Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Praha 5
KVALITA ŽIVOTA PACIENTA SE STOMIÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
NATÁLIE HANIČÁKOVÁ
Praha 2013
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
KVALITA ŽIVOTA PACIENTA SE STOMIÍ
Bakalářská práce
NATÁLIE HANIČÁKOVÁ
Stupeň kvalifikace: Bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Jahodová
Praha 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne 1.3 2013
podpis
PODĚKOVÁNÍ
Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Ivaně Jahodové za odborné vedení
při práci, dále Ing. Marii Ředinové za užitečné rady a v neposlední řadě Bc. Kláře
Kubíkové za nápady a podporu při psaní práce.
ABSTRAKT
HANIČÁKOVÁ, Natálie. Kvalita života pacienta se stomií. Vysoká škola
zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Ivana
Jahodová. Praha. 2013. 67 stran.
Operační rána se hojí jizvou. Ovšem co dělat s jizvami na duši, které zůstávají
po některých operacích? Mezi tyto operace patří i založení stomie. Nemocný je donucen
zvykat si na nový vzhled svého těla, stydí se. Bojí se, že z důvodu nově vzniklé situace
přijde o své zaměstnání i přátele. Je velmi důležité zaměřit se na psychickou stránku
pacienta a dále také na kvalitu jeho života. Stomie ovlivňuje život jejího nositele ve
všech oblastech života, proto se práce zabývá komplexním pohledem na životní styl
stomiků. Teoretická část práce definuje pojem kvalita života a stomie, dále popisujeme
historii stomií, typy stomií, indikace k založení vývodu, nejčastější komplikace spojené
se stomií, ošetřování stomií a v poslední části se věnujeme kapitole, kde rozebíráme
jednotlivé oblasti života stomika. V praktické části zjišťujeme, jaké faktory ovlivňují
život s kolostomií, ileostomií a urostomií. Tyto faktory jsme zjišťovali pomocí
dotazníkového anonymního šetření. Celkem 60 dotazníků jsme rozdali členům
pražského stomického klubu ILCO (IL – ileostomie, CO – kolostomie, organizace) na
jejich společném edukačním posezení, přičemž návratnost dotazníků byla 100%.
Z průzkumného šetření jsme zjistili, že stomie ovlivňuje život pacientů po stránce
biologické. Dále jsme zjistili, že samotná stomie neovlivňuje život pacientů po stránce
psychické a sociální.
Klíčová slova: Ileostomie. Kolostomie. Kvalita života. Urostomie.
THE ABSTRACT
HANIČÁKOVÁ, Natálie. Quality of Life in Patient with Stoma. Nursing
College, o.p.s. Degree: Bachelor. Tutor: PhDr. Ivana Jahodová. Prague. 2013. Pages 67.
Scars heal after surgical wound but what to do with the soul scar that remains
after some operations? These operations include stoma. When a patient is shy of his
body in spite of the fact that he is forced to get used to the new look of his own body.
The patient is afraid to lose his job and friends due to new situations. That’s why it is
very important to focus on the patient's mental condition and also the quality of life.
Stoma affects that patient’s life that the reason why my thesis deals with a
comprehensive view on the lifestyle of patients with stoma. The theoretical part
describes the history of care for stoma, types of stoma, indication for stoma and the
most common complications associated with stoma. The last chapter of this part deals
with the various aspects of patient’s life. The practical part is the task to find out the
factors which influence the patient with colostomy, ileostomy and urostomy. These
factors have been ensured by means of using anonymous questionnaires. A total 60
questionnaires were sent to members of the organization ILCO (IL – Ileostomy, CO –
colostomy). The questionnaires were replied 100 % from the ILCO. That’s why I can
confirm that stoma influences biological aspect of patients’ lives but not psychological
and social aspect.
Keywords: Colostomy. Quality of life. Ileostomy. Urostomy.
OBSAH
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCHVÝRAZŮ
ÚVOD………………………………………………………………………………….11
I. TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………………
1 KVALITA ŽIVOTA……………………………………………………………….. 12
2 POJEM STOMIE……………………………………………………………………13
3 HISTORIE…………………………………………………………………………..14
3.1 Stomie ve světových dějinách……………………………………………..14
3.2 Vývoj péče o stomie……………………………………………………….15
4 TYPY STOMIÍ……………………………………………………………………...16
4.1 Kolostomie………………………………………………………………...16
4.2 Ileostomie………………………………………………………………….17
4.3 Urostomie………………………………………………………………….18
5 INDIKACE K ZALOŽENÍ VÝVODU……………………………………………19
5.1 Onemocnění trávicí trubice………………………………………………..19
5.2 Onemocnění urogenitálního systému……………………………………...20
6 NEJČASTĚJŠÍ KOMPLIKACE SPOJENÉ SE STOMIÍ…………………………..21
7 OŠETŘOVÁNÍ STOMIÍ …………………………………………………………...23
7.1 Práce stomické sestry……………………………………………………...23
7.2 Specifika péče podle typu stomie………………………………………….23
7.3 Stomické pomůcky………………………………………………………...24
8 ŽIVOT SE STOMIÍ…………………………………………………………………25
8.1 Výživa a pitný režim stomiků……………………………………………...25
8.2 Fyzické a sportovní aktivity stomiků………………………………………25
8.3 Psychika stomika a přijmutí stomie………………………………………..25
8.4 Intimní život stomika………………………………………………………26
8.5 Kluby a sdružení stomiků………………………………………………….27
II. PRAKTICKÁ ČÁST…………………………………………………………………
9 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO PROBLÉMU………………………….. 28
10 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A JEJICH INTERPRETACE……………………………30
11 DISKUZE…………………………………………………………………………..54
ZÁVĚR…………………………………………………………………………………70
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………………………….71
PŘÍLOHY
SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ
Abdominální – břišní.
Analgezie – stav bez bolesti, nebo také postup vedoucí k odstranění bolesti.
Anorektální – týkající se oblasti řitní a konečníku.
Antibiotika – látka, která brání množení mikroorganismů.
Atraktivita – přitažlivost, lákavost, poutavost.
Axiální – osový.
Cékostomie - chirurgické vyvedení slepého střeva na vnější stranu dutiny břišní.
Cékum- slepé střevo.
Colon ascendens – vzestupný tračník.
Colon descendens – sestupný tračník.
Colon sigmoideum – esovitá klička.
Colon transversum – příčný tračník.
Crohnova choroba – zánětlivé onemocněn postihující různé části střeva.
Derivační – odvodný.
Diverkulitida – zánět divertiklu tlustého střeva.
Divertikl – vychlípenina stěny orgánu, např. střeva.
Divertikulóza – stav, kdy je v tlustém střevě zvýšený počet divertiklů.
Duodenostomie – chirurgické vyvedení počáteční části ilea na břišní stěnu.
Epicystostomie – chirurgické vyvedení močového měchýře na stěnu břišní.
Exkoriace – poškození kůže na jejím povrchu (tzv. oděrka).
Familiární adenomatózní polypóza - dědičné onemocnění tlustého střeva
charakteristické výskytem mnohočetných polypů.
Chirurgie – lékařský obor zabývající se operativou.
Ileostomie – chirurgické vyústění tenkého střeva na stěnu břišní.
Inkontinence – stav, kdy člověk není schopen udržet moč nebo stolici.
Ischemie – nedokrvení tkáně nebo orgánu.
Jejunostomie – chirurgické vyvedení druhé části ilea na břišní stěnu.
Karcinom – zhoubný nádor vznikající z epitelové tkáně.
Kolektomie – chirurgické odstranění tlustého střeva.
Kolostomie – chirurgické vyvedení tlustého střeva na břišní stěnu.
Kolorektální – týkající se colonu (tlustého střeva) a rekta (konečníku).
Kongenitální anomálie – vrozená vada.
Nefrostomie – umělé vyústění ledviny pomocí katétru.
Nekróza – odumření tkáně či orgánu.
Nutriční – týkající se výživy.
Parastomální absces – vznik dutiny s hnisem v okolí stomie.
Parastomální kýla – vyklenutí okolo stomie z důvodu oslabené břišní stěny.
Perforace – chorobné proděravění, protržení.
Peritoneální – týkající se pobřišnice (peritonea).
Prolaps – výhřez, vyhřeznutí orgánu směrem ven nebo dolů.
Retrakce – vtažení.
Retroperitoneum – část za pobřišnicí.
Sigmoideostomie – chirurgické vyvedení esovité kličky na břišní stěnu.
Stomie – umělé vyústění dutého orgánu na povrch břicha.
Transverzostomie – chirurgické vyvedení příčné části tračníku na břišní stěnu.
Ulcerózní kolitida – zanícení tlustého střeva provázené vznikem vředů.
Ureteroileostomie – chirurgické vyústění močovodu do ilea.
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
Tabulka 1 Věk respondentů…………………………………………………………….38
Tabulka 2 Pohlaví respondentů……………………………………………………….. 40
Tabulka 3 Rodinný stav respondentů…………………………………………………..41
Tabulka 4 Bydliště respondentů………………………………………………………..42
Tabulka 5 Délka života se stomií………………………………………………………43
Tabulka 6 Typ stomie…………………………………………………………………..44
Tabulka 7 Sledování skladby jídelníčku………………………………………………..45
Tabulka 8 Sledování pitného režimu…………………………………………………...46
Tabulka 9 Změna kvality spánku……………………………………………………….47
Tabulka 10 Omezení v pohybu…………………………………………………………48
Tabulka 11 Bolest z důvodu stomie……………………………………………………49
Tabulka 12 Potřeba psychologa z důvodu založené stomie……………………………50
Tabulka 13 Pocit deprese, strachu a úzkosti z důvodu založené stomie……………….51
Tabulka 14 Spokojenost s vizáží……………………………………………………….52
Tabulka 15 Soužití s manželem/manželkou či partnerem/partnerkou ve společné
domácnosti……………………………………………………………………………...53
Tabulka 16 Ovlivnění partnerského života z důvodu založené stomie………………...54
Tabulka 17 Ostych při svlékání………………………………………………………...55
Tabulka 18 Návštěva kulturních zařízení………………………………………………56
Tabulka 19 Návrat do zaměstnání……………………………………………………...57
Tabulka 20 Důvod nenavrácení se zpět do zaměstnání………………………………...58
Tabulka 21 Informovanost kolegů o stomii…………………………………………….59
Tabulka 22 Odtažité chování kolegů vzhledem ke stomii……………………………...60
Tabulka 23 Problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání……………………………..61
Tabulka 24 Podřizování denního režimu stomii a vyprazdňování……………………..62
Graf 1 Věk respondentů………………………………………………………………...38
Graf 2 Pohlaví respondentů…………………………………………………………….40
Graf 3 Rodinný stav respondentů………………………………………………………41
Graf 4 Bydliště respondentů……………………………………………………………42
Graf 5 Délka života se stomií…………………………………………………………..43
Graf 6 Typ stomie………………………………………………………………………44
Graf 7 Sledování skladby jídelníčku…………………………………………………...45
Graf 8 Sledování pitného režimu……………………………………………………….46
Graf 9 Změna kvality spánku…………………………………………………………..47
Graf 10 Omezení v pohybu…………………………………………………………….48
Graf 11 Bolest z důvodu stomie………………………………………………………..49
Graf 12 Potřeba psychologa z důvodu založené stomie………………………………..50
Graf 13 Pocit deprese strachu a úzkosti z důvodu založené stomie……………………51
Graf 14 Spokojenost s vizáží…………………………………………………………...52
Graf 15 Soužití s manželem/manželkou či partnerem/partnerkou ve společné
domácnosti……………………………………………………………………………...53
Graf 16 Ovlivnění partnerského života z důvodu založené stomie…………………….54
Graf 17 Ostych při svlékání…………………………………………………………….55
Graf 18 Návštěva kulturních zařízení…………………………………………………..56
Graf 19 Návrat do zaměstnání………………………………………………………….57
Graf 20 Důvod nenavrácení se zpět do zaměstnání…………………………………….58
Graf 21 Informovanost kolegů o stomii………………………………………………..59
Graf 22 Odtažité chování kolegů vzhledem ke stomii…………………………………60
Graf 23 Problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání………………………………...61
Graf 24 Podřizování denního režimu stomii a vyprazdňování…………………………62
14
ÚVOD
„Člověk handicapovaný pozná své skryté zdroje sil, teprve když se s ním jedná
jako s normálním.“
Gottfried Keller
V České republice je okolo deseti tisíc stomiků a počet nových neustále stoupá.
