Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Praha 5
Bakalářská práce
2012 Vojtěch Kašpar
Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Praha 5
Operační řízení a rendez-vous systém v
zdravotnické záchranné službě
Bakalářská práce
Zpracoval: Vojtěch Kašpar DiS
Obor studia: Diplomovaný zdravotnický záchranář, 3. ročník
Vedoucí práce: Prof. MUDr.Oto Masár, PhD.
Praha, květen 2012
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny použité
prameny jsem uvedl v seznamu literatury.
…………………………………….
V Praze dne 31. května 2012
ABSTRAKT
KAŠPAR, Vojtěch Krajské operační středisko v zdravotnické záchranné
službe, Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Praha 5 , stupeň kvalifikace: bakalář,
Vedoucí práce: Prof. MUDr.Oto Masár, PhD. Praha 2012
Hlavním tématem je operační řízení posádek. Teoretická část je zaměřená na
seznámení s operačním střediskem a jeho prioritama. Praktická část seznamuje
s řešením konkrétních událostí a jejich shrnutím.
ABSTRACT
KAŠPAR, Vojtěch The regional dispatch centre and the Rendez-vous system
Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Praha 5 , level of qualification: bachelor
Leader of work: Prof. MUDr.Oto Masár, PhD. Praha 2012
The main part of this bachelor work is a regional dispatch centre of rescue
service operating individual ambulances. The practical part points out the cases
that took place and contains their rating and the summary.
PŘEDMLUVA
Krajské operační středisko představuje důležitou roli v řízení výjezdových
skupin záchranné služby a proto jeho chod musí zahrnovat systematičnost,
profesionalitu a erudici při řešení mimořádných událostí.
Setkávám se denně s tísňovými hovory urgentního i neurgentního charakteru
a proto výběr tématu byl tímto jednoznačně ovlivněn.
Dále mě vedlo toto rozhodnutí z důvodu nedostatku literatury na toto téma
vzhledem k jeho specifičnosti
Práce je určena pro pracovníky a studenty pohybující se v systému záchranné
služby ale i pro laickou veřejnost, neboť obsahuje manuál rad pro volajícího
OBSAH
ÚVOD....................................................................................................... 8
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK………………………………… 9
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ…………………………………10
TEORETICKÁ ČÁST........................................................................... 11
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY KZOS........................................... 11
1.1 Telemedicína............................................................................... 11
1.2 Trestně právní a pracovně právní odpovědnost dispečera… 14
1.3 Úkoly zdravotnického operačního střediska........................... 16
1.4 Příjem tísňové výzvy.................................................................. 17
1.5 Operační řízení.......................................................................... 17
2. DEFINICE A ROZDĚLENÍ OPERAČNÍCH STŘEDISEK..... 17
2.1 Definice...................................................................................... 17
2.2 Samostatná a sdružená operační střediska............................. 17
2.3 Samostatná operační střediska................................................ 17
2.2.1 Sdružená operační střediska................................................. 18
2.2.3 Prostorově sdružená operační střediska................................. 18
2.2.4 Funkčně sdružená operační střediska...................................... 18
3.2.5 Výhody a nevýhody různých řešení.................................... 20
3. SOFTWARE ZOS........................................................................ 22
3.1 Mediumsoft............................................................................. 22
3.2 Informační systém PER4MANCE........................................ 24
3.3 Profia....................................................................................... 27
4. INTEGROVANÉ BEZPEČNOSTNÍ CENTRUM....................30
5. POHLED ZA HRANICE ČR......................................................33
5.1. Krajské operační středisko slovenské republiky................33
5.1.1. Personální složení pracovišť OS ZZS SR........................ 33
6. VZNIK MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI......................................... 34
PRAKTICKÁ ČÁST.......................................................................... 36
7. KAZUISTIKA I.......................................................................... 36
8. KAZUISTIKA II........................................................................ 39
9. RV SYSTÉM A JEHO ROZDĚLENÍ...................................... 42
9.1 Dle způsobu výjezdu……………………………………… 42
9.2 Dle osazenosti kraje………………………………………. 45
10. MANUÁL RAD PRO VOLAJÍCÍHO……………………… 47
10.1 Tisňová linka 112……………………………………….. 48
ZÁVĚR……………………………………………………………. 49
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………….. 51
REŠERŠE………………………………………………………… 53
SEZNAM PŘÍLOH……………………………………………… 55
8
ÚVOD
V dnešní moderní společnosti se na zdravotnických záchranných službách více
setkáváme pouze s krajskými operačními středisky, které denně řeší obrovský
počet událostí, které vyžadují příjezd posádky zdravotnické záchranné služby a
jejího profesionálního přístupu jak k pacientům, ostatním záchranným složkám,
týmové spolupráci tak i k operačnímu středisku. Tyto posádky potřebují řídící
centrum, které je schopno rychle, efektivně a flexibilně reagovat a řešit vzniklé
mimořádné události dle standardů. Tato střediska se stala jakýmsi trendem
v rozvoji záchranných služeb, má své výhody i nevýhody, a proto stojí za
zmínku.
Aby bylo možné zajistit efektivní chod krajského operačního střediska je
zapotřebí kvalitních technologií, softwarů, spolehlivých pracovníků a
dostatečnou erudici ve všech řadách. Důležitou skutečností a samozřejmostí by
měla být spolupráce, komunikace a profesionalita mezi operačním střediskem a
výjezdovými skupinami. Zde však můžeme narážet na úskalí v této oblasti,
neboť operační středisko je neustále pod vlvou kritiky a nepochopením.
Operační řízení zdravotnické záchranné služby v rámci kraje je věc složitá
a i přes stálý rozvoj technologií celkově systém může generovat chyby.
Je třeba s nimi počítat a pracovat. Sbírání zkušeností je pro práci dispečera
operačního střediska tou nejcennější věcí.
Cílem bakalářské práce je:
- poukázat na problematiku operačního řízení v rámci kraje;
- předvést, jak funguje krajské operační středisko v praxi;
- poukázat na trendy a rozvoj randez-vous systému v české republice.
9
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
KZOS Krajské zdravotnické operační středisko
ZOS Zdravotnické operační středisko
ZZS Zdravotnická záchranná služba
PNP Přednemocniční neodkladná péče
IZS Integrovaný záchranný systém
LZS Letecká záchranná služba
KOS Krajské operační středisko
OS Oblastní středisko
LSPP Lékařská služba první pomoci
S R Slovenská republika
RLP Rychlá lékařská pomoc
RZP Rychlá zdravotnická pomoc
RV Rendez-vous posádka
IBC Integrované bezpečnostní centrum
FN Fakultní nemocnice
10
SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Rendez-vous
Je schůzka, tedy v tomto případě systém zdravotnické záchranné služby, kdy se
dvě posádky potkají na místě zásahu. Zpravidla velký a malý vůz.
Call-taker
Osoba, která obhospodařuje operační středisko braním tísňových výzev, které
předává dispečerům, kteří řídí a vysílají výjezdové skupiny.
11
TEORETICKÁ ČÁST
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY KZOS
1.1 Telemedicína
Se vzrůstající cenou práce lékařů je celosvětovým trendem postupné omezování
rozsahu ordinačních hodin a zejména pohotovostních služeb praktických a
všeobecných lékařů (u nás „lékařské služby první pomoci" - LSPP). Současně
celosvětově roste počet tzv. „psychosociálních" tísňových stavů, které jsou
výsledkem kombinace dlouhodobých zdravotních problémů a tísnivých
sociálních podmínek. Tyto faktory se vzájemně potencují do určité míry v
„bludném kruhu". Běžná primární péče zpravidla není schopna řešit problém
komplexně a v určitém okamžiku se pacienti nebo jejich okolí rozhodnou
kontaktovat tísňovou službu.
To ovšem nese vzrůstající zatížení zdravotnických operačních středisek a
objevuje se nový fenomén „telefonických konzultaci" resp. „telemedicíny". V
některých zdravotnických systémech již dnes existuji specializovaná „callcentra",
pracující v úzké spolupráci s praktickými lékaři, pro které provádí
přesně definované třídění, telefonické poradenství včetně dokumentace a v
případě vážnějšího stavu zprostředkují i kontakt s příslušným lékařem. Personál
těchto center tvoří speciálně vyškolení střední zdravotničtí pracovníci a v
některých případech i lékaři. V řadě případů tyto služby poskytuje přímo
zdravotnické operační středisko.
