Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
Praha 5
PSYCHICKÁ A FYZICKÁ ZÁTĚŽ SESTER
NA INTERNĚ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ANNA MIERESOVÁ, DiS.
Praha 2013
VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s. PRAHA 5
PSYCHICKÁ A FYZICKÁ ZÁTĚŽ SESTER
NA INTERNĚ
Bakalářská práce
ANNA MIERESOVÁ, DiS.
Stupeň kvalifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Talandová
Praha 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje
literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům.
V Praze 31.5.2013
……..…..................................
Anna Mieresová, DiS.
ABSTRAKT
MIERESOVÁ, Anna. Psychická a fyzická zátěž sester na interně. Vysoká škola
zdravotnická o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Ivana
Talandová. Praha. 2013. 60 s.
Tato bakalářská práce se zabývá psychickou a fyzickou zátěží sester na interním
oddělení. Teoretická část popisuje, kdo je sestra, vznik ošetřovatelství, ale především se
zabývá psychickou a fyzickou zátěži sester a syndromem vyhoření. Zkoumá příčiny
a příznaky zátěže u sester, zvláště na interním oddělení. Tato práce rovněž poukazuje
na prevenci a léčbu psychické i fyzické zátěže. Jsou zde informace o prevenci
a relaxačních technikách, které pomáhají zvládat zátěž organismu.
V praktické části jsou zpracovány výsledky z dotazníkového šetření.
Klíčová slova: Fyzická zátěž. Psychická zátěž. Relaxace. Sestra. Stres.
ABSTRACT
MIERESOVÁ, Anna. Psychological and Physical Burden of Nurses at
Department of Internal Medicine. College of Health o.p.s. Degree qualifications:
Bachelor (BA). Supervisor: PhDr. Ivana Talandová. Prague, 2013. 60 pages.
This work deals with the mental and physical stress of nurses in the internal
medical department. The theoretical part describes who is a nurse, the emergence of
nursing, but also deals with the emotional and physical stress and burnout of nurses. It
examines the causes and symptoms of the burden on nurses, particularly in the
department of internal medicine. This work also points to the prevention and treatment
of mental and physical performance. There are information about relaxation techniques
that help the body cope with the burden. The results of a questionnaire survey are
presented in the practical part.
Key words: Physical burden. Psychological stress. Relaxation. Nurse. Stress.
PŘEDMLUVA
K bakalářské práci na téma psychická a fyzická zátěž sester na interním oddělení
mě vedla vlastní zkušenost a skutečnost, že po pracovní směně jsou téměř všechny
sestry vyčerpány a do následující směny nestačí zmobilizovat nové síly. Dlouhé
vyčerpávající směny jsou zdrojem chyb a nepříjemných situací, které často vznikají
v nemocničním prostředí a odráží se v interakci s pacienty i mezi kolegy navzájem.
Chtěla bych zde připomenout důležitost relaxace, která by měla být cílevědomá
a pravidelná. Přesto, že toto téma je často diskutované, myslím, že je stále aktuální
a může přinést nové poznatky.
Práce je určena pro všeobecné sestry na interním oddělení, ale věřím, že v ní
mohou najít podnětné rady i ostatní sestry, zvláště ty, které se věnují péčí o imobilní
a geriatrické pacienty.
Smyslem mé práce je připomenout všeobecným sestrám na interním oddělení
důležitost a význam včasné sebekontroly a důležitost relaxace.
Chtěla jsem poukázat na závažnost zátěže organismu, která může vést až
k totálnímu vyčerpání.
Materiál pro vypracování této práce jsem čerpala z odborných knih, časopisů
a internetových zdrojů.
Pro prozkoumání subjektivních pocitů sester jsem si zvolila metodu anonymního
dotazníku, která dovoluje v krátkém časovém úseku získat velké množství
bezprostředních odpovědí. Výsledky z dotazníkového šetření jsem zpracovala do grafů
a tabulek.
OBSAH
SEZNAM TABULEK
SEZNAM GRAFŮ
ÚVOD ...…………………………………………………………………………….... 12
1 SESTRA .................................................................................... 13
1.1 Kdo je sestra ...................................................................................13
1.2 Vývoj ošetřovatelství ......................................................................14
1.3 Role sestry.......................................................................................15
1.4 Etický kodex sestry.........................................................................15
2 FYZICKÁ ZÁTĚŽ SESTER .......................................................... 17
2.1 Fyzická zátěž sester na interním oddělení .....................................17
2.2 Důsledky fyzické zátěže..................................................................18
2.3 Adaptace sestry...............................................................................19
3 PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ .................................................................. 20
3.1 Stres ................................................................................................21
3.2 Příznaky stresu. ..............................................................................21
3.3 Typy stresů .....................................................................................22
3.4 Psychická zátěž...............................................................................23
3.5 Psychická zátěž sester na interním oddělení..................................23
3.6 Prevence proti psychickému i fyzickému přetížení .......................24
4 SYNDROM VYHOŘENÍ .............................................................. 26
4.1 Historie............................................................................................26
4.2 Příznaky burnout syndromu..........................................................26
4.3 Skupiny nejvíce ohrožené burnout syndromem............................27
5 EMPIRICKÝ PRŮZKUM ............................................................. 28
5.1 Průzkumný problém ......................................................................28
5.1.1 Průzkumné cíle ...........................................................................28
5.1.2 Průzkumné hypotézy...................................................................28
5.2 Metodika průzkumu.......................................................................29
5.3 Časový harmonogram a velikost souboru .....................................31
6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU ............................................ 32
7 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ...................................................... 48
8 DISKUZE.................................................................................. 50
8.1 Doporučení pro praxi .....................................................................53
ZÁVĚR............................................................................................ 55
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................... 57
SEZNAM PŘÍLOH............................................................................. 61
SEZNAM TABULEK
TABULKA 1 - VĚK RESPONDENTŮ..........................................................................................32
TABULKA 2 - DÉLKA PRAXE .................................................................................................33
TABULKA 3 - DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ........................................................................................34
TABULKA 4 - INTENZITA FYZICKÉ VYČERPANOSTI.......................................................................35
TABULKA 5 - NEJVĚTŠÍ FYZICKÁ ZÁTĚŽ....................................................................................36
TABULKA 6 - ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S POVOLÁNÍM ...................................................37
TABULKA 7 - NEJVÍCE STRESUJÍCÍ ÚKON.................................................................................38
TABULKA 8 - PŘI VÝKONU POVOLÁNÍ POCIŤUJETE?....................................................................40
TABULKA 9 - PŘETRVÁVAJÍCÍ PROBLÉMY A KONFLIKTY ................................................................41
TABULKA 10 - POCIT PSYCHICKÉ A FYZICKÉ NÁROČNOSTI ............................................................42
TABULKA 11 - PO ÚČINNÉ RELAXACI DOJDE.............................................................................43
TABULKA 12 - NEJČASTĚJŠÍ ZPŮSOB RELAXACE.........................................................................44
TABULKA 13 - SLYŠELA JSTE O SYNDROMU VYHOŘENÍ? ..............................................................45
TABULKA 14 - MŮŽETE BÝT OBĚTÍ SYNDROMU VYHOŘENÍ?.........................................................46
TABULKA 15 - ZÁJEM O PŘEDNÁŠKU NA DANÉ TÉMA .................................................................47
SEZNAM GRAFŮ
GRAF 1 - VĚK RESPONDENTŮ – RELATIVNÍ ČETNOST ..................................................................32
GRAF 2 - DÉLKA PRAXE - RELATIVNÍ ČETNOST ..........................................................................33
GRAF 3 - DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ - RELATIVNÍ ČETNOST.................................................................34
GRAF 4 - INTENZITA FYZICKÉ VYČERPANOSTI - RELATIVNÍ ČETNOST ................................................35
GRAF 5 - NEJVĚTŠÍ FYZICKÁ ZÁTĚŽ - RELATIVNÍ ČETNOST.............................................................36
GRAF 6 - ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S POVOLÁNÍM - RELATIVNÍ ČETNOST ............................37
GRAF 7 - NEJVÍCE STRESUJÍCÍ ÚKONY - RELATIVNÍ ČETNOST .........................................................39
GRAF 8 - MÍRA STRESOVÉ ZÁTĚŽE PŘI VÝKONU POVOLÁNÍ - RELATIVNÍ ČENOST................................40
GRAF 9 - PŘETRVÁVAJÍCÍ KONFLIKTY - RELATIVNÍ ČETNOST ..........................................................41
GRAF 10 - POCIT PSYCHICKÉ A FYZICKÉ NÁROČNOSTI - RELATIVNÍ ČETNOST .....................................42
GRAF 11 - CO JE RELAXACE - RELATIVNÍ ČETNOST .....................................................................43
GRAF 12 - JAK NEJČASTĚJI RELAXUJETE - RELATIVNÍ ČETNOST.......................................................44
GRAF 13 - SLYŠELA JSTE O SYNDROMU VYHOŘENÍ? - RELATIVNÍ ČETNOST .......................................45
GRAF 14 - MŮŽETE BÝT OBĚTÍ SYNDROMU VYHOŘENÍ? - RELATIVNÍ ČETNOST ..................................46
GRAF 15 - ZÁJEM O PŘEDNÁŠKU NA DANÉ TÉMA - RELATIVNÍ ČETNOST ..........................................47
12
ÚVOD
Století, v němž žijeme, na nás klade vysoké nároky v každé oblasti našeho
života. Stále častěji dochází k psychickému i fyzickému zatížení organismu. Důkazem
jsou nejen rozvrácené mezilidské vztahy, ale taky stále více přibývajících neuróz
a jiných onemocnění.
Vzniká otázka, proč se lidé dostávají do tohoto stavu? Mají na to vliv politické,
společenské, nebo ekonomické události?
Zatížení organismu může být zvláště markantní u povolání, kde jsme
v neustálém kontaktu s lidmi. Mezi tato povolání patří i všeobecná sestra. Úkolem
sestry je starat se o základní potřeby pacienta a spolupracovat ve vysoce erudovaném
týmu.
Sestra se denně potýká nejen se svými starostmi, ale taky se starostmi a bolestmi
pacientů, které potkává. V nemocničním prostředí jsou v komunikaci daleko více
přítomny emoce (strach, lítost, zoufalství) a proto častěji než jinde zde vznikají stresové
situace.
Cílem této práce je poukázat na fyzickou a psychickou zátěž a nepodceňovat
včasné řešení, protože dlouhodobý stres nebo fyzické přetížení organismu velmi
negativně ovlivní naše zdraví a může dojít až totálnímu vyčerpání organismu.
V praktické části jsme se pomocí anonymních dotazníků ptali všeobecných
sester, jak intenzivně prožívají psychickou i fyzickou zátěž organismu, jestli znají
význam relaxace a zdali by měly zájem o vzdělávací akci na téma „zátěž organismu“.
Vypracovaná práce bude sloužit všeobecným sestrám jako návod pro udržení
psychické i fyzické rovnováhy a povzbuzení v tíživých situacích.
13
1 SESTRA
Definice sestry dle koncepce českého ošetřovatelství:
„Sestra je osoba, která získala odbornou způsobilost v oboru všeobecná
diplomovaná sestra a je oprávněna vykonávat profesi sestry ve své zemi“
(POCHYLÁ, 2005 s. 42).
1.1 Kdo je sestra
Povolání všeobecné sestry se vstupem do EU patří mezi regulované povolání.
Regulace znamená, že jsou dána závazná kritéria, která sestra musí plnit. Jsou to:
 Oprávnění k výkonu povolání, § 67 zákon č. 96/2004 Sb. O podmínkách
získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických
povolání a zákon o nelékařských zdravotnických povoláních.
 Celoživotní vzdělávání.
 Odborná náplň práce.
V rámci vstupu do EU byly přijaty zákony, které změnily vzdělávání. Standardy
pro vzdělání zajišťují, že odborník v jednom členském státě musí být uznán i v jiných
členských státech.
Kompetenci sester upravuje vyhláška č. 424/2004 Sb., která říká, že sestra
vykonává činnost bez odborného dohledu v souladu s diagnózou stanovenou lékařem,
ošetřovatelskou péči zajišťuje pomocí ošetřovatelského procesu.
Dále sestra vykonává samostatně jednotlivé výkony a činnosti zaměřené
na uspokojování potřeb a zlepšování zdravotních stavů jedinců a skupin.
Poskytuje preventivní diagnostické a neodkladné péče, některé činnosti
vykonává pod odborným dohledem lékaře nebo při nich asistuje.
Absolvováním certifikovaného kurzu může sestra získat zvláštní odbornou
způsobilost pro úzce vymezené činnosti
(http://www.pdcap.cz/Texty/PA/Zakon96a424.html
(http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=57523&fulltext=&nr=
96~2F2004&part=&name=&rpp=15#local-content).
14
1.2 Vývoj ošetřovatelství
Prvky ošetřování jsou staré jako lidstvo samo. Nejstarším typem ošetřovatelství
byla laická péče, kterou si lidé poskytovali navzájem. Dále se z křesťanství vyvinula
charitativní péče, která byla prováděna církví a později s rozvojem biomedicínských
věd a technologií se z ní vyvinula profesionální péče. Vznik moderního ošetřovatelství
je datován od roku 1860, kdy Florence Nightingalová založila první ošetřovatelskou
školu v Londýně, po ukončení této školy ošetřovatelky jezdily pracovat do celého světa.
První česká ošetřovatelská škola v Praze vznikla r. 1874, základním studijním
materiálem byly knihy od Florence Nightingalové.
Na image sestry měly velký vliv sdělovací prostředky. Studie Kalishe
a Kalisheové r. 1982 v USA, kteří prostudovali mnoho časopisů, románů a až na 20 000
novinových článků na téma „ošetřovatelství a sestry na západní polokouli“, potvrzují, že
ošetřovatelství prošlo 5 etapami.:
První etapa měla tvář „anděla milosrdenství“. Tuto tvář zastala Florence
Nightingaleová, vzdělaná věřící žena z vysoké sociální vrstvy. Nebála se bojovat proti
lékařům, za práva svých pacientů.
Na konci 1. světové války tato image dostala tvář „dívky pro všechno“. Tyto
sestry nebyly vzdělané, byly pouze vyškolené z nemocnic a snažily se ochotně pomáhat.
V průběhu 2. světové války se sestra stala “hrdinkou“, měla možnost
racionálního rozhodování, ale vzdělání bylo stále nedostatečné.
Z hrdinky se brzy stala image „matky“. Obětavá žena, která neuměla bojovat
za vlastní práva natož za práva pacientů. Pro média byla často terčem sexuálních útoků.
Nyní přežívá image „romantické ženy“.
V dnešní době se sestry ve vyspělých zemích snaží o image „profesionálky
s asertivním jednáním“ a usilují o stále větší vzdělání. Snaží se být rovnocenné
partnerky v týmu zdravotníků (Učební texty VOŠ, 2011).
