VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 NADMĚRNÁ TĚLESNÁ HMOTNOST V TĚHOTENSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MICHALA KAČENOVÁ Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Porodní asistentka Vedoucí práce: PhDr. Jana Kocurová Praha 2013 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že svou bakalářskou práci jsem napsala samostatně za odborného vedení PhDr. Jany Kocurové. Použitá odborná literatura a další zdroje, které jsem použila pro vypracování této bakalářské práce, jsou uvedeny v seznamu literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 4. května 2013 Michala Kačenová PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Janě Kocurové za cenné rady při psaní a nesmírnou ochotu a trpělivost, se kterou mě provázela celou mou prací. Dále bych chtěla poděkovat vedení Thomayerovy nemocnice za umožnění sběru dat a studijnímu oddělení Vysoké školy zdravotnické za pomoc při řešení obtížných situací při psaní mé bakalářské práce. Poděkování samozřejmě patří i mé rodině, která mě podporuje po celou dobu studia. ABSTRAKT KAČENOVÁ, Michala. Nadměrná tělesná hmotnost v těhotenství. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Jana Kocurová. Praha. 2013. 65 s. Hlavním tématem bakalářské práce je zmapovat jaká je míra žen, které trpí nadměrnou tělesnou hmotností. V práci se věnujeme výživě těhotných žen, zjišťujeme jaká je úroveň pohybové aktivity a snažíme se zjistit, jaké jsou komplikace v těhotenství žen s nadměrnou hmotností. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická, zde se věnujeme fyziologickému těhotenství, zdravé výživě během těhotenství, vhodným pohybovým aktivitám a komplikacím způsobeným nadměrnou tělesnou hmotností. V praktické části analyzujeme získaná data. Hlavním cílem této práce je zjistit, jaká je míra žen, které trpěly nadměrnou tělesnou hmotností již před otěhotněním Klíčová slova: Nadměrná tělesná hmotnost. Metabolismus. Výživa v těhotenství. Pitný režim. Pohybové aktivity v těhotenství. Obezita. Komplikace. ABSTRACT KAČENOVÁ, Michala. Overweight in pregnancy. NursingCollege, o.p.s. Degree: Bachelor (Bc.). Tutor: PhDr. Jana Kocurová. Prague. 2013. 65 p. The main focus of the bachelor's thesis is a research revealing the amount of women suffering from excessive body weight. In the thesis we cover pregnant women's diet, survey the level of their physical activity, and attempt to determine the pregnancy complications affecting women with excessive body weight. The thesis is divided into two sectios. In the first section, which is theoretical, we cover physiological gravidity, healthy diet during pregnancy, suitable physical activities for pregnant women, and complications caused by excessive body weight. In the second, practical part we analyze the data acquired. The main purpose of the thesis is to determine the percentage of women that had been suffering from excessive body weight even before their pregnancies. Keywords: Overweight. Metabolism. Nutrition in pregnancy. Drinking regime. Physical aktivity during pregnancy. Obesity. Complications. OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ ÚVOD ............................................................................................................................ 15 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................... 16 1 FYZIOLOGICKÉ TĚHOTENSTVÍ.......................................................................... 17 1.1 Změny mateřského organismu............................................................................ 18 2 ŽIVOTOSPRÁVA V TĚHOTENSTVÍ..................................................................... 20 2.1 Výživové potřeby v těhotenství .......................................................................... 20 2.2 Potravinová pyramida ......................................................................................... 22 2.3 Pitný režim v těhotenství..................................................................................... 23 2.4 Pohybové aktivity v těhotenství.......................................................................... 23 3 OBEZITA V TĚHOTENSTVÍ .................................................................................. 25 3.1 Komplikace v těhotenství při obezitě.................................................................. 26 PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................................... 27 4 EMPIRICKÝ PRŮZKUM ......................................................................................... 27 4.1 Průzkumný problém............................................................................................ 27 4.2 Průzkumné cíle.................................................................................................... 27 4.3 Průzkumné hypotézy........................................................................................... 27 4.4 Metodika průzkumu............................................................................................ 28 5 ANALÝZA A PREZENTACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU.................................... 30 DISKUSE....................................................................................................................... 48 DOPORUČENÍ PRO PRAXI........................................................................................ 52 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................... 56 SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Potravinová pyramida [8]........................ Chyba! Záložka není definována. Obrázek 2: Cvičení pro těhotné 1 [10]...........................................................................VII Obrázek 3: Cvičení pro těhotné 2 [11]...........................................................................VII Obrázek 4: Cvičení pro těhotné 3 [12]......................................................................... VIII SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Doporučené denní dávky............................................................................. 21 Tabulka 2 - BMI ............................................................................................................. 25 Tabulka 1 - Místo bydliště.............................................................................................. 30 Tabulka 2 - Pracovní pozice ........................................................................................... 31 Tabulka 3 - BMI ............................................................................................................. 32 Tabulka 5 - Nárůst hmotnosti ......................................................................................... 34 Tabulka 6 - Týden těhotenství ........................................................................................ 35 Tabulka 8 - Sport před těhotenstvím............................................................................... 36 Tabulka 9 - Sport během těhotenství .............................................................................. 37 Tabulka 10 - Informovanost o těhotenských pohybových aktivitách............................. 38 Tabulka 11 - Počet jídel denně ....................................................................................... 39 Tabulka 12 - Změna stravovacích návyků...................................................................... 40 Tabulka 13 - Rychlé občerstvení .................................................................................... 41 Tabulka 14 - Zelenina a ovoce........................................................................................ 42 Tabulka 15 - Doplňky stravy .......................................................................................... 43 Tabulka 16 - Množství tekutin........................................................................................ 44 Tabulka 17 - Hlavní složka pitného režimu.................................................................... 45 Tabulka 18 - Hypertenze................................................................................................. 46 Tabulka 19 - Metabolické onemocnění .......................................................................... 47 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Místo bydliště.................................................................................................... 30 Graf 2 - Pracovní pozice ................................................................................................. 