VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., Praha 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U PACIENTA
S ONEMOCNĚNÍM HODGKINŮV LYMFOM
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
DANA VOLKOVÁ
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Iva Řehořová
Praha 2012
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze dne 26. 1. 2012
Poděkování
Svou práci jsem realizovala na I. interní klinice oddělení C, Všeobecné fakultní
nemocnice, touto cestou bych proto chtěla poděkovat lékařům za ochotu a vstřícnost při
spolupráci, svým kolegyním za trpělivost a pracovní učení. Velké díky své vedoucí
práce, staniční sestře Mgr. Ivě Řehořové za velkou trpělivost její ochotu a vedení
pracovního týmu.
ABSTRAKT
VOLKOVÁ, Dana. Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním Hodgkinův
lymfom. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí
práce: Mgr. Iva Řehořová. Praha. 2012. 84 s.
Hlavním tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u
pacienta s Hodgkinovým lymfomem v průběhu hospitalizace. Zaměřuje se na pacienta a
jeho bio-psycho-sociální potřeby během léčby. Ošetřovatelský tým má významnou
roli v jeho léčebném procesu zejména proto, že tímto onemocněním trpí především
mladí lidé. Teoretická část práce charakterizuje příznaky onemocnění, jeho ucelenou
diagnostiku včetně vyšetřovacích metod a léčbu. Popisuje radioterapii a různé typy
chemoterapií. Věnuje se ambulantní léčbě a hospitalizaci v průběhu onemocnění.
V části praktické se věnuje ošetřovatelskému procesu na hematoonkologickém
oddělení, dále edukaci a péči o pacienta, která je zaměřená na všechny jeho potřeby a
věnuje také pozornost komplikacím onemocnění.
Klíčová slova: Edukace. Hodgkinův lymfom. Hematoonkologie. Ošetřovatelský proces.
Všeobecná sestra.
ABSTRACT
VOLKOVÁ, Dana. Nursing management in a patient with Hodgkin lymphoma. College
of Health, o.p.s. Degree qualifications: Bachelor (Bc). Leader: Mgr. Iva Řehořová.
Prague. The 2012th
. 84 pages.
The primary objective of the graduation theses was the nursing management in a
patient with Hodgkin lymphoma during the hospitalization. The major concerns are biopsycho-social
requirements of the patient during the therapy. The nursing team plays the
key role in the treatment due to the fact, that especially young people suffer from this
disease. The first part – theory describes symptoms of the disease, its diagnostics
including examination methods and treatment. Radiotherapy and various types of
chemotherapies are explained. The outpatient therapy and hospitalization during
treatment are mentioned. The second practical part deals with nursing management at
the Department of Hematooncology, education and everyday care for a patient. It is
focused on all the requirements of the patient and looks for the complication of the
disease.
Keywords: Education. Hodgkin lymphoma. Hematooncology. Nursing management.
Nurse.
OBSAH
SEZNAM TABULEK
SEZNAM ZKRATEK
TEORETICKÁ ČÁST
ÚVOD………………………………………………………………………….………11
1. Lymfom…………………………………………………………………………….12
2. Hodgkinův lymfom……………………………………...…………………………14
2.1 Historie onemocnění……………………………………………………………14
2.2 Incidence onemocnění………………………………………………………….14
2.3 Etiologie a patogeneze………………………………………………………….14
2.4 Průběh Hodgkinova lymfomu…………………………………………………..15
2.4.1 Příznaky Hodgkinovy lymfomu………………………………………...15
3. Diagnostika onemocnění Hodgkinova lymfomu…………………………………...17
3.1 Invazivní vyšetření……………………………………………………………...17
3.2 Histologická klasifikace Hodgkinova lymfomu………………………………..18
3.3 Laboratorní vyšetření…………………………………………………………...19
3.4 Zobrazovací vyšetření…………………………………………………………..19
3.5 Klinická stádia Hodgkinova lymfomu………………………………………….20
4. Léčba Hodgkinova lymfomu……………………………………………………….22
4.1 Radioterapie…………………………………………………………………….22
4.1.1 Nežádoucí účinky……………………………………………………….23
4.2 Chemoterapie…………………………………………………………….……..24
4.2.1 Cytostatika používaná k léčbě Hodgkinova lymfomu……………….…24
4.2.2 Nežádoucí účinky……………………………………………………….25
5. Prognóza a prevence komplikacím…………………………………………………27
6. Ambulantní léčba………………………………………………………………..….28
7. Hospitalizační léčba………………………………………………………………...29
8. Specifika ošetřovatelské péče………………………………………………………30
8.1 Komunikace…………………………………………………………………….30
8.2 Žilní přístupy pacienta při podávání chemoterapie……………………………..30
8.2.1 Kanylace periferní žíly………………………………………………….31
8.2.2 Kanylace centrální žíly……………………………….………………....31
8.2.3 Port – implantovaný katétr………………………………………….…..31
8.3 Aplikace chemoterapie………………………………………………………….32
8.4 Vedení dokumentace……………………………………………………………32
8.5 Výživa…………………………………………………………………………..32
8.6 Psychologický přístup a podpora pacienta………...…………………………....33
8.7 Nejčastější ošetřovatelské problémy……………………………………………33
PRAKTICKÁ ČÁST
9. Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním Hodgkinův lymfom.................35
10. Anamnéza pacienta……………………………………………………...………….36
11. Kazuistika……………………………………..………………………..…………..38
11.1Vyšetření nemocného ……..……………………………………….…………..39
11.2Fyzikální vyšetření sestrou…………………………………..…….………..….44
11.3Situační analýza………………………………………………………………...45
12. Posouzení stavu potřeb dle Marjory Gordonové……………..………………...46
13. Vyhodnocení diagnóz aktuálních a potencionálních……………………….………50
14. Rozpracování jednotlivých diagnóz dle NANDA taxonomie I………………….…51
15. Zhodnocení ošetřovatelské péče……….………………………………………..….69
16. Doporučení pro praxi……………..………………………………………………...70
ZÁVĚR………………………………………………………………………………....72
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
PŘÍLOHY
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Identifikační údaje pacienta…………………………………………………35
Tabulka 2 Farmakologická anamnéza………………………………………………….36
Tabulka 3 Alergologická anamnéza……………………………………………………36
Tabulka 4 Krevní rozbor ze dne 25. 1. 1012…………..……………………...……..…40
Tabulka 5 Transfuze…….…………….……………………………………………..…41
Tabulka 6 Infuzní terapie ……..………………………………………………………..41
Tabulka 7 Léky perorální a intravenózní……………………………………………….42
Tabulka 8 Antibiotická terapie…………………………………………………………43
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ATB - antibiotika
APTT - aktivovaný parciální trombinový čas
a. - arterie
BMI - body mass index
CD - cluster of differentiation, antigen na povrchu buněk
CNS - centrální nervová soustava
CT - výpočetní tomografie
CR - kompletní remise
CRP - C-Reaktivní Protein
EB virus - virus Ebstein Barrové
FW – sedimentace
Gy – gray – ionizující záření (jednotka)
HAK - hormonální antikoncepce
HIV - Human Immunodeficiency Virus, virus lidské imunitní nedostatečnosti
i.v. - intravenózní
IPS – mezinárodní prognostické skóre
KCl - kalium chloratum
MR - magnetická resonance
MMT - masivní mediastinální tumor
NaCl - natrium chloratum, fyziologický roztok
NRS - numerical rating scale = numerická hodnotící škála bolesti
P - puls
PET - pozitronová emisní tomografie
PR - parciální remise
SPO² - parciální tlak saturovaného kyslíku
SD - stabilní choroba
US - ultrasonografie, ultrazvukové vyšetření
TK - krevní tlak
TT - trombinový čas
v. - véna, žíla
WHO - světová zdravotnická organizace
11
Úvod
Není lepšího pocitu, než když se mladý člověk se závažnou chorobou může
vrátit zpět do běžného života. Mnoho jich toho dosáhne, když se zhoubné onkologické
onemocnění začne léčit včas. Práce seznamuje s interním oborem konkrétně
hematoonkologickou problematikou, záměrně jsme si vybrali mladou
pacientku s onemocněním Hodgkinův lymfom, abychom tuto chorobu
podali v souvislosti především s mladými lidmi. V teoretické části se
seznámíme s diagnostickými, vyšetřovacími metodami, radioterapií a
chemoterapeutickými cykly. V části praktické se věnujeme ošetřovatelskému
procesu u pacientky s komplikacemi při podávané chemoterapii.
Používaný je model Marjory Gordonové, jelikož úspěšnost vyléčitelnosti této choroby
je nad hranici 80%. Pro pacienta nejdůležitější komplexní péče, tj. bio-psycho-sociální.
Souhra lékařů, sester, nutričních terapeutů i jiného ošetřovatelského personálu, jedině
tato spolupráce je pro pacienta léčebná. Cílem práce je proto seznámit
Vás s ošetřovatelskou problematikou pacientů s Hodgkinovým lymfomem a objasnit
Vám navrhnutý plán léčebné péče.
12
TEORETICKÁ ČÁST
1 Lymfomy
Hodgkinův lymfom je nádorové onemocnění, které patří do skupiny lymfomů.
Definice lymfomů
Lymfomy jsou nádory, které vycházejí z nekontrolovatelného bujení nádorově
změněných lymfocytů, které jsou součástí obranného systému organismu proti
infekcím a nádorům. Lymfomy postihují nejen lymfatické uzliny, ale i kterékoliv jiné
orgány (VOKURKA, 2008, s. 51). Lymfomy zahrnují heterogenní skupinu krevních
onemocnění, kde jednotlivé typy lymfomů se liší svým biologickým chováním od
pomalu probíhajících až po agresivní typy. Aktuální klasifikace lymfomů podle World
Health Organization (WHO rozlišuje celkem 80 typů lymfomů). Tato klasifikace dále
charakterizuje lymfomy na základě jejich povrchových antigenů (B, T a NK lymfomy),
dále na základě jejich genetických vlastností a biologického chování. Tyto
charakteristiky pak ovlivňují jejich schopnost odpovědi na léčbu.
Lymfomy patří až na několik výjimek, k nejlépe léčitelným zhoubným nádorům.
V případech kdy není možné plné uzdravení, lze alespoň výrazně zkvalitnit a prodloužit
život pacienta. Lymfomy jsou velice pestrou skupinou nádorů.
Nízce agresivní (indolentní) Non-Hodgkinské lymfomy
Indolentní lymfomy jsou charakteristické pozvolným průběhem, akutně
neohrožující život pacienta. Medián délky přežití neléčených pacientů je v rozmezí 5 –
10 let. Někdy jsou možné spontánní remise. Lymfomy nízce agresivní jsou středně
citlivé na léčbu. U diseminovaných forem se doporučuje zahájit léčbu až je nemoc
symptomatická. Výjimečně je léčba indikována ihned po zjištění diagnózy u
lokalizovaných forem a to v klinickém stádiu I a II, kdy je možno dosáhnout kombinací
radioterapie a chemoterapie úplného uzdravení (VOKURKA, 2008, s. 51-58).
13
Agresivní Non-Hodgkinské lymfomy
Tyto lymfomy mají klinicky rychlejší průběh, dobře však odpovídají na léčbu.
Medián délky přežití u neléčených pacientů je několik měsíců, zřídka přesahuje rok.
Jako podskupinu je můžeme rozdělit na nevyléčitelné choroby – do této skupiny patří
mnohočetný myelom a vyléčitelné lymfomy, kde můžeme zařadit např. velkobuněčný B
lymfom. Pokud má chemoterapie kurativní potenciál je léčba zahájena co nejdříve po
stanovení samotné diagnózy. Pokud je léčba pouze paliativní, je chemoterapie
indikována až se nemoc projeví symptomaticky (ADAM, 2001, s. 212).
14
2 Hodgkinův lymfom
Hodgkinův lymfom, Hodgkinova choroba, maligní lymfogranulom všechny tyto
názvy vyjadřují jednu chorobu. Nemoc patří k maligním onemocněním lymfatického
systému. Choroba postihuje zpočátku jen lymfatické uzliny, pak se šíří lymfatickými
cestami a hematogenně do dalších orgánů (ADAM et al., 2001). Toto systémové
onemocnění je dnes moderní léčbou, jednou z nejlépe vyléčitelných nemocí (KLENER,
2006, s. 471-472).
2.1 Historie nemoci
Onemocnění Hodgkinovým lymfomem bylo poprvé popsáno roku 1832
profesorem Hodgkinem. Roku 1872 Langhans popsal klinické a histologické zvláštnosti
této nemoci. Sternberg a Reedová roku 1898 definitivně popsali a ilustrovali buňky této
nemoci, jejichž jména nesou dodnes jejich název (Příloha A, B). Základy histologické
klasifikace Hodgkinova lymfomu byly položeny až v roce 1963 Lukesem (ADAM,
2001, s. 417).
2.2 Incidence onemocnění
Výskyt Hodgkinova lymfomu je 2,4/100 000 žen a 3,1/100 000 mužů, ročně.
Toto onemocnění je častější u mužů a mladých lidí (KLENER, 2006, s. 471-472).
