Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
Praha 5
KOMPLEXNÍ PÉČE O NEMOCNÉHO
S ALZHEIMEROVOU CHOROBOU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PAVLÍNA VOGELTANZOVÁ, DIS.
Praha 2012
6
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s,. PRAHA 5
KOMPLEXNÍ PÉČE O NEMOCNÉHO
S ALZHEIMEROVOU CHOROBOU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PAVLÍNA VOGELTANZOVÁ, DIS.
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová
Praha 2012
7
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne 16.4.2012 …..………………………………..
8
PODĚKOVÁNÍ
Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí práce PhDr. Ivaně Jahodové za
hodnotné rady a odborné vedení během mé práce a v neposlední řadě bych také ráda
poděkovala mé rodině a přátelům za podporu během studia.
9
ABSTRAKT
VOGELTANZOVÁ, Pavlína. Komplexní péče o nemocného s Alzheimerovou chorobou.
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
PhDr. Ivana Jahodová. Praha. 2012. 68 s.
Alzheimerova choroba je v současnosti poměrně rozšířené onemocnění. Jeho
rozšířenost však nejde ruku v ruce se znalostí této nevyzpytatelné nemoci. Široká
veřejnost má jen nejasné představy o tom, co tato choroba ve skutečnosti představuje,
co přináší, čím ohrožuje jednotlivce i celou společnost. Hlavním tématem bakalářské
práce je komplexní péče o nemocného s Alzheimerovou chorobou. Teoretická část
čtenáře seznamuje s chorobou obecně, kde se popisují projevy, stádia vývoje,
diagnostika a léčba nemoci. Praktická část obsahuje ošetřovatelský proces, který byl
vytvořen u pacientky v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. Cílem této práce je celkově
popsat problematiku dementních pacientů i ošetřovatelskou péči.
Klíčová slova
Alzheimerova choroba. Demence. Domácí péče. Farmakoterapie. Ošetřovatelská péče.
Prevence. Psychoterapie.
10
ABSTRACT
VOGELTANZOVÁ, Pavlína. Complex care of a patient with Alzheimer disease.
College of Health, o.p.s. Level of qualification: Bachelor. Supervisor: PhDr. Ivana
Jahodová. Prague 2012. 68 pages.
In the present Alzheimer disease is a quite extended illness. In spite of that
prevalence doesn´t go hand in hand with knowledge of this unpredictable disease. A
wide public has only unclear visions about what does it mean, what does it bring and
how does it endanger persons or all the society. The main theme of this work is the
comlex care of patient with Alzheimer disease. A teoretic part is an introduction to
universal description of illness, its manifestations, development stages, diagnostics and
treatment. A practical part describes the nursing proces in a patient of the mental
hospital in Dobřany.
A goal of this work is to describe in general the problems of demented patients and the
nursing care of them.
Key words
Alzheimer disease. Dementia. Homecare. Pharmacotherapy. Nursing care. Prevention.
Psychotherapy.
11
OBSAH
ÚVOD………………………………………………………………………….15
TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………16
1 Složení nervové tkáně…… .…………………………………………………16
2 Definice choroby…………………………………………………….………17
3 Patologickoanatomické projevy, etiopatogeneze, epidemiologie………….18
3.1 Patologickoanatomické projevy……………………………….….18
3.2 Etiopatogeneze…………………………………………………….19
3.3 Epidemiologie………………………………………………..........19
4 Stádia vývoje…………………………………………………………….….20
4.1 Lehké stádium demence…………………………………………...20
4.2 Střední stádium demence……………………………………... ….21
4.3 Těžké stádium demence………………………………………. ….21
5 Diagnostika…………………………………………………………….........23
5.1 Hodnotící škály……………………………………………………23
5.2 Zobrazovací metody………………………………………………25
6 Terapie………………………………………………………………………27
6.1 Farmakoterapie……………………………………………………27
6.2 Nebiologické terapeutické přístupy………………………………29
6.3 Potravinové doplňky……………………………………………..30
7 Práva pacientů trpících Alzheimerovou chorobou nebo jinými
formami demence…..……………………………………..………………….32
8 Zdravotní a sociální zařízení pečující o postižené demencí
12
v Plzeňském kraji………………………………………..…………………34
9 Psychiatrická léčebna Dobřany………………………………………… 36
9.1 Historie………………………………………………..………. 36
9.2 Současnost……………………………………………………. 36
9.3 Dílny………………………………………………………….. 37
PRAKTICKÁ ČÁST………………………………………………………38
10 Ošetřovatelský proces…………………………………………………. 38
10.1 Identifikační údaje…….……………………………………...38
10.2 Anamnéza……..…………………………………………….. 40
10.3 Posouzení současného stavu………………………………… 44
10.4 Medicínský management……………………………..………52
10.5 Situační analýza…………………………………………........54
10.6 Celkové hodnocení………………………………………….. 71
10.7 Doporučení pro praxi……………………………………….. 71
ZÁVĚR…………………………………………………………………….74
SEZNAM LITERATURY…………………………………………………75
PŘÍLOHY
13
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ADL......................... activity of daily living
ACH……………….. Alzheimerova choroba
CNS……………….. centrální nervová soustava
CT…………………. počítačová tomografie
LDK…….…………. levá dolní končetina
MMSE…………….. mini mental state examination
MR………………… magnetická rezonance
PHK…................. … pravá horní končetina
PL....................... …. Psychiatrická léčebna
SPMSQ............... …. short portable mental status questionnaire
14
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A: Alois Alzheimer I
Příloha B: MMSE test II
Příloha C: ADL test V
Příloha D: Vyšetření SPECT VI
Příloha E: Vyšetření CT VII
Příloha F: Reminisanční terapie VIII
Příloha G: Psychiatrická léčebna v Dobřanech IX
Příloha H: Logo hudebního festival MEZI PLOTY X
Příloha CH: Výstava obrazů v areálu PL v Dobřanech XI
Příloha I: Prohlášení XII
15
ÚVOD
Toto téma jsme si zvolili, protože v současné době představují různé formy
demencí vážný celospolečenský problém. Ten je dán nejen mohutným růstem počtu
takto postižených, ale i častým výskytem komplikací, které tyto choroby provázejí.
Další důvod je ten, že s tématem Alzheimerovy choroby (dále jen ACH) jsme se
setkali již dříve, když jsme chodili na brigádu do Psychiatrické léčebny v Dobřanech
(dále jen PL).
ACH je nejčastějším typem demence. Demence je souhrný název pro
progresivní, degenerativní mozkové syndromy, které ovlivňují paměť, myšlení, chování
a emoce. Nezná sociální, ekonomické, etnické nebo geografické hranice. Ovlivňuje
paměť člověka, jeho náladu a chování. Tato choroba neovlivňuje pouze lidi, kteří jí trpí.
Ovlivňuje i lidi, kteří se o nemocného starají, především rodinu. Péče o nemocného je
obtížná a vyžaduje mnoho dovedností, zvládnout nemocného potřeby, jak fyzické,
emocionální, mentální, zdravotní ale i finanční. ACH začíná obvykle po 65 věku, ale
jeho nástup se může objevit již v ranném věku. V současné době neexistuje žádný lék.
Cílem bakalářské práce je popsat problematiku dementních pacientů i
ošetřovatelskou péči. Rádi bychom přispěli k rozšíření informovanosti pečujících
profesionálů i laiků.
Práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou. V teoretické části
jsme se zabývali samotným onemocněním. Popsali jsme vznik nemoci,
patologickoanatomické projevy, stádia vývoje a jeho příznaky, diagnostiku a léčbu. V
této části jsou zahrnuty zajímavosti jako jsou Práva pacientů, Zdravotní a sociální
zařízení pečující o postižené demencí v Plzeňském kraji a Psychiatrická léčebna v
Dobřanech. Do praktické části byl zvolen ošetřovatelský proces, kde je popsána
anamnéza, fyzikální vyšetření, aktivity denního života u 71 leté pacientky
hospitalizované v PL v Dobřanech. Stanovili jsme ošetřovatelské diagnózy podle
priorit, které jsme potom rozepsali.
16
TEORETICKÁ ČÁST
1 Složení nervové tkáně
Šedá hmota se skládá z nervových buněk, které jsou dvojího typu. Neurony a
glie. Neurony jsou hlavní funkční jednotkou centrální nervové soustavy (dále jen CNS).
Jejich hlavní vlastností je vzrušivost. Přibližný počet je okolo 30 miliard. Všechny jsou
vytvořeny při narození a v pozdějším věku zanikají. Nové se již nevytvoří. Neuron se
skládá z těla a ze dvou typů výběžků. Jednak dendrity, krátké a rozvětvené, které vedou
impulzy směrem k tělu neuronu. Další výběžek se nazývá axon neboli neurit. Vzruch
vedou dále k jiným neuronům nebo ke svalu. Uvnitř axonu proudí tekutina, v níž jsou
látky potřebné pro metabolismus svalů. Většina axonů bývá obalena myelinovou
pochvou (KÁŠ, 1996).
Vzájemné propojení dvou neuronů se nazývá synapse. Axony se sdružují do
provazců, které pak probíhají buď odstředivě, tedy z centra do periferie, anebo naopak
dostředivě, z periferie k centru. Tyto provazce se nazývají dráhy. V oblasti axonu se
tvoří vzruch, který vzniká dosud neznámým způsobem. Jde o průtok elektrickým
proudem o velice nízkém napětí (KÁŠ, 1996; AMBLER, 2000).
Neuron má tyto funkce:
 zajišťuje vnitřek buňky,
 je schopen tvořit a přenášet vzruchy,
 je schopen tvořit mediátory (látky, přenášející vzruch pomocí chemickou
cestou).
Druhý typ nervových buněk jsou buňky gliové neboli glie. Jedná se o několik
druhů buněk, které mají za úkol vytvářet podpůrnou a výživnou tkáň (KÁŠ, 1996).
17
2 Definice choroby
Německý lékař Alois Alzheimer vysledoval v roce 1906 specifické změny
ve struktuře mozku, které jsou typické pro nemoc, která nyní nese jeho jméno - příloha
A.
Ve stáří dochází ke zhoršování paměťových funkcí. Starý člověk se hůře učí
novým věcem a častěji si nemůže vybavit jména či detaily některých událostí. Pokud je
pokles paměti takový, že je na překážku běžným denním činnostem, tak už nejde o
přirozený projev stárnutí. Jedná se o chorobný proces, demenci. Demence vzniká
v důsledku onemocnění mozku. Dochází při ní k významnému zhoršování paměti.
Nemocný přestává být schopen naučit se novým poznatkům. Zhoršují se i další
mozkové funkce jako je myšlení, orientace, úsudek, řeč, schopnost počítání, plánování,
abstrakce a další. Onemocnění se většinou postupně zhoršuje (CALLONE, 2008;
HÖSCHL, 1999).
Nejčastějším typem demence je ACH. Je to nejčastěji vyskytující se demence
vůbec a je čtvrtou až pátou nejčastější příčinou smrti. Dělí se podle doby vzniku:
 Forma s časným začátkem, presenilní demence Alzheimerova typu.
V mezinárodní klasifikaci nemocí je označována jako F00.0, která vzniká do 65
let života,
 Forma s pozdním začátkem, senilní demence Alzheimerova typu. Se začátky
příznaků po 65 letech. V mezinárodní klasifikaci nemocí je označována jako
F00.1 (KOUKOLÍK, 1998).
21. září 1994 bylo na celém světě ustanoveno za Mezinárodní den Alzheimerovy
nemoci. Tím je upozorňováno na rizika a možnosti prevence.
18
3 Patologickoanatomické projevy, etiopatogeneze,
epidemiologie
Tato choroba postihuje celý mozek, postupně dochází díky odumírání
mozkových buněk ke ztenčení mozkové kůry, nejvíce v parietotemporální oblasti (kost
temenní a kost spánková). Zjednodušeně se dá říci, že ACH vede ke zrychlenému
odumírání nervových mozkových buněk a zhoršenému přenosu informací mezi
mozkovými buňkami ještě zachovanými. Nejvíce odumírají buňky acetylcholinergního
systému, tolik důležitého pro paměť, a další poznávací funkce. V mozku ubývá
acetylcholin, který zajišťuje přenos informací mezi nervovými buňkami (KOUKOLÍK,
1998; HRDLIČKA, 1999).
3.1 Patologickoanatomické projevy
Hlavní makroskopickou změnou ACH je atrofie mozku. V mozku probíhají
stejné změny jako při stárnutí. S přibývajícím věkem se snižuje hmotnost a velikost
mozku. Hmotnost může klesnout až o 200 - 300g. Snižuje se tloušťka mozkové kůry,
nejvíce ve frontální oblasti. Mezi dvacátým a padesátým rokem života rychleji ubývá
šedá hmota, než hmota bílá. Ta ubývá až v pozdějším období. Mozkové komory se
rozšiřují po šedesátém roce života. Míra rozšiřování je proměnlivá. Při nálezu se
onemocnění může prozradit i lehkým zužováním závitů a mírným rozšiřováním rýh
mezi závity (HORT,2007; ZVOLSKÝ, 2003).