Důvodů k založení vývodu je mnoho – nádor, zánětlivé onemocnění, úraz a jiné
závažné zdravotní problémy.
Pacient je donucen vyrovnat se v jednu chvíli jak se závažným onemocněním,
tak s nutností vytvoření stomie. Sdělení těchto informací často provází úzkost, smutek a
obavy. Přijetí stomie je velmi složitým procesem, který od nových stomiků vyžaduje
psychickou a fyzickou pohodu, dostatek informací o všem, co se stomií souvisí.
Podpora rodiny, přátel a zdravotnického týmu přispívají k dobré duševní kondici,
protože právě ta je důležitá k překonání všech nepříjemných změn, které stomie přináší.
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaká je kvalita života pacienta se stomií a jak
ovlivňuje bio-psycho-sociální oblast. V teoretické části práce definujeme pojem kvalita
života a stomie, dále popisujeme historii stomií, typy stomií, indikace k založení stomie,
nejčastější komplikace spojené se stomií a v poslední části teorie rozebíráme jednotlivé
témata z běžného života, jakými jsou např. výživa stomiků, sportovní aktivity stomiků,
psychika stomiků, intimní život stomiků a kluby stomiků.
Tato práce je určena zdravotnickému personálu, který není zasvěcen do
problematiky stomií a dále novým stomikům, kteří překonávají těžké životní období.
15
1 KVALITA ŽIVOTA
V teorii se dočítáme, že pojem kvalita života pochází z latinského slova „qualis“,
které můžeme přeložit jako „jakost“.
Pojem kvalita života můžeme poprvé najít v dílech starých Řeků a Římanů.
V roce 1920 se pojmem kvalita poprvé zabýval ve své práci Pigou. První odborné
publikace, které se problematikou kvality zabývaly, začaly vycházet po roce 1970
(KUBÍKOVÁ, 2013).
Tento pojem je v nynější době hodně používaný, hojně se stává tématem mnoha
výzkumů pro řadu problémů. Kvalita života je často využívaný pojem v mnoha
vědeckých disciplínách. Můžeme se s ním setkat nejen ve zdravotnictví nebo
psychologii, ale také zasahuje do pedagogiky nebo dokonce ekonomie a sociologie.
Existuje mnoho ukazatelů, které svědčí o kvalitě života.
Kvalita života je důležitý pojem, a tudíž se hojně vyskytuje hlavně tam, kde se
věnujeme starostem člověka. Zdraví se stalo jedním z hlavních programů WHO (World
Health Organization) a průzkumy, které se zabývaly tímto problémem, výrazně přispěly
ke zlepšení v rámci kvality života (ŘEHULKOVÁ a kol., 2008).
Pokud má ošetřovatelská péče zlepšit kvalitu života pacienta, nesmí
upřednostňovat fyzický aspekt před psychickým. Zjištěním, jak onemocnění ovlivňuje
kvalitu života pacienta, pomůžeme k naplánování důležitých intervencí, které vedou
k lepšímu léčebnému vztahu s pacientem a přispívají ke zlepšení kvality života.
Kvalitu života nehodnotíme, pokud je člověk zdravý, spokojený a šťastný. Tento
pojem vstupuje do popředí u pacientů, kteří trpí závažným a často nevyléčitelným
onemocněním. Tato onemocnění totiž způsobují omezení v běžných denních činnostech
a často vyžadují dodržování předem určených zásad, čímž kvalitu života výrazně
zhoršují.
16
Příkladem můžeme uvést, že k hodnocení kvality života u pacientů jsou
vytvořeny dotazníky HRQoL (Health Related Quality of Life). Tyto dotazníky můžeme
využít např. u pacientů s chorobami jater nebo nespecifickým zánětem střev
(GURKOVÁ, 2011).
17
2 POJEM STOMIE
„Stomie je uměle, operací, vytvořený vývod, který navenek vyúsťuje dutý orgán a
jímž se obsah dutého orgánu odvádí (VONDRÁČEK, 2009).“
Slovo „stoma“ pochází z řeckého jazyka a můžeme jej přeložit jako „ústa, otvor“
Důvodů k vytvoření stomie je mnoho, např. těžké záněty střev, porucha pasáže střev,
nádory, traumata, náhlé příhody břišní, radiační záření, onemocnění ledvin či močového
měchýře, žaludku apod. Stomie můžeme rozdělit z hlediska časového na dočasné a
trvalé. Dále dělíme stomie dle naléhavosti na akutní (náhlé příhody břišní, traumata
apod.) a elektivní (plánovaně založené stomie při chirurgickém výkonu). V této práci
budeme zmiňovat pouze tři typy stomií:
 kolostomie – vyústění tlustého střeva,
 ileostomie – vyústění tenkého střeva,
 urostomie – vyústění močovodu (LENOCHOVÁ a kol, 2011).
Stomie musí být operatérem založena tak, aby splnila účel odvodu obsahu
dutého orgánu, zároveň její konstrukce musí být vhodná, z důvodu pozdějšího
pohodlného ošetřování a lepení pomůcek tak, aby co nejméně ovlivnila život pacienta.
Stomie jsou zakládány při těchto operačních výkonech:
 levostranná resekce esovité kličky (sigmoidea) dle Hartmana,
 odstranění tlustého střeva a konečníku (proktokolektomie) s vytvořením
rezervoáru (pouche),
 resekce střev (LUKÁŠ a kol., 2005).
Normální vzhled stomií je oválný nebo kruhový a jejich barva je červenorůžová,
podobně jako sliznice našeho těla. Teplota stomie by měla být stejná, jako
teplota kůže na břiše (BURCH, 2008).
18
3 HISTORIE
V této kapitole uvádíme první zmínku o stomiích a stomických operacích. Dále
zde popisujeme, jak se postupně zdokonalovala samotná péče o stomie a stomické
pomůcky pro pacienty.
3.1 Stomie ve světových dějinách
Do roku 1700 lze najít jen velmi málo poznatků, které souvisí se založením
střevního vývodu nebo jeho ošetřením. Břišní operace jsou v minulosti fatální z důvodu
neznalosti analgezie, antibiotik a sterilních technik.
V období 350 př.nl. se poprvé setkáváme s úspěšným ošetřením střeva při
abdominálním poranění, které provedl Praxagoras z Kósu. Další poznatky o průběhu
neexistují. Z důvodu abdominálního poranění několikrát úspěšně zrealizoval vývod
střeva i Paracelsus (1493-1541). V roce 1726 zmínil Palfyn přirozené hojení střevních
vývodů. Návrh na provedení cékostomie podal v roce 1710 Littré, ovšem operaci
provedl až Pillore v roce 1776. Pacient po operaci přežil necelý měsíc. První provedení
kolostomie vyvedené v třísle pacienta provedl v roce 1793 Duret. Vyústění příčné části
tlustého střeva (transverzostomii) provedl Fine v roce 1797 u pacienta s uskřinutou
kýlou. Velkým pokrokem se stalo vyvedení střeva mimo peritoneální dutinu, kdy se
snížilo riziko infekcí. Takto provedl vyústění střeva v roce 1839 Amussat. Ve světových
dějinách má své místo i český chirurg Karel Maydl, který v roce 1888 poprvé založil
dvouhlavňovou sigmoideostomii. Tímto způsobem se zhotovuje dodnes.
Vývoj kolorektální chirurgie a anestezie přispěl k pokrokům při zakládání
stomií. Amputaci rekta pro nádor navrhl v roce 1908 Ernest W. Miles. V roce 1952
zhotovil terminální ileostomii Brook.
V roce 1958 založil Bricker uretroileostomii (LÚČAN, 2011).
19
3.2 Historie péče o stomie
Stomici se často vyhýbali společnosti. Důvodem byly nedostatečné informace
veřejnosti o stomiích, ale také obavy stomiků např. kvůli zápachu, který se nedal
odstranit z důvodu minimálního počtu pomůcek a doplňků k ošetřování.
Z důvodu zlepšování chirurgických postupů byla opomíjena pooperační péče o
pacienty, a tak nedostatek pomůcek působil velké problémy při ošetřování stomií. Zprvu
se vývod pouze překryl buničitou vatou či plátěnou rouškou. Toto ošetření bylo
nedostačující. Později existoval pouze tzv. Jánošíkův pás, do kterého se vkládaly
obyčejné sáčky. Nositele omezoval ve všech denních činnostech, pomůcka nepřiléhala,
propouštěla střevní obsah, zápach a také nechránila kůži. Pacient byl často znečištěn.
Pozdější francouzské výrobky značky Porges byly také nevyhovující.
Velký pokrok zaznamenaly až sáčky nalepovací. Velká výhoda byla v lepší
přilnavosti, diskrétnosti pomůcky, zadržování pachů a jednodušší výměně. Lepidlo bylo
ale často dráždivé pro kůži kolem stomie. Častá výměna sáčků se minimalizovala u
pacientů s ileostomií, kteří používali sáčky výpustné.
Velmi důležitým objevem pro stomiky bylo nedráždivé lepidlo. Objevují se také
sáčky se samostatnou podložkou. Podložka zůstávala na kůži několik dní a pacient si
měnil sáček podle plnosti obsahu.
Světový trh znal nejnovější pomůcky v ošetřování stomií, ovšem dovoz do
Československa byl nedostatečný. Stomické pomůcky byly na trhu až po roce 1989. Ve
20. století vznikaly společenství stomiků. Ošetřování stomiků přebírají stomické sestry,
které zdůrazňovaly myšlenku, že stomik potřebuje celkovou péči. Stomické sestry jsou
pacientovi oporou před založením stomie, v prvních dnech po operaci ale i v následné
péči (ZACHOVÁ, 2010).
20
4 TYPY STOMIÍ
Stomii je možné zkonstruovat kdekoliv na břiše. Důležité je ale vyhnout se
místům s kožními převisy, a místům, kde je kůže povislá. Nutné je dbát na správnou
polohu stomie z důvodu jejího pozdějšího ošetřování. Stomie má být pro pacienta dobře
viditelná, kůže okolo jemná, aby nedocházelo k únikům střevního obsahu či moče.
Stomická sestra navrhne před výkonem umístění vývodu pomocí speciálních
stomických pomůcek. Při měření pacient vystřídá různé polohy – tím se stomická sestra
přesvědčí, že pozdější lepení sáčků bude bezproblémové (LÚČAN, 2011).
