Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha 5 INFORMOVANOST PACIENTŮ O PREVENCI ONEMOCNĚNÍ PROSTATY Z POHLEDU VŠEOBECNÉ SESTRY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BARBORA ZDRÁHALOVÁ Praha 2012 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 INFORMOVANOST PACIENTŮ O PREVENCI ONEMOCNĚNÍ PROSTATY Z POHLEDU VŠEOBECNÉ SESTRY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BARBORA ZDRÁHALOVÁ Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Garneková Praha 2012 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne podpis ABSTRAKT ZDRÁHALOVÁ, Barbora. Informovanost pacientů o prevenci onemocnění prostaty z pohledu všeobecné sestry. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Garneková. Praha. 2012. 77 s. Hlavním tématem bakalářské práce je informovanost pacientů o prevenci onemocnění prostaty. Teoretická část práce obsahuje patofyziologii prostaty, její možná onemocnění a zaměřuje se také na prevenci. Poukazuje na nedostatečné znalosti mužů v souvislosti s touto problematikou a snaží se jim jí přiblížit. Práce poskytuje přehled ošetřovatelských diagnóz, které se dají použít na urologických klinikách a pracovištích, a mohou tak ulehčit tvorbu ošetřovatelského procesu všeobecným sestrám a dalším zdravotnickým zaměstnancům. Poté následuje část praktická, kde je pomocí dotazníku zjištěna míra informovanosti mužů jako pacientů hospitalizovaných na nemocničních odděleních, ať už urologických, nebo jiných. Na základě dosažených výsledků z dotazníkového šetření je součástí práce ještě návrh informačního materiálu. Klíčová slova Informovanost. Onemocnění prostaty. Prevence. Prostata. ABSTRACT ZDRÁHALOVÁ, Barbora. Nurse’s Point of View on Patients’ Awareness of Prevention from Prostate Diseases. Nursing College, o.p.s.. Degree: Bachelor (Bc) Tutor: Mgr. Zuzana Garneková, Prague 2012. 77 pages. The main topic of my thesis is Patients’ Awareness of Prevention from Prostate Diseases. The theoretical part of the thesis contains patho-physiological function of the prostate gland, its possibility of the disease and also prevention. The thesis refers to insufficient knowledge of men relating to this issue and tries to explain. The thesis provides the outlook of nursing diagnosis which is used in urological clinics, and can ease the nursing process to nurses and further health care providers. The following part is the practical. By means of using questionnaire, so I could find out the awareness of men who were hospitalized on the wards e.g. urological ward and others. Basis on the outcome of the survey the first draft of the information material is the part of the thesis. Key words Awareness. Prevention. Prostate. Prostate disease. PŘEDMLUVA Zdraví máme jen jedno, proto bychom o něj měli dbát a neponechat nic náhodě. Muži velmi často přistupují k objevujícím se problémům velmi nedůsledně nebo se je dokonce snaží přehlížet a dělat, že žádné nemají. Mnohdy je to ale právě na úkor již zmíněného zdraví a jejich dosavadního života. Přitom by stačilo překonat prvotní bázeň, obavy či stud a k nějakému lékaři se svým problémem zajít. Tato práce vznikla za účelem zjištění informovanosti mužů o onemocnění prostaty. Snaží se pomocí dotazníků zmapovat, jaké mají muži jakožto pacienti na různých odděleních informace o této problematice a jaké s ní mají zkušenosti. Dále zde jsou popsány jednotlivé typy onemocnění prostaty, to jak se projevují a jaký můžou mít dopad, když nejsou včas diagnostikovány. Výběr tématu byl ovlivněn narůstajícím počtem těchto onemocnění a setkáním se se situací, kdy dojít k lékaři muži vidí jako úplně poslední možnost. Podklady pro práci jsem hledala v mnoha dostupných zdrojích, ať již knižních, časopisných nebo internetových, kde jsem se snažila navštívit převážně stránky odborné. Práce je určena všem studentům zdravotnických oborů a všeobecným sestrám, také všem, kteří by se o této problematice chtěli dozvědět více. V neposlední řadě i lidem se zkušeností s tímto druhem onemocnění, ale také ostatním se zájmem o něj. Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucí bakalářské práce Mgr. Zuzaně Garnekové, za pedagogické usměrnění, podnětné rady a podporu, kterou mi poskytla při vypracování bakalářské práce a také svému příteli Josefu Seidlovi za trpělivost, úpravu a pomoc při početních výkonech a překladu. OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ ÚVOD 10 1. PATOFYZIOLOGIE PROSTATY 11 2. VÝBĚR ONEMOCNĚNÍ PROSTATY 13 2.1 Benigní hyperplazie prostaty 13 2.1.1 Příznaky benigní hyperplazie prostaty 14 2.2 Prostatitida 15 2.2.1 Akutní prostatitida 15 2.2.2 Chronická prostatitida 16 2.3 Karcinom prostaty – adenokarcinom 17 2.3.1 Příznaky karcinomu prostaty 18 3 VYŠETŘENÍ PROSTATY A ROLE VŠEOBECNÉ SESTRY 19 3.1 Základní vyšetření 19 3. 1. 1 Vyšetření per rectum 19 3.1.2 Vyšetření prostatického specifického antigenu 20 3.1.3 Vyšetření moči 21 3.1.4 IPSS dotazník 21 3.2 Rozšířená vyšetření 22 3.2.1 Vyšetření ultrazvukem 22 3.2.2 Uroflowmetrie 22 3.2.3 Cystoskopie 22 3.2.4. Biopsie prostaty 23 4 PREVENCE 25 4.1 Primární prevence 25 4.1.1 Benigní hyperplazie prostaty 25 4.1.2 Prostatitida 26 4.1.3 Karcinom prostaty 26 4.2 Sekundární prevence 27 4.2.1 Benigní hyperplazie prostaty 27 4.2.2 Prostatitida 28 4.2.3 Karcinom prostaty 29 4.3 Terciální prevence 29 5 PŘEDOPERAČNÍ A POOPERAČNÍ PÉČE O PACIENTA S ONEMOCNĚNÍM PROSTATY 30 5.1 Operace prostaty 30 5.2 Předoperační péče 31 5.3 Pooperační péče 32 6 VÝBĚR – PŘEHLED OŠETŘOVATELSKÝCH DIAGNÓZ PRO UROLOGICKÉ KLINIKY 33 6.1 Ošetřovatelské diagnózy k benigní hyperplazii prostaty 36 6.2 Ošetřovatelské diagnózy k prostatitidě 37 6.3 Ošetřovatelské diagnózy ke karcinomu prostaty 38 7 METODOLOGIE PRŮZKUMU 40 8 INTERPRETACE A GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU 43 8. 1 Demografické údaje 43 8. 2 Vlastní průzkum 48 9 DISKUZE 69 9.1 Doporučení pro praxi 71 ZÁVĚR 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 75 SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Adenokarcinom - zhoubný nádor, vzniklý ze žláznatého epitelu Algický syndrom - bolestivé onemocnění páteře provázející poruchy jejích kloubů, vazů, meziobratlových plotének, okolních svalů apod. Projevuje se bolestmi v příslušném úseku páteře Antikoagulace - Podávání léků na zpomalení fyziologického krevního srážení Cystoskop – optický přístroj k vyšetření močového měchýře Diferencovaný – různorodý, odlišný, rozličný Disociovaný – oddělený, rozložený, rozštěpený Dysurie – obtížné či bolestivé močení Edukace – výchova, vzdělávání Epicystomie – zajištění drenáže moči katetrem Febrilita – vysoká teplota Hemeroidy - žilní pletence v oblasti konečníku Hematurie – krev v moči Incidence - výskyt Inkontinence – samovolný únik moči Iritační příznaky - častější močení ve dne a zejména v noci, urgentnost nucení k močení, urgentní inkontinence (pomočování) Karcinom - zhoubné, rakovinné bujení Katetrizace močového měchýře - metoda vyprazdňování močového měchýře pomocí katetru neboli cévky Laváž – výplach močového měchýře fyziologickým roztokem s léčebným cílem Metastázy - nádorové buňky se oddělují od svého mateřského ložiska a na jiném místě organizmu vytvářejí druhotné (dceřiné) nádorové ložisko – metastázu Mikční potíže – potíže s močením Mortalita - úmrtnost Nykturie – časté noční buzení, kvůli nucení k močení Obstrukční příznaky - vznikají drážděním močového měchýře zvětšenou prostatou (časté nucení na močení, močení v noci, močení v krátkém intervalu, přerušované močení, slabý proud, nechtěný únik moči) Per rectum – vyšetření přes konečník Redonův dren – podtlakový systém, který pomáhá odvádět výměšky z rány Reziduum – zbytek, zůstatek Screening - vyšetřování předem definované skupiny lidí za účelem vyhledávání chorob v jejich časných stádiích, kdy pacient ještě nemá potíže a příznaky Sexuální dysfunkce - stav, kdy se jedinec nemůže podílet na sexuální aktivitě tak, jak by si přál Syndrom míšní komprese - bolest v zádech, dále slabost dolních končetin, výpadky čití, retence moči a zácpa Tromboembolická nemoc - vznik krevní sraženiny, trombu, v určitém místě krevního oběhu (obvykle v hlubokých žilách DK či v pánvi). Může dojít k jeho následnému utržení a vmetení do plic = embolizace Urethra – močová trubice 10 ÚVOD Onemocnění prostaty vždy neohrožuje lidský život, ale ve velké míře ovlivňuje jeho kvalitu. Na to bychom měli myslet vždy, když se dostaví nějaké potíže a vyhledat odbornou pomoc. Na benigní hyperplazii prostaty se většinou neumírá, ale kde máme tu jistotu, že se nevyvine v karcinom? Výzkumy ukazují, že téměř každý muž může počítat s tím, že se u něho s narůstajícím věkem objeví nějaký příznak benigní hyperplazie prostaty. Vždyť už tři čtvrtiny mužské populace starší 50 let těmito příznaky trpí (SOUKUP, 2009). Karcinom prostaty patří mezi nejčastější zhoubná onemocnění u mužů a řadí se na třetí příčku z hlediska úmrtnosti. V posledních letech stoupá jeho incidence, ale na druhou stranu postupně klesá mortalita. Je to dáno jednak zlepšením léčebných postupů, ale také častějším odhalením karcinomu v jeho počátku (DUŠEK, 2010). Nutno myslet i na to, že prostatitida se týká také mužů mladších, takže není výjimkou, že postihuje pány po „třicítce“ a krom bolestí s sebou může přinášet i nepříjemnou sexuální dysfunkci, která velmi špatně působí na jejich psychiku. Pro zvýšení šance na úspěšné léčení případného onemocnění prostaty je nutné, aby muži měli povědomí o daných problémech a aby zavčas navštívili lékaře. Cílem bakalářské práce je zmapování informovanosti mužů o problematice prostaty, jejich postoj k ní a jejich případné zkušenosti. Dále chceme zjistit, jaký zájem mají o prevenci a případnou edukaci v ní. Zjišťovali jsme také, kde se mají možnost s informacemi o prostatě setkat a jak na ně působí. Na základě zjištěných informací z anonymního dotazníku, který je rozdán pacientům hospitalizovaných v nemocnici na různých odděleních, byl vytvořen návrh na informační materiál, který by měl ke zvýšení informovanosti o onemocnění prostaty přispět. 11 1. Patofyziologie prostaty Prostata nebo také žláza předstojná patří mezi mužské přídatné (vedlejší, sekundární) pohlavní žlázy. Nachází se kolem začátku močové trubice, těsně pod močovým měchýřem. Tvarem připomíná komolý, předozadně mírně oploštěný kužel (ČIHÁK, 2002). Velikostí odpovídá kaštanu o rozměrech 3 x 4 x 3 cm. V mládí se její hmotnost pohybuje okolo 20 gramů a s přibývajícím věkem se může zvyšovat. Kritická je ovšem váha 30 gramů, to už je hranice pro vznik hyperplazie prostaty (JAROLÍM, 2008). Roste v podstatě celý život a zvětšování objemu závisí na androgenech, což jsou mužské pohlavní hormony, mezi nejznámější patří např. testosteron (BELEJ et al., 2004). Je uložena mezi kostí stydkou (os pubis) a konečníkem (rectem). Díky této poloze se dá dobře vyšetřit per rectum. Prostata je žláznatý orgán a je tvořena 30 - 50 tuboalveolárními žlázami, hladkou svalovinou a vazivovým stroma (podpůrnou tkání). V žlázách se tvoří prostatický sekret, který je při ejakulaci vypuzen do močové trubice (urethry) a tvoří až 30 % ejakulátu. Je čiré barvy s mírně kyselou reakcí (NAŇKA, 2006). Význam prostatického sekretu spočívá v tom, že aktivuje spermie, zkapalňuje sperma a narušuje hlenovou zátku děložního hrdla (VERNER, 2005). Tím umožňuje pronikání spermií do dělohy a oplození vajíčka, v neposlední řadě má také i bakteriální účinky (JAROLÍM, 2008). Prostata se dělí na tři části, a to na zónu centrální, přechodnou a periferní. Periferní zóna prostaty je nejobjemnější. Žlázy zaujímají 70 % objemu prostaty a produkují také největší část sekretu (NAŇKA, 2006). V této části velmi často vznikají nádorové buňky, které zodpovídají za vznik karcinomu prostaty. Centrální zóna představuje asi 25 % objemu a obsahuje podslizniční žlázy. Zde také ústí do močové trubice chámovody. Poslední částí je zóna přechodná, která tvoří část nejmenší. Je lokalizována okolo močové trubice a zprvu zaujímá jen asi 5 %, ale s věkem může její objem narůstat, hlavně při benigní hyperplazii prostaty, která vzniká v této části (VERNER, 2005). A právě blízký vztah přechodné zóny k močové trubici způsobuje při benigní hyperplazii prostaty problémy s močením (JAROLÍM, 2008). 12 Prostata může být fyziologická nebo patologická. Fyziologická je v případě, že je symetrická, měkká, nebolestivá a střední rýha je hmatná. K patologickým příznakům patří zvětšená prostata (hypertrofická), která se vyskytuje u benigní hypertrofie prostaty, nebo asymetrická, tuhá asi jako kámen, nerovná s nehmatnou střední rýhou, což se vyskytuje u karcinomu prostaty, a v neposlední řadě měkká, podobající se houbě a na pohmat bolestivá při zánětu prostaty (NEJEDLÁ, 2006). 13 2. Výběr onemocnění prostaty Onemocnění prostaty v posledních letech přibývá. Je to spojeno především s prodlužováním průměrného věku populace. Onemocnění prostaty je velmi obsáhlé téma, zahrnuje mnoho druhů onemocnění. V podstatě se dá rozdělit na tři typy, a to na nezhoubné (benigní) nádory, zánětlivá onemocnění a zhoubné (maligní) nádory. Mezi nejčastější potíže s prostatou patří benigní hyperplazie prostaty, prostatitida a karcinom prostaty, kdy se ve většině případů jedná o adenokarcinom. Tyto tři onemocnění zde budou blíže popsány. 2.1 Benigní hyperplazie prostaty Benigní hyperplazie prostaty (BHP) patří mezi nejčastější onemocnění postihující muže. Je to jeden z častých důvodů, proč muži navštěvují lékaře a proč podstupují operaci. Benigní hyperplazie prostaty je charakterizována jako nemaligní zvětšení prostaty na podkladě zmnožení buněk prostatických žlázek nebo stromatu (vazivové tkáně, která žlázky spojuje). Jak už bylo zmíněno, vyskytuje se v přechodné zóně prostaty (JAROLÍM, 2008). Ke zmnožení buněk dochází pouze za předpokladu, že je přítomen dihydrotestosteron v buňkách prostaty, což znamená, že benigní hyperplazie prostaty se nevyskytuje u mužů, kterým byla odstraněna varlata ještě před pubertou a u pacientů s vrozeným defektem 5 – alfa reduktázy (VERNER, 2005). Benigní hyperplazie prostaty závisí tedy na produkci testosteronu, je ovlivňována hormonálně, a také na věku, s přibývajícím věkem stoupá její incidence, tedy výskyt. Obvykle toto onemocnění postihuje muže od čtyřiceti let výše a četnost nálezů se zvyšuje s rostoucím věkem pacienta (JAROLÍM, 2008). 