0
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ASTMA BRONCHIÁLE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
LENKA URBÁSKOVÁ, DiS.
Praha 2011
1
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ASTMA BRONCHIÁLE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
LENKA URBÁSKOVÁ, DiS.
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Renata Křížová
Praha 2011
2
Vložená strana se souhlasem tématu
3
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 31. 10. 2011
podpis
4
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji paní Mgr. Renatě Křížové za ochotnou pomoc při zpracování bakalářské
práce. Dále děkuji spolužačkám Lence Kociánové, DiS. a Jitce Bajerové, DiS., za cenné
rady při zpracovávání informací a materiálů, a také rodině za psychickou podporu.
5
ABSTRAKT
URBÁSKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelský proces u pacienta s astma bronchiále. Vysoká
škola zdravotnická, o. p. s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce Mgr.
Renata Křížová. Praha. 2011. 46 s.
Hlavním tématem bakalářské práce je Ošetřovatelský proces u pacienta
s onemocněním astma bronchiále.
Teoretická část práce je zaměřena na obecné informace o onemocnění astma
bronchiále, jeho příčiny, příznaky, diagnostiku a léčbu.
Praktická část se týká specifik ošetřovatelského procesu u pacientky s tímto
onemocněním. Ošetřovatelský proces je zpracován podle teoretického modelu Virginie
Henderson.
Cílem práce bylo přiblížit zdravotnickému personálu i široké veřejnosti léčbu
a ošetřovatelský proces pacientů s onemocněním astma bronchiále.
Klíčová slova
Astma Bronchiále; Ošetřovatelský Proces; Pacient.
6
ABSTRACT
URBÁSKOVÁ, Lenka. Nursing Process for Patient with Bronchial Asthma. College
of Health, o. p. s. Degree of Qualification: Bachelor (BA). Thesis Supervisor Mgr.
Renata Křížová. Prague. 2011. 46 p.
The main theme of thesis is Nursing Process for Patient with Bronchial Asthma.
The theoretical part is focused on general information about the condition
of bronchial asthma, its causes, symptoms, diagnosis and treatment.
The practical part concerns the specifics of the nursing process for patient with
this disease. Nursing process is developed by theoretical model of Virginia Henderson.
The goal was to introduce the treatment and the nursing process of patients
suffering of bronchial asthma to the medical personnel and general public.
Keywords
Asthma Bronchial; Nursing Process; Patient.
7
PŘEDMLUVA
Výběr tématu bakalářské práce s názvem „Ošetřovatelský proces u pacienta
s astma bronchiále“ ovlivnilo mé zaměstnání na plícním oddělení, které jsem
vykonávala před nástupem na mateřskou dovolenou.
Cílem práce bylo přiblížit jak zdravotnickému personálu, studentům
zdravotnických škol, tak široké veřejnosti ošetřovatelský proces u pacientů s tím
onemocněním.
Materiál k teoretické části byl čerpán z odborných knih, časopisů
a internetových zdrojů. Podklady ke zpracování praktické části byly shromážděny
z lékařské a sesterské dokumentace pacientky O. M., pozorováním a rozhovorech
s pacientkou.
8
OBSAH
SEZNAM ZKRATEK
SEZNAM TABULEK
ÚVOD............................................................................................................................. 11
I. TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 12
1 Klinická charakteristika astma bronchiále ............................................................. 12
1.1 Definice................................................................................................................. 12
1.2 Epidemiologie ....................................................................................................... 12
1.3 Etiopatogeneze ...................................................................................................... 12
1.4 Činitelé podílející se na vzniku astmatu................................................................ 13
1.5 Faktory vyvolávající exacerbaci ........................................................................... 14
1.6 Klinické projevy.................................................................................................... 16
1.7 Diagnostika ........................................................................................................... 16
1.8 Klasifikace tíže astmatu ........................................................................................ 19
1.9 Léčba..................................................................................................................... 20
1.9.1 Nefarmakologická léčba................................................................................. 20
1.9.2 Farmakologická léčba..................................................................................... 20
1.9.3 Imunoterapie alergenem ................................................................................. 22
1.9.4 Alternativní způsoby léčby............................................................................. 22
1.10 Akutní exacerbace astmatu, astmatický záchvat, status astmatikus.................... 23
1.11 Prevence astmatu................................................................................................. 24
2 Specifika ošetřovatelské péče u pacienta se status astmatikus .............................. 25
II. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 27
3 Ošetřovatelský proces u pacienta s diagnózou astma bronchiále.......................... 29
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 45
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………………….46
SEZNAM PŘÍLOH
9
SEZNAM ZKRATEK
ABR………………...acidobazická rovnováha
ARO..........................anesteticko-resuscitační oddělení
CT vyšetření……….počítačová tomografie
CHOPN…………...chronická obstrukční plicní nemoc
CO2………………..oxid uhličitý
EKG……………….elektrokardiogram
HCO3………………hydrogenuhličitan
IgE………………….imunoglobulin E
ORL……………….otorinolaryngologie
O2………………….kyslík
pH…………………míra kyselých a zásaditých látek
pCO2………………parciální tlak oxidu uhličitého v arteriální krvi
pO2………………..parciální tlak kyslíku v arteriální krvi
10
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Laboratorní hodnoty - biochemie ze dne 14. 8. 2011…………….........…...37
Tabulka 2 Laboratorní hodnoty – acidobazická rovnováha ze dne 14. 8. 2011………..38
Tabulka 3 Laboratorní hodnoty – krevní obraz ze dne 14. 8. 2011……….....................38
11
ÚVOD
Astma bronchiále je chronické onemocnění s celoživotním průběhem. Postihuje
jak dospělé osoby, tak dětskou populaci. V posledních letech nárůst pacientů s tímto
onemocněním stoupá. V dnešní době lze však s onemocněním astma dobře bojovat,
nemoc sice nelze zcela vyléčit, ale příznaky lze zmírnit.
Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí, z části teoretické a z části
praktické.
Teoretická část popisuje samotné onemocnění astma bronchiále, jeho příčiny,
příznaky, diagnostiku, léčbu a faktory vyvolávající exacerbaci.
V praktické části se zabývám ošetřovatelským procesem zpracovaným podle
modelu Virginie Henderson. V textu popisuji ošetřovatelský proces u pacientky, která
byla šest dní hospitalizována na plícním oddělení s exacerbací astma bronchiále.
Cílem práce bylo přiblížit ošetřovatelský proces u pacientů s tímto
onemocněním, jak zdravotnickému personálu, studentů zdravotnických škol, tak široké
veřejnosti.
12
I. TEORETICKÁ ČÁST
1 Klinická charakteristika astma bronchiále
1.1 Definice
Dle GINA (Globální iniciativa pro astma) je astma chronické, zánětlivé
onemocnění dýchacích cest, při němž působí mnoho buněk a buněčných částic.
Chronický zánět způsobuje chronickou hyperaktivitu a vede při dýchání k opakovaným
epizodám pískotů a vrzotů, dušnosti, kašle a tlaku na hrudi, zvláště pak potížím v noci
nebo časně nad ránem. Tyto stavy jsou často spojeny s variabilní obstrukcí, která je
často reverzibilní, a to buď spontánně, nebo po léčbě (Salajka, 2008).
1.2 Epidemiologie
V ČR se odhaduje prevalence astmatu téměř 8% v celé populaci obyvatelstva,
bohužel v dětském věku je to již 12-15%. Mortalita na astma je nízká, v posledních
letech kolísá kolem 1/1000 000 obyvatel. Incidence astmatu v ČR je 0,33% (tj. 30 000
osob) s touto diagnózou, z toho je 20 000 dětí ve věku 0-14let.
I přes trvalý nárůst prevalence astmatu je přístup k diagnostice a léčbě jednotný.
Navzdory velkému nárůstu onemocnění touto chorobou hospitalizovaných pacientů
ubývá (Kašák, 2008).