Studie prokázaly, že při dodržování pravidel je telemedicína bezpečnou metodu,
významně omezující zatížení zdravotnických zařízení v době pohotovostních
služeb. Tato problematika přirozeně sílí na významu i u nás. Jde o samostatné a
rozsáhlé téma, přesahující rozsah a určení této práce, nicméně již na tomto místě je
třeba upozornit na to, že součástí telemedicíny musí být trvalý audit kvality
rozhodování. Jeho cílem je především zabránit „podindikování" událostí, které
znamená zdravotní riziko pro pacienta i potenciální právní a další dopady pro
12
organizaci, a na druhé straně maximálně omezit „přeindikovávání", přinášející
zbytečnou zátěž systému bez zdravotní indikace.
Telemedicína je velkým pomocníkem, který dokáže významně odlehčit systému
záchranné služby. Pokud ale neexistují kontrolní mechanismy (zpětná vazba)
ověřující, zda pacient, jemuž byla např. poskytnuta rada k samoléčení skutečné
nebyl závažně nemocný a tato odezva byla adekvátní, představuje telemedicína
doslova „časovanou bombu", která dříve či později vybuchne - dojde k
závažnému pochybení, často s forenzními důsledky pro organizaci i operátora.
Otázkou v tomto případě není „zda", ale pouze „kdy"...
(1)
Úkolem KOS není určovat hranici, kdo si „zaslouží“ výjezd posádky záchranné
služby , a čí potíže jsou už „ příliš malé pro záchranku“ .Úkolem operačního
střediska je umět jednotlivé události roztřídit podle jejich naléhavosti. Určení
hranice, kde „ještě ano“ a kde „už ne“ je pak úkolem tvůrců a organizátorů
konkrétního systému zdravotnictví, v jehož kontextu daná záchranná služba
působí. V některých systémech může reagovat záchranka na každý požadavek,
v jiných existují pro méně závažné události alternativní řešení ,KZOS je
vykonavatelem, nikoliv tvůrcem zdravotní politiky a je zbytečné mu vyčítat
nízkou „indikovanost“ výjezdů k některým událostem, pokud alternativní
řešení v daném systému neexistuje. Zdravotnické operační středisko, nebo chcete-li
- dispečink záchranky a jeho zaměstnanci musí denně aktivně
a samostatně řešit nesmírně široké spektrum úkolů. Jejich primárním úkolem je
být kontaktním místem pro vyžádáni pomoci zejména v případě závažných
zdravotních potíží včetně přímého ohrožení života, ale i v ostatních situacích,
kdy si volající neví rady v otázkách, týkajících se zdravotního stavu.
Pracovní zatížení dispečerů je velmi kolísavé - s nečekanými,(nárazovými
špičkami), které kladou obrovské nároky na organizační schopnosti
a psychickou odolnost. Dispečer musí rychle a správně reagovat na dynamicky
se měnící situaci, do které zasahují stále nové a nové faktory. Na jeho
13
správných rozhodnutích přitom mohou doslova záviset lidské životy. V těchto
chvílích práce na dispečinku záchranné služby snese bez nadsázky srovnání s
prací dispečerů letového provozu - ba je o něco náročnější: vývoj zatížení nelze
ani zhruba předpovědět, každou sekundu se mohou objevit nové informace,
které zcela zásadně zasáhnou do rozhodovacích procesů, a navíc „na druhé
straně barikády" není posádka precizně vycvičená pro zvládání mimořádných
situaci s předvídatelnými reakcemi, ale „obyčejní" lidé, laici, domluva s nimiž
může být neobyčejně svízelná a reakce zcela nečekané.
Další důležitou příčinou stresu je i občasný pocit bezmoci - vědomí, že kdesi
v dálce právě teď umírá člověk, kterému sami neumíme pomoci a výjezdová
skupina může být na místě pozdě Přesto je u nás práce na dispečinku často
bohužel považovaná za „méně hodnotnou" proti práci v terénu..Běžnou součástí
práce dispečera se stává aktivní spolupráce s volajícím při vedení tzv.
„telefonicky asistované první pomoci". Dispečer tak dostává šanci přímo se
podílet na osudu pacienta, když (jakkoliv fyzicky není přítomen na místě)
vstupuje do záchranného řetězce jako jeden z jeho podstatných článků. I to je
jedním z podstatných aspektů moderního přístupu k práci ZOS.Vedle přijmu
tísňových výzev, jejich zpracování a organizací dalších činnosti s tím
souvisejících je často zdravotnické operační středisko pověřováno i dalšími
úkoly - např. organizaci pohotovostní služby praktických lékařů, zajišťováním
plánovaných mezinemocničních transportů pacientu, administrativně
statistickými úkoly apod. V této publikaci se však budeme věnovat pouze práci
ZOS v souvislosti s neodkladnými stavy v terénu. Pro osoby pracující
na operačním středisku používám v této publikaci zpravidla termín Dispečer.
Tam, kde je potřeba zřetelně odlišil osoby zabývající se komunikaci s volajícím
od těch, které zajišťuji operační řízeni výjezdových skupin, je použil pro první
z nich anglický termín „call-taker", zatímco pro druhou skupinu již zmiňovaný
„Dispečer". Vhodnější jednoznačná česká terminologie zatím bohužel není
ustavena.
(1)
14
1.2 Trestně právní a pracovně právní odpovědnost dispečera
Zatímco řešení systémových podmínek práce ZOS je věcí manažerů, jednotlivých
dispečerů se mohou osobně dotknout některá ustanoveni trestního zákona a také
pracovně právní odpovědnost.
Z hlediska trestně právního má klíčový' význam trestný čin neposkytnutí pomoci
podle §207 trestního zákona. Ten ve svém druhém odstavci uvádí, že „Kdo osobě,
která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne
potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnáni povinen takovou pomoc
poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činností."
Právě dispečer operačního střediska je typickou osobou, která se může tohoto
trestného činu dopustit V této přímé souvislosti je potřebné zdůraznit, že trestné je
tedy nejen neposkytnutí pomoci osobě. která jeví známky závažné poruchy
zdraví, ale i osobě, která tyto známky sice nejeví, ale ve skutečnosti je v
nebezpečí smrtí Typickým příkladem je podcenění „nezávazných" příznaků teplot,
bolesti břicha apod. Pokud zde dojde k odmítnuli výjezdu záchranné služby
a u pacienta se rozvine závažné onemocnění se skutečným rizikem nebo dokonce
následkem smrti (meningitida, AIM apod.), vzniká jednoznačné trestné-právní
odpovědnost dispečera .
(1)
Druhé relativně silné „ohrožení" představuje trestný čin neoprávněného
nakládání s osobními údaji Povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků (a
výjimky z ní) je upravena v §55 zákona č. 20/1966 Sb.. a trestněprávní
odpovědnost za neoprávněné nakládání s citlivými osobními údaji (tj. např. s údaji
o zdravotním stavu) stanoví § 178 trestního zákona: ,Každý zdravotnický
pracovník je povinen zejména...zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž
se dověděl v souvislosti s výkonem svého povolání, s výjimkou případů, kdy
skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby nebo kdy byl této povinností
zproštěn nadřízeným orgánem v důležitém státním zájmu... ". Typicky se tento
trestný čin týká situací, kdy operátor v dobře víře poskytuje po telefonu informace
15
volajícímu, který se ptá např. „Odvezli jste souseda a my se o něj bojíme - co mu
bylo?" apod. Analogická je ovšem situace u dotazů orgánů Policie ČR („Jaké
zraněni utrpěl pacient při dopravní nehodě?"'), o požadavcích médii a
jakýchkoliv jiných subjektu nemluvě. Telefonicky bychom tedy neměli
poskytovat žádné informace, které se týkají konkrétního zdravotního stavu
konkrétního pacienta, a i v ostatních případech - např. při dotazu, zda a kam jsme
pacienta převáženi - je třeba maximální obezřetnosti Informace je vhodné
poskytovat pouze tzv. osobě blízké ve smyslu SI 16 zákona č. 40/1964
(..Občanského zákoníku'). Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec,
manžel, registrovaný partner. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se
pokládají za osoby sobě navzájem blízké pouze tehdy, jestliže by újmu, kterou
utrpěla jedna z nich. druhá důvodné pociťovala jako újmu vlastní. Telefonický
hovor je vhodné dokumentovat a je třeba se vhodným způsobem přesvědčit, že
skutečně jde o osobu blízkou např. dotazem na datum narození, rodné číslo
postiženého apod.).