2.3 Etiologie a patogeneze
Hodgkinův lymfom se liší od ostatních lymfomů přítomnosti velkého počtu
reaktivních lymfocytů, které mnohokrát převyšují počet vlastních maligních buněk tedy
Hodgkinových a Reedové-Sternbergových buněk (ADAM et al., 2001). Jejich
původ byl mnoho let záhadou, teprve až metody molekulární biologie umožnily určení
buněčné linie, z nichž tyto buňky vycházejí. Podařilo se prokázat přestavbu genu pro
imunoglobuliny a potvrdit jejich původ z B lymfocytů. V nádorové transformaci a
proliferaci B lymfocytů se uplatňuje infekce EB virem. Svědčí proto nejen vyšší
frekvence infekční mononukleózy v anamnéze (u přibližně 50 % pacientů), ale zejména
průkaz genomu EB viru v 50 – 70% případů nemocných Hodgkinovým lymfomem.
15
Nádorové buňky u Hodgkinova lymfomu tvoří v bioptických vzorcích méně než
1 % všech buněk lymfatické uzliny. Tyto buňky tvoří chemokíny, které vedou ke
shlukování nenádorových mononukleárních buněk. Nenádorové buňky tvoří antiapoptické
proteiny, které umožňují delší přežití nádorových buněk. Ke známým
chemokínům, které jsou tvořeny nádorovými buňkami, patří TARC (thymus and
activation related chemokine). Je přítomen v lymfatických uzlinách a v séru u
Hodgkinova lymfomu. Nádorové buňky tvoří cytokíny, které jsou zodpovědné za
celkové příznaky (např. horečky), hyperplazii uzlin, fibrózu a za hojnou příměs
eozinofilů v postižené uzlině (KLENER, 2006, s. 471-472).
2.4 Průběh Hodgkinova lymfomu
Nemoc postihuje nejčastěji krční uzliny dále uzliny mediastinální, axilární a
inguinální. Lymfom se dále šíří lymfatickou cestou do dalších mízních uzlin a také
hematogenně do ostatní orgánů (plíce, játra, kostní dřeň, skelet, atd.).
2.4.1 Příznaky Hodgkinova lymfomu
Příznaky jsou souhrn projevů, které specifikují danou nemoc. B symptomy
nejsou specifické pro určitý typ lymfomu. Patří k nim: teplota nad 38
C (PelEbsteinova
typu), pokles tělesné hmotnosti o více než 10 % v průběhu 6 měsíců a
zvýšené pocení (zejména noční poty). Vyskytují se přibližně u třetiny
pacientů s Hodgkinovým lymfomem. K dalším příznakům, které se mohou vyskytnout u
Hodgkinova lymfomu, ale neovlivňují jeho prognózu, patří svědění kůže (výskyt u 10 –
15 % pacientů), bolesti kostí a zřídka tzv. alkoholová bolest (bolest v místě postižení po
vypití i jen malého množství alkoholu). Symptomatická hyperkalcémie je
spojená s postižením kostí nebo s poruchou metabolismu vitaminu D. Kožní postižení
se objevuje zřídka, ale v souvislosti s Hodgkinovým lymfomem byla popsána ichtyóza,
multiformní erytém, nodosní erytém, kožní nekrózy nebo hyperpigmentace
(VAKKALANKA, 2011, s. 34).
16
Další příznaky onemocnění se vyskytují v pozdějších fázích onemocnění a
způsobují útlak orgánů a tkání v důsledku nárůstu lymfatické tkáně. Patří mezi ně
syndrom horní duté žíly: při zhoršení průtoku krve horní dutou žilou se krev
hromadí v hlavě, krku a horních končetin, dochází k otokům těchto částí. Dalšími
projevy tlaku mediastinální lymfomové masy na okolí jsou: neinfekční kašel, pleurální a
perikardiální výpotky (ADAM, 2001, s. 418-420).
17
3 Diagnostika onemocnění Hodgkinovým lymfomem
Základem úspěšné léčby Hodgkinova lymfomu je určení správné diagnózy a
pečlivé vstupní vyhodnocení klinického stádia a prognostických faktorů. Pro diagnózu
Hodgkinova lymfomu je nutné histologické vyšetření uzliny nebo jiného nádorem
postiženého místa.
3.1Invazivní vyšetření
Všechny tyto invazivní metody vyžadují speciální přípravu a následný
odpočinek. Mohou se provádět ambulantně nebo formou hospitalizace při očekávaných
komplikacích nebo zhoršeném stavu pacienta. Po důkladné kontrole krevního obrazu a
koagulace a biochemických nálezů. Ke všem invazivním zákrokům je nutný písemný
souhlas pacienta.
Exstirpace lymfatické uzliny – odebrání zvětšené lymfatické uzliny na histologický
rozbor vzorku v analgosedaci a místním znecitlivění. Zákrok vyžaduje lačnění 4-5
hodin před výkonem, po zákroku je nutná monitorace životních funkcí. Lékaři při
výkonu asistuje všeobecná sestra. Následná péče o kůži a krytí rány. Lymfatická
uzlina je pak v nativním stavu bez fixace odnesena do ústavu patologie.
Trepanobiopsie – odběr vzorku kostní dřeně z lopaty kosti kyčelní na histologické
vyšetření, provádí se vleže na břiše v analgosedaci nebo v místním znecitlivění. Před
analgosedací se vyžaduje lačnění 4 – 5 hodin před výkonem. Lékař specialista za
asistence všeobecné sestry a anesteziologa provádí biopsii kosti z crista iliaca posteriori
superior z lopaty kosti kyčelní pomocí speciální trepanobioptické jehly. Při výkonu je
nutná monitorace životních funkcí zejména saturace kyslíku při podávání anestetik. Po
zákroku je nutný klid na lůžku 2 hodiny a lačnění 1 hodinu po výkonu. Monitorace
životních funkcí TK, P, SpO2 po 15 minutách po dobu dvou hodin. Důležitá je kontrola
místa vpichu z hlediska možného krvácení po zákroku.
18
Sternální punkce – aspirace 2 ml kostní dřeně ze sternální kosti ve výši 2. mezižebří,
není nutno lačnění. Provádí se bez analgosedace pouze v lokálním znecitlivění na lůžku.
Lékař aspiruje kostní dřeň tenkou sternální jehlou za asistence všeobecné sestry a
následně aspirovanou kostní dřeň roztírá na připravená sklíčka. Důležitá kontrola místa
vpichu (KLENER, 2002, s. 582).
3.2 Histologická klasifikace Hodgkinova lymfomu
WHO klasifikace Hodgkinova lymfomu a frekvence jednotlivých typů.
I. typ s převahou lymfocytů (LP) – charakteristický je malým počtem buněk R – S,
a bohatou lymfocytovou infiltrací. Prognosticky je nejlepší. Výskyt je 6%.
II. typ nodulárně sklerotický (NS) – v histologickém obraze má četná uzlovitá ložiska
složená s atypických retikulárních buněk lymfocytů. Prognosticky horší než typ I.
Výskyt je 70%.
III. typ smíšené buněčnosti (MC) – vyznačuje se pestrou cytologií s četnějšími R –
S buňkami. Prognóza je nejistá. Výskyt je 22%.
IV. typ chudý na lymfocyty - histologický obraz je chudý na jakékoliv buňky, jsou
zmnožené atypické R – S buňky. Tato forma má nejhorší prognózu. Vyskytuje se ve
2%.
V. Neklasifikovatelný (KLENER, 2006, s. 471-472).
19
3.3 Laboratorní vyšetření u Hodgkinova lymfomu
K vstupním vyšetřením patří: sedimentace erytrocytů, krevní obraz s
diferenciálním rozpočtem leukocytů, základní koagulační vyšetření (aktivovaný
parciální tromboplastinový čas, protrombinový čas), vyšetření krevní skupiny,
biochemické vyšetření (urea, kreatinin, kyselina močová, mineralogram, glykémie,
bilirubin, jaterní testy, laktátdehydrogenáza, celková bílkovina, albumin, CRP,
elektroforéza bílkovin séra, kvantitativní stanovení hladiny imunoglobulinů), beta-2mikroglobulin,
vyšetření hladin hormonů (FT3, FT4, TSH, FSH, LH, estradiol,
progesteron, testosteron), sérologické vyšetření hepatitid A, B, C, dále vyšetření antiHIV
1, 2. Dále je vhodné serologické vyšetření na přítomnost toxoplasmosy a lymské
boreliózy. Tyto onemocnění mohou způsobit zvětšení uzlin infekčního původu
(BELADA, 2011, s. 13).
3.4 Zobrazovací vyšetření
Rentgenové vyšetření srdce a plic v zado-přední projekci se změřením šířky
hrudníku a šířky mediastina. Pokud je šířka mediastina větší než 1/3 šířky hrudníku,
jde o masivní mediastinální tumor, který je hodnocen jako rizikový faktor.
Výpočetní tomografie – rentgenologické vyšetření (CT) vyšetření krku, hrudníku,
břicha a malé pánve umožňuje určit lokalizaci a velikost postižených uzlin a je
základním vyšetřením pro určení stádia nemoci.
Sonografii krku a břicha je možné rovněž použít k posouzení zvětšených
lymfatických uzlin, ale vysoká variabilita těchto vyšetření a omezené možnosti
diagnostiky v případě nadměrného tuku nebo při plynatosti upřednostňuje CT.
Magnetická rezonance se používá při podezření na postižení kostí a páteře. Je také
schopná detekovat difusní i fokální postižení kostní dřeně a postižení centrálního
nervového systému, které se objevuje u Hodgkinova lymfomu velice zřídka.
Fluorin-18-fluoro-2-deoxy-D-glukosová pozitronová emisní tomografie (FDG-PET)
využívá faktu, že nádorová tkáň má vyšší aerobní glykolýzu ve srovnání s normální
tkání a rutinně se používá u Hodgkinova lymfomu při vstupním určení stádia
onemocnění a po ukončení léčby na potvrzení dosažené odpovědi na léčbu (ADAM,
2008, s. 170).
20
3.5 Klinická stádia Hodgkinova lymfomu
Klinické stádium je jedním z prognostických faktorů u Hodgkinova lymfomu a
jeho určení je důležité pro určení rozsahu a intenzity léčby.
Stádium I. – jedna lokalizovaná, postižená lymfatická oblast (I) nebo jednoho
extralymfatického orgánu (I E)
Stádium II. – postižení dvou nebo více lymfatických oblastí na jedné straně bránice (II)
nebo postižení jednoho extralymfatického orgánu na téže straně bránice (II
E)
Stádium III. – postižení lymfatických uzlin na obou stranách bránice, které může být
doprovázeno lokálním postižením extralymfatického orgánu (III E) nebo
sleziny (III S)
Stádium IV. – diseminované onemocnění s difuzním postižením extralymfatických
orgánů, nezávisle na postižení uzlin
Ke klasifikaci stádia přidáváme symbol A nebo B:
A – bez celkových příznaků (hmotností úbytek nad 10% za 6 měsíců, teplota nad 380
C,
noční pocení)
B – s celkovými příznaky (BELADA, 2011, s. 16).
21
K prognosticky nepříznivým faktorům řadíme:
- v časných stadiích (I a II)
a. Masivní mediastinální tumor ≥1/3 šířky hrudníku měřeno podle RTG snímku
b. Extranodální postižení
c. Sedimentace erytrocytů nad 50/hod (bez B symptomů), nad 30/hod (s B symptomy)
d. Postižení 3 a více skupin lymfatických uzlin
- mezinárodní prognostické skóre (IPS) - v pozdních stadiích III, IV
 Věk ≥ 45let
 Pohlaví: mužské
 Stádium IV
 Počet leukocytů ≥15x109
/l
 Počet lymfocytů < 0.6x109
/l nebo lymfocytů < 8%
 Albumin < 40g/l
 Hemoglobin <105g/l (BELADA, 2011, s. 32).
22
4 Léčba Hodgkinova lymfomu
V léčbě Hodgkinova lymfomu se uplatňuje zejména chemoterapie a radioterapie.
Transplantace kmenových buněk je vyhrazena pro pacienty s relapsem (návratem
onemocnění) (KLENER, 2002, s. 582).
4.1 Radioterapie
Ozařování na postižená místa se dnes standardně používá v stádiích I. a II. po
dvou nebo 4 cyklech chemoterapie. U pokročilých stádií III a IV je radioterapie
indikována, pokud po 6 cyklech chemoterapie zůstává aktivní reziduální lymfomová
tkáň. Radioterapie probíhá v pracovních dnech (pondělí až pátek), po dobu 3 – 4 týdnů.
Vlastní léčba není bolestivá, nepříjemné jsou nežádoucí účinky této léčby. V průběhu
ozařování o pacienta pečuje radiační onkolog, sestra specialistka a radiologický
laborant. Tento personál je speciálně vyškolený pro danou práci.
Radioterapie je v České republice hrazena zdravotní pojišťovnou. V průběhu
radioterapie se nosí nemocniční oblečení, probíhá ve speciální místnosti, která
zabraňuje dalšímu šíření záření.
Ozařovaná část těla je odhalena a zafixována proti pohybu. Během ozařování
není nutné držet speciální dietu, ale vhodné je zvýšit příjem bílkovin kvůli ztrátě energie
spojené s léčbou. Po ukončení radioterapie je nutné i nadále chodit na pravidelné
kontroly a domluvit se s lékařem na dalším postupu léčby (KLENER, 2002, s. 583).
Ošetřovatelská péče při radioterapii:
• sestra se podílí na přípravě pacienta před radioterapií – poučí
pacienta, že léčba není bolestivá
• edukuje pacienta o péči zářených míst – pacient musí dávat
pozor, aby ozařované pole, které je zakreslené na těle nesmylo
• podává informace o radiačním syndromu a místní reakci zářeného pole –
pacient je informován, že se projevuje nauzeou až zvracením, průjmem a
únavou
23
• sleduje ozařovací pole, stav pokožky, zarudnutí, ošetřuje pokožku dle stavu
– obklady, masti (VORLÍČEK et al., 2006, s. 81).