1.3 Etiopatogeneze
Při vzniku astmatu rozlišujeme faktory:
 vnitřní tj. faktory hostitele - predispozice
 vnější tj. zevní, vnější prostředí.
Mezi vnitřní faktory ovlivňující vznik astmatu patří genetická predispozice,
atopie, hyperreaktivita dýchacích cest a pohlaví (u chlapců je častější v dětském věku,
u žen v dospělosti). Mezi další faktory bychom mohli zařadit rasu, etnický původ a také
perinatální faktory (např. kuřáctví matky, nízká porodní hmotnost, infekce).
Mezi zevní faktory řadíme vnímavost na alergeny vnějšího prostředí (nejčastěji
pyly a plísně), alergeny obytných budov (např. roztoči, alergeny z domácích zvířat),
13
znečištění ovzduší, infekci dýchacích cest, fyzickou zátěž, stres, počasí, potravinové
a lékové alergie, drogy a kontrastní látky. Můžeme zde také zařadit nemoci zhoršující
astma, jako je např. gastroezofageální reflux, chronické onemocnění horních dýchacích
cest, jako jsou rhinitída, chronická sinusitída a nosní polypy (Kašák, 2008).
1.4 Činitelé podílející se na vzniku astmatu
Mezi činitele podílející se na vzniku astmatu můžeme zařadit atopii a alergii, chronický
zánět dýchacích cest, bronchiální hyperreaktivitu a obstrukci dýchacích cest.
Atopie a alergie
Atopie – je to genetická predispozice k alergickým reakcím na běžné podněty
zprostředkované protilátkami třídy E (IgE). Vyskytuje se u většiny nemocných, kterým
astma začalo před pubertou.
Alergie - je fenotypickým projevem atopie. Základní podmínkou pro vznik alergického
onemocnění je opakované setkání s alergenem navozujícím proces senzibilizace. Tím
dojde ke spuštění specifické imunologické reakce.
Autonomní nervový systém - neuropeptidy, podobně jako histamin vyvolávají
vazodilataci, bronchokonstrikci a stimulují sekreci hlenu.
Chronický zánět dýchacích cest - u astmatu je vždy přítomen.
Hlavní buněčné typy podílející se na zánětu:
 antigen
 lymfocyty
 eozinofily – jsou klíčové pro pozdní vznik alergického zánětu
 mastocyty (žírné buňky) – jsou hlavními buňkami časné fáze alergické reakce
a anafylaxe
 neutrofily – vyskytují se především u profesního astmatu, u astmatiků, kteří jsou
kuřáci, ale také u nemocných s chronicky těžkým astmatem
 makrofágy – podílejí se na poškozování dýchacích cest-epitelu a jeho následné
přestavby
 bazofily – mají stejnou funkci jako makrofágy
 epitelové buňky – během alergické reakce jsou poškozovány, ale i aktivovány.
Při účasti NO-syntázy produkují oxid dusný, který způsobuje vazodilataci
a následnou produkci hlenu
14
Bronchiální hyperreaktivita (BHR)
Je geneticky podmíněná. Nestabilita průdušek je výsledkem přehnané
bronchokonstrikční odpovědi na široké spektrum endogenních a exogenních podnětů.
BHR je sklon k bronchokonstrikci.
Obstrukce dýchacích cest
 akutní bronchokonstrikce – časná astmatická reakce, je to vlastně fyziologická
obranná reakce organismu, ale u astmatu se objevuje jako reakce na neškodné
podněty. Je vyvolána nejčastěji degranulací žírných buněk závislou na IgE,
např. při vdechnutí alergenu
 edém průduškové stěny – pozdní astmatická reakce (vzniká 6 – 24 hodin
po setkání s alergenem)
 tvorba hlenových zátek – zahuštěné zátky se tvoří v důsledku tvorby hlenu
a exudace plasmatických proteinů spolu s buněčnou drtí
 přestavba průduškové stěny - vzniká při dlouhodobém probíhajícím zánětu.
Dochází zde k ukládání kolagenu, fibronektinu a tenascinu, díky čemuž vzniká
hyperplazie pohárkových buněk a slizničních žlázek a hypertrofie hladkého
svalu (Kašák, 2008).
1.5 Faktory vyvolávající exacerbaci
Faktory, které mohou vyvolat zhoršení astmatu, se často kryjí s faktory
modifikujícími vnímavost.
 alergeny obytných budov – najdeme je v běžném prachu; roztoči (jejich
výměšky), domácí mazlíčci, převážně psi a kočky (alergeny jsou obsaženy
v jejich epitelech), švábi, plísně (staré, vlhké domy, neudržovaná klimatizace)
 alergeny vnějšího prostředí - ročních období-jaro (bříza, olše, líska), léto (trávy,
obilí, včely, vosy), podzim (plevely, byliny, pelyněk, plísně), zima (potraviny)
 profesní senzibilující látky – dráždivé látky mohou vyvolávat zánět, poškozovat
sliznici, zvyšovat bronchiální reaktivitu, vyvolávat bronchospasmus.
 znečištění vnějšího prostředí – je jeden z faktorů, zhoršujících již existující
astma. Průmyslový smog (vyvolává spíše chronickou bronchitidu),
fotochemický smog (spíše zvyšuje bronchiální hyperaktivitu)
15
 znečištění bytového a domácího prostředí – látky uvolňující se při topení
a vaření (oxidy dusíku, saze, oxid uhličitý, uhelnatý, siřičitý), formaldehyd
(obsažený v lepidlech, malbách, laku, stavebním materiálu). V neposlední řadě
jsou to látky uvolňující se ze sprejů (osobní, ale i bytová kosmetika, čisticí
prostředky aj.)
 respirační infekce – spolu s alergeny jsou považovány za hlavní spouštěče
exacerbace. Jsou to např. rhinoviry, viry chřipky, viry parainfluenzy. Mezi
nejčastější bakteriální vyvolavatele patří Haemophilus influenzae, Streptococcus
pneumoniae
 hyperventilace – je považována za časté spouštěče krátkých epizod astmatických
příznaků vyúsťujících až k exacerbaci. Vzniká při smíchu, pláči, strachu, panice
nebo hysterii
 změny počasí – exacerbace jsou časté při teplotní inverzi (nahromadění
znečišťujících látek v ovzduší) nebo před bouřkou (kdy jsou nahromaděné
ve vzduchu pyly a mnohé další alergeny)
 potraviny – vyvolávají exacerbaci jak obsahem alergenů, tak také látek
působících přímo bronchokonstrikci. Patří zde např. sója, sýry, ryby, vnitřnosti,
oříšky, sušené ovoce, alkohol
 léky a drogy – exacerbaci může vyvolat například kyselina salicilová (Aspirin.),
nespecifické nesteroidní antiflogistika, betablokátory, dipyridamol, některé
kontrastní látky, některé léky podávané v inhalační formě aj. Z drog to jsou
např. marihuana, kokain, heroin
 onemocnění a stavy zhoršující astma – patří tu chronická onemocnění horních
dýchacích cest (rhinitida, nosní polypy, chronická sinusitida), syndrom spánkové
epnoe, tyreotoxikóza, gastroezofageální reflux, někdy může dojít k exacerbaci
před menstruací nebo v jejím průběhu - nazýváme premenstruační nebo
menstruační astma
16
1.6 Klinické projevy
Astma má mnoho variant projevů. Může vzniknout v kterémkoli věku. Může
se opakovat manifestující těžkou dušností po celý život, nebo se naopak může objevit
jen jednou za život.
Pacient je většinou neklidný, úzkostný. Má intenzivní pocit dušnosti,
doprovázené pískoty a vrzoty na hrudníku, pocit sevření hrudi, dráždivý kašel. Tyto
potíže se projevují nejčastěji v nočních hodinách nebo nad ránem. Klinický obraz
astmatu se mění podle závažnosti stavu a rozvoje příznaků. V exacerbaci astmatu
je pacient klidově dušný. Při poslechu plic je slyšet záplavu pískotů a vrzotů, výdech
je prodloužený, při těžkém stavu může být i tzv. tichá plíce/hrudník. Dále se objevuje
tachykardie (nad 120 pulsů za minutu), často také vykašlávání sputa, (nápadně
vazkého), což může naznačovat konec exacerbace.