Hlavní mikroskopickou změnou je úbytek neuronů. V mozku se ukládá škodlivá
bílkovina, která není ve své normální formě škodlivá, ale při ACH vytváří v mozku
ložiska, která se nazývají alzheimerovské plaky. Způsobují poškození a zánik
nervových buněk a jejich spojů. Ty se prokážou při histologickém vyšetření, kde se
specificky barví (HÖSCHL, 1999).
19
3.2 Etiopatogeneze
Příčiny a mechanismy nejsou dosud zcela objasněny. Podílí se spolu na nich
několik faktorů, přičemž nejdůležitější roli hraje genetika, zejména 21., 19. a 14.
chromozom.
Mezi další rizikové faktory řadíme: vyšší věk, demence v rodinné anamnéze,
prodělaný úraz hlavy, ženské pohlaví, Downův syndrom, hypotyreóza, deprese,
deficience vitamínu B 12, nízká úroveň vzdělání a nízká duševní aktivita (KOUKOLÍK,
1998).
3.3 Epidemiologie
Podle Františka Koukolíka a Romana Jiráka se odhaduje, že v současnosti je na
světě 17-25 milionů lidí s tímto onemocněním. V ČR je to asi 50-70 tisíc lidí. Tato
choroba je nevratná a postihuje především seniory, více ženy. V 65letech trpí ACH
přibližně 10% populace. Prevalence se zdvojnásobuje každých 4,5 roku a je příčinou
přibližně dvou třetin případů demence (KOUKOLÍK, 1998).
20
4 Stádia vývoje
Ve vývoji Alzheimerovy choroby lze rozlišit tři odlišná stádia. Pro každé z nich
jsou charakteristické rozlišné specifické problémy, přičemž však některé z těchto
problémů se mohou objevit v kterémkoli stádiu, zatímco jiné nemusejí nastat vůbec.
Přechod mezi stádiem I. a II. a mezi stádiem II. a III. může trvat i několik let (HORT,
2007).
4.1 Lehké stádium demence
Toto stádium je často považováno za příznaky stárnutí. Člověk zapomíná, není si
schopen zapamatovat nové věci a naopak si někdy dobře vybavuje vzpomínky z mládí,
rád o nich opakovaně mluví. Zhoršuje se jeho obrazová představivost a logické
uvažování. Objevují se poruchy prostorové orientace. Nemocný bloudí na méně
známých místech. Trpí také přechodnou časovou dezorientací. Není schopen vybavit si,
jaký je den, měsíc nebo rok. Má sníženou schopnost plynulého vyjadřování a mohou se
vyskytnout i první psychologické příznaky a poruchy chování – deprese, poruchy
vnímání. Když jsou přivedeni k lékaři a dostávají otázky, otáčejí se bezradně na
doprovázejícího příbuzného – příznak otáčení hlavy (KALVACH, 2004).
I když se u něj může vyskytnout ztráta iniciativy a průbojnosti, pacient je
schopen základní péče o sebe sama. Poruch paměti si nemocní nebývají vědomi, cítí se
často zdraví. Podezírají někdy blízké, že jim věci schovávají. Popírají své problémy,
odmítají možnost, že by se jim zhoršovala paměť. Toto stádium trvá 2 až 3 roky
(CALLONE, 2008).
Shrnutí problémů 1. stádia: obtížné dorozumění, zapomínání základních věcí,
podezíravost a vztahovačnost, popírání problémů a poruch paměti, dezorientace v čase,
bloudění na známých místech, obtížné rozhodování, příznak otáčení hlavy, ztráta
iniciativy, známky deprese, úzkosti a agresivity, ztráta zájmu o koníčky, změna
osobnosti, egocentričnost a sobeckost. Řada postižených je těmito prvními příznaky
vystrašena, uvedena do rozpaků a deprimována.
21
4.2 Střední stádium demence
S postupem času můžeme u postiženého sledovat již závažnější příznaky a
problémy, které mu znemožňují vykonávat běžné denní činnosti. Nedovede pojmenovat
známé věci, z paměti vypadávají běžná slova.
Zhoršuje se a ztrácí se schopnost počítat, číst a psát. Zůstávají zachovány útržky
vzpomínek na události z mládí. Objevují se výraznější poruchy chování, halucinace a
bludy. Myslí si, že mu někdo chodí do bytu, podezírá a obviňuje blízké, sousedy nebo
zcela cizí osoby z krádeží. Postižený je již z velké části odkázán na péči okolí. Má
potíže s dodržováním hygieny, nedovede se přiměřeně obléci, udržovat si své věci v
pořádku. Mohou se již objevovat i přechodné odpolední a noční stavy zmatenosti. Toto
stádium trvá 2 až 10 let (CALLONE, 2008).
Shrnutí problémů tohoto stádia: ztráta paměti poruchy soudnosti, nekritičnost
prohlubování změn osobnosti, sobeckost, egocentričnost neschopnost vykonávat běžné
aktivity (vaření, nakupování, úklid), potřeba pomoci při mytí, vykonávání osobní
hygieny a oblékání, obtížná komunikace, zatoulávání se, bloudění, poruchy chování,
agrese, halucinace, podezřívavé chování, bludná vztahovačnost, obviňování blízkých,
stavy zmatenosti.
4.3 Těžké stádium demence
U postižených se vyskytují poruchy chůze, pády, neurologické poruchy, poruchy
chování (především agresivita), odpolední a noční stavy zmatenosti. Zhoršuje se
schopnost řeči. Nemocný opakuje jedno nebo několik slov či větu a někdy přestane
mluvit úplně. Nepoznává přátele ani členy vlastní rodiny, má obtíže při příjmu potravy a
s dodržování pravidelné osobní hygieny. Nemocný neudrží moč a stolici. V posledním
stádiu onemocnění se mohou objevit další souběžná onemocnění (např. infekce
dýchacích nebo močových cest). Tyto choroby mohou být pro postiženého rizikové a
život ohrožující. Dochází k naprosté ztrátě soběstačnosti a tento postižený může zůstat
upoután na vozíku nebo na lůžku. Toto stádium trvá 1 až 3 roky (CALLONE, 2008;
KOUKOLÍK, 1998).
22
Shrnutí problémů 3. stádia: poruchy příjmu potravy, nerozpoznání blízkých
osob, nechápání okolního dění, ztráta schopnosti souvislé řeči, opakování slov, vět, křik,
odpolední a noční stavy zmatenosti, obtížná chůze, poruchy vylučování moči a stolice,
inkontinence, chování neodpovídající situaci, úplná ztráta soběstačnosti, upoutání na
invalidní vozík, těžké duševní i tělesné chátrání, hubnutí.
23
5 Diagnostika
Při podezření na ACH je třeba v první řadě vyloučit onemocnění, která
Alzheimerovu chorobu mohou připomínat (např. deprese, onemocnění štítné žlázy nebo
jiná tělesná onemocnění). Postiženého čekají vyšetření u praktického lékaře a u
specialistů – neurologa nebo psychiatra. Součástí diagnostického vyšetření je pohovor o
zdravotním stavu postiženého, o prodělaných nemocech, zjišťuje se výskyt vážných
chorob v rodině i životní styl pacienta. Následují vyšetření, která jsou zaměřena na
odhalení případného tělesného onemocnění, určení typu a stupně demence. Diagnostika
je složitá a dosud neexistuje metoda, která by nemoc stoprocentně potvrdila.
Spolehlivou diagnózu může stanovit s naprostou jistotou až patolog (DUŠEK, 2010).
Kromě hodnotících škál, důkladného interního (neurologického a
psychiatrického) vyšetření, laboratorních metod a speciálních testů se stále více využívá
moderních zobrazovacích metod (jednofotonová emisní výpočetní tomografie,
počítačová tomografie, magnetická rezonance, elektroencefalografie) (KALVACH,
2004).
5.1 Hodnotící škály
Mini-mental state examination
Tento test je vhodný pro screening a stanovení diagnozy. Zaměřuje se na
kognitivní funkce, nikoli na poruchy nálad. Obsahuje 30 otázek a doba jeho provedení
nepřesahuje 20 minut. Počet bodů nižší než 24 určuje střední a těžkou demenci - příloha
B.
Clock test
Před nemocného předložíme předkreslený kruh a vyzveme ho, aby tužkou
dokreslil čísla a rafičky ukazující čas 11hodin a 10 minut. 2 body a méně značí
patologii.
Skore:
24
1bod-Perfektní hodiny i se správně vyznačeným časem
2body-Mírné zrakově-prostorové chyby
3body-Chyby v označení požadovaného času
4body-Mírné až středně vyjádřené poruchy
5bodů-Vážné poruchy
6bodů-Žádná spojitost s hodinami
Hodnotící škála ADL
Škála obsahuje 6 jednoduchých aktivit denního života. Za každou aktivitu,
kterou je nemocný schopen vykonávat sám přičteme 1 bod. Maximální počet je 6 bodů.
Čím nižší je skore, tím menší je soběstačnost pacienta- příloha C.
1. Koupání
2. Používání toalety
3. Uléhání a vstávání
4. Najedení
5. Oblékání
6. Kontrola vyprazdňování moči a stolice
SPMSQ- Short Portable Mental Status Questionnaire
Test obsahuje 10 otázek. Zjišťuje se intelekt.
Skore:
0-2 chyby- Intaktní intelekt
3-4 chyby- Mírně narušený intelekt
5-7 chyb- Středně defektní intelekt
25
8-10 chyb- Těžce defektní intelekt
5.2 Zobrazovací metody
SPECT
Název SPECT je zkratka z anglického názvu „Single Photon Emission
Computed Tomography“, což česky zní „jednofotonová emisní výpočetní tomografie“.
Je to zobrazovací metoda, která dokáže zobrazit prostorové rozložení nějaké
radioaktivně značené látky v těle, tato látka je před zobrazením do organismu podána
nejčastěji nitrožilně.
Metoda SPECT je obohacena o výpočetní systém, který dokáže z mnoha obrazů
nasnímaných z různých úhlů zrekonstruovat trojrozměrný obraz- příloha D. Před
většinou scintigrafických vyšetření není třeba speciálnípřípravy. SPECT nepředstavuje
pro pacienta žádné velké riziko. Pacientovi musí být ovšem před vyšetřením podána
radioaktivní látka, ale ve velmi malém množství, dávka záření, kterou pacient obdrží, je
srovnatelná s vyšetřením rentgenem (CALLONE, 2008).
Pomocí metody SPECT lze detekovat oboustrannou temporoparietální
hypoperfúzi (snížené prokrvení), která je velmi časným, ale bohužel vysoce
nespecifickým příznakem Alzheimerovy nemoci. Cena jednoho vyšetření je 5800kč
(ZVOLSKÝ, 2003).
CT
Počítačová tomografie patří dnes již prakticky k základním rentgenovým
metodám. Obraz CT vyšetření vzniká průnikem rentgenového záření vyšetřovaným
objemem (částí těla pacienta), jeho měřením na detektorech záření a následným
vyhodnocením počítačem. CT vyšetření se nejčastěji využívá k diagnostice změn
mozku, kostí lebky, páteře a břišních a pánevních orgánů. Při CT vyšetření nacházíme u
ACH zmenšení objemu, atrofii, mozkové tkáně s rozšíření komor i rýh mezi závity příloha
E.
CT má velké rozlišení. Dokáže přesněji odlišit větší podrobnosti než prostý RTG
snímek. Speciální CT vyšetření umožňuje zachytit detail o velikosti 5 milimetrů.
Zobrazuje lidské tělo v jednotlivých vrstvách, jakoby rozřezané na malá kolečka. Odhalí
tak procesy, které jsou jinými způsoby obtížně zjistitelné (např.: zánět, nádor, krvácení).
26
Pomocí CT může lékař tyto procesy navíc přesně lokalizovat. Kromě velikosti se dozví
jaký je jejich vztah k ostatním orgánům (DUŠEK, 2010).
MR
Magnetická rezonance je moderní vyšetřovací metoda, která velmi přesně
zobrazí požadované oblasti. Zvláště vhodná je pak tato metoda k zobrazení mozku a
míchy. Rezonance "rozřeže" na kolečka lidské tělo. Princip je založen na silném
magnetickém poli, který je přístroj schopen vyvolat, ovlivňuje pohyb vodíkových iontů.
Vodíkové ionty jsou součástí každé tkáně, každé buňky. Vyšetření trvá 15-20 minut.
Kdokoliv s implantovaným kardiostimulátorem je zcela vyloučen z vyšetření. Vyšetření
rovněž nelze provádět u pacientů s implantátem ve vnitřním uchu (ZVOLSKÝ, 2003).
EEG
Elektroencefalogram je záznam časové změny elektrického potenciálu
způsobeného mozkovou aktivitou. Je to standardní neinvazivní metoda funkčního
vyšetření elektrické aktivity centrálního nervového systému. Pro rozmístění elektrod na
povrchu hlavy je používán tzv. systém 10/20, jehož název vznikl z jeho obvodu hlavy
rozdělen na úseky po 10% a 20% (ZVOLSKÝ, 2003).