4.1.1 Nežádoucí účinky spojené s radioterapií
Postradiační syndrom – únava až spavost. Snížení chuti k jídlu. Záleží na lokalizaci a
velikosti ozařované plochy. Speciální léčba není nutná, postačí dostatek odpočinku a
zdravá strava, dostatek bílkovin, vlákniny.
Poškození krvetvorby (neutropenie, trombocytopenie, anémie) – největší riziko je u
velkoobjemových ozáření v kombinaci s myelotoxickou chemoterapií. Léčba je
upravena dle konkrétního stavu u pacienta (SPURNÝ, 2005).
Poškození kůže závisí na dávce záření, lokalizaci ozařovaného místa. Může vzniknout
erytém až ulcus. Léčba – je nutné poučit pacienta o hygieně s použitím vody bez mýdla,
které by mohly kůži více vysušit. Vhodné je lokálně zajistit péči epitelizační mastí
(HAŠKOVÁ, 2005).
Poškození kožních adnex – projevuje se zejména alopecií
(vypadáváním vlasů) v ozařované oblasti většinou po třech týdnech od zahájení
radioterapie. K růstu nových vlasů dochází do tří měsíců, nedojde-li k růstu ani do šesti
měsíců, vlasy zpravidla již nenarostou.
Poškození sliznic – stomatitida, mukositida, xerostomie (rychlý pokles slinění, který se
postupně prohlubuje). Doporučená léčba je lokálními ústními desinfekčními roztoky a
analgetiky. Vysazení nebo omezení léků, které omezují salivaci.
Poškození reprodukčních orgánů – reprodukční orgány jsou značně
radiosenzitivní, k poškození dochází již po malých radiačních dávkách. U mužů
dochází k přechodné azoospermii. K trvalé sterilitě vedou dávky vyšší než 6 Gy. U žen
dochází k opoždění menstruačního cyklu, nebo poškození sliznic dutiny děložní a
poševní. Dávka nad 50 Gy vede k trvalé sterilitě ženy.
24
4.2 Chemoterapie
Systémová chemoterapie je hlavní léčebnou metodou u pacientů s Hodgkinovým
lymfomem. Princip účinku cytostatik je zabránění nádorovému bujení
(KLENER, 2002, s. 145). V současnosti se nejčastěji využívá kombinace chemoterapie
ABVD nebo BEACOPP. U starších pacientů s nemocemi srdce a/nebo
plic se používá schéma COPP. Chemoterapie je převážně podávána
intravenózně, do žíly a část v tabletách perorálně. Dávky cytostatik se vypočítávají na
m² povrchu těla (KLENER, 2006, s. 474).
Ošetřovatelská péče o nemocného s chemoterapií:
• tato péče vyžaduje odborné znalosti a dovednosti
• důležitá je komunikace mezi sestrou a pacientem – pacienta podporuje,
stimuluje a umožňuje mu projevit jeho obavy
• aplikuje antiemetika a chemoterapii
• sleduje nežádoucí účinky chemoterapie – nauzeu, zvracení a pacientův celkový
stav
• sleduje a ošetřuje žilní katétr
• používá ochranné pomůcky (VORLÍČEK et al., 2006, s. 108).
4.2.1 Cytostatika používané pro léčbu Hodgkinova lymfomu
(zkratka podávaného cyklu – názvy účinných látek cytostatik, časový plán podání)
COPP
cyclophosphamid, vincristin, procarbazin, prednison
Cyclophosphamid a vincristin se podává 1. a 8. den intravenózně,
natulan a prednison v tabletkách od 1. dne celkem 14 dni.
Cyklus se podává v 4 týdenních intervalech celkem 6 až 8krát.
ABVD
adriamycin, bleomycin, vinblastin, dacarbazin
25
Léčiva se podávají 1. a 15. den intravenózně.
Cyklus se podává v 4 týdenních intervalech celkem 2 až 6krát.
BEACOPP
bleomycin, etoposid, adriamycin, cyclophosphamid, onkovin (vincristin), procarbazin),
prednison
Adriamycin a cyklofosfamid se podávají intravenózně den 1, etoposid intravenózně ve
dnech 1 až 3, bleomycin a vinblastin intravenózně den 8, procarbazin v tabletkách
den 1 a 7 a prednison v tabletkách den1 až 14.
Cyklus se opakuje v 3týdenních intervalech celkem 6krát (BELADA, 2011, s. 114).
4.2.2 Nežádoucí účinky chemoterapie
Nežádoucí účinky můžeme rozdělit na bezprostřední, časné, oddálené a pozdní
podle doby vzniku. Dále je možné rozdělit nežádoucí účinky podle systémů, které
chemoterapie poškozuje.
Bezprostřední se vyskytují v průběhu hodin a dní po aplikaci chemoterapie. Mezi
nejdůležitější řadíme – nevolnost až zvracení, záněty žil v místě aplikace chemoterapie,
lokální nekrózy, horečka, třesavka, hypertenze, hypotenze, kožní alergické reakce.
Časné se vyskytují v období dnů až týdnů po podání chemoterapie. Mezi nejdůležitější
řadíme trombocytopenii, alopecii, stomatitidu, průjem, psychózy, paralytický ileus.
Oddálené nežádoucí účinky se vyskytují týdny až měsíce po léčbě. Zejména se
projevují anémií, hyperpigmentací, periferní neuropatií, zácpou, Cushingovým
syndromem (BREVÍŘ, 2008).
Pozdní se projevují měsíce až roky po léčbě. K pozdním komplikacím řadíme
kardiovaskulární poškození, vznik sekundárních nádorů, poruchy funkce štítné žlázy,
sterilitu, kataraktu, osteoporózu, a jiné (KLENER, 2002, s. 262).
26
Systémové rozdělení nežádoucích účinků
Hematologická toxicita – poškození krvetvorby, které se projevuje anémií,
trombocytopenií, neutropénií.
Gastrointestinální toxicita – poškození sliznic (mukositida) v dutině
ústní, v jícnu s poruchou polykání, v tenkém a tlustém střevě (průjmy, kolitidy).
Dyspeptický
syndrom se projevuje nevolností až zvracením.
Poškození jater a pankreatu.
Poškození kůže a kožních adnex – změna pigmentace, erytém.
Kardiotoxicita – poškození srdce nebo ovlivnění srdečního rytmu (arytmie).
Vaskulární toxicita.
Pneumotoxicita – záněty plic a plicního parenchymu, tvorba pleurálních výpotků.
Nefrotoxicita, urotoxicita – poškození ledvin a močového měchýře s tím spojené
poškození jejich funkce.
Neurotoxicita – poškození nervového systému, projevující se různými neurologickými
symptomy.
Gonadální toxicita – poškození nebo změna funkčnosti reprodukčních orgánů
muže a ženy. U mužů jde o snížený pohyb spermií až úplnou neplodnost. U žen ztráta
menses a neplodnost což vede k předčasnému přechodu. U obou pohlaví dochází ke
ztrátě libida (KLENER, 2002, s. 263-275).
27
5 Prognóza a prevence komplikací
Hodgkinův lymfom je jedno z nejlépe léčitelných maligních (zhoubných)
onemocnění. Jeho prognóza je velmi dobrá, protože až 80% pacientů podstupující
správnou a včas zahájenou léčbu se vyléčilo (KLENER, 2002, s. 580).
K prognóze se vztahují i léčebné odpovědi:
CR – kompletní remise = úplné vymizení všech detekovatelných klinických známek
nemoci a přidružených symptomů pokud byly přítomny. Slezina a játra zvětšené před
léčbou nesmí být hmatná a musí mít normální velikost.
PR – parciální remise = nejméně 50% zmenšení u 6 největších uzlin nebo uzlinových
infiltrátů. Játra ani slezina nejsou zvětšená.
SD – stabilní choroba = nesplňuje kritéria CR, PR ani progrese. PET zůstává pozitivní
v již lokalizovaných místech.
Relaps – návrat choroby u pacientů, kteří byli již po úvodní léčbě v kompletní remisi
(CR).
Progrese – nárůst další lymfomové masy u pacientů kteří byli v parciální remisi (PR)
nebo měli stabilní chorobu (BELADA, 2011, s. 36-38).
PREVENCE KOMPLIKACÍ V PRŮBĚHU LÉČBY
Pro oslabenou imunitu po podané cytotoxické léčbě je samozřejmostí u všech
pacientů omezení kontaktu s větším počtem lidí, omezení cestování v hromadných
dopravních prostředcích. Pacient dostane od lékaře tzv. profylaktická antibiotika, která
pacientovi v první fázi pomůžou v boji proti infekcím. Dále to je zvýšení bílkovinového
příjmu a dostatek vitamínů, pravidelné užívání předepsané medikace, dostatečná osobní
hygiena a dostatek odpočinku a pohybu (CHOCENSKÁ, 2009, s. 52).
28
6 Ambulantní léčba
Ambulantní léčba je velmi častou variantou léčebného procesu u
pacientů s Hodgkinovým lymfomem. Dochází na specializovaná pracoviště tzv. denní
stacionáře. Při příjmu si všeobecná sestra zapíše pacienta do seznamu, nahlásí ho lékaři
sloužícímu na denní nemocnici. Pacient při první návštěvě podepisuje informovaný
souhlas s aplikací chemoterapie. Lékař po prohlídce a kontrole pacienta
zadá do systému požadovanou chemoterapii.
Cytostatika ředí ve speciálních ředírnách vyškolený personál. Následuje uložení
pacienta na lůžko. Pokud chemoterapii zvládá dobře, postačí nastavitelné křeslo.
Všeobecná sestra dostane od lékaře denní dekurz s předepsanými léčivy. Jako prevence
nežádoucích účinků se podávají antiemetika – léky proti zvracení. Poté následuje
samotné podání léčby. Cykly se podávají v bolusových injekcích, infuzích,
tabletách a subkutánních injekcí. Pacientům je při příjmu na denní nemocnici
napíchnuta periferní žilní kanyla pro potřebnou aplikaci. Při ukončení aplikace cyklu se
lékař s pacientem domluví na dalším léčebném postupu.
Pacient pravidelně dochází na ambulanci na krevní odběry – kontrolu krevního
obrazu a biochemických nálezů. U pacientů po dosažení kompletní remise probíhají
kontroly první dva roky jednou za 3 měsíce, dále dva roky dvakrát ročně a pak již jen
roční kontrola. Pokud laboratorní kontrola signalizuje možné změny v organismu, je to
indikací k odeslání na podrobnější zobrazovací vyšetření (ADAM, 2001, s. 430).
Podle cíle, který je možné léčbou dosáhnout rozlišujeme dva typy léčby. První je
kurativní – léčba se podává s cílem vyléčení a paliativní – léčbou není možné dosáhnout
vyléčení, pouze umožňuje kvalitní prodloužení života (krevní deriváty, opioidy).
29
7 Hospitalizační léčba
Pokud je pacient ve špatném zdravotním stavu či si lékaři nejsou jisti
bezproblémovým průběhem a očekávají komplikace doprovázející léčbu, volí se
k podání chemoterapeutické léčby hospitalizace. Pokoje by měli být dvoulůžkové
maximálně třílůžkové s vlastním sociálním zařízením pro předcházení infekce. Po
uložení pacienta na lůžko všeobecná sestra zavede periferní žilní katétr a odebere krev
na laboratorní rozbor. Lékař pacienta vyšetří, zhodnotí krevní výsledky a rozepíše
pacientovi chemoterapii.
Chemoterapie se podává intravenózně - do žíly cestou zavedené periferní kanyly
a per os - ústy pacient polyká tablety. Lékař podává dle výsledků infuzní roztoky na
doplnění iontů popř. krevní deriváty, aby udržel homeostázu pacienta.
Po podání chemoterapeutického cyklu je pacient denně sledován, edukován o
následném pravidelném užívání medikace, je zhodnocen jeho fyzický stav, krevní
výsledky a po ukončení léčebného cyklu je propuštěn do domácí péče.
30
8 Specifika ošetřovatelské péče
Optimální péče o pacienty může být dosažena jen multidisciplinárním přístupem
při vzájemné spolupráci lékaře, všeobecné sestry, pacienta a dalších zúčastněných na
léčbě. Základním úkolem sestry v péči o pacienta je komunikace s pacientem a jeho
rodinnými příslušníky, péče o žilní vstupy a vlastní aplikace chemoterapie, sledování
nežádoucích vedlejších účinků chemoterapie a vedení dokumentace.
8.1 Komunikace
Považuje se za důležitý aspekt lékařské a ošetřovatelské péče s dalekosáhlým
dopadem. Je základní a nedílnou součástí péče, kterou sestry poskytují. Efektivní
komunikace je nezbytná, aby mohli pacienti rozhodovat o své péči a získali informace o
možnostech léčby a vedlejších účincích léčby. Cílem této komunikace je vytvořit
prostředí důvěry a spolupráce ve prospěch pacienta, poskytovat průběžné informace a
zpětně získat od pacienta informace o jeho zdravotním stavu. Dobrá komunikace dále
zajišťuje tlumení strachu, úzkosti a stresu. Při správné komunikaci mohou sestry lépe
pacienta edukovat v oblasti léčby, garantují jednotný a srozumitelný tok informací s
respektem k individuálním okolnostem a potřebám pacienta. Povzbuzují a psychicky
podporují pacienta a jeho blízké po celou dobu léčby (VORLÍČEK et al., 2006, s. 108).