Naopak odborné pochybení není samo o sobe trestným činem. Pokud je pomoc
poskytnuta, ale např. ne zcela optimálně (např. dojde k chybě při lokalizaci
události), je pro vznik trestní odpovědnosti (zpravidla § 223 trestního zákona ublíženi
na zdraví z nedbalosti) nutné, aby bylo současně skutečně prokázáno:
porušení povinností dispečerem;
příčinná souvislost mezi tímto porušením a následkem:
zavinění - ať už vědomé, nebo nevědomé.
Zde by bylo případné dokazování viny podstatně složitější a z hlediska trestně
právní odpovědnosti je tedy situace pro dispečera výrazně příznivější, než v
prvních dvou shora uvedených případech.
Ať už naplní, nebo nenaplní případné pochybení známky trestného činu. může
ovšem vzniknout odpovědnost pracovně právní. V souvislostí s odbornou
stránkou činnosti ZOS je v praxi nejčastějším pochybením nedodrženi postupu,
daného vnitrními směrnicemi organizace a dalšími právními předpisy. Na takové
jednání může být pohlíženo jako na „porušení povinnosti vyplývající z
16
právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci" a na
základě tohoto porušení mohou být vyvozeny příslušné důsledky zaměstnavatele
vůči zaměstnanci podle ^52 zákona 262/2006 („Zákoník práce").
(1)
1.3 Úkoly zdravotnického operačního střediska
V bodech lze úkoly zdravotnického operačního střediska definovat jako:
Příjem tísňové výzvy („call-taking"), neboli získáni a vyhodnocení
dostupných informací a na jejich základě stanovení naléhavosti události
a potřebného typu výjezdové skupiny.
Operační řízení - neboli vyslání a koordinaci činnosti výjezdových skupin jak
vzájemně tak i s ostatními zasahujícími subjekty a zdravotnickými zařízeními.
Informační služby, zajišťující přístup výjezdových skupin, ale i veřejnosti,
k informacím týkajícím se zdravotnických služeb. (LSPP,otevírací doba
lékáren,informace o lécích – např.dávkování léků,interakce atd.)
Soustřeďuje informace o volných lůžkách na odděleních neodkladné péče,
která podle potřeby vyzývá k přijetí postiženého. Shromažďuje údaje o výkonu
přednemocniční neodkladné péče ve spádové oblasti a vede o své činnosti
předepsanou dokumentaci. Spolupracuje při zajištění potřeb přednemocniční
neodkladné péče v příslušné spádové oblasti s dopravní zdravotnickou službu,
koordinuje a zabezpečuje realizaci přepravních činností v rámci
transplantačního programu, přepravu léků, krve a jejích derivátů nebo
odborníků potřebných k poskytování neodkladné pomoci.
Zabezpečuje při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo
katastrofy svolání určených pracovníků, udržuje spojení se všemi
zúčastněnými, organizuje rychlý výjezd potřebných sil a prostředků, vyzývá
oddělení nemocnic k připravenosti na příjem velkého počtu postižených,
aktivuje v případě potřeby traumatologický plán příslušného území, vyžaduje
součinnost zdravotnických zařízení, zdravotnické služby civilní obrany, policie
17
a hasičských sborů, vyhodnocuje všechny související informace, zabezpečuje
jejich předání a realizaci potřebných opatření. Řídí nasazení letecké
záchranné služby (1)
1.4 Příjem tísňové výzvy
Úkolem KOS je vyhodnocení výzvy z hlediska naléhavosti zásahu a požadavku
na typ výjezdové skupiny a poté samozřejmě vyslání adekvátní pomoci.
Součásti příjmu tísňové výzvy je i vyhodnocení situace na místě jako celku - jde
především o bezpečnostní aspekty zásahu, ale i o případnou potřebu technické či
jiné asistence ostatních organizací a
Standardem je i poskytnutí informací a instrukcí volajícímu (v literatuře někdy
označované též Post Dispatch Instructions - PDI, Pre-arrival instructions - PAI).
Jde o informace, které mají za cíl uklidnit volajícího, poskytnout instrukce
k provedení výkonů první pomoci či k zabránění dalších následků, připravit
optimální situaci pro příjezd posádky (přístup, doklady, léky atd.) a v neposlední
řadě je jejich úkolem i „zaměstnat" volajícího činností do doby příjezdu
záchranky. Zvláštní význam má v indikovaných případech poskytování
podrobných instrukcí k provedení úkonů první pomoci u život ohrožujících stavů
(telefonicky asistovaná první pomoc - TAPP). Tyto instrukce by neměly být
poskytovány improvizovaně, ale na základě přesného a jasného protokolu. V
minimálním časovém prostoru a pod velkým psychickým tlakem vede případná
improvizace zákonitě k chybám, na jejichž nápravu není v této situaci čas ani
prostor.
(1)
1.5 Operační řízení
Hlavním podkladem pro rozhodování v rámci operačního řízení je výsledek
přijmu tísňové výzvy. Dalšími významnými faktory jsou celková situace na
daném území a regionu, konfigurace komunikací a terénu, situace ve
zdravotnických zařízeních atd. Cílem aktivního operačního řízení je
optimalizovat fungování systému jako celku.
18
Operační řízeni je velmi významnou činností samozřejmě zejména tehdy,
pokud v řízené lokalitě je k dispozici víc zdrojů - zpravidla jde o více
výjezdových skupin různého druhu a různě lokalizovaných na řízeném území. Zde
začíná hrát významnou úlohu snaha o optimalizaci fungování systému.
Součástí operačního řízení je i vzájemná koordinace činností jednotlivých
výjezdových skupin, jakož i koordinace činností s ostatními zasahujícími složkami
IZS a dalšími subjekty podle potřeby, včetně meziregionální spolupráce.
V některých systémech zprostředkovává ZOS i zpětnou vazbu mezi posádkami
a cílovými zdravotnickými zařízeními - avizuje příjezd pacienta, případně
poskytuje přehled o volných lůžkách intenzivní péče. V řadě systémů tyto činnosti
vykonávají posádky samy, což ovšem vyžaduje, aby měly k dispozici potřebné
informace (volná lůžka, kontakty atd.), a také aby cílové zdravotnické zařízeni
bylo schopné na komunikaci pružně reagovat, tj. aby v něm existovalo jedno
kompetentní a komunikační místo s nepřetržitým provozem (zpravidla jde
o pracoviště, které je součásti odděleni urgentního příjmu -„emergency").
(1)
2.Definice a rozdělení operačních středisek
2.1 Definice
Pojem „operační středisko", jakkoliv je široce používán, nemá doposud u nás
přesnou zákonnou definici.Pro naše účely patrně nejlépe vyhoví funkční definice,
podle níž je operační středisko místem, plnícím tyto funkce:
-kontaktní místo pro příjem tísňového volaní
-místo, z něhož je prováděno operační řízeni sil a prostředků;
-místo poskytující informační podpora jak zasahujícím složkám, tak řídicím
strukturám a veřejnosti.
2.2 Samostatná a sdružená operační střediska
19
2.2.1 Samostatná operační střediska
Z hlediska vztahů k operačním střediskům ostatních složek IZS fungují operační
střediska převážně jako samostatná pracovišti, fyzicky oddělené od dalších
operačních středisek.
2.2.2 Sdružená operační střediska
V některých místech - ve snaze snížit celkovou investici a zlepšit vzájemnou
koordinaci mezi jednotlivými službami - vznikla a vznikají sdružená operační
střediska. Samo sdružení může proběhnout na mnoha různých úrovních a podle
tohoto pohledu můžeme rozlišit operační střediska sdružená prostorově anebo
funkčně.
2.2.3 Prostorově sdružená operační střediska
Zdroj: Manuál dispečera. Franěk O.
2.2.4 Funkčně sdružená operační střediska
Funkční sdružení znamená, že nejméně část technických a/nebo lidských zdrojů
je sdílena pro potřeby všech zúčastněných složek.
Funkční sdružení (integrace) může mít řadu různých stupňů:
20
-integrace na úrovni používaných technologií (společní informační a
komunikační technologie, databáze či další data, spojovací prostředky atd.);
-částečná integrace pracovních činností (např. systém vzájemného zastupováni
při krátkodobém přetížení některé z tísňových linek);
-funkční integrace na úrovni call-takingu s „univerzálními operátory",
vyhodnocujícími a rozdělujícími přijímaná tísňová volání na místa operačního
řízení jednotlivých specializovaných služeb;
-plná funkční integrace, přičemž jednotlivá pracoviště operačního střediska
zajišťují příslušné činnosti pro několik složek bez dalšího členění.
Zejména pro nejvyšší stupně integrace je typické široké nasazení podpůrných
informačních technologií včetně expertních systémů pro podporu rozhodování v
jednotlivých odborných otázkách.
3.2.5 Výhody a nevýhody různých řešení
Jak samostatná, tak na různých stupních integrovaná řešení jsou životaschopná a
běžně používaná, mají své příznivce i odpůrce a v současné době nejsou k
dispozici žádná jednoznačná fakta, svědčící projeden nebo druhý model budování
operačních středisek. Vždy záleží především na místních tradicích a podmínkách
organizačních, technických, finančních, ale i politických, jakou cestou se vývoj v
dané oblasti ubírá a existuje řada příkladů, kdy se i ve velmi podobných
podmínkách úspěšně uplatňují oba přístupy.
Argumenty pro budování sdružených operačních středisek jsou hlavně.
-úspory nákladů na výstavbu a provoz plynoucími z jediné, společně využívané
technologie;
-možnost lepší a rychlejší komunikace mezi jednotlivými službami;
-společná správa databází (jednotná aktualizace společných informací);
-společná obsluha a servis technologií;
-možnost lepšího využití lidských zdrojů (dispečerů) operativní vzájemnou
zastupitelností, což dovoluje v případě potřeby okamžitě zvýšit kapacitu obsluhy
tísňové linky u jedné ze složek
21
Současné moderní komunikační technologie již umožňuji dispečerům
pracovat v principu stejně.
Pokud dojde k oddělení operačního střediska od managementu služby (do
fyzicky jiné lokality), znamená to vyšší náklady (např, komunikace, cestování)
a může představovat i významnou komplikaci jak pro rutinní řízeni, tak pro
kontrolu práce ZOS;
plná funkční integrace přináší podobné problémy jako společné tísňové číslo
se společným call-takingem, tj. především nedostatek univerzálně vzdělaných
zaměstnanců a chybějící účinnou zpětnou vazbu mezi call-takery a výkonnou
složkou (často dochází k systematickému „přeindikovávání" a nárůstu
požadavků na službu, čímž vznikají kapacitní problémy u provozovatele služby
v terénu);
-jediné operační středisko ovšem přináší také i závažná bezpečnostní rizika;
představuje příliš rizikovou koncentraci „mozků" záchranných systémů a jeho
vyřazení by mělo závažný dopad na fungování všech složek.Z hlediska cen
technologií nemáme k dispozici žádný pádný argument. Situace bude
pravděpodobně také odlišná, pokud již na daném území existuji funkčně i
kapacitně přiměřená operační střediska, resp. pokud taková střediska neexistují
a bylo by je nutné tak jako tak vybudovat.
Klíčovým faktorem mohou být i personální a další provozní náklady v
souvislosti s dlouhodobým provozem jednoho či několika dispečinků.
Každé operační středisko by mělo být z řady důvodů (pracovně-právních i
fyziologických) obsazeno nejméně dvěma pracovníky a kapacita takto obsazeného
zdravotnického operačního střediska na úseku call-takingu odpovídá potřebám
území s cca 400.000 - 500.000 obyvatel. I to může být jeden z faktorů majících
vliv na stanovení optimální velkosti řízeného území a stupně integrace činností.
Dostupné zkušenosti svědčí spíše pro to, že čím větší je zajišťované území, tím
obvyklejší je model oddělených ZOS. Ty se vzájemně zálohují a přitom jsou
dostatečně vytížené svojí specializovanou problematikou. Pro malé a střední
lokality může být naopak vhodnější model společného centra, jehož vybudování a
22
provoz může přinést určité úspory a případné selhání nebude mít katastrofální
důsledky pro velké množství obyvatel. Otázka zálohování zde také může být
řešena vzájemným propojením více menších středisek nebo převzetím úloh
lokálního pracoviště operačním střediskem spádového správního celku.
(1)
3. SOFTWARE ZDRAVOTNICKÉHO OPERAČNÍHO
STŘEDISKA
Příklady softwaru:
3.1 Mediumsoft ( ZZS zlínského kraje )
Dispečerský subsystém KOS
1. příjem tísňových volání z pevných linek, mobilního telefonu,
zpracování telefonního čísla
2. příjem a zpracování datové věty ze systému TCTV 112
3. lokalizace polohy volajícího z pevné linky (spolupráce se systémem
INFO35)
4. automatizovaný návrh výjezdové skupiny (podle polohy volajícího)
5. doplnění informací o volajícím
6. odeslání příkazu k výjezdu, vyrozumění výjezdové skupiny na
radiostanici
7. zpracování statusových signálů a zpráv
8. spolupráce s GISem fy MEDIUM SOFT a.s. nebo s libovolným
externím GISem
9. výzva pro další složky IZS (na příslušnou telefonní linku nebo pomocí
datové věty)
10. softwarová telefonie
11. podrobný vývoj události – výjezdu
23
12. plánování vezení, sekundární výjezdy
13. přehledy, seznamy
14. historie vezení pacienta
15. sestavování výjezdových skupin
16. tisk dispečerského deníku
17. komunikace se subsystémem zdravotnické dokumentace
(Záznam o výjezdu)
Subsystém Administrátor
1. Zavedení, editace osob a jejich loginu, hesel a rolí v systému
2. Zavedení, editace organizací (zdravotnických zařízení, výjezdových
stanovišť, dispečinků apod.)
3. Zavedení a editace techniky (vozidel), výjezdových skupin, měsíční
plán pracovníka, typy služeb apod.
4. Zavedení a editace rajonizace, rajonů (tj. definice místopisných entit)
5. Práce s černou listinou (black list) – zlomyslná volání, zneužívající
linku 155
24
Operační program Dispečer ZZS, Mediumsoft (Zdroj: Mediumsoft Ostrava)
Subsystém výjezdového stanoviště
1. Příjem a tisk příkazu k výjezdu
2. Spolupráce s GISem fy MEDIUM SOFT a.s. (GisMap Klient) nebo
s libovolným externím GISem
3. Práce s aktuálními i historickými příkazy k výjezdu
4. Sestavování výjezdových skupin
Subsystém zdravotnické dokumentace (Záznam o výjezdu)
1. komunikace s dispečerským systémem
Zde lze opravit či doplnit údaje, které sem byly přeneseny z dispečerské
části. Tyto opravy se projeví i zpětně v uzavřeném výjezdu (např.
jméno, příjmení, rodné číslo pacienta).
2. komunikace se subsystémem pro vykazování zdravotním pojišťovnám
25
Subsystém Pojišťovny
Modul slouží pro vyúčtování poskytnuté zdravotní péče ZZS zdravotním
pojišťovnám na magnetickém médiu v souladu s Metodikou pro pořizování
a předávání dokladů Všeobecné zdravotní pojišťovny.
1. komunikace se subsystémem Záznam o výjezdu
2. správa číselníků (import, administrace)
3. práce s registrem pojištěnců
4. tvorba statistik
( 4 )
3.2 Informační systém PER4MANCE
( ZZS Pardubického kraje, Plzeňského kraje, Jihomoravského kraje )
Informační systém S.O.S. firmy představuje svými 19 moduly jednotnou
platformu, která umožňuje integrovat veškerou činnost záchranné služby do
jednoho informačního systému. Z modulů, které obsahuje, například modul
Základna, Dispečer, Statistiky, Kniha jízd, Pojišťovny, Mezisklady, Hotovost,
Směny, je nejdynamičtěji se rozvíjejícím modulem modul Dispečer. slouží jako
hlavní součást řešení krajského zdravotnického operačního střediska. Součástí
instalace informačního systému S.O.S. je i záložní datové centrum, které dále
vysoce zvyšuje spolehlivost a odolnost celého řešení.Následují některé klíčové
vlastnosti, které řadí tento systém mezi nejmodernější v rámci řešení provozu
záchranných služeb v České republice.
26
Informační systém S.O.S. ZZS pardubického kraje (Zdroj: ZZS PAK)
Záložní datové centrum
- replika hlavního databázového serveru umístěná v jiné lokalitě
- aktualizace dat v záložním datovém centru s min. zpožděním
- záložní databázový stroj převezme řízení v případě výpadku
hlavního serveru (lokality)
- automatická kontrola konzistence repliky, ověření připravenosti
k převzetí provozu
- přepojení modulů Dispečer a Základna je po přepnutí provozu automatické
Dostupnost výjezdových stanovišť
- automatická obnova připojení výjezdového stanoviště
- optimalizace provozu S.O.S. v prostředí levných řešení WAN sítí (ADSL)
- barevná signalizace nekomunikujících výjezdových stanovišť
Flexibilita způsobu územní organizace OS
- provoz centrálního krajského operačního střediska
- provoz jednotlivých okresních operačních středisek
- kombinovaný provoz
27
Zajištění maximální efektivity práce operátora ZZS
- funkční flexibilita, dělba práce operátorů (call-taker, operátor)
- dokonalý přehled při nasazování prostředků ZZS pro zásahy (předvolba
základny, vyhledán nejbližších prostředků, příjem statusových hlášení)
- lokalizace volání (Info35, lokalizace MTS, integrované přehrání hovorů,
zlomyslná volání)
- příjem datových vět z TCTV112 (přijetí datové věty, převzetí dat )
- automatizace hromadného svolávání zaměstnanců (hlasové, SMS,
zpětná vazba)
- příjem SMS od zdravotně znevýhodněných (přímé převzetí dat do S.O.S.)
Předání tísňové výzvy výjezdovým skupinám
- automatická výzva do místního rozhlasu, rozsvícení
poplachových světel na základně
- automatický tisk obsahu výzvy na pokladní tiskárně
- prozvonění mobilních telefonů výjezdové skupiny
- automatické odeslání souřadnic místa události
do navigační jednotky ve vozidle
- automatické odesílání upřesňujících textových informací o místě zásahu
do navigační vozidlové jednotky
Integrace JSDI
- automatické odesílání informací do JSDI v případě
dopravní nehody
- absolutně nulové nároky na práci dispečera
- automaticky odesíláno pro akce typu „Dopravní nehoda“
( 5 )
28
3.3 Profia
Nejrozšířenější operační program v ČR
Zdroj: www. youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
29
Zdroj: www. youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
30
4. INTEGROVANÉ BEZPEČNOSTNÍ CENTRUM
Je unikátní projekt Moravskoslezského kraje financovaný z fondů Evropské
unie. Jedná se o sloučení dispečerských pracovišť složek IZS pod jednu
budovu s rozsáhlým technickým a kapacitním zázemím pro likvidaci následků
mimořádných událostí. Jednotlivé složky IZS se tak dostaly k technologiím, ke
kterým by se za normálních okolností jako samostatná složka nedostaly.
Nevýhodou je složitost celého systému a finanční náročnost, která se pak
promítá do chodu práce při řešení mimořádných událostí.
Zdroj: www. youtube.com (AV Media, 1.5.2012)
31
Zdroj: www. youtube.com (AV Media 1.5.2012)
Je otázkou, zda se v budoucích letech bude tento druh integrovaných
operačních středisek rozšiřovat. Je spíše vhodnější pro menší kraje.
Pro takováto velká centra se obzvlášť hodí doplňkové tzv. Call-centrum
Zdroj: www. youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Call-centrum
Jedná se o doplňkový způsob odbavení neakutních žádostí o rady a informace
souvisejících se zdravotní či sociální prosbou nebo dotazem.
32
Uleví se tak provozu KZOS, které odkáže a přesměruje tyto neakutní
neindikované hovory na toto centrum. Múže se naházet přímo na daném KZOS
nebo i na úplně jiném místě
Call-taking
Call-taking je moderní způsob operačního řízení zdravotnické záchranné
služby. Jedná se o dvoufázovou vlnu zahrnující převzetí, vyhodnocení a
přiřazení výzvy jednotlivým výjezdovým skupinám. Dělí se na část přebírající
výzvy (call-taker) a na část řízení posádek (dispečer).
Používá se na operačních střediscích obhospodařujících rozlehlé a členité kraje.
Při klasickém provozu KZOS, tedy kdy jeden dispečer řeší svou událost od
začátku až dokonce, by bylo řídit takovouto rozlehlou, zalidněnou oblast
značně složité při seskupení mnoha událostí během jedné chvilky a případné
domluvy mezi sebou. Proto má každý call-taker a dispečer předurčenou svou
funkci a obhospodařuje daný rajon.
Velkou nevýhodou je, že dispečer předává výjezdové skupině událost, kterou
nezná a nevyhodnotil sám ale jeho kolega call-taker, který pokračuje v dalším
přebírání tísňových výzev, což někdy komplikuje práci výjezdovým posádkám,
dožadujících se dalších informací k případu. Dále při extrémním pracovním
zatížením všech dispečerů převzatá a vyhodnocená výzva zůstává ve frontě
čekajících záznamů, než se uvolní dispečer a přiřadí dané posádce přesto že již
byla dávno vyřízena a vyhodnocena. Proto v praxi funguje tento systém
nezřídka tak, že při nočním zklidněném provozu operátoří po domluvě
přecházejí na klasický obecný způsob operačního řízení a každý řeší a předává
svou událost.
33
5. POHLED ZA HRANICE ČR
5.1. Krajské operační středisko Slovenské republiky
Operační středisko zdravotnické záchranné služby Slovenské republiky má v
jednotlivých krajích zřízeny krajská operační střediska ZZS, se sídlem na
obvodních úřadech, které zabezpečují činnosti související s koordinací ZZS na
území kraje tak, aby byla zajištěná jejich plynulost, dostupnost a nepřetržitost.
OS ZZS SR je součástí IZS Slovenské republiky, v jeho rámci jsou jednotlivá
pracoviště KOS ZZS neoddělitelnou složkou při činnostech a opatřeních, které
souvisí s poskytováním neodkladné pomoci v tísni.
Významně se liší v tom, že rozhoduje o směrování všech pacientů do
zdravotnických zařízeních a ne samotné posádky.
5.1.1. Personální složení pracovišť OS ZZS SR
vedoucí operátor
operátoři přeberající hovor na lince tísňového volání (lékař,
operátoři)
správce informačných technológií ( T)
technici IT
asistent
4. Krajské operační střediska Slovenské republiky
KOS ZZS Bratislava
KOS ZZS Trnava
KOS ZZS Nitra
KOS ZZS Trenčín
KOS ZZS Banská bystrica
KOS ZZS Žilina
KOS ZZS Prešov
KOS ZZS Košice
(6)
34
6. VZNIK MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A PŘEDÁNÍ VÝZVY
1. Vznik mimořádné události
2.a, Převzetí a vyhodnocení tísňové výzvy (call-taker)
2 b, Přiřazení výzvy výjezdové skupině (dispečer-řízení posádek)
skupina potvrzuje převzetí výzvy (telefonicky /radiovým spojením /datově)
35
3. Výjezd zásahového vozidla k mimořádné události
36
PRAKTICKÁ ČÁST
7. KAZUISTIKA I
Vzdálenost:
9 km – nejbližší výjezdové stanoviště, 1x RLP, 3x RZP, LZS k dispozici
v krajském městě, začátek jara, slunečné počasí
Výzva: 14:56:(34)
Zdravotnické zařízení:
Nejbližší spádové okresní zdravotnické zařízení přímo v místě výjezdové
základny, vzdálenost od místa zásahu 9 km, vyšší pracoviště fakultní
nemocnice vzdálené 60 km.
Tísňová výzva
Březen 2012 KZOS Olomouckého kraje přebírá výzvu od matky holčičky
(2005) v bezvědomí, kterou matka veze osobním vozem do nemocnice. Volání
z mobilního telefonu. Přistoupeno prvotně k zjištění lokalizace místa události.
Vzhledem k zhoršování vědomí a dýchání bylo požádáno matku o zastavení
vozidla a hlídání dechové aktivity a vědomí malé pacientky.
Výzva pro posádku RLP 14:56:(34)
Indikace: Bezvědomí
Charakter výzvy: Tísňová výzva v terénu
Výjezd na místo zásahu 14:56:(53)
Během jízdy dochází k upřesnění polohy vozu s pacientkou a upřesnění stavu
a vědomí postižené (bezvědomí,salivace). Matka poučena o zastavení vozidla a
věnování se stavu vědomí a sledování dýchání.
37
Příjezd na místo zásahu 15:01
Anamnéza:
3 dny febrilie, 2 dny vysoké teploty, Dnes v autě generalizované křeče,
cyanoza, krev z úst, objektivně bezvědomí, apnoe, zornice izokorické, bloudivé
pohyby bulbů
Terapie:
Zajištění i.v. linky, dýchání dýchacím vakem
OTI kanylou č. 5, Umělá plicní ventilace
Medikace:
Apaurin 15 mg i.v.
Thiopental 80 mg i.v.
Dormicum 5 mg i.v.
Opakovaně křeče, kouše do kanyly
Odjezd z místa zásahu: 15:16
Předání pacientky na dětské JIP okresní nemocnice, protiskusová vložka,
domluveno
CT vyšetření ve FN , pak hospitalizace na Dětské JIP FN
UPV 250 ml 20/min, SpO2 – 85%, Lineární dávkovač: Tensamin1 ml v 250ml
FR 1ml/h, Dexona 8 mg i.v.
Lékař oznamuje telefonicky KZOS domluvený převoz pacientky do FN k CT
vyšetření. Příčina tohoto závažného stavu zatím stále neznámá.
Bezvědomí nejasné etiologie
Za stále probíhající terapie a monitorace je pacientka transportována na výše
uvedené pracoviště pod jedním výjezdovým číslem
Provedeno CT vyšetření mozku, Předání na dětskou kliniku FN přeložena na
lůžko přijímacího oddělení a přepojena na jejich přístrojové vybavení. Lékař
38
dále popisuje zbytek stavu pacientky a vysvětlení celé situace při příjezdu na
místo zásahu.
Lékař dále předává výjezdový záznam a kopii si ponechává.
R252 Křečový stav nejasné etiologie
Návrat na základnu 17:17
Ukončení výjezdu 14:55
Příprava a úklid vozidla k dalším zásahům
Vypsání elektronického záznamu o výjezdu do počítače a systému
(Po dvou dnech pacientka údajně extubována, s dobrou prognozou)
DISKUZE
V celém případu by se mohlo zdát zbytečné prodloužená doba výjezdu před
přijetím pacientky do cílového zdravotnického zařízení a provedení nezbytného
CT vyšetření. Je otázkou, zdali předání ve spádové okresní nemocnici na
dětském oddělení nebylo zbytečné a neprodloužilo tak zbytečně tento časový
horizont. Mohlo se využít přímého transportu na vyšší cílové pracoviště a to i
cestou LZS.
Co lze tedy doporučit pro eliminaci nedostatků při operačním řízení ?
Je třeba si uvědomit priority, znát postupy a možnosti okresních
zdravotnických zařízení, poučit se z chyb svých vlastních i ostatních. Někdy by
se hodilo změnit úmysly výjezdových skupin obzvláště při směrování pacientů.
Je však pravdou, že dispečer ve své slepé pozici pacienta nevidí takže ne vždy
mu stojí za to převzít svým rozhodnutím zodpovědnost a přeorganizovat plány
výjezdovým osádkám s ohledem na možné následky pro něho vyplývající.
39
8. KAZUISTIKA II
Vzdálenost:
Vzdálenost okresního výjezdového stanoviště od místa události
cca 1 km.. Prostředky: 1x RLP, 3x RZP, LZS k dispozici v krajském městě,
slunečné počasí
Zdravotnické zařízení:
Vzdálenost okresní nemocnice taktéž 1 km
Tísňová výzva
Na začátku roku 2012 KZOS Olomouckého kraje přebírá výzvu o křečovém
stavu 18 leté dívky na střední škole při hodině tělocviku. Volání od personálu
školy .
VÝZVA PRO POSÁDKU RZP: 11:05
Indikace: Křeče (křečový stav s podezřením na epiparox)
Charakter výzvy: Primární převoz jiný
VÝJEZD K ZÁSAHU 11:07
PŘÍJEZD NA MÍSTO ZÁSAHU 11:10
Posádka RZP volá vzápětí z místa o žádost lékaře na místo z důvodu náhlé
zástavy oběhu. KZOS okamžitě vysílá posádku RV na dojezd
Výzva Pro posádku RV 11:12
Indikace: Dojezd vozu RZP (Bezvědomí KPR)
Charakter výzvy: Tísňová výzva ve veřejné místnosti
40
Výjezd k zásahu 11:13
Příjezd na místo zásahu 11:16
Anamnéza:
Od rána zvracela, nevolnost, při tělocviku spadla, křeče a následné bezvědomí,
zpočátku dýchala poté apnoe, široké zornice, objektivně koma, bez křečí,
apnoe, asystolie, mydriáza bez fotoreakce, akce na monitoru FK
Terapie :
Cordarone 3 amp. i.v.
Adrenalin 3amp. i.v.
Midazolam 10mg i.v.
Betalog 2amp. i.v.
Magnesium 2amp 10%
UPV, OTI kanyla 7 , kardiopumpa
Výboje 300J 15x, střídají se forsády VT. FIK. ,
Po 50 minutové KPCR vlastní akce, na EKG Pardeho vlny anterolaterárně bez
komorových dysrytmií
ODJEZD Z MÍSTA RV : 11:56
Odjezd z místa zásahu: RZP: 11:56
Ošetření na urgentním příjmu okresní nemocnice
Heparin 7000 j.
Kardegic 1 amp. i.v.
Trombex 4tbl. 75 mg. Do sondy
Midazolam 30 mg + Sufentanyl Torrex 50ug do 20 ml FR
Dále domluvený převoz na angiolinku FN s diagnozou AIM
Ukončení výjezdu: 12:40
41
UKONČENÍ VÝJEZDU: 12:27
VÝZVA PRO POSÁDKU RLP: 12:41
Indikace: Sekundární transport
Charakter výzvy: Sekundární transport meziměstský
Během sekundárního transportu vše bez komplikací
PŘEDÁNÍ PACIENTA VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ: 13:18
UKONČENÍ VÝJEZDU: 13:58
DISKUZE
Na začátku tohoto případu byla sdělena porucha vědomí od personálu školy.
Na místo tedy mohla rovnou směřovat posádka s lékařem. Tomuto případu
byla automaticky přisouzena diagnoza epileptický záchvat. V dnešní době
stoupá počet výjezdů paramedických posádek a je to znát i na tomto případu.
Zde se ukázalo jak dispečeři mohou podvědomě zlehčit závažné diagnozy u
mladych lidí, tedy podvědomé pravidlo – příliš mladý člověk na smrt.
42
9. RV SYSTÉM A JEHO ROZDĚLENÍ
V české republice se neustále rozšiřují stanoviště s RV systémem, který však v
jednotlivých krajích a oblastech funguje na odlišné způsoby. Liší se počtem
členů osádky a způsobem dojezdů a součinností s posádkami RZP.
Neexistuje žádný jednotný seznam, který by seznámil s touto problematikou v
jednotlivých regionech a tak se pokusím toto přiblížit.
9.1. Dle způsobu výjezdu
9.1.1 MĚSTSKÝ TYP RV
V tomto systému vyjíždí malý vůz s kompletní trojosádkou primárně zcela
samostatně pokud se jedná o zásah ve městě nebo maximálně v jeho
okrajových částech. Až poté si posádka vyžádá prostřednictvím KZOS převoz
pacienta další osádkou. Malý vůz vyráží za hranice města pouze v případech
dojezdu velkého vozu na vyžádání. Primárně je tedy určen pro město v němž se
jeho výjezdové stanoviště nachází. Smyslem tohoto způsobu je rychlá
dostupnost lékaře k dalšímu potencionálnímu zásahu, neboť tato osádky bývá
zároveň posádka LZS proto se na delší vzdálenosti prakticky neposílá pokud
tomu okolnosti nezabrání.
43
9.1.2 ŘETĚZOVÝ TYP
V Obě výjezdové skupiny vyjíždí současně k místu zásahu ať už ze stejného
nebo jiného výjezdového stanoviště. Posádka malého vozu bývá pouze
dvoučlenná a zdravotnického záchranáře tak využívá z velkého vozu po
dojezdu na místo události.
44
9.1.3 KOMPLEXNÍ TYP
V Obě výjezdové skupiny vyjíždí současně k místu zásahu ať už ze stejného
nebo jiného výjezdového stanoviště. Posádka malého vozu je kompletní
trojčlenná a vyjíždí samostatně jen po městě nebo blízkém okolí.
Velký vůz s nimi vyjíždí zároveň pouze v případě, že se jedná o výzvu mimo
město, kde by byla případná dojezdová doba příliš dlouhá, která by celou akci
zbytečně prodlužovala.
45
9.1.4 DOJEZDOVÝ TYP
Běžnou tříčlennou posádku RLP si KZOS posadí do malého vozu a ten vyráží
za velkým RZP vozem. Malý vůz tedy slouží pouze pro dojezd velkého vozu.
Běžné RLP výzvy jsou jinak realizovány klasickým velkým RLP vozem.
Smysl tohoto typu spočívá tedy pouze v tom, aby se zabránilo zbytečnému
překládání pacienta z rukou jedné osádky do druhé neboli z jednoho vozu do
druhého. Nevýhodou je však blokování obou posádek při transportu do
zdravotnického zařízení, protože první posádka by byla za těchto okolností po
předání pacienta do druhého vozu volná.
46
9.2. Dle obsazenosti kraje
9.2.1. RAJONOVÝ RV SYSTÉM
RV vůz je pouze na některých základnách v kraji. Jsou tedy výjezdové skupiny
s lékařem kombinovány s malýma a velkýma autama na jednotlivých
základnách.
9.2.2 PLOŠNÝ RV SYSTÉM
Na každém výjezdovém stanovišti s lékařem je k dispozici malý vůz, ve kterém
vždy vyjíždí lékař.
Zdroj: www.youtube.com 1.5.2012
47
10. MANUÁL RAD PRO VOLAJÍCÍHO
Uvědomte si kam voláte,
- na dispečink záchranné služby (linka ohrožení života a zdraví)
- a né do nemocnice,
- ZZS neslouží jako informační centrála nebo dokonce spojovací vrátnice v
nemocnici !!
Dělejte to co vám operátor říká, odpovídejte na jeho otázky (mají pro něho
podstatný význam, nejedná se o žádné zdržování, telefonát se zdrží právě tím
pokud nespolupracujete)
Operátor musí vyhodnotit situaci odhadnout o co se může jednat a podle toho
zvážit jaká pomoc se pro vás hodí nejlépe (systém nefunguje tak že ke
každému pacientovi vyjíždí stejná pomoc ! )
Uveďte CELOU ADRESU včetně města !!!!!
-voláte na dispečink v krajském městě, který řídí celý kraj, tedy desítky měst a
stovky, někdy dokonce tisíce obcí
- i kdyby dříve byl dispečink ve vašem okresním městě, je vždy kolem několik
malých měst s ulicemi, proto rozčilování se nad tím proč se operátor ptá na
město jde přímo proti zdravému rozumu !
Uvědomte si, že ve většině oblastí ČR je návštěvní pohotovostní služba ,,lékař
v bílém plášti u teplot'' někde i mnoho let minulostí a pochází z dob první
republiky.
Proto lékař ZZS nevyjíždí k banálním a dlouhodobým záležitostem, ale k život
ohrožujícím stavům (bezvědomí, dopravní nehody,....)
Záchranka v případě banálního případu je schopna vám zařídit převozovou
obyčejnou sanitku. Tu ale neřídí, spadá buď pod soukromého zdravotního
přepravce nebo přímo nemocnici (vaše informace tedy předává další
organizaci)
Obvodní lékař je ze zákona povinen se k vám dostavit na návštěvu v případech
vaší nemožnosti a zdravotní indispozice, proto se nenechte odbýt !
Poučte své děti, že zneužití tísňové linky se trestá
48
10.1 Tisňová linka 112
- je společná tísňová linka ohrožení zdraví a majetku ve všech státech evropské
unie, proto tedy slouží logicky zejména pro cizince, Její výhoda, že se dá
vytočit i bez sim-karty
Proto v případech zdravotních obtíží volejte přímo linku 155 !!!
- Na 112 váš hovor převezme školený hasič, nezdravotník a informace pouze
předává dále a spojí vás teprve s dispečinkem ZZS, tzn. že celý koloběh začíná
od začátku a stejně nakonec skončíte na lince 155, kde vše musíte popsat
znovu!!
Nebuďte překvapeni, že k vám dorazí 2 vozidla najednou. Jedná se o moderní
způsob ,kdy jezdí lékař zvlášť v malém vozidle aby se mohl případně
odtrhnout od zbytku týmu a mohl být okamžitě k dispozici dalším pacientům.
49
ZÁVĚR
Krajská operační střediska při svém vzniku narážela a naráží na mnoho
složitostí, které dodnes mohou více či méně komplikovat provoz zdravotnické
záchranné služby. Práce operátora záchranné služby je tak nesmírně psychicky
náročná. Dispečer musí zvládat od organizace výjezdových skupin v kraji přes
nepředstavitelně složitou komunikaci s volajícími v různém stavu a konče
možnými konflikty s posádkami a zdravotnickými zařízeními. Toto povolání je
velmi nedoceněné a dispečeři v některých situacích jednají tak mnohdy na
vlastní riziko, a proto jejich postupy a počínání z pohledu výjezdových skupin
se může pohledem osádek pohybovat na hranici logiky. Kdo si ovšem toto
povolání nevyzkouší, nemůže se naplno vcítit do této náročné profese a chápat
tak praktiky operační střediska.
Nedostatky ze strany KZOS jsou znát nejčastěji při lokalizaci místa zásahu, zde
jsou velké rezervy, ale zcela pochopitelné. Dispečerova znalost terénu celého
kraje není možná, a tak musí být nahrazena kvalitními mapovými softwary.
Mapy bývají neaktualizované a někdy nejdou dohledat čísla popisná, hlavně u
novostaveb toto bývá velkým problémem a komplikuje se tak pátrání po
pacientovi. Dále je třeba, aby dispečer bral na vědomí specifika regionu a
daných měst v okrese, jako například vchody panelového domu, kterých bývá
v konkrétním městě několik. Nezapomenout se volajícího dotázat, protože zde
výjezdové skupiny opakovaně ztrácí čas hledáním. Co se týče indikací
k výjezdu, záchranáři ne vždy vyjíždějí na indikované výzvy. Je to dáno i
nutností organizace vydělávat a dostávat tak od pojišťoven co nejvíce financí
k prospěchu organizace. Bývá dále i znát, že někteří operátoři nikdy ve
výjezdových skupinách nejezdili nebo jezdili dávno v minulosti a nedovedou si
někdy představit konkrétní situaci na místě a uvědomit si například, že právě
teď je naprosto nevhodné posádku kontaktovat na mobilní telefon během
zásahu. Skutečností ale zůstává, že spolupráce s ostatními organizacemi
například lékařskou službou první pomoci není optimální a obzvláště
50
profesionalita obvodních lékařů by byla samostatnou kapitolou pro diskuzi.
Dispečerovi tak často pro jeho vlastní klid nezbývá nic jiného, než i banální
neindikovaný případ vyřešit převozem své vlastní posádky.
Zajímalo by mě, jak by při podobných případech a kasuistikách dopadly
výsledky znovu. Každý případ je totiž něčím jiný. Věřím, že jednou krajská
operační střediska časem přinesou pro svá územní a oblastní střediska
flexibilitu a přístup při řešení vzniklých událostí se maximálně přiblíží
flexibilitě a profesionalitě.
51
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
( 1 ) FRANC M., Krajské zdravotnické operační středisko v kostce pro
záchranáře a sestry (Absolventská práce) Brno 2009. 8 – 11 s.
Vyšší odborná škola zdravotnická 2.2.2012
( 3 ) FRANĚK, O. Manuál dipečera zdravotnického operačního střediska Praha
2011 ISBN 978-80-254-5910-2 10.3.2012
( 7 ) URBÁNEK, P. Randez-vous systém v LZS. V Urgentní medicína. 2002.
Vol. 5, no. 2, s. 10. .