Pokud se dušnost objeví náhle, nebo se rychle zhoršuje, nazýváme tento stav
astmatický záchvat. Pokud příznaky těžké dušnosti trvají déle než 24 hodin, jedná
se o tzv. status astmaticus (Kašák, 2008; Salajka, 2008).
1.7 Diagnostika
Základní diagnostické postupy u astmatu jsou odebrání podrobné anamnézy,
fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření krve a sputa, vyhledávání případných alergenů
a vyšetření směřující na funkci dýchacího aparátu, převážně plic.
Anamnéza
Je potřeba řádně odebrat anamnézu.
 rodinná anamnéza (důležitá pro zjištění alergií a onemocnění v rodině)
 osobní anamnéza (prodělané nemoci, operace, alergické reakce od narození)
 sociální anamnéza (bydliště, vztahy)
 odborná anamnéza (současné onemocnění a jeho léčba)
 pracovní anamnéza (zaměstnání, pracovní prostředí a podmínky)
 farmakologická anamnéza (užívání léků)
 současné potíže (potíže, se kterými pacient přichází)
17
Poslech
 při výdechu jsou slyšitelné vrzoty a pískoty
 objevuje se prodloužený výdech
 hlenové zátky mohou při těžké exacerbaci způsobit vymizení pískotů
Pohled
 při velké dušnosti můžeme na hrudníku pozorovat zapojení pomocných
dýchacích svalů a vtahování mezižebří
Spirometrické vyšetření
 spirometrie měří dynamické a statické objemy plic
 používá se zde metoda křivky průtok/objem
 podstatou vyšetření je usilovné dýchání
 provádí se na přístroji zvaném spirometr
 pacient sedí, na nose má svorku a v ústech má náustek. Volně dýchá ústy, poté
je vyzván k maximálnímu výdechu, maximálnímu nádechu a prudkému výdechu
do náustku spirometru. Toto se opakuje třikrát.
Spirometrií se určuje např.:
Vitální kapacita (VC)
Usilovná vitální kapacita (FVC) – maximální objem vzduchu, který lze po maximálním
nádechu prudce vydechnout při maximálním usilovném výdechu
Usilovně vydechnutý objem za 1 sekundu (FEV1) - objem vzduchu vydechnutého
s největším úsilím za 1 sekundu
Tiffenaův index - FEV1/VC
Inspirační rezervní objev (IRV) – množství vzduchu, které je možné nadechnout
po normálním klidném nádechu
Exspirační rezervní objev (ERV) - množství vzduchu, které je možné vydechnout
po normálním výdechu
Dechový objem (VT) - objem vdechnutí nebo vydechnutí jedním normálním nádechem
nebo výdechem
Klidová dechová frekvence (DF) – počet dechů za 1 minutu
Minutová ventilace (MV) - součet dechových objemů při klidném dýchání za 1 minutu
18
Vrcholový výdechový průtok (PEF) – nejvyšší rychlost na vrcholu usilovného výdechu,
která je měřena za 0,1 sekundy
Maximální výdechové průtoky (MEF) – hodnotí se na různých úrovních FVC, která má
být ještě vydechnuta
Bronchodilatační test
 po spirometrii se pacientovi inhalačně podá 400 μg salbutamolu a po 30
minutách se opět spirometrem hodnotí odpověď
Bronchokonstrikční test
 za pomoci inhalace s histaminem (1g na 100ml fyziologického roztoku)
se zjišťuje přítomnost bronchiální hyperreaktivity, která ale může být přítomna
jak u vyvíjejícího se astmatu, tak u chronické obstrukční plicní nemoci
(CHOPN), cystické fibrózy apod.
Impulsivní oscilometrie
 je to metoda měření odporu dýchacích cest
 umožňuje nám zjistit, zda se jedná o centrální či periferní obstrukci
 vyšetření je vhodné pro malé děti a nezvladatelné pacienty
 v ČR toto vyšetření provádí specializované pracoviště, není u nás zatím běžné
Vyšetření krve
 v rámci screeningu (dle zvyklostí oddělení např. C-reaktivní protein, cukr,
krevní obraz, krevní obraz+diferenciál apod.) sledujeme hladiny eozinofilů
(ECP) v séru, hodnoty IgE protilátek, ABR (vyšetření acidobazické rovnováhy,
krevních plynů a pH krve)
Vyšetření sputa
 provádí se bakteriologické a cytologické vyšetření sputa
19
Alergologická vyšetření
 slouží nám k rozlišení alergického a nealergického astmatu
 zjišťujeme při nich podíl alergie na spuštění astmatu, co ho zhoršuje apod. Kožní
testy jsou základním diagnostickým vyšetřením, pomocí nich zjišťujeme druh
a intenzitu alergie. Jejich nevýhodou ale je, že pokud se nesprávně použijí, může
dojít k falešné pozitivitě nebo opačně k falešné negativitě výsledku.
 Při sporných diagnózách se mohou použít další vyšetření, jako je např. ORL
vyšetření, CT vyšetření, bronchoskopie a jiné (Teřl, 2008; Salajka, 2008;
Janíčková, 2003).
1.8 Klasifikace tíže astmatu
Kritéria pro hodnocení:
 frekvence denních a nočních příznaků
 omezení fyzické aktivity
 spotřeba úlevových beta2- mimetik
 hodnota vrcholového výdechového průtoku (PEF) a usilovně
vydechnutého objemu za 1 sekundu (FEV1) a jejich variability
V současné době rozlišujeme 4 stupně klasifikace:
1. stupeň: intermitentní astma (lehké, občasné) – pacient má obtíže nanejvýš 1x týdně,
noční dušnost nebo kašel, ne více 2x za měsíc. Funkce plic je v normě.
2. stupeň: lehké perzistující astma – příznaky dušnosti se objevují častěji než 1x týdně,
ale méně než 1x denně, noční potíže častěji než 2x měsíčně. Exacerbace mohou narušit
denní aktivitu nebo spánek.
3. stupeň: středně těžké perzistující astma – pacient pociťuje příznaky denně, narušují
jeho denní aktivitu i spánek.
4. stupeň: těžké perzistující astma – pacient má každodenní příznaky, je častá noční
dušnost. Nemocný má výrazně omezenou fyzickou aktivitu (Janíčková, 2003).
20
1.9 Léčba
Cílem léčby je zbavit nemocného příznaků nemoci, nebo stabilizovat jeho
zdravotní stav. V dnešní době můžeme většinu astmatiků příznaků a potíží zbavit.
Léčbu můžeme rozdělit na nefarmakologickou a farmakologickou
1.9.1 Nefarmakologická léčba
Má za cíl eliminovat alergeny a spouštěcí faktory. Je nutné se vyhýbat kontaktu
s alergenem, tzn. přizpůsobit domácí prostředí (např. eliminace prachu, zvířecích
alergenů aj.), pracovní podmínky apod.
1.9.2 Farmakologická léčba
Rozlišujeme 2 velké skupiny léků na léčbu astmatu:
 léky úlevové, bronchodilatační, záchranné
 léky dlouhodobě působící, protizánětlivé léky
Léky úlevové, záchranné, bronchodilantacia
Lze je použít samostatně (u intermitentní formy astmatu) před kontaktem
s alergenem nebo jako doplňkovou léčbu k protizánětlivým lékům.
 inhalační beta-2 mimetika s krátkodobým účinkem – léky první volby, nejčastěji
v inhalační formě. Patří zde fenetrol (Berotec), salbutamol (Ventolin)
a terbutalin (Bricanyl)
 beta-2 mimetika s prodlouženým účinkem – používají se v kombinaci
s protizánětlivými léky, při pozátěžovém astmatu nebo na léčbu nočních potíží.
