Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha 5 PROBLEMATIKA HYGIENICKO-EPIDEMIOLOGICKÉHO REŽIMU NA OŠETŘOVACÍ JEDNOTCE INFEKČNÍHO ODDĚLENÍ VSETÍNSKÉ NEMOCNICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BOHDANA BAMBUCHOVÁ Praha 2013 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., Praha 5 PROBLEMATIKA HYGIENICKO-EPIDEMIOLOGICKÉHO REŽIMU NA OŠETŘOVACÍ JEDNOTCE INFEKČNÍHO ODDĚLENÍ VSETÍNSKÉ NEMOCNICE Bakalářská práce BOHDANA BAMBUCHOVÁ Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Meluš, PhD. Praha 2013 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze 20. 5. 2013 Podpis: ABSTRAKT BAMBUCHOVÁ, Bohdana. Problematika hygienicko – epidemiologického režimu na ošetřovací jednotce Infekčního oddělení Vsetínské nemocnice. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: RNDr. Meluš Vladimír PhD. Praha. 2013. 74 s. Tématem bakalářské práce je problematika hygienicko – epidemiologického režimu na ošetřovací jednotce Infekčního oddělení Vsetínské nemocnice. Teoretická část představuje historii infekčního oboru, současnou strukturu infekčního oddělení ve Vsetínské nemocnici, provozní řád a hygienicko- epidemiologický režim infekčního oddělení. Specifika bariérového ošetřování se aplikují na péči o pacienta s kolitidou Clostridium difficile. Praktická část se zaměřuje na ověření znalostí zdravotnického personálu Vsetínské nemocnice v problematice hygienicko – epidemiologického režimu a bariérového ošetřovatelství u pacientů s kolitidou Clostridium difficile, dále zjištuje rozdíly v ovládání bariérového ošetřovatelství a hygienicko – epidemiologického režimu mezi kategoriemi zdravotnických pracovníků, a nakonec ověřuje možnosti izolace pacientů ve Vsetínské nemocnici.. Klíčová slova Bariérové ošetřování. Hygienicko – epidemiologický režim. Infekce. Izolační režim. Kolitida Clostridium difficile. ABSTRACT BAMBUCHOVÁ, Bohdana. Issues of Hygienic – epidemiologic Mode in Care Unit of Infectious Department in Vsetín Hospital. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Degree of qualification: Bachelor (Bc.). Supervisor: RNDr. Meluš Vladimír PhD. Vsetín. 2013. 74 p. The topic of this bachelor thesis is a problematic of the hygienic and epidemiological system in a nursing care division in the department of infectious diseases in Vsetín hospital. The theoretical part presents history of the infectious profession, a current state structure of the infectious diseases department in the hospital, operating rules and a sanitary – epidemiological regime of the mentioned department. Specifics of the barrier treatment are applied to a care of the patients with Clostridium difficile colitis. The practical part focuses on a verification of the hospital medical staff ´s knowledge about a problematic of the hygienic - epidemiological regime and a barrier nursing at patients with Clostridium difficile colitis. It also investigates differences in the control of the barrier nursing and the hygienic and epidemiological regime among categories of health workers finally it verifies the possibility of isolating patients in the Vsetín hospital. Key words Barrier nursing. Clostridium difficile colitis. Hygiene – epidemiological regime. Infections. Isolation regime. OBSAH SEZNAM TABULEK, GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK ÚVOD 11 1 HISTORIE OBORU 12 1.1 Historie infekčního oboru 12 1.2 Historie léčby infekčních onemocnění ve Vsetínské nemocnici 14 1.2.1 Epidemie ve Vsetíně 14 1.2.2 Historie nemocnice ve Vsetíně 14 1.2.3 Historie infekčního oddělení ve Vsetínské nemocnici 15 2 STRUKTURA VSETÍNSKÉ NEMOCNICE 17 2.1 Organizační řád Vsetínské nemocnice 17 2.2 Infekční oddělení Vsetínské nemocnice 17 2.2.1 Provozní řád infekčního oddělení 17 2.2.2 Hygienicko – epidemiologický režim infekčního oddělení 19 3 OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE O PACIENTA S KOLITIDOU C.DIFFICILE 25 3.1 Charakteristika onemocnění 25 3.1.1 Původce onemocnění 25 3.1.2 Patogeneze nemoci 25 3.1.3 Klinický obraz 26 3.1.4 Laboratorní diagnostika 26 3.1.5 Léčba 27 3.1.6 Prevence 28 3.2 Bariérová ošetřovatelská péče 28 3.2.1 Izolační režim 28 3.2.2 Hygiena rukou 29 3.2.3 Ochranné pomůcky 29 3.2.4 Individualizace pomůcek 30 3.2.5 Desinfekce povrchů, úklid 30 3.2.6 Manipulace s prádlem 31 3.2.7 Manipulace s odpady 31 3.2.8 Edukace pacienta, rodinných příslušníků 31 3.2.9 Potřeby pacienta 32 3.2.10 Základní ošetřovatelské diagnózy 32 4 CÍLE PRÁCE, HYPOTÉZY, METODIKA 34 4.1 Cíle práce 34 4.2 Hypotézy 34 4.3 Metodika průzkumu 34 4.4 Průzkumný soubor 34 4.5 Technika dotazníku 35 5 VÝSLEDKY 36 6 DISKUZE 64 6.1 Doporučení pro praxi 72 ZÁVĚR 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY SEZNAM TABULEK, GRAFŮ Tabulka 1 Kolik máte odpracovaných let ve zdravotnictví 36 Tabulka 2 Pracovní pozice na které pracujete 37 Tabulka 3 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v oboru 38 Tabulka 4 Pracoviště na kterém pracujete 39 Tabulka 5 Která vyhláška se zabývá předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče 40 Tabulka 6 Nemocniční nákaza je 41 Tabulka 7 Který laboratorní nález je rozhodující pro režimová opatření 42 Tabulka 8 Která skupina pacientů je ohrožena nákazou CDI 43 Tabulka 9 Který laboratorní nález je rozhodující pro režimová opatření 44 Tabulka 10 Měl/a jste v péči pacienta s CDI 45 Tabulka 11 Na jaký pokoj uložíte pacienta s CDI 46 Tabulka 12 Jak značíte pokoj ve kterém je pacient s CDI 47 Tabulka 13 Jaké ochranné pomůcky používáte při ošetřování pacienta s CDI 48 Tabulka 14 Máte na vašem oddělení dostatečné množství ochranných pomůcek 49 Tabulka 15 Jak provádíte očistu rukou po ošetření pacienta s CDI 50 Tabulka 16 Jaké desinfekční prostředky používáte k desinfekci povrchů a předmětů na pokoji u pacienta s CDI 51 Tabulka 17 Vyšetřovací pomůcky a pomůcky k osobní potřebě má pac. s CDI 52 Tabulka 18 Kam odkládáte použité prádlo od pacienta s CDI 53 Tabulka 19 Kam odkládáte odpad od pacienta s CDI 54 Tabulka 20 Při vizitě, podávání léků a stravy se na izolační pokoj vchází 55 Tabulka 21 Mohou docházet za pacienty s CDI návštěvy 56 Tabulka 22 Jak z Vašeho pohledu vnímá pacient s CDI izolační režim 57 Tabulka 23 Máte strach, že se sám/a nakazíte CDI při ošetřování těchto pacientů 58 Tabulka 24 Myslíte si, že dodržujete zásady bariérové ošetřovatelské péče 59 Tabulka 25 Máte na oddělení možnost ukládat pac. na pokoj se samostatným WC60 Tabulka 26 Kde na oddělení personál jí a pije 61 Tabulka 27 Myslíte si, že VsN má dostatečně vyprac. standardy k problematice 62 Tabulka 28 Znalosti o dané problematice jste získali 63 Graf 1 Znalosti o dané problematice jste získali 36 Graf 2 Pracovní pozice na které pracujete 37 Graf 3 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v oboru 38 Graf 4 Pracoviště na kterém pracujete 39 Graf 5 Která vyhláška se zabývá předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče 40 Graf 6 Nemocniční nákaza je 41 Graf 7 Který laboratorní nález je rozhodující pro režimová opatření 42 Graf 8 Která skupina pacientů je ohrožena nákazou CDI 43 Graf 9 Který laboratorní nález je rozhodující pro režimová opatření 44 Graf 10 Měl/a jste v péči pacienta s CDI 45 Graf 11 Na jaký pokoj uložíte pacienta s CDI 46 Graf 12 Jak značíte pokoj ve kterém je pacient s CDI 47 Graf 13 Jaké ochranné pomůcky používáte při ošetřování pacienta s CDI 48 Graf 14 Máte na vašem oddělení dostatečné množství ochranných pomůcek 49 Graf 15 Jak provádíte očistu rukou po ošetření pacienta s CDI 50 Graf 16 Jaké desinfekční prostředky používáte k desinfekci povrchů a předmětů na pokoji u pacienta s CDI 51 Graf 17 Vyšetřovací pomůcky a pomůcky k osobní potřebě má pacient s CDI 52 Graf 18 Kam odkládáte použité prádlo od pacienta s CDI 53 Graf 19 Kam odkládáte odpad od pacienta s CDI 54 Graf 20 Při vizitě, podávání léků a stravy se na izolační pokoj vchází 55 Graf 21 Jak z Vašeho pohledu vnímá pacient s CDI izolační režim 56 Graf 22 Jak z Vašeho pohledu vnímá pacient s CDI izolační režim 57 Graf 23 Máte strach, že se sám/a nakazíte CDI při ošetřování těchto pacientů 58 Graf 24 Myslíte si, že dodržujete zásady bariérové ošetřovatelské péče 59 Graf 25 Máte na oddělení možnost ukládat pac. na pokoj se samostatným WC 60 Graf 26 Kde na oddělení personál jí a pije 61 Graf 27 Myslíte si, že VSN má dostatečně vyprac. standardy k problematice 62 Graf 28 Znalosti o dané problematice jste získali 63 SEZNAM ZKRATEK AIDS ......................................................................... syndrom získaného selhání imunity ARO ................................................................... anesteziologicko - resuscitační oddělení ATB ............................................................................................................... antibiotikum CDI ..................................................................................... Clostridium difficile infection CDC ............................................................. Centers for Disease Control and Prevention Inf. ........................................................................................................................ infekční ISO ...................................................................................... model systémů řízení kvality JIP ................................................................................................jednotka intenzivní péče KHS ......................................................................................... krajská hygienická stanice LDN ............................................................................... léčebna dlouhodobě nemocných MZ ČR ......................................................... ministerstvo zdravotnictví České republiky NCONZO .......... Národní centrum ošetřovatelství a zdravotnických nelékařských oborů NN ................................................................................................... nozokomiální nákazy NIS ....................................................................................nemocniční informační systém NP ......................................................................................................... nadzemní podlaží ORL ....................................................................................................... ušní, nosní, krční SAK ...................................................................................... sdružená akreditační komise Tab.......................................................................................................................... tabulka TBC ................................................................................................................ tuberkulosa VSN.................................................................................................. Vsetínská nemocnice 11 ÚVOD „Přišel čas uzavřít kapitolu infekčních nemocí“ prohlásil hlavní lékař USA William H. Stewart v roce 1969 na kongresovém slyšení.(MEDICINA, 2001, s.1). Je to pravda? Můžeme s ním souhlasit ? Dnes už víme, že ne. Přišly nové nemoci. Legionářská nemoc, AIDS, virové infekce typu Ebola, toxické kmeny bakterie Escherichia coli a další. Především, ale rychlé šíření rezistence bakteriálních kmenů k antibiotické léčbě a výskyt nozokomiálních infekcí vyžadující zvýšený izolační režim. Mezi nejčastější patogeny způsobující nozokomiální nákazy patří kromě methicilin rezistentního stafylokoka, také clostridium dificcile. Ve své praxi se setkáváme čím dál víc s pacienty s kolitidou vyvolanou toxiny bakterie Clostridium difficile (CDI). Toto střevní onemocnění postihuje zejména pacienty po antibiotické léčbě. S délkou hospitalizace narůstá pravděpodobnost kolonizace nemocničních pacientů. Důsledné dodržování hygienickoepidemiologického režimu a zásad bariérového ošetřování zabraňuje šíření a snižuje riziko nákazy. Cílem bakalářské práci je přiblížit historii, popsat přítomnost a zamyslet se nad budoucností infekčního lékařství a ošetřovatelství. Během historie infekčního ošetřovatelství se změnila nejen škála medicínských diagnóz, ale především přístup k pacientovi. Pracuje se metodou ošetřovatelského procesu. Je kladen důraz na uspokojování potřeb pacienta. Dodržování hygienicko – epidemiologického režimu a zásad bariérové ošetřovatelské péče je samozřejmostí, ale nelze přitom zapomínat na pocity izolace, odloučení od rodiny, strachu, poruchy komunikace u nemocných. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se věnujeme historii infekčního oboru obecně a konkrétně ve Vsetínské nemocnici (VSN) . Druhá kapitola je zaměřena na současnou organizační strukturu VSN a infekčního oddělení. Specifika ošetřovatelské péče aplikujeme na péči o pacienta s CDI ve třetí kapitole. V praktické části jsme pomocí dotazníků ověřovali znalosti zdravotnického personálu v problematice hygienicko – epidemiologického režimu a bariérového ošetřování u pacientů s CDI, dále zjišťovali rozdíly vědomostí mezi kategoriemi zdravotnických pracovníků a ověřovali možnosti izolace pacientů ve VSN. 12 1 HISTORIE OBORU Infekce mají v přírodě důležitou regulační úlohu, protože oslabují nebo hubí nemocné jedince a také brání přemnožení jednotlivého druhu (BENEŠ et at., 2009). 1.1 Historie infekčního oboru Historie infekčního oboru se vztahuje k epidemiím a k válečným tažením. Ty byly jednak spojeny s vysokou koncentrací lidí na omezeném prostoru, dále s přesunem lidí na velké vzdálenosti, nedodržováním základních hygienických návyků, oslabením imunity vojáků i místních obyvatel vlivem stresu z utrpení, bolesti, hladu, strachu (BENEŠ et at., 2009). Na vývoj lidské populace měla asi největší vliv pandemie moru v letech 1347- 1350. Zemřelo asi 20 miliónů lidí, tj. asi čtvrtina všech obyvatel. Následkem bylo zhroucení organizační struktury, oslabení morálních pravidel, všeobecný úpadek a chaos. Morální, ekonomická, demografická krize přetrvávala ještě řadu desetiletí (KARLEN, 1997). Zcela zásadním způsobem ovlivnily infekční nemoci kolonizaci Nového světa. Největším zabijákem se staly neštovice. Potom následovaly další nakažlivé nemoci Starého světa – spalničky, příušnice, tyfus, chřipka, záškrt, spála. Důsledkem rozšíření choroboplodných zárodků Starého světa spolu s jejich přenašeči, došlo k poklesu původního obyvatelstva Nového světa až o 90% (KARLEN, 1997). Obrana proti infekčním nemocem se po staletí omezovala na osobní hygienické návyky, tepelnou úpravu potravin a platila zásada nechodit do postižených oblastí a k nemocným lidem. V době pandemie morové nákazy ve 14.století se začala provádět izolace lodí a lidí připlouvajících z dalekých cest (BENEŠ et at., 2009). Další pokroky přišly až za několik staletí. Zde jsou některá jména průkopníků: Robert Koch – 1881, objev a popis bacilu TBC, Luis Pasteur – 1879, očkovací látka proti vzteklině, J.Lister – 1867, zavedl princip antisepse při chirurgických výkonech (KRUIF, 1940). Ignaz Fülöp Semmelweis – 1847, maďarský porodník zkoumal příčiny 13 vzniku puerperální horečky. Zavedl umývací protokoly rukou a pomůcek. Odborná veřejnost jeho závěry odmítla uznat (ROZSYPALOVÁ, 2006). Alexandr Fleming – 1928, objevení penicilinu. E. B. Chain, H. W. Florey – 1941, léčebné využití penicilinu v praxi (BENEŠ et at., 2009). Velký rozvoj zažila infektologie po 2. světové válce. Vlivem historických událostí byl v poválečném Československu zaveden sovětský model boje s infekčními chorobami. Byl komplexní, vysoce účinný, opíral se systém orgánů hygienické a protiepidemické služby, měl rozsáhlé pravomoci, využíval represivních opatření. Kladl velký důraz na prevenci. Zahájily se plošné očkovací programy, aktivní vyhledávání zdrojů nákazy, jejich izolace a likvidace. Systém měl samozřejmě i stinné stránky. Nebral vůbec ohled na jednotlivce a jejich potřeby, nerespektoval lidská práva. Přísné a někdy zbytečné izolaci byly podrobováni jak dospělí, tak i děti. Nereagoval na nové problémy, které se začaly vynořovat, jako například problematika nozokomiálních infekcí (BENEŠ et at., 2009). Po roce 1989 se obor transformoval a transformuje pro potřeby moderní medicíny. Vedle diagnostiky a terapie infekčních nemocí, zahrnuje do své náplně také léčbu infekcí u osob se závažnou poruchou imunity, individuální antibiotická léčbu u obtížně léčitelných infekcí, léčbu infekcí v podmínkách intenzivní medicíny, léčbu a izolaci nemocných při nozokomiálních infekcích, prevence, profylaxe a léčbu infekcí u osob cestujících do a ze zahraničí (BENEŠ et at., 2009). Historie ošetřovatelství v infektologii kopíruje historii ošetřovatelství obecně. Fáze neprofesionální, charitativní – patronka českého ošetřovatelství Anežka Přemyslovna., a fáze profesionální. Profesionální ošetřovatelství je spojeno se jménem Florence Nightingalové – je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství a první teoretičku v ošetřovatelství. Její nezastupitelná role je v Krymské válce v roce 1854 (nastolení hygienických opatření, ošetřovatelská péče o zraněné, péče o rány, boj proti alkoholu, boj za vydatnou stravu pro nemocné), zakládá první školu ošetřovatelství v Londýně roku 1860 (SYSEL, 2011). V našich zemích v roce 1916 v Praze založena civilní škola pro ošetřovatelky.1951 – vznik sítě středních zdravotnických škol. Schváleny pracovní náplně, kompetence. 1960 – Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně a Bratislavě, zaměření na pomaturitní specializační 14 studium sester v řadě oborů, v roce 2003 přejmenován na Národní centrum ošetřovatelství a zdravotnických nelékařských oborů (NCONZO) (SYSEL, 2011). Jednou ze specializačních zkoušek v NCONZO je ošetřovatelská péče u infekčních nemocí. 1.2 Historie léčby infekčních onemocnění ve Vsetínské nemocnici 1.2.1 Epidemie ve Vsetíně „1599 – mor, denně pochováno 5 lidí, 1606 – opět mor, počal na sv. Michala a trval do konce roku. Zemřelo 300 lidí. 1624 – vypukl po sv. trojici mor uchvátiv přes 300 lidí. 1806 – po novém roce začal mor, který až do podzimku trval. Pod Vs. Farou umřelo přes 300 lidí. 1831 – 28.11. cholera na Vsetíně, do 24.12 zemřeli 82 lidé, ku pomoci na chol. onem. a na špitál pro nemocné daroval maj. pan. J. Wachtler 11 tisíc zl. 1832 – v září opět cholera, 21 osob v krátce zemř., ale od října nadobro přestala. 1866 cholera na podzim navštívila Vsetín“ (VÁCLAVEK, 1881, s.334-338). 1.2.2 Historie nemocnice ve Vsetíně V roce 1767 nechala vrchnost ve Vsetíně vybudovat útulek pro třináct chudých poddaných, který byl v provozu do roku 1800. Od roku 1879 (podle jiných zdrojů 1881), byl na Horním městě za starou radnicí otevřen městský špitál s 12 lůžky. Pracovali zde tři ošetřovatelé, lékař docházel z města. V roce 1892 byla na Svárově otevřena dezinfekční nemocnice pro infekční nemocné (100 let nemocnice, 2011). V roce 1903, po velké epidemii spály, po opakovaných epidemiích tyfu a stále se množících úrazech v továrnách, šéf nábytkářské továrny T. Thonet prohlásil, že „nemocnice vystavěna býti musí“, díky velkému počtu dělnictva je jí potřeba. Projekt vypracoval vsetínský stavitel Michal Urubek. Jak se stavba dokončovala, nastal problém, kdo bude pacienty ošetřovat, protože na platy ošetřovatelek nemělo město peníze. Problém se vyřešil díky paní Rose Thonetové, která věnovala peníze na stavbu nemocniční kaple. Jako ošetřovatelky nastoupily řádové sestry, které si postavení kaple daly jako podmínku svého nástupu. Nemocnice se jmenovala: Všeobecná jubilejní veřejná městská nemocnice císaře Františka Josefa I. na Vsetíně a slavnostní otevření se konalo 23. dubna 1911 v 15 hodin. Faktické zahájení její činnosti je 16. května 1911, 15 kdy přijala první pacienty. Nemocnice měla 62 lůžek v hlavní budově a 10 lůžek v infekčním pavilonu (BALETKA, 2008). V roce 1937 předává město nemocnici okresu. V roce 1937 postavena hospodářská budova s kuchyní a prádelnou, v roce 1944 dokončený nový pavilon, kde se nachází gynekologicko – porodnický pavilon, chirurgické oddělení, ORL a dětské oddělení. Stará budova se uvolnila interním pacientům (100 let nemocnice, 2011) . V roce 1951 přebírá péči o zdraví a tím i nemocnici Okresní ústav národního zdraví.Nemocnice má šest oddělení - chirurgie, gynekolog. - porodní, ORL, dětské a interní (BALETKA, 2008). V osmdesátých letech náležela nemocnice k nemocnicím 2. typu, měla 543 akutních lůžek a 85 v pavilonu LDN. Po listopadu 1989 byly návrhy na postavení nové nemocnice, ale projekt skončil kvůli finanční náročnosti (BALETKA, 2008). Od 1. května 2007 je nemocnice akciovou společností, jejímž zakladatelem a jediným vlastníkem je Zlínský kraj. 1.2.3 Historie infekčního oddělení ve Vsetínské nemocnici Právě opakující se epidemie tyfu a spály přispěly k rozhodnutí postavit ve Vsetíně nemocnici, která byla otevřena v roce 1911. Infekce byla součástí nové nemocnice, měla samostatný pavilon. Ten byl přízemní a měl 3 samostatné provozní jednotky, kde bylo nejdříve 10, potom 28 a nakonec 42 lůžek. Koupelny byly společné, záchody žumpové, topilo se v kamnech (100 let nemocnice, 2011). V roce 1946, poté co se otevřelo dětské oddělení, péči o dětské pacienty infekčního oddělení převzal primář MUDr. Vrzala. Péče o dospělé pacienty zůstává v kompetenci primáře interního oddělení MUDr. Vejrosty. Na oddělení pracuje 5 řádových sester. Proočkovanost obyvatelstva byla nízká, hygienická úroveň také, proto se není co divit, že nebyla nouze o pacienty (100 let nemocnice, 2011). 16 V roce 1958 byly provedeny stavební úpravy budovy. Postaveny byly splachovací záchody, ústřední topení. Oddělení mělo 42 lůžek, proto se přijímali pouze pacienti s infekční žloutenkou a střevními nákazami (100 let nemocnice, 2011). V roce 1961 s příchodem primářky MUDr. Sabiny Obrové se stává infekční oddělení samostatným primariátem. Díky její iniciativě začala v roce 1968 výstavba nového infekčního pavilonu. 20. listopadu byl v něm zahájen provoz. Pavilon disponuje 60 lůžky (100 let nemocnice, 2011). V letech 1974 – 1976 vedl oddělení prim. MUDr. Otakar Soušek jeden z předních českých odborníků na jaterní choroby. Byla otevřena hepatální poradna a péče o rekonvalescenty po infekční žloutence (100 let nemocnice, 2011). 1. února 1977 se primářkou stává MUDr. Jarmila Březovjáková. Za jejího vedení se oddělení dále rozvíjí, je otevřena jednotka intenzívní péče pro septické pacienty, nemocné s neuroinfekcemi, jaterním selháváním, na oddělení probíhaly porody žen s infekčními chorobami. Oddělení se stává jedním z významných center v kraji. To by se neobešlo bez rozvoje ošetřovatelské péče na kterém měly velkou zásluhu vrchní sestry Kopečková Stanislava, Mládenková Miroslava a staniční sestry Slováčková Marie a Hořáková Marie. Velké osobní nasazení bez ohledu na čas a osobní život se podepsalo na zdraví paní primářky, a ta odchází v roce 1995 z postu primariátu do infekční ambulance a primariát přebírá MUDr. Janečková Marie (100 let nemocnice, 2011). Pavilon je v letech 2004 až 2006 rekonstruován. Nyní má 30 lůžek. Primářem je MUDr. Fukalová Helena. 17 2 STRUKTURA VSETÍNSKÉ NEMOCNICE 2.1 Organizační řád Vsetínské nemocnice a.s. Od 1. května 2011 je Vsetínská nemocnice (VSN) akciovou společností, jejímž zakladatelem a jediným akcionářem je Zlínský kraj. Předsedou představenstva akciové společnosti Vsetínská nemocnice a.s je ředitel nemocnice MUDr. Martin Metelka, MBA. Členy představenstva jsou Mgr. Jaroslava Hrabicová, DiS.- náměstkyně pro odbornou péči a Ing. Věra Prousková, MBA – náměstkyně pro vnitřní služby. Organizační řád určuje organizační, kompetenční strukturu, názvy organizačních celků a vedoucí zaměstnanci těchto organizačních celků, vymezuje práva, povinnosti, kompetence a odpovědnosti pro jednotlivé články řízení nemocnice (CZEFFER, 2012, s.3). 2.2 Infekční oddělení Vsetínské nemocnice a.s. Oddělení má dvě části lůžkovou a ambulantní. Lůžková část je členěna na dětskou část a úsek pro dospělé pacienty. Disponuje 30 lůžky na 15 pokojích. 2.2.1 Provozní řád infekčního oddělení Je organizační normou, ve které jsou stanoveny zásady činnosti a organizace infekčního oddělení. Je to základní dokument systému managmentu kvality úrovně „B“. Zpracovala ho MUDr. Janečková Marie a Bambuchová Bohdana, předkládá náměstek pro odbornou péči Mgr. Hrabicová Jarmila DiS., přezkoumal manažer kvality Bc. Czeffer Libor, schválil ředitel VSN MUDr. Martin Metelka MBA. Skládá se šesti částí. Část první vymezuje obecná pravidla, určuje rozsah platnosti. Platí pro zaměstnance infekčního oddělení, konziliární lékaře, lékaře ústavní pohotovostní služby, zaměstnance úklidové firmy a další zaměstnance nemocnice provádějící pracovní činnost na infekčním oddělení (JANEČKOVÁ, 2010). Část druhá popisuje základní údaje o infekčním oddělení VSN. Popisuje personální obsazení, vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Za chod oddělení odpovídá po stránce zdravotnické i provozní primář infekčního oddělení. Primáři jsou podřízeni lékaři oddělení, vrchní sestra infekčního oddělení, která garantuje odborně 18 ošetřovatelskou péči, dodržování standardů, hygienicko – epidemiologického režimu. Vrchní sestře jsou podřízeni sestry u lůžka, sanitáři (JANEČKOVÁ, 2010). Část třetí popisuje činnost infekčního oddělení VSN. Spektrum lékařské péče poskytované infekčním oddělení VSN. Ta zabezpečuje ve svém spádovém území prevenci, diagnostiku a léčbu chorob, u kterých hraje etiologickou úlohu infekční agens. K diagnostice a léčbě jsou užívány postupy s platnými doporučeními odborných společností. Dle nich byly vypracovány standardní lékařské postupy, které jsou v souladu s doporučeními odborných společností průběžně aktualizovány. Ošetřovatelská péče je prováděna v souladu s léčebným plánem na základě individuálních potřeb pacienta metodou ošetřovatelského procesu podle ošetřovatelských standardů. Ošetřovatelská péče vychází z holistického přístupu k pacientovi, který vyhledává a uspokojuje bio – psycho – socio – spirituální potřeby pacienta. Lékařská a ošetřovatelská činnost probíhá v součinnosti, aby péče o pacienta byla komplexní. Všechny činnosti jsou dokumentovány ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Za vedení záznamů ve zdravotnické dokumentaci odpovídá primář infekčního oddělení. Za vedení ošetřovatelské části odpovídá vrchní sestra primáři oddělení. Dále popisuje indikátory kvality poskytované péče (JANEČKOVÁ, 2010). Část čtvrtá popisuje vlastní provoz infekčního oddělení. Oddělení má dvě ošetřovací jednotky. Na infekční oddělení jsou přijímáni pacienti všech věkových kategoriích.Příjem pacientů probíhá v příjmové ambulanci infekčního oddělení, ta má boxy zvlášť pro pacienty s vzdušnými a alimentárními onemocněními. Pokoje jsou boxového typu s vlastním WC a sprchou, každé lůžko je vybaveno signalizačním zařízením. Pokoje, na kterých leží pacienti s rizikem přenosu nákazy jsou označeny nápisem izolace. Pacienti s rizikovými vzdušnými nákazami (chřipka, meningokové infekce) jsou umísťováni na pokoj s nucenou cirkulací vzduchu. Nemocný, pokud nedá souhlas s hospitalizací do 24 hod., je dle zákona o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. nahlášen okresnímu soudu faxem prostřednictvím sekretariátu nemocnice, doklad o odeslání je součástí zdravotnické dokumentace. Nemocného nelze propustit na revers, jde – li o povinné vyšetření či léčení. Pokud nemocný uteče je třeba ihned uvědomit vedoucího epidemiologického oddělení Krajské hygienické stanice Zlínského kraje. Seznam nemocí, u kterých je povinná hospitalizace na lůžkových odděleních zdravotnických zařízení uvádí vyhláška MZ ČR 306/2012 Sb. o podmínkách 19 předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. V další bodech jsou popsány situace jak řešit mimořádné události, propuštění nezletilých, manipulace s léčivy, problematika návštěv. Popsány jsou časové frekvence informativních schůzek primáře s lékaři a vrchní sestrou a pracovní porady zaměstnanců. V závěru je zmíněna informační brožura pro pacienty, která je umístěna na každém pokoji a nemocní v ní najdou informace o pracovnících, kteří o ně pečují, denní režim, léčebný řád VSN, práva pacientů, edukační materiály (JANEČKOVÁ, 2010). Část pátá je hygienicko – epidemiologický režim infekčnímu oddělení (podrobně rozebrán v další části práce). Šestá část určuje účinnost dokumentu. V závěru jsou uvedeny související dokumenty – zákon, vyhláška, interní dokumenty VSN. (řády, směrnice), soupis revizí, přílohy (schéma organizační struktury infekčního oddělení VSN., harmonogramy práce, týdenní plány práce sester a sanitářů) (JANEČKOVÁ, 2010). 2.2.2 Hygienicko – epidemiologický režim infekčního oddělení Je součástí provozního řádu. Schvaluje ho Orgán veřejné ochrany zdraví. Pro VSN., to je Krajská hygienická stanice zlínského kraje. Zde se také hlásí všechny provozní změny. Hygienicko – epidemiologický režim řeší v 33 bodech stavební uspořádání budovy, příjem pacientů, úklid, desinfekci, sterilizaci, manipulaci s prádlem, odpady, stravu, ochranné pomůcky, návštěvy, činnosti zaměstnanců, ambulanci. U jednotlivých bodů jsou uvedeny odpovědnosti zaměstnanců. Infekční oddělení má část infekční a neinfekční část. Ty jsou vzájemně stavebně odděleny. Do neinfekční části patří čistá chodba v suterénu budovy. Tou vchází personál do budovy, přes šatnu s hygienickým filtrem, kde v čisté části šatny odkládá civilní oděv. Pracovní oděv je uložen v infekční části šatny. Čistou chodbou se přiváží na oddělení strava k malému bočnímu výtahu a odtud na oddělení do čisté kuchyňky. Dále do čisté části patří venkovní ochozy na které chodí návštěvy a ambulance pro rekonvalescenty. Infekční část tvoří ostatní místnosti. V suterénu budovy se nachází šatna personálu, sklad špinavého prádla a odpadů, archív, sklad materiálu, šatna pro šaty pacientů. V 1. NP jsou dva příjmové boxy se samostatným WC a sprchou, ambulance 20 pro infekční pacienty, kanceláře, jídelna zaměstnanců. V 2. NP lůžková část oddělení. Ta je rozdělena na dvě ošetřovací jednotky, každá se samostatnou pracovnou sester, úsek pro dětské (6 dvou až tří lůžkových a 3 jednolůžkové pokoje) a dospělé pacienty (6 dvou až třílůžkové pokoje). Společné jsou kuchyňka, umývárna, čistící místnost, propouštěcí filtr pro pacienty, WC personálu. Pacienti jsou umísťováni na pokoj dle typu onemocnění, věku a pohlaví. Za umístění nemocných odpovídá lékař oddělení, v době pohotovosti externí lékaři sporné případy konzultují s lékařem v příslužbě. Na infekčním oddělení se denně provádí úklid a desinfekce dle vyhlášky MZ ČR 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Pokoje a ambulance se uklízí a desinfikují 3x denně, povrchová desinfekce pracovních ploch se provádí 2x denně. Desinfekce se provádí dle platného desinfekčního řádu nemocnice. Odpovídá vrchní sestra. Kontroly účinnosti se provádí mikrobiologickými metodami zpravidla 1x ročně. Malování oddělení se provádí 1x ročně. Odpovídá vrchní sestra ve spolupráci s provozním oddělením. Použité nástroje a pomůcky jsou dekontaminovány, poté mechanicky očištěny a omyty a v uzavřených igelitových sáčcích v přepravní nádobě poslány na centrální sterilizaci. Po sterilizaci je materiál uložen ve vyčleněné skříni. Kontrola sterilizace materiálu prováděna dle harmonogramu práce sester. Odpovídá vrchní sestra. Příprava infuzí a injekcí se děje na jednotlivých pracovnách na oddělené pracovní ploše. Manipulace s biologickým materiálem se provádí na k tomu určené ploše pracovního stolu. Při práci s biologickým materiálem používá personál ochranné pomůcky. Odpovídá vrchní sestra. Místo, které je znečištěno biologickým materiálem, se nejprve překryje mulem namočeným v desinfekčním prostředku a po expozici se umyje běžným způsobem. Lůžka nemocných se převlékají dle potřeby, nejméně 1x týdně. Lůžka, matrace, vybavení pokoje (noční stolky, sluchátka signalizace, televizní ovladače, Tv.) se po odchodu pacienta desinfikují přímo na pokoji. Lůžko se po desinfekci a komletaci překryje čistým obalem do příchodu nového pacienta. Provede se desinfekce celého 21 pokoje, vyzáří se germicidní lampou a zajistí se vyvětrání pokoje 24 hodin. Odpovídá sestra ve směně,vrchní sestra. Čisté prádlo je na oddělení přiváženo je na oddělení přiváženo v uzavřených pytlích, je uloženo ve vyčleněných skříních, které se pravidelně desinfikují dle harmonogramu práce. Použité prádlo je ukládáno v čistící místnosti do červených pytlů označených infekční prádlo a odtud je každý den odváženo sestrou nebo sanitářkou do suterénu, do skladu špinavého prádla. Prádlo od nemocných s přenosným parazitologickým onemocněním se ukládá pytlů, ošetří se insekticidním prostředkem a 24 hodinách se odešle do prádelny. Odpovídá sestra ve směně, vrchní sestra. Místnost ve které se skladuje špinavé prádlo a odpad, musí být dobře větratelná, do 150 cm obložena obkladem, který se dá desinfikovat. Cesty převozu čistého a špinavého prádla se nesmí křížit, výtahem je prádlo převáženo dle harmonogramu činností přepravního výtahu (příloha B). Úklid na infekčním oddělení provádí externí úklidová firma dle harmonogramu práce 3x denně dle vyhlášky MZ ČR 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. K úklidu používá vlastní úklidové prostředky, které po očištění a desinfekci jsou uloženy v čistící místnosti. Úklid na lůžkové části oddělení začíná v čisté kuchyňce, pak umývárna nádobí, dále pracovny sester , pokoje pacientů, a nakonec pokoje s nápisem izolace. Pracovnice se řídí pokyny vrchní sestry, dispečerky firmy, sestry ve službě. Manipulaci s odpadem upravuje Směrnice nemocnice o nakládání s odpady. Odpad z infekčního oddělení ukládá do nádob označených jako nebezpečný odpad, katalogové číslo 180103 a nebezpečný odpad ostré předměty (injekční jehly, sklo) do silnostěnných nádob označených katalogovým číslem Ostré předměty 180101 (PETŘEK, 2013). Denně je z oddělení svážen pracovníky provádějícími úklid do suterénu do skladu odpadu, odpad dále putuje ke spálení. Místnost v suterénu je popsána v části o manipulaci s prádlem.Tekuté odpady jsou likvidovány ve výlevce v čistící místnosti a odtud odváděny do čističky odpadních vod v nemocnici. Odpovídá provozní oddělení, kontroluje vrchní sestra. 22 Zdrojem pitné vody je městský vodovod. Na pokojích pacientů, pracovnách, ambulancích jsou směsné bezdotykové vodovodní baterie. Teplá voda není používána k přípravě nápojů. Dle směrnice o způsobu zajištění prevence onemocnění způsobených bakteriemi rodu Legionella je voda odpouštěna jednou za 24 hod. po dobu 1 minuty z odběrových míst, která nejsou během dne používána (neobsazené pokoje), nebo odběr vody není realizován minimálně 2x za 24 hodin. Zodpovídá provozní oddělení, vrchní sestra. Při ošetřování nemocných používají všichni zaměstnanci ochranný oděv. Pracovníci si myjí ruce tekutým mýdlem z dávkovače a desinfikují ruce desinfekčním prostředkem dle platného desinfekčního řádu VSN. Používají se desinfekční prostředky na alkoholové bázi, u nemocných s klostridiovou nákazou se preferuje důkladné mechanické omytí rukou, a desinfekce v 0.1 – 0,2 % persterilu 4., ručníky se používají jednorázové. Zaměstnanci nenosí na rukou hodinky, šperky, nehty jsou čisté, krátce zastřižené, umělé nehty jsou nepřípustné. Zodpovídá vrchní sestra. Nemocní jsou přijímáni v příjmové části oddělení v příjmových boxech. S přijímající sestrou sepíšou a předají civilní oblečení, dostanou ústavní prádlo. Sestra vykoná administrativní část příjmu – zavedení, kontrola, aktualizace v NIS, připravení formulářů zdravotnické dokumentace. Dále pacienta změří, zváží, změří tělesnou teplotu a údaje zapíše do zdravotnické dokumentace. Lékař pacienta vyšetří a provede příjem. Nemocný je následně seznámen s oddělením, pokojem, uložen na lůžko v určeném pokoji. Lůžko je po odchodu pacienta z příjmového boxu vydesinfikováno, box vyvětrán. Nemocní na jednotlivých pokojích jsou izolování podle diagnózy, pohlaví, věku. Pomůcky pro osobní hygienu jsou individualizovány. Měření tělesné teploty se provádí bezdotykovým teploměrem. Odpovídá sestra ve směně. U některých infekcí je třeba k zabránění šíření nákazy použít zvýšený izolační režim. Pokoje jsou na vstupních dveřích označeny nápisem izolace. Nemocní jsou ošetřováni v ochranném oděvu – plášť, rukavice, ústenka. Pomůcky jsou uloženy v chodbách před vstupem na pokoj. Zdravotnické pomůcky a pomůcky osobní potřeby jsou individuální a ponechány na pokoji po celou dobu hospitalizace. Použité prádlo se odkládá do pytlů přímo na pokoji. Manipulace s jídlem (jednorázové nádobí, desinfekce nádobí na pokoji, likvidace zbytků jídla přímo do nebezpečného odpadu na pokoji). 23 Při činnostech jako je vizita, podávání léků, stravy, úklid se do pokoje vchází poslední v pořadí. Do pokoje vchází nezbytný počet personálu. V případě odvozu pacienta na vyšetření, je dané pracoviště informováno o izolačním režimu pacienta (použití ochranných pomůcek, zařadí ho nakonec programu, po odchodu důkladná desinfekce ploch dle konkrétního patogenu. Odpovídá vrchní sestra, ošetřující lékař. Strava je přivážena na oddělení výtahem z neinfekční strany oddělení do čisté kuchyňky z ústavní kuchyně. Snídaně, svačiny a večeře jsou přiváženy v přepravních boxech. Pracovníci si při vstupu do kuchyňky řádně omyjí a vydesinfikují ruce, oblečou čistý ochranný plášť, vlasy překryjí čepicí. Sestra ve spolupráci se sanitářem zkontroluje stravu a dle skladby potravin ji uloží do lednice k tomu určené. Stravu rozděluje podle diet. Oběd je na oddělení dovážen v termoboxech formou bezdotykového „tablet systému“ a vydáván přímo u lůžka nemocného. Jednotlivé tácy jsou i se zbytky jídla vloženy do termoboxu - ten je odvezen zpět do ústavní kuchyně. Veškeré nádobí se po odstranění zbytků ponoří na dobu 30 minut do dezinfekčního roztoku dle platného Dezinfekčního řádu. Pak se myje v myčce a ukládá v čisté kuchyňce. Dekontaminované součásti tabletového systému se posílají do kuchyně. Zbytky stravy jsou znehodnocovány v drtiči odpadků. Stravování zaměstnanců je umožněno v jídelně zaměstnanců , která se nachází v 1. NP. Odpovídá vrchní sestra. K návštěvám pacientů slouží ochozy na oddělení, ke komunikaci komunikátory. Návštěvu na pokoj nemocného povoluje lékař za dodržení epidemiologických předpisů (ochranný oděv, desinfekce rukou), tato skutečnost je vyznačena ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Odpovídá primář, vrchní sestra, ošetřující lékař. Vstup pro příjem nemocných je hlavním vchodem budovy do příjmových boxů. Při propuštění nemocný prochází hygienickým filtrem na patře oddělení, kde se převleče do civilního oblečení a je propuštěn na čistý ochoz. Nepovolané osoby mají vstup na lůžkovou část zakázán. Konziliární lékaři, provozní pracovníci si po vstupu na infekční oddělení obléknou ochranný plášť. Při odchodu po svléknutí pláště jsou povinni provést desinfekci rukou. Personál infekčního oddělení při odchodu z budovy do areálu nemocnice je povinen si obléct čistý ochranný plášť, desinfikovat si ruce a obout venkovní obuv. Odpovídá primář, vrchní sestra, sestra v příjmové části. 24 Hlášení hromadných a závažných nozokomiálních nákaz (NN) podléhá platné vyhlášce MZ ČR 306/2012 Sb..Uvnitř nemocnice probíhá hlášení a evidence NN dle příslušné instrukce. Odpovídá: za hlášení primář, za evidenci vrchní sestra. Očkování proti hepatitidě typu B u zaměstnanců provádí a eviduje lékař poskytující pracovně lékařské služby. Poranění o předměty, kontaminované biologickým materiálem se ošetřuje dle platného metodického pokynu. Zaměstnanec je povinen navštívit neprodleně lékař poskytujícího pracovně lékařské služby a událost sepsat v knize úrazů. Kniha úrazů je umístěna ve skříňce u kanceláře vrchní sestry. Odpovídá primář, vrchní sestra. Rekonvalescentní ambulance infekčního oddělení je stavebně oddělena od infekčního oddělení. Má vlastní čekárnu pro nemocné, ambulantní místnost pro lékaře, pracovnu pro sestru, WC pro pacienty, WC pro personál. Je určena ke kontrole nemocných, propuštěných z oddělení, dispenzarizovaných pacientů a k provádění konzilií, které požadují jiní lékaři. Ošetření nemocných s akutní infekcí probíhá v příjmové ambulanci infekční části budovy. Sestra i lékař ambulance si při přechodu do infekční části obléknou jednorázový ochranný plášť, po skončení práce plášť odloží do nebezpečného odpadu a desinfikují si ruce. Odpovídá primář, vrchní sestra, lékař a sestra ambulance. 25 3 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O PACIENTA S KOLITIDOU CLOSTRIDIUM DIFFICILE 3.1 Charakteristika onemocnění Clostridium difficile infection (CDI) je v součastnosti jedním z nejvýznamnějších nosokomiálních patogenů a hlavním původcem pseudomembranózní postantibiotické kolitidy u dospělých pacientů (AMBROŽOVÁ, 2011). 3.1.1 Původce onemocnění Clostridium difficile je grampozitivní bakerie, která je běžně v přírodě. Nemoc způsobují toxigení kmeny, ty produkují toxiny A (enterotoxin) a B (cytotoxin). Tyto toxiny způsobují poškození střevní sliznice, s typickými pablánami a ulceracemi. Bakterie, které neprodukují toxin, nepředstavují žádné ohrožení ani pro vnímavé jedince (VASALY, 2009). Kolonizace nemocničních pacientů souvisí s délkou hospitalizace a odvíjí se od místní epidemiologické situace, udává se až 25%. Zdrojem kolonizace a infekce v komunitě mohou být domácí zvířata nebo masné výrobky. Více než 50% kolonizace Clostridium difficile bývá u dětí v prvních měsících po narození, ale ty onemocní zcela ojediněle. (BENEŠ, 2012). Zvýšená nemocnost a mortalita na CDI se začíná objevovat v USA, Kanadě, a dalších zemích kolem roku 2000. Příčinou je hypervirulentní kmen clostridia difficile ribotyp 027, který je charakterizován velmi vysokou produkcí toxinu A i B. V České republice je u těžkých forem častý ribotyp 176 (NYČ, 2011). 3.1.2 Patogeneze onemocnění Nejdůležitějším rizikovým faktorem vzniku CDI je střevní dysmikrobie, která je zapříčiněna antibiotickou léčbou především aminopeniciliny, cefalosporiny, linkosamidy, fluorochinolony. Nemoc se může objevit v průběhu antibiotické léčby, nebo až do 3 měsíců po léčbě. Další rizika představují imobilita střeva (podávání léků tlumící peristaltiku střevní, stavy po operaci v dutině břišní, gravidita), celková 26 imobilita pacienta (operace v celkové narkóze, dlouhodobé upoutání na lůžku, revmatické a nervové choroby omezující hybnost), poruchy slizniční imunity v GIT (ulcerózní kolitida, maligní tumory, léčba cytostatiky, nedostatečná tvorba slizničních IgA) a vyšší věk (závažnost onemocnění narůstá od věku nad 65 let) (BENEŠ, 2012). Toxiny A i B začnou poškozovat střevní epitel i hlubší vrstvy střevní stěny. Pokud vznikne u nemocného průjem, působí samočistícím mechanismem a začne vylučovat toxiny ven z organismu. Jinak onemocnění progreduje, vznikají ulcerace pokryté pablánami. Toxin B působí na hladkou svalovinu a vegetativní nervy, dochází postupně k zástavě peristaltiky a rozvoji paralytického ileu, roztažení tračníku, sepsi až smrti (NYČ,2010). 3.1.3 Klinický obraz Nejčastěji se projevuje akutním průjmovým onemocněním 5. – 10. den ATB léčby. Stolice bývají četné, ale ne objemné. 50-60 % nemocných má zvýšený počet bílých krvinek, ale nízké hladiny zánětlivých bílkovin. 30-50 % nemocných horečky. 20 – 30% nemocných bolesti břicha. Pokud nemoc progreduje nastává postupná hypoalbunémie, peritoneální dráždění, oslabování střevní peristaltiky až k rozvoji ileu. Nemocný bývá apatický, později se prohlubuje porucha vědomí. Nejtěžší forma CDI se nazývá toxický megakolon. Nastává paralytický ileus, dilatace střevních kliček tlustého a tenkého střeva. Mortalita je 30 – 50 % (BENEŠ, 2012). Rekurence je opakované onemocnění se stejnými klinickýmí projevy jako první ataka. Nejčastěji se objevuje 2. – 10. den po ukončení ATB léčby CDI, ale mohou se objevit po 2. týdnech, až 2. měsících. Nejvíce ohroženi rekurencí jsou polymorbidní, dlouhodobě a opakovaně ATB léčeni pacienti, převážně nad 65 let věku (VOJTILOVÁ, 2009). 3.1.4 Laboratorní diagnostika Vyšetření stolice na průkaz Clostridium difficile, by se mělo odebírat u nemocných s podezřením na CDI. Neprovádí se u dětí do 2 let. Děti jsou často kolonizovány baktérií Clostridium difficile, ale na sliznizi tráčníku nemají vyvinuty receptory, s kterými toxiny A a B reagují, neonemocní vážně (BENEŠ, 2012). 27 K vyšetření se odebírá 5 ml. stolice nebo velikosti lískového oříšku do sterilní zkumavky se širokým hrdlem a lopatkou (MIKŠOVÁ, 2006). Nejlépe nechat vzorek vyšetřit do 2 hodin po odběru na mikrobiologickém pracovišti. Jedná se o vyšetření toxinů imunochemickou metodou, toxiny nejsou stabilní a výsledek by mohl být falešně negativní. Je možné vzorek do vyšetření uchovávat v lednici při teplotě do 5 °C 48 hod. Jinak je nutné vzorek zmrazit na teplotu – 70°C Výsledek je znám do 2 hodin od doručení do laboratoře (NYČ, 2010). Imunochemická metoda je nejlépe dostupná a rychlá metoda. Standardně se používá v naší VSN. Ta je doplněna o vyšetření anaerobní kultivace. Ta umožňuje další molekulární typizaci, určení ATB citlivosti. Nevýhodou je trvání testu 2 – 3 dny (BENEŠ, 2012). Další metodou k průkazu Clostridium difficile ve stolici je průkaz cytotoxity na tkáňových kulturách a neutralizační test. Vyžaduje specializované laboratorní vybavení, interpretační zkušenost, vyhrazena specializačníma referenčním pracovištím. Průkaz glutamát dehydrogenázy. Jedná se o průkaz exoenzymu, který tvoří Clostridium difficile. PCR metoda slouží převážně k verifikaci laboratorní diagnózy u těžkých forem CDI a nejasných výsledků jiných testů (NYČ, 2010). Endoskopické vyšetření s nálezem ostrůvkovitých pablán na sliznici tráčníku se považuje za ekvivalentní mikrobiologickému průkazu CDI (BENEŠ, 2012). 3.1.5 Léčba Obecné zásady léčby CDI je ukončení léčby ATB, které vedlo k CDI, rehydratace, šetřící dieta, parenterální výživa. Nepodávat léky tlumící střevní peristaltiku. Standardní medikamentózní léčba se odvíjí od klinického stavu nemocného. metronidazol 500 mg. 3x denně p.o. nebo i.v 10 – 14 dnů. U těžších forem CDI nebo dalších rekurencí se podává vankomycin 4x 125 mg. p.o. a Metronidazol 500 mg. 3x denně i.v. 10 – 14 dní. U léčby při toxickém megakolonu se Vankomycin podává i ve formě klyzmat (BENEŠ, 2012). Další léčebné možnosti jsou např. Fidaxomycin – nové makrocyklické ATB, 8x účinnější než vankomycin. Používání probiotik – v současnosti nejsou přesvědčivé důkazy. Fekální bakterioterapie – podávání stolice zdravého dárce. Podává se 28 jednorázově nasojejunální sondou. Kolektomie – život zachraňující výkon (BENEŠ, 2012). 3.1.6 Prevence Preventivní opatření lze shrnout do několika bodů. 1. Racionální a uvážlivá antibiotická léčba. 2. Důsledné dodržování hygienicko – epidemiologického režimu ve zdravotnických zařízeních. 3. Na Clostridium difficile není účinná klasická desinfekce rukou prostředky na bázi alkoholu. 4. K povrchové desinfekci a desinfekci pomůcek je třeba používat desinfekci se sporicidními účinky. 5. Izolace nemocného nebo suspektně nemocného na samostatný pokoj, individualizace zdravotních pomůcek, nástrojů a jejich následná likvidace nebo dekontaminace v prostředcích se sporicidním účinkem. 6. Edukace personálu v epidemiologii a patogenezi onemocnění (PIEGZOVÁ, 2008). 3. 2 Bariérová ošetřovatelská péče Bariérová ošetřovací technika představuje komplex ošetřovatelských postupů spojených se specifickými, materiálními a prostorovými předpoklady, které vedou k zabránění přenosu nákaz ve zdravotnických zařízeních. Zamezuje přenos nákazy z jednoho kolonizovaného nebo infikovaného nemocného na druhého. Jedná se o technickou a materiálně – organizační bariéru mezi ošetřujícím personálem a pacientem, mezi dvěma pacienty a mezi pacientem a rodinnými příslušníky (ŠRÁMOVÁ, 2001). 3.2.1 Izolační režim Smyslem izolace je zabránění přenosu nákazy. Pacient s průjmem vyvolaným Clostridium difficile, nebo při podezření na něj, musí být izolován na samostatném pokoji, který má vlastní sociální zařízení. Při výskytu více případů může být izolována celá skupina na jednom pokoji – mluví se o kohortě (MAĎAR, 2006). Pacienti, kteří byli v kontaktu s nemocným jsou sledováni a pokud mají průjem jsou izolováni také, pokud jsou asyptomatičtí, rozhoduje se o jejich izolaci individuálně (NYČ, 2011). 29 Pokoj je viditelně označen jako izolační. Při opakujících se posloupných činnostech jako vizita, podávání léků, stravy, ranní, večerní úprava, úklid nechávat izolační pokoj poslední na řadě. Minimalizovat počet vstupů na izolační pokoj (ZOUHAROVÁ, 2011). Izolační režim pacienta s potvrzeným Clostridium difficile může být ukončen po třech dnech bez průjmu. Po recidivě průjmu musí být znovu obnoven (BENEŠ, 2012). 3.2.2 Hygiena rukou Ruce zdravotnického personálu jsou nejčastější cestou přenosu nozokomiálních nákaz (KOVALČÍKOVÁ, 2009). Hygiena rukou je nejlevnější, nejúčinější a nejednoduší metodou k zabránění nozokomiálních infekcí. Rozlišujeme několik typů mytí a desinfekce rukou. Mechanické mytí rukou, mechanické mytí rukou před chirurgickou desinfekcí, chirurgická desinfekce rukou, hygienická desinfekce rukou, hygienické mytí rukou. Vysvětlení terminologie a postupů definuje metodický pokyn MZ – Metodický návod na mytí rukou MZ. Správný postup mytí rukou viz. příloha C. Obecně je v prevenci nozokomiálních infekcí preferována hygienická desinfekce rukou alkoholovými přípravky. To neplatí v případě ošetřování nemocných s kolitidou Clostridium difficile. Zde je naopak prokázáno, že hygienická desinfekce alkoholovými roztoky je na spory neúčinná a naopak podporuje klíčení spor (OUGHTON, 2009). Zdravotnický personál používá nesterilní rukavice, které obléká při vstupu na izolační pokoj. Po sejmutí rukavic se musí pečlivě umýt ruce za použití vody a mýdla a dokonale usušit jednorázovými ručníky (BENEŠ, 2012). Před odchodem z pokoje se ruce ponoří na 1 – 2 min. do 0,2% roztoku Persterilu 4. Roztok nechat zaschnout, na závěr použít regenerační krém (HRABICOVÁ, 2011). 3.2.3 Ochranné pomůcky Mezi ochranné pracovní prostředky patří čepice, ústenky, brýle, štít. K jednorázovým pomůckám řadíme ochranné pláště, zástěry, rukavice. Při péči o pacienta se vždy používají jednorázové ochranné rukavice a ochranné jednorázové pláště s dlouhým rukávem, které chrání před kontaminací. Před opuštěním izolačního pokoje se sejmuté pomůcky odkládají do pytle označeného jako infekční odpad (PODSTATOVÁ, 2009). 30 3.2.4 Individualizace pomůcek Preferenčně se používají jednorázové pomůcky. Pacientovi jsou na izolačním pokoji dány individuální zdravotní pomůcky, jako fonendoskop, tlakoměr, teploměr na měření tělesné teploty. Dále pomůcky sloužící k hygieně, výživě, vyprazdňování, např. pohárek, lžička, umyvadlo, urinál, podložní mísa. Pomůcky se použití dekontaminují v desinfekčních prostředcích se sporucidním účinkem na izolačním pokoji a zůstávají pacientovi po celou dobu izolačního režimu (PODSTATOVÁ, 2009). 3.2.5 Desinfekce povrchů, úklid K desinfekci povrchů a ploch se používají výhradně desinfekční prostředky se sporucidním účinkem. Koncentrace a doba expozice se řídí dle výrobce. Zdravotnická zařízení konkretizují dané desinfekční prostředky prostřednictvím svých interních dokumentů. Pro úklid se používají jednorázové prostředky, které se použití likvidují. Pro použití opakovaně použitých prostředků, např. mopů, je nutné zajistit termickou dekontaminaci v pračce. Úklidové pomůcky musí být vyčleněny pro izolační pokoj a úklid pokoje se zařazuje na konec úklidu oddělení. Důraz se klade na úklid WC (PODSTATOVÁ, 2009). Plochy a povrchy se desinfikují 3x denně dle vyhlášky MZ ČR 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Po přeložení, či propuštění pacienta se provede závěrečná desinfekce lůžka, včetně matrací, všech pomůcek, vybavení izolačního pokoje, WC, omyvatelných stěn a veškerého dalšího vybavení výhradně desinfekčním prostředkem se sporucidním účinkem . Pokoj se řádně vyvětrá a vyzáří germicidní lampou (PODSTATOVÁ, 2009). 3.2.6 Manipulace s prádlem Manipulace s prádlem ve zdravotnickém zařízení je dle vyhlášky MZ ČR 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Při manipulaci s prádlem u nemocných s CDI platí. Veškeré osobní a ložní prádlo je bráno jako infekční. Ukládá se do PVC pytlů označených jako infekční prádlo přímo 31 na izolačním pokoji. Při závěrečné desinfekci lůžka se posílá k vyprání přikrývka a polštář, také označená jako infekční prádlo v pytli. Ty se uzavřené odnáší do místnosti tomu určené, odkud je prádlo odváženo k vyprání. Transportní cesta pro použité prádlo musí být oddělena od cesty s čistým prádlem. Personál, který manipuluje s prádlem prádlo používá jednorázové ochranné pláště s dlouhým rukávem, rukavice, ústenku. (PODSTATOVÁ, 2009). 3.2.7 Manipulace s odpady Manipulace s odpady ve zdravotnických zařízeních je dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MZ ČR 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče (SBÍRKA ZÁKONŮ, 2012),. Odpad na izolačních pokojích se ukládá do nádob označených jako nebezpečný odpad, katalogové číslo 180103 a nebezpečný odpad ostré předměty (injekční jehly, sklo) do silnostěnných nádob označených katalogovým číslem Ostré předměty 180101, přímo na pokojích. Odtud jsou odnášeny pracovníky provádějícími úklid do místnosti k tomu určené, odpad dále putuje ke spálení. 3.2.8 Edukace pacienta a rodinných příslušníků Pro zajištění dodržení izolačního režimu je velmi důležité nemocného a jeho rodinné příslušníky řádně edukovat. Do edukačního procesu by měli být dle svých kompetencí zapojeni všichni členové zdravotnického týmu. Lékař vhodnou formou vysvětlí medicínské aspekty izolačních opatření jako jsou příčiny, léčba CDI, dieta, délka trvání izolačních opatření. Sestra ve spolupráci se sanitáři zajistí umístění pacienta na izolační pokoj, seznámí ho s prostředím, naučí používat signalizaci, nachystá individuální pomůcky, ve spolupráci s lékařem a nutriční terapeutkou zajistí vhodnou dietu. Sestra dále naváže na informace lékaře a vysvětlí jak budou izolační opatření probíhat. Chodící pacient nesmí vycházet z pokoje, WC používat jen na pokoji, splachování provádět jen při sklopeném poklopu, aby se zabránilo možné kontaminaci aerosolem. Po toaletě je nutná důkladná osobní hygiena. Seznámí pacienta, že personál na pokoj vchází v ochranných oděvech. Rodinné příslušníky seznámí s možnostmi návštěv nemocného. Nejbližší příbuzní pokud jsou zdraví (ne při ATB, onkologické 32 léčbě, imunosuprimovaní) mohou na pokoj, musí mít oblečený ochranný plášť a při odchodu si důkladně umyjí ruce. S pacientem a rodinnými příslušníky vždy jednáme trpělivě, opakovaně vysvětlíme důvody izolace a necháme si dostatek prostoru na zodpovězení dotazů. 3.2.9 Potřeby nemocného Moderní ošetřovatelství pohlíží na člověka jako bytost komplexní, holistickou. Zabývá se uspokojování potřeb bio – psycho – socio – spirituálních zdravého i nemocného.Potřeba je stav organismu, který je charakterizován dynamickou silou vzniklou z nadbytku nebo nedostatku směřující k obnovení homeostázy. Potřeby dělíme na biologické – jejich uspokojení je důležité pro život (dýchání, příjem tekutin, výživa, vylučování, spánek, odpočinek, pohybová aktivita, sexuální aktivita), psychosociální (bezpečí, jistota, poznávání, učení, sebekoncepce, izolace), spirituální (duchovní pohoda a tíseň). Studiem a rozdělením potřeb se zabýval americký psycholog A. H. Maslow. Ten potřeby rozdělil na nižší a vyšší. Člověk, aby mohl uspokojit vyšší potřeby (potřeby růstu), musí mít uspokojeny potřeby nižší (fyziologické, psychsociální). Potřeby uspořádal do hierarchie ve tvaru pyramidy (TOMAGOVÁ, 2008). Ve zdravotnictví je kladen důraz na uspokojování potřeb nižších a vyšší potřeby jsou opomíjeny. Sestry by si to měly uvědomit a zaměřit se na uspokojování všech potřeb nemocného. Právě u nemocných v izolačním režimu trpí psychika, převládají pocity osamělosti, izolace, odstrčení, změny nálad. Sestra musí správně posoudit a zhodnotit a reagovat na psychické potřeby (TRACHTOVÁ, 2005). 3.2.10 Základní ošetřovatelské diagnózy Ošetřovatelská péče je poskytována metodou ošetřovatelského procesu. Na základě posouzení, zakončeného situační analýzou, jsou vypracovány ošetřovatelské diagnózy aktuální a potencionální (SYSEL, 2011). 1. Sociální izolace v souvislosti s izolačním režimem, projevující se apatií, podrážděností. 2. Obava z vývoje onemocnění vzhledem na akutní stav, projevující se verbalizací strachu. 3. Změna ve vyprazdňování vzhledem k základnímu onemocnění, projevující se zvýšenou frekvencí defekace. 33 4. Deficit objemu tekutin vzhledem k aktivním ztrátám, projevující se hypotenzí, suchostí sliznic, sníženým kožním turgorem, celkovou slabostí. 5. Bolest akutní břicha vzhledem k zánětlivému procesu, projevující se verbalizací dle VAS, zchváceností. 6. Horečka vzhledem k zánětlivému procesu, projevující se naměřenými hodnotami tělesné teploty, pocením, dehydratací. 7. Snížená soběstačnost v oblasti sebepéče vzhledem k bolesti a horečce, projevující se sníženou schopností vykonávat sebeobslužné činnosti. 8. Únava v souvislosti se zvýšením energetických nároků na zvládání denních aktivit, projevující se verbalizací. 9. Porušení kožní integrity v souvislosti s průjmovitými stolicemi, projevující se zarudnutím v okolí konečníku. 10. Tkáňová integrita narušená vzhledem na invazivní vstup – periferní intravenózní kanyla. 11. Riziko infekce vzhledem k zavedení periferního žilního katétru. 12. Riziko vzniku pádu vzhledem ke snížené pohyblivosti . 34 4 CÍLE PRÁCE, HYPOTÉZY, METODIKA 4.1 Cíle práce Cíl č.1 - Ověřit znalosti zdravotnického personálu v problematice hygienicko – epidemiologického režimu a bariérového ošetřování u pacientů s kolitidou Clostridium difficile. Cíl č.2 – Zjistit rozdíly v ovládání bariérového ošetřovatelství a hygienicko – epidemiologického režimu mezi kategoriemi zdravotnických pracovníků. Cíl č.3 – Ověřit možnosti izolace pacientů ve Vsetínské nemocnici. 4.2 Hypotézy Hypotéza č.1 - Zdravotnický personál na infekčním oddělení nejlépe zná a aplikuje zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický režimu a dokáže vyhodnotit rizikové faktory, laboratorní metodiku. Hypotéza č.2 - Sestry jsou kategorie zdravotnických pracovníků, která ovládá zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický režim nejlépe. Hypotéza č.3 - Zdravotnický personál na infekčním oddělení má lepší technické možnosti jak dodržovat zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický režim. 4.3 Metodika průzkumu „Metodika průzkumu je kvantitativní, nestandardizovaná. Průzkumovou metodou k získávání informací byl dotazník“ (NĚMCOVÁ, 2012, s.53). Časový plán průzkumu byl stanoven na leden, únor 2013. 35 4.4 Průzkumný soubor Průzkumný vzorec tvořili zdravotničtí pracovníci Vsetínské nemocnice a.s., pracující na pracovní pozici lékař, všeobecná sestra, sanitář a to na odděleních, kde mohou být hospitalizováni nemocní s kolitidou Clostridium difficile. Jednalo se o oddělení infekční, ARO, JIP, interní, chirurgické, LDN. Distribuováno bylo celkem 90 dotazníků. 15 dotazníků na infekční oddělení, vráceno 15 (100%). 75 dotazníků rozdáno na zbývající oddělení. Vráceno 67 dotazníků, 2 vyřazeny pro neúplné údaje (86,7%). Výsledky byly zpracovány z 80 (88,9%) dotazníků. Dotazníky při vyhodnocování byly rozděleny do dvou hlavních skupin. Jedna skupina byli respondenti infekčního oddělení, druhou skupin tvořili respondenti z ostatních oddělení – ARO, JIP, interní, chirurgické, LDN. 4.5 Technika dotazníku Dotazník obsahoval 28 otázek, z toho 5 obsahovalo identifikační údaje, další byly zaměřeny na dosažení cílů. Polootevřených otázek bylo 5, byl zde vymezen prostor k vepsání konkrétní odpovědi. Uzavřených bylo 23. U 4 otázek mohli respondenti zvolit více odpovědí. Dotazník byl anonymní a dobrovolný (příloha E). 36 5 VÝSLEDKY 1. Kolik máte odpracovaných let ve zdravotnictví? Tab. č. 1 - Kolik máte odpracovaných let ve zdravotnictví? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři 0 - 5 let 7 12 2 1 0 0 6 - 10 let 1 8 1 0 2 1 11 - 15 let 1 8 2 0 1 1 16 a více 2 19 2 1 7 1 0% 20% 40% 60% 80% 100% 0 - 5 let 6 - 10 let 11 - 15 let 16 a více Graf č. 1 - Kolik máte odpracovaných let ve zdravotnictví? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č.1 jsme zjišťovali počet odpracovaných let ve zdravotnictví ( tabulka č.1). Jak vyplývá z grafu č.1, délka odpracovaných let ve zdravotnictví u respondentů z ostatních oddělení je 0 – 5 let 32% respondentů, 64%lékařů, 26% sester, 29% sanitáři.6 – 10 let 15% respondentů, 9% lékařů, 17% sester, 14% sanitářů. 11 – 15 let 17% respondentů, 9% lékařů, 17% sester, 29% sanitářů.16 a více let 36% respondentů, 18% lékařů, 40% sester, 29% sanitářů. 6 – 10 let 15% respondentů, 19% lékařů, 17% sester, 14% sanitářů. Respondenti infekčního oddělení. 0 – 5 let 7% respondentů, 50% lékařů, 0% sester, 0% sanitářů. 6 – 10 let 20% respondentů, 0% lékařů, 20% sester, 33% sanitářů. 11 – 15 let 13% respondentů, 0% lékařů, 10% sester, 33% sanitářů. 16 a více let 60% respondentů, 50% lékařů, 70% sester, 33% sanitářů. 37 2. Pracovní pozice na které pracujete? Tab. č. 2 - Pracovní pozice na které pracujete? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři Lékař 11 0 0 2 0 0 Sestra 0 47 0 0 10 0 Sanitář 0 0 7 0 0 3 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf č 2 - Pracovní pozice na které pracujete? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 2 jsme zjišťovali pracovní pozice respondentů (tabulka č.2). Průzkumu na ostatních oddělení se zúčastnilo 65 respondentů. Jak vyplývá z grafu č. 2, bylo 17% lékařů, 72% sester, 11% sanitářů. Na infekčním oddělení z celkového počtu 15 respondentů bylo lékařů 13%, sester 67%, sanitářů 20%. 38 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v oboru? Tab. č. 3 - Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v oboru? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři Vysokoškolské – MUDr. 11 0 0 2 0 0 Vysokoškolské – Mgr. 0 1 0 0 0 0 Vysokoškolské – Bc. 0 4 0 0 1 0 Vyšší odborné 0 11 0 0 0 0 Specializační 0 13 0 0 3 0 Středoškolské s maturitou 0 18 0 0 6 0 Sanitářský kurz 0 0 7 0 0 3 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf č 3 - Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v oboru? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři U otázky č. 3 jsme zjišťovali nejvyšší dosažené vzdělání v oboru (tabulka č. 3). Z výsledků vyplývá (graf č. 3), že průzkumu na ostatních oddělení se zúčastnilo 100% lékařů s vysokoškolským vzděláním MUDr. Největší zastoupení měly sestry se vzděláním středoškolským s maturitou 38%, následovalo specializační 28%, vyšší odborné 23%,vysokoškolské Bc. 9%, vysokoškolské Mgr. 2% , sanitářů 100% se sanitářským kurzem. Na infekčním oddělení se zúčastnili lékaři 100% s vysokoškolským vzděláním MUDr., nejvíce sester se vzděláním středoškolským s maturitou 60% , dále specializačním 30% , vysokoškolským Bc.10%, sanitářů se sanitářským kursem 100% . 39 4. Pracoviště na kterém pracujete? Tab. č. 4 - Pracoviště na kterém pracujete? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři ARO 2 5 2 0 0 0 JIP 0 14 0 0 0 0 Standardní oddělení 9 28 5 2 10 3 0% 20% 40% 60% 80% 100% ARO JIP Standartní oddělení Graf č. 4 - Pracoviště na kterém pracujete? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři U otázky č. 4 jsme zjišťovali typ pracoviště na kterém pracují respondenti (tabulka č.4). Z výsledků vyplývá (graf 4), že průzkumu se zúčastnilo 64% respondentů ze standardních oddělení, 82% lékařů, 60% sester, 71% sanitářů. 22% respondentů bylo z JIP, 0 lékařů, 30% sester, 0 sanitářů. 14% respondentů bylo z ARO, 18% lékaři, 11% sestry, 29% sanitáři. Na infekčním oddělení 100% respondentů pracuje na standardním oddělení. 40 5. Která vyhláška se zabývá předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče? Tab. č. 5 - Která vyhláška se zabývá předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) 195 / 2000 3 26 1 1 7 0 b) 306 / 2012 5 28 5 1 3 3 c) 372 / 2011 3 3 1 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% 195 / 2000 306 / 2012 372 / 2011 Graf č. 5 - Která vyhláška se zabývá předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři U otázky č. 5 jsme zjišťovali, která vyhláška se zabývá předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče (tabulka 5).Vyhláška MZ ČR 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče (SBÍRKA ZÁKONŮ, 2012). Správnou odpověď za b) (graf.č.5) zvolilo na ostatních odděleních 60% respondentů, 45% lékařů, 62% sester, 71% sanitářů. 29% respondentů, 27% lékařů, 31% sester, 14% sanitářů, uvedlo odpověď za a) předcházející a od 1.10.2012 neplatnou vyhlášku 195/2000 (SBÍRKA ZÁKONŮ, 2012). 11% respondentů, 27% lékaři, 7% sestry, 14% sanitáři, zvolilo možnost c) 372/2011 zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (SBÍRKA ZÁKONŮ, 2012). Na infekčním oddělení uvedlo správnou odpověď b) 47% respondentů, 50% lékařů, 30% sester, 100% sanitáři. Odpověď a) uvedlo 53% respondentů, 50% lékařů, 70% sester, 0% sanitářů. Odpověď c) zvolilo 0 % respondentů. 41 6. Nemocniční nákaza je Tab. č. 6 – Nemocniční nákaza je Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Nákaza vzniklá v přímé souvislosti s nemocničním prostředím 11 45 6 2 10 3 b) Nákaza zdravotnického personálu při výkonu povolání 0 1 0 0 0 0 c) Nákaza, která se projeví po propuštění ze zdravotnického zařízení 0 1 1 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Nákaza vzniklé v přímé souvislosti s nemocničním prostředím Nákaza zdravotnického personálu při výkonu povolání Nákaza, která se projeví po propuštění ze zdravotnického zařízení Graf č. 6 - Nemocniční nákaza je Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři U otázky č.6 jsme se respondentů ptali co je nemocniční nákaza (tabulka č.6). Dle definice CDC (Centers for Disease Control and Prevention) je nemocniční nákaza lokalizovaná nebo systémová reakce organismu na přítomnost infekčního původce nebo jeho toxinu, která nebyla přítomna nebo nebyla v inkubační době v čase přijetí do nemocniční péče (SAS, 2010). Z grafu č. 6 vyplývá, že správně za a) odpovědělo na ostatních oddělení 95% respondentů, 100% lékařů, 96% sester, 86% sanitářů. Odpověď za b) uvedli 2% respondentů, 0% lékařů, 2% sester, 0% sanitářů. Odpověď za c) uvedli 3% respondentů, 2% sester a 14% sanitářů. Na infekčním oddělení 100% respondentů uvedlo správně za a). 42 7. Bariérová ošetřovatelská péče je Tab. č. 7 - Bariérová ošetřovatelská péče je Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Izolace pacientů s infekčními chorobami 1 3 2 0 0 0 b) Desinfekce rukou personálu 0 0 0 0 0 0 c) Systém pracovních a organizačních opatření, které mají zabránit vzniku a šíření nozokomiálních nákaz 10 43 4 2 10 3 d) Používání ochranných pomůcek při kontaktu s pacientem nástrojů 0 1 1 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Izolace pacientů s infekčními chorobami Desinfekce rukou personálu Systém pracovních a organizačních opatření, které mají zabránit vzniku a šíření nozokomiálních nákaz Používání ochranných pomůcek při kontaktu s pacientem nástrojů Graf č. 7 - Bariérová ošetřovatelská péče je Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři U otázky č. 7 jsme se respondentů ptali co je bariérová ošetřovatelská péče (tab. 7). Bariérová ošetřovatelská péče je zavedení režimových, organizačních opatření a postupů, které mají zabránit vzniku a šíření nozokomiálních nákaz (ŠKUBOVÁ, 2011). Jak vyplývá z grafu č. 7, z ostatních oddělení odpovědělo správně za c) 88% respondentů z toho 91% lékařů, 91% sester, 57% sanitářů. Odpověď za a) zvolilo 9% respondentů, 9% lékařů, 6% sester, 29% sanitářů. Odpověď za d) 3% respondentů, 2% sester, 14% sanitářů. Odpověď za b) 0% respondentů. Na infekčním oddělení 100% respondentů zvolilo správně odpověď za c). 43 8. Která skupina pacientů je ohrožena nákazou kolitidy Clostridium difficile? Tab. č. 8 - Která skupina pacientů je ohrožena nákazou kolitidy Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a)Pacienti na řízené plicní ventilaci 0 2 0 0 0 0 b) Pacienti s jinou střevní nákazou 2 6 3 0 0 0 c) Pacienti po ATB léčbě 9 39 4 2 10 3 0% 20% 40% 60% 80% 100% Pacienti na řízené plicní ventilaci Pacienti s jinou střevní nákazou Pacienti po ATB léčbě Graf č. 8 - Která skupina pacientů je ohrožena nákazou kolitidy Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 8 jsme se ptali respondentů, která skupina pacientů je ohrožena nákazou kolitidy Clostridium difficile. Nejdůležitějším rizikovým faktorem vzniku CDI je střevní dysmikrobie, která je zapříčiněna antibiotickou léčbou (BENEŠ, 2012). Správná odpověď je za c) (tabulka č.8). Jak vyplývá z grafu č. 8, tu na ostatních odděleních zvolilo 80% respondentů, 82% lékařů, 83% sester, 57% sanitářů. Odpověď a) zvolili 3% respondentů, 0% lékařů , 4% sester, 0% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 17% respondentů, 18% lékařů, 13% sester, 43% sanitářů. Na infekčním oddělení 100% respondentů zvolilo správně odpověď za c). 44 9. Který laboratorní nález je rozhodující pro režimová opatření? Tab. č. 9 - Který laboratorní nález je rozhodující pro režimová opatření? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Výsledek hemokultury 0 0 0 0 0 0 b) Ve stolici pozitivní antigen a toxin Clostridium difficile 9 40 3 2 10 3 c) Ve stolici pozitivní antigen Clostridium difficile 2 7 4 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Výsledek hemokultury Ve stolici pozitivní antigen a toxin Clostridium difficile Ve stolici pozitivní antigen Clostridium difficile Graf č. 9 - Který laboratorní nález je rozhodující pro režimová opatření? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 9 jsme se ptali respondentů, který laboratorní nález je rozhodující pro režimová opatření. Bakterie, které neprodukují toxin, nepředstavují žádné ohrožení ani pro vnímavé jedince (VASALY, 2009). Správná odpověď je b) (tabulka č.9). Jak vyplývá z grafu č.9, tu uvedlo na ostatních odděleních 80% respondentů, 82% lékařů, 85% sester, 43% sanitářů. Odpověď c) uvedlo 20% respondentů, 18% lékařů, 15% sester, 57% sanitářů. Odpověď za a) zvolilo 0% respondentů. Na infekčním oddělení 100% respondentů 100% zvolilo správně odpověď b). 45 10. Měl/a jste v péči pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Tab. č. 10 - Měl/a jste v péči pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Ano 8 40 5 2 10 3 b) Ne 3 7 2 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano Ne Graf č. 10 - Měl/a jste v péči pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři U otázky č. 10 nás zajímalo, zda respondenti měli v péči pacienta s kolitidou Clostridium difficile ( tabulka č.10). Z výsledků vyplývá (graf č. 10), že na ostatních oddělení 82% respondentů, 73% lékařů, 85% sester, 71% sanitářů, mělo v péči pacienta s kolitidou Clostridium difficile. 18% respondentů, 27% lékaři, 15% sester, 29% sanitářů, v péči pacienta s kolitidou Clostridium difficile nemělo. Na infekčním oddělení mělo v péči pacienta s kolitidou Clostridium difficile 100% respondentů. 46 11. Na jaký pokoj uložíte pacienta s kolitidou Clostridium difficile? (možno více odpovědí) Tab. č. 11 - Na jaký pokoj uložíte pacienta s kolitidou Clostridium difficile? (možno více odpovědí) Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Na více lůžkový pokoj 0 0 1 0 0 0 b) Na jednolůžkový izolační pokoj 8 36 3 2 10 2 c) Na prázdný pokoj bez ohledu na počet lůžek 3 11 2 0 2 1 d) Na pokoj, kde leží pacienti se stejnou diagnózou 5 29 4 2 10 2 0% 20% 40% 60% 80% 100% Na více lůžkový pokoj Na jednolůžkový izolační pokoj Na prázdný pokoj bez ohledu na počet lůžek Na pokoj, kde leží pacienti se stejnou diagnózou Graf č. 11 - Na jaký pokoj uložíte pacienta s kolitidou Clostridium difficile? (možno více odpovědí) Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 11 jsme se ptali respondentů, na jaký pokoj uloží pacienta s kolitidou Clostridium difficile (možno více odpovědí). Pacient s průjmem vyvolaným Clostridium difficile, musí být izolován na samostatném pokoji. Při výskytu více případů může být izolována celá skupina na jednom pokoji – mluví se o kohortě (MAĎAR, 2006).Za správnou odpověď lze považovat odpověď b),c),d) (tab. č.11). Jak vyplývá z grafu č.11, na ostatních odděleních 46% respondentů, 73% lékařů, 77% sester, 43% sanitářů uvedlo odpověď b). Odpověď c) zvolilo 16% respondentů, 27% lékařů, 33% sester, 29% sanitářů. Odpověď d) zvolilo 37% respondentů, 45% lékařů, 62% sester, 57% sanitářů. Odpověď a) zvolil 14% sanitářů. Na infekčním oddělení odpověď b) uvedlo 45% respondentů, 100% lékařů, 100% sester, 67% sanitářů. Odpověď c) uvedlo 10% respondentů, 20% sester, 33% sanitářů. Odpověď d) uvedlo 45% respondentů, 100% lékařů, 100% sester, 67% sanitářů. 47 12. Jak označíte pokoj ve kterém je pacient s kolitidou Clostridium difficile? Tab. č. 12 – Jak značíte pokoj ve kterém je pacient s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Dle provozního řádu daného oddělení 10 46 7 2 10 3 b) Není třeba pokoj označit 1 1 0 0 0 0 c) Nevím 0 0 0 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Dle provozního řádu daného oddělení Není třeba pokoj označit Nevím Graf č. 12 - Jak označíte pokoj ve kterém je pacient s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 12 jsme se ptali respondentů jak označí pokoj, ve kterém je pacient s kolitidou Clostridium difficile (tabulka č.12). Pokoje jsou označeny nápisem izolace (JANEČKOVÁ, 2010). Správnou odpověď (graf č.12) a) uvedlo na ostatních odděleních 97% respondentů 91% lékařů, 98% sester, 100% sanitářů. Odpověď b) uvedli 3% respondentů, 9% lékařů, 2% sester, 0% sanitářů. Odpověď c) 0% respondentů. Na infekčním oddělení 100% respondentů zvolilo správně odpověď a). 48 13. Jaké ochranné pomůcky používáte při ošetřování pacienta s kolitidou Clostridium difficile? (možno více odpovědí) Tab. č. 13 - Jaké ochranné pomůcky používáte při ošetřování pacienta s kolitidou Clostridium difficile? (možno více odpovědí) Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Rukavice 11 47 7 2 10 3 b) Plášť 9 46 6 2 10 3 c) Ústenka 8 41 6 0 6 2 d) Nepoužívám žádné pomůcky 1 0 0 0 0 0 e) Jiné -………… 1 1 0 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rukavice Plášť Ústenka Nepoužívám žádné pomůcky Jiné - ………… Graf č. 13 - Jaké ochranné pomůcky používáte při ošetřování pacienta s kolitidou Clostridium difficile? (možno více odpovědí) Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři Při péči o pacienta se vždy používají jednorázové ochranné rukavice a ochranné jednorázové pláště s dlouhým rukávem, které chrání před kontaminací (PODSTATOVÁ, 2009). Personál, který manipuluje s prádlem prádlo používá jednorázové ochranné pláště s dlouhým rukávem, rukavice, ústenku. (PODSTATOVÁ, 2009). Za správné odpovědi lze považovat za a), b),c) (tabulka.č.13). Jak vyplývá z grafu č.13, na ostatních odděleních uvedlo odpověď za a) 100% respondentů. Odpověď b) uvedlo 94% respondentů, 82% lékařů, 98% sester, 86% sanitářů. Odpověď za c) uvedlo 55% respondentů, 73% lékařů, 87% sester, 86% sanitářů. Odpověď za d) uvedlo 7% respondentů, 9% lékařů, 0% sester, 0% sanitářů. Odpověď za e) čepici uvedli 14% respondentů, 9% lékařů, 2% sester, 0% sanitářů. Na infekčním oddělení zvolilo odpověď za a) 100% respondentů. Za b) odpovědělo 100% respondentů. Za c) odpovědělo 60% respondentů, 0% lékařů, 60% sester, 67% sanitáři. Za d) odpovědělo 0% respondentů. Za e) odpovědělo 0% respondentů. 49 14. Máte na vašem oddělení dostatečné množství ochranných pomůcek? Tab. č. 14 - Máte na vašem oddělení dostatečné množství ochranných pomůcek? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Ano 10 41 5 2 10 3 b) Spíš ano 1 4 2 0 0 0 c) Spíš ne 0 2 0 0 0 0 d) Ne 0 0 0 0 0 0 e) Nevím 0 0 0 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano Spíš ano Spíš ne Ne Nevím Graf č. 14 - Máte na vašem oddělení dostatečné množství ochranných pomůcek? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 14 nás zajímalo zda respondenti mají na svých pracovištích dostatek ochranných pomůcek (tabulka č. 14). Jak vyplývá z grafu č. 14, na ostatních odděleních odpovědělo a) 86% respondentů, 91% lékařů, 87% sester, 71% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 11% respondentů, 9% lékařů, 9% sester, 29% sanitářů. Odpověď c) zvolilo 3% respondentů, 0% lékařů, 4% sester, 0% sanitáři. Na infekčním oddělení 100% respondentů zvolilo odpověď a). 50 15. Jak provádíte očistu rukou po ošetření pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Tab. č. 15 - Jak provádíte očistu rukou po ošetření pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Hygienická desinfekce rukou alkoholovým přípravkem 0 8 1 0 0 0 b) Mechanické mytí rukou 2 10 0 2 8 3 c) Hygienická desinfekce rukou alkoholovým přípravkem a mechanické mytí rukou 9 29 6 0 2 0 d) Neprovádím očistu rukou 0 0 0 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Hygienická desinfekce rukou alkoholovým přípravkem Mechanické mytí rukou Hygienická desinfekce rukou alkoholovým přípravkem a mechanické mytí rukou Neprovádím očistu rukou Graf č. 15 - Jak provádíte očistu rukou po ošetření pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č.15 jsme zjišťovali jak respondenti provádí očistu rukou po ošetření pacienta s kolitidou Clostridium difficile (tabulka č.15). Desinfekce rukou není vhodná alkoholovými desinfekčními prostředky, protože ty podporují klíčení spór. Je nutné ruce mechanicky umýt (BENEŠ, 2012). Správná odpověď je b). jak vyplývá z grafu č. 15, na ostatních odděleních odpovědělo správně b) 18% respondentů, 18% lékařů, 21% sester, 0% sanitářů. Odpověď a) zvolilo 13 % respondentů, 0% lékařů, 17% sester, 14% sanitářů. Odpověď c) zvolilo 69% respondentů, 82% lékařů, 62% sester, 86% sanitářů. Odpověď d) zvolilo 0% respondentů. Na infekčním oddělení zvolilo odpověď a) 0% respondentů. Správnou odpověď b) zvolilo 86% respondentů, 100% lékařů, 80% sester, 100% sanitáři. Odpověď c) zvolili 14% respondentů, 0% lékařů, 20% sester, 0% sanitářů. Odpověď d) zvolilo 0% respondentů. 51 16. Jaké desinfekční prostředky používáte k desinfekci povrchů a předmětů na pokoji u pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Tab. č. 16 - Jaké desinfekční prostředky používáte k desinfekci povrchů a předmětů na pokoji u pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a)Desinfekční prostředek dle platného desinfekčního řádu 6 29 5 0 0 1 b)Desinfekční prostředek se sporicidním účinkem 5 17 1 2 10 2 c)Desinfekční prostředek, který máme na oddělení právě otevřený 0 1 1 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Desinfekční prostředek dle platného desinfekčního řádu Desinfekční prostředek se sporicidním účinkem Desinfekční prostředek, který máme na oddělení právě otevřený Graf č. 16 - Jaké desinfekční prostředky používáte k desinfekci povrchů a předmětů na pokoji u pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 16 jsme zjišťovali, jaké desinfekční prostředky používají respondenti k desinfekci povrchů a předmětů na pokoji u pacienta s kolitidou Clostridium difficile (tabulka č 16). K desinfekci je nutné používat desinfekční prostředky se sporucidním účinkem. (BENEŠ, 2012). Správná odpověď je b). Jak vyplývá z grafu č.16, na ostatních odděleních správně odpovědělo za b) 35% respondentů, 45% lékařů, 36% sester, 14% sanitářů. Odpověď a) zvolilo 62% respondentů, 25% lékařů, 62% sester, 71% sanitářů. Odpověď c) zvolili 3% respondentů, 0% lékařů, 2% sester, 14% sanitářů. Na infekčním oddělení odpovědělo správně b) 93% respondentů, 100% lékaři, 100% sestry, 67% sanitáři. Odpověď a) uvedlo 7% respondentů, 0% lékařů, 0% sester, 33% sanitářů. 52 17. Vyšetřovací pomůcky (např. tonometr, fonendoskop ) a pomůcky k osobní potřebě má pacient s kolitidou Clostridium difficile: Tab. č. 17 - Vyšetřovací pomůcky (např. tonometr, fonendoskop ) a pomůcky k osobní potřebě má pacient s kolitidou Clostridium difficile: Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Individualizovány 10 39 4 2 10 2 b)Používány stejně jak u ostatních pacientů 1 7 2 0 0 1 c) Nevím 0 1 1 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Individualizovány Použivány stejně jak u ostatních pacientů Nevím Graf č. 17 - Vyšetřovací pomůcky (např. tonometr, fonendoskop) a pomůcky k osobní potřebě má pacient s kolitidou Clostridium difficile Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 17 jsme se respondentů ptali na používání vyšetřovacích pomůcek a pomůcek k osobní potřebě u pacientů s kolitidou Clostridium difficile (tabulkač. 17). Pacientovi jsou na izolačním pokoji dány individuální zdravotní pomůcky, jako fonendoskop, tlakoměr, teploměr na měření tělesné teploty a pomůcky k osobní potřebě. Pomůcky zůstávají pacientovi po celou dobu izolačního režimu (PODSTATOVÁ, 2009). Správná odpověď je a). Dle grafu č. 17, na ostatních odděleních správně odpovědělo za a) 82% respondentů, 91% lékařů, 83% sester, 57% sanitáři. Odpověď b) zvolilo 15% respondentů, 9% lékařů, 15% sester, 29% sanitáři. Odpověď c) zvolili 3% respondentů, 0% lékařů, 2% sester, 14% sanitářů. Na infekčním oddělení odpověď a) zvolilo 87% respondentů, 100% lékařů, 100% sester, 67% sanitářů. Odpověď b) uvedlo 14% respondentů, 0% lékařů, 0% sester, 33% sanitářů. 53 18. Kam odkládáte použité prádlo od pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Tab. č. 18 - Kam odkládáte použité prádlo od pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Do pytle na špinavé prádlo 1 0 0 0 0 0 b) Do pytle na infekční prádlo na pokoji pacienta 6 40 7 2 10 3 c) Do pytle na infekční prádlo 4 7 0 0 0 0 d) Jiná možnost …………. 0 0 0 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Do pytle na špinavé prádlo Do pytle na infekční prádlo na pokoji pacienta Do pytle na infekční prádlo Jiná možnost …………. Graf č. 18 - Kam odkládáte použité prádlo od pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 18 jsme se respondentů ptali na manipulaci s použitým prádlem od pacienta kolitidou Clostridium difficile (tabulka č.18). Veškeré osobní a ložní prádlo je bráno jako infekční. Ukládá se do PVC pytlů označených jako infekční prádlo přímo na izolačním pokoji (PODSTATOVÁ, 2009). Správná odpověď je b). Jak je patrno z grafu č. 18, na ostatních odděleních správně odpovědělo za b) 81% respondentů, 55% lékařů, 85% sester, 100% sanitářů. Odpověď a) zvolilo 0,2% respondentů, 9% lékaři, 0%sester, 0% sanitářů. Odpověď c) zvolilo 17% respondentů, 36% lékařů, 15% sester, 0% sanitářů. Odpověď d) zvolilo 0% respondentů. Na infekčním oddělení odpovědělo 100% respondentů správně b). 54 19. Kam odkládáte odpad od pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Tab. č. 19 - Kam odkládáte odpad od pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Do nádoby označené nebezpečný odpad přímo na pokoji 6 42 7 2 10 3 b) Do nebezpečného odpadu 5 5 0 0 0 0 c) Do komunálního odpadu 0 0 0 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Do nádoby označené nebezpečný odpad přímo na pokoji Do nebezpečného odpadu Do komunálního odpadu Graf č. 19 - Kam odkládáte odpad od pacienta s kolitidou Clostridium difficile? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č.19 jsme se respondentů ptali na manipulaci s odpadem od pacienta kolitidou Clostridium difficile (tabulka č.19). Odpad na izolačních pokojích se ukládá do nádob označených jako nebezpečný odpad, katalogové číslo 180103 a nebezpečný odpad ostré předměty (injekční jehly, sklo) do silnostěnných nádob označených katalogovým číslem Ostré předměty 180101, přímo na pokojích. (PODSTATOVÁ, 2009). Správná odpověď je a). Jak je patrno z grafu č. 19, na ostatních odděleních správně odpovědělo za a) 85% respondentů, 55% lékařů, 89% sester, 100% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 15% respondentů, 45% lékařů, 11% sester, 0 sanitářů. Odpověď c) zvolilo 0 respondentů. Na infekčním oddělení odpovědělo 100% respondentů správně a). 55 20. Při vizitě, podávání léků a stravy se na izolační pokoj vchází? Tab. č. 20 - Při vizitě, podávání léků a stravy se na izolační pokoj vchází? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a)První v pořadí 0 0 0 0 0 0 b) Poslední v pořadí 7 45 5 2 10 3 c) Na pořadí nezáleží 4 2 2 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% První v pořadí Poslední v pořadí Na pořadí nezáleží Graf č. 20 - Při vizitě, podávání léků a stravy se na izolační pokoj vchází? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 20 jsme zjišťovali režim vcházení na izolační pokoj při podávání léků, stravy, vizitě (tabulka č. 20). Při opakujících se posloupných činnostech jako vizita, podávání léků, stravy, ranní, večerní úprava, úklid nechávat izolační pokoj poslední na řadě (ZOUHAROVÁ, 2011). Správná odpověď je b). Jak vyplývá z grafu č. 20, na ostatních odděleních správně odpovědělo za b) 89% respondentů, 64% lékařů, 96% sester, 71% sanitářů. Odpověď a) zvolilo 0% respondentů. Odpověď c) zvolilo 11% respondentů, 36% lékařů, 4% sester, 29% sanitářů. Na infekčním oddělení odpovědělo 100% respondentů správně b). 56 21. Mohou docházet za pacienty s kolitidou Clostridium difficile návštěvy? (možno více odpovědí) Tab. č. 21 - Mohou docházet za pacienty s kolitidou Clostridium difficile návštěvy? (možno více odpovědí) Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Ano, jen přes okno na galerii pro návštěvy 4 17 2 2 10 3 b) Ne 1 12 0 0 0 0 c) Na pokoj jen nejbližší příbuzní 5 15 5 2 10 3 d) Jiné… 1 7 0 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano, jen přes okno na galerii pro návštěvy Ne Na pokoj jen nejbližší příbuzní Jiné… Graf č. 21 - Mohou docházet za pacienty s kolitidou Clostridium dif návštěvy? (možno více odpovědí) Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 21 jsme se respondentů ptali zda mohou docházet za pacienty s kolitidou Clostridium difficile návštěvy, bylo možno i více odpovědí (tabulka č. 21). Nejbližší příbuzní po souhlasu lékaře pokud jsou zdraví (ne při ATB, onkologické léčbě, imunosuprimovaní) mohou na pokoj, musí mít oblečený ochranný plášť a při odchodu si důkladně umyjí ruce (PODSTATOVÁ, 2009). Za správnou odpověď lze považovat za a), c) a d) zde respondenti vepsali, mohou v ochranných prostředcích jako plášť. Jak je patrno z grafu č. 21, na ostatních odděleních odpověď a) uvedlo 33% respondentů, 36% lékaři, 36% sester, 29% sanitářů. Odpověď c) uvedlo 36% respondentů, 45% lékařů, 32% sester, 71% sanitářů. Odpověď d) uvedlo 12% respondentů, 9% lékařů, 15% sester, 0% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 19% respondentů, 9% lékařů, 26% sester, 26% sanitářů. Na infekčním oddělení odpověď a) zvolilo 100% respondentů a odpověď c) zvolilo 100% respondentů. Odpověď b) uvedlo 0% respondentů a odpověď d) uvedlo 0% respondentů. 57 22. Jak z Vašeho pohledu vnímá pacient s kolitidou Clostridium difficile izolační režim? Tab. č. 22 - Jak z Vašeho pohledu vnímá pacient s kolitidou Clostridium difficile izolační režim? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Má obavu 3 9 1 0 4 0 b) Spolupracuje, protože je dostatečně informován o důvodech opatření 7 29 4 2 6 2 c) Nevím 1 9 2 0 0 1 0% 20% 40% 60% 80% 100% Má obavu Spolupracuje, protože je dostatečně informován o důvodech opatření Nevím Graf č. 22 - Jak z Vašeho pohledu vnímá pacient s kolitidou Clostridium difficile izolační režim? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 22 nás v odpovědích od respondentů zajímalo, zda se zamýšlí nad pocity pacienta v izolačním režimu (tabulka č.22). U nemocných v izolačním režimu trpí psychika, převládají pocity osamělosti, izolace, odstrčení, změny nálad. Sestra musí správně posoudit a zhodnotit a reagovat na psychické potřeby (TRACHTOVÁ, 2005). Jak je patrné z grafu č. 22, na ostatních odděleních odpověď a) zvolilo 20% respondentů, 27% lékařů, 19% sester, 14% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 62% respondentů, 64% lékařů, 62% sester, 57% sanitáři. Odpověď c) zvolilo 18% respondentů, 9% lékařů, 19% sester, 29% sanitáři. Na infekčním oddělení odpověď a) zvolilo 25% respondentů, 0% lékařů, 40% sester, 0% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 69% respondentů, 100% lékařů, 60% sester, 67% sanitářů. Odpověď c) zvolil 6% respondentů, 0% lékařů, 0% sester, 33% sanitářů. 58 23. Máte strach, že se sám/a nakazíte kolitidou Clostridium difficile při ošetřování těchto pacientů? Tab. č. 23 - Máte strach, že se sám/a nakazíte kolitidou Clostridium difficile při ošetřování těchto pacientů? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Ano 1 10 1 0 0 0 b) Spíš ano 1 8 1 0 0 0 c) Spíš ne 4 18 4 0 1 1 d) Ne 4 10 1 2 8 2 e) Nevím 1 1 0 0 1 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano Spíš ano Spíš ne Ne Nevím Graf č 23 - Máte strach, že se sám/a nakazíte kolitidou Clostridium difficile při ošetřování těchto pacientů? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 23 jsme zjišťovali, zda respondenti mají obavy, že se sami nakazí kolitidou Clostridium difficile při ošetřování těchto pacientů (tabulka č.23). Jak vyplývá z grafu č. 23, na ostatních odděleních odpověď a) zvolilo 18% respondentů, 9% lékařů, 21% sester, 14% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 17% respondentů, 9% lékařů, 17% sester, 14% sanitářů. Odpověď c) zvolilo 39% respondentů, 36% lékařů, 38% sester, 57% sanitářů. Odpověď d) zvolilo 23% respondentů, 36% lékařů, 21% sester, 14% sanitářů. Odpověď e) zvolili 3% respondentů, 9% lékařů, 2% sester, 0% sanitářů. Na infekčním oddělení odpověď a) zvolilo 0% respondentů. Odpověď b) zvolilo 0% respondentů. Odpověď c) zvolili 13% respondentů, 0% lékařů, 10% sester, 33% sanitářů. Odpověď d) zvolilo 80% respondentů, 100% lékaři, 80% sester, 67% sanitářů. Odpověď e) zvolilo 7% respondentů, 0% lékařů, 10% sester, 0% sanitářů. 59 24. Myslíte si, že dodržujete zásady bariérové ošetřovatelské péče? Tab. č. 24 - Myslíte si, že dodržujete zásady bariérové ošetřovatelské péče? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Vždy ano 5 25 6 2 9 1 b)Většinou ano 6 22 1 0 1 1 c) Většinou ne 0 0 0 0 0 1 d) Ne 0 0 0 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Vždy ano Většinou ano Většinou ne Ne Graf č. 24 - Myslíte si, že dodržujete zásady bariérové ošetřovatelské péče? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 24 jsme zjišťovali, zda si respondenti myslí, že dodržují zásady bariérové péče (tabulka č.24). Jak je patrné z grafu č.24, na ostatních odděleních odpověď a) Vždy ano zvolilo 55% respondentů, 45% lékařů, 53% sester, 86% sanitářů. Odpověď b) Většinou ano zvolilo 45% respondentů, 55% lékařů, 47% sester, 14% sanitářů. Odpověď c) Většinou ano zvolilo 0% respondentů. Odpověď d)Většinou ne zvolilo 0% respondentů. Na infekčním oddělení odpověď a) zvolilo 80% respondentů, 100% lékařů, 90% sester, 33% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 13% respondentů, 0% lékařů, 10% sester, 33% sanitářů. Odpověď c) zvolilo 7% respondentů, 0% lékařů, 0% sester, 33% sanitářů. Odpověď d) zvolilo 0% respondentů. 60 25. Máte na oddělení možnost ukládat pacienty na pokoj se samostatným WC? Tab. č. 25 - Máte na oddělení možnost ukládat pacienty na pokoj se samostatným WC? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Ano všechny pokoje 1 3 1 2 10 3 b) Ano 1-2 2 4 0 0 0 0 c) Ano, ale vedeny jako nadstandartní 0 0 0 0 0 0 d) Ne 8 40 6 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano všechny pokoje Ano 1-2 Ano, ale vedeny jako nadstandartní Ne Graf č. 25 - Máte na oddělení možnost ukládat pacienty na pokoj se samostatným WC? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 25 jsme u respondentů zjišťovali jaké mají na odděleních možnosti izolace nemocných na pokoji se samostatným WC (tabulka 25). Jak vyplývá z grafu č. 25, na ostatních odděleních odpověď a) zvolili 8% respondentů, 9% lékařů, 6% sester, 14% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 9% respondentů, 18% lékaři, 9% sester, 0% sanitářů. Odpověď c) zvolilo 0% respondentů. Odpověď d) zvolilo 83% respondentů, 73% lékařů, 85% sester, 86% sanitářů. Na infekčním oddělení 100% respondentů zvolilo odpověď a). 61 26. Kde na oddělení personál jí a pije? Tab. č. 26 - Kde na oddělení personál jí a pije? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) V kuchyňce pro pacienty 0 5 0 0 0 0 b) V pracovně sester 1 2 0 0 0 0 c) V místnosti k tomu určené 8 38 7 2 10 3 d) Jinde…… 2 2 0 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% V kuchyňce pro pacienty V pracovně sester V místnosti k tomu určené Jinde…… Graf č. 26 - Kde na oddělení personál jí a pije? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 26 jsme se respondentů ptali, kde na oddělení personál jí a pije (tabulka č. 26). Na pracovištích je zákaz konzumace potravin a nápojů, jen ve vyhrazené místnosti. Správná odpověď je c) a d) kde respondenti uvedli, lékařský pokoj a místnost pro sestry. Jak vyplývá z grafu č. 26 na ostatních odděleních správně za c) odpovědělo 81% respondentů, 73% lékařů, 81% sester, 100% sanitářů. Odpověď d) zvolilo 6% respondentů, 18% lékařů, 4% sester, 0% sanitářů. Odpověď za a) zvolilo 8% respondentů, 0% lékařů, 11% sester, 0% sanitářů. Odpověď b) uvedlo 5% respondentů, 9% lékařů, 4% sester, 0% sanitářů. Na infekčním oddělení uvedlo 100% respondentů odpověď c). 62 27. Myslíte si, že VSN má dostatečně vypracované standardy k dané problematice? Tab. č. 27 - Myslíte si, že VsN má dostatečně vypracované standardy k dané problematice? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Ano 7 33 5 2 10 3 b) Ne 1 8 0 0 0 0 c) Nevím 3 6 2 0 0 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano Ne Nevím Graf č. 27 - Myslíte si, že VsN má dostatečně vypracované standardy k dané problematice? Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 27 jsme u respondentů zjišťovali, zda si myslí, že Vsetínská nemocnice má dostatečně vypracované standardy k dané problematice (tabulka č.27). Jak vyplývá z grafu č. 27, na ostatních odděleních odpověď a) zvolilo 69% respondentů, 64% lékařů, 70% sester, 71% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 14% respondentů, 9% lékařů, 17% sester, 0% sanitářů. Odpověď c) zvolilo 17% respondentů, 27% lékařů, 13% sester, 29% sanitářů. Na infekčním oddělení 100% respondentů zvolilo odpověď a). 63 28. Znalosti o dané problematice jste získali? (možno více odpovědí) Tab. č. 28 - Znalosti o dané problematice jste získali? (možno více odpovědí) Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři a) Samostudium – literatura, internet, přednáška, kongres 7 27 4 2 8 2 b) Seminář v rámci provozní porady odd. 4 18 1 2 10 2 c) Povinné školení o NN v rámci VsN. 5 41 4 2 10 3 0% 20% 40% 60% 80% 100% Samostudium – literatura, internet, přednáška, kongres Seminář v rámci provozní porady odd. Povinné školení o NN v rámci VsN. Graf č. 28 - Znalosti o dané problematice jste získali? (možno více odpovědí) Lékaři Sestry Sanitáři Inf. lékaři Inf. sestry Inf. sanitáři V otázce č. 28 jsme se respondentů ptali, kde získali znalosti o dané problematice (tabulka č.28). Jak vyplývá z grafu č. 28, na ostatních odděleních odpověď a) zvolilo 60% respondentů, 64% lékařů, 57% sester, 57% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 35% respondentů, 36% lékařů, 38% sester, 14% sanitářů. Odpověď c) zvolilo 77% respondentů, 45% lékařů, 87% sester, 57% sanitářů. Na infekčním oddělení zvolilo odpověď a) 80% respondentů, 100% lékařů, 80% sester, 67% sanitářů. Odpověď b) zvolilo 93% respondentů, 100% lékařů, 100% sester, 67% sanitářů. Odpověď c) uvedlo 100% respondentů. 64 6 DISKUZE Primárním cílem praktické části bakalářské práce bylo ověřit znalosti zdravotnického personálu v problematice hygienicko – epidemiologického režimu a bariérového ošetřovatelství u pacientů s kolitidou Clostridium difficile, dále zjistit rozdíly v ovládání bariérového ošetřovatelství a hygienicko – epidemiologického režimu mezi kategoriemi zdravotnických pracovníků, a nakonec ověřit možnosti izolace pacientů ve VSN. V praktické části bakalářské práce jsme si stanovili a ověřovali tyto tři hypotézy. Hypotéza č.1 - Zdravotnický personál na infekčním oddělení nejlépe zná a aplikuje zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologického režimu a dokáže vyhodnotit rizikové faktory, laboratorní metodiku. Hypotéza č.2 - Sestry jsou kategorie zdravotnických pracovníků, která ovládá zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický režim nejlépe. Hypotéza č.3 - Zdravotnický personál na infekčním oddělení má lepší technické možnosti jak dodržovat zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický režim. Výsledky průzkumového šetření bylo těžké srovnat s jinými pracemi. Nenašli jsme práci, která by se zaměřovala na péči o pacienty s kolitidou Clostridium difficile. Proto porovnáváme data s pracemi, které pojednávají o bariérovém ošetřování a nozokomiálních nákazách v otázkách, které jsou společné s naší prací. Průzkumového šetření se zúčastnili zdravotničtí pracovníci Vsetínské nemocnice, na jejichž odděleních bývají hospitalizovaní pacienti s kolitidou Clostridium difficile. Distribuováno bylo 90 dotazníků, vráceno 82, vyhodnoceno 80, 2 vyřazeny pro neúplnost. Při vyhodnocování dotazníků jsme respondenty rozdělili do dvou hlavních skupin. Respondenti pracující na jiných odděleních (65) – ARO, JIP, interna, chirurgie, LDN a respondenti infekčního oddělení (15). Z identifikačních otázek vyplynulo (graf č.2), největší zastoupení sester (72%, 67%), dále lékařů (17%, 13%) a sanitářů (11%, 20%). Výsledek odpovídá personálnímu obsazení oddělení dle systematizace pracovních míst. Dosažené vzdělání (graf č. 3, tab.č.3) u lékařů vysokoškolské MUDr. (pro naše potřeby jsme nezjišťovali specializace) a u sanitářů sanitářský kurz. Sester je nejvíce se vzděláním 65 středoškolským s maturitou 38% na ostatních odděleních, 60% na infekčním oddělení, dále následuje vzdělání specializační, vyšší odborné, vysokoškolské bakalářské a jen 1 respondent uvedl magisterské vzdělání. Dle počtu odpracovaných let (graf. č. 1) nejvyšší zastoupení měli respondenti v kategorii 16 a více let 36%, 60%, ale lékařů 64% bylo nejvíce v kategorii 0- 5 let. Lze předpokládat, že právě mladí lékaři byli ochotni se zapojit do průzkumového šetření. Délka praxe v oboru a dosažené vzdělání u sester odpovídá průzkumu z bakalářské práce Jarešové z roku 2010, prováděného u 90 respondentů z nemocnic Písek a Strakonice. Kontrolní otázka č.10 zjišťovala, zda všichni respondenti mají zkušenost s péčí o pacienta s kolitidou Clostridium difficile (graf. 10, tab. č.10). Překvapivým výsledkem bylo, že 12 % respondentů na ostatních odděleních nemělo v péči pacienta kolitidou Clostridium difficile. Domníváme se, že tato skutečnost je dána příchodem nových zaměstnanců na oddělení a cirkulací lékařů v rámci praxe po nemocničních odděleních, 2 lékařky z ortopedie nyní na kolečku na LDN, 1 lékař dětského oddělení na chirurgii. Teoretické znalosti ohledně legislativy, pojmů nozokomiální nákaza, bariérová péče, laboratorní diagnostika, vnímavý jedinec, uložení pacienta na pokoj, označení pokoje jsme zjišťovali u otázek č. 5 až 9 a 11, 12. Otázka č. 5 zjišťovala, zda respondenti znají, která vyhláška se zabývá předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Překvapivým zjištěním bylo, že správnou odpověď (graf. č.5) a to vyhlášku 306/2012 Sb. na ostatních odděleních uvedlo 60% respondentů, ale na infekčním oddělení jen 47%. Je to mnohem nižší údaj ve srovnání s průzkumem Jarešové z roku 2010, v němž správnou odpověď uvedlo 88% respondentů. Domníváme se, že to dáno teprve krátkou dobou působením vyhlášky. Platí od října 2012, průzkum byl prováděn v lednu a únoru 2013. Naopak příjemným zjištěním bylo, že respondenti znají pojem nemocniční nákaza, ostatní oddělení 95%, infekční oddělení 100% (graf. č.6), bariérová ošetřovatelská péče ostatní oddělení 88%, infekční oddělení 100% respondentů (graf.č.7). Je to srovnatelný výsledek s šetřením Hlúškové Lenky v roce 2011, která uvádí znalost pojmu nozokomiální nákaza 96% respondentů, bariérová péče 85% respondentů. V našem průzkumu dle předpokladů měli největší znalosti lékaři (100%, 91%) a sestry (96%, 91%). Rizikový faktor CDI léčbu ATB, znalo na ostatních 66 odděleních 80% respondentů, na infekčním oddělení 100% (graf č.8). Laboratorní nález určující režimová opatření u CDI, pozitivní antigen i toxin Clostridium difficile ve stolici, znalo 80% respondentů na ostatních odděleních, 100% na infekčním oddělení (graf 9). Je poněkud překvapivé, že 12% lékařů nezná ani rizikový faktor CDI, ani určující laboratorní nález. V otázce č.11, na jaký pokoj uloží pacienta s kolitidou Clostridium difficile, jsme nechali respondentům více možností správných odpovědí (tabulka č.11, graf č.11). Všichni respondenti, až na jednoho sanitáře z jiných oddělení zvolili správnou odpověď, kterou doporučuje literatura. V otázce označení pokoje uvedlo správnou odpověď 97% respondentů na ostatních odděleních, nejúspěšnější byli sanitáři ve 100%, a 100% respondentů na infekčním oddělení (graf č. 11). Předpokládáme, že problematika izolačních pokojů je popsána v provozních řádech odděleních a zaměstnanci jsou dostatečně proškoleni. V této části otázek můžeme konstatovat, že hypotéza č.1 - Zdravotnický personál na infekčním oddělení nejlépe zná a aplikuje zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický režimu a dokáže vyhodnotit rizikové faktory, laboratorní metodiku se nám potvrdila. Pracovníci infekčního oddělení odpověděli v těchto 7 otázkách 6x 100% respondentů správně, jen 1x 47% , to je 92,4%. Respondenti z jiných oddělení měli úspěšnost správných odpovědí 85,6%. Hypotéza č.2 - Sestry jsou kategorie zdravotnických pracovníků, která ovládá zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický režim nejlépe, se nám potvrdila. Sestry uvedly správnou odpověď v 71,7%, lékaři v 68,6%, sanitáři v 65,7%. Můžeme, ale konstatovat, znalosti všech tří kategorií zdravotnických pracovníků jsou velmi rovnocenné, přesto, že se jedná převážně o teoretické znalosti a mohlo se předpokládat, že sanitáři takové informace neznají. Domníváme se, že je to dáno i tím, že Vsetínská nemocnice má certifikaci ISO, akreditaci dle SAK. Tudíž jsou systémy nastaveny, procesy ověřovány, výstupy kontrolovány a vyhodnocovány, zaměstnanci školeni, edukováni. Otázkou č.14 jsme zjišťovali množství dostupných ochranných pomůcek na odděleních. Je velmi potěšitelné, že 86% respondentů na jiných odděleních, 100% na infekčním oddělení uvedlo, že mají pomůcek dostatek (graf č.14). Ve srovnání s naší prací uvádí Hlúšková ve svém průzkumu z roku 2011, podstatně nižší údaje. Pouze 33,75% respondentů mělo vždy dostatek pomůcek a 62,5% respondentů uvedlo, že většinou mělo dostatek pomůcek. Jsme si ovšem vědomi neúplné komparability obou průzkumů, proto je tyto údaje nutno posuzovat a srovnávat opatrně. 67 Vlastí bariérové péči o pacienty s kolotidou Clostridium difficile jsme věnovali otázky č. 13, 15 – 21. Zásadní v bariérovém ošetřování je používání ochranných pomůcek (graf č.13). Je potěšitelné, že jednorázové rukavice používá 100% respondentů na ostatních odděleních i na infekčním oddělení. Pláště používá na ostatních odděleních 98% sester, 86% sanitářů, lékařů jen 82%, na infekčním oddělení 100% respondentů. Z pohledu výši procent se zdá být vše v pořádku, ale je třeba si uvědomit, že hlavně sanitáři vykonávají s pacientem činnosti při jako je umývání, manipulace se stolicí, manipulace s prádlem a je zcela zásadní, aby používali pláště. U lékařů jsme v našem průzkumu také dosáhli neuspokojivý výsledek. Zdá se, jako by nepřikládali význam faktu, že v průběhu vyšetřování pacienta se dotýkají i lůžka a lůžkovin plných spor bakterií. Používání ústenky je nutné při manipulaci s prádlem (PODSTATOVÁ, 2009), takže procenta odpovědí 55% respondentů na jiných odděleních a 60% respondentů na infekčním oddělení by odpovídala frekvenci manipulace s prádlem. Krejsková Kamila se ve svém průzkumu z roku 2011 (respondenti - 82 sester z nemocnice v Českých Budějovicích) zabývala možnostmi bariérové péče u klientů s MRSA. Ve srovnání s naší prací uvádí nižší údaje. 81% respondentů používá rukavice, 61% respondentů ochranné pláště, ústenky 24% respondentů. Srovnatelné výsledky s naší prací uvádí ve svém průzkumu Jarešová Marie z roku 2010, která ve své práci se zabývá využitím bariérového režimu při výskytu nozokomiálních infekcí. Uvádí, že 100% respondentů používá rukavice, 90% respondentů ochranný plášť, 92% respondentů ústenku. Dále nás zajímali pomůcky k osobní potřebě, které mají být individualizovány ((PODSTATOVÁ, 2009). Správně odpovědělo 82% respondentů na jiných odděleních, z toho 57% sanitářů, překvapivě jen 87% respondentů na infekčním oddělení, zde špatnou odpověď uvedl jeden sanitář (graf.č.17., tab.č.17). Domníváme se, že bude vhodné proškolení sanitářů o pojmech individualizace pomůcek. Manipulaci s použitým prádlem jsme se věnovali v další otázce (graf č.18). Výsledek je velmi uspokojivý, na infekčním oddělení správně odpovědělo 100% respondentů, že se ukládá do PVC pytlů označených jako infekční prádlo přímo na izolačním pokoji (PODSTATOVÁ, 2009), na jiných odděleních 81% respondentů, ale 100% sanitářů, 85% sester, a jen 55% lékařů. Domníváme se, že výsledky jsou dány pracovními činnostmi skupin pracovníků, sanitáři nejvíce manipulují s prádlem, a znají správné postupy. Je otázkou, do jaké míry jsou naše výsledky ovlivněny postojem lékařů, respektive jejich nahlížením na režim izolačních pokojů. Krejsková Kamila se ve svém průzkumu z roku 2011, uvádí jen 55% znalost sester ohledně manipulace 68 s prádlem z izolačních pokojů. V našem průzkumu v otázce manipulace s nebezpečným odpadem odpovědi byly takřka stejné jak u prádla (graf.č.19). Správně odpovědělo 100% respondentů na infekčním oddělení, 85% na ostatních odděleních, 55% lékařů, 89% sester, 100% sanitářů. Krejsková uvádí 66% znalost sester. Dále nás zajímalo, jak respondenti znají organizaci vstupů na izolační pokoj v rámci opakujících posloupných činnostech, má se do něj vstupovat poslední v pořadí (ZOUHAROVÁ, 2011). Výsledky nás potěšili (graf č.20). Na infekčním oddělení 100% respondentů uvedlo správnou odpověď, na ostatních odděleních 89%, poněkud překvapivě jen 64% lékařů, 96% sester a 71% sanitářů. Jsme toho názoru, personál zná pojmy izolační pokoj, zná základní postupy bariérového ošetřování. Lékaři by měli této problematice věnovat více pozornosti. Výsledek je srovnatelný s průzkumem Jarešové Marie z roku 2010, která se ve své práci zabývala využitím bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení, uvádí 82% správných odpovědí u sester. Další otázka se týkala vstupu návštěv na pokoj, kde leží pacient s kolitidou Clostridium difficile. Zde jsme respondentům nabídli více správných odpovědí (tab. č.21, graf č.21). Jednak na balkony pro návštěvy (tato možnost se prakticky týká jen infekčního oddělení, které je tak stavebně vybaveno), dále přímo na pokoj nejbližší příbuzní za určitých podmínek (zdraví, ochranný oděv, umytí rukou) (PODSTATOVÁ,2009). Tato varianta je dnes preferována s ohledem na uspokojování potřeb pacienta. Možnost d) jiná 8 respondentů v ochranných prostředcích jako plášť, jsme uznali za správnou. 100% respondentů na infekčním oddělení a 81% respondentů, 91% lékařů, 74% sester, 74% sanitářů, na ostatních odděleních zvolilo správnou odpověď. V rámci uspokojování potřeb pacienta je to zajisté potěšující výsledek. Jen nás nutí se zamyslet, jestli je vždy možné na otevřených odděleních, na kterých jsou návštěvy volné a neomezené, dodržet výše popsané zásady. Za důležité jsme považovali, zda respondenti vědí, jaké desinfekční prostředky se používají k desinfekci povrchů a předmětů na pokoji u pacienta s kolitidou Clostridium difficile (graf č.16, tab. č.16). Je nutné používat desinfekční prostředky se sporucidním účinkem (BENEŠ, 2012). Na infekčním oddělení odpovědělo 93% respondentů správně, jeden sanitář zvolil špatnou odpověď. Na ostatních odděleních odpovědělo správně jen 35% respondentů, 45% lékařů, 36% sester, 14% sanitářů. To je velmi neuspokojivý výsledek. V případě sanitářů, se můžeme domnívat, že neznají pojem sporucidní účinek, je jim oznámeno, že na izolačním pokoji se provádí desinfekce např. Mikaseptem KP. Ale v případě sester a lékařů je tato neznalost zarážející. Vsetínská nemocnice a.s. má přímo v rámci 69 interní směrnice Desinfekční řád, přílohu Clostridium difficile jako původce nozokomiálních infekcí, ve které jsou popsané jaké desinfekční prostředky použít. Nejvíce alarmují zjištění jsme získali v odpovědi na otázku jak respondenti provádí očistu rukou po ošetření pacienta s kolitidou Clostridium difficile (graf.č15). Beneš ve svých doporučeních z roku 2012 uvádí, že desinfekce rukou není vhodná alkoholovými desinfekčními prostředky, protože ty podporují klíčení spor. Je nutné ruce mechanicky umýt. Na infekčním oddělení uvedlo správnou odpověď 86% respondentů, 20% sester odpovědělo špatně. Na ostatních odděleních odpovědělo správně pouze 13% respondentů, 18% lékařů, 21% sester, 0% sanitářů. Domníváme se, že výsledek je neuspokojivý. Ruce z hlediska cesty přenosu nákazy jsou zásadní. Myslíme si, že částečně je situace způsobena propagováním desinfekce rukou alkoholovými desinfekčními prostředky, což je samozřejmě správné a žádoucí, ale v případě tohoto typu onemocnění naopak špatně. Podle našeho názoru bude nutná opakovaná a důkladná edukace personálu o správné technice mytí rukou. Bohužel jsme nenašli jinou průzkumnou práci, se kterou by se výsledky daly porovnat. V této části otázek můžeme konstatovat, že hypotéza č. 1- Zdravotnický personál na infekčním oddělení nejlépe zná a aplikuje zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický režimu a dokáže vyhodnotit rizikové faktory, laboratorní metodiku se nám potvrdila. Pracovníci infekčního oddělení uvedli správnou odpověď v 93,3%, pracovníci ostatních odděleních v 60,2%. Hypotéza č.2 - Sestry jsou kategorie zdravotnických pracovníků, která ovládá zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický režim nejlépe, se nám potvrdila. Sestry uvedly správnou odpověď v 77,0%, lékaři v 70,1%, sanitáři v 72,1%. Opět vyrovnané výsledky. Můžeme předpokládat, že solidní teoretické znalosti umí personál aplikovat v praxi. U sanitářů a sester, jak se domníváme, je to vizitka vrchních a staničních sester provádějící kvalitní zaškolení a kontrolu svých podřízených. Vedle ověřování teoretických znalostí o bariérovém ošetřování jsme zjišťovali, jestli respondenti vždy dodržují zásady bariérové ošetřovatelské péče (graf č.24, tab. 24.). Výsledky byly zajímavé. Odpověď „ano vždy“, zvolilo na jiných odděleních 55% respondentů, 45% lékařů, 53% sester, 86% sanitářů. Odpověď „většinou ano“ zvolilo 45% respondentů, 55% lékařů, 47% sester, 14% sanitářů. Odpovědi „většinou ne“ a „ne“ nezvolil žádný z respondentů. Na infekčním oddělení „vždy ano“ odpovědělo 80% respondentů, 100% lékařů, 90% sester, 33% sanitářů. Odpověď „většinou ano“ zvolili 2 respondenti, 1 sestra a jeden sanitář, odpověď „většinou ne“ 1 sanitář. Můžeme 70 předpokládat, že respondenti i když v odpovědích prokázali teoretické znalosti, v praxi sebekriticky se domnívají, že jich vždy nevyužijí. Je pro nás přijatelné, že si danou situaci uvědomují, a proto ji mohou řešit. A opět, jak se domníváme, to bude práce vrchních a staničních sester, aby dohlížely a kontrolovaly dodržování všech opatření. Nepřímo navazovala další otázka, zda respondenti mají obavy, že se sami nakazí kolitidou Clostridium difficile při ošetřování těchto pacientů (graf č.23, tab. č. 23). Opět zajímavé odpovědi. Na ostatních odděleních nejčastější odpověď byla „spíš ne“ 39% respondentů, 36% lékařů, 38% sester, 57% sanitářů. Odpověď „ne“ zvolilo 23% respondentů, 36% lékařů, 21% sester, 14% sanitářů. Odpovědi „ano“ 18% respondentů, , „spíš ano“ 17% respondentů, „nevím“ 3% respondentů. Na infekčním oddělení uvedlo odpověď „ne“ 80% respondentů, 100% lékařů, 80% sester, 67% sanitářů. Odpověď „spíše ne“ uvedlo 13% respondentů, 10% sester, 33% sanitářů. Odpověď „nevím“, uvedla 1 sestra. Na infekčním oddělení pracují respondenti s pacienty s kolitidou Clostridium difficile častěji než na jiných odděleních, takže ví, když správně dodržují hygienicko – epidemiologický režim a zásady pro ošetřování nemocných s kolitidou Clostridium difficile riziko přenosu nákazy je minimální. Pro srovnání uvádíme, co v průzkumu vyšlo Krejskové v roce 2011, která zjišťovala, zda se sestry cítí ohroženy, při ošetřování pacientů s MRSA nákazou. Ano 32% sester, spíš ano – 29% sester, ne – 13% sester, spíš ne 15% sester. Jsme si ovšem vědomi odlišnostmi obou průzkumů proto je nutné oba průzkumy srovnávat a posuzovat opatrně. V otázce č. 22 nás v odpovědích od respondentů zajímalo, zda se zamýšlí nad pocity pacienta, jak vnímá izolační režim (graf č. 22). V názoru respondentů převládá odpověď „spolupracuje, protože je dostatečně informován o důvodech opatření“, na ostatních odděleních 62% respondentů, na infekčním 69% respondentů. Odpověď „má obavu“ zvolilo na jiných odděleních 20% respondentů, na infekčním oddělení 25% respondentů. Odpověď „nevím“ zvolilo na ostatních odděleních (tab. č.22) lékař, 9 sester, 2 sanitáři. Na infekčním oddělení 1 sanitář. Domníváme se, že odpovědi jsou uspokojivé, šlo o to, si v prvé řadě uvědomit, že u pacientů v izolačním režimu trpí psychika, převládají pocity osamělosti, izolace, odstrčení, změny nálad (TRACHTOVÁ, 2005) a ta ovlivňuje celkový zdravotní stav pacienta, dobu uzdravení. Hypotézu č. 3- Zdravotnický personál na infekčním oddělení má lepší technické možnosti jak dodržovat zásady bariérového ošetřování a hygienicko – epidemiologický 71 režim, jsme chtěli ověřit otázkami č.25, 26. Otázka č.25 mapovala možnosti oddělení ukládat pacienty na pokoj se samostatným WC (graf č. 25). Na ostatních odděleních možnost „ano, všechny pokoje“ zvolilo 8% respondentů, možnost „ano 1- 2 pokoje“ zvolilo 9% respondentů, možnost „ano, ale vedeny jako nadstandardní“ 0% respondentů a možnost „ne“ 83% respondentů. Na infekčním oddělení 100% respondentů zvolilo odpověď „ano všechny pokoje“ 100% respondentů. Výsledky jsou dány stavebním uspořádáním budov VSN, která je pavilónového typu. Pavilony byly postaveny v době před 60 – 80 lety, stavebně se nepočítalo s WC na každém pokoji a dnes se obtížně hledá řešení. V otázce č. 26 jsme se respondentů ptali, kde na oddělení personál jí a pije (graf. č. 26). Správná odpověď je c) a d) kde respondenti uvedli, lékařský pokoj a místnost pro sestry. na ostatních odděleních správně za c) odpovědělo 81% respondentů, 73% lékařů, 81% sester, 100% sanitářů. Odpověď d) zvolilo 6% respondentů, 18% lékařů, 4% sester, 0% sanitářů. Na infekčním oddělení uvedlo 100% respondentů odpověď c). Odpovědi jsou překvapující. Lze předpokládat, že respondenti ví co odpovědět, ale troufáme si říct, že to není docela pravda. Při návštěvách oddělení ve Vsetínské nemocnici je pozorováno vnášení jídla a nápojů na pracovny sester, kde se běžně nachází odebraný biologický materiál. Samozřejmě je to dané z velké části opět stavebním uspořádáním nemocnice, kdy na odděleních je málo místa a místnost, hlavně sestry a sanitáři, ve které by se důstojně a za dodržení předpisů najedli a napili není. Naopak na infekčním oddělení přímo místnost určená jako jídelna pro zaměstnance. Hypotéza č. 3 se nám potvrdila. V otázce č. 27 a 28 jsme zjišťovali odkud respondenti získali znalosti o dané problematice a zda má VSN. vypracované standardy. 79% respondentů na jiných odděleních a 100% respondentů na infekčním oddělení uvedlo, že VSN. má dostatečně vypracované standardy k dané problematice. Informace k dané problematice respondenti čerpají, dle odpovědí na otázku č. 28, na jiných odděleních ze 77% z povinného školení o NN v rámci VSN, 60% uvedlo samostudium, 35% seminář v rámci pracovní porady oddělení. Na infekčním oddělení 100% respondentů zvolilo povinné školení NN, 93% respondentů seminář v rámci provozních porad oddělení, 80% samostudium..Myslíme si, že výsledek je potěšující a vyplývá i z výsledku průzkumu ve kterém respondenti prokázali dobré znalosti. Předpokládáme, že díky akreditací SAK, a certifikaci ISO má VSN dobře nastavenou politiku kvality a péče, do které mimo jiné patří standardy péče, povinná školení o NN. 72 6.1 Doporučení pro praxi  Seznámit vedení Vsetínské nemocnice a.s. s výsledky práce  Rozšířit v rámci povinného školení zaměstnanců o NN současné školení o problematiku CDI  Proškolit zdravotnické pracovníky o správné technice mytí rukou při péči o pacienty s kolitidou Clostridium difficile  Proškolit zdravotnické pracovníky o desinfekčních prostředcích používaných při CDI  Zaměřit se při edukaci sanitářů na vysvětlení pojmů individualizace pomůcek, sporicidní účinek desinfekčního prostředku.  Zajistit reedukaci lékařů o bariérové péči.  Využívat pro edukaci provozní porady oddělení, formou krátkého semináře  Izolovat na infekčním oddělení pacienty s kolitidou Clostridium difficile, kteří nevyžadují resuscitační péči.  Vypracovat informační leták pro pacienty s kolitidou Clostridium difficile a jejich rodinné příslušníky – co je CDI, izolační režim, bariérová péče, délka hospitalizace. 73 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo představit infekční obor v jeho dlouhé historii, ale především jeho možnosti v současnosti. Popsali jsme provoz na infekčním oddělení Vsetínské nemocnice. Nárůst nozokomiálních infekcí, zejména prudký vzestup onemocnění CDI, potřeba tyto pacienty izolovat, nás vedlo k tomu, poukázat a ověřit technické možnosti izolace a znalosti zdravotnického personálu Vsetínské nemocnice k dané problematice. Respondenty průzkumu jsme posuzovali ve skupinách pracovníci jiných odděleních (65) – respondenti z oddělení na kterých může být hospitalizován pacient s kolitidou Clostridium difficile - interna, chirurgie, LDN, ARO, JIP a respondenti z infekčního oddělení (15). Dále jsme srovnávali pracovní kategorie lékař, sestra, sanitář. Výzkumný cíl č. 1 byl ověřit znalosti zdravotnického personálu v problematice hygienicko – epidemiologického režimu a bariérového ošetřování u pacientů s kolitidou Clostridium difficile. Cíl č. 1 byl splněn. Na infekčním oddělení zná 92,8% respondentů problematiku hygienicko – epidemiologického režimu a bariérového ošetřování u pacientů s kolitidou Clostridium difficile. Na ostatních odděleních danou problematiku zná 72,9% respondentů. Výzkumný cíl č. 2 byl zjistit rozdíly v ovládání bariérového ošetřovatelství a hygienicko – epidemiologického režimu mezi kategoriemi zdravotnických pracovníků. Cíl č. 2 byl také splněn. Sestry ovládají techniky bariérového ošetřovatelství a hygienicko – epidemiologického režimu z 74,3%, lékaři z 69,3% a sanitáři z 68,9%. Výzkumný cíl č.3 bylo ověřit možnosti izolace pacientů ve VsN. Zde nás zejména zajímala možnost izolace pacientů na pokoj se samostatným WC. 83% respondentů na jiných odděleních uvedlo, že možnost pokoje se samostatným WC nemá. Na infekčním oddělení 100% respondentů uvedlo, všechny pokoje samostatné WC mají. Cíl č. 3 byl splněn. Výsledky práce poukazují na význam infekčního oboru do budoucnosti. Personál je zde cíleně a opakovaně edukován o problematice hygienicko – epidemiologického 74 režimu a bariérového ošetřování a konkrétně ve Vsetínské nemocnici, jsou to také nejvhodnější stavebně technické podmínky k izolaci pacientů. Potěšilo nás celkově vysoké procento znalostí respondentů a minimální rozdíly ve vědomostech mezi pracovními kategoriemi. Práce také zmapovala nedostatky ve znalostech, především v hygieně rukou. To nám ukazuje kam se zaměřit při proškolování zaměstnanců. Zjistili jsme, že respondenti se sami aktivně zajímali o danou problematiku samostudiem. Neměli bychom také zapomínat na samotné pacienty a jejich rodinné příslušníky. K jejich orientaci v dané problematice by bylo prospěšné vypracovat informační leták. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY „Anon“, 2011. 100 let nemocnice ve Vsetíně. Vsetín: Vsetínská nemocnice a.s., Havlíčkovo nábřeží 600, Zlín. ISBN 978-80-254-9766-1 BALETKA, Ladislav, 2008. Vsetín – Město a čas. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna. ISBN 978-80-904139-1-7 BENEŠ, Jiří et al., 2009. Infekční lékařství. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-644-1 CZEFFER, Libor, 2012. Řád 1-0217/06 Organizační řád. Interní materiál Vsetínské nemocnice a. s. HRABICOVÁ, Jarmila, 2011. Řád 04 – 0200/05 desinfekční řád. Interní materiál Vsetínské nemocnice a.s. JANEČKOVÁ, Marie, Bohdana BAMBUCHOVÁ, 2010.Řád 1-0223/05 Provozní řád infekčního oddělení. Interní materiál Vsetínské nemocnice a.s. KARLEN, Arno, 1997. Člověk a mikroby. Z angl. orig. přel. Růžena Loulová. Praha: Columbus. ISBN 80-85928-40-X KOVALČÍKOVÁ, K., KOBER, L. Nozokomiální nákazy a hygienickoepidemiologický režim. In: Sestra. 2009, roč. 19, č. 10, s. 33. ISSN 1210-0404. KRUIF, Paul, 1940. Lovci mikrobů. 9. vyd. Z angl. orig. přel. Josef Hrůša Praha: Orbis MAĎAR, R., PODSTATOVÁ,R., ŘEHOŘOVÁ, J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 178s. ISBN 80-247-1673-9. MIKŠOVÁ Zdeňka, Maria FROŇKOVÁ a Marie ZAJÍČKOVÁ, 2006. Kapitoly z ošetřovatelské péče II. Aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada. ISBN 80-247- 1443-4 NĚMCOVÁ, Jitka a kolektiv, 2012.Příklady praktických aplikací témat z předmětů Výzkum v ošetřovatelství, výzkum v porodní asistenci, a seminář k bakalářské práci.Plzeň: Maurea,s.r.o. ISBN 978-80-904955-5-5 NYČ, Otakar. Přístupy k léčbě střevních infekcí vyvolaných Clostridium difficile. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství. 2010, roč. 16, č. 3, s. 93-96. ISSN 1211-264X. PETŘEK, Jiří, 2013. Směrnice 13-0200/07 Směrnice o manipulaci s odpady. Interní materiál Vsetínské nemocnice a.s. ŠKUBOVÁ, J. Kongresový list-Hygiena rukou.Florence. Praha: 2011, roč. 7, č. 12,s. 31-32.ISSN1801-464X. ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy II. Praha: Maxdorf, 2001. ISBN 80-85912- 25-2. SYSEL, Dušan, Hana BELEJOVÁ a Oto MASÁR, 2011. Teorie a praxe ošetřovatelského procesu. Brno: Tribun EU. ISBN 978-80-7399-289-7 TOMAGOVÁ Martina, Ivana BÓRIKOVÁ et al., 2008. Potreby v ošetrovateĺstve. Martin: Osveta. ISBN 978-80-8063-270-0 TRACHTOVÁ, Eva., Potřeby nemocného v ošetřovatelském proces. 2.vyd. Brno: NCONZO Brno, 2006. 186 s. ISBN 80-7013-324-4 VÁCLAVEK, Matouš, 1881. Dějiny města Vsetína a okresu vsackého. Brno: Tisk Josef Groák a Ekler. AMBROŽOVÁ, Helena, 2011.Aktivní infekce trávicího traktu. Interní medicína pro praxi. [online] 2011, 3 (7 a 8), str. 288–291[cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/07/03.pdf „Anon“, 2001. Infekční choroby ve 21 století: situace se komplikuje.Medicína. [online] 2001, 4, roč.VIII, strana 1-2 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.zdrava- rodina.cz/med/med0401/med0401.html BENEŠ, Jiří, Petr HUSA a Otakar NYČ,2012. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství., Praha, Trios s.r.o. ISSN 1211-264X, 2012, vol. 18, no. 5, s. 160-167. [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://www.infekce.cz/dokument1.htm HLÚŠKOVÁ,Lenka. Přehled a znalosti všeobecných sester Uherskohradišťské nemocnice o nozokomiálních nákazách. Olomouc, 2011.bakalářská práce (Bc.). Univerzita Palackého v Olomouci.Fakulta zdravotnických věd. Ústav ošetřovatelství. Vedoucí práce Hana Pokorná. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://theses.cz/id/hfhzgk/Hluskova_Lenka_Prehled_a__znalosti_sester_UHN_o_NN.p df JAREŠOVÁ, Marie. Využití bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení. České Budějovice, 2010. bakalářská práce (Bc.). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Jana Somrová. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://theses.cz/id/qg4xn4/?furl=%2Fid%2Fqg4xn4%2F;so=nx;lang=en KREJSKOVÁ. Kamila. Možnosti bariérové ošetřovatelské péče u klientů s MRSA. České Budějovice, 2011. bakalářská práce (Bc.). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Pavel Scholz. [cit. 2013-04- 05]. Dostupné z: http://theses.cz/id/df71ix/?furl=%2Fid%2Fdf71ix%2F;so=nx;lang=en NYČ, Otakar, L.Matějková, 2011. Epidemiologie CDI. Epidemiologie nozokomiálních infekcí: 15. pracovní setkání "Antibiotická politika", Soláň, [26.-28. května] 2011 : sborník přednášek. [online],str.26.[cit. 2013-03-06]Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, 52 s. ISBN 978-80-244-2769-0. Dostupné z: http://www.bpp.cz/atb_centra/PDF/Abstrakta.pdf OUGHTON, Matthew T et al. Hand Hygiene with Soap and Water Is Superior to Alcohol Rub and Antiseptic Wipes for Removal of Clostridium difficile. Infection Control and Hospital Epidemiology. [online]. 2009, Vol. 30, No. 10. [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/10.1086/605322 PIEGZOVÁ, Lenka. Infekce vyvolané Clostridium difficile ve zdravotnických zařízeních. Nozokomiálne nákazy. [online] 2008, roč. 7, č. 3, s. 16-23. ISSN 1336-3859. [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.mediconsulting.cz/images/pdf/nn_3_2008.pdf PODSTATOVÁ, Renata, Rastislav MAĎAR, Hana CHALUPOVÁ a Eva GLOGEROVÁ. Opatření při výskytu infekce vyvolané clostridium difficile. Nozokomiálne nákazy. [online] 2009, roč. 8, č. 2, s. 43-47. ISSN 1336-3859. [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.mediconsulting.cz/images/pdf/nn_2_2009.pdf ROZSYPALOVÁ, B, 2006. Rozsypalová B. Historie objevu prevence horečky omladnic. Klinická mikrobioogie a infekční lékařství. [online] 2006; roč.12, č.2, s. 72-75 [cit. 2013-01-09]. Dostupné z:http://kmil.trios.cz/Predchozi/kmil06027c.htm SAS, Igor, 2010. Nozokomiální infekce a infekce multirezistentními organismy v podmínkách intenzívní péče.Postgraduální medicína. [online] 2010,č.9,str.1079. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni- medicina/nozokomialni-infekce-a-infekce-multirezistentnimi-organismy-v- podminkach-intenzivni-pece-455567 SBÍRKA ZÁKONŮ, Sbírka právních předpisů-zákony online –vyhlášky. [online] 2012. ISSN 1211-1244.[cit. 2013-02-062]. Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2012s306 VASALY,Fran White, David REINES.A Quality Committee’s Evaluation of Surgical Intervention for Clostridium difficile Infection, Aorn Journal. [online]. August 2009,Vol. 90, No 2, str.192-200, [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.aorn.2009.04.025 VĚSTNÍK MZ ČR, částka 9, 2005. Hygienické zabezpečení rukou. [online] [cit. 2013- 02-25]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/kvalitaabezpeci/obsah/metodicky-navod-na- myti-rukou-mz_2377_20.html VOJTILOVÁ, Lenka. Petr HUSA, R. SVOBODA,. Kolitida vyvolaná Clostridium difficile - rizikové faktory, hypervirulentní kmen a nové terapeutické možnosti. Gastroenterologie a hepatologie [online]. Brno: Ambit Media, a.s, 2009, roč. 63, č. 4, [cit.2013-02-12]. ISSN 1804 – 803X. Dosupné z: http://www.csgh.info/arch_detail.php?stat=397 ZOUHAROVÁ, Klára.2011.Bariérová péče, zásady aseptického chování a postupů [online] [cit.2013-02-21].Dostupné z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/Barierova_pece.pdf TECHNIKA MYTÍ RUKOU. In: Sestra [online]. 4/20011 Zdraví e 15. [vid.2013-02-06]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/archiv/sestra/?id=3753 SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Provozní řád infekčního oddělení I Příloha B – Harmonogram činností přepravního výtahu infekčního oddělení XXI Příloha C –Technika mytí rukou XXII Příloha D – Souhlas s využitím interních dokumentů VSN XXIII Příloha E – Protokol k provádění sběru podkladů pro bakalářskou práci XXIV Příloha E – Dotazník XXVI Příloha F – Rešerše XXIX I Provozní řád infekčního oddělení Ř - 1-0223/05 Základní dokument systému managementu kvality úrovně „B“ Datum platnosti: dnem vydání Účinnost: dnem vydání Nahrazuje: Provozní řád infekčního oddělení Provozní řád – hygienicko-epidemiologický infekčního oddělení Funkce Jméno Datum Podpis Předkládá: Náměstek pro OP Mgr. Jaroslava Hrabicová, DiS. Přezkoumal: Referent kvality Alena Kocurková Schválil: Ředitel VN - PVK MUDr. Martin Metelka, MBA Rozdělovník výtisků Výtisk č. Funkce Jméno Datum Podpis II 1 Manažer kvality Bc. Libor Czeffer 2 KHS ZK MUDr. Petra Kurtinová Seznam změn Změn a č.: Strana č.: Popis změny: Datum: Podpis: Obsah Část Název III Část první Část druhá Část třetí Část čtvrtá Část pátá Část šestá Titulní list Rozdělovník Obsah Obecná pravidla Čl. 1 Účel a použití Čl. 2 Rozsah platnosti Čl. 3 Odpovědnost a spolupráce Základní údaje o infekčním oddělení Čl. 4 Personální obsazení infekčního oddělení Čl. 5 Vztahy nadřízenosti a podřízenosti Činnost infekčního oddělení Čl. 6 Lékařská péče Čl. 7 Ošetřovatelská péče Čl. 8 Vedení dokumentů a záznamů, zdravotnická dokumentace Čl. 9 Sledování kvality poskytované péče Čl. 10 Další činnost oddělení Provoz infekčního oddělení Hygienicko-protiepidemický režim infekčního oddělení Účinnost Související dokumenty Soupis revizí Přílohy Ředitel Vsetínské nemocnice a.s. (nemocnice), vydává podle čl. 3 směrnice Řízení dokumentů č. SM - 03-0200/05 a v souladu s ust. § 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, tento provozní řád: Část první Obecná pravidla Čl. 1 Účel a použití Provozní řád infekčního oddělení (INF) Vsetínské nemocnice a.s. (nemocnice) je organizační normou, ve které jsou stanoveny zásady činnosti a organizace infekčního oddělení, jako i hygienicko-protiepidemický režim. Je zpracován podle platných předpisů souvisejících s provozem infekčního oddělení a navazuje na Organizační a Provozní řád nemocnice. IV Čl. 2 Rozsah platnosti Tento provozní řád platí a je určen pro zaměstnance infekčního oddělení, konziliární lékaře, lékaře v ÚPS, zaměstnance úklidové firmy a ostatní zaměstnance nemocnice, kteří provádí pracovní činnost na infekčním oddělení. Čl. 3 Odpovědnost a spolupráce Jsou uvedeny dále v textu provozního řádu. Část druhá Základní údaje o infekčním oddělení (1) Infekční oddělení nemocnice zabezpečuje ve svém spádovém území prevenci, diagnostiku a léčbu nemocí, kde hraje etiologickou úlohu infekční agens. Zajišťuje izolaci nemocných s infekčními chorobami dle legislativních požadavků. (2) Infekční oddělení tvoří samostatnou jednotku s vlastním plánem zaměstnanců a rozpočtem věcných a mzdových výdajů. (3) Oddělení má dvě části - lůžkovou a ambulantní, které jsou stavebně odděleny. Lůžková část je členěna na dětskou část a úsek pro dospělé pacienty. Čl. 4 Personální obsazení infekčního oddělení (1) Provoz infekčního oddělení zabezpečují zaměstnanci následujících kategorií: a) lékař, který je zaměstnancem nemocnice, b) lékař, který pracuje na základě smlouvy nebo dohody, c) všeobecná sestra, d) sanitář. (2) Zaměstnanci všech kategorií musí pro výkon své funkce splňovat kvalifikační předpoklady a požadovanou praxi. Pracovní náplně a kvalifikační požadavky všech kategorií zaměstnanců působících na INF oddělení jsou specifikovány v popisech pracovních míst a jsou uloženy na Odboru řízení lidských zdrojů v osobních složkách zaměstnanců. Čl. 5 V Vztahy nadřízenosti a podřízenosti (1) Za řádný chod oddělení odpovídá po stránce zdravotnické i provozní primář infekčního oddělení, který je podle Organizačního řádu nemocnice podřízen vedoucímu Interního oboru nemocnice. (2) Primáři infekčního oddělení jsou podřízeni: a) lékaři infekčního oddělení – odpovídají za dodržování provozního řádu, harmonogramu práce, rozpisu služeb, vedení dokumentace, konziliární činnost, plnění příkazů v rámci organizace práce na určeném pracovišti, za vedení lékařské dokumentace. V rámci své funkce odpovídají za dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany (BOZP a PO). Dle pokynů primáře určuje způsob poskytování léčebně preventivní péče., b) lékaři, kteří pracují na základě smlouvy nebo dohody, c) vrchní sestra infekčního oddělení – garantuje odborně ošetřovatelskou péči, dodržování standardů, hygienicko-epidemiologického režimu. Řídí a kontroluje odbornou a administrativní činnost svých podřízených v rámci ošetřovatelské péče. Dbá na profesní rozvoj svých podřízených. Plánuje, koordinuje, řídí a kontroluje ošetřovatelskou péči na oddělení. (3) Vrchní sestře oddělení jsou podřízeni: a) sestry u lůžka, b) sanitáři. (4) Vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení mají právo a jsou povinni podle vztahů nadřízenosti a okruhů svěřených činností provádět kontrolní činnost u podřízených zaměstnanců. (5) Schéma organizační struktury infekčního oddělení je uvedena v příloze č. 1 tohoto řádu. Část třetí Činnost infekčního oddělení Čl. 6 Lékařská péče (1) Spektrum lékařské péče poskytované infekčním oddělením: a) oddělení poskytuje standardní léčebnou péči v oboru infekčních nemocným s takovým zdravotním stavem, který bezprostředně neohrožuje život a není příčinou poruch základních životních funkcí anebo nezadává předpoklad jejich rozvoje; tuto péči poskytuje dětem i dospělým, b) v případě nutnosti potřeby neodkladné péče ji poskytne do té doby, než je možno ji zajistit na pracovišti, které je k tomu personálně a technicky vybaveno, c) izolace nebo karanténa nemocných dle platných předpisů, d) diagnostika a v určitých případech i léčba nemocí a stavů kde lze infekční etiologii předpokládat, VI e) péče osobám, které se při prevenci, či profylaxi nákazy podrobily zákrokům spojených s rizikem nežádoucích reakcí, či u kterých došlo k postvakcinačním komplikacím, f) ochrana před nemocničními nákazami, a to především izolací a léčbou pacientů, jejichž infekční komplikace se stává rizikem pro ostatní nemocné, g) konzultační činnost v problematice infekčních nemocí pro ostatní obory, konzultace antibiotické, antimykotické terapie, h) postexpoziční profylaxe vztekliny, i) poradenská činnost při cestování do rizikových oblastí, péče pro osoby po návratu z tropů, j) v případě nedostatku akutních lůžek v nemocnici poskytuje léčbu nemocných i jiných oborů – poskytování léčebné péče je pak těmto pacientům zajištěno lékaři s patřičnou odbornou způsobilostí. (2) Lékaři infekčního oddělení provádí praktické i teoretické školení lékařů v rámci předatestační přípravy a podílí se na erudici terénních lékařů. (3) Lékařskou péči zajišťují lékaři s erudicí v oboru pro děti i dospělé osoby. Poskytují standardní léčebnou péči zejména o tyto choroby: a) průjmová onemocnění bakteriálního, virového nebo parazitárního původu, b) virové záněty jater, c) záněty centrálního nervového systému, které nevyžadují intenzivní péči, d) streptokokové nákazy – spála, erysipel, impetigo, e) komplikace očkování, rozhodování o antirabické profylaxi, f) komplikovaný průběh virových onemocnění (varicella, rubeola, parotitis, morbilli, infekční mononukleosa, herpetické infekce), g) komplikované bakteriální infekce, izolace nemocných s infekcemi, způsobenými resistentními kmeny bakterií, h) chronické secernující a infikované rány, i) horečka po návratu z tropů, j) septické stavy, které nevyžadují intenzivní péči. (4) Provádějí tyto základní léčebné a diagnostické výkony: a) lumbální punkce, b) biopsie jaterní, c) zavedení nasogastrické sondy, d) zavedení i.v. kanyly, injekce i.v., e) zavedení permanentního močového katétru u muže, f) ošetřování ran, odstranění stehů z rány, drénů, převazy ran ve spolupráci s chirurgickými obory, g) vakcinace, h) transfuse krevních derivátů. (5) Pro základní diagnózy jsou na oddělení vypracovány standardní lékařské postupy. Čl. 7 Ošetřovatelská péče (1) Spektrum standardní ošetřovatelské péče poskytované INF oddělením: a) péče o pacienty s virovými záněty jater, b) péče o pacienty s průjmovým onemocněním, VII c) péče o nemocného se záněty centrálního nervového systému, d) péče o nemocné s komplikovanou a recidivující angínou, e) péče o nemocného se spálou, komplikovanými zarděnkami, spalničkami, příušnicemi, f) péče o nemocné s erysipelem, bércovým vředem, chronickými ranami, impetigem, g) péče o nemocné s planými neštovicemi, pásovým oparem a jinými herpetickými infekcemi, infekční mononukleosou, h) péče o nemocné s horečkami neznámého původu a po návratu z tropických oblastí, i) péče o nemocné infikované resistentními kmeny a klostridivou kolitidou, j) péče o klienty ohrožené vzteklinou (očkování), k) péče o nemocné s komplikacemi po očkování, l) asistence při všech vyšetřovacích a ošetřovacích postupech. (2) Ošetřovatelská péče na infekčním oddělení je prováděna v souladu s léčebným plánem na základě individuálních potřeb pacienta dle vypracovaných ošetřovatelských standardů. Čl. 8 Vedení dokumentů a záznamová činnost (1) Obecný postup vedení dokumentů a záznamů upravuje směrnice Řízení dokumentů a směrnice Řízení záznamů. (2) Na infekčním oddělení je vedena společná lékařská a ošetřovatelská dokumentace v systému denních záznamů „OPTIPLAN“ který je barevně i logicky členěn tak, aby záznamy o průběhu hospitalizace byly časově posloupné a autentické. (3) Za vedení záznamů ve zdravotnické dokumentaci (ZD) odpovídá vedoucímu Interního oboru nemocnice primář oddělení. (4) Za vedení ošetřovatelské části ZD odpovídá vrchní sestra primáři oddělení. (5) Vedení zdravotnické dokumentace na INF oddělení upravuje instrukce kvality – Zdravotnická dokumentace klienta a Provozní řád nemocnice. Čl. 9 Sledování kvality poskytované péče (1) Na infekčním oddělení jsou sledovány následující indikátory kvality poskytované péče: a) Klinické indikátory: 1. počet nozokomiálních infekcí; 2. počet traumat, pádů pacientů, vzniklých v době hospitalizace; VIII 3. počet nežádoucích situací (agresivita pacientů, nedovolené opuštění oddělení); 4. počet komplikací invazivních výkonů ( při biopsii,…); 5. počet dekubitů. b) ekonomické indikátory: 1. využití lůžkového fondu; 2. cenově – efektivní preskripce; 3. hospodářský výsledek oddělení; 4. manažerské účetnictví oddělení; c) Konkurence schopnost oddělení: 1. průměrná doba hospitalizace; 2. počet rehospitalizací; 3. počet úmrtí; 4. počet „stížností“. (2) Součástí sledování kvality je i dotazníkové šetření spokojenosti pacientů – pacienti mají možnost vyjádřit svou spokojenost, popřípadě nespokojenost s péčí na infekčním oddělení pomocí dotazníku, který je k dispozici na oddělení i na ambulanci a pak jej vhodit do schránky k tomu určené, umístěné u východu z infekčního oddělení. Čl. 10 Další činnost oddělení (1) Na infekčním oddělení jsou prováděny tyto placené služby: a) vyšetření před odjezdem do rizikových zemí, b) očkování na vlastní žádost, c) vyšetření na vlastní žádost pacienta. (2) Ceníky výkonů jsou umístěny na jednotlivých ambulancích a odpovídají aktuálnímu Ceníku VSN a.s. Část čtvrtá Provoz infekčního oddělení (1) Obecná pravidla provozu oddělení jsou popsána v Provozním řádu nemocnice. (2) Na oddělení je zajištěna stálá lékařská služba, sestry pracují v nepřetržitém provozu. Ve své pracovní činnosti postupují zaměstnanci všech kategorií podle určené náplně činnosti a podle harmonogramu práce (viz příloha č. 2 tohoto řádu). Respektují Provozní řád nemocnice. (3) Na infekčním oddělení jsou přijímáni pacienti všech věkových skupin, od kojenců až po dospělé. Pokoje jsou boxového systému s vlastním příslušenstvím. Nemocní na oddělení musí být rozmisťováni na pokoje s ohledem na nutnou izolaci, vzhledem k diagnose, věku a pohlaví. Pokoje, které jsou obsazeny pacienty s rizikem přenosu jsou označeny IX nápisem IZOLACE. Při příjmu nemocného pracovníci postupují dle příslušného standardu. (4) Příjem pacientů je prováděn v příjmové ambulancí infekčního oddělení. Ambulance má boxy zvlášť pro vzdušné a zvlášť pro alimentární nákazy. (5) Pacienti s potencionálně rizikovými vzdušnými nákazami ( chřipka, meningokové nákazy ) se umisťují na pokoj s nucenou cirkulací vzduchu. (6) Každé lůžko je vybaveno signalizačním zařízením. Pacienti jsou seznámeni s užíváním signalizace. Při práci u lůžka pacienta se sestra nebo lékař přihlásí na panelu signalizačního zařízení pokoje, aby byla dostupná pro ostatní pacienty. (7) Každá ošetřovací jednotka je vybavena přenosným telefonem, který mají sestra, lékař nebo sanitářka oddělení neustále v dosahu. (8) Sestra pracuje na svěřeném úseku, na jiném úseku neaplikuje injekce nebo infúze nebo nepodává léčiva bez vědomí odpovědné sestry. (9) U nemocných, kteří by mohli ohrozit svůj zdravotní stav nebo své okolí, musí zabránit ošetřující lékař nebezpečí (ordinace psychofarmak, fixace nemocného). Nutnost použití omezovacích prostředků musí být zdůvodněna lékařem v dokumentaci. Na pokoj s potencionálně agresivním pacientem vstupují pracovníci ve dvojicích. Z pokoje odstraní nebezpečné předměty. V případě potřeby se obrátí zaměstnanci na pomoc k Policii ČR. (10) Ošetření cizince zemí EU, kteří nemají příslušné doklady v době pohotovosti se provádí za úplatu dle platného ceníku. Pokladní bloky se vystavují ve 3 kopiích, jednu kopii dostává klient. V době mimo provoz lékárny vydají nutné léky z oddělení. Recepty je nutno označit „Hradí nemocný“ a vyhotoví se ve 2 exemplářích. Pokud to situace dovolí je nutno odkázat cizince na řádnou pracovní dobu. (11) Nemocného nelze propustit na revers, jde- li o povinné vyšetření nebo léčení. V případě útěku takového nemocného je třeba ihned telefonicky uvědomit vedoucí protiepidemického oddělení KHS zlínského kraje, pracoviště Vsetín, MUDr. Janu Hoškovou, telefon 602 156 923). (12) Je- li přijat nemocný, který nedal do 24 hodin souhlas s hospitalizací, nahlásí tuto skutečnost lékař oddělení okresnímu soudu - v pracovní dny prostřednictvím sekretariátu nemocnice, o víkendech a svátcích prostřednictvím oddělením dialýzy. Doklad o odeslání hlášení je uložen ve zdravotnické dokumentaci. (13) Při propuštění dětí do 15 let věku zajistí doprovod rodiče nebo zákonný zástupce. V případě pochybnosti o totožnosti rodičů je nutno vyžádat si občanský průkaz. (14) Při úmrtí hospitalizované osoby se postupuje podle příslušného standardu. (15) Pracovníci jsou povinni informovat lékaře ve službě, vrchní sestru nebo primáře oddělení o všech mimořádných událostech provozu oddělení. Zvláště jsou povinni upozornit na případy, u kterých mohou vzniknout pochybnosti, zda při výkonu zdravotnických služeb byl dodržen správný postup, popřípadě zda nedošlo k ublížení na zdraví. Ošetřující lékař nebo primář oddělení jsou povinni zajistit všechny podklady nezbytné k posouzení takového případu, zejména jsou povinni zajistit všechny léčebné prostředky. Mimořádné případy jsou zaznamenány na příslušný formulář. O závažných případech je telefonicky informován ředitel zařízení. (16) Léky vyzvednuté ze skladu léků na odpolední a noční směně je nutno odepsat na příslušném tiskopise, aby mohly být následující den doplněny. (17) Na oddělení je pohotovostní zásoba antibiotik pro celou nemocnici. Při vydáni je nutno dokumentovat na jaké oddělení a komu byla antibiotika vydána. X (18) Pracovník smí opustit oddělení během pracovní doby jen se souhlasem vedoucího pracovníka. Při odchodu mimo areál je povinen vyžádat si propustku. Pokud lékař opustí oddělení, musí být v areálu nemocnice dostupný - telefon. (19) Měsíčně jsou svolávány porady všech zaměstnanců, které slouží k informování o změnách provozu, zaměstnancům jsou předávány informace z porad vedoucích pracovníků. Probíhají zde rovněž krátká seminární školení na aktuální téma. Porada je pro všechny zaměstnance povinná, omluveni jsou pracovníci na řádné dovolené, pracovní neschopnosti a před noční službou. Nepřítomní jsou informováni ze zápisu porady. (20) V pracovní dny probíhá krátká informativní schůzka lékařů oddělení a vrchní sestry. Proberou se případy z pohotovostní služby, provádí se hlášení infekčních chorob a pracovníci jsou informováni o aktuálních provozních záležitostech. (21) Návštěvy na oddělení jsou možné na ochoze od 15,00 - 18,00 hodin. Potraviny a předměty donesené pacientům sestra kontroluje z hlediska dodržování dietního režimu a hygienických předpisů. (22) K informaci pacientů slouží informační brožura, která je průběžně doplňována. (23) Sestra smí oddělení opustit jen se svolením lékaře, lékař se smí vzdálit z oddělení do areálu nemocnice v nezbytném případě. Musí zajistit svoji dostupnost - telefon. (24) Rekonvalescentní ambulance infekčního oddělení je oddělena od infekční lůžkové části. Je určena ke kontrole pacientů, propuštěných z oddělení a k provádění konsilií nebo vyšetření, které požadují jiní lékaři Část pátá Hygienicko-protiepidemický režim infekčního oddělení (1) Pacienti na infekčním oddělení jsou umístěni na pokojích boxového typu se samostatným WC a sprchou. Oddělení je členěno na úsek pro dětské a dospělé pacienty. Do pokojů jsou nemocní rozmisťováni dle typu onemocnění, věku a pohlaví. Za rozmisťování nemocných odpovídá lékař oddělení. Externí lékaři v době pohotovosti konzultují ve sporných případech nebo nedostatku lůžek umístění pacienta s lékařem v příslužbě. (2) Infekční oddělení je členěno na čistou a infekční část. Tyto jsou vzájemně odděleny. Čistou část tvoří: ochozy pro návštěvy, čistá chodba, šatna personálu, venkovní výtah, rekonvalescentní ambulance, čistá kuchyňka. Infekční část tvoří ostatní místnosti. (3) Na oddělení se denně provádí úklid a dezinfekce dle harmonogramu pro sestry a úklidovou četu dle platné vyhlášky, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky pro provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Pokoje nemocných a ambulance se dezinfikují 3× denně, povrchová dezinfekce pracovních ploch se provádí 2× denně. V místě odběru biologického materiálu se provádí dezinfekce 3× denně. Dezinfekce se provádí dle platného Dezinfekčního řádu nemocnice. Za správně prováděnou dezinfekci odpovídá vrchní sestra. Kontroly účinnosti dezinfekce se provádí chemickými a mikrobiologickými metodami zpravidla 1× ročně nebo při každé změně provozu (stavební úpravy apod.). (4) Infekční oddělení je malováno 1× ročně. Odpovídá: vrchní sestra, provozní oddělení. XI (5) Použité nástroje a pomůcky jsou po dekontaminaci řádně mechanicky očištěny a omyty a v uzavřených igelitových sáčcích odeslány na centrální sterilizaci (CS) v přepravní nádobě. Z CS je materiál uložen na oddělení v kazetách a ve vyčleněné skříni. Kontrola exspirace sterilizace je prováděna 1× týdně dle harmonogramu práce sester. (6) Sterilizace obvazového materiálu je prováděna na CS. Materiál ke sterilizaci připravují sestry dle harmonogramu práce. (7) Lůžka a matrace se po odchodu pacienta dezinfikují přímo na pokoji. Zároveň se provede dezinfekce celého pokoje a zajistí se jeho řádné vyvětrání po dobu 24 hodin. Silně znečištěné potahy na matrace je nutno vyprat v prádelně dle návodu výrobce. Odpovídá: vrchní nebo pověřená sestra. (8) Příprava injekcí a infuzí se děje na jednotlivých pracovnách na horní pracovní ploše pracovního stolu k tomu určeného. Manipulace s biologickým materiálem se provádí na dolní ploše pracovního stolu. Při práci s biologickým materiálem používá personál ochranné pomůcky (oděv, obličejovou roušku a rukavice). Pracovní plochy pro přípravu injekcí a manipulací s biologickým materiálem jsou od sebe odděleny. Odpovídá: vrchní sestra. (9) Lůžka nemocných se převlékají 1× týdně, jinak dle potřeby. Čisté prádlo je na oddělení přiváženo v uzavřených pytlích a je uloženo do vyčleněných skříních. Skříně se pravidelně dezinfikují dle harmonogramu. (10) Použité prádlo je ukládáno v čistící místnosti do označených pytlů a odtud je odváženo každý den sanitářkou nebo sestrou do skladu špinavého prádla v suterénu. Odtud je sváženo do prádelny. Prádlo od nemocných s přenosným parazitárním onemocněním se ukládá do igelitových pytlů, ošetří insekticidním prostředkem ( Biolit P ) a po 24 hodinách působení se odesílá do prádelny. Odpovídá: vrchní sestra. (11) Úklid na oddělení provádí úklidová firma dle harmonogramu práce na každé stanici 3x denně. (viz bod 3) Používají vlastní úklidové prostředky a pomůcky. Po ukončení práce jsou úklidové prostředky očištěny, dezinfikovány a uloženy v čistící místnosti. Pracovnice, které provádějí úklid používají ochranný oděv, obličejovou roušku a rukavice dle pokynů vrchní sestry a dispečerky firmy. V oděvu, ve kterém provádějí úklid, nesmí vstupovat do čisté kuchyňky. Odpovídá: vrchní nebo staniční (pověřená sestra) (12) Místo znečištěné biologickým materiálem se nejdříve překryje mulem namočeným v dezinfekčním prostředku a po expozici se umyje běžným způsobem. (13) Manipulaci s odpadem upravuje Směrnice nemocnice o nakládání s odpady. Veškerý odpad z Infekčního oddělení je na místě vzniku personálem tříděn a označen, denně z oddělení zaměstnanci úklidové firmy svážen do suterénu do skladu odpadu a odtud odvážen k likvidaci. Odpovídá: provozní oddělení. Kontroluje: vrchní sestra. (14) Zdrojem pitné vody je městský vodovod. Teplá voda není používána k přípravě nápojů. Vodovodní zařízení je jednou měsíčně zbavováno nánosů usazenin. Odpovídá: provozní oddělení. Kontroluje: vrchní sestra. (15) Tekuté odpady jsou likvidovány ve výlevce v čistící místnosti, odtud odváděny do čističky odpadních vod nemocnice. (16) Při ošetřování nemocných používají zaměstnanci ochranný oděv (empír, ústenka, rukavice, Před každým výkonem si umyjí ruce dezinfekčním mýdlem z dávkovače a dezinfikují prostředkem dle platného Dezinfekčního řádu. Stejný postup použijí po skončení výkonu. Ručníky používají jednorázové. Zaměstnanci nenosí na rukou šperky, hodinky. Nehty jsou čisté, krátce zastřižené a upravené. Umělé nehty jsou nepřípustné. Nemocní jsou přijímáni v příjmové části oddělení v příjmových boxech. Pacient po hygienické očistě obdrží ústavní prádlo, odevzdá šaty do úschovny. Přijímací místnost je po každém pacientovi dezinfikována a větrána. XII (17) Pomůcky pro osobní hygienu jsou individualizovány. (18) K měření tělesné teploty slouží bezdotykový teploměr. Odpovídá: sestra ve službě na každém ošetřovací jednotce. (19) Pacienti jsou na jednotlivých pokojích izolováni dle diagnózy, věku a pohlaví. U některých infekcí je nutno k zabránění vzniku a šíření nákazy použít zvlášť ochranný oděv a provést mytí i dezinfekci rukou. Tato skutečnost je u jednotlivých nemocných vyznačena v dokumentaci. Použité prádlo je nutno uložit do pytle přímo na pokoji. Pokoje jsou označeny nápisem IZOLACE. (20) Návštěvy jsou možné pouze na ochozy oddělení. Ke kontaktu slouží komunikátor. Návštěvu na pokoj nemocného povoluje ošetřující lékař za dodržení bezpečnostních předpisů (použití ochranného oděvu, ústenka, dezinfekce rukou ) Odpovídá: primář, vrchní sestra, ošetřující lékař. (21) Vchod pro zaměstnance je z čisté chodby v suterénu do šatny a hygienického filtru. Civilní oděv je odkládán do skříní v čisté části šatny. Pracovní oděv je uložen v infekční části šatny. Osobní ochranné prostředky používají zdrav. pracovníci jen pro vlastní oddělení. (22) Odpovídá: primář, vrchní sestra. (23) Při odchodu z oddělení do areálu nemocnice jsou pracovníci povinni si obléknout čistý ochranný plášť, dezinfikovat si ruce a použít venkovní obuv. Odpovídá: primář, vrchní sestra (24) Vstup pro příjem nemocných je z nájezdové rampy budovy. Nepovolané osoby mají vstup na lůžkovou část oddělení zakázán. Vstup pro konziliární lékaře a provozní zaměstnance nemocnice je možný pouze v ochranném oděvu. Při opuštění budovy jsou povinni si umýt a dezinfikovat ruce. Odpovídá: vrchní sestra, sestra v příjmové části, primář. (25) Při propuštění nemocný prochází hygienickým filtrem, kde svlékne ústavní prádlo a po provedení očisty si obleče civilní oděv. Propuštěn je na čistý ochoz. (26) Strava pro pacienty je přivážena výtahem do kuchyňky z čistého ochozu. Stravu rozděluje sestra. Před vstupem do kuchyňky si řádně umyje a dezinfikuje ruce, obleče čistou zástěru a pokryje hlavu šátkem. Obědy jsou vydávány z kontejneru bezdotykovém tabletovém systému přímo u lůžka nemocného. Veškeré nádobí se po odstranění zbytků ponoří na dobu 15 minut do dezinfekčního roztoku dle platného Dezinfekčního řádu.. Pak se myje v myčce a ukládá v čisté kuchyňce. Dekontaminované součásti tabletového systému se posílají do kuchyně. Zbytky stravy jsou znehodnocovány v drtiči odpadků. Odpovídá: vrchní sestra (27) Zaměstnanci oddělení se stravují v jídelně pro zaměstnance. Ke stravování v závodní jídelně si pracovník obleče čistý plášť a vycházkovou obuv. Odpovídá: primář, vrchní sestra (28) Hlášení hromadných a závažných nozokomiálních nákaz (NN) podléhá platné vyhlášce. Uvnitř nemocnice probíhá hlášení a evidence NN dle akreditačního standardu. Odpovídá: za hlášení primář oddělení, za evidenci vrchní sestra (29) Při úmrtí na infekční onemocnění je zemřelý zabalen do prostěradla namočeného do roztoku 1% Chloraminu T. (30) Zaměstnanci infekčního oddělení podléhají povinnosti očkování proti hepatitidě typu B, očkování provádí a eviduje závodní lékař. (31) Poranění o předměty, kontaminované biologickým materiálem se ošetřuje dle platného metodického pokynu. Zaměstnanec je povinen navštívit neprodleně závodního lékaře a událost sepsat v knize úrazů. Kniha úrazů je umístěna ve skříňce u kanceláře vrchní sestry. Odpovídá: primář, vrchní sestra. XIII (32) Rekonvalescentní ambulance infekčního oddělení je oddělena od infekční lůžkové části. Je určena ke kontrole pacientů, propuštěných z oddělení a k provádění konsilií nebo vyšetření, které požadují jiní lékaři. Úklid ambulance se provádí 2× denně (33) Příjmová ambulance je určena k vyšetření nemocných s akutní infekcí a k příjmu nemocných k hospitalizaci. Povrchová dezinfekce se provádí po každém vyšetření pacienta. Úklid příjmové ambulance se provádí 3× denně. (34) Sestra ambulance si při přechodu do infekční části oblékne ochranný plášť a po skončení práce provede výměnu oděvu a dezinfekci rukou. Ošetření nemocných s akutní infekcí probíhá v příjmové ambulanci v lůžkové části oddělení. Část šestá Účinnost Tento provozní řád nabývá platnosti a účinnosti dnem vydání. Související dokumenty: Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky a provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče VěMZ částka 2/březen 2008 - Metodický pokyn č.j.: MZDR 36368/2007- Prevence zánětu jater A (VHA),B(VHB),C(VHC), D(VHD) a E(VHE) Příručka kvality č. PK – 01-0200/05 Instrukce kvality č. IK – 6-0200/06– Zdravotnická dokumentace klienta Řád č. Ř – 03-0200/07 Provozní řád Řád č. Ř – 1-0217/06 Organizační řád Řád č. Ř – 4-0200/05 Dezinfekční řád Směrnice č. SM – 03-0200/05 směrnice Řízení dokumentů Směrnice č. SM – 10-0200/05 směrnice Řízení záznamů Směrnice č. SM – 13-0200/07 Směrnice o nakládání s odpady Směrnice č. SM – 49-0200/07 Léčiva Směrnice č. SM – 18-0200/07 Směrnice o způsobu zajištění prevence onemocnění způsobených bakteriemi rodu Legionella Soupis revizí Číslo Popis Datum Podpis 1 Aktualizace v souvislosti s přechodem nemocnice na a.s., výměna loga, aktualizace rozdělovníku výtisků, 27.9.2007 Bc. Stejskalová XIV 2 aktualizace spektra poskytovaných služeb, upřesnění pojmů, uvedení do souladu s praxí na novém pracovišti (nové členění oddělení, pokyny pro práci v nových podmínkách) Úprava záhlaví a zápatí, uvedení do souladu s praxí 2.9.2010 Alena Kocurková Příloha č. 1 Ř – 1-0223/05 HARMONOGRAM PRÁCE LÉKAŘE NA INFEKČNÍM ODDĚLENÍ 7,00- 7,30 seznámení s nově přijatými pacienty, kontrola pacientů, doplnění ordinací 7,30-8,00 ranní schůzka u primáře oddělení, kontrola dokumentace, vykazování, hlášení OHES, vyhlášky, pokyny z vedení apod . 8,00-9,00 aplikace injekcí, infúzí, vypsání žádanek, propuštění pacientů 9,00-11,00 vizita - 3× týdně probíhá vizita primáře oddělení 11,00-11,30 přestávka na oběd 11,30-14,00 příjem nemocných, zajištění konzilií a asistence u konzilií, konzultace s ATB střediskem, vypsání propouštěcích zpráv 14,00-15,00 zhodnocení laboratorních nálezů, doplnění ordinaci 15,00-15,20 informace návštěvám, předání pacientů do ÚPS 15,20-15,30 hygienická očista HARMONOGRAM PRÁCE LÉKAŘE V ODBORNÉ AMBULANCI 7,00- 7,30 práce v ambulanci 7,30-8,00 krátká pracovní schůzka 8,00-11,00 práce v ambulanci, příjem nemocných 11,00-11,30 přestávka na oběd 11,30-14,00 práce v ambulanci, příjem nemocných 15,00-15,20 hodnocení výsledků, vypsání lékařských zpráv, administrativa, vykazování 15,20-15,30 hygienická očista Příloha č. 2 Ř – 1-0223/05 NÁPLŇ PRÁCE A KOMPETENCE LÉKAŘE V ÚPS XV Určeno pro lékaře který pracuje na oddělení na základě smluvního vztahu nebo dohody externí lékaři. ÚPS poskytují lékaři oddělení a lékaři externí. Lékaři bez odbornosti v oboru infekčních nemocí jsou oprávněni  k provádění příjmu pacienta na oddělení,  poskytování léčebně preventivní péče,  ordinaci léků, laboratorních vyšetření, ordinaci konziliárních vyšetření,  sepsání negativního reversu. K lékařům bez odbornosti je vypsána odborná příslužba.Externí lékaři jsou povinni se řídit provozním řádem nemocnice, provozním řádem infekčního oddělení a hygienicko-epidemiol. režimem oddělení. Jsou povinni se zdržovat na určeném místě. V případě opuštění pracoviště informuje sestru na oddělení, kde bude dostupný. Při příjmu nemocného postupují podle příslušného standardu. Zápisy do zdravotnické dokumentace provádějí dle příslušného standardu.Dodržují pokyny bezpečnosti práce a předpisy protipožární ochrany. Jsou povinni provádět kontrolu zdrav. stavu u akutně přijatých nemocných. Provedení akutních vyšetření a změnu ordinací léčby zdůvodňují v zdravotní dokumentaci. Ambulantně vyšetřeného pacienta, kde je požadováno odborné vyšetření infektologem, pozve dle stavu ke kontrole do odborné ambulance. V případě náhlého zhoršení stavu pacienta zajistí konsilium příslušného odborníka. Lékař v ÚPS je oprávněn provádět tyto úkony:  lumbální punkce  zavedení i.v. kanyly  aplikace i.v. injekcí  zavedení permanentního močového katétru u muže  zavedení nazogastrické sondy  odběry krve a biologického materiálu, odběr krve z artérie  převaz rány  odstranění stehů  vakcinace  kardiopulmonální resuscitaci Vsetín 1.4.2011 Prim MUDr. Fukalová Helena Příloha č. 3 Ř – 1-0223/05 HARMONOGRAM PRÁCE SESTRY NA INFEKČNÍ AMBULANCI 7,00- 10,30 telefonické hlášení nových příjmů z předešlého dne na epidemiologii, odběry krve ambulantním pacientům, aplikace injekcí, infúzí, příprava žádanek a zkumavek na příští den. Administrativní práce: zakládání nových karet, zařazování výsledků vyšetření, odesílání lékařských zpráv, kontrola exspirace XVI mikrobiálních půd a medií 11,00-11,30 přestávka na oběd 11,30-15,30 příjmy pacientů, doplnění chorobopisů u propuštěných pacientů, zápisy v knize přijatých, oprava orientační tabule s rozmístěním pacientů, písemné předání tiskopisů pracovní neschopnosti . Úklid sesterny a dezinfekce příjmových boxů, plnění týdenního plánu práce. Odpouštění teplé vody dle příslušné směrnice o způsobu zajištění prevence legionelóz TÝDENNÍ PLÁN PRÁCE SESTRY V AMBULANCI INFEKČNÍHO ODDĚLENÍ Pondělí úklid ve stolcích v příjmových boxech a doplnění jejich obsahu Úterý úklid a dezinfekce skříní s infuzními roztoky, kontrola exspirace Středa doplnění tiskopisů v psacích stolech Čtvrtek dezinfekce a úklid skříní s prádlem Pátek kompletní sestavení dokumentace pro příjem pacientů Příloha č. 4 Ř – 1-0223/05 HARMONOGRAM PRÁCE SESTRY NA INFEKČNÍM ODDĚLENÍ 6,00-7,30 předání služby, ranní toaleta nemocných, povrchová dezinfekce pokojů, měření tělesné teploty nemocných, odběr biologického materiálu, aplikace injekcí 7.30-8,30 příprava a rozdávání snídaně, krmení imobilních nemocných, úklid jídelních stolečků, příprava nemocných k vizitě. 8,30-9,00 aplikace infúzí, podávání léků, příprava dokumentace k vizitě, 9,00-10,00 vizita, podání ovocné svačiny diabetikům 10,00-10,30 plnění ordinací, propouštění nemocných, příprava k odbornému vyšetření, převazy, odběr glykémie. 10,30-11,00 oběd zaměstnanců 11,00-12,30 rozdávání oběda, krmení nemocných 12,30-13,00 úklid pokojů, 13,00-14,00 administrativní práce, 14,00 -14,30 obchůzka pokojů, doplnění dokumentace, administrativní práce, příprava a rozdání svačiny, komunikace s návštěvami. XVII 14,30-15,00 podávání léků, aplikace infúzí, 15,00 –16,00 polohování nemocných, komunikace s návštěvami, zaměstnání dětí. 16,00 -16.30 přestávka zaměstnanců 16,30 -17,00 měření tělesné teploty nemocných, asistence lékaři při odpolední vizitě 17,00 -17,30 poučení nemocných o vyšetření další den, provádění plánu práce 17,30 -18,00 psaní hlášení, předání služby 18,00 -19,00 podávání večeře, krmení imobilních nemocných 19,00 -20,00 večerní úprava, povrchová dezinfekce pokojů. 20,30 –21,00 aplikace injekcí, podávání léků. 21,00 – 22,00 úklid ambulance, administrativní práce, příprava žádanek a zkumavek k ranním odběrům 22,00 - 22,30 svačina zaměstnanců 22,30 -24,00 obchůzka pokojů, měření těl. teplot u pacientů s horečkou, kontrola teploty v lednici dle příslušné směrnice 24,00 - 03,00 měření a zápis bilance tekutin, dezinfekce a výměna aqua purificata v nádobkách průtokoměrů u pacientů s kyslíkovou terapií, psaní půlnočního stavu pacientů, doplnění infuzních roztoků, zkumavek, kontrola léků pro příští den 03,00 -03,30 obchůzka pokojů podání 4. dávky antibiotik. 03,30 -6,00 plnění plánu práce, doplnění a kontrola materiálu na převazovém vozíku, psaní hlášení, předání služby. Obchůzky na pokojích u pacientů, vyžadujících zvýšenou péči provádí sestra častěji, imobilní pacienty polohuje co 2 hodiny, pacienty s horečkou přeměřuje, nabízí tekutiny. Příloha č. 5 Ř – 1-0223/05 PLÁN PRÁCE SESTRY V DENNÍCH A NOČNÍCH SLUŽBÁCH NA INFEKČNÍM ODDĚLENÍ Pondělí denní kontrola kyslíkové bomby, průtokoměrů a odsávačky noční úklid a dezinfekce psacích stolů, vizitních vozíků, doplnění žádanek, příprava materiálu ke sterilizaci Úterý denní dezinfekce a kontrola přístrojové techniky, kontrola všech pomůcek a léků resuscitačního XVIII vozíku noční úklid a dezinfekce skříní se sterilním materiálem, kontrola exspirace sterilního materiálu Středa denní koupání nemocných, mytí vlasů, stříhání nehtů, výměna osobního prádla, převlékání lůžek noční kontrola pohotovostních setů, úklid a dezinfekce skříňky na opiáty, kontrola exspirace infúzních roztoků a jejich doplnění Čtvrtek denní dezinfekce převazového vozíku. noční kontrola zásob léků na podnose dle ordinací a jejich doplnění Pátek denní 1. týden v měsíci rozmrazení lednice s léky noční umytí a dezinfekce ledničky s léky, abecední seřazení a kontrola exspirace léků. Každých 14 dní odstraňování vodního kamene ze zásobníků na horkou vodu v kuchyňce Sobota denní studium odborné literatury noční úklid a dezinfekce skříně s pomůckami na ambulanci, doplnění materiálem Neděle denní studium odborné literatury. noční úklid a dezinfekce lékárny s léky na ambulanci, kontrola exspirace, abecední seřazení Příloha č. 6 Ř – 1-0223/05 HARMONOGRAM PRÁCE SANITÁŘKY NA INFEKČNÍM ODDĚLENÍ 6,00-6,15 příprava čajových konvic,odemykání zadního schodiště,čekárny propuštěných pacientů 6,15-7,15 ranní úprava, pomoc při toaletě u ležících nemocných, povrchová dezinfekce nočních stolků, signalizačních sluchátek a skleniček 7,15- 7,30 rozvoz čaje na pokoje pacientů 7,30-8,30 příprava imobilních starších pacientů ke snídani( posazení, příprava stolečku k lůžku) dohled při jídle, pomoc nebo krmení XIX 8,30-9,00 úklid a dezinfekce stolků a jídelních stolečků po snídani 9,00-9,30 svoz špinavého prádla z oddělení 9,30-10,30 doprovod pacientů na vyšetření, pochůzky 10,30-11,00 přestávka na oběd 11,30-13,00 pomoc při rozdávání obědů (úkony jako při snídani), dezinfekce stolků jídelních stolečků. Umytí a dezinfekce lůžek a nočních stolků po propuštěných pacientech. Dezinfekce a úklid pomůcek (emetní misky, podložní mísy, urinály, džbány) 13,00-14,00 ukládání čistého prádla do skříní, pochůzky pro potřeby nemocného Odpolední směna : 12,00-14,00 sbírání nádobí po obědě, kontrola a úklid tablet setů,vyvětrání pokojů 14,00-14,30 příprava čaje pro nemocné, rozvoz na pokoje, pomoc při rozdávání svačiny 14,30- 15,00 pomoc při svačině u nesoběstačných pacientů, event. krmení 15,00 odemknutí galerií pro návštěvy 15,00-16,00 sběr nádobí po svačině, úklid jídelních stolečků, přebírání balíčků od návštěv pro pacienty, obsluha telefonů a zvonků z příjmu. 16,00-16,30 přestávka na svačinu 16,30-17,00 mytí a dezinfekce pomůcek od propuštěných pacientů v čistící místnosti 17,00-18,30 XX příprava večeře, pomoc při jídle nesoběstačným pacientům eventuelně. krmení.Sbírání nádobí, úklid jídelních stolečků.Zamykání zadního schodiště, čekárny propuštěných pacientů, galerií návštěv. 18,30-20,00 večerní toaleta nemocných, desinfekce příjmových boxů, doplnění ručníků, mýdla do dávkovačů, uschování šatů pacientů do šatny. Odpouštění teplé vody dle Směrnice o způsobu zajištění prevence legionelóz. Plní ještě další úkoly, kterými je pověřena dle potřeby oddělení. PLÁN PRÁCE PRO SANITÁŘE NA INFEKČNÍM ODDĚLENÍ Pondělí mytí a dezinfekce nočních stolků i uvnitř. Mytí a desinfekce přebalovacích stolů Úterý mytí a dezinfekce kojenecké váhy, bubnu na přenášení dávek z mléčné kuchyně Středa mytí a dezinfekce skříní na prádlo, časopisy a hračky Čtvrtek úklid v čistící místnosti (mytí a dezinfekce podložních mís, močových džbánů, urinálů a nočníků od pacientů z pokojů i v čističce, úklid a dezinfekce skříní s pomůckami) Pátek mytí a dezinfekce infúzních stojanů, boxů na papírové ručníky Vsetín 4.5.2010 Bambuchová Bohdana v.s. XXI HARMONOGRAM činností v rámci hygienicko-epidemiologického plánu přepravního výtahu na infekčním oddělení 5:00 – 5:30 svoz použitého prádla 7:00 – 7:30 svoz použitého prádla a odpadů 7:30 – 8:00 desinfekce výtahu 8:15 – 9:00 rozvoz čistého prádla 10:30 – 11:00 desinfekce výtahu včetně stěn a stropu 11:00 – 11:30 rozvoz oběda 12:45 – 13:00 svoz kontejneru s nádobím po obědě 16:30 – 17:00 svoz špinavého prádla a odpadu 17:00 – 17:15 desinfekce výtahu 19:00 – 19:30 svoz použitého prádla Vsetín 16.7.2009 Bambuchová Bohdana vrchní sestra infekčního odd. XXII TECHNIKA MYTÍ RUKOU Zdroj: Sestra, 2011, str.57, http://zdravi.e15.cz/archiv/sestra/?id=3753 XXIII SOUHLAS S VYUŽITÍM INTERNÍCH DOKUMENTŮ VSN XXIV PROTOKOL K PROVÁDĚNÍ SBĚRU PODKLADŮ PRO ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE XXV DOTAZNÍK Vážení kolegové, ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma Problematika hygienicko – epidemiologického režimu na ošetřovací jednotce infekčního oddělení Vsetínské nemocnice. Dotazník je anonymní a uvedené údaje budou sloužit jen pro potřebu mé práce. Za Vaši ochotu a poskytnuté informace předem děkuji Bohdana Bambuchová studentka VSZ o.p.s. Praha 1. Kolik máte odpracovaných let ve zdravotnictví? a) 0 – 5 let b) 6 -10 let c) 11-15 let d) 16 a více 2. Pracovní pozice na které pracujete? a) Lékař b) Sestra c) Sanitář 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání v oboru? a) Vysokoškolské – MUDr. b) Vysokoškolské – Mgr. c) Vysokoškolské – Bc. d) Vyšší odborné e) Specializační f) Středoškolské s maturitou g) Sanitářský kurz 4. Pracoviště na kterém pracujete? a) ARO b) JIP c) Standardní oddělení - …………… 5. Která vyhláška se zabývá předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče? a) 195 / 2000 b) 306 / 2012 c) 372 / 2011 6. Nemocniční nákaza je a) Nákaza vzniklé v přímé souvislosti s nemocničním prostředím XXVI b) Nákaza zdravotnického personálu při výkonu povolání c) Nákaza, která se projeví po propuštění ze zdravotnického zařízení 7. Bariérová ošetřovatelská péče je a) Izolace pacientů s infekčními chorobami b) Desinfekce rukou personálu c) Systém pracovních a organizačních opatření, které mají zabránit vzniku a šíření nozokomiálních nákaz d) Používání ochranných pomůcek při kontaktu s pacientem nástrojů 8. Která skupina pacientů je ohrožena nákazou kolitidy Clostridium difficile? a) Pacienti na řízené plicní ventilaci b) Pacienti s jinou střevní nákazou c) Pacienti po ATB léčbě 9. Který laboratorní nález je rozhodující pro režimová opatření? a) Výsledek hemokultury b) Ve stolici pozitivní antigen a toxin Clostridium difficile c) Ve stolici pozitivní antigen Clostridium difficile 10. Měl/a jste v péči pacienta s kolitidou Clostridium difficile? a) Ano b) Ne 11. Na jaký pokoj uložíte pacienta s kolitidou Clostridium difficile? (možno více odpovědí) a) Na více lůžkový pokoj b) Na jednolůžkový izolační pokoj c) Na prázdný pokoj bez ohledu na počet lůžek d) Na pokoj, kde leží pacienti se stejnou diagnózou 12. Jak označíte pokoj ve kterém je pacient s kolitidou Clostridium difficile? a) Dle provozního řádu daného oddělení b) Není třeba pokoj označit c) Nevím 13. Jaké ochranné pomůcky používáte při ošetřování pacienta s kolitidou Clostridium difficile? (možno více odpovědí) a) Rukavice b) Plášť c) Ústenka d) Nepoužívám žádné pomůcky e) Jiné -………… 14. Máte na vašem oddělení dostatečné množství ochranných pomůcek? a) Ano XXVII b) Spíš ano c) Spíš ne d) Ne e) Nevím 15. Jak provádíte očistu rukou po ošetření pacienta s kolitidou Clostridium difficile? a) Hygienická desinfekce rukou alkoholovým přípravkem b) Mechanické mytí rukou c) Hygienická desinfekce rukou alkoholovým přípravkem a mechanické mytí rukou d) Neprovádím očistu rukou 16. Jaké desinfekční prostředky používáte k desinfekci povrchů a předmětů na pokoji u pacienta s kolitidou Clostridium difficile? a) Desinfekční prostředek dle platného desinfekčního řádu b) Desinfekční prostředek se sporicidním účinkem c) Desinfekční prostředek, který máme na oddělení právě otevřený 17. Vyšetřovací pomůcky (např. tonometr, fonendoskop ) a pomůcky k osobní potřebě má pacient s kolitidou Clostridium difficile: a) Individualizovány b) Použivány stejně jak u ostatních pacientů c) Nevím 18. Kam odkládáte použité prádlo od pacienta s kolitidou Clostridium difficile? a) Do pytle na špinavé prádlo b) Do pytle na infekční prádlo na pokoji pacienta c) Do pytle na infekční prádlo d) Jiná možnost …………. 19. Kam odkládáte odpad od pacienta s kolitidou Clostridium difficile? a) Do nádoby označené nebezpečný odpad přímo na pokoji b) Do nebezpečného odpadu c) Do komunálního odpadu 20. Při vizitě, podávání léků a stravy se na izolační pokoj vchází? a) První v pořadí b) Poslední v pořadí c) Na pořadí nezáleží 21. Mohou docházet za pacienty s kolitidou Clostridium dif návštěvy? (možno více odpovědí) a) Ano, jen přes okno na galerii pro návštěvy b) Ne c) Na pokoj jen nejbližší příbuzní d) Jiné……….. XXVIII 22. Jak z Vašeho pohledu vnímá pacient s kolitidou Clostridium difficile izolační režim? a) Má obavu b) Spolupracuje , protože je dostatečně informován o důvodech opatření c) Nevím 23. Máte strach, že se sám/a nakazíte kolitidou Clostridium difficile při ošetřování těchto pacientů? a) Ano b) Spíš ano c) Spíš ne d) Ne e) Nevím 24. Myslíte si, že dodržujete zásady bariérové ošetřovatelské péče? a) Vždy ano b) Většinou ano c) Většinou ne d) Ne 25. Máte na oddělení možnost ukládat pacienty na pokoj se samostatným WC? a) Ano všechny pokoje b) Ano 1-2 c) Ano, ale vedeny jako nadstandartní d) Ne 26. Kde na oddělení personál jí a pije? a) V kuchyňce pro pacienty b) V pracovně sester c) V místnosti k tomu určené d) Jinde…… 27. Myslíte si, že VSN má dostatečně vypracované standardy k dané problematice? a) Ano b) Ne c) Nevím 28. Znalosti o dané problematice jste získali? (možno více odpovědí) a) Samostudium – literatura, internet, přednáška, kongres b) Seminář v rámci provozní porady oddělení c) Povinné školení o NN v rámci VSN XXIX Číslo rešerše: 1/2013 Objednavatel: Bohdana Bambuchová Název: Problematika hygienicko-epidemiologického režimu na infekčním oddělení se zaměřením na clostridium difficile z hlediska ošetřovatelské péče Klíčová slova: nozokomiální nákazy, Clostridium difficile, infekce infekční oddělení, infektologie ošetřovatelství, hygiena, dezinfekce, sterilizace epidemiologie infectology, nosocomial infections nursing, epidemiology hygiene, disinfection, sterilization MDT: 612.3 616.9 616-084 Zpracoval: Mgr. Jana Machalová Datum dokončení rešerše: 16. ledna 2013 XXX Analytický list Číslo rešerše: 1/2013 Název: Problematika hygienicko-epidemiologického režimu na infekčním oddělení se zaměřením na clostridium difficile z hlediska ošetřovatelské péče Jazykové vymezení: čeština, angličtina Časové vymezení: ne starší 10 let, z historie možno i starší Geografické vymezení: nevymezeno Uspořádání rešerše: Rešerše je uspořádána podle druhu dokumentu a dále pak abecedně podle jména autora (případně podle názvu). Jednotlivé záznamy jsou opatřeny informacemi o dostupnosti, případně odkazy na elektronické zdroje. Řada primárních informačních zdrojů (fulltextů) je rovněž součástí elektronické verze rešerše. Použité zkratky: DDS – „Document delivery service“, služba poskytuje za poplatek kopie článků MVS – Meziknihovní výpůjční služba (lze objednat v Masarykově veřejné knihovně Vsetín) NLK – Národní lékařská knihovna v Praze UK TNUNI – Univerzitná knižnica Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíne UK KUR – Univerzitná knižnica Katolícka univerzita v Ružomberku Počet záznamů: Monografie: 10 Legislativní dokumenty 1 Sborníky 3 Vysokoškolské kvalifikační práce 3 Články: 23 Celkem: 40 Informační zdroje: - DOAJ: Directory of Open Access Journals [online]. [2008?] [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.doaj.org/ - Jednotná informační brána [online]. 2013 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.jib.cz/V?RN=788409998 - JSTOR [online]. ©2000-2013 [cit. 2013-01-15]. Dostupné z: http://www.jstor.org/ - Medvik [online]. 2010 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.medvik.cz/bmc/index.do - Online katalóg [online]. Univerzitná knižnica, Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, © 2010 [cit. 2013-01-15]. Dostupné z: http://www.katalog.kniznica.tnuni.sk/ - Souborný katalog ČR [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=skc - Vysokoškolské kvalifikační práce [online]. 2008 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://theses.cz/ XXXI Vlastní soupis Monografie 1. BÁLINT, Ondrej. Infektológia a antiinfekčná terapia. 2. preprac. a dopln. vyd. Martin: Osveta, 2007, 587 s. ISBN 80-806-3222-7. 2. GÖPFERTOVÁ, Dana, Petr PAZDIORA a Jana DÁŇOVÁ. Epidemiologie: (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 299 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1232-1. 3. DĚDIČOVÁ, Daniela, Petr PETRÁŠ a Hana LHOTOVÁ. Jak se chránit před průjmovým onemocněním infekčního původu. 3., dopl. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003. Leták. 4. JURIŠ, Peter a Martina MITERPÁKOVÁ. Hygiena prostredia. Prešov: Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce bl. P.P. Gojdiča, 2006. 88 s. ISBN 80-969449-5-9. 5. MAĎAR, Rastislav, Renata PODSTATOVÁ a Jarmila ŘEHOŘOVÁ. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. 178 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-1673-9. 6. Nemocničné infekcie: vybrané kapitoly. Ed. Rastislav MAĎAR. Banská Bystrica: Agentúra DUMAS, ©2004. 141 s., [50] s. příl. ISBN 80-968999-1-0. 7. Nozokomiální nákazy a jejich prevence. MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 51-69. ISBN 978-80-247-3184-1. 8. ŠRÁMOVÁ, Helena a kol. Nozokomiální nákazy. 2. Praha: Maxdorf, ©2001. 303 s. ISBN 80-85912-25-2. 9. WILKINS, T.D. Clostridium difficile. Berlin: Springer, 2000. ISBN 35-406-7291-5. Částečně dostupné z: http://books.google.cz/books?id=Fxp99f4dLOUC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onep age&q&f=false 10. Základy ošetřování nemocných. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 145 s. ISBN 80-246- 0845-6. Legislativní dokumenty 11. Vyhláška ze dne 12. září 2012 o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. In: Sbírka zákonů č. 306/2012. 2012, částka 109. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=24731 XXXII Sborníky 12. Epidemiologie nozokomiálních infekcí: 15. pracovní setkání "Antibiotická politika", Soláň, [26.-28. května] 2011 : sborník přednášek. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, 52 s. ISBN 978-80-244-2769-0. Dostupné z: http://www.bpp.cz/atb_centra/PDF/Abstrakta.pdf 13. Understanding antimicrobial exposure and clostridium difficile infection: implications of fluoroquinolone use. Ed. John G. BARTLETT, Dale N. GERDING. Chicago: University of Chicago Press, 2008. 52 s. Clinical infectious diseases, Vol. 46, Suppl. 1, 15 January 2008. 14. Annual Conference on Antimicrobial Resistance. Ed. Susan J. REHM, J. Todd WEBER. Chicago: University of Chicago Press, 2007. 97-162 s. Clinical infectious diseases, Vol. 45, Suppl. 2, September 2007. Vysokoškolské kvalifikační práce 15. VOJÍKOVÁ, Lucie. Sledování nozokomiálních infekcí v nemocnici okresního typu. České Bud., 2012. diplomová práce (Mgr.). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta. Dostupné z: http://theses.cz/id/jxm7lq/Diplomova_prace_Vojikova.pdf 16. KUČEROVÁ, Lenka. Prevence nozokomiálních nákaz ve zdravotnickém zařízení. Zlín, 2010. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/9699/gabrhel%C3%ADkov%C3%A1_20 09_bp.pdf?sequence=1 17. HOLUBOVÁ, Iva. Prevence šíření nozokomiálních nákaz ve zdravotnickém zařízení. Olomouc, 2011. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta zdravotnických věd. Dostupné z: http://theses.cz/id/edcksx/bakalsk_prce.pdf Články 18. ABBETT, Sarah K et al. Proposed Checklist of Hospital Interventions to Decrease the Incidence of Healthcare‐Associated Clostridium difficile Infection. Infection Control and Hospital Epidemiology. 2009, Vol. 30, No. 11. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/10.1086/644757 19. BAUER, Martijn P. Clostridium difficile infection in Europe: a hospital-based survey. The Lancet. 2011 January, Vol. 377, Is. 9759, s. 63-73. 20. BOYCE, John M et al. Impact of Hydrogen Peroxide Vapor Room Decontamination on Clostridium difficile Environmental Contamination and Transmission in a Healthcare XXXIII Setting. Infection Control and Hospital Epidemiology. 2008, Vol. 29, No. 8. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/10.1086/589906 21. DUBBERKE, Erik R et al. Strategies to Prevent Clostridium difficile Infections in Acute Care Hospitals. Infection Control and Hospital Epidemiology. 2008, Vol. 29, No. S1. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/10.1086/591065 22. FREEMAN, J. et al. The Changing Epidemiology of Clostridium difficile Infections. Clin Microbiol Rev. 2010 July, roč. 23, č. 3, 529–549. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2901659/ 23. KOLECI, Xhelil a Tavan JANVILISRI. Clostridium difficile infection: risk factors, diagnosis and control. Albanian j. agric. sci. Agricultural University of Tirana, 2012, Nr.1, Vol. 11. ISSN 2218-2020. 24. KRATOCHVÍLOVÁ, Jaromíra, Michaela FORALOVÁ a Markéta SKOUPÁ. Výskyt klostridiových kolitid ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Nové vademecum sterilizace. 2012, roč. 2012, č. 2, s. 18-20. ISSN 1802-0542. Dostupné z: http://www.steril.cz/css/files/cas1202.pdf 25. NERANDZIC, Michelle, Jennifer CADNUM and Michael PULTZ. Evaluation of an automated ultraviolet radiation device for decontamination of Clostridium difficile and other healthcare-associated pathogens in hospital rooms. BMC Infectious Diseases. 2010, Vol. 10, Is. 1. Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/1471-2334/10/197 26. NYČ, Otakar. Výsledky dotazníku zaměřeného na výskyt a diagnostiku střevních infekcí vyvolaných Clostridium difficile. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie. 2011, roč. 20, č. 8, s. 277-278. ISSN 1804-8668. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/Zpravy_EM/20_2011/08_srpen/277_278.p df 27. NYČ, Otakar. Přístupy k léčbě střevních infekcí vyvolaných Clostridium difficile. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství. 2010, roč. 16, č. 3, s. 93-96. ISSN 1211-264X. 28. NYČ, Otakar, Vlastimil JINDRÁK, Dana HEDLOVÁ a Pavla URBÁŠKOVÁ. Clostridium difficile - aktuální informace a výsledky předběžného dotazníkového šetření v nemocnicích ČR. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie. 2007, roč. 16, č. 9, s. 410-411. ISSN 1211-7358. 29. NYČ, Otakar, Pavla URBÁŠKOVÁ a Vlastimil JINDRÁK. Clostridium difficile aktuální hrozba blízké budoucnosti? Medical tribune. 2007, roč. 3, č. 32, s. A1,-A4. ISSN 1214-8911. 30. OUGHTON, Matthew T et al. Hand Hygiene with Soap and Water Is Superior to Alcohol Rub and Antiseptic Wipes for Removal of Clostridium difficile. Infection Control and Hospital Epidemiology. 2009, Vol. 30, No. 10. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/10.1086/605322 XXXIV 31. PETR, Jaroslav. Nejasný původ infekcí Clostridium difficile. Medical tribune. 2012, roč. 8, č. 4, B4. ISSN 1214-8911. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/25964- nejasny-puvod-infekci-clostridium-difficile 32. PIEGZOVÁ, Lenka. Infekce vyvolané Clostridium difficile ve zdravotnických zařízeních. Nozokomiálne nákazy. 2008, roč. 7, č. 3, s. 16-23. ISSN 1336-3859. Dostupné z: http://www.mediconsulting.cz/images/pdf/nn_3_2008.pdf 33. PODSTATOVÁ, Renata, Rastislav MAĎAR, Hana CHALUPOVÁ a Eva GLOGEROVÁ. Opatření při výskytu infekce vyvolané clostridium difficile. Nozokomiálne nákazy. 2009, roč. 8, č. 2, s. 43-47. ISSN 1336-3859. Dostupné z: http://www.mediconsulting.cz/images/pdf/nn_2_2009.pdf 34. POKORNÁ, Renata. Opatření u klostridiových infekcí v Nemocnici Na Homolce. Nozokomiálne nákazy. 2006, roč. 5, č. 1, s. 37-39. ISSN 1336-3859. 35. PRATTINGEROVÁ, Jana a Jaroslav HARMAN. Závěrečná zpráva o epidemii enterokolitid způsobených Clostridium difficile na rehabilitačním oddělení. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie. 2012, roč. 21, č. 3, s. 89-91. ISSN 1804-8668. 36. SIMOR, Andrew E et al. Clostridium difficile in Long‐Term–Care Facilities for the Elderly. Infection Control and Hospital Epidemiology. 2002, Vol. 23, No. 11. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/10.1086/501997 37. VINTR, Jan. Hygiena rukou - opatření v prevenci vzniku a šíření NN. Sestra. 2011, roč. 21, č. 4, s. 57-58. ISSN 1210-0404. 38. VÍZNER, Karel. Ošetřování inkontinentního pacienta a prevence infekce. Sestra v diabetologii. 2008, roč. 4, č. 2, s. 11-12. ISSN 1801-2809. 39. VOTAVA, Miroslav a Barbora ŠLITROVÁ. Srovnání citlivosti spor Bacillus subtilis a spor českých kmenů Clostridium difficile vůči dezinfekčním prostředkům. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2009, roč. 58, č. 1, s. 36-42. ISSN 1210-7913. Částečně dostupné z: http://www.prolekare.cz/epidemiologie-clanek/srovnani-citlivosti- spor-bacillus-subtilis-a-spor-ceskych-kmenu-clostridium-difficile-vuci-dezinfekcnim- prostredkum-2318 40. ZEMANOVÁ, Eva, Ondřej URBAN, Vladimír MRÓZEK et al. Asociace infekce Clostridium difficile a pseudomembranózní kolitidy v nemocnici okresního typu. Vnitřní lékařství. 2003, roč. 49, č. 8, s. 645-649. ISSN 0042-773X.