14 2.1.1 Příznaky benigní hyperplazie prostaty V první řadě bývá benigní hyperplazie prostaty provázena problémy s močením, ty se obvykle označují jako LUTS (Lover Urinary Tract Symptoms nebo symptomy dolních močových cest). Mohou být dvojího typu, a to buď iritační, nebo obstrukční. Mezi iritační příznaky se řadí ty, u kterých se projevuje potřeba častého močení buď přes den, anebo také v noci. Může docházet i k nechtěnému úniku moči, tedy inkontinenci. Tyto příznaky ovlivňují běžný život a do jisté míry ho i omezují, to například tak, že si muži, trpící těmito problémy, vybírají cesty, kde je dostatek míst, kam si v případě potřeby mohou dojít na záchod a naopak se vyhýbají místům, kde tato možnost není. K obstrukčním příznakům patří všechny příznaky, které provází problém s močením samotným. Ať už je to obtížný a opoždění začátek močení či slabý a přerušovaný proud moči, zdlouhavé močení nebo odkapávání moči ke konci močení až po nedokonalé vyprázdnění močového měchýře (JAROLÍM, 2008). Ovšem ne všichni muži s benigní hyperplazie prostaty musí nutně tyto potíže mít, a ne vždy velikost prostaty závisí na tom, jaké obtíže se vyskytují. Příznaky benigní hyperplazie prostaty můžeme rozdělit do tří stádií, kdy prvním stádiem je fáze kompenzační, kdy postižený má typické mikční potíže a objevují se zde klasické problémy s močením, jak obstrukční, tak iritační. Nejvíce obtěžuje noční močení, které je označováno jako nykturie, a je způsobeno překrvením malé pánve a prostaty. Přes den problémy s močením nejsou tak velké. V důsledku pohybu nedochází k překrvení a nemocný tedy močí méně často a málo. Objevuje se zde i dysurie, kdy muž musí při močení tlačit. Kromě slabého proudu moči a dlouhého spouštění močení může také dlouho trvat, než se vymočí. Objevuje se zde i bolest za sponou stydkou. Tyto obtíže se stupňují při dlouhém sezení, ležení, vypití většího množství tekutin a také při tom, když muž močení zadržuje. Naopak zmírnit je můžeme pohybem a pobytem v teplém prostředí (SLEZÁKOVÁ, 2010). Druhé stádium je fáze částečné dekompenzace. V tomto případě se již předešlé příznaky stupňují. V noci se frekvence nucení na močení zvyšuje až na 5 – 10 mikcí za noc. Močení je možné jen s námahou a často je nutné použít i břišní lis. Nastupuje zde také pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře po vymočení, zůstává reziduum, které může být zdrojem infekce. 15 Třetí stádium je fází dekompenzace, která je už provázena velmi závažnými komplikacemi. Dochází ke kompletní retenci moči, kdy se muž nemůže vymočit, a k dilataci močového měchýře. Vzniknout může i paradoxní ischurie, tedy stálé odkapávání moči v důsledku přeplněného močového měchýře (SLEZÁKOVÁ, 2010). Při těchto déle trvajících potížích může dojít i k poškození ledvin v důsledku oboustranné ureterohydronefrózy s rozvojem uremie a urosepse. Pacient může udávat velký pocit žízně, nechutenství, možný odpor k jídlu a nápadné je i velké hubnutí (VERNER, 2005). 2.2 Prostatitida Je zánětlivé onemocnění prostaty, které je vyvoláno bakteriemi přítomnými v moči nebo močové trubici. Vyskytuje se asi u 10 % mužů a projevuje se různými obtížemi. Jedním z projevů je bolest, hlavně v oblasti malé pánve, hráze nebo spodiny močového měchýře. Velmi často může ale vyzařovat i do jiných částí těla, čímž napodobuje i jiná onemocnění (ZÁMEČNÍK, 2009). Prostatitida může být dvojího typu, buď akutní, nebo chronická. Je to velmi komplikované onemocnění a příčiny vzniku u tohoto onemocnění mohou být značně různorodé. Mezi možné příčiny vzniku prostatitidy mohou patřit opakovaná traumata oblasti hráze, velmi často způsobená jízdou na koni či kole, excesy v sexu a životním stylu, autoimunitní onemocnění po infekci prostaty atypickými bakteriemi, chemicky indukovaný zánět z návratu moči do prostaty, neurogenní záněty nebo také určitá forma celiakie a alergie. Značnou mírou může přispět i stres nebo špatná hygiena (ZÁMEČNÍK, 2009). 2.2.1 Akutní prostatitida Nejčastěji vzniká infikováním moče v močové trubici a jejím zpětným refluxem do prostatického vývodu. Bakterie se mohou dostat do močové trubice třeba při pohlavním styku nebo také vzácně krevní cestou při jiném zánětlivém onemocnění či lymfogení cestou (z konečných částí trávicího ústrojí) ze zánětů v okolí, např. z hemeroidů, bakterií z rekta atd. Infekce sem může být zavlečena také při katetrizaci močového měchýře. Velmi často ji vyvolávají gramnegativní tyčky, jako jsou třeba escherichia coli (KAWACIUK, 2000). Diagnóza se určuje pomocí klinického 16 obrazu a fyzikálního vyšetření, kdy charakteristický je nález leukocytů v moči i prostatickém exprimátu. Akutní prostatitida dobře reaguje na antimikrobiální léčbu (HANUŠ, 2011). Při akutní prostatitidě je prostata zvětšená, překrvená, pokud se objevuje ještě hnisavý zánět, můžou být viditelné i abscesy. Akutní zánět může přejít do zánětu chronického (MÁČÁK, 2004). Akutní prostatitida začíná náhle, ve většině případů vysokou teplotou se zimnicí spolu s nucením na moč a stolici. Močení může být bolestivé s častou frekvencí a objevuje se zde, stejně jako u benigní hyperplazie prostaty, nykturie. Se stupňujícím zánětem se zvětšuje i bolest, hlavně v oblasti konečníku a hráze. Nemocný je schvácený, vyčerpaný a musíme si dát pozor, aby se u něj nerozvinul septický šok. Při vzrůstajícím edému a spazmu v oblasti hrdla močového měchýře může dojít až k retenci moči. Již při vyšetření per rectum můžeme předpokládat, že se jedná o prostatitidu, a to, když je vyšetření bolestivé (KAWACIUK, 2000). 2.2.2 Chronická prostatitida Je také označována jako syndrom chronické pánevní bolesti nebo také prostatodynie. Postihuje většinou muže mladšího nebo středního věku. Je nejčastější urologické onemocnění mužů do 50 let a třetí nejčastější u mužů nad 50 let. Charakterizují ji taktéž mikční potíže a bolest v malé pánvi či genitálu. Velmi často je také doprovázena sexuální dysfunkcí různého stupně (ZÁMEČNÍK, 2009). Chronickou prostatitidu můžeme dále rozdělit na bakteriální a nebakteriální. Bakteriální mohou způsobovat chlamidie a mykoplazmata, a někdy může být i pokračováním akutní prostatitidy. Nebakteriální patří mezi nejčastější typ zánětu prostaty. Příčiny tohoto onemocnění zatím nejsou zcela prokázány. Nemocní s nebakteriální chronickou prostatitidou mají abnormální počet leukocytů v prostatickém exprimátu, ale kultivační vyšetření je negativní. Jediným rozdíl je v tom, že u bakteriální prostatitidy prokážeme infekční agens, což u nebakteriální prokazatelné není. Další zvláštnost nebakteriální prostatitidy je, že nepůsobí organické komplikace, ale projevuje se depresemi, úzkostnými stavy a emočním stresem (KAWACIUK, 2000). 17 2.3 Karcinom prostaty – adenokarcinom Karcinom prostaty (KP) je nejčastějším z urologických maligních nádorů. Patří mu třetí místo mezi zhoubnými nádory, častější už jsou jen plicní nádory a nádory kolon a rekta (DUŠEK, 2010). Karcinom prostaty mnohdy nevyvolává žádné obtíže, proto nemusí být hned v prvních chvílích rozpoznán. Čím dříve je ale diagnostikován a léčen, tím větší má pacient šanci na vyléčení. Statistické údaje ukazují, že právě teď má narozený muž asi 17 % pravděpodobnost, že během života karcinomem prostaty onemocní a asi 3 %, že na něj zemře (PACÍK, 2009). Ve většině případů se jedná o adenokarcinom s různým stupněm diferenciace, procentuálně to odpovídá asi 95 %. Když je dobře diferencovaný nádor, tak prorůstá jen stroma. Buňky karcinomu prostaty se podobají buňkám u benigní hyperplazie prostaty, dají se rozlišit díky tomu, že u maligních buněk nenajdeme vrstvu buněk bazálních. Vzniká nejčastěji v periferní zóně prostaty, kde se vyskytuje 75 – 80 % všech karcinomů prostaty. Stupeň malignity adenokarcinomu se stanovuje podle Gleasonova gradingového systému. Vzrůstající grading ukazuje na horší prognózu pacientů (MÁČÁK, 2004). Karcinomy, které jsou dobře diferencované, prorůstají pozvolna, kdežto ty málo diferencované naopak prorůstají rychle a také rychle zakládají metastázy, tudíž prognóza je špatná. Podle stupně diferenciace se jednotlivé nádory řadí do 5 stupňů, od G1 po G5. G1 představuje dobře diferencovaný karcinom a G5 naopak karcinom disociovaný. Karcinom prostaty ve většině případů obsahuje minimálně dva typy různě diferencovaných buněk, takže se zapisují oba, kdy nejvíce zastoupený typ se uvede jako první a druhý nejvíce zastoupený jako druhý a oba se sečtou. Výsledek se označuje jako Gleasonovo skóre. Mezi příznivé skóre se řadí to od 2 do 4, rizikové skóre představuje výsledek od 5 do 7 a jako nepříznivé se hodnotí skóre 8 – 10 (LUKEŠ, 2011). 18 2.3.1 Příznaky karcinomu prostaty Jak už jsme psali, karcinom prostaty ve svém počátku nevyvolává většinou žádné subjektivní příznaky a dá se říct, že je to v počátcích v podstatě asymptomatické onemocnění. Pokud se nějaké vyskytnou, jsou většinou podobné příznakům, které se vyskytují u benigní hyperplazie prostaty a mohou souviset se symptomy LUTS (onemocnění dolních močových cest). Mohou to tedy být např. mikční potíže, hematurie i erektilní dysfunkce. Když už se tyto příznaky projeví, jsou obvykle známkou již lokálně pokročilého nádoru (DUŠEK, 2010). Nádor může prorůstat do močového měchýře nebo utlačit močovody. V tomto případě to může způsobit městnání moči v močovodech a ledvinách, což může vést až k jejich poškození nebo k samotnému selhání ledvin (ZÁMEČNÍK, 2009). Pokud ještě nejsou přítomny žádné příznaky, dá se onemocnění často odhalit na základě zvýšené hladiny prostatického specifického antigenu (PSA). Pokud u karcinomu prostaty dojde k metastázám, velmi často metastazuje hlavně do skeletu a lymfatických uzlin. Tyto příznaky zahrnují kostní bolesti, patologické fraktury a otoky při postižení lymfatických uzlin (HANUŠ, 2011). Typickým projevem metastáz do skeletu je algický syndrom, kdy dochází k bolestem v okolí páteře s omezením pohyblivosti. Objevit se může i anemie, trombotické stavy či syndrom míšní komprese (DUŠEK, 2010). U metastáz do lymfatických uzlin jsou přítomny otoky dolních končetin, což je způsobeno blokováním odtoku lymfy. Nejčastěji jsou postiženy hluboké uzliny v malé pánvi. Objevit se mohou i metastázy v plicích, kdy hlavním ukazatelem jsou dechové potíže (ZÁMEČNÍK, 2009). Pacient může být nápadně unavený, může pociťovat nechutenství a velmi často je provázeno i velkým úbytkem hmotnosti. Vyskytnout se mohou i febrility (LUKEŠ, 2011). To, že karcinom prostaty často nevyvolává žádné potíže, je způsobeno také tím, že se vyvíjí z periferní části prostaty. Mezi prvními příznaky, které se mohou objevit, patří například problémy se stolicí, neboť nádor může prorůstat do okolních tkání, kde způsobuje v okolí konečníku a hráze bolesti při vyprazdňování, přítomna může být i zácpa. V některých případech se jako první dostaví poruchy sexuálních funkcí, kdy se objevují bolesti při výronu semene či krev ve spermatu (ZÁMEČNÍK, 2009). 19 3 Vyšetření prostaty a role všeobecné sestry Vyšetření prostaty je základním ukazatelem pro diagnostiku onemocnění prostaty. Můžeme ho v podstatě rozdělit na základní a rozšířené. Mezi základní vyšetření patří vyšetření per rectum a odběr krve na PSA (Prostate-Specific Antigen (PSA) Test, 2009). Zařadit bychom sem mohli i vyšetření moči a vyplnění IPSS dotazníku. Tyto vyšetření by se měli provést vždy a automaticky, pokud se dostaví nějaké problémy s močením. Rozšířené vyšetření zahrnuje např. vyšetření ultrazvukem, uroflowmetrii (vyšetření průtoku moči), cystoskopii a biopsii prostaty (JAROLÍM, 2008). Role všeobecné sestry (dále jen sestra) při těchto vyšetřeních je převážně asistenční. Lékaři připraví potřebné pomůcky a dále pak asistuje u samotného vyšetření. Nepochybně sem ale také patří role edukační, kdy má za úkol vysvětlit pacientovi, co se s ním bude dít, jak to bude probíhat a co a jak je potřeba před, při a po vyšetření udělat (JAROLÍM, 2008). 3.1 Základní vyšetření 3. 1. 1 Vyšetření per rectum Vyšetření per rectum, tedy přes konečník, je základní vyšetření, které se provádí téměř vždy, když pacient přijde k lékaři s urologickými problémy. Je také součástí pravidelné preventivní urologické prohlídky, na kterou má nárok zdarma každý muž, kterému je 50 let a více. Provádí se vždy, když má pacient problémy s močením a u preventivní onkologické prohlídky, kdy je podezření na karcinom prostaty. Jak již bylo řečeno, díky tomu, že prostata naléhá na vnitřní stranu rekta, dá se takto dobře vyšetřit. 20 Při tomto vyšetření je nejdůležitější správná poloha, kdy pacient leží na levém boku a dolní končetiny má pokrčené s koleny co nejblíž k bradě. Další variantou je genukubitální poloha, kdy pacient klečí na kolenou a opírá se o pokrčené lokty. K samotnému vyšetření je potřeba gumový prst a vazelína. Pomůcky k vyšetření může připravit sestra, aby je měl lékař k dispozici. Nutné je pacientovi před vyšetřením říci, že je potřeba, aby měl prázdný močový měchýř (PACÍK, 1996). Při zavádění prstu, který se zavádí krouživým pohybem, bříškem nahoru. Je potřeba poučit pacienta, že bude muset zatlačit, jako když musí na stolici. Samotné vyšetření nemusí být pro pacienta příjemné, ale nemělo by být nikterak bolestivé, pokud se nevyskytuje nějaký problém, který by bolestivost způsoboval, např. zánět nebo možná poranění v okolí konečníku. Vyšetřuje se velikost prostaty a její konzistence. Zjišťuje se, jestli je fyziologická nebo patologická (NEJEDLÁ, 2006). 