31 Graf 3 - BMI ................................................................................................................... 32 Graf 5 - Nárůst hmotnosti ............................................................................................... 34 Graf 5 - Týden těhotenství.............................................................................................. 35 Graf 6 - Sport před těhotenstvím .................................................................................... 36 Graf 7 - Sport během těhotenství.................................................................................... 37 Graf 8 - Informovanost o těhotenských pohybových aktivitách..................................... 38 Graf 9 - Počet jídel denně ............................................................................................... 39 Graf 10 - Změna stravovacích návyků............................................................................ 40 Graf 11 - Rychlé občerstvení.......................................................................................... 41 Graf 12 - Zelenina a ovoce ............................................................................................. 42 Graf 13 - Doplňky stravy................................................................................................ 43 Graf 14 - Množství tekutin.............................................................................................. 44 Graf 15 - Hlavní složka pitného režimu.......................................................................... 45 Graf 16 - Hypertenze ...................................................................................................... 46 Graf 17 - Metabolické onemocnění ................................................................................ 47 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ACTH adrenokortikotropní hormon BMI body mass index hCG human chorion gonadotropin - lidský choriový gonadotropin pH potential of hydrogen – potenciál vodíku SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Abortivum látka, která může způsobit potrat Anamnéza informace o konkrétní pacientce (osobní, rodinná, sociální,…) Blastocysta shluk buněk, 6 dní po ovulaci, obsahující dutinku vyplněnou tekutinou Císařský řez (sectio caesara – S.C.) operační ukončení porodu břišní stěnou Diabetes mellitus metabolické onemocnění, které se projevuje hyperglykémií (zvýšená hladina cukru v krvi), vede ke změnám metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin Edém otok Embryo zárodek mezi 2. a 10. týdnem těhotenství Endokrinní onemocnění onemocnění žláz s vnitřní sekrecí Estrogen ženský pohlavní hormon patřící do skupiny steroidů Fetogeneze vývoj plodu Fetoplacentární jednotka funkční celek, který spojuje placentu s plodem pomocí pupečníku Fyziologické těhotenství těhotenství, které nemá zatíženou anamnézu a všechny výsledky Gestační diabetes těhotenská cukrovka Gravidita těhotenství Hemoglobin červený transportní metaloprotein Hepatopatie jaterní onemocnění Hypertenze vysoký krevní tlak Hypertrofie dělohy zvětšení dělohy Klimakterium menopauza, obdobímeme Lanugo ochmýření plodu a novorozence Lidský choriový gonadotropin hormon, který zajišťuje udržení žlutého tělíska po prvních 12 týdnů těhotenství, produkuje ho zygota Mázek bílá, sýrovitá hmota, která pokrývá pokožku dítěte Morula útvar složený ze šestnácti buněk, vzniká dělením zygoty Nauzea nevolnost Patologická gravidita těhotenství, jehož výsledky ukazují na nějakou nemoc Placenta orgán tvořící se v těhotenství, pomocí něhož získává plod z krve matky výživu a kyslík Plazma tekutá složka krve nažloutlé barvy Plod zárodek od 10. týdne těhotenství Preeklampsie esenciální onemocnění vznikající po 20. týdnu těhotenství projevující se hypertenzí, edémy a proteinurií Prenatální poradna ambulantní péče o ženy v těhotenství Progesteron ženský pohlavní hormon, který připravuje děložní sliznici na těhotenství, pomáhá těhotenství udržen, přispívá k rozvoji mléčné žlázy Prolaktin hormon produkovaný hypofýzou, podílí se na vývoji mléčné žlázy a udržení tvorby mléka Prolaps dělohy pokles dělohy směrem k pochvě Předčasný porod porod před dokončeným 37. týdnem těhotenství Riziková gravidita těhotenství se zatíženou anamnézou Sterilita neplodnost Šestinedělí období prvních šesti týdnů po porodu Toxoplazmóza nákaza vyvolaná parazitem Toxoplasma gondií, může se přenášet nedostatečně tepelně upraveným masem Tromboembolická příhoda jedna z nejobávanějších komplikací v porodnictví, při níž dochází k ucpání cévy vmetkem, díky náhlému vzniku a pozdní terapii je tato komplikace na předním místě mateřské úmrtnosti Uteroplacentární oběh oběh mezi dělohou a placentou Zygota oplozené vejce Žluté tělísko tělísko přetrvávající po prvních 12 týdnů těhotenství, zajišťuje tvorbu estrogenu a progesteronu 15 ÚVOD Jako téma práce jsme zvolily Nadměrnou tělesnou hmotnost v těhotenství. Důvodem k zabývání se tímto tématem je stále stoupající počet žen, které mají nadměrnou tělesnou hmotnost, nebo dokonce trpí obezitou. Ta je tématem, které je i přes svou závažnost stále nedostatečně diskutované. S obezitou souvisí mnoho komplikací, které jsou zmíněny v teoretické části. Mezi závažnější komplikace patří například hypertenzní onemocnění. Také proto je hypertenze zařazena mezi otázky v dotazníku, abychom zjistily, kolik žen s nadměrnou tělesnou hmotností tímto onemocněním skutečně trpí. Obezita je také rizikový faktor pro rozvoj preeklampsie v těhotenství. Dále je tady samozřejmě riziko velkého plodu, což způsobuje komplikace při porodu v podobě větších porodních poranění a tudíž i komplikace v šestinedělí, jako pomalejší zavinování dělohy, krvácení a delší hojení porodních poranění. Jedním z problémů u obézních žen je také ztížené monitorování plodu pomocí CTG (kardiotokograf). Ženy v dobré kondici se naproti tomu mnohem snáze zotavují po porodu a snáze se vracejí ke své původní hmotnosti. Tato práce se snaží poukázat na to, jak je důležitá správná životospráva, vhodné stravování i pohybová aktivita a to samozřejmě nejen v těhotenství, ale také před otěhotněním. Cílem práce je zaměřit se na tento problém, který si jistě zaslouží pozornost lékařů, porodních asistentek, ale především maminek, ať už budoucích nebo stávajících. 16 TEORETICKÁ ČÁST Těhotenství je lidově označováno jako „jiný stav“. Je to období, kdy dochází v organismu ženy k vývoji plodu. (SLEZÁKOVÁ a kol., 2011). Většina těhotenství probíhá fyziologicky, tzn. bez rizikových faktorů v anamnéze a s fyziologickými výsledky testů prováděných během těhotenství. Čím dál tím častěji se ovšem porodníci a porodní asistentky setkávají s obézními ženami, které nemohou otěhotnět či je provází komplikace v těhotenství. Jejich gravidita je poté považována za rizikovou nebo dokonce až patologickou. Riziková gravidita je taková, kdy je zatížena anamnéza a výsledky některých vyšetření v prenatální poradně jsou nutné opakovat. Je zde zvýšená pravděpodobnost předčasného porodu, hrozícího potratu, vrozených vývojových vad a dalších. Mezi všeobecná rizika zahrnujeme např. věk pod 17 let, věk vyšší než 35 let, výška ženy pod 155 cm, hmotnost ženy nad 90 kg, sterilita v anamnéze, celkové onemocnění matky jako diabetes mellitus, hepatopatie a jiné. (ZWINGER et al., 2004). Patologická gravidita znamená, že těhotná žena je buď sama vážně nemocná anebo její dítě. (porodnice.cz). 17 1 FYZIOLOGICKÉ TĚHOTENSTVÍ Pokud dojde k oplodnění ženské pohlavní buňky vajíčka, oplozené vejce začne produkovat lidský choriový gonadotropin (hCG), díky němu se po prvních dvanáct týdnů zvětšuje a udržuje žluté tělísko. Přibližně mezi desátým a třináctým týdnem se dotvoří placenta a začne produkovat estrogen a progesteron místo žlutého tělíska. Po splynutí spermie a vajíčka vzniká zygota, ta dělením postupně vytváří morulu. Oplodněné vajíčko po dobu šesti dnů putuje do dělohy, kam se dostává jako blastocysta. V dalším vývoji nastává intenzivní buněčné dělení a vzniká zárodek, který se nazývá embryo. Nejdříve se vyvíjí základy mozku a srdce, již po čtyřech týdnech srdce zárodku pohání krevní oběh embrya. Na konci šestého týdne jsou již viditelné prsty, nos, ústa a již rozeznáme oční víčka. Také se v tomto období začínají diferencovat zevní genitálie. Koncem desátého týdne po oplodnění začíná fetogeneze, v tomto období plod měří přibližně 9 centimetrů a váží 14 gramů. Díky Haasovu schématu můžeme sledovat délku plodu během jeho vývoje. Po čtrnáctém až šestnáctém týdnu je možné zjistit s jistotou i pohlaví plodu. Po šestnáctém týdnu se na kůži plodu objevuje lanugo (jemné chmíří) začíná se ukládat tuk v podkoží a dochází k vývoji nehtů a růstu vlasů plodu. Do šestnáctého týdne má plod průsvitnou kůži, poté je do červena a zároveň je vrásčitá. Kůži plodu pokrývá tenká vrstva mázku (vernixcaseosa). Po dvacátém osmém týdnu těhotenství se kůže plodu vyhladí, otevřou se oční víčka a u chlapců začnou sestupovat varlata. U donošeného plodu můžeme najít lanugo pouze na zádech či ramenou, kůže je u něj růžová a vyhlazená, nehtíky přesahují konce prst. U mužského pohlaví jsou varlata sestouplá v šourku a u ženského pohlaví velké stydké pysky překrývají malé stydké pysky (ČECH, E., HÁJEK, Z., MARŠÁL, K., a SRP, B., 2006). 