Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha 5 DEHYDRATACE JAKO OŠETŘOVATELSKÝ PROBLÉM BAKALÁŘSKÁ PRÁCE NELA HORŇÁKOVÁ Praha 2013 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 DEHYDRATACE JAKO OŠETŘOVATELSKÝ PROBLÉM Bakalářská práce NELA HORŇÁKOVÁ Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra Vedoucí práce: PhDr. Jarmila Verešová Praha 2013 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze 31. 05. 2013 …………………………………… Nela Horňáková, DiS. ABSTRAKT HORŇÁKOVÁ, Nela. Dehydratace jako ošetřovatelský problém. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Jarmila Verešová. Praha. 2013. 59 s. Hlavním tématem bakalářské práce s názvem „Dehydratace jako ošetřovatelský problém“ je průzkum, který má za úkol zjistit na jaké úrovni jsou teoretické znalosti sester o dehydrataci, elektrolytovém a vodním hospodářství a pitném režimu. Teoretická část práce charakterizuje tekutiny a vodu v našem těle. Dále se zabývá elektrolytovým a vodním hospodářstvím, pitným režimem dětí, dospělých a seniorů, dehydratací a ošetřovatelskou péčí u pacienta s dehydratací. Nosnou částí práce je kvantitavní průzkum sester pracujících ve Vsetínské nemocnici a.s. a v Agentuře domácí péče Zdislava. V práci sestry je hydratace pacienta kladena na první místa v ošetřovatelské péči. Součástí práce je i brožura s názvem „Živá voda“, určená pro širokou veřejnost a sestry. Klíčová slova: Dehydratace. Voda. Tekutiny. Ošetřovatelství. Sestra. Pitný režim. ABSTRACT HORŇÁKOVÁ, Nela. Dehydration as Nursing Issues. College of Health, o.p.s. Degree of Qualification: Bachelor (BA). Thesis Supervisor: PhDr. Jarmila Verešová. Prague. 2013. 59 s. The main theme of this bachelor thesis „Dehydration as Nursing Issues“ is survey, that aims to determine on what level are sister’s theoretical knowledges of dehydration, electrolyte and water management and drinking regime. The theoretical part describes water and liquids in our body. It also deals with electrolyte and water management, drinking regime of children, adults and seniors, dehydration and nursing care of patients with dehydration. The key part of the work is quantitative surfy of nurses working at the Vsetin hospital and Home care organisation Zdislava. In nurse’s work is hydration of patiens on first place. Constituent part of this work is also the leaflet „Living water“ for general public and nurses. Key words: Dehydration. Water. Liquids. Nursing. Nurse. Drinking regime. PŘEDMLUVA Voda je pro člověka velmi důležitá, v lidském těle se nachází okolo 60 % až 80 % vody, záleží na věku a pohlaví. Člověk vydrží déle bez jídla než pitné vody. Dehydratace jako ošetřovatelský problém, téma, které mne napadlo za horkých červnových dnů. Sáhla jsem po sklenici a naplnila ji čirou tekutinou zvanou voda. Napila jsem se a přišlo osvěžení a myšlenka tohoto tématu. Práce je určena všeobecným sestrám, které pracují se seniory na interním oddělení nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné a nesmíme opomenout ani práci sester v domácí péči. Materiál k teoretické části jsem čerpala z odborných knih, časopisů a internetových odkazů. V průzkumné části jsem využila metodu dotazníkového šetření. Touto cestou vyslovuji poděkování vedoucí bakalářské práce PhDr. Jarmile Verešové za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování této práce. Dále děkuji osloveným sestrám, které vyplnily dotazník. Velký dík patří mamince a příteli za materiální a psychickou podporu během mého studia. OBSAH SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ ÚVOD 13 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 TEKUTINY 14 1.1 Voda 14 1.1.1 Důvody proč pít vodu z vodovodu 15 2 VODNÍ A ELEKTROLYTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 16 2.1 Tělesná voda 16 2.2 Význam vody v organismu 16 2.3 Rozdělení tělesných tekutin 16 2.4 Elektrolytové složení tělesných tekutin 17 2.5 Poruchy vodního hospodářství 18 2.5.1 Patologické změny 18 2.5.2 Vztahy objemu ECT a koncentrace elektrolytů v ECT 18 2.6 Mechanismy v řízení vody 18 2.6.1 Žízeň (regulace přijmu vody) 18 2.6.2 Schopnost ledvin tvořit hyperosmolární moč 20 2.7 Metabolismus sodíku 20 2.7.1 Příjem a výdej sodíku 20 2.8 Poruchy metabolismu vody a natria 21 2.9 Metabolismus draslíku 21 2.9.1 Příjem a výdej draslíku 21 2.10 Poruchy metabolismu vody a kalia 22 3 PITNÝ REŽIM A JEHO VÝZNAM 23 3.1 Pitný režim u dětí 23 3.2 Pitný režim u dospělých 23 3.3 Pitný režim u seniorů 24 4 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA S DEHYDRATACÍ 25 4.1 Definice onemocnění 25 4.1.1 Klinický nález u dehydratace 25 4.2 Okamžitá opatření 26 4.3 Po stabilizaci pacienta 26 II. PRAKTICKÁ ČÁST 5 EMPIRICKÝ PRŮZKUM 28 5.1 Průzkumný problém 28 5.1.1 Průzkumné cíle 28 5.1.2 Průzkumné hypotézy 28 5.2 Metodika průzkumu 29 5.3 Časový harmonogram a velikost souboru 29 5.4 Průzkumný vzorec 29 6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU 30 7 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ 50 8 DISKUZE 52 8.1 Doporučení pro praxi 54 ZÁVĚR 55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 57 SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Dehydratace znamená 30 Tabulka 2 - Normální množství tělesné vody v organismu 31 Tabulka 3 - Zvláště ohroženi dehydratací jsou 32 Tabulka 4 - Příznaky dehydratace 33 Tabulka 5 - Rehydratace 34 Tabulka 6 - Než člověk zemře, vydrží bez vody zhruba 35 Tabulka 7 - Fyziologický roztok 36 Tabulka 8 - Darrowův roztok je roztok 37 Tabulka 9 - Ringerův roztok je 39 Tabulka 10 - Hyperosmolalita se objevuje u 40 Tabulka 11 - Mezi projevy dehydratace nepatří 41 Tabulka 12 - Bilanční list je součástí ošetřovatelské dokumentace na Vašem pracovišti 42 Tabulka 13 - Při své práci máte dostatek času věnovat pozornost projevům dehydratace pacienta 43 Tabulka 14 - Vhodnost každodenního užívání pitné vody z vodovodu 44 Tabulka 15 - Možnost získávání informací o správném pitném režimu 45 Tabulka 16 - Nápoje - vyhovující a nevyhovující 46 Tabulka 17 - Užíváte nutriční screening 48 Tabulka 18 - Používáte při své práci Nutridrinky 49 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Dehydratace znamená 30 Graf 2 - Normální množství tělesné vody v organismu 31 Graf 3 - Zvláště ohroženi dehydratací jsou 32 Graf 4 - Příznaky dehydratace 33 Graf 5 - Rehydratace 34 Graf 6 - Než člověk zemře, vydrží bez vody zhruba 35 Graf 7 - Fyziologický roztok 36 Graf 8 - Darrowův roztok je roztok 37 Graf 9 - Ringerův roztok je 39 Graf 10 - Hyperosmolalita se objevuje u 40 Graf 11 - Mezi projevy dehydratace nepatří 41 Graf 12 - Bilanční list je součástí ošetřovatelské dokumentace na Vašem pracovišti 42 Graf 13 - Při své práci máte dostatek času věnovat pozornost projevům dehydratace pacienta 43 Graf 14 - Vhodnost každodenního užívání pitné vody z vodovodu 44 Graf 15 - Možnost získávání informací o správném pitném režimu 45 Graf 16 - Nápoje - vyhovující a nevyhovující 47 Graf 17 - Užíváte nutriční screening 48 Graf 18 - Používáte při své práci Nutridrinky 49 SEZNAM ZKRATEK apod. a podobně atd. a tak dále aj. a jiné ATP Adenosintrifosfát, energeticky bohatá látka, jejímž štěpením získává organismus energii Clchloridový anion CTV celková tělesná voda ECT extracelulární tekutina EKG elektrokardiograf H2O voda ICT intracelulární tekutina K+ draslík (kalium) l litr mmol/l milimol na litr ml mililitr Na+ sodík (natrium) NaCl chlorid sodný NaHCO3 hydrogenuhličitan sodný např. například pH anglicky potential of hydrogen to je „potenciál vodíku“ tzv. takzvaný SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Abdominální dutina - břišní dutina Acidóza - zvýšení kyselé reakce krve Albumin - jeden z proteinů krevní plasmy, tvoří se v játrech Aldosteron - hormon regulující metabolizmus minerálních látek Angiotenzin II - vzniká z angiotenzinu I, způsobuje stažení cév, inhibuje tvorbu reninu a stimuluje tvorbu aldosteronu Anurie - zástava tvorby a vylučování moči Bradykardie - zpomalená srdeční činnost Dialýza - odstraňování zplodin látkové přeměny v organismu zadržovaných v organismu při selhání ledvin Hypofýza - podvěsek mozkový Hypothalamus - spodní část mezimozku Hypoxie - snížený obsah kyslíku ve tkáních Katabolismus - rozklad tkání, při němž složky živé hmoty jsou redukovány na zbytkový materiál a odstraňovány z těla, destrukční fáze metabolizmu Likvor - mozkomíšní mok Meteorizmus - nadýmání, tvoření plynů ve střevech Neurokrinie - produkce hormonů nervovými buňkami Oligurie - snížené vylučování moči Osmolalita - celkové množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v kilogramu vody Parestezie - nepříjemný pocit brnění, píchání, svědění či pálení kůže bez trvalých následků Pleurální dutina - pohrudniční dutina Reabsorbce - opětovné vstřebávání Retence - zadržování Spazmus - křeč, sevření, vůlí neovlivnitelná svalová kontrakce Spastický ileus - svalovina střevní stěny dostane do křeče, a není schopna se uvolnit a tím posouvat obsah střevní dále Tachykardie - zrychlená srdeční činnost Vasopresin - hormon řídící hospodaření organismu s vodou 13 „ Jestli voda shnije, neuvidíš dna, ani kdyby bylo vody po kolena“. Talíb Abú ÚVOD Dehydratace se dotýká každého člověka, kdy nedostatečně pijeme nebo nepociťujeme potřebu pít. Dostatečná hydratace je často opomíjena lidmi i samotnými zdravotníky. Bakalářská práce je zaměřena na dehydrataci jako ošetřovatelský problém. Cílem práce je poukázat na to, jak je důležitá voda pro organismus a to nejen zdravého, ale hlavně nemocného. Praktickou část tvoří průzkum, který je orientován na sestry ze zdravotnických zařízení ve Zlínském kraji a má za úkol zjistit teoretické znalosti sester o dehydrataci jako takové, o elektrolytovém a vodním hospodaření, a pitném režimu. Metoda průzkumu - dotazník. Součástí praktické části je i brožura pro sestry a laickou veřejnost s názvem „Živá voda.