8.2 Žilní přístupy pacienta při podávání chemoterapie
Nejčastější způsob podání chemoterapie je intravenózní aplikace. Do žilního
řečiště zavádíme kanylu. Kanylace dělíme na periferní a centrální. Periferní kanyly
zavádí sestra, většinou při příjmu pacienta. Kanyly centrální zavádí výhradně lékař.
Port je možné zavést při předpokladu dlouhodobé aplikace chemoterapie, která trvá víc
měsíců.
31
8.2.1 Kanylace periferní žíly
Jde o základní zabezpečení krátkodobého přístupu do žilního řečiště. Zavádíme
většinou po dobu 96 hodin, pokud výrobce neuvádí jinak. Důležitá je správná
manipulace, fixace, každodenní kontrola místa vpichu jako prevence před místním
zánětem, popř. flebitidou. Kanylace probíhá asepticky, při zatažení škrtidla na horních
končetinách do v. cephalica, v. basilica. Dolní končetiny nejsou vhodné, bolestivost,
vyšší riziko zánětu (MÁLEK, 2011, s. 97), (Příloha C).
8.2.2 Kanylace centrální žíly
Indikací k této kanylaci je spolehlivé, bezpečné zajištění dlouhodobého žilního
přístupu. Využíváme pro aplikaci vysokomolekulárních roztoků (10% NaCl) a látek
vysoce dráždících periferní žilní stěnu (7,45% KCl). Centrální žilní katétr
zavedený do v. subclavia nebo do v. jugularis je možné použít i na měření centrálního
žilního tlaku. Používají se jednocestné, dvoj-až trojcestné kanyly a dialyzační katétry.
Nejčastěji volíme přístup do v. subclavia, v. jugularis interna dále do v. femoralis – kde
počítáme s větším rizikem infektu kvůli místu uložení vény. Nejčastější komplikací je
katétrová sepse (VOKURKA, 2005, s. 113), (Příloha D).
8.2.3 Port
Intravenózní implantabilní systém je složen z komůrky a silikonové membrány.
Katétr je nejčastěji zaveden do v. subclavia, veden podkožně a ukončen
titanovou/umělohmotnou komůrkou se silikonovou membránou. Napichujeme speciální
Huberovu jehlu, kolmo na komůrku. Zavedení je invazivní na speciálním sálku za
aseptických podmínek v lokální anestezii. Katétr se uzavírá čistým heparinem,
množstvím dle typu katétru. Vždy je nutné odtahovat, určené množství heparinu!
(KLENER, 2002, s. 159), (Příloha E).
32
8.3 Aplikace chemoterapie
Vlastní aplikace chemoterapie vyžaduje od sester hluboké teoretické znalosti o
účincích podávaných cytostatik a jejich vlastnostech a o vedlejších účincích. Při
aplikaci se sestra řídí ordinací lékaře, dodržují precizně časový rozvrh premedikace a
vlastní aplikace. Při kontinuálním podání, kdy je chemoterapie aplikována pře pumpu
sestrakontroluje v pravidelných intervalech průběh podání. Vždy po podání sestra musí
propláchnout katétrovou linku. Vždy pracuje soustředěně a nepodceňuje detaily.
Únik léčiva mimo cílovou cévu (ale i podezření na únik) cytostatického léčiva
hlásí sestra lékaři a dále vždy ošetřuje tak, jako by k úniku mimo žílu došlo. Prvním
krokem je zastavení aplikace a snaha o aspiraci uniklého léčiva. Dále následuje ošetření
podle standardu ošetřování extravazátů jednotlivých cytostatických léčiv, poučení
pacienta a řádná dokumentace (VORLÍČEK, 2006).
8.4 Vedení dokumentace
Nedílnou součástí práce všeobecné sestry je plánování a provádění péče,
průběžná kontrola, hodnocení a zaznamenávání všech předepsaných údajů. Při
přípravě a aplikaci chemoterapie se jedná o kontrolu vícestupňovou, ověřující si
cytostatická léčiva přebíraná z lékárny a předávaná k aplikaci. Svým podpisem sestry
potvrzují zavedení a ošetřování periferních katétrů, aplikaci do centrálních venózních
vstupů. Provádí pravidelné zápisy o výskytu a míře vedlejších účinků chemoterapie a
sleduje příjem a výdej tekutin (VORLÍČEK, 2006, s. 110 – 111).
8.5 Výživa
Vstupní hodnocení výživy je důležité pro srovnání pozdějšího vývoje výživy.
Pokud pacient jeví známky malnutrice nebo je v riziku vzniku podvýživy, ihned
intervenujeme ve prospěch pacienta. V období léčby je velmi důležité nepřestat jíst,
protože chuť k jídlu je kolísavá. Při léčbě musí strava obsahovat dostatečné množství
vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. V této době je můžeme doplnit i formou
doplňků výživy. Dále je velmi důležité hlídat dostatečný příjem tekutin. Tekutiny jsou
důležité pro vyplavení nepotřebných zbytků léků (metabolitů) z těla. Potřebné množství
tekutin je alespoň 2,5 litru /den, při některých terapiích až 4litry/den.
33
Základní živiny slouží jako zdroj energie a výstavby tkání. Jejich potřeba je
značná (desítky až stovky gramů za den) a organismus potřebuje přísun bílkovin,
sacharidů a tuků pro správnou funkci pravidelný příjem hlavních živin v optimálním
množství (STARNOVSKÁ, 2007).
8.6 Psychologický přístup a podpora pacienta
Sestry, které pracují na hematoonkologie, se setkávají s pacienty v různých
fázích odezvy na jejich chorobu. K tomu, aby mohly včas rozpoznat změny psychiky u
svých pacientů a účinně jim pomáhat, měly by znát fáze psychické odezvy na závažné
zdravotní stavy, jak je definují teorie Kubler-Rossové či Horowitze: šok, popření,
agrese, smlouvání, deprese a smíření (HRSTKOVÁ, 2004).
Při ošetřování pacientů je sestra pacientovi jak fyzicky, tak i psychicky nejblíž.
Sestra je první a třeba i jediná, které pacient svěří své vnitřní pocity, emoce, nálady
(ZACHAROVÁ, E. 2011. s. 19-20). Proto zachová klid v krizových situacích, svým
klidným chováním sníží emoční úzkost pacienta. Naslouchá pacientovi, povzbuzuje ho,
chválí za každý i malý úspěch. Projevuje zájem, je ematická a reaguje na potřeby
pacienta (VORLÍČEK, 2006, S. 168-170).
8.7 Nejčastější ošetřovatelské problémy
Strach/Úzkost – ve spojení se situačními krizemi, hrozící či již nastalou změnou
zdravotního/socioekonomického stavu, plnění rolí. Způsobu interakce: strach ze smrti,
oddělení od rodiny, interpersonálního přenosů pocitů. Projeví se znepokojením, pocity
nepřiměřenosti/bezmoci, nespavostí, zvýšeným napětím, neklidem, koncentrací na
vlastní osobu.
Snížený příjem tekutin - riziko se zvyšuje při gastrointestinálních ztrátách (zvracení),
nepřiměřeném příjmu potravy a tekutin (stomatitida a nechutenství), ztrátách
abnormálními cestami (zavedené kanyly, rány), zvýšený metabolismus.
Porucha výživy - ve vztahu k neschopnosti přijímat přiměřeně výživu (nauzea,
zvracení, nechutenství), zvýšený metabolizmus; projevující se úbytkem tělesné
hmotnosti až vyhublostí, odporem k jídlu, poruchou chuťových vjemů, kvasinkovou
infekcí v ústech, zánětem dutiny ústní, průjmem anebo zácpou.
34
Poškození sliznice v dutině ústní - bývá vyvolané vedlejšími účinky léků nebo
chemoterapie, dehydratací a malnutricí; vede ke vzniku vředů, leukoplakie, snížené
tvorbě slin a bolesti.
Obraz těla porušený v důsledku anatomických či strukturálních zněm, alopecie,
poklesu hmotnosti; projeví se negativním přístupem k vlastnímu tělu, nadměrným
zabýváním se změnami, pocity bezmoci a změnami v sociálním prostředí.
Snížená odolnost při nepřiměřené výživě, farmakoterapii, odchylkám v krevním
obrazu, jako přímý účinek nádorového onemocnění; projeví se poruchou hojení,
deficitem imunity, nechutenstvím, únavou.
Akutní bolest bývá způsobená z důvodu poruchy celistvosti sliznice dutiny ústní
anebo chronická bolest vztahující se k nádorovému onemocnění.
Infekce může být způsobena z důvodu snížení počtu leukocytů, neadekvátní péčí o
centrální žilní katétr nebo nedodržováním hygienicko-epidemiologického režimu,
porušováním dietních opatření.
Nechutenství způsobené tumorózním postižením trávicího traktu,
chemoterapeutickým režimem anebo způsobené bolestivou reakcí na sliznici dutiny
ústní.
Porucha polykání potravy z důvodu bolesti při polykání.
Porucha spánku v důsledku bolesti, strachu, úzkosti anebo způsobená změnou
prostředí.
Průjem v důsledku působení nežádoucích účinků podávané chemoterapie.
Zácpa v důsledku užívání léčiv ovlivňující vyprazdňování nebo způsobená snížením
pohyblivosti nemocného a jeho celkového režimu (VORLÍČEK, 2006, s. 301-317).
35
PRAKTICKÁ ČÁST
9 Ošetřovatelský proces u pacienta s Hodgkinovým
lymfomem
Ošetřovatelský proces byl realizován na I. Interní klinice hematoonkologie,
Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Pacientka byla přijata na oddělení dne 25. 1. 2012 ve 12 hodin.
Ošetřovatelskou péči o pacientku jsem prováděla od 25. 1. 2012 – 30. 1. 2012.
Pacientku jsem uložila na dvoulůžkový pokoj. Pokoj vybaven vlastním sociálním
zařízením a sprchou, signalizačním zařízením. Na základech pozorování pacientky,
anamnestickém rozhovoru, studia dokumentace a péče samotné jsem zhodnotila
zdravotní stav, situační analýzu, vypracovala anamnézu dle modelu Marjory
Gordonové. Zformulovala jsem ošetřovatelské diagnózy, určila priority a postupovala
dle navržených intervencí. Plán jsem aktualizovala pravidelně dle stavu pacientky.
Tabulka 1 Identifikační údaje
Jméno, příjmení: Z. L. Oddělení: I. Interní klinika, oddělení C
Datum narození: 1991 Typ přijetí: neplánovaný
Věk: 21 Délka hospitalizace: 5 dní
Pohlaví: žena Datum přijetí: 25. 1. 2012
Pojišťovna: 111 Důvod přijetí: prekolapsový stav, febrilie,
nauzea
Stav: svobodná Ošetřující lékař: MUDr. M.J.
Bydliště: Praha 4
Medicínská diagnóza hlavní: Hodgkinův
lymfom, C 81.1, diagnostikovaný 11/2011
Bydliště příbuzných: matka, otec = dtto
Vzdělání: středoškolské
Zaměstnání: student
Státní příslušnost: ČR
36
10 ANAMNÉZA
Rodinná anamnéza (RA) – rodiče zdrávi, sourozence nemá.
Osobní anamnéza (OA) – mezi 3. – 6. rokem prodělala opakovaně pneumonie.
V dětství prodělala salmonelovou infekci, ostatní sledovaná onemocnění neguje, stp.
fraktuře levé klíční kosti 2krát. Operována nebyla.
Farmakologická chronická anamnéza (FM)
Tabulka 2 Farmakologická anamnéza
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Herpesin Tbl. 400mg 0-0-1 Antivirotikum
Mykomax Cps. 100mg 0-1-0 Antimykotikum
Helicid Cps. 20mg 1-0-0 Omeprazolum
Alergologická anamnéza (AA)
Tabulka 3 Alergologická anamnéza
Název léku Forma Síla Projevy
alergické reakce
Skupina
Cotrimoxazol Tbl. 96Omg Kožní erytém,
svědění kůže
Antibiotikum
Ciprinol Tbl. 500mg Otok očí,
tachykardie,
kolapsový stav
Antibiotikum
Abusus - kouří 2-3 cigarety denně. Alkohol příležitostně, spíše ne. Drogy ne. Káva
příležitostně.
37
Gynekologická anamnéza (GA) - menstruace od 13 let. Cyklus pravidelný, bez
používání hormonální antikoncepce. Na gynekologii pravidelně nechodí. Menstruační
bolesti neguje. Porody 0. Potraty 0.
Pracovní anamnéza – studentka literární akademie
Nynější onemocnění – Pacientka s Hodgkinovým lymfomem po 2 cyklech
eskalovaného BEACOPP a 1 cyklu ABVD (17. 1. dopich den 15), od 19.1. aplikovala
Neupogen (růstový faktor leukocytů), po každé aplikaci cca 2-3 hodiny teplota 38C se
zimnicí, bolestmi kostí, výraznou nauzeou, 23. 1. na ambulantní kontrole aplikována
Neulasta (růstový faktor leukocytů), večer po aplikaci febrilní 38C, následující
den již jen přes 37C, ale brala Paralen. V noci na dnešek zimnice, třesavka, dnes ráno
začala zvracet šťávy, asi 5krát Kytril tbl. (antiemetikum) nepomáhal, dále hnědá
kašovitá stolice 3krát, bez příměsi. Ráno 37,5C. Asi 5 dní nechutenství, téměř nic nejí,
málo pije, delší dobu má v břiše křeče, postupně se zhoršující.