18 1.1 ZMĚNY MATEŘSKÉHO ORGANISMU Těhotenství představuje pro organismus matky velkou zátěž. Dochází k růstu tkání, retenci tekutin, relaxaci hladkého svalstva a organismus se všeobecně přizpůsobuje zvýšeným funkčním nárokům. V těle těhotné dochází k hypertrofii dělohy. Její hmotnost narůstá z přibližně 50 g před otěhotněním na 1000 g v termínu těhotenství. Následkem hormonálních změn dochází ke změně konzistence, děloha začíná být měkká a prosáklá, děložní hrdlo se zbarvuje, zkracuje a měkne. Pochva mění následkem zvýšeného prokrvení barvu sliznice, dochází k jejímu prodloužení a ke zvýšené poševní sekreci. Ve vaječnících dochází k vzestupu prolaktinu a tím i k potlačení cyklické ovariální aktivity (SLEZÁKOVÁ, L. a kol., 2011). Mění se uložení srdce. S nárůstem hmotnosti dělohy je vysunuto srdce nahoru, do leva a dopředu. Zvětšuje se minutový srdeční výdej a to cca o 10 – 15 úderů za min. Zrychluje se krevní oběh a se vznikem placenty se formuje uteroplacentární oběh, který zajišťuje výživu mezi matkou a plodem. Krevní tlak se mění výrazněji ke konci gravidity, diastolický stoupá, systolický se mění minimálně. Z důvodu zvětšující se dělohy dochází ke zvýšení bránice přibližně o 4 cm. Frekvence dýchání se nemění, ale respirační objem a minutová ventilace stoupá a to až o 50%. V dutině ústní dochází ke zvýšené produkci slin, tzn. ptyalismu. Mezi 6 – 14 týdnem těhotenství trpí většina těhotných nauzeou, případně zvracením. V pozdějším období je časté pálení žáhy. Z důvodu zvýšené produkce progesteronu se snižuje motilita střeva a těhotné často trpí zácpou. V těhotenství výrazně stoupá glomelurální filtrace a to o 60%. Vlivem zvýšeného objemu močového traktu může docházet ke zvýšenému výskytu močových infekcí. Ženy v začátcích těhotenství často pociťují častější močení, z důvodu zvětšující 19 se dělohy, poté se frekvence normalizuje a změna nastává dále, až ke konci těhotenství kdy do malé pánve vstupuje hlavička (SLEZÁKOVÁ, L. a kol., 2011). Největší změnu doznává objem krve, který se projevuje již v prvních 12 týdnech. Objem krve narůstá o 1000 – 1500 ml. Zvyšuje se produkce leukocytů a klesá pokles plazmatických bílkovin. Koncem těhotenství může docházet k tzv. syndromu dolní duté žíly. Vlivem tlaku dělohy na dolní dutou žílu mohou vznikat kolapsové stavy a otoky. „V těhotenství se mění kvantitativně i kvalitativně metabolismus v důsledku rychlého růstu plodu a placenty a jejich zvyšujících se nutričních požadavků. Metabolické změny jsou ovlivňovány změnou produkce a sekrece některých hormonů matky ve fetoplacentární jednotce a v neposlední řadě i transportem látek přes placentu.“ (ZWINGER, A. a kol. 2004). Mezi hormony ovlivňující metabolické změny patří např. prolaktin a choriový gonadotropin. Tyto změny ovlivňují především hladiny základních živin, rychlost jejich vstřebávání a také míru vstřebaných látek.( KOBILKOVÁ, J., 2005) Průměrný fyziologický váhový přírůstek by měl být na konci těhotenství 12 – 15 kg. Závisí však na výchozí hmotnosti před otěhotněním a na jejich nutričních rezervách. 1000 g z celkového přírůstku hmotnosti připadá na bílkovinu, z toho je 50% transportováno do plodu a placenty a zbytek tvoří bílkoviny účastnící se kontrakcí dělohy, bílkoviny prsní žlázy, plazmy a hemoglobinu (ZWINGER, A. a kol., 2004). 20 2 ŽIVOTOSPRÁVA V TĚHOTENSTVÍ Vhodný stravovací režim je v těhotenství důležitý. Je potřeba dbát na dostatečný kalorický příjem a stejně tak i na optimální poměr živin v zastoupení vitamínů a minerálních látek. Dále by těhotná měla dbát na dostatečnou tepelnou úpravu, aby nedošlo ke vzniku toxoplazmózy apod. (TRČA, S., 2009). Ve stravě by měly zcela či alespoň částečně těhotné omezit uzeniny, kvůli špatně stravitelnosti, potraviny s konzervačními látkami, výrobky s kofeinem, z důvodu možného ovlivnění fyziologických funkcí plodu, sladká jídla a tzv. rychlé cukry sacharózu a glukózu. Kvůli těmto cukrům hrozí riziko obezity či riziko vzniku gestačního diabetu. Zvýšený příjem soli napomáhá vzniku edémů vlivem zadržování vody v těle. Jako negativní se považuje i kořenová zelenina zejména celer. Ve zvýšeném množství překrvuje malou pánev a může působit jako abortivum (HRONEK, M. 2004). 2.1 VÝŽIVOVÉ POTŘEBY V TĚHOTENSTVÍ V těhotenství se zvyšuje potřeba energetického nutričního příjmu vlivem zvýšeného bazálního metabolismu a výživy vyvíjejícího se plodu. Pro normální růst plodu, vývoj placenty, zvětšování dělohy a vývoj prsu budoucí matky jsou nezbytné bílkoviny. Denní potřeba se udává mezi 50 – 60 g denně, vychází se z doporučení 0,8 g na kilo váhy. Bílkoviny máme rostlinného původu a živočišného. Do rostlinného zahrnujeme zejména sóju, ta jediná se svým složením přibližuje skladbě živočišných tuků, do kterých řadíme maso, vejce, mléko, tvaroh a podobně. Dalším významnou složkou v potravě těhotné jsou tuky jako důležitý zdroj energie a stavební funkční složka buněčných membrán. Podílí se na správné funkci kůže a mozku a jsou v nich rozpustné vitamíny A, D, E a K. Zdravé tuky jsou omega – 3 mastné kyseliny. Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie a jsou významnou stavební složkou buněk. Nejvíce podílu sacharidů náleží potravinám obsahujících škrob a to obilovinám, 21 luštěninám, zelenině a dalším. Velice významnou složkou v potravě těhotné je vláknina, která patří do sacharidů. Její pravidelný příjem má vliv na celou řadu onemocnění, např. hemeroidy, křečové žíly, zácpu, nemoci trávicího traktu a jiných. Nejbohatším zdrojem je neloupaná rýže, pohanka, oves, ořechy, celozrnné potraviny a jiné. Vitamíny potřebné v těhotenství jsou vitamín C, E, beta karoten, selen a zinek, kyselina listová a další, přičemž vitamín C má vliv na krvetvorbu, tvorbu tkání, kolagenu, kostní hmotu a zvyšuje vstřebávání železa. Denní dávka pro těhotné je 70 mg a více. Vitamín A, hlavně betakarotén posiluje obranyschopnost organismu. Doporučená denní dávka je až 1200 mg. Vitamín E je důležitý v léčbě neplodnosti, zabraňuje opakovaným potratům a v době těhotenství je důležitý pro zdravý vývoj plodu. Denní doporučená dávka je až 15 mg. Nedostatek zinku se může v počátcích těhotenství projevit citlivostí na pachy a silnějšími ranními nevolnostmi. Dále může vést k předčasnému porodu dětí s nízkou hmotností a jejich infekci a k poruše dělohy. Doporučená denní dávka je 25 mg. Nedostatek selenu může mít vliv na zvýšené riziko výskytu vrozených vad, zvláště pak srdečních. Některé studie prokázali, že může souviset i s potratem. Denní dávka by měla být 1000 mg. Kyselina listová, je to vitamín ze skupiny B. Organismus není schopný si ho sám vytvořit, proto je potřeba ho do těla dodávat. Svým účinkem ovlivňuje metabolické procesy v organismu, dělení buněk a tvorbu červených krvinek. V těhotenství má velmi důležitou roli, působí preventivně proti vzniku vývojových, především rozštěpových vad a také snižuje riziko předčasného porodu či potratu (MANDŽUKOVÁ, J., 2008). Doporučená denní dávka energie, vitamínů a minerálů v těhotenství by měla být oproti denní normální dávce takováto. Tabulka 1 - Doporučené denní dávky Parametr Normální denní dávka Denní dávka v těhotenství Energie 9250 kJ 11300 kJ Bílkoviny 0,8 g/kg 1,3 g/kg Vápník 800 mg 1200 mg Hořčík 300 mg 450 mg Jod 150 g 230-260 g Železo 18 mg 50-80 mg 22 Zinek 15 mg 20 mg Vitamín B6 2 mg 6-20 mg Vitamín B12 5 g 8 g Kyselina listová 400 g 800 g Zdroj: ČECH, E., HÁJEK, Z., MARŠÁL, K., a SRP, B., 2006, str. 75 2.2 POTRAVINOVÁ PYRAMIDA Pyramida ukazuje, co by mělo tvořit základ jídelníčku a čeho bychom se měli vyvarovat nebo jíst jen v malých dávkách. Základem pyramidy je rozdělení různých poživatin do několika skupin. Čím blíže je skupina základně pyramidy, tak by to měla být potravina, kterou bychom měli konzumovat denně. Spodní patro potravinové pyramidy tvoří obiloviny. Měly by tvořit největší část jídelníčku. Patří sem pekárenské výrobky, přirozená neloupaná rýže, brambory ve slupce, celozrnné těstoviny, ovesné vločky a další. Tato potravinová skupina je bohatá na minerální látky, polysacharidy, vitamíny a vlákninu. První patro pyramidy tvoří zelenina a ovoce a proto by mělo být hojně zastoupeno. Doporučená denní dávka ovoce tvoří 4 porce, zeleniny 2 porce. Zdroj: http://krasna.nova.cz Obrázek 1: Potravinová pyramida 23 Druhé patro tvoří potraviny bohaté na bílkoviny. Které jsou důležité pro stavbu buněk. Patří sem mléčné výrobky, drůbež, ryby, vejce a luštěniny. Vrchol pyramidy se skládá z potravin, které bychom si měli dopřávat nejméně. Patří sem nejen cukr, sůl, sladkosti, ale také slané pečivo a uzeniny (http://krasna.nova.cz). 