Jsou ve formě inhalační, ale i perorální. Řadíme zde salmeterol (Serevent)
 inhalační anticholigenika – působí jen proti bronchokonstrikci, která
je způsobena acetylcholinem. U nás registrový je ipratropium bromid (atrovent),
inpratropium bromid v kombinaci s beta-2 mimetikem fenoterolem (Berodual)
 metylxantiny s krátkodobým účinkem – působí na rozšíření průdušek, podávají
se formou injekční nebo v tabletách. Pacient užívající teofiliny se musí
kontrolovat (odběr krve) aby nedošlo k předávkování. Injekční forma se používá
při záchvatu nebo zhoršení astmatu. Zástupce jsou Syntophyllin a Pharophyllin
 systémové kortikosteroidy – mají široký účinek, jsou velmi účinné
21
 celkově působící kortikosteroidy – používají se krátkodobě při náhlém zhoršení
stavu. Pacienti s častými a těžkými záchvaty by je měli mít stále u sebe
s poučením lékaře, kdy a v jakých dávkách je mají brát. Zástupci jsou Prednison
Medrol, Triamcinolon, také je znám ve formě čípků Rectodelt (nejčastěji užívají
malé děti)
Léky dlouhodobě působící
 kromony – zde se řadí dva inhalační léky - kromolyn sodný (nejstarší inhalační
lék, musí se podávat 3-4x denně, u nás na trhu Intal) a nedokromil sodný
(modernější přípravek, nepoužívá se u dětí mladších 12 let, dávkuje se 2x denně,
zástupce je Tilade nebo Tilade mint)
 inhalační kortikosteroidy – nejrozšířenější způsob léčby, má silné protizánětlivé
účinky. Jejich velkou výhodou je rychlejší účinek a menší dávka než při podání
celkovém. Má minimální vedlejší účinky, může se však u některých pacientů
objevit kvasinková infekce v ústech (moučnivka) nebo chrapot. Proto je nutné
po vdechnutí vyplachovat ústa nebo si umýt zuby. Používají se tyto látky:
nejstarší je beclomethason (Aldecin, Becodisk, Becotide, Ecobec aj.),
modernější je budesonid (Giona, Miflonid aj.), flunisolid (Bronilide),
nejúčinnější je pak fluticason (Flixotide)
 antileukotrieny – mají menší protizánětlivý účinek než inhalační kortikosteroidy.
Nejčastěji se používají k léčbě u lehkého a středně těžkého astmatu. Podávají
se v tabletách 1x nebo 2x denně. Na našem trhu jsou mentelucast (Singular)
a zaffirlucast (Accolate)
 inhalační beta2-mimetika – přinášejí nemocnému úlevu, rozšiřují průdušky.
Výhodou je dlouhodobé působení (až 12 hodin). Pacientům trpícím nočními
problémy přinesly velikou úlevu. U nás je znám formoterol (Foradil, Oxiss)
a salmeterol (Serevent)
 peropální dlouhodobě působící beta2-mimetika – roztahují průdušky, jsou
ve formě tablet nebo sirupů. U nás je znám clenbuterol (Spiropent sirup, tablety)
procaterol (Lontermin sirup)
 dlouhodobě působící metylxantiny – k dostání v tabletách, mají bronchodilatační
účinky. Nevýhodou léků je snadné poddávkování nebo předávkování. Tím
pádem nemají správný léčebný účinek. U nás aminophyllin (Amonophyllinum
22
retard, Pharophylilin, Syntophyllin) teophyllin (Afonilum, Euphyllin, Theoplus,
Teotard, Uni-Dur)
 antihistaminika – nejsou léky určené přímo k léčbě astmatu, jsou to spíše léky
určené k léčbě alergií. Svým působením blokují účinek histaminu (má hlavní
roli v alergické reakci). Antihistaminika I. generace – nepříznivě tlumí
pozornost, proto se dnes již tolik neužívají. Antihistaminika II. generace –
nemají tlumicí účinky, mají velký protialergický účinek. Zástupci jsou ceterizin
(Cerex, Letizen, Zodac, Zyrtec), loratadin (Claritine, Flonidan, Loratidin,
Loranol), terfenadin (Lotanax). Antihistaminika III. generace mají
i protizánětlivý účinek. Řadíme zde desloratidin (Aerius) (Janíčková, 2003).
1.9.3 Imunoterapie alergenem
Je to zvláštní způsob léčby, nemocní ho znají pod pojmem „vakcíny“. Jde
o léčbu samotné alergie a ne alergické nemoci. Při tomto způsoby léčby dostává pacient
svůj alergen ve směsi nebo směs alergenů (nejčastěji jsou to pyly a roztoče). Léčba
se začíná malým množstvím alergenu a postupně se zvyšuje. Organismus si vlastně
na alergen zvyká, vytváří si obranné mechanismy až do ústupu alergické reakce. Léčba
je dlouhodobá (až 5 let) a výsledek by měl vydržet několik let. I po této léčbě se ale
pacientovi doporučuje dodržovat režimové opatření a alergenu se vyhýbat (Janíčková,
2003).
1.9.4 Alternativní způsoby léčby
Alternativní léčba není považována za klasickou, tradiční medicínu. Pokud se
pro tuto doplňkovou léčbu pacient rozhodne, měl by o tom informovat lékaře.
Alternativní léčba využívaná u astmatiků, např.:
 akupunktura
 jóga - je užitečná k nácviku relaxace a dechových cviků
 speleoterapie - využívá se především příznivého klimatu jeskyní se stálou
teplotou, vysokou vlhkostí vzduchu bez alergenů
 homeoterapie
 bylinná medicína – účinnost některých bylinných přípravků je dána chemickými
sloučeninami jako je např. efedrin, který má bronchodilatační účinek. Vysoké
riziko může přinášet alergie na některé součásti bylinných směsí.
23
1.10 Akutní exacerbace astmatu, astmatický záchvat, status astmatikus
Může být různě těžký, od lehčí formy až po život ohrožující záchvat, proto by
pacienti neměli své obtíže podceňovat, ale včas vyhledat lékařskou pomoc. Dochází
ke konstrikci průdušinek a edému sliznice, ztěžujících výdech, a ke zvýšené produkci
hlenových zátek, dále zhoršujících ventilaci. Dýchání se stává stále namáhavější,
zvyšuje se nitrohrudní tlak a snižuje se žilní návrat. Toto může vést až k srdeční
nestabilitě, respirační acidóze a selhání respirace. Také může dojít k poruše vědomí
a ztrátě ochranných reflexů.
Akutní astmatický záchvat většinou odezní po podání beta-mimetik podaných
inhalačně nebo přes nebulizaci. U těžkých záchvatů se podávají kortikoidy a inhalační
anticholinergika ke zmírnění zánětu a spazmu dýchacích cest. Včasné podání správné
léčby může snížit dopad akutního astmatického záchvatu.
Ke klinickému obrazu akutního záchvatu patří:
 těžká dušnost a tachypnoe
 vtahování mezižeberních prostor a chvění nosních křídel
 ztráta hrudní a břišní synchronizace
 úzkostný, vyděšený výraz v obličeji se široce rozevřenýma očima
 nemožnost promluvit více než pár slov mezi vdechy
 pocení
 snížená vrcholová exspirační rychlost
 pulsus paradoxus
 periferní cyanóza (progredujicí do centrálního)
 dušnost, pískoty a vrzoty a pocit tísně na hrudníku, zhoršující se při progresi
záchvat
Vymizení pískotů v průběhu záchvatu může znamenat zhoršení stavu. Dýchací cesty
se mohly natolik zúžit, že jimi projde tak málo vzduchu, že dýchací šelesty ustanou
(Adams, 1999).
24
1.11 Prevence astmatu
 Primární prevence – není přesně známa. Cílem je odstranit působení alergenů
u dětí s rizikovými faktory (dědičnost).
 Sekundární prevence – je zaměřena na první roky života dítěte a taky na jedince,
u kterého již k senzibilizaci alergenem došlo. Snažíme se o zabránění dalšího
rozvoje nemoci (úprava prostředí-zabránit styku s alergenem).