38
11 Kazuistika
Dne 27. 10. 2011 slečna L., ambulantně vyšetřena pro zvětšené uzliny, které si
sama nahmatala. Nález byl bagatelizován, dále již nevyšetřována. Po progresi roku
2011, v říjnu, vyhledala lékaře, vyšetřena na ORL ve Všeobecné fakultní nemocnici,
kde byla provedena extirpace uzlin. Vzorek poslán na patohistologický screening.
Po-té vzhledem k nálezu odeslána na hematoonkologickou ambulanci k dovyšetření,
diagnostikována zatím pro zvětšené uzliny nejasné etiologie. 15.11 2011 po
trepanobioptickém odběru kostní dřeně na sálku hematologické ambulance, detekovány
buňky atypických retikulárních lymfocytů.
Nyní 20–letá pacientka s lékařskou diagnózou Morbus Hodgkin. Léčena
ambulantně na denním stacionáři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Léčena cykly
eskalovaného BEEACOPP a cykly ABVD, již po prvním cyklu proběhla alopecie.
Pacientka si sama doma vždy aplikovala Neupogen nebo Neulastu – pokaždé s reakcí tj.
teplotou přes 38C nebo hypertermií, která na druhý den ustoupila po Paralenu. Další
cykly aplikovány také ambulantně po důkladné krevní a biochemické kontrole. Po
naplánovaných 6 cyklech, pacientku čeká ozařování mediastina a uzlin na krku.
Objektivní nález u příjmu (status praesens)
TK 90/50 torru, puls 90 /minutu, saturace O2 96%.
Při vědomí, orientována, spolupracující, aktivní poloha na lůžku, hybnost normální,
vitální funkce stabilní. Bez ikteru, cyanózy, krvácivých projevů. Hydratace hraniční,
přiměřené výživy, bledá.
Hlava – poklepově nebolestivá, dutiny nebolestivé, uši a nos normální konfigurace, bez
výtoku. Bulby ve středním postavení, volně pohyblivé všemi směry, bez nystagmu,
zornice izokorické, reagující na osvit i konvergenci, spojivky bledé. Skléry bez oktetu.
Jazyk plazí ve střední čáře, sušší, bez povlaku, sliznice suché, hrdlo klidné.
Krk – pohyb volný, karotidy tepou symetricky. Náplň krčních žil není zvýšená. Štítná
žláza nezvětšena. Krční lymfatické uzliny bilaterálně ojediněle hráškové uzlinky.
39
Hrudník – symetrický, dýchání čisté sklípkové bez vedlejších fenoménů, poklep plný
jasný. Akce srdeční pravidelná, 2 ozvy, ohraničené, bez šelestu. Axilární uzliny
nehmatné.
Břicho – pod niveau hrudníku, dýchá v celém rozsahu, měkké, volně prohmatné,
citlivější v epigastriu, bez rezistence, poklep diferencovaně bubínkový. Játra a slezina
nezvětšeny. Peristaltika poslechově zachována. Bez peritoneálních příznaků, bez
klinických známek ascitu. V třísle nehmatné uzliny.
Končetiny – bet atrofických změn, otoků, a známek zánětu. Pulsace hmatná do
periferie.
11.1 Provedená vyšetření při přijetí
RTG vyšetření hrudníku – plíce jsou bez čerstvých infiltrativních změn, rozšíření
horního mediastina je menší, než při minulém vyšetření, pleurální štěrbiny bez výpotku,
port katétr nadále zprava zaveden do horní duté žíly.
Sonografické vyšetření břicha – slinivka přehledná v úseku hlavy nezvětšená, játra
mají normální velikost, přiměřenou echogenitu, homogenní strukturu, žlučovody jsou
štíhlé, žlučník bez litiázy. Ledviny normální velikosti, přiměřené šířky a echogenity
parenchymu, duté systémy bez dilatace a litiázy. Slezina je nezvětšená, močový měchýř
málo naplněn, uzliny v retroperitoneu a pánvi nezvětšeny. Stěna tračníku není zesílena,
bez známek kolitidy.
Závěr: Normální sonografický obraz vyšetřených břišních orgánů.
40
Laboratorní hodnoty
Tabulka 4 Krevní rozbor ze dne 25. 1. 2011
(Interpretace výsledků, dle norem laboratoří Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.)
Druh vyšetření Laboratorní název Hodnota ze dne
25. 1. 2011
Referenční hodnota
Krevní obraz Leukocyty 1,38 -  4,10 - 10,2 10ˆ9/1
Erytrocyty 3,41 -  3,54 - 5,18 10ˆ12/1
Hemoglobin 91 -  135 - 174 g/l
Trombocyty 336 -  131 - 364 10ˆ9/1
Manuální
diferenciál
Neutrofily absolutní 0,70 -  1,8 - 7,0 10ˆ9/1
Lymfocyty
absolutní
0,20 -  1,00 - 4,80 10ˆ9/1
Monocyty absolutní 0,40 0,10 – 0,80 10ˆ9/1
Koagulační
vyšetření
Quickův test 0,99 0,88- 1,25 l
APTT 26,1 25,9 – 40,0 s
Trombinový čas 11,9 -  12,0 – 18,0 s
Biochemické
vyšetření
Na 137 135 - 150 mmol/l
K 3,5 3,5 - 5,5 mmol/l
Cl 99 98 - 110 mmol/l
Urea 2,3 2,0 – 6,7 mmol/l
Kreatinin 56 44 – 104 mol/l
Albumin 37,0 25 – 53 g/l
Celková bílkovina 70,0 65 – 85 g/l
C – reaktivní
protein
141,3 -  ˂ 7,0
41
Tabulka 5 Transfuze
Podáno 26. 1. 2012 Druh
2 (TU) jednotky ERD ozář. Erymasa deleukotizovaná ozářená
Tabulka 6 Infuzní terapie
Datum Medikace Časové podání
25. 1. 2011 1000 ml FR
1000 ml FR
+ 40 ml 7,45% KCl
+ 1 amp. 20% MgSo4
2 hod. (500ml/hod.)
6 hod. (166ml/hod.)
26. 1. 2012 1000 ml FR
+ 40 ml 7,45% KCl
6 hod. (166ml/hod.)
27. 1. 2012 1000 ml FR
+ 50 ml 7,45% KCl
6 hod. (166ml/hod.)
28. 1. 2012 0 0
29. 1. 2012 0 0
30. 1. 2012 0 0
42
Tabulka 7 Léky intravenózní a perorální
Datum Medikace Interval podání/Léková
skupina
25. 1. 2011 Ondemet 1amp.
Degan 1 amp.
6-12-18-24 hod./
Antiemetika
26. 1. 2012 Degan 1 amp. 6-12-18-24 hod./
Antiemetika
27. 1. 2012 Degan 1 amp.
Loperon cps.
Ibalgin 400 tbl.
Neurol 0,25mg tbl.
6-12-18-24 hod./
Antiemetika
Antidiarhoikum
Analgetikum
Antidepresivum,hypnotikum
28. 1. 2012 0 0
29. 1. 2012 0 0
30. 1. 2012 0 0
43
Tabulka 8 Antibiotická terapie
Datum ATB (i.v) Interval podání ATB (p.o) Interval podání
25. 1. 2011 Tazocin 4,5 g
Efloran 500 mg
6-12-18-24 hod.
6-14-22 hod.
0 0
26. 1. 2012 Tazocin 4,5 g
Efloran 500 mg
6-12-18-24 hod.
6-14-22 hod.
Herpesin
400mg, tbl.
Mykomax
100mg cps.
0-0-1
1-0-0
27. 1. 2012 Tazocin 4,5 g 6-12-18-24 hod. Herpesin
400mg, tbl.
Mykomax
100mg cps.
Entizol 250 mg
0-0-1
1-0-0
2-2-2
28. 1. 2012 Tazocin 4,5 g 6-14-22 hod. Herpesin
400mg, tbl.
Mykomax
100mg cps.
Entizol 250 mg
0-0-1
1-0-0
2-2-2
29. 1. 2012 Tazocin 4,5 g 6-14-22 hod. Herpesin
400mg, tbl.
Mykomax
100mg cps.
Entizol 250 mg
0-0-1
1-0-0
2-2-2
30. 1. 2012 0 0 0 0
44
11.2 Fyzikální vyšetření sestrou
Celkový vzhled: při vědomí, kontakt navazuje bez obtíží, psychický stav rozrušený.
Mobilita neomezená, kožní turgor snížený.
Dutina ústní: rty prokrvené, bez cyanózy, jazyk mírně povleklý, chrup sanován
Bolest: bez bolesti
Sluch: slyší dobře
Zrak: v pořádku bez nutnosti kompenzace
Puls: zrychlený 102´
Dýchání: zrychlené 25/min
Krevní tlak: 90/50 torru
Schopnost uchopit předmět rukou a stisk ruky: stisk přiměřený, schopna všeho
Kůže: neikterická, bez petechií a cyanózy
Kožní defekty: nejsou
Chůze: v rovině, bez závratě
Držení těla: přímé, bez patologie
Chybění části těla: 0
Alergie: ATB (cotrimoxazol, ciprinol)
Výška: 164cm
Váha: 54 kg
BMI : 21 bodů
Tělesná teplota: 37,3 C
I. V. linka – port
45
11.3 Situační analýza
Nyní s. Z., přichází na naše oddělení v doprovodu matky, po ambulantní
aplikaci prvního cyklu ABVD a Neulasty, (druhý den od aplikace), pro zimnice,
třesavky, zvracení, kašovitou stolici nejasné etiologie. Téměř nic nejí a nepije i přes
nátlak rodičů. Delší dobu křeče v břiše postupně progredující. Pacientce změřeny
fyziologické funkce, výrazně hypotenzní, subfebrilní. I-hned uložena na lůžko, pokoj je
vybaven vlastním sociálním zařízením a sprchou, signalizačním zařízením. Na
základech pozorování pacientky, anamnestickém rozhovoru, studia dokumentace a péče
samotné jsem zhodnotila zdravotní stav, situační analýzu, vypracovala anamnézu dle
modelu Marjory Gordonové. Zformulovala jsem ošetřovatelské diagnózy, určila
priority a postupovala dle navržených intervencí. Plán jsem aktualizovala pravidelně dle
stavu pacientky.
46
12 POSOUZENÍ ,,Funkčních vzorců zdraví DLE
MODELU MARJORY GORDONOVÉ
1. Vnímání zdraví - snaha o udržení zdraví
Pacientka vnímá svůj zdravotní stav na pomyslné střední čáře. Dodržuje doporučení
lékaře, cítí se aktuálně slabá, tím že má teploty. S nemocí je smířená, udělá vše proto,
aby se uzdravila. Má velké plány. Při potížích navštíví vždy lékaře, nic nepodceňuje –
proto je zde.
Použitá měřící technika: Barthelův test všedních činností – 100b (Příloha F)
Ošetřovatelský problém: Únava, hypertermie.
2. Výživa, metabolismus
Pacientka si před léčbou držela stálou hmotnost, nyní zhubla za poslední půl rok
asi 10 kg, nárazově po chemoterapiích, teď ale postupně nabírá. Je schopna příjímat
stravu ústy, poruchy polykání nemá. Po poslední chemoterapii doma zvracela, měla
průjem. Poslední dva dny cítí, že nejí dostatečně, přiznává, že trpí nechutenstvím.
Vzhledem k nechutenství doporučená dieta č. 14 (výběrová). Tekutiny pro průjem moc
nepřijme. Sliznice suché. Pacientka bez vlasů. Váha 54kg, výška 164cm.
Použitá měřící technika: BMI 21 = tělesný hmotnostní index. (Příloha G)
Ošetřovatelský problém: Nechutenství, nauzea, neznalost v oblasti dietních opatření.
47
3. Vylučování
Močení bez bolesti, moč bez příměsi. Inkontinence není. Vylučování zvládá sama na
WC. Pacientka má tuhou stolici, pravidelně, bez nutnosti laxancií. Před dvěma dny
začala průjmovitá stolice. O konečník pečuje sama.
Použitá měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: Průjem, neznalost potřeba poučení.
4. Aktivita, cvičení
Pacientka se cítí unavená ale zároveň plná energie. Cvičí pravidelně, chodí na
procházky, pokud jí není nevolno. Doma se pohybuje bez problémů stejně
tak v městském prostředí. Kompenzační pomůcky nepotřebuje. Plně soběstačná.
Použitá měřící technika: Nortonova škála rizika dekubitů – 32b. (Příloha H)
Ošetřovatelský problém: Únava.
5. Spánek, odpočinek
V domácím prostředí má spánek kvalitní bez nutnosti hypnotik. Pravidelný režim. Přes
den nespí. Budí se nepravidelně. Cítí se odpočatá. V nemocničním prostředí neusne, pro
změnu prostředí.
Použitá měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: porucha spánku.
48
6. Citlivost, vnímání, pojetí
Pacientka je při vědomí, spolupracuje. Zrak v pořádku bez kompenzace, sluch také. Řeč
plynulá, kontakt bez omezení. Orientace místem, časem i osobou. Paměť neporušená –
odpovídá adekvátně. Pozornost stálá. Udává bolesti – lokalizace dutina břišní a dutina
ústní pro exstirpaci zubů.
Použitá měřící technika: metoda NRS bolesti = 7 (Příloha Ch)
Ošetřovatelský problém: bolest, omezení pohybu v rámci bolesti.