3.1.2 Vyšetření prostatického specifického antigenu Vyšetření prostatického specifického antigenu nebo také PSA, je vyšetření krve, které stanový jeho hladinu v krvi, nebo přesněji v séru. Prostatický specifický antigen je vlastně bílkovina, která způsobuje tekutost semene. Jeho hladina se zvyšuje při BHP v souvislosti se zvětšující se prostatou. Dále se zvyšuje i u karcinomu prostaty, kdy je nárůst PSA ještě častějším ukazatelem a zvýšená hladina se může objevit i u prostatitidy (JAROLÍM, 2008). Hodnotu PSA musíme hodnotit s ohledem na věk pacienta, protože s rostoucím věkem se hladina PSA v krvi mění. Do 49 let by hladina měla být do 2,5 ng/ml, mezi lety 50-59 se hladina pohybuje do 3,5 ng/ml, ve věku 60-69 je to již do 4,5 ng/ml a nad 70 let by neměla překročit hladinu 6,5 ng/ml (SCHRAML, 2008). Odebírá se u všech mužů, kteří mají problémy s LUTS (KAWACIUK, 2009). Vyšetření vlastně spočívá jen v odebrání krevního vzorku a odeslání do příslušné laboratoře. Pacienta je nutno poučit, že by neměl ráno před odběrem jíst a měl by vypít asi čtvrt litr nesladké vody nebo čaje. Nutná je také informace, že by neměl 24 hodin před odběrem krve ejakulovat, aby nedošlo ke skresleným výsledkům (ANDROGEOS, 2011). 21 3.1.3 Vyšetření moči Vyšetření vzorku moči má význam především v odhalení možného zánětu močových cest a odhalí krev v moči. Můžeme z něj také poznat, jestli správně fungují ledviny. Zahrnuje chemické vyšetření a také odebrání vzorku na moč a sediment, kde se můžou vyskytnou erytrocyty, leukocyty a bakterie (KAWACIUK, 2009). Vzorek moči se odebírá sterilně, většinou tak učiní sám pacient, poté co mu sestra vysvětlí správný postup. V případě, že je nutné cévkování, tak sestra nebo lékař. Důležité je poučení pacienta, jak správně odběr provést, aby nedošlo ke skresleným výsledkům. Dobré je také říci pacientovi, že by bezprostředně před odběrem neměl močit (JAROLÍM, 2008). Odebírá se nejlépe vzorek první ranní moči, a z tohoto důvoduje doporučeno pacientům noc před odběrem nepít velké množství tekutin. Správné dodržení postupu je velmi důležité pro zachování sterility a nezkreslený výsledek. Nejprve se omyje genitál, poté následuje stažení předkožky a dezinfekce zevního uretrálního ústí. Do připravené sterilní zkumavky se pak zachytí střední proud moči (ANDROGEOS, 2011). 3.1.4 IPSS dotazník IPSS dotazník (International Prostate Symptom Score) nebo také IPSS skóre je dnes nejčastěji používaný mezinárodní dotazník pro odhalení potíží s močením a možnost existující BHP nebo dalšího onemocnění prostaty. Skládá se z 8 otázek, kdy prvních 7 se týká problémů s močením. Zaměřují se na noční močení, močení ve dne, ptá se na začátek močení, chabý proud moči, přerušované močení, pocit nedokonalého vyprázdnění močového měchýře a nutnost použití břišního lisu. Osmá otázka je otázkou, která se zaměřuje na pocity s těmito problémy spojenými a na další život s nimi, tedy na kvalitu života nemocného. Na tyto otázky se odpovídá pomocí bodové stupnice od jedné do pěti a následné bodové ohodnocení sedmi otázek se sčítá. Otázka 8 je vyhodnocena samostatně. Pomocí konečného výsledku se zjistí, jak na tom daný muž je (KAWACIUK, 2009). Pokud součet bodů dosáhne 7, hodnotí se dosavadní obtíže jako mírné. Bodové hodnocení v rozmezí 8-19 odpovídá středně závažným obtížím a 20-35 jsou již obtíže těžké (JAROLÍM, 2006). Tabulka je uvedena v příloze C na konci práce. 22 3.2 Rozšířená vyšetření 3.2.1 Vyšetření ultrazvukem Vyšetření ultrazvukem, nebo také sonografie, je vyšetření, které je neinvazivní, což znamená, že při něm nedochází k porušení kůže. Lze jím zobrazit přes stěnu břišní močový měchýř a prostatu. Důležité je poučení pacienta o nutnosti plného močového měchýře při vyšetření, což znamená, že by asi hodinu před vyšetřením měl vypít půllitr až litr tekutin. K lepšímu zobrazení tvaru a velikosti prostaty může být také použita miniaturní sonda, která se zavede do konečníku. 3.2.2 Uroflowmetrie Uroflowmetrie je vyšetření průtoku moči a často se označuje zkratkou UFM. Měří se pomocí uroflowmetru a není zapotřebí asistence sestry ani lékaře u pacienta, sestra se stará jen o správný chod přístroje. Větší efekt to má, když je pacient v soukromý. Vyhodnocuje se pomocí uroflowmetrické křivky, která se při průtoku zaznamenává. Zaznamenán je průtok moči v milimetrech za sekundu, sledujeme objem vymočené moči, její maximální a průměrný průtok a dobu močení (PACÍK, 1996). Při normálním průtoku je křivka vysoká a krátká, oproti tomu při BHP je nízká a přerušovaná. Je to způsobeno tím, že čas močení se zvyšuje a maximální průtok se snižuje. Hodnota maximálního průtoku moči se mění v závislosti na věku, u mužů do 40 let by měl být průtok vyšší než 22 m/s, u mužů mezi 40 – 60 je to už nad 18 m/s a u mužů starších 60 let je to jen 13 m/s (JAROLÍM, 2008). 3.2.3 Cystoskopie Není to často používané vyšetření, používá se spíše jako součást operační léčby u BHP. Vyšetřuje se pomocí cystoskopu, který se zavede do močové trubice. Před zavedením se potře znecitlivujícím gelem, aby vyšetření nebylo tak bolestivé. Lékař jím pozoruje močový měchýř zevnitř a může tak odhalit příčinu možného krvácení (JAROLÍM, 2008). 23 Při tomto vyšetření je důležitá asistence sestry, přístroj a pomůcky k vyšetření musí být sterilní, aby se předešlo možné infekci močových cest, která je při tomto druhu vyšetření přes dodržení všech aseptických podmínek velmi častá. Sestra tedy připraví sterilní stolek, na který připraví sterilní roušky, plášť cystoskopu, obturátor, přímohledou a šikmou optiku. Dále sterilní tubu anestetického gelu a sterilní rukavice pro lékaře (PACÍK, 1996). Před vyšetřením se pacient jen vymočí. Cystoskopie se provádí v gynekologické poloze. V případě podezřelého nálezu může lékař ještě odebrat přes cystoskop vzorek tkáně. Po vyšetření může pacient cítit pálení či řezání při močení, což je způsobeno podrážděním sliznice v močových cestách cystoskopem (ANDROGEOS, 2011). 3.2.4. Biopsie prostaty Biopsie prostaty, nebo také punkce prostaty, se provádí při zvýšené hladině PSA nebo také při nejistém nálezu při vyšetření per rectum. Spočívá v odběru vzorku tkáně prostaty a odeslání k přezkoumání. Jde o konečné stanovení diagnózy. Odebírá se pomocí punkční jehly, která se zavádí spolu s ultrazvukovou sondou konečníkem při místním znecitlivění. Poloha, kterou musí zaujmout pacient je stejná, jako při vyšetření per rectum, a to poloha na boku s koleny pokrčenými k bradě. Může se použít i gynekologická poloha. Nutné je dostatečné vysvětlení, co a jak pacient musí zařídit a co bude následovat. Důležité je vysazení antikoagulantů (léků, které mají vliv na srážení krve), a to asi 10 dní před výkonem. Před výkonem se odebere ještě krev na APTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas), Quick (quickův nebo protrombinový test udává rychlost přeměny protrombinu na trombin) a vyšetří se moč na bakteriologii. To vše musí pacient absolvovat nejlépe u svého obvodního lékaře. Pacientovi se podají 2x denně antibiotika, den před vyšetřením, v den výkonu a následující den po výkonu, aby se snížilo riziko infekce. Je potřeba také vyprázdnit střevo pacienta šetrným nálevem dle ordinace lékaře. Sestra před výkonem lékaři připraví informovaný souhlas s vyšetřením a poučením o výkonu, který pacient musí podepsat. Před vyšetřením sestra připraví sterilní stolek, kde je punkční jehla, sterilní gumový prst, bioptický odběrový systém a pinzeta. Mimo sterilní stolek má nachystanou fixační látku (10 % formalín) v popsaných zkumavkách a mesocain gel v tubách i s aplikátorem, mesocain gel 24 v 10 ml stříkačce, rektální rourku a rektální sondu (SOCHOROVÁ, 2010). Samotné vyšetření se provádí s plným močovým měchýřem a trvá asi 15 minut, při tomto vyšetření lékař odebere více vzorků, přibližně asi 8. Vzorky musí být pečlivě uloženy, popsány a odeslány do bioptické laboratoře (PACÍK, 1996). Po výkonu se pacient vymočí a měl by také vypít asi půllitr tekutin. Při opětovném vymočení lékař kontroluje, jestli nedochází ke komplikacím, např. krev v moči a konečníku. Tyto drobné komplikace se ve většině případů objeví, méně často se může vyskytnout třeba horečka, zimnice, problémy s močením či jeho zástava. Když je pacient bez případných komplikací, může být propuštěn domů (ANDROGEOS, 2011). 25 4 Prevence Prevence představuje jednu z nejdůležitějších složek v oblasti snížení nárůstu onemocnění. Jak moc je prevence účinná, záleží na míře informovanosti lidí a také na způsobu, jakým je podána. Prevence je rozdělena na tři druhy, a to na prevenci primární, sekundární a terciální. Ne vždy je možné všechny tři druhy aplikovat na dané onemocnění, jelikož někdy nelze přesně určit, zda tím, či jiným způsobem jde onemocnění předejít. V této práci se zaměříme na prevenci třech již zde zmíněných onemocněních prostaty, a to konkrétně na benigní hyperplazii prostaty, prostatitidu a karcinom prostaty. Je dobré mít na paměti, že v první řadě je vždy velmi důležitá pravidelná návštěva lékaře, stejně tak jako jeho okamžitá návštěva, pokud se objeví nějaký problém. Žádné informace a problémy by se neměli zamlčovat, usnadní se tak jejich odhalení a předejde se možným komplikacím. 4.1 Primární prevence Pod pojmem primární prevence se skrývá samotné předcházení nemoci. V primární prevenci se snažíme vysvětlit lidem, co a jak mají dělat, aby určitému onemocnění předešli nebo zmírnili šanci na to jím onemocnět. Zaměřuje se na zdravou populaci, která onemocněním ještě netrpí. Většinou je zaměřena na zdraví životní styl a změnu životních návyků. 4.1.1 Benigní hyperplazie prostaty U benigní hyperplazie prostaty nejde jasně říci, jak jí předcházet, protože není ani vědecky dokázáno, co přesně jí způsobuje. Tudíž primární prevence v podstatě není. Ví se akorát to, že přímo úměrně závisí na věku a na vlivu hormonů. Věk se nedá nikterak ovlivnit a vliv hormonů jde upravit medikamentózní léčbou, která se ovšem nasazuje až, když se prokáže nadměrný růst prostaty, a to už patří do prevence sekundární (ZÁMEČNÍK, 2009). 26 4.1.2 Prostatitida Primární prevence proti zánětu prostaty, tedy prostatitidě, zahrnuje pravidelný příjem tekutin, vypité množství by nemělo klesnout pod 2 litry za 24 hodin. Velmi důležité je také dodržovat hygienu genitálu a velmi zásadní roli hrají také hygienická opatření při sexuálním styku, což zahrnuje používání kondomu při rizikovém pohlavním styku, a to i včetně análního či v době gynekologické léčby partnerky. Pokud se tak nestane a proběhne nechráněný pohlavní styk, je důležité jít se bezprostředně po něm vymočit. Dále by nemělo docházet k zadržování močení a tím k přetěžování kapacity močového měchýře. Močit by se mělo pravidelně během dne dle potřeby. Vhodná není ani dlouhá a náročná jízda na kole nebo na koni a časté sezení na studených místech. V neposlední řadě sem patří také krátká sexuální abstinence po výrazném excesu v sexuálním životě (ZÁMEČNÍK, 2009). 4.1.3 Karcinom prostaty U karcinomu prostaty v podstatě neexistuje primární prevence, ale existují zásady, které by mohli částečně snížit riziko vzniku. Je nutné omezit nebo úplně vyřadit ze svého života vesměs všechny věci, které způsobují jakoukoliv rakovinu, a to například kouření, sedavý způsob života, málo pohybu, nadváhu, špatnou životosprávu nebo nadměrný stres. Větší riziko vzniku karcinomu prostaty mohou mít i lidé, kteří konzumují nadměrné množství červeného masa a tuků, především cholesterolu. Dobré je zvýšit příjem bílého masa a hlavně zeleniny, ovoce a také sóji, u které bylo dokázáno, že jedna její součást dokáže ve střevech blokovat činnost mužského pohlavního hormonu. Podle současných poznatků se doporučuje konzumovat i velké množství rajčat a rajčatového protlaku, neboť obsahují látky isoflavonoidy a lykopeny, což jsou karotenoidy, které by měli působit v prevenci proti nádoru prostaty. Příznivě by měli působit i antioxidanty jako je vitamin A, E, D a zinek se selenem. Vitamín E se hojně vyskytuje v rostlinném oleji a oříšcích, působí blahodárně na organismus, zpomaluje nádorový růst a pomáhá stimulovat imunitní systém. Zapomenout se ovšem nesmí na to, že nadměrným přísunem vitamínu E může dojít k předávkování. Selen má anti kancerogenní potenciál a pomáhá tělu likvidovat 27 potencionálně toxické substance. Obsažen je v obilovinách, rybách a vejcích. Zinek se vyskytuje v červeném mase a hraje roli při syntéze testosteronu. V těle ho ovšem nesmí být moc, při velkém množství má právě opačný účinek a může zvýšit riziko karcinomu prostaty. Ke snížení rizika karcinomu prostaty se mohou užívat blokátory 5-alfa reduktázy, kdy stačí jedna tableta denně (KOLOMBO et al., 2008). Větší riziko vzniku mají i lidé, kteří pracují s karcinogenními látkami, o jejímž možném negativním vlivu by měli být ale poučení od svého zaměstnavatele (ZÁMEČNÍK, 2009). 4.2 Sekundární prevence Sekundární prevence je taková, která se snaží zamezit rozvoji už vzniklého onemocnění, a také napomáhá jeho včasnému odhalení. Hlavním cílem je zabránit dalšímu zhoršení onemocnění, pomáhá včasnému léčení a snaží se stav stabilizovat nebo dokonce vyléčit. Většinou zahrnuje medikamentózní léčbu, screening nebo opatření, jak již vzniklé onemocnění zmírnit. 4.2.1 Benigní hyperplazie prostaty Ani u sekundární prevence u BHP nemůžeme s přesvědčením říct, že víme, jak zamezit jejímu růstu, ale jsou tu doporučení, pomocí kterých můžeme potíže, které sebou BHP přináší, zmírnit. Opět tu velkou roli hraje pravidelný příjem tekutin, který by měl být omezen na 1500-2000 ml za den, ovšem ve vztahu k fyzické aktivitě a klimatu. Tekutiny by neměli být přijímány rychle a jednorázově. Dobré je omezit příjem tekutin pokud víme, že jdeme někam, kde není možné se často vymočit nebo také tam, kde to nás či okolí obtěžuje. Tento problém může nastat např. při dlouhém cestování, při návštěvě, při společenských akcích atd. Měli by být také značně omezeny tekutiny dvě hodiny před spaním, snižuje to potřebu častého močení v noci (VERNER, 2005) Dobré je také nepít velké množství hodně vychlazených nápojů a velké množství tvrdého alkoholu (ZÁMEČNÍK, 2009). Alkohol se nedoporučuje pít ani večer, především tehdy, pokud je přítomna nykturie. Vhodné je vyměnit nápoje s kofeinem za nápoje dekofeinizované (VERNER, 2005). 