“ V práci sestry je hydratace pacienta kladena na první místa v ošetřovatelské péči. U nás v současné době mají problémy s hydratací většinou senioři a děti, jež nepociťují žízeň. Přesto si, ale troufáme říci, že problém dehydratace se dotýká každého pacienta a to především v důsledku změny prostředí a omezeného přístupu k tekutinám, jež byl člověk schopen přijímat jako zdravý ve svém prostředí. Dodržovat pitný režim by měl každý z nás. Ruku na srdce v dnešní uspěchané době často saháme po tekutině, jakmile se dostaví pocit žízně a to je již pozdě. Na sestrách je, aby v nemocnicích a dalších zařízeních napomáhaly správnému pitnému režimu, a také aby pacienty poučily o významu pitného režimu a vhodných nápojích a upozornily je na ty nevhodné. Práce si klade za cíl zjistit zda, sestry mají na tyto věci dostatek času a zda mají k tomuto potřebné teoretické znalosti. 14 I.TEORETICKÁ ČÁST 1 TEKUTINY Tekutiny v našem těle prodělávají nepřetržitý koloběh, který je nezbytný pro správnou činnost organismu. Nealkoholické nápoje patří do běžného denního života každého z nás. Stejně tak jako jídlo se i tekutiny mohou stát pro nás potěšením (VOKURKA, HUGO, 2005). 1.1 Voda Voda (H2O) je nejdůležitějším zdrojem života. Bez vody života není. Voda si určitě zaslouží naši ochranu. Změna začíná u nás pěkně kapku po kapce. Je jedním z nejcennějších zdrojů planety. Voda je naše bohatství. Téměř 900 miliónů lidí, což je více než jeden člověk ze šesti - nemá přístup k pitné vodě (OSN, 2012, Kapka po kapce). Voda je mimořádná látka, která se chová anomálně téměř ve všech svých fyzikálně - chemických vlastnostech a zřejmě představuje tu nejvíc složitou z jednoduchých chemických sloučenin (BLAŽEK a kol., 2006). Voda má ovšem i svou odvrácenou tvář. V České republice jsou to především povodně, sucho, vodní eroze, teplotní režim povrchových vod, zdravotní rizika a havarijní znečištění vod (BLAŽEK a kol., 2006). Z organismu se voda ztrácí dechem, potem, močí a stolicí, proto je velmi nutné zásobu vody v organismu pravidelně obnovovat. Prostřednictvím potravy, které obsahují vodu, pitím tekutin a voda vzniká v těle spalováním látek, především tuků. Člověk má pít pravidelně a po doušcích (MIKŠOVÁ a kol., 2006). K pití stačí člověku 2 až 4 litry vody denně. Celodenní příprava stravy pro jednoho člověka však vyžaduje 2 až 5 tisíc litrů (OSN, 2012, Kapka po kapce). S vodou se setkáváme každý den, je to základní složka potravy, vodu pijeme, vaříme z ní chutné pokrmy, umýváme se, užíváme ji k práci na zahradě a také k relaxaci z tohoto je zřejmé, že s vodou se setkáváme v každodenním životě (ZLATOHLÁVKOVÁ, 2012, Voda je tekutý dar). 15 Někteří z nás berou vodu jako samozřejmost, ale je velmi důležité si uvědomit, že nedodržením pitného režimu si můžeme způsobit fyzickou a psychickou újmu, nemůžeme se soustředit na činnost, objeví se silná bolest hlavy, nedostatek vody v organismu vede v nejhorších případech k dehydrataci a následné smrti (http://www.dobra-voda.cz/vyznam). Dnešní pitná voda v domácnostech prochází úpravami, čištěním a informace z původních živoucích zdrojů jsou tak lámány, vytlačovány a deformovány (GROBCOVÁ, 2008). Pitnou a zdravotně nezávadnou vodu získáváme úpravou surové vody. Surová voda se vyskytuje ve formě podzemních nebo povrchových zdrojů, dále je odváděna do úpravny vod, upravuje se různými způsoby např. chemickým čeřením, desinfekcí, filtrací atd. Poté se upravená voda přečerpá do vodojemů a míří ke svým spotřebitelům (http://eagri.cz/public/web/mze/voda/statni-sprava-ve-vh/majetkova-a-provozni- evidence-vodovodu-a/100053273.html). 1.1.1 Důvody proč pít vodu z vodovodu: - voda je zdravotně nezávadná a pitná; - nemusíte se bát dlouhodobého užívání - nevyvolává onemocnění či jiné závažné poruchy zdraví přítomností mikroorganismů či jiných látek; - pitná voda je přísně kontrolována a musí splňovat hygienické požadavky dle vyhlášky; - kvalita dodávané pitné vody spotřebitelům musí vyhovovat evropským standardům; - pitím vody z vodovodu ušetříte, protože jeden litr vody je asi stokrát levnější než jeden litr balené vody, z toho vyplývá, že litr vody z kohoutku vyjde přibližně na 6 haléřů; - voda je vždy čerstvá, optimálně je uchovávána v chladu a temnu ve vodovodním potrubí; - myslíte na životní prostředí - žádná přeprava balené vody kamiony, zákonem dána likvidace neekologického odpadu, tedy plastových obalů lahví, výroba balených vod zatěžuje celosvětově klimatické podnebí; - nemusíte domů nosit balíky balené vody, které zatěžují Vaše záda a klouby (ZLATOHLÁVKOVÁ, 2012, Proč pít vodu z vodovodu?). 16 2 VODNÍ A ELEKTROLYTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 2.1 Tělesná voda Prakticky všechny děje v lidském organismu probíhají ve vodním prostředí. Voda tvoří základ tekutiny obklopující buňky, ale i největší podíl buněčného obsahu (NAVRÁTIL a kol., 2008). 2.2 Význam vody v organismu Vodní a iontová rovnováha určuje podstatným způsobem stálost vnitřního prostředí (homeostáza). Vnitřní prostředí organismu se podílí i na distribuci a pohyb látek, dále také na udržení cirkulujícího objemu, hydrolýze (prostředí pro chemické reakce), zvlhčování sliznic, pružnosti kůže a termoregulaci. Významně se podílí na zajištění stability a stálosti koncentračních spádů, iontových rovnováh, osmolality a pH (SVAČINA et al., 2010). 2.3 Rozdělení tělesných tekutin Základ vnitřního prostředí tvoří voda, představuje 60 % hmotnosti dospělého lidského organismu. Průměrné množství celkové tělesné vody (CTV) záleží na věku a pohlaví. U novorozenců a kojenců je obsah vody 80 - 85 % tělesné hmotnosti, s přibývajícím věkem celková tělesná voda klesá a u dětí se pohybuje asi okolo 75 % tělesné hmotnosti, u mužů je obsah vody 62 % tělesné hmotnosti a u žen to tvoří 55 % tělesné hmotnosti, rovněž v těhotenství dochází k retenci tekutin a CTV je zvýšena, naproti tomu ve stáří a při obezitě se podíl vody v organismu snižuje. Rozdělení tělesných tekutin v lidském těle závisí na věku, pohlaví a poměru mezi netukovou a tukovou tkání v těle (SVAČINA et al., 2010, KLENER et al., 2006, NAVRÁTIL a kol., 2008). Voda je v lidském těle rozdělena do dvou hlavních distribučních prostorů. Přibližně 2/3 tělesné vody se nachází přímo v buňkách, 17 tedy intracelulárně (nitrobuněčně) a 1/3 se nachází mimobuněčně neboli extracelulárně (SVAČINA et al., 2010). Největší podíl v lidském těle tvoří intracelulární tekutina, představuje 40 % tělesné hmotnosti. Intracelulární tekutinu můžeme naleznout v měkkých tkáních, ale i v kostech, chrupavkách a pojivu. Extracelulární tekutina tvoří 20 % celkové tělesné hmotnosti. Změny jejího složení i množství jsou rychlejší a pružnější. Extracelulární tekutina se dělí na tekutinu uloženou v mezibuněčném prostoru - intersticiální - tkáňový mok - 15 % hmotnosti a v cirkulaci - intravazální neboli voda plazmy - krevní plazma - 5 % hmotnosti (SVAČINA et al., 2010, NAVRÁTIL a kol., 2008). Mimo tyto tekutiny se v lidském těle nachází ještě tzv. tekutina transcelulární, patří k ní likvor, kloubní tekutina, tekutina v trávicím ústrojí, malé množství tekutiny v abdominální dutině a v pleurální dutině. Liší se svým složením a funkcí. Tělesné tekutiny jsou řízeny homeostatickými mechanismy. Udržení objemu cirkulujících tekutin je jedním z klíčových principů zachování života a během vývoje si organismy vytvořily řadu regulačních mechanismů (SVAČINA et al., 2010). 2.4 Elektrolytové složení tělesných tekutin Elektrolyty (ionty) rozhodují o osmotickém tlaku a pH vnitřního prostředí (RACEK, 2006). Koncentrace jednotlivých iontů se v intracelulární a extracelulární tekutině významně liší; tento rozdíl je nezbytný pro správnou činnost buněk, nervosvalovou dráždivost, činnost srdeční apod. Hlavní podíl na udržení rozdílných koncentrací iontů mezi intracelulární tekutinou (ICT) a extracelulární tekutinou (ECT) mají tzv. iontové pumpy. Jsou to enzymové systémy tvořící součást buněčných membrán, které čerpají ionty proti koncentračnímu gradientu (NAVRÁTIL a kol., 2008). Hlavním kationtem ICT je kalium (draslík) K+ , hlavním aniontem je fosfát a bílkoviny. Elektrolytové složení ECT je velmi podobné plasmě, hlavním kationtem je natrium (sodík) Na+ , ale bílkoviny jsou v sloupci aniontů nahrazeny chloridovým anionem Cl(RACEK, 2006, NAVRÁTIL a kol., 2008). 18 2.5 Poruchy vodního hospodářství 2.5.1 Patologické změny spočívají na jednoduchých principech: - zvýšení nebo snížení celkového množství elektrolytů v organismu; - nárůst nebo úbytek celkového objemu tekutiny (KLENER et al., 2006). Změna koncentrace elektrolytu je výsledkem paralelně nebo proti sobě probíhajících změn objemu vnitřního prostředí a celkové zásoby elektrolytu. Iont Na+ je hydratován pláštěm H2O, a podílí se tedy hlavním dílem na velikosti objemu celé ECT. Kolik z tohoto objemu zůstane intravazálně, závisí na koncentraci albuminu v krvi (KLENER et al., 2006). 2.5.2 Vztahy objemu ECT a koncentrace elektrolytů v ECT je možno definovat následujícími základními pravidly: - natrium se zadržuje v organismu ve formě izotonické tekutiny (přitom se jeho koncentrace ve vnitřním prostředí nemění); - zvýšení nebo snížení Na+ v organismu vede (pokud není omezen přívod vody) k poruše extracelulárního objemu, koncentrace natria se v tomto případě v tělesných tekutinách nemění; - změna bezsolutové vody v organismu vede ke změně koncentrace Na+ v ECT a tím ke změnám osmolality; - při ztrátách čisté bezsolutové vody koncentrace Na+ v ECT stoupá. Při nadměrném přívodu čisté vody bez přívodu Na+ se jeho koncentrace v extracelulární tekutině sníží a tím klesá osmolalita (KLENER et al., 2006). 2.6 Mechanismy v řízení vody V řízení metabolismu vody se uplatňují hlavně dva mechanismy: 2.6.1 Žízeň (regulace příjmu vody) Franz Victor Werfel německy píšící spisovatel, kdysi řekl „Žízeň je nejjistější důkaz, že musí existovat voda“. Dle Velkého lékařského slovníku je žízeň jedním 19 ze základních lidských pudů, jež vede k příjmu tekutin. Centrum žízně se nachází v hypothalamu. Na vzniku pocitu žízně se podílejí osmotické poměry v organismu, Angiotenzin II, suchost sliznic v oblasti ústní dutiny a hltanu aj. (VOKURKA, HUGO, 2005). Jde o pocit vyvolaný nedostatkem tekutin, který vyvolává potřebu pít. Žízeň může vzniknout tehdy, když stoupne koncentrace krystaloidů v krevní plazmě na určitou hranici. Potřeba přijímat tekutiny je také způsobena pocity suchosti patra, jazyku a hltanu působením určitých hormonů, svou roli uplatní i psychické rozpoložení. Člověk bez přísunu tekutin zemře asi za 7 - 10 dní. Pokud člověk nemá možnost pít, velmi rychle ztrácí tělesnou hmotnost a celkově slábne (ZLATOHLÁVKOVÁ, 2012, Žízeň, dehydratace a léčba). Stejně jako u jídla bychom měli u pití dbát na jeho pravidelnost a raději si dát sklenku vody každé dvě hodiny, než dohánět co jsme přes den zmeškali, dvoulitrovou lahví na ex (KYNYCHOVÁ, KRUNTORÁDOVÁ, 2006). Signál, že máme nedostatek vody v těle je pocit žízně, tmavá moč, sucho v ústech, pocit neklidu, nemožnost se soustředit, klesá výkon, objevuje se nervozita, mírná teplota, bolesti hlavy, apatie a zvyšuje se krevní tlak (ZLATOHLÁVKOVÁ, 2012, Když tělu chybí voda). Žízniví lidé mohou být také do jisté míry agresivní, zlostní a malátní, méně známý příznak je i zpomalení metabolismu. Dlouhodobější odvodnění poškozuje ledviny, zhoršuje trávení a organismus je zaplaven toxickými látkami. Nedostatek vody v těle má i vliv na synoviální tekutinu v kloubech, začínají záněty a revmatické bolesti, krev je nedostatečně ředěná a mohou vznikat trombotické části, které mohou ucpat důležité cévy (ZLATOHLÁVKOVÁ, 2012, Když tělu chybí voda). Čím vyzrát na žízeň, ideálně je to sklenice pitné vody, dodá potřebné minerální látky a stopové prvky. Čaj je výborný k zahnání žízně, zeleninové a ovocné šťávy mají detoxikační a regenerační účinky, do příjmu tekutin zahrnujeme též čerstvou zeleninu a ovoce nebo polévky (ZLATOHLÁVKOVÁ, 2012, Když tělu chybí voda). Ovoce dokáže zahnat žízeň. Mezi ovoce s nejvyšším obsahem vody patří, např. meloun vodní obsahuje až 91 % vody, jahody s 92 %, grapefruit s 91 %, hroznové víno s 90 %, jablka s 84 % nebo banán obsahuje okolo 74 % vody. Čím více je v nápoji 20 obsažen cukr, tím méně zažene žízeň a tím máme více sklon k dehydrataci (ZLATOHLÁVKOVÁ, 2012, Když tělu chybí voda). 2.6.2 Schopnost ledvin tvořit hyperosmolární moč (regulace výdeje moči) Tento mechanismus reaguje na změny extracelulárního objemu tekutin a jejich osmolalitu. Sodík odpovídá za objem tekutin v těle a jeho regulací se zároveň upravuje jak zmíněný objem tělesných tekutin tak i např. krevní tlak. Reabsorbce vody ledvinami je řízena antidiuretickým hormonem (vasopresinem). Antidiuretický hormon vzniká v hypothalamu, poté neurokrinií přechází do zadního laloku hypofýzy. Odtud je uvolňován při zvýšené osmolaritě ECT (http://sestrylf3.unas.cz/metvody.html). Vasopresin působí v distálním tubulu a sběrném kanálku ledvin, kde zajišťuje zpětné vstřebávání vody (http://sestrylf3.unas.cz/metvody.html). 2.7 Metabolismus sodíku Sodík (natrium, Na+ ) je z 50 % obsažen v extracelulární tekutině, ze 40 % vázáno v kostní tkáni a jen asi 10 % se nachází v intracelulární tekutině. Natrium je tedy hlavní extracelulární kation a nenahraditelnou funkcí je udržení osmotického tlaku (osmolalita) ECT. Dále se také podílí na udržování normální nervosvalové dráždivosti a na propustnosti buněčné membrány (NAVRÁTIL a kol., 2008). 2.7.1 Příjem a výdej sodíku Hlavní zdroj sodíku je chlorid sodný (kuchyňská sůl). Ztráty sodíku závisejí výrazně na jeho příjmu. Za příznivých fyziologických okolností se sodík vylučuje močí. Za patologických okolností se všechny uvedené ztráty sodíku močí mohou výrazně zvýšit. Tyto ztráty jsou významné při nadměrné tělesné zátěži (pocení), při velmi vysokých teplotách, pobytem v horkém prostředí nebo ztráty přes sekrety trávicího ústrojí při zvracení, průjmech, píštělemi či drény apod. (NAVRÁTIL a kol., 2008). 21 2.8 Poruchy metabolismu vody a natria Sodík váže velké množství vody a z tohoto důvodu je metabolismus sodíku neoddělitelný od metabolismu vody a společná je i jejich regulace (NAVRÁTIL a kol., 2008). Definujeme dvě základní poruchy metabolismu vody a natria, a to hypernatremii a hyponatremii. Hypernatremii definujeme jako zvýšení koncentrace sodíku v plazmě nad 145 mmol/l. Léčba spočívá v přívodu izotonických roztoků glukózy (KLENER et al., 2006, ZADÁK, 2008). Hyponatremii definujeme jako snížení koncentrace sodíku v plazmě pod 130 mmol/l. Zvláště nebezpečná je hyponatremie u starých lidí a v případě, že se vyvinula rychle. Při léčbě hyponatrémii kombinované s deficitem vody podáváme izoosmolární nebo lehce hyperosmolární roztok NaCl, který při současné ztrátě tekutin průjmem kombinujeme s alkalizujícími bilančními roztoky (KLENER et al., 2006). 2.9 Metabolismus draslíku Draslík (kalium, K+ ) je hlavní intracelulární kation, 98 % se nachází v ICT. Fyziologické rozmezí koncentrace draslíku v plazmě (ECT) je 3,8 - 5,2 mmol/l, průměrně 4,5 mmol/l. Naproti tomu v buňkách je koncentrace draslíku až o dvě položky vyšší, pohybuje se v rozmezí 110 - 160 mmol/l, v erytrocytech kolem 95 mmol/l. Zachování tohoto poměru je nezbytné pro správnou funkci buněk - nervosvalovou dráždivost a dráždivost buněk převodního systému myokardu. Distribuce draslíku s převahou v ICT a distribuce sodíku s převahou v ECT je zajišťována aktivní činností tzv. sodíkové pumpy - enzymu Na+ -K+ -adenosintrifosfatázy, který ke své činnosti vyžaduje adenosintrifosfát (ATP); většina klidové spotřeby energie je využita právě k zajištění membránového přenosu iontů proti koncentračnímu gradientu (NAVRÁTIL a kol., 2008). 2.9.1 Příjem a výdej draslíku Draslík je obsažen v rostlinné stravě - v ovoci, zelenině a výrobcích z nich. Asi 90 % draslíku se za fyziologických okolností ztrácí z organismu močí. Množství vyloučené močí závisí na příjmu draslíku v potravě; při jeho omezení v potravě 22 však ledvina nedovede snížit vylučování draslíku tak dokonale, jak to dovede u sodíku. Při úpravě vylučování draslíku, se uplatňuje zejména vliv aldosteronu (NAVRÁTIL a kol., 2008). 2.10 Poruchy metabolismu vody a kalia K poruchám metabolismu vody a kalia patří hyperkalemie a hypokalemie. Hyperkalemie je zvýšení hladiny draslíku v plazmě nad hranici 5 mmol/l, těžká forma nad 7,5 mmol/l (LUKÁŠ, ŽÁK a kol., 2009, KLENER et al., 2006). Příčiny hyperkalemie je retence draslíku, přesun draslíku z intracelulární tekutiny do extracelulární tekutiny (hypoxie, acidóza), zvýšený příjem (může být exogenní - transfuze i endogenní - popáleniny) a snížení renálního vylučování (akutní renální selhání) (SVAČINA et al., 2010). Projevy hyperkalemie změny na myokardu prokázané vyšetřením EKG, svalové slabosti, křeče, parestezie, bradykardie, spazmy v trávicím ústrojí, může dojít až ke spastickému ileu (LUKÁŠ, ŽÁK a kol., 2009). Hyperkalemie vyžaduje okamžitou léčbu! Léčba může probíhat při mírné hyperkalemii dodáním kalcia intravenózně. Další léčba probíhá podáním 50 - 100 mmol NaHCO3 ve formě 0,5 molárního roztoku, nebo se užívá infuze glukózy s inzulínem, dialýza, přerušení přívodu kalia - vynechání léků, úprava acidózy a katabolismu (KLENER et al., 2006). Hypokalemie je snížení hladin draslíku v plazmě pod hranici 3,7 mmol/l (LUKÁŠ, ŽÁK a kol., 2009). Příčiny hypokalemie je nedostatečný příjem draslíku, ztráta draslíku přes ledviny a gastrointestinální trakt nebo transcelulární přesun draslíku (SVAČINA et al., 2010). Projevy hypokalemie mohou být kardiální - změny na EKG, neuromuskulární, metabolické, renální nebo endokrinní. Subjektivně si pacient stěžuje na svalovou slabost, mohou se objevit křeče, parestezie, bolest, meteorizmus, zácpa a dýchací obtíže (LUKÁŠ, ŽÁK a kol., 2009). Při diagnostice se využívá odpadu kalia z moči, aktuální hodnoty acidobasické rovnováhy a měření krevního tlaku. Při léčbě využíváme preparáty kalia a ovoce (KLENER et al., 2006). 23 3 PITNÝ REŽIM A JEHO VÝZNAM V následující kapitole se budeme věnovat pitnému režimu dětí, dospělých a seniorů. 3.1 Pitný režim u dětí Jak je známo u dětí velmi málo pociťují žízeň, tím je vyšší riziko dehydratace. Děti jsou citlivé na ztrátu vody více než dospělí lidé. Množství potřebných tekutin dodáváme podle věku, prostředí nebo fyzické aktivity. Kojenci potřebují až 150 ml na kilogram hmotnosti, tedy pětikilogramové dítě by mělo přijmout 3/4 litru tekutin denně. Roční batole, které váží 10 kilogramů, by mělo přijmout asi 1,5 litru tekutin za den. V dalších letech se příjem tekutin rovná asi 10 % tělesné hmotnosti. U školáků je doporučeno přijmout až 2 litry tekutin denně. Do správného pitného režimu dětí bychom měli zahrnout stolové stolní vody, minerální vody, které jsou smíchány se stoprocentními džusy, čaje bez kofeinu, neslazené ovocné čaje, čerstvá šťáva z ovoce, kterou smícháme s vodou nebo přírodní džusy a nesmíme opomenout ani čistou vodu. Vhodné je nápoje střídat. Pro děti nejsou vhodné nápoje s vyšším obsahem cukru. Cukr zpomaluje vstřebávání vody v těle. Měli bysme pamatovat na to, že pro děti také nejsou vhodné velmi studené nápoje (http://www.zdrava5.cz/jnp/cz/zdravi_mych_blizkych/pro_zdravi_deti- pitny_rezim_deti.html). 3.2 Pitný režim u dospělých U dospělých lidí je doporučováno, aby vypili minimálně za den až 2 litry tekutin denně, ideální rozmezí je 2,5 až 4 litry. K tomuto množství můžeme připočítat i potraviny s vyšším obsahem vody. Příjem bysme měli zvýšit v případě nadměrného pocení až o 1 litr tekutin navíc, je to hlavně u lidí, kteří vykonávají fyzicky náročnou práci, drží dietu, mají zdravotní problémy nebo se pohybují v nadměrně teplém 24 prostředí. Na dostatečný příjem tekutin bysme měli dbát hlavně u těhotných žen a seniorů (http://www.mezdravi.cz/pitny-rezim/). Je předpokládáno, že od 5 % do 10 % celkové tělesné vody se denně obměňuje. Výzkumem bylo zjištěno, že denní odpovídající příjem vody je v průměru 3,7 l pro dospělého muže a 2,7 l pro dospělou ženu, u těhotných žen a kojících se příjem vody zvyšuje o 0,3 až 1,1 l. Denní objem u mužů je asi 3,3 l při normální denní činnosti a 4,5 l při zvýšené aktivitě, u žen se tyto hodnoty liší, jsou nižší o 0,5 až 1 l (HAVLÍK, 2006). 3.3 Pitný režim u seniorů Nejvyšší obsah vody v těle se vyskytuje v mládí, s příbývajícím věkem obsah vody klesá. Nejčastěji senioři ztrácejí vodu potem a dechem, což představuje asi 1 litr za 24 hod, tím vším se ztrácejí i minerální látky. U akutního onemocnění je nejvíce senior ohrožen dezorientací, křečemi, apatií, únavou a celkovým vyčerpáním. Poruchy iontového prostředí a nedostatek vody nejvíce ohrožuje tuto věkovou skupinu (CHALOUPKOVÁ, 2007). Pitný režim u seniorů bývá velmi závažným problémem. Je fyziologicky dáno, že lidé ve stáří ztrácí pocit žízně a odmítají tekutiny, z toho vyplývá, že jsou velmi ohroženi dehydratací (http://www.vyzivavnemoci.cz/seniori-a-podvyziva/). Riziko dehydratace u starších lidí nad 85 let je z důvodu toho, že tyto starší osoby ztrácí potřebný reflex žízně, mají problémy s komunikací a dorozumíváním se svým okolím, trpí nechutenstvím, ztrácí svalovou sílu a snižuje se i hmotnost. Většinou jim lékař naordinuje určité léky, projímadla, uklidňující látky a diuretika, které potřebnou tělesnou tekutinu odebírají. Senioři dále trpí i dalšími obtížemi, jako je zácpa nebo těžký průjem a objevují se i teploty a zvracení, často jim pečující osoba nepřikládá důležitost. S touto záležitostí by měli být seznámeny všechny osoby, které se podílí jak na péči v domácím prostředí tak i pracovníci nemocnic, domovů pro seniory a ostatních sociálních zařízeních (HAVLÍK, 2006). 25 4 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U PACIENTA S DEHYDRATACÍ 4.1 Definice onemocnění Dehydratace je nadměrná ztráta a nedostatek vody v organismu běžně způsobený horečkou, těžkým průjmem, zvracením nebo nedodržením pitného režimu. Závažné projevy jsou pozorovatelné, když celkový objem tělesných tekutin klesne asi o 6 % (HAVLÍK, 2006). Dehydratace může být izotonická, hypertonická nebo hypotonická. Při dehydrataci je nutno zakročit velmi rychle, aby se zabránilo vzniku a vývoji hypovolemického šoku, multisystémového orgánového selhání, kómatu a následné smrti (ADAMS, HAROLD, 1999). Při dehydrataci, se zvyšuje produkce histaminu, to způsobí, nabobtnání tkání, tedy i v plicích se zvyší objem plicních sklípků. Tím se prostor v plicích zúží a není dostatečný prostor pro nadechnutí, dochází ke zkracování dechu, který je typický pro astma. Histamin je látka, která napomáhá k nervovému přenosu, má podstatný vliv na mechanismus tělesného reflexu žízně a příjmu vody (MEYEROWITZ, 2001). Podle Dr. Batmanghelidje je právě dehydratace jednou z možných důvodů nadměrné tvorby histaminu. Lidem trpící astmatem anebo alergií doporučuje pít stanovené množství vody pro denní příjem, při samotném záchvatu doporučuje vypít 3 - 4 sklenice vody a nechat na jazyku rozpustit několik zrnek soli (MEYEROWITZ, 2001). 4.1.1 Klinický nález u dehydratace zahrnuje: - žízeň; - suchost sliznic, kůže a snížené pocení; - suchý a popraskaný jazyk; - obtížné mluvení; - závratě, slabost, únavu; - hypotenzi; - netečnost; 26 - zmatenost až delirium; - horečku; - tachykardii v klidu; - pokles hmotnosti; - oligurii nebo anurii; - vpadlé oči; - svalové záškuby, křeče; - šok; - abnormální koncentraci sodíku a hodnot osmolality séra (ADAMS, HAROLD, 1999). Spokojenost pacientů s prací sestry je patřičným ukazatelem odvedené práce (PAVLÍKOVÁ, 2006). Pacienti s těžkou dehydratací bývají hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. Nutnost edukovat pacienta o správném pitném režimu. 4.2 Okamžitá opatření - monitorace základních životních funkcí; - zaznamenáváme vstupní hmotnost pacienta, pečlivě dokumentujeme příjem i výdej tekutin; - připravíme pacienta k nitrožilní léčbě a zajistíme přístup k žíle; - odebereme krev na vyšetření iontů v séru, hemoglobinu, hematokritu a počtu leukocytů; - zavedeme trvalé monitorování srdeční činnosti a sledujeme EKG, zda se neobjevuje tachykardie či jiná porucha rytmu; - asistujeme u diagnostických testů či postupů ke zjištění základní příčiny dehydratace; - sledujeme stav elektrolytů, cílem léčby je korekce porušené rovnováhy (ADAMS, HAROLD, 1999). 4.3 Po stabilizaci pacienta - sledujeme krevní testy, hlásíme významné změny hladiny sodíku; - kontrola základních životních funkcí a stavu vědomí, během infuzní terapie jednou za hodinu a poté každé 4 hodiny; - snížený výdej moči může zapříčinit mozkový edém nebo oběhové selhání; 27 - denně pacienta vážíme a do dokumentace zaznamenáváme tělesnou hmotnost; - dle ordinace dodáváme tekutiny a jídlo - vše zaznamenáváme do dokumentace kolik, pacient vypil a snědl; - dbáme o bezpečnost pacienta; - poučíme pacienta o důležitosti rehydratace; - pamatujeme si, že nejvíce ohroženi dehydratací jsou senioři a děti (ADAMS, HAROLD, 1999). Nezaměnitelnou a nezbytnou součástí péče o pacienta s dehydratací, je také oblast výživy. Tato oblast ošetřovatelské anamnézy obsahuje informace týkající se lidských potřeb přijímat potravu, trávit, vstřebávat, mít funkční metabolizmus a dostatek tekutin. Dostatečná saturace těchto potřeb se promítá do kvality stavby a funkci celého organismu, jeho schopností vyrovnat se s patologickými procesy, např. s hojením různých druhů ran a poranění, se zánětlivými procesy atd. Při těchto stavech potřebuje organizmus k regeneraci dostatek energetických a stavebních zdrojů, které mu výživa poskytuje. V nemoci nelze tzv. hladovět, aby procesy uzdravování mohly být nastartovány a mohly probíhat (TRACHTOVÁ a kol., 2001). Sestra pracuje dle metody ošetřovatelského procesu. Prvním krokem je posouzení, dále probíhá ošetřovatelská diagnostika. Po stanovení diagnostického závěru je třeba vytvořit plán individuální ošetřovatelské péče (MAREČKOVÁ, 2006). V ošetřovatelské péči u pacienta s dehydratací sestra uplatní mnoho ze svých rolí, sestra poskytovatelka ošetřovatelské péče, sestra edukátorka, ale hlavně sestra pozorovatel. Pohledem a pohmatem zjišťuje stav kožního turgoru, stav sliznic, a také sleduje, zda se u pacienta nevyskytují otoky. Při diagnostikování otoků si pečlivě všímáme, zda jsou otoky symetricky nebo asymetricky uložené (NAVRÁTIL a kol., 2008). Při dehydrataci se velmi často uplatňuje infuzní terapie. Infuzní terapie představuje podání většího množství tekutiny do organismu jinou cestou než trávicím ústrojím, tedy parenterálně. Infuze se aplikuje intravenózně, intraarteriálně, subkutánně a intraoseálně. Nejčastěji lékaři předepisují tyto infuzní roztoky: fyziologický roztok, 5 % glukózu, Ringerův roztok nebo Hartmanův roztok (MIKŠOVÁ, FROŇKOVÁ, HERNOVÁ, ZAJÍČKOVÁ, 2006). 28 II. PRAKTICKÁ ČÁST 5 EMPIRICKÝ PRŮZKUM Průzkumnou část tvoří kvantitavní průzkum metodou dotazníku. 5.1 Průzkumný problém Průzkumným problémem bakalářské práce bylo zjistit, na jaké úrovni jsou teoretické znalosti sester o dehydrataci a zda sestry věnují dostatečnou pozornost prevenci a počínajícím příznakům dehydratace u pacientů, a jestli na ně umějí adekvátně reagovat. 5.1.1 Průzkumné cíle Cíl 1 - Zjistit teoretické vědomosti sester o dehydrataci. Cíl 2 - Zjistit, zda sestry věnují dostatečnou pozornost prevenci a počínajícím příznakům dehydratace u pacientů, a zda na ně umějí reagovat. Cíl 3 - Vypracovat edukační brožuru pro širokou veřejnost a sestry s názvem „Živá voda.“ 5.1.2 Průzkumné hypotézy Hypotéza 1 - Předpokládáme, že vědomosti sester jsou na dobré úrovni a počet správných odpovědí dosáhne více, jak 50 %. Hypotéza 2 - Předpokládáme, že sestry věnují náležitou pozornost pitnému režimu u pacientů, aby k dehydrataci vůbec nedošlo. 29 5.2 Metodika průzkumu K naplnění cílů bakalářské práce „Dehydratace jako ošetřovatelský problém“ bylo zvoleno kvantitavní průzkumné šetření. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníků. Průzkumné šetření bylo prováděno ve Vsetínské nemocnici a.s. na standardním interním oddělení, v léčebně pro dlouhodobě nemocné (LDN) a v agentuře domácí péče (Zdislava, Vsetín). Byl vytvořen dotazník (Příloha H), který obsahoval 18 položek, z toho 16 položek bylo uzavřených a 2 položky byly polouzavřené. Jednotlivé položky byly sestaveny tak, aby zjistily teoretické znalosti sester o dehydrataci jako takové, o elektrolytovém a vodním hospodaření a o pitném režimu. K hypotéze č. 1 se vztahují položky 1 - 11 a mají charakter vědomostní, k hypotéze č. 2 se vztahují položky 12 - 18 a mají charakter zjišťovací. Úvod dotazníku obsahuje oslovení respondentů - představení, seznámení s tématem průzkumu, zdůraznění anonymity, návod pro vyplnění, poděkování a jméno autora dotazníku. Distribuci dotazníků předcházela žádost jednotlivých pracovišť o umožnění dotazníkového šetření (Příloha F a Příloha G). Na žádném pracovišti nedošlo k zamítnutí žádosti. 5.3 Časový harmonogram a velikost souboru Průzkum byl proveden od 11. 9. 2012 do 31. 11. 2012. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků sestrám v nemocnici a v agentuře domácí péče, z toho se jich vrátilo 77 (návratnost byla 96,25 %) a pro nesprávnost vyplnění bylo vyřazeno 5 dotazníků, takže celkem bylo zpracováno 72 dotazníků. Získaná data budou zodpovědně analyzována a vyjádřena v procentech a znázorněna pomocí tabulek a grafů. 5.4 Průzkumný vzorec Požadavky na vyplnění: sestry byly různého věku a vzdělání, sestry pracovaly výhradně u lůžka nebo docházely za pacienty do domácího prostředí. 30 6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU V následujícíh tabulkách a grafech jsou zpracovány údaje z jednotlivých položek dotazníku, jež byly sestrám určeny. Položka č. 1 Dehydratace znamená: a) nedostatek vody v organismu b) dostatek tekutin v organismu c) nutnost doplnit tekutiny do organismu nemocného Tabulka 1 - Dehydratace znamená Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) nedostatek vody v organismu 69 96,00 b) dostatek tekutin v organismu 0 0, 00 c) nutnost doplnit tekutiny do organismu nemocného 3 4,00 Celkem 72 100, 00 Graf 1 - Dehydratace znamená V této položce odpovědělo správně 69 sester (96,00 %), pouze 3 sestry (4,00 %) odpověděly nesprávně. 96% 4% Dehydratace znamená Nedostatek vody v organismu Dostatek tekutin v těle Nutnost doplnit tekutiny do organismu 31 Položka č. 2 Normální množství tělesné vody v organismu je přibližně: a) 40 - 50 % tělesné hmotnosti b) 60 - 70 % tělesné hmotnosti c) 80 - 90 % tělesné hmotnosti Tabulka 2 - Normální množství tělesné vody v organismu Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) 40 - 50 % tělesné hmotnosti 6 8,00 b) 60 - 70 % tělesné hmotnosti 63 88,00 c) 80 - 90 % tělesné hmotnosti 3 4,00 Celkem 72 100,00 Graf 2 - Normální množství tělesné vody v organismu Na tuto položku odpovědělo správně 63 sester (88,00 %), špatně uvedlo svou odpověď dohromady 12 % sester. 8% 88% 4% Normální množství tělesné vody v organismu je přibližně 40 - 50 % tělesné hmotnosti 60 - 70 % tělesné hmotnosti 80 - 90 % tělesné hmotnosti 32 Položka č. 3 Zvláště ohroženi dehydratací jsou: a) těhotné ženy b) lidé, kteří nadměrně požívají alkoholické nápoje c) senioři a děti Tabulka 3 - Zvláště ohroženi dehydratací jsou Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) těhotné ženy 1 1,00 b) lidé, kteří nadměrně požívají alkohol 2 3,00 c) senioři a děti 69 96,00 Celkem 72 100,00 Graf 3 - Zvláště ohroženi dehydratací jsou Na tuto položku odpovědělo 69 sester (96,00 %) správně, pouze 1 sestra (1,00 %) označila jako odpověď těhotné ženy a 2 sestry (3, 00 %) označily jako odpověď lidi, kteří požívají alkohol. 1% 3% 96% Zvláště ohroženi dehydratací jsou Těhotné ženy Lidé, kteří nadměrně požívají alkohol Senioři a děti 33 Položka č. 4 Mezi příznaky dehydratace patří: a) sucho v ústech, bolesti hlavy, apatie, hypotenze, zmatenost, únava, horečka b) sucho v ústech, bolesti hlavy, apatie, hypertenze, zmatenost, únava, horečka Tabulka 4 - Příznaky dehydratace Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) sucho v ústech, bolesti hlavy, apatie, hypotenze, zmatenost, únava, horečka 65 90,00 b) sucho v ústech, bolesti hlavy, apatie, hypertenze, zmatenost, únava, horečka 7 10,00 Celkem 72 100,00 Graf 4 - Příznaky dehydratace U této položky správně odpovědělo - 65 sester (90,00 %), nesprávně odpovědělo 7 sester (10,00 %). 90% 10% Mezi příznaky dehydratace patří Sucho v ústech, bolesti hlavy, apatie, hypotenze, zmatenost, únava, horečka Sucho v ústech, bolesti hlavy, apatie, hypertenze, zmatenost, únava, horečka 34 Položka č. 5 Rehydratace znamená: a) převodnění organismu b) obnovení správné hydratace c) nedostatek iontů v organismu Tabulka 5 - Rehydratace Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) převodnění organismu 5 7,00 b) obnovení správné hydratace 64 89,00 c) nedostatek iontů v organismu 3 4,00 Celkem 72 100,00 Graf 5 - Rehydratace Z grafu vyplývá, že správně odpovědělo 64 sester (89,00 %). Nesprávnou odpověď označilo 5 sester (7,00 %) a 3 sestry (4,00 %). 7% 89% 4% Rehydratace znamená Převodnění organismu Obnovení správné hydratace Nedostatek iontů v organismu 35 Položka č. 6 Než člověk zemře, vydrží bez vody zhruba: a) 7 - 10 dní b) 3 - 5 dní c) 10 - 15 dní Tabulka 6 - Než člověk zemře, vydrží bez vody zhruba Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) 7 - 10 dní 48 67,00 b) 3 - 5 dní 20 28,00 c) 10 - 15 dní 4 5,00 Celkem 72 100,00 Graf 6 - Než člověk zemře, vydrží bez vody zhruba Na tuto položku odpovědělo správně 48 sester (67,00 %). Druhé dvě možnosti označilo 20 sester (28,00 %) a 4 sestry (5,00 %). 67% 28% 5% Než člověk zemře, vydrží bez vody zhruba 7 - 10 dní 3 - 5 dní 10 - 15 dní 36 Položka č. 7 Fyziologický roztok: a) izotonický bez obsahu draslíku a vápníku b) hypertonický s obsahem draslíku a vápníku c) hypotonický Tabulka 7 - Fyziologický roztok Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) izotonický bez obsahu draslíku a vápníku 42 59,00 b) hypertonický s obsahem draslíku a vápníku 6 8,00 c) hypotonický 24 33,00 Celkem 72 100,00 Graf 7 - Fyziologický roztok Správně odpovědělo na tuto položku 42 sester (59,00 %). Velmi překvapující bylo, že 24 sester (33,00 %) odpovědělo, že fyziologický roztok je hypotonický a 6 sester (8,00 %) odpovědělo, že hypertonický s obsahem draslíku a vápníku. 59% 8% 33% Fyziologický roztok je roztok Izotonický bez obsahu draslíku a vápníku Hypertonický s obsahem draslíku a vápníku Hypotonický 37 Položka č. 8 Darrowův roztok je roztok: a) izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku a laktátu b) pouze izotonický bez obsahu minerálů c) izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku, ale bez laktátu Tabulka 8 - Darrowův roztok je roztok Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku a laktátu 36 50,00 b) pouze izotonický bez obsahu minerálů 3 4,00 c) izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku, ale bez laktátu 33 46,00 Celkem 72 100,00 Graf 8 - Darrowův roztok je roztok 50% 4% 46% Darrowův roztok je roztok Izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku a laktátu Pouze izotonický bez obsahu minerálů Izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku, ale bez laktátu 38 Po zhodnocení výsledků u této položky jsme zjistili, že jen 36 sester (50,00 %) odpovědělo správně. Překvapující bylo, že 33 sester (46,00 %) uvedlo, že Darrowův roztok je roztok izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku, ale bez laktátu a ještě 3 sestry (4,00 %) zvolily druhou nesprávnou možnost. 39 Položka č. 9 Ringerův roztok je: a) svým složením nejméně podobný krevní plasmě b) svým složením nejvíce podobný krevní plasmě Tabulka 9 - Ringerův roztok je Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) svým složením nejméně podobný krevní plasmě 20 28,00 b) svým složením nejvíce podobný krevní pasmě 52 72,00 Celkem 72 100,00 Graf 9 - Ringerův roztok je U této položky odpovědělo správně 52 sester, což představuje (72,00 %), a 20 sester (28,00 %) odpovědělo nesprávně. 28% 72% Ringerův roztok je Svým složením nejméně podobný krevní plasmě Svým složením nejvíce podobný krevní plasmě 40 Položka č. 10 Hyperosmolalita se objevuje u: a) dehydratace b) při převodnění organismu c) při nadměrném pocení Tabulka 10 - Hyperosmolalita se objevuje u Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) dehydratace 37 51,00 b) při převodnění organismu 27 38,00 c) při nadměrném pocení 8 11,00 Celkem 72 100,00 Graf 10 - Hyperosmolalita se objevuje u Z výše uvedeného vyplývá, že správně odpovědělo 37 sester (51,00 %), velmi zajímavé je, že 27 sester zvolilo, že hyperosmolalita vzniká při převodnění organismu a 8 sester (11,00 %) uvedlo, že hyperosmolalita vzniká při nadměrném pocení. 51% 38% 11% Hyperosmolalita se objevuje u Dehydratace Při převodnění organismu Při nadměrném pocení 41 Položka č. 11 Mezi projevy dehydratace nepatří: a) zmatenost b) suchost sliznic c) zvýšený kožní turgor Tabulka 11 - Mezi projevy dehydratace nepatří Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) zmatenost 7 10,00 b) suchost sliznic 7 10,00 c) zvýšený kožní turgor 58 80,00 Celkem 72 100,00 Graf 11 - Mezi projevy dehydratace nepatří Z výsledku dotazníkového šetřaní vyplývá, že správně odpovědělo 58 sester (80,00 %). Špatnou odpověď zvolilo u obou možností 7 sester (10,00 %). 10% 10% 80% Mezi projevy dehydratace nepatří Zmatenost Suchost sliznic Zvýšený kožní turgor 42 Položka č. 12 Bilanční list je součástí ošetřovatelské dokumentace na Vašem pracovišti: a) ano b) ne c) jiné Tabulka 12 - Bilanční list je součástí ošetřovatelské dokumentace na Vašem pracovišti Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) ano 57 79,00 b) ne 15 21,00 c) jiné 0 0,00 Celkem 72 100,00 Graf 12 - Bilanční list je součástí ošetřovatelské dokumentace na Vašem pracovišti Z průzkumu vyplývá, že 57 sester (79,00 %) uvedlo, že bilanční list je součástí dokumentace a 15 sester (21,00 %) uvedlo, že bilanční list není součástí dokumentace. 79% 21% 0% Bilanční list je součástí ošetřovatelské dokumentace na Vašem pracovišti Ano Ne Jiné 43 Položka č. 13 Při své práci máte dostatek času věnovat pozornost projevům dehydratace pacienta: a) ano b) ne Tabulka 13 - Při své práci máte dostatek času věnovat pozornost projevům dehydratace pacienta Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) ano 45 62,00 b) ne 27 38,00 Celkem 72 100,00 Graf 13 - Při své práci máte dostatek času věnovat pozornost projevům dehydratace pacienta Z grafu vyplývá, že 45 sester (62,00 %) má dostatečný čas věnovat projevům dehydratace a překvapující je, že 27 sester (38,00 %) uvedlo, že na sledování projevů dehydratace nemá čas - předpokládáme, že by to zdůvodnily pracovním přetížením. 62% 38% Při své práci máte dostatek času věnovat pozornost projevům dehydratace Ano Ne 44 Položka č. 14 Myslíte si, že pitná voda z vodovodu je vhodná ke každodennímu užívání v rámci dodržování pitného režimu: a) ano b) ne Tabulka 14 - Vhodnost každodenního užívání pitné vody z vodovodu Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) ano 67 93,00 b) ne 5 7,00 Celkem 72 100,00 Graf 14 - Vhodnost každodenního užívání pitné vody z vodovodu Na tuto položku odpovědělo 67 sester (93,00 %) kladně a 5 sester (7,00 %) se vyjádřilo, že není vhodné každodenně pít vodu z vodovodu. 93% 7% Vhodnost každodenního užívání pitné vody z vodovodu Ano Ne 45 Položka č. 15 Z jakého zdroje získáváte největší množství informací o správném pitném režimu: a) zaměstnavatel b) akreditované kurzy c) internet, literatura d) jiné Tabulka 15 - Možnost získávání informací o správném pitném režimu Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) zaměstnavatel 3 4,00 b) akreditované kurzy 5 7,00 c) internet, literatura 64 89,00 d) jiné 0 0,00 Celkem 72 100,00 Graf 15 - Možnost získávání informací o správném pitném režimu Z průzkumu vyplývá, 64 sester (89,00 %) získává nejvíce informací z internetu a literatury, 5 sester (7,00 %) uvedlo, že informace získává z akreditovaných kurzů a pouze 3 sestry (4,00 %) uvedly jako zdroj informací zaměstnavatele. 4% 7% 89% 0% Možnost získávání informací o správném pitném režimu Zaměstnavatel Akreditované kurzy Internet, literatura Jiné 46 Položka č. 16 Označte nápoje, o kterých si myslíte, že jsou vhodné v rámci správného pitného režimu a pacient jich může vypít více jak 1 litr denně? (možnost více odpovědí) a) juice b) káva c) pitná voda z vodovodu d) čaj ovocný e) sycené nápoje s příchutí f) čaj bylinkový g) limonády (coca-cola, sprite…) h) alkohol i) minerální voda neslazená Tabulka 16 - Nápoje - vyhovující a nevyhovující Vyhovující nápoje Absolutní četnost Nevyhovující nápoje Absolutní četnost Možnosti Možnosti c) pitná voda z vodovodu 71 a) juice 9 d) čaj ovocný 59 b) káva 0 i) minerální voda neslazená 20 e) sycené nápoje s příchutí 0 f) čaj bylinkový 43 g) limonády (coca-cola, sprite…) 0 h) alkohol 0 Celkem 150 52 47 Graf 16 - Nápoje - vyhovující a nevyhovující Nejvíce sester (71) označilo jako vyhovující nápoj pitnou vodu z vodovodu, mezi vhodné nápoje zařadilo 59 sester ovocný čaj a 20 sester minerální vodu neslazenou. Velmi překvapující bylo, že za vhodný nápoj sestry (43) považovaly bylinkový čaj, ale jeho dávkování je individuální. Malým dětem je vhodné ho podávat jen v malém množství jako doplněk stravy. Do méně vyhovujících ještě 9 sester zařadilo juice. 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Pitná voda z vodovodu Juice Vyhovující nápoje Nevyhovující nápoje 48 Položka č. 17 Užíváte při své práci nutriční sreening: a) ano b) ne Tabulka 17 - Užíváte nutriční screening Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) ano 54 75,00 b) ne 18 25,00 Celkem 72 100,00 Graf 17 - Užíváte nutriční screening Na tuto položku odpovědělo 54 sester (75,00 %) pozitivně, užívá při své práci nutriční screening a 18 sester (25,00 %) uvedlo, že při své práci neužívá nutriční screening. 75% 25% Užíváte nutriční screening Ano Ne 49 Položka č. 18 Používáte na oddělení nebo při své práci s pacienty Nutridrinky: a) ano b) ne Tabulka 18 - Používáte při své práci Nutridrinky Možnosti Absolutní četnost Relativní četnost (%) a) ano 63 87,00 b) ne 9 13,00 Celkem 72 100,00 Graf 18 - Používáte při své práci Nutridrinky Z grafu je patrné, že 63 sester (87,00 %) uvedlo, že používá při své práci Nutridrinky a 9 sester (13,00 %) uvedlo, že nepoužívá při své práci Nutridrinky. 87% 13% Používáte při své práci nutridrinky Ano Ne 50 7 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Hypotéza 1 - Předpokládáme, že vědomosti sester jsou na dobré úrovni a počet správných odpovědí dosáhne více, jak 50 %. Průzkumná hypotéza, kde jsme předpokládali, že vědomosti sester budou na dobré úrovni a počet správných odpovědí dosáhne více, jak 50 % se potvrdila. K této hypotéze bylo v dotazníku zaměřeno 11 položek. U vědomostní položky č. 1 odpovědělo 69 sester správně (96,00 %). U položky č. 2 správně odpovědělo 63 sester, což představuje (88,00 %). V položce č. 3 jsme se dotazovali, kdo je nejvíce ohrožen dehydratací a správně odpovědělo 69 sester (96,00 %). V položce č. 4 správně odpovědělo 65 sester (90,00 %). V položce č. 5 týkající se rehydratace správně odpovědělo 64 sester (89,00 %). Položce č. 6 jsme se dotazovali, za kolik dní zemře člověk bez vody i v této položce označilo správnou odpověď 48 sester (67,00 %). V položce č. 7 týkající se fyziologického roztoku odpovědělo správně 42 sester (59,00 %), u této položky bylo překvapující, že 24 sester označilo fyziologický roztok jako roztok hypotonický. Položka č. 8 se zabývala Darrowovým roztokem, správně odpovědělo 36 sester (přesně 50,00 %). U této položky bylo zajímavé, že 33 sester (46,00 %) uvedlo, že Darrowův roztok je roztok izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku, ale bez laktátu. U položky č. 9 správnou odpověď zvolilo 52 sester (72,00 %). Položka č. 10 se zaměřila na pojem hyperosmolalita, ta vzniká při dehydrataci - správně odpovědělo 37 sester (51,00 %). Velmi zajímavé je u této položky, že 27 sester (38,00 %) zvolilo, že hyperosmolalita vzniká při převodnění organismu U Položky č. 11 správně odpovědělo 58 sester (80,00 %). 51 Hypotéza 2 - Předpokládáme, že sestry věnují náležitou pozornost pitnému režimu u pacientů, aby k dehydrataci vůbec nedošlo. Z výsledku je patrné, že sestry umí rozpoznat počínající příznaky dehydratace a adekvátně na ně reagovat. Hypotéza se nám potvrdila. K této položce se vztahovaly položky 12 - 18, měly formu zjišťovací. Položkou č. 12 jsme chtěli zjistit, zda používají sestry bilanční listy, 57 sester (79,00 %) odpovědělo pozitivně. U položky č. 13 jsme se dotazovali, zda sestry mají dostatek času věnovat pozornost projevům dehydratace u pacientů, kladně odpovědělo 45 sester (62,00 %). V Položce č. 14 nás zajímalo, zda si sestry myslí, že je vhodné pít každodenně vodu z vodovodu a tím dodržovat pitný režim, 67 sester (93,00 %) zvolilo kladnou odpověď. Položka č. 15 se týkala, z jakého zdroje nejvíce sestry získávají informace o pitném režimu a 64 sester (89,00 %) odpovědělo, že z internetu a literatury. Položka č. 16 měla možnost více odpovědí, touto položkou jsme chtěli zjistit kolik sester, zvolí vyhovující nápoje - 71 sester označilo pitnou vodu z vodovodu, 59 sester dále zvolilo čaj ovocný a 20 sester minerální vodu neslazenou. Překvapující bylo, že 43 sester zvolilo, jako vhodný nápoj čaj bylinkový, ale jeho dávkování je individuální. Položka č. 17 se zabývala nutričním screeningem, 54 sester (75,00 %) odpovědělo, že používá nutriční screening při své práci. U položky č. 18 jsme se dotazovali, zda používají Nutridrinky při své práci a 63 sester (87,00 %) zvolilo kladnou odpověď. 52 8 DISKUZE Výsledky našeho průzkumu bylo velmi obtížné srovnávat s jinými autory. K dehydrataci jsou materiály rozmanité, ale najít bakalářskou práci k tomuto tématu, bylo velmi náročné. Práce se většinou věnují pitnému režimu žáků, pak dále významu pitného režimu ve výživě či vodě a její úloze ve výživě. Nakonec se nám přece jen podařilo najít práci na podobné téma. Absolventka bakalářského studia Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Aneta Benešová, jejíž práce nese název „Voda a její úloha ve výživě a podpoře zdraví“ do výzkumné části zapojila žáky 2. stupně ZŠ a ZUŠ ve Zlivi, cílová skupina byla z žáků od 12 let do 15 let věku. Práce byla úspěšně obhájena v červnu 2012. Autorka použila metodu anonymního dotazníku u 100 respondentů, z čehož bylo 47 dívek a 53 chlapců. Dotazník obsahoval 27 položek. Ve svém výzkumu zjistila, že 87,00 % dotazovaných zná pojem dehydratace. Ze 47 žen pouze 7 neuvedlo, co pojem dehydratace znamená. Z 53 mužů 6 neuvedlo, co znamená pojem dehydratace. Tento výsledek byl pro ni uspokojivý. Dále se domnívala, že žáci jsou dostatečně informováni, ale pouhá informovanost nestačí. Dále se dotazovala na pitný režim, zda pijí, až pociťují žízeň a více jak polovina (60,00 %) uvedla, že pijí, až poté co pociťují žízeň. Pitný režim tedy splňovalo pouze 27,00 % dotazovaných. V dotazníku se dále dotazovala na různé druhy nápojů, které žáci nejčastěji konzumují, a z výsledku je patrné, že 22,00 % dotazovaných preferuje vodu z vodovodu ochucené sirupem, tímto žáci preferují sladkou chuť nápoje (BENEŠOVÁ, 2012). Naše průzkumné šetření se, hlavně zaměřovalo na znalosti sester, jestli znají pojem dehydratace a na pojmy s ní spojené. Pojem dehydratace zná 96,00 % dotazovaných sester. Z výsledku je patrné, že 88,00 % sester vědělo, kolik vody obsahuje lidské tělo i za kolik dní člověk zemře bez vody (67,00 % sester), z toho vycházelo, že 96,00 % sester vědělo, že nejvíce ohroženi dehydratací jsou děti a senioři. Dále 90,00 % sester dokázalo správně odpověď, na otázku co patří mezi projevy dehydratace a 80 % sester správně určilo, co nepatří mezi projevy dehydratace, tedy zvýšený kožní turgor. 53 Potěšující bylo, že 89,00 % sester odpovědělo co je to rehydratace. Hraniční odpovědi jsme zaznamenali při dotazování na fyziologický roztok, Darrowův roztok, či na hyperosmolalitu, odpovědi se pohybovali převážně okolo 50,00 %, naopak u Ringerového roztoku odpovědělo správně 72,00 % sester, je nejvíce podobný krevní plasmě. Z průzkumu bylo překvapující, že pouze 62,00 % sester uvedlo, že má čas sledovat projevy dehydratace, očekávali jsme vyšší procento. Předpokládáme, že by to sestry zdůvodnily časovou pracovní tísní, ale přesto je nutné si uvědomit, že dehydratace, může ohrozit život pacienta, a včasné rozpoznání příznaků, je zásadní v dalším postupu léčby. Také 93,00 % sester uvedlo, že pitná voda z vodovodu je vhodná ke každodennímu pití a tím zajistíme pitným režim, z toho vychází, že 71 sester vodu řadí mezi vhodné nápoje. Jen pozor by si měly sestry dát na bylinkové čaje, které úplně mezi vhodné nápoje neřadíme, musíme dbát na to, že dávkování je individuální (malým dětem to zařazujeme do jídelníčku jako doplněk stravy) a 89, 00 % sester uvedlo, že nejvíce informací o dehydrataci a pitném režimu čerpá z literatury a internetu. S bilančními listy pracuje 79,00 % sester a 75,00 % sester pracuje i s nutričním screeningem. Přestože, odpovědi sester se pohybovaly na vysoké úrovni, je stále nutné se průběžně a stále informovat o nových poznatcích týkající se dehydratace i pitného režimu a opakovat si již, zažité standardy, např. jaké roztoky se podávají při dehydrataci, jaké je jich složení, a když tyto informace budou umět a znát sestry, budou své znalosti moci předat pacientům formou, která bude pro ně srozumitelná a jasná např. jak správně předcházet dehydrataci a dodržovat pitný režim. V dnešní době je pitný režim velmi opomíjen i dospělými a dodávat tekutiny se přesouvá na „potom“, výmluva na hektický život a náročnou práci je častá, starost o blaho vnitřního prostředí se zaručeně odrazí na vnějším obalu těla a sliznice budou dostatečně vlhké a kůže hydratována. Cílem práce bylo poukázat, jak je důležitá voda pro organismus a to nejen zdravého, ale hlavně nemocného. 54 8.1 Doporučení pro praxi Na podkladě dané problematiky a provedeném průzkumu, jsme dospěli k závěru, že jsou potřeba následující doporučení pro praxi: Doporučení pro sestry: - nadále zůstává nutnost celoživotního vzdělávání sester; - je důležité, aby sestry uměly správně poučit pacienty o vhodném pitném režimu a doporučit vhodné nápoje a upozornit na ty nevhodné; - bylo by vhodné, aby i staniční sestry podávaly průběžné informace o pitném režimu a dehydrataci na svých pracovištích, pomocí pravidelně aktualizované nástěnky, nebo pomocí pravidelných schůzek personálu a upozorňovaly sestry na zajímavé semináře či prednášky, vhodná by byla i samotná iniciativa ze strany sester dozvědět se nové informace a předávat si je mezi sebou; - význam pitného režimu neustále zdůrazňovat a opakovat, neboť opakování je matka moudrosti a je lépe dehydrataci jako ošetřovatelského problému předcházet; - doporučit sestrám vhodnou literatury na dané téma; - vytvořením brožury „Živá voda“, jsme chtěli přispět k osvětě sestrám. Doporučení pro širokou veřejnost: - význam pitného režimu neustále zdůrazňovat a opakovat; - doporučit široké veřejnosti vhodnou literatury na dané téma; - vytvořením brožury „Živá voda“, jsme chtěli přispět k osvětě široké veřejnosti o tom jak je voda důležitá pro náš organismus; - v rámci osvěty brožuru distribuovat do ordinací praktických lékařů a uspořádat přednášky pro studenty, ale i veřejnost, týkající se významu pitného režimu. 55 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zjistit, na jaké úrovni jsou teoretické znalosti sester o dehydrataci a zda sestry věnují dostatečnou pozornost prevenci a počínajícím příznakům dehydratace u pacientů, a zda na ně umějí adekvátně reagovat. Z výsledků je patrné, že znalosti sester jsou na velmi dobré úrovni, znají pojem dehydratace, pracují s bilančními a nutričními listy, mají zkušenosti s Nutridrinky, rozpoznají příznaky vznikající dehydratace a reagují na ni. V teoretické části jsme se věnovali objasnění pojmu tekutiny, voda a elektrolytové vodní hospodářství. Dále jsme se zaměřili na pitný režim dětí, dospělých a seniorů a chtěli jsme vysvětlit pojmy dehydratace a ošetřovatelská péče u pacienta s dehydratací. V praktické části jsme použili průzkumnou metodu - dotazník, pomocí kterého jsme zjistili informace o vědomostech sester. Sestry z nemocnice a z agentury domácí péče odpovídaly na dané otázky, týkající se k ověření jejich vědomostí a zjištění jak sledují projevy dehydratace a jestli na ně umějí reagovat a zda znají vhodné nápoje, které můžeme zařadit do našeho pitného režimu. Cíle co jsme si určili na začátku průzkumu, se nám podařilo splnit. Podařilo i se vypracovat brožuru „Živá voda“, která je určena sestrám a široké veřejnosti. Dle našeho názoru, je důležité si pravidelně připomínat, důležitost vody v našem organismu a pravidelně ji do těla dodávat, proto přikládáme, desatero přikázání dobré hydratace. Desatero přikázání dobré hydratace 1. Pijte 30 ml vody na každý kilogram živé váhy. 75 kilogramový člověk by měl denně vypít 2,25 litru. Dobrým standardem je jedna sklenice za hodinu. 2. Vyhněte se močopudným nápojům, které vyplavují vodu z Vašeho těla, např. káva, která obsahuje kofein, čaj, sodovka, alkohol a pivo. 56 3. Pijte více vody a čerstvé džusy, které vám poslouží především k doplňování tekutin během nemoci a zotavování. Nemoci nám ubírají vodu z těla. 4. Svůj den začněte půllitrem až 1 litrem vody, kterým zavodníte svůj zažívací trakt a doplníte tak vodu spotřebovanou během noci. 5. Během dne pijte vodu v pravidelných intervalech. Nečekejte na to, až se dostaví žízeň. Žízeň znamená, že už máte problém. Tip: Mějte nachystanou skleničku vždy, když ji dopijete, naplňte ji novou vodou, budete mít pití pořád na očích i po ruce. 6. Vytvořte si zvyk a noste s sebou vždy láhev vody - mějte jednu v autě i na Vašem pracovním stole. Udělejte si z toho pohodlí. Vytvořte si pro ni místo v batohu i v kabelce. Ve sportovních obhodech mají výborné pomůcky, jako jsou opasky s úchytkou na ukotvení láhve s vodou. 7. Vytvořte si zvyk pít vodu. Podle zveřejněných výzkumů je hlavním důvodem, proč lidé nepijí tolik, kolik vědí, že by měli pít, pro nedostatek času nebo zaneprázdněnost. Dejte si předsevzetí, že budete pít vodu před každým jídlem. Stanovte si určité cíle, například zvyk, že než odejdu z domu, vypiji sklenici vody nebo, že pití bude první věc, kterou uděláte při návratu domů nebo před započetím pracovního procesu. Udělejte si pauzu na vodu, ne na kávu. Naplňte si velký džbán, který si dáte za úkol vypít, nebo si počítejte, kolik sklenic za den vypijete. 8. Zvýšíte-li svou mentální činnost, zvyště i množství přijaté vody, totéž platí pro množství stresu a míru cvičení. 9. Pijte vodu nejvyšší možné kvality. 10. Poťte se. Cvičte až do momentu, kdy se začnete potit, nebo si dejte koupel v páře. Pot čistí lymfatický i krevní systém. Je to jeden z nejlepších dostupných způsobů detoxikace organismu. Hodně se poťte a poté pijte hodně vody, abyste nahradili ztrátu všech tekutin. Za teplého počasí pijte ještě více (MEYEROWITZ, 2001). 57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné monografické publikace ADAMS, B. a C. E. HAROLD, 1999. Expert Rapid Response. St. Louis, Missouri: Mosby - Year - Book, 420 s. ISBN 978-0323005487. BLAŽEK, V. a kol. Voda v České republice. Praha: Consult, 2006, 253 s. ISBN 80-903482-1-1. BENEŠOVÁ, Aneta. Voda a její úloha ve výživě a podpoře zdraví. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2012. Bakalářská práce, Jihočeská univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví. GROBCOVÁ, Jaroslava, 2008. K pramenům života. ČR: J. Grobcová 2007, 198 s. ISBN 978-80-254-9091-4. HAVLÍK, Bořivoj, 2006. Průvodce spotřebitele, svazek č. 8 – Pijeme zdravě? 