7. Sebepojetí, sebeúcta
Pacientka se hodnotí jako optimistka po celý život. Strach nemá, má podporu rodiny,
smutná není. Se svým vzhledem je v rámci možností k jejímu zdravotnímu stavu
spokojená. Nervózní není, má podporu maminky, v nemocnici je poprvé, jinak si zvykla
na sestry i lékaře.
Použitá měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: není
8. Role, vztahy
Pacientka bydlí s rodiči v bytě. Sourozence nemá. Rodinné problémy nemá, v rodině má
velkou podporu. Rodina se nesmířila s nemocí, na vše reagují přehnaně starostlivě. Je
studentkou VŠ v prvním ročníku. Na škole má spoustu kamarádů, momentálně se stýká
jen s minimem lidí, aby zabránila infekci. K lidem se chová velmi asertivně, přátelsky.
Použitá měřící technika: 0.
Ošetřovatelský problém: není, pacientka má velkou oporu v rodině a chová se velmi
přátelsky k okolí.
49
9. Reprodukce
Pacientka má přítele, dále se vyjadřovat nechce. Děti chce mít, až skončí s léčbou,
doufá, že je mít může. Vše ji bylo vysvětleno lékaři. Menstruace pravidelná, HAK
neužívá.
Použitá měřící technika: 0.
Ošetřovatelský problém: není, pacientka byla edukována o ochraně reprodukce, děti
v budoucnu chce.
10. Stres
Napětí pacientka necítí, ve stresu byla ze začátku onemocnění. Stres má když dojde ke
zhoršení zdravotního stavu, to teď necítí, v tom jí pomáhá rodina a rychle se s tím
vyrovná.
Použitá měřící technika: 0
Ošetřovatelský problém: není, pacient stres zvládá.
11. Víra
Pacientka neudává víru. Je ateista. V rodině jsou věřící, nevadí jí to, na štědrý den si
zajde do kostela, jinak nemá potřebu.
Použitá měřící technika: 0.
Ošetřovatelský problém: není, pacientka není v rozporu s vírou, žádnou nevyznává
(PAVLÍKOVÁ, 2006).
Plán ošetřovatelské péče. Ošetřovatelský proces je systematická, racionální metoda. Je
to cyklický děj, který se u pacienta neustále mění v ohledu na jeho zdravotní stav
(BOROŇOVÁ, 2010).
50
13 Ošetřovatelské diagnózy dle NANDA taxonomie I. –
aktuální
Seznam ošetřovatelských diagnóz dle priorit nemocného.
NEVOLNOST z důvodu chemoterapie, projevující se nauzeou, nechutenstvím a
minimálním příjmem tekutin.
BOLEST akutní z důvodu otevřené rány po extirpaci zubů a bolesti v dutině břišní
projevující se verbalizací pacientky a zaujmutí úlevové polohy.
PRŮJEM z důvodu infekce projevující se naléhavým nucením na stolici, četností
vodnaté, zapáchající stolice nejméně 4krát denně.
HYPERTERMIE z důvodu infekce projevující se zvýšenou teplotou nad hranici
normy, třesavkou, zimnicí.
OBRAZ TĚLA PORUŠENÝ z důvodu podávání cytostatické léčby projevující se
ztrátou ochlupení včetně vlasaté části.
SPÁNEK porušený z důvodu změny prostředí, omezením pohybu na lůžku projevující
se probuzením se během noci a neschopností znovu usnout.
ÚNAVA z důvodu podávání chemoterapie projevující se pocitem chybění energie,
zvýšenou potřebou odpočinku.
NEZNALOST POTŘEBA POUČENÍ z důvodu nedostatku zkušeností, neznalosti
zdrojů informací projevující se verbalizací (DOENGES, 2001).
Ošetřovatelské diagnózy dle NANDA taxonomie I. - potencionální
Infekce riziko vzniku (port) z důvodu napíchnutí portové jehly a snížení
obranyschopnosti.
51
14 Rozpracování jednotlivých diagnóz
NEVOLNOST z důvodu chemoterapie, projevující se nauzeou, nechutenstvím a
minimálním příjmem tekutin.
Priorita: vysoká
Cíl dlouhodobý: Pacientka je bez nevolnosti – do 24 hodin.
Cíl krátkodobý: Pacientka je bez nevolnosti a zvracení – do 2 hodin od přijetí.
Výsledná kritéria: Pacientka ví, co dělat v případě zvracení – ihned.
Pacientka spolupracuje se zdravotnickým personálem – ihned.
Pacientka umí přivolat zdravotnický personál – ihned.
Pacientka ví, že jíst bude po malých soustech – do 1 hodiny.
Pacientka přijímá tekutiny po malých douškách – do 1 hodiny.
Pacientka zná příčinu nevolnosti – do 1 hodiny.
Plán intervencí: Sleduj vitální funkce a celková stav pacientky /denně/ všeobecná
sestra, zdravotnický asistent.
Komunikuj s pacientkou o nevolnosti a monitoruj ji /denně/
všeobecná sestra, ošetřovatelka.
Podávej léky (antiemetika) a sleduj jejich účinek dle ordinace
lékaře /ve službě/ všeobecná sestra.
Zapisuj do ošetřovatelské dokumentace efektivitu podávaných
léků /denně/ všeobecná sestra, zdravotnický asistent.
52
Realizace: 25. 1. 2012 – 28. 1. 2012
25. 1. 2012 – Den přijetí pacientky, zhodnotila jsem její zdravotní stav. Zajistila jsem
emitní misku k ruce pro případ zvracení. Vyškolená sestra zajistila žilní vstup
napíchnutím Hubertovy jehly do portu pacientky, já jsem pod odborným dohledem
odebrala krevní odběry, intravenózně byly podány ordinované léky Degan 1 amp. a
Ondemet 1 amp. (antiemetika), které se dále podávaly v pravidelných intervalech po 6
hodinách. Reakce na antiemetika byla s okamžitým efektem.
26 – 27. 1. 2012 podáván pouze Degan 1 amp. po 6 hodinách, pacientce plně
dostačující, bez pocitu na zvracení.
28.1 2012 Venózní aplikace Degan 1 amp. byla lékařem ukončena. Pacientka bez pocitu
na zvracení.
Hodnocení: 28. 1. 2012
EFEKT ÚPLNÝ. Pacientce podávány v akutním stavu antiemetika, která zabránila
nauzee a předešla zvracení. Pacientka plně komunikuje a spolupracuje se
zdravotnickým personálem, cítí se dobře. Pacientka ví jak rozpoznat a zvládnout
nauzeózní stav. Již 4 den bez antiemetik a nauzey. Cíl splněn.
53
BOLEST akutní z důvodu otevřené rány po extirpaci zubů a bolesti v dutině břišní
projevující se verbalizací pacientky a zaujmutí úlevové polohy.
Priorita: Vysoká
Cíl dlouhodobý: Pacientka je spokojená a bez bolesti do 2 dnů.
Cíl krátkodobý: Pacientka pociťuje snížení bolesti do 1 hodiny.
Výsledná kritéria: Pacientka je seznámena s podáváním analgetik a zná jejich
nežádoucí účinky – před podáním léčiva.
Pacientka umí zhodnotit bolest na škále NRS – okamžitě.
Pacientka ví jak užívat úlevovou polohu – do 2 hodin.
Plán intervencí: Sleduj vitální funkce a celkový stav / průběžně přes den a dle ordinace
lékaře/ všeobecná sestra.
Doporuč, navrhni efektivní využití úlevové polohy /do 2 hodin/
všeobecná sestra, fyzioterapeut.
Edukuj pacientku o nežádoucích účincích analgetik/ před podáním
analgetik/ všeobecná sestra.
Navrhni pravidelnou monitoraci bolesti pomocí škály NRS /3x denně/
všeobecná sestra.
Podávej analgetika a sleduj jejich účinek /dle ordinace lékaře/
všeobecná sestra.
Pravidelně zaznamenávej, zhodnoť do ošetřovatelské dokumentace
intenzitu před a po podání léčiv /s podáním medikace/ všeobecná
sestra.
54
Realizace: 25. 1. 2012 – 28. 1. 2012
25. 1. 2012 Při příjmu jsem pacientku uložila na lůžko, zajistila pohodlí, podáním deky
navíc. Zhodnotili jsme bolest dle škály NRS – pacientka označila bolest číslem 7.
Podala jsem pacientce dostatek informací o ordinovaných analgeticích a jejích
nežádoucích účincích. Změřila jsem vitální funkce a zhodnotila celkový stav. Pacientka
byla velmi hypotenzní a tachykardická. Podána hydratace a 1 amp. Analginu
(analgetikum). Pravidelně jsem se tázala na bolest před podáním a po vykapání
analgetik a zapisovala do ošetřovatelské dokumentace, Analgin s efektem. Zajistila
jsem konzultaci s fyzioterapeuty. Pacientka odeslána na sonografické vyšetření břicha
pro vyloučení kolitidy. Kolitida vyloučena.
26. 1. 2012 Pacientka zaujímala úlevovou polohu, bolesti nepociťuje. Vitální funkce
měřeny 4x denně. Cítí se slabší.
27. 1. 2012 Podán Ibalgin 400mg p. o. (analgetikum), na bolesti hlavy po extirpaci zubů
– s efektem.
28. 1. 2012 Pacientka bez nutnosti zaujmout úlevovou polohu, diagnóza bolest
ukončena.
Hodnocení: 28. 1. 2012
EFEKT ÚPLNÝ. Pacientka byla dostatečně edukována o úlevové poloze, bylo ji
vyhověno ve všech oblastech. Analgetika podána první a třetí den. Úlevovou polohu
zaujímala taktéž pouze první tři dny. Čtvrtý den pacientka sedí, chodí bez zjevných
bolestí. Cíl splněn.
55
PRŮJEM z důvodu infekce projevující se naléhavým nucením na stolici, četností
vodnaté, zapáchající stolice nejméně 4krát denně.
Priorita: vysoká
Cíl dlouhodobý: Pacientka má tuhou formovanou stolici – do 4 dnů.
Cíl krátkodobý: Pacientka nemá defekty v okolí konečníku – do 24 hodin.
Výsledná kritéria: Pacientka je edukována o nutnosti dodržování dietního režimu –
ihned.
Pacientka užívá předepsanou medikaci – ihned.
Pacientka ví jak pečovat o okolí konečníku – ihned.
Intervence: Odeber výživovou anamnézu a navrhni stravovací dietu /při příjmu
pacienta/ všeobecná sestra, zdravotnický asistent a nutriční terapeut.
Edukuj pacientku ve správnosti peče o konečník jako prevence před erozí
sliznice /při příjmu pacientky/ všeobecná sestra.
Zaznamenávej četnost, množství a možné příměsi /denně/ sestra ve službě.
Pečuj o pohodlí a čistotu lůžka /denně/ všeobecná sestra, zdravotnický
asistent, ošetřovatelka.
Dbej na pitný režim pacienta /denně/ všeobecná sestra, zdravotnický
asistent.
Aplikuj léky, sleduj jejich účinek a zaznamenávej do dokumentace /dle
ordinace lékaře/ všeobecná sestra, zdravotnický asistent.
Realizace: 25. 1. 2012 – 30. 1. 2012
25. 1. 2012 Pacientka seznámena s prostředím, zajištěno soukromí při vyprazdňování,
samostatným WC na pokoji. Edukována v péči o konečník, o omytí. Zahájena léčba
antibiotiky. Odeslán výtěr z konečníku na kultivační a mykologický rozbor. Poučena
56
nutriční terapeutkou o dietě při průjmovitých stolicích - čaj dle tolerance suché pečivo,
rohlík. Dostatečná infuzní terapie. Na stolici byla 6krát.
26. 1. 2012 Pacientka snáší antibiotickou léčbu dobře. Nasazen intravenózně Efloran
500 mg. po 8 hodinách. Dostatečná infuzní terapie. Na stolici byla 4krát, stále
neformovaná, zapachající. Začala jíst tuhou stravu.
27. 1. 2012 Dnes pacientce změněna antibiotická léčba z Efloranu intravenózně
podávaného na perorální Entizol ve stejné gramáži. Stolice byla 4x, kašovitá, bez
zápachu. Nasazen tabletový Loperon tbl. Okolí konečníku nepodrážděné a bez bolesti
v této oblasti.
28. 1. 2012 Léky proti průjmu podle potřeby, stolice kašovitá, 3krát. Pacientka pije
dostatečně, tuhou stravu jí všechnu.
29. 1. 2012 Pacientka pociťuje výrazné zlepšení, na stolici byla 2krát, stolice tuhá,
formovaná. Jí a pije dostatečně bez nutnosti infuzní terapie.
30. 1. 2012 Antibiotika lékařem exována. Pacientka má tuhou, formovanou stolici,
bolesti neudává.
Hodnocení:
EFEKT ÚPLNÝ. Pacientka při příjmu edukována nutriční terapeutkou o nutnosti
dodržování diety. Velmi se snažila, stolice formovaná do 4 dne, již třetí den kašovitá
bez zápachu. Bolesti břicha spojené s průjmem odezněly. Okolí konečníku bez defektu.
Cíl splněn.
57
HYPERTERMIE z důvodu infekce projevující se zvýšenou teplotou, třesavkou,
zimnicí.
Priorita: Střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka má fyziologickou tělesnou teplotu – do 4 dnů.
Cíl krátkodobý: Pacientka má snížení hypertermie – do 12 hodin.
Výsledná kritéria: Pacientka umí přivolat zdravotnický personál – ihned.