2.3 PITNÝ REŽIM V TĚHOTENSTVÍ Voda má v lidském těle nezastupitelnou funkci. Má ochranou funkci, chrání okolí kloubů, míchu, mozek a v těhotenství obklopuje plod jako amniová tekutina, která vytváří ideální podmínky pro růst a vývoj embrya a plodu. V době laktace je pak voda hlavní složka mateřského mléka, nejdůležitější zdroj potravy pro dítě. Dostatečný příjem tekutin zajišťuje látkovou výměnu, dobrou funkci ledvin a tím i vylučování toxických látek z těla. Těhotná žena by měla denně vypít minimálně 1,5 litru tekutin v závislosti na vnitřních a vnějších podmínkách, záleží ovšem také na jejím jídelníčku. Základy pitného režimu by měli tvořit nekalorické nápoje jako kojenecká voda, voda z veřejného vodovodu i minerální vody, ale se slabou mineralizací. Nápoje sycené oxidem uhličitým by těhotná neměla konzumovat často. Oxid uhličitý může podporovat zvracení a ovlivňovat pH prostředí. 2.4 POHYBOVÉ AKTIVITY V TĚHOTENSTVÍ K udržení dobré fyzické i psychické kondice je vhodný sport během těhotenství ideální. Tělesný pohyb je také základem správné životosprávy a to nejen v těhotenství, ale během celého života. Pro těhotnou ženu jsou nevhodné všechny sporty, kde hrozí pád nebo úraz břicha. V rámci předporodních kurzů je možné cvičit pod odborným dohledem, což je ideální zejména pro ženy, které před těhotenstvím aktivně nesportovaly (ČECH, E., HÁJEK, Z., MARŠÁL, K., a SRP, B., 2006) . Aktivně sportující ženy mohou dále pokračovat, ale vždy je vhodné zhodnotit, zda by nebyl vhodný nějaký šetrnější sport. Vhodné je například plavání, turistika, jóga, břišní tance, cvičení na míči a další pohybové aktivity, které je možné 24 provozovat i v rámci profylaktické přípravy. Vhodné je také cvičení, během kterého se posiluje pánevní dno a nácvik vhodného dýchání, které pomáhá, jak při zvládání porodních bolestí, tak při porodu samotném. Hlavní přínos zdravého pohybu v těhotenství: • lepší psychická kondice • lepší psychická kondice • lepší fyzická kondice • lepší držení těla a zmírnění bolestí v celé páteři • prevence hemeroidů • prevence křečí a otoku nohou • prevence potíží s udržením moče a prolapsu dělohy (poklesu dělohy směrem k pochvě) • prevence nadměrného přírůstku hmotnosti (tělesného tuku) • dobrá pohyblivost kyčelních kloubů a vyrovnání se s nárůstem hmotnosti • snadnější návrat k původní váze a kondici po porodu • pozitivní vliv na zdraví vývoj plodu (http://www.naseporodnice.cz) 25 3 OBEZITA V TĚHOTENSTVÍ „Obezita čili nadměrná hmotnost podporuje rozvoj vysokého krevního tlaku, kornatění cév a cukrovky. Je závažnou zdravotní poruchou protože též zhoršuje vyhlídky na normální porod.“ (http://www.porodnice.cz). „Termín obezita označuje zmnožení tuku v organismu nad hranici normy.“ (http://www.gynor.cz). Procentuální podíl tuku u žen činí normálně 30%. Ke stanovení případné obezity lze použít metodu BMI, tedy Body Mass Index, který vyjadřuje vztah tělesné hmotnosti vzhledem k výšce. Výpočet se provádí hmotnost v kg/ výška v metrech na druhou. Tabulka 2 - BMI Klasifikace Rozmezí Podvýživa pod 18 Normální hmotnost 18,5-25 Nadváha 25-30 Obezita I. stupně – mírná 30-35 Obezita II. stupně – střední 35-40 Obezita III. stupně – moridní nad 40 Zdroj: http://www.gynor.cz Dále lze nadváhu či obezitu klasifikovat podle měření obvodu pasu. Metoda se nazývá Antropometrie. Metabolická rizika jsou u ženy s obvodem nad 80 cm mírná, u ženy s obvodem nad 88 cm výrazná. Obezita může být primární, či sekundární. Primární obezita je nejčastější, je způsobena nepoměrem příjmu energie a jejím výdejem. Vznik pak dále může podpořit dědičný faktor, klimakterium, méně fyzická práce a přejídání při stresu. Sekundární obezita provází endokrinní onemocnění, např. zvýšenou funkci kůry nadledvin či zvýšenou tvorbu ACTH (ALENA ŠAFRÁNKOVÁ, 2006). 26 3.1 KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ PŘI OBEZITĚ Obezita je nemoc, která snižuje pravděpodobnost otěhotnění, donošení plodu a může způsobit komplikace zdravého vývoje plodu. Obézní ženy, které dle BMI překročí hranici 40 bodů, mají dle výzkumů sníženou možnost otěhotnění dokonce o 35 %. I přes to, není vhodné držet během těhotenství drastické diety na snížení hmotnosti. Nejdůležitější je myslet na správnou výživu a vhodný pohyb již před otěhotněním. Navíc představuje obezita kromě fyzické zátěže pro organismus, také zátěž psychickou. Obezita zvyšuje pravděpodobnost hypertenzních onemocnění v těhotenství a patří mezi faktory, které zvyšují výskyt preeklampsie. Dále zvyšují riziko vzniku gestačního diabetu a tromboembolických příhod (ČECH, E., HÁJEK, Z., MARŠÁL, K., a SRP, B. 2006). Vzhledem k tomu, že s obezitou stoupá riziko gestačního diabetu, stoupá také riziko vysoké porodní hmotnosti novorozence. Díky vysoké porodní hmotnosti novorozence je u obézních rodiček vysoké riziko velkých porodní poranění nebo ukončení porodu císařský řezem, tím se zvyšuje riziko dalších komplikací během hojení v šestinedělí, jako je pomalejší zavinování dělohy a následné krvácení (BRÁZDOVÁ, 2006, HRONEK, 2004). 27 PRAKTICKÁ ČÁST 4 EMPIRICKÝ PRŮZKUM 4.1 PRŮZKUMNÝ PROBLÉM Zjistit, zda nadváha těhotných žen souvisí s dodržováním vhodných stravovacích návyků a pohybových aktivit již před těhotenstvím. 4.2 PRŮZKUMNÉ CÍLE Hlavní cíl • Zjistit jaká je míra žen, které měly nadměrnou tělesnou hmotnost již před otěhotněním. Vedlejší cíle • Zjistit způsob stravování žen v těhotenství. • Zjistit úroveň pohybové aktivity žen před těhotenstvím a v těhotenství. • Zjistit zda ženy s nadměrnou tělesnou hmotností mají více komplikací v těhotenství než ženy s optimální tělesnou hmotností. 4.3 PRŮZKUMNÉ HYPOTÉZY Hypotéza 1 Předpokládáme, že dle BMI má více žen nadměrnou tělesnou hmotnost než optimální hmotnost. (Otázky č.: 3, 4) 28 Hypotéza 2 Předpokládáme, že ženy s nadměrnou tělesnou hmotností častěji nedodržují výživová doporučení než ženy s optimální tělesnou hmotností. (Otázky č.: 1, 2, 3, 4, 5, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16) Hypotéza 3 Předpokládáme, že ženy s nadměrnou tělesnou hmotností mají nižší úroveň pohybové aktivity než ženy s optimální tělesnou hmotností. (Otázky č.: 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9) Hypotéza 4 Předpokládáme, že ženy s nadměrnou tělesnou hmotností mají více komplikací během těhotenství než ženy s optimální tělesnou hmotností. (Otázky č.: 3, 4, 5, 6, 17, 18) 4.4 METODIKA PRŮZKUMU Průzkumná metoda je kvantitativní. Zvolili jsme formu nestandardizovaných dotazníků. Časový plán průzkumu jsme stanovili na 1. března až 31. března 2013. Průzkumný vzorek Výběr průzkumného vzorku byl záměrný. Dotazníky byly rozdány všem ženám, které navštívily prenatální poradnu v Thomayerově nemocnici v období od 1. března do 31. března 2013. Technika dotazníku Dotazník obsahuje 18 otázek, z nichž 5 otázek je otevřených, 11 uzavřených s jednou možnou odpovědí a 2 otázky byly polootevřené, zde mohly respondentky doplnit vlastní odpověď, pokud se lišila od nabízených možností. 29 Hypotézu číslo 1 jsme se snažili potvrdit pomocí otázkami 3 a 4, jejichž pomocí jsme vypočítali BMI, které je zahrnuto v tabulce a grafu č. 3 a 4. K hypotéze 2, která se zabývá stravovacími návyky, se vztahují otázky 1, 2, 3, 4, 5, 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 16. K hypotéze 3, která se týká úrovně pohybové aktivity, se vztahují otázky 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8 a 9. K hypotéze 4 se vztahují otázky 3, 4, 5, 6, 17 a 18. Z otázky číslo 5 jsme vypočítali váhový přírůstek jednotlivých respondentek, který jsme zaznamenali do tabulky a grafu č. 5. V prenatální poradně v Thomayerově nemocnici bylo rozdáno 40 dotazníku, z nichž se vrátilo 37. Návratnost tedy byla 92,5 %. Výsledky získané z rozdaných dotazníků jsou zpracovány do tabulek, grafů a komentářů. 5 ANALÝZA A PREZENTACE Otázka č. 1: Odkud pocházíte? Vesnice, malé mě Velké město Praha Celkem Z 37 dotazovaných žen 15 (41 %) odpov městě, 22 (59 %) odpov průzkum v pražské nemocnici, žádná z než je Praha. 