VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s.
PRAHA 5
PRESTIŽ PRÁCE SESTRY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MARIE BRASLAVCOVÁ,DiS.
PRAHA 2013
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
PRESTIŽ PRÁCE SESTRY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Vlastimila Břízová
PRAHA 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s použitím své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Liberci 12.3.2013
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucí práce Mgr. Vlastimile Břízové za cenné rady, podměty,
připomínky a konzultace při zpracování mé bakalářské práce. Poděkování patří také
Krajské nemocnici Liberec a.s. za umožnění provedení průzkumného šetření a všem
respondentům, kteří se zúčastnili.
Mé velké poděkování patří Bc. Janě Kolínkové, ale i Bc. Veronice Hendrychové
a Bc. Dominice Šolcové za pomoc, rady a připomínky při psaní práce.
ABSTRAKT
BRASLAVCOVÁ, Marie. Prestiž práce sestry. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.,
Stupeň kvalifikace: Bakalář. Vedoucí práce: Mgr. Vlastimila Břízová. Praha 2013
Hlavním tématem bakalářské práce je Prestiž práce sestry. Téma je aktuální z důvodu
současného systému vzdělávání a postavení sester ve společnosti. Práce je rozdělena na dvě
části, tj. část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje historii v ošetřovatelství,
postupný vývoj ve vzdělání v ošetřovatelství, profesní organizace sester a pohled na sestru.
Praktická část byla provedena pomocí dotazníkového šetření v Krajské nemocnici Liberec
a.s. na standartních odděleních a jednotkách intenzivní péče. Byl vypracován jednotný
dotazník pro standardní oddělení a jednotky intenzivní péče. Distribuovali jsme 100
dotazníků a z toho se vrátilo 83. Cílem práce bylo zmapovat, jak sestry vnímají své
povolání, jak si myslí, že lidé vnímají toto povolání, co si myslí o současném systému
vzdělávání a zda by šly studovat opět tento obor. Bylo stanoveno pět hypotéz, které
předpokládaly, že vysokoškolsky vzdělané sestry vnímají své povolání pozitivněji, sestry
pracující na jednotce intenzivní péče vnímají své povolání prestižněji, systém vzdělávání
přispívá ke zvýšení prestiže. Dále bylo předpokládáno, že ohodnocení sester je
nedostatečné, jak uvádí média a že u lůžka pracující sestra si musí úspěch odpracovat.
Předpoklady byly po analýze výsledků vypracovány. Bylo zjištěno, že sestry nevnímají své
povolání jako prestižní, že si svůj úspěch musí odpracovat a že si sestry myslí, že jsou
považovány za osoby, které pouze plní ordinace lékaře.
Klíčová slova: Ošetřovatelství. Prestiž. Všeobecná sestra. Vzdělání.
ABSTRAKT
BRASLAVCOVÁ, Marie. Prestige Nursig Jobs. Health-Care University, o.p.s.
Qualification degree: Bachelor. Thesis manager: Mgr. Vlastimila Břízová. Praha 2013.
The main theme of thesis is prestige of nursing work. Theme is actual because of
present education system and position of nurses in society. The thesis is divided into
two parts i.e. theoretical part and practical part. The theoretical part include history in
nursing, gradual evolution in nursing education, nurses organisation and look at the
nurse. The practical part was perfom by help of questionnaire research in Krajská
nemocnice Liberec, a.s. at standart wards and intensive care units. For standard wards
and intensive care units was developed single questionnaire. We distributed 100
questionnaires and from that 83 come back. The purpose of thesis was to chart how
nurses comprehend their profession, how they thing that people comprehend their
profession, how nurses perceive present education system and if they wanted to study
this branch again. There was determined five hypothesis, which presume that nurses
with university degree know their profession more positive, nurses working on intensive
care units comprehend their profession more prestige and that system of education leads
to increase of prestige. We also presumed that valuation of nurses is unsufficient, how
show it medias and that nurse which works at the bed of patient has to work off her
prestige. Assumptions were elaborate after analysis of results. There was discovered
that nurses do not comprehend their profession as prestige, that they have to work off
their prestige, and that nurses are consider as person which only keep doctor´s orders.
Key words.
Nursing. Prestige. General nurse. Education.
OBSAH
SEZNAM GRAFŮ
SEZNAM TABULEK
SEZNAM ZKRATEK
1 Ošetřovatelství......................................................................................................... 12
1.1 Definice ošetřovatelství .............................................................................................. 13
1.2 Filozofie ošetřovatelství.............................................................................................. 14
1.3 Cíl ošetřovatelství........................................................................................................ 15
1.4 Obory ošetřovatelství.................................................................................................. 15
1.5 Ošetřovatelství v Čechách........................................................................................... 16
2 VZDĚLÁVÁNÍ SESTER V ČECHÁCH............................................................. 18
2.1 Vzdělávání sester do roku 1945........................................................................................ 18
2.1 Vzdělávání sester mezi roky 1945 - 1989.................................................................... 19
2.2 Vzdělávání sester od roku 1989 po současnost.......................................................... 20
3 Osobnost sestry........................................................................................................ 21
3.1 Etický kodex sester...................................................................................................... 21
3.2 Role sestry................................................................................................................... 22
3.3 Funkce sestry............................................................................................................... 24
3.4 Image sestry ................................................................................................................ 25
4 profesní Organizace sester....................................................................................... 27
4.1 Česká asociace sester ČAS........................................................................................... 27
4.2 Mezinárodní profesní organizace................................................................................ 27
4.2.1 Mezinárodní rada sester ..................................................................................... 28
4.2.2 Ostatní mezinárodní organizace ......................................................................... 29
5 Prestiž ...................................................................................................................... 30
6 POPIS VÝZKUMU................................................................................................. 32
6.1 Výzkumný problém ..................................................................................................... 32
6.2 Cíl výzkumu ................................................................................................................. 32
6.3 Hypotézy ..................................................................................................................... 32
6.4 Metoda výzkumu......................................................................................................... 33
6.5 Výzkumný soubor........................................................................................................ 33
7 Výsledky výzkumu.................................................................................................. 34
7.1 Statistika jednotlivých položek dotazníku................................................................... 40
7.2 Vyhodnocení hypotéz ................................................................................................. 56
8 Diskuze.................................................................................................................... 58
9 Závěr a doporučení.................................................................................................. 60
10 Seznam použité literatury......................................................................................... 61
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 Ukazuje na jakém typu oddělení respondenti pracují.......................................... 34
Graf 2 Ukazuje pracovní zaměření dotazovaných respondentů ..................................... 35
Graf 3 Ukazuje nejvyšší dosažené vzdělání respondentů............................................... 36
Graf 4 Znázornění respondentů dle délky praxe............................................................. 37
Graf 5 Znázornění věku respondentů.............................................................................. 38
Graf 6 Znázornění pohlaví respondentů ......................................................................... 39
Graf 7 Zobrazení, jaký mají sestry názor na své povolání.............................................. 40
Graf 8 Znázornění, jak si myslí sestry, že lidé vnímají jejich práci ............................... 41
Graf 9 Grafické znázornění pohledu postavení sester a jejich prestiže ve společnosti .. 42
Graf 10 Znázorňuje, jak vyhovuje sestrám jejich postavení (prestiž) ve společnosti..... 43
Graf 11 Znázorňuje, názor sester zda jsou lékaři vnímány za důležitou součást
zdravotnického týmu....................................................................................................... 44
Graf 12 Znázornění chování lékařů a jiných zdravotnických profesí k sestrám, jako
k sobě rovnému............................................................................................................... 45
Graf 13 Znázornění, jak si myslí sestra, že pacient nahlíží na její práci ........................ 46
Graf 14 Znázornění názoru sester, zda systém vzdělávání zvyšuje prestiž této profese 47
Graf 15 Znázornění názoru sester, zda profesní organizace a správní orgány mohou
ovlivňovat prestiž sester.................................................................................................. 48
Graf 16 Znázorňuje, jak profesní organizace a správní orgány ovlivňují prestiž sester 49
Graf 17 Znázorňuje názor sester, zda je nynější systém vzdělávání prosazen v praxi... 50
Graf 18 Znázorňuje nazor sester, zda média ovliňují prestiž sester ............................... 51
Graf 19 Znázorňuje, jak ovlivňují média podle sester prestiž ........................................ 52
Graf 20 Znázorňuje, co by pomohlo zvýšit prestiž dle sester......................................... 53
Graf 21 Znárňuje, jestli si sestry musí odpracovat svůj úspěch...................................... 54
Graf 22 Znázorňuje, zda by respondenti volili toto povolání......................................... 55
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Typ oddělení, kde respondenti pracují........................................................... 34
Tabulka 2 Složení pracovní zaměření dotazovaných ..................................................... 35
Tabulka 3 Složení výzkumného souboru podle nejvyššího dosaženého vzdělání.......... 36
Tabulka 4 Složení respondentů dle délky praxe ............................................................. 37
Tabulka 5 Složení respondentů podle věku .................................................................... 38
Tabulka 6 Složení dle pohlaví respondentů.................................................................... 39
Tabulka 7 Názor sester na své povolání ......................................................................... 40
Tabulka 8 Názor sester, jak si myslí, že lidé vnímají jejich povolání ............................ 41
Tabulka 9 Pohled sester na jejich postavení a prestiže ve společnosti ........................... 42
Tabulka 10 Zjišťuje, jak vyhovuje postavení sestrám (jejich prestiž) ve společnosti .... 43
Tabulka 11 Mapuje názor sester, zda jsou sestry považovaná lékaři za důležitou součást
zdravotnického týmu....................................................................................................... 44
Tabulka 12 Chování lékařů a jiných zdravotnických profesí k sestrám, jako k sobě
rovnému .......................................................................................................................... 45
Tabulka 13 Názor sester, jak nahlíží pacient na práci sestry.......................................... 46
Tabulka 14 Názor sester na systém vzdělávání, zda zvyšuje prestiž této profese.......... 47
Tabulka 15 Názor sester, zda profesní organizace a správní orgány mohou ovlivňovat
prestiž sester.................................................................................................................... 48
Tabulka 16 Jak ovlivňují profesní organizace a správní orgány prestiž sester............... 49
Tabulka17 Názor sester, zda je nynější systém vzdělávání prosazen v praxi................. 50
Tabulka 18 Mapuje názor sester, zda média ovlivňují prestiž sester.............................. 51
Tabulka 19 Jak ovlivňují média podle sester prestiž ...................................................... 52
Tabulka 20 Co by zvýšilo prestiž profese dle sester....................................................... 53
Tabulka 21 Názor sester zda si musí svůj úspěch odpracovat........................................ 54
Tabulka 22 Ukazuje, zda by respondenti volili znovu toto povolání ............................. 55
SEZNAM ZKRATEK
Obr. – obrázek
s. – strana
ARO – anesteziologicko resuscitační oddělení
JIP – jednotka intenzivní péče
VŠ – vysoká škola
č. – číslo
11
ÚVOD
Povolání sestry se postupně vyvíjí, zvyšují se nároky a kompetence sester. Sestra
se postupně stává vysokoškolsky vzdělaným člověkem. Toto téma jsem si zvolila proto,
že mě zajímá, jaký mají sestry názor na svou společenskou prestiž.
Při nástupu do praxe jde o sestru mladou, svobodnou, nezkušenou, která je
zpočátku zahlcena informacemi, odbornými dovednostmi a vědomostmi z praxe.
Postupem času začíná řešit platové ohodnocení vzhledem k náročnosti jak fyzické tak i
psychické. Při své službě musí být schopna předvídat, být ve střehu a zároveň
spojníkem mezi pacientem a lékařem. Bývá první, na koho se pacient obrací
s problémem. Snaží se poskytnout co nejkvalitnější a nejefektivnější ošetřovatelskou
péči v rámci svých kompetencí, ale zároveň i stihnout pochytit všechny informace.
Především záleží na vztahu sestry k povolání, její sebedůvěře a schopnostech, které je
schopná dále prezentovat před lékařem a veřejností.
Každý z nás tuto práci vykonává rozmanitě, ale všichni jsme jeden celek a podle
toho nás posuzuje odborná, ale i laická veřejnost.
Ve své práci se zabývám ošetřovatelstvím a jeho definicí, filozofií, cílem, obory
a ošetřovatelstvím v Čechách. Dále se zaměřuji na osobnost sestry, její rolí, funkcí a
image sestry. Zahrnula jsem sesterské organizace, které jsou nedílnou součástí. Nechybí
ani zmínka o důležitosti Florence Nightingalové. Součástí práce je také kapitola
zaměřená na samotnou prestiž.
Ošetřovatelství je vědou, ale i uměním zároveň. Vyžaduje pochopení a aplikaci
poznatků zároveň a také dovednosti, které jsou pro tuto práci specifické. Staví na
znalostech, metodách a technikách. Sestra je samostatný zdravotnický pracovník, který
je zodpovědný za poskytované služby. (MAREČKOVÁ, VRÁNOVÁ, 200)
12
1 OŠETŘOVATELSTVÍ
Pomoc druhému je přirozenou vlastností člověka. Ošetřovatelství má
nezastupitelnou úlohu v péči o zdraví jedince a komunity, pečuje nejenom o nemocné,
ale také o zdravé jedince. V ambulantní, ústavní i komunitní sféře si vytvořilo své
postavení a sestry pracují samostatně. Požadavky na sestry a ošetřovatelskou péči se
neustále zvyšují.
„Ošetřovatelství je moudrost, láska a pomoc. V ošetřovatelském povolání je
symbolem moudrosti kniha, symbolem lásky srdce a symbolem pomoci ruka“
(Farkašová, 2006, s. 11). Ošetřovatelství je vědecky podložený obor, který má svůj
teoretický základ. Teorie umožňuje provádět ošetřovatelský výzkum, organizovat
vzdělávání v oblasti ošetřovatelství, třídit informace a sbírat údaje o pacientovi a
poskytuje návod na hodnocení ošetřovatelské péče. Rozvoj oboru má významný vliv na
změny v ošetřovatelském vzdělávání (Farkašová, 2006).
Rozvoj ošetřovatelství byl ve všech zemích ovlivňován náboženstvím, kulturou,
politickými a sociálními faktory, válkami, vědou a významnými osobnostmi.
V nejstarších dobách využívali lidé k léčbě onemocnění byliny, vodu, slunce a
zkušenosti s jejich účinky si předávali z generace na generaci. Tito lidé nechápali
příčinu nemocí, proto si mysleli, že nemoc mohou odvrátit pomocí kouzel. Šamani
vyvinuli různé rituály, které měly potlačovat nemoci. Nejvíce se využívaly masáže a
rostliny (Jarošová, 2000).
Opatrovnictví, jak se dříve nazývalo ošetřovatelství, se stalo součástí medicíny
po příchodu křesťanství. Začaly vznikat první špitály, kde pracovali ženské i mužské
církevní řády. Špitály však nesloužily pouze nemocným, ale využívali je i pocestní
k přenocování. V klášterech začali vyrábět léčivé přípravky z vypěstovaných bylin. Při
podávání těchto přípravků se kladl důraz na odříkávání modliteb, které měli odhánět zlé
vlivy (Kutnohorská, 2010).
Důležité byly pro rozvoj ošetřovatelství války. Během války často umíralo více
vojáků v důsledku nemoci než zabitím nepřítelem. Příčinami byly špatné hygienické
podmínky, v jejichž důsledku vznikaly hromadné infekce a nedostatečné znalosti o
léčbě a prevenci onemocnění. Zvýšila se tak potřeba ošetřovatelské a lékařské péče.
13
Ve středověku byly založeny vojenské ošetřovatelské řády, které pečovaly o vojáky
během křížových výprav (Jarošová, 2000).
Jarošová uvádí, že „Změny v kvalitě opatrovnictví se přisuzují období Krymské
války (1854 - 1856)“ (Jarošová, 2000, s. 26). V této válce ruský chirurg Nikolaj
Ivanovič Pirogov uplatnil jako ošetřovatelsky na bojišti ženy. Pro Ruskou frontu
vyškolil dobrovolné ošetřovatelky, u kterých kladl důraz na prevenci infekčních
onemocnění. O rok později začala působit v Krymské válce Florence Nightingalová,
která sebou přivedla vyškolené anglické ošetřovatelky. Florence je pokládána na
reformátorku ošetřovatelství a svou prací významně ovlivnila rozvoj moderního
ošetřovatelství. V Krymské válce zavedla individuální péči, hygienická opatření,
prádelnu, kuchyni, zajistila zásoby prádla a kvalitních potravin. Tato opatření vedla ke
snížení úmrtnosti vojáků z 50% na 22% (Jarošová, 2000).
Zjednodušeně můžeme říci, že rozvoj ošetřovatelství probíhal ve třech liniích, a
to byla linie laické péče, kterou si poskytoval sám nemocný na základě tradice, na ni
navazovala charitativní péče poskytovaná církevními řády a nakonec je to organizovaná
léčebná péče, která se začala rozvíjet v období válek (Kutnohorská, 2010).
1.1 Definice ošetřovatelství
Ošetřovatelství nezahrnuje pouze odbornou péči o pacienty, ale jedná se o
komplexní péči, která je poskytována ve zdraví i nemoci všem lidem, kteří ji potřebují.
Morálně-etická hodnota ošetřovatelství je pro člověka téměř nepostradatelná, protože
mu pomáhá zmírňovat obavu o sebe a své blízké, z bolesti, utrpení a umírání. Přínos
ošetřovatelství a sester si ale uvědomí většina z nás až v okamžiku, kdy se ocitne
v kritickém stavu (Farkašová, 2006).
Archalousová definuje ošetřovatelství následovně „Ošetřovatelství je aplikovaná
vědní disciplína, která má vlastní teoretickou základnu poznatků a jejich praktickou
aplikaci“ (Archalousová, 2006, s. 11).
Také ICN má svou definici pro ošetřovatelství. „ Ošetřovatelství jako nedílná
součást systému zdravotnické péče zahrnuje podporu zdraví, prevenci nemocí a péči
14
o fyzicky a duševně choré a postižené osoby různého stáří ve všech zdravotnických a
komunitních zařízeních…“ (Alexander, Runciman, 2003, s. 6).
Ošetřovatelství integruje poznatky z přírodních, humanitních a společenských
oborů. Můžeme tedy o ošetřovatelství hovořit jako o multidisciplinárním a
interdisciplinárním oboru (Archalousová, 2006).
„Předmětem ošetřovatelství je zkoumat ošetřovatelské aspekty péče o jedince a
skupiny, tj. interakce a determinace mezi osobou, zdravím, prostředím vzniklé
z požadavků uspokojování potřeb“ (Farkašová, 2006, s. 13).
1.2 Filozofie ošetřovatelství
Hlavní filozofií ošetřovatelství je holismus. Pojem holismus pochází z řeckého
slova holos, což znamená celek, úplný, neporušený. Poprvé ho použil na počátku
dvacátého století jihoafrický politik Jan Christiaan Smuts ve své knize Holismus a
evoluce. U nás prosazoval holismus prof. Jan Bělohrádek. Tato teorie říká, že celek
člověka je tvořen pěti součástmi: biologickou, kognitivní, behaviorální, společenskou,
duchovní a emocionální. Pokud dojde k poruše v jedné součásti, poruší se celý systém
člověka. Rozdělením celku na jednotlivé části celkovost zanikne. Ošetřovatelský tým
tedy musí pečovat o všech pět součástí (Archalousová, 2006).
V Ottawské chartě z roku 1986 je uvedeno: „…Péče, smysl pro celek - holismus
a ekologie, to jsou základní složky dalšího rozvoje strategie posilování zdraví“
(Mastiliaková, 1999, s. 7).
Holistická ošetřovatelská péče bere ohled na práva a hodnoty pacienta,
přizpůsobuje jim péči podle ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces
komplexně řeší problémy a potřeby pacienta a je zaměřený na celou lidskou bytost.
Sestra se snaží pochopit vztahy jednotlivých součástí celku člověka. Z holismu vychází
mnoho koncepčních modelů a teorií, např. Teorie základní ošetřovatelské péče od
Virginie Henderson a Model funkčních vzorců zdraví od Marjory Gordonové
(Pavlíková, 2005).
15
1.3 Cíl ošetřovatelství
Cílem ošetřovatelství podporovat a navracet zdraví, zmírňovat utrpení a zajistit
důstojné umírání nemocnému člověku. Abychom byli schopni dosáhnout zmíněných
cílů, musíme pracovat v rámci multidisciplinárního týmu, tedy spolupracovat mimo
nemocného také s lékaři, dalšími zdravotníky a jinými odbornými pracovníky (Pochylá,
2005).
Moderní ošetřovatelství se orientuje na člověka se všemi jeho problémy a
potřebami. Cílem práce sestry je identifikovat problémy a potřeby, určit příčiny a
stanovit nejvhodnější způsob řešení. Mezi hlavní úkoly sestry patří uspokojovat potřeby
pacienta a podporovat jeho soběstačnost, zlepšovat tělesné, duševní i sociální zdraví,
zapojovat pacienta do péče, provádět ordinace lékaře a provádět prevenci onemocnění
(Jarošová, 2000).
1.4 Obory ošetřovatelství
Ošetřovatelství je obsahově rozmanitá vědní disciplína, kterou lze podle
zaměření rozdělit na dvě skupiny oborů - základní obory ošetřovatelství a aplikované
obory ošetřovatelství.
Základní obory ošetřovatelství zahrnují spíše teoretické poznatky týkající se
oboru. Jde tedy o všeobecné ošetřovatelství, dějiny a metodologii ošetřovatelství.
Všeobecné ošetřovatelství se zabývá ošetřovatelským procesem a jeho uplatněním
v praxi. Dějiny ošetřovatelství nám pomáhají objasnit postavení a úroveň ošetřovatelství
a umožňují nám prognosticky uvažovat o vývoji oboru. Metodologie ošetřovatelství
pojednává o metodách, kterými poznáváme ošetřovatelství, jeho vztahy k jiným oborům
(Farkašová, 2006).
Aplikované obory zahrnují specifické obory ošetřovatelství, kde je poskytována
specializované péče o potřeby pacientů. Jedná se například o interní, chirurgické,
gynekologické, porodnické, rehabilitační, pediatrické, psychiatrické, transkulturní
ošetřovatelství (Farkašová, 2006).
16
1.5 Ošetřovatelství v Čechách
Velký význam pro české ošetřovatelství měla doc. PhDr. Marta Staňková, CSc.,
která se zabývala rozvojem ošetřovatelství u nás. Podílela se na první koncepci
ošetřovatelství. „Rozvoj ošetřovatelství chápala jako nutný prostředek ke zkvalitnění
péče o pacienta, partnerství a týmovosti práce všech zdravotnických profesí“ ( Plevová,
2008).
Na realizaci změn v ošetřovatelství se musí podílet kromě akademických
pracovníků také ministerstvo školství a zdravotnictví, pacienti a zejména sestry a jejich
profesní organizace. Akademičtí pracovníci šíří nejnovější poznatky z oboru a ostatní
výše jmenované subjekty je musí převádět do praxe (Mastiliaková, 2007).