Pacientka ví jak si měřit tělesnou teplotu – ihned.
Pacientka umí rozpoznat počátek hypertermie – do 6 hodin.
Plán intervencí: Edukuj pacientku o použití signalizačního zařízení /ihned/ všeobecná
sestra, zdravotnický asistent.
Edukuj pacientku jak rozpoznat příznaky hypertermie, zčervenání,
návaly horkosti a o měření tělesné teploty/ ihned/ všeobecná sestra,
zdravotnický asistent.
Sleduj fyziologické funkce a celkový stav a zapisuj do dokumentace
/4x denně/ všeobecná sestra, zdravotnický asistent.
Odeber hemokulturu /dle ordinace lékaře/ všeobecná sestra.
Aplikuj antipyretika, antibiotika, infuzní terapii dle ordinace lékaře /v
časových intervalech dle ordinace/ všeobecná sestra.
Realizace: 25. 1. 2012 – 30. 1. 2012
25. 1. 2012 Při příjmu pacientce změřena tělesná teplota, 37,8 C. Dle ordinace lékaře
odebrána hemokultura aerobní. Provedeny výtěry na kultivaci, citlivost a mykologii
z krku, úst, nosu, konečníku a moče. Pacientce podány antipyretika – s efektem. Tělesná
teplota měřena 4x denně. Nasazeny antibiotika intravenózně Efloran 500mg a Tazocin
4,5g.
58
26. 1. 2012 Pacientka afebrilní po celý den, měřeno 4x denně.
27. 1. 2012 Při ranní kontrole, naměřena teplota 37,3 C. Hlášeno lékaři ve službě,
ponecháno bez antipyretik s následným přeměřením. Pacientka po přeměření afebrilní.
Kontrolováno 4x denně.
28. 1. 2012, 29. 1. 2012, 30. 1. 2012 Pacientka po celý den afebrilní, měřeno 4x denně.
Hodnocení:
EFEKT ÚPLNÝ. Pacientka dostatečně edukována v oblasti podávání antipyretik a
nezbytností podávání antibiotik. Spolupracovala, po konzultaci s lékařem byla klidná,
teplotu si měřila pravidelně čtyřikrát denně a při pocitu horkosti. Cíl splněn.
59
OBRAZ TĚLA PORUŠENÝ z důvodu léčby podávání cytostatické léčby projevující
se ztrátou ochlupení včetně vlasaté části.
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka sama sebe akceptuje – do 3 dnů.
Cíl krátkodobý: Pacientka užívá kompenzační pomůcky – do 2 dnů.
Výsledná kritéria: Pacientka ví kde si zajistit kompenzační pomůcky – do 24 hodin.
Pacientka chápe tělesné změny v důsledku podávané chemoterapie –
do 24 hodin.
Pacientka má dostatek informací o kompenzačních pomůckách – do
2 dnů.
Intervence: Obstarej edukační materiál s kompenzačními pomůckami tj. paruky, šátky
/1x za hospitalizaci/ všeobecná sestra.
Zhodnoť s pacientkou subjektivní změny v jejím vzhledu, v časovém sledu
/1x za hospitalizaci/ všeobecná sestra.
Edukuj pacientku v oblasti fyziologických změn a s tím spojenou ztrátu a
nárůst ochlupení /1x za hospitalizaci/ všeobecná sestra.
Komunikuj s pacientem ohledně ztráty vlasů /1x za hospitalizaci/
všeobecná sestra.
Zajisti konzultaci s nemocničním kaplanem /1x za hospitalizaci/ všeobecná
sestra.
Realizace: 25. 1. 2012 – 27. 1. 2012
25. 1. 2012 Při příjmu přišla pacientka v čepici, když si jí sundala, šlo vidět, že je jí to
nepříjemné. Ihned jsem reagovala, ptala jsem se jí, zda-li ji není zima, jestli má nějaký
šátek apod. Odpovídala klidně, že nemá, byla unavená. Domluvili jsme na další den,
60
souhlasila s návštěvou kaplanky. S rodiči pacientky jsme prodiskutovali způsoby náhrad
vlasů.
26. 1. 2012 Dnes pacientka klidnější, otevřeně mluvila o alopecii a s tím spojené zápory
(zima). Návštěva kaplanky proběhla v pořádku, pacientka je nevěřící, komunikace jí nic
nedá ale ani nevezme. Má čas na studium materiálu, který jsem ji poskytla.
27. 1. 2012 Pacientka i rodina si pročetli edukační materiál, o kompenzaci šátky a
parukami. Jsou spokojeni, paruku nevyužijí ale šátky si určitě koupí, myslí si, že jí
budou slušet. Pacientka usměvavá, komunikující.
Hodnocení:
EFEKT ČÁSTEČNÝ. Pacientka je smířená se ztrátou vlasů, která bude přetrvávat po
dobu půl roku. Na začátku hospitalizace byla ostýchavá, když se zlepšil její zdravotní
stav, komunikovala a aktivně se vyptávala. Poskytla jsem edukační materiál pacientce i
rodičům pacientky, byli spokojení a plánují nákup šátků na pokrývku hlavy. Cíl splněn
částečně.
61
SPÁNEK porušený z důvodu změny prostředí, omezením pohybu na lůžku projevující
se probuzením se během noci a neschopností znovu usnout.
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka má kvalitní spánek – do 4 dnů.
Cíl krátkodobý: Pacientka nemá problémy s usínáním – do 2 dnů.
Výsledná kritéria: Pacientka je dostatečně aktivizována - v průběhu hospitalizace.
Pacientka je edukována o důležitosti aktivity během dne – do 6
hodin.
Pacientka zná a používá návyky před spaním – do 24 hodin.
Intervence: Umožni pacientovi použít návyky před spaním - vyvětrat, mít rozsvíceno
světlo /denně/ všeobecná sestra, zdravotnický asistent.
Aktivizuj pacienta během dne dle možností jeho fyzického stavu /denně/
zdravotnický personál.
Edukuj pacienta o dodržení spánkového režimu /1x za dobu hospitalizace/
všeobecná sestra, zdravotnický asistent.
Podej léky na spaní dle ordinace lékaře, sleduj jejich účinek a zaznamenej
vše do dokumentace /při potřebě pacienta/ všeobecná sestra, zdravotnický
asistent.
Realizace:
26. 1. 2012 Pacientka přes noc spala, bez podání medikace, byla unavená z průjmů a
běhání na wc.
27. 1. 2012 Druhý den hospitalizace přes den pospávala, poučena o aktivitě během dne,
zapojena do ranní hygieny. Večer nemohla usnout, vyvětrána místnost, bez efektu.
Podána tbl. Neurol 0,25mg. (antidepresivum, hypnotikum) na spaní s efektem.
62
28. 1. 2012 Pacientka unavená, denní aktivita - ustlaní lůžka a procházka po chodbě
s maminkou. Večer nemohla usnout, dlouho četla. Medikaci odmítla.
29. 1. 2012, 30. 1. 2012 Pacientka se snaží přes den aktivizovat, poslouchá rádio, píše
na PC. Přes den aktivní, spolupracuje. Večer vyvětráno, s efektem. Bez potřeby
medikace, spala celou noc.
Hodnocení:
EFEKT ČÁSTEČNÝ. Pacientka má problémy s usínáním a spánkem samotným
v nemocničním prostředí. Edukovala jsem ji v oblasti nácviků před spaním, vysvětlila
nutnost dostatečné denní aktivity. Druhý den na noc podána 1 tableta Neurolu 0,25 mg
s efektem. Třetí den medikaci odmítla. Následující dny po pohovoru s rodiči a
dostatečné denní aktivitě kvůli zlepšení stavu spala bez potřeby medikace. Cíl splněn
částečně.
63
ÚNAVA z důvodu podávání chemoterapie projevující se pocitem chybění energie,
zvýšenou potřebou odpočinku.
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacientka je aktivní – do 5 dnů.
Cíl krátkodobý: Pacientka se cítí odpočatá – do 3 dnů.
Výsledná kritéria: Pacientka rozpozná a ví jak únavě předcházet – do 24 hodin.
Pacientka umí použít relaxační techniky – do 3 dnů.
Pacientka vykonává běžné denní činnosti bez zjevné únavy – do 3
dnů.
Intervence: Zjisti aktuální důvod únavy /ihned/ všeobecná sestra, zdravotnický asistent.
Zapoj pacienta, při dobré fyzické kondici, do denních aktivit pacientů tj.
stlaní lůžka /denně/ zdravotnický personál.
Zajisti konzultaci s rehabilitační sestrou ohledně pravidelného rozložení
fyzické aktivity /1x za hospitalizaci/ všeobecná sestra, zdravotnický
asistent.
Nauč pacienta aktivně odpočívat, používat relaxační techniky/ 1x za
hospitalizaci/ fyzioterapeut.
Realizace: 25. 1. 2012 – 30. 1. 2012
26. 1. 2012 Pacientku jsem uložila na lůžko, promluvili jsme si o únavě, aktuálně má
průjem a bolesti. Dále ji nebudu obtěžovat, neschopna aktivit.
27. 1. 2012 Dnes se pacientka cítí lépe, bolesti snesitelnější, ráno se zapojila do běžných
aktivit, stlaní lůžka a spolupráce při ranní úpravě. Konzultace s fyzioterapeutem zítra.
28. 1. 2012 Pacientka se cítí odpočatě, proběhla konzultace s fyzioterapeutem o
efektivním využití volného času a nácvik základních relaxačních technik.
64
29. 1. 2012 Pacientka je odpočatá, využila nabízených relaxačních technik. Břicho jí
nebolí, je usměvavá. Pomáhá při ranních aktivitách.
30. 1. 2012 Pacientka se cítí lépe než před čtyřmi dny ale uznává, že chemoterapie jí
ovlivňuje stále, pociťuje zlepšení, ale není to ono. Aktivitu se snaží rozkládat efektivně
v průběhu dne.
Hodnocení:
EFEKT ČÁSTEČNÝ. Pacientka při příjmu měla průjmy což je původem akutní únavy.
Únava z podávané chemoterapie je bohužel nejčastější diagnózou, zajistila jsem
konzultaci s fyzioterapeutem na naučení relaxačních technik, pacientka byla ráda a
spolupracovala. Po odeznění bolestí spojených s průjmem se pacientka aktivně zapojila
do všedních činností a rozplánovala si všední den. Odcházela částečně odpočatá. Cíl
splněn částečně.
65
NEZNALOST POTŘEBA POUČENÍ z důvodu nedostatku zkušeností, neznalosti
zdrojů informací projevující se verbalizací.
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: pacientka chápe léčebný proces – do 2 dnů.
Cíl krátkodobý: pacientka má adekvátní chování v různých situacích – do 24 hodin.
Výsledná kritéria: Pacientka má dostatek zdrojů informací – do 24 hodin.
Pacientka se aktivně účastní léčebného procesu - do 24 hodin.
Pacientka nežádá o další informace – do 2 dnů.
Intervence: Edukuj pacientku ohledně aktuálního stavu, v rámci kompetence /denně/
všeobecná sestra, zdravotnický asistent.
Komunikuj s pacientkou o průběhu hospitalizace /denně/ všeobecná sestra,
zdravotnický asistent.
Ptej se aktivně, při jakémkoliv kontaktu s pacientkou zda všemu rozumí
/denně/ všeobecná sestra, zdravotnický asistent.
Doporuč pacientce zapisovat si otázky, na které nezná odpověď, zhodnoť,
poskytni adekvátní odpověď na tyto otázky /denně se ptej/ všeobecná
sestra, zdravotnický asistent, popř. ošetřující lékař.
Realizace: 25. 1. 2012 – 30. 1. 2012
25. 1. 2012 Den přijetí a uložení pacientky na lůžko, při prvním kontaktu jsem se
představila. Zavedla pacientku na lůžko, seznámila s chodem oddělení, podala materiály
z oddělení k dispozici. Doporučila jsem ji, si sepsat otázky, které by ji zajímaly.
Vysvětlila jsem v časové posloupnosti, jak bude probíhat hospitalizace, bez
nepředpokladatelných komplikací. Pacientka všemu rozumí, je klidná, pročítá si
edukační materiál.
66
26. 1. 2012 Pacientka za vše děkuje. Materiál prostudovala i s rodinou. Otázky nemá.
Těší se domů.
27. 1. 2012, 28. 1. 2012, 29. 1. 2012, 30. 1. 2012 Pacientka se táže minimálně,
usměvavá, klidná, plně spolupracuje.
Hodnocení:
EFEKT ÚPLNÝ. Pacientka při příjmu edukována ve všech oblastech, bylo ji
představeno oddělení i personál. Dostala edukační materiál a náznak průběhu
hospitalizace. Rodiče byly také edukováni. Pacientce zodpovězeny všechny otázky.
Velmi ukázněná a empatická. Cíl splněn.
¨
67
Potencionální
Infekce riziko vzniku (port) z důvodu napíchnutí portové jehly a snížení
obranyschopnosti.
Priorita: vysoká
Cíl dlouhodobý: Pacientka je bez známek infekce – po celou dobu hospitalizace.
Intervence: Edukuj pacientku v péči o port a riziko infekce /při napíchnutí jehly/
vyškolená sestra.
Kontroluj místo vpichu /denně/ všeobecná sestra, zdravotnický asistent.