15
1.3 Role sestry
Role je určité chování jedince, které od něho společnost očekává. Pro roli sestry
je charakteristické, že vychází z potřeb klienta, je emocionálně neutrální a zajištuje
nemocnému pocit jistoty. Společnost si představuje sestru jako soucitnou, vzdělanou
a zodpovědnou ženu, která rozumí moderní technice. Sestra zastává více rolí. Role
sestry je ovlivněna systémem zdravotní péče, novou technologií a poznatky.
Nejčastější role sestry:
 Sestra- poskytovatelka ošetřovatelské péče. Je to sestra po ukončení vzdělání,
která tuto roli musí zvládnout. Jde o holistické chápání jedince.
 Sestra manažerka – řídí ošetřovatelský proces na různých úrovních.
 Sestra edukátorka – poskytuje informace nezbytné pro pacienta a jeho rodinné
příslušníky, je mnohostranně zaměřena.
 Sestra advokátka – tlumočí práva a názory pacienta, aby zajistila komfort
pacienta, jak v lékařském týmu, tak v rodině.
 Sestra – nositelka změn. Musí mít flexibilitu, účinnost ošetřovatelské péče je
závislá na kontinuálních změnách.
 Sestra výzkumnice – vytváří pevnou teoretickou základnu ve vedení.
Předpokladem je přiměřené vzdělání a potenciál pro výzkum.
 Sestra mentorka – zodpovídá za studenty v klinické praxi, musí mít dostatečné
vzdělání a zkušenosti (BARTLOVÁ, 2008).
1.4 Etický kodex sestry
Práce sestry je řízena zákony. Sestra by se ve své práci měla řídit etickými
pravidly, která jsou sepsána v Etickém kodexu sester. Kodex byl přijat r. 1953
Mezinárodní radou sester (ICN), poslední revize tohoto kodexu proběhla r. 2006.
Chtěla bych zde uvést některé jeho klausule ve formě výňatku. Sestry mají tyto
základní povinnosti:
 pečovat o své zdraví;
 předcházet nemocem;
 navracet zdraví;
 zmírňovat utrpení;
16
 vytvářet prostředí, v němž jsou respektována lidská práva;
 sestra je povinna účinně zasáhnout, pokud je péče o nemocného kýmkoli
ohrožena (Příloha D).
17
2 FYZICKÁ ZÁTĚŽ SESTER
Fyzická zátěž je způsobená pracovní činnosti, dochází k zatížení dýchacího
systému, pohybového systému a srdečně cévního systém. Projeví se v termoregulaci
a látkové přeměně.
Pracovní lékařství je obor, který se zabývá ochranou zdraví při práci
a zabezpečuje optimální rozvoj fyzických a duševních sil zaměstnance
(TUČEK et al., 2005).
Pracovní lékařství se zabývá:
 psychologií práce;
 nemocemi z povolání;
 fyziologií práce;
 hygienou práce.
Největší fyzická zátěž u sestry je kladena na pohybový aparát dolních končetin
a nejčastěji dochází ke:
 statickému zatížení – sestra větší část směny stojí;
 dynamickému zatížení – sestra přechází;
 zvýšené zátěži krční páteře, bederní páteře a kloubního systému – při
polohování;
 směnování – narušení spánku;
 nepravidelné přestávky, nedostatečný čas na jídlo, pití a relaxaci
(GUČKOVÁ, 2007).
2.1 Fyzická zátěž sester na interním oddělení
Interní oddělení patří k základním oddělením nemocniční péče. Jsou zde
hospitalizováni pacienti s onemocněním vnitřních orgánů. Léčba onemocnění je
většinou konzervativní. Mezi podobory interního lékařství patří: pneumologie,
hematologie, nefrologie, kardiologie, revmatologie, endokrinologie, gastroenterologie.
Práce sestry u lůžka se liší podle oddělení, počtu zdravotnických nelékařských
pracovníků na oddělení, dále záleží na vybavení pomůcek snižujících fyzickou námahu
sester, na počtu imobilních klientů, na celkovém zdravotním stavu klientů,
18
na spolupráci v kolektivu a samozřejmě na celkové organizaci práce. Sestra pracuje
nepřetržitě, takže práce je náročná psychicky i fyzicky
(http://is.muni.cz/th/69585/lf_b/Problematika_psychicke_zateze_prace_sestry.pdf).
U pacientů na interním oddělení bývá často snížená hybnost a sestra přebírá
veškerou péči o klienta. Při práci s imobilními pacienty působí na páteř horizontální síly
(komprese) a postupně vedou k chronickým muskuloskeletálním změnám.
Dle zákona 424/2009 Sb. je pacientům poskytována ošetřovatelská péče
prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Sestra provádí hygienu, polohování, zajišťuje
výživu, sleduje vylučování a celkový zdravotní stav.
Jsou zde nejčastěji hospitalizováni starší a dlouhodobě nemocní klienti. Mají
většinou zhoršené: smyslové vnímání, pohybový aparát, komunikaci a zhoršenou
adaptabilitu, často bývají úzkostliví a agresivní. Proto sestra musí mít zvýšenou
pozornost, trpělivost a předvídavé chování. Tady skutečně platí, že vyzrálost sestry se
ukáže podle ochoty sloužit druhým.
2.2 Důsledky fyzické zátěže
Sestra je konfrontována s časovou tísní, nepravidelným spánkem, nepravidelnou
stravou, nedostatečným odpočinkem a pitným režimem. Je zde větší riziko vzniku
alergií, zvlášť při práci s desinfekčními prostředky, antibiotiky a dalšími látkami.
Nesmíme zapomenout ani na zvýšené riziko infekce, kterému často podléhají i rodinní
příslušníci (BARTOŠÍKOVÁ, 2006).
I když sestra většinu pracovní doby stojí nebo chodí, následky se běžně projeví
jako bolest nohou a únava. Únava je subjektivní pocit, který je ovlivněn vnějšími
a vnitřními faktory:
Vnější faktory – teplota, hluk, vlhkost.
Vnitřní faktory – nudná práce, o kterou člověk nemá zájem nebo se vyskytuje
v přítomnosti osoby, která ho nudí.
Únava chrání organismus před poškozením, ale někteří lidé překonávají únavu
vůlí. Přesto se stávají daleko méně výkonnými a více nervózními. Každý má jiný práh
únavy, někteří lidé se unaví rychleji, jiní to nechtějí ani připustit. Pokud to není nic
vážnějšího, únava odezní po krátkém odpočinku a zdravém spánku. Ale je tady
19
nebezpečí chronické únavy, která vzniká při dlouhotrvajících náročných úkolech.
Stoupá riziko kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění pohybového aparátu
(KAWANO, 2008). Projeví se to jako vážné zdravotní problémy či nemoci z povolání.
Pokud by fyzická zátěž trvala dlouho, může dojít až k vyčerpání organismu.
Portugalská studie „Stressors in nurses working in Intensive Care Units“, která se zabývala
prací sester na interních JIP potvrdila, že sestry pracující ve směnném provozu prožívají
únavu a stres velmi intenzivně (RODRIGUES, 2011).
V případě poškození zdraví v pracovním prostředí spojené s pracovní činností
jde o pracovní úraz nebo nemoc z povolání podle zákona č. 65/1965 Sb. Zákoník práce.
Dle zákona zaměstnavatel má povinnost organizovat práci tak, aby nedocházelo
k poškození zdraví
(http://is.muni.cz/th/69585/lf_b/Problematika_psychicke_zateze_prace_sestry.pdf).
2.3 Adaptace sestry
Schopnosti jedince adaptovat se jsou u každého jiné. Pro lidský organismus je
velmi náročná dvanáctihodinová pracovní doba, soboty, neděle, svátky, pobyt
v nemocničním prostředí a noční směny. Při noční směně, kdy lidské tělo má přirozenou
potřebu odpočívat, sestra musí pečovat o pacienty.
Následkem pak mohou být nemoci nervového systému, které se projevují jako
porucha spánku, úzkostlivé stavy, zvyšuje se počet chyb při práci, podrážděnost i
na rodinné příslušníky, což může vést ke ztrátě harmonických vztahů i v rodině.
Mnoho sester tyto nelehké situace řeší zvýšenou konzumací alkoholu, cigaret nebo léků
(BÁRTLOVÁ, 2008).
20
3 PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ
Psychická zátěž vyplývá ze zpracování informací mozkem. Jsou zde zvýšené
nároky na myšlení, představivost, pozornost, paměť. Každé zaměstnání má jiné
požadavky na kvalitu a odpovědnost. Psychická zátěž je psychické zpracování
a vyrovnání se s vlivy životního a pracovního prostředí.
U sestry rozlišujeme dva základní typy psychické zátěže, jednak je to profesní
zátěž sestry – jedná se o přesnost, soustředěnost, zodpovědnost, a dále je to osobní
zátěž, která vyplývá z osobního života – sestra často v sobě nosí domácí problémy, jako
je hádka s manželem, nemoc dítěte, onemocnění v rodině atd. (TUČEK, 2005).
Zakladatel teorie stresu lékař Hans Selye (1907–1982), který prováděl výzkumy
fyzických účinků stresu na organismus, zjistil, že ve stresových situacích dojde vždy
ke stejným reakcím. Tyto situace nazval „general adaptation syndrom“ (GAS) - obecný
adaptační syndrom. GAS má tři fáze:
I. fáze je poplachová - adrenalin se ve větším množství uvolní z dřeně
nadledvin, vnikne do krevního řečiště, dochází ke zrychlení srdečního tepu, zvýšenému
krevnímu tlaku, zrychlenému dýchání, zvýšené činnosti potních žláz, organismus je
připraven na reakci „bojuj nebo uteč“.
II. fáze je adaptace - organismus bojuje se stresorem, je to ovlivněno povahou
člověka a silou zátěže.
III. fáze je vyčerpání - pokud dojde až k této fázi, vyhrává stresor a organismus
se hroutí.
Tato teorie se dostala do kritiky. Hans Selye ve svém výzkumu zapomněl,
že člověk má i duševní stránku, svobodu a pevnou vůli. On veškeré své pokusy dělal
na zvířatech.
Později psycholog Richard Lazarus (1922–2002) zjistil, že „stres je nárok
na jedince“, který přesahuje jeho schopnosti se s nárokem vypořádat a bez problémů mu
čelit (KŘIVOHLAVÝ, 2001).
21
3.1 Stres
„Stres je situace, v níž je adaptace těžká nebo nemožná při zvláště silné motivaci“
(HARTL, HARTLOVÁ, 2000).
Důvodem stresu jsou nejčastěji náročné životní situace a často mají vliv
na změnu života.
Stres ve zdravé míře je ochranná funkce organismu, a má za úkol pomocí
psychických souborů a vylučovacích hormonů znovu získat fyzickou rovnováhu. Tento
zdravý stres se projevuje ve skutečném nebezpečí, často jedince motivuje k vyšším
cílům. Ale existuje i chronický stres, ten může jedinci způsobit závažné onemocnění
nebo dokonce smrt.
Stres je příliš velká zátěž pro organismus, ale zároveň i reakce organismu na něj.
Termín slova “stres“ pochází z anglického slova “stress“ a znamená zátěž. Stres se
projevuje napětím mezi stresorem a salutorem.
Stresory jsou faktory podněcující stres, jsou to vysoké požadavky na tělesné
a duševní rezervy jedince. Můžou to být nepříjemné životní události (rozvod, úmrtí,
propuštění ze zaměstnání). Salutory jsou individuální schopnosti jedince odolávat
stresu, povzbuzují a stimulují člověka k lepšímu výkonu.
Osobní faktory ovlivňující stres: genetická výbava, akutní zdravotní stav, věk,
vzdělání, zkušenosti a vlastnosti (STIBALOVÁ, 2010).
3.2 Příznaky stresu.
V akutních stresových situacích nebo v náročných životních situacích dochází
ke změnám fyziologickým, emocionálním a behaviorálním.
Fyziologické změny – bušení srdce, bolest za hrudní kostí, nechutenství,
zvracení, průjem, dušnost, časté močení, bolesti hlavy, poruchy vidění.
Emocionální změny – změny nálady, úzkost, omezení kontaktů s lidmi,
přehnaná starost o svůj fyzický vzhled, častá únava.
22
Behaviorální změny – nerozhodnost, neplnění úkolů, zvýšený nárůst kouření,
časté používání alkoholu nebo léku na spaní. Dlouhodobá psychická zátěž u stresu
zvyšuje riziko chybných výkonů, emocionální labilitu a pracovních úrazů
(http://is.muni.cz/th/69585/lf_b/Problematika_psychicke_zateze_prace_sestry.pdf).
3.3 Typy stresů
Rozlišujeme tři druhy stresu: akutní, střednědobý a chronický.
Akutní stres je okamžitá reakce, v první chvíli to vypadá, že je ohroženo zdraví
nebo život náš, nebo našich blízkých, může to být také útok na osobní integritu nebo
obavy z anticipované budoucnosti. Strach ze zkoušky a běžné nedorozumění při hádce.
Epizodický stres je středně dlouhý stres. Jedná se o přechodnou formu mezi
akutním a chronickým stresem. Je to dočasná ztráta hodnot (nedosažení úspěchu).
Chronický stres je trvalá ztráta hodnot. Člověk nenajde východisko, stres stále
trvá, například rozvrat rodiny, dlouho bez zaměstnání, úmrtí blízké osoby, onkologická
diagnóza a jiné náročné životní situace (VINAY, 2005, KRAHULOVÁ, 2010,
STIBALOVÁ, 2010).
Psychologie rozlišuje:
Distres je negativní stres, je to nadměrná zátěž, může jedince poškodit a vyvolat
smrt.
Eustres je pozitivní stres, např. narození dítěte.
Vulnerabilita je zranitelnost člověka. Každý člověk má jiný práh zranitelnosti.
Coping je boj člověka se stresem. Je to naprosto individuální, každý musí
trénovat vlastní odolnost. Coping je ovlivnitelný sebedůvěrou a sociální situací.
Následky stresu mohou být buď přímé, nebo nepřímé.
Přímé působí negativně na imunitní nervový systém.
Pokud člověk po nějaké náročné životní situaci hledá útěchu v alkoholu, kouření
a sladkostech, můžeme mluvit o nepřímých následcích stresu. U osob, jež mají malou
schopnost odolávat stresu, může obecný adaptační syndrom přejít ve vážné stresové
23
onemocnění jako je např. infarkt myokardu, hypertenze, cukrovka, CMP, vředová
nemoc žaludku, astma.
3.4 Psychická zátěž
Psychická zátěž je proces psychického zpracování a vyrovnání se s životními
vlivy a prostředím, ve kterém žijeme. Rozlišujeme tři druhy psychické zátěže:
Senzorická zátěž – vzniká z požadavků kladených na periferní smyslové orgány
a jim příbuzné struktury v CNS.
Mentální zátěž – vzniká v důsledku požadavků na zpracování informací. Zabývá
se pozorností, pamětí, myšlením, rozhodováním a představivostí.