Střevní vývody je možné rozdělit z různých hledisek. Z hlediska časového
stomie dělíme na trvalé a dočasné. Trvale vytvořené stomie jsou součástí pacienta po
celý jeho život. Dočasná stomie je zakládána pouze na dobu nezbytně nutnou
k uzdravení a navrácení funkce orgánu.
Další dělení stomií je z hlediska účelu, kdy stomie dělíme na výživné a
derivační. Výživné stomie jsou zakládány pouze ve vrchní části trávicí trubice z důvodu
vyživení pacienta speciální stravou, jedná se např. o gastrostomii a jejunostomii.
Derivační stomie zajišťují odchod obsahu z dutého orgánu do sběrného systému.
Stomie dělíme dále z hlediska způsobu konstrukce na nástěnnou stomii, kdy se
střevo vyšije na břišní stěnu. Tento způsob není častý. Koncová, jednohlavňová
(terminální) stomie je termín pro vyvedení esovité kličky břišní stěnou. Posledním
typem je stomie dvouhlavňová (axiální, kličková), kdy je stěnou břišní vyvedená klička
střeva (ZACHOVÁ, 2010).
4.1 Kolostomie
Termínem kolostomie rozumíme vyústění tlustého střeva na povrch břišní stěny.
Vývod dělíme podle toho, z které části tlustého střeva vychází.
21
 Caecum - založení vývodu v oblasti slepého střeva vzniká cékostomie.
 Colon ascendens – vývod je založen na levé straně spodní části břicha, vzniká
ascendentostomie.
 Colon transversum – vývod je založen nad jizvou pupeční, vzniká
transverzostomie.
 Colon descendens – vývod je založen na pravé straně spodní části břicha,
vzniká descendentostomie.
 Colon sigmoideum – vývod je založen na levé straně spodní části břicha, vzniká
sigmoideostomie. Tento typ kolostomie je nejčastější.
Pokud je vývod založen z části colon sigmoideum nebo colon descendens,
vytváří se běžná stolice s klasickým pachem (MLÝNKOVÁ, 2010).
4.2 Ileostomie
Ileostomie je chirurgické vyvedení tenkého střeva na povrch břišní stěny. Tento
typ je méně častý, než kolostomie. Obsah z tenkého střeva neustále vytéká, z důvodu
peristaltických pohybů střeva, a je velmi dráždivý pro kůži v okolí stomie
(SLEZÁKOVÁ, 2010).
Na tenkém střevě rozlišujeme:
 Duodenostomii – založení vývodu na počáteční části tenkého střeva.
 Jejunostomii – založení vývodu na nejdelším úseku trávicí trubice.
Typy těchto stomií zakládáme z důvodu vyživení pacienta pomocí speciálních
nutričních doplňků, nebo z důvodu závažného onemocnění, kdy stomie slouží k odvodu
střevního obsahu do sběrného sáčku.
22
Ileostomie mohou být založeny dočasně nebo trvale. Dočasně je zakládáme
proto, abychom co nejrychleji docílili zhojení postižené části střeva. Rozlišujeme
ileostomie jednohlavňové nebo dvouhlavňové.
Optimální je, pokud ileostomie vystupuje 1-2 cm nad stěnu břicha. Okolí takto
vyšité stomie můžeme dobře ošetřit a je sníženo riziko obtékání pomůcky a podráždění
kůže agresivním střevním obsahem. Ošetřování ileostomie je velmi náročné z důvodu
neustálého vytékání střevního obsahu. Proti odvodu velmi tekutého obsahu můžeme
bojovat pomocí léků anebo požíváním určitých potravin, ovšem i takto je nutné
vyprázdnění sběrného sáčku 2-8x denně (ZACHOVÁ, 2010).
4.3 Urostomie
Nádory močového systému, prostaty, retroperitonea, střev, gynekologické
nádory, neurogenní poruchy mikce, samovolný únik moče, zúžení močovodů či úrazy –
toto jsou nejčastější důvody, proč moč nemůže odcházet přirozenou cestou a derivace
moči proto musí být zajištěna jiným způsobem, nejčastěji katétry či stenty (LÚČAN,
2011).
 Nefrostomie vzniká založením drénu do pánvičky ledvinné, která derivuje moč
při problému ve vrchní části močového systému. Pokud je drén zaveden do
močové trubice vzniká ureterostomie.
 Epicystostomii zavádíme, pokud je poškozen močový měchýř některou operací
či úrazem anebo nelze zavést katetr přes močovou trubici z důvodu jejího
patologického zúžení. Jedná se o zavedení katétru, který je napojen na sběrný
sáček. Velmi důležité je sledovat, zda moč volně odtéká. Takto zavedený katétr
se mění jednou za měsíc (ZACHOVÁ, 2010).
 Ureteroileostomie je postup, kdy jsou močovody vsazeny do nefunkční části
ilea a vyvedeny na přední stěnu břicha. Nejčastější je provedení z důvodu
maligního nádoru močového měchýře (LÚČAN, 2011).
23
 Ureterosigmoideostomie je chirurgické vyústění močovodu do sigmoidea
z důvodu chybění močového měchýře či jeho poškození. Moč a stolice
odcházejí společnou cestou přes konečník (MIKŠOVÁ, 2006).
24
5 INDIKACE K ZALOŽENÍ VÝVODU
5.1 Onemocnění trávicí trubice
 Crohnova choroba je chronický zánět střeva charakteristický vznikem vředů.
Postižení můžeme najít v jakékoliv vrstvě střevní stěny. Největší výskyt tohoto
zánětu je v tenkém střevě. Operativní řešení tohoto onemocnění provádíme
tehdy, pokud jsou přítomny komplikace. Zánětlivá místa se zacelují jizvou, které
zúžují střevo a často je porušen transport střevního obsahu. Při rozlehlém zúžení
dochází k střevní neprůchodnosti a jediným řešením je operace, kdy je nutné
odstranit postiženou část střeva. Typické pro toto onemocnění je vznik
abnormálních kanálků či dutin vyplněných hnisem, které poškozují orgány a šíří
zánět.
 Ulcerózní kolitida je chronické zanícení střeva s typickým výskytem vředů.
Prvotně se vyskytuje v oblasti konečníku a postupuje na tlusté střevo. Příznakem
tohoto onemocnění je řídká stolice s krví. Pokud vřed praskne či přejde do
maligního stádia, je nutné provést operační zákrok – kolektomii, při níž je
odstraněno tlusté střevo a založena ileostomie.
 Zanícení tlustého střeva je možno vyvolat i jinými způsoby, např.
medikamenty, radioterapií, nedokrvením tkáně či orgánu. Pokud je střevo
postiženo z důvodu radioterapie, zakládá se odvodná stomie dočasně, za účelem
zhojení poškozené tkáně.
 Divertikulóza tlustého střeva je onemocnění charakterizované velkým
výskytem výchlipek na střevní stěně. Důvodem vzniku těchto výchlipek je
vláknina chybějící v jídelníčku. Výchlipky mohou být napadeny zánětem a
vzniká stav označovaný jako diverkulitida. Pokud je v divertiklu přítomna
stolice, mohou se zde hromadit bakterie. Hrozí perforace divertiklu a vylití
25
obsahu střeva do břišní dutiny. Vzniká život ohrožující stav – zánět pobřišnice,
kdy jediným řešením je operace.
 Akutní ischemie střeva.
 Familiární adenomatózní polypóza je dědičná choroba charakterizovaná
velkým výskytem výrůstků na střevě. Nebezpečí je v přechodu těchto výrůstků
do maligního stadia. Takto postižené střevo můžeme řešit chirurgicky jeho
resekcí a vytvořením ileostomie.
 Karcinom tlustého střeva a konečníku
 Indikací k založení vývodu mohou být i některá traumata.
 Anorektální inkontinence (ZACHOVÁ, 2010).
5.1 Indikace pro vytvoření urostomie
Příčin pro vytvoření urostomie je mnoho. Nejčastější příčinou je však zhoubný
nádor močového měchýře, dále potom kongenitální anomálie. Inkontinence je také
jednou z možných příčin a to z důvodu, že je pro pacienta tak velkým handicapem, že
vytvoření urostomie je nejlepším možným řešením. Urostomie se provádí také z důvodu
těžkých úrazů břicha, kdy dojde k porušení sakrálních nervů či ureterů. Jako poslední
důvod pro vytvoření urostomie můžeme zmínit radioterapii, jejímž následkem může
dojít k vytvoření píštělí nebo těžkému poškození močového měchýře (SLEZÁKOVÁ,
2010).
26
6 NEJČASTĚJŠÍ KOMPLIKACE SPOJENÉ SE STOMIÍ
Komplikace spojené se stomií mohou představovat menší nepohodlí, ale i potíže,
které vyžadují chirurgické ošetření a tím je kvalita života pacientů narušena.
Problémům se stomií lze předejít správnou konstrukcí, umístěním a v neposlední řadě
správnou péčí. Často i správná péče o stomii ale nezabrání vzniku komplikací. Pokud
problém nastane, je důležité vyhledat stomickou sestru, která je speciálně vyškolena a
má zkušenosti s řešením různých komplikací. Společně s lékařem určí nejlepší řešení
problému.
 Nevhodné umístění stomie omezuje pacienta ve vykonávání všech běžných
denních činností, což negativně omezuje kvalitu života. Nevhodných míst pro
založení stomie je mnoho. Sběrný sáček nepřilne ke kůži, čímž dochází
k podráždění kůže z důvodu zatékání stolice či moče. Stomická sestra zabrání
nevhodné poloze označením místa před operací. U dočasně vytvořené stomie se
snažíme eliminovat nepohodlí použitím speciálních stomických pomůcek, které
pacientovi poradí dle individuálního problému stomická sestra. Má-li pacient
stomii trvalou, může chirurg se souhlasem pacienta naplánovat reoperaci stomie
a nově jí umístit.
 Krvácení. Krev v okolí stomie či stomickém sáčku není vždy důvodem
k poplachu. Čištěním stomie můžeme způsobit mírné krvácení z důvodu velmi
jemných cév na povrchu stomie, které lze péčí snadno poškodit. Krvácení je ale
mírné a lze ho rychle zastavit. Pokud pozorujeme krvácení větší a trvá-li delší
dobu, je nutné vyhledat profesionální pomoc.
 Kožní komplikace. Exkoriace kůže je často výsledkem uniklých výměšků na
pokožku pacienta. Projevuje se zarudnutím, otokem, bolestí, svěděním, pálením
či lehkým krvácením v okolí stomie. Řešení této komplikace spočívá ve výběru
vhodné stomické pomůcky, která pevně přilne ke kůži a zabrání tak podtékání.
27
Kožní reakci v okolí stomie může způsobit také nedostatečná hygiena nebo
alergie na lepivou hmotu stomické pomůcky.
 Otok stomie je běžným projevem po operaci a odezní během několika měsíců.
Z tohoto důvodu můžeme pozorovat, že stomie mění svou velikost a tvar. Otok
odezní rychleji, pokud místo ledujeme.
 Parastomální absces. Pokud dojde k této komplikaci, je důležité vyhledat
lékaře, který absces vypustí či rovnou i zadrénuje. Stomická sestra vybere
vhodnou pomůcku vzhledem k drénu a zajistí, aby výměšky neunikaly a tím
následně nepodráždily kůži.