 Terciální prevence – uplatňujeme ji u pacientů s propuknutým astmatem. Cílem
je snížení exacerbací, zmírnění příznaků nemoci a snížení množství léků při
odstranění alergenů (Janíčková, 2003; Salajka, 2008).
25
2 Specifika ošetřovatelské péče u pacienta se status astmatikus
 pacient v těžkém záchvatu je přijat na JIP plícního oddělení nebo na ARO
 pacient s lehčím záchvatem je přijat na standardní oddělení plícního oddělení
Monitorace
 fyziologické funkce (dech, puls, krevní tlak, tělesná teplota, saturace O2)
 invazivní vstupy (možné riziko zánětu)
 množství inhalovaného kyslíku
 laboratorní výsledky a výsledky vyšetření
 bolest na hrudi (sleduj škálu bolesti, od VAS 3 podej analgetika dle ordinace
lékaře)
 celkový stav vědomí
 kašel expektoraci sputa (množství, vzhled)
 cyanózu
 stav hydratace organizmu
Poloha, pohybový režim
 Fowlerova poloha
 v akutní fázi klidový režim (zvýšený pohyb = zvýšený nárok na kyslík)
 v lehčí fázi režim bez omezení
Hygienická péče
 sestra zhodnotí stupeň soběstačnosti
 v akutní fázi provádí/dopomáhá pacientovi sestra nebo ošetřovatelka
 v lehčí fázi je pacient schopen provádět sám
Spánek a odpočinek
 dbát na dostatek tělesného ale i psychického klidu
 zajištění bezpečnosti (postranice, signalizace)
 dle ordinace lékaře aplikace sedativ nebo hypnotik
26
Výživa
 v akutní fázi pacient většinou stravu odmítá
 řídíme se dietním opatřením vztahujícím se k onemocnění pacienta
 dostatečný příjem tekutin
Vyprazdňování
 sledování příjmu a výdeje tekutin a stravy
 v akutní fázi dopomoc při vyprazdňování, popřípadě zavedení permanentního
katetru
Psychosociální potřeby
 zajistit dostatek informací
 zajistit klidné, tiché prostředí
 empatie a zájem = snížení stresu
Domácí péče
 úprava domácího prostředí
 lázeňská péče, pobyt u moře
 desenzibilizace nebo vyhýbání se alergenu
 dodržování léčby (Juřeníková, 1999)
27
II. PRAKTICKÁ ČÁST
Ošetřovatelský proces
 je systematický, problémy řešící a problémům předcházející přístup
k ošetřovatelství, který akceptuje práva pacienta na individuální péči a podle
možnosti účast na péči, včetně rozhodování
 je mezinárodním standardem ošetřovatelské praxe
Ošetřovatelský proces je poměrně nový pojem, poprvé ho v roce 1955 použila
sestra Lýdie Hall, když řekla, že „Ošetřovatelství je proces“.
Od té doby proces ošetřovatelství popsalo více teoretiček ošetřovatelské vědy,
jako např. I. Orlando (1961, chápe ošetřovatelský proces jako interaktivní, zahrnující tři
fáze), E. Wiedenbach (1963, popsala tři kroky ošetřovatelství) nebo V. Henderson
(1965 prohlásila, že ošetřovatelský proces má stejné fáze jako vědecká metoda).
V roce 1973 bylo v USA uvedeno sdružením ANA (American Nursing
Association = Sdružení amerických sester) do praxe pět kroků ošetřovatelského
procesu:
1. posuzování
2. diagnostika
3. plánování
4. realizace
5. hodnocení
Mnoho států postupně dávalo dohromady svoji ošetřovatelskou praxi
a přizpůsobovalo ji, pěti krokům ošetřovatelského procesu z USA. Postupně
s teoretickým i klinickým rozvojem ošetřovatelství se začal objevovat/používat termín
„ošetřovatelská diagnóza“ nebo „sesterská diagnóza“.
V roce 1982 vznikla organizace NANDA (North American Nursing Diagnosis
Association = Severoamerické sdružení pro ošetřovatelské diagnózy), která
v současnosti vydala víc jak 100 ošetřovatelských kategorií.
28
Pro aplikaci procesu do praxe musí mít sestra tyto dovednosti:
 interpersonální (komunikaci, naslouchání, projevování zájmu a účasti,
vědomosti, informace, rozvíjení důvěry a získávání údajů)
 technické (projevují se používáním a využíváním dostupných technických
zařízení a dovedným vykonáváním různých sesterských intervencí
a procedur)
 intelektové (kritické myšlení, konání ošetřovatelských úsudků a řešení
problémů)
Aby sestra mohla efektivně realizovat ošetřovatelský proces a přistupovat
ke každému pacientovi individuálně, musí s ním spolupracovat (Sysel, 2011).
29
3 Ošetřovatelský proces u pacienta s diagnózou astma
bronchiále
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení: O. M. Pohlaví: žena
Datum narození: 1958 Věk: 52 let
Adresa bydliště a telefón: Ostrava
Adresa příbuzných: Ostrava
RČ: 1958 Číslo pojišťovny: pojištěna
Vzdělání: vyučení – kuchařka Zaměstnání: od 6/2010 částečný invalidní
důchod, od 9/2010 Úřad práce
Stav: vdaná Státní příslušnost: ČR
Datum přijetí: 13. 8. 2011 Typ přijetí: neodkladné
Oddělení: plícní oddělení,
nemocnice-Ostrava
Ošetřující lékař: MUDr. A. H.
Důvod přijetí udávaný pacientem:
Nezvladelná dušnost, tlak na hrudi.
Medicínská diagnóza hlavní:
J 458 Těžké perzistující bronchiální astma s CHOPN, exacerbace pneumonií
Medicínské diagnózy vedlejší:
Obezita
Stav po Umbilikární herniotomii 6/1979
30
Vitální funkce při přijetí:
TK: 130/100 Výška: 165cm
P: 111 Hmotnost: 93kg
D: 26 BMI: 34
TT: 36,8 C Pohyblivost: bez omezení
Stav vědomí: při vědomí, orientovaná Krevní skupina: nezjišťována
Nynější onemocnění:
13. 8. 2011 ve 13 hodin přivezena rychlou záchrannou službou na plícní ambulanci
52 letá žena pro dušnost, kašel, tlaky na hrudi. Provedeno základní vyšetření lékařem,
indikováno přijetí na plícní oddělí. Pacientka je již dispenzarizovaná v naší ambulanci.
ANAMNÉZA
Rodinná anamnéza
Matka: léčí se s játry – neví přesně s čím
Otec: zemřel na infarkt v 65 letech
Sourozenci: bratr – diabetes mellitus na inzulínoterapii
Děti : 2, dosud zdrávé
Osobní anamnéza
Překonané a chronické onemocnění: Astma bronchiále s CHOPN
Hospitalizace a operace: 6/1979 Umbilikární herniotomie
Úrazy: neguje
Transfúze: dosud nepodány
Očkování: tetanus 8/2009
Léková anamnéza
Prednison 5mg tbl 1-0-0
Afonilum SR 250mg tbl 1-0-1
Ventolin sprej co 6 hodin, max 4x denně
31
Alergologická anamnéza
Léky: Penicilin, Tetracyklin
Potraviny: neudává
Chemické látky: neudává
Jiné: prach, pyly, peří, srst zvířat
Abúzy
Alkohol: neguje
Kouření: 5 let nekouří, před tím asi 15 let, 20 až 40 cigaret/den
Káva: 2 denně
Léky: viz výše, při bolestech hlavy ibalgin
Jiné drogy: neguje
Gynekologická anamnéza
Menarché: asi od 12 let
PM: klimakterium
Aborty: 1
Porody: 2
Poslední gynekologická prohlídka: asi před 5 lety
Sociální anamnéza
Stav: vdaná
Bytové podmínky: žije s manželem v bytě 2+1
Vztahy, role, a interakce v rodině, mimo rodinu: v rodinném soužití nemá žádné
konflikty. S dětmi je v pravidelném kontaktu. Mezi přáteli se cítí dobře, často
se navštěvují.
Záliby: křížovky, sudoku, čtění knížek a časopisů, vaření a pečení, návštěvy koncertů
vážné hudby
Volnočasové aktivity: procházky v přírodě se svým ročním vnoučetem
32
Pracovní anamnéza
Vzdělání: vyučena v oboru kuchař
Pracovní zařazení: momentálně bez práce, dříve kuchařka ve školní jídelně
Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého: od 6/2010 částečný invalidní důchod,
od 9/2011 vedená na Úřadu práce
Ekonomické podmínky: spíše horší, z důvodu delší nezaměstnanosti
Spirituální anamnéza
Je sice křtěná, ale do kostela chodí jen o Vánocích na Půlnoční mši. Považuje se spíše
za nevěřící.
33
Utřídění informací podle teorie Virgine Henderson ze dne 14. 8. 2011
Asistence, pomoc při
POTŘEBĚ
Objektivně
(pozorování sestrou)
Subjektivně
(síla, vůle, vědomosti)
1. pomoc při dýchání Dýchá spontánně, za pomoci
kyslíkových brýlí inhaluje O2
2,5l za minutu, frekvence 26
dechů/min, dýchání oslabené
s prodlouženým výdechem,
dráždivá ke kašli, klidově dušná.
Vykašlává bělavé sputum.
Poučena o správné poloze
(Fowlerova poloha) v lůžku na
podporu zlepšení dýchání
a snazší expektorace.
V místnosti je suchý, teplý
vzduch z důvodu vysokých
venkovních teplot.
V pravidelných intervalech je jí
podávána inhalace a nebulizace,
kterou toleruje bez potíží.
5 let nekouří, předtím asi
15 let 1 až 2 krabičky za
den. Momentálně nemůže
dýchat, i když jen sedí.
Lituje, že nemá svůj
zvlhčovač vzduchu, ale
inhalace a nebulizace jí
pomáhají, snáz se jí po
nich vykašlává a tím
pádem i dýchá.
2. přijímání jídla a pití Dieta č. 3 (racionální), sestra
dohlíží na dostatečný přísun
tekutin, nemá problémy
s polykáním. Chuť na jídlo však
z důvodu dušnosti nemá.
V příštích dnech ji navštíví
dietní sestra s radou, jak upravit
jídelníček k redukci váhy.
Nemá chuť na jídlo,
protože se ji špatně dýchá.
Pocit žízně však má
veliký, je jí horko. Ví, že
by doma měla svůj
jídelníček upravit, ale
nemá na to „silnou vůli“.
Od mládí se snažila držet
různé diety, ale ty ji
nepomáhaly, spíše
naopak, po jejich
ukončení ještě přibrala.
34
3. vylučování Stolice zatím nebyla. Břicho
měkké, plyny odchází.
Inkontinencí netrpí, problémy
s močením neudává.
Z důvodu vysokých venkovních
teplot se nadměrně potí. Kůže je
bez defektu.
Doma s vylučováním
potíže nemá, stolici má
pravidelnou, každý den.
V nemocnici ale trpí
většinou zácpou z důvodu
změny prostředí a s pocitu
narušení soukromí.
Díky venkovním
vysokým teplotám se
nadměrně potí, je jí to
nepříjemné.
4. při pohybu a
udržování žádoucího
držení těla při chůzi a
sezení, ležení, při
změně polohy
Pacientka má režim bez
omezení.
Je zajištěno suché ložní prádlo
pro zvýšené pocení.
Nemůže si zvyknout na
nemocniční matraci-má
raději tvrdší. Doma raději
spí na více polštářích pod
hlavou-lépe se ji dýchá.
5. při odpočinku a
spánku
Pacientka se v noci stále budila,
trápil ji kašel a dušnost i změna
prostředí.
Doma problémy se
spánkem mívá pouze
občas, jen když jí trápí
noční epizody astmatu.
Jinak spí dobře. Někdy si
chodí zdřímnout i přes
den ale to jen výjimečně.
V nemocnici spala špatně,
jednak ji trápila dušnost
a kašel, a také nemá ráda
změnu prostředí
a hospitalizaci.
6. při výběru oblečení,
oblékání a svlékání
Pacientka je zcela soběstačná při
oblíkání, pyžama má vlastní.
Zvládne se sama obléct, je
ráda, že má vlastní
pyžamo, cítí se
pohodlněji. Při návštěvě ji
rodina donese náhradní.
35
7. při udržování tělesné
teploty v rámci
fyziologických hodnot
Pacientka bez zvýšené teploty,
v místnosti jsou stále otevřena
okna i dveře na chodbu, protože
venku jsou vysoké teploty,
průvan není.
Momentálně se více potí,
protože venku jsou
vysoké teploty, okna
i dveře pokoje jsou
otevřeny, ale průvan
„bohužel“ není, uvítala by
větrák, nebo svůj
přízemní byt.
8. při udržování čistoty,
úpravy těla, ochrana
pokožky
Hygienu provedla sama
v koupelně, je plně soběstačná.
Vlasy má dlouhé, čisté, spletené
do copu. Nehty a kůže jsou
čisté, bez známek plísně nebo
defektu.
Cítila se sice slabá, ale
byla ráda, že se mohla
ráno osprchovat bez
pomoci
sestry/ošetřovatelky,
nerada se svléká před
cizími lidmi.
9. při odstraňování rizik
z okolí, ochrana před
násilím, nákazou
Pacientka je edukována
o možném riziku vzniku infekce
při zavedení žilního vstupu.
Plně chápe péči o kanylu.
Její zavedení jí ale není
příjemné, pořád má
strach, že při „špatném“
pohybu, by si ji mohla
vytáhnout.
10. při komunikaci Pacientku již kontaktovala
rodina po telefonu,
v odpoledních hodinách ji
přijdou navštívit. V komunikaci
se zdravotnickým personálem je
spíš zdrženlivá. Na pokoji je
momentálně sama a tak
poslouchá rádio.
Je ráda, že existují
mobilní telefony a může
si telefonovat s rodinou,
ale už se těší, až je uvidí
osobně.
11. při vyznávání
náboženské víry,
přijímání dobra a zla
Není věřící. Je sice křtěná, ale do
kostela chodí jen
o Vánocích na Půlnoční
mši. Považuje se spíše
36
za nevěřící.
12. při práci a
produktivní činnosti
Pacientka je plně soběstačná, je
jí pouze doporučen klid na lůžku
Má sice problémy
s dušností, ale na WC i do
koupelny si dojde sama,
pomoc nepotřebuje. Je
ráda, že se obslouží sama,
nerada někomu přidělává
starosti, „otravuje ho“
13. při odpočinkových
(rekreačních)
aktivitách
Pacientka nevykonává žádný
sport, občas si zajde na
procházku s malou vnučkou.
Ráda si přečte pěknou knížku,
poslechne hudbu nebo si zajde
na koncert.
Od malička nerada
sportuje, „v létě se raději
vyhřívá na sluníčku
u vody, než aby běhala
někde po kopcích“. Ví, že
by se měla víc hýbat, ale
pohyb jí prostě nebaví.
Nejraději si sedne
s romantickou knížkou do
křesla a pustí si k tomu
vážnou hudbu.
14. při učení Pacientka je informována o
nynějším zdravotním stavu.
Má domluvenou schůzku
s dietní sestrou.
Má dostatek informací, už
z předešlých epizod, „ví,
co ji čeká„ Tentokrát se
bude snažit dodržet rady
dietní sestry.
37
Medicínský management ze dne 14. 8. 2011
Ordinovaná vyšetření lékařem:
Laboratorní vyšetření: acidobazická rovnováha (ABR), biochemie, hematologie
EKG: normální křivka, sínusový rytmus, frekvence 101
Skiagram hrudníku: stín hrudníku je symetrický, stín skeletu hrudníku a měkkých tkání
bez patologie
Tabulka 1 Laboratorní hodnoty biochemického vyšetření ze dne 14. 8. 2011
Výsledky Referenční mez
Biochemie
Sodík (Na) 139 136 – 146 mnol/l
Draslík (K) 4,5 3,8 – 5,4 mnol/l
Chloridy (Cl) 103 95 - 112 mnol/l
Urea 8↑ 2,8 -7,2 mnol/l
Kreatinin 65 49 - 90 umol/l
Bilirubil celkový 5,5 5 - 21 umol/l
Alaninaminotransferáza (ALT) 0,38 0,00 -0,57 ukat/l
Aspartátaminotransferáza (AST) 0,38 0,00 -0,52 ukat/l
Fosfatáza alkalická (ALP) 1,7 0,5 -1,7 ukat/l
Laktátdehydrogenáza (LD) 3,64 0,00 – 4,13 ukat/l
Gamaglutamyltransferáza (GMT) 0,33 0,01 -0,63 ukat/l
glukóza 10,8↑ 4,1 – 5,9 mnol/l
C-reaktivní protein (CRP) 7,4↑ 0,00-5 mg/l
Zdroj: OKBH, VN Ostrava, a. s.
38
Tabulka 2 Laboratorní hodnoty acidobazické rovnováhy ze dne 14. 8. 2011
Výsledky Referenční mez
Acidobazická rovnováha (ABR)
pH 7,335↓ 7,35-7,45
pCO2 6,27↑ 4,26-5,59 kPa
pO2 8,57 9,9-14,4 kPa
HCO3 aktuální 24,5↑ 20 -24 mnol/l
CO2 celkový 26 ↑ 21-25 mnol/l
HCO3 standartní 22,7 22 -26 mnol/l
O2 saturovaný 0,94↓ 0,95-0,98 l/l
Zdroj: OKBH, VN Ostrava, a. s.
Tabulka 3 Laboratorní hodnoty krevního obrazu ze dne 14. 8. 2011
Výsledky Referenční mez
Krevní obraz
Leukocyty 15,2 ↑ 4-10 10 ˆ 9/l
Erytrocyty 4,68 3,8-5,2 10 ˆ 12/l
hemoglobin 140 120-160 g/l
hematokrit 0,428 0,35-0,47 l
trombocyty 253 150-400 10 ˆ 9/l
Zdroj: OKBH, VN Ostrava, a. s.
Invazivní vstupy:
Periferní žilní katétr v pravé horní končetině (od 13. 8. 2011).
Konzervační léčba:
Dieta: č. 3 – racionální
Pohybový režim: bez omezení
Rehabilitace: neindikována
39
Medikamentozní léčba:
Per os:
Loseprazol 20mg tbl 1-0-1
Diazepam 10mg tbl dle potřeby 0-0-1
Lexaurin 3mg tbl dle potřeby 0-0-1
Intra venozní:
Dexamed 8mg do 10ml F1/1 lineárním dávkovačem 7:00 – 8:00; 19:00 – 20:00
Syntophyllin 240 mg do 10ml F1/1 lineárním dávkovačem 7:00 – 8:00; 13:00 – 14:00
19:00 – 20:00
Inhalace:
Atrovent 1ml do 3ml F1/1 1-1-1
Nebulizace:
Berodual 3ml do 500ml Agua steriláta á 1 hodina 7:00 – 8:00; 13:00 – 14:00
19:00 – 20:00
O2 2,5l/min á 2 hodiny 16:00 – 18:00 nebo dle potřeby
Situační analýza ze dne 14. 8. 2011
Pacientka se po noci cítí unavená a malátná. Sice pospávala, ale často se budila,
trápil ji kašel a dušnost. Pomoc při hygieně nebyla nutná, byla provedena pacientkou
v koupelně.
Tlakově a oběhově stabilní. Stále klidově dušná, ale dle pacientky se stav již
lepší. Inhalace a nebulizace zvládá bez obtíží, pomáhají ji k snazší expektoraci, lépe se
ji potom dýchá. Dle potřeby je podáván kyslík.
Snídani nejedla, pro dušnost neměla chuť k jídlu. Přísun tekutin je dostatečný.
Léčbu i léčebný režim dodržuje.
40
Ošetřovatelské diagnózy ze dne 14. 8. 2011 a jejich uspořádané podle priorit
1. Dušnost z důvodu infekce a obstrukce dýchacích cest projevující se ztíženým
dýcháním.
Cíl
Zmírnění dušnosti.
Priorita
Střední.
Výsledná kritéria
Pacientka verbalizuje zlepšení dýchání - do 3 hodin.
Pacientka má průchodné dýchací cesty - po dobu hospitalizace.
Pacientka zná a využívá techniku vedoucí k zlepšení dýchání – do 20 minut.
Plán intervencí
Sleduj dýchání, laboratorní hodnoty, vitální funkce – sestra.
Zajisti adekvátní polohu (Fowlerovu) pacientky – sestra.
Aplikuj kyslík dle ordinace lékaře – sestra.
Nauč pacientku správné technice dýchání – sestra, rehabilitační sestra.
Dle ordinace lékaře aplikuj léky zmírňující dušnost – sestra.
Realizace
Pacientka uložena do Fowlerovy polohy.
Podán kyslík nosními brýlemi 2,5l/minutu.
Pacientce jsou podány ordinace lékaře léky a inhalace, nebulizace.
Hodnocení
Pacientka zná a využívá úlevovou polohu zlepšující dýchání.
Pacientce podávány inhalace a nebulizace dle ordinace lékaře, zvládá bez obtíží.
Zvládá sama vykašlávat sputum bělavé barvy.
Pacientka udává zmírnění klidové dušnosti do 3 hodin.
Cíl byl splněn, v intervencích je třeba pokračovat.
41
2. Úzkost z důvodu náhlé změny zdravotního stavu projevující se verbalizací
pacientky.
Cíl
Zmírnění úzkosti.
Priorita
Nízká.
Výsledná kritéria
Pacientka zná faktory vyvolávající úzkost – po dobu hospitalizace.
Pacientka zná techniky zmírňující úzkost – po dobu hospitalizace.
Pacientka udává zmírnění úzkosti – po dobu hospitalizace.
Plán intervencí
Nauč pacientku relaxační techniky zmírňující úzkost – sestra.
Zajisti klidné a tiché prostředí – ošetřovatelský tým.
Komunikuj často s pacientkou – sestra.
Zajisti kontakt s rodinou – sestra, ošetřovatelka.
Informuj pacientku o onemocnění, diagnostických, léčebných, ošetřovatelských
úkonech – ošetřující lékař, sestra.
Realizace
Pacientce vysvětleny všechny diagnosticko-terapeutické a ošetřovatelské úkony.
Pacientka edukována o zklidňujících technikách - relaxaci.
Zajištěno klidné a tiché prostředí dle možnosti oddělení, zajištěn kontakt s rodinou.
Pacientka je schopná využívat techniky na zmírnění úzkosti.
Hodnocení
Pacientka využívá relaxaci ke zmírnění úzkosti.
Pacientka měla soukromí při návštěvě s rodinou
Pacientka se zajímá o své zdraví a komunikovala s ošetřujícím personálem,
spolupracovala při léčbě.
Pacientka verbalizovala zmírnění úzkosti po dobu hospitalizace.
Cíl byl splněn.
42
3. Nechutenství z důvodu dušnosti projevující se odmítáním stravy.
Cíl
Zmírnění pocitu nechutenství.
Priorita
Nízká.
Výsledná kritéria
Pacientka má dostatečný příjem stravy i tekutin – po dobu hospitalizace.
Pacientka má obnovenou chuť k jídlu – po dobu hospitalizace.
Pacientka nebude nutričně riziková – po dobu hospitalizace.
Plán intervencí
Vysvětli pacientce nutnost příjmu potravy – sestra, dietní sestra.
Zajisti pacientce dostatečný příjem tekutin – sestra, ošetřovatelka.
Nabízej jídlo v malých dávkách, častěji za den – sestra, ošetřovatelka.