28 Doporučuje se také nejíst příliš ostrá a kořeněná jídla, protože jsou dráždivá. Stejně jako u primární prevence u prostatitidy sem patří pravidelné močení a nepřetěžování močového měchýře dlouhodobým zadržováním moči. Dále vyvarování se dlouhodobé a náročné jízdě na kole a koni, z důvodu tlaku na prostatu, či sezení na studených místech (PEŠL, 2011). Preventivně působí i některé doplňky stravy, tzv. fytopreparáty, mohou se používat i v kombinaci s medikamentózní léčbou, dále také zinek, selen a i dýňová semínka (ZÁMEČNÍK, 2009). S cílem zmenšit prostatu a zamezit problémům s močením, předepisují urologové blokátory 5-alfa reduktázy, především díky tomu, že jsou bezpečné a mají dobrou tolerancí (KOLOMBO et al., 2008). Nezbytné jsou také pravidelné urologické prohlídky, kde je dobré vždy podstoupit vyšetření per rectum a odběr krve na PSA. Samozřejmé je pravidelné a trvalé braní léků, tak jak jsou lékařem naordinovány (ZÁMEČNÍK, 2009). Pomoci mohou i cviky na vyprazdňování močového měchýřem, dají se ale použít jen tehdy, pokud není přítomno významné post mikční reziduum. Jedním z cviků je nácvik dvojího močení, dále postupné oddálení mikce, nejdříve o 1 minutu, potom o 5 a následně třeba i o 10 minut. K oddálení mikce můžeme použít tlak na perineum. Další je nácvik „uvolněné“ mikce, kdy nedochází k nadměrnému tlaku při močení. Vhodné je i cvičení na posílení svalů dna pánevního. Je také dobré zvyšování minimálního mikčního objemu na 200 až 400 ml a vést si při tom mikční deník, kde budou zaznamenány časy močení vymočený objem (VERNER, 2005). 4.2.2 Prostatitida U prostatitidy je sekundární prevence podobná jako u BHP. Doporučuje se nejíst ostrá a pálivá jídla, nepít tvrdý alkohol a také močopudné nápoje a omezit množství kofeinu. Léky se musí brát přesně a tak, jak jsou naordinovány lékařem. U prostatitidy je také důležité nesedět dlouhou dobu v jedné pozici, dochází tak totiž k překrvení orgánů malé pánve i prostaty, což může způsobovat bolesti. Je tedy dobré střídat sezení s krátkými přestávkami na procvičení. Není vhodné ani přílišné zahřívání orgánů malé pánve, např. v soláriu, v horkých lázních, kde je dobré pobyt omezit na minimum, nedoporučuje se sedět ani na vyhřívaných sedačkách v autě (ZÁMEČNÍK, 2009). 29 4.2.3 Karcinom prostaty K sekundární prevenci karcinomu prostaty patří jednoznačně screening, který ovšem není celoplošně v České republice hrazen. Rozhodně jsou ale pravidelné urologické prohlídky jednou z nejlepších prevencí, a to především u mužů starších 50 let, anebo dokonce již dříve u mužů, u kterých jsou k tomu genetické dispozice (ZÁMEČNÍK, 2009). Výzkumy ukazují, že pokud někdo z rodiny trpěl karcinomem prostaty, tak se riziko zvyšuje, pokud to byl otec, může být riziko třeba i 2 krát vyšší, ještě více stoupá s onemocněním bratra, kdy se stupňuje až třikrát. Častějším kontrolám by se také měli podrobit Afroameričané, protože patří k rase s nejčastější incidencí karcinomu prostaty, naopak nejlépe jsou na tom Asiaté, Evropani jsou někde uprostřed (DUŠEK, 2010). 4.3 Terciální prevence Jejím úkolem je jednak zmenšit negativní následky, které zůstaly po už vyléčeném onemocnění, a také pozorování již vyléčených jedinců. Terciální prevence se používá především u onkologických onemocnění, v našem případě u karcinomu prostaty, také je důležitá dispenzární péče, která zahrnuje soustavnou zdravotní péči. Ovšem terciální prevence není od věci ani u BHP nebo prostatitidy, protože to, že člověk onemocněl jedním a vyléčil se, neznamená, že se u něj později nemůžou objevit další možná onemocnění prostaty. Proto jsou i zde důležité pravidelné preventivní prohlídky. Terciální prevence představuje následnou péči, která se snaží respektovat člověka a udržuje kvalitu jeho života na nejvyšší možné úrovni. Řadí se sem i paliativní péče, různá sdružení a stacionáře, zaměřená na dané onkologické onemocnění. 30 5 Předoperační a pooperační péče o pacienta s onemocněním prostaty Pokud selže léčba konzervativní, je nutno přistoupit k léčbě chirurgické. Většinou se tak děje ve druhém a třetím stádiu onemocnění. Operací prostaty může být celá řada, od klasických přístupů až po použití různých robotických technologií. Práce sestry ovšem zůstává vesměs stejná. Hraje nezbytnou roli jak v předoperační péči, tak v péči pooperační. Tráví čas s pacientem, komunikuje s ním, sleduje ho, ošetřuje a podává nezbytné informace lékaři. 5.1 Operace prostaty Jak již bylo zmíněno, je mnoho způsobů, jak operovat prostatu. Mezi základní druhy operací patří např. transuretrární resekce prostaty (TURP), která se operuje velmi často v subarachnoideální blokádě, kdy se za pomocí endoresektoru (přístroje s pohyblivou kličkou) postupně odstraní patologická tkáň prostaty až k pouzdru (SLEZÁKOVÁ, 2010). Dále transvezikální prostatektomie (TVPE), kterou je operováno asi 80 % pacientů, používá se při velkém zbytnění prostaty, a to u prostat větších než 80 až 100g. Otevřená prostatektomie se volí u lidí s ortopedickými problémy a u lidí s nehybným kyčelním kloubem. Kontraindikována je u KP, předchozí prostatektomii nebo jiných operačních výkonů v malé pánvi, které by mohli ovlivnit přístup k prostatě (KAWACIUK, 2009). Mezi další patří mini invazivní instrumentální terapie, které zahrnují incizi prostaty (TUIP), která se volí většinou u malých prostat do 30g. Dále dilataci prostatické uretry balonkem, nebo kryochirurgii, kdy se zmrazí prostata tekutým dusíkem. Tyto operační výkony se používají u BHP. U karcinomu prostaty může být pacient operován radikální prostatektomií, kdy dochází k úplnému odstranění prostaty i se semennými váčky. Je to velmi náročná operace, při které hrozí řada komplikací např. inkontinence nebo impotence, ale je to první metoda volby u KP, který je lokalizovaný. Mezi další možnosti patří radioterapie, kdy výsledky mohou být srovnatelné s chirurgickým zákrokem. Při radioterapii se užívají paprsky x a lineární 31 akcelerátor (KAWACIUK, 2009). Použít se může i chemoterapie u pacientů, kteří nemají hormonálně závislý KP (SLEZÁKOVÁ, 2010). 5.2 Předoperační péče Předoperační péče je péče o pacienta od začátku hospitalizace až po jeho odeslání na operační sál. Je nedílnou součástí práce sestry, která má zásadní význam. V předoperační péči pacient absolvuje řadu vyšetření: EKG, sonografii, RTG a anesteziologické vyšetření. Potřebná vyšetření stanový vždy lékař. Součástí předoperační péče je hematologické vyšetření krve: krevní obraz, koagulace, sedimentace a krevní skupina. Také biochemické vyšetření, vyšetření moče a sedimentu a endoskopické vyšetření. (SLEZÁKOVÁ, 2010). Základem předoperačního vyšetření je i vyšetření anesteziologickým lékařem či navštívení pacienta na anesteziologické ambulanci (MÁLEK, 2011). Mezi základní úkoly sestry před jakoukoliv operací patří prevence tromboembolických nemocí. Pacientovi se většinou provádí vysoká bandáž, což znamená, že dolní končetinu bandážujeme až po třísla. Časté je použití elastických punčoch nebo elastických obinadel. Dále dle ordinace lékaře sestra antikoaguluje pacienta nízkomolekulárním heparinem. Vyholení operačního místa patří taktéž mezi typickou předoperační práci sestry, pokud to pacient neudělá sám. Pacient je od lékaře poučen o výkonu a je mu předložen informovaný souhlas s výkonem. Dále je také snahou sestry zodpovědět jeho otázky k následné péči. Pacient je poučen o tom, že minimálně 6 hodin před operací nesmí jíst, a pokud má určenou speciální dietu či nápoje na pročištění střev, je poučen o jejich užití a dodržování určené stravy. Podle druhu výkonu se pacientovi mohou zavést i glycerinové čípky na vyprázdnění nebo klystýr. Dle ordinace lékaře je pacientovi podána premedikace, velmi často se podává těsně před výkonem, asi 30 až 60 minut. Dále podle potřeby a požadavků lékaře je pacientovi zaveden permanentní močový katetr a periferní žilní katetr, to vše za dodržení aseptických podmínek (SLEZÁKOVÁ, 2010). 32 5.3 Pooperační péče Pooperační péče se dá rozdělit na všeobecnou, speciální, dlouhodobou a krátkodobou. Pacient je velmi často po operaci s prostatou hospitalizován na oddělení jednotky intenzivní péče (JIP) 2 až 3 dny. Po přeložení na oddělení má ve většině případů zaveden permanentní močový katetr a stále ještě může mít zaveden i periferní žilní katetr. Oboje zahrnuje dodržování aseptických podmínek při každé manipulaci s katetrem. Sestra hlídá délku zavedení katetru a kontroluje jejich funkčnost. Dále sleduje stav operační rány a asepticky převazuje dle potřeby a ordinace lékaře. Kontroluje celkový stav pacienta, případnou bolest či krvácení. Měří fyziologické funkce: tlak, puls, dech, teplotu a hlídá vyprazdňování moči a stolice. Sleduje příjem a výdej tekutin, a pokud má pacient zaveden Redonův dren, tak i množství odvedené tekutiny, barvu, konzistenci a jeho funkčnost. Opět kontroluje místo zavedení a asepticky převazuje. Pokud je zavedena epicistomie a laváž, je také důležité dodržet aseptický přístup a vše se zaznamenává do zavedené dokumentace. Sestra také bandážuje dolní končetiny a kontroluje jejich kvalitu až do úplné pohyblivosti pacienta. Snaží se za pomoci fyzioterapeuta mobilizovat pacienta a rehabilitovat dle rehabilitačního doporučení ošetřujícího lékaře. Aplikuje léky dle ordinace lékaře k prevenci tromboembolických nemocí, většinou clexane nebo fraxiparine. Poučí pacienta o nutnosti pohybu, správného pečování o ránu a možném výskytu komplikací (SLEZÁKOVÁ, 2010). 33 6 Výběr – přehled ošetřovatelských diagnóz pro urologické kliniky V této kapitole jsou vybrány a popsány diagnózy, které se dají použít u jednotlivých zde popsaných onemocnění. Neboť ošetřovatelská diagnóza je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu a je zásadní pro výběr ošetřovatelských intervencí, které sestrám pomáhají dosáhnout vytyčených cílů a lepších výsledků. Pomocí sesterských diagnóz se snažíme rozpoznat pacientův problém, určit jeho potřeby a správně aplikovat do ošetřovatelského procesu (MARILYNN et al., 2001). Ošetřovatelský proces je definován jako: „systematická, racionální metoda plánování, poskytování a dokumentování ošetřovatelské péče. Jeho cílem je zhodnotit pacientův zdravotní stav, skutečné nebo potencionální problémy péče o zdraví, vytyčit plány na posouzení potřeb a poskytnout konkrétní pečovatelské zásady v uspokojení těchto potřeb“ (BOROŇOVÁ, 2010, str. 66). V kapesním průvodci zdravotní sestry je ošetřovatelská diagnóza popsána jako: „klinický úsek o odpovědi jedince, rodiny nebo komunity na aktuální nebo hrozící zdravotní problémy/životní procesy.“ Tím, že se používají ošetřovatelské diagnózy spolu s ošetřovatelským procesem, získává ošetřovatelská profese vědomosti, které přispívají k prevenci nemoci a také k udržení a znovunabytí zdraví, nebo pokud není možný návrat ke zdraví, tak se alespoň snaží ulevit od bolesti a nepohodlí (MARILYNN et al., 2001, str. 12). Tabulka 1: Výběr ošetřovatelských diagnóz Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách 2. doména: výživa Třída – Přijímání potravy Aktuální ošetřovatelské diagnózy Nedostatečná výživa – 00002 Třída – Hydratace 34 Potencionální ošetřovatelské diagnózy Riziko deficitu tělesných tekutin – 00028 3. doména: vylučování a výměna Třída: vyprazdňování moči Aktuální ošetřovatelské diagnózy Porušené vyprazdňování moči – 00016 Retence moči – 00023 Třída – gastrointestinální funkce Aktuální ošetřovatelské diagnózy Zácpa – 00011 4. doména: aktivita – odpočinek Třída: spánek – odpočinek Aktuální ošetřovatelské diagnózy Porušený spánek – 00095 Spánková deprivace – 00096 Třída: Energetická rovnováha Aktuální ošetřovatelské diagnózy Únava – 00093 5. doména: vnímání – poznávání Třída: poznávání Aktuální ošetřovatelské diagnóza Deficitní znalost onemocnění – 00126 6. doména: vnímání sebe sama Třída: sebepojetí Aktuální ošetřovatelské diagnózy Porušená osobní identita – 00121 35 Beznaděj – 00124 Třída: sebeúcta Situačně snížená sebeúcta – 00120 7. doména: vztahy Třída: vykonávání rolí Aktuální ošetřovatelské diagnózy Neefektivní plnění role – 00055 Poškozená sociální interakce – 00052 Třída: sexuální funkce Aktuální ošetřovatelské diagnózy Sexuální dysfunkce – 00059 Neefektivní sexuální život – 00065 Třída: reakce na zvládání zátěže Aktuální ošetřovatelské diagnózy Strach – 00148 Úzkost – 00146 Úzkost ze smrti - 00147 11. doména: bezpečnost – ochrana Třída: infekce Potencionální ošetřovatelské diagnóza Riziko infekce – 00004 Třída: tělesné poškození Aktuální ošetřovatelské diagnózy Porušená kožní integrita – 00046 Porušená tkáňová integrita - 00044 Potencionální ošetřovatelské diagnóza 36 Riziko perioperačního poškození – 00087 Třída: termoregulace Aktuální ošetřovatelské diagnózy Hypotermie – 00006 Hypertermie – 00007 12. doména: komfort Třída: tělesný komfort Aktuální ošetřovatelské diagnózy Akutní bolest – 00132 Chronická bolest – 00133 Nauzea – 00134 Zdroj: (MAREČKOVÁ, 2006) 6.1 Ošetřovatelské diagnózy k benigní hyperplazii prostaty Porušené vyprazdňování moči, související se zvětšenou (zbytněnou) prostatou, projevující se častým a naléhavým močením, nočním močením a otálením s močením. Retence moči z důvodu blokování močové trubice, projevující se slabým a častý močením, pocitem plného močového měchýře, reziduální močí a častým odkapáváním moči. Akutní bolest v souvislosti s přeplněným močovým měchýřem a nemožností se vymočit, projevující se nářky pacienta, zvýšenou tělesnou teplotou a neverbálními projevy. Deficitní znalost, související s malou znalostí problematiky a nedostatečným množstvím informací o stávajícím onemocnění, projevující se častými otázkami pacienta, obavami a rozrušením. 37 Situačně snížená sebeúcta související s problémy s močením (únikem moči, častým močením), projevující se neochotou chodit na veřejnost, vyhýbání se společenským akcím. Sexuální dysfunkce z důvodu operačního zákroku (radikální prostatektomie), projevující se špatnou psychickou kondicí pacienta, ztrátou sebedůvěry a pocitem marnosti. Porušený spánek, související s častým buzením z důvodu naléhavé potřeby vymočit se, projevující se zhoršenou náladou, podrážděností a snahou omezit tekutiny na minimum. Spánková deprivace, související s nedostatkem spánku kvůli neustálé potřebě nočního močení, projevující se usínáním ve dne, nadměrnou únavou, nesoustředěností a podrážděností. Riziko vzniku infekce z důvodu častého nedomočení a vzniku rezidua v močovém měchýři. Riziko deficitu tělesných tekutin z důvodu častého nucení k močení a obavami přijímat tekutiny. Strach, související s problémy s prostatou a obavou z rakoviny, projevující se neklidem pacienta, častými otázkami a impulzivitou. 6.2 Ošetřovatelské diagnózy k prostatitidě Akutní bolest, související s akutním zánětem prostaty, projevující se neochotou komunikovat, častými nářky pacienta, nezájmem o jídlo a hledáním úlevové polohy. Chronická bolest, související s chronickým zánětem prostaty, projevující se častými stížnostmi pacienta, vyčerpaností a neklidem. Riziko deficitu tělesných tekutin z důvodu vysokých teplot a nadměrného pocení. Hypertermie, související s akutním zánětem prostaty, projevující se malátností, nadměrným zčervenáním kůže a zvýšenou dechovou frekvencí. Hypotermie, související s akutním zánětem prostaty, projevující se bledostí pacienta, třesavkou a chladnou kůží na dotek. 38 Porušený spánek, v souvislosti s častým močením, tlakem na hrázi a bolestí v okolí konečníku, projevující se zvýšenou únavou pacienta, častým pospáváním přes den a podrážděností. Únava, v souvislosti s nedostatkem spánku kvůli bolesti a problémům s močením, projevující se neschopností vykonávat běžné rutinní činnosti, sníženým zájmem o okolí a lhostejností. Sexuální dysfunkce, související se zánětem prostaty a častou bolestí, projevující se neschopností dosáhnout požadujícího uspokojení, změnou v plnění sexuálních rolí a pochybováním o sobě samém. 6.3 Ošetřovatelské diagnózy ke karcinomu prostaty Akutní bolest z důvodu operačního zákroku, projevující se stížnostmi pacienta, neochotou komunikovat a spolupracovat. Strach z důvodu lékařské diagnózy (karcinom prostaty), projevující se neklidem, zájmem o informace o onemocnění a zhoršeným spánkem. Úzkost ze smrti z důvodu pokročilého onemocnění (karcinom prostaty), projevující se panikou pacienta, rezignací k léčbě a zaujetím negativního postoje. Beznaděj související se zhoršením stavu pacienta (diagnózy), projevující se pasivitou a úbytkem verbálního projevu. Deficitní znalost onemocnění související s nedostatkem informací o daném onemocnění, projevující se nedodržováním pokynů, milným vysvětlením situace a nepochopením stavu. Porušená kožní integrita z důvodu operace (prostatektomie), projevující se operační ránou. Beznaděj v souvislosti s dlouhou hospitalizací a nezlepšujícím se stavem onemocnění (KP), projevující se pasivitou pacienta, neochotou komunikovat, jíst a úbytkem verbálních projevů. 39 Nauzea v souvislosti s probíhající léčbou (chemoterapie, radioterapie), projevující se averzí k jídlu, kyselou chutí v ústech a celkovou slabostí. Poškozená sociální interakce z důvodu dlouhodobé hospitalizace a léčby pacienta, projevující se nezájmem a nechutí komunikovat s rodinou, blízkými i zdravotnickým personálem. Riziko infekce z důvodu porušení kůže a podkoží. Riziko inkontinence z důvodu operačního výkonu. Riziko sexuální dysfunkce z důvodu operačního výkonu. 40 7 Metodologie průzkumu Charakteristika průzkumného problému Průzkumný problém se zaměřuje na informovanost a prevenci při onemocnění prostaty. Prostata je mužský orgán, ale muži sami ho velmi často a dlouho neregistrují. Domníváme se, že by bylo potřeba dostat ho do podvědomí lidí v takové intenzitě, jaké se dnes těší např. rakovina prsu. Ženy se o ní nebojí mluvit a jsou dobře informovány, čehož bychom chtěli docílit i u onemocnění prostaty a mužské části populace. Velmi často jsme se setkali s tím, že muži o prostatě mluvit nechtějí a zprvu se tváří, jako když se jich to netýká, když jim ale poskytnete základní informace, začnou se ptát a zajímat, a zjistí, že by nebylo špatné vědět víc. Proto se tato práce zaměřuje na onemocnění prostaty, konkrétně na tři druhy onemocnění, a to benigní hyperplazii prostaty, karcinom prostaty a prostatitidu. Důraz jsme kladli na již zmíněnou informovanost mužů a znalosti, které o této problematice mají. Dále také na jejich orientaci v prevenci onemocnění prostaty. Neboť v informovanosti a ve znalosti prevence je základ pro snížení výskytu onemocnění. Průzkumný problém Jaká je informovanost pacientů o onemocnění prostaty? Do jaké míry jsou pacienti informovaní o prevenci onemocnění prostaty? Průzkumné cíle Hlavní cíl: Zjistit, jaká je úroveň informovanosti pacientů o onemocnění prostaty. Částkové cíle: Zjistit zájem o edukaci pacientů v prevenci onemocnění prostaty. 41 Zjistit základní spektrum vědomostí pacientů (mužů), hospitalizovaných v nemocnici, o onemocnění prostaty. Průzkumné hypotézy Hypotéza 1 Předpokládáme, že alespoň 80 % dotazovaných má základní informace o prostatě a jejich chorobách a zbylé procento má znalosti nedostatečné. Hypotéza 2 Předpokládáme, že větší zájem o informace má více než 60 % respondentů a zbylé procento se o informace nezajímá. Hypotéza 3 Předpokládáme, že více jak 85 % dotazovaných respondentů se již setkalo s prevencí onemocnění prostaty a zbylé procento ještě ne. Hypotéza 4 Předpokládáme, že alespoň 50 % z dotázaných, kteří nemají možnost zúčastnit se edukačního kurzu, by se chtěli takového kurzu zúčastnit a zbylé procento nemá zájem. Hypotetické tvrzení Předpokládáme, že minimálně polovina dotazovaných získala informace o onemocnění prostaty prostřednictvím internetu a televize. Metodika průzkumu Metodou průzkumu je nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce o 22 otázkách. Průzkum je kvantitativní, kdy je rozdáno 80 dotazníků. Časový plán průzkumu je stanoven na měsíc listopad 2011 až leden 2012, a to v Městské nemocnici Dvůr Králové nad Labem za svolení náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jany Holanové. Průzkumný soubor Průzkumný soubor tvořili muži všech věkových kategorií, kteří byli hospitalizování v daném časovém rozmezí průzkumu v Městské nemocnici Dvůr Králové nad Labem, a to na oddělení urologickém, chirurgickém a interním. Výběr respondentů byl záměrný. Dotazník byl rozdán všem mužům, 42 hospitalizovaných na daných odděleních bez ohledu na to, zda onemocněním prostaty trpí, či ne. Dotazník obsahoval 22 položek, z toho bylo 16 otázek uzavřených a 5 polootevřených, u kterých mohli respondenti doplnit jinou odpověď, pokud jim nevyhovovala zvolená, či doplnit k již určené odpovědi. Pouze jedna otázka byla otevřená, a ta se ptala na to, kdo z rodiny a jakým onemocněním trpěl. Vztahovala se k otázce předchozí a respondenti na ní odpovídali jen v případě, že v předešlé otázce odpověděli ano. Počet rozdaných dotazníků Dotazníků bylo rozdáno 80 a návratnost byla 100%. Distribuce a sběr dotazníků byl osobní. Před rozdáním dotazníku byla provedena pilotní studie, kdy byl dotazník rozdán 10 lidem v blízkém okolí. Snahou bylo zjistit, zda daným otázkám rozumí a zda jsou srozumitelné. Tyto dotazníky nebyly zahrnuty v průzkumu. Dotazníkové položky a hypotézy K hypotéze 1 se vztahovaly položky 4, 5, 7, 8. K hypotéze 2 se vztahovaly položky 11, 14. K hypotéze 3 se vztahovaly otázky 11, 17, 18 a k hypotéze 4 to byly otázky 14, 16. K hypotetickému tvrzení se vztahuje otázka číslo 9. Otázky 1, 2, 3 se skládali z doplňkových demografických údajů. Otázka číslo 13 je doplňkovou k otázce číslo 12. Otázka 16 zjišťuje, jestli mají dotazovaní respondenti zájem o edukační kurz a reaguje na otázku předešlou. Na otázku 19 odpovídali jen respondenti, kteří mají zvětšenou prostatu a zhoršené vyprazdňování močového měchýře. Otázky 20, 21 a 22 se ptají na životosprávu a životní styl dotazovaných. Zpracování údajů Při zpracování dotazníků jsme použili metodu deskriptivní statistiky, všechny údaje byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel. Pro interpretaci analýzy dat jsme použili tabulky absolutní a relativní četnosti a grafické znázornění ucelených výsledků pomocí koláčových a sloupcových grafů. 43 8 Interpretace a grafické znázornění výsledků průzkumu 8. 1 Demografické údaje Položka č. 1 - Váš věk. a) do 30 b) 31-40 c) 41-50 d) 51-60 e) 61-70 f) 71-80 g) 81 a více Onemocnění prostaty je onemocnění, které se začíná vyskytovat u mužů okolo 40 let a se stoupajícím věkem jeho incidence roste, proto jsou pro tento průzkum klíčoví respondenti starší 40 let, kterým byl dotazník spíše směřován. Ovšem proto, že zánět prostaty, tedy prostatitida, se vyskytuje i u mužů mladších, asi okolo 30 let, jsou zde zařazeni i respondenti této věkové kategorie a také pro komplexní údaje o tom, jak moc jsou muži různých věkových kategorií informováni o této problematice. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost do 30 12 0,15 31-40 6 0,075 41-50 11 0,1375 51-60 12 0,15 61-70 17 0,2125 71-80 18 0,225 81 a více 4 0,05 celkem 80 1 44 Z 80 dotazovaných respondentů bylo 13 ve věku do 30 let (16 %), 5 od 41 do 50 (6 %), 11 v letech 41 až 50 (13,75 %). O jednoho více, tedy 12 respondentů, bylo ve věku 51 až 60 let (15 %). Nejvyššího počtu dosáhla věková skupina ve věku 61 až 70 let s 17 respondenty (21,25 %) a věková skupina 71 až 80 let s 18 respondenty (22,5 %). Málo početnou skupinou byli lidé ve věku 81 a více, kde odpovídali jen 4 respondenti (5 %), důvodem byl často špatný zdravotní stav dotazovaných. 45 Položka č.2 - Jaké je vaše dosažené vzdělání? a) základní b) vyučený c) vyučený s maturitou d) středoškolské e) vyšší odborné f) vysokoškolské Tato otázka přímo nesouvisí s onemocněním prostaty, ale pomocí ní se snažíme zjistit, jestli má vzdělání vliv na informovanost lidí o tomto druhu onemocnění. Ze všech dotazovaných je nejvíce respondentů vyučených, z 80 lidí jich je 38 (47,5 %), přičemž 29 z nich je dobře informováno o onemocnění prostaty, 6 má mylné informace a 3 toho moc nevědí. Vyučených s maturitou je jen 6 (7,5 %) a z toho je 5 dobře informováno a jeden špatně. Tři respondenti mají základní vzdělání (3,75 %) a jen jeden má nějaké informace o prostatě. Jeden respondent má vyšší odborné vzdělání (1,25 %), přičemž je dobře informován. Středoškolské vzdělání má 22 dotazovaných (27,5 %), z toho 12 má základní informace, 6 má špatné informace a 4 toho o prostatě mnoho neví. Vysokoškolsky vzdělaných respondentů je 10 (12,5 %), Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Základní 3 0,0375 Vyučený 38 0,475 Vyučený s maturitou 6 0,075 Středoškolské 22 0,275 Vyšší odborné 1 0,0125 Vysokoškolské 10 0,125 celkem 80 1 46 kdy jen 1 z nich je špatně informován a 1 mnoho o této problematice neví. Z čehož nám vyplývá, že přesné informace z tohoto počtu respondentů nezjistíme, neboť počet dotazovaných s určitým typem vzdělání není rovnoměrný. K přesnějšímu určení bychom potřebovali daleko větší počet respondentů od každého stupně vzdělání. Víme jen to, že až na základní vzdělání vždy více než polovina lidí, má základní informace. 47 Položka č. 3 - Jaké jste rasy? a) europoidní b) mongoloidní c) negroidní d) australoidní Studie ukazují, že rasová rozdílnost má vliv na onemocnění prostaty. Nejvíce náchylní jsou Afroameričané a nejméně náchylní jsou Asiaté, Evropané jsou někde uprostřed. Při tomto dotazníkovém šetření však nebylo možné toto tvrzení ověřit, protože byl malý počet respondentů rozdílných rasových příslušností. Téměř většina, 96,25 %, což je 77 dotazovaných, jsou rasy europoidní. Dva (2,5 %) respondenti uvádí rasu mongoloidní a jen jeden (1,25 %) rasu australoidní, při čemž není jasné, jestli je opravdu rasy australoidní nebo europoidní, v dotazníku uvedl, že je Australan. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Europoidní 77 0,9625 Mongoloidní 2 0,025 Negroidní 0 0 Australoidní 1 0,0125 celkem 80 1 48 8. 2 Vlastní průzkum Položka č. 4 - Víte, co je prostata? a) ano b) ne c) slyšel jsem o tom, ale mnoho nevím Z 80 dotazovaných 71 odpovědělo, že vědí, co je prostata (88,75 %) a zbylých 9, že o tom slyšeli, ale mnoho neví (11,25 %). Odpověď ne, nezvolil nikdo. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 71 0,8875 Ne 0 0 Slyšel jsem o tom 9 0,1125 celkem 80 1 49 Položka č. 5 - Prostata je orgánem: a) žen i mužů b) pouze žen c) pouze mužů Pátá otázka, byla otázkou ověřovací. Zjišťovala, jestli respondenti, opravdu vědí, co je prostata. Na otázku, zda je prostata orgánem žen i mužů, překvapivě odpovědělo 12 respondentů, že ano (15 %), a z toho všichni na předchozí otázku odpověděli, že vědí, co je prostata. Všichni, co odpověděli, že o tom slyšeli, ale mnoho neví, správně odpověděli, že je to orgán pouze mužů. Odpověď, že prostata, je orgánem pouze žen nezvolil nikdo. Správnou odpověď c) pouze mužů zvolilo 68 respondentů (85 %). Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Žen i mužů 12 0,15 Pouze žen 0 0 Pouze mužů 68 0,85 celkem 80 1 50 Položka č. 6 - Byl jste už někdy léčen s onemocněním prostaty? a) ano (s jakým?) b) ne Na otázku, zda byli dotazovaní respondenti už někdy léčeni s onemocněním prostaty, odpovědělo 56 respondentů, že ne (70 %), což je způsobeno velkým počtem respondentů ve věku okolo 30 let. Zbylých 24 respondentů bylo s nějakým druhem onemocnění léčeno. V grafu jsou vyznačeny jednotlivé druhy onemocnění prostaty, které respondenti udali. Jeden respondent (1,25 %) uvedl, že se léčil se dvěma typy, a to s BHP i zánětem prostaty (prostatitidou). BHP onemocnělo 11 respondentů (13,75 %), zánětem prostaty (prostatitidou) trpěli 3 dotazovaní (3,75 %), karcinom prostaty uvedli 3 respondenti (3,75 %) a 6 (7,5 %) jich uvedlo, že se již léčili s onemocněním prostaty, ale neuvedli s jakým. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost BHP 11 0,1375 zánět 3 0,0375 KP 3 0,0375 ano - neudáno s jakým 6 0,075 Ne 56 0,7 BHP + zánět 1 0,0125 celkem 80 1 51 Položka č. 7 - Myslíte si, že může být onemocnění prostaty spojeno s problémy s močením? (slabý proud moči, časté močení., atd…) a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne Onemocnění prostaty může být spojeno s problémy s močením, což správně zodpověděli všichni dotazovaní. Odpověď ano zvolilo 74 respondentů (92,5 %) a spíše ano uvedlo zbylých 6 (7,5 %). Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 74 0,925 Spíše ano 6 0,075 Spíše ne 0 0 Ne 0 0 Celkem 80 1 52 Položka č. 8 - Vyberte jeden z klinických projevů onemocnění prostaty (jak se nemoc může projevit). a) záněty močového měchýře b) problémy s močením c) nárůst penisu Mezi klinické projevy onemocnění prostaty patří problémy s močením, což zodpovědělo 73 dotazovaných (91,25 %), zbylých 7 odpovědělo, že mezi klinické projevy onemocnění prostaty patří zánět močového měchýře (8,75 %). Dle očekávání nikdo třetí odpověď, nárůst penisu, nezvolil. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Záněty močového měchýře 7 0,0875 Problémy s močením 73 0,9125 Nárůst penisu 0 0 celkem 80 1 53 Položka č. 9 - Kde jste se setkal s informacemi o onemocnění prostaty? (Více odpovědí) a) v televizi b) na internetu c) z informačních materiálů a brožur d) od lékaře e) jinde (uveďte kde) Na otázku, kde jste se mohli setkat s informacemi o onemocnění prostaty, bylo možné zvolit více odpovědí. Nejčastěji dotazovaní respondenti volili odpověď a) v televizi, která byla zvolena 42 krát. Domníváme se, že je to hlavně díky rozrůstajícím se reklamám na přípravky při potížích s prostatou. Velmi častá byla také odpověď d) od lékaře. Většinou ji volili lidé, kteří již nějaké problémy s prostatou mají. Odpověď c) z informačních letáků a brožur, byla vybrána 24 krát a 17 x respondenti volili odpověď b) na internetu. Odpověď e) jinde, byla zvolena 7 krát a respondenti k ní měli uvést kde. Nejčastěji uváděli mezi lidmi, přítelkyně nebo kamarád (4x), poté na vysoké škole (2x) či v práci (1x) nebo na vojně (1x). Tato otázka má význam informační. Pomoci jí se snažíme zjistit, odkud si respondenti informace o prostatě pamatují a kam je tedy dále rozšiřovat a jaké informační zdroje zlepšit. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost V televizi 42 0,3443 Na internetu 17 0,1393 Z informačních matriálů a brožur 24 0,1967 Od lékaře 31 0,2541 Mezi lidmi, přítelkyně, kamarád 4 0,0328 V práci 1 0,0082 Na vojně 1 0,0082 Na vysoké škole 2 0,0164 celkem 122 1 54 Položka č. 10 - Na koho byste se obrátil v případě, že by se u Vás objevily problémy s močením? a) na urologického lékaře b) na praktického lékaře c) na kamaráda, manželku d) jiné (koho?) Je v podstatě jedno, jestli se člověk při potížích s močením obrátí na praktického lékaře nebo urologa, tak či tak, po základním vyšetření od praktického lékaře většinou obdrží doporučení k návštěvě urologického lékaře. Důležité je, že se dotazovaní muži nebojí na nějakého lékaře obrátit a že většina ví, kam zajít při problémech s močením, tedy k urologickému lékaři, což zodpovědělo 55 z 80 dotazovaných respondentů (68,75 %). Na praktického lékaře by se obrátilo 24 respondentů (30 %) a jen jeden by se raději obrátil na manželku či kamaráda (1,25 %). odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Na urologického lékaře 55 0,6875 Na praktického lékaře 24 0,3 Na kamaráda, manželku 1 0,0125 Jiné 0 0 celkem 80 1 55 Položka č. 11 - Zajímal jste se někdy o to, jak onemocnění prostaty předcházet? a) ano, zajímá mě to b) částečně ano, mám o tom povědomí c) ne nikdy I přesto, že onemocnění prostaty přibývá, stále mnoho lidí o tuto problematiku nejeví patřičný zájem. Ovšem není tomu zcela tak u mnou dotazovaných respondentů, protože z 80 dotázaných odpovědělo 23 lidí (28,75 %), že je zajímá, jak onemocnění prostaty předcházet a 25 odpovědělo, že mají zájem částečný (31,25 %). Z toho velká část respondentů má již s onemocněním prostaty nějaké zkušenosti, ať už se s ním léčili sami, nebo se léčil někdo z rodiny, čímž procento zájmu pochopitelně narůstá. Tedy 60 % dotazovaných udává, že alespoň malý zájem o tuto problematiku mají. Odpověď ne, nikdy, zvolilo 32 dotazovaných respondentů (40 %), mezi nimiž byli nejčastěji muži, kteří s daným onemocněním nemají žádné problémy a také muži okolo 30 let. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano, zajímá mě to 23 0,2875 Částečně ano, mám o tom povědomí 25 0,3125 Ne, nikdy 32 0,4 celkem 80 1 56 Položka č. 12 - Trpěl onemocněním prostaty někdo z rodiny? a) ano b) myslím, že ano c) ne d) myslím, že ne e) nevím Na onemocnění prostaty může mít vliv i dědičnost, která hraje roli především u karcinomu prostaty. Riziko onemocnění KP se při výskytu v rodině zvyšuje. Pokud onemocněním trpěl otec, je 2x vyšší pravděpodobnost, že bude mít syn také KP, a pokud byl KP prokázán u bratra, riziko se zvyšuje až 3x. Touto otázkou jsme si chtěli ověřit, jestli by u našich respondentů nemohlo být onemocnění prostaty také do určité míry podmíněné geneticky. Na otázku, jestli trpěl onemocněním prostaty někdo z rodiny, odpovědělo 29 respondentů, že ne (36,25 %) a 18 si myslí, že ne (22,5 %). Odpověď nevím zvolilo 8 respondentů (10 %). Dalších 8 si myslí, že ano (10 %) a 17 ví, že ano (21,25 %). Zajímavé je, že z dotazovaných respondentů, kteří odpověděli, že někdo z rodiny trpěl onemocněním prostaty, nebo že si myslí, že ano, téměř polovina, 12 (48 %), již nějakým druhem onemocnění prostaty trpí. Z respondentů, kteří odpověděli, že neví, jestli od nich někdo z rodiny trpěl onemocněním prostaty, již onemocněním prostaty trpí 4 (50 %). Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 17 0,2125 Myslím, že ano 8 0,1 Ne 29 0,3625 Myslím, že ne 18 0,225 Nevím 8 0,1 celkem 80 1 57 Položka č. 13 - Pokud jste na předchozí otázku odpověděl „ano“, nebo si myslíte, že ano, napište, kdo a jakým onemocněním trpěl? Kdo? Jakým onemocněním trpěl? Otázka číslo 13, je doplňková otázka k otázce předešlé a odpovídali na ní jen ti, kteří na předešlou otázku odpověděli ano nebo si mysleli, že ano. Z 80 dotazovaných respondentů odpovědělo ano, či myslím, že ano 25 (31 %) a 2 z nich, i přesto, že odpověděli na předešlou otázku kladně, nevyplnili tuto otázku. Domníváme se, že to bylo způsobené tím, že nevědí, kdo a jakým onemocněním trpěl. Ze zbylých 23 odpovědí na otázku kdo, převažovala odpověď 17x otec, dále 3x děda, 2x bratr a jednou se zde objevila i odpověď strýc. Nejpočetnější odpovědí na otázku jakým onemocněním, byla BHP a to v 10 případech, 7x se objevil KP a 6 dotazovaných ví, kdo z rodiny trpěl onemocněním prostaty, ale nevědí jakým. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost otec 17 0,68 děda 3 0,12 bratr 2 0,08 strýc 1 0,04 KP 7 0,28 BHP 10 0,4 Neví 6 0,24 neuvedli 2 0,08 celkem 25 1 58 Položka č. 14 - Máte zájem o získání hlubších informací týkajících se prevence onemocnění prostaty? a) ano b) spíše ano c) ne d) spíše ne Na otázku, zda by dotazovaní respondenti měli zájem o informace o prevenci onemocnění prostaty, překvapivě odpovědělo 71 % dotazovaných, že ano nebo spíše ano, z toho ano odpovědělo 24 respondentů (30 %) a spíše ano 33 respondentů (41,25 %). Očekávány byly spíše reakce opačné, ale je dobře, že se muži začínají o tuto problematiku zajímat. Ne odpovědělo 8 dotazovaných (10 %) a spíše ne zvolilo zbylých 15 dotazovaných (18,75 %). Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 24 0,3 Spíše ano 33 0,4125 Ne 8 0,1 Spíše ne 15 0,1875 celkem 80 1 59 Položka č. 15 - Máte možnost zúčastnit se nějakého edukačního (vzdělávacího) kurzu? a) ano b) ne c) nezajímám se o to Domníváme se, že edukační kurzy, nebo třeba informační sezení, kde by se pacienti mohli dovědět nějaké bližší informace o tomto druhu onemocnění, nejsou nijak hojné, a pokud jsou, tak nebudou všeobecně známé. Proto dle očekávání na tuto otázku odpovědělo z 80 dotázaných 57 respondentů, že nemají možnost se zúčastnit (71,25 %) a 20, že se o to nezajímají (25 %). Jen zbylí 3 odpověděli, že ano (3,75 %). Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 3 0,0375 Ne 57 0,7125 Nezajímám se o to 20 0,25 celkem 80 1 60 Položka č. 16 - Jestli jste na předchozí otázku odpověděl „ne“, měl byste o nějaký kurz zájem? a) ano b) spíše ano c) ne d) spíše ne Na předešlou otázku, jestli mají dotazovaní respondenti možnost zúčastnit se nějakého edukačního kurzu o onemocnění prostaty, napsalo 57 dotazovaných, že ne. Na tuto otázku odpovídalo tedy jen 57 respondentů, a z toho 60 % zájem nemá. Spíše ne zvolilo 17 respondentů (29,83 %) a ne také 17 respondentů (29,83 %). Ano a spíše ano zvolilo 40 % dotazovaných a z toho jen 4 zvolili odpověď ano (7 %) a 19 spíše ano (33,34 %). Myslíme, že spousta dotazovaných volila odpověď ne nebo spíše ne kvůli obavě z názvu edukační kurz, protože z otázky číslo 14 vyplývá, že 71% dotazovaných by mělo zájem o hlubší informace. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost Ano 4 0,07 Spíše ano 19 0,3334 Ne 17 0,2983 Spíše ne 17 0,2983 celkem 57 1 61 Položka č. 17 - Jste informován o tom, že máte od věku 50 let nárok na každoroční bezplatnou preventivní prohlídku prostaty? a) ano b) ne Každý muž, kterému je 50 let a více, má nárok na bezplatnou roční preventivní prohlídku a vyšetření prostaty. Z 80 dotazovaných 37 ví (46,25 %), že má nárok, ale více než polovina, 43 respondentů (53,75 %) o této informaci neví. Je to způsobeno asi tím, že většina respondentů, kteří odpověděli, že nejsou informováni, onemocněním prostaty netrpí. Ze 43, co odpověděli ne, onemocněním prostaty trpí jen 10 (23 %) a 33 netrpí (77 %). Zajímavé je, že ze 43 mužů, kteří odpověděli ne je okolo 50 let a starších 29 z nich (v rozmezí od 41 do 80 a více, 63%). Takže se domníváme, že tato informace není dostatečně rozšířena mezi věkovou kategorii, která má na tuto prevenci nárok. Zbylých 14 respondentů je buď do 30 let (10) nebo v rozmezí 31 až 40 (4). Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost ano 37 0,4625 ne 43 0,5375 celkem 80 1 62 Položka č. 18 - Dostal jste někdy k vyplnění IPSS dotazník (International Prostate Symptom Score) a) ano b) ne c) nevím, co to je IPSS dotazník (International Prostate Symptom Score), neboli česky Mezinárodní prostatické symptomové skóre, se používá ke stanovení příznaků, zhodnocuje závažnost obtíží a také hodnotí úspěch léčby nebo naopak progresy. Je složen ze 7 otázek, které se zaměřují na potíže s vyprazdňováním močového měchýře. První 4 otázky jsou zaměřené přímo na vyprazdňovací symptomy (neúplné vyprazdňování, oslabený proud moči, přerušované močení a nutnost použití břišního lisu), další 3 jsou na jímací symptomy (frekvence, urgence, nykturie). Bodové ohodnocení obtíží je od 0 do 5, s tím, že maximální počet je 35 bodů. Součástí je i otázka na kvalitu života, a ta se ptá, jak by se nemocný cítil v budoucnu, kdyby měl stejné potíže s močením, jako nyní, s odpovědí od výborně po nesnesitelně s bodovým hodnocením 0 – 6. c absolutní relativní Ano 0 0 Ne 62 0,775 Nevím, co to je 18 0,225 celkem 80 1 63 K našemu překvapení na tuto otázku nikdo neodpověděl ano i přesto, že 12 lidí udávalo, že jsou léčeni nebo jim byla diagnostikována BHP. Z 80 dotazovaných většina odpověděla, že ještě nikdy nedostala k vyplnění IPSS dotazník 77,5 % (62) a jen 22,5 % napsalo, že nevědí co, to je (18). Domníváme se, že by IPSS dotazník a jeho vyplnění mělo být součástí každé preventivní návštěvy urologického lékaře a rozdávat by se mohl i u lékaře praktického. 64 Položka č. 19 - Pokud máte diagnostikovanou zvětšenou prostatu a zhoršené vyprazdňováním měchýře, řekl vám někdo, jaká jsou preventivní opatření pro zmírnění obtíží? a) ano (uveďte jaké?) b) ne Preventivní opatření pro zmírnění jsou následující: pokud muže trápí časté močení a má problém také s nočním močením, je dobré před spaním omezit příjem tekutin. Pokud před spaním vypijeme velké množství, problémy s nočním močením se budou ještě zhoršovat. Je dobré pít naposledy tak 2 hodiny před spaním. Naproti tomu přes den by měli pít dostatečně, alespoň 2 litry tekutin. Výrazně by se ale měla omezit konzumace močopudných nápojů, jako je např. káva a alkohol. Prospívá také dostatek pohybu a dobré je vyvarovat se častému sezení, hlavně na měkkém. Potraviny by měli být obohacené o zeleninu, vitamín D a rostlinné tuky, které by měli nahradit ty živočišné. Příznivě prospívá i sója. Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost léky 4 0,07 pitný režim 3 0,05 nenachladnout 1 0,02 neudávají co 5 0,09 ne 44 0,77 celkem 57 1 65 Na tuto otázku měli odpovídat jen respondenti, kterým byla diagnostikována zvětšená prostata, či mají problémy s močením, odpovídalo na ní však více respondentů. Z 80 dotazovaných v otázce číslo 6 odpovědělo 12 respondentů, že trpí BHP a 6 neuvedlo žádné onemocnění. Zde odpovídalo 57 respondentů a z toho 44 odpovědělo, že neví (77 %) a 13 odpovědělo, že ano (23 %). Osm z 12 respondentů, kteří odpověděli, že trpí BHP ví, jaká jsou preventivní opatření ke zmírnění, 3 nevědí a jeden 19. otázku nevyplnil. Z 6, kteří nevyplnili v 6. otázce, čím trpí, zodpověděli 4, že vědí, jaká jsou preventivní opatření a 2 nevědí. Domníváme se tedy, že respondenti, kterých se tato otázka týkala, jsou většinou dobře, nebo alespoň částečně poučeni o preventivních opatřeních. 66 Položka č. 20 - Kouříte? a) ano kolik cigaret denně? b) ne Jako na každé nádorové onemocnění, ať již maligní nebo benigní, působí nás životní styl. Kouření by se mohlo také podílet na vzniku onemocnění, i když to není v případě onemocnění prostaty nikterak vědecky podloženo, je tu tato otázka spíše ze zvědavosti, jestli lidé, kteří kouří, mohou častěji trpět onemocněním prostaty. Z 80 dotazovaných respondentů kouří jen 20 (25 %), a to v průměru okolo 10 cigaret denně. Zbylých 60 (75 %) uvedlo, že nekouří. Pouze 2 dotazovaní z 10, kteří kouří, trpí onemocněním prostaty. Takže v tomto průzkumu se nepotvrdilo, že by kouření mělo nějaký zásadní vliv na vznik tohoto druhu onemocnění. Odpovědi absolutní relativní ano 20 0,25 ne 60 0,75 celkem 80 1 67 Položka č. 21 - Jaká si myslíte, že je vaše životospráva? a) stravuji se spíše zdravě b) stravuji se spíše nezdravě c) životosprávu neřeším Otázka číslo 21 je také doplňkovou otázkou na životosprávu a zaměřuje se na to, jestli lidé, kteří jí zdravěji, méně trpí onemocněním prostaty, než lidé, kteří se stravují nezdravě. Pod pojmem stravuji se spíše zdravě, myslíme málo tuků, hodně zeleniny, vyvážená a pravidelná strava, omezení příjmu mastných jídel, dostatečné množství tekutin atd. Pojem stravuji se spíše nezdravě, zahrnuje nadměrnou konzumaci mastných jídel, hodně živočišných tuků, smažená a tučná jídla, málo zeleniny a i malý příjem tekutin atd. Pod odpovědí životosprávu neřeším, je možné si představit kombinaci zdravé a nezdravé stravy, kdy bude nejspíše přesahovat ta klasická, méně zdravá. Z 80 dotazovaných 38 odpovědělo, že se stravuje zdravě (47,5 %), 18 se stravuje nezdravě (22,5 %) a zbylých 26 životosprávu neřeší (32,5 %). Ukázalo se, že z 18 respondentů, kteří odpověděli, že se stravují nezdravě, jen 3 trpí onemocněním prostaty a z 26, co napsali, že životosprávu neřeší jen 4, což znamená, že v případě našeho malého průzkumu životospráva neovlivňuje vznik onemocnění prostaty. Domníváme se, že údaje mohou být skreslené, jelikož pacienti nemusí vědět, jaké potraviny snižují vznik karcinomu. Odpovědi absolutní relativní stravuji se spíše zdravě 38 0,475 stravuji se spíše nezdravě 18 0,225 životosprávu neřeším 26 0,325 celkem 80 1 68 Položka č. 22 - Sportujete pravidelně (min. 3 x 40 min) a) ano b) ne Ke zdravému životnímu stylu patří nejen zdravá strava, odpočinek, ale i sport. Otázkou číslo 22. jsme zjišťovali, kolik z dotazovaných respondentů sportuje a zda to má nějaký vliv na onemocnění prostaty. Ze všech dotazovaných odpovědělo 56 respondentů, že nesportuje (70 %) a zbylých 24, že ano (30 %). Zde 21 dotazovaných z 56, kteří odpověděli, že nesportují, trpí onemocněním prostaty a pouze 3 z 24 sportujících. Celkově onemocněním prostaty z 80 dotazovaných trpí 24, což znamená, že v našem malém průzkumu by mohl sport příznivě působit proti vzniku onemocnění prostaty. Odpovědi absolutní relativní ano 24 0,3 ne 56 0,7 celkem 80 1 69 9 Diskuze Je velmi složité porovnat výsledky našeho průzkumu s dalšími výsledky, neboť náš průzkum byl velmi různorodý a zabýval se problematikou onemocnění prostaty celkově. Nebyl zaměřený na jednotlivá onemocnění a pro důvěryhodnější výsledky bychom potřebovali mít daleko větší vzorek respondentů. Zaměřili jsme se především na informovanost a prevenci. Také tento průzkum obsahoval i řadu otázek dalších, které se zaměřovali na rasu, vzdělávání, životní styl či dědičnost. Blíže zde rozebereme jednotlivé hypotézy a porovnáme zjištěné poznatky s jinými autory a pracemi. První hypotéza (alespoň 80 % dotazovaných zná základní informace o prostatě a jejich chorobách a zbylé procento má znalosti nedostatečné) měla za úkol zjistit, jak jsou muži o prostatě informováni a jestli vědí, jak se může onemocnění prostaty projevit. I přesto, že se hypotéza potvrdila a dokonce více než 90 % mužů má základní informace, tak je rozporuplné, že 12 respondentů i přes tvrzení, že vědí, co je prostata, odpoví: orgán žen i mužů, a z toho ještě 4 muži onemocněním prostaty trpí. Protože získané údaje o základních informacích nemají muži zcela dostatečné, je třeba nadále informovanost prohlubovat. Zvýšení informovanosti může vést k většímu zájmu lidí o své zdraví, častějším preventivním prohlídkám a tím k lepšímu a dřívějšímu diagnostikování onemocnění. Druhá hypotéza (zájem o informace má více než 60 % respondentů a zbylé procento se o informace nezajímá) zjišťovala zájem dotazovaných o problematiku onemocnění prostaty. Hypotéza se potvrdila a milým překvapením bylo, že 60 % dotazovaných udává zájem o onemocnění prostaty a 70 % by uvítalo ještě další informace. Na základě čehož byl vypracován návrh na informační brožuru pro pacienty. Návrh je obsažen v příloze D. Třetí hypotéza (s prevencí onemocnění prostaty se setkalo více než 85 % dotazovaných a zbylé procento ještě ne) se nepotvrdila. Velký pokles procent jsme zaznamenali kvůli tomu, že nikdo z dotazovaných nedostal k vyplnění IPSS dotazník a proto vyšlo, že se s prevencí setkalo jen 35 % respondentů. IPSS dotazník by měl 70 pomoci odhalit i začínající problémy s močením a tím dříve by bylo možné diagnostikovat počínající problém s onemocněním prostaty. Proto je zarážející, že nikdo z 80 dotazovaných se s ním ještě nesetkal. Pomocí čtvrté hypotézy (alespoň 50 % z dotázaných, kteří nemají možnost zúčastnit se edukačního kurzu, by se chtěli takového kurzu zúčastnit a zbylé procento nemá zájem) jsme zjišťovali, kolik z respondentů má zájem o edukační (informační) kurz a zjistili jsme, že je to méně než polovina dotazovaných. Hypotéza se tedy nepotvrdila. Domníváme se, že i přesto, že dotazovaní respondenti jeví zájem o informace o onemocnění prostaty, slova edukační kurz se nejspíše obávají, a proto je o něj zájem snížený. V okrese Trutnov je celkově malý výskyt edukačních kurzů preventivního řádu či určených pacientům s určitým druhem onemocnění. S touto variantou se tudíž nepotkávají běžně, a proto je pro většinu z nich tato informace nová a nevědí, co od ní očekávat a na co se připravit. Chtělo by to zvýšit koncentraci obdobných kurzů a zvýšit tak informovanost lidí všeobecně, povede to k lepším znalostem o onemocněních a lepší prevenci. Hypotetické tvrzení (minimálně polovina dotazovaných získala informace o onemocnění prostaty prostřednictvím internetu a televize) se nepotvrdilo, i přesto, že dotazovaní respondenti uváděli televizi nejvíce krát, internet předčili informace od lékaře a z informačních materiálů a brožur. V bakalářské práci Miroslavy Novákové z roku 2007, která popisuje edukaci klientů s BHP, uvádějí televizi jako třetí zdroj informací, na prvním místě jsou časopisy a noviny a na druhém místě je praktický lékař (NOVÁKOVÁ, 2007). I v našem průzkumu byl lékař na druhém místě v četnosti zvolených odpovědí a na třetím místě tedy skončila odpověď z informačních materiálů a brožur, protože naše dotazníková otázka neobsahovala odpověď časopisy a noviny, lze předpokládat, že řada dotazovaných volila tuto položku místo chybějící. Domníváme se, že častější výskyt odpovědi televize oproti roku 2007 je způsobem vzrůstajícím počtem reklam v televizích, které obsahují různé preparáty na potíže s močením způsobené prostatou. Muži mají 12 % riziko, že karcinomem prostaty onemocní, to se ale může ještě zdvojnásobit v případě, že onemocněním prostaty trpí přímý příbuzný. Pokud KP trpí více než jeden příbuzný, riziko se zvyšuje dokonce pětkrát až sedmkrát, uvádí pan Smart v urologických listech (SMART, 2010). Z našeho průzkumu vyplývá, že z 25 71 dotazovaných, kteří odpověděli na otázku, zda trpěl někdo z rodiny onemocněním prostaty, odpovědělo, že ano 12 lidí, kdy v převážné většině převažovala odpověď otec a 4 krát se zde objevil KP. Odpověď nevím zvolilo 8 mužů, z toho 4 onemocněním prostaty trpí. Takže v našem malém průzkumu se ukazuje, že KP je u nás dědičný z 33, 3 %. BHP trpí podle Doc. MUDr. Ladislava Jaromíra, CSc. 20 % lidí ve věku 40 až 50 let. Mezi 50 až 60 rokem 40 % mužů a ve věku 60 až 70 let je to již 55 %. Rapidní vzestup sledujeme u mužů ve věku 70 až 80 let, kdy incidence dosahuje 80 % a mezi lety 80 až 90 je to už 90 % mužské populace (JAROLÍM, 2008). V našem průzkumu jsme zjistili, že u mužů do 40 let netrpí nikdo onemocněním prostaty. Ve věku 41 – 50 jen 2 muži (18,18 %) z jedenácti dotazovaných ve stejné věkové kategorii, a ve věku 51 – 60 let jen jeden muž (8,33 %) z 12 dotazovaných. Ze 17 dotazovaných ve věku 61 – 70 let trpí onemocněním prostaty 3 lidé (17,65 %), konkrétně jeden BHP a zbylí dva neudávají jakým. Pozoruhodný je výskyt BHP mezi věkovou skupinou 71 – 80 let, kdy z 18 dotazovaných jí trpí 15 a jeden muž trpí KP (88,89 %). Ve věkové hranici 81 let a více byli dotazováni jen 4 respondenti, kdy onemocněním prostaty trpí 3 (75 %). Dva neudávají jakým a jeden trpí KP. Počet respondentů v každé věkové kategorii je velmi malý, proto nelze přesně určit výsledky, ale je zřejmé, že určitá závislost na věku je, a to hlavně od 70 let a více. Komparací našich výsledků a tvrzení Doc. MUDr. Ladislava Jaromíra lze konstatovat, že vyšší věk je rizikový pro vznik BHP. 9.1 Doporučení pro praxi Informovanost mužů o onemocnění prostaty stále není dostatečná. Informace mají především muži, kteří nějakým onemocněním prostaty trpí, a to ne zcela dostačující. Domníváme se, že je potřeba zvýšit informovanost také u lidí mladších, neboť u nich se může začít s primární prevencí, která může přispět k brzkému odhalení onemocnění a snížení mortality. Doporučení pro managment nemocnice Když jsme mužům hospitalizovaným na oddělení v nemocnici rozdávala dotazníky, jejich zájem o ně byl spíše negativní. Ovšem při sběru dotazníků se ukázalo, 72 že zájem o informace mají, a téměř vždy se rozpoutala diskuze na toto téma. Aktivně se vyptávali a chtěli vědět více informací. Proto bychom navrhovali, aby měli muži, pokud jím to jejich zdravotní stav dovolí, možnost zúčastnit se při svém pobytu v nemocnici edukačních kurzů spojených s problémy s prostatou. Edukační kurz by vedla všeobecná sestra seznámená s touto problematikou, nejlépe vysokoškolsky vzdělaná ve spolupráci s urologickým lékařem, který by případně odpověděl na medicínské otázky. Součástí práce je také výběr ošetřovatelských diagnóz, které se dají použít u mužů při problémech s prostatou. Měli by přispět ke snazší tvorbě ošetřovatelských diagnóz nejen na urologických klinikách a pracovištích, ale např. také při tvorbě edukačních kurzů. Všeobecná sestra se díky ošetřovatelské diagnóze snáz zorientuje v problémech pacienta, může se na ně lépe zaměřit a pokusit se o jejich následné odstranění. Doporučení pro urologické a praktické lékaře Z našeho průzkumu také vyplývá, že muži nedostávají k vyplnění IPSS dotazník, který by měl být součástí vyšetření prostaty při problémech s močením. Návrh zní rozdávat ho automaticky všem mužům okolo 50 let a starším při preventivních prohlídkách u urologického lékaře, ale také u lékaře praktického. Mohl by být součástí pravidelné roční prohlídky prostaty. Rozdávat by ho mohla všeobecná sestra, nebo dokonce sám lékař, nebo by mohl být alespoň volně dostupný k vyplnění v čekárnách. Doporučení pro zdravotní pojišťovny V neposlední řadě je součástí práce také návrh na informační brožuru pro pacienty, která by mohla být volně dostupná na nemocničních odděleních, či v čekárnách lékařů, nebo by ji všeobecná sestra mohla rozdávat na edukačních kurzech v nemocnici. Je to rozsáhlejší materiál, v kterém je popsáno, co je to prostata a jak se určité druhy onemocnění mohou projevit. Konkrétně jsou popsána tři častá onemocnění prostaty a to BHP, KP a prostatitida. Informační brožura se snaží zajímavými názvy a provedením zaujmout pacienta. Na konci je vložen IPSS dotazník, který si každý pacient může vyplnit a zjistit, zda jeho problémy jsou ještě v normě, a posléze vyplněný dotazník konzultovat s lékařem. 73 ZÁVĚR V teoretické části byly popsány tři druhy onemocnění prostaty, a to benigní hyperplazie prostaty, prostatitida a karcinom prostaty, jejich příznaky, kterými se dané onemocnění projevuje, a vybraná vyšetření, pomocí nichž se dá onemocnění prostaty odhalit. V bakalářské práci byla také popsána samostatná kapitola věnující se prevenci onemocnění prostaty, ať už primární, sekundární nebo terciální, zaměřená na každý druh onemocnění zvlášť. Z pohledu všeobecné sestry zde byla krátce popsána role sestry při daných vyšetřeních, předoperační a pooperační péče při onemocnění prostaty a výběr ošetřovatelských diagnóz, které lze uplatnit na odděleních, kde se s onemocněním prostaty sestry mohou setkat. V praktické části byl rozebrán dotazníkový průzkum a vyhodnocen byl pomocí tabulek a grafů. Určením výsledků jsme se snažili dosáhnout vytyčeného cíle. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je úroveň informovanosti pacientů hospitalizovaných v nemocnicích o onemocnění prostaty, a jaké je jejich základní spektrum vědomostí o této problematice. Dále také jaký je jejich zájem o edukaci v prevenci onemocnění prostaty. Pokusili jsme se porovnat míru informovanosti u lidí s rozdílným stupněm vzdělání, ale díky nestejnoměrně rozdělenému počtu respondentů se tento údaj nedal přesně zjistit. Vyšlo nám, že z každého vzdělání přibližně polovina lidí má nějaké informace. Podobné informace mají vesměs lidé jak se vzděláním odborným, středoškolským, vyšším odborným i vysokoškolským. Jen lidé se základním vzděláním o problematice prostaty mnoho neví a dva ze tří mají nedostatečné základní znalosti. Snažili jsme se také porovnat, jaký vliv má věk na informovanost mužů. V našem průzkumu bylo zjištěno, že téměř 60 % mužů ve věku do 40 let má nedostatečné základní znalosti o problematice onemocnění prostaty. Překvapivé je, že nad hranici 40 let je to naopak. Asi ze 77 % mají muži povědomí o onemocnění prostaty a alespoň základní informace. Základní spektrum vědomostí bylo různorodé, mezi nejčastější mylnou informaci však patřila ta, že prostata je orgánem žen i mužů. Tato chybná informace se objevila v každé věkové kategorii alespoň jednou. Celkem takto odpovědělo 12 dotazovaných mužů, což je asi 15 %. 