 Nekróza. Někdy je tkáň v okolí stomie špatně vyživena krví a dochází proto
k jejímu odumření. Stomie mění barvu a může být povleklá. Často je nutné
chirurgické ošetření.
 Výhřez vývodu neboli prolaps je stav, kdy se střevo vysune na vnější stranu
břicha v různé délce. Důvodem může být obezita pacienta či zvýšení
nitrobřišního tlaku z důvodů kašlání, kýchání. Takto vyhřezlé střevo nelze vždy
chirurgicky upravit a pro pacienta je ošetřování velmi stresující. Důležitá je
spolupráce se stomickou sestrou, která vybere vhodné pomůcky.
 Vtažení vývodu neboli retrakce je stav, kdy stomie klesne pod úroveň pokožky.
Příčinou mohou být technické potíže při operaci, zvýšení tělesné hmotnosti po
operaci, těhotenství či zúžení vývodu. Důležité je vybrat správně stomickou
pomůcku a zabránit kontaktu výměšků s kůží.
 Zúžení vývodu často nastává ve spojitosti s vtažením stomie. Stomická sestra
seznámí pacienta s možnostmi rozšiřování zúženého místa. Pokud zúžení
neodstraníme rozšiřováním anebo pokud dojde k uzávěru vývodu, je nutné
operační řešení.
28
 Parastomální kýla je velmi obvyklým nežádoucím stavem. Dochází k vyklenutí
břišní stěny v oblasti stomie. Příčinou jsou oslabené břišní svaly. Výběr
stomické pomůcky je velmi komplikovaný z důvodu neustálého zvětšování
vyklenutí.
 Píštěl je abnormální otvor mezi dvěma dutými orgány. Pokud je píštěl v okolí
stomie, musíme vybrat vhodné pomůcky, čímž zabráníme nežádoucímu
kontaktu výměšků s kůží (OTRADOVCOVÁ a kol., 2006).
29
7 OŠETŘOVÁNÍ STOMIÍ
7.1 Práce stomické sestry
Stomická sestra hraje důležitou roli v životě každého pacienta se stomií. Jedná se
o speciálně proškolenou sestru, která se zabývá problematikou kolostomií, ileostomií či
urostomií. Pečuje o pacienta před operací, během ní a po samotném zákroku. Učí
pacienta správně ošetřovat stomii a snaží se ho co nejrychleji vrátit do původního
života. Dále seznamuje stomika a jeho rodinu s problémy, které se mohou vyskytnout
v budoucnu.
Velmi důležitá je osobnost stomické sestry. Stomická sestra musí umět zásady
správné komunikace s pacienty, z důvodu jejich často závažného onemocnění. Důležité
je, aby byl přístup k pacientovi vždy individuální a odvíjel se od jeho momentálních
potřeb. Sestra je pacientovi přítelem a rádcem (ZACHOVÁ, 2010).
7.2 Specifika ošetřování podle typu stomie
Pokud budeme znát typické vlastnosti kolostomie, ileostomie a urostomie,
zabráníme tím vzniku komplikací.
1. Kolostomie produkuje mnohem hustější obsah, než ileostomie. Pomůcka neobtéká, a
proto je péče o ni jednodušší. První dny po operaci je stolice tekutější a je vhodné použít
sáčky výpustné. Po zahuštění či zformování stolice můžeme aplikovat sáčky
nevýpustné.
2. Ileostomií odchází řídký a agresivní střevní obsah. Při výměně stomického systému
můžeme k ústí stomie přiložit tampon, čímž získáme čas na důkladnou očistu stomie.
Používáme sáčky výpustné. Nevhodně zvolená pomůcka často obtéká a výměšky dráždí
30
kůži. Vhodné je preventivní použití ochranného filmu, který zabrání iritaci kůže.
Přidáním speciálních tablet do sáčku můžeme obsah střeva zahustit.
3. Urostomií odchází moč, která při kontaktu s kůží vyvolává dráždění. Je důležitá
prevence pomocí speciálních krémů, které okolí stomie ochrání. Pomůcku je vhodné
měnit po probuzení, z důvodu menšího přijmu tekutin v noci. Vhodné je, aby pacient
sledoval naplnění sáčku. Plný sáček se stává těžším a hrozí riziko odlepení sáčku od
kůže, či jeho odpojení od podložky (HRADILOVÁ, 2010).
7.3 Stomické pomůcky
Můžeme říct, že stomická pomůcka je životně důležitou potřebou každého
stomika. Smyslem těchto pomůcek je sběr střevního obsahu a moče. Na výrobu
stomických pomůcek pro kolostomiky, ileostomiky a urostomiky se v České republice
specializuje několik firem, např. B. Braun, Coloplast, ConvaTec, Dansac, Eakin,
Lipoelastic, Sabrix či Welland Medical. Vedle stomických pomůcek můžeme od těchto
firem zakoupit další speciální doplňky k ošetřování stomií. Stomická sestra pomáhá
najít vhodný stomický systém dle druhu vývodu a individuálních potřeb pacienta.
Stomické systémy dělíme podle typu uchycení pomůcky. Prvním typem je
podložka, která je přímo spojená se sběrným sáčkem, tzv. jednodílný systém. Další typ
stomického systému představuje lepivá podložka s upevňovacím kroužkem, na který
připínáme sběrné sáčky (MIKŠOVÁ a kol., 2006).
Podložka stomického systému správně přilne, pokud zvolíme správný typ dle
velikosti stomie, kůži dobře hygienicky ošetříme, vysušíme, vyrovnáme nerovnosti
pomocí speciálních doplňků, ochráníme eventuelně poraněné okolí a odstraníme
chloupky v blízkosti stomie. Nezapomínáme nanášet speciální přípravky k ochraně kůže
před jejím podrážděním. Používáme výhradně sortiment vhodný k ošetřování stomií.
Sledujeme datum, do kterého můžeme stomické pomůcky a doplňky použít.
Zaměříme se i na správné skladování pomůcek tak, jak to uvádí výrobce.
31
Důležité je, abychom si stanovili denní dobu vhodnou k ošetřování stomie, např.
ráno před jídlem v rámci ranní hygieny (HRADILOVÁ, 2010).
32
8 ŽIVOT SE STOMIÍ
8.1 Výživa a pitný režim stomiků
Stomik by měl respektovat zásady zdravého stravování. Je vhodné, aby
jídelníček obsahoval všechny tělu potřebné živiny a látky. Stravu si dopřáváme
několikrát denně v malých porcích, kdy večeři tvoří nejlehčí potraviny. U pacientů
s vývodem tlustého střeva doporučujeme podávání ovocných a zeleninových šťáv
z důvodu doplnění všech potřebných živin. Jídlo je vhodné konzumovat v klidném
prostředí a sousta pořádně rozkousat. Mechanicky špatně zpracovaná strava může
způsobit problémy s pasáží stolice. Dále doporučujeme před konzumací potravin zjistit
jejich pozdější účinky. Tepelná úprava potravin je bez použití tuku. Vhodné jsou
pokrmy vařené či dušené podávané ani studené, ani horké.
Pro pacienta se stomií je dodržování pitného režimu velmi důležité. Edukujeme
ho o vhodnosti sledování příjmu a výdeje tekutin. Doporučujeme nápoje neperlivé a
ovocné či zeleninové šťávy. Optimální je společná kombinace jídla a pití z důvodu
promísení tekutiny. Doporučené množství tekutin je 1,5 litru denně, přičemž u
ileostomiků je doporučené množství ještě větší (VYBÍHALOVÁ, 2012).
Zdraví střevní mikroflóry můžeme podpořit používáním probiotik, které chrání
GIT (gastrointestinální trakt) a jsou optimální po i během užívání antibiotik
(SKŘIČKA, 2007).
8.2 Fyzické a sportovní aktivity vhodné pro stomiky
Několik týdnů po operaci je vhodné omezit všechny sporty. Po uplynutí této
doby pacient může opět provozovat sport, dle jeho individuálního zdravotního stavu.
Pokud si pacient není jistý tím, zda je pro něj sport vhodný, vyhledá stomickou sestru či
33
lékaře. Ve skutečnosti je důležité, aby pacient přijal fakt, že stomie sportu nebrání
(BUB, 2008).
8.3 Psychika stomika a přijmutí stomie
Velmi důležitá je práce s psychikou pacienta, na kterou zdravotníci často
zapomínají z důvodu časové tísně či péče pouze o samotnou stomii. Je vhodné, aby
stomická sestra uspořádala pro pacienta a jeho rodinu sezení ještě před založením
stomie. Po takto absolvovaném sezení by měl pacient vědět, že po založení stomie
nebude na zvládnutí všech problémů sám a může se na sestru specialistku kdykoliv
obrátit. Nutné je sdělení, že život založením stomie nekončí a pacient se po navrácení
zpět domů může věnovat všem aktivitám, které dělal i v minulosti.
Pacient má strach z nově vzniklé situace, stydí se za svůj vzhled, často se bojí
stomii ošetřovat, odmítá společnost z důvodu obavy z nezvládnutí péče o stomii či
zápachu. Často trpí sníženým sebevědomím.
Stomická sestra hraje v procesu přijetí stomie nejdůležitější roli. Pacient
informovaný, bez obav z nezvládnutí ošetřování stomie bude jistě spokojenější, čímž se
zvýší kvalita jeho života (VORLÍČEK, 2012).
8.4 Intimní život stomika
Při procesu přijetí stomie zažívá pacient velmi náročné období svého života,
které působí na jeho psychiku a často negativně ovlivňuje sexuální život. Sebevědomí
člověka tvoří dvě oblasti, které se vzájemné podporují: atraktivita a to, čeho si na sobě
člověk nejvíce cenní. Velmi často jsou právě tyto složky poškozeny a dochází ke
snížení sebevědomí. Stomie, ale i další projevy závažného onemocnění poškozují vnější
obraz pacienta, např. vypadávání vlasů, problémy s pletí nebo třeba úbytek hmotnosti.
Z těchto důvodů vzniká citová labilita. V tomto období je velmi důležitá podpora
partnera a rodiny, ale i vlastní. Velmi často se partneři odcizují z důvodu porušené
34
komunikace. Pacient se stydí za svůj vzhled a bojí se mluvit o problémech, které jsou se
stomií spojené. U mužů tyto problémy nejčastěji způsobí poruchy erekce. Tyto poruchy
se upravují spontánně několik měsíců po operaci. Pokud ale nedochází k úpravě tohoto
problému, je vhodná konzultace se sexuologem popřípadě můžeme doporučit
medikamenty podporující erekci. Lékař musí vyloučit, zda nejsou tyto problémy
spojené s depresí (ŠRÁMKOVÁ, 2012).
Velmi často se bojí pacient intimního sblížení s partnerem z důvodu nevzhledně
vypadajícího sáčku, slyšitelného šustění či jeho prasknutí. Na trhu je ale mnoho
výrobců, kteří nabízejí pomůcky určené právě k těmto intimním chvílím. Můžeme zde
zmínit např. velký výběr spodního prádla, které stomii zakryjí. Ženy mohou použít i
podvazkový pás, jehož výhodou je, že stomii přeryje, dodá pocit pevnosti a zabrání
šustění. Muži mohou využít také speciální prádlo pro stomiky, např. nátělníky nebo
trička. Velmi oblíbenou pomůckou jsou minisáčky, nebo pomůcka od společnosti
ConvaTec, Vitala®. Tato pomůcka chrání stomii, zabraňuje mechanickému poškození a
eliminuje zvuky a zápach. Je velmi diskrétní a voděodolná. Vhodná je pouze pro
pacienty s kolostomií, kteří mají formovanou stolici.
V neposlední řadě je důležité poučit pacienta o vhodných sexuálních polohách,
které nevyvíjí tlak na břišní oblast. Pacient by měl také vědět, že není vhodné
vynechávat ze svého života dotyky, objetí, polibky či samotný sex, protože tyto důležité
momenty společně s partnerem přispívají k překonávání nemoci (JANÁČKOVÁ, 2012).
8.5 Kluby a sdružení stomiků
V České republice je několik organizací, které se zabývají sdružováním pacientů
se stomií. Členové těchto organizací jezdí často na výlety či se schází na společná
posezení, kde si vyměňují své zkušenosti a informace o tom, jak se právě oni vypořádali
se založením stomie. Těchto sezení se účastní i stoma sestry, které dávají rady, ale často
si je z těchto společných chvilek stomiků i odnáší. Velmi zajímavá je práce členů klubu
ILCO (IL – ileostomie, CO – kolostomie, celonárodní sdružení stomiků), kteří pomocí
svých dobrovolníků – stomiků předávají zkušenosti novým pacientům se stomií.
35
9 KVALITA ŽIVOTA PACIENTA SE STOMIÍ
Z vědomostí, které jsme získali z poznatků v teorii a praxi stanovujeme tento
průzkumný problém: Jaká je kvalita života pacienta se stomií?
Na základě zkoumaného problému stanovujeme tyto cíle:
Hlavní cíl – Zjistit, jaká je kvalita života pacienta po vytvoření stomie a jak ovlivnila
bio-psycho-sociální oblast.
Dílčí cíl 1 – Zjistit, jak stomie ovlivnila život pacienta po stránce biologické.
Dílčí cíl 2 – Zjistit, jak stomie ovlivnila život pacienta po stránce psychické.
Dílčí cíl 3 – Zjistit, jak stomie ovlivnila život pacienta po stránce sociální.
Dále stanovujeme tyto průzkumné otázky:
1. Ovlivňuje stomie život pacienta po stránce biologické?
2. Ovlivňuje stomie život pacienta po stránce psychické?
3. Ovlivňuje stomie život pacienta po stránce sociální?
V této části popíšeme metodiku průzkumu:
Potřebná data jsme získali kvantitativní metodou pomocí anonymního
dotazníkového šetření. Dotazníky jsme rozdali členům pražského stomického klubu
ILCO na jejich edukačním sezení. Počet rozdaných dotazníků byl 60, přičemž
návratnost byla 100 %. Z počtu 24 položek v dotazníku bylo 20 otázek uzavřeného
typu, kdy si respondenti mohli vybrat pouze jednu z nabízených možností. V dotazníku
jsme uvedli také 1 otázku polootevřenou a 2 otevřené, na které mohli respondenti
odpovědět libovolně.
36
Výsledky anonymního dotazníkového šetření jsou zpracovány graficky
v programech Microsoft Excel a Word pomocí grafů a tabulek včetně jejich
interpretace.
Zkoumaný soubor tvořili pacienti s kolostomií, ileostomií či urostomií, kteří
jsou členy pražského stomického klubu ILCO. Z celkového počtu 60 respondentů bylo
38 žen a 22 mužů. Zjistili jsme, že pacienti mají založenou stomii v průměru 8 let a 7
měsíců a jejich průměrný věk je 55 let a 9 měsíců.
37
10 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A JEJICH INTERPRETACE
Položka 1 – Věk respondentů.
Tabulka 1 – Věk respondentů.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
pod 30 2 3,32 %
30 – 39 8 13,28 %
40 – 49 6 9,96 %
50 – 59 12 19,92 %
60 – 69 14 23,50 %
70 – 79 16 26,70 %
80 a více 2 3,32 %
Celkem 60 100%
Graf 1 – Věk respondentů.
n=60
38
Z 60 (100%) dotazovaných respondentů uvedli věk pod 30 let 2 dotazovaní (3,32
%), věk 30 – 39 let potvrdilo 8 respondentů (13,28 %), věk 40 – 49 let potvrdilo 6
respondentů (9,96 %), věk 50 – 59 let potvrdilo 12 respondentů (19,92 %), věk 60 – 69
let potvrdilo 14 respondentů (23,50 %), věk 70 – 79 let potvrdilo 16 respondentů (26,70
%) a věk 80 a více potvrdili respondenti 2 (3,32 %).
39
Položka 2 – Pohlaví respondentů.
Tabulka 2 – Pohlaví respondentů.
Graf 2 – Pohlaví respondentů.
n=60
Z celkem 60 dotazovaných respondentů (100%) označilo odpověď žena 38
dotazovaných (63,37 %) a odpověď muž 22 dotazovaných (36,63 %).
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Žena 38 63,37 %
Muž 22 36,63 %
Celkem 60 100%
40
Položka 3 – Rodinný stav respondentů.
Tabulka 3 – Rodinný stav respondentů.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Svobodný(á) 6 9,99 %
Ženatý/vdaná 40 66,6 %
Rozvedený(á) 6 9,99 %
Vdovec/vdova 8 13,42 %
Celkem 60 100%
Graf 3 – Rodinný stav respondentů.
n=60
Z celkového počtu 60 respondentů (100%) odpovědělo na možnost svobodný(á) 6
dotazovaných (9,99%), na možnost ženatý/vdaná odpovědělo 40 dotazovaných (66,6%),
na možnost rozvedený(á) odpovědělo 6 respondentů (9,99%) a možnost vdovec/vdova
označilo 8 respondentů (13,42%).
41
Položka 4 – Bydliště respondentů.
Tabulka 4 – Bydliště respondentů.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Vesnice 4 6,67 %
Město 56 93,33 %
Celkem 60 100%
Graf 4 – Bydliště respondentů.
n=60
Z celkového počtu 60 respondentů (100%) označili 4 dotazovaní (6,67 %)
možnost vesnice a 56 dotazovaných (93,33 %) možnost město.
42
Položka 5 – Délka života se stomií.
Tabulka 5 – Délka života se stomií.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
3 – 9 měsíců 6 9,99 %
1 – 10 let 34 56,71 %
11 – 19 let 16 26,64 %
20 – 29 let 2 3,33 %
30 – 39 let 2 3,33 %
Celkem 60 100%
Graf 5 – Délka života se stomií.
n=60
Respondenti měli na výběr 5 možností. Odpověď 3 – 9 měsíců zvolilo 6
dotazovaných z celkového počtu 60 respondentů (100%). Odpověď 1 – 10 let zvolilo 34
respondentů (56,71 %). Odpověď 11 – 19 let zvolilo 16 respondentů (26,64 %).
Odpověď 20 – 29 let zvolili 2 respondenti (3,33 %) a odpověď 30 – 39 let zvolili také 2
respondenti (3,33 %).
43
Položka 6 – Typ stomie.
Tabulka 6 – Typ stomie.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Kolostomie 34 56,61 %
Ileostomie 12 19,98 %
Urostomie 10 16,75 %
Kolostomie + urostomie 4 6,66 %
Celkem 60 100%
Graf 6 – Typ stomie.
n=60
Z 60 dotazovaných respondentů (100%) označilo možnost kolostomie 34
dotazovaných (56,61 %). Možnost ileostomie označilo 12 respondentů (19,98 %).
Možnost urostomie označilo 10 dotazovaných (16,75 %) a možnost kombinace
kolostomie a urostomie označili 4 respondenti (6,66 %). Z průzkumu vyplynulo, že
nejčastějším typem stomie je kolostomie.
44
Položka 7 – Sledování skladby jídelníčku.
Tabulka 7 – Sledování skladby jídelníčku.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 48 80,02 %
Ne 12 19,98 %
Celkem 60 100%
Graf 7 – Sledování skladby jídelníčku.
n=60
Z celkového počtu 60 respondentů (100%) si vybralo možnost ano, tedy že
sleduje více svůj jídelníček po založení stomie 48 respondentů (80,02 %) a možnost ne
si vybralo 12 respondentů (19,98 %).
45
Položka 8 – Sledování pitného režimu.
Tabulka 8 – Sledování pitného režimu.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 48 80,02 %
Ne 12 19,98 %
Celkem 60 100%
Graf 8 – Sledování pitného režimu.
n=60
Z celkového počtu 60 respondentů (100%) se ukázalo, že 48 dotazovaných
(80,02 %) sleduje více svůj pitný režim po založení stomie. Možnost ne si vybralo 12
dotazovaných (19,98 %).
46
Položka 9 – Změna kvality spánku.
Tabulka 9 – Změna kvality spánku.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 34 56,71 %
Ne 26 43,29 %
Celkem 60 100%
Graf 9 – Změna kvality spánku.
n=60
Z celkového počtu 60 dotazovaných (100%) uvedlo 34 respondentů (56,71 %),
že založení stomie omezilo kvalitu jejich spánku. Možnost ne, tedy že stomie kvalitu
spánku nezměnila, označilo 26 respondentů (43,29 %).
47
Položka 10 – Omezení v pohybu.
Tabulka 10 – Omezení v pohybu.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 26 43,29 %
Ne 34 56,71 %
Celkem 60 100%
Graf 10 – Omezení v pohybu.
n=60
Z celkového počtu 60 respondentů (100%) uvedlo, že stomie omezuje v pohybu
26 dotazovaných (43,29 %). Možnost, že stomie pohyb neomezuje, uvedlo 34
respondentů (56,71 %).
48
Položka 11 – Bolest z důvodu stomie.
Tabulka 11 – Bolest z důvodu stomie.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 12 20,08 %
Ne 48 79,92 %
Celkem 60 100%
Graf 11 – Bolest z důvodu stomie.
n=60
Z celkového počtu 60 dotazovaných (100%) označilo 48 respondentů (79,92 %),
že jim stomie nezpůsobuje bolest, tedy možnost ne. Možnost ano, tedy že stomie
způsobuje bolest, označilo 12 respondentů (20,08 %).
49
Položka 12 – Potřeba psychologa z důvodu založené stomie.
Tabulka 12 – Potřeba psychologa z důvodu založené stomie.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 8 13,42 %
Ne 52 86,58 %
Celkem 60 100%
Graf 12 – Potřeba psychologa z důvodu založené stomie.
n=60
Z celkového počtu 60 dotazovaných (100%) uvedlo 52 respondentů (86,58 %),
že nepotřebovali pomoc psychologa z důvodu založení stomie. Možnost ano, tedy že
potřebovali pomoc psychologa, uvedlo pouze 8 respondentů (13,42 %).
50
Položka 13 – Pocit deprese, strachu a úzkosti z důvodu založené
stomie.
Tabulka 13 – Pocit deprese, strachu a úzkosti z důvodu založené stomie.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 8 13,42 %
Ne 52 86,58 %
Celkem 60 100%
Graf 13 – Pocit deprese, strachu a úzkosti z důvodu založené stomie.
n=60
Z celkového počtu 60 respondentů (100%) uvedlo 56 dotazovaných (86,58 %),
že netrpí pocitem strachu, deprese či úzkosti z důvodu založené stomie. Pouze 8
dotazovaných (13,42 %) uvedlo, že těmito pocity trpí.
51
Položka 14 – Spokojenost s vizáží.
Tabulka 14 – Spokojenost s vizáží.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 36 59,94 %
Ne 24 40,06 %
Celkem 60 100%
Graf 14 – Spokojenost s vizáží.
n=60
Z celkového počtu 60 dotazovaných (100%) uvedlo, že je spokojeno s vizáží 36
respondentů (59,94 %). Odpověď ne, tedy nespokojenost se svou vizáží, označilo 24
respondentů (40,06 %).
52
Položka 15 – Soužití s manželem/manželkou nebo
partnerem/partnerkou.
Tabulka 15 – Soužití s manželem/manželkou nebo partnerem/partnerkou.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 48 79,92 %
Ne 12 20,08 %
Celkem 60 100%
Graf č. 15 – Soužití s manželem/manželkou nebo partnerem/partnerkou ve společné
domácnosti.
n=60
Z celkového množství 60 dotazovaných (100%) uvedlo 48 respondentů
(79,92%), že žijí s manželem/manželkou či partnerem/partnerkou. Odpověď ne, tedy že
nežijí s manželem/manželkou či s partnerem/partnerkou, označilo 12 respondentů
(20,08 %).
53
Položka 16 – Ovlivnění partnerského života z důvodu založené stomie.
Tabulka 16 – Ovlivnění partnerského života z důvodu založené stomie.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 20 38,56 %
Ne 32 61,44 %
Celkem 52 100%
Graf 16 – Ovlivnění partnerského života z důvodu založené stomie.
n=52
Z celkového množství 52 dotazovaných (100%) uvedli odpověď ano, tedy že
založená stomie ovlivnila partnerský život 20 respondentů (38,56 %). Odpověď ne, tedy
že stomie neovlivnila partnerský život, označilo 32 respondentů (61,44 %).
54
Položka 17 – Ostych při svlékání.
Tabulka 17 – Ostych při svlékání.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 8 15,52 %
Ne 44 84,48 %
Celkem 52 100%
Graf 17 – Ostych při svlékání.
n=52
Z celkového počtu 52 respondentů (100%) uvedlo 8 dotazovaných (15,52 %), že
pociťují ostych při svlékání před partnerem. Odpověď ne, tedy že ostych při svlékání
nepociťují, označilo 44 dotazovaných (84,48 %).
55
Položka 18 – Návštěva kulturních zařízení.
Tabulka 18 – Návštěva kulturních zařízení.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 44 73,26 %
Ne 16 26,74 %
Celkem 60 100%
Graf 18 – Návštěva kulturních zařízení.
n=60
Z celkového počtu 60 respondentů (100%) navštěvuje kulturní zařízení 44
dotazovaných (73,26 %). Odpověď ne, tedy že nenavštěvují kulturní zařízení, označilo
16 dotazovaných (26,74 %).
56
Položka 19 – Návrat do zaměstnání.
Tabulka 19 – Návrat do zaměstnání.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 32 53,38 %
Ne 28 46,62 %
Celkem 60 100%
Graf 19 – Návrat do zaměstnání.
n=60
Z celkového počtu 60 respondentů (100%) označilo odpověď, tedy návrat do
zaměstnání 32 dotazovaných (53,38 %). Odpověď ne, tedy že se do zaměstnání
nevrátili, označilo 28 dotazovaných (46,62 %).
57
Položka 20 – Důvod nenavrácení se zpět do zaměstnání.
Tabulka 20 – Důvod nenavrácení se zpět do zaměstnání.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Brzy po výkonu 2 7,14 %
Komplikace 2 7,14 %
Invalidní důchod 4 14,32 %
Starobní důchod 20 71,4 %
Celkem 28 100%
Graf 20 – Důvod nenavrácení se zpět do zaměstnání.
n=28
Z celkového počtu 60 dotazovaných (100%) je 32 pracujících a 28
nepracujících. Jako důvod nenavrácení se zpět do zaměstnání uvedlo 28 nepracujících,
možnost starobní důchod 20 respondentů (71,4 %), možnost invalidní důchod 4
respondenti (14,32 %), možnost jiné zdravotní komplikace 2 dotazovaní (7,14 %) a
nenavrácení se do zaměstnání z důvodu nedávné operace uvedli také 2 dotazovaní (7,14
%).
58
Položka 21 – Informovanost kolegů o stomii.
Tabulka 21 – Informovanost kolegů o stomii.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 30 93,75 %
Ne 2 6,25 %
Celkem 32 100%
Graf 21 – Informovanost kolegů o stomii.
n=32
Z celkového počtu 32 dotazovaných respondentů (100%) uvedlo 30
dotazovaných (93,75 %), že jejich kolegové z práce vědí o založené stomii. Pouze 2
dotazovaní (6,25 %) uvedli, že jejich kolegové o stomii nevědí.
59
Položka 22 – Odtažité chování kolegů vzhledem ke stomii.
Tabulka 22 – Odtažité chování kolegů vzhledem ke stomii.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 4 12,5 %
Ne 28 87,5 %
Celkem 32 100%
Graf 22 – Odtažité chování kolegů vzhledem ke stomii.
n=32
Z celkového počtu 32 respondentů (100%) uvedlo 28 dotazovaných (87,5 %), že
nezažili odtažité chování kolegů z důvodů stomie. Odtažité chování z důvodu založené
stomie zažili 4 dotazovaní (12,5 %).
60
Položka 23 – Problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání.
Tabulka 23 – Problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 2 6,25 %
Ne 30 93,75 %
Celkem 32 100%
Graf 23 – Problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání.
n=32
Z celkového počtu 32 respondentů (100%) má problémy s ošetřováním stomie
v zaměstnání 2 dotazovaný (6,25 %). Možnost, že v zaměstnání nemají problém
s ošetřením stomie, uvedlo 30 respondentů (93,75 %).
61
Položka 24 – Podřizování denního režimu stomii a vyprazdňování.
Tabulka 24 – Podřizování denního režimu stomii a vyprazdňování.
Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (%)
Ano 40 66,7 %
Ne 20 33,3 %
Celkem 60 100%
Graf 24 – Podřizování denního režimu stomii a vyprazdňování.
n=60
Z celkového počtu 60 respondentů (100%) uvedlo 40 dotazovaných (66,7 %), že
svůj denní režim musí podřizovat stomii a vyprazdňování. Možnost, že nemusí
podřizovat svůj denní režim stomii a vyprazdňování, uvedlo 20 dotazovaných (33,3 %).
62
11 DISKUZE
Cílem této práce bylo zjistit, jaká je kvalita života po vytvoření stomie a jak
ovlivňuje bio-psycho-sociální oblast člověka. Abychom zjistili faktory, které mohou
tyto oblasti ovlivnit, zvolili jsme metodu anonymního dotazníkového šetření. Rozdali
jsme celkem 60 dotazníků členům pražského stomického klubu ILCO, přičemž
návratnost dotazníků byla 100 %. Stomici odpovídali celkem na 24 položek.
V této diskuzi budeme porovnávat několik položek v dotazníku bakalářské práce
od Jany Doležalové (Brno, 2010) a Petry Novotné (Praha, 2011), které také zkoumaly
kvalitu života pacienta se stomií. I přes stejné téma kolegyň musíme zdůraznit, že
porovnávat můžeme jen některé položky v dotazníku.
Položka 1 zjišťovala věk dotazovaných. Zjistili jsme, že z celkového počtu 60
respondentů (100%) uvedli 2 respondenti (3,32 %) věk pod 30 let, 8 respondentů (13,28
%) věk 30 – 39 let, 6 respondentů (9,96 %) věk 40 – 49, 12 respondentů (19,92 %) věk
50 – 59, 14 respondentů (23,50 %) věk 60 – 69, 16 respondentů (26,70 %) věk 70 – 79 a
2 respondenti (3,32 %) věk 80 a více. Novotná (2010) uvádí, že z celkového počtu 50
dotazovaných (100 %) jsou 2 respondenti (2 %) ve věku 25 – 35, 2 respondenti (4 %) ve
věku 36 – 45, 15 respondentů (15 %) ve věku 46 – 55, 19 respondentů (19 %) ve věku
56 – 65, 11 respondentů (11 %) ve věku 66 – 75 a 1 respondent (1 %) ve věku 76 – 85.
Vyrovnanost těchto otázek mne velmi překvapila při vyšším počtu dotazníků Novotné
(2011). Průměrný věk respondentů našeho průzkumu je 56 a průměrný věk respondentů
průzkumu Novotné (2011) je 55.
Položka 2 zjišťovala pohlaví respondentů. Z průzkumného šetření nám vyšlo, že
z celkového počtu 60 dotazovaných (100%) bylo větší množství žen. Šetření se
účastnilo 38 žen (63, 37 %) a 22 mužů (36,63 %). Doležalová (2010) ve svém
průzkumu uvádí, že z celkového množství 112 dotazovaných (100 %) bylo 64 mužů
(57,14 %) a 48 žen (42,86 %). Tato otázka není vyrovnaná, našeho průzkumu se
účastnilo více žen a průzkumu Doležalové (2010) se účastnilo více mužů.
63
Položka 3 zjišťovala rodinný stav dotazovaných. Z celkového počtu 60
respondentů (100%) označilo 6 dotazovaných (9,99 %) možnost svobodný, 40
respondentů (66,6 %) možnost ženatý/vdaná, 6 respondentů (9,99 %) možnost
rozvedený(á) a 8 respondentů (13,42 %) možnost vdovec/vdova. Nejvíce respondentů
označilo položku ženatý/vdaná, z tohoto zjištění můžeme soudit, že nejlepším
způsobem, jak se vyrovnat se založením stomie je přítomnost druhé milované osoby.
Tuto položku nemůžeme porovnat, protože Doležalová (2010), ani Novotná (2011) ve
své práci nemají podobnou otázku.
Položka 4 zkoumala bydliště respondentů. Z celkového množství 60
dotazovaných (100%) nám vyšlo, že 56 respondentů (93,33 %) bydlí ve městě a pouze 4
respondenti (6,67 %) uvedli bydliště na vesnici. Tuto otázku nelze srovnat, protože
práce Doležalové (2010) ani Novotné (2011) ji neobsahují.
Položka 5 zjišťovala, jak dlouho mají respondenti založenou stomii.
Z průzkumného šetření nám vyšlo, že z celkového počtu 60 dotazovaných (100%) mají
stomii 3 – 9 měsíců 6 respondentů (9,99 %), 1 – 10 let 34 respondentů (56,71 %), 11 –
19 let 16 respondentů (26,64 %), 20 – 29 let 2 respondenti (3,33 %) a 30 – 39 let také 2
respondenti (3,33 %). Doležalová (2010) ve své práci uvádí, že z celkového množství
112 respondentů (100 %) označilo odpověď do 3 měsíců 20 respondentů (17,86 %),
odpověď do 12 měsíců 22 respondentů (19,64 %), odpověď 13 – 24 měsíců 18
respondentů (16,07 %), odpověď více než 2 roky 12 respondentů (10,71 %), odpověď
více než 5 let 30 respondentů (26,79 %) a odpověď více než 10 let10 respondentů (8,63
%). Z našeho průzkumu tedy vyšlo, že nejčastěji mají respondenti založenou stomii 1 –
10 let. Z průzkumu Doležalové (2010) vyšlo, že nejčastěji mají respondenti založenou
stomii více, než 5 let. Můžeme tedy konstatovat, že výsledek je shodný, i přes mnohem
větší počet dotazníků, které v průzkumu Doležalová (2010) použila.
Položka 6 zkoumala typ založené stomie u dotazovaných. Nejvíce respondentů
34 (56,61 %) označili typ kolostomie, dále 12 respondentů (19,98 %) ileostomie a 10
respondentů (16,75 %) urostomie. Zbylí 4 respondenti (6,66 %) uvedli, že mají založené
2 stomie typu kolostomie a urostomie. Ze zjištěného výsledku můžeme konstatovat, že
64
se našeho průzkumu účastnilo nejvíce respondentů se založenou kolostomií, čímž
potvrdili, že kolostomie je nejčastějším typem stomií (LUKÁŠ, 2005).
Položka 7 zjišťovala, zda dotazovaní sledují složení svého jídelníčku více, než
před založením stomie. Z průzkumu jsme se dozvěděli, že větší část a to 48 respondentů
(80,02 %) sleduje složení svého jídelníčku více, než před založením stomie. Pouze 18
respondentů (19,98 %) uvedli, že se složením svého jídelníčku více než před založením
stomie nezabývají. Z výsledku této zkoumané položky můžeme říct, že se respondenti
zabývají skladbou potravin, které konzumují. Tento výsledek nás potěšil z důvodu, že se
stomici snaží dodržovat správnou životosprávu. Práce Doležalové (2010) ani Novotné
(2011) se tímto typem otázky nezabývají.
Položka 8 zkoumala, zda dotazovaní sledují svůj pitný režim více, než před
založením stomie. Z průzkumu jsme zjistili potěšující zprávu, že 48 respondentů (80,02
%) sleduje pitný režim více, než před založením stomie. Pouze 12 respondentů (19,98
%) uvedlo, že pitný režim po založení stomie nesledují více.
Položka 9 zjišťovala, zda se narušila kvalita spánku po založení stomie.
Narušení kvality spánku z důvodu založené stomie přiznalo 34 respondentů (56,71 %).
Možnost, že kvalita spánku není narušená z důvodu stomie, označilo 26 respondentů
(43,29 %). Z výzkumu vyplývá, že stomie je velkým zásahem do života pacienta a
ovlivňuje i takto důležitou potřebu pacienta, kterou spánek bezesporu je.
Položka 10 zkoumala, zda stomie omezuje respondenta v pohybu. Z průzkumu
jsme zjistili, že 34 respondentů (56,71 %) uvedlo, že stomie není překážkou v pohybu.
Omezení v pohybu z důvodu stomie potvrdilo 26 respondentů (43,29 %). Tento
výsledek můžeme přisoudit např. velkému výběru stomických pomůcek a doplňků
v dnešní době.
Položka 11 zjišťovala, zda stomie způsobuje respondentům bolest. Z výsledků
průzkumu jsme zjistili, že 24 respondentů (79,92 %) nepociťuje bolest v souvislosti se
stomií. Pouze 6 respondentů (20,08 %) uvedlo, že jim stomie způsobuje bolest.
65
Položka 12 zjišťovala, zda dotazovaní potřebovali k přijetí stomie pomoc
psychologa. Z výsledků šetření jsme zjistili, že pomoc psychologa k přijetí stomie
nepotřebovalo 52 respondentů (86,58 %). Pouze 8 respondentů (13,42 %) k přijetí
stomie pomoc psychologa přijalo. Tento výsledek je velmi překvapující.
Položka 13 zjišťovala, zda respondenti trpí depresí, strachem či úzkostí
v souvislosti se založenou stomií. Z průzkumu nám vyšlo, že 52 dotazovaných (86,58
%) netrpí pocitem strachu, depresí či úzkostí. Tento pocit z důvodu založené stomie
potvrdilo 8 dotazovaných (13,42 %)
Položka 14 zkoumala, zda jsou respondenti spokojení se svou vizáží po založení
stomie. Spokojenost se svou vizáží uvedlo 36 dotazovaných (59,94 %). Nespokojenost
se svou vizáží uvedlo 24 dotazovaných (40,06 %). Z průzkumu vyšlo, že i přes
založenou stomii jsou respondenti se svým vzhledem spokojení.
Položka 15 zjišťovala, zda dotazovaní žijí ve společné domácnosti
s manželem/manželkou či partnerem/partnerkou. Z průzkumu jsme zjistili, že
z celkového množství 60 dotazovaných (100%) žije ve společné domácnosti 48
respondentů (79,92 %) a nežije ve společné domácnosti 12 respondentů (20,08 %).
Položka 16 zkoumala, zda založení stomie ovlivnilo partnerský vztah
dotazovaného. Z celkového množství 52 dotazovaných (100%) odpověděli, že stomie
ovlivnila jejich partnerský vztah 20 respondentů (38,56 %). Většina, tedy 32
respondentů (61,44 %), odpověděla, že stomie partnerský vztah neovlivnila. Doležalová
(2010) ve své závěrečné práci zjišťovala, jak respondenti prožívají partnerský vztah po
založení stomie. Z průzkumu Doležalové (2010) vyšlo, že z celkového množství 112
respondentů (100%) označili možnost velmi nespokojen (a) 4 dotazovaní (3,57 %),
možnost nespokojen(a) také 4 dotazovaní (3,57 %), možnost ani nespokojen(a) ani
spokojen(a) 24 dotazovaných (21,43 %), možnost spokojen(a) 56 dotazovaných (50 %)
a možnost velmi spokojen(a) 24 dotazovaných (21,43). Výsledky průzkumu těchto
otázek vyšly shodně. V našem průzkumu většina odpověděla, že založená stomie
neovlivnila partnerský vztah. Doležalové (2010) v průzkumu vyšlo, že většina
dotazovaných prožívá i přes založení stomie spokojený partnerský vztah.
66
Položka 17 zjišťovala, zda dotazovaní pociťují ostych při svlékání před svým
partnerem z důvodu stomie. Z celkového počtu 52 dotazovaných (100%) potvrdilo
ostych při svlékání před svým partnerem 8 respondentů (15,52 %). Větší množství, a to
44 respondentů (84,48 %) odpověděli na tuto otázku záporně.
Položka 18 zkoumala, zda dotazovaní navštěvují kulturní zařízení. Z celkového
počtu 60 dotazovaných (100%) 44 respondentů (73,26 %) kulturní zařízení navštěvuje a
16 respondentů (26,74 %) nenavštěvuje.
Položka 19 zjišťovala, zda se respondenti po založení stomie vrátili zpět do
zaměstnání. Z celkového počtu 60 dotazovaných (100%) uvedlo 32 dotazovaných
(53,38 %), že se do zaměstnání vrátili a 28 respondentů (46,62 %), že se do zaměstnání
nevrátili.
Položka 20 našeho dotazníku zkoumala důvod, proč se respondenti nevrátili
zpět do zaměstnání. Z celkového počtu 28 nepracujících (100%) jsme zjistili, že 2
respondenti (7,14 %) uvedli jako důvod nedávnou operaci, 2 respondenti (7,14 %)
uvedli jako důvod jiné zdravotní komplikace, 4 respondenti (14,32 %) uvedli jako
důvod invalidní důchod a 20 respondentů (71,4 %) uvedlo jako důvod starobní důchod.
Z průzkumu tedy vyšlo, že důvodem, proč se stomici nevracejí zpět do zaměstnání, není
samotná stomie, ale nejčastěji starobní důchod.
Položka 21 zjišťovala, zda kolegové ze zaměstnání respondenta vědí o jeho
stomii. Z výsledků jsme se dozvěděli, že 30 respondentů (93,75 %) uvedlo, že jejich
kolegové o stomii vědí. Pouze 2 respondenti z celkového množství 32 pracujících
uvedli, že jeho kolegové o stomii nevědí.
Položka 22 zjišťovala, zda respondenti zažili odtažité chování kolegů
v zaměstnání ve spojitosti se stomií. Z celkového počtu 32 pracujících respondentů
(100%) uvedlo 28 respondentů (87,5 %) že nezažili odtažité chování kolegů a 4
respondenti (12,5 %) odtažité chování z důvodu stomie zažili.
67
Položka 24 zkoumala, zda mají respondenti problémy s ošetřováním stomie
v zaměstnání. V zaměstnání nemá problém s ošetřováním stomie 30 respondentů
(93,75%). Problém s ošetřováním stomie v zaměstnání uvedli 2 respondenti (6,25 %).
Poslední položka 24 zjišťovala, zda musí dotazovaní podřizovat svůj denní
režim stomii a vyprazdňování. Zjistili jsme, že stomii a vyprazdňování musí svůj denní
režim podřizovat 40 respondentů (66,7 %). Stomii a vyprazdňování nemusí podřizovat
svůj denní režim 20 respondentů (33,3 %).
Průzkumná otázka číslo jedna zjišťovala, jak stomie ovlivňuje biologickou
stránku pacienta. K této průzkumné otázce se vztahovaly položky 7, 8, 9, 10 a 11
v dotazníku. Z průzkumu nám vyšlo, že tři z pěti otázek respondenti potvrdili, z čehož
musíme konstatovat, že stomie ovlivňuje biologickou stránku pacienta. Zjistili jsme, že
z důvodu založené stomie pacienti musí více sledovat obsah jídelníčku a pitný režim.
Dále je negativně ovlivněna kvalita jejich spánku. Nepotvrdilo se nám, že stomie
způsobuje bolest a omezuje stomika v pohybu.
Průzkumná otázka číslo dva zjišťovala, jak založená stomie ovlivňuje
psychickou stránku pacienta. K této průzkumné otázce se vztahovaly položky 12, 13,
14, 15, 16 a 17 v dotazníku. Z průzkumného šetření jsme zjistili, že většina pacientů:
nepotřebovali k přijetí stomie psychologa, netrpí depresí, strachem, či úzkostí z důvodu
založené stomie, žijí ve společné domácnosti s manželem/manželkou nebo
partnerem/partnerkou, nepocítili negativní ovlivnění partnerského vztahu a ostychu při
svlékání před partnerem. Výsledek těchto otázek byl velice překvapující. Zjistili jsme,
že i když je stomie velkým zásahem do dosavadního života pacienta, tak založená
stomie členům stomického klubu ILCO neovlivnila psychickou stránku. Můžeme dále
říct, že právě členství v klubech stomiků pomáhá pacientům překonávat těžké životní
období. Zde získají správný postoj, že stomie k životu patří a i s ní si mohou život
užívat plnými doušky.
Průzkumná otázka číslo tři zjišťovala, jak založená stomie ovlivňuje pacienta
po stránce sociální. K této průzkumné otázce se vztahovaly položky 18, 19, 20, 21, 22,
23 a 24 v dotazníku. Z průzkumného šetření jsme zjistili, že i přes založenou stomii
68
pacienti navštěvují kulturní zařízení, vrátili se zpět do zaměstnání, informovali kolegy
ze zaměstnání o stomii, necítili odtažité chování kolegů, nemají problémy s ošetřováním
stomie v zaměstnání. Potvrdila se nám pouze jedna položka – stomici musejí podřizovat
svůj denní režim stomii a vyprazdňování. Ze zjištěných dat můžeme říct, že samotné
založení stomie neovlivňuje pacienta po stránce sociální a nezabraňuje tak návratu do
zaměstnání. Přispívá k tomu snaha klubů a organizací, které informují širokou veřejnost
o výskytu stomiků mezi námi.
Vzhledem k zjištěným nedostatkům, můžeme navrhnout tato doporučení do
praxe. Velmi důležité je, aby stomická sestra novým stomikům zdůrazňovala výhody
stomického klubu. Ve stomickém klubu mohou stomici sdílet své obavy, rady, tipy a
různé zajímavé informace, které novým stomikům pomohou překonat tíživé pooperační
období. Kdo může nového stomika podpořit psychicky lépe, než člen stomického klubu,
který si prošel stejným trápením z důvodu založené stomie.
Dále nám z průzkumu vyplynulo, že nejčastějším typem vývodu je kolostomie.
Do praxe můžeme doporučit, aby se rizikoví pacienti účastnili pravidelných lékařských
prohlídek, jakožto prevence kolorektálního karcinomu.
Dále jsme zjistili, že pacienti mají zhoršenou kvalitu spánku z důvodu založené
stomie. Zdravotnickému personálu můžeme navrhnout, aby ke každému pacientovi
přistupovali individuálně. Stomici mají narušený spánek z důvodu sledování plnosti
sběrného sáčku. Z praxe víme, že personál často nerad vidí, když pacienti spí ve dne.
Doporučujeme nedodržovat takto striktně denní režim. Pokud vidíme, že stomik přes
den tvrdě usne, nechme jej chvilku si odpočinout. Jestliže nespí v noci, musíme potřebu
spánku zajistit aspoň chvilkou odpočinku přes den.
Dále nám průzkum ukázal, že pacienti musí stomii a vyprazdňování podřizovat
denní aktivity. Pacientům můžeme doporučit, pokud to jde, aby se naučili ovládat své
vyprazdňování.
69
ZÁVĚR
Medicínské postupy mohou pacienta nejen léčit, ale také ovlivňovat kvalitu jeho
života. Stomie je velkým zásahem do dosavadního života pacienta. Obavy, aby sběrný
sáček nepraskl, z úniku moče či stolice, ze zápachu, z návratu ke každodenním
činnostem. To jsou jen některé ze starostí stomika. Těžké pooperační období lze
zvládnout pozitivním přístupem a dostatkem informací. Důležité je edukovat pacienta o
všech úskalích, které ho mohou v budoucnu ve spojitosti se stomií ještě čekat. Velmi
nutná je spolupráce s rodinou a přáteli. Stomie by neměla být středem života pacienta,
ale pouze jeho součástí.
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je kvalita života pacienta po vytvoření
stomie a jak ovlivnila bio-psycho-sociální oblast. Tento cíl jsme zjišťovali pomocí
anonymního dotazníkového šetření.
Hlavní cíl se podařilo zjistit. Průzkumná otázka číslo jedna zkoumala, zda
stomie ovlivňuje pacienta po stránce biologické. Potvrdilo se nám, že stomie ovlivňuje
biologickou složku života pacientů. Průzkumná otázka číslo dva zjišťovala, zda stomie
ovlivňuje život pacientů po stránce psychické. Toto tvrzení se nám nepotvrdilo. Zjistili
jsme, že samotná stomie neovlivňuje psychickou oblast života pacienta. Toto zjištění
bylo velice překvapující. Poslední průzkumná otázka číslo tři zjišťovala, zda stomie
ovlivňuje pacienta po stránce sociální. Toto tvrzení se nám také nepotvrdilo.
Průzkumné šetření bylo provedeno ve spolupráci se členy stomického klubu
ILCO. Jak jsme řekli už v úvodu, stomie je velkým zásahem do života, proto nás velmi
překvapilo zjištění, že samotná stomie pacienty neovlivnila po stránce psychické.
Zjistili jsme, že stomické kluby velice zlepšují psychický stav pacienta. Možnost sdílet
s někým své starosti, trápení, rady i jiné informace a nebýt na všechny problémy sám
pozitivně zlepšují kvalitu života všech pacientů.
70
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BUB, D., S. et al., 2008. 100 questions and answers about colorectal cancer. Sudbury,
MA: Jones and Bartlett Publishers. ISBN 07-637-5441-2
BURCH, J., 2008. Stoma care. Hoboken, NJ: Wiley – Blackwell. ISBN 978-0- 470-
03177-3
DOLEŽALOVÁ, J., 2010. Život se stomií: závěrečná práce [online]. Brno: Masarykova
univerzita, Fakulta lékařská, 2010. [cit. 2013-25-02].
Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231444/lf_b_a2/
GURKOVÁ, E., 2011. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský
výzkum. 1. vyd. Praha: Grada. 224 s. ISBN 978-80-247-3625-9
Helios, Šrámková T., Stomie a sexuální život, s 4 – 5, 2012
HRADILOVÁ, V., 2010. Chyby a omyly při ošetřování stomií. Sestra [online]. Březen
2010, č. 3 [cit. 2013-12-03]. ISSN 1210-0404. Dostupný z:
http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/chyby-a-omyly-pri-osetrovani-stomii-450452
JANÁČKOVÁ, L., 2012. Milování se stomií. Radim [online]. Leden 2012, č. 1 [cit.
2013-08-03]. Dostupný z: http://www.floowie.com/cs/cti/radim-2012-1/#/zvacseni/3/
KUBÍKOVÁ, K., 2012. Kvalita života pacientů s kolostomií. Opava. Bakalářská práce. Slezská
univerzita v Opavě. Vedoucí práce Hana Heiderová.
LENOCHOVÁ, E. a kol., 2011. Život se stomií. Sestra [online]. Leden 2011, č. 1 [cit.
2013-02-03]. Dostupný z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/zivot-se-stomii-457291
LUKÁŠ, K., 2005. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. Praha: Grada,
288 s. ISBN 80-247-1283-0.
71
LÚČAN, J., 2011. Stómie a stomici. Turany: P+M. ISBN 978-80-89410-11-8.
MARKOVÁ, M., 2006. Stomie gastrointestinálního a močového traktu. Vyd. 1. Brno:
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 68 s. ISBN 80-
701-3434-8
MIKŠOVÁ, Z., et al., 2006. Kapitoly z ošetřovatelské péče 2. Praha: Grada, 171 s.
ISBN 80-247-1443-4
MLÝNKOVÁ, J., 2010. Pečovatelství. Praha: Grada, 269 s. ISBN 978-802-4731-841
NOVOTNÁ, P., 2011. Kvalita života pacienta se stomií. Praha. Bakalářská práce.
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Vedoucí práce Naděžda Procházková.
OTRADOVCOVÁ, I. a KUBÁTOVÁ, L., 2006. Komplexní péče o pacienta se stomií.
Praha: Galén, 54 s. Edice CARE. ISBN 80-726-2432-6.
ŘEHULKOVÁ, O., ŘEHULKA, E., 2008. The quality of life in the contexts [of] health
and illness. Brno: MSD, 162 s. ISBN 978-807-3920-739
SKŘIČKA, T., KOHOUT, P. a BALÍKOVÁ, M., 2007. Dieta u pacientů se střevními
vývody a po operaci střev. Praha: Forsapi, 60s. ISBN 978-80-903820-6-0.
SLEZÁKOVÁ, L., 2010. Ošetřovatelství v chirurgii II. Praha: Grada, 300 s. ISBN 978-
802-4731-308.
VOKURKA, M., et al., 2008. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 518 s. ISBN
978-80-7345-159-2.
VONDRÁČEK, J., et al., 2009. Medicínsko-právní terminologie: příručka pro právní
praxi. Praha: Grada, 101 s. ISBN 978-802-4731-513
VORLÍČEK, J., et al., 2012. Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada, 448 s. ISBN
978-802-4737-423.
72
VYBÍHALOVÁ, L., 2012. Výživa a pitný režim stomiků. Sestra [online]. Červen 2012,
č. 6 [cit. 2013-12-03]. ISSN 1210-0404. Dostupný z:
http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/vyziva-a-pitny-rezim-stomiku-465165
ZACHOVÁ, V., 2010. Stomie. Praha: Grada, 200 s. ISBN 978-802-4732-565
73
SEZNAM PŘÍLOH
PŘÍLOHA A – Dotazník I.
PŘÍLOHA B – Pomůcky k ošetřování stomií II.
PŘÍLOHA C – Protokol k provádění sběru podkladů III.
74
PŘÍLOHA A – Dotazník I.
Dobrý den,
jmenuji se Natálie Haničáková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského
studia, oboru všeobecná sestra, na Vysoké škole zdravotnické o.p.s. v Praze. Dovoluji si
Vás požádat o úplné vyplnění dotazníku, který je zcela anonymní a slouží pouze pro
potřeby mé bakalářské práce, zaměřené na kvalitu života se stomií (kolostomie,
ileostomie, urostomie).
Velmi Vám děkuji za Váš čas věnovaný k vyplnění tohoto dotazníku.
1. Jaký je Váš věk?
2. Jaké je vaše pohlaví?
 žena  muž
3. Váš rodinný stav:
 svobodný (á)
 ženatý / vdaná
 rozvedený (á)
 vdovec / vdova
4. Kde bydlíte?
 město  vesnice
5. Jak dlouho máte založenou stomii?
6. Jaký typ stomie máte?
 kolostomie
 ileostomie
75
 urostomie
 jiné, uveďte
7. Zajímáte se o složení Vašeho jídelníčku více, než před založením stomie?
 Ano
 Ne
8. Sledujete pitný režim více, než před založením stomie?
 Ano
 Ne
9. Změnila se kvalita Vašeho spánku po založení stomie?
 Ano
 Ne
10. Omezuje Vás stomie v pohybu?
 Ano
 Ne
11. Způsobuje Vám stomie bolest?
 Ano
 Ne
12. Potřeboval (a) jste k přijetí stomie pomoc psychologa?
 Ano
 Ne
13. Trpíte depresí, strachem či úzkostí z důvodu stomie?
 Ano
76
 Ne
14. Jste spokojený(á) se svou vizáží?
 Ano
 Ne
15. Žijete s manželem/manželkou či s partnerem/partnerkou ve společné
domácnosti?
 Ano
 Ne
16. Pokud jste v otázce č. 15 odpověděl (a) ano, ovlivnila stomie Váš partnerský
život?
 Ano
 Ne
17. Máte ostych při svlékání před partnerem?
 Ano
 Ne
18. Navštěvujete kulturní zařízení?
 Ano
 Ne
19. Vrátil (a) jste se po vytvoření stomie zpět do zaměstnání?
 Ano
 Ne
20. Pokud jste v otázce č. 19 odpověděl (a) ne, uveďte důvod, proč jste se do
zaměstnání nevrátil (a)?
77
……………………………………………………………………………………………
Pokud jste v otázce č. 19 odpověděl (a) ano, odpovězte na následující otázky, pokud ne
pokračujte otázkou č. 24.
21. Vědí Vaši kolegové či kolegyně, že máte stomii?
 Ano
 Ne
22. Pokud jste v otázce č. 21 odpověděl (a) ano, měl (a) jste pocit, že jejich chování
bylo odtažité?
 Ano
 Ne
23. Máte problémy s ošetřováním stomie v zaměstnání?
 Ano
 Ne
24. Musíte podřizovat svůj denní režim stomii a vyprazdňování?
 Ano
 Ne
78
PŘÍLOHA B – Pomůcky k ošetřování stomií (Archiv stomasestry TN) II.
79
PŘÍLOHA C – Protokol k provádění sběru podkladů III.