Převazuj portový vstup /dle potřeby/ všeobecná sestra, zdravotnický
asistent
Realizace – po dobu hospitalizace
25. 1. 2012 – Pacientce při příjmu vyškolená sestra napíchla portovou jehlu. Udává
mírný tlak v místě, ovšem ihned odezněl. Aspirace krve je volná, odtahujeme
Heparinovou zátku 0,6 ml. Port zafixován netransparentním krytím a vypodložen
sterilními čtverci.
26. 1. 2012, 27. 1. 2012 – Pravidelně kontroluji místo vpichu vždy při převazu (po
hygieně). Bez známek zarudnutí. Přepíchnuta portová jehla, dle standardu oddělení.
Proveden každodenní záznam do portové karty.
28. 1. 2012, 29. 1. 2012, 30. 1. 2012 – Místo vpichu bez známek infekce, pravidelný
převaz po hygieně. Poslední den pacientka již bez medikace, před odchodem do
domácího prostředí, aplikována Heparinová zátka dle portového průkazu 0,6ml, kde byl
proveden zápis sestrou specialistkou, která port uzavřela a vytáhla jehlu z portu.
68
Hodnocení:
Pacientka po celou dobu hospitalizace měla místo vpichu portové jehly bez známek
infekce. Denně převazováno, vždy po hygieně. Třetí den přepíchnuta portová jehla dle
standardu oddělení. Před propuštěním pacientky jehla vytažena, aplikován Heparinová
zátka dle portového průkazu a pacientka i rodina edukováni o následné péči o kůži. Cíl
splněn.
69
15 Zhodnocení ošetřovatelské péče
Pacientka přišla dne 25. 2. 2012 s průjmy, bolestmi, velmi dehydratovaná a
hypotenzní. Objektivně bez vlasů, v doprovodu maminky. I-hned po napíchnutí portové
jehly vyškolenou sestrou, vyřešen iontový rozvrat podáním fyziologického
roztoku s minerály, nasazením antibiotické léčby intravenózní cestou. Pacientka se
stabilizovala do 2 dne, po podání dvou jednotek deleukotizované erymasy. Ten samý
den problémy s usínáním podána tableta na spaní – s efektem. Antibiotická léčba byla
podávána i perorálně, včetně chronické medikace pacientky. Průjmy ustály čtvrtý den,
pacientka edukována nutriční terapeutkou, fyzioterapeutem o úlevových polohách a
všeobecnou sestrou o léčebném režimu. Čtvrtý den se cítila dobře, komunikovala, byla
aktivní velmi společenská. I přesto že je ateistka, promluvila si s nemocniční kaplankou.
Byly ji doporučeny pokrývky hlavy, jako šátky, popř. paruka, podán edukační
materiál a brožury. Komunikace s maminkou i pacientkou probíhala na pokoji, nebyla
ničím rušena. Nechali jsme prostor pro otázky. Pacientka zhodnotila, že lepší budou
šátky, byla nadšená. Pátý den pacientka normosaturovaná, afebrilní, normotenzní,
cítí se v pořádku, lékařem medikace exována, ponechána pouze chronická medikace se
kterou pacientka následně odchází do domácí péče v doprovodu rodičů.
Pacientka má příznivou prognózu, její stav se výrazně zlepšil, bohužel i komplikace
patří k léčbě zhoubného onemocnění. Dle dalšího ambulantního docházení, podstoupila
ozařování s následnou PET-CT kontrolou.
70
16 Doporučení pro praxi
Tato práce je výstupním materiálem, pro návrh ošetřovatelské péče u pacientů
s onemocněním Hodgkinovým lymfomem.
Doporučení pro pacienta:
- Nošení pokrývky hlavy, jako šátky, popř. paruka
- Dodržovat pravidelný denní režim
- Dodržovat dietní opatření
- Dbát na osobní hygienu
- Stýkat se s nejbližším okolím (přáteli, rodinou)
- Vyhýbat se místům s velkým počtem lidí (městská doprava, hypermarkety)
- Pravidelná fyzická aktivita
- Nepodceňovat svůj zdravotní stav, dodržování medikace
Doporučení pro rodinu:
- Pozitivně motivovat, plánovat společné aktivity
- Sleduj změny v oblasti chování pro předejití deprese a stavům úzkosti
- Nereagovat přehnaně starostlivě – nechat pocit svobody
- Pomoct v rámci možností, nevnucovat svůj názor
- Vždy být nablízku, udržet rodinné zázemí
71
Doporučení pro zdravotnický management:
- Nutriční terapeut navrhne edukační materiál pro pacienty s tímto onemocněním
zaměřený na dietní opatření při léčbě
- Vrchní sestra navrhne společné schůzky pro pacienty s tímto onemocněním
- Zdravotnický personál se představí při prvním kontaktu, včetně pracovního
zařazení
- Před jakýmkoliv výkonem u pacienta (včetně stlaní lůžka, zavedením periferní
kanyly, podání léku) vždy dostatečně objasni situaci
- Zdravotnický personál vždy zachází vlídně, respektuje přání a potřeby pacienta
- Zdravotnický personál ponechá prostor na dotazy pacienta
- Zdravotnický personál umožní návštěvy nejbližšímu okolí
- Pozitivně motivuj a i při sebemenší maličkosti pacienta pochval
- Zdravotnický personál reaguje na tělesné změny pacienta okamžitě, spolupracuje
s lékařem, řídí se plánem ošetřovatelské péče
72
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout ošetřovatelský proces u pacienta
na hematoonkologickém oddělení s onemocněním Hodgkinův lymfom. Teoretická část
popisuje onemocnění v začátcích, jeho vyšetřovací metody, je to podrobné
ucelení z mnoha odborných knih, předních onkologických lékařů a sester. Zakončeno
specifiky péče o onkologické pacienty jako je komunikace, aplikace chemoterapie a
přístup k těmto pacientům. Celá praktická část je zaměřená na pacientku s tímto
onemocněním, popisuje vstupní vyšetření při jejím příjmu. Krevní rozbor z prvního
hospitalizačního dne. Infuzní terapii, perorální a antibiotickou medikaci v průběhu 5
dnů. Model Marjory Gordonové nám poskytl výstupní body pro určení ošetřovatelských
diagnóz. Pacientka byla velmi pozorná a důsledně dodržovala veškerá doporučení
zdravotnického personálu. Vzhledem k jejímu mladistvému věku, je plná životní síly,
má velkou podporu rodiny a to je velmi důležité. Celý tým z Všeobecné fakultní
nemocnici v Praze, I. Interní kliniky hematoonkologie ji věnoval veškerou
profesionální, odbornou péči.
Společně jsme sestavili ošetřovatelský plán a podle něj se dopracovali ke zdárnému
vyléčení za pomoci celého ošetřovatelského týmu.
73
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ADAM, Z. aj. 2008. Hematologie Přehled maligních hematologických nemocí. 2. vyd.
Praha : Grada Publishing. 2008. 392 s. ISBN 978-80-247-2502-4.
ADAM, Zdeněk.; VORLÍČEK, Jiří. 2001. Hematologie II: Přehled maligním
hematologických nemocí. Praha : Grada Publishing, 2001. 680 s. ISBN 80-247-0116-2.
BELADA, David; TRNĚNÝ, Marek. 2011. Diagnostické a léčebné postupy u
nemocných s maligními lymfomy IV. Hradec Králové : HK CREDIT s.r.o, 2011. 138 s.
ISBN 978-80-86780-48-1.
BOROŇOVÁ, Jana. 2010. Kapitoly z ošetřovatelství I. Praha : Mauera, s.r.o., 2010. 196
s. ISBN 978-80-902876-4-8.
DOENGES, Marilynn E.; MOORHOUSE, Mary F. 2001. Kapesní průvodce zdravotní
sestry: Druhé, přepracované a rozšířené vydání. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2001.
568 s. ISBN 80-247-0242-8.
HAŠKOVÁ, Libuše. 2005. Akutní reakce na kůži po ozáření a jejich ošetřování. In
Onkologická péče, 2005, roč. IX, č. 3, s. 10-11. ISSN 1224-5602.
HRSKOVÁ, Dana. 2004. Psychoterapeutická podpora personálu na onkologickém
oddělení. In Onkologická péče. 2004, roč. VIII, č.3 ,s. 22-23. ISSN 1214-5602.
CHOCENSKÁ, E.; MÓCIKOVÁ, H.; DĚDEČKOVÁ, K. 2009. Průvodce pacienta
onkologickou léčbou. Praha : Forsapi. 2009. 123 s. ISBN 978-80-87250-02-0.
KLENER, Pavel. 2002. Klinická onkologie. Praha : Galén, 2002. 686 s. ISBN 80-7262-
151-3.
KLENER, P. aj. 2006. Vnitřní lékařství: třetí, přepracované a doplněné vydání. Praha :
Galén, 2006. 1158 s. ISBN 80-7262-430-X.
MÁLEK, J. aj. 2011. Praktická anesteziologie. Praha : Grada Publishing, 2011. 192 s.
ISBN 978-80-247-3642-6.
74
NĚMCOVÁ, J.; MAURITZOVÁ, I. 2011. Manuál k úpravě písemných prací: text pro
posluchače zdravotnických studijních oborů. Plzeň : Maurea s.r.o., 2011. 84 s. ISBN
978-80-902876-8-6.
PAVLÍKOVÁ, Stanislava. 2006. Modely ošetřovatelství v kostce. Praha : Grada
Publishing, 2006. 150 s. ISBN 80-247-1211-3.
Onkologie/Hematologie. 2008. Brevíř. Praha : Medical Tribune CZ., 2008. ISBN 978-
80-87135-08-2.
SPURNÝ, Vojtěch. 2005. Chemoradioterapie. In Onkologická péče., 2005, roč. IX, č. 3,
s. 10-11. ISSN 1224-5602.
STARNOVSKÁ, Tamara. 2007. Výživa při nádorovém onemocnění. Praha : Nutricia,
2007. 40 s. ISBN 978-80-239-9055-3.
VOKURKA, S. aj. 2005. Ošetřovatelské problémy a základy hemoterapie. Praha :
Galén, 2005. 140 s. ISBN 80-7262-299-4.
VORLÍČEK, J. aj. 2006. Klinická onkologie pro sestry. Praha : Grada Publishing, 2006.
328 s. ISBN 80-247-1716-6.
VAKKALANKA B, aj. Neutropenia and Neutropenic Complications in ABVD
Chemotherapy for Hodgkin Lymphoma. Adv Hematol. 2011;2011:656013. Epub 2011
May 2.
ZACHAROVÁ, E. 2011. Psychosociální aspekty při ošetřování onkologického
pacienta. In Sestra. ISSN 1210-0404, 2011, roč. 21, č. 5, s. 19-20.
Seznam literatury je zpracován dle normy ISO 690: 2.
11
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A Buňky Reedové-Sternberga v histologickém obrazu
Příloha B Buňky Reedové-Sternberga v cytologickém obrazu
Příloha C Periferní žilní kanyla
Příloha D Centrální žilní kanyla
Příloha E Port
Příloha F Barthelův test denních činností
Příloha G Body mass index
Příloha H Nortonová stupnice rizika dekubitů
Příloha Ch Hodnocení bolesti na stupnici NRS
I
Příloha A Buňky Reedové-Sternberga v histologickém obrazu
(Fotografie z knihy KLENER et. al., Vnitřní lékařství, třetí přepracované vydání, 2006)
II
Příloha B Buňky Reedové-Sternberga v cytologickém obrazu
(Fotografie z knihy KLENER e. al., Vnitřní lékařství, třetí přepracované vydání, 2006)
III
Příloha C Periferní žilní kanyla
(Vyfoceno se souhlasem pacienta, pacient si nepřál být zveřejněn.)
IV
Příloha D Centrální žilní kanyla
(Vyfoceno se souhlasem pacienta, pacient si nepřál být zveřejněn.)
V
Příloha E Port
(Vyfoceno se souhlasem pacienta, pacient si nepřál být zveřejněn.)
VI
Příloha F Barthelův test denních činností
Najezení, napití samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
10
5
0
Oblékání samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
10
5
0
Koupání samostatně, s pomocí
neprovede
5
0
5
0
Osobní hygiena samostatně, s pomocí
neprovede
5
0
5
0
Kontinence moči plně kontinentní
občas kontinentní
trvale kontinentní
10
5
0
10
5
0
Kontinence stolice plně kontinentní
občas kontinentní
trvale kontinentní
10
5
0
10
5
0
Přesun na lůžko, židli samostatně bez pomoci
s malou pomocí
vydrží sedět
neprovede
15
10
5
0
15
10
5
0
Chůze po rovině samostatně nad 50 m
s pomocí 50 m
na vozíku
neprovede
15
10
5
0
15
10
5
0
Chůze po schodech samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10
5
0
10
5
0
Hodnocení rizika 0 nezávislý 100-96 b
1 lehká závislost 95-65 b
2 střední závislost 60-45 b
3 vysoce závislý 40- 0 b
doma nyní
VII
Příloha G Body mass index
VIII
Příloha H Nortonová stupnice rizika dekubitů
Pomocí rozšířené Nortonové stupnice se cíleněji zachytí důvody pro nebezpečí vzniku
proleženin. Riziko vzniku proleženin vzniká při > 25bodech součtem z každé oblasti
IX
Příloha Ch Hodnocení bolesti na stupnici NRS
Nejjednodušší škálování bolesti, kdy 1 máme za nejméně a 10 za nejvíce. Lokalizaci
určíme pomocí figurek.
Číselná hodnotící škála = NRS (numerical rating scale)
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
NEJMÉNĚ NEJVÍCE
LOKALIZACE BOLESTI: