VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s., Praha 5
VÝVOJ LETECKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY
V HRADCI KRÁLOVÉ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
TOMÁŠ KULHÁNEK, DiS.
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Zdravotnický záchranář
Vedoucí práce: MUDr. Libor Seneta
Praha 2012
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedl v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne 31. 5. 2012 ...............................................
Tomáš Kulhánek, DiS.
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce MUDr. Liboru Senetovi za cenné rady
a připomínky k mé práci. Dále děkuji Bc. Ivoši Novákovi za odborné konzultace a paní
Zuzaně Maurové za sběr odborných zdrojů k mé bakalářské práci.
ABSTRAKT
KULHÁNEK, Tomáš. Vývoj Letecké záchranné služby v Hradci Králové. Vysoká
škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce:
MUDr. Libor Seneta. Praha. 2012. 65 s.
Tato bakalářská práce je teoretického charakteru, kde se věnuji problematice letecké
záchranné služby v oblasti východních Čech. Úvodem představuji vznik záchranné
služby v Hradci Králové, dále pak zdravotnickou záchrannou službu Královehradeckého
kraje, která vznikla transformací a sloučením posádek, jež byly součástí bývalých
okresních nemocnic tohoto kraje. Uvádím zde typy vrtulníků, které byly a jsou
provozovány na základně LZS v Hradci Králové. Zmiňuji PČR LS, která je státním
provozovatelem letecké záchranné služby, včetně jejích další úkolů. Rozdělení
a indikaci k primárním a sekundárním zásahům, navádění vrtulníku, materiální
a zdravotnické vybavení, které konkrétně v Hradci Králové prochází častou
modernizací.
V příloze této práce uvádím tabulku statistik letů v letech 1990-2010, materiální
a zdravotnické vybavení nejčastěji využívaného typu vrtulníku EC-135.
Cílem této práce je poukázat na téměř již 22leté trvání této služby v Hradci Králové, její
obrovský rozmach, včetně postupné modernizace letového parku a zdravotnického
materiálního vybavení.
Klíčová slova: DSA, a. s. Královehradecký kraj. Letecká záchranná služba. Policie ČR
Letecká služba. Primární a sekundární transport
ABSTRACT
KULHANEK, Tomas. The development of the Air rescue service in Hradec Kralove.
The College of Nursing (Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.), Degree: bachelor (BA).
Tutor: MUDr. Libor Seneta. Praha. 2012. 65 p.
This bachelor’s thesis is written in a theoretical way, it is devoted to the problems of Air
Rescue Service in the area of Eastern Bohemia. The introduction concerns the formation
of Rescue Service in Hradec Kralove as well as Emergency Medical Service of Hradec
Kralove region, which originated by transformation and synthesis of medical crews that
were part of the former district hospitals of this region. I also introduce the types of
helicopters here which were and are used in the airbase of Air Ambulance (LZS) in
Hradec Kralove. PČR LS – the state operator of the air ambulance service – is
mentioned as well, together with its primary mission. I am describing the distribution
and indication of primary and secondary interventions, helicopter guidance, material
and medical equipment which is especially in Hradec Kralove being modernized quite
often.
Statistic chart of the flights between the years 1990 – 2010 is pictured in the annex
thesis, together with the material and medical equipment of the most commonly used
helicopter EC-135.
The aim of this thesis is to show the 22-year-old duration of this service in Hradec
Kralove, its huge rise including gradual modernization of the aircraft fleet and medical
material equipment.
Key words: Air rescue service. Air service. DSA, a. s. Hradec Kralove region. The
Police of the Czech Republic. Primary and secondary transports.
PŘEDMLUVA
Letecká záchranná služba je nejmýtičtější složkou zdravotnické záchranné
služby. O jejím fungování má laická, ale leckdy i odborná veřejnost dosti zkreslené
představy. Tato výjezdová skupina řeší nejzávažnější stavy v neodkladné
přednemocniční péči. Na posádky zdravotnického teamu, které tuto výjezdovou skupinu
tvoří, jsou kladeny mimořádné odborné i duševní nároky.
OBSAH
SEZNAM OBRÁZKŮ
SEZNAM ZKRATEK
ÚVOD............................................................................................................................. 12
1 ZÁCHRANNÁ SLUŽBA V HRADCI KRÁLOVÉ ............................................ 14
1.1 Historie záchranné služby v Hradci Králové do roku 1990............................ 14
1.2 Záchranná služba v letech 1990-2003 ............................................................ 15
1.3 Zdravotnická záchranná služba Královehradeckého kraje (ZZS KHK)......... 16
2 LETECKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA .................................................................. 18
2.1 Historie Letecké záchranné služby ve světě ................................................... 18
2.2 Historie letecké záchranné služby v Československu..................................... 20
2.3 Legislativa....................................................................................................... 22
2.4 Hlavní úkoly letecké záchranné služby .......................................................... 23
2.5 Rozdělení zásahů letecké záchranné služby ................................................... 23
2.6 Volací znak „Kryštof“ .................................................................................... 24
2.7 Rozdělení a síť heliportů................................................................................. 24
2.7.1 Základní heliport......................................................................................... 24
2.7.2 Pracovní heliport......................................................................................... 25
2.8 Všeobecné údaje o heliportu v Hradci Králové.............................................. 25
2.9 Letecká služba policie České republiky.......................................................... 26
2.9.1 Letecká činnost Policie ČR......................................................................... 26
2.9.2 Letecká činnost složek Integrovaného záchranného systému..................... 27
2.10 Letecká záchranná služba v Hradci Králové, provozovatel Policie ČR LS.... 28
2.11 Zdravotnická indikace k nasazení LZS v Hradci Králové.............................. 29
2.12 Personální zabezpečení provozu střediska LZS v Hradci Králové................. 30
2.12.1 Letecký personál..................................................................................... 30
2.12.2 Zdravotnický personál ............................................................................ 30
2.13 Vrtulníky sloužící na základně LZS HK od roku 1990 až po současnost ...... 32
2.14 Zajištění leteckého provozu v Hradci Králové od roku 2009,
provozovatel DSA, a. s. .................................................................................. 37
2.14.1 Historie DSA, a. s. .................................................................................. 37
2.14.2 Dnešní služby DSA, a. s. ........................................................................ 38
2.15 Sdružení Helicopter Emergency Medical Service (HEMS) ........................... 41
2.16 Doba služby .................................................................................................... 41
2.17 Navádění vrtulníku ......................................................................................... 42
2.17.1 Výrazy používané pro navádění vrtulníku rádiem nebo interkomem..... 42
2.17.2 Návěstí používaná k vydávání pokynů pomocí rukou nebo nočních
svítilen..................................................................................................... 42
2.17.3 Návěstí používaná pro navádění vrtulníku při speciálních činnostech... 45
2.18 Speciální letecké činnosti (lanový podvěs)..................................................... 47
2.18.1 Indikace k provedení zásahu za použití lanového podvěsu .................... 47
2.18.2 Postupy pro provedení zásahu s využitím lanového podvěsu................. 48
2.19 Provoz a fungování Letecké záchranné služby
Hradec Králové v roce 2011 ........................................................................... 50
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 52
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 53
PŘÍLOHY...................................................................................................................... 57
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 – Vrtulník Mi-2 ............................................................................................. 32
Obrázek 2 – Vrtulník MBB Bo 105................................................................................ 33
Obrázek 3 – BK 117 ....................................................................................................... 35
Obrázek 4 – Eurocopter EC 135..................................................................................... 36
Obrázek 5 – Střediska letecké záchranné služby............................................................ 39
SEZNAM ZKRATEK
DZS Dopravní zdravotní služba
HEMS Helicopter emergency medical system
IZS Integrovaný záchranný systém
LSPP Lékařská služba první pomoci
LZS Letecká záchranná služba
MZ Ministerstvo zdravotnictví
PČR LS Policie České republiky – Letecká služba
RLP Rychlá lékařská pomoc
RZP Rychlá zdravotnická pomoc
ÚSZS Územní středisko záchranné služby
ZZS Zdravotnická záchranná služba
ZZS KHK Zdravotnická záchranná služba Královehradeckého kraje
12
ÚVOD
Motto záchranářů
„Záchrana lidského života je jedním z nejvznešenějších úkolů lidstva“
(http://www.aeroweb.cz/clanek.asp?ID=754&kategorie=25)
Svou bakalářskou práci jsem zaměřil na historii provozu letecké záchranné
služby v Hradci Králové. Letecká záchranná služba je nedílnou součástí zdravotnické
záchranné služby. V České republice má řadu provozovatelů ze státních i soukromých
sektorů. Ze státních jsou to Armáda ČR a Policie ČR. Ze soukromých firma DSA, a. s.,
a Alfa helicopter, spol. s r. o. V Hradci Králové v současné době zajišťuje provoz LZS
soukromá firma DSA, a. s.
Vrtulníky, které jsou v České republice využívány pro účely záchranné služby,
mají speciální zástavbu. K tomuto provozu se nejčastěji využívají stroje firem
Eurocopter a Bell, v Hradci Králové EC–135. Všechny vrtulníky mají také svůj volací
znak „Kryštof“, ke kterému je vždy přiřazeno číslo. Čísla se určují podle pořadí,
v jakém vzniklo stanoviště letecké záchranné služby. Do číslování jsou zahrnuty
i vrtulníky ze Slovenska, protože první „letecké záchranky“ vznikaly již před rozpadem
Československa.
Využití letecké záchranné služby má mnoho výhod, ale ne vždy může vrtulník
vzlétnout. Její největší výhodou je rychlost, dostupnost a šetrnost transportu. Dále
potom možnost zasahovat i v obtížně dostupném terénu, kam by se pozemní posádky
těžko dostávaly a kde se využívá technika lanového podvěsu. V Královéhradeckém kraji
takovými oblastmi jsou např. Teplické skály, některé části Orlických hor a Krkonoš.
Jediným omezením v provozu je, samozřejmě z bezpečnostních důvodu, počasí. Kromě
primárních zásahů je vrtulník využíván i k akutním sekundárním transportům pacientů
do specializovaných center, což je pro východočeský region urgentní příjem Fakultní
nemocnice Hradec Králové.
13
Letecká záchranná služba, stejně tak jako ostatní složky záchranného systému,
má svoji bohatou a zajímavou historii a vývoj. Její vybavení se s každým novým
strojem zdokonaluje a hranice jejího využití se rozšiřují.
14
1 Záchranná služba v Hradci Králové
1.1 Historie záchranné služby v Hradci Králové do roku 1990
Nejstarší záchranná služba ve střední Evropě a první záchranná služba
v Čechách vznikla na území Prahy. Samozřejmě se v té době nejednalo o záchrannou
službu, jak ji známe v dnešní podobě. Jednalo se o sbor či spolek dobrovolníků,
pomáhajících občanům na území Prahy. Tento sbor získal kolem roku 1911 i první
„sanitní“ vozidla a roku 1924 mu bylo povoleno používat zvuková výstražná znamení.
Hradec Králové na tom dobře jako Praha nebyl (NOVÁK et al., [2010]).
V osmnáctém století nemělo město ještě svoji všeobecnou nemocnici vzhledem
k zákazu stavby v pevnostním obvodu Hradec Králové. Až roku 1874 byl zrušen
městský špitál a v roce 1887 byla mimo hranice pevnosti otevřena sedmdesátilůžková
všeobecná veřejná nemocnice arcivévodkyně Elišky, tzv. stará nemocnice. Již v roce
1926 až 1928 měla „stará“ nemocnici svoji první sanitku.
Provoz první části dnešní Fakultní nemocnice tzv. nové nemocnice byl
slavnostně zahájen 4. listopadu 1928. Od té doby se nemocnice postupně rozrůstala
a v roce 1945 měla již 925 lůžek. V roce 2001 Fakultní nemocnici v Hradci Králové
tvořilo 38 klinik a samotných oddělení (Historie záchranné služby v Hradci Králové,
©2007a).
Nepostradatelnou součástí nemocnice byla i dopravní zdravotní služba (DZS),
která od prvopočátku poskytovala technické zázemí pro přepravu pacientů.Vozový park
dopravní zdravotní služby hradecké nemocnice tvořily z velké většiny vozy značky
Škoda (typ 1101, 1001, 1200 a 1203). Legendární Škoda 1203 se stala v 70. letech
nejrozšířenějším sanitním vozidlem v Čechách. Sanitní vozidla byla v této době
používána pouze k přepravě nemocných a zraněných osob. Posádku tvořil pouze řidič,
který v případě náhlého zhoršení stavu pacienta, provedl základní ošetření a lékařská
péče byla pacientovi poskytnuta až po převozu do nemocnice (NOVÁK et al., [2010]).
15
Jedny z prvních posádek dnešní záchranné služby začaly vznikat postupně na
přelomu 70. a 80. let v rámci Československa. Jednalo se o nově vznikající výjezdové
skupiny z řad zaměstnanců anesteziologicko-resuscitačních oddělení (ARO), které se
označovaly jako Rychlá zdravotnická pomoc (RZP). Odtud také původ názvu pro
současnou záchrannou službu (NOVÁK et al., [2010]).
Přestože bylo město Hradec Králové možné považovat za město na vysoké
úrovni medicínského vzdělávání, přednemocniční péče byla poněkud ve stínu tohoto
tvrzení. Ani metodika připravená Ministerstvem zdravotnictví (MZ) v roce 1974
nepřivedla vedení nemocnice k respektování faktu, že bez akutního a odpovídajícího
ošetření pacientů v bezprostředním ohrožení života v přednemocniční fázi, nedojde ani
ke zlepšení výsledků v nemocniční léčbě. Proto byl Hradec Králové v oblasti
přednemocniční péče a v oblasti záchranné služby zcela jistě v povzdálí (NOVÁK et al.,
[2010]).
Až v červenci roku 1980 došlo k rozhodnutí, že také město Hradec Králové musí
mít své sanitní vozidlo rychlé zdravotnické pomoci (RZP). Dne 3. listopadu 1980 vyjela
poprvé posádka výjezdové skupiny anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO)
(Historie záchranné služby v Hradci Králové, ©2007b).
1.2 Záchranná služba v letech 1990–2003
V devadesátých letech přinesly společensko-sociální změny především nové
technické, informační a organizační možnosti. Na základě těchto nově nabitých
zkušeností bylo možné nově organizovat samostatně fungující zdravotnická zařízení,
která se začala přibližovat tomu, čím dnes nazýváme zdravotnickou záchrannou službu
(NOVÁK et al., [2010]).
Rok 1990 byl významným rokem, který přinesl pro záchrannou službu v Hradci
Králové řadu změn, v neposlední řadě zahájení provozu letecké záchranné služby. Od
1. ledna 1992 přestala být rychlá lékařská služba součástí anesteziologickoresuscitačního
oddělení a vzniklo samostatný útvar: Záchranná služba Fakultní
nemocnice v Hradci Králové.
16
Rok poté, tj. 1.ledna 1993, kdy nabyla platnosti vyhláška 434/1992 Sb.
O zdravotnické záchranné službě Ministerstva zdravotnictví, vznikla samostatná, na
nemocnici zcela nezávislá příspěvková organizace: Územní středisko záchranné služby
Hradec Králové (ÚSZS). Součástí této příspěvkové organizace bylo zdravotnické
operační středisko (OS), výjezdové stanoviště rychlé lékařské pomoci (RLP), středisko
letecké záchranné služby (LZS), pracoviště lékařské služby první pomoci (LSPP) pro
dospělé a děti, stomatologickou pohotovostní službu a přeprava nedonošených
novorozenců (Historie záchranné služby v Hradci Králové, ©2007c).
1.3 Zdravotnická záchranná služba Královehradeckého kraje
(ZZS KHK)
Postupným sloučením a transformací 18 posádek záchranných služeb ve
12 městech Královehradeckého kraje vznikla záchranná služba Královehradeckého
kraje k 1. 1. 2004. Před touto zásadní změnou byly posádky zdravotnické záchranné
služby (ZZS) součástí, dnes již bývalých okresních nemocnic Jičín, Náchod a Rychnov
nad Kněžnou, dnes již zaniklé privátní nemocnice Opočno, nemocnice Hořice, městské
nemocnice Nový Bydžov a Dvůr Králové nad Labem, dále samostatných příspěvkových
organizací v Hradci Králové, Trutnově a Náchodě.
Úvahy o krajské zdravotnické záchranné službě se zrodily již koncem roku
2002. S příchozí změnou státoprávního uspořádání, kdy řízení zdravotnictví přebraly od
začátku roku 2003 kraje. Návrh koncepce a uspořádání zdravotnické záchranné služby
byl schválen radou kraje a zastupitelstvem dne 12. 12. 2002.
„Zdravotnická záchranná služba Královehradeckého kraje (ZZS KHK) je
příspěvkovou organizací zřizovanou krajem, s jednotným řízením, metodikou
a ekonomikou“ (Historie záchranné služby v Hradci Králové, ©2007d).
Hlavní činností zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje (ZZS
KHK):
17
• přednemocniční neodkladná péče
• péče o postižené na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění
• transport k odbornému ošetření do zdravotnického zařízení
• vzdělávání lékařských a nelékařských pracovníků
18
2 Letecká záchranná služba
2.1 Historie Letecké záchranné služby ve světě
Vůbec první použití vrtulníku pro civilní záchranu pochází z USA, konkrétně
ze 14. března 1945. Tehdy se použil vrtulník k záchranné akci dvou rybářů, kteří uvízli
na zamrzlém Erijském jezeře.
V Evropě byl největší rozvoj letecké záchranné služby ve Švýcarsku. Tato země
se krátce po druhé světové válce začala setkávat s poměrně hustým přílivem turistů
a zároveň se tak zvýšila pravděpodobnost jejich zranění. V tomto horském terénu však
byly možnosti pomoci zraněným zcela obtížné a omezené. Často k nim byl
komplikovaný přístup nebo pomoc horské služby trvala poměrně delší dobu.
Tato situace byla zpočátku řešena letadly s pevnými nosnými plochami, kdy
letoun přistál co nejblíže postiženého a vysadil zde lékařskou posádku.Tato lékařská
posádka dále pokračovala k postiženému pěšky a po ošetření transportovala zpět
k letadlu.Tento systém se však v běžné praxi neosvědčil, protože primárně
k výraznému urychlení transportu postižených do zdravotnických zařízení nedošlo.
Současně se mnohdy naskytl i problém, že na většině míst hornatého terénu se
s letadlem nedalo ani přistát.
Tato praxe přivedla Švýcarskou záchrannou službu (REGA) k prvnímu
používání vrtulníků. Od jejich prvopočátků provozuje LZS ve Švýcarsku společnost
REGA, která si v současné době připisuje prvenství a považuje se za naprostou špičku
v oboru LZS.
Po tomto státě následovalo zavádění letecké záchranné služby v Německu, kdy
v roce 1970 zahájil provoz Západoněmecký autoklub, známý především pod zkratkou
ADAC. Z této organizace, která v roce 1970 provozovala pouze jeden vrtulník
z Mnichova, se časem stal největší provozovatel Letecké záchranné služby v Německu
a jeden z největších provozovatelů v Evropě. Díky hustému osídlení a poměrně
19
krátkých vzdáleností mezi středisky, je v Německu dosažena hranice pomoci do
15 minut.Je nutno si připomenout, že ADAC se stal také společně se Švýcarskou Regou
(REGA) spoluzakladatelem mezinárodní konference AIRMED, která měla významný
vliv na založení letecké záchranné služby v tehdejším Československu.
Za zmíňku také stojí zahájení provozu Letecké záchranné služby v Rakousku
v roce 1983. Původním provozovatelem zdejších základen byla státní organizace, která
se převedla pod správu rakouského auto-moto klubu (ÖAMTC), což je obdobou
německého ADACu.
Ke konci osmdesátých a počátkem devadesátých let se začaly budovat základny
LZS v Británii a tehdejším Československu. Zajímavostí je, že provoz první základny
LZS v Británii byl odstartován ve stejný den jako provoz první Československé
základny v Praze.Ovšem provoz LZS v Británii byl v začátcích dimenzován v úplně
jiných materiálních sférách než v bývalém Československu.
S prvním nasazováním vrtulníků v Evropě se objevily různé názorové spekulace
ohledně provozovatelů vrtulníků pro záchrannou službu. Podílela se na ni řada subjektů,
státních i soukromých sektorů. V první linii zde měly zastoupení armádní, policejní
a jiné státní vrtulníky, zároveň čím dál více se zde kladl i prostor pro civilní
provozovatelé. Jednalo se buď o soukromé firmy nebo různé neziskové organizace
(typu ADAC, OAMTC). V současné době je proto i organizační struktura základen LZS
z těchto důvodu v různých zemích Evropy odlišná. Zároveň i financování této služby
a její postoj k veřejnému zdravotnímu pojištění je zcela odlišný. Tato služba je
provozována, vzhledem k její obrovské finanční náročnosti, pouze v některých
vyspělých zemích.
„Předností LZS je rychlost dosažení místa, možnost poskytnutí resuscitační nebo
intenzivní péče, šetrnost transportu postiženého a dopravu pacienta v nejkratší možné
době na specializované pracoviště (např. kardiocentrum, traumacentrum, jednotky
intenzivní péče-JIP, anesteziologicko resuscitační kliniky resp. oddělení-ARO atd.).
Významné postavení má LZS při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí
nebo katastrof“ (ŠTĚTINA, 2002, s. 11).
20
2.2 Historie letecké záchranné služby v Československu
Historie letecké záchranné služby, letecké pátrací a záchranné služby
v tehdejším Československu se datuje od roku 1956, kdy byl poprvé uskutečněn
transport raněného z Terezína do Ústřední vojenské nemocnice v Praze Střešovicích
vrtulníkem Mi-4. Další doložená zmínka o použití vrtulníku k zdravotnickému
transportu je ze dne 14. 2. 1960, kdy pilot Svatopluk Spousta přepravil ve vrtulníku
Mi-4 dva zraněné horníky z ostravské nemocnice Na Fifejdách do Mošnova.
V červnu 1965 přišly záchranné vrtulníky při povodních opět ke slovu, nad
zatopenými oblastmi se navigovalo pomocí stopek a kompasu. První záchranná akce
s přistáním vrtulníku v horském terénu se odehrála 23. 9. 1965 v Tatrách, kdy byla
zraněná jugoslávská horolezkyně zachráněna v oblasti Doliny Zlomísk. Záchranná akce
byla provedena policejním vrtulníkem Mi-4, který byl ve spolupráci s horskou službou
využíván k vykonávání pátracích letů po nezvěstných.
V roce 1972 byla obnovena spolupráce s policejním letectvem, které v téže době
začalo používat vrtulník Mi-2. V létě roku 1974 vrtulník Mi-2 LS FMV vypomáhal
horské službě a zasahoval při více záchranných akcích, kdy byl v menší míře také
využíván vrtulník Mi-2 Slov-airu. Přelomovým byl rok 1975, který znamenal způsob
použití vrtulníku při záchraně osob v horském terénu. Do té doby zabezpečoval pouze
převoz záchranného materiálu a záchranářů do údolí, kdy přistál na vhodném místě a po
vyproštění postiženého jej klasickým způsobem přepravil do nemocnice. Dne
24. 7. 1975 provedla posádka stroje Mi-4 Slov-airu první transport zraněného přímo
z horolezeckého terénu. Tento vrtulník nebyl vybaven palubním jeřábem, proto byl
zraněný přepraven v podvěsu na 8 metrů dlouhém laně z vrcholu Bielovodskej věže do
Bielovodskej Doliny, kde byl přeložen na palubu a letecky transportován do nemocnice
v Popradu.V průběhu celé letní sezóny roku 1976 byl vrtulník LS FMV na popradském
letišti a uskutečnil 39 akcí v Tatrách.
Významným a zlomovým momentem letecké záchranné služby
v Československu byla účast na mezinárodní konferenci leteckých záchranných služeb
„AIRMED 85“ v Zürichu. V tomto roce 1985 vznikl rovněž tým specialistů z oblasti
letectví, medicíny a horských služeb při Ministerstvu dopravy (MD ČSSR), který
21
připravil základní koncepci a koordinoval postupné zavádění letecké záchranné služby
v Československu (Letecká záchranná služba, 1992).
Od roku 1965-1985, kdy nebylo zdravotnické letectví pouze doménou vrtulníků,
fungovalo v rámci oddílu ČSA-aerotaxi letecká přeprava pacientů, kteří by byli
ohroženi dlouhým pozemním transportem.Tuto přepravu zajišťovaly letouny typu L 200
Morava, se kterými bylo v roce 1965 přepraveno 960 klientů. Největší pozornost byla
věnována, jak ve světě tak i u nás, rozvoji letecké záchranné služby sloužící primárně
k záchraně lidského života (Letecká záchranná služba, 2006).
V roce 1987 byl návrh vybudovat a uvést do provozu 12 středisek letecké
záchranné služby po celé ČSSR a každou základnu vybavit jedním vrtulníkem.
Preferovány měly být horské oblasti s vysokým výskytem turistického ruchu, městské
aglomerace, dálnice a místa hlavních silničních tahů. 1. dubna 1987 byl zahájen
zkušební provoz letecké záchranné služby v Praze. Téhož roku pak byla založena
i střediska Bánská Bystrica a Poprad/Vysoké Tatry. Vybudovat tuto službu bylo možné
jen díky obrovskému nadšení a úsilí lidí, kteří i bez nároků na mzdu vykonali obrovský
kus práce (Letecká záchranná služba, 2006).
S nárůstem civilizačních chorob, úrazů a vysokého stupně motorizace
ohrožujících zdraví a životy se kladl důraz na zkvalitňování rychlé záchranné služby.
Důraz byl kladen především na zdravotnické materiální vybavení, tak i na modernizaci
prostředků počínaje novými sanitními vozidly, tak i moderními vrtulníky.
Zdravotnické vybavení téže doby bylo obdobné, jako jiných západních zemích:
• nosítka s vakuovou matrací
• odsávací pumpa
• kyslíkový dýchací přístroj
• fixační a obvazový materiál
• Lifepak 5-defibrilátor
• infúzní pumpa
22
• základní lékařský materiál obsahující léky pro akutní zásahy, včetně infúzí
a intubačních pomůcek
Významným momentem, kdy byla založena Asociace leteckých záchranných
služeb můžeme označit den 22. května 1992. Hlavním cílem bylo ve spolupráci se
zdravotnickým rezortem a dalšími spolupracujícími organizacemi, zajistit efektivní
rozvoj této, dnes již samozřejmé složky akutní přednemocniční péče (Letecká záchranná
služba, 1992).
Financování letecké záchranné služby
Na programu financování provozu letecké záchranné služby v roce 1987 se
podílely Česká pojišťovna a Slovenská pojišťovna. Od roku 1989 zajišťovaly
rozpočtové náklady na provoz rezorty zdravotnictví, kde v dalším časovém období toto
financování zajistily nemocenské pojišťovny (Letecká záchranná služba, 1992).
2.3 Legislativa
Zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu přesně definuje zákon
374/2011 Sb. v § 21:
Zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu
(1) Letadla pro zdravotnickou záchrannou službu smluvně zajišťuje ministerstvo
s provozovateli letadel.
(2) Ministerstvo informuje kraje a poskytovatele zdravotnické záchranné služby
o podmínkách pro využití letadel poskytovateli zdravotnické záchranné služby podle
smluv uzavřených ministerstvem s provozovateli letadel.
(3) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je povinen spolupracovat
s provozovatelem letadla uvedeným v odstavci 2 při poskytování zdravotnické
záchranné služby.
23
(4) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby neodpovídá za škodu způsobenou při
poskytování zdravotnické záchranné služby provozem letadla, pokud není jeho
provozovatelem (zákon 374/2011, s. 4845-4846).
2.4 Hlavní úkoly letecké záchranné služby
• rychlá doprava zdravotnické posádky včetně zdravotnického vybavení na místo
zásahu
• poskytnutí neodkladné přednemocniční péče, resp. resuscitační péče na místě
vzniku události
• rychlý a šetrný transport pacienta do zdravotnického zařízení
• doprava zdravotnického týmu s vybavením na místa nedostupná pozemní
záchrannou službou
• likvidace následků při hromadných neštěstích
• záchranné lety a pátrací akce v těžko dostupném horském terénu
2.5 Rozdělení zásahů letecké záchranné služby
• Primární zásahy – prováděné přímo v terénu, na místě vzniku akutního ohrožení
života, za účelem rychlé přepravy zdravotnického záchranného týmu
s vybavením na místo zásahu, zajištění základních vitálních funkcí, odborného
ošetření a transport do daného zdravotnického zařízení.
• Sekundární zásahy – představují zpravidla přepravu a překlad v rámci lůžkové
péče na vyšší typ pracoviště. Přepravu novorozenců, přepravu dárců či příjemců
orgánů, přepravu transplantačního týmu nebo odebraných orgánů v rámci
transplantačního programu.Sekundární lety můžeme dále rozdělit na akutní
a plánované.
• Repatriační lety – slouží k přepravě klientů do nebo z České republiky, lety
transplantačního programu v rámci mezinárodní spolupráce.
24
• Ostatní zásahy – mimo primárních a sekundárních zásahů (např. speciální
rekognoskační, pátrací, výcvikové)
2.6 Volací znak „Kryštof“
Na území ČR mají všechny vrtulníky LZS volací znak „Kryštof“ a k tomu
příslušné pořadové číslo. Tento volací znak nese i LZS v Hradci Králové, jako
„Kryštof 6“. Pořadové číslo je označení střediska LZS postupně jak vznikalo na území
tehdejšího Československa, konkrétně LZS v Hradci Králové vznikla v pořadí jako
šestá a čtvrtá na území dnešní ČR. Stejně jako u nás, jsou i v zahraničí LZS takto
označovány. Např. v Německu „Christoph“, v Rakousku „Cristophorus“. Toto označení
vzniklo od patrona - světce všech řidičů a pocestných, kterým byl „svatý Kryštof“
(ADÁMEK, 2010).
2.7 Rozdělení a síť heliportů
„Síť heliportů LZS disponuje deseti základními heliporty. V pěti případech se
jedná o samostatné základny (Ostrava, Hradec Králové, Olomouc, Jihlava, Ústí nad
Labem), v pěti případech jsou základny umístěny na stávajících letištích (Praha-Ruzyně,
Brno-Černovice, Plzeň-Líně, České Budějovice-Hosín, Liberec)“ (ČIVIŠ, 2001).
„Síť pracovních heliportů je rozsáhlejší jedná se o cca 25 „oficiálních“ heliportů,
tzn. heliportů realizovaných v souladu s požadavky stavebního zákona. Většina
pracovních heliportů je „úrovňových“, pět heliportů má statut heliportu „na konstrukci“
(ČIVIŠ, 2001).
2.7.1 Základní heliport
Je domovskou základnou vrtulníku, jeho posádky a zdravotnického týmu.
Základní typ heliportu slouží jak pro primární vzlety, tak i sekundární lety. Jeho
kružnice zajišťovaného území je o poloměru 70 km. Jsou vybaveny hangárem,
25
provozními prostory pro letecký, technický a zdravotnický personál, vizuálními
navigačními prostředky a sklady pro uchovávání leteckých pohonných hmot.
2.7.2 Pracovní heliport
Je určen pouze pro přistání a vzlet přivážejících či odvážejících pacientů. Na
těchto heliportech není žádné provozní zázemí, jsou vybaveny pouze plochou na
přistávání a vzlet vrtulníku a vizuálními navigačními prostředky (ČIVIŠ, 2001).
Vizuální navigační prostředky
• ukazatelé - vybavenost osvětleným ukazovatelem směru větru
• značky na pohybových plochách – poznávací značka (bílý kříž), značka
dosednutí (žlutá kružnice)
• světelná zařízení – přibližovací a sestupová světelná soustava, maják, postranní
a překážková návěstidla
Nedílnou součástí vybavenosti heliportu jsou i meteorologické přístroje na
měření směru a rychlosti větru, tlaku a teploty vzduchu.
2.8 Všeobecné údaje o heliportu v Hradci Králové
Název: heliport Letecké záchranné služby Hradec Králové
Poloha heliportu: Hradec Králové Třebeš, v sousedství objektu fakultní
nemocnice, levého břehu Labe a u budovy Vojenské lékařské akademie Hradec Králové
Vztažný bod: zeměpisné souřadnice N 50˚11′36″,
E 15˚49′31″
Nadmořská výška heliportu: 229,00 m (Jadranský výškový bod)
26
Vztažná teplota heliportu: 22˚C
Provozní doba: od východu do západu slunce
2.9 Letecká služba policie České republiky
Letecká služba policie České republiky (PČR LS) patří v dnešní době mezi
nepostradatelné a vytížené útvary. Zajišťuje letecké činnosti pro nepřetržitou pohotovost
a potřeby útvarů Policie ČR, ale také pro složky Integrovaného záchranného systému,
v první linii pro zdravotnickou záchrannou službu. Jedny z hlavních úkolů PČR LS se
rozdělují do dvou oblastí.
2.9.1 Letecká činnost Policie ČR
• Pohotovostní nasazení zásahových jednotek-patří sem přeprava členů
zásahových jednotek a příslušníků útvaru rychlého nasazení Policie ČR. Používá
tuto leteckou techniku nejčastěji při zatýkání kriminálních pachatelů nebo v boji
s organizovaným zločinem.
• Použití vrtulníku v pátracích akcích – tyto časté operace mají za úkol nalézt
hledané a pohřešované osoby. Posádka vrtulníku pracuje jak vizuálně, tak
i s pomocí termovizní soustavy, se kterou je možno pozorovat okolní krajinu
i v noci.
• Monitorování trestné činnosti – zde se používají policejní vrtulníky, například
při protestních shromážděních nebo při demonstracích. Záznam, který je pořízen
pomocí kamery může poté sloužit jako důkazní prostředek při soudních sporech.
• Monitorování dopravy a dopravní průzkum – využívalo se již v sedmdesátých
letech v rámci rozhlasové relace. Dnes jsou tyto úkoly prováděny pro sledování
hustoty hlavně v době dopravních špiček a mimořádných událostí.Slouží také,
jako preventivní činnost v dopravě.
27
• Letecká hlídka nad státními hranicemi – tento úkol byl zajišťován policejním
letectvem od svého počátku. Jsou používány vrtulníky s termovizní soustavou
pro monitoraci a pohyb osob v hraničním pásmu.
• Vzdušný dozor a ochrana – můžeme sem zařadit ochranu významných
a důležitých osob, jako například návštěvu významných státníků.
• Vzdušné řízení policejních akcí – rozsáhlé akce, jako například pátrání či
hromadné zákroky proti narušitelům veřejného pořádku. Členové policejní
operace nemusí být fyzicky přímo ve stroji, ale v zasedací místnosti kam je
přenášen obraz z kamery vrtulníku.
• Výcvikové lety – patří mezi ně výcvik členů policejního sboru, kteří využívají
služeb letecké techniky, včetně pilotů a leteckých mechaniků. Nevyjímaje členů
zásahových jednotek, pořádkové policie i dopravní policie, stejně též hasičských
záchranářů, členů horské služby i členů dalších složek Integrovaného
záchranného systému.
(FOJTÍK, 2009)
2.9.2 Letecká činnost složek Integrovaného záchranného systému
• Letecká záchranná služba – vrtulníky pro tuto službu jsou na hlavní letecké
základně Ministerstva vnitra v Praze. V minulosti byly též i na letecké základně
Ministerstva vnitra v Brně a leteckém středisku v Hradci Králové, kde jejich
činnost byla pod hlavičkou Policie ČR ukončena a předána do rukou komerčních
firem zajišťující Leteckou záchrannou službu.
• Záchranná a pátrací služba (SAR) – úkolem této služby je pátrání po ztracených
a pohřešovaných letounech. V České republice působí SAR na třech základnách.
V Praze zajišťuje Policie ČR, v Plzni a Přerově zajišťována Armádou ČR. Tato
služba je většinou využívána pro kontrolní lety a v malé míře na základě
falešného spuštění nouzového vysílače letounu.
• Hasičský záchranný sbor ČR – Hasičský záchranný sbor používá vrtulníky
Policie ČR k hašení a záchranným pracím ze vzduchu. Členové Hasičského
záchranného sboru provádějí záchranné práce nejčastěji nad volnými hloubkami
28
a vodou, například vyprošťování osob z lomů, výškových budov a vodních
ploch. V posledních letech častěji pak spolupráce těchto složek při povodních.
• Horská služba – zde Horská služba používá vrtulníky k pátracím akcím,
převážně pak v horských oblastech, po ztracených osobách.Na palubě vrtulníku
jsou také mimo členů Horské služby, jejich lavinové psy. Tato spolupráce
s Horskou službou trvá již úspěšně více jak 40 let a vykazuje velmi dobré
výsledky, jako například vyprošťování postižených osob na lanovkách, lavinách
a v obtížně dostupném terénu.
• Další složky IZS ČR v případech vyhlášení krizového stavu – do této kategorie
lze zahrnout spolupráce s Báňskou záchrannou službou, či spolupráce s Vodní
záchrannou službou. V neposlední řadě též transport členů krizového štábu
a bezpečnostních rad do postižených oblastí.
Vláda ČR též může rozhodnout o vyslání vrtulníku na pomoc i mimo území ČR,
například výpomoc v minulých letech k hašení rozsáhlých lesních požárů.
K dalšímu vybavení instalovaného přímo na palubě vrtulníku (termovizní
kamery, pátrací světlomet, brýle pro noční vidění) má letka Policie ČR i další
nepostradatelné speciální vybavení (Bambi vaky k hašení požárů ze vzdušného
prostoru, záchranné koše k evakuaci osob).
Letecká služba Policie ČR, jak jsme si ji již krátce představili, tvoří zcela
významnou složku jak v oblasti vnitřní bezpečnosti, tak v oblasti Integrovaného
záchranného systému ČR (FOJTÍK, 2009).
2.10 Letecká záchranná služba v Hradci Králové, provozovatel
Policie ČR LS
Provoz letecké záchranné služby v Hradci Králové byl zahájen 3. 7. 1990
s volacím znakem Kryštof 06 s vrtulníkem Mi-2.
29
„Ještě téhož dne vrtulník uskutečnil první let k dopravní nehodě (posádka: pilot
JUDr. Josef Roušar, lékař MUDr. Jiří Štětina a záchranář Ivo Novák). Přistávací plocha
pro hradecký vrtulník byla vybudována v areálu Fakultní nemocnice v těsné blízkosti
Bedrnova pavilonu chirurgických oborů“ (VAVROŠ, 2009).
Od roku 1993 byl na místo zastaralého typu vrtulníku Mi-2 provozován
víceúčelový vrtulník typu BO-105 a Bell-412 HP. V letním období roku 1994 zde byl
zkoušen zapůjčený stroj typu BK 117.
Středisko LZS HK bylo nedílnou součástí Územního střediska záchranné služby
Hradec Králové (ÚSZS HK), které zajišťovalo neodkladnou přednemocniční péči pro
spádovou oblast Hradce Králové a celého východočeského regionu. Velkou snahou bylo
vytvářet podmínky pro rozšiřování doby pohotovosti LZS v závislosti na době
slunečního svitu a minimalizaci výluk pohotovosti při provádění sekundárních letů.
2.11 Zdravotnická indikace k nasazení LZS v Hradci Králové
Je dána určitými zákonnými předpisy a potřebami k zajištění neodkladné
přednemocniční péče. Není odlišná od indikace pro použití ZZS pozemními prostředky.
Indikací pro primární zásah jsou dopravní nehody se závažnými traumaty, pracovní
a sportovní úrazy a jiná zdravotní postižení a stavy ohrožující život. Je nasazována
především tam, kde je předpokladem pro rychlejší poskytnutí péče. Indikací k použití
LZS může být též žádost výjezdové pozemní posádky nebo operačního střediska
o výpomoc na místě vzniku události. O indikaci k sekundárnímu transportu rozhoduje
službu konající lékař LZS nebo operačního střediska, s ohledem na potřebu šetrného
a rychlého transportu (Provozní řád, 2009).
Speciální indikace k zásahu LZS
Mezi této indikace patří zásahy v těžko dostupném terénu, prohledávání místa
zásahu, katastrofy a hromadná neštěstí, lavinové nehody a vyproštění osob z těžko
dostupného terénu (Provozní řád, 2009).
30
Kontraindikace k transportu LZS
Kontraindikací se rozumí neklidný, agresivní a zmatený pacient bez jakékoliv
možnosti farmakologického zklidnění, který by ohrozil činnost posádky vrtulníku. Dále
je zde velmi omezený přístup k dolní polovině těla, proto je kontraindikací transport
rodičky s hrozícím porodem. V těchto případech je zásah posádky LZS možný, ale
transport z místa zásahu je uskutečněn pozemními prostředky (Provozní řád, 2009).
Kompetence pracovníků Letecké záchranné služby
Kompetence jednotlivých pracovníků určených do směny střediska LZS
vycházejí z příslušných zákonných a odborných předpisů, nařízení a vnitřních směrnic
(Provozní řád, 2009).
2.12 Personální zabezpečení provozu střediska LZS v Hradci Králové
2.12.1 Letecký personál
Velitel vrtulníku
Zodpovídá za bezpečné provedení letu, rozhoduje o provedení letu, výběru
plochy pro přistání, rozhoduje o ukončení pohotovosti k nasazení z důvodu
nevyhovujícího letového počasí, technického stavu vrtulníku, rozhoduje o množství
a rozložení zátěže na palubě vrtulníku, vydává pokyn k opuštění vrtulníku. V průběhu
přípravy a vlastního letu je velitelem celé posádky (Provozní řád, 2009).
2.12.2 Zdravotnický personál
Lékař
Společně s velitelem vrtulníku a operačním střediskem, indikuje použití
vrtulníku, je zodpovědný za dodržování bezpečnosti práce. Po dohodě s pilotem provádí
výsadek v místě zásahu, rozhoduje o nejšetrnějším transportu pacienta a určuje
směřování do vhodného cílového zdravotnického zařízení. Vede zdravotnickou
dokumentaci a spolupracuje se složkami IZS (Provozní řád, 2009).
31
Letecký záchranář (NLZP)
Ve spolupráci s lékařem LZS je zodpovědný za dodržování bezpečnosti práce na
základně LZS, ale i v terénu a na palubě vrtulníku. Podílí se na vedení zdravotnické
dokumentace a spolupracuje s lékařem na místě zásahu i během transportu. Kontroluje
a je zodpovědný za zdravotnický materiál a přístroje. Dále odpovídá za převzetí opiátu
a jejich evidenci (Provozní řád, 2009).
Složení a funkce dalších zdravotnických složek
„Letecká záchranka zdaleka není jedinou složkou, která poskytuje zdravotnickou
pomoc“ (ADÁMEK, 2010).
• Dopravní zdravotní služba (DZS) složení: řidič-neurgentní sekundární převozy,
svoji organizací nepatří pod zdravotnickou záchrannou službu, převoz pacientů
k lékaři.
• Lékařská služba první pomoci (LSPP) složení: řidič, praktický lékař –
v současné době již zrušena a nahrazena urgentními příjmy, zajišťovala
návštěvní službu praktického lékaře v době mimo jeho ordinační hodiny.
• Rychlá zdravotnická pomoc (RZP) složení: řidič-záchranář, zdravotnický
záchranář – po obdržení akutní výzvy na tísňové lince 155 je vyslána posádka na
úrazové či neúrazové stavy, které nevyžadují zásah lékaře.
• Rychlá lékařská pomoc (RLP) složení: řidič-záchranář, zdravotnický záchranář,
lékař – přednemocniční neodkladná péče v akutním ohrožení života, při selhání
základních životních funkcí, bolesti na hrudi, náhlé dušnosti, úrazy a dopravní
nehody závažného charakteru.
• Letecká záchranná služba (LZS) složení: pilot, letecký zdravotnický záchranář,
lékař, event. palubní inženýr – obdobné indikace k zásahu jako pro posádku
RLP, zásah v nepřístupném terénu.
• Rande-vous systém (RV) složení: zdravotnický záchranář, lékař – dnes již
standardní systém všech krajů, spolupráce s posádkou RZP, v případě potřeby po
zaléčení pacienta předává posádce RZP a je k dispozici k dalšímu zásahu
(ADÁMEK, 2010).
32
2.13 Vrtulníky sloužící na základně LZS HK od roku 1990 až po
současnost
Vrtulník Mi-2
Mil Mi-2 je dvoumotorový víceúčelový vrtulník s třílistým rotorem
a dvoulistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Je schopen sloužit, jako letecký
doprovod. Jedná se o nástupce vrtulníku Mil Mi-1. V letectvu SSSR sloužil od roku
1965. Ačkoliv je Mi-2 sovětský vrtulník, byl vyráběn v polském Swidniku. Několik
prvních kusů bylo však vyrobeno i v Sovětském svazu. Výroba skončila v roce 1985,
celkově bylo vyrobeno okolo 7 200 kusů. Armáda ČR v současné době (2011)
provozuje stále šest kusů Mi-2 (FOJTÍK, 2007).
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Krzesiny_106RB.JPG
Obrázek 1 – Vrtulník Mi-2
Technické údaje
Posádka: 2
Užitečná zátěž: 8 osob nebo 2 ležící a 2 sedící pacienti nebo
700 kg vnitřního nebo 800 kg vnějšího nákladu
Průměr rotoru: 14,5 m
Průměr vyrovnávacího rotoru: 2,7 m
Délka s otáčejícími se rotory: 17,4 m
Délka trupu: 11,4 m
Výška: 3,75 m
Plocha rotoru: 165 m²
Prázdná hmotnost: 2380 kg
Maximální vzletová hmotnost: 3550 kg
Pohonná jednotka: 2x turbohřídelový motor PZL GTD-350, každý
o výkonu 294 kW
Zdroj: Zdobinský, M. Atlas vojenské techniky: vrtulníky, Magnet-Press, 1994, s. 129
33
Výkony
Maximální rychlost: 210 km/h
Cestovní rychlost: 185 km/h
Stoupavost u země: 4,9 m/s
Praktický dostup: 3800 m
Statický dostup s vlivem země: 1900 m
Statický dostup bez vlivu země: 960 m
Dolet: 420 km
Zatížení rotoru: 21 kg/m²
Poměr výkon/ hmotnost: 170 W/kw
Zdroj: Zdobinský, M. Atlas vojenské techniky: vrtulníky, Magnet-Press, 1994, s. 129
Vrtulník MBB Bo 105
MBB Bo 105 je lehký dvoumotorový víceúčelový vrtulník s čtyřlistým nosným
a dvoulistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Vrtulník byl vyroben německou
společností Bolkow a vyráběla jej společnost Meserschmitt-Bolkov-Blohm (MBB),
která se v roce 1991 stala součástí skupiny Eurocopter Group. Tato společnost vyráběla
vrtulníky Bo 105 až do roku 2001, kdy byly ve výrobě nahrazeny modernějšími stroji
Eurocopter EC-135 (FOJTÍK, 2007).
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bo_105_LS_P%C4%8CR.jpg
Obrázek 2 – Vrtulník MBB Bo 105
34
Technické údaje
Posádka: 1 nebo 2 piloti, až 4 pasažéři
Délka: 11,86 m
Průměr nosného rotoru: 9,84 m
Výška: 3,00 m
Prázdná hmotnost: 1276 kg
Maximální vzletová hmotnost: 2500 kg
Pohonná jednotka: 2× Allison 250-C20B
Výkon pohonných jednotek: 313 kW
Zdroj: Fojtík, J. Policejní vrtulníky, Naše vojsko, 2007, s. 113
Výkony
Maximální rychlost: 131 KIAS (242 km/h)
Dolet: 575 km
Dostup: 5180 m
Stoupavost: 8,0 m
Zdroj: Fojtík, J. Policejní vrtulníky, Naše vojsko, 2007, s. 113
BK 117
BK 117 je dvoumotorový víceúčelový vrtulník střední kategorie, který byl
vyvíjen ve spolupráci s německým výrobcem Messerschmitt-Bolkov-Blohm (MBB)
a japonské společnosti Kawasaki. Společnost MBB byla později odkoupena společností
Daimler-Benz a nakonec se stala součástí skupiny Eurocopter Group. BK 117 je
populární jako transportní vrtulník pro osobní dopravu i VIP lety. Osvědčil se také jako
letecký jařáb při stavebních pracích a v některých zemích je využíván i pro potřeby
letecké záchranné služby. Tento vrtulník je znám také z německého akčního seriálu
Medicopter 117 (MBB/Kawasaki BK 117, 2011).
35
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:DRF_BK117_I-HECE.jpg
Obrázek 3 – BK 117
Technické údaje
Posádka: 1 pilot, až 10 pasažérů
Délka: 9,91 m
Průměr nosného rotoru: 11,0 m
Výška: 3,85 m
Prázdná hmotnost: 1727 kg
Maximální vzletová hmotnost: 3350 kg
Pohonná jednotka: 2 × Textron Lycoming LTS 101-750B-1
Výkon pohonných jednotek: 442 kW
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/BK117
Výkony
Maximální rychlost: 130 KIAS (250 km/h)
Dolet: 541 km
Dostup: 4575 m
Stoupavost: 11,0 m/s
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/BK117
Eurocopter EC 135 (EC 135)
Eurocopter EC 135 (EC 135) je lehký dvoumotorový vrtulník vyráběný
společností Eurocopter Group. EC 135 je víceúčelový vrtulník, který je rozšířen pro
potřeby letecké záchranné služby a policejních jednotek. Lze jej také použít, jako
transportní vrtulník. Je schopen letu podle přístrojů (FOJTÍK, 2007).
36
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:K01_duben_2008.jpg
Obrázek 4 – Eurocopter EC 135
Technické údaje
Posádka: 1 nebo 2 piloti, až 7 pasažérů, případně
2 ležící pacienti a 2 členové
zdravotnického personálu (nebo dle
konfigurace vybavení 1 pacient,
2x posádka)
Délka: 12,16 m
Průměr nosného rotoru: 10,2 m
Výška: 3,51 m
Prázdná hmotnost: 1455 kg
Maximální vzletová hmotnost: 2910 kg
Pohonná jednotka: 2x turbohřídelový motor Turbomeca
Arrius2B (EC 135T), Pratt & Whitney
PW206B (EC 135P)
Výkon pohonných jednotek: 435 kW, 463 kW
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/BK117
Výkony
Maximální rychlost: 140 KIAS (259 km/h)
Dolet: 635 km
Dostup: 3045 m
Stoupavost: 7,62 m/s
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/BK117
37
2.14 Zajištění leteckého provozu v Hradci Králové od roku 2009,
provozovatel DSA, a. s.
2.14.1 Historie DSA, a. s.
Prvotní vznik Delta System sdružení se datuje rokem 1990. Pro nás byl
důležitým mezníkem rok 1993, konkrétně 1. ledna, kdy společnost DSA, a. s. (Delta
System Air, a. s.) zahájila provoz letecké záchranné služby na stanovištích v Ostravě,
Liberci a Ústí nad Labem. Nejprve piloti DSA, a. s., nalétali v činnosti záchranné služby
na vrtulnících Mi-2 více než 1400 hodin. Stejného roku začal zkušební provoz
dvoumotorového vrtulníku AS 355. Tento stroj byl nejprve testován na základně LZS
v Ostravě, poté na zbývajících stanovištích LZS. Moderní vrtulník téže doby byl jak
piloty, tak i zdravotnickým personálem vyhodnocen perspektivním pro provoz LZS.
Díky dobře fungujícímu systému této firmy, jako provozovatele LZS, došlo
závěrem roku k podpisu smlouvy s Ministerstvem zdravotnictví ČR, zaručující
provozování této služby na uvedených stanovištích až do roku 2001. Tato smlouva
zaručila financování a nákup nové letecké techniky, která nahradila zastaralý
a nevyhovující typ Mi-2. V lednu 1996 přebírá společnost DSA, a. s., od firmy
Eurocopter France další dva vrtulníky typu AS 355. O rok později byl odkoupen další
stroj typu AS 355 od společnosti ABA Air a. s. k zálohování celého systému.
Společnost DSA, a. s., se společně podílela v roce 2000 s Alfa helicopter, spol.
s r. o., na vzniku Sdružení nestátních provozovatelů letecké záchranné služby HEMS
(Helicopter Emergency Medical System ). Toto sdružení bylo pověřeno uspořádat roku
2008 kongres letecké medicíny Airmed. Byl konán v Praze, jako vůbec v prvním městě
posttotalitní Evropy.
Jedny z hlavních úkolů společnosti DSA, a. s., nastaly v roce 2001, kdy firma
potřebovala najít pro svoji činnost třetí generaci vrtulníků. Stroje musely splňovat
technické požadavky pro provoz LZS na území státu, ale i požadavky Evropské unie
vyhovující až do roku 2015. Díky obrovským kontaktům, bylo společnosti DSA, a. s.,
umožněno testování letecké techniky u zahraničních sousedů, jako například ADAC,
ÖAMTC či REGA. V závěru byl vybrán výkonný typ Eurocopter EC 135, který má
38
v této oblasti vysoké postavení v celé Evropské unii. Mimo jiné společnost DSA, a. s.,
byla první, která použila tento typ do letového provozu v České republice.
Tento stroj byl již tradičně zaveden a testován v provozu nejprve na základně
letecké záchranné služby v Ostravě. Dominantní přednosti tohoto moderního stroje,
jeho bezpečnost a celkový dojem rozhodl o podpisu kontraktu na zakoupení dalších tří
kusů.
Koncem roku 2003 byly potvrzeny výsledky výběrového řízení, které vypsalo
Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Společnost DSA, a. s., tak byla zvolena
provozovatelem této činnosti na čtyřech stanovištích s platností na dobu pěti let v Ústí
nad Labem, Liberci, Ostravě a na jeden rok v Brně.
V roce 2005 DSA, a. s., nakoupila a odebrala vrtulníky typu EC 135 T2 přímo
ve výrobním závodě v Eurocopteru. Tyto vrtulníky pak byly postupně zaváděny do
provozu na všech stanicích letecké záchranné služby.
Jelikož tato společnost měla dlouhodobě úspěšné výsledky, byla zařazena do
nejsilnějších obchodních komor v České republice. Svým bezproblémovým fungováním
a vykazováním velmi dobrých výsledků se v roce 2008 zúčastnila dalšího výběrového
řízení na provozovatele osmi stanic LZS, vypsaném MZ ČR v rámci celé Evropské
unie. Došlo tak ke spojení společnosti DSA, a. s., a společnosti Alfa helicopter,
spol. s r. o., a vznikl subjekt HEMS.CZ (DSA a. s., [2012]).
2.14.2 Dnešní služby DSA, a. s.
Letecká záchranná služba-zajišťuje letový provoz na stanovištích v Ústí nad
Labem, Liberci, Ostravě a Hradci Králové. V současné době tvoří nosný program této
společnosti. Piloti DSA, a. s., nalétají ročně více jak 1850 hodin pro záchranu lidského
života. Pro tuto činnost je na všech jmenovaných stanovištích používán typ vrtulníku
EC 135. Tato helikoptéra je vybavena dvěma vysoce výkonnými motory a splňuje
certifikovanou normu pro zdravotnickou výbavu. Je určena k přepravě až dvou ležících
pacientů, včetně zdravotnické posádky.
39
Společnost DSA, a. s., provozuje tyto typy vrtulníků od roku 2005 na všech
svých základnách. Letecká záchranná služba působí na území České republiky v deseti
střediscích – v Praze (PČR LS), Plzni (Armáda ČR), Českých Budějovicích, Jihlavě,
Brně (Alfa helicopter, spol. s r. o.), Hradci Králové, Ostravě, Liberci a Ústí nad Labem
(DSA, a. s.) (DSA a. s., [2009]).
Zdroj: http://www.dsa.cz/cz/letecka-zachranna-sluzba/mapa-stredisek-lzs
Obrázek 5 – Střediska letecké záchranné služby
Tato střediska jsou z větší části v krajských metropolích, která disponují se
specializovanými nemocničními centry urgentní medicíny (traumacentra, koronární
jednotky). Jejich akční rádius pokrývá zhruba 70 kilometrů a tím je i plošně pokryto
území celé České republiky. Tento systém je v České republice budovaný již od roku
1987 od vzniku zkušebního provozu až po současnost a je hodnocen, jako vůbec jeden
z nejlepších v Evropské unii.
40
Středisko LZS v Hradci Králové Kryštof 06 je od 1.1.2009 zajišťováno firmou
DSA, a. s., vrtulníkem EC 135 T2, který je trvale vybaven podvěsovým zařízením (Dual
External Cargo Hook) (Provozní řád, 2009).
Toto středisko je součástí Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého
kraje. Poskytuje přednemocniční neodkladnou péči pro oblast Královehradeckého
a Pardubického kraje.
Od ledna 2009, kdy došlo ke změně provozovatele vrtulníku LZS, se na
základně LZS HK změnilo i složení posádky. Do 31. prosince, kdy provozovatelem
LZS byla PČR LS tvořil letecký personál ve složení pilot-kapitán a palubní inženýr.
Palubní inženýr zde zastával funkci navigátora, obsluhu systému vrtulníku
a komunikaci s řízením letového provozu, v případě podvěsových prací i navádění
pilota.
Se změnou ze státního na privátního provozovatele zastává tuto funkci, jak
s navigačním systémem, tak i v obsluze radiokomunikačního zařízení - letecký
zdravotnický záchranář (ADÁMEK, 2010).
Po 18 letech tak skončila spolupráce mezi LZS HK a PČR LS. Jelikož byla
nastavena kvalita poskytované péče na vysokou úroveň, bylo snahou vedení ZZS KHK
i nového privátního provozovatele pokračovat na stejné kvalitativní úrovni. Oproti
stávajícímu složení byl zredukován počet pilotů zabezpečujících provoz vrtulníku
z dřívějších cca 15 na 4. Byl zredukován i počet kmenových lékařů i zdravotnických
záchranářů, kteří prošli školením HEMS, dle platných evropských norem JAR OPS III
(NOVÁK et al, [2010]).
Současné provozní zabezpečení vrtulníku na základně LZS HK je zajištěn na
základě Smlouvy o provozování vrtulníku pro všechny provozní základny letecké
záchranné služby mezi DSA, a. s., a Ministerstvem zdravotnictví České republiky.
Velkou snahou Zdravotnické záchranné služby a provozovatele DSA, a. s., je vytvořit
co nejideálnější podmínky pro provoz a maximální dobu pohotovosti střediska LZS.
Pohotovostní doba střediska LZS HK je v závislosti na době slunečního svitu při
41
provádění časově velmi náročných sekundárních, repatriačních a ambulančních letů
(Provozní řád, 2009).
2.15 Sdružení Helicopter Emergency Medical Service (HEMS)
Jeden z nestátních provozovatelů vrtulníku záchranné služby společnost
Helicopter Emergency medical Service (HEMS) zahájil svou činnost na území České
republiky v listopadu 2001. Cílem tohoto sdružení je zvyšování kvality, odbornosti
a ekonomičnosti letecké záchranné služby v České republice. Zakladatelem tohoto
sdružení jsou dva privátní provozovatelé letecké záchranné služby, kteří zaujímají
z celkového počtu deseti stanovišť, sedm z nich a tím mají pokryto 70 % území České
republiky. Sdružení HEMS se opakovaně účastní námětového cvičení složek
Integrovaného záchranného systému (IZS) pro zdokonalení spolupráce, například při
zásazích v nedostupném terénu. Těchto cvičení se aktivně účastní piloti, zdravotnický
personál I ostatní složky IZS. Mezi další aktivity tohoto sdružení patří navazování
kontaktů s okolními státy, aby bylo možné co nejdříve reagovat na programy Evropské
unie (EU) a tím zvýšit kooperaci mezi jednotlivými LZS i mimo území ČR (Letecká
záchranná služba, 2006).
„Společnost DSA tak od roku 2008 do roku 2016 zajišťuje provoz letecké
záchranné služby na čtyřech z těchto osmi stanic-konkrétně v Ústí nad Labem, Liberci,
Ostravě a Hradci Králové (DSA a. s., [2012]).
2.16 Doba služby
Dobou služby se rozumí, dobu pohotovosti ke vzletu, provedení činností
a ukončení vzletu. Základní doba pohotovosti ke vzletu na středisku LZS HK je denně
od 7,00 hod. do 19,00 hod. Lze ji libovolně prodloužit či zkrátit po dohodě se službou
konajícím lékařem a velitelem vrtulníku, tzv. dočasná sezónní úprava. V období
zimních měsíců se doba pohotovosti ke vzletu zkracuje, naopak v letních měsících se
doba pohotovosti rozšiřuje v závislosti s východem a západem slunce (Provozní řád,
2009).
42
2.17 Navádění vrtulníku
2.17.1 Výrazy používané pro navádění vrtulníku rádiem nebo intercomem
• DOPŘEDU - Vrtulník se nachází v prostoru cíle a je třeba, aby se posunul ve
směru podélné osy vrtulníku vpřed (v kladném směru osy X), viz letadlový
souřadnicový systém.
• DOZADU - Vrtulník se nachází v prostoru cíle a je třeba, aby se posunul ve
směru podélné osy vrtulníku vzad (ve směru záporné osy X).
• DOPRAVA, DOLEVA - Vrtulník se nachází v prostoru cíle a je třeba, aby se
posunul ve směru bočné osy vpravo (ve směru kladné osy Z), či vlevo (ve směru
záporné osy Z).
• NAHORU, DOLŮ - Vrtulník se nachází v prostoru cíle a je třeba, aby se
posunul ve směru svislé osy (v kladném a záporném směru osy Y).
• STOUPAT, KLESAT - Alternativní výrazy k výrazům „dolů“ a „nahoru“ jsou
zpravidla využívány ve fázi přiblížení, či odletu spojené s dopředným pohybem
vrtulníku.
• STAČÍ - Ukončení zadaného pohybu.
• STÁT - Výraz pro udržení dosažené polohy.
• NEKLESEJ, NESTOUPEJ, NECHOĎ (DOLEVA..., DOZADU...) - Výrazy
používané po výrazech „stačí“ či „stát“ v případě, že se vrtulník začne
pohybovat ze zadané polohy.
• JEŠTĚ - Vrtulník se pohybuje zadaným směrem a je třeba, aby v pohybu nadále
setrvával (např. ještě dopředu...). Je vhodné tuto informaci doplnit údajem
o vzdálenosti, či výšce (např. ještě 2 m dolů atd...).
• NOUZE – ODHOZ - Výraz používaný při nutnosti provést odhození břemene
v podvěsu, lana atd., z důvodu výskytu zvláštního nouzového případu, kdy
situaci nelze řešit jiným způsobem.
Zdroj: Provozní řád střediska Letecké záchranné služby Hradec Králové, 2009
43
2.17.2 Návěstí používaná k vydávání pokynů pomocí rukou nebo nočních svítilen
Na tuto stojánku (Na toto místo)
Paže vzpaženy nad hlavou s dlaněmi obrácenými
dovnitř.
Pojíždějte přímo vpřed
Paže částečně rozpaženy dlaněmi nazad opakují pohyb
vzhůru a vzad z výše ramen.
Točte
a) Točte vlevo
Pravá paže směřuje dolů, levá dlaní nazad opakuje
pohyb vzhůru a vzad z předpažení. Rychlost pohybu
naznačuje rychlost otáčení.
b) Točte vpravo
Levá paže směřuje dolů, pravá dlaní nazad opakuje
pohyb vzhůru a vzad z předpažení. Rychlost pohybu
naznačuje rychlost otáčení.
Stůjte
Opakované křížení paží nad hlavou vpřed. Rychlost
pohybu má přímý vztah k naléhavosti zastavení, tj. čím
rychlejší je pohyb paží, tím rychlejší je zastavení.
Spusťte pohonné jednotky
Levá paže vzpažena s příslušným počtem natažených
prstů, jež udávají číslo motoru, který má být spuštěn
a pravá paže krouží v úrovni hlavy.
44
Vypněte pohonné jednotky
Jedna paže je připažena a druhá paže ohnutá na úrovni
ramen, ruka před hrdlem dlaní dolů se pohybuje do stran
na úrovni ramen, paže zůstane ohnutá.
Přímo zpět
Paže po stranách těla a dlaněmi obrácenými dopředu se
několikrát pohybují dopředu a nahoru do výše ramen.
Volno
Pravé předloktí zvednuté s dlaní obrácenou dopředu
a vztyčeným palcem.
Vznášejte se
Paže vodorovně rozpaženy dlaněmi dolů.
Stoupejte
Paže vodorovně rozpaženy dlaněmi nahoru se pohybují
z rozpažení nahoru a zpět. Rychlost pohybu naznačuje
rychlost stoupání.
Klesejte
Paže vodorovně rozpaženy dlaněmi dolů a zpět. Rychlost
pohybu naznačuje rychlost klesání.
45
Pohybujte se vodorovně
Příslušná paže je upažena ve směru pohybu a druhá paže
se pohybuje před tělem do téhož směru.
Pohybujte se vodorovně
Příslušná paže je upažena ve směru pohybu a druhá paže
se pohybuje před tělem do téhož směru.
Přistaňte
Zkřížené paže a napjaté dolů před tělem.
Zdroj: Provozní řád střediska Letecké záchranné služby Hradec Králové, 2009
2.17.3 Návěstí používaná pro navádění vrtulníku při speciálních činnostech
Pohybuj se vpravo
Pravá ruka upažena - opisuje svislé kruhy ve výši ramen,
rychlost kroužení udává rychlost pohybu
Pohybuj se vlevo
Levá ruka upažena - opisuje svislé kruhy ve výši ramen,
rychlost kroužení udává rychlost pohybu.
46
Stoupej (vrtulník je ve vzduchu)
Pravé nebo levé předloktí zvednuté, ruka v úrovni hlavy
opisuje vodorovné kruhy, rychlost kroužení udává
rychlost stoupání (navíjení lana - jeřáb).
Nevypínej (vrtulník je na zemi)
a situace neumožňuje nebo nevyžaduje vypnutí motorů
a není vhodné použít návěstí z odst. 2.2.
Popis pokynu - viz „Stoupej“.
Klesej
Pravé nebo levé předloktí v upažení pokrčeno dolů, ruka
opisuje vodorovné kruhy v úrovni pasu.
Vypnout (vrtulník je na zemi)
a situace umožňuje nebo vyžaduje vypnutí motorů a není
vhodné použití navěstí z odst. 2.2.
Popis pokynu - paže zkříženy před hlavou.
Odhoz
Informace naváděče ležícího na palubě pro pozemní
personál, že bude proveden odhoz.
Popis pokynu - viz „Vypnout“.Rychlost křížení udává
naléhavost situace.
Odhoz
Pokyn pozemního naváděče posádce, aby provedla
odhoz.
Popis pokynu - napnuté paže se opakovaně kříží před
tělem v úrovni pasu. Rychlost křížení udává naléhavost
situace.
47
Osoba či náklad se nachází při klesání nebo stoupání
2 m nad zemí.
Pravá nebo levá paže upažena.
Žádám o pomoc - přistání je možné.
Paže nad hlavou, tělo vytváří symbol písmene „Y“.
Nepotřebuji pomoc - přistání není možné.
Paže jsou v diagonále vůči svislé ose těla.
Zdroj: Provozní řád střediska Letecké záchranné služby Hradec Králové, 2009
2.18 Speciální letecké činnosti (lanový podvěs)
Ke spolupráci ke speciálním leteckým činnostem s vrtulníky DSA, a.s. Je
předurčen Hasičský záchranný sbor Královehradeckého kraje. Jedná se o 12 leteckých
záchranářů HZS ve třech směnách, kdy je minimálně 1 letecký záchranář ve službě,
sloužící na základně HZS s dojezdovým časem do 5 minut.
2.18.1 Indikace k provedení zásahu za použití lanového podvěsu
• obtížně dostupné nebo nedostupné místo zásahu
• delší časová náročnost k provedení zásahu, která by mohla vést ke zhoršení
zdravotního stavu pacienta
• šetrnost a obtížná proveditelnost transportu pacienta
Indikaci k provedení zásahu lanovým podvěsem stanovuje Krajské operační
středisko ZZS KHK a posádka LZS HK, na základě rekognoskace terénu.
48
2.18.2 Postupy pro provedení zásahu s využitím lanového podvěsu
POSTUP KZOS ZZS KHK
• oznámí Krajskému operačnímu a informačnímu středisku HZS požadavek
o aktivaci leteckého záchranáře a předá dostupné doplňující informace o nehodě
• poskytne standardním způsobem pagerovou výzvu posádce LZS s doplňující
informací o potřebě podvěsu
• poučí volajícího na tísňovou linku, aby neprováděl transport postiženého do
příjezdu záchranné služby a upozornil na sebe posádku vrtulníku máváním částí
oděvu
• v případě potřeby provede aktivaci dalších regionálních složek IZS
POSTUP LETECKÉHO ZÁCHRANÁŘE HZS
• po obdržení pagerové výzvy se co nejrychleji dostaví na heliport LZS HK
s potřebným kompletním vybavením k provedení zásahu
• společně odlétá s posádkou LZS HK do oblasti předpokládaného zásahu
Vzlet k zásahu
Letecký zdravotnický záchranář zjistí co v nejkratší době další upřesňující
informace, zejména bližší místo nehody a informace o současném stavu pacienta.
S ohledem na místo zásahu provede posádka LZS HK případné doplnění LPH, ústroj do
celotělových postrojů a přípravu dalšího potřebného materiálu.
Přílet do oblasti zásahu (vyhledávání, rekognoskace)
Po příletu do oblasti předpokládaného zásahu provede posádka vyhledání
postiženého a rekognoskaci terénu s ohledem na místo vysazení záchranáře v podvěsu,
49
délku podvěsového lana, způsobu provedení techniky, zjištění překážek a rizikových
faktorů a zajištění orientačních bodů pro opětovný přílet.
Přistání a příprava lanového podvěsu
Po přistání se posádka do LZS HK dostrojí do celotělových postrojů. V případě
pouze technického zásahu vyproštění provádí záchranu v podvěsu pouze letecký
záchranář HZS. V případě poskytnutí přednemocniční neodkladné péče provádí
záchranu v podvěsu letecký záchranář HZS ve spolupráci s lékařem posádky LZS. Jako
naváděč zde figuruje letecký zdravotnický záchranář, který zároveň zajišťuje
radiospojení mezi všemi zasahujícími, kteří se účastní záchrany v podvěsu.
Vzlet s lanovým podvěsem a let na místo vysazení
Za letu v lanovém podvěsu sleduje letecký záchranář HZS okolní situaci a včas
informuje naváděče o potřebě změny výšky nad okolním terénem.
Naváděč kontroluje lanový podvěs včetně osob na podvěsu a navádí pilota nad
místo vysazení. Dále je připraven na rozkaz velitele vrtulníku k odhozu lanového
podvěsu.
Přílet nad místo vysazení
Při příletu nad místo vysazení je potřeba dbát na to, aby nedošlo k nadměrnému
rozkývání lanového podvěsu. Naváděč neustále kontroluje lanový podvěs včetně osob
a navádí pilota tak, aby vysazení osob v podvěsu bylo co nejbezpečnější. Letecký
záchranář HZS informuje naváděče a pilota radiostanicí a dohodnutým signálem
o dosažení výšky 5 m.
Vyzvednutí, zajištění a ošetření pacienta
Po vyšetření a ošetření je pacient uložen, eventuelně ustrojen do transportního
podvěsového prostředku a přepraven na vhodné místo vysazení.
50
Maximální počet osob na lanovém podvěsu je omezen celkovou hmotností
320 kg, maximální délka lanového podvěsu je 80 m.
2.19 Provoz a fungování Letecké záchranné služby Hradec Králové
v roce 2011
Leteckou záchranou službou Hradec Králové (dále jen LZS HK) je pokryto
převážně území Královehradeckého, pak i Pardubického kraje. Posádka LZS HK
zajišťuje svými službami primární i sekundární péči pro území 10 tis. km2
s 1 mil. obyvatel (Ročenka ZZS KHK 2011).
V roce 2011 posádka LZS HK zasahovala v 705 případech s celkovým náletem
452 hodin a 42 min. V 568 případech (tj. 80,6 %) šlo o primární lety do terénu.
Z většiny případů byla posádka LZS HK vyslána Krajským zdravotnickým operačním
střediskem (KZOS) po zpracování tísňové výzvy na lince 155. Ve srovnání s předešlými
roky došlo k výraznému navýšení počtu primárních zásahů. Hlavním důvodem
k častějšímu využívání vrtulníku je ve spolupráci s nelékařskými posádkami (RZP),
které nahrazují v určitých oblastech lékařské posádky (RLP). Dalším důvodem nárůstu
primárních letů, jsou zásahy v sousedním (Pardubickém) kraji, který nedisponuje
letovou posádkou LZS. Na základě dobré spolupráce mezi Krajskými zdravotnickými
operačními středisky Královehradeckého a Pardubického kraje, je zvyšování kvality
primární péče a zároveň směřování poraněných pacientů na vyšší pracoviště, kterým je
traumacentrum Oddělení urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové
(Ročenka ZZS KHK 2011).
Počet sekundárních mezinemocničních letů se oproti jiným rokům výrazně
nezměnil.
V roce 2011 bylo ošetřeno 686 pacientů. Z větší části šlo o úrazové stavy
(442 zásahů), z toho polytraumata (85 případů), těžká kraniocerebrální poranění
(70 případů), poranění páteře a míchy (18 případů) a popáleniny (41 případů) (Ročenka
ZZS KHK 2011).
51
Z neúrazových stavů, kam můžeme zařadit interní a neurologická onemocnění
zasahovala posádka LZS HK v 244 případech. Byli ošetřeni pacienti s akutním
koronárním syndromem (86 zásahů) a cévní mozkovou příhodou (13 zásahů) (Ročenka
ZZS KHK 2011).
V loňském roce byl take ošetřen vysoký počet klientů do 18 let (110 zásahů,
z celkového počtu, tj. 16 %).
Zahájení kardiopulmonální resuscitace (KPR) posádkou LZS, ať už na místě
zásahu nebo během transport (48 případů), z toho srdeční zástava následkem úrazu nebo
tonutí (18 případů). Z traumatické příčiny zástavy krevního oběhu se na místě podařilo
zresuscitovat z 18 případů, 7 pacientů (38,9 %). U zbylých neurazových příčin srdeční
zástavy (30 případů) se podařilo v 17 případech obnovit krevní oběh a předat je k další
léčbě do zdravotnického zařízení (56,7 %) (Ročenka ZZS KHK 2011).
Pro tyto případy je na palubě vrtulníku k dispozici mechanický resuscitační
přístroj Auto Pulze. K další modernizaci přístrojového vybavení patří monitor vitálních
funkcí s defibrilátorem Lifepak 15, který umožňuje monitoraci karboxyhemoglobinu při
intoxikacích oxidem uhelnatým a novým transportním ventilátorem Oxylog 3000 Plus
(Ročenka ZZS KHK 2011).
52
ZÁVĚR
Cílem této práce bylo zmapovat téměř 22letou historii LZS v Hradci Králové,
její rozmach, včetně postupné modernizace letového parku a zdravotnického
materiálního vybavení.
Z hlediska dalšího rozvoje Letecké záchranné služby v České republice je nutno
řešit problematiku několika okruhů.
• sjednotit postupy při použití lanového podvěsu
• sjednotit rádiovou síť LZS včetně vrtulníků Armády ČR a PČR LS (nasazení při
hromadných neštěstí nebo při přírodních katastrofách)
• otázka pokrytí České republiky LZS vybavenými pro primární zásahy v noci
nebo při snížené viditelnosti
• státní či privátní provozovatelé
V současné době je z tohoto hlediska provozována letecká záchranná služba na
základě smlouvy s mnoha provozovateli, jak státními, tak privátními. Podílí se na ní
státní sektor Policie ČR a Armáda ČR, jejichž priorita je v zajišťování rezortních úkolů
a soukromé letecké společnosti DSA, a.s., a Alfa helicopter, spol. s r.o.
Závěrem je nutno připomenout, že historie a vývoj letecké záchranné služby
daly základ k jejímu kvalitnímu fungování. Díky dobré spolupráci vlády a vedení
v oblasti zdravotnického rezortu, díky dobře odvedené práci pilotů, lékařů a záchranářů,
jsou výsledky dosavadní činnosti velmi optimistické a tisíce občanů vděčí za svůj život
právě tyto službě. Postupné dokončování tohoto koncepčního plánu, zvláště
v organizační problematice, ještě zvýší kvalitu a zajistí optimalizaci celého jejího
systému.
53
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ADÁMEK, M. 2010. Jak funguje letecká záchranka. Brno : Computer Press, 2010. 96 s.
ISBN 978-80-251-2589-2.
Česko. Zákon č. 374/2011 ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotnické záchranné službě.
In Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 131, s. 4839-4848. ISSN 1211-1244.
ČIVIŠ, P. 2001. Letecká záchranná služba - heliporty. In Rescue report.
ISSN 1212-0456. 2001, roč. 4, č. 6, s. 6-7.
DSA a. s. Letecká záchranná služba [online]. [cit. 2012-05-26]. Dostupné z WWW:
.
DSA a. s.: 18 let leteckého provozu: 1991-2009. [2009]. Nestr.
DVOŘÁČEK, D. Stručná historie leteckých záchranných služeb. In Urgentní medicína.
ISSN 1212-1924. 2009, roč. 12, č. 4, s. 30-31.
FIALA, M. Aktuální zapojení Policie České republiky letecké služby v IZS. In Rescue
report. ISSN 1212-0456. 2005, roč. 8, č. 3, s. 6-7.
FOJTÍK, J. 2007. Policejní vrtulníky. Praha : Naše vojsko, 2007. 173 s.
ISBN 978-80-206-0870-3.
FOJTÍK, J. 2009. Letecká služba policie ČR [online]. 25.5.2009 [cit. 2011-12-08].
Dostupné z WWW: .
FOJTÍK, J. Letecká záchranná služba - poslání nebo byznys? In Rescue report.
ISSN 1212-0456. 2009, roč. 12, č. 2, s. 4-5.
Historie záchranné služby v Hradci Králové: do roku 1980 [online]. ©2007a. Hradec
Králové: Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, ©2007
[cit. 2012-04-28]. Dostupné z WWW: .
54
Historie záchranné služby v Hradci Králové: 1980–1990 [online]. ©2007b. Hradec
Králové: Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, ©2007
[cit. 2012-04-28]. Dostupné z WWW: .
Historie záchranné služby v Hradci Králové: 1990–2003 [online]. ©2007c. Hradec
Králové: Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, ©2007
[cit. 2012-04-28]. Dostupné z WWW: .
Historie záchranné služby v Hradci Králové: 2003 – dosud [online]. ©2007d. Hradec
Králové: Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, ©2007
[cit. 2012-04-28]. Dostupné z WWW: .
HLÁSENSKÝ, V.; GABRIEL, J. Letecká záchranka: je výhodnější státní, nebo
soukromá?: záchranné služby. In Zdravotnické noviny. ISSN 1805-2355. 2002, roč. 51,
č. 5, s. 13.
KOHOUT, J. Letecká záchranka: soukromý sektor versus státní? In Rescue report.
ISSN 1212-0456. 2007, roč. 10, č. 2, s. 16-19.
Letecká záchranná služba v ČR aneb AIR ambulance 2002. In Medicína. 2002, roč. 9,
č. 6, s. 18-19.
Letecká záchranná služba. Historie LZS v ČR a SR [online]. 2006. ©Jan Kneissl.
Aktualizováno 3.1.2006 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z WWW:
.
Letecká záchranná služba. 2012. In Wikipedie : otevřená encyklopedie [online].
St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , naposledy editováno 7.4.2012
[cit. 2012-05-01]. Dostupné z WWW:
.
Letecká záchranná služba v České republice a ve Slovenské republice. 1992. Praha :
Magnet-Press, ©1992. 64 s.
55
MBB/Kawasaki BK 117. 2011. In Wikipedie: otevřená encyklopedie [online].
St. Petesburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- , strana naposledy editována
23.12.2011 [cit. 2012-01-23]. Dostupné z WWW:
.
MINAŘÍK, J. Letecká služba Policie České republiky. In Bulletin Národní protidrogové
centrály. ISSN 1211-8834. 2000, roč. 6, č. 4, s. 33-43.
NOVÁK, J.; URBÁNEK, M.; SZÖKE, J. [2010]. Historie záchranné služby Hradec
Králové. Seminární práce pro Kapitoly z dějin. [2010]. 29 s.
NOVÁK, [I.]. Využívání Letecké záchranné služby při primárních a technických
zásazích mimo okres Hradec Králové: sborník přednášek. In: VII. královéhradecké
ošetřovatelské dny: sborník přednášek: 13.-14.9.2001 Kongresové centrum Univerzity
Hradec Králové. Hradec Králové : Nucleus HK, 2001, s. 79-85. ISBN 80-86225-14-3.
Provozní řád střediska Letecké záchranné služby Hradec Králové [interní materiál].
2009. Hradec Králové : středisko LZS, Hradecká 1690. 1. ledna 2009.
Ročenka ZZS KHK 2011 [online]. 2012. Hradec Králové : Zdravotnická záchranná
služba Královéhradeckého kraje. Březen 2012 [cit. 2012-05-04]. 21 s. Dostupné
z WWW: .
RUBEK, A. Letecká zdravotnická záchranná služba - rychlý a šetrný transport:
konference s mezinárodní účastí, Praha, 10.-12.10.2007. Abstrakt. In: Konference
o PNP v ČR (EU) ke 150. výročí založení ZZS HMP - ÚSZS. Praha : Galén, c2007,
s. 51.
STANĚK, J.; FLAŠAR, J. Letecká záchranná služba. Sestra. ISSN 1210-0404. 2009,
roč. 19, č. 2, s. 61-62.
ŠTĚTINA, J. 2002. Letecká záchranná služba - ekonomika a efektivita systému LZS. In
Urgentní medicína. ISSN 1212-1924. 2002, roč. 5, č. 2, s. 11-14.
TRUHLÁŘ, A. Kongres Letecké záchranné služby v Bavorsku: 13. kongres Letecká
záchrana - šance pro přežití, Garmisch-Partenkirchen, 13.10.2004. In Rescue report.
ISSN 1212-0456. 2004, roč. 7, č. 6, s. 6-7.
56
VAVROŠ, M. 2009. LZS v Hradci Králové [online]. 11.9.2009 [cit. 2011-12-04].
Dostupné z WWW: .
ZDOBINSKÝ, M. Atlas vojenské techniky: vrtulníky. Praha : Magnet-Press, 1994.
278 s. ISBN 80-85847-13-2.
Seznam literatury je zpracován dle normy ISO 690: 2.
57
PŘÍLOHY
Příloha 1 – Statistika letů 1990–2010
Příloha 2 – Technické vybavení vrtulníku
Příloha 3 – Vybavení ke speciálním leteckým činnostem
Příloha 4 – Sekundární transporty
Příloha 5 – Statistika letů 2011
Příloha 6 – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské práce
Příloha 7 – Rešerše
Příloha 1 – Statistika letů 1990–2010
29
87
133
192
227
255
282
301
324 318
241
212
273
257
416
466 458
563
523
500
482
119
460
516
407 405
313
287 297 286
362
345
307 309
217
246
205
159 162 150
121 123
22 17 8 5 7 7 9 71 2 4
18 16
0
100
200
300
400
500
600
1990
(od IX)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
primární zásahy všechny sekundární (do r. 2002) / neodkladné sekundární (od r. 2003)
plánované sekundární zásahy (evidováno od r. 2003) ostatní zásahy - IZS a výcvik (evidováno od r. 2006)
Klouzavý průměr/2 (primární zásahy)
Zpracoval: MUDr. Anatolij Truhlář
Příloha 2 – Technické vybavení vrtulníku
1) lékařský batoh (včetně obsahu) 18,0 kg
2) O2 BAG s tlakovou nádobou O2 (2 l
kompozit.) a ventilátorem PneuPac
Responder 2R + redukční a průtokový
ventil
6,5 kg A
upevněno bezpečnostními pásy na nosítkách
nebo B
v prostoru za levou sedačkou pilota
3) palubní radiostanice Motorola 160 Mhz a
radiostanice Matra-Pegas
3,5 kg upevněno na středové zásuvkové skříňce
a v držáku radiostanice Matra-Pegas
4) ruční radiostanice Motorola (2 ks) 0,9 kg ve dveřích pilota a na závěsu zásuvkové skříňky
5) zdravotnický materiál v zásuvkové skříňce
(infúzní sety a roztoky, léky, obvazový
materiál, popáleninový a porodnický
balíček, kyslíkové masky, přívodní hadice
k ventilátoru Oxylog apod.)
7,5 kg
v zajištěných zásuvkách
6) EKG monitor s defibrilátorem LIFEPAK
12 v transportní brašně s příslušenstvím
včetně náhradních akumulátorů
10,9 kg
zajištěn v držáku přístroje
7) ampulárium (včetně obsahu) 1,0 kg v úložném prostoru pod P bočním oknem
8) držák infúzních lahví dvojitý s infúzními
roztoky (2x 500 ml)
1,3 kg
zavěšen na karabině u stropu kabiny
9) náhradní ruční dýchací přístroj AMBU
Mark III s bakteriálním filtrem a
rezervoárem O2
0,5 kg
zavěšen na karabině vedle sedačky lékaře
10) transportní ventilátor OXYLOG 2000 4,5 kg zajištěn v držáku přístroje
11) sada krčních fixačních límců v obalu 2,0 kg
12) sada vakuových dlah EGO ES-30 v obalu 3,4 kg
13) Ferno SCOOPTM
EXL (příp. Ferno
ScoopTM
Stretcher Model 65)
7,0 kg
(příp. 8,2 kg)
14) Ferno KEDTM
(Kendrick Extrication
Device) Model 125 v obalu
3,0 kg
15) transportní vyprošťovací plachta EGO VP-
10
1,6 kg
zajištěno zádržným systémem
v prostoru za sedačkou lékaře
16) vakuová matrace EGO EM-30 v obalu
s evakuační pumpou
6,9 kg
zajištěna bezpečnostními pásy nosítek
17) zdravotnická dokumentace a soubor map
(atlas ČR + mapy č. popisných)
2,5 kg
mezi P stěnou a sedačkou lékaře
Celková hmotnost vybavení: 81,0 kg
AAT medical device package
A) bateriová odsávačka AMBU PPS se
sběrnou nádobou
3,6 kg v L boční stěně zástavby
B) lineární dávkovače BRAUN Perfusor
Compact (2 ks)
3,0 kg v L boční stěně zástavby
AIR AMBULANCE INTERIOR quick-conversion P/N 135 – 25 – 20 – 5000 –600 model
C) medical floor incl. locker system 41,0 kg součást zdravotnické zástavby vrtulníku
D) stretcher 12,0 kg součást zdravotnické zástavby vrtulníku
E) medical crew seat (2 ks) 22,0 kg součást zdravotnické zástavby vrtulníku
F) medical cabinet 15,1 kg součást zdravotnické zástavby vrtulníku
G) medical equipment carrier with integrated
supports
21,2 kg součást zdravotnické zástavby vrtulníku
H) oxygen station for 2 oxygen cylinders 16,6 kg součást zdravotnické zástavby vrtulníku
I) accessories (emergency belts and RH AFT
restraint system)
4,3 kg součást zdravotnické zástavby vrtulníku
Celková hmotnost zástavby: 138,8 kg
Zdroj: Provozní řád střediska Letecké záchranné služby Hradec Králové, 2009
Příloha 3 – Vybavení ke speciálním leteckým činnostem
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
BATOH ŠPIČÁK (hmotnost 19,0 kg)
1) lano Static 11 mm, 60 m, evid. č. 044, bílé (1 ks)
2) lano Static 11 mm, 100 m, evid. č. 033, černé (1 ks)
3) karabina se zámkem ocelová (4 ks)
4) kotvící deska Singing Rock (1 ks)
5) evakuační postroj Petzl Rescue Triangle (1 ks)
6) záchranný pás Alpin Bupex (1 ks)
7) záchranná vesta (2 ks)
8) dýmovnice červená a zelená (4 ks)
9) světlo chemické červené a zelené (4 ks)
10) brýle ochranné (2 ks)
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
BATOH ŠPIČÁK (hmotnost 19,0 kg)
11) lano Static 11 mm, 60 m, evid. č. 044, bílé (1 ks)
12) lano Static 11 mm, 100 m, evid. č. 033, černé (1 ks)
13) karabina se zámkem ocelová (4 ks)
14) kotvící deska Singing Rock (1 ks)
15) evakuační postroj Petzl Rescue Triangle (1 ks)
16) záchranný pás Alpin Bupex (1 ks)
17) záchranná vesta (2 ks)
18) dýmovnice červená a zelená (4 ks)
19) světlo chemické červené a zelené (4 ks)
20) brýle ochranné (2 ks)
Zdroj: Provozní řád střediska Letecké záchranné služby Hradec Králové, 2009
Příloha 4 – Sekundární transporty
Zpracovali: MUDr. Anatolij Truhlář, Ing. Martin Pojar
Příloha 5 – Statistika letů 2011
Zdroj: Truhlář, A., 2012
Příloha 6 – Protokol k provádění sběru podkladů pro zpracování bakalářské
práce
Příloha 7 – Rešerše