Emocionální zátěž – vzniká z požadavků, které vyvolávají afekt při zátěžové
situaci (KALLWAS, 2007, GREGOR, 2002).
Na orientační vyšetření psychické zátěže při práci slouží Meisterův dotazník.
Dotazník byl převzat od autora W. Meistera z Zentralinstitutu für Arbeitsmedizin
v Berlíně (NDR) a ověřován v letech 1976 - 1984 hygienickou službou (Příloha G).
3.5 Psychická zátěž sester na interním oddělení
Na interním oddělení často vznikají nepředvídané události (náhlé úmrtí, urgentní
příjem, zhoršení zdravotního stavu, atd.) a proto dochází k časové tísni. Výsledkem jsou
často narušené interpersonální vztahy. Dochází ke konfliktním situacím ne jen
v kolektivu sester, ale i mezi sestrou a lékařem, nebo sestrou a pacientem.
Jak jsme již uvedli, jsou zde většinou hospitalizováni starší pacienti. Sestra musí
být více všímavá a trpělivá. Mezi psychickou zátěž sester patří i vysoká zodpovědnost,
neustálé sledování zdravotního stavu, nutnost rychlého rozhodování, vysoké nároky
na paměť, závažné následky v případě omylu, nemožnost přibrzdit pracovní tempo.
Sestra je konfrontována s utrpením, bolestí a smrtí
Často při své práci bojuje s nedostatečným technickým a materiálním
vybavením, jsou na ni kladeny stále větší požadavky v oblasti vzdělání a odborných
24
dovedností. Tyto každodenní problémy vezmou sestře vnitřní klid a tak se často
„potápí“ ve stresových situacích (BARTOŠÍKOVÁ, 2006, STAŇKOVÁ, 2002 ).
3.6 Prevence proti psychickému i fyzickému přetížení
Pro zdravě žijícího jedince musí být psychická i fyzická kondice v rovnováze.
Mnohé sestry nechápou, že si musí udělat volný čas a pravidelně odpočívat.
Avšak každý si musí přijít sám na to, proč je vhodné relaxovat, jak získávat včas
vědomosti a zkušenosti. Musíme sledovat své rezervy a vnitřní možnosti. Pak může
rychleji z našeho života zmizet únava a nervozita. Velkou roli a prostor může dát svým
podřízeným i vedoucí pracovník, který může podporovat další vzdělání, například
formou semináře (KŘIVOHLAVÝ, PEČENKOVÁ, 2006).
Podmínkou relaxace je dobrá motivace. Pravdou je, že relaxace starosti
nevyřeší, ale může zlepšit kvalitu života a pracovní výkony. Slovo relaxace pochází
z latinského slova „relax“ a znamená uvolnění. Relaxace charakterizuje stav, který je
opačného významu než napětí a slouží k upevnění zdraví. Pokud se nám podaří při
relaxaci uvolnit tělo, přenáší se toto uvolnění do psychiky (GREGOR, 2002). Mezi
běžné relaxační techniky patří např:
 Jóga, jsou to cviky, které vedou k duševní pohodě.
 Schultzův autogení tréning je to cvičení vlastního Já.
 Jacobsova relaxace tj. protahování všech svalů v těle (Příloha E).
Jako prevence vyhoření taky slouží pravidelné cvičení, které nám pomáhá v boji
proti stresu.
Pravidelné cvičení příznivě ovlivňuje srdeční činnost, snižuje hladinu
cholesterolu, pomáhá vylučovat toxické látky, dochází ke zlepšení krevního oběhu
a zásobování mozku kyslíkem, což ovlivní dobrou náladu. Cvičení nám pomáhá udržet
si fyzickou i psychickou kondici v dobrém stavu, nemusí být dlouhé, ale o to více
intenzivní. Jako relaxace je vhodná i pohybová aktivita např. práce na zahradě,
procházky v přírodě, jízda na kole nebo plavání.
Dalším faktorem ovlivňující vyhoření je spánek, který slouží k regeneraci
našeho těla i mysli. Měl by být 1/3 našeho života. Ideální je pro spánek vyvětraná
25
místnost a teplota 18 stupňů Celsia. Negativně působí na spánek hluk, kouření, alkohol,
nedostatek pohybu a špatné stravovací návyky. Těžká strava těsně před spaním narušuje
spánek. Kofein, který je obsažen v kávě, černém čaji, cole a jiných energetických
nápojích, je na podporu bdělosti. Měl by se užívat jen na začátku směny, v žádném
případě by se neměl užívat těsně před spaním. Theobromin je látka v kakau a patří
do povzbuzujících látek
(http://is.muni.cz/th/69585/lf_b/Problematika_psychicke_zateze_prace_sestry.pdf).
Střídání nočních směn špatně působí na psychiku. Spánek po noční směně je
méně hodnotný a méně osvěžující. Po skončení směny je dobré jít spát co nejdříve
a potom ještě jednou odpoledne před noční směnou. Ze začátku nočních směn bychom
si měli zaznamenávat, jak dlouho jsme spali. V noci musíme pracovat při jasném
osvětlení. Na noční směně bychom měli jíst lehká jídla, protože trávení je pomalejší.
Musíme si připomenout, že kuřáci mají přerušovaný spánek. Nikotin je toxická
látka obsažená v cigaretě, napomáhá ke zvýšení stresu, při průniku do krve zvyšuje
krevní tlak, snižuje se teplota kůže a vystupňují se reakce na stres.
Těsně před spaním je dobré omezit pití alkoholu. S alkoholem se sice snadněji
usíná, ale kvalita spánku je horší. Spánek poškozuje také úzkost a deprese. Pokud nás
trápí nějaký vážný problém, měli bychom se svěřit důvěrné osobě, aby to dlouhodobě
nepodporovalo nespavost (KŘIVOHLAVÝ, 2010).
Smích je výborným relaxátorem, zvyšuje odolnost vůči stresu, snižuje konflikty
v týmové práci a napomáhá k lepším pracovním výkonům. Ale nelze nikomu přikázat.
Proto je dobré myslet co nejčastěji pozitivně a přistupovat k životu optimisticky.
Nepodceňujme četbu knih. Při čtení zábavných knih pracuje fantazie. Čtení je
tvůrčí duševní činnost. Při čtení zajímavé knihy si dobře odpočineme. I když dnes je
čtení knih odsunuto, televize to nenahradí. U televize se pouze pasivně díváme.
26
4 SYNDROM VYHOŘENÍ
Nejzávažnější kombinace fyzické a psychické zátěže je syndrom vyhoření.
Práce ve zdravotnictví je fyzicky i psychicky náročná a proto můžeme říct, že každý
pracovník je zde vystaven mnoha faktorům, které mohou způsobit vyhoření.
Syndrom vyhoření je stav tělesného, citového a duševního vyčerpání, způsobeného
dlouhodobým pobýváním v emocionálně náročných situacích.
4.1 Historie
Termín burnout v souvislosti s fyzickým, psychickým a sociálním vyhořením
poprvé použil americký psychoanalytik Herbert Freudenberger v článku „Staff burnout“
v časopise Journal of Social Issues r. 1974 a on sám byl jeho obětí. Charakterizoval ho
jako psychický stav vyčerpanosti, který je projevem reakce na chronický stres. Tento
fenomén je znám v západní Evropě téměř 35 let a u nás se dostal do podvědomí
v devadesátých letech.
V české literatuře se tomuto tématu věnuje například psycholog J. Křivohlavý.
(KALLWAS, 2007)
4.2 Příznaky burnout syndromu
Anglický termín „burnout“ znamená česky „vyhořet“. Znamená to celkové
vyčerpání organismu. Příznaky dělíme do tří skupin: psychické, fyzické a sociální. Při
vzniku syndromu burnout se mohou projevit příznaky jen z jedné skupiny, ale častěji se
jedná o více příznaků ze všech skupin.
Psychické příznaky
Do skupiny psychických příznaků můžeme zařadit citové uzavření, pocit
naprostého vyčerpání a zbytečnosti, depresivní pocit, pocity beznaděje, frustrace,
snížení sebevědomí, ztráta motivace, sebelítost, vymizení empatie a kreativity.
27
Fyzické příznaky
Syndrom se projevuje rychlou, celkovou únavou organismu, časté jsou poruchy
spánku, vegetativní projevy - poruchy trávení, bolesti hlavy, kožní problémy, bolesti
zad, choroby srdce, zvýšená náchylnost k závislosti na drogách a alkoholu. Vzniká
syndrom chronické únavy – subfebrilie, bolestivost lymfatických uzlin.
Sociální příznaky
V oblasti sociální dochází k narušení rovnováhy v komunikaci a ve vztazích
na pracovišti i v rodině. Patří zde snížená empatie, nechuť k práci, nechuť
ke komunikaci, často vznikají konfliktní situace, které nejsou vyvolány postiženým, ale
vznikají v důsledku apatie. Syndrom vyhoření může být i „infekční“, tzn. vznik
lavinové reakce, může to být spouštěčem u dalších pracovníků v tomtéž kolektivu
(KALLWAS, 2007).
4.3 Skupiny nejvíce ohrožené burnout syndromem
Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé, kteří na sebe kladou vysoké požadavky.
Motivací těchto lidí jsou pouze peníze a kariéra. Tito lidé mají nedostatečnou radost
z vlastního života. Jejich život je spíše problematický. Nejsou schopni relaxovat a ani si
popovídat s přáteli.
Tento syndrom postihuje zvláště pracovníky tzv. pomáhajících profesí - to jsou
povolání, u nichž dochází ke styku s lidmi. Mezi tato povolání patří zdravotní sestry a
lékaři (zvláště ti, kteří pracují na JIP, onkologii, LDN a psychiatrii), sociální pracovnice,
policisté, učitelé, politici, profesionální sportovci, kněží, právníci, pracovníci věznic.
Všechny tyto skupiny ohrožené burnout syndromem mají společný rizikový faktor –
chronický stres (KALLWAS,2007).
Neexistuje přesný recept jak správně žít, ale abychom mohli být šťastni, musíme
prožívat radost ze svého života. Hluboká radost tryská z dobrého zaměření života a
naplňuje smysl života.
28
5 EMPIRICKÝ PRŮZKUM
Průzkumnou část tvoří kvantitativní průzkum metodou dotazníku.
5.1 Průzkumný problém
Průzkumným problémem této bakalářské práce bylo zjistit, jak intenzivně sestry
na interním oddělení prožívají psychickou i fyzickou zátěž, jaké pociťují nejčastější
zdravotní problémy v souvislosti se svým povoláním, a zda se věnují cílené relaxaci.
5.1.1 Průzkumné cíle
Cíl č. 1: Zjistit, zda si sestry na vybraném oddělení uvědomují psychickou
i fyzickou náročnost tohoto povolání.
Cíl č. 2: Zjistit, jaké jsou nejčastější zdravotní problémy sester, související
s tímto povoláním.
Cíl č. 3: Zajímá mě, zda sestry cíleně relaxují, což je nezbytná součást prevence
přetížení organismu.
5.1.2 Průzkumné hypotézy
Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více než 50% sester si uvědomuje zvýšenou
fyzickou i psychickou náročnost svého povolání.
Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více než 20% sester se shodne na stejném
zdravotním problému souvisejícím s povoláním.
Hypotéza č. 3: Předpokládám, že více než 40% sester se nezabývá samostudiem
relaxace.
29
5.2 Metodika průzkumu
Pro získání potřebných údajů byla zvolena metoda anonymního dotazníku.
Dotazník je soubor formulovaných otázek, které se nazývají položky. Respondenti
odpovídají anonymně a písemnou formou. Dotazník slouží k prozkoumání
subjektivních pocitů sester v pracovní zátěži a byl tvořen na základě cílů. Dotazník je
složen jednak z vlastních položek, ale též zde byly přidány otázky z Meisterova
dotazníku pro hodnocení psychické zátěže.
Výhodou dotazníku je, že během krátké doby lze získat velký počet údajů.
Na druhou stranu nevýhodou je, že respondenti nemusí psát skutečné údaje o sobě.
Další nevýhodou je nemožnost zpětné kontroly údajů.
Před zahájením dotazníkového šetření byli požádáni ředitel Krajské nemocnice
T. Bati ve Zlíně MUDr. Bohuslav Škubal, CSc. a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči
Mgr. Monika Dlesková o schválení tohoto šetření (Příloha G).
Po tomto schválení byly dotazníky prostřednictvím vrchní sestry předány
respondentkám na standardním interním oddělení a na interním oddělení JIP. Výsledky
jsou zpracovány do tabulek četnosti a grafů. Sestry vyplňovaly dotazníky anonymně.
V záhlaví dotazníku jsou uvedeny základní informace, k čemu dotazník slouží
a jak ho vyplnit. Dotazník obsahuje 15 položek (Příloha A), z toho:
 10 otázek je uzavřených, respondenti si budou vybírat z nabídnutých
možností
 5 otázek je polootevřených, respondentům zde byly nabídnuty konkrétní
možnosti i volná odpověď.
Na začátku dotazníků jsou demografické údaje (otázka 1-3), jedná se o kontaktní
údaje, které slouží k zjištění věku, délky praxe a dosaženého vzdělání. Tyto otázky jsou
velmi důležité pro celkový přehled struktury sester na oddělení.
Následující položky zjišťují míru subjektivně pociťované fyzické zátěže sester
po skončení pracovní doby, nejvíce zatěžující úkony a zdravotní problémy vzniklé
v závislosti na fyzické zátěži (otázky 4-6), respondenti mohli volit více možností.
Další položky prověřují subjektivně pociťovanou stresovou zátěž, závislost
zátěže na typu služby a jiné faktory stresu (otázky 7-8), i zde respondenti mohli volit
více možností. Položka 9 a10 byla převzata z Meisterova dotazníku, který slouží pro
30
hodnocení psychické pracovní zátěže. Při vyhodnocení těchto položek jsem možnost
„částečně“ vypustila, abych mohla odpovědi zařadit ať více či méně do skupiny „ano“
nebo „ne“.
V závěru dotazníku jsou položky zaměřené na relaxaci, prověřují znalosti sester
o významu a možnostech relaxace (otázky 11-12). Položky 13 a14 se jen okrajově
zabývají syndromem vyhoření a prověřují nejen znalost tohoto syndromu, ale vedou
respondentku k zamyšlení, zda i ona může být obětí tohoto syndromu.
A poslední položka 15 zjišťuje zájem respondentek o vzdělávací akci na téma
fyzická a psychická zátěž organismu u sester.
Hypotéza č. 1: Předpokládáme, že většina sester si uvědomuje zvýšenou
fyzickou i psychickou náročnost svého povolání.
Hypotézu č. 1 budeme považovat za splněnou, pokud na otázku: č. 4 (Cítíte
se po skončení pracovní doby fyzicky vyčerpaná?), č. 8 (Při výkonu povolání
pociťujete:), č. 9 (Máte v práci časté konflikty a problémy …?) a č. 10 (Máte pocit, že
práce je psychicky náročná, a nelze dělat po léta se stejnou výkonností?) více než 50%
dotazovaných odpoví „kladně“.