27
6 Terapie
Terapie má být komplexní a měla by zahrnovat farmakoterapii,
psychosocioterapii, rehabilitaci tělesných funkcí a práci s rodinou nebo jinými
pečovateli o nemocného. Neexistuje kauzální léčba, používají se farmaka, která
zmírňují symptomy nemoci (BAŠTECKÝ, 1994).
6.1 Farmakoterapie
Můžeme rozdělit do dvou skupin. Na kognitivní farmakoterapii a nekognitivní
farmakoterapii.
Kognitivní farmakoterapie spočívá v použití inhibitorů acetylcholinesterázy
(enzym odbourávající acetylcholin v CNS). U ACH je nejvíce postižen mozkový
acetylcholinergní systém. Základem léčby jsou farmaceutika pro podporu kognitivních
poruch, neboli kognitiva. Tyto inhibitory acetylcholinesterázy zajišťují v mozku
dostatečné množství acetylcholinu, jenž zastává úlohu nositele nervových vzruchů
(DUŠEK, 2010).
Používají se přípravky z těchto skupin:
 karbamáty, například Exelon,
 piperidinové přípravky, např. Aricept,
 alkaloidy, např. Galantamin, Huperzin A.
Acetylcholin zprostředkovává přenos vzruchu v centrální i periferní nervové
soustavě. Substituce samotným acetylcholinem není možná, protože má velmi krátký
poločas rozpadu.
Nejužívanější jsou lecitiny. Jsou to lipidy, které zlepšují látkovou výměnu.
Nejčastěji používaný je sojový lecitin.
Vzhledem ke sníženému neuronálního metabolismu se používají léky
označované jako nootropní farmaka, která zlepšují metabolismus mozku (BOUČEK,
2005).
28
 Piracetam (Preparáty Piracetam AL, Nootropil, Geratam a další) je
nejpoužívanější nootropikum,
 Pyritinol (Enerbol),
 Meklofenoxat (Lucidril).
U žen působí preventivně podávání estrogenu, protože se zjistilo že, u žen po
menopauze, u kterých se neprováděla substituce estrogeny, je vyšší výskyt ACH než u
žen substituovaných (BOUČEK, 2005).
Látky likvidující volné kyslíkové radikály chrání neurony před narušením
metabolismu, poškozením. Jde většinou o doplňkovou terapii, která však může být
zvolena za součást hlavní léčebné strategie či prevence.
Mezi ně řadíme:
 antioxidanty (vitamíny C a E, koemzym Q 10),
 účinné látky červeného vína, borůvek a černého rybízu,
 účinné látky kořene lékořice,
 účinné látky plodu granátového jablka.
K nekognitivní farmakoterapii u Alzheimerovy choroby se používá v léčbě
přidružených symptomů onemocnění. Patří sem poruchy spánku, stavy neklidu,
úzkostné nebo depresivní stavy.
Agitovanost se označuje jako porucha chování a často se vyskytuje v průběhu
choroby. Základní skupinou léčiv, která se užívají k ovlivnění agitovanosti, se nazývají
neuroleptika. Používají se stejné typy léčiv jako u poruch spánku, ale ve vyšších
dávkách a s podáváním vícekrát denně (BOUČEK, 2005; DUŠEK, 2010).
Neuroleptika se používají tam, kde je spánek rušen neklidem pacientů nebo
přidruženými delirantními stavy. Mezi farmaka patří:
 tiapridal,
 buronil,
29
 haloperidol.
Vyskytuje-li se posun cyklu spánek-bdění, může dojít až k rozvratu spánku, tj.
denní pospávání a noční bdění. Mezi hypnotika řadíme Dormicum, což je krátkodobě
působící hypnotikum. Průměrná dávka na noc je 7,5 mg. Stilnox velmi dobře působí při
poruchách usínání. Průměrná dávka je 1 tableta á 10mg.
Pokud se objeví přidružené deprese je ordinován:
 novéril,
 vivalan, je výhodný u depresivních stavů s útlumem,
 fevarin, který působí i protiúzkostně,
 seropram, Zoloft, Nion a další.
6.2 Nebiologické terapeutické přístupy
Stejně tak, jako má význam farmakoterapie, je důležitá a nezbytná
psychosocioterapie, správný psychologický přístup k nemocnému. Tento přístup
vyžaduje od ošetřujícícho personálu velkou trpělivost. Psychoterapie má být zaměřena
na uchování běžných denních aktivit a návyků. Je třeba udržet dosud zachované
kognitivní funkce (poznávací funkce) a zajistit maximální soběstačnost nemocného.
Jako první uvádíme léčebnou metodu - Ergoterapii. Je zaměřená na rozvoj hrubé
a jemné motoriky, koordinaci, vnímání, citlivost, vytrvalost, výkonnost mozkových
funkcí a také na psychické, emocionální a sociální schopnosti. Ergoterapie se provádí v
různých rehabilitačních, zdravotnických, terapeutických a sociálních zařízení. Je
součástí ucelené rehabilitace (HOLMEROVÁ 2003).
Další důležitou metodou je reminiscenční terapie. Tato terapie je založena na poznání
toho, že v mozku zůstávají nejdéle zachovány vzpomínky, vědomosti a návyky, které
jsou fixovány v dlouhodobé paměti. Je to léčba vzpomínek, např. poznávání starých
fotografií, sledování filmů z archivů, prohlížení a četba starých novin, připomínání a
opakování - příloha F.
30
Fyzioterapie je metoda, která aktivizuje nemocného v rámci jeho kondice,
pohybu, nácviku chůze nebo rehabilitování té části, která je nemocná a potřebuje
odbornou péči.
Léčba vůněmi se nazývá aromaterapie. Aroma a esence ovlivňují v mozku určité
látky, které působí povzbudivě nebo mají uklidňující účinek.
Pro ilustraci uvádíme vůně:
 rozmarýn povzbuzuje koncentraci a činnost mozku,
 máta pozvedá sebevědomí,
 citron oživuje, zlepšuje náladu, podporuje koncentraci,
 meduňka působí proti stresu a depresím,
 jasmín odstraňuje strach, povzbuzuje fantazii a zlepšuje náladu.
Léčba založena na základě konceptu je bazální stimulace. Dotýkat se, je základní
lidská schopnost. Velký význam v této péči mají doteky. Bazálně stimulující
ošetřovatelská péče se přizpůsobuje věku a stavu klienta. Tento koncept vychází
z poznatků pedagogiky, fyziologie, anatomie, neurologie, vývojové psychologie a
ošetřovatelství (RHEINVALDOVÁ, 1999).
6.3 Potravinové doplňky
Přestože je ACH nevyléčitelná, věda dělá stále pokroky v léčení jejích
jednotlivých příznaků. Potravinové doplňky můžou v počátečních stadiích onemocnění
pomáhat obnovit mentální funkce. Jedním z přípravků je jinan, známý jako Ginkgo
biloba. Jinan dvojlaločný, zvyšuje prokrvení mozku, a může u některých postižených
zlepšit paměť. Kromě toho má i antioxidační vlastnosti, které udržují zdravé nervové
buňky. Vitaminy C a E a směs karotenoidů mohou také působit příznivě jako další
antioxidant (RHEINVALDOVÁ, 1999; ŠIPR, 1997).
31
Důležité jsou vitamíny ze skupiny B. Jejich nízké hladiny bývají spojovány
právě s Alzheimerovou chorobou. Za zmínku stojí také pupalkový olej a ženšen.
Všechny příznivě ovlivňují paměť zlepšením přenosu nervových vzruchů.
32
7 Práva pacientů trpících Alzheimerovou chorobou nebo
jinými formami demence
V dřívějších dobách pacienti nepotřebovali žádná práva, neboť vztah lékaře a
pacienta byl založen na paternalistickém modelu mezi lékařem a pacientem. Pacient byl
na svém lékaři odborně a lidsky plně závislý (tzv. rodinný lékaři). Vznik Práv pacientů
mají svou historii a nazýváme je etickým kodexem. Postupně se vyvíjel od 70 let 20
století, protože se současně měnila i role pacienta a jeho postavení ve zdravotnickém
systému (DUINOVÁ, 1997).
Uvádíme některé mezivládní dokumenty, které položily základy na formování
etického kodexu Práv pacientů: Všeobecná deklarace lidských práv a svobod (1948);
Evropská dohoda o lidských právech a základních svobodách (1950); Evropská sociální
charta (1961); Lucemburská deklarace k bezpečí pacientů (2005).
Hlavním cílem je znovu potvrzení základních lidských práv, které je nutné
dodržovat ve zdravotnictví. Je velmi nutné chránit důstojnost člověka a podporovat
vždy úctu. Dalším cílem je podpora humanizace zdravotní péče.
V lednu r. 1991 byla v naší republice schválena a potvrzena Listina základních
práv a svobod. Považujeme za důležité tato práva zmínit, protože stále není obvyklé,
aby se lidé chovali k nemocným s ACH nebo demencí s respektem a ohledy, bez
zbytečného soucitu a jako k rovnocenným bytostem.
1. Být informován o své chorobě.
2. Mít vhodnou a soustavnou lékařskou péči.
3. Být užitečný při práci a zábavě tak dlouho, jak jen to je možné.
4. Být vnímán při jakémkoli zacházení jako dospělý člověk, ne jako dítě.
5. Při vyjádření svých citů být brán vážně.
6. Je-li to možné, nebýt léčen psychotropními látkami.
7. Žít v bezpečném, srozumitelném a předvídatelném prostředí.
33
8. Mít potěšení z každodenních činností, které dávají životu smysl.
9. Mít možnost chodit pravidelně ven.
10. Pociťovat tělesný kontakt včetně objetí, pohlazení a podržení ruky.
11. Být s lidmi, kteří znají život nemocného, včetně jeho kulturních a
náboženských zvyklostí.
12. Být ošetřován pracovníky, kteří jsou vyškoleni pro péči o osoby s demencí
(ALZHEIMERCENTRUM, 2012).
34
8 Zdravotní a sociální zařízení pečující o postižené demencí v
Plzeňském kraji
Existují organizace, které poskytnou potřebné informace i rady. Jednou
z nejznámějších organizací pro ACH je Česká alzheimerovská společnost. Vznikla v
průběhu roku 1996 a zaregistrovaná byla v roce 1997. Vznikla na základě spolupráce
odborníků z oboru gerontologie (lékaři a zdravotnický personál). Jejich cílem
je podpora pacientů postižených touto demencí a jejich rodiny. Česká alzheimerovská
společnost má i své logo, vážku a také maskota Nedejsu. 21. září je Mezinárodní den
Alzheimerovy nemoci. Od roku 2001 si tento den připomínáme jako Pomerančový den.
V roce 2005 se Pomerančový den přesunul na 21. června, tedy den, kdy v Česku slaví
jmeniny Alois. Tato společnost sídlí v budově Gerontocentra v Praze 8 - Kobylisích.
Kontaktní místa jsou v celé České republice, v každém kraji (SNOPOVÁ, 2007).
Zmapovali jsme, které instituce pečují v Plzeňském kraji o lidi s ACH. Jako
první uvádíme domácí péči. Kdy rodina zajistila tuto péči v domácím prostředí
nemocného. Myslíme si, že pro nemocného je to klidnější a měně stresující.
Agentura HOME CARE zajišťuje péči na základě doporučení praktického
lékaře. Sídlí v Plzni na Borech. Má formu zdravotní a sociální. Péči hradí zdravotní
pojišťovna. Je zahájena a ukončena na pokyn lékaře. Nebo si péči hradí sám klient za
nadstandartní požadavky.
Další agenturou je agentura Domovinka. Sestra v domácí péči zabezpečuje
ošetřovatelskou péči (odebírá biologický materiál, ošetřuje proleženiny, rány, stomie).
Tato péče je poskytována klientům na základě doporučení praktického lékaře.
Další zařízení, které jsme vybrali je Denní stacionář. Jedná se o jednodenní
stacionář, kam postižený dochází sám nebo v doprovodu druhé osoby. Klienti tohoto
stacionáře jsou hendikepovaní senioři a senioři s Alzheimerovou chorobou. Vždy se
vychází z individuálního plánu postiženého. Podmínkou přijetí je částečná mobilita.
Průměrný věk postižených je 79let. Je i stacionář týdenní, kde postižený přebývá od
pondělí do neděle.
35
Jsou pacienti, kterým péči v domácím prostředí zajistit nelze z jakékoliv ho
důvodu, proto je možnost takového pacienta umístit do Domu s pečovatelskou službou.
Zde uvádíme zařízení, které je v Dobřanech. Jedná se o takovou službu, kde personál
pomáhá klientům při zvládání běžných každodenních úkonů (pomoc s osobní hygienou,
podávání stravy, praní prádla, obstarání nákupu). Péči si klient hradí sám.
Poslední zařízení, které uvádíme je PL v Dobřanech. V takových to zařízení
končí pacienti se střední a těžkou demencí, u nichž domácí péče není zvladatelná.
Zabezpečuje především péči dlouhodobou a opakovatelnou. Tato léčebna je státní
příspěvková organizace. Péče je zajištěna prostřednictvím specializovaných oddělení
(pedopsychiatrie, gerontopsychiatrie, oddělení pro léčbu závislostí). Celkový počet
lůžek na gerontopsychiatrii je 124.
36
9 Psychiatrická léčebna Dobřany
9.1 Historie
Stavba ústavu probíhala v letech 1876-1883. V roce 1880 byl dán slavnostně do
provozu. Finanční náklad tehdy činil 1 800 000 zlatých. Zakladatel ústavu byl Dr.
Fischel a prvním ředitelem se stal Dr. Arnold Pick, který se stal celosvětově známý
objevením degenerativně- mozkového onemocnění – morbus Pick. Posledním ředitelem
před 2. světovou válkou byl Mudr. Václav Poseděl, který řídil léčebnu do roku 1939,
kdy byly Dobřany zabrány do tzv. velkoněmecké říše a jejich vedení přešlo do
německých rukou. V roce 1943 svrhli američtí piloti zápalné a trhavé bomby na
psychiatrickou léčebnu. Během náletu zmatení nemocní utekli do polí, kde byli nalezeni
zcela vysíleni. Část nemocných byla převezena do věznice Bory. V tomto roce přišlo
nařízení o překládání pacientů do jiných ústavů kamsi do Rakouska. Po válce se zjistilo,
že pacienti byli posíláni do plynových komor (PLDOBRANY, 2012).
Pro představu uvádíme „chod ústavu“ před 2. světovou válkou. Koncem
třicátých let bylo v ústavu 7 lékařů a 2183 nemocných. Vizita se prováděla dopoledne i
odpoledne a vyšetřování příjmů se konalo večer. Při vizitě musela být především vidět
hlava, aby se poznalo, zda nemocný přibývá nebo ubývá na váze. Opatrovnický
personál zapisoval do dekurzu chudé zápisy: „jedl, spal, čistotu zachoval…“.
Nejznámější léky, které se tehdy používaly, byly Trional, Medinal a Tinctura Opii.
Významnou událostí pro oddělení bylo, když lékař aplikoval injekci. Ke zklidnění
pacienta se používaly zábaly z mokrých prostěradel, do kterých se pacient zabalil.
Pacienti jedli z plechových talířů a hrnků. Zaměstnání v léčebně bylo pro obyvatele
Dobřan a okolí atraktivní. Stali se státními zaměstnanci, kteří měli různé výhody a byli
penzijně zajištění (PLDOBRANY, 2012).
9.2 Současnost
Celkový počet pracovníků v PL je 1098. Počet pacientů je kolem 900. Nynějším
ředitelem léčebny je MUDr. Vladislav Žižka. Léčebna se nachází na pozemku o
velikosti 42 ha. Je zde 29 oddělení, které jsou rozdělené do 14 primariátu. V léčebně se
nachází: prodejna potravin, kulturní dům, katolický kostel, sportovní hřiště, knihovna,
37
květinářství, prádelna, rehabilitace, lékárna, komplex ambulancí, biochemická laboratoř,
sexuologická laboratoř, patologicko-anatomické oddělení a jiné - příloha G.
Každý rok v květnu se koná divadelní a hudební festival Mezi ploty. Divadelní
dění je rozděleno do několika scén - divadelní sál, tři plenéry a volný prostor U Pávů.
Hudba je rozdělena na dvě scény. U hřiště vždy hrají rockový kapely a na druhé scéně
se obvykle hraje jazz a blues. V areálu je dostatek stánků s občerstvením, ale zákaz
prodeje alkoholických nápojů - příloha H.
9.3 Dílny
Úsek zajišťuje psychologické, psychoterapeutické a ergoterapeutické činnosti
pro léčebnu. Místo působnosti je různé:
 kmenově na odděleních, kde je zajištěn zejména komunitní systém a režimová
léčba na různých režimových odděleních např. pro dospělé - oddělení
protialkoholní, pro děti a dorost - oddělení dětské a pro gerontopsychiatrický
pacienty,
 v chráněných terapeutických dílnách, kam pacienti mohou docházet. Jsou dílny
keramické, košíkářské, ručních prací, truhlářské a výtvarné. Pacienti pracují
v zahradě a v parku,
 v arteterapeutickém ateliéru. Pořádají se výstavy prací pacientů, jednou ročně i
vernisáž v Plzni - příloha CH,
 v R-klubu, jehož název je odvozen od těžiště činností, relaxace, rekondiční
cvičení, resocializace a rehabilitace. Provádí se relaxace, jóga a pohybové
aktivity (PLDOBRANY, 2012).
38
PRAKTICKÁ ČÁST
10 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES
10.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Jméno a příjmení : XY Pohlaví : žena
Datum narození : 8. 2. 1941 Věk : 71
Adresa bydliště a telefon : 0
Adresa příbuzných : 0
RČ : 0 Číslo pojišťovny : 211
Vzdělání : vysokoškolské Zaměstnání : v důchodu
Stav : ovdovělá Státní příslušnost : česká
Datum přijetí : 14. 10. 2009 Typ přijetí: nedobrovolný
vstup
Oddělení : Psychiatrická léčebna
v Dobřanech, odd. 28
Ošetřující lékař : 0
Důvod přijetí udávaný pacientem :
„Já nevím, proč jsem tady, ale Jana (dcera) říkala, že se tu o mě postarají
sestřičky. Často něco zapomínám… Mám vysoký tlak a taky cukrovku.“
Medicínská diagnóza hlavní :
FOO.1 Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem.
39
Medicínské diagnózy vedlejší :
E10 Diabetes mellitus
I10 Hypertenze
I70.2 Ateroskleroza končetinových tepen
E78.2 Dyslipidemie
VITÁLNÍ FUNKCE PŘI PŘIJETÍ
TK : 150/90 Výška : 169 cm
P : 72/min Hmotnost : 65 kg
D :15/min BMI : 22,8
TT : 36,8 C Pohyblivost : normální
Stav vědomí : zmatenost Krevní skupina : 0+
Nynější onemocnění :
Přetrvávající problémy u pacientky jsou občasné stavy nočního neklidu,
objevování bludů. Častěji se objevuje dezorientace a zmatenost. Pacientka trpí od roku
1996 diabetem I. typu a je léčena pro vysoký tlak. Na levé dolní končetině má bércový
vřed.
Informační zdroje :
Informace byly čerpány jak od pacientky tak od její rodiny. Dále bylo čerpáno
z lékařské dokumentace, z našich poznatků a sledování pacientky. Použili jsme
orientační test MMSE a Barthelův test.
40
10.2 ANAMNÉZA
Rodinná anamnéza :
Matka : Prodělala běžné dětské nemoci. Nikdy více nestonala, zemřela v 76
letech na stáří.
Otec : Prodělal běžné dětské nemoci, více nestonal. Zemřel v 73 letech na
mozkovou mrtvici.
Sourozenci : Pacientka měla dva sourozence. Bratr zemřel na rakovinu tlustého
střeva v 57 letech. Sestra zdravá, 62 let.
Děti : Pacientka má dvě děti. Prodělaly běžné dětské nemoci. Obě dvě děti jsou
zdrávy.
Osobní anamnéza :
Překonané a chronické onemocnění :
Od roku 1996 na inzulínu. Občasné bolesti zad.
Hospitalizace a operace :
1972 gynekologická operace pro myom. Pacientka prodělala dva porody a dva
potraty.
Úrazy :
0
Transfúze :
0
Očkování :
Povinné, dle rozpisu očkovacího kalendáře.
41
Léková anamnéza:
Náze
v léku
Forma Síla Dávkování Skupina
Tritace Tbl. per os 2,5 mg 1-0-0 Antihypertenzivum
Betaloc Zok Tbl. per os 25 mg 1-1-0 Antihypertenzivum
Torvacard Tbl. per os 20 mg 0-0-1 Hypolipidemikum
Buronil Tbl. per os 25 mg 1-0-0 Neuroleptika
Pirabene Tbl. per os 800 mg 2-2-0 Nootropika
Nootropil Oral solution 20 % 6ml-6ml-6ml Nootropika
INZ Inj. s.c Humulin R 12j-12j-12j Antidiabetikum
Ataralgin Tbl. per os 20 mg Při bolestech Analgetika
Ibumax Tbl. per os 400 mg Při zvýšené TT a
bolestech
Antipyretika
Dormicum Tbl. per os 7,5 mg Při nespavosti Benzodiazepíny
Tiapridal Inj. i.m 100 mg Při neklidu Antipsychotikum
Alergologická anamnéza:
Léky:
0
Potraviny :
0
42
Chemické látky :
0
Jiné :
Náplasti
ABÚZY:
Alkohol: nekonzumuje
Kouření: denně vykouří 3 cigarety
Káva: denně vypije 2 kávy
Léky: 0
Jiné drogy: 0
Gynekologická anamnéza:
Menarché : od 15 let
Cyklus : pravidelný
Trvání : 4-5 dní
Intenzita , bolesti: mírné bolesti
PM: červen 1991
A: 2
UPT: 0
Antikoncepce : 0
Menopauza : v 50 letech
Potíže klimakteria : pocení, třes, nervozita, návaly bušení srdce
43
Samovyšetřování prsou : neprováděla
Poslední gynekologická prohlídka : V roce 2007
Sociální anamnéza :
Stav :
Ovdovělá
Bytové podmínky :
Bydlela v bytě 3+1, kde s ní byl její pes. Dcery ji často chodili navštěvovat.
Nynější hospitalizace je v PL v Dobřanech.
Vztahy, role a interakce v rodině :
Pacientka udává normální vztahy v rodině. Jednou za čas byli hádky. Říká:
„taková normální rodina.“
Záliby:
Mezi oblíbené záliby jsou luštění křížovek a hra pexeso.
Volnočasové aktivity :
Mezi oblíbené aktivity byla hra na klavír.
Pracovní anamnéza:
Vzdělání : vysokoškolské
Pracovní zařazení : dříve pedagog
Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého :
Působila jako pedagog v Plzni na konzervatoři. Vyučovala hru na klavír. Touto
profesí se živila cca 40 let.
Spirituální anamnéza:
44
Ateistka
10.3 POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU
POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne 17.7.2011
Popis fyzického stavu
SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Hlava a krk Pacientka udává bolesti hlavy a
zhoršené vidění.
Normocefalie, držení hlavy je přirozené,
víčka jsou bez edémů a skléry bílé, zornice
izokorické, pacientka nosí brýle na blízko,
jazyk plazí ve střední čáře, rty má suché,
červené, pacientka vlastní horní zubní
protézu, štítná žláza na pohled není
zvětšená.
Hrudník
a dýchací
systém
Pacientka neudává dušnost ani při
námaze.
Hrudník souměrný, dýchání čisté, počet
dechů 15/min.
SrdcovoCévní
systém
Pacientka udává občasné bušení
srdce.
Frekvence 72/min., TK- 150/90, akce
srdeční pravidelná, dle EKG sinusový
rytmus.
45
Břicho
a GIT
Pacientka neudává žádné potíže. Břicho souměrné, suchá, růžová kůže, na
podbřišku má viditelné strie a jizvy od
gynekologických operací, palpačně
nebolestivé.
Močovo-
pohlavní
systém
Pacientka neudává žádné potíže. Občasná inkontinence. Pacientka je
inkontinentní většinou přes den.
Kostrovosvalový
systém
Pacientka udává bolesti v kříži. Skolioza a bolestivost zad, svaly
nebolestivé.
Nervovosmyslový
systém
Neudává žádné potíže. Občasná zmatenost, halucinace, úzkost,
slovní napadání, zpomalené reflexy.
Endokrinní Pacientka si je vědoma svého Štítná žláza není zvětšená. Laboratorní
46
Systém onemocnění DM I. Typu. výsledky v normě. Inzulin- dependentní
DM.
Imunologický
systém
Pacientka neudává žádné potíže. Imunita není snížená.
Kůže a její
adnexa
Pacientka si je vědomá o defektu
na LDK. Není si vědoma příčiny
vzniku hematomu.
Bércový vřed na LDK. 10cm x 8 cm,
čistá léze, nepovleklá, bez přítomnosti
hnisu, bez zápachu. Hematom na PHK
(způsobený při neklidu). 10cm x 10cm,
fialové barvy.
Aktivity denního života
SUBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
OBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
Stravování Doma Udává normální
stravování. Má ráda maso.
Nejsou viditelné znaky
podvýživy, dle rodiny byla
strava pravidelná.
V nemocnici Občas udává pocity hladu. Pacientka dostává stravu
pravidelně, 5x denně, vždy sní
celou porci.
47
Příjem tekutin Doma Udává dostatečný příjem
tekutin, má ráda kafe.
Nejeví známky dehydratace
(turgor kůže v normě).
V nemocnici Neudává pocity žízně. Příjem tekutin více jak 2l za
24h.
Vylučování
moče
Doma Neudává potíže. Rodina pozorovala občasnou
inkontinenci.
V nemocnici Neuvědomuje si nějaké
potíže.
Občasná inkontinence,
většinou přes den.
Vylučování
stolice
Doma Pacientka udává
pravidelnou stolici.
Rodina nepozorovala známky
poruchy vyprazdňování.
V nemocnici Stolice pravidelná. Stolice pravidelná.
Spánek a bdění Doma Pacientka uvádí, že po
spánku nebyla odpočatá.
Probouzela se brzo ráno.
Dle rodiny pacientka krátce
spala a často se procházela po
bytě.
48
V nemocnici Udává zlepšení spánku. V noci se často budí, je
zmatená, dezorientovaná
místem a časem, hledá psa.
Aktivita a
odpočinek
Doma Ráda hrála na klavír. Rodina udává stejnou
informaci.
V nemocnici Cítí se dobře, ráda hraje
pexeso a společenské hry.
Hraje společenské hry.
Nejraději hraje pexeso. O
poledním klidu odpočívá.
Hygiena Doma Pacientka udává
pravidelnost hygieny.
Každý večer si myla nohy
ve studené vodě, 3x týdně
se sprchovala.
Rodina udává nutnou dopomoc
při sprchování.
V nemocnici Ráda se sprchuje. Hygiena pravidelná, nutný
dohled a dopomoc (spuštění
sprchy, nanášení zubní pasty
na kartáček, příprava
oblečení).
Samostatnost Doma Pacientka udává
soběstačnost.
Rodina udává schopnost
samostatnosti ve známém
prostředí.
49
V nemocnici Pacientka udává, že je
samostatná a nepotřebuje
pomoc.
Je nutný neustálý dohled a
dopomoc (s hygienou, s
oblékáním, se stravou, s
použitím toalety).
Posouzení psychického stavu
SUBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
OBJEKTIVNÍ ÚDAJE
Vědomí Dle pacientky normální. Kvalitativní porucha vědomí.
Orientace Občas je smutná protože, neví
kde je.
Častá místní dezorientace,
hledá svého psa.
Nálada Dobrá. Euforická nálada se střídá
s úzkostnou náladou.
Paměť Staropaměť Dobrá. Pacientka vypráví historky
z dětství.
Novopaměť Pacientka uvádí, že je smutná,
když si nemůže vzpomenout na
jednoduchá slova.
Zapomíná, často si nepamatuje
události z předchozího dne.
Myšlení Dobré. Zpomalené myšlení, dlouho
přemýšlí nad běžnými věcmi.
(pacientku přestává
50
bavit odpovídat na dotazy.)
Temperament Udává, že byla cholerická, teď
nemůže posoudit.
Cholerická.
Sebehodnocení Neví jak se má sebehodnotit. 0
Vnímání zdraví Na otázku jak vnímá své zdraví,
mi odpověděla: ,,nijak”
Pacientka se snaží dodržovat
léčebný režim.
Vnímání zdravotního stavu Stejná odpověď jako u vnímání
zdraví – nijak.
Pacientka se často ptá kde je,
nerozumí podstatě onemocnění
ACH, ale ví, že trpí DM.
Reakce na onemocnění
a prožívání onemocnění
Pacientka si nepamatuje. Lhostejné prožívání nemoci.
Reakce na hospitalizaci Tvrdí, že se jí na oddělení moc
líbí.
Spokojenost.
Adaptace na onemocnění Pacientka si nepamatuje. Dlouhodobé onemocnění,
rodina si není jistá, jak se
pacientka přizpůsobila
onemocnění.
Projevy jistoty a nejistoty
(úzkost, strach, obavy,
Pacientka udává, že se občas
bojí, ale neví čeho, popisuje
tlak na hrudi.
Pacientka je často úzkostná,
bázlivá a plačtivá.
51
stres)
Zkušenosti
z předcházejících
hospitalizací
(iatropatogenie,
sorrorigenie)
Neví. Nelze zjistit.
Posouzení sociálního stavu
SUBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
OBJEKTIVNÍ
ÚDAJE
Komunikace Verbální Normální. Komunikuje adekvátně,
v rámci možností
onemocnění.
Neverbální Pacientka po vysvětlení
dotazu, neví, co má
odpovědět. Nerozumí.
Minimální gestikulace.
Informovanost O onemocnění Pacientka ví, že je nějak
nemocná, ale neví, jak se
to jmenuje. Je si
vědoma, že nemůže jíst
sladké a musí dodržovat
pravidelnost užívání
léků.
Není schopna si uvědomit
a zapamatovat závažnost
onemocnění. Podané léky
vždy spolkne. Vzhledem
k stavu, se vylučuje
propuštění.
Sociální role
a jejich ovlivnění
nemocí,
hospitalizací
a změnou
životního stylu
Primární (role
související s věkem
a pohlavím )
Babička. Děti a vnoučata často
chodí na návštěvy.
52
v průběhu nemoci
a hospitalizace
Sekundární
(související s rodinou
a společenskými
funkcemi )
Často vzpomíná na
sousedku se kterou
kamarádila, když bydlela
doma.
Vypráví o sousedce a o
dětství.
Terciální
(související s volným
časem a zálibami )
Pacientka ráda
vzpomíná, když učila na
konzervatoři. Ráda hrála
na klavír a chodila na
tůry.
Na oddělení se účastní
společenských aktivit,
ráda hraje pexeso.
10.4 MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT
Provedené vyšetření:
V roce 2008 MR, CT mozku, EKG, RTG srdce a plíce
Výsledky:
CT: Atrofie mozku, rozšířené mozkové komory.
EKG: sinusový rytmus, akce srdeční pravidelná.
RTG: bez patrných zánětlivých ložiskových změn, srdce bez dilatace.
Konzervativní léčba :
Medikamentozní léčba a ošetřovatelská péče
53
Dieta: 9 Pohybový režim: chodící, zvýšený dohled
Výživa: per os RHC: ergoterapie a fyzioterapie
Medikamentozní léčba:
Per os :
Tritace 2,5 mg
Buronil 25 mg
Torvacard 20 mg
Betaloc ZOK 25 mg
Pirabene 800 mg
Nootropil 20%
Ataralgin 20 mg
Ibumax 400 mg
Dormicum 7,5 mg
Intra venózní:
0
Per rectum :
0
Jiná :
INZ 12j
Tiapridal 100mg i.m
Chirurgická léčba :
54
0
10.5 SITUAČNÍ ANALÝZA
71 letá pacientka, u níž byla diagnostikována před 4-5 roky Alzheimerova
choroba, byla přijata do Psychiatrické léčebny v Dobřanech v roce 2009. Na oddělení
28 byla přijata 14.10.2009. Rodina zažádala o hospitalizaci, protože se u pacientky
začaly objevovat stavy zmatenosti. Pacientky děti se snažily matku co nejdéle udržet
v domácím prostředí, ale péči již nezvládaly (komplikovaná péče o nemocnou). Jelikož
si pacientka nechtěla připustit, že je vážně nemocná, odmítala hospitalizaci v léčebně.
V takových to případech, se do dokumentace zapisuje jako vstup nedobrovolný.
Onemocnění je ve středním stádiu vývoje.
Pacientka je afebrilní, tlakově a oběhově stabilní. Bez známek klidové dušnosti,
anikterická, acyanotická. Spolupracuje, je náladová a bradypsychická. Kontakt
s pacientkou je navoditelný, odpovídá většinou k tématu, místy jsou odpovědi
nelogické. Je orientovaná osobou a časem, ale občas má stavy zmatenosti, vyptává se
kde je a kde je její pes. Pacientka bez agrese. Výživa a hydratace je dostatečná. Je plně
mobilní, ale stav pacientky vyžaduje zdravotnický dozor a mírnou dopomoc. Na levé
dolní končetině má bércový vřed a na pravé horní končetině hematom. Dolní končetiny
bez otoků a varixů. Pacientka trpí hypertenzí a DM I.typu.
Stanovení ošetřovatelských diagnóz a jejich uspořádání podle priorit:
 Paměť porušená způsobená neurologickým postižením projevující se
zapomínáním, neschopností určit, zda něco již bylo či nebylo vykonáno.
 Zmatenost chronická z důvodu degenerace nervové soustavy projevující se
nepřesnou interpretací podnětů a reakcí na ně, poruchou krátkodobé paměti,
poruchou osobnosti a zhoršenou socializací.
 Péče o sebe sama nedostatečná v důsledku pokročilého stádia onemocnění
projevující se neschopností zajistit péči o sebe sama bez pomoci.
55
 Inkontinence moči způsobená změnou kognitivních funkcí projevující se
občasným únikem moči.
 Kožní integrita porušená způsobená nedostatečným prokrvení dolních končetin z
důvodu aterosklerózy tepen dolních končetin projevující se bércovým vředem.
 Spánek porušený z důvodu změny psychického stavu, projevující se únavou.
 Bolest chronická z důvodu špatného držení těla projevující se verbalizací.
 Riziko nestabilní glykémie z důvodu poruchy metabolism sacharidů.
 Riziko vzniku traumatu z důvodu poruchy kognitivních funkcí.
Ošetřovatelská diagnóza:
Paměť porušená způsobená neurologickým postižením projevující se zapomínáním, neschopností
určit, zda něco již bylo či nebylo vykonáno.
Cíl dlouhodobý: Zajistit pacientce příjemné prostředí na oddělení - do 3 týdnů
Cíl krátkodobý: Vytvořit metody na pomoc zapamatování si nejdůležitějších věcí- do 3 dnů
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
 Pacientka si bude pamatovat denní režim oddělení (čas podávání snídaně, oběda a večeře,
polední klid) - denně
 Pacientka bude při rozhovoru soustředěná - do 1 dne
 Pacientka umí vyjádřit své pocity a upozornit na potíže - do 1 dne
 Pacientka bude orientovaná na oddělení (bude vědět, kde má místo u stolu, kde je sesterna,
kde je toaleta, kde má své hygienické pomůcky) - do 1 dne
 Pacientka má ve své blízkosti fotografie rodinných příslušníků - do 3 dnů
56
 Pacientka bude vědět důvod hospitalizace - do 2 dnů
 Pacientka informuje zdravotnický personál o každé změně psychického stavu (smutek,
úzkost) - do 2 dnů
 Pacientka bude každý den provádět jednoduché aktivity (procvičovat jemnou motoriku,
pozornost)
Plán intervencí:
 Zjisti vyvolávající příčiny - do 3 hodin - všeobecná sestra
 Promluv s pacientkou o důležitosti rozpoznání předcházejících projevů psychické
alternace - do 1 dne - všeobecná sestra
 Posuď duševní stav pacientky, poruchy paměti týkající se nedávné i vzdálené minulosti,
místní i osobnostní orientovanost - do 3 hodin - všeobecná sestra
 Použij test k posouzení kognitivních funkcí - do 2 dnů - všeobecná sestra
 Snaž se pacientku časově, místně, osobnostně reorientovat - denně - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Na noční stolek ulož fotografie a předměty vyvolávající příjemné vzpomínky - do 3 dnů všeobecná
sestra, ošetřovatelka
 Zadávej pacientce jednoduché pokyny a přesvědč se, zda je schopna rozumět sdělenému
slovu - denně - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Mluv na pacientku pomalu, klidným hlasem - vždy - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Vyvaruj se použitím cizích a odborných názvů - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra
 Dbej o bezpečnost pacientky - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Zdůrazňuj rodině pacientky, aby se při každé návštěvě snažili o její reorientaci - vždy všeobecná
sestra
 Po domluvě s lékařem zajisti vhodnou rehabilitaci - do 2 dnů - všeobecná sestra
57
Realizace:
Zjistila jsem, že vyvolávající příčinou daného stavu je Alzheimerova choroba, kterou pacientka
trpí cca 3-4 roky. Zjistila jsem že, choroba je ve středním stádiu vývoje. U pacientky se vyskytují
občasné stavy nočního neklidu, objevování bludů. Častější příznakem byla zmatenost. Promluvila
jsem s pacientkou o důležitosti předcházejících projevech. Pacientka udávala, že na sobě často
cítila špatnou náladu a pocit stísněnosti. Domluvila jsem se s ní, aby mě o tomhle stavu ihned
informovala. Na oddělení byli rozvěšeny různé orientační tabule a plakáty (označení toalety,
hodiny, datum, jídelní lístek). Nad pacientkou byl držen pravidelný dozor, u lůžka byly zajištěny
zábrany proti pádu. V MMSE testu pacientka dosáhla 17bodů, což určuje demenci mírného až
středně těžkého stupně.
Zjistila jsem, že pacientka rozumí mým pokynů, když na ni mluvím pomalu, klidným hlasem.
Používala jsem krátké a jednoduché věty. Rodina byla informována o důležitosti reorientace. Po
domluvě s lékařem za pacientkou chodí jak ergoterapeut, tak i fyzioterapeut, se kterým jednou
denně prováděla různá cvičení.
Hodnocení:
Cíl dlouhodobý byl splněn částečně. U pacientky se střídají stavy zmatenosti se stavy jasné
orientace. Vzhledem k pokročilosti choroby se stav pacientky nezlepší. Cíl krátkodobý byl splněn.
Ošetřovatelská diagnóza:
Zmatenost chronická zdůvodu degenerace nervové soustavy projevující se nepřesnou interpretací
podnětů a reakcí na ně, poruchou krátkodobé paměti, poruchou osobnosti a zhoršenou socializací
Cíl dlouhodobý: Zapojení se do péče a léčby tak, aby bylo možno situaci účinně zvládnout - po
dobu hospitalizace
Cíl krátkodobý: Zachování zdraví a bezpečnosti - do 1 dne
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
 Pacientka se vyzná ve svých pocitech a umí je včas je rozpoznat - do 3 dnů
58
 Pacientka se zapojuje do léčby - denně
 Pacientka vykonává ve svém volném čase jednoduché činnosti po dobu hospitalizace
 Pacientka má ve své blízkosti fotografie rodinných příslušníků
 Pacientka spolupracuje s ergoterapeutickým pracovníkem, vykonává jednoduché činnosti
pro udržení případné zlepšení jemné motoriky - denně
 Pacientka informuje zdravotnický personál o každé změně psychického stavu (smutek,
úzkost) - do 2 dnů
Plán intervencí:
 Sleduj vitální funkce - denně - všeobecná sestra
 Vyslechni pacientku a odpovídej ji v krátkých větách - denně - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Zhodnoť pacientky pocity - denně - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Zhodnoť stupeň úzkosti - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra
 Posiluj orientaci v realitě pacientky umístěním hodin, kalendáře, osobních předmětů do její
blízkosti, včetně obrázků a fotografií - do 2 dnů - ošetřovatelka
 Zaměstnej pacientku jednoduchými úkoly - denně - ošetřovatelka
 Dbej na pacientky bezpečnost (pečlivý dohled, uchování léků) - vždy - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Snaž se začlenit pacientku do skupinové terapie - do 3 dnů - všeobecná sestra
 Vyhni se otázkám a příkazům, které nabírají více možností volby - po dobu hospitalizace všeobecná
sestra, ošetřovatelka
 Při vzniku neklidu, agrese zkontroluj stav předepsané medikace - po dobu hospitalizace všeobecná
sestra
 Podej léky dle ordinace lékaře a zapiš do dokumentace - po dobu hospitalizace - všeobecná
59
sestra
 Sleduj působení léků a případné nežádoucí účinky - po dobu hospitalizace - všeobecná
sestra
Realizace:
Pravidelně jsem měřila fyziologické funkce. Pacientku jsem vyslechla a snažila jsem se vcítit do
jejich pocitů. Zhodnotila jsem psychický stav pomocí klasifikace projevů úzkosti. Pacientka byla
rozrušená, plačtivá, tachypnoická a tachykardická. Naměřené hodnoty byly, D- 20/min, P-
115/min, TK- 155/90. Tyto příznaky poukazují na stupeň střední úzkosti. Na oddělení v každé
místnosti jsou umístěné hodiny, kalendáře, obrázky. Na pacientky noční stolek jsem rozmístila
fotografie rodinných příslušníků i domácích mazlíčků a pár osobních věcí.
Po domluvě s lékařem a rodinou jsem pacientce zajistila procházky v areálu
s doprovodem. Pacientka se pravidelně účastní ergoterapeutických kurzů. Velice jí bavila výroba
obrazů, které se tvořili z malých, zmačkaných barevných papírů, a poté se lepili na velké čtvrtky.
Pacientku jsem zaměstnávala jednoduchými aktivitami jako je stlaní lůžka, skládání prádla. Při
stavech neklidu jsem podala medikamenta dle ordinace lékaře. Vše jsem řádně zaznamenala do
dokumentace.
Hodnocení:
Cíle bylo dosaženo částečně. Psychický stav pacientky se zlepšil, ale stavy neklidu a zmatenosti
bez pomoci farmak zvládá obtížně. Pacientka se zapojila do léčby a společenských aktivit, denně
prováděla jednoduché činnosti. Velice jí to bavilo.
Ošetřovatelská diagnóza:
Péče o sebe sama nedostatečná v důsledku pokročilého stádia onemocnění projevující se potřebou
pomoci při běžných denních aktivitách
Cíl dlouhodobý: Pacientka má snahu postarat se o sebe v největší možné mire - po dobu
hospitalizace
Cíl krátkodobý: Pacientka má zajištěné bio-psycho-sociální potřeby - do 1 týdne
60
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
 Pacientka se zúčastní aktivit každodenního života - denně
 Pacientka se snaží zvyšovat si skóre v testu ADL - do 5 dnů
 Pacientka se stará o svůj zevnějšek a hygienu (učesat vlasy, vyčistit zuby) - do 2 dnů
 Pacientka spolupracuje s rehabilitačními pracovníky - denně
 Pacientka spolupracuje s ošetřovatelským týmem při vykonávání aktivit každodenního
života (pokud je potřeba pomoci s hygienou, stravou) - denně
Plán intervencí:
 Seznam pacienta se základními požadavky zdravotně-hygienické péče - do 1 dne -
ošetřovatelka
 Zjisti rozsah dopomoci za použití škálových testů (ADL test) - do 3 hodin - všeobecná
sestra
 Dopomáhej pacientce v úkonech, které není schopna zvládat sama - vždy - všeobecná
sestra, ošetřovatelka
 Zjisti hygienické zvyky pacientky - do 1 dne - ošetřovatelka
 Povzbuzuj a motivuj pacientku k soběstačnosti - vždy - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Spolupráce s rehabilitačními pracovníky již byla zajištěna dříve
 Chval pacientku i za malý pokrok - vždy - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Zajisti podpůrné pomůcky (úprava prostředí) - do 2 dnů - ošetřovatelka
 Buď empatická a taktní - vždy - všeobecná sestra, ošetřovatelka
Realizace:
Pacientku jsem informovala o důležitosti hygienické péče. Vysvětlila jsem jí možnost spolupráce
formou dohledu a dopomoci při činnostech, které sama nezvládá. Za použití ADL testu jsem u
61
pacientky zjistila lehkou závislost- 80 bodů. Od rodinných příslušníků jsem se dozvěděla, že
pacientka byla zvyklá se sprchovat ráno. Pacientku jsem chválila za snahu i za minimální pokrok.
K ranní hygieně jsem zajistila pomůcky, jako jsou kafrová mast, přípravky menalindové řady.
Během dne jsem u pacientky použila plenkových kalhotek, v noci jednorázové podložky, během
stravování měla pacientka bryndák.
Hodnocení:
Cílů bylo dosaženo. Pacientka v rámci možností zvládá běžné denní aktivity, a však vzhledem
k stavu onemocnění je nutný dohled a mírná dopomoc.
Ošetřovatelská diagnóza:
Inkontinence moči způsobená změnou kognitivních funkcí projevující se občasným únikem moči
Cíl dlouhodobý: Pacientka bude spolupracovat po dobu hospitalizace
Cíl krátkodobý: Pacientka bude informovaná o inkontinenci, zajistit opatření, která by ji mohla
předcházet - do 5 dnů
Priorita: nízká
Výsledná kritéria:
 Pacientka ví, co je incontinence - do 1 dne
 Pacientka má chuť spolupracovat po dobu hospitalizace
 Pacientka ví, kde je toaleta po dobu hospitalizace
 Pacientka používá ochranné pomůcky každý den
 Pacientka informuje zdravotnický personál v případě pomočení - do 2 dní
Plán intervencí:
 Vysvětli pacientce co je inkontinence a pokus se zjistit její příčiny - do 3 dnů - všeobecná
sestra
 Zajisti, aby pacientka snadno poznala umístění toalety (srozumitelné označení na dveřích,
62
stále svítící světlo, cesta bez překážek) - do 5 dnů - ošetřovatelka
 Uprav schéma močení, při kterém by pacientka močila v určité době na určitém místě - do
5 dnů - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Postarej se, aby pacientka měla vhodné oblečení, které se snadno uvolňuje a svléká - vždy
- všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Zajisti dostatečný příjem tekutin, a však bezprostředně před spaním nenabízej nic k pití vždy
- všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Používej u pacientky plenkové kalhotky přes den, v noci jednorázovou podložku - po dobu
hospitalizace - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Pravidelně kontroluj stav plenkových kalhotek - denně - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 V případě pomočení zajisti hygienu a použij ochranné pomůcky - po dobu hospitalizace všeobecná
sestra, ošetřovatelka
 Chval pacientku i za malý úspěch - vždy - všeobecná sestra, ošetřovatelka
Realizace:
Pohovořila jsem s pacientkou o inkontinenci a informovala jsem jí o výhodách použití plenkových
kalhotek. Pravidelně jsem kontrolovala jejich stav. Á 2 hodiny jsem pacientku doprovázela na
toaletu, aby si nacvičila schéma močení. Při pomočení jsem zajistila hygienu a použila ochranné
pomůcky. Toaleta je řádně označená, osvětlená a na cestě nejsou žádné překážky. Před spánkem
jsem u pacientky omezila příjem tekutin na minimum. Pacientka byla oblékána do volné košile a
volných kalhot. Pacientku jsem chválila při každé snaze.
Hodnocení:
Cílů bylo dosaženo. Pacientka byla informována a snažila se spolupracovat. Byla po celou dobu
v čistém a suchém prádle. Výskyt inkontinence se minimalizoval.
Ošetřovatelská diagnóza:
Kožní integrita porušena způsobená nedostatečným prokrvení dolních končetin z důvodu
63
aterosklerózy tepen dolních končetin projevující se bércovým vředem
Cíl dlouhodobý: Dojde ke zhojení defektu bez průvodních komplikací - po dobu hospitalizace
Cíl krátkodobý: Pacientka bude spolupracovat při převazech - do 5 dnů
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
 Pacientka ví o defektu a příčinách jeho vzniku - do 1 dne
 Pacientka spolupracuje při převazech - denně
 Pacientka monitoruje bolest a umí popsat její charakter po dobu hospitalizace
Plán intervencí:
 Vysvětli pacientce příčinu vzniku defektu a důležitost jeho zhojení - do 1 dne - všeobecná
sestra
 Sleduj denně parametry poruchy kožní citlivosti - denně - všeobecná sestra
 Získej informaci o kožním defektu s ohledem na velikost, barvu, tvar, konzistenci a zápach
- do 2 dnů - všeobecná sestra
 Po domluvě s lékařem zajisti kožní konzílium - do 2 dnů - všeobecná sestra
 Zaznamenej charakteristiku kožní léze do dokumentace - denně - všeobecná sestra
 Zajisti dostatečnou vzdušnost postiženého místa - vždy - zdravotní sestra
 Aplikuj do okolí a místa defektu léčiva dle ordinace lékaře - denně - všeobecná sestra
 Kontroluj místní efekt aplikovaných léčiv - denně - všeobecná sestra
 Získej přehled o vývoji kožního defektu - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra
 Zajisti hygienu pouze v nepostižených místech - denně - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Proveď stěry z postiženého místa a okolí - do 1 dne - všeobecná sestra
64
 Dbej na výživu a hydrataci - vždy - všeobecná sestra, ošetřovatelka
Realizace:
Pacientce jsem vysvětlila, že defekt byl způsoben nedostatečným prokrvením dolních končetin.
Informovala jsem o důležitosti jeho zhojení. Zjistila jsem, že defekt je na levé dolní končetině, cca
10cm× 8cm, čistá léze, nepovleklá, bez zápachu, bez přítomnosti hnisu. Provedla jsem stěry
z rány a okolí na bakteriologické vyšetření, výsledek byl negativní. Prováděla jsem hygienu pouze
sprchováním okolí defektu.
Denně jsem prováděla převazy dle pokynů kožního lékaře. Ránu jsem vyčistila Prontosanem,
aplikovala Hydro gel a dala sterilní krytí. Během týdne došlo k výraznému zhojení defektu. Vše
jsem řádně zaznamenávala do dokumentace. Dbala jsem na dostatečný příjem tekutin a stravu
bohatou na bílkoviny.
Hodnocení:
Cíl dlouhodobý byl splněn částečně. Nedošlo ke vzniku komplikací. Vzhledem ke krátké době
mého ošetřování došlo k pouze částečnému zhojení. Cíl krátkodobý byl splněn. Pacientka se
snažila spolupracovat při převazech.
Ošetřovatelská diagnóza:
Spánek porušený z důvodu změny psychického stavu, projevující se únavou
Cíl dlouhodobý: Pacientka se bude po probuzení cítit odpočatá - do 3 týdnů
Cíl krátkodobý: Pacientce bude upraveno prostředí pro spánek dle jejich zvyklostí - do 2 dnů
Priorita: nízká
Výsledná kritéria:
 Pacientka je během dne zaměstnána (RHC činnosti, ergoterapeutické činnosti) - denně
 Pacientka sdělí své zvyklosti a rituály před spánkem - do 1 dne
 Pacientka chodí spát ve stejnou dobu – denně
65
Plán intervencí:
 Zjisti, o jakou poruchu spánku se jedná - do 3 dnů - všeobecná sestra
 Zjisti zvyklosti pacientky, rituály před spánkem - do 1 dne - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Povzbuzuj pacientku k co největší aktivitě během dne - denně - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Nedoporučuj odpolední spánek delší než 1 hodinu - denně - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Zajisti, aby pacientka chodila spát ve stejnou dobu - po dobu hospitalizace - všeobecná
sestra, ošetřovatelka
 Nedávejte pacientce před spánkem tekutiny - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Zajisti vhodné prostředí k spánku. Vyvětrej, eliminuj hluk, zajisti tlumené světlo a uprav
lůžko - denně - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Po domluvě s lékařem podej medikamenty - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra
Realizace:
Zjistila jsem, že pacientka nemůže usnout a často se budí. Sdělila mi, že byla zvyklá chodit spát
po večerních zprávách a před spánkem vypila jeden hrníček teplého mléka. To jí pomáhalo
usnout, ale často se budila i doma. Pacientka byla během dne zaměstnána jak RHC pracovníky tak
i ergoterapeutickými pracovníky. Před ulehnutím ke spánku jsem pacientce vyvětrala pokoj,
upravila lůžko, odstranila hluk a zhasla velké světlo. Nechala jsem zapnuté tlumené světlo, které
osvětlovalo cestu na toaletu.
Hodnocení:
Cílů bylo dosaženo. Po probuzení se pacientka cítila dobře. Při provedení večerních rituálů, na
které byla pacientka zvyklá, se ji usínalo lépe, i když během noci se občas vzbudila.
66
Ošetřovatelská diagnóza:
Bolest chronická z důvodu špatného držení těla projevující se verbalizací
Cíl dlouhodobý: U pacientky dojde ke zmírnění či odstranění bolesti - do 2 týdnů
Cíl krátkodobý: Pacientka umí určit frekvenci bolesti a informovat zdravotnický personal - do 3
dnů
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
 Pacientka určí charakter, frekvenci bolesti - do 3 dnů
 Pacientka umí zhodnotit stupeň bolesti dle škály 0-5 - do 1 dne
 Pacientka umí zvládat bolest - do 1 dne
 Pacientka včas informuje o vzniku bolesti - do 2 dnů
Plán intervencí:
 Seznam se s vyvolávajícími příčiny - do 1 dne - všeobecná sestra
 Sleduj projevy bolesti, lokalizaci, typ bolesti, četnost, vyzařování a okolnosti při kterých
dochází ke zhoršování nebo zmirňování bolesti - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra
 Umožni úlevovou polohu - vždy při potížích - všeobecná sestra
 Při podání analgetik sleduj jejich účinek, nástup a jejich odeznívání - po dobu
hospitalizace - všeobecná sestra
 Vše zaznamenej do dokumentace - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra
 Respektuj individuální citlivost na bolest - vždy - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Redukuj faktory, které zhoršují bolest (hluk, teplo) - po dobu hospitalizace - všeobecná
sestra, ošetřovatelka
 Přikládej teplo nebo chlad - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra
67
Realizace:
Zjistila jsem, že pacientka má chronickou bolest v oblasti křížové kosti, vystřelující do okolí zad,
ke které dochází při dlouhodobém sezení. Pravděpodobným důvodem bolesti je skolióza, kterou
pacientka trpí dlouhodobě. Po delším sledování a spolupráci s pacientkou jsem zjistila, že jí
pomáhá úlevová poloha na boku. Po podání analgetik do 1 hodiny dochází ke zmírnění bolesti.
Pacientka udává, že ke zmírnění bolesti ji pomáhají teplé obklady. Vše jsem řádně zaznamenávala
do dokumentace.
Hodnocení:
Cílů bylo dosaženo. Pacientka udává zmírnění bolesti.
Ošetřovatelská diagnóza:
Riziko nestabilní glykémie z důvodu poruchy metabolismu sacharidů
Cíl dlouhodobý: Po dobu hospitalizace u pacientky nedojde ke vzniku ketoacidózy
Cíl krátkodobý: Pacientka dodržuje v rámci možností léčebný režim (nekonzumuje sladké
potraviny a nápoje) - do 3 dnů
Priorita: střední
Výsledná kritéria:
 Pacientka je informovaná o onemocnění DM - do 1 dne
 Pacientka zná příznaky hypoglykemie a hyperglykemie (pocení, slabost, pocit žízně) - do 2
dnů
 V případě vzniku příznaků pacientka ihned kontaktuje zdravotnický personál během
hospitalizace
 Pacientka ví, že nesmí jíst sladké potraviny a pít sladké nápoje - do 3 dnů
Plán intervencí:
 Informuj pacientku o onemocnění, o vzniku a léčebném režimu - do 3 dnů - všeobecná
68
sestra
 Vysvětli pacientce o počínajících příznacích hypoglykémie a hyperglykémie - do 3 dnů všeobecná
sestra
 Přesvědč se, zda-li pacientka pochopila sděleným informacím - vždy - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Kontroluj hladinu glykemie v krvi - denně - všeobecná sestra
 Dohlédni, zda pacientka dodržuje léčebný režim - denně - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Vše řádně zaznamenej do dokumentace - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra
 V případě vzniku komplikací informuj lékaře - po dobu hospitalizace - všeobecná sestra
 V případě vzniku hypoglykemie informuj lékaře a podej sladký čaj - po dobu hospitalizace
- všeobecná sestra
 V případě vzniku hyperglykemie informuj lékaře a aplikuj naordinované množství INZ po
dobu hospitalizace - všeobecná sestra
Realizace:
Informovala jsem pacientku o podstatě DM, o možném vzniku komplikací a jejich závažnosti.
Vysvětlila jsem ji počínající příznaky hypoglykemie a hyperglykemie (bolesti hlavy, studený pot,
pocit na zvracení). Použitím kontrolních otázek jsem se přesvědčila, že pacientka všemu
porozuměla. Vysvětlila jsem pacientce důležitost dodržování diety, upozornila jsem jí na
nevhodné potraviny a tekutiny. Před každým hlavním jídlem jsem zkontrolovala hladinu glykemie
v krvi a aplikovala naordinované množství INZ.
Hodnocení:
Cíle bylo dosaženo. Během mého působení na oddělení nedošlo ke vzniku ketoacidózy.
Ošetřovatelská diagnóza:
Trauma, zvýšené riziko z důvodu poruchy kognitivních funkcí
69
Cíl dlouhodobý: U pacientky nevznikne trauma po dobu hospitalizace
Cíl krátkodobý: Zajistit bezpečnost pacientky - do 5 dnů
Priorita: nízká
Výsledná kritéria:
 Pacientka používá kompenzační pomůcky (madla, držáky) - denně
 Pacientka nosí vhodnou obuv - denně
 Pacientka ví o riziku vzniku úrazu - do 1 dne
Plán intervencí:
 Informuj pacientku o možném vzniku pádu - do 2 dnů - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Měj pacientku vždy na očích - denně - zdravotní sestra, ošetřovatelka
 Odstraň překážky, které brání v cestě (nábytek, koberce) - do 2 dnů - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Zajisti dostatek světla - do 1 dne - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Odstraň nábytek s ostrými hranami - do 2 dnů - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Odstraň z dosahu pacientky veškeré nebezpečné předměty - do 2 dnů - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Zajisti vhodnou obuv - do 1 týdne - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Zajisti zabrzděné kolečka u lůžka - do 1 dne - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Zajisti, aby na mokré podlaze byl vždy výstražný žlutý jehlan - do 3 dnů - ošetřovatelka
 Nastav lůžko nemocného do nízké polohy nad zemí - do 1 dne - všeobecná sestra,
ošetřovatelka
 Zajisti ochranné postranice u lůžka - do 1 dne - všeobecná sestra, ošetřovatelka
 Zajisti dostatečný příjem tekutin - denně - všeobecná sestra, ošetřovatelka
70
 Pravidelně kontroluj hladinu glykémie v krvi - denně - všeobecná sestra
Realizace:
Pacientku jsem informovala o možném vzniku pádu a úrazu. Po celou dobu jsem měla pacientku
na očích. Prostředí na oddělení bylo upraveno pro snížení rizika vzniku traumatu. Z dosahu byly
odstraněny veškeré rizikové předměty. V noci byla osvětlená cesta na toaletu, byly odstraněny
všechny překážky z cesty. K lůžku byli použité postranice. Pravidelně jsem pacientce
kontrolovala hladinu glykemie v krvi. Brala jsem v úvahu riziko vzniku hypoglykémie /
hyperglykémie.
Hodnocení:
Cílů bylo dosaženo. Po dobu mého působení na oddělení u pacientky nedošlo k vzniku traumatu.
71
10.6 Celkové hodnocení
Na oddělení 28 se přijímají pacienti z ostatních interních oddělení léčebny. Na
tomto oddělení jsou pacienti se sdruženou somatickou a primární psychickou poruchou,
pacienti trpící demencí způsobenou nadměrným užívání alkoholu, pacienti trpící
vaskulární demencí a demencí Alzheimerova typu.
Pacientka musela být pod zvýšeným dohledem, jelikož u takto nemocných lidí
hrozí riziko nebezpečí pádu, úrazu, v případě možných depresí hrozí riziko
sebepoškození. Pacientce jsme pomáhali se stravou, s oblékáním a s podáváním léků.
Snažili jsme se k pacientce přistupovat jako trpělivé a klidné osoby. Důležitý je
empatický přístup a jasná mluva. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou. U pacientky
nebyl nedostatek kontaktu s rodinou. Návštěvy byly pravidelné. Během praxe jsme
neměli s pacientkou žádné velké problémy. Vždy se vše vyřešilo, když se použil klidný
hlas a vše se ji vysvětlilo. Při edukaci, je důležité se přesvědčit pomocí kontrolních
otázek, zda tomu pacientka porozuměla. U takto nemocných je zřetelně vidět příznak
Alzheimerovy choroby a to je poškození paměti. Pacienti mají zachovanou
dlouhodobou paměť, ale krátkodobá paměť zachovaná není. Pamatují si věci spojené s
minulostí, ale nepamatují si, co udělali nebo řekli před hodinou. Čerpali jsme z lékařské
dokumentace, z našich poznatků a sledování pacientky.
10.7 Doporučení pro praxi
Na základě vykonání ošetřovatelské péče u pacientky s Alzheimerovou
chorobou navrhujeme tato doporučení pro praxi.
Pro pacienta:
 Dát průchod svým emocím, citů.
 Nepodléhat onemocnění předčasně.
 Nadále se věnovat věcem, koníčkům, kterého zajímali a bavili.
 Nemocný by měl navázat kontakt se stejně nemocnými lidmi.
72
 Neměl by se vyhýbat společnosti (kamarádi, příbuzní).
 Udržovat psychickou a fyzickou kondici.
 Dodržovat zásady správné výživy.
 Naučit se přijímat pomoc a podporu.
 Stanovit si cíle.
 Dostatečně odpočívat.
Pro rodinu:
 Co nejvíce se informovat o onemocnění.
 Snažit se co nejvíce se přizpůsobit měnícím se potřebám nemocného.
 Snažit se podporovat co největší soběstačnost nemocného.
 Stimulovat nemocného a dávat mu jednoduché úkoly.
 Užívat krátké a jednoduché věty.
 Být trpělivý, empatický, nekritizovat a nehádat se.
 Nešetřit komplimenty, mít zájem o společné aktivity a co nejvíce chválit.
 Ujistit nemocného, že mu budou neustále na blízku, kdykoliv a kdekoliv
ho podporovat.
 Upravit domácí prostředí (madla, vhodná obuv, protiskluzová podlaha).
 Odpočívat.
Pro ošetřovatelský personál:
 Držet nad nemocným co největší dohled.
73
 Zajistit komplexní ošetřovatelskou péči (hygiena, stravování, podávání
léků).
 Nutnost dodržet přesné dávkování léků.
 Přistupovat ke každému nemocnému individuálně.
 Být trpěliví, empatičtí.
 Užívat krátké a jednoduché věty. Rozhodně ne se hádat, za každou cenu
vyvracet, nechovat se autoritativně.
 Podporovat dobrou náladu.
 Uměl ocenit snahu nemocného.
 Po domluvě s lékařem zajistit rehabilitační a ergoterapeutický činnosti.
 Upravit prostředí tak, aby nedošlo u nemocného k traumatu.
74
ZÁVĚR
„Pane doktore, jak že se jmenuje ten Němec, co mi pořád schovává všechny
věci?“ „Alzheimer, babičko, Alzheimer. “ – Úsměvný vtip, který zná skoro každý.
Bohužel, diagnoza Alzheimerovy choroby tak úsměvná není.
Alzheimerova choroba představuje asi 50-60% všech demencí. Přichází pomalu
a zcela člověka zbaví soběstačnosti. Tato choroba nese spoustu omezení po zbytek
života, pro některé pacienty je velice těžké se s tímto onemocněním smířit. Někteří
jedinci tuto diagnozu spolu se změnou osobnosti bagatelizují a mnohdy jí i opovrhují. Je
to dnes poměrně rozšířené onemocnění mezi seniory a již existují organizace, které
poskytnou potřebné informace i praktickou radu. Často se stává, že ošetřující se obětují
s péčí o nemocného, zapomínají na sebe a velmi často podléhají stresu. Riziko této
choroby lze významně snížit či propuknutí o několik let oddálit aktivním způsobem
života a častým trénováním paměti. Mozek totiž funguje jako sval, pokud se nepoužívá,
tak zakrní. Rizikovým faktorem je věk, jelikož se lidé v dnešní době dožívají relativně
vysokého věku, mohlo by to znamenat, že v budoucnu bude toto onemocnění
rozšířenější než diabetes mellitus či centrální mozková příhoda. V 65 letech trpí ACH
přibližně 10% populace a její prevalence se zdvojnásobuje každých 4,5 roku.
Cílem této práce bylo poskytnout informace o Alzheimerově chorobě,
diagnostice a léčbě. Ve druhé části byl uveden ošetřovatelský proces u 71 leté pacientky
hospitalizované v Psychiatrické léčebně v Dobřanech.
Bakalářskou práci je zakončena citátem od J. W. Goethe, který říká:
„Starý člověk ztrácí jedno z největších lidských práv. Není už posuzován svými,
svou generací.“
75
SEZNAM LITERATURY
AMBLER, Z. 2000. Neurologické poruchy ve vyšším věku. Základní principy jejich
farmakoterapie. Praha: Triron, 2000. 186 s. ISBN 80-7254-116-1.
BAŠTECKÝ, J.; KŰMPEL, Q.; VOJTĚCHOVSKÝ, M. a Kol. 1994.
Gerontopsychiatrie. Praha: Grada Avicenum, 1994. 311 s. ISBN 80-7169070-8.
BOUČEK, J.; PIDRMAN, V. 2005. Psychofarmaka v medicíně. 1. vyd. Praha GRADA
Publishing a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1136-2.
CALLONE, P. aj. 2008. Alzheimerova nemoc. 1. vyd. Praha GRADA Publishing a.s.
2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2320-4.
DUINOVÁ, N.; SUTCLIFFOVÁ, J. 1997. Historie medicíny od pravěku do roku
2020. 1. vyd. Praha : Slovart, 1997. 256 s. ISBN 80-85871-04-1.
DUŠEK, K.; VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, A. 2010. Diagnostika a terapie
duševních poruch. 1. vyd. Praha GRADA Publishing a.s. 2010. 632 s. ISBN 978-80-
247-1620-6.
HOLMEROVÁ, I.; JURÁŠKOVÁ, B.; ZIKMUNDOVÁ, K. 2003. Vybrané kapitoly z
gerontology. ČSLA 2003, 2. Doplněné vydání. 88 s. ISBN 80-86541-12-6.
HORT, J.; RUSINA, R. 2007. Paměť a její poruchy: paměť z hlediska neurovědního a
klinického. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2007. 422 s. ISBN 80-7345-004-6.
HRDLIČKA, M.; HRDLIČKOVÁ, D. 1999. Demence a poruchy paměti. Praha: Grada
Publishing, 1999. ISBN 80-7269-797-4.
HUUB, B. 2006. Demence- průvodce pro rodinné příslušníky a pečovatele. 1. vyd.
Praha Portál 2006. 160 s. ISBN 80-7367-081-X.
HÖSCHL, C. ET AL. 1999. Alzheimerova choroba. 1. vyd. Praha Galén, 1999. 96 s.
ISBN 80-7262-025-8.
JEDLIČKA, P.; BOČAN, P. 1993. Neurologie. 1. vyd. Praha Medprint, 1993. 135 s.
ZPL-5314-24.11.1993.
76
KALVACH, Z.; ZADÁK, Z. a kol. 2004. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6.
KÁŠ, S.; ORSZÁGH, J. 1996. Neurologie pro 4. Ročník středních zdravotnických škol.
1. vyd. Praha: SCIENTIA MEDICA, 1996. 93 s. ISBN 80-85526-53-0.
KOUKOLÍK, F.; JIRÁK, R. 1998. Alzheimerova nemoc a další demence. 1.vyd. Praha:
GRADA Publishing a.s. 1998. 229 s. ISBN 80-7169-615-3.
PACOVSKÝ, V. 1990. O stárnutí a stáří. 1 vyd. Praha: Aviceum, 1990. 129 s. ISBN
80-201-0076-8.
RHEINVALDOVÁ, E. 1999. Novodobá péče o seniory. Praha: GRADA Publishing,
1999. 88 s. ISBN 80-7169-828-8.
ŠIPR, K. 1997. Jak zdravě stárnout. Rosice u Brna: Gloria, 1997. 118 s. ISBN 80-
901834-1-7.
ZGOLA, J.M. 2003. Úspěšná péče o člověka s demencí, 1. vyd. Praha: GRADA
Publishing, 2003. ISBN 80-247-0183-9
ZVOLSKÝ, P. a Kol. 2003. Obecná psychiatrie. Praha: Karolinum 2003. 192 s. ISBN
80-7184-494-2.
Časopisy
SNOPOVÁ I., GEMBICKÁ I., Alzheimerova demence. Sestra, 2007 roč.17, č.2. ISSN 1210-
0404
VETSCH W., Alzheimerova nemoc- cesta do země nikoho. Ethos č.1, 2003
Internetové zdroje
http://www.gerontologie.cz/showdoc.do?docid=25 (11. 3. 2012)
http://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/ (11.3. 2012)
http://www.pldobrany.cz/ (13.3.2012)
http://www.alzheimercentrum.cz (17.3.2012)
77
Příloha A: Dr. Alois Alzheimer
Zdroj: http://biographywanted.com/alois-alzheimer-biogarphy.html
78
Příloha B: MMSE- mini mental State Examination
A. Orientace
(Nechte nemocnému 10 vteřin na odpověď na každou otázku.)
► Který je teď rok?
► Které je nyní roční období?
(V posledním nebo prvním týdnu ročního období hodnoťte jako správnou odpověď obě období.)
► Můžete mi říci dnešní datum?
► Který je den v týdnu?
► Který je teď měsíc?
(V prvním dnu měsíce hodnoťte jako správný i předchozí měsíc, v posledním dnu měsíce přijměte i předchozí měsíc.)
► Ve kterém jsme státě?
► Ve kterém jsme okrese (kraji)?
► Ve kterém jsme městě?
► Jak se jmenuje tato nemocnice (ústav, zařízeni)?
(Název nemusí být přesný a úplný.)
► Na kterém jsme poschodí?
B. Zapamatování
Budu jmenovat tři předměty. Až je pojmenuji všechny tři, budu chtít, abyste je
zopakoval(a). Zapamatujte si je, poněvadž se Vás na ně zeptám znovu za několik minut.
Vyslovujte pomalu s jednovteřinovou přestávkou mezi slovy.
► lopata
► šátek
► váza
Prosím, opakujte tato slova.
Nechte nemocnému 20 vteřin na odpověď. Dejte skóre za každou správnou odpověď bez ohledu na pořadí.
Jestliže pacient nezopakuje všechny tři, opakujte nanejvýše pětkrát, nebo než se to nemocný naučí. Jinak
nelze vyšetřovat smysluplně kapitolu "Výbavnost".
C. Pozornost a počítání
Začněte od 100 a odečítejte po 7. Skončete po 5-ti odečtech.
Jestliže se nemocný zmýlí a další výsledky jsou proto posunuty, skórujte jako jednu chybu.
► 93
► 86
► 79
► 72
► 65
Jestliže nemocný nemůže, nebo nechce počítat, požádejte ho:
Hláskujte nazpět slovo POKRM.
Opakujte nanejvýš třikrát, až nemocný rozumí. Skóre je počet písmen ve správném pořadí (tedy např.
MRKOP=5, PKORM=3).
79
D. Výbavnost
Teď, prosím, mi řekněte ta tři slova, která jste si měl(a) zapamatovat. (Na odpověď dejte
10 vteřin).
► lopata
► šátek
► váza
E. Pojmenování předmětu
► Jak se to jmenuje?
(Ukažte náramkové hodinky).
► Co je to?
(Ukažte tužku).
F. Opakování
Opakujte po mně větu:
► "Žádná kdyby nebo ale."
(Na odpověď nechejte 10 vteřin. Skórujte 1 jen za celou větu a jen na první pokus).
G. Třístupňový příkaz
Přečtěte nemocnému následující příkaz a dejte mu do ruky kus prázdného papíru.
► Vezměte do ruky tento papír, přeložte ho na polovinu a položte na podlahu.
(Ponechte nemocnému na provedení 30 vteřin. Za každý provedený stupeň skórujte jeden bod).
1. stupeň: pravá ruka
2. stupeň: složení na polovinu
3. stupeň: položení na podlahu
H.Čtení a vyhovění příkazu
Ukažte nemocnému kartu s nápisem: "Zavřete oči".
► Přečtěte nápis na papíru a udělejte, co žádá.
(Nechte nemocnému 10 vteřin na provedení příkazu, instrukci můžete opakovat maximálně třikrát. Skóre
je na místě jen tehdy, jestliže nemocný skutečně zavře oči).
I. Psaní
Dejte nemocnému tužku a papír.
► Napište jakoukoli větu.
(Nechte nemocnému na provedení 30 vteřin. Věta by měla mít podstatné jméno a sloveso a musí mít
smysl. Pravopisné chyby nevadí).
J. Opisování
► Dejte nemocnému papír, tužku a pryž. Ukažte mu obraz a požádejte ho, aby obraz
obkreslil. Ponechte mu několik pokusů během 1 minuty.
80
(Skórujte jako 1, jestliže jsou zachovány všechny strany a úhly a jestliže protnutí vytváří čtyřúhelník.
Tremor a rotace nevadí)
Hodnocení
30-27 bodů (Normální stav)
Stav kognitivních funkcí testovaného je normální. Alzheimerova choroba se jej s největší
pravděpodobností netýká. Pokud byl výsledek hraniční, zkuste s odstupem opět testovat.
26-25 bodů (Hraniční stav, možnost demence)
Test prokázal poruchu kognitivních funkcí. Možná se jedná o počínající demenci. Tento
stav se může vyvíjet a vyústit až do rozvoje Alzheimerovy choroby. Po čtvrt roce
zopakujte MMSE!
24-10 bodů (Demence mírného až středně těžkého stupně)
Test prokázal vážnější poruchy kognitivních funkcí testovaného. Jedná se o nějaký typ
demence. Neprodleně kontaktujte odborníka. Je čas zahájit intenzivní léčbu.
9-6 bodů (Demence středního až těžkého stupně)
Demence testovaného je velmi vážná, pravděpodobně již ve stádiu, kdy není možné
léčbou účinně zasáhnout. Přesto se obraťte na odborníka.
5-0 bodů (Demence těžkého stupně)
Demence testovaného je velmi vážná, pravděpodobně již ve stádiu, kdy není možné
léčbou účinně zasáhnout. Přesto se obraťte na odborníka.
Zdroj: http://www.mudr.org/web/mmse
81
Příloha C: ADL test
Barthelův test základních všedních činností
(ADL – Activities of Daily Living)
Jméno pacienta:…………………………………………………………………………
Datum narození pacienta (věk): ………………………………………………………..
Činnost Provedení činnosti Bodové skóre*
1. Příjem potravy a
tekutin
samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
2. Oblékání samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
3. Koupání samostatně nebo s pomocí
neprovede
5
0
4. Osobní hygiena samostatně nebo s pomocí
neprovede
5
0
5. Kontinence moči plně inkontinentní
občas inkontinentní
trvale inkontinentní
10
5
0
6. Kontinence stolice plně inkontinentní
občas inkontinentní
trvale inkontinentní
10
5
0
7. Použití WC samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
8. Přesun lůžko – židle samostatně bez pomoci
s malou pomocí
vydrží sedět
neprovede
15
10
5
0
9. Chůze po rovině samostatně nad 50 m
s pomocí 50 m
na vozíku 50 m
neprovede
15
10
5
0
10. Chůze po schodech samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
Celkem
Hodnocení stupně závislosti: **
ADL 4 0 – 40 bodů vysoce závislý
ADL 3 45 – 60 bodů závislost středního stupně
ADL 2 65 – 95 bodů lehká závislost
ADL 1 96 – 100 bodů nezávislý
Zdroj: is.muni.cz/th/174363/pedf_b/Pr._c._2_Bartheluv_test.doc
82
Příloha D: Vyšetření mozku pomocí SPECT
Zdroj: http://www.braindamage.net/
83
Příloha E: Vyšetření mozku pomocí CT
Zdroj: http://www.sciencephoto.com/media/186571/view
84
Příloha F: Reminiscenční terapie
Zdroj: http://www.alzheimercentrum.cz/poskytovana-pece/reminiscencni-terapie
85
Příloha G: Areál psychiatrické léčebny v Dobřanech
Zdroj: http://www.pldobrany.cz/fotogalerie.html
86
Příloha H: Logo festival MEZI PLOTY
Zdroj: http://i-klik.cz/festivaly/festival-mezi-ploty/
87
Příloha CH: Výstava obrazů v areálu PL v Dobřanech
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/odvracena-tvar-festivalu-mezi-ploty-nekteri-pacienti-ho-
spatne-snaseji-1nl-/domaci.aspx?c=A090521_165928_domaci_ban
88
Příloha I: Prohlášení
Prohlašuji, že veškeré informace obsažené v praktické části mé bakalářské práce,
týkající se mé praxe v Psychiatrické léčebně Dobřany, byli použity se souhlasem
ošetřující lékařky oddělení 28 MUDr. Marie Vokáčové.
V Dobřanech dne 15.4.2012 .……………..…………