59% ANALÝZA A PREZENTACE VÝSLEDKŮ PR Odkud pocházíte? Tabulka 1 - Místo bydliště Absolutní četnost Relativní četnost (%) Vesnice, malé město 15 41,00 % 0 0,00 % 22 59,00 % 37 100,00 % Graf 1 - Místo bydliště 37 dotazovaných žen 15 (41 %) odpovědělo, že žijí na vesnici %) odpovědělo, že žijí v Praze a vzhledem k tomu, že se jednalo o nemocnici, žádná z žen neodpověděla, že žije v jiném velkém m 41% 0% Vesnice, malé město Velké město Praha 30 Ů PRŮZKUMU četnost (%) lo, že žijí na vesnici či malém tomu, že se jednalo o jiném velkém městě Vesnice, malé město Velké město Otázka č. 2: Jaká byla Vaše pracovní pozice p OSVČ Zdravotnický pracovník Učitelka Manažer Mateřská dovolená Pracovnice v pohostinství Jiné zaměstnání Celkem 7 (19 %) žen se živ %) ženy pracují ve zdravotnictví, 2 (5 %) z pracuje na manažerské pozici,5 (13 %) je na mate že pracují v pohostinství a 7 (1 živí. 13% 11% 19% Jaká byla Vaše pracovní pozice před tě Tabulka 2 - Pracovní pozice Absolutní četnost Relativní 7 19,00 % 4 11,00 % 2 5,00 % 8 22,00 % 5 13,00 % 4 11,00 % 7 19,00 % 37 100,00 % Graf 2 - Pracovní pozice 7 (19 %) žen se živí jako OSVČ (osoba samostatně výděle %) ženy pracují ve zdravotnictví, 2 (5 %) z dotazovaných žen jsou u pracuje na manažerské pozici,5 (13 %) je na mateřské dovolené, 4 (11 %) ženy uvedly, pohostinství a 7 (19 %) žen uvedlo jiné zaměstnání nebo neuvedly, 19% 11% 5% 22% 19% OSVČ Zdravotnický pracovník Učitelka Manažer Mateřská dovolená Pracovnice v pohostinství Jiné zaměstnání 31 řed těhotenstvím? Relativní četnost (%) 19,00 % 11,00 % 22,00 % 13,00 % 11,00 % 19,00 % 100,00 % výdělečně činná), 4 (11 dotazovaných žen jsou učitelky, 8 (22 %) ské dovolené, 4 (11 %) ženy uvedly, stnání nebo neuvedly, čím se Zdravotnický pracovník Mateřská dovolená Pracovnice v pohostinství Jiné zaměstnání Otázka č. 3 a 4: Jaká je Vaše výška v př Méně než 18,5 – podváha 18,5 - 24,9 – norma 25,0 - 29,9 – nadváha 30,0 - 34,9 - obezita 1. stupn 35,0 - 39,9 - obezita 2. stupn 40,0 a více - obezita 3. stupn Neodpověděla Celkem 41% 11% 0% Jaká je Vaše výška v cm? Jaká byla Vaše hmotnost před těhotenstvím? Tabulka 3 - BMI Absolutní četnost Relativní 0 0,00 % 16 43,00 % 15 41,00 % obezita 1. stupně 4 11,00 % obezita 2. stupně 0 0,00 % obezita 3. stupně 0 0,00 % 2 5,00 % 37 100,00 % Graf 3 - BMI 0% 43% 11% 0% 5% Méně než 18,5 18,5 - 24,9 - norma 25,0 - 29,9 - nadváha 30,0 - 34,9 - obezita 1. stupně 35,0 - 39,9 - obezita 2. stupně 40,0 a více - obezita 3. stupně Neodpověděla 32 cm? Jaká byla Vaše hmotnost Relativní četnost (%) 0,00 % 43,00 % 41,00 % 11,00 % 0,00 % 0,00 % 5,00 % 100,00 % Méně než 18,5 - podváha norma nadváha obezita 1. obezita 2. obezita 3. Neodpověděla 33 Žádná z dotazovaných žen neměla podváhu. 16 (43 %) žen bylo v normě, 15 (41 %) respondentek mělo mírnou nadváhu (většina se pohybovala těsně nad hranicí 25 bodů), 6 (11 %) respondentek trpělo obezitou 1. stupně a 2 (5 %) odmítly odpovědět na otázku o své váze před těhotenstvím. Otázka č. 5: Jaká je Vaše hmotnost nyní? 5 - 10 kg 10 - 15 kg 15 - 20 kg 20 kg a více Neodpověděly Celkem Nejvíce žen (14 (30 %)z dotazovaných žen m mezi 5 a 10 kilogramy, 3 (8 %) ženy m (5 %) z dotazovaných nebylo možné zjistit váhové p otázky o hmotnosti před tě 30% Jaká je Vaše hmotnost nyní? Tabulka 5 - Nárůst hmotnosti Absolutní četnost Relativní 7 19,00 % 14 38,00 % 11 30,00 % 3 8,00 % 2 5,00 % 37 100,00 % Graf 5 - Nárůst hmotnosti Nejvíce žen (14 – 38 %) mělo váhový přírůstek mezi 10 a 15 kilogramy. 11 dotazovaných žen mělo váhový přírůstek mezi 15 a 20 kilogramy, 7 ( mezi 5 a 10 kilogramy, 3 (8 %) ženy měly váhový přírůstek přes 20 kilogram dotazovaných nebylo možné zjistit váhové přírůstky, protože řed těhotenstvím ani nyní. 19% 38% 8% 5% 5 - 10 15 20 kg a více Neodpověděly 34 Relativní četnost (%) 100,00 % stek mezi 10 a 15 kilogramy. 11 stek mezi 15 a 20 kilogramy, 7 (19 %) žen řes 20 kilogramů a u 2 stky, protože neodpověděly na - 10 kg 10 - 15 kg 15 - 20 kg 20 kg a více Neodpověděly Otázka č. 6: V 37. týden 38. týden 39. týden 40. týden 41. týden Celkem Z dotazovaných žen bylo 6 (16 %) ve 37. týdnu t týdnu těhotenství, 5 (14 %) ve 39. týdnu t ve 41. týdnu těhotenství. 19% V jakém jste týdnu těhotenství? Tabulka 6 - Týden těhotenství Absolutní četnost Relativní č 6 16,00 % 12 32,00 % 5 14,00 % 7 19,00 % 7 19,00 % 37 100,00 % Graf 6 - Týden těhotenství dotazovaných žen bylo 6 (16 %) ve 37. týdnu těhotenství, 12 (32 %) ve 38. hotenství, 5 (14 %) ve 39. týdnu těhotenství, 7 (19 %) ve 40. týdnu a 7 (19 %) hotenství. 16% 32% 14% 19% 35 Relativní četnost (%) 100,00 % hotenství, 12 (32 %) ve 38. hotenství, 7 (19 %) ve 40. týdnu a 7 (19 %) 37. týden 38. týden 39. týden 40. týden 41. týden Otázka č. 7: Dě Ano Sportuji pouze občas Ne Celkem 7 (19 %) žen odpov ze všech dotazovaných odpov nesportovalo před těhotenstvím v 24% Dělala jste před otěhotněním aktivně ně Tabulka 7 - Sport před těhotenstvím Absolutní četnost Relativní 7 19,00 % 21 57,00 % 9 24,00 % 37 100,00 % Graf 7 - Sport před těhotenstvím 7 (19 %) žen odpovědělo, že před těhotenstvím aktivně sportovalo. 21 (57 %) ze všech dotazovaných odpovědělo, že sportuje, ale pouze občas a 9 (24 %) žen ěhotenstvím vůbec. 19% 57% 24% Ano Sportuji pouze občas Ne 36 ě nějaký sport? Relativní četnost (%) 19,00 % 57,00 % 24,00 % 100,00 % ě sportovalo. 21 (57 %) čas a 9 (24 %) žen Sportuji pouze občas Otázka č. 8: Pokra Ano, sportuji Ne, v těhotenství jsem sportovat přestala Ne, pravidelně jsem nesportovala ani před otěhotněním Celkem Většina respondentek (19 před těhotenstvím, 17 (46 %) uvedlo, že sportuje se stejnou intenzitou jako p těhotenstvím a v těhotenství p 51% Pokračujete ve sportování i během těhotenství? Tabulka 8 - Sport během těhotenství Absolutní četnost Relativní 17 46,00 % hotenství jsem sportovat 1 3,00 % 19 51,00 % 37 100,00 % Graf 8 - Sport během těhotenství tšina respondentek (19 – 51 %) uvedla, že pravidelně hotenstvím, 17 (46 %) uvedlo, že sportuje se stejnou intenzitou jako p hotenství přestala sportovat 1 (3 %) žena. 46% 3% Ano, sportuji Ne, v těhotenství jsem sportovat přestala Ne, pravidelně jsem nesportovala ani před otěhotněním 37 hem těhotenství? Relativní četnost (%) 46,00 % 51,00 % 100,00 % 51 %) uvedla, že pravidelně nesportovaly ani hotenstvím, 17 (46 %) uvedlo, že sportuje se stejnou intenzitou jako před Ano, sportuji Ne, v těhotenství jsem sportovat přestala Ne, pravidelně jsem nesportovala ani před otěhotněním Otázka č. 9: Víte, jaké jsou vhodné pohybové aktivi těhotenství? Tabulka 9 Ano, vím a některé provozuji Ano, ale žádné nedělám Ne Celkem Graf 9 - 21 (57 %) žen odpov v těhotenství a některé z vhodném pohybu během t vůbec, jaké jsou vhodné pohybové aktivity v 38% Víte, jaké jsou vhodné pohybové aktivi těhotenství? - Informovanost o těhotenských pohybových aktivitách Absolutní četnost Relativní které provozuji 21 57,00 % 14 38,00 % 2 5,00 % 37 100,00 % Informovanost o těhotenských pohybových aktivitách 21 (57 %) žen odpovědělo, že ví, jaké jsou vhodné pohybové aktiv které z nich provozují. 14 (38 %) dotázaných odpově ěhem těhotenství, ale nic z toho nedělají a 2 (5 %) ženy nev bec, jaké jsou vhodné pohybové aktivity v těhotenství. 57% 5% Ano, vím a některé provozuji Ano, ale žádné nedělám Ne 38 Víte, jaké jsou vhodné pohybové aktivity v hotenských pohybových aktivitách Relativní četnost (%) 57,00 % 38,00 % 100,00 % hotenských pohybových aktivitách lo, že ví, jaké jsou vhodné pohybové aktivity nich provozují. 14 (38 %) dotázaných odpovědělo, že sice ví o lají a 2 (5 %) ženy nevěděly Ano, vím a některé Ano, ale žádné nedělám Otázka č. 10: Kolikrát 4x až 5x denně 3x denně 2x denně nebo méně často Celkem 24 (65 %) dotazovaných žen uvedlo, že se stravuje 3x denn stravuje 4x až 5x denně a 2x denn 65% Kolikrát denně se stravujete? Tabulka 10 - Počet jídel denně Absolutní četnost Relativní 9 24,00 % 24 65,00 % asto 4 11,00 % 37 100,00 % Graf 10 - Počet jídel denně 24 (65 %) dotazovaných žen uvedlo, že se stravuje 3x denn ě a 2x denně se podle průzkumu stravují 4 (11 %) ženy. 24% 65% 11% 4x až 5x denně 3x denně 2x denně nebo méně často 39 Relativní četnost (%) 24,00 % 65,00 % 11,00 % 100,00 % 24 (65 %) dotazovaných žen uvedlo, že se stravuje 3x denně, 9 (24 %) žen se zkumu stravují 4 (11 %) ženy. 4x až 5x denně 3x denně 2x denně nebo méně Otázka č. 11: Zm těhotenství? Pokud ano, uv Ano, jím více Ano, snažím se jíst pravideln Ano, jím častěji Ne, stravuji se stále stejně Celkem V této polootev stále stejně jako před otě %) žen uvedlo, že jí častě 46% Změnily se Vaše stravovací návyky během těhotenství? Pokud ano, uveďte jak. Tabulka 11 - Změna stravovacích návyků Absolutní četnost Relativní 9 24,00 % Ano, snažím se jíst pravidelněji 4 11,00 % 7 19,00 % Ne, stravuji se stále stejně 17 46,00 % 37 100,00 % Graf 11 - Změna stravovacích návyků této polootevřené otázce většina žen (17 – 46 %) uvedla, že se stravuje ed otěhotněním. 