Zajisti kvalitní kulturu stolování, jídlo podávej esteticky upravené.
Zajisti nutriční screening.
Realizace
Pacientka edukována o nutnosti příjmu stravy.
Pacientce byl zajištěn dostatečný příjem tekutin.
Pacientce nabízena strava v malých dávkách, častěji za den.
Domluvena nutriční sestra, provedena úprava diety na racionální č. 3 + individuální
přídavek dle přání pacientky.
Hodnocení
Pacientka chuť k jídlu stále nemá, ale ví, že něco málo sníst musí.
Cíl splněn částečně, v intervencích je třeba pokračovat po dobu hospitalizace.
43
4. Porucha spánku z důvodu změny prostředí projevující se verbalizací pacientkou
Cíl
Zlepšení spánku.
Priorita
Nízká.
Výsledná kritéria
Pacientka zná faktory rušící spánek – po dobu hospitalizace.
Pacientka umí klidně spát a odpočívat – po dobu hospitalizace.
Pacientka chápe potřebu rovnováhy mezi aktivitou a odpočinkem – po dobu
hospitalizace.
Pacientka verbalizuje zlepšení svého spánku – po dobu hospitalizace.
Plán intervencí
Sleduj kvalitu spánku, průměrnou délku spánku – sestra.
Poskytni informace, hovoř v krátkých větách – sestra.
Zajisti klidné a tiché prostředí – sestra, ošetřovatelka.
Umožni pacientce před spaním činnosti, na které je zvyklá – sestra, ošetřovatelka.
Podej dle ordinace lékaře sedativa, hypnotika. A sleduj účinnost a efektivnost léků na
spaní – sestra.
Realizace
Pacientka edukována o nutnosti spánku a odpočinku.
Snaha o dodržení klidného a tichého prostředí ze strany zdravotnického personálu.
Hodnocení
Pacientka se snaží odpočívat, ale spánek měla přerušovaný.
Cíl splněn částečně, v intervencích je třeba pokračovat po dobu hospitalizace.
Další ošetřovatelské diagnózy
5. Riziko infekce z důvodu zavedení periferního invazivního žilního vstupu.
6. Riziko zácpy z důvodu změny prostředí.
44
Celkové hodnocení pacientky
52 letá pacientka byla přijata 13. 8. 2011 na plícním oddělení nemocnice Ostrava
pro akutní exacerbaci astma bronchiále. Paní O. M. je již dispenzarizována v naší plícní
ambulanci, do které dochází pravidelně a léčbu doporučenou lékařem dodržuje.
Při příjmu byl sestrou zaveden permanentní žilní katétr (PŽK) do pravé horní
končetiny, který se po celou dobu asepticky ošetřoval. Během zavedení pacientka
nejevila známky infekce.
V průběhu hospitalizace byla vyšetření doplněna o bodyspletysmografii, při
které byla lékařem diagnostikována těžká obstrukční ventilační porucha se středně
těžkou hyperinflací.
V prvních dvou dnech byla pacientka klidově dušná, cítila se malátná a slabá.
Dopomoc při hygieně nevyžadovala. Postupně se stav zlepšoval.
Ordinované inhalace a nebulizace snášela dobře.
Po celou dobu hospitalizace byla paní O. M. oběhově stabilní.
Necítila se však příjemně, nemá ráda změny prostředí, hlavně hospitalizace.
V noci nemohla spát, rušily ji zvuky oddělení. Měla problémy se zácpou, neměla pocit
soukromí.
Šestý den hospitalizace byla pacientka pro zlepšení stavu propuštěna do
domácího léčení.
Prognóza pacientky O.M. je dobrá, má dobrou vůli dodržovat léčbu, je
edukována o příznacích zhoršení se nemoci a ví jak se zachovat.
45
ZÁVĚR
Astma bronchiále je chronické onemocnění dýchacích cest. Postihuje jak starší,
tak i mladší věkové skupiny. Přestože je v dnešní době dobře léčitelné, jeho včasné
nezjišťění a neléčení může vážně poškodit funkci plic a dýchacích cest. I když v dnešní
době máme pro jeho léčbu kvalitní, dostupné a bezpečné léky, tak úspěch léčby závisí
i na shodě mezi lékařem a pacientem, a na tom, zda nemocný dodržuje léčebné
a preventivní postupy.
Cílem práce bylo co nejvíce se dozvědět o tomto onemocnění a shrnout tyto
poznatky formou ošetřovatelského procesu pro zdravotnický personál, studenty
zdravotnických škol, ale i širokou veřejnost.
V teoretické části se zabývám obecnými informacemi o onemocnění astma
bronchiále, jeho příčinami, příznaky, diagnostikou a léčbou.
V praktické části popisuji ošetřovatelský proces u pacientky s tímto
onemocněním. Paní O. M. byla hospitalizována šest dní na plícním oddělení Ostrava.
Spolupráce s pacientkou byla dobrá a zdravotní stav se bez dalších komplikací
zlepšoval.
46
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ADAMS, B.; HAROLD, C. E., 1999. Sestra a akutní stavy od A do Z. Praha: Grada
Publishing. 1999. 488s. ISBN 80-7169-893-8.
AYRES, Jon G. 2006. Astma – informace a rady lékaře. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2006. 95s. ISBN: 80-247-0091-3.
Jak udržet své astma pod kontrolou – příručka pro pacienty. 2008. 5. přeprac. vydání.
Praha: Jalna, 2008. 44s. ISBN 978-80-86396-33-0.
JANÍČKOVÁ, Hana, 2003. Povídání o astmatu I. 1. vyd. Praha: Triton, 2003. 95s.
ISBN 80-7254-376-8.
JUŘENÍKOVÁ, P.; HÚSKOVÁ, J.; PETROVÁ, V. 1999. Ošetřovatelství 1. část.
Uherské Hradiště: středisko služeb školám UH – vlastním nákladem, 1999. 226s
Kapesní průvodce péčí o astma a jeho prevencí - kapesní průvodce pro lékaře
a sestry. 2007. Praha: Jalna, 2007. 32s. ISBN 978-80-86396-26-2.
KAŠÁK, V.; KOBLÍŽEK, V. a kol. 2008. Naléhavé stavy v pneumologii. Maxdorf,
s. r. o.: Nakladatelství odborné literatury, 2008. ISBN 978-80-7345-185-1.
NĚMCOVÁ, J.; MAURITZOVÁ, I. 2011. Manuál k úpravě písemných prací – text pro
posluchače zdravotnických studijních oborů. Plzeň: Nava tisk, 2011. 84s. ISBN 978-80-
902876-8-6.
SALAJKA, F. a kol. 2008. Astma bronchiále – doporučený diagnostický a léčebný
postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: nadační fond praktik, 2008. 12s. ISBN
978-80-86998-26-8.
SYSEL, D.; BELEJOVÁ, H.; MASÁR, O. 2011. Teorie a praxe ošetřovatelského
procesu. Tribun EU, 2011. 279s. ISBN 978-80-7399-289-7.
TEŘL, M.; RYBNÍČEK, O. 2008. Asthma bronchiale v příčinách a klinických
obrazech. 2. vyd. Praha: Geum, 2008. 311s. ISBN 978-80-86256-59-7.
47
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A - Rešerš...............................................................................................................
Příloha B - Jak používat dávkovací aerosol........................................................................
Příloha C - Jak používat inhalační nástavec .......................................................................
Příloha D - Jak používat inhalační nástavec s maskou ... Error! Bookmark not defined.
Příloha E - Jak používat Easi-Breathe ................................................................................
Příloha F - Jak používat Spinhaler......................................................................................
Příloha G - Jak používat Aerolizer .....................................................................................
Příloha H - Jak používat Inhalátor M..................................................................................
Příloha CH - Jak používat Diskhaler ..................................................................................
Příloha I - Jak používat Diskus...........................................................................................
Příloha J - Jak používat Easyhaler ......................................................................................
Příloha K - Jak používat Turbuhaler...................................................................................