Hypotéza č. 2: Domníváme se, že více než 20% sester se shodne na stejném
zdravotním problému související s povoláním.
Hypotézu č. 2 budeme považovat za splněnou, pokud ve vyhodnocení otázek
na otázku č. 6 (Pozorujete na sobě nějaké zdravotní problémy v souvislosti se svým
povoláním?) se více než 20 % sester shodne na stejném zdravotním problému při
výkonu svého povolání.
Hypotéza č. 3: Předpokládáme, že více než 40% sester se nezabývá
samostudiem relaxace.
Hypotézu č. 3 budeme považovat za splněnou, pokud u otázky č. 11
(Po účinné relaxaci dojde k…) méně než 40% sester bude znát správnou odpověď
na relaxaci, a pokud u otázky č. 15 bude mít méně než 40% sester zájem
o vzdělávací akci na toto téma.
31
5.3 Časový harmonogram a velikost souboru
Průzkum byl proveden v červenci 2012. Průzkumu předcházela pilotáž, kterou
jsem prováděla mezi známými sestrami na našem interním oddělení. Rozdala jsem 20
dotazníků a všechny se mi vrátily vzorně vyplněny, takže byly zařazeny do výzkumu.
Dotazníky byly distribuovány v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně. Celkem
bylo rozdáno 80 dotazníků, vrátilo se pouze 71 dotazníku a 8 dotazníku bylo vyřazeno
z důvodů neúplného vyplnění, ztráta tedy představuje 21,2 %. Této výzkumné práce se
prostřednictvím anonymního dotazníku zúčastnilo celkem 63 sester z interního oddělení
v nemocnici T. Bati ve Zlíně a 20 sester z pilotážního výzkumu, což je celkem 83 sester.
Výsledky pro statistiku jsou zpracovány v absolutní četnosti (abs.č.) a relativní četnosti
(rel.č.), přičemž absolutní četnost představuje počet získaných odpovědí na jednotlivé
otázky a relativní četnost ukazuje, jak velkou část představuje odpověď na jednotlivé
otázky z celkové částky 100 %.
32
6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU
V následujících tabulkách a grafech jsou zpracovány údaje z jednotlivých
položek dotazníku.
1. Kolik je Vám let?
V položce č. 1 měli respondenti uvést věk (tabulka č. 1, graf č. 1) pro zmapování
celkové situace na oddělení. Myslíme si, že s přibývajícími léty ubývá fyzická
houževnatost, ale zlepšují se zkušenosti. Naopak sestry v mladší věkové kategorii,
zvláště začátečnice, pociťují stresy, vznikající z nedostatku zkušeností.
Podle vypracovaného dotazníku je na interním oddělení ve Zlíně v nemocnici T.
Bati nejvíce zastoupena skupina sester ve věku od 20-30 let a to 61%, zatímco skupina
sester ve věku nad 50 let byla zastoupena pouze ve 2%. S rostoucím věkem klesal počet
respondentů ve skupinách.
Tabulka 1 - Věk respondentů
Kolik je Vám let? abs.č. rel.č.
a méně než 20 let 0 0%
b 20-30 let 51 61%
c 31-40 let 25 30%
d 41-50let 5 6%
e více než 50 let 2 2%
Celkem 83 100%
Graf 1 - Věk respondentů – relativní četnost
0%
61%
30%
6%
2%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
méně než 20
let
20-30 let 31-40 let 41-50let více než 50
let
a b c d e
Věk
33
2. Jak dlouho pracujete na tomto pracovišti?
V položce č. 2 v dotazníku měli respondenti uvést délku praxe na současném
pracovišti (tabulka č. 2, graf č. 2). Zajímá nás, zda problémy rostou nebo se snižují
v závislosti na délce praxe.
Z celkového počtu respondentů nejvíce dotazovaných sester (61%) se nachází
v kategorii praxe do 5 let, tento výsledek odpovídá věkové struktuře, délka praxe od 6
do 12 let byla u 26% dotazovaných, a nejméně byla zastoupena kategorie nad 20 let
praxe, a to pouze u 3 dotazovaných (4%).
Tabulka 2 - Délka praxe
Jak dlouho pracujete na tomto pracovišti abs.č. rel.č.
a 0-5 let 52 61%
b 6-12 let 21 26%
C 13-20 let 7 8%
d déle než 20 let 3 4%
celkem: 83 100%
Graf 2 - Délka praxe - relativní četnost
61%
26%
8%
5%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
0-5 let 6-12 let 13-20 let déle než 20 let
a b c d
Délka praxe na pracovišti
34
3. Nejvyšší dosažené vzdělání
V dotazníku u položky č. 3 měli respondenti uvést nejvyšší dosažené vzdělání.
(tabulka č. 3, graf č. 3). Zajímá nás, jak se dívají na psychickou a fyzickou zátěž sestry
s rozdílným vzděláním, jestli to vůbec ovlivní situaci.
Na interním oddělení pracuje nejvíce sester se středoškolským vzděláním, a to
70% sester, další skupinu respondentů tvoří sestry s vyšším odborným vzděláním 17%
sester, sestry se středoškolským specializačním vzděláním tvoří 12% a nejmenší
skupinka je zastoupena respondenty s vysokoškolským vzděláním, a to 1%.
Tabulka 3 - Dosažené vzdělání
Nejvyšší dosažené vzdělání abs.č. rel.č.
a středoškolské 58 70%
b středoškolské specializační 10 12%
c vyšší odborné 14 17%
d vysokoškolské 1 1%
celkem 83 100%
Graf 3 - Dosažené vzdělání - relativní četnost
70%
12%
17%
1%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
středoškolské středoškolské
specializační
vyšší odborné vysokoškolské
a b c d
Nejvyšší dosažené vzdělání
35
4. Cítíte se po skončení pracovní doby fyzicky vyčerpaná?
V položce č. 4 měli respondenti uvést, zda se cítí po skončení pracovní doby
fyzicky vyčerpáni. Cílem této uzavřené otázky je jednak zjistit, pro kolik procent sester
je práce skutečně vyčerpávající, ale taky poukázat na intenzitu fyzického vyčerpání
a zároveň inspirovat sestry k včasné relaxaci.
Podle tabulky č. 4 na interním oddělení nemocnice T. Bati ve Zlíně po skončení
pracovní doby se cítí „téměř vždy“ fyzicky vyčerpaná větší polovina sester (69%).
Tento fakt poukazuje na vysokou fyzickou náročnost tohoto povolání. Celkem 28%
sester se cítí po skončení pracovní doby „občas“ vyčerpaně.
Tabulka 4- Intenzita fyzické vyčerpanosti
Cítíte se po skončení pracovní doby fyzicky vyčerpaná? abs.č. rel.č.
a ano, téměř vždy 57 69%
b občas 23 28%
c ne, zřídka 3 4%
celkem 83 100%
Graf 4 - Intenzita fyzické vyčerpanosti - relativní četnost
69%
28%
4%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
ano, téměř vždy občas ne, zřídka
a b c
Fyzická vyčerpanost po skončení pracovní doby
36
5. Který pracovní úkon Vás nejvíce fyzicky zatěžuje?
U této položky mohly respondentky označit více možností, takže celkový součet
není 83 odpovědí v absolutní četnosti. Smyslem této polootevřené otázky je zjistit, co
pro většinu sester představuje největší fyzickou zátěž a jestli by bylo možné usnadnit
fyzickou námahu sester např. zajistit lepší technické vybavení na oddělení.
Z výsledků vyplývá, že pro sestry na interním oddělení je po fyzické stránce
nejvíce zatěžující péče o umírajícího pacienta, což potvrdilo 44% sester, dále je fyzicky
vyčerpávající péče o imobilního pacienta, a to pro 20% sester, na třetím místě sestry
uváděly polohování (18%). Na čtvrtém místě pak byla asistence při terapeutických
a diagnostických výkonech (14%). V možnosti jiné pak 3 respondentky uvedly práci
s postranicemi a 2 respondentky uvedly transport pacienta na vyšetření, což je celkem
3% respondentek.
Tabulka 5 - Největší fyzická zátěž
Který pracovní úkon Vás nejvíce fyzicky zatěžuje? abs.č. rel.č.
a polohování 33 18%
b péče o imobilního pacienta 37 20%
c péče o umírajícho pacienta 80 44%
d asistence při terap. a diagn. výkonech 26 14%
e jiné 5 3%
celkem 181 100%
Graf 5 - Největší fyzická zátěž - relativní četnost
18% 20%
44%
14%
3%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
polohování péče o
imobilního
pacienta
péče o
umírajícho
pacienta
asistence při
terap. a
diagn.
výkonech
jiné
a b c d e
Který pracovní výkon nejvíce zatěžuje
37
6. Pozorujete na sobě nějaké zdravotní problémy v souvislosti se svým povoláním?
I u této položky mohly respondentky zaznamenat více možnosti. Smyslem této
polootevřené otázky je zjistit, jestli se shodne větší počet sester na stejném zdravotním
problému při výkonu svého povolání.
Mezi nejčastější zdravotní problémy sester na interním oddělení patří bolesti
nohou a kloubů (44%), na druhém místě se zde vyskytuje bolest zad (26%), na třetím
místě se objevuje bolest hlavy (17%), a u 5% respondentek se objevují i zažívací potíže.
Jsou zde však i pozitivní výsledky, tvoří je 7% sester, které nepociťuji žádné zdravotní
problémy.
Tabulka 6 - Zdravotní problémy související s povoláním
Pozorujete na sobě zdravotní problémy v souvislosti se
svým povoláním?
abs.č. rel.č.
A Žádné 12 7%
B bolesti zad 42 26%
C zažívací potíže 8 5%
D bolest hlavy 28 17%
E bolesti nohou a kloubů 71 44%
f Jiné 0 0%
Celkem 161 100%
Graf 6 - Zdravotní problémy související s povoláním - relativní četnost
7%
26%
5%
17%
44%
0%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
žádné bolesti zad zažívací
potíže
bolest
hlavy
bolesti
nohou a
kloubů
jiné
a b c d e f
Jaké máte zdravotní problémy?
38
7. Co je pro vás nejvíce stresující?
U položky č. 7 mohli respondenti volit více možností. Touto polootevřenou
otázkou se dostáváme k psychické zátěži sester. Zjišťovali jsme nejvýznamnější
stresové faktory na tomto oddělení.
Z celkového počtu respondentů byla nejčastěji volena možnost péče
o umírajícího pacienta u 26% respondentů, na druhém místě je stresovým faktorem pro
respondenty nízké finanční ohodnocení, a to pro 24% sester, na třetím místě je
stresujícím faktorem pro respondenty časová tíseň (23% sester), na čtvrtém místě stresu
je vysoká zodpovědnost (14%) a špatné pracovní vztahy stresují 9% respondentek.
Výkony prováděné prostřednictvím závislých činností (to jsou činnosti
naordinované lékařem, např. aplikace injekcí, ordinace léku, příprava na vyšetření…)
jsou stresujícím faktorem pro 3% sester a při výkonech prováděných prostřednictvím
nezávislých činností (to jsou činnosti, které sestra provádí samostatně např. hygiena
pacienta, podávání stravy…) zaznamenáváme stresující faktor u 1% respondentek.
Tabulka 7- Nejvíce stresující úkon
Nejvíce stresující úkon: abs.č. rel.č.
a časová tíseň 68 23%
b vysoká zodpovědnost 42 14%
c péče o umírajícího 75 26%
d nízké finanční ohodnocení 71 24%
e špatné pracovní vztahy 25 9%
f výkony prováděné prostř. závislých činností 8 3%
g výkony prováděné prostř.nezávislých činností 2 1%
e Jiné 0 0%
celkem 291 1
39
Graf 7 - Nejvíce stresující úkony - relativní četnost
23%
14%
26% 24%
9%
3%
1% 0%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
časovátíseň
vysokázodpovědnost
péčeoumírajícího
nízkéfinanční
ohodnocení
špatnépracovnívztahy
výkonyprováděnyprostř.
závislýchčinností
výkonyprováděny
prostř.nezávislých…
jiné
a b c d e f g e
Nejvíce stresující úkon
40
8. Při výkonu povolání pociťujete:
Pomocí položky č. 8 byl zjišťován subjektivní pocit stresové zátěže pociťovaný
při výkonu povolání. Předpokládali jsme, že více než polovina sester pracujících
na interním oddělení si uvědomuje zvýšenou psychickou náročnost. Tato hypotéza se
nám potvrdila, protože 76% respondentů subjektivně vnímá vysokou míru stresové
zátěže. Myslíme, že sestry na interním oddělení zažívají vysokou stresovou zátěž
z důvodů časté hospitalizace starších klientů s chronickým onemocněním, práce je často
vyčerpávající a pro některou může být monotónní.
Střední míru zátěže subjektivně prožívá 20% respondentů a 4% sester
neprožívají při výkonu povolání žádnou míru stresové zátěže.
Tabulka 8 – Při výkonu povolání pociťujete?
Při výkonu povolání pociťujete … abs.č. rel.č.
a vysokou míru stresové zátěže 63 76%
b střední míru stresové zátěže 17 20%
c žádnou míru stresové zátěže 3 4%
Celkem 83 100%
Graf 8 – Míra stresové zátěže při výkonu povolání - relativní čenost
76%
20%
4%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
vysokou míru stresové
zátěže
střední míru stresové
zátěže
žádnou míru stresové
zátěže
a b c
Cítíte stresovou zátěž jako:
41
9. Máte v práci časté konflikty a problémy, od nichž se nemůžete odpoutat
ani po skončení pracovní doby?
U položky č. 9 si můžeme povšimnout, jak hluboce je respondentka zasažena
stresovými situacemi. Tyto odpovědi, i když na první pohled vypadají téměř stejné, nám
pomůžou rozeznat intenzitu prožívaného stresu.
Z celkového počtu respondentů potvrdilo 25%, že má v práci konflikty
a problémy, které přetrvávají i po skončení pracovní doby, a 18% respondentů
odpovědělo „spíše ano“, což vyjadřuje skutečnost, že se často s těmito komplikacemi
setkali a není jim to cizí. Když sečteme výsledky „ano“ a “spíše ano“, dostaneme
výsledek 43%. Můžeme se však domnívat, že respondenti, kteří se vyjádřili „spíše ne“,
což je 33%, se snažili popřít skutečnost, že bývají často zasaženi pracovními problémy.
A 24% respondentů označilo, že nemají v práci časté konflikty a problémy.
Tabulka 9 – Přetrvávající problémy a konflikty
Máte v práci časté konflikty a problémy, od nichž se
nemůžete odpoutat ani doma?
abs.č. rel.č.
a ano 21 25%
b spíše ano 15 18%
c ne 20 24%
d spíše ne 27 33%
celkem 83 100%
Graf 9 - Přetrvávající konflikty - relativní četnost
25%
18%
24%
33%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
ano spíše ano ne spíše ne
a b c d
Máte přetrvávající konflikty ?
42
10. Máte pocit, že práce je psychicky náročná, že ji nelze dělat po léta se
stejnou výkonností?
Položku č. 10 jsme čerpali z Meisterova dotazníku a respondenti měli vyjádřit
subjektivní pocit psychické náročnosti svého povolání a měli se zamyslet nad tím, jestli
lze toto povolání dělat po dlouhá léta se stejnou výkonností.
Výsledky jednoznačně prokázaly, že povolání zdravotní sestry nelze vykonávat
se stejnou výkonností. Nejvíce respondentů (52%) volilo možnost „ano“, tudíž práce
sestry je pro ně po psychické stránce náročná a nelze jí se stejnou výkonností dělat
dlouho, 28% respondentů se přiklánělo k možnosti „spíše ano“. Takže po sečtení těchto
dvou alternativ zjistíme, že 80% sester s tímto tvrzením více či méně souhlasí.
Tímto se potvrdila hypotéza č. 1, že většina sester si uvědomuje fyzickou
i psychickou náročnost svého povolání.
Tabulka 10 – Pocit psychické a fyzické náročnosti
Máte pocit, že práce je psychicky i fyzicky náročná a nelze
jí dělat po léta se stejnou výkonností?
abs.č. rel.č.
a Ano 43 52%
b spíše ano 23 28%
c Ne 10 12%
d spíše ne 7 8%
Celkem 83 100%
Graf 10 - Pocit psychické a fyzické náročnosti - relativní četnost
52%
28%
12%
8%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
ano spíše ano ne spíše ne
a b c d
Psychická i fyzická náročnost
43
11. Po účinné relaxaci dojde k:
U položky č. 11 měli respondenti prokázat své znalosti o relaxaci. Zajímalo by
nás, do jaké míry relaxaci provádějí cílevědomě za účelem odstranění fyzického
i psychického napětí. Proto zde měli tři obdobné alternativy, z nichž je jen jedna
správná.
Ze získaných výsledků vyplývá, že většina respondentů (36%) si myslí, že
po účinné relaxaci dojde k odstranění psychického napětí, 28% respondentů se přiznalo,
že se relaxací cílevědomě nezabývá, dalších 22% respondentů si myslí, že po účinné
relaxaci dojde k odstranění fyzického napětí, což však nelze taky počítat za úplně
správnou odpověď a jen 14% respondentů odpovědělo naprosto správně, že po účinné
relaxaci dojde k odstranění fyzického i psychického napětí.
Tabulka 11 - Po účinné relaxaci dojde
Po účinné relaxaci dojde k: abs.č. rel.č.
a odstranění fyzického napětí 18 22%
b odstranění psychického napětí 30 36%
c odstranění psychického i fyzického napětí 12 14%
d nezabývám se tím 23 28%
e jiné 0 0%
celkem 83 100%
Graf 11 - Co je relaxace - relativní četnost
22%
36%
14%
28%
0%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
odstranění
fyzického
napětí
odstranění
psychického
napětí
odstranění
psychického i
fyzického
napětí
nezabývám
se tím
jiné
a b c d e
Co je relaxace?
44
12. Nejvíce účinná pro Vás je: /můžete označit více možností/
U položky č. 12 mohli respondenti zatrhnout více možností, takže absolutní
četnost netvoří jen 83 odpovědí. Respondenti měli dle svých zkušeností vybrat
z nabízených možností relaxací, která je pro ně nejvíce povzbuzující. Popřípadě mohli
zvolit i svou vlastní relaxaci, kterou považují za nejúčinnější. Ze získaných výsledků
vyplývá, že 39% respondentů z interního oddělení považují za nejvíce vhodnou relaxaci
spánek. Myslíme si, že při třísměnném provozu často mohou mít spánkový dluh. Kromě
spánku je vhodným relaxátorem posezení s přáteli, tuto alternativu volilo 21%
respondentů, dále volilo své koníčky, masáže a saunu 15% respondentů, sport
a vycházky do přírody 12% respondentů a hudba a čtení je relaxátor pro 8%
respondentů. V položce„ jiné“ bylo 5% respondentů, 3 uvedli sex a 2 respondenti tanec.
Tabulka 12- Nejčastější způsob relaxace
Která relaxace je pro Vás účinná ? abs.č. rel.č.
a sport, vycházky do přírody 12 12%
b hudba, čtení 8 8%
c spánek 39 39%
d koníčky, masáže, sauna 15 15%
e posezení s přáteli 21 21%
f jiné 5 5%
celkem 100 100%
Graf 12 - Jak nejčastěji relaxujete - relativní četnost
12%
8%
39%
15%
21%
5%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
sport,vycházkydo
přírody
hudba,čtení
spánek
koníčky,masáže,
sauna
posezeníspřáteli
jiné
a b c d e f
Účinná relaxace
45
13. Slyšela jste o syndromu vyhoření?
Položka č.13 prověřuje znalosti respondentů o syndromu vyhoření, který je
nejzávažnější komplikací psychického i fyzického vyčerpání. Domnívali jsme se, že
neexistuje oddělení, na kterém by nebyla alespoň krátká vzdělávací akce na téma
syndrom vyhoření. Domněnka se potvrdila, protože výsledky ukázaly, že z interního
oddělení v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně uvedlo plných 100%, že slyšeli
o syndromu vyhoření.
Tabulka 13 - Slyšela jste o syndromu vyhoření?
Slyšela jste o syndromu vyhoření? abs.č. rel.č.
a ano 83 100%
b ne 0 0%
celkem 83 100%
Graf 13 - Slyšela jste o syndromu vyhoření? - relativní četnost
100%
0%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
ano ne
a b
Slyšela jste o syndromu vyhoření?
46
14. Myslíte si, že můžete být obětí syndromu vyhoření?
U této položky měli respondenti vyjádřit svůj osobní názor, zda i oni mohou být
obětí syndromu vyhoření. Výsledky ukázaly, že 70% respondentů si myslí, že nemohou
být obětí syndromu vyhoření, 28% respondentů se touto problematikou nezabývá a 2%
si myslí, že se mohou stát obětí syndromu vyhoření.
Tabulka 14 - Můžete být obětí syndromu vyhoření?
Myslíte si, že můžete být obětí syndromu vyhoření? abs.č. rel.č.
a ano 2 2%
b ne 58 70%
c touto problematikou se nezabývám 23 28%
celkem 83 100%
Graf 14 - Můžete být obětí syndromu vyhoření? - relativní četnost
2%
70%
28%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
ano ne touto problematikou
se nezabývám
a b c
Můžete být obětí syndromu vyhoření?
47
15. Zajímala by Vás přednáška na toto téma?
Závěrečná položka měla poukázat na zájem respondentů o vzdělávací akci
na dané téma. Smyslem této uzavřené otázky bylo zjistit, do jaké míry si respondentky
uvědomují závažnost psychického a fyzického přetížení organismu a jestli jsou ochotny
se vzdělávat v této oblasti.
Výsledky ukázaly, že pouze 30% respondentů by mělo zájem o přednášku
na téma psychického a fyzického vyčerpání organismu. Naopak 34% sester nemá zájem
se dozvědět něco o tomto tématu a 36% respondentů uvádí, že se touto problematikou
vůbec nezabývá.
Tabulka 15- Zájem o přednášku na dané téma
Zajímala by Vás přednáška na toto téma ? abs.č. rel.č.
a ano 25 30%
b ne 28 34%
c touto problematikou se nezabývám 30 36%
celkem 83 100%
Graf 15 - Zájem o přednášku na dané téma - relativní četnost
30%
34%
36%
27%
28%
29%
30%
31%
32%
33%
34%
35%
36%
37%
ano ne touto problematikou
se nezabývám
a b c
Zájem o přednášku na dané téma
48
7 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
Hypotéza č. 1: Předpokládáme, že většina sester si uvědomuje zvýšenou fyzickou
i psychickou náročnost svého povolání.
Průzkumná hypotéza č. 1 se nám potvrdila.
K této hypotéze se vztahovaly položky č. 4, č. 8, č. 9, č. 10. U položky č. 4 odpovědělo
69% sester, že se cítí téměř vždy po skončení pracovní doby vyčerpány. U položky č. 8
odpovědělo 76% respondentek, že při výkonu povolání pociťují vysokou míru stresové
zátěže. U položky č. 9 odpovědělo jen 24% sester, že nemají v práci časté konflikty, od
nichž se nemohou odpoutat ani po pracovní době. U položky č. 10 má 80% sester - ať
více či méně - subjektivní pocit, že povolání sestry je psychicky náročné a nelze dělat
po léta se stejnou výkonností.
Hypotéza č. 2: Domníváme se, že více než 20% sester se shodne na stejném zdravotním
problému souvisejícím s povoláním.
Hypotéza č. 2 se nám potvrdila.
K této hypotéze se vztahovala položka č. 6. Vzhledem k tomu, že se sestry při
vykonávání úkonů sjednotily v bolesti nohou a kloubů na 44% a v bolesti zad na 26%,
považujeme hypotézu č. 2 za potvrzenou.
Hypotéza č. 3: Předpokládáme, že více než 40% sester se nezabývá samostudiem
relaxace.
Hypotéza č. 3 se nám potvrdila.
K této hypotéze se vztahovala položka č. 11 a č. 15. U položky č. 11 výsledky ukázaly,
že 36% sester si myslí, že po účinné relaxaci dojde k odstranění pouze psychického
napětí, 28% sester se relaxací nezabývá vůbec a jen 14% sester se cílevědomě zabývá
relaxací a odpověděly správně, že po účinné relaxaci dojde k odstranění fyzického i
psychického napětí.
49
U položky č. 15 odpovědělo víceméně 70% sester, že nemají zájem o vzdělávací
akci na téma psychická a fyzická zátěž sester.
50
8 DISKUZE
Výsledky našeho průzkumu byly srovnávány s jinými autory. Velmi zajímavé
jsou výsledky absolventky bakalářského studia Masarykovy univerzity v Brně (2007)
Jitky Vlkové, která se zabývala psychickou i fyzickou zátěží sester pracujících
s geriatrickými pacienty a dospěla k podobným výsledkům. Průzkum realizovala
pomocí dotazníkové metody na oddělení následné péče, domova důchodců a charity.
Dotazník obsahoval celkem 16 položek. Práce byla úspěšně obhájena v červnu 2007.
Údaje pro naši bakalářskou práci jsme získali dotazníkovým šetřením z interního
oddělení v nemocnici T. Bati ve Zlíně. Na začátku nejdříve uvedeme demografické
údaje, které jsou důležité pro zmapování celkové situace na oddělení. Z dotazníkového
šetření vyplývá, že na interním oddělení pracuje nejvíce sester ve věkové kategorii
20 - 30 let, a to 61%, další skupinu tvoří sestry ve věku 31- 40 let, a to 30%. Nejmenší
skupinu tvoří respondenti ve věku nad 50 let, a to 2% sester. Máme za to, že sestry
s přibývajícím věkem pociťují vysokou fyzickou náročnost tohoto povolání,
trojsměnného provozu a nedostatečný čas na rodinu.
Věkové skladbě sester odpovídá také délka praxe. Nejvíce je zde zastoupena
skupina sester v kategorii praxe 0-5 let, a to 61% sester, další skupinu tvoří sestry
v kategorii praxe od 6 do 12 let, a to 26%, a naopak nejmenší skupinu na interním
oddělení tvoří kategorie sester s praxí nad 20 let (4%). Sestry s praxí do 5 let pociťují
vyšší psychickou zátěž, než sestry pracující déle na pracovišti. Důvodem může být
mnoho informací a postupů, které se musí rychle a kvalitně naučit, časová tíseň
a nedostatek zkušeností.
Z dotazníkového šetření vyplývá, že na interním oddělení byly zastoupeny
všechny stupně vzdělání. Nejvíce jsou zde zastoupeny sestry se středoškolským
vzděláním (70%), vyšší odborné vzdělání mělo 17% sester a nejméně zde byly
zastoupeny sestry s vysokoškolským vzděláním, a to celkem 1%.
V průběhu naší práce jsme se snažili o potvrzení, eventuálně vyvrácení
stanovených hypotéz na základě skutečností.
Při zjišťování míry subjektivně pociťované fyzické zátěže po skončení pracovní
doby odpovídala většina sester na interním oddělení, že se cítí „téměř vždy vyčerpaná“,
a to 69% sester, (tabulka č. 4). Tento výsledek bylo možno vzhledem ke zvýšené
51
fyzické zátěži očekávat. Mezi nejtěžší pracovní úkony podle dotazníkového šetření patří
péče o umírající pacienty (až u 44% sester), dále péče o imobilní pacienty (u 20%
sester) a polohování (u 18% sester). Je zřejmé, že práce sestry na interním oddělení je
fyzicky náročná, také kvůli péči o dlouhodobě nemocné, imobilní a o pacienty
v terminálním stadiu. Mezi nejčastější stresory na interním oddělení patří péče
o umírající pacienty, a to až u 26%, dalším zdrojem stresu je nízké finanční ohodnocení
(pro 24% sester) a významným zdrojem stresu pro sestry je taky vysoká zodpovědnost
za následky své práce (tuto alternativu uvedlo 14 % dotazovaných).
Položka č. 9 a č. 10 byla hodnocena podle Meisterova dotazníku pro hodnocení
psychické zátěže při práci. Podle dotazníkového šetření 43% sester na oddělení - ať
přímo či nepřímo - prožívá časté konflikty a problémy, od nichž se nemůže odpoutat ani
po skončení pracovní doby. Dalších 33% sester odpovědělo, že tyto problémy spíše
neprožívají.
Domníváme se, že velkou roli při prožívání stresu a negativních prožitků
na oddělení mají mezilidské vztahy.
Po porovnání s výše uvedenou studií J. Vlkové (2007) výsledky potvrdily, že
většina sester považuje fyzickou i psychickou zátěž při výkonu povolání za vysoce
náročnou a ani jedna sestra z nich nepovažuje fyzickou a psychickou zátěž jako mírnou.
Z bakalářské práce J. Vlkové zde zmíníme rozdělení psychické náročnosti dle délky
praxe. Sestry s praxí 0 – 3 roky hodnotily psychickou zátěž jako vysokou (53,5%),
a jako velmi vysokou jí hodnotilo 16,3% sester. Ovšem v kategorii praxe od 14 do 20
let to bylo přesně naopak - jako vysokou psychickou zátěž ji hodnotilo 33,3%, ale jako
velmi vysokou jí hodnotilo 66,7%.
Dále nás zajímaly zdravotní problémy sester na interním oddělení. Mezi
nejčastější patří bolest nohou a kloubů (44%), což je pochopitelné vzhledem k náplni
práce, kdy sestry celý den zatěžují pohybový aparát. Častým problémem u sester je
bolest zad (26%), která je na interním oddělení pochopitelná, jelikož sestry poskytují
péči imobilním pacientům a provádí polohování.
Studie Gondárové – Vyhničkové (2009) potvrzuje, že sestry pociťuji nejčastěji
bolest nohou a zad a zdůrazňuje, že chronická únava a syndrom vyhoření jsou
nejčastějším důvodem odchodu sester z intenzivní péče.
52
Na závěr dotazníku jsme se věnovaly relaxaci, jako nezbytné součástí prevence
přetížení organismu. Nejčastějším relaxátorem byl spánek (39%). Určitě se nemůžeme
divit, spánek je ekonomicky výhodný, je lehce dostupný a při třísměnném provozu
a péči o rodinu je pochopitelné, že může být nedostatečný. Z vlastní zkušenosti víme, že
během pracovní doby se sestry hodně naběhají, a proto si volí aktivity, které jsou méně
fyzicky náročné. Další osvědčený způsob relaxace bylo posezení s přáteli (21%).
Člověk je tvor společenský a vzájemná komunikace na něj často blahodárně působí.
Výsledky ukázaly, že jen 14% sester si myslí naprosto správně, že po účinné
relaxaci dojde k odstranění fyzického i psychického napětí, 28% sester se relaxací
vůbec nezabývá a 36% sester si myslí, že po účinné relaxaci dojde k odstranění
psychického napětí. Přesto, že relaxace je stále diskutované téma, většina sester
cílevědomě nerelaxuje.
Nejzávažnější kombinací psychického i fyzického vyčerpání je syndrom
vyhoření. V současné době je to častým diskutovaným tématem. Ani toto oddělení
nebylo výjimkou a plných 100% procent sester slyšelo o syndromu vyhoření.
Z dotazníkového šetření vyplývá, že 70% sester si myslí, že nemohou být obětí
syndromu vyhoření a 28% sester se tímto problémem nezabývá.
O vzdělávací akci na téma „fyzická a psychická zátěž u sester“ by mělo zájem
dle dotazníkového šetření 30 % sester a 70 % sester více méně uvedlo, že se touto
problematikou nezabývá.
Určitě si myslíme, že problematika zvládání zátěže by mohla být častěji
zahrnuta do vzdělávacích akcí zvláště pro zdravotnické pracovníky.
V závěru diskuze můžeme vyjádřit určité zklamání nad neochotou sester k péči
o vlastní zdraví, nedostatečné informovanosti o relaxaci a nezájmu o vzdělávací akci.
Také byla očekávána větší aktivita při vyplňování dotazníku u položky „jiné“. Přesto, že
sestry většinou neprojevily zájem o vzdělávací akci, domníváme se, že je pro ně velmi
důležitá.
53
8.1 Doporučení pro praxi
Zvládání stresu a fyzické zátěže je často diskutovaným tématem zvláště v dnešní
době, kdy jen málokdo má osmihodinovou pracovní směnu. Zdravotničtí pracovníci
nejsou výjimkou, jsou vystaveni vysoké psychické i fyzické zátěži, což může v průběhu
jejich života negativně ovlivnit jejich pracovní i osobní život. Při dotazníkovém šetření
bylo sumarizováno, že více než polovina sester nepochopila význam odpočinku v jejich
životě a cílevědomě nerelaxuje. Myslíme si, že by se to do budoucna mělo napravit.
Na základě zjištěných výsledků jsme níže uvedly návrhy na řešení
nedostatků:
 Posilovat kompetence sester a zajistit dostatečné vzdělání, zvlášť v oblasti
zvládání stresu, včetně syndromu vyhoření. Naučit sestry v rámci jednoho
oddělení prakticky zvládat jednotlivé relaxační metody, kterých lze v případě
nutnosti užít i během pracovní doby.
 Zvýšit počet ošetřujícího personálu, aby nedocházelo k přetěžování sester.
V průběhu pracovní doby by se měly sestry pravidelně střídat na přestávku, aby
docházelo v průběhu pracovní doby k regeneraci psychických i fyzických sil.
Zajistit střídání sester na směně, aby nevznikaly konflikty mezi sestrami. Zlepšit
vybavení oddělení, které sníží fyzickou námahu sester (např. polohovací lůžka,
hydraulické zvedáky atd.), umožnit méně administrativní práce.
 Vrchní sestry by se měly zaměřit především na pracovní vztahy, které jsou pro
sestry častým zdrojem stresu. Měly by zajišťovat pravidelné schůzky
zaměstnanců, které pomohou včas odhalit počínající problém. Tyto schůzky by
měly vést ke zlepšení pracovních i osobních vztahů a ke zvýšené vstřícnosti
mezi kolegy. Nemělo by se zapomínat na časté setkávání pracovníků mimo
práce i se členy rodiny.
 Sestry by měly být více obdarovány pochvalami a povzbuzeními od nadřízených
a nadřízení by pro ně měli mít více pochopení. Samozřejmě by mělo dojít
ke zvýšení finančního hodnocení.
 Pro duševní vyrovnanost sestra nesmí přenášet problémy z domu do práce
a naopak z práce domů.
 Naprosto ideální je zřídit psychologa pro oddělení.
54
Domníváme se, že prevence a edukace zdravotnických pracovníků je prioritní,
a proto navrhujeme uspořádat přednášky pro zdravotní sestry. Dále by se daly vyrobit
letáky, které by byly umístěny na viditelném místě v sesternách.
Také by bylo možné připravit prezentaci nebo alespoň poutavý odborný článek
a umístit je na webových stránkách nemocnic. Sestrám by to připomnělo závažnost
úplného vyhoření. Připravili jsme si příklad takového prospektu na téma „prevence
přetížení organismu u sester“ a přiložili do přílohy I.
55
ZÁVĚR
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda si sestry na interním oddělení
uvědomují psychickou i fyzickou náročnost tohoto povolání. Snahou bylo vystihnout
intenzitu psychické i fyzické zátěže a odhalit příčiny vzniku. V teoretické části práce
byla tato problematika rozebrána v širších souvislostech.
Na základě dotazníkového šetření, osobních zkušeností a studia relevantní
literatury byly stanoveny cíle. Výsledky jasně vykazují, že většina sester si je naprosto
vědoma vysoké fyzické i psychické náročnosti, což potvrdil fakt, že po skončení
pracovní doby se 69% sester cítí fyzicky vyčerpána. Při výkonu práce pociťuje vysokou
míru stresové zátěže až 76% sester. Nejvíce stresujícím úkonem je pro sestry na tomto
oddělení péče o umírajícího pacienta.
Vysokou psychickou náročnost pociťuje 80% sester, které mají subjektivní
pocit, že povolání sestry je psychicky náročné a nelze jej dělat po léta se stejnou
výkonností. Srovnávací studie J. Vlkové (2007) nám potvrdila, že většina sester
považuje fyzickou i psychickou zátěž při výkonu povolání za vysoce náročnou.
V cíli č. 1 nás zajímalo, zda si sestry na interním oddělení uvědomují psychickou
i fyzickou náročnost svého povolání. V dotazníku byly položky zvlášť pro zátěž
fyzickou a zvlášť pro zátěž psychickou. V obou případech se většina sester jednoznačně
shodla na vysoké náročnosti povolání.
V cíli č. 2 jsme se pokoušeli zjistit, jaké jsou nejčastější zdravotní problémy
u sester související s tímto povoláním. Mezi nejčastější zdravotní problém u sester
na interním oddělení patří bolest nohou a kloubů (44%) a vzápětí na to bolest zad
(26%).
V cíli č. 3 nás zajímalo, zda sestry cíleně relaxují. Vycházeli jsme z toho, že
relaxace slouží k úplnému nebo částečnému uvolnění napětí, což je pro povolání sestry
neodmyslitelně nutné. Dotazníkové šetření nám potvrdilo, že 64% sester se
problematikou relaxace víceméně nezabývá.
Vzhledem k tomu, že nároky na povolání sestry se stále zvyšují ať v oblasti
vzdělání, výzkumu nebo práce s přístroji, měly by se setry intenzivněji věnovat relaxaci.
Povolání sestry - na rozdíl od jiných profesí - je takové, že většina sester
nastoupí do práce po ukončení střední školy a končí až v důchodu. Je to životní
56
povolání. Být sestrou je tedy velmi náročné jak po stránce psychické, tak i fyzické.
Pokud však sestra bude motivována láskou a ochotou sloužit lidem, pak v tomto
povolání najde smysl života a nemusí se obávat syndromu vyhoření.
57
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Tištěné monografické publikace
BÁRTLOVÁ, S. a kol. Role sestry specialistky.1.vydání Brno: NCO NZO,
2008. 102 s. ISBN 978-80-7013-484-9.
BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. 1. vydání Brno:
NCO NZO, 2006. 86s., ISBN 80-7013-439-9.
GREGOR, O. Žít se stresem, to je kumšt. 2. vydání Praha: Galén, 2002. 220 s. ISBN
80-7262-121-1.
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vydání Praha: Portál,
2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.
KALLWAS, A. Syndrom vyhoření v práci i v osobním životě. Praha: Portál s.r.o., 2007.
139 s. ISBN 978-80-7367-299-7.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví I. vydání Praha: Portál, 2001. 279s., ISBN 80-
7178-551-2
KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres 1. vydání Praha: Grada, 2010. 128 s. ISBN 978-80-
247-3149-0
KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J. Duševní hygiena pro zdravotní sestry. Praha:
Grada Publishing, 2006. 78 s. ISBN 80-247-0784-5.
KAWANO, Yuri. Association of Job-related Stress Factors with Psychological and
Somatic Symptoms among Japanese Hospital Nurses: Effect of Departmental
Environment in Acute Care Hospitals. Journal of Occupational Health. Philadelphia:
2008. č. 50, s.79-85. ISSN 1933-8244.
58
POCHYLÁ, K. České ošetřovatelství 1: Brno: NCO NZO, 2005. 49 s., ISBN 80-7013-
420-8.
RODRIGUES Vitor M. C. P. a Andreia S. DE SOUSA FERREIRA. Stressors in nurses
in Intensive Care Units. Revista Latino-Americana de Enfermagem. Sao Paulo: 2011.
19 s. 1025-1032. ISSN 0104-1169
STAŇKOVÁ, M. Sestra – reprezentant profese. Brno: Institut pro další vzdělávání
pracovníků ve zdravotnictví, 2002. 78 s. IBSN 80-7013-368-6.
TUČEK, M. a kol. Pracovní lékařství pro praxi. Praga: Grada, 2005. 327 s., ISBN 80-
247-0927-9.
Učební texty VOŠ, 2011.
VINAY, J. Stres a zdraví, Praha: Portál, 2005. 156 s. ISBN 80-7059-149-7.
Tištěné seriálové publikace
GONDÁROVÁ-VYHNIČKOVÁ, Helena. Chceme zlepšiť zdravie sestry? Sestra a lekár
v praxi. Bratislava: 2009. č. 5-6, s.11. ISSN 1335-9444.
GUČKOVÁ, Mária. Fyzická zátěž sester. Sestra. Praha: 2007. roč. 17, č. 6, s. 21.
ISSN 1210-0404.
STIBALOVÁ, K. Co je to Burnout syndrom. Časopis Sociální služby, říjen 2010.
59
KRAHULOVÁ, K. Stres a syndrom vyhoření v pomáhajících profesích. časopis
Sociální služby, říjen 2010.
Internetové zdroje
ADÁMKOVÁ, L. Problematika psychické zátěže práce sestry. Brno, 2010.
http://is.muni.cz/th/69585/lf_b/Problematika_psychicke_zateze_prace_sestry.pdfBakalá
řská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta.
Centrum psychoterapie [online] Používané metody relaxace a imaginace [cit. 04.02
2012]
Dostupné z:
http://www.centrumpsychoterapie.cz/pouzivane-metody/relaxace-a-imaginace/
Porodní dům u Čápa [online] Zákon č. 96/2004 Sb. a vyhláška 55/2011 Sb. [cit. 12.12
2012].
Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/Zakon96a424.html
Portál veřejné správy [online] 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností. [cit.
07.11. 2012].
Dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=57523&fulltext=&nr=9
6~2F2004&part=&name=&rpp=15#local-content
VLKOVÁ, J. Psychické a fyzické zátěže sester pracujících s geriatrickými pacienty
Brno, 2007.
Dostupné z:
60
http://is.muni.cz/th/101133/lf_b/JITKA-uprava5a.pdf.
Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Dotazník I
Příloha B – Orientační dotazník V
Příloha C – Rešerše IX
Příloha D – Kodex pro sestry XIV
Příloha E – Postupná relaxace – Jacobsenova metoda XVII
– Základni relaxace XIX
Příloha F – Meisterův dotazník XX
Příloha G – Žádost dotazníkového šetření z nemocnice T. Bati XXV
Příloha H – Způsoby komunikace XXVII
Příloha I – Prospekt – Prevence přetížení organismu u sester XXVIII
I
Příloha A - dotazník
Vážené sestry a zdravotní pracovníci,
prosím Vás o vyplnění dotazníku pro zpracování mé absolventské práce na téma „Psychická a
fyzická zátěž sester na interním oddělení“. Dotazník je anonymní, všechny údaje jsou důvěrné
a budou sloužit pouze pro můj průzkum. V případě potřeby mě kontaktujte na:
anna.mieresova@seznam.cz
Odpovědi prosím zatrhněte, event. doplňte.
Děkuji za Váš čas při vyplňování dotazníku
Anna Mieresová
studentka III. ročníku VŠZ v Praze
______________________________________________________________________
1. Kolik je Vám let?
a) méně než 20 let 2
b) 20-30 let58
c) 31-40 let25
d) 41-50 let13
e) více než 51 let7
2. Jak dlouho pracujete na tomto pracovišti?
a) 0 - 5 let
b) 6 - 12 let
c) 13 -20 let
d) déle než 20 let
II
3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
a) středoškolské
b) středoškolské specializační
c) vyšší odborné
d) vysokoškolské
4. Cítíte se po skončení pracovní doby fyzicky vyčerpaná?
a) ano, téměř vždy
b) občas
c) ne, zřídka
5. Který pracovní úkon, Vás nejvíce fyzicky zatěžuje? /zatrhněte i více možností/
a) polohování
b) péče o imobilního pacienta
c) péče o umírajícího pacienta
d) asistence při terapeutických a diagnostických výkonech
e) jiné…………..
6. Pozorujete na sobě nějaké zdravotní problémy v souvislosti se svým
povoláním? /můžete označit více možností/
a) žádné
b) alergie
c) bolesti zad, kloubů, hlavy /podtrhněte/
d) zažívací potíže
e) jiné………………………
III
7. Co je pro Vás nejvíce stresující? /můžete označit více možností/
a) časová tíseň
b) vysoká zodpovědnost
c) péče o umírajícího
d) komunikace s pozůstalými
e) špatná organizace práce
f) nebezpečí infekce
g) výkony prováděny prostřednictvím závislých činností
h) výkony prováděny prostřednictvím nezávislých činností
i) pracovní vztahy
j) jiné
8. Při výkonu povolání pociťujete :
a) vysokou míru stresové zátěže
b) střední míru stresové zátěže
c) žádnou míru stresové zátěže
9. Máte v práci časté konflikty a problémy od nichž se nemůžete odpoutat ani po
skončení pracovní doby?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
10. Máte pocit, že práce je psychicky náročná, že ji nelze dělat po léta se stejnou
výkonností?
a) ano
b) spíše ano
c) spíše ne
d) ne
IV
11. Po účinné relaxaci dojde k:
a) odstranění fyzického napětí
b) odstranění psychického napětí
c) odstranění fyzického i psychického napětí
d) nezabývám se tím
e) jiné
12. Která relaxace je pro Vás účinná? /můžete označit více možností/
a) sport, vycházky v přírodě
b) hudba, čtení, TV
c) spánek
d) koníčky, masáže, sauna
e) posezení s přáteli
f) jiné………………..
13. Slyšela jste o syndromu vyhoření?
a) ano
b ) ne
14. Myslíte si, že můžete být obětí syndromu vyhoření?
a) ano
b) ne
c) touto problematikou se zatím nezabývám
15. Zajímala by Vás přednáška na toto téma?
a) ano
b) ne
c) touto problematikou se zatím nezabývám
V
Příloha B – Orientační dotazník na syndrom vyhoření
Zkuste na následující soubor otázek a tvrzení (výpovědí) odpovědět buď „ano“
(vyjádřit s daným tvrzením svůj souhlas) nebo „ne“ (vyjádřit tím nesouhlas s danou
výpovědí).
1. Čím dále, tím více poznávám, že se nemohu dočkat konce pracovní doby, abych
mohl(a) práci opustit a jít domů.
2. Zdá se mi, že v poslední době nic nedělám tak dobře, jak to dělat mám.
3. Snadněji nyní ztrácím klid, nežli jsem ho ztrácel (a) dříve.
4. Častěji myslím na to, změnit práci (pracoviště, zaměstnání atp.).
5. V poslední době jsem stále cyničtější a mám negativnější postoj ke všemu, co se děje.
6. Mám stále častěji bolesti hlavy nebo bolesti hlavy nyní trvají déle. Mám bolesti v kříži
nebo jiné tělesné příznaky toho, že mi není dobře.
7. Často se mi zdá, že nikomu kolem mne o nic nejde a cítím se beznadějně.
8. Častěji se nyní napiji alkoholu, aby mi bylo lépe a (nebo) beru si prášky na spaní či
„na dobře“ či na uklidnění, abych zvládl(a) každodenní drobné stresové situace.
9. Zdá se mi, že již nemám tolik nadšení a energie, kolik jsem dříve měl(a). Cítím se stále
unaven(a) a vyčerpán(a).
10. Cítím nyní příliš velkou odpovědnost, tlak a napětí v práci.
11. Má paměť již není taková, jaká dříve byla.
12. Nejsem s to soustředit se na práci, jak jsem se dříve na práci soustřeďoval(a).
13. Moc dobře nespím.
14. Má chuť k jídlu se v poslední době zhoršila nebo naopak zdá se mi, že nyní jím více,
nežli jsem dříve jedl(a).
15. Cítím, že jsem ztratil(a) iluze – pociťuji nedostatek něčeho, pro co bych se mohl(a)
nadchnout.
16. V práci mi to nyní tak moc nejde jako dříve. Nedá se to dělat co nejlíp, jak jsem byl(a)
zvyklý(á) a nedá se toho udělat co nejvíce.
VI
17. Cítím se jako „chyby v úkolu“, když myslím na to, co v práci (zaměstnání) dělám. Zdá
se mi, že vše, co tam dělám, za moc (za nic) nestojí.
18. Obtížněji, nežli tomu bylo dříve, se mi dělá jakékoliv rozhodnutí (těžko se rozhoduji).
19. Zjišťuji, že v práci toho udělám nyní méně, nežli jsem toho udělal (a) dříve. Zjišťuji
i to, že to, co nyní dělám, nedělám tak dobře, jak jsem to dělal (a) dříve.
20. Často se ptám sám (sama) sebe: „Co se namáháš? Vždyť to všechno je přece
k ničemu.“
21. Zdá se mi, že nejsem moc ceněn(a) a odměňován(a) za vše, co jsem udělal(a).
22. Cítím se bezmocný(á) a nevím, jak se dostat z problémů, které mám.
23. Lidé mi říkají, že s ohledem na práci, kterou dělám, jsem v jádru idealista (snažím se
dosáhnout něčeho, co neexistuje).
24. Domnívám se, že má kariéra dosáhla mrtvého bodu.
VII
Jak se dívat na výsledky tohoto vyšetření?
Je-li většina odpovědí typu „ano“, pak to naznačuje, že v tomto případě skutečně jde
o možnost zrodu syndromu burnout – psychického vyhoření. Znamená to, že by se něco mělo
dělat. Dříve však, než se do něčeho dáme, podívejme se ještě na to, ve kterém stavu tohoto
postupujícího se procesu se pravděpodobně nacházíme.
I. Příznaky toho, že se stav psychického vyhoření v daném případě začíná objevovat.
Je tomu tak, když …
 když se snažíme dělat stále víc a více a přitom máme stále méně a méně radosti
z práce
 když nám druzí lidé stále víc a více „jdou na nervy“ a nemůžeme to již vydržet
 když bychom nejraději nechali již toho, co děláme (i když bychom se z toho, co
děláme, nejraději „vyzuli“)
 když se cítíme jako řidič autobusu, který vozil do školy děti a prohlásil: „mám rád svůj
autobus, mám rád cestu, kterou denně jezdím, avšak nenávidím každého školáka,
kterého musím vozit“
 když nám dělá potíže odlišovat osobnost lidí od jejich činnosti, tj. od toho, co dělají
(např. když se chceme k někomu chovat uctivě a přitom vidíme, jak špatně – lajdácky
– dělá to, co pro nás má udělat)
 když jsme již sáhli k alkoholu, k práškům na spaní či k tabletkám na uklidnění,
ke kávě, čaji, čokoládě či jiným drogám, jen abychom danou situaci „přežili“
 když nám již někdy „povolily nervy“ – např. když jsme se na někoho rozkřičeli nebo
když jsme propukli v bezmocný pláč
 když jsme znehybněli či ztuhli (byli paralyzováni) tam, kde jsme měli něco udělat
II. Psychické vyhoření dosahuje akutní úrovně (s vyhořením to již hoří)
 když jsme v rozčilení zažili určité zdravotní obtíže, případně bolesti v srdeční krajině
 když jsme někdy zažili citové (emocionální) zhroucení nebo dokonce když nás
napadla myšlenka, že by bylo lepší ani nebýt
VIII
 když se nám někdy stalo, že jsme něco udělali, co bychom nikdy v normálním stavu
neudělali, když jsme se neudrželi a např. „vybouchli“ nebo „vyletěli“ vztekem atp.
 když se nám stalo, že jsme někdy nebyli s to ovládnout svou zlost
 když se cítíme vyčerpáni tak, jako bychom vydali poslední kapku energie
 když nás opustilo veškeré nadšení pro to, co děláme
 když jsme ztratili své ideály a naděje, které nás dříve měly k tomu, abychom něco
dělali
 když se cítíme totálně vyčerpáni – jako by „vycucnutí“
III. Stav psychického vyčerpání se stal chronickým jevem
 když se neustále vyhýbáme své práci (neděláme to, co bychom dělat měli)
 když je nám opravdu zatěžko hovořit s druhými lidmi
 když se ve společnosti druhých lidí cítíme zle – např. když se nemůžeme přemoci,
abychom se někomu podívali do očí, abychom se s někým setkali a vydrželi být s nimi
(když je nám ve společnosti druhých lidí špatně)
 když jsme ze zaměstnání odešli (dali výpověď), aniž bychom k tomu měli pádné
důvody
 když nemáme sílu (energii), abychom efektivně (účinně) řešili každodenní drobné
úkoly a problémy např. každodenní úkoly běžného rodinného života
 když odmítáme hovořit s druhými lidmi o problémech, které máme
 když nejsme s to uznat, že problémy skutečně máme a že opravdu zde je zapotřebí
odborné psychologické pomoci.
IX
Příloha C - Rešerše
Číslo rešerše: 7/2012
Název: Psychická a fyzická zátěž sester na interně
Zpracoval: Mgr. Jana Machalová
Datum dokončení rešerše: 24. července 2012
X
1. KŘIVOHLAVÝ, Jaro a Jaroslava PEČENKOVÁ. Duševní hygiena zdravotní sestry. Vyd. 1.
Praha: Grada, 2004, 78 s. Sestra. ISBN 80-247-0784-5.
2. JOBÁNKOVÁ, Marta. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. Vyd. 3., nezm.
Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2003, 225 s.
ISBN 80-701-3390-2.
3. BARTOŠÍKOVÁ, Ivana. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Vyd. 1. Brno: Národní
centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006, 86 s. ISBN 80-701-3439-
9.
4. TUČEK, Milan, Miroslav CIKRT a Daniela PELCLOVÁ. Pracovní lékařství pro praxi:
příručka s doporučenými standardy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 327 s. ISBN 80-247-0927-9.
5. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 3. Praha: Portál, 2009, 279 s. ISBN 978-807-
3675-684.
6. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2010, 119 s. ISBN 978-802-4731-490.
7. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vyd.
Praha: Grada, c2011, 184 s. Sestra. ISBN 978-802-4731-742.
8. BAŠTECKÁ, Bohumila. Základy klinické psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 436 s.
ISBN 80-717-8550-4.
9. GUČKOVÁ, Mária. Fyzické a psychické zátěže sester na neurologii. Brno, 2006. Dostupné z:
http://is.muni.cz/th/72272/lf_b/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova
univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce PhDr. Zdeňka Židková.
10. HRUBCOVÁ, Milada. Hodnocení fyzické zátěže sester JIP. České Budějovice, 2012.
Dostupné z: http://theses.cz/id/77nyee/bcoficverze-komplet.pdf. Bakalářská práce. Jihočeská
univerzita, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Mgr. Ivana Chloubová.
XI
Příloha D - ICN – Etický kodex sester
Etická pravidla zdravotní péče
Existují čtyři základní prvky v oblasti zodpovědnosti sestry: pečovat o zdraví,
předcházet nemocem, zlepšovat zdravotní stav a tišit bolesti.
Potřeba zdravotní péče je všeobecná. Nerozlučně spjaty se vší zdravotní
a ošetřovatelskou péčí jsou respekt k lidskému životu, důstojnost a lidská práva. Zdravotní
péče není závislá na pojmech, jako je národnost, rasa, víra, barva kůže, věk, pohlaví, politické
přesvědčení nebo sociální postavení.
Sestra poskytuje péči jednotlivci, rodině a společnosti a spolupracuje v tomto s jinými
obory.
Sestra a spoluobčan
Sestra má v první řadě zodpovědnost za občany, kteří potřebují zdravotní péči. V
provádění péče respektuje sestra víru jednotlivce, jeho životní normy a obyčeje, snaží se
poskytnout takové podmínky, aby při nich bylo možné brát nutné individuální potřeby.
Sestra chrání informace o osobních poměrech jako důvěrné a svědomitě hodnotí, v
jakém rozsahu a komu může tyto důvěrné informace předat.
Sestra a péče v praxi
Sestra je osobně zodpovědná za svou ošetřovatelskou praxi a za obnovování svých
odborných znalostí cestou neustálého vzdělávání.
Sestra se snaží udržovat pečovatelský standard na co nejvyšší úrovni v každé
naskytnuté situaci.
Sestra si hodnotí jak své kvalifikace, tak i kvalifikace jiných osob, když přijímá
odpovědnost za jistý úkol a když ho předává jiným osobám.
Když je sestra ve funkci, jedná tak, že její jednání přispívá dobré pověsti povolání.
XII
Sestra a společnost
Sestra podobně jako ostatní občané společnosti je zodpovědná brát iniciativu a
zúčastňovat se aktivit, které podporují požadavky obyvatelstva k zdravotnímu a sociálnímu
zabezpečení.
Sestra a spoluzaměstnanci
Sestra je zodpovědná za navazování spolupráce mezi zaměstnanci zdravotní a
ošetřovatelské péče a členy jiných oborů.
Sestra podle nutnosti zasahuje, aby ochránila jednotlivce, jestliže je jeho péče
ohrožena jednáním jednoho ze spoluzaměstnanců nebo jiné osoby.
Sestra a povolání
Sestra je odpovědná ukazovat a realizovat co možná nejvyšší standard zdravotní a
ošetřovatelské péče a odborného vzdělání.
Sestra pracuje na definování a ujasňování obsahu zdravotní a ošetřovatelské péče.
Sestra přispívá pomocí své odborné organizace ke stanovení a dodržování
přiměřeného platu a pracovních poměrů v oboru zdravotní a ošetřovatelské péče.
Tento kodex je oficiální dokument Mezinárodní rady sester (International Council of
Nurses), vypracovaný výborem Professional Service Committee a schválen Radou národních
reprezentací ICN (Council of National Representatives) v Mexico City v květnu 1973 a
přeložený s povolením ICN do češtiny.
Morální kodex sester
1. Sestra má základní úkoly: udržet zdraví, podporovat zdraví a zmírnit utrpení.
2. Poskytne pomoc každému, kdo ji potřebuje bez rozdílu rasy, politické nebo
náboženské příslušnosti.
3. Musí být vzdělaná a své znalosti udržovat na vysoké úrovni.
XIII
4. Při výkonu povolání klade na sebe vždy nejvyšší nároky.
5. Zachovává lékařské tajemství.
6. Musí si být vědoma nejen své zodpovědnosti, ale také hranice svých pravomocí.
7. Je povinna provádět nařízení lékaře a odepřít účast na jednání proti etice zdravotníka.
8. Udržuje a posiluje důvěru nemocného v lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky.
9. Snaží se o dobrou spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky.
10. Má nárok na odměnu za práci, nepřijímá úplatky.
11. Řídí se etickými zásadami, které zvyšují vážnost zdravotnického povolání.
12. Zodpovědně se podílí spolu s ostatními občany na upevňování zdraví národa.
Etický kodex sester
Vystihuje základní pravidla pro jednání sestry s nemocným a jeho rodinou,
s veřejností. Vznikl v září 1991 v Mokré u Bratislavy za účasti odborných pracovníků.
Norma č. 1: Sestra si váží jednotlivce jako jedinečné lidské bytosti s jeho hodnotou
a důstojností, bez ohledu na pohlaví, etnickou skupinu, rasu a kulturu, náboženství nebo
ekonomické postavení.
Norma č. 2: Sestra pomáhá jednotlivcům, rodinám, jiným skupinám atd. dosahovat
a udržovat optimální zdraví.
Norma č. 3: Sestra podporuje prostředí bez nebezpečí, aby bylo možné dosáhnout
vysoké úrovně celkové spokojenosti, zdraví, respektive uzdravení.
Norma č. 4: Sestra využívá vědecké poznatky jako základ pro rozhodování
v ošetřovatelské praxi.
Norma č. 5: Sestra vykonává vhodné zákroky a léčebné úkony, aby ulehčila přežití
období nemoci, zotavení z onemocnění, anebo aby přispěla k důstojnému umírání.
Norma č. 6: Sestra pomáhá klientům dosahovat a udržovat si rovnováhu mezi
potřebami osobního růstu a optimálními funkcemi.
Norma č. 7: Sestra odhaluje změny zdravotního stavu a odchylky od optimálního
vývoje.
Norma č. 8: Sestra je povinna soustavně se vzdělávat, zvyšovat svou profesionální
úroveň a přispívat k profesionálnímu růstu jiných.
XIV
Příloha E – Postupná relaxace – Jacobsenova metoda
PROSTŘEDÍ
Ticho, přítmí, příjemná teplota; volný domácí oděv, nic by nás nemělo tísnit.
Požádejte členy své rodiny, aby k vám byli ohleduplní a půlhodinu vás nerušili.
NALADĚNÍ MYSLI
Zapomeňte na všechny denní starosti, myslete na něco radostného. V tom nám někdy
může pomoci klidná, tichá hudba.
ČAS
Relaxaci není možné provádět ve spěchu. V průměru by cvičení mělo trvat 20 minut,
v některých případech i déle. Je také nutné setrvat přiměřeně dlouho v každé svalové
kontrakci (stažení svalů) a relaxaci (uvolnění svalů). Kontrakce: 4 sekundy. Relaxace: 6
sekund.
POLOHA
Pokud nemáte speciální podložku, můžete použít tvrdé lůžko nebo tenkou matraci,
kterou položíte na zem. Pod hlavu si dejte tenký polštářek nebo složený ručník. Lehněte si na
záda, ruce podél těla, nohy natažené, chodidla mírně od sebe.
JAK DOSPĚT K RELAXACI
Začněte tím, že se zhluboka nadechnete. Zadržte dech (kontrakce), potom pomalu
vydechněte. Cvik ještě jednou opakujte.
Ruce
Nejprve cvičte pravou rukou. Zatněte ruku v pěst (kontrakce). Sevření uvolněte
(relaxace). Totéž opakujte s levou rukou. Nakonec totéž proveďte s oběma rukama najednou.
Paže
Ohněte obě paže v lokti tak, že se předloktí dotýká horní části paže (kontrakce).
Uvolněte (relaxace). Dále pokračujte tím, že pažemi tlačíte proti podložce (kontrakce).
Uvolněte (relaxace). Nyní napněte svaly obou paží a rukou tím, že je co nejvíc natáhnete
(jako byste se snažili dotknout se chodidel). Tělo by při tom nemělo změnit polohu
(kontrakce). Uvolněte (relaxace). Nakonec otočte paže tak, aby dlaně směřovaly od těla
(kontrakce). Uvolněte (relaxace).
XV
Ramena
Přitáhněte ramena nahoru k uším, aniž byste se přitom hlavu snažili vtisknout dolů
mezi ramena (kontrakce). Uvolněte (relaxace). Nyní se ramena snažte ohnout směrem
k hrudníku, jako by se měla dotknout (kontrakce). Uvolněte (relaxace).
Krk
Otáčejte hlavou pomalu doprava – jak nejvíc to jde. Chvíli v této poloze setrvejte
(kontrakce). Vraťte hlavu do normální polohy (relaxace). Totéž opakujte směrem doleva.
Nakonec zvedněte hlavu, aniž byste se současně zvedli zády od podložky. Setrvejte v této
poloze (kontrakce). Uvolněte (relaxace).
Obličej
Začněte se svaly okolo očí. Otevřete oči doširoka, jako byste se chtěli obočím
dotknout vlasů (kontrakce). Uvolněte (relaxace).
Ústa
Zavřete ústa a zatněte zuby. V této pozici zatlačte jazykem proti dolním řezákům
a špičákům (kontrakce). Uvolněte jazyk (relaxace). Stiskněte k sobě horní a dolní stoličky
(kontrakce). Uvolněte čelist (relaxace). Udělejte grimasu tak, že silně stisknete a vystrčíte rty
co nejvíc dopředu do tvaru hubičky (kontrakce). Uvolněte rty (relaxace). Nakonec co nejvíce
rozevřete ústa (kontrakce). Uvolněte (relaxace). Nyní přerušte cvičení a udělejte si dechové
cvičení.
Dýchání
Zhluboka se nadechněte. Zadržte dech (kontrakce). Pomalu, po troškách vydechujte.
Ještě jednou zopakujte. A teď dýchejte pomalu přibližně jednu minutu.
Břicho
Vytlačte břicho ven, jako byste ho chtěli vytlačit z jeho místa. Chvíli vydržte
(kontrakce). Uvolněte (relaxace). Udělejte tentýž pohyb, ale v opačném směru; to znamená,
že břicho vtáhnete dovnitř (kontrakce). Uvolněte (relaxace).
Dolní končetiny
Napněte nohy a hýždě (kontrakce). Uvolněte (relaxace). Natáhněte obě nohy
a chodidla, jak nejvíc to jde (kontrakce). Uvolněte (relaxace). Propněte špičky (kontrakce).
Uvolněte (relaxace).
XVI
Teď jste úplně uvolnění. Vychutnejte si tento okamžik. Pokud máte chuť chvíli takto
setrvat, udělejte to. Vaše mysl i tělo z toho budou mít užitek. Na závěr relaxace se zhluboka
nadechněte (relaxace). Rychle vydechněte. Pomalu se postavte.
ZÁKLADNÍ RELAXAČNÍ TECHNIKA
Lehneme si na tvrdou podložku, nohy natáhneme, chodidla mírně od sebe, ruce
upažíme, dlaně vzhůru, zavřeme oči a vnímáme místa, kde se tělo dotýká podložky.
V končetinách brzy ucítíme příjemnou tíhu. Soustředíme se na dech, kterým jde do těla
energie a s odcházejícím výdechem se tělo zcela uvolní. Nakonec se zhluboka nadechneme
a protáhneme jak při probuzení. Pokud relaxujeme při světle, světlo musí být ztlumené.
Mezi nejznámější relaxační techniky patří:
 Schultzův autogenní trénink
 Jacobsonova progresivní relaxace
Základní stupeň Schultzova autogenního tréninku má šest stádií, v rámci kterých se
postupně zaměřujeme na navozování představy tíhy – ovlivňuje uvolňování kosterního
svalstva, tepla (uvolňuje periferní cévy), představy tepu (zklidňuje tep srdce), představy dechu
(zklidňuje a uvolňuje dech), prohřívání břicha (pomáhá uvolňovat svaly a cévy v dutině
břišní) a chladné čelo (zklidňuje a tonizuje cévy na hlavě). Vyšší stupně autogenního tréninku
využívají imaginativní techniky – od jednodušších představ (barvy) ke komplexnějším
(životní hesla apod.), které se přizpůsobují aktuálním problémům a situaci klienta
(http://www.centrumpsychoterapie.cz/pouzivane-metody/relaxace-a-imaginace/)
XVII
Příloha F – Meisterův dotazník
Vaším úkolem je u každé otázky zakroužkovat odpověď, která nejvíce vystihuje Vaše
pocity při práci.
5 - ano, plně souhlasím
4 - spíše ano
3 - nevím, někdy ano, někdy ne
2 - spíše nesouhlasím
1 - ne, vůbec nesouhlasím
1. Při práci mívám často pocit časového tlaku. 5 4 3 2 1
2. Práce mě neuspokojuje, chodím do ní nerad/a. 5 4 3 2 1
3. Práce mě velmi psychicky zatěžuje pro vysokou
zodpovědnost, spojenou se závažnými důsledky. 5 4 3 2 1
4. Práce je málo zajímavá, duševně je spíše otupující. 5 4 3 2 1
5. V práci mám časté konflikty a problémy, od nichž
se nemohu odpoutat ani po skončení pracovní doby. 5 4 3 2 1
6. Při práci udržuji jen s námahou pozornost,
protože se po dlouhou dobu nic nového neděje. 5 4 3 2 1
7. Práce je psychicky tak náročná, že po několika
hodinách cítím nervozitu a rozechvělost. 5 4 3 2 1
8. Po několika hodinách mám práce natolik dost,
že bych chtěl/a dělat něco jiného. 5 4 3 2 1
9. Práce je psychicky tak náročná, že po několika
hodinách cítím únavu a ochablost. 5 4 3 2 1
10. Práce je psychicky tak náročná, že ji nelze dělat
XVIII
po léta se stejnou výkonností. 5 4 3 2 1
HODNOCENÍ PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE PŘI PRÁCI
(MEISTERŮV DOTAZNÍK)
Použití dotazníku
Meisterův dotazník slouží k hodnocení vlivů pracovní činnosti na psychiku
pracovníků. Jedná se o orientační vyšetření psychické zátěže při práci. Dotazník byl převzat
od autora W.Meistera z Zentralinstitutu für Arbeitsmedizin v Berlíně (NDR) a ověřován v
letech 1976 - 1984 hygienickou službou.
Administrace
Dotazník administruje zaškolený pracovník, lze jej zadávat skupinově
i individuálně.
Instrukce je uvedena v záhlaví záznamového archu.
Vyhodnocení dotazníku
Vyhodnocení výsledků lze provést dvojím způsobem: podle faktorů a podle
jednotlivých položek.
Vyhodnocení podle faktorů
Faktorovou analýzou byly stanoveny tři faktory: I. - přetížení, II. jednostrannost
(monotonie), III. - nespecifický faktor (stresová odezva). Jednotlivé faktory
jsou syceny příslušnými položkami (otázkami).
Faktor Název faktoru Součet položek Maximum
I. Přetížení 1 + 3 + 5 15
II. Monotonie 2 + 4 + 6 15
III. Nespecifický faktor 7 + 8 + 9 + 10 20
HS Hrubý skór I. + II. + III. 50
Při hodnocení jednotlivce je třeba vypočítat hodnoty všech tří sledovaných faktorů
a hrubého skóru.
Pro skupinové hodnocení použijeme aritmetické průměry sledovaných faktorů
a rovněž hrubého skóru.
XIX
V následující tabulce č. 1 jsou uvedeny aritmetické průměry a kritické hodnoty,
které byly získány a zpracovány hygienickou službou pro muže a ženy v české populaci.
Překročení uvedených kritických hodnot pak indikuje nadměrnou zátěž v dané oblasti.
Tab.č.1 Aritmetické průměry, směrodatné odchylky a kritické hodnoty pro ženy
(n = 867) a muže (n = 660)
Ženy Muži
Faktor Název faktoru x s.d. Krit.h. x s.d. Krit.h.
I. Přetížení 8,4 3,2 10 10,6 3,0 12
II. Monotonie 7,6 3,0 9 6,4 3,2 8
III. Nespecifický faktor 11,7 4,4 14 10,3 4,1 12
HS Hrubý skór 25,0 8,1 29 22,9 6,4 26
Vyhodnocení podle jednotlivých položek
Při hodnocení zatěžujících faktorů se vychází z překročení kritických hodnot mediánu
(tab.č. 2). V těch položkách, kde zjištěný medián překračuje kritickou hodnotu, je práce
hodnocena negativně a naopak, v položkách, v nichž medián nedosahuje kritickou hodnotu,
kladně.
Tab.č.2. Kritické hodnoty mediánů
Číslo položky Otázka (zkráceně) Kritická hodnota
mediánu
Začlenění do faktoru
1. Časová tíseň 3,0 I.
2. Malé uspokojení 2,5 II.
3. Vysoká odpovědnost 3,0 I.
4. Otupující práce 2,5 II.
5. Problémy a konflikty 2,5 I.
6. Monotonie 2,5 II.
7. Nervozita 3,0 III.
8. Přesycení 3,0 III.
9. Únava 3,0 III.
10. Dlouhodobá únosnost 2,5 III.
XX
Klasifikace zátěže
Klasifikace psychické zátěže se provádí ve třech stupních. Význam jednotlivých
stupňů (1,2,3) při klasifikaci psychické zátěže uvádí tab.č.3.
Metoda
Pro zařazení do stupně zátěže celé skupiny je třeba vycházet z faktorových skórů.
Hodnocení se provede následujícím způsobem: sečtou se mediány (střední hodnoty) pro
jednotlivé faktory (pro faktor I. sečteme otázky č.1+3+5, pro faktor II. č.2+4+6, pro faktor III.
č.7+8+9+10). Po sečtení mohou nastat 3 případy:
1) faktor I. má nejméně o 2 body vyšší součet středních hodnot než faktor II. - při této
variantě k němu přičteme součet středních hodnot faktoru III., tedy I.+III. Podle tabulky se
pak vyhodnotí stupeň a k tomu odpovídající zátěžová tendence.
Jestliže je součet: Stupeň Zátěžová tendence
7 - 19 1
20 - 24 2 k přetížení
25 - 35 3 k přetížení
2) má-li faktor II. nejméně o 2 body vyšší součet středních hodnot než faktor I., pak se sečte
součet středních hodnot II.+III. Podle tabulky se opět určí výsledný stupeň a odpovídající
zátěžová tendence.
Jestliže je součet: Stupeň Zátěžová tendence
7 - 21 1
22 - 26 2 k monotonii (jednostrannosti, podtížení)
27 - 35 3 k monotonii (jednostrannosti, podtížení)
3) bude-li rozdíl mezi faktory I. a II. menší než 2 body, pak se sečtou součty středních hodnot
všech faktorů dohromady, tj. I.+II.+III. Podle tabulky se určí stupeň, resp. odpovídající
zátěžová tendence.
Jestliže je součet: Stupeň Zátěžová tendence
10 - 26 1
XXI
27 - 32 2 kombinace obou (tj. přetížení i jednostrannosti)
33 - 50 3 kombinace obou (tj. přetížení i jednostrannosti)
Poznámka: je velice snadné vytvořit k tomuto hodnocení počítačový program.
Konečné zařazení
Tab.č.3 Klasifikace psychické zátěže
1 Psychická zátěž, při které není pravděpodobné ovlivnění zdraví, subjektivního
stavu a výkonnosti (přitom je nutno odhlédnout od náhodných situačně
podmíněných výkyvů v průběhu pracovní směny).
2 Psychická zátěž, při které může docházet pravidelně k dočasným ovlivněním
subjektivního stavu, resp. výkonnosti.
3 Psychická zátěž, při níž nelze vyloučit zdravotní rizika.
XXII
Příloha G – Žádost o provedení dotazníkového šetření z nemocnice T. Bati Zlín
XXIII
XXIV
Příloha H – Způsoby komunikace
XXV
Příloha I – Prospekt – Prevence přetížení organismu u sester