( 8 ) KALÍK, Č. et al. Návrhy standardů : Základní standard primárního
zásahu RLP, RZP. Základní standard prim. zásahu v systému randezvouz.
Základní standard sekundárního. V Urgentní medicína. 1999.
no. 3/4, s. 17–24. .
( 9 ) KONEČNÝ, M – OLŠAN, P. Zdravotnické záchranné služby a jejich
technika 5. V Rescue report. 2011. no. 5, s. 38. .
(10) KROUPA, M. – ŘÍHA, M. Integrovaný záchranný systém. 4., aktualiz.
vyd. vyd. Praha: Armex, 2011. 118 s. ISBN 978-80-87451-01-4.
(11) OPERAČNÍ řízení ve zdravotnictví: sborník abstraktů přednášek československého
kongresu Operační řízení ve zdravotnictví: 4.-5.11.2008.
Praha: Life Support, 2008. 51 s. ISBN 978-80-904017-1-6.
(12) PELLICHOVÁ, J. Hodnocení systému rendez-vous v přednemocniční
neodkladné péči diplomová práce. Praha, 2011. Diplomová práce.
Fakulta biomedicínského inženýrství Českého učení technického.
Vedoucí diplomové práce Juraj Borovský.
(13) POKORNÝ, J. Vybrané kapitoly lékařské první pomoci. V Practicus.
2012. Vol. 11, no. 2, s. 25–33. .
(14) SCHWARZ, Z. Komentář k zákonu č. 374/2011 Sb., o zdravotnické
záchranné službě, a k zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. V
Zdravotnické noviny. 2012. Vol. 61, no. 8, s. 12. .
52
(15) SIGMUND, D. Fungování zdravotnické záchranné služby v České
republice : za málo peněz neskutečné množství muziky. V Rescue report.
2011. Vol. 14, no. 5, s. 14–16. .
(16) ĎOUBAL, S. Rendez-vous: více času zachraňovat lidi. V Sedmička.
2011. Vol. 3, no. 43, s. 5.
INTERNETOVÉ ZDROJE:
( 4 ) MEDIUMSOFT Software pro krajský dispečink,
http://www.mediumsoft.cz/cs/Operacni-rizeni-IZS/Software-pro-krajskydispecink-ZZS-/31.aspx?js=1
1.5.2012
( 5 ) ZZS PAK Informační systém, http://www.zzspak.cz/?seo=informacnisystem&presenter=Front%3AClanek
1.5.2012
( 6 )KRAJSKÉ OPERAČNÉ STREDISKO SR http://www.emergency-
slovakia.sk/krajske-operacne-strediska-zachrannej-zdravotnejsluzby.html?page_id=144
1.5.2012
53
REŠERŠE
Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm, příspěvková organizace
Bezručova 519
756 61 Rožnov pod Radhoštěm
tel. 571 627 667, GSM 776 466 982
IČ: 64123430
Téma: Operační řízení a rendez-vous systém v zdravotnické záchranné službě
[1] BEDNÁŘ, P. U nehody i kolapsu bude záchranka o dvě minuty dřív. V
Mladá fronta Dnes. 19. 1. 2012. s. 2. .
[2] BUREŠ, P. Zdravotnické záchranné služby a jejich technika 4. V Rescue
report. 2011. no. 4, s. 38. .
[3] ĎOUBAL, S. Rendez-vous: více času zachraňovat lidi. V Sedmička. 2011.
Vol. 3, no. 43, s. 5.
[4] ERTLOVÁ, F. Přednemocniční neodkladná péče. Vyd. 1. vyd. Brno:
Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. 340 s. ISBN
80-7013-300-7.
[5] FRANĚK, O. Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska. 4.,
dopl. a opr. vyd. vyd. Česko: Ondřej Franěk, 2010. 236 s.
[6] FRANĚK, O. Medicínský a koordinační rozměr práce operačního
střediska. Vyd. 1. vyd. Kladno: Územní středisko záchranné služby
Středočeského kraje, 2008. 178 s. ISBN 978-80-904018-2-2.
[7] KALÍK, Č. et al. Návrhy standardů : Základní standard primárního zásahu
RLP, RZP. Základní standard prim. zásahu v systému randez-vouz. Základní
standard sekundárního. V Urgentní medicína. 1999. no. 3/4, s. 17–24. .
[8] KONEČNÝ, M – OLŠAN, P. Zdravotnické záchranné služby a jejich
technika 5. V Rescue report. 2011. no. 5, s. 38. .
[9] KROUPA, M. – ŘÍHA, M. Integrovaný záchranný systém. 4., aktualiz.
vyd. vyd. Praha: Armex, 2011. 118 s. ISBN 978-80-87451-01-4.
54
[10] OPERAČNÍ řízení ve zdravotnictví: sborník abstraktů přednášek československého
kongresu Operační řízení ve zdravotnictví: 4.-5.11.2008. Praha:
Life Support, 2008. 51 s. ISBN 978-80-904017-1-6.
[11] PELLICHOVÁ, J. Hodnocení systému rendez-vous v přednemocniční
neodkladné péči diplomová práce. Praha, 2011. Diplomová práce. Fakulta
biomedicínského inženýrství Českého učení technického. Vedoucí diplomové
práce Juraj Borovský.
[13] POKORNÝ, J. Vybrané kapitoly lékařské první pomoci. V Practicus.
2012. Vol. 11, no. 2, s. 25–33. .
[14] SCHWARZ, Z. Komentář k zákonu č. 374/2011 Sb., o zdravotnické
záchranné službě, a k zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. V
Zdravotnické noviny. 2012. Vol. 61, no. 8, s. 12. .
[15] SIGMUND, D. Fungování zdravotnické záchranné služby v České
republice : za málo peněz neskutečné množství muziky. V Rescue report. 2011.
Vol. 14, no. 5, s. 14–16. .
[16] SIGMUND, D. Pohled na práci zdravotnické záchranné služby. V
Zdravotnické noviny. 2010. Vol. 59, no. 15, s. 24. .
[17] SMETANA, M. Integrovaný záchranný systém. Vyd. 1. Ostrava:
Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, 2011. 155 s. ISBN 978-80-
7368-808-0.
[18] ÚZEMNÍ středisko záchranné služby Středočeského kraje: po roce 2008.
Kladno: Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, 2009. 25 s.
[19] URBÁNEK, P. Randez-vous systém v LZS. V Urgentní medicína. 2002.
Vol. 5, no. 2, s. 10. .
[20] VAŇO, A. Záchranná služba v podmínkách okresu, součást IZS,
spolupráce okresů při mimořádné události. [s.l.]: s.n., 2000. 54 s.
[21] Přednemocniční neodkladná péče (PNP) - Zdravotnická záchranná služba
Královéhradeckého kraje. V [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné na
internetu: <http://www.zzskhk.cz/prednemocnicni-pece.html>.
[22] Záchranáři. V Moje zdraví. 29.9.2010. Vol. 8, no. 10, s. 70. .
[23] Zdravotní služby: k 1.4.2012: zákon o zdravotních službách a
podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), zákon o
specifických zdravotních službách, zákon o zdravotnické záchranné službě:
redakční uzávěrka 15.12.2011. Ostrava: Sagit, 2011. 112 s. ISBN 978-80-
7208-885-0.
55
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. I Foto - Dotykové obrazovky
Příloha č. II Foto - Dispečerské pulty
Příloha č. III Foto - IBC
Příloha č. IV Foto - IBC
Příloha č. V Foto - IBC
Příloha č. VI Foto - IBC
Příloha č. VII Foto - IBC, vozový terminál
Příloha č. VIII Foto - IBC
Příloha č. IX Foto - IBC
Příloha č. X Foto - IBC
Příloha č. XI Foto - IBC
56
Přílohač.I
Dotyková obrazovka pro skupinový paging radiostanic
Dotyková obrazovka pro ovládání radiového vysílání
57
Přílohač.II
Dispečerský pult
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
58
Přílohač.III
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
59
Přílohač.IV
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
60
Přílohač.V
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
61
Přílohač.VI
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
62
Přílohač.VII
Zdroj: www.155ka.cz (Vozidlový terminál ve výjezdových skupinách)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
63
Přílohač.VIII
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
64
Přílohač.IX
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
65
Přílohač.X
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
66
Přílohač.XI
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)
Zdroj: www.youtube.com (ParamedicHS1B, 1.5.2012)