Významným dokumentem pro české ošetřovatelství byla Koncepce
ošetřovatelství, kterou přijal ministr zdravotnictví v roce 1998. Tato koncepce
definovala obor, pracovníky, vzdělávání, výzkum a směry vývoje ošetřovatelství. Na
základě tohoto dokumentu byla v květnu 2001 zahájena registrace sester. V roce 2004
byla vydána nová Koncepce ošetřovatelství, která je zaměřena na zajištění jednotných
postupů při poskytování ošetřovatelské péče. Po vstupu do Evropské unie musela naše
země přijmout nařízení a požadavky Evropské unie, proto byl vydán zákon č. 96/2004
Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, který byl již několikrát novelizován.
Důležitým mezníkem pro vzdělávání sester byla Mnichovská deklarace v roce 2000.
Tato deklarace upevňuje pozici ošetřovatelství, propaguje výzkum a zaměřuje se na
zlepšení vzdělávání sester na pregraduální a postgraduální úrovni (Hubová, Michálková,
2011).
Vydáním nové koncepce, zákona č. 96/2004 Sb., vyhlášky č. 424/2004 Sb. a
vyhlášky č. 423/2004 Sb. začala Česká republika naplňovat Evropskou strategii WHO
pro vzdělávání sester a porodních asistentek, která byla vydaná v roce 1998
(Mastiliaková, 2007).
Česká republika dosud nemá komoru zdravotnických pracovníků, která by
mohla hájit zájmy a zvyšovat prestiž sester. Např. Slovensko má Slovenskou komoru
sester a porodních asistentek již od roku 1992. V současné době se připravuje vznik
České komory zdravotnických pracovníků, která by měla sdružovat všechna nelékařská
zdravotnická povolání. O vzniku této komory vyjednává Přípravný výbor České komory
17
zdravotnických pracovníků, který po vzniku komory zanikne. Předsedkyní výboru je
Mgr. Lenka Hejzlarová, MBA, která v současné době pracuje jako náměstkyně ředitele
pro nelékařská zdravotnická povolání v nemocnici v Praze a zároveň je v ČAS vedoucí
Pracovní skupiny pro kvalitu péče. Stále probíhají diskuze o povinném a nepovinném
členství a aktivitách komory (Škubová, 2012).
18
2 VZDĚLÁVÁNÍ SESTER V ČECHÁCH
Ošetřovatelství prošlo dlouhým vývojem od péče o nemocné na základě
opatrovnického pojetí až po organizovanou činnost, která je založena na odborném
vzdělání sester. Jak uvedla Staňková: „Současná role a postavení sester v ošetřovatelství
mají své kořeny v minulosti. Abychom porozuměli dnešnímu ošetřovatelství a mohli je
rozvíjet, musíme znát jeho historii.“ (Staňková, 1996, s. 9).
2.1 Vzdělávání sester do roku 1945
V roce 1874 byla v Praze založena první ošetřovatelská škola, v Rakousku Uhersku
byla toho času jediná. Výukovým materiálem byla kniha F. Nightingal Kniha o
ošetřování nemocných. Teorie byla doplněna praktickou částí, která se odehrávala na
Karlově náměstí v městském chorobinci. Celá výuka, která probíhala formou několika
měsíčních kurzů, byla zakončena zkouškou a absolventky obdržely diplom.
Absolventky položily základ ošetřovatelského vzdělávání v Čechách. V roce 1881 byla
škola pravděpodobně z finančních a národnostních důvodů zrušena. Od té doby si každá
klinika v Čechách zacvičovala své sestry sama (Hubová, Michálková, 2011).
Roku 1916 byla v Praze otevřena Státní dvouletá ošetřovatelská škola, její
představenou byla Františka Fajfrová. První českou ředitelkou se stala v roce 1923
Sylva Macharová. O otevření školy se zasloužil Spolek pro povznesení stavu
ošetřovatelek nemocných, která vznikl v roce 1904. Absolventky obdržely diplom a
oprávnění nosit odznak diplomované sestry.
Absolventky Státní ošetřovatelské školy založily v roce 1921 Spolek
absolventek ošetřovatelské školy, který byl o sedm let později přejmenován na Spolek
diplomovaných sester. Tento Spolek měl vliv na vznik sesterských ubytoven a zasloužil
se o úpravu pracovní doby a dovolené. Spolek byl ovlivněn rozvojem ošetřovatelství ve
světě a navázal spolupráci se sesterskými organizacemi v zahraničí. Do Mezinárodní
rady sester byl Spolek diplomovaných sester přijat v roce 1933. Členky chtěly
poskytovat maximálně možnou kvalifikovanou péči, proto pořádaly přednášky, kurzy a
pomáhaly zakládat další ošetřovatelské školy (Staňková, 1996).
19
V době druhé světové války byl pozastaven vývoj českého ošetřovatelství,
Spolek diplomovaných sester musel pozastavit svou činnost, výuka ve školách nadále
pokračovala, ale neotevíraly se nové ošetřovatelské školy.
2.1 Vzdělávání sester mezi roky 1945 - 1989
Během války a po válce byla zvýšená potřeba kvalifikovaného zdravotnického
personálu. Po odsunu Němců se do nemocnic mohli vrátit řádové sestry a zejména
bratři, kterým Němci ošetřování v nemocnicích nedovolovali.
Bylo nutné vychovávat zdravotnický personál, proto většina nemocnic pořádala
odborné kurzy, které poskytovaly absolventům základní orientaci v ošetřovatelské
problematice. Spolek diplomovaných sester obnovil svou činnost a ošetřovatelství se
začalo opět rozvíjet. Počet státních ošetřovatelských škol se stále zvyšoval, v roce 1947
jich bylo dvacet šest. V Praze byla roku 1946 otevřena Vyšší ošetřovatelská škola, kde
se vzdělávaly učitelky pro ošetřovatelské školy a vrchní sestry (Plevová, 2008)
Komunistický převrat v roce 1948 ukončil úspěšný rozvoj ošetřovatelství a
vzdělávání. Významné osobnosti ošetřovatelství byly ze svých funkcí odvolány a
sestrám bylo zakázáno zakládat profesní skupiny a organizace. Až v roce 1968 byla
vytvořena Československá společnost sester (Plevová, 2008).
V roce 1948 se všechny ošetřovatelské, rodinné a sociální školy sloučily dle
školského zákona do Středních zdravotnických škol. Na těchto školách probíhala výuka
všech nelékařských zdravotnických pracovníků, např. také ženských sester, dietních
sester, laborantů. Studium na těchto školách bylo prodlouženo ze dvou na čtyři roky.
V důvodu nedostatku sester bylo později zkráceno na tři roky. Tříleté studium však
netrvalo dlouho, protože pro nízký věk absolventek byla opět prodloužena délka studia
na čtyři roky. Od roku 1951 trvalo studium na Vyšší zdravotnické škole tři roky a
absolventky získaly po složení závěrečných zkoušek diplom a odznak (Hubová,
Michálková, 2011).
V roce 1960 byl založen Institut pro další vzdělávání zdravotnických
pracovníků v Brně a Bratislavě, který dnes známe pod názvem Národní centrum
20
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO). Cílem tohoto
institutu byl rozvoj profesní a specializační přípravy, zaměřil se na specializační
studium sester v různých oborech (Hubová, Michálková, 2011).
Postupem času vzrůstaly nároky na vyučující v oblasti ošetřovatelství, z toho
důvodu bylo v roce 1960 otevřeno v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
kombinované pětileté magisterské studium ošetřovatelství, v kombinaci s psychologií a
později s pedagogikou. V roce 1980 byla zahájena prezenční forma tohoto studia.
Absolventky získaly titul PhDr. (Plevová, 2008).
2.2 Vzdělávání sester od roku 1989 po současnost
Po roce 1989 studovaly české sestry na Středních zdravotnických škola čtyřleté
obory, na které měly možnost navázat pomaturitním studiem na Vyšších zdravotnických
školách. Od roku 1992 se mohly sestry vzdělávat na lékařských a zdravotně-sociálních
fakultách v bakalářských a magisterských oborech ošetřovatelství (Plevová, 2008).
V roce 2004 vešel v platnost zákon č. 96/2004 Sb., který mimo jiné poprvé jasně
definoval celoživotní vzdělávání. Tento zákon ukončil studium oboru všeobecná sestra
na středních školách a nahradil ho obor zdravotnický asistent, na vyšších školách byl
ponechán pouze obor diplomovaná všeobecná sestra, zanikl tedy obor diplomovaná
sestra pro intenzivní péči a jiné. Pokud se tedy v současné době student rozhodne být
sestrou, musí po vykonání maturitní zkoušky absolvovat studium na vysoké či vyšší
škole. Vzdělávací aktivity v systému celoživotního vzdělávání upravovala vyhláška
č. 423/2004 Sb., která již prošla novelizací. V této vyhlášce je stanoven kreditní systém
pro vydání osvědčení o výkonu zdravotnického povolání.
Zákon č. 96/2004 Sb. byl novelizován v roce 2011 jako zákon č. 105/2011 Sb.,
znění zákona bylo ale pozměněno jen nepatrně. Nyní je v projednávání tzv. velká
novela zákona č. 96/2004 Sb., která má mimo jiné zrušit obor diplomovaná všeobecká
sestra na vyšších školách.
21
3 OSOBNOST SESTRY
Doc. MUDr. Bohuslav Sobotka CSc. řekl na vyhlášení soutěže Sestra roku 2010:
„Kdyby lékař neměl svoji sestru, neměl by svojí pravou ruku. Kdyby neměl své
sestřičky, neměl by žádné končetiny.“
ICN definuje sestru následovně: „Sestra je osoba s ukončeným základním
všeobecným ošetřovatelským vzděláním, která smí na základě souhlasu regulačního
orgánu ve své zemi pracovat jako sestra…“ (Alexander, Runciman, 2003, s. 6).
Mnoho lidí říká, že povolání sestry vlastně není povoláním, ale posláním. Sami
se téměř denně setkáváme s lidmi, kteří nám děkují, vyslovují obdiv nad naší prací, ale
naopak i s neúctou a zlobou vůči sestrám, ať už ze strany pacientů a jejich rodin či
lékařů.
V dnešní době jsou na sestry kladeny velké požadavky. Sestra by měla být
vzdělaná, emancipovaná, odpovědná za své činy, osobně se angažovat ve svém
povolání, důvěryhodná pro pacienta, jeho rodinu i spolupracovníky, aplikovat vědecká
poznatky do praxe a měla by prosazovat zájmy svého oboru (Staňková, 2002).
3.1 Etický kodex sester
Při své práci se sestra řídí etický kodexem sester, který byl přijat ICN v roce
1953. Tento kodex, o který se opírají kompetence sester, má čtyři články, kde jsou
uvedeny etické normy chování. První článek se nazývá Setry a lidé. Uvádí, že má sestra
odpovědnost vůči všem, kteří potřebují její péči, respektuje člověka jako holistickou
bytost, je diskrétní, dohlíží na informovanost jednotlivých osob a stará se o prostředí,
ve kterém se jedinec nachází. Druhý článek s názvem Sestry a jejich práce pojednává o
odpovědnosti za svou ošetřovatelskou praxi a vzdělání, péči o vlastní zdraví, dodržování
pravidel slušného chování a dodržování bezpečnosti a důstojnosti při péči. Sestry a
jejich povolání je název třetího článku kodexu. Tento článek je zaměřený na rozvoj
odborných znalostí na základě vědy, výzkumu a vytváření vhodných pracovních
podmínek v ošetřovatelství. Čtvrtý článek má název Sestry a jejich spolupracovníci.
22
Zde je uvedeno, že sestra spolupracuje s ostatními pracovníky jejího oboru i mimo něj a
chrání občany, pokud je péče o ně nějakou osobou ohrožena (ICN, 2012).
3.2 Role sestry
Pojem role označuje očekávaný způsob chování jedince, který se nachází
v určité společenské pozici. Podle M. Staňkové (2002, s. 11) se role sestry se mění
s pokroky v medicíně a ošetřovatelství. Sestra je rovnocennou členkou zdravotnického
týmu a je schopna samostatné práce v oblasti své působnosti.
Profese sestry prošla za svou existenci velkými změnami. V počátku šlo
o charitativní činnost, kdy sestry poskytovaly péči o chudé. Poté se stala sestra
pomocnicí lékaře, která musela přesně plnit jeho instrukce. Dnes je sestra vzdělaný
odborník, který pracuje samostatně podle ošetřovatelského procesu a očekává se od ní,
že bude aktivní při vyhledávání a uspokojování potřeb nemocných. Na vývoji role
sestry měla velký vliv činnost Florence Nightingalové a rozvoj medicíny. Další změny
přišly ve 20. století, kdy Hendersonová viděla základní funkci sestry v pomoci
zdravému či nemocnému člověku v situacích kdy toho není sám schopen a nemá
potřebnou sílu, vůli či znalosti. Profesní činnost vychází z orientace na zdraví jako na
celek. Ošetřovatelská činnost se začala soustřeďovat více na zdraví než na nemoc
(Jarošová, 2000).
Role sestry podle Světové zdravotnické organizace
Sestra je osoba, která byla formálně přijata do ošetřovatelského vzdělávacího
programu, řádně uznaného členským státem, v němž je tento program zajišťován,
úspěšně dokončila předepsaná studia ošetřovatelství a získala požadovanou kvalifikaci
k tomu, aby se stala registrovanou sestrou nebo sestrou s právoplatnou licencí k výkonu
ošetřovatelské praxe.
Sestry pomáhají pacientům, rodinám a skupinám dosáhnout jejich fyzického,
mentálního a sociálního potenciálu a pomáhají jim jej udržovat, ve vazbě na prostředí,
v němž pacienti žijí a pracují. Setry potřebují kompetence k rozvíjení a podpoře faktorů
podporujících a udržujících zdraví a předcházejících nemocem.
23
Sestry hodnotí, plánují, poskytují a vyhodnocují svou profesionální péči
v průběhu nemoci a rekonvalescence, která zahrnuje fyzické, mentální a sociální
aspekty života a jejich dopady na zdraví, nemoc, neschopnost a umírání. Praxi mohou
vykonávat v nemocnicích a komunitách.
Sestry jsou oprávněny pracovat samostatně a jako členky zdravotnického týmu.
Za určitých okolností mohou delegovat péči na asistenty zdravotnické péče,
odpovědnost za péči si ponechají, provádějí v případě nutnosti dozor a jsou odpovědné
za svá rozhodnutí a jednání.
Sestry podporují vhodné aktivní zapojení jedinců, pacientů, rodin, sociálních
skupin a komunit, do všech forem zdravotní péče tak, aby je podněcovaly k sebedůvěře
a samostatnému rozhodování při současném vytváření zdravého životního prostředí.
(PLEVOVÁ A KOLEKTIV, 2011, s.82,83)
Rolové znaky profese sestry
Také pozornost sociologů v 50. letech upoutala role sestry. Snahou bylo definování a
charakteristika rolových znaků profese sestry. Definovali čtyři rolové znaky:
1. Funkční specifika - nutnost formální a faktické odborné kompetence pro výkon
povolání. Odborným vzdělání a specializačním vzděláním je vymezena odborná
kompetence. Kompetence je omezena druhem oddělení, kde sestra pracuje a
strukturou organizace.
2. Sociocentrizmus - sestra nevychází ze svých zájmů a potřeb, ale zásadně z potřeb
nemocného.
3. Univerzalizmus - setra je schopna zaujmout svoji roli vůči všem pacientům bez
ohledu na vlastní osobní postoj k nim.
4. Emocionální neutralita - sestra je schopna svoji emocionalitu vždy podřídit
rozumové kontrole. Činnost sestry někdy vyvolává intenzivní až trvalé napětí.
24
Specifické role sestry
Základní jednání ve specifických činnostech u lékaře a sestry je stejné, liší se zásadně
podle věcně – specifického obsahu činnosti.
Role sestry pečovatelky je spojena s poskytováním základní ošetřovatelské péče,
jak v nemocnici, tak i v terénní péči.
Sestra edukuje nemocného a jeho rodinu. Podílí na upevnění zdraví a prevenci
jeho poruch, rozvoji soběstačnosti osob s porušeným zdravím a předcházení
komplikací, na rozvoji sebe obslužných činností, na pomoci nemocným a jejich rodinám
naučit se žít s dlouhodobým onemocněním a nácvik potřebných praktických dovedností.
Sestra je obhájkyně nemocného stává se jeho mluvčím v případě, kdy nemocný
není schopen projevit své potřeby, problémy a přání.
Zaujímá funkci koordinátorky, která spolupracuje s ostatními členy
zdravotnického týmu v plánování a realizaci ošetřovatelské péče.
Sestra je asistentka, která připravuje nemocného na vyšetření, asistuje při něm,
zajišťuje terapeutické činnosti ordinované lékařem. (PLEVOVÁ A KOLEKTIV, 2011)
Sestra tedy plní řadu rolí, je to nejenom asistentka lékaře, ale také pečovatelka,
edukátorka nemocného a jeho rodiny, obhájkyně nemocného a koordinátorka
ošetřovatelské péče. Přesto, že sestry plní mnoho rolí a toto povolání je chápáno jako
náročné, vnímají sestry svou společenskou prestiž jako průměrnou nebo nižší (Bártlová,
2006, s. 6).
3.3 Funkce sestry
Funkce sester jsou odvozeny od principů moderního ošetřovatelství, které je
zaměřeno na současné potřeby praxe. Jednotlivé funkce souvisí posláním sester ve
společnosti.
Jednou z funkcí sestry je poskytování a řízení ošetřovatelské péče. Sestra
vyhledává potřeby pacientů, jejich rodin i komunity a snaží se o saturování potřeb. Pod
25
tuto funkci také spadá, že sestra vykonává péči podle ošetřovatelského procesu, do
kterého zapojuje pacienta i jeho rodinu.
Další funkcí sestry je výuka a výchova. Tato funkce se vztahuje jak k pacientům,
tak k ostatním členům zdravotnického týmu. Sestra edukuje pacienta o činnostech
spojených s udržováním zdraví, pomáhá ostatním zdravotníkům získávat informace a
aktivně se účastní vzdělávacích seminářů.
Týmová spolupráce je další funkcí sestry. Jedná se o týmovou spolupráci
s pacientem a jeho rodinou, ale také s dalšími zdravotnickými pracovníky. Sestry
manažerka plánuje úkoly pro další sestry, připravuje zprávy a podklady pro zřizovatele,
pojišťovny. Práce ve zdravotnictví je velmi náročná a bez týmové práce se neobejdeme.
Další funkcí je výzkumná činnost v oblasti ošetřovatelství. Sestra vykonává
činnosti, které vedou k rozvoji ošetřovatelství, kritického myšlení a výzkumu. Snaží se
zdokonalit znalosti a dovednosti v ošetřovatelství, provádí výzkumnou činnost, aplikuje
standardy do ošetřovatelské praxe. (STAŇKOVÁ, 2002)
3.4 Image sestry
Pojem image můžeme do českého jazyka přeložit jako obraz, podobu, zobrazení.
Aby byla sestra chápana ze strany pacientů jako kvalitní sestra, musí být sama o sobě
osobností a dbát o svou profesionální image. Můžeme hovořit o vnitřní a vnější image.
Pojem vnější image zahrnuje celkový vzhled sestry. Sestra by měla chodit upravená,
čistá a vhodně oblečená. V mnoha televizních seriálech můžeme vidět sestry, které
chodí ve velmi krátkých šatech a mají boty s vysokými podpatky. Uniforma sestry by
však vedle estetické stránky měla být zejména účelná, to znamená, že by měla sestru
chránit před případnými riziky souvisejícími s náplní její práce a pro sestru pohodlná.
Pojmem vnitřní image sestry se označují dovednosti, charakterové vlastnosti,
vzdělávání, komunikační dovednosti a empatie (Staňková, 2002).
V dnešní době ve všech vyspělých zemí usilují o image sestry profesionálky.
Jejich cílem je, aby veřejnost chápala sestru jako osobu, která se vzdělává a snaží se
dosáhnout co nejvyšší úrovně ošetřovatelské péče. Ke zlepšení image sestry je třeba
pochopit tzv. princip přesvědčení. Jeho podstatou je, že když sestry na sebe budou
26
nahlížet pozitivně, ovlivní to jejich osobní i profesionální image a přenesou své kladné
pocity na okolí. Dalším důležitým principem je princip vztahu mezi odpovědností a
úspěchem. Tento princip poukazuje na to, že sestry musí být přesvědčeni o své
profesionální důležitosti a jsou schopné převzít kontrolu a odpovědnost za své činy.
Image sestry je ovlivněna komunikačními dovednostmi, do kterých patří také
aktivní naslouchání, přístupem k pacientovi, mírou empatie, způsobem chování a sebe
zviditelňováním a zdravým prosazováním ve společnosti. Neméně důležité je pro image
také vzdělávání. Vzdělaná sestra, která má dostatek znalostí v klinické praxi je pro
lékaře plnohodnotnou spolupracovnicí a pro pacienta odborným poradcem.
27
4 PROFESNÍ ORGANIZACE SESTER
Organizace sester na mezinárodní i národní úrovni mohou významnou mírou
ovlivnit prestiž sester.
4.1 Česká asociace sester ČAS
ČAS vznikla v roce 1990 a je největší odbornou profesní organizací sester
v České republice. Sdružuje nejenom všeobecné sestry, ale také dětské sestry,
zdravotnické asistenty, porodní asistentky, nutriční terapeuty, laboranty a jiné
nelékařské zdravotnické povolání. Je nezisková a nepolitická organizace s právním
subjektem. Členství v ČAS je dobrovolné.
ČAS rozdělena podle zaměření sester do sekcí (sekce nutričních terapeutů, sekce
domácí péče aj.). Zástupci se účastní všech důležitých jednání týkajících se tvorby
legislativních norem a otázek spojených s činností, vzdělávání a povoláním sester.
Zaměřuje se na rozvoj ošetřovatelství jako oboru, rozvoj ošetřovatelského povolání,
podporu vydání odborných publikací, spolupráce s institucemi.
Cíle má zaměřeny na profesní přípravu a vzdělání, ošetřovatelskou praxi,
potřeby populace, kvalitu a etiku v ošetřovatelství a v neposlední řadě na postavení
zdravotníků ve společnosti. ČAS podporuje aktivity, které vedou ke zvýšení prestiže
zdravotnických pracovníků, posiluje stav zdravotnických povolání, provádí kroky ke
stabilizaci a růstu zdravotníků, obhajuje jejich profesní zájmy a podílí se na přípravě
Komory zdravotnických pracovníků. [cit. 21-1-2013](Dostupné z WWW: www .
cnna.cz)
4.2 Mezinárodní profesní organizace
Mezinárodní profesní organizace sester sdružují národní sesterské organizace.
Mají některé společné cíle, jako je výchova vzdělaných sester s vysokých stupněm
empatie, rozvoj ošetřovatelství jako teoreticko-praktického vědního oboru s vlastní
teoretickou základnou, hájit zájmy sester v mezinárodních institucích a podporovat
zvyšování kvality ošetřovatelské péče. (PLEVOVÁ, 2011, s.72)
28
4.2.1 Mezinárodní rada sester
Mezinárodní rada sester - International Council of Nurses (dále jen „ICN“) byla
založena 1. ledna 1899 a její první prezidentkou byla Ethel Gordon Bedford Fenwick.
Sídlo ICN je v Ženevě. ICN sdružuje národní organizace sester, v dnešní době má 134
členů, včetně České asociace sester, která se do ní začlenila v roce 1994. V současné
době je rezidentkou Rosemary Bryant.
Cílem práce ICN je „ zlepšit péči o zdraví a kvalitu ošetřovatelských služeb,
zlepšit ekonomické a pracovní podmínky sester, rozšířit ošetřovatelství po celém světě a
podporovat národní asociace sester, pomáhat sestrám při zdokonalování
ošetřovatelských standardů“ (Kutnohorská, 2010, s. 151).
V době svého založení si stanovila cíle, kterým je věrna. Jedná se o:
 Vznik národních společností sester podporovat v zemích, kde ještě neexistují
 Podporovat sestry ve vysoké kvalitě v jejich kvalifikační i specializované přípravě
 Pomáhat sestrám zlepšit kvalitu ošetřovatelské péče
 Rozvíjet teoretickou i praktickou bázi a podporovat ošetřovatelský výzkum
 Usilovat o zlepšení sociálního postavení sester
 Zprostředkovávat a udržovat spolupráci sester
Ve své činnosti uplatňuje pět základních hodnot jako je vizionářské vidění,
komplexnost, flexibilitu, partnerství a dosažení úspěchu.
ICN spolupracuje hlavně se Světovou zdravotnickou organizací, Organizací
spojených národů a s Mezinárodní organizací práce. V současné době se orientuje
zejména na profesní činnosti sester, regulaci sesterského povolání a společenskoekonomické
zajištění sester [cit. 22-1-2013](Dostupný na WWW: www.icn.ch).
29
4.2.2 Ostatní mezinárodní organizace
Pracovní skupina evropských sester pro výzkum (WENR – Workgroup of European
Nurses Researches)- cílem je zorganizovat spolupráci sester zabývajících se výzkumem,
podporovat výzkum a ovlivňovat národní zdravotnické politiky.
Evropská federace sester (EFN – European Federation for Nursing Associations)cílem
je podpořit a chránit sestry v rámci Evropské Unie. Vydává zásadní doporučení
pro ošetřovatelství včetně kvalitní přípravy sester, což umožňuje vysoké a vzájemně
srovnatelné úrovně jejich vzdělání.
Další organizace:
 Evropská onkologická sesterská společnost
 Evropská skupina pro transplantaci kostní dřeně
 Mezinárodní asociace pro společné evropské ošetřovatelské diagnózy, zákroky a
výsledky [22-1-2013](Dostupný z WWW: http://www.mzcr.cz/Odbornik/
dokumenty/ mezinarodni-sesterske-organizace_2239_930_3.html)
30
5 PRESTIŽ
Ve slovníku pod pojmem prestiž najdeme slova vážnost, významnost, pověst
hodnocení nebo ocenění ostatními. Slovo prestiž pochází z latinského praestigiae, což
v překladu znamená mámení. Jedná se tedy o dobrou reputaci jedince či skupiny
společnosti spojená s úctou a vlivem.
Prestiž odvozujeme od profese, jejiž představitel může mít i příslušnost k jiným
skupinám jiného druhu, pracovní úspěch či ocenění. Neznamená však nositelovo
bohatství, vlivy či mediální podvědomí. Nezbytná také není pro dosažení dobré životní
úrovně. Je hodnocena pozitivně i negativně.
V sedmdesátých letech vyslovil rozlišení prestiže na pozitivní a negativní
Edward Shils, který považoval za nejdůležitější v prestiži osoby zaměstnání. Ve stejném
období se prestiží se také zabýval Donald Treiman. Podle kterého má každý člověk
určité znalosti, dovednosti a ekonomické zdroje a autoritu.
Prestiž hodnotí podle různých druhů škál, které vytvořil americký sociolog
Treiman. Dle jednotlivých požadavků jsou povolání rozdělena do skupin podle
zaměstnání. Nedá se hodnotit, zda tyto škály jsou platné. Řada tázaných zaměstnání
hodnotí podle toho, co o něm ví nebo co si myslí, že o povolání ví nebo také jak je
povolání prezentováno v médiích. Z toho vychází, že lidé hodnotí povolání podle svých
představ.
V České republice jako první zkoumal prestiž povolání Antonín Obrdlík. Prestiží
povolání lékaře se zabýval Jaroslav Kapr v roce 1967, který předložil seznam
prestižních povolání. V jeho uvedeném seznamu 60 povolání nebyla uvedena sestra.
Obvodní lékař se umístil až na 11.místě.
První zmínka o prestiži povolání sestry byla v roce 1966 a to ve studii
V. Brennera a M. Hroudy, sestra se zde umístila na 9. místě. Poslední studie je z roku
2011, kterou provedl Sociologický ústav akademie věd, kde povolání sestry zaujalo 3.
místo.
31
Prestiž sester je podle našeho názoru v současné době ovlivněna televizními
pořady, které se odehrávají ve zdravotnickém zařízení. V těchto seriálech je mnohdy
sestra reprezentována jako modelka, která si své povolání vybrala za účelem budoucího
intimního vztahu s lékařem. Ve většině těchto seriálů je pacientovi a obsahu práce
sestry věnováno je minimum času. Naopak zdravotníci řeší své soukromé problémy a
neprezentují zdravotníky a zejména sestry v pozitivním smyslu. Realita je však jiná.
Když se podíváme na standardní lůžkové oddělení, kde je 30 pacientů a pečují o ně dvě
až tři sestry, osobní problémy zdravotníků jdou stranou a předmětem zájmu je pacient.
Mnohdy nemají sestry časový prostor ani na dodržování zákonných přestávek, natož
pak aby pobíhaly po oddělení ve vyzývavých uniformách, usmívaly se na všechny
strany a přemýšlely, s kterým lékařem půjdou dnes večer do kina. A že má některá
sestra za manžela lékaře? Když se učitelka provdá za ředitele školy a prodavačka
za vedoucího prodejny, nikdo nemá námitky, tak proč by sestra nemohla mít za manžela
lékaře?
Prestiž sester jistě nezvyšuje ani označení „střední zdravotnický pracovník“.
Vzdělávání všeobecných sester na středních školách bylo zákonem č. 96/2004 Sb.
ukončeno a do praxe se dostávají sestry s vysokoškolským vzděláním I. a II. stupně,
proč tedy nesou toto označení? A kdo je vlastně vyšší zdravotnický pracovník?
Zdravotnictví by bez týmové spolupráce nefungovalo, práce každého člena tohoto
multidisciplinárního týmu je důležitá, a proto je dle našeho názoru kategorizace na nižší
a střední zdravotnický personál zavádějící.
32
PRAKTICKÁ ČÁST
6 POPIS VÝZKUMU
6.1 Výzkumný problém
Našim úkolem bylo jistit, jak sestry v Krajské nemocnici Liberec hodnotí prestiž
svého povolání. Hledali jsme odpovědi na otázky Je postavení sestry stejné, jako před
revolucí? Odpovídá medializace nutnosti vysoké školy v praxi? Odpovídá délka studia
(střední škola, vysoká škola, specializační a celoživotní vzdělání) prestiži tohoto
povolání?
6.2 Cíl výzkumu
Cíl 1 Zjistit, jak sestry vnímají prestiž svého povolání.
Cíl 2 Zmapovat, co si myslí všeobecné sestry, že by pomohlo zvýšit společenskou
prestiž této profese.
Cíl 3 Posoudit, zda délka studia (vzdělání sester) odpovídá prestiži povolání versus
lékař.
6.3 Hypotézy
H 1 Domníváme se, že sestry s vysokoškolským vzděláním vnímají prestiž svého
povolání pozitivněji než sestry se středoškolským vzděláním.
H 2 Předpokládáme, že sestry pracující na jednotkách intenzivní péče hodnotí své
povolání jako prestižní více než sestry pracující na standardním oddělení.
H 3 Předpokládáme, že nový systém vysokoškolského vzdělávání všeobecných sester
vede ke zvýšení prestiže tohoto povolání
H 4 Domníváme se, že sestra vysokoškolsky vzdělaná, manažerka, a specialistka nemá
takové ohodnocení, postavení jak uvádí legislativa, média.
33
H 5 Předpokládáme, že sestry pracující u lůžka si myslí více, že si musí úspěch (prestiž)
odpracovat, než sestry manažerky.
6.4 Metoda výzkumu
K dosažení cílů jsme použili metodu kvantitativního výzkumu pomocí
dotazníkového šetření. Vytvořili jsme nestandardizovaný dotazník, který byl určený
všeobecným sestrám Krajské nemocnice Liberec a.s. Účast ve výzkumu byla pro
všechny sestry dobrovolná a dotazníky byly anonymní.
6.5 Výzkumný soubor
Anonymní dotazník byl rozdán na standardní odděleních, jednotkách intenzivní
péče a na ambulance. Distribuci dotazníků předcházelo schválení hlavní sestrou Krajské
nemocnice Liberec a.s. Časový plán byl stanoven na prosinec až leden 2013. Bylo
rozdáno 100 dotazníků a vrátilo se 83. Dotazník obsahoval 20 otázek, z toho otázky 15
– 20 obsahovaly kategorizační údaje. Většina otázek byla uzavřená.
34
7 VÝSLEDKY VÝZKUMU
Celkem se nám vrátilo 83 dotazníků, z celkového počtu 100 rozdaných. Tabulka
a graf 1 – 6 jsou výsledkem odpovědí na otázky 15 – 16, které nám ukazují
demografické údaje.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Standartní oddělení 38 45,78%
ARO,JIP 45 54,22%
Ambulance 0 0,00%
Celkem 83 100,00%
Tabulka 1 Typ oddělení, kde respondenti pracují
Graf 1 Ukazuje na jakém typu oddělení respondenti pracují
Návratnost dotazníků ze standardního oddělení byla 45,78%, návratnost
z ARO + JIP byla 54,22% , návratnost z ambulance byla 0%. Získali jsme tedy 83
dotazníků. Z grafu je patrné, že výzkumu se účastnilo větší množství respondentů
z ARO + JIP.
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
Standartní oddělení
ARO,JIP
Ambulance
35
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Sestra u lůžka 71 85,54%
Sestra manažerka (vrchní, staniční,
mentorka) 12 14,46%
Sestra na ambulanci 0 0,00%
Celkem 83 100,00%
Tabulka 2 Složení pracovní zaměření dotazovaných
Graf 2 Ukazuje pracovní zaměření dotazovaných respondentů
Zastoupenou nejpočetnější skupinou dotazovaných, jsou sestry pracujicí u lůžku,
které tvořily 85,54% ze zkoumaného vzorku. Žádné zastoupení nebylo od sester
pracujicích na ambulaci. Setry managerky tvořily 14,44% ze zkoumaného vzorku.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Sestra u lůžka
Sestra manažerka (vrchní,
staniční, mentorka)
Sestra na ambulanci
36
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Středoškolské 18 21,69%
Vyšší odborné 44 53,01%
Vysokoškolské 21 25,30%
Celkem 83 100,00%
Tabulka 3 Složení výzkumného souboru podle nejvyššího dosaženého vzdělání
Graf 3 Ukazuje nejvyšší dosažené vzdělání respondentů
Nejméně zastoupenou skupinou jsou respondenti se středoškolským vzdělaním
21,69%, nejpočetnější skupinou jsou sestry s vyšším vzděláním 53,01%. Sestry
s vysokoškolským vzděláním tvořily 25,30% respondentů.
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
Středoškolské
Vyšší odborné
Vysokoškolské
37
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
1 - 4 21 25,30%
5 – 10 39 46,99%
11 – 20 19 22,89%
21 a více let 4 4,82%
Celkem 83 100%
Tabulka 4 Složení respondentů dle délky praxe
Graf 4 Znázornění respondentů dle délky praxe
Z grafu je patrné, že téměř stejné zastoupení respondentů měli sestry pracujicí
1 – 4 roky 25,30% a sestry pracujicí 11 – 20 let 22,89%. Nějvětší zastoupení
respondentů měli sestry pracujicí 5 – 10 let. Nejměně respondentů bylo pracujicích 21 a
více let 4,82%.
0
5
10
15
20
25
30
35
40
1 - 4
5 – 10
11 – 20
21 a více let
38
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Do 30 let 39 46,43%
31 – 40 let 24 28,57%
41 – 50 let 14 16,87%
51 a více let 6 7,23%
Celkem 83 100%
Tabulka 5 Složení respondentů podle věku
Graf 5 Znázornění věku respondentů
Nejvyšší počet zastoupených je do 30 let - 46,43% respondentů. Nejméně
respondentů je ve věku 51 a více let 7,23%. Mezi těmito dvěma skupinami se umístili
respondenti ve věku 31 – 40 let 28,57% a ve věku 41 – 50 let 16,87%.
0
5
10
15
20
25
30
35
40
Do 30 let
31 – 40 let
41 – 50 let
51 a více let
39
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Žena 77 92,77%
Muž 6 7,23%
Celkem 83 100,00%
Tabulka 6 Složení dle pohlaví respondentů
Graf 6 Znázornění pohlaví respondentů
Největší počet respondentů tvořily ženy 92,77%. Muži byli zastoupeni v 7,23%.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Žena
Muž
40
7.1 Statistika jednotlivých položek dotazníku
Otázka 1: Jak vnímáte povolání sestry?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Myslím si, že je to prestižní
profese 9 10,84%
Není to prestižní profese 74 89,16%
Nevím 0 0%
Jiné 0 0%
Celkem 83 100%
Tabulka 7 Názor sester na své povolání
Graf 7 Zobrazení, jaký mají sestry názor na své povolání
Z grafu je zřetelně vidět, že 89,16% respondentů, kteří označily tuto odpověď,
vnímá, že práce sestry není prestižní profese. 10,84% respondentů si myslí, že je to
prestižní profese.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Myslím si, že je to prestižní
profese
Není to prestižní profese
Nevím
Jiné
41
Otázka 2: Jak si myslíte, že lidé vnímají Vaši práci?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Obdivují ji 12 14,46%
Je vnímána, jako ostatní
zaměstnání 71 85,54%
Práci sestry považují za
podřadnou 0 0%
Nevím 0 0%
Celkem 83 100%
Tabulka 8 Názor sester, jak si myslí, že lidé vnímají jejich povolání
Graf 8 Znázornění, jak si myslí sestry, že lidé vnímají jejich práci
Z grafu vidíme, že 14,46% respondentů si myslí, že lidé obdivují práci sestry.
Většina, a to 85,54% respondentů, si myslí, že lidé toto povolání vnímají jako ostatní
zaměstnání. Zajímavé je, že z žádných z respondentů si nemyslí, že by lidé chápali tuto
práci za podřadnou.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Obdivují ji
Je vnímána, jako ostatní
zaměstnání
Práci sestry považují za
podřadnou
Nevím
42
Otázka 3: Jak vnímáte postavení sester a jejich prestiže ve společnosti?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Prestiž sester je vysoká 0 0,00%
Prestiž sester je průměrná 65 78,31%
Prestiž sester je nízká 18 21,69%
Celkem 83 100%
Tabulka 9 Pohled sester na jejich postavení a prestiže ve společnosti
Graf 9 Grafické znázornění pohledu postavení sester a jejich prestiže ve společnosti
Na první pohled je zřetelné, že nikdo z respondentů si nemyslí, že prestiž sester
je vysoká. Nejvíce respondentů 78,31% zastupuje, že prestiž sester je průměrná. 21,69%
respondentů si myslí, že prestiž je nízká.
0
10
20
30
40
50
60
70
Prestiž sester je vysoká
Prestiž sester je průměrná
Prestiž sester je nízká
43
Otázka 4: Vyhovuje Vám postavení sester (jejich prestiž) ve společnosti?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Určitě ano 0 0,00%
Spíše ano 0 0,00%
Spíše ne 83 100,00%
Určitě ne 0 0%
Nevím 0 0%
Celkem 83 100%
Tabulka 10 Zjišťuje, jak vyhovuje postavení sestrám (jejich prestiž) ve společnosti
Graf 10 Znázorňuje, jak vyhovuje sestrám jejich postavení (prestiž) ve společnosti
Na první pohled je viditelné, že všem respondentům spíše nevyhovuje jejich
postavení (prestiž) ve společnosti. Již předešlý graf ukazuje, že prestiž sester je dle
respondentů průměrná.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Nevím
44
Otázka 5: Myslíte si, že jste lékaři považován/a za důležitou součást
zdravotnického týmu?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Určitě ano 13 15,66%
Spíše ano 43 51,81%
Spíše ne 0 0,00%
Určitě ne 27 27,71%
Nevím 0 0%
Celkem 83 100%
Tabulka 11 Mapuje názor sester, zda jsou sestry považovaná lékaři za důležitou součást
zdravotnického týmu
Graf 11 Znázorňuje, názor sester zda jsou lékaři vnímány za důležitou součást
zdravotnického týmu
U otázky 5 měli respondenti označit, jestli jsou ze strany lékařů vnímány
za důležitou součást zdravotnického týmu. Označit mohli odpověď určitě ano, spíše
ano, určitě ne, spíše ne a nevím. Polovina dotazovaných, přesně 51,81% zvolilo
odpověď spíše ano. O více jak polovinu méně, tedy 27,71% odpovědělo spíše ne.
15,66% respondentů z celého počtu, což je 13 tázaných, zvolilo odpověď určitě ano.
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Nevím
45
Otázka 6: Chovají se k Vám lékaři a příslušníci jiných zdravotnických profesí jako
k sobě rovnému?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Určitě ano 0 0,00%
Spíše ano 12 14,46%
Spíše ne 71 85,54%
Určitě ne 0 0,00%
Celkem 83 100%
Tabulka 12 Chování lékařů a jiných zdravotnických profesí k sestrám, jako k sobě
rovnému
Graf 12 Znázornění chování lékařů a jiných zdravotnických profesí k sestrám, jako
k sobě rovnému
Lze konstatovat, že odpověď spíše ne zvolilo více jak tři čtvrtě respondentů.
Tuto odpověď uvedlo 71 tázaných, což je 85,54%. Odpověď spíše ano, zvolilo 14,46%
respondentů. Z této otázky tedy vyplývá, že lékaři a zdravotníci jiných profesí se
k sestrám nechovají jako k sobě rovnému.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
46
Otázka 7: Jak pociťujete, že pacienti nahlíží na Vás jako sestru?
Odpovědi Absolutní četnost
Relativní
četnost
Považují sestru za odborníka, který pracuje
samostatně 0 0,00%
Považují sestru za osobu, která plní ordinace
lékaře 65 78,31%
Považují sestru za svou služku 18 21,69%
Jiný názor 0 0,00%
Celkem 83 100%
Tabulka 13 Názor sester, jak nahlíží pacient na práci sestry
Graf 13 Znázornění, jak si myslí sestra, že pacient nahlíží na její práci
Na první pohled jasně vidíme, že žádný z respondentů nezvolil odpověď první
považují sestru za odborníka, který pracuje samostatně. Odpověď považují sestru za
svou služku zvolilo 18 respondentů z celkového počtu, což odpovídá 21,69%.
65 respondentů, což je 78,31%, si myslí, že pacient považuje sestru za osobu, která plní
ordinace lékaře.
0
10
20
30
40
50
60
70 Považují sestru za
odborníka, který pracuje
samostatně
Považují sestru za osobu,
která plní ordinace lékaře
Považují sestru za svou
služku
Jiný názor
47
Otázka 8: Myslíte si, že současný systém vzdělávání sester (VŠ vzdělání) přispívá
ke zvýšení prestiže této profese?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 12 14,46%
Ne 53 63,86%
Nevím 18 21,69%
Jiné 0 0,00%
Celkem 83 100%
Tabulka 14 Názor sester na systém vzdělávání, zda zvyšuje prestiž této profese
Graf 14 Znázornění názoru sester, zda systém vzdělávání zvyšuje prestiž této profese
V otázce číslo 8 jsme se dotazovali na názor sester, zda nynější systém
vzdělávání zvyšuje prestiž této profese. Většina sester, tedy 63,86%, což je 53 sester, si
myslí, že prestiž této profese nezvyšuje současný systém ve vzdělávání. 21,69% neví,
zda nový systém přispívá ke zvýšení prestiže této profese a odpověď, že nový systém
příspívá ke zvýšení prestiže této profese si myslí 14,46%.
0
10
20
30
40
50
60
Ano
Ne
Nevím
Jiné
48
Otázka 9: Myslíte si, že profesní organizace (zaměstnanec) a správní orgány (ČAS)
mohou ovlivňovat prestiž sester.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Určitě ano 65 78,31%
Spíše ano 18 21,69%
Spíše ne 0 0,00%
Určitě ne 0 0,00%
Celkem 83 100%
Tabulka 15 Názor sester, zda profesní organizace a správní orgány mohou ovlivňovat
prestiž sester
Graf 15 Znázornění názoru sester, zda profesní organizace a správní orgány mohou
ovlivňovat prestiž sester
Většina sester si myslí, že profesní organizace a správní orgány určitě mohou
ovlivňovat prestiž sester, konkrétně tak odpovědělo 78,31%. To, že ji spíše mohou
ovlivňovat, si myslí 21,69%.
Pokud respondenti odpověděli kladně na tuto otázku, vyjádřili se ještě k otázce
č. 9.1., která se dotazovala, jakým způsobem podle sester ovlivňují prestiž.
0
10
20
30
40
50
60
70
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
49
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Pozitivně 83 100,00%
Negativně 0 0,00%
Jiný názor 0 0,00%
Celkem 83 100,00%
Tabulka 16 Jak ovlivňují profesní organizace a správní orgány prestiž sester
Graf 16 Znázorňuje, jak profesní organizace a správní orgány ovlivňují prestiž sester
Prokázáno je, že všichni zvolili stejnou odpověď. Sestry si myslí, že profesní
organizace a správní orgány ovlivňují pozitivně prestiž sester.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Pozitivně
Negativně
Jiný názor
50
Otázka 10: Myslíte si, že nynější systém vzdělávání je prosazen v praxi?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 0 0,00%
Ne 65 78,31%
Nevím 18 21,69%
Celkem 83 100,00%
Tabulka17 Názor sester, zda je nynější systém vzdělávání prosazen v praxi
Graf 17 Znázorňuje názor sester, zda je nynější systém vzdělávání prosazen v praxi
Z této otázky nám vychází, že 78,31% sester z celkového počtu si myslí, že
nynější systém vzdělávání není prosazen v praxi. Z celkového počtu sester 21,69%
zvolilo odpověď nevím, zda je nový systém prosazen v praxi.
0
10
20
30
40
50
60
70
Ano
Ne
Nevím
51
Otázka 11: Myslíte si, že média ovlivňují prestiž sester?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Určitě ano 58 69,88%
Spíše ano 25 30,12%
Spíše ne 0 0,00%
Určitě ne 0 0,00%
Celkem 83 100%
Tabulka 18 Mapuje názor sester, zda média ovlivňují prestiž sester
Graf 18 Znázorňuje nazor sester, zda média ovliňují prestiž sester
V otázce 11 jsme chtěli zjistit, zda média ovlivňují prestiž sester. Odpověď
určitě ano zvolilo 69,88% a odpověď spíše ano zvolilo25 sester, což odpovídá 30,12%.
Sestry s kladnou odpovědí přešli na otázku 11.1, kde jsme se ptali, jakým
způsobem podle sester ovlivňují prestiž.
0
10
20
30
40
50
60
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
52
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Pozitivně 58 69,88%
Negativně 25 30,12%
Celkem 83 100,00%
Tabulka 19 Jak ovlivňují média podle sester prestiž
Graf 19 Znázorňuje, jak ovlivňují média podle sester prestiž
Tato otázka nám ukazuje, že 30,12% sester uvádí negativní ovlivňování médií
prestiže. Odpověď pozitivně zvolilo více jak polovina respondentů, což odpovídá
69,88%.
0
10
20
30
40
50
60
Pozitivně
Negativně
53
Otázka 12: Co by dle Vašeho názoru přispělo ke zvýšení prestiže Vaší profese?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Větší medializace povolání sestry 0 0,00%
Pozitivní prezentace sester na veřejnosti 83 100,00%
Důraz na úpravu zevnějšku 0 0,00%
Jiné 0 0,00%
Celkem 83 100%
Tabulka 20 Co by zvýšilo prestiž profese dle sester
Graf 20 Znázorňuje, co by pomohlo zvýšit prestiž dle sester
V otázce 12 jsme se ptali respondentů, co by zvýšilo prestiž profese. Opověď
větší medializace povolání sestry a důraz na úpravu zevnějšku nezvolil nikdo
z respondentů. 83 sester, které odpovídá 100% zvolilo odpověď pozitivní prezentace
sester na veřejnosti.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Větší medializace povolání
sestry
Pozitivní prezentace
sester na veřejnosti
Důraz na úpravu
zevnějšku
Jiné
54
Otázka 13: Myslíte si, že si musíte odpracovat svůj úspěch (prestiž)?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 71 85,54%
Ne 12 14,46%
Nevím 0 0,00%
Celkem 83 100,00%
Tabulka 21 Názor sester zda si musí svůj úspěch odpracovat
Graf 21 Znárňuje, jestli si sestry musí odpracovat svůj úspěch
Na první pohled je viditelné, že víc jak polovina a to 85,54% sester si myslí, že
si svůj úspěch musí odpracovat. 14,46% sester z celkového počtu si myslí, že svůj
úspěch si nemusí odpracovat.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Ano
Ne
Nevím
55
Otázka 14: Pokud byste měla možnost výběru volil/a byste znovu toto povolání?
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost
Ano 21 25,30%
Ne 0 0,00%
Nevím 62 74,70%
Celkem 83 100,00%
Tabulka 22 Ukazuje, zda by respondenti volili znovu toto povolání
Graf 22 Znázorňuje, zda by respondenti volili toto povolání
V této otázce jsme chtěli zjistit, zda by respondenti pokud by měli možnost
výběru volili toto povolání. Na první pohled je viditelné, že převahuje možnost
odpovědi nevím, kterou volilo 74,70% respondentů. 25,30% respondentů by opět volilo
toto povolání, pokud by měli možnost výběru.
0
10
20
30
40
50
60
70
Ano
Ne
Nevím
56
7.2 Vyhodnocení hypotéz
Hypotéza 1 Domníváme se, že sestry s vysokoškolským vzděláním vnímají prestiž
svého povolání pozitivněji než sestry se středoškolským vzděláním.
K ověření této hypotézy v dotazníku příslušely otázky č. 1 a č. 8. Otázku č. 1
zvolilo odpověď myslím, že je to prestižní profese sestry s vysokoškolským vzděláním a
to 9 sester, což odpovídá 10,84% z celkového počtu respondentů. Z výsledků tedy
vyplývá potvrzení hypotézy, že sestry vysokoškolsky vzdělané vnímají prestiž svého
povolání pozitivněji, než sestry se středoškolským vzděláním, které si vybraly možnost
odpovědi není to prestižní profese.
Hypotéza 2 Předpokládáme, že sestry pracující na jednotkách intenzivní péče
hodnotí své povolání jako prestižní více než sestry pracující na
standardním oddělení.
K ověření této hypotézy příslušely otázky č. 2 a č. 6. 71 respondentů si myslí, že
jejich práce vnímaná jako ostatní zaměstnání bez ohledu oddělení kde pracují. V otázce
6 se nám potvrdilo, že lékaři ani příslušníci jiných zdravotnických profesí se k sestrám
nechovají, jako k sobě rovnému. Takto odpovědělo 85,54% respondentů. Z analýzy tedy
vyplývá nepotvrzení této hypotézy. Sestry na jednotkách intenzivní péče nehodnotí své
povolání jako prestižní.
Hypotéza 3 Předpokládáme, že nový systém vysokoškolského vzdělávání
všeobecných sester vede ke zvýšení prestiže tohoto povolání
K ověření této hypotézy sloužily otázky č. 8 a č. 10. V otázce č. 8 jsme chtěli
zjistit, zda současný systém vzdělávání sester přispívá ke zvýšení prestiže této profese.
Pozitivně odpovědělo 14,46% respondentům, což odpovídá pouhým 12 sestrám
z celkového počtu 83 respondentů. Negativně odpovědělo 53 respondentů. V otázce
č. 10 jsme zjišťovali, zda je nový systém vzdělávání sester prosazen v praxi.
57
65 respondentů zvolilo odpověď ne a 13 respondentů zvolilo odpověď nevím zda je
nový systém vzdělávání prosazen v praxi. Analýza vyvrátila naší hypotézu. Nový
systém dle respondentů není prosazen v praxi.
Hypotéza 4 Domníváme se, že sestra vysokoškolsky vzdělaná, manažerka, a
specialistka nemá takové ohodnocení, postavení jak uvádí legislativa,
média.
K ověření této hypotézy sloužily otázky č. 4, č. 11 a č. 12. V otázce č. 4 nám
bylo zodpovězeno 83 respondenty, což odpovídá 100%, že jim nevyhovuje postavení
sestry ve společnosti. Všichni respondenti odpověděli, že média ovlivňují prestiž tohoto
povolání. V otázce č. 12 se všichni respondenti shodli, že by zvýšilo prestiž této profese
pozitivní prezentace na veřejnosti. Z analýzy vyplívá potvrzení této hypotézy.
Hypotéza 5 Předpokládáme, že sestry pracující u lůžka si myslí více, že si musí
úspěch (prestiž) odpracovat, než sestry manažerky.
K ověření této hypotézy sloužily otázky č. 7 a č. 13. Otázka č. 7 zjišťovala, jak
pacient nahlíží na sestru. 65 respondentů zvolilo odpověď považují sestru za osobu,
která pouze plní ordinace lékaře. V otázce 13 jsme se ptali respondentů, zda si musí
sestry u lůžka odpracovat svůj úspěch. 85,54% respondentů si musí svůj úspěch
odpracovat. 12 respondentů si nemusí svůj úspěch odpracovat, takto odpověděli sestry
manažerky. Analýza potvrdila naší hypotézu, že sestra si musí odpracovat svůj úspěch,
protože pacient na ní nahlíží jako na osobu, která pouze plní ordinace lékaře.
58
8 DISKUZE
Výzkum nám ukázal, že práce sestry není prestižní profese. Z odpovědí nám
vyšlo, že takto prestiž této profese hodnotí všechny sestry stejně bez ohledu na jejich
pracovní zaměření.
V otázce jak vnímáte povolání sestry, odpovědělo, že to není prestižní profese,
74% respondentů. Domníváme se, že takto usoudili dle toho, jak je hodnotí jejich okolí
či veřejnost. Dále jsme zjišťovali, jak je tato práce vnímaná dle sester okolím. 71%
sester odpovědělo, že práce je vnímaná jako ostatní zaměstnání. Zároveň všichni
respondenti uvádí, že se jim nelíbí postavení ve společnosti. Sociolog Červenka ve
svém průzkumu z roku 2011 uvádí, že z 26 profesí se na 4 místě umístila zdravotní
sestra. Dle výsledků se zdravotní sestra umístila před učitelkou základní školy, či
soudcem nebo starostou.
Z výsledků nám také vyšlo, že 74,70% sester neví, zda by zvolily toto povolání
opět. Myslíme si, že má na to podíl systém vzdělávání či kompetence sester, o kterých
se mluví, ale v praxi se tak neuskutečnilo. Plašková provedla v roce 2006 studii na téma
Postavení sestry v české republice, které se zúčastnilo 127 sester a z toho 76%, což
odpovídá 97 respondentů, by opět volilo toto povolání.
Na téma Prestiž povolání všeobecné sestry v České republice v roce 2012
prováděla výzkum Ševčíková mezi veřejnou populací. Této studie se zúčastnilo 81
respondentů z toho 24 respondentů si myslelo, že prestiž sestry zvýší lepší vystupování
na veřejnosti. V našem výzkumu vyšlo, že všech 83 respondentů si myslí, že ke zvýšení
prestiže sestry pomůže pozitivní prezentace sester na veřejnosti. Dle našeho názoru
sestry usuzují, jak je sestra propagovaná v televizních seriálech. Bylo by dobré
propagovat na veřejnost, ne jen v odborných publikacích, že existuje ocenění Sestra
roku.
V roce 2009 vyšel článek v Medical tribune s ministryní zdravotnictví
Juráskovou. Z článku se dozvídáme od ministryně zdravotnictví, že sestry si musí
odpracovat prestiž bez ohledu, zda jde o sestru pracující u obvodního lékaře či sestru
z nemocnice. V našem výzkumu se nám potvrdil tento názor, který si myslí 85,54%
59
respondentů, což odpovídá 71 sester z celkového počtu. Je faktem, když pacient opouští
nemocnici je rád, že je vyléčen a už zapomínána sestru, která tu po celou dobu byla
s ním a musela rychle rozhodovat, měla zodpovědnost a vše zvládala v časové tísni.
Z tohoto důvodu si myslíme, že takto sestry odpověděli na danou otázku.
Z našeho výzkumu jsme zjistili, 63,86% z celkového počtu respondentů uvádí,
že nový systém vzdělávání nepřispívá ke zvýšení prestiže tohoto povolání. 65
respondentů, což odpovídá 78,31% z celkového počtu tázaných, si myslí, že nový
systém vzdělávání není prosazen v praxi. Téma vzdělávání probírali i v rozhovoru
s Kirchnerovou, staniční sestrou neurochirurgie, v Medical Tribue v roce 2013.
Kirchnerová uvádí v rozhovoru, že vzdělání sester podporuje, ale ne všechny musí být
vysokoškolsky vzdělané. Vítala by čtyři roky studia a pak nástup rovnou do praxe. Je
toho názoru, že sestry s vysokoškolským vzděláním jsou velice sebevědomé, umí
vyplňovat papíry, ale chybí jim dovednosti, preciznost a ošetřovatelská dovednost.
Co se týče chování lékařů a příslušníků jiných zdravotnických oborů jako k sobě
rovnému nám vyšlo, že 85,54% z celkového počtu respondentů uvádí, chování k sobě
rovnému spíše není. Ve vybraných pražských pracovištích proběhl roku 2009 výzkum,
kterého se zúčastnilo 93 sester a z toho 55% z nich dotazovaných nepociťuje, že by
lékař jejich práci oceňoval. Také zde polovina sester uvedla, že se považují jen
poslušným vykonavatelem příkazů lékaře a pacienta. V našem výzkumu se sestry
domnívají, že na ně pacient nahlíží jako na osobu, která plní pouze ordinace lékaře.
Z výsledků usuzujeme, že lékaři ani veřejnost o kompetencích sester a jejich vzdělání
nic nevědí.
Z porovnaných výzkumů a rozhovorů vyplývá, že prestiž práce sester je nízká.
Smutné je, že jsou sestry často podceňovány jak sami sebou tak i okolím.
60
9 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ
Z výsledků jsme zjistili, že jsme dosáhli cílů, které jsme si na začátku stanovili.
Z odpovědí bylo zjištěno, že sestry své povolání nevnímají jako prestižní profesi, práce
sestry je vnímaná jako ostatní zaměstnání, sestra plní jen ordinace lékaře. Dle našeho
vzoruje je smutné, že povolání sestry takto vnímané. Také jsme se dozvěděli, že více jak
polovina sester neví, zda by opět volila toto povolání. Bylo by dobré zjistit, proč k
takovému názoru došly. Má snad na to vliv nynější systém vzdělávání, navýšení
kompetencí sester, o kterém se mluví, ale v praxi k tomu nedošlo?
Výsledky poskytneme na jednotlivá oddělení Krajské nemocnice Liberec a.s.,
kde jsme výzkum prováděli. Zároveň tyto výsledky předáme hlavní sestře.
Z hypotéz, které jsme si na počátku stanovili, se nám 3 potvrdily a 2 nepotvrdily.
Hypotézy byly stanovené tak, že nebudou až tak veliké rozdíly v odpovědi sestry
manažerky a sestry pracující u lůžka.
Bylo by dobré udělat výzkum mezi lékaři, jak oni vnímají práci sestry. Další
výzkum by bylo dobré provést mezi pacienty, jak oni vnímají sestru a její práci, zda to
ovlivňují televizní seriály či vlastní zkušenosti z nemocnice.
V dnešní době v nastaveném systému vzdělávání je sestra vysokoškolsky
vzdělaný člověk, který se snaží dosáhnout co nejvyšší úrovně ošetřovatelské péče. Práce
sestry je fyzicky tak i psychicky náročném povolání. Je škoda, že nemá takové
postavení, jako jiná povolání. Vždyť sestra tráví spoustu času s pacientem v situacích,
když ho něco bolí, trápí, či se chce svěřit. Zároveň provádí řadu odborných výkonu a
vždy musí být připravena i na tu nejhorší variantu svého povolání během své práce
sestry. Nemělo by se tedy zapomínat, že sestra je velmi důležitým spojníkem mezi
pacientem a lékařem, ale i rodinou a lékařem. Práce sestry by se neměla podceňovat a
prezentovat, tak jaká je opravdu v reálu.
Sama se domnívám, že se prokázalo nízké sebevědomí sester. Je jenom na nás, na
sestrách, aby tomu tak nebylo.
61
10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. ALEXANDER, M. F. - RUNCIMAN, P. J. 2003. Struktura kompetencí
všeobecné sestry podle ICN, Brno: Národní centrum ošetřovatelství a
nelékařských zdravotnických oborů, 2003. 57 s. ISBN 80-7013-392-9.
2. ARCHALOUSOVÁ, Alexandra a kol. 2006. Ošetřovatelská péče: úvod do
oboru ošetřovatelství pro studující všeobecného a zubního lékařství. Praha:
Karolinum, 2006. 295 s. ISBN 80-246-1113-9.
3. BÁRTLOVÁ, S. 2006. Stručný přehled výsledků výzkumu „Změny v roli sestry
na počátku nového tisíciletí. In Změny v roli sestry na počátku nového tisíciletí:
sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí, Brno: Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. ISBN 80-7013-449-
6. s. 5 - 23.
4. FARKAŠOVÁ, D. 2006. Ošetřovatelství - teorie. Martin: Osveta, 2006. 211 s.
ISBN
5. JAROŠOVÁ, D. 2000. Teorie moderního ošetřovatelství. Praha: ISV
nakladatelství, 2000. 133 s. ISBN 80-85866-55-2.
6. HUBOVÁ, V. - MICHÁLKOVÁ, H. 2011. Historie vzdělávání všeobecných
sester. In Cesta k modernímu ošetřovatelství XIII.: sborník příspěvků z odborné
konference s mezinárodní účastí, Praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2011.
ISBN 978-80-87347-05-8. s. 107 - 112.
7. ICN. ICN Strategic Plan 2011 - 2014 [online]. Geneva: International Council of
Nurses. 2012.10.04. [2013.03.05.] Dostupné na internetu: <
http://www.icn.ch/images/stories/ documents/about/ICN_Strategic_Plan.pdf>.
8. ICN. 2012. The ICN code of ethics for nurses. Geneva: ICN, 2012. s. 11, ISBN:
978-92-95094-95-6.
9. KUTNOHORSKÁ, J. 2010. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing,
2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3224-4.
10. MASTILIAKOVÁ, D. Holistické přístupy v péči o zdraví. 1. vyd. Brno: IDVPZ,
1999. 164 s. ISBN 80-7013-277-9.
11. MASTILIAKOVÁ, D. 2007. Podnět k zamyšlení nad procesem realizace
koncepce ošetřovatelství z roku 2004 v České republice. In Cesta
62
k profesionálnímu ošetřovatelství II: Sborník příspěvků z II. Slezské vědecké
konference ošetřovatelství s mezinárodní účastí. Opava: Slezská univerzita
v Opavě, 2007. ISBN 978-80-7248-413-3, s. 91 - 93.
12. PAVLÍKOVÁ, S. 2005. Modely ošetřovatelství v kostce. Praha: Grada
Publishing, 2005. 160 s. ISBN 978-80-247-1211-6.
13. PLEVOVÁ, I. 2008. Vybrané kapitoly z historie ošetřovatelství. Ostrava:
Ostravská univerzita, 2008. 120 s. ISBN 80-7368-506X.
14. PLEVOVÁ A KOLEKTIV, 2011. Ošetřovatelství I. Praha: Grada Publishing,
2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3557-3
15. POCHYLÁ, K. 2005. České ošetřovatelství: Koncepce českého ošetřovatelství.
Základní terminologie. 2. přepracované. vyd. Brno: Národní centrum
ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 49 s. ISBN 80-7013-
420-8.
16. STAŇKOVÁ, M. 1996. Základy teorie ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 1996.
193 s. ISBN 80-7184-243-5.
17. STAŇKOVÁ, M. 2002. České ošetřovatelství: Sestra – reprezentant profese.
Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002. 78
s. ISBN 80-7013-368-6.
18. ŠKUBOVÁ, J. 2012. Tah na bránu Komory. In Florence. ISSN 1801-464X,
2012, roč. 8, č. 6, s. 4-5.
19. Česká asociace sester [online]. [cit. 21-1-2013]
20. Dostupné na www: www .cnna.cz
21. Mezinárodní organizace sester [online]. [22-1-2013]
22. Dostupný na www: http://www.mzcr.cz/Odbornik/ dokumenty/ mezinarodni-
sesterske-organizace_2239_930_3.html
PŘÍLOHY
Příloha 1
Dotazník pro sestry v Krajské nemocnici Liberec
Prestiž práce sestry
Vážené kolegyně, kolegové,
chtěla bych Vás požádat o anonymní vyplnění dotazníku, jehož cílem je zjistit jak sestry
vnímají prestiž svého povolání a co by ho pomohlo zvýšit. Vaše odpovědi budou pouze
k účelům mé bakalářské práce.
Po přečtení otázky označte pouze jednu odpověď.
Předem děkuji za Váš čas a spolupráci, s pozdravem Marie Braslavcová DiS, studentka
3. ročníku Vysoké školy zdravotnické o.p.s. Praha.
.............................................................................................................................................
1. Jak vnímáte povolání sestry?
a) myslím si, že je to prestižní profese
b) není to prestižní profese
c) nevím
d) jiné....
2. Jak si myslíte, že lidé vnímají Vaši práci?
a) obdivují ji
b) je vnímána, jako ostatní zaměstnání
c) práci sestry považují za podřadnou
d) nevím
3. Jak vnímáte postavení sester a jejich prestiž ve společnosti?
a) prestiž sester je vysoká
b) prestiž sester je průměrná
c) prestiž sester je nízká
4. Vyhovuje Vám postavení sester (jejich prestiž) ve společnosti?
a) určitě ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) určitě ne
e) nevím
5. Myslíte si, že jste lékaři považován/a za důležitou součást zdravotnického týmu?
a) určitě ano
b) spíše ano
c) určitě ne
d) spíše ne
e) nevím
6. Chovají se k Vám lékaři a příslušníci jiných zdravotnických profesí jako k sobě
rovnému?
a) určitě ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) určitě ne
7. Jak pociťujete, že pacienti nahlíží na Vás jako sestru?
a) považují sestru za odborníka, který pracuje samostatně
b) považují sestru za osobu, která pouze plní ordinace lékaře
c) považují sestru za svou služku
d) jiný názor………………………………………………………..
8. Myslíte si, že současný systém vzdělávání všeobecných sester (VŠ vzdělání) přispívá
ke zvýšení prestiže této profese?
a) ano
b) ne
c) nevím
d) jiné....
9. Myslíte si, že profesní organizace (zaměstnanec) a správní orgány (ČAS) mohou
ovlivňovat prestiž sester?
a) určitě ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) určitě ne
9.1 Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a kladně, jakým způsobem podle Vás
prestiž ovlivňují?
a) pozitivně
b) negativně
c) jiný názor.....
10. Myslíte si, že nynější systém vzdělávání je prosazen v praxi?
a) ano
b) ne
c) nevím
11. Myslíte si, že média ovlivňují prestiž sester?
a) určitě ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) určitě ne
11.1 Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a kladně, jakým způsobem podle Vás
prestiž
ovlivňují?
a) pozitivně
b) negativně
12. Co by dle Vašeho názoru přispělo ke zvýšení prestiže Vaší profese?
a) větší medializace povolání sestry;
b) pozitivní prezentace sester na veřejnosti;
c) důraz na úpravu zevnějšku sester
d) jiné……………..
13. Myslíte si, že si musíte odpracovat úspěch (prestiž)?
a) ano
b) ne
c) nevím
14. Pokud byste měla možnost výběru volil/a byste znovu toto povolání?
a) ano
b) ne
c) nevím
15. Kde v současné době pracujete?
a) standardní oddělení
b) ARO, JIP
c) ambulance
16. Jaké je Vaše pracovní zařazení?
a) sestra u lůžka
b) sestra manažerka (vrchní, staniční, mentorka)
c) sestra na ambulanci
17. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
a) středoškolské
b) vyšší odborné
c) vysokoškolské
18. Jaká je délka Vaší praxe?
a) 1 – 4 roky
b) 5 – 10 let
c) 11 – 20 let
d) 21 a více let
19. Kolik je Vám let?
a) do 30 let
b) 31 – 40 let
c) 41 – 50 let
d) 51 a více let
20. Jaké je Vaše pohlaví?
a) žena
b) muž