9 (24 %) dotazovaných žen uvedlo, že jí více. 7 (19 častěji a 4 (11 %) uvedly, že se snaží jíst více pravideln 24% 11% 19% Ano, jím více Ano, snažím se jíst pravidelněji Ano, jím častěji Ne, stravuji se stále stejně 40 nily se Vaše stravovací návyky během Relativní četnost (%) 24,00 % 11,00 % 19,00 % 46,00 % 100,00 % 46 %) uvedla, že se stravuje ním. 9 (24 %) dotazovaných žen uvedlo, že jí více. 7 (19 ji a 4 (11 %) uvedly, že se snaží jíst více pravidelně. Ano, snažím se jíst Ano, jím častěji Ne, stravuji se stále stejně Otázka č. 12: Stravujete se v Ano, často Ano, 1x za měsíc nebo mén Ne Celkem V podnicích rychlého ob žen. 17 (46 %) žen uvedlo, že se v (22 %) žen se takto nestravuje v 22% Stravujete se v podnicích rychlého obč Tabulka 12 - Rychlé občerstvení Absolutní četnost Relativní č 12 32,00 % síc nebo méně 17 46,00 % 8 22,00 % 37 100,00 % Graf 12 - Rychlé občerstvení podnicích rychlého občerstvení se často stravuje 12 (32 %) dotazovaných %) žen uvedlo, že se v těchto zařízeních stravují 1x měsíč (22 %) žen se takto nestravuje vůbec. 32% 46% 22% Ano, často Ano, 1x za měsíc nebo méně Ne 41 podnicích rychlého občerstvení? Relativní četnost (%) asto stravuje 12 (32 %) dotazovaných ěsíčně nebo méně a 8 Ano, často Ano, 1x za měsíc nebo Otázka č. 13: Jíte syrovou zeleninu a ovoce? Ano Ne Celkem 35 (95 %) žen jí syrovou zeleninu a ovoce. Pouze 2 (5 %) dotazované ženy uvedly, že syrovou zeleninu a ovoce nejí. Jíte syrovou zeleninu a ovoce? Tabulka 13 - Zelenina a ovoce Absolutní četnost Relativní č 35 95,00 % 2 5,00 % 37 100,00 % Graf 13 - Zelenina a ovoce 35 (95 %) žen jí syrovou zeleninu a ovoce. Pouze 2 (5 %) dotazované ženy uvedly, že syrovou zeleninu a ovoce nejí. 95% 5% 42 Relativní četnost (%) 35 (95 %) žen jí syrovou zeleninu a ovoce. Pouze 2 (5 %) dotazované ženy Ano Ne Otázka č. 14: Užíváte pravideln Ano Ne Celkem Na otázku zda užívají pravideln odpovědělo, že ano a 21 (57 %) žen, že ne. 57% Užíváte pravidelně nějaké doplňky stravy? Tabulka 14 - Doplňky stravy Absolutní četnost Relativní č 16 43,00 % 21 57,00 % 37 100,00 % Graf 14 - Doplňky stravy Na otázku zda užívají pravidelně nějaké doplňky stravy 16 (43 %) žen , že ano a 21 (57 %) žen, že ne. 43% 43 ky stravy? Relativní četnost (%) ky stravy 16 (43 %) žen Ano Ne Otázka č. 15: Dodržujete pitný režim? Kolik tekutin za den vypijete? Více než 2 litry Do 2 litrů Méně než 1 litr Celkem 13 (35 %) žen odpov žen odpovědělo, že vypijí do jednoho litru tekutin a 7 (19 %) žen vypije pouze n litr tekutin za den. 46% Dodržujete pitný režim? Kolik tekutin za den vypijete? Tabulka 15 - Množství tekutin Absolutní četnost Relativní č 13 32,00 % 17 46,00 % 7 19,00 % 37 100,00 % Graf 15 - Množství tekutin 13 (35 %) žen odpovědělo, že vypijí za den více než 2 litry tekutin. 17 (46 lo, že vypijí do jednoho litru tekutin a 7 (19 %) žen vypije pouze n 35% 46% 19% Více než 2 litry Do 2 litrů Méně než 1 litr 44 Dodržujete pitný režim? Kolik tekutin za den Relativní četnost (%) íce než 2 litry tekutin. 17 (46%) lo, že vypijí do jednoho litru tekutin a 7 (19 %) žen vypije pouze necelý Více než 2 litry Do 2 litrů Méně než 1 litr Otázka č. 16: Co tvo Voda Čaj Sladké limonády, perlivé nápoje Celkem Více než polovina žen (19 režimu tvoří sladké limonády nebo perlivé nápoje. 12 (33 %) žen uvedlo, že hla složkou jejich pitného režimu je voda a pouze 6 (16 %) uvedlo, že pijí p 51% Co tvoří hlavní složku Vašeho pitného režimu? Tabulka 16 - Hlavní složka pitného režimu Absolutní četnost Relativní č 12 33,00 % 6 16,00 % Sladké limonády, perlivé 19 51,00 % 37 100,00 % Graf 16 - Hlavní složka pitného režimu Více než polovina žen (19 – 51 %) uvedla, že hlavní složku jejich pitného í sladké limonády nebo perlivé nápoje. 12 (33 %) žen uvedlo, že hla složkou jejich pitného režimu je voda a pouze 6 (16 %) uvedlo, že pijí p 33% 16% Voda Čaj Sladké limonády, perlivé nápoje 45 í hlavní složku Vašeho pitného režimu? Relativní četnost (%) 51 %) uvedla, že hlavní složku jejich pitného í sladké limonády nebo perlivé nápoje. 12 (33 %) žen uvedlo, že hlavní složkou jejich pitného režimu je voda a pouze 6 (16 %) uvedlo, že pijí především čaj. Sladké limonády, perlivé Otázka č. 17: Trpíte v Ano Ne Celkem 14 (38 %) žen odpov odpovědělo, že vysoký krevní tlak nemají. 62% Trpíte v těhotenství hypertenzí (vysoký tlak)? Tabulka 17 - Hypertenze Absolutní četnost Relativní č 14 38,00 % 23 62,00 % 37 100,00 % Graf 17 - Hypertenze 14 (38 %) žen odpovědělo, že v těhotenství trpí hypertenzí a 23 (62 %) žen lo, že vysoký krevní tlak nemají. 38% 46 hotenství hypertenzí (vysoký tlak)? Relativní četnost (%) hotenství trpí hypertenzí a 23 (62 %) žen Ano Ne Otázka č. 18: Trpíte n by mohlo ovlivnit nár (gesta Ano Ne Celkem Na tuto otázku odpov žen uvedlo, že netrpí žádným metabolickým onemocn gestační diabetes žádná z Trpíte nějakým metabolickým onemocn by mohlo ovlivnit nárůst hmotnosti v tě (gestační diabetes – těhotenská cukrovka) Tabulka 18 - Metabolické onemocnění Absolutní četnost Relativní č 6 16,00 % 31 84,00 % 37 100,00 % Graf 18 - Metabolické onemocnění Na tuto otázku odpovědělo 6 (16 %) žen, že mají gestační diabetes. 31 (84 %) žen uvedlo, že netrpí žádným metabolickým onemocněním. Jiné onemocn ní diabetes žádná z žen neuvedla. 16% 84% 47 jakým metabolickým onemocněním, které těhotenství? hotenská cukrovka) Relativní četnost (%) ční diabetes. 31 (84 %) ním. Jiné onemocnění, než Ano Ne 48 DISKUSE Náš první předpoklad byl, že dle BMI má více žen nadměrnou tělesnou hmotnost než optimální hmotnost. S touto průzkumnou hypotézou souvisely otázky číslo 3 a 4. V otázce číslo 3 jsme se ptaly jaká je výška pacientek v centimetrech. A v otázce číslo 4 jsme se ptaly, jaká byla jejich hmotnost před otěhotněním. Na základě odpovědí na tyto dvě otázky, jsme vypočítaly BMI. 2 (5 %) z dotazovaných žen odmítly odpovědět. Z 35 žen, které odpověděly, žádná neměla podváhu, 16 (43 %) bylo v normě, 15 (41 %) mělo mírnou nadváhu a 4 (11 %) ženy trpěly obezitou 1. stupně. Tato hypotéza se potvrdila, protože z 35 žen, které odpověděly, 16 (46 %) žen bylo v normě a 19 (54 %) žen mělo BMI vyšší než je norma. Tato průzkumná hypotéza se potvrdila. V hypotéze č. 2 jsme předpokládaly, že ženy s nadměrnou tělesnou hmotností častěji nedodržují výživová doporučení než ženy s optimální tělesnou hmotností. S průzkumnou hypotézou číslo 2, souvisely otázky 1, 2, 3, 4, 5, 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 16. V otázce číslo 1 jsme se ptaly, zda ženy pocházejí z vesnice nebo malého města, z velkého města nebo z Prahy. Protože jsme průzkum prováděly ve velké pražské nemocnici, většina žen uvedla, že žije v Praze (22 – 59 %) a zbytek žen uvedlo, že žijí ve vesnicích nebo malých městech okolo Prahy (15 – 41 %). Tento výsledek jsme předpokládaly. V otázce číslo 2 jsme se ptaly na pracovní pozici, především nás zajímalo, kolik žen má sedavé povolání. 7 žen se živí jako OSVČ a 8 žen jako manažerky u těchto povolání předpokládáme, že budou víceméně sedavá. V otázkách 3 a 4 jsme hodnotily BMI. V otázce číslo 5 jsme se ptaly na momentální hmotnost, z čehož jsme zjistily váhový přírůstek během těhotenství u jednotlivých žen. Z průzkumu jsme se dozvěděly, že všechny ženy s nadváhou mají váhový přírůstek větší než 10 kg, což jsme předpokládaly. V otázkách 10 až 16 jsme se zaměřily na stravovací návyky a pitný režim jednotlivých žen. Na základě otázky číslo 10 jsme zjistily, že všech 15 (41 %) žen, které mají nadváhu, 2 (5 %) ženy, které trpí obezitou 1. stupně a 7 (17,5 %) žen s optimální hmotností jí pouze 3x denně. 2 (5 %) ženy, které neuvedly svou hmotnost a 2 (5 %) ženy s optimální hmotností jí dokonce pouze 2x denně nebo méně. Stravování 4x až 5x denně uvádí 2 (5 %) ženy s obezitou 1. stupně a 7 (17,5 %) žen s optimální hmotností. Otázka číslo 11 se zabývá změnou ve stravování během těhotenství. 9 (24 %) žen se stravuje více než před těhotenstvím, 4 (11 %) ženy 49 uvedly, že se snaží jíst pravidelněji, 7 (19 %) žen jí častěji a 17 (46 %) se stravuje stále stejně. V otázce č. 12 se ptáme, zda se respondentky stravují v podnicích rychlého občerstvení. Předpokládaly jsme, že často se takto stravují především ženy s nadváhou, to se nám potvrdilo. 12 (32 %) žen odpovědělo, že se v těchto podnicích stravují často, z nich 10 (27 %) žen má nadváhu. Na otázku č. 12 zda jí syrovou zeleninu a ovoce odpověděla naprostá většina dotázaných, že ano (35 – 95 %) a pouze 2 (5 %) ženy odpověděly, že ne. Doplňky stravy (otázka č. 13) užívá 16 (43 %) žen. Z nich nadváhu má 7 (19 %). Otázkami 15 a 16 jsme se snažily zjistit, zda ženy dodržují pitný režim a co je hlavní složkou jejich pitného režimu. Většina žen vypije do 2 litrů tekutin denně (17 – 46 %). U této otázky byly odpovědi žen s nadváhou a žen s optimální hmotností rozloženy rovnoměrně. Hlavní složku pitného režimu tvoří u většiny žen (19 - 51 %) perlivé nápoje a limonády. Jak jsme očekávaly, většina z těchto devatenácti žen trpí nadváhou (11 – 27,5 %) nebo obezitou 1. stupně (3 – 9 %). Tato průzkumná hypotéza se potvrdila. Naším třetím předpokladem bylo, že ženy s nadměrnou tělesnou hmotností mají nižší úroveň pohybové aktivity než ženy s optimální tělesnou hmotností. Tuto průzkumnou hypotézu jsme se snažily potvrdit nebo vyvrátit otázkami 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9. Otázkami 1 a 2 jsme opět zjišťovaly, odkud ženy pocházejí a zda mají aktivní nebo sedavé zaměstnání. Z otázek 3 a 4 máme vypočítaný BMI a otázkou číslo 5 jsme zjistily váhový přírůstek. V otázce číslo 7 se ptáme, zda ženy dělaly před otěhotněním aktivně nějaký sport. Aktivně sportovalo před otěhotněním pouze 7 žen (19 %), z nich 2 (5 %) mají dle BMI nadváhu a 5 (12,5 %) je v normě. 21 (57 %) dotázaných žen uvedlo, že sportují pouze občas. Z těch, které sportují občasně má 12 (31 %) žen nadváhu, a 9 (24 %) je v normě. Vůbec nesportuje 9 (24 %) žen. Takto odpověděly všechny ženy s obezitou 1. stupně (4 – 11 %), 2 (5 %) které hmotnost neuvedly, 2 (5 %) v normě a 1 (2,5 %) žena s nadváhou. Pomocí otázky číslo 8 jsme se snažily zjistit, zda ženy dále sportují i během těhotenství, nebo se sportem přestaly. 6 (16 %) – 2 nadváha, 4 v normě - žen ze 7 (19%), které uvedly, že sportovali aktivně před těhotenstvím, sportuje dál. 1 (3 %) – dle BMI v normě - z těchto 7 uvedla, že v těhotenství se sportem přestala. 11 (29 %) – 4 v normě, 7 s nadváhou - žen, které napsaly, že sportují občas, v otázce číslo 8 zaškrtly, že sportují dále. 10 (27 %) – 5 s normální hmotností, 5 s nadváhou - žen, které sportují občas, zaškrtly možnost, že pravidelně nesportovaly ani před otěhotněním. Všech 9 (24 %) žen, které u otázky číslo 7 uvedlo, že nesportuje, zvolilo u otázky číslo 50 8 možnost, že pravidelně nesportovaly ani před otěhotněním (4 ženy trpících obezitou 1. stupně, 2 s normální hmotností a 1 s nadváhou a 2 ženy, které hmotnost neuvedly). V otázce číslo 9 nás zajímalo, zda respondentky vědí, jaké jsou vhodné pohybové aktivity v těhotenství a jestli nějaké dělají. 21 (57 %) – 9 v normě, 9 s nadváhou, 1 s obezitou 1. stupně a 2, které hmotnost neuvedly - respondentek uvedlo, že ví, jaké jsou vhodné pohybové aktivity a některé dělají. 14 (31 %) – 5 v normě, 6 s nadváhou, 3 s obezitou 1. stupně - uvedlo, že ví, ale žádné nedělají a pouze 2 (5 %) – obě v normě - uvedly, že vůbec nevědí. Tato hypotéza se potvrdila pouze částečně, protože všeobecně je úroveň pohybové aktivity u všech dotázaných žen nízká, ale ženy s nadváhou i ženy, odpovídaly podobně a v odpovědích byl jejich počet rovnoměrný. Pouze ženy trpící obezitou 1. stupně odpověděly všechny, že nesportují, ale naopak v otázce číslo 9 uvedly, že provozují některé pohybové aktivity, které jsou vhodné v těhotenství. Ale na základě jejich odpovědí se domníváme, že tyto aktivity nepovažují za sport. Průzkumná hypotéza se částečně potvrdila. V poslední hypotéze jsme předpokládaly, že ženy s nadměrnou tělesnou hmotností mají více komplikací během těhotenství než ženy s optimální tělesnou hmotností. Tuto průzkumnou hypotézu jsme se snažily potvrdit nebo vyvrátit pomocí otázek 3, 4, 5, 6, 17 a 18. Otázkami 3 a 4 jsme zjistily BMI. Otázkami 4 a 5 jsme zjistily váhový přírůstek během těhotenství a otázkou číslo 6 jsme zjišťovaly, v jakém týdnu těhotenství se jednotlivé ženy nacházejí. Pomocí otázky číslo 17 jsme zkoumaly, zda dotázané ženy trpí hypertenzí (vysokým krevním tlakem). 14 (38 %) odpovědělo, že ano. Takto odpovídaly všechny ženy trpící obezitou 1. stupně (4 – 11 %), 7 (19 %) žen s nadváhou, 2 s normální hmotností (5 %) a 1 (3 %), která hmotnost neuvedla. 23 (62 %) žen uvedlo, že vysoký krevní tlak nemají. Otázkou číslo 18 jsme se ptaly, zda dotazované ženy trpěly v těhotenství nějakým metabolickým onemocněním, které by mohlo ovlivnit nárůst hmotnosti v těhotenství. 6 (16 %) žen uvedlo, že trpí gestačním diabetem. Z nich 2 mají obezitu 1. stupně, 2 nadváhu, 1 žena je v normě a 1 neuvedla hmotnost. 31 (84 %) žen uvedlo, že žádným metabolickým onemocněním netrpí. Celkový počet žen, které měly hodnoty BMI vyšší, než je norma je 19 (51 %) z nich 11 (58 %) v otázce číslo 17 uvedlo, že mají vysoký krevní tlak, což jsme předpokládaly. U otázky číslo 18 odpovědělo 6 (31 %), že mají gestační diabetes a z nich 4 (67 %) mají hodnoty BMI nad normou. Vzhledem k nízkému počtu žen s gestačním diabetem 51 v tomto vzorku nemůžeme tuto otázku vyhodnotit jako relevantní. Průzkumná hypotéza se částečně potvrdila. 52 DOPORUČENÍ PRO PRAXI V naší práci jsme se zaměřily na míru žen s nadměrnou tělesnou hmotností, výživu těhotných žen, úroveň pohybové aktivity a na komplikace, které s nadměrnou tělesnou hmotností v těhotenství souvisí. Zjistily jsme, že je stále více žen, které mají vyšší hmotnost než je doporučená hodnota. Ženy se stravují nevhodně a úroveň pohybové aktivity je velice nízká. Většina dotazovaných žen, které měly nadměrnou tělesnou hmotnost, má vysoký tlak a některé trpí gestačním diabetem. Doporučení pro lékaře a pedagogy Věříme, že nejvhodnější věk, kdy se zaměřit na vhodné stravování a pohybovou aktivitu je od druhého stupně základní školy. Dívky v tomto věku se začínají pozorovat a řešit, jak vypadá jejich tělo, snaží se držet různé diety, které jsou obvykle naprosto nevhodné a velmi drastické. Tímto snažením, které je obvykle zaměřeno špatným směrem, si bohužel ničí metabolismus. Tělo se stává imunním proti dalším dietám. Proto by bylo vhodné v rámci několika přednášek odborníka nabídnout dospívajícím dívkám lepší možnost, jak si zajistit krásné, ale především zdravé tělo. Dále je tady obvodní lékař pro děti a dorost, který by mohl nabídnout osvětu v tomto směru v rámci letáků a brožur. Dalším, kdo by mohl v tomto poradit je gynekolog, většina dívek se zajímá, zda nepřibere po hormonální antikoncepci, to je jistě vhodná chvíle na informace o zdravé výživě a jistě by i v ordinacích gynekologů mohl být materiál, který by si dívky nebo budoucí maminky mohly číst během čekání na lékaře. Obvodní gynekolog by mohl vhodnou stravu a pohybovou aktivitu doporučit i maminkám na začátku těhotenství. Pro správný růst a vývoj plodu je totiž velice důležité správné a vyvážené složení stravy a vhodný pohyb maminek během těhotenství. Jistě by bylo na místě doporučit maminkám těhotenský tělocvik a kurzy pro těhotné, které se obvykle na správnou výživu také zaměřují. 53 Doporučení pro těhotné ženy Pokud těhotná žena již má nadměrnou tělesnou hmotnost. Je samozřejmě nesmysl začít zuřivě sportovat. Ale určitě by se měla zamyslet nad úpravou svého jídelníčku. Podle našeho průzkumu, ženy jedí pouze málo jídel denně, pijí sladké limonády a relativně často se stravují v podnicích rychlého občerstvení. Vhodné by bylo jíst spíše vícekrát denně menší porce a zařadit do jídelníčku ryby, luštěniny, mléčné výrobky, syrovou zeleninu a ovoce. Samozřejmostí je vyhnutí se alkoholu, kouření a dalším návykovým látkám. Dále bychom maminkám doporučily procházky na čerstvém vzduchu, těhotenský tělocvik, cvičení na míči nebo jógu. 54 ZÁVĚR Jedním z důvodů, který mě vedl k napsání této práce, byla odborná praxe na prenatální ambulanci a na porodním sále, kde jsem se setkala s ženami, které mají nadměrnou tělesnou hmotnost a měla jsem možnost sledovat je a mluvit s nimi jak v období před porodem, tak na porodním sále. Většina z těchto žen měla již během těhotenství nějaké komplikace, ať už to byl vysoký krevní tlak, otoky, gestační diabetes nebo fetus magnus. Na porodním sále jsem se během své praxe setkala se třemi ženami, které trpěly obezitou a všechny tyto porody byly komplikované a dva z nich byly ukončeny císařským řezem. Proto jsem se rozhodla napsat práci na téma Nadměrná tělesná hmotnost v těhotenství. Myslím si, že obezita patří mezi problémy, o nichž by se mělo více mluvit a více vědět. Rozhodně to není pouze estetická záležitost, ale především problém, který způsobuje zdravotní obtíže a měl by se řešit. Hlavním cílem práce bylo zjistit míru žen, které mají nadměrnou tělesnou hmotnost. S tímto cílem souvisela hypotéza č. 1.: Předpokládáme, že dle BMI má více žen nadměrnou tělesnou hmotnost než optimální hmotnost. Zjistily jsme, že z 35 žen, které odpověděly na otázku o hmotnosti, má 16 (46 %) žen dle BMI normální hmotnost a 19 (54 %) má nadváhu. Hlavní cíl našeho průzkumu byl tedy splněn a hypotéza č. 1 se potvrdila. Vedlejší cíl č. 1 byl zjistit způsob stravování žen v těhotenství. S tímto cílem souvisela hypotéza č. 2.: Předpokládáme, že ženy s nadměrnou tělesnou hmotností častěji nedodržují výživová doporučení než ženy s optimální tělesnou hmotností. Hypotéza se potvrdila, jak jsme uvedli v kapitole Vyhodnocení průzkumných hypotéz. Tento cíl byl tedy splněn. Vedlejším cílem č. 2 jsme chtěly zjistit úroveň pohybové aktivity žen před těhotenstvím a v těhotenství. S tímto cílem souvisela hypotéza číslo 3.: Předpokládáme, že ženy s nadměrnou tělesnou hmotností mají nižší úroveň pohybové aktivity než ženy s optimální tělesnou hmotností. Pomocí otázek 1, 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9 z našeho dotazníku jsme zkoumali úroveň pohybové aktivity žen před otěhotněním a v těhotenství. Ze získaných odpovědí, které jsou uvedeny v analýze dat a zaznamenány v tabulkách a grafech jsme částečně potvrdily tuto hypotézu a splnily jsme cíl číslo 2. 55 Vedlejším cílem č. 3 jsme zkoumaly, zda ženy s nadměrnou tělesnou hmotností mají více komplikací v těhotenství než ženy s optimální tělesnou hmotností. Na základě tohoto cíle jsme částečně potvrdily hypotézu číslo 4., která s tímto cílem souvisela: Předpokládáme, že ženy s nadměrnou tělesnou hmotností mají více komplikací během těhotenství než ženy s optimální tělesnou hmotností. Otázkou číslo 17 z dotazníku jsme zjistily, že vysoký krevní tlak má vyšší procento žen s nadměrnou tělesnou hmotností než s optimální tělesnou hmotností. V otázce číslo 18 jsme zkoumaly metabolická onemocnění. Dotazované ženy uvedly pouze gestační diabetes (6 – 31 %), z nich 4 měly nadměrnou tělesnou hmotnost, ale vzhledem k nízkému počtu žen s gestačním diabetem, jsme tuto otázku nepovažovaly za relevantní. Proto byla hypotéza č. 4 potvrzena jen částečně. Tento cíl byl splněn, protože komplikace během těhotenství mělo více žen s nadměrnou tělesnou hmotností než žen s optimální tělesnou hmotností. 56 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BRÁZDOVÁ. 2006. Diabetes mellitus. Vyd. 1. V Brně: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006, 161 s. ISBN 80-701- 3446-1. [2] ČECH, E., HÁJEK, Z., MARŠÁL, K., a SRP, B. 2007. Porodnictví. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2007, 544 s. ISBN 97880247130382010. [3] GALTIER-DEREURE, F., BOEGNER, C., BRINGER, J. 2000. Obesity and pregnancy: complications and cost, American Journal of Clinical Nutrition, 2000. s. 1242-1248. [4] HRONEK, M. 2004. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Praha: Maxdorf, 2004, 309 s. ISBN 80-734-5013-5. [5] KLEINWÄCHTEROVÁ, H. a BRÁZDOVÁ, Z. 2001. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. 2. přepracované vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001, 102 s. ISBN 80-701-3336-8. [6] KOBILKOVÁ, J. 2005. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2005, 368 s. ISBN 80-726-2315-X. [7] MANDŽUKOVÁ, J. 2008. Výživa ženy v těhotenství od A do Z. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2008, 100 s. ISBN 978-807-02019-515. [8] MIKULANDOVÁ, Magdalena. 2004. Těhotenství a porod: průvodce české ženy od početí do šestinedělí. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, 405 s. ISBN 80- 251-0205-X. [9] NEJEDLÁ, M., Svobodová H. a BRÁZDOVÁ, Z. 2004. Ošetřovatelství III: pro 3. ročník středních zdravotnických škol a vyšší zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2004, 102 s. ISBN 80-733-3031-8. 57 [10] NĚMCOVÁ, J. 2012. Příklady praktických aplikací témat z předmětů Výzkum v ošetřovatelství, Výzkum v porodní asistenci a Seminář k bakalářské práci: text pro posluchače zdravotnických oborů. Praha: Maurea, 2012. 114 s. ISBN 978-80- 904955-5-5. [11] PAŘÍZEK, Antonín. 2008. Kniha o těhotenství a dítěti. 3. vyd. Praha: Galén, 2008, 405 s. ISBN 978-807-2625-949. [12] ROZTOČIL, Aleš. 2008. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978-802-4719-412. [13] SLEZÁKOVÁ, L. a kol. 2011. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada, 2011, 272 s. + 8 s. příloh. ISBN 978-80-274-3373-9. [14] ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. 2006. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-802-4711-485. [15] TRČA, S. 2009. Budeme mít děťátko. Praha: Grada, 2009. 272 s. ISBN 978-80- 247-2581-9. [16] VOKURKA, M. a HUGO, J. 2009. Velký lékařský slovník. 9. aktualizizované vyd. Praha: Maxdorf, 2009, 1159s., ISBN 978-807-3452-025. [17] ZWINGER, A. a kol. 2004. Porodnictví. Praha: Galén, 2004. 532 s. ISBN 80- 7262-257-9. Internetové zdroje: [18] Potravinová pyramida - správný základ tvého jídelníčku. [online]. [cit. 2013-04- 12]. Dostupné z: http://krasna.nova.cz/clanek/fitness/potravinova-pyramida- spravny-zaklad-tveho-jidelnicku.html [19] Obezita v gynekologii (problémy u žen s ní spojené). [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.gynor.cz/index.php/zeny/obezita-v-gynekologii [20] Porodnice.cz [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.porodnice.cz [21] Cvičení a pohyb v těhotenství. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.naseporodnice.cz/cviceni-pohyb-v-tehotenstvi.php I SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA A - DOTAZNÍK ........................................................................................... II PŘÍLOHA B – ŽÁDOST O UMOŽNĚNÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ................VI PŘÍLOHA C – CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ – OBRÁZKY......................................VII II PŘÍLOHA A - DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka 3. ročníku Vysoké školy zdravotnické v Praze. Studuji obor porodní asistentka a tímto bych Vás ráda poprosila o vyplnění krátkého dotazníku, který je anonymní a bude použit pouze pro účely mé bakalářské práce. U otázek, kde je v nabídce několik možností prosím o zaškrtnutí pouze jedné možnosti. Velice Vám děkuji za ochotu a spolupráci. Michala Kačenová 1. Odkud pocházíte? • Vesnice, malé město • Velké město • Praha 2. Jaká byla Vaše pracovní pozice před těhotenstvím? 3. Jaká je Vaše výška v cm? 4. Jaká byla Vaše hmotnost před otěhotněním? III 5. Jaká je Vaše hmotnost nyní? 6. V jakém jste týdnu těhotenství? 7. Dělala jste před otěhotněním aktivně nějaký sport? • Ano • Sportuji pouze občas • Ne 8. Pokračujete ve sportování i během těhotenství? • Ano, sportuji • Ne, v těhotenství jsem sportovat přestala • Ne, pravidelně jsem nesportovala ani před otěhotněním 9. Víte, jaké jsou vhodné pohybové aktivity v těhotenství? • Ano, vím a některé provozuji • Ano, ale žádné nedělám • Ne 10. Kolikrát denně se stravujete? • 4x až 5x denně • 3x denně • 2x denně nebo méně často IV 11. Změnily se Vaše stravovací návyky během těhotenství? Pokud ano, napište jak. • Ano,............................................................................................................. • Ne, stravuji se stále stejně. 12. Stravujete se v podnicích rychlého občerstvení? • Ano, často • Ano, 1x za měsíc nebo méně • Ne 13. Jíte syrovou zeleninu a ovoce? • Ano • Ne 14. Užíváte pravidelně nějaké doplňky stravy (centrum, mamavit, atd.)? • Ano • Ne 15. Dodržujete pitný režim, kolik tekutin za den vypijete? • Více než 2 litry • do 2 litrů • méně než 1 litr 16. Co tvoří hlavní složku Vašeho pitného režimu? • Voda • Čaj • Sladké limonády, perlivé nápoje V 17. Trpíte v těhotenství hypertenzí? (vysoký krevní tlak) • Ano • Ne 18. Trpíte nějakým metabolickým onemocněním, které by mohlo ovlivnit nárůst hmotnosti v těhotenství? (gestační diabetes – těhotenská cukrovka) • Ano,.......................... • Ne VI PŘÍLOHA B – ŽÁDOST O UMOŽNĚNÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VII PŘÍLOHA C – CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ – OBRÁZKY Zdroj: http://maternity-care.cz/images/ilustrace/cviceni_pred_porodem_large.jpg Obrázek 2: Cvičení pro těhotné 1 Zdroj: http://www.fitmami.cz/media/k2/items/cache/c9b002fe1bb0320831a8ae78670fdb6f_XL.jpg Obrázek 3: Cvičení pro těhotné 2 VIII Zdroj: http://i3.cn.cz/14/1285071839_tehotna-cviceni.jpg Obrázek 4: Cvičení pro těhotné 3