1. Vyd. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, RNDR. Bořivoj Havlík, DrSc., 32s. ISBN 80-239-7677-X. CHALOUPKOVÁ, K. Pitný režim v geriatrii. In: XXIII. Kongres SKVIMP Vnitřní prostředí a intezivní metabolická péče, pátek 02. 03., 2007, Hradec Králové, Česká republika. Hradec Králové: RNDR. František Skopec, CSc. - Nucleus HK, 1. Vyd. 2007, 86 s. pp. 47. ISBN 978-80-87009-17-8. KLENER, Pavel et al., 2006. Vnitřní lékařství. 3. Přeprac. Vyd. Praha: Koedice Galén a Karolinum, 1158 s. ISBN 80-7262-431-8 (Galén). ISBN 80-246-1253-4 (Karolinum) Publikace ve dvou svazcích. KYNYCHOVÁ, Hana a Petra KRUNTORÁDOVÁ, 2006. Tajemství životního stylu: aneb tvůj osobní trenér a rádce. 1. Vyd. Praha: Propolis, 221 s. ISBN 80-903818-0-4. 58 LUKÁŠ, K., A. ŽÁK a kolektiv, 2009. Chorobné znaky a příznaky. 1. Vyd. Praha: Grada, 520 s. ISBN 978-80-247-2764-6. MAREČKOVÁ, Jana, 2006. Ošetřovatelské diagnózy v nanda doménách. 1. Vyd. Praha: Grada, 264 s. ISBN 80-247-1399-3. MEYEROWITZ, Steve, 2001. Water The Ultimate Cure. Great Barrington, Massachusetts: Sproutman Publications, 96 s. ISBN 9781878736208. MIKŠOVÁ, Z., M. FROŇKOVÁ, R. HERNOVÁ a M. ZAJÍČKOVÁ, 2006, 248 s. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Praha: Grada. ISBN 80-247-1442-6. NAVRÁTIL, Leoš a kolektiv, 2008. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. Vyd. Praha: Grada, 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8. PAVLÍKOVÁ, Slavomíra, 2006. Modely ošetřovatelství v kostce. Praha: Grada, 160 s. ISBN 80-247-1211-3. RACEK, Jaroslav et al., 2006. Klinická biochemie. 2 přeprac. Vyd. Praha: Galén, 329 s. ISBN 80-7262-324-9. SVAČINA, Štěpán et al., 2010. Poruchy metabolismu výživy. 1. Vyd. Praha: Galén, 505 s. ISBN 978-80-7262-676-2. TRACHTOVÁ, E., G. FOJTOVÁ a D. MASTILIAKOVÁ, 2001. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. Vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnitcví, 186 s. ISBN 80-7013-324-8. VOKURKA, M., HUGO, J. a kol, 2005. Velký lékařský slovník. 5. Vyd. Praha: Maxdorf, 1001 s. ISBN 80-7345-058-5. ZADÁK, Zdeněk, 2008. Výživa v intenzivní péči. 2. Vyd. Praha: Grada, 544 s. + 8 s. příloha. ISBN 978-80-247-2844-5. 59 Tištěné seriálové publikace OSN, 2012. Kapka po kapce. Vital plus, roč. 6., č. 1, pp 48. Vydavatel: Elpida plus. ZLATOHLÁVKOVÁ, M., 2012. Když tělu chybí voda. Spirit speciál: Levné léky z přírody - Voda a sůl, roč. 1, č. 2, pp. 9. ISNN 0862-6416. ZLATOHLÁVKOVÁ, M., 2012. Proč pít vodu z vodovodu?. Spirit speciál: Levné léky z přírody - Voda a sůl, roč. 1, č.. 2, pp. 4. ISNN 0862-6416. ZLATOHLÁVKOVÁ, M., 2012. Voda je tekutý dar. Spirit speciál: Levné léky z přírody - Voda a sůl, roč. 1, č.. 2, pp. 3. ISNN 0862-6416. ZLATOHLÁVKOVÁ, M., 2012. Žízeň, dehydratace a léčba. Spirit speciál: Levné léky z přírody - Voda a sůl, roč. 1, č. 2, pp. 8. ISNN 0862-6416. Internetové zdroje Dobrá voda [online]. Dobrá voda, 2011. [cit. 07. 08. 2012]. Dostupné z: http://www.dobra-voda.cz/vyznam Eagri [online]. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. [cit. 07. 08. 2012]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/statni-sprava-ve-vh/majetkova-a- provozni-evidence-vodovodu-a/100053273.html Sestry na 3. LF [on-line]. Sestry na 3. LF, 2006. [cit. 25. 08. 2012]. Dostupné z: http://sestrylf3.unas.cz/metvody.html Mé zdraví, VAŠÁKOVÁ Jana: Pitný režim [online]. MindSoft s.r.o., 2012. [cit. 13. 08. 2012]. Dostupné z: http://www.mezdravi.cz/pitny-rezim/ Výživa v nemoci [online]. Nutricia, Imunitní systém, 2012. ISSN 1803-017X. [cit. 13. 08. 2012]. Dostupné z: http://www.vyzivavnemoci.cz/seniori-a-podvyziva/ Zdravá 5 [online]. AHOLD Czech Republic, a.s. (ET NETERA). [cit. 13. 08 2012]. Dostupné z: http://www.zdrava5.cz/jnp/cz/zdravi_mych_blizkych/pro_zdravi_deti- pitny_rezim_deti.html SEZNAM PŘÍLOH Příloha A - Bilanční list I Příloha B - Nutriční screening III Příloha C - Průměrná koncentrace hlavních kationtů a aniontů v extracelulární a intracelulární tekutině IV Příloha D - Projevy dehydratace lidského organismu V Příloha E - Bilance vody VI Příloha F - Protokol k provádění sběru podkladů - Agentura Zdislava - domácí péče VII Příloha G - Protokol k provádění sběru podkladů - Vsetínská nemocnice a.s. VIII Příloha H - Dotazník IX Příloha I - Brožura „Živá voda“ - přední deska (obal) XIII Příloha J - Souhlas s použitím zdroje - copyright XIV Příloha K - Rešerš XV I Příloha A - Bilanční list Zdroj: Vsetínská nemocnice a.s. II Zdroj: Vsetínská nemocnice a.s. III Příloha B - Nutriční screening Zdroj: Vsetínská nemocnice a.s., 2010 IV Příloha C - Průměrná koncentrace hlavních kationtů a aniontů v extracelulární a intracelulární tekutině Zdroj: Jaroslav Racek, Klinická biochemie, 2006 V Příloha D - Projevy dehydratace lidského organismu Stupeň dehydratace (v % úbytku tělesné hmotnosti) Projev dehydratace 0 - 1 pocit žízně 1 - 2 podlomení mysli 2 - 3 ztráta chuti k jídlu 3 - 4 špatně od žaludku 4 - 5 bolest hlavy 5 - 6 závratě 6 - 7 obtíže s mluvením 7 - 8 obtíže s dýcháním 8 - 9 neschopnost jíst 9 - 10 apatie, selhávání smyslů 10 - 11 neschopnost polykat 11 - 12 zhroucení, kolaps Zdroj: Bořivoj Havlík, Průvodce spotřebitele, svazek č. 8 - Pijeme zdravě?, 2006 VI Příloha E - Bilance vody Příjem Výdej nápoje 1500 - 2500 ml i více podle teploty těla či vzduchu moč pot 1000 - 1500 ml 550 - 800 ml (maraton až 4 l) strava 1000 ml stolice 400 ml dýchání 500 ml dech 400 ml Zdroj: Bořivoj Havlík, Průvodce spotřebitele, svazek č. 8 - Pijeme zdravě?, 2006 VII Příloha F - Protokol k provádění sběru podkladů - Agentura Zdislava - domácí péče VIII Příloha G - Protokol k provádění sběru podkladů - Vsetínská nemocnice a.s. IX Příloha H - Dotazník Vážená (ý), jmenuji se Nela Horňáková, DiS. a studuji Vysokou školu zdravotnickou v Praze. Pro zpracování bakalářské práce na téma „Dehydratace jako ošetřovatelský problém“, jsem vypracovala následující dotazník. Vyplnění dotazníku Vámi je zcela dobrovolné a anonymní. Všechny údaje, které budou získány, budou považovány za přísně důvěrné. Pokyny pro vyplnění dotazníku: Zaškrtněte vždy jen jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. Odpověď označte křížkem. Děkuji za spolupráci Nela Horňáková, DiS. 1. Dehydratace znamená: a) nedostatek vody v organismu b) dostatek tekutin v organismu c) nutnost doplnit tekutiny do organismu nemocného 2. Normální množství tělesné vody v organismu je přibližně: a) 40 - 50 % tělesné hmotnosti b) 60 - 70 % tělesné hmotnosti c) 80 - 90 % tělesné hmotnosti 3. Zvláště ohroženi dehydratací jsou: a) těhotné ženy b) lidé, kteří nadměrně požívají alkoholické nápoje c) senioři a děti 4. Mezi příznaky dehydratace patří: a) sucho v ústech, bolesti hlavy, apatie, hypotenze, zmatenost, únava, horečka b) sucho v ústech, bolesti hlavy, apatie, hypertenze, zmatenost, únava, horečka X 5. Rehydratace znamená: a) převonění organismu b) obnovení správné hydratace c) nedostatek iontů v organismu 6. Než člověk zemře, vydrží bez vody zhruba: a) 7 - 10 dní b) 3 - 5 dní c) 10 - 15 dní 7. Fyziologický roztok je roztok: a) izotonický bez obsahu draslíku a vápníku b) hypertonický s obsahem draslíku a vápníku c) hypotonický 8. Darrowův roztok je roztok: a) izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku a laktátu b) pouze izotonický bez obsahu minerálů c) izotonický s obsahem sodíku, chloru, draslíku, ale bez laktátu 9. Ringerův roztok je: a) svým složením nejméně podobný krevní plasmě b) svým složením nejvíce podobný krevní plasmě 10. Hyperosmolalita se objevuje u: a) dehydratace b) při převodnění organismu c) při nadměrném pocení 11. Mezi projevy dehydratace nepatří: a) zmatenost b) suchost sliznic c) zvýšený kožní turgor XI 12. Bilanční list je součástí ošetřovatelské dokumentace na Vašem pracovišti: a) ano b) ne c) jiné…………………………………………………………………… 13. Při své práci máte dostatek času věnovat pozornost projevům dehydratace u pacientů: a) ano b) ne 14. Myslíte si, že pitná voda z vodovodu je vhodná ke každodennímu užívání v rámci dodržování pitného režimu? a) ano b) ne 15. Z jakého zdroje získáváte největší množství informací o správném pitném režimu? a) zaměstnavatel b) akreditované kurzy c) internet, literatura d) jiné…………………………………………………………………………….. 16. Označte nápoje, o kterých si myslíte, že jsou vhodné v rámci správného pitného režimu a pacient jich může vypít více jak 1 litr denně? (možnost více odpovědí) a) juice b) káva c) pitná voda z vodovodu d)čaj ovocný e) sycené nápoje s příchutí f) čaj bylinkový g) limonády (coca - cola, sprite atd.) h) alkohol i) minerální voda neslazená 17. Užíváte při své práci nutriční screening? a) ano b) ne XII 18. Používáte na oddělení nebo při své práci s pacienty Nutridrinky? a) ano b) ne XIII Příloha I - Brožura „Živá voda“ - přední deska (obal) Živá voda Informační brožura pro širokou veřejnost a sestry Autor: Nela Horňáková Každý den přibývá na naší planetě přes dvě stě tisíc lidí. Osmdesát milionů ročně. Z dnešních více než šesti miliard obyvatel jich několik desítek milionů nemá přístup k nezávadné vodě. Odhaduje se, že v roce 2025 bude trpět kritickým nedostatkem vody více než dvě a půl miliardy lidí. XIV Příloha J - Souhlas s použitím zdroje - copyright XV Příloha K - Rešerš XVI XVII XVIII XIX