74 Něco málo přes 11 % dotazovaných respondentů přiznalo, že toho o prostatě mnoho neví, kdy nejvíce mužů bylo ve věku do 30 let. Zájem o edukaci byl vcelku vysoký, získat hlubší informace chtělo 71,25 % mužů a z 57 mužů, kteří nemají možnost zúčastnit se edukačního kurzu a mají zájem, by 40,34 % takovýto kurz navštívilo, kdyby měli možnost. Jak již bylo napsáno, muži se zprvu o onemocnění prostaty bavit nechtějí a je pro ně tak říkajíc „tabu“, nepotřebují žádné informace a dělají, že je to nezajímá, že to není jejich problém. Ovšem jen do té doby, než jsme projevili zájem něco jim o tom říci, a upozornili jsme je na to, že je to problém téměř každého muže, a i když ho nepociťují teď, neznamená to, že ho nepocítí nikdy. Rozhodně je lepší vědět a být připravený, než k tomu přijít jako „slepý k houslím“. K dobré informovanosti mužů a znalosti prevence onemocnění prostaty je potřeba ujít ještě velký kus cesty, ale výborným začátkem je to, že chtějí. 75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY dle ČSN ISO 690 a 690-2 1. ANDROGEOS. ANDROGEOS [online]. Praha 6, 2004-2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.androgeos.cz/cs_CZ/urologicka-pece 2. BELEJ, Kamil; ZÁŤURA, František; BELEJOVÁ, Marie. Hormonální léčba adenokarcinomu prostaty. Praha: StudiaGeo, s.r.o., 2004. 167 s. ISBN 80-239- 2270-X. 3. BOROŇOVÁ, Jana. Kapitoly z ošetřovatelství I. Praha: Mauera, s.r.o., 2010. 196 s. ISBN 978-80-902876-4-8. 4. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2: druhé upravené a doplněné vydání. 2. dopl. vydání. Praha: Grada publishing, 2002. 488 s. ISBN 80-247-0143-X. 5. DOENGES, Marilynn E.; MOORHOUSE, Mary Frances. Kapesní průvodce zdravotní sestry: Druhé, přepracované a rozšířené vydání. 2. vyd. Praha 7: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0242-8. 6. DUŠEK, Pavel. Farmakologická léčba karcinomu prostaty: Průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: MAXDORF s.r.o., 2010. 159 s. ISBN 978-80-7345- 215-5. 7. HANUŠ, Tomáš. (ed). Urologie. Praha 10: Triton, 2011. 207 s. ISBN 978-80- 7387-387-5. 8. JAROLÍM, Ladislav. Benigní hyperplazie prostaty: Rady pacientům. Praha: TRITON, 2008. 61 s. ISBN 978-80-7387-091-1. 9. KAWACIUK, Ivan. Urologie. [s.l.] : H a H, 2000. 310 s. ISBN 80-86022-60-9. 10. KAWACIUK, Ivan. Urologie. Praha 5: Galén, 2009. 531 s. ISBN 978-80-7262- 627-7. 11. KOLOMBO, I. et al. Prostata v éře robotických technologií . vydání první. Praha: Pears Health Cyber, s.r.o., 2008. 322 s. ISBN 978-80-904168-0-2. 12. LUKEŠ, Martin. Karcinom prostaty. Sestra. 2011. č. 5. ISSN 1210-0404. 13. MÁČÁK, J.; MÁČÁKOVÁ. J. Patologie. Praha 7: Grada Publishing, 2004. 348+24. ISBN 80-247-0785-3. 14. MÁLEK, Jiří. A KOLEKTIV. Praktická anesteziologie. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3642-6. 76 15. MAREČKOVÁ, Jana. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing, 2006. 264 s. ISBN 80-247-1399-3. 16. NEJEDLÁ, Marie. Fyzikální vyšetření pro sestry. Praha 7: Grada Publishing, 2011. 248+16 s. ISBN 978-80-247-1150-8. 17. PACÍK, Dalibor. A KOLEKTIV AUTORŮ. Urologie pro sestry. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1996. 175 s. ISBN 80-7013-235-3. 18. PACÍK, D. Postavení radikální prostatektomie v léčbě karcinomu prostaty lokalizovaného na prostatickou žlázu: Realita a mýty, pravda a fikce o roboticky asistované radikální prostatektomii. Urologické listy. 2009. č. 3. s. 5-14. ISSN 1214-2085. 19. PEŠL, Michael. Nádorová a zánětlivá onemocnění prostaty. Pacientské listy. 2011. č. 1. ISSN 1214-7664. 20. Prostate-Specific Antigen (PSA) Test. National Cancer Institute: at the National Institutes of Health [online]. 18. 3. 2009. [cit. 2012-01-22]. Dostupné z: http://www.cancer.gov/cancertopics/factsheet/detection/PSA 21. RICHARDS, Ann; EDWARDS, Sharon. Repetitorium pro zdravotní sestry. Praha 7: Grada Publishing, 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5. 22. SCHRAML, Jan. Specifický antigen (PSA). Postgraduální medicína [online]. 2008. č. 3. [cit. 2012-01-22]. ISSN 1212-4184. Dostupné z: www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/specificky-antigen-psa- 405991 23. SLEZÁKOVÁ, Lenka. A KOLEKTIV. Ošetřovatelství v chirurgii II. 1. vyd. Praha 7: Grada Publishing, 2010. 304+4. ISBN 978-80-247-3130-8. 24. SMART, R. Screening karcinomu prostaty: přehled důkazů (2009). Urologické listy. 2010. roč. 8, č. 1. ISSN 1214-2085. 25. SOCHOROVÁ, Nataša; MIŠURDOVÁ. Božena. Asistence sestry při biopsii prostaty. Urologie pro praxi. 2010. roč. 11, č. 1. ISSN 1213-1768. 26. VERNER, Pavel. Benigní hyperplazie prostaty: Současný přístup k farmakologické léčbě. Praha: MAXDORF s.r.o., 2005. 85 s. ISBN 80-7345-074- 7. 27. ZÁMEČNÍK, Libor; SOUKUP, Viktor. Prevence a léčba onemocnění močových cest. Praha: Mladá fronta a.s., 2009. 95 s. ISBN 978-80-204-1941-5. 77 28. NĚMCOVÁ, Jitka; MAURITZOVÁ, Ilona. Manuál k úpravě písemných prací: text pro posluchače zdravotnických studijních oborů. Praha: Maurea, s.r.o., 2011. 84 s. ISBN 978-80-902876-8-6. 29. NOVÁKOVÁ, Miroslava. Edukace klientů s onemocněním benigní hyperplazie prostaty: bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Brno, 2007. 107 s. SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Dotazník vlastní konstrukce.............................................................................I Příloha B: Protokol k provádění sběru podkladů...........................................................VII Příloha C: IPSS dotazník.................................................................................................IX Příloha D: Návrh na edukační materiál............................................................................X Příloha E: Ověření hypotéz........................................................................................XVII Příloha F: Obrázkové přílohy.......................................................................................XXI I Příloha A: Dotazník vlastní konstrukce Dotazník Vážení respondenti, jmenuji se Barbora Zdráhalová a v současné době píši práci na téma: „Informovanost pacientů o prevenci onemocnění prostaty z pohledu všeobecné sestry“. Tato práce vzniká za účelem zmapování vědomostí o tomto problému a vytvořením vhodného edukačního materiálu. Dotazník je anonymní a všechny údaje, které zde uvedete, budou využity pouze pro tento průzkum. Vámi zvolenou odpověď zakroužkujte. Volte jen jednu z nabízených možností, pokud není určeno jinak. Pokud je v dotazníku otázka na doplnění, prosím, doplňte. Děkuji Vám za spolupráci a čas věnovaný tomuto dotazníku, Barbora Zdráhalová, Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Kontaktní e- mailová adresa: ZdrahalovaBarbora@seznam.cz 1. Váš věk. a) do 30 b) 31-40 c) 41-50 d) 51-60 e) 61-70 f) 71-80 g) 81 a více 2. Jaké je vaše dosažené vzdělání? a) základní b) vyučený c) vyučený s maturitou d) středoškolské e) vyšší odborné f) vysokoškolské II 3. Jaké jste rasy? a) europoidní b) mongoloidní c) negroidní d) australoidní 4. Víte, co je prostata? a) ano b) ne c) slyšel jsem o tom, ale mnoho nevím 5. Prostata je orgánem: a) žen i mužů b) pouze žen c) pouze mužů 6. Byl jste už někdy léčen s onemocněním prostaty? a) ano s jakým?............................................................................................................................... . b) ne 7. Myslíte si, že může být onemocnění prostaty spojeno s problémy s močením? (slabý proud moči, časté močení., atd…) a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne III 8. Vyberte jeden z klinických projevů onemocnění prostaty (jak se nemoc může projevit). a) záněty močového měchýře b) problémy s močením c) nárůst penisu 9. Kde jste se setkal s informacemi o onemocnění prostaty? (Můžete zaškrtnout více odpovědí.) a) v televizi b) na internetu c) z informačních materiálů a brožur d) od lékaře e) jinde (uveďte kde)................................................................................................................... 10. Na koho byste se obrátil v případě, že by se u Vás objevily problémy s močením? a) na urologického lékaře b) na praktického lékaře c) na kamaráda, manželku... d) jiné………………………………………………………………………………………(k oho?) 11. Zajímal jste se někdy o to, jak onemocnění prostaty předcházet? a) ano, zajímá mě to b) částečně ano, mám o tom povědomí IV c) ne nikdy 12. Trpěl onemocněním prostaty někdo z rodiny? a) ano b) myslím, že ano c) ne d) myslím, že ne e) nevím 13. Pokud jste na předchozí otázku odpověděl „ano“, nebo si myslíte, že ano, napište kdo a jakým onemocněním trpěl? Kdo….................................................................................................................................. ...... Jakým onemocněním trpěl......................................................................................................... 14. Máte zájem o získání hlubších informací týkajících se prevence onemocnění prostaty? a) ano b) spíše ano c) ne d) spíše ne 15. Máte možnost zúčastnit se nějakého edukačního (vzdělávacího) kurzu? a) ano b) ne c) nezajímám se o to V 16. Jestli jste na předchozí otázku odpověděl „ne“, měl byste o nějaký kurz zájem? a) ano b) spíše ano c) ne d) spíše ne 17. Jste informován o tom, že máte od věku 50 let nárok na každoroční bezplatnou preventivní prohlídku prostaty? a) ano b) ne 18. Dostal jste někdy k vyplnění IPSS dotazník (International Prostate Symptom Score) a) ano b) ne c) nevím, co to je 19. Pokud máte diagnostikovanou zvětšenou prostatu a zhoršené vyprazdňováním měchýře, řekl vám někdo, jaká jsou preventivní opatření pro zmírnění obtíží? a) ano uveďte jaké?............................................................................................................................ b) ne 20. Kouříte? c) ano kolik cigaret denně?.................................................................................................................. d) ne VI 21. Jaká si myslíte, že je vaše životospráva? a) stravuji se spíše zdravě b) stravuji se spíše nezdravě c) životosprávu neřeším 22. Sportujete pravidelně (min. 3 x 40 min) a) ano b) ne VII Příloha B: Protokol k provádění sběru podkladů Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Duškova 7, 150 00 Praha 5 PROTOKOL K PROVÁDĚNÍ SBĚRU PODKLADŮ PRO ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (součástí tohoto protokolu je, v případě realizace, kopie plného znění dotazníku, který bude respondentům distribuován) Příjmení a jméno studenta Studijní obor Ročník Téma práce Název pracoviště, kde bude realizován sběr podkladů . VIII Jméno vedoucího práce Vyjádření vedoucího práce k finančnímu zatížení pracoviště při realizaci výzkumu Výzkum bude spojen s finančním zatížením pracoviště nebude spojen s finančním zatížením pracoviště Souhlas vedoucího práce souhlasím nesouhlasím podpis Souhlas náměstkyně pro ošetřovatelskou péči souhlasím nesouhlasím podpis V…………………………. dne ………………. ……………….. podpis studenta IX Příloha C: IPSS dotazník Tabulka 2: Návrh na podobu IPSS dotazníku X Příloha D: Návrh na edukační materiál XI XII XIII XIV XV XVI XVII Příloha E: Ověření hypotéz Otázky 4, 5, 7, 8 zjišťují základní znalosti respondentů o prostatě. Na jejich základě byla vytvořena hypotéza: Hypotéza 1: Alespoň 80 % dotazovaných má základní informace o prostatě a jejich chorobách a zbylé procento má znalosti nedostatečné. ano a spíše ano (správně) celkem četnosti otázka 4 71 80 0,8875 otázka 5 68 80 0,85 otázka 7 80 80 1 otázka 8 73 80 0,9125 Výpočet váženého průměru odpovědí ano a spíše ano, popř. správně: x= součet četností počet skupin x= 3,654=0,9125 Z výpočtu je patrné, že základní informace vědělo 91,25 % respondentů, stanovenou hypotézu tedy nezamítáme. XVIII Otázky 11, 14 zjišťovaly, zda se dotazovaní zajímali o předcházení chorobám, respektive zda mají zájem o hlubší informace. Na jejich základě byla vytvořena hypotéza: Hypotéza 2: Zájem o informace má více než 60 % respondentů a zbylé procento se o informace nezajímá. Výpočet váženého průměru odpovědí ano a spíše ano. x= součet četností počet skupin x= 1,31252=0,65625 Z výpočtu je patrné, že zájem o informace má 65,625 % respondentů, stanovenou hypotézu tedy nezamítáme. Otázky 11, 17, 18 zjišťovaly, zda se dotazovaní respondenti setkali s nějakou formou prevence onemocnění prostaty. Na jejich základě byla vytvořena hypotéza: Hypotéza 3: S prevencí onemocnění prostaty se setkalo více než 85 % dotazovaných a zbylé procento ještě ne. ano celkem četnosti otázka 11 48 80 0,6 otázka 14 57 80 0,7125 součet četností 1,3125 ano celkem četnosti otázka 11 48 80 0,6 otázka 17 37 80 0,4625 otázka 18 0 80 0 součet četností 1,0625 XIX Výpočet váženého průměru odpovědí ano a spíše ano. x= součet četností počet skupin x= 1,0625=0,35417 Z výpočtu je patrné, že zájem o informace má 35,417 % respondentů, stanovenou hypotézu tedy zamítáme. Otázky 15, 16 zjišťovaly, zda mají dotazovaní možnost zúčastnit se edukačního kurzu a pokud ano, zda by se chtěli zúčastnit. Hypotéza 4: Alespoň 50 % z dotázaných, kteří nemají možnost zúčastnit se edukačního kurzu, by se chtěli takového kurzu zúčastnit a zbylé procento nemá zájem. počet respondentů celkem četnosti otázka 15 57 80 0,7125 otázka 16 23 57 0,4035 Jak vyplývá z tabulky, výsledkem je již samotná četnost u otázky 16, tedy 0,4035. Z respondentů, kteří nemají možnost zúčastnit se edukačního kurzu, by tuto možnost uvítalo 40,35 %. Hypotéza se tedy zamítá. XX Otázka 9 zjišťovala, kde se dotazovaní setkali s informacemi o onemocnění prostaty. Na jejím základě bylo vytvořeno hypotetické tvrzení: Hypotetické tvrzení: Minimálně polovina dotazovaných získala informace o onemocnění prostaty prostřednictvím internetu a televize. (Kvalitou informací se již nezabýváme). internet tv celkový počet odpovědí 122 otázka 9 17 42 podíl internetu a televize 0,48361 četnosti 0,139344262 0,344262295 Podíl internetu a televize činí 48,361 % z celkového počtu odpovědí. Stanovené hypotetické tvrzení se zamítá. XXI Příloha F: Obrázkové přílohy Karcinom prostaty Zdroj: (Sestra, 2011/05) Radikální prostatektomie Zdroj:( http://uro-mobile.de ) XXII Uroflowmetrie Zdroj: (http://www.mnii-agat.ru/expo/334/prod_1901.htm) Biopsie prostaty Zdroj: (http://www3.imperial.ac.uk/pls/portallive/docs/1/51215706.JPG)