39
AN: 64030091 DT: 201011
VI
Internetové odkazy
Atlas fetální patologie:
http://atlases.muni.cz/atlases/feto/atl_cz/main+fetopatologie+vvvorgsyst.html#vvvcnsho
t+vvvmozkuhot+braindisrplod+hydranencephplod
Zdroj: NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA