VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U NEMOCNÉHO S CHRONICKÝM SELHÁNÍM SRDCE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE KAMILA MLČOCHOVÁ, DiS. Stupeň kvalifikace: bakalář Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra Vedoucí práce: Mgr. Růžena Vitásková Ph.D. Praha 2013 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním účelům. V Praze dne 21. 5. 2013 Kamila Mlčochová PODĚKOVÁNÍ Děkuji zejména Mgr. Růženě Vitáskové Ph.D. za cenné informace a odborné vedení bakalářské práce. Děkuji i Mgr. Kristýně Kadlecové za věcné rady při psaní bakalářské práce. V Praze dne 21.5.2013 ABSTRAKT MLČOCHOVÁ, Kamila. Ošetřovatelský proces u nemocného s chronickým selháním srdce. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: Mgr. Růžena Vitásková Ph.D. Praha. 2013. 42 s. Bakalářská práce pojednává o chronickém selhání srdce. V teoretické části je rozvedena charakteristika onemocnění a jeho vliv na nemocného. Jsou zde uvedeny příznaky, klinické projevy, diagnostika, léčba, prvence a prognóza. Práce je zaměřena na denní aktivity pacienta s chronickým selháním srdce. Konečnou část teorie tvoří specifika ošetřovatelské péče u pacienta s chronickým selháním srdce. Praktická část se zabývá ošetřovatelským procesem u nemocného s chronickým selháním srdce. Klíčová slova: Dietní opatření. Chronické selhání srdce. Ošetřovatelská péče. ABSTRACT MLČOCHOVÁ, Kamila. Nursing process for patients with the chronical heart failure. Medical College, o.p.s. Qualification Degree : Bachelor (Bc). Supervisor: Mgr. Ruzena Vitásková Ph.D. Prague. 2013. 42 s. This dissertation is about chronical heart failure. Characteristic and the impacts of the failure on the patient are described in theoretical part which includes the list of symptoms, clinical manifestations, diagnosis, treatment, prognosis and prevention too. This work is focused on daily activities of patients with chronic heart failure. The final part of the theory describe specifi of nursing care . The treatment process and care about the patient with chronical heart failure is described in practical part. Keywords: Dietary measures. Chronic heart failure. Nursing care. OBSAH SEZNAM ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ ÚVOD............................................................................................................................. 13 1 CHRONICKÉ SELHÁNÍ SRDCE......................................................................... 14 1.1 Definice a rozdělení........................................................................................ 14 1.1.1 Definice..................................................................................................... 14 1.1.2 Rozdělení .................................................................................................. 14 1.2 Patogeneze ...................................................................................................... 15 1.2.1 Projevy na srdci ........................................................................................ 15 1.2.2 Chronické levostranné srdeční selhání ..................................................... 15 1.2.3 Chronické pravostranné srdeční selhání ................................................... 16 1.3 Klinické projevy ............................................................................................. 16 1.3.1 Klinické projevy levostranného srdečního selhání ................................... 17 1.3.2 Klinické projevy pravostranného srdečního selhání................................. 17 1.3.3 Shrnutí klinických projevů srdečního selhání........................................... 17 1.4 Diagnostika ..................................................................................................... 18 1.4.1 Klasifikace dle NYHA, modifikace z roku 1994 ...................................... 18 1.4.2 Přístrojové vyšetření ................................................................................. 19 1.4.3 Laboratorní vyšetření................................................................................ 20 1.5 Léčba............................................................................................................... 20 1.5.1 Nefarmakologická terapie......................................................................... 20 1.5.2 Farmakologická léčba............................................................................... 21 1.5.3 Chirurgická léčba...................................................................................... 22 1.5.4 Přístrojová léčba ....................................................................................... 22 1.6 Prevence.......................................................................................................... 23 1.7 Prognóza ......................................................................................................... 23 2 AKTIVITY DENNÍHO ŽIVOTA U NEMOCNÉHO S CHRONICKÝM SELHÁNÍM SRDCE...................................................................................................... 25 2.1 Dieta................................................................................................................ 25 2.2 Denní aktivita.................................................................................................. 25 2.3 Cestování ........................................................................................................ 26 2.4 Sexuální aktivita ............................................................................................. 26 3 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U NEMOCNÉHO S CHRONICKÝM SELHÁNÍM SRDCE...................................................................................................... 27 3.1 Specifická ošetřovatelská péče na standardním oddělení............................... 27 4 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U NEMOCNÉHO S CHRONICKÝM SELHÁNÍM SRDCE...................................................................................................... 29 5 DOPORUČENÍ PRO PRAXI................................................................................. 52 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŽÍTÉ LITERATURY ............................................................................ 55 PŘÍLOHY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ARO Anesteziologicko-resustitační oddělení BNP Natriuretický peptid B CŽK centrání žilní katétr D dech EKG Elektrokardiografie FN HK Fakultní nemocnice Hradec Králové CHOPN chronická obstrukční plicní nemoc IVK intravenózní kanyla JIP Jednotka intenzivní péče LS páteř lumbo-sakrální část páteře NT- pro BNP N-Terminální prohormon natriuretického peptidu B NYHA New York Heart Associantion Functional Classification (klasifikace hodnocení srdečního selhání na základě míry funkčního postižení) P puls PAD perorální antideabetika PHK pravá horní končetina PMK permanentní močový katétr RZP rychlá zdravotnická pomoc St. p. op. stav po operaci TBC tuberkulóza TK krevní tlak TSH thyreotropní hormon (hormon stimulující štítnou žlázu) TT tělesná teplota VAS Vertebroalgický syndrom SEZNAM POUŽITÝCH ODBORNÝCH VÝRAZŮ Alveolární prostor prostor v oblasti dýchacích cest, který je ventilován, ale neúčastní se vlastní výměny plynů s krví Amentní stav zmatenost Analgetikum látka snižující intenzitu bolesti Anasarka prosáknutí tkání vodou Anémie chudokrevnost Angiografie rentgenologické znázornění cév po předchozím vstříknutí kontrastní látky Aneuryzmektomie chirurgické odstranění aneurysma Antihypertenzivum léčivo užívané ke snížení vysokého krevního tlaku Antitrombotika léky bránící vzniku krevních sraženin Aortální stenóza zúžení aortální chlopně Aortokoronární bypase přemostění aorty a tepen Arytmie porucha srdečního rytmu Ascites zvýšené množství volné tekutiny v dutině břišní Asepse Ateroskleróza kornatění tepen v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny Bicyklová ergometrie vyšetřovací metoda, která umožňuje sledování práce srdce při zátěži Cirhóza jater chronické onemocnění jater Cor hypertonicum hypertrofické (zbytněné) srdce Cyanóza modrofialové zbarvení kůže a sliznice Cystická fibróza autozomální vrozené onemocnění postihující dýchací a trávicí soustavu Diuretikum močopudný lék Embolizace plic vmetení embolu do pulmonálního řečiště Elektrokardiografie přístroj, který snímá elektrickou aktivitu srdce Farmaka léky Hepatojugulární reflex zvýšení náplně krčních žil zatlačením na játra proseknutá krví Hydroperikard nahromadění tekutin v perikardu Hydrothorax přítomnost tekutiny v pleurální dutině Hypertenzní nemoc zvýšený tepenný tlak ve velkém krevním oběhu Hyponatrémiepokles koncentrace sodných iontů Hypertyreoza nadprodukce hormonů štítné žlázy Hypoxie snížený obsah kyslíku ve tkáních Hypovolémie snížené množství krve Chronická ischemická nemoc onemocnění dolních končetin způsobené aterosklerózou tepen Infarkt myokardu srdeční mrtvice Invazivní vstupy vstupy přímo do organismu Invazivní vyšetření vyšetření zasahující přímo dovnitř organismu Kardiak jedinec s onemocněním srdce Kardiolog lékař zabývající se diagnostikovou a léčbou onemocnění srdce Kardiomegalie zvětšení srdce nebo některých částí Kardiomyopatie skupina onemocnění srdečního svalu spojených s poruchou srdeční funkce Kontraindikováno stav, který vylučuje některé léčebné postupy Kontrakce smršťování, zmenšování, stah Kumulace hromadění Městnání tekutin nahromadění tekutin Minutový objem množství krve přečerpané srdcem za jednu minutu Neinvazivní posouzení nepronikající dovnitř organismu Neurohumorální regulace zabývá se anatomií a funkcí endokrinního systému a částí nervového systému, které regulují endokrinní funkce Tachykardie zvýšená tepová frekvence Transudace tekutin pronikání krve nebo tělních tekutin do tkáně nebo do tělních dutin Opium lék obsahující opium nebo omamnou látku Palpitace bušení srdce Perfuzní scintigrafie mozku vyšetřovací metoda sloužící k vyšetření regionální perfúze mozku Plicní edém plicní otok Plicní emfyzém nadměrný obsah vzduchu v plicích Plicní hypertenze vysoký krevní tlak v plicním oběhu Racionální dieta základní dieta, č.3 Saturace nasycení krve kyslíkem Somnolence zvýšená spavost Spiroergometrie vyšetřovací metoda, která slouží k posouzení funkční rezervy kardiovaskulárního systému Svalová atrofie onemocnění postihují svalstvo – ochabnutí svalstva Zátěžová echokardiografie vyšetření, které se používá pro poruchu prokrvení srdečního svalu při zátěži Venostáza městnání krve v žilách Žilní kongesce překrvení 13 ÚVOD Chronické selhání srdce není samostatná choroba, je to klinický syndrom, který postihuje nemocné s různými kardiovaskulárními nemocemi. Onemocnění nemá dobrou prognózu. Diagnostika i léčba je náročná. Chronické srdeční selhání bývá děleno na levostranné a pravostranné, podle toho, zda převládá kongesce v systémovém či plicním řečišti. Hlavními projevy na srdci jsou dilatace a hypertrofie. Dilatace znamená povolení srdeční svaloviny, myokard není schopen se stáhnout a vypudit krev. Hypertrofie znamená zbytnění myokardu při dlouhodobé zátěži srdce. Bakalářská práce je psaná na téma: ,,Ošetřovatelský proces u nemocného s chronickým selháním srdce.“ Toto téma je stále aktuálnější. Zvyšuje se lidský věk a tím více jedinců dospěje k diagnóze chronické selhání srdce. V evropských zemích se vyskytuje u 0,4 – 2 % populace, především ve starších věkových skupinách. Podstatou bakalářské práce je seznámit nemocné s chronickým selháním srdce s tímto onemocněním a objasnit režimová opatření. První část je věnována tomu, co to je chronické srdeční selhání, klinický obraz, léčba, prevence, prognóza a aktivity denního života u nemocného s chronickým selháním srdce. Druhá část je zaměřena na ošetřovatelský proces u nemocného s chronickým selháním srdce a doporučení pro praxi. 14 1 CHRONICKÉ SELHÁNÍ SRDCE 1.1 Definice a rozdělení 1.1.1 Definice Chronické selhání srdce nemá přesnou definici. Existuje řada definicí, ale ani jedna z nich není jednoznačně přijímána. Nejčastěji se užívá definice stavu, při kterém srdce není schopno bez zvýšení plicního tlaku udržet takový srdeční výdej, který by pokrýval aktuální stav organismu, za předpokladu dostatečného žilního návratu. Tato definice nebere ohled na mechanismus vzniku, etiologii a různé projevy. M. Packer uvádí definici: ,,Srdeční selhání je komplexní syndrom charakterizovaný abnormalitami funkce srdečních komor a neurohumorální regulace, které jsou doprovázeny intolerancí zátěže, retencí tekutin a zkrácením života.“ (FORUM MEDICINAE, 3-4/99, str. 58). Chronické selhání srdce označuje řadu symptomů, které jsou způsobeny narušením práce srdce. Chronické selhání srdce není samostatná choroba. Je to dlouhodobé onemocnění mající různé příčiny. Chronické srdeční selhání bývá děleno na levostranné a pravostranné, podle toho, zda převládá kongesce v systémovém či plicním řečišti (ŠPINAR et al., 2006). 1.1.2 Rozdělení Chronické selhání srdce dělíme podle selhávání srdeční komory na pravostranné (příznaky systémové venostázy), levostranné (příznaky plicní venostázy) a oboustranné (kombinace plicní a systémové venostázy). Podle charakteru srdeční dysfunkce se srdeční selhání dělí na systolické (klesá stažlivost myokardu, klesá ejekční frakce a výdej) a diastolické (pokles poddajnosti myokardu). Srdeční selhání dělíme i dle obnovení výkonu srdce na kompenzované (symptomy jsou mírné a stabilizované) a dekompenzované (progresivní zhoršování symptomů) (HRADEC et al., 2011). 15 1.2 Patogeneze Srdce je dutý sval, svalová pumpa, jehož funkcí je přečerpávat krev. Hlavním úkolem je udržovat oběh krve tak, aby bylo zajištěno zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem a odstraňování zplodin látkové výměny. Mezi pravou a levou polovinou srdce nemůže být žádná komunikace, jinak by se mísila krev neokysličená s okysličenou. Pokud srdce není schopno vyčerpávat takové množství krve, které organismus potřebuje ke krytí svých potřeb, mluvíme o srdečním selhání. Orgány trpí nedostatkem kyslíku a živin a nemohou vykonávat svoji normální funkci. Krev se městná nejprve v srdečních oddílech, tím stoupá plicní tlak levé nebo pravé komory a posléze i v jejich přítokových oblastech (plicním nebo v systémovém oběhu) (MAČÁK, 2004; ŠTEJFA, 2007). 1.2.1 Projevy na srdci Jedním z hlavních projevů srdečního selhání je dilatace. Dilatace znamená povolení srdeční svaloviny, myokard není schopen se stáhnout a vypudit krev. Dalším hlavním projevem je hypertrofie. Je to projev, který charakterizuje chronické srdeční selhání. Hypertrofie znamená zbytnění myokardu při dlouhodobé zátěži srdce. Hypertrofie má dvě fáze. První fáze je fáze koncentrická (srdce selhává při kontrakci). Srdce pouze hypertrofuje, přizpůsobí se, zvládá zátěž, dochází ke kompenzaci. Pacient nemá žádné projevy, je to však pouze dočasný stav než přijde druhá fáze. Fáze excentrické (povolená srdeční svalovina), kdy srdce hypertrofuje i dilatuje, začíná se povolovat srdeční svalovina. Je to projev dekompenzace (selhání srdce), přidávají se potíže (MAČÁK, 2004). 1.2.2 Chronické levostranné srdeční selhání Při levostranné srdeční selhání dochází k dlouhodobé zátěži levé komory. Levá komora nestačí vhánět krev do velkého krevního oběhu tak rychle, jako do ní přitéká krev z plic. Levá komora se přizpůsobuje zátěži a hypertrofuje, vzniká cor hypertonicum. Zpočátku je fáze koncentrická (nemocný neví o vyšším krevním tlaku) později fáze excentrická, kdy je krev vměstnána nad levým srdcem. To vede k zpětnému toku krve do plic a dochází k městnání v malém plicním oběhu. Nedostatečná činnost svaloviny levého srdce způsobuje stagnaci krve v plicním krevním řečišti a v důsledku tohoto přetlaku uniká tekutina do alveolárního prostoru. 16 Srdce reaguje na vyšší tlak hypertrofií a vzniká tachykardie. Tím se do časné míry srdeční činnost kompenzuje, ale onemocnění se stále zhoršuje. Nejčastější příčiny chronického levostranného srdečního selhání jsou hypertenzní nemoc, stav po infarktu myokardu, kardiomyopatie, chronická ischemická nemoc srdeční, aortální stenóza, onemocnění chlopní (ŠAFRÁNKOVÁ et al, 2004). 1.2.3 Chronické pravostranné srdeční selhání Při pravostranném srdečním selhání dochází k dlouhodobé zátěži pravé komory. Pravá komora nestačí vhánět krev do plic tak rychle, jak do ní přitéká z velkého krevního oběhu. Sníží se minutový srdeční objem, a proto se krev vrací do velkých žil a způsobuje městnání v systémových žilách (povodí horní a dolní duté žíly). Dochází k hypoxii všech orgánů, zpomalení toku krve a dochází k úniku tekutin do tkání a vznikají otoky dolních končetin. Podle závažnosti srdečního selhání se zhoršují klinické příznaky, srdce kompenzuje nižší výkon hypertrofií a vzniká chronické plicní srdce – cor pulmonale chronicum, zpočátku fáze koncentrická, později fáze excentrická. Dochází k selhání pravé komory a vzniká chronická venostáza ve velkém krevním oběhu (otroky dolních končetin), poté dochází k transudaci tekutin do tělních dutin (hydrothorax, ascites, hydroperikard, anasarka). Chronická venostáza v organismu postihuje také játra, ledviny, slezinu – jsou zvětšené, tužší a tmavnou. Nejčastějšími příčiny chronického pravostranného srdečního selhání jsou onemocnění plic – CHOPN, plicní emfyzém, cystická fibróza, TBC, embolizace plic, levostranné srdeční selhání s plicní hypertenzí, mitrální vady, anémie, hypertyreóza, cirhóza jater (ŠAFRÁNKOVÁ et al, 2004). 1.3 Klinické projevy Klinické projevy srdečního selhání se liší podle typu, pokročilosti a příčin selhání. U některých pacientů se mohou vyskytnout všechny příznaky u jiných jen některé. Hlavní příznaky souvisejí s kumulací a městnáním tekutin v organismu a s nedostatečným prokrvením orgánů. 17 1.3.1 Klinické projevy levostranného srdečního selhání Počátek levostranného selhání je bezpříznakový, charakterizovaný pouze sníženým minutovým objemem. Nejdůležitějším subjektivním příznakem levostranného selhání srdce bývá dušnost, často zhoršená v noci, závislá na fyzické aktivitě (NYHA) a také kašel. Akutní forma se vyznačuje plicním otokem, pacient má pocit dušení. Objektivně dává pacient přednost zvýšené poloze trupu, lze pozorovat také cyanózu a tachykardii v důsledku aktivace sympatiku. Na základě hypoxie dochází k zhoršené výkonnosti, koncentraci, paměti, spánku, neklidu a zmatenosti (ŠAFRÁNKOVÁ et al, 2004). 1.3.2 Klinické projevy pravostranného srdečního selhání V důsledku žilní kongesce mívají nemocní pocity plnosti v krku, břiše, otoky, dušnost, únavu svalů, svalovou atrofii, závratě. Objektivně lze potvrdit otoky, hepatosplenomegalii, zvýšená náplň jugulárních žil, hepatojugulární reflux, neklid, spavost, zmatenost, ascites (ŠAFRÁNKOVÁ et al, 2004). 1.3.3 Shrnutí klinických projevů srdečního selhání Dušnost je způsobená městnáním tekutiny v plicích, nejprve se objevuje pouze při námaze, později i v klidu. Zhoršení se projeví vleže, kdy se vlivem gravitace tekutiny rozloží, a tak se zhorší podmínky pro plicní ventilaci. Kašel a sípání má stejnou příčinu jako dušnost, u mnohých pacientů navíc souvisí s onemocněním plic jako je např. chronická plicní nemoc nebo astma. Otoky se vyskytují nejčastěji v oblasti kotníků, později i na břiše. Zrychlená srdeční činnost nebo-li tachykardie. Srdce se snaží zachovat dostatečný přísun krve do těla. Pacient to může pociťovat jako palpitace. Změna tělesné hmotnosti je způsobena zadržováním tekutin v organismu. Závratě jsou vyvolány nedostatečným prokrvením mozku, často způsobeny farmaky, nepravidelnou srdeční frekvencí či poklesem krevního tlaku. Ke ztrátě chuti k jídlu dochází v důsledku nahromadění tekutin v játrech. 18 Častější noční močení, vleže se zvýší průtok ledvinami. Ve stoje je tekutina, vlivem gravitace, hlavně v dolních končetinách. Proto se pacient budí v noci k častějšímu močení. Únava a snížená výkonnost, kvůli selhávající přečerpávající funkci srdce se nedostává do svalů dostatek kyslíku a živin a nejsou dostatečně odváděny zplodiny metabolismu, což se projevuje často velkou svalovou únavou. Při těžkém srdečním selhání dochází k somnolenci, amentní stavům či změně chování. Současně s fyzickými příznaky se u pacientů se srdečním selháním často objevují emociální poruchy, úzkosti a deprese (ŠPINAR et al, 2007; BÝMA et al, 2009; HRADEC et al 2011). 1.4 Diagnostika Ke stanovení správné diagnózy je nutné splnit dvě podmínky. První podmínka zní, že nemocný musí mít typické symptomy pro srdeční selhání a druhou podmínkou je, že musí být objektivně prokázána systolická nebo diastolická dysfunkce levé komory. Pokud diagnóza není jistá, musí být splněna ještě třetí podmínka a to je, že nemocný má mít příznivou odpověď na léčbu zaměřenou na srdeční selhání. Diagnostika se opírá o anamnézu získanou od nemocného, základního fyziologického vyšetření (pohled, pohmat, poslech a měření krevního tlaku), klasifikaci NYHA a dále přístrojového a laboratorního vyšetření (HRADEC, 2011). 1.4.1 Klasifikace dle NYHA, modifikace z roku 1994 Ke stanovení tíže nebo funkční závažnosti srdečního selhání se běžně používá klasifikace NYHA. Má 4 funkční třídy. Klasifikuje výkonnost a subjektivní potíže nemocného, především dušnost, palpitace nebo angiózní bolesti. Tato klasifikace je velmi jednoduchá a proto se užívá v celém světě. Má velkou variabilitu mezi hodnotiteli a často se různí. Hodnocení srdečního selhání na základě míry funkčního postižení, tj. podle schopnosti nemocného snášet fyzickou zátěž (tabulka 1) (ŠTEJFA, 2007; KŘEČKOVÁ, 2011). 19 Tabulka 1 – Funkční klasifikace selhání podle New York Heart Association (NYHA) 1994 Zdroj: Křečková, 2011, s. 34-38 1.4.2 Přístrojové vyšetření Elektrokardiografie znázorňuje křivku, která je u chronického srdečního selhání patologická. Význam je v tom, že napomáhá určit etiologii. Na rentgenu srdce a plic jde vidět zvětšení srdečního stínu a změny kontraktur srdce. Také mohou být zřetelné známky plicní venostázy až plicního edému. Typickým nálezem bývá kardiomegalie. Echokardiografie je základní metoda pro neinvazivní posouzení velikosti levé komory a určení hodnoty ejekční frakce. Holter monitor měří srdeční aktivitu celý den a noc, tedy 24 hodin. Výsledkem měření je EKG křivka. Telemetrie slouží k monitoraci srdeční akce, počtu pulzů a dechů pacienta na dálku. Koronární angiografie je invazivní vyšetření, které vede k objasnění příčin srdečního selhání a posouzení prognózy. 20 K dalším vyšetřovacím metodám srdečního selhání patří zátěžové testy. Jejich hlavní význam spočívá v určení příčin srdečního selhání. Mezi ně patří bicyklová ergometrie, spiroergometrie, zátěžová echokardiografie, šestiminutový test chůze. Dalšími metodami jsou perfúzní scintigrafie myokardu, počítačová tomografie, magnetická rezonance (využívá se při špatném echokardiologickém vyšetření) (WIDIMSKÝ, 2004). 1.4.3 Laboratorní vyšetření Laboratorní vyšetření je velmi důležité. Patří sem vyšetření krevního obrazu, hematokritu, urey, kreatinu, saturace, vyšetření krevních plynů (astrup), glykémie, sedimentace, jaterních enzymů, kyseliny močové, vyšetření moči a sedimentu. Stanovení plazmatických koncentrací natriumpeptických peptidů či jejich fragmentů, zejména BNP a NT-pro BNP, C-reaktivní protein, TSH (HRADEC, 2011). 1.5 Léčba Předpokladem úspěšného vedení léčby srdečního selhání je spolupráce a pozitivní přístup nemocného, který má dostatečné informace o svém onemocnění. Nemocný by měl být informován o tom, jaké léky užívá, proč a jaké mohou mít nežádoucí účinky. Měl by být také informován o lécích, které nejsou pro něj vhodné. Tyto léky by mohly zhoršit klinický stav nemocného. Patří mezi ně např. nesteroidní antirevmatika (Ibuprofen), blokátory kalciových kanálů (Verapamil), tricyklická antidepresiva, kortikosteroidy, lithium, některá perorální antidiabetika a další léky. Léčba chronického srdečního selhání musí být komplexní. Skládá se z několika bodů. Léčení příčinné choroby, léčení souběžných chorob, odstranění vyvolávajících faktorů, úprava životního stylu a diety. Důležité je snížit mortalitu a prodloužit nemocnému život (HRADEC, 2011; WIDIMSKÝ, 2004; BÝMA, 2004). 1.5.1 Nefarmakologická terapie Velmi důležitá je informovanost, edukace a motivace nemocného. Mezi nefarmakologickou léčku patří sledování své hmotnosti, redukce váhy, dietní opatření, omezení alkoholu, abstinence kouření, omezení v cestování. 21 1.5.2 Farmakologická léčba K léčbě srdečního selhání se využívají léky, které jsou prokázány v mnoha klinických studiích. Jsou to inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), blokátory receptoru AT1 pro angiotenzin II (sartany), betablokátory, blokátory receptorů pro aldosteron, digoxin, vazodilatancia, hypolipedemika, antiagregancia, antikoagulancia. Inhibitory ACE představují nejvyšší pokrok v léčbě chronického selhání srdce. Pro málokterou skupinu léků existují tak jednoznačné a přesvědčivé důkazy prospěšnosti. Využívají se u srdečního selhání na podkladě systolické dysfunkce a asymptomatické dysfunkce levé komory. Snižují počet hospitalizací a zlepšují kvalitu života nemocného. Patří sem např. Kaptopril, Enalapril, Ramipril. Kontraindikací této léčby je těžší renální insuficience, hyponatrémie, hypovolémie a oboustranná stenóza renálních tepen. Blokátory receptoru AT1 pro angiotenzin II (sartany) se využívají za stejných podmínek jako inhibitory ACE. Užívají se zejména tehdy, pokud má pacient kontraindikaci na inhibitory ACE nebo je netoleruje. Patří sem např. Losartan, Valsartan, Telmisartan. Léčba betablokátory je indikována u nemocných ve funkční třídě NYHA II-IV u asymptomatické komorové dysfunkce po prodělaném infarktu myokardu, u kterých jsou standardní součástí sekundární prevence. Léčba se musí zahajovat u klinicky stabilizovaného nemocných. Zahajuje se velmi nízkými dávkami, dávka se pak postupně zvyšuje. Betablokátory snižují mortalitu, riziko náhle smrti, snižují nutnost hospitalizace, zlepšují funkční třídu NYHA. To vše bez ohledu na věk, rasu, pohlaví, nebo hodnoty ejekční frakce. Patří sem např. Bisoprolol, Karvediol. Kontraindikacemi betablokátorů jsou bradykardie, hypotenze, asthma bronchiale. Diuretika jsou nezbytná u nemocných se známkami retence tekutin, vždy by se měli užívat s inhibitory ACE a betablokátory. Podání diutetik přináší úlevu od dušnosti, toleranci zátěže, ústup periferních otoků. Sníží počet hospitalizací, ale neovlivní mortalitu. Patří sem např. Furosemid, Hydrochlorothiazid. Blokátory receptorů pro aldosteron – v současné době dva přípravky Spironolakton a Eplerenonom. 22 Digoxin je indikován u nemocných se systolickou dysfunkcí levé srdeční komory a fibrilami síní a rychlou komorovou odpovědí. Antiagregační léčba pouze u nemocných s chronickým srdečním selháním na podkladě ischemické etiologie. Antikoagulační léčba Warfarinem se využívá u nemocných s fibrilací síní, plicní embolizací a prokázaný trombem. Hypolipidemická léčba je rozporuplná, málo kdy se využívá (HRADEC, 2011; WIDIMSKÝ, 2004; BÝMA, 2004). 1.5.3 Chirurgická léčba Chirurgická léčba je indikována pouze tehdy, je-li srdeční selhání farmakologickou léčbou nezvladatelné. O chirurgické léčbě rozhoduje kardiolog. Předchází jí řada specifických vyšetření. Nejčastějším zákrokem je revaskularizace myokardu (aortokoronární bypass). Dále to jsou aneuryzmektomie poinfarktové výdutě, plastika mitrální chlopně při mitrální insuficienci způsobené dilatací levé komory, náhrada aortální chlopně u aortální stenózy. K transplantaci srdce dochází pouze u léčeného terminálního stadia srdečního selhání (HRADEC, 2011; WIDIMSKÝ, 2004; BÝMA, 2004, MÁLEK 2004). 1.5.4 Přístrojová léčba Srdeční desynchronizační léčba se využívá u nemocných v pokročilém stadiu srdečního selhání. Principem je stimulace levé a pravé komory vedoucí k synchronizaci kontrakcí a zlepšení čerpací funkce srdce. Implantabilní kardioverter – defibrilátor se využívá u nemocných jako účinná obrana proti náhle srdeční smrti. Principem je pravokomorová elektroda, která slouží k detekci srdeční aktivity a zároveň k aplikaci elektrických výbojů (HRADEC, 2011; WIDIMSKÝ, 2004; BÝMA, 2004). 23 1.6 Prevence Primární prevence značí prevenci a léčbu základního onemocnění vedoucí k srdečnímu selhání. Patří sem především léčba hypertenze, arytmií, akutní formy ischemické choroby srdeční. Velkou roli hraje snaha o co nejrychlejší obnovení průchodnosti infarktové tepny a optimální načasování chirurgické léčby chlopenních vad. Sekundární prevence má za úkol zabránit progresi již existujícího srdečního selhání. Prevencí se také myslí odstranění rizikových faktorů. Nejsnazší prevencí je změna životního stylu směřující k prevenci aterosklerózy, obezity, vysokého krevního tlaku a poruchy metabolizmu cholesterolu. Důležité je také vyhýbat se stresovým situacím a věnovat se dostatečně psychice (WIDIMSKÝ, 2004). 1.7 Prognóza Prognóza srdečního selhání se zlepšuje, ale stále je nepříznivá. Léčba srdečního selhání se zlepšila, přesto však umírá polovina nemocných do čtyř let od stanovení diagnózy. Různé studie poukazují na to, že úmrtí je pouze odloženo a objevují se s delším časovým odstupem. Prognóza je závislá na klinické závažnosti srdečního selhání vyjádřené klasifikací NYHA. V České republice se stále prodlužuje průměrný věk populace. Se stoupajícím věkem se však neustále zvyšuje i výskyt chronického srdečního selhání jako následek řady kardiovaskulárních chorob. Cíl léčby tohoto onemocnění nespočívá pouze v prodloužení života, ale také ve zlepšení kvality života. Hlavními zásadami ke splnění cílů jsou edukace, motivace a případně psychoterapie. Jedním z kroků k úspěšnému řešení tohoto problému je zakládání ambulancí a jednotek srdečního selhávání, postavených na individuálním přístupu k pacientům jak po stránce medicínské, tak po stránce psychologické. Specializovaná pracoviště uplatňují komplexní diagnostický přístup a představují aktivnější a častější kontrolu nemocných s tímto onemocněním. Citlivým přístupem se zvyšuje ochota pacientů 24 k dodržování režimových i léčebných opatření. Tato péče vede k redukci počtu opakovaných hospitalizací pro chronické srdeční selhávání (HRADEC, 2011). 25 2 AKTIVITY DENNÍHO ŽIVOTA U NEMOCNÉHO S CHRONICKÝM SELHÁNÍM SRDCE 2.1 Dieta Nemocný se srdečním selháním by měl dodržovat určitá dietní omezení. Základem stravy je racionální vyrovnaná dieta s dostatkem všech živin a s cílem udržet optimální hmotnost. Strava by se měla podávat 5 – 6 krát denně v menších dávkách. S kuchyňskou solí by nemocný měl hospodařit velmi opatrně a to především při stavech závažného srdečního městnání. Při těchto stavech je nutno příjem soli snížit až pod 1 gram soli za den (odstraněním soli i z přípravy pokrmů). Alkohol je kontraindikován při alkoholové kardiomyopatii. U ostatních nemocných je povolena konzumace alkoholu s maximem 40 gramů pro muže a 30 gramů pro ženy (1 pivo, 1 – 2 decilitry vína denně). Kouření je striktně zakázáno. Tekutiny nemusí být omezovány, příjem by měl činit 1,5 – 2 litry denně. Omezení přichází pouze v pokročilých stadiích srdečního selhání s hyponatremií. Je však nutné sledování bilance tekutin a vnitřního prostředí. Nemocný se váží každý den ve stejnou dobu, nejlépe ráno po vyprázdnění. Zvýšení tělesné hmotnosti retencí tekutin je nežádoucí (ŠTEJFA, 2007). 2.2 Denní aktivita Denní aktivita závisí na aktuálním stavu nemocného. Pohybuje se od klidového režimu až k běžné každodenní činnosti. Jé závislá na klasifikaci NYHA. Nemocní ve funkční třídě NYHA I - III mohou bez omezení řídit motorová vozidla pouze pro soukromé účely, profesionální řidič musí spadat do NYHA I - II. a nemocný v HYHA IV nemůže řídit motorové vozidlo. Je vhodné, aby nemocní s menším až středně závažným funkčním omezením pravidelně kondičně trénovali. Trénink je indikován u stabilizovaných nemocných. Základem je 3 – 5 krát týdně 20 – 30 minut dynamické zátěže (jízda na kole, přiměřeně 26 rychlá chůze), doplněná rytmickou rozcvičkou. Tělesný trénink je možné provádět v rehabilitačních centrech nebo u poučených pacientů v domácím prostředí. Posilovací cvičení se nedoporučuje, ale není kontraindikováno, nutností je naučit nemocného správně dýchat (ŠPINAR et al, 2007). 2.3 Cestování Nedoporučuje se cestování do příliš horkých krajů a do oblastí s vysokou vlhkostí vzduchu. Stejně tak není vhodný pobyt ve vysoké nadmořské výšce. Nedoporučují se dlouhé lety, při kterých hrozí dehydratace, otoky dolních končetin a vznik hluboké žilní trombózy. Naopak před dlouhodobými cestami autobusem dáváme přednost letecké dopravě (ŠPINAR et al, 2007). 2.4 Sexuální aktivita Sexuální aktivita u nemocných s chronickým selháním srdce není nějak zásadně omezená. Je důležité, aby se nemocných psychicky uklidnil. Nemocní ve funkční třídě NYHA II mají nízké riziko dekompenzace, nemocní v NYHA III - IV vysoké riziko dekompenzace při sexuálním styku. U žen ve fertilním věku s pokročilým srdečním selháním se doporučuje ochrana před otěhotněním. Užití Viagry u nemocných užívajících dlouhodobé nitráty či hypotenzíva je spojeno s rizikem nežádoucího poklesu krevního tlaku (ŠPINAR et al, 2007). 27 3 SPECIFIKA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE U NEMOCNÉHO S CHRONICKÝM SELHÁNÍM SRDCE 3.1 Specifická ošetřovatelská péče na standardním oddělení Nemocný s chronickým selháním srdce se většinou přijímá na standardní ošetřovatelskou jednotku interního oddělení, pouze v ohrožení selhání vitálních funkcí se ukládá na JIP nebo ARO. Ošetřovatelská péče o pacienta s chronickým selháním srdce je zaměřena na zamezení zhoršení stavu a vzniku komplikací. Ošetřovatelská péče se odvíjí od příznaků chronického selhání srdce. Nemocný přijat na standardní ošetřovatelskou jednotku je ukládán do Fowlerovy nebo ortopnoické polohy. Důležité je, aby pacient ležel na pokoji s centrálním rozvodem kyslíku a signalizačním zařízením. Vhodné je křeslo pro kardiaky. Sestra sleduje vitální funkce nemocného (TK, TT, pulz, dech, EKG). Prvním varovným signálem zhoršování stavu je kašel a odkašlávaní. Je důležité pozorovat charakter kašle a barvu sputa. Podstatná je i bilance tekutin (dle pokynů lékaře např. omezit tekutiny), diuréza (účinek léků), strava (šetřící – omezení soli), stav prokrvení tkání (barva kůže), stav otoků (pohled, pohmat, obvod břicha a dolních končetin především okolo kotníků). Péče o invazivní vstupy (IVK, CŽK, PMK). Sestra musí dbát na správné podávání naordinovaných léků. Důležité je sledování jejich účinků, zejména diuretik a kardiotonik. Kyslík je nutné podávat dle ordinace lékaře a potřeby pacienta. Sestra by měla umět pacienta uklidnit a navodit pocit bezpečí. Zajisti dostatečný a klidný spánek. V době nesoběstačnosti u pacienta zajistit péči v oblasti hygieny, výživy a vyprazdňování. Nemocný propuštěn do domácí péče, musí být informován o nevhodnosti kouření, nežádoucích účincích alkoholu, stavu výživy, omezeních při cestování. 28 Nejdůležitější však je upozornit pacienta na to, jak moc je podstatné dodržovat léčebný režim. 29 4 OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U NEMOCNÉHO S CHRONICKÝM SELHÁNÍM SRDCE Identifikační údaje Jméno a příjmení: L. P. Pohlaví: žena Datum narození: X. X. 1945 Věk: 68 Adresa bydliště a telefon: XXX Adresa příbuzných: XXX RČ: 45... Číslo pojišťovny: 111 Vzdělání: vyučena Zaměstnání: důchodkyně Stav: vdova Státní příslušnost: ČR Datum přijetí: 16. 2. 2013 Typ přijetí: neodkladné Oddělení: interní Ošetřující lékař: MUDr. J. Š. Důvod přijetí udávaný pacientem: ,,Od včerejšího večera se necítím dobře. Hodně se zadýchávám, méně močím a mám velké bolesti LS páteře.“ Medicínská diagnóza hlavní: Chronické selhání srdce – cor pulmonale Medicínské diagnózy vedlejší: Dekompenzace vertebrogenního alegického syndromu LS páteře Plicní hypertenze Diabetes mellitus II. Typu na PAD (převod na konvenční inzuloterapii) 30 Vitální funkce při přijetí TK: 100/60 mmHg Výška: 168 cm P: 80/min Hmotnost: 97,6 kg D: 19/min BMI: 34,37 TT: 37,8 °C Pohyblivost: částečně omezená Stav vědomí: orintovaná, při vědomí Krevní skupina: B+ Nynější onemocnění: Pacientka propuštěna 13. 2. 2013 na reverz do domácí péče s diagnózou chronické selhání srdce. Na den 16. 2. 2013 naplánovány kontrolní odběry před pondělní ambulantní kontrolou ve FN HK v poradně pro plicní hypertenzi. Pacientka přivezena RZP 16. 2. 2013 pro celkové zhoršení stavu. Dva dny po propuštění vcelku stabilní, od včerejšího dne pak zhoršení dušnosti, méně močila, výrazné bolesti LS páteře. Pacientka klidově dušná, viditelná cyanóza rtů. Informační zdroje: Informace jsme získali od pacienky, lékaře a také z dokumentace. ANAMNÉZA Rodinná anamnéza: Matka: zemžela v 70 letech na infark myokardu Otec: zemžel v 59 letech na komplikace Diabetu mellitu Sourozenec: sestra 59 let – léčí se s hypertenzí Děti: dvě dcery, jeden syn – dosud se s ničím neléčí Osobní anamnéza: Vysoký TK od roku 1985, od roku 1995 Diabetes mellitus II. typu, dříve na dietě, pak na PAD nyní převod na inzulín. St. p. op. recidivujícího nezhoubného tumoru kožního – fibromy v podkoží krku a podpaží. Dekompenzace srdečního selhání při plicní hypertenzi. 31 Hospitalizace a operace: Opakované hospitalizace na interním oddělení pro dekompenzaci strdečního selhání. St. p. op. recidivujícího nezhoubného tumoru kožního – fibromy. Úrazy: 0 Transfúze: nikdy nebyly podávány Očkování: jen povinná očkování Léková anamnéza: Název léku Forma léku Síla Dávkování Skupina Siofor tablety 850 mg 1 - 0 - 1 antidiabetikum Cardilopin tablety 10 mg 1 - 0 - 0 antihypertenzivum Betaloc Zok tablety 200 mg 1 - 0 - 0 antihypertenzivum Furosemid Forte tablety 250 mg 1 - 0 - 0 diuretikum Hydrochlorothiazid tablety 25 mg ½ - 0 - 0 diuretikum, antihypertenzivum Calcichew D3 žvýkací tablety 1 - 0 - 1 mminerální látky, vitamíny Protelos zrněný prášek pro přípravu perorální suspenze 2 g 0 - 0 - 0 - 1 Soli a ionty pro perorální i parenterální aplikaci Verospiron tablety 25 mg 1 - 0 - 0 diuretikum, antihypertezivum Apo-allopurinol tablety 100 mg 0 - 1 - 0 diuretikum Palladone kapsle 8 mg 9 h, 21 h opiát Alergická anamnéza: Léky: Penicilin, Zorem, Sedacoron Potraviny: neguje Abúzy: Alkohol: příležitostně Kouření: neguje 32 Káva: od 12/2012 kávu nepije, dříve 1x denně Léky: neguje Jiné drogy: neguje Gynekologická anamnéza Menarché: od 12 let Cyklus: býval pravidelný Trvání: 5 - 6 dní Menopauza: ve 49 letech Potíže klimakteria: pocení, návaly horka Antikoncepce: neužívala UPT: 0 Potrat: 0 Samovyšetření prsu: nikdy neprováděla Poslední gynekologická prohlídka: nepamatuje si Sociální anamnéza: Stav: vdova Bytové podmínky: žije v rodinném domě s dcerou na vesnici Vztah, role, interakce v rodině: vdova, manžel zemřel 3/2000, s dětmi se navštěvuje pravidelně, vychází spolu dobře, má 5 vnoučat a jedno pravnouče Mimo rodiny: má pár dobrých přátel, se kterými se 1x týdně stýká, velmi dobře si rozumí, vždy se společně zasmějí Záliby: čte romány, pracuje na zahradě, procházky po přírodě Pracovní anamnéza: Vzdělání: vyučena – pánská krejčí Pracovní zařazení: pracovala jako mistrová v Krasu – pánská krejčí, nyní je v důchodu Ekonomické podmínky: dobré Spirituální anamnéza: bezvýznamná 33 POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU ze dne 20. 2. 2013 Popis fyzického stavu SYSTÉM SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Hlava a krk „ Občas mě bolí hlava, tak 1x za měsíc. Nyní mě hlava nebolí. Vím, že mám namodralé rty.“ Hlava normocefalická, na poklep nebolestivá. Bez meningeálních příznaků. Zornice izokorické, skléry bílé, spojivky prokrvené. Nos bez sekrece, krvácení. Jazyk vlhký, cyanóza rtů, hrdlo zarudlé, bez povlaků. Krk: náplň krčních žil zvýšená, štítná žláza nezvětšená, uzliny nehmatné, pulsace karotid symetrická. Hrudník a dýchací systém „Špatně se mi dýchá, chvílemi se dusím.“ Hrudník je symetrický, bez deformit. Poklep plný, jasný, dýchání sklípkové, chrupky bilaterálně, ozvy ohraničené. Saturace bez kyslíku 86 %. Dušnost námahová i klidová. Kontinuálně oxygenace kyslíkovými brýlemi 2 - 3l/min. Saturace s kyslíkem 93 %. Srdce a cévní systém „Špatně se mi dýchá, méně močím.“ Při přijetí krevní tlak 145/85 mmHg, pulz 106/min. Nyní tlak 130/95 mmH, pulz 87/min. Na dolních končetinách viditelné otoky. Akra promodralá. 34 Břicho a GIT „Bolesti břicha nemám.“ „Poslední stolici jsem měla včera ráno, průjmy ani zácpou netrpím.“ Břicho je prohmatné, nebolestivé, měkké, peristaltika slyšitelná. Slezina a játra jsou nezvětšeny. Močovo- pohlavní systém „Málo močím.“ Ode dne přijetí zaveden PMK, vedena bilance tekutin. Do dnešního dne příjem tekutin 1500 ml – 2000 ml/den, výdej 2300 ml – 2750 ml. Kostrovo- svalový systém „Bolí mě záda.“ Pacientka se léčí s LS páteří. Nyní je méně pohyblivá pro velké bolesti LS páteře, otoky DKK a dušnost. Doma se pacientka pohybuje pomocí francouzských holí. V lůžku je pacienta soběstačná, k jídlu se sama posadí, nají se sama. Pro dušnost není zatím schopna sama dojít na WC, je tedy vožena na vozíku, popř. mísa. Nervovo- smyslový systém „Používám brýle na čtení.“ „Vím, co je dnes za den, jak se jmenuji i kde se nacházím.“ Pacientka při vědomí, orientována časem, místem, osobou i prostředím. Sluch bez známek patologie. Brýle nosí jen na čtení. Endokrinní Systém „Od roku 1995 mám cukrovku II. typu na PAD, nyní mě převádějí na inzulín.“ Diabetes mellitus II. typu na PAD, nyní převod na inzulín. Štítná žláza v nezvětšená. 35 Imunologický systém „Mám alergii na Penicilin, Zorem a Sedacoron.“ Lymfatické uzliny nejsou zvětšeny. Alergie na Penicilin, Zorem, Sedacoron. Nyní teplota těla v normě. Kůže a její adnexa „Přijde mi, že mi kůže na dolních končetinách prosakuje. Myslím, že má kůže je nyní hodně napjatá.“ Kůže je napnutá, namodralá, na dolních končetinách prosakuje tekutina přes kůži. Na akrech viditelná cyanóza. Poznámky z tělesné prohlídky: Pacientka je velice vstřícná, spolupráce s ní je dobrá. Kontrola fyziologických funkcí – 3x denně TT, 2x denně saturace, 1x denně tělesná váha. Vedena bilance tekutin (zaveden PMK). Kontrola 3x denně glykémie. Na PHK zavedena IVK – nejeví známky infekce. Popis aktivit denního života SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Stravování Doma „Mám cukrovku, tak dodržuji určitá pravidla. Do svého jídelničku zařazuji hodně tmavé pečivo, ovoce, zeleninu a dostatek tekutin.“ Nelze hodnotit. V nemocnici „Tady v nemocnici mám dietu č. 9. Byla tady dietní sestřička a s tou jsme se domluvili, že mi budou dávat více tmavého pečiva“ Jako diabetička má naordinovanou stravu číslo 9, proběhla konzultace s nutriční terapeutkou. Jí celé porce, sama. 36 Příjem tekutin Doma „Ráno si vařím čaj, během dne popíjím obyčejnou vodu, snažím se vypít 1,5 l za den. “ Nelze hodnotit. V nemocnici „Tady mám na stolečku termosku s hořkým čajem, nechávám si kupovat i minerální vody s malým obsahem soli. “ Pacientka je dostatečně hydratována. Příjem tekutin činí 1500 ml - 2000 ml/24 hodin. Vylučování moče Doma „Doma jsme si o francouzských holích sama došla na toaletu.“ Nelze hodnotit. V nemocnici „Nejde mi teď se moc pohybovat, mám zavedený PMK.“ Pacientka se nyní moc dobře nepohybuje. Má zavedený PMK. PMK je zavedený i z důvodu sledování diurézy. Vylučování stolice Doma „Doma jsme si o holích sama došla na toaletu.“ Nelze hodnotit. V nemocnici „Musím si zazvonit na sestřičku. Přes den mě vozí na vozíku na WC, špatně se mi dýchá a bolí mě záda.“ Pacientka si zvoní o mísu nebo vozík. Doposud byla pacientka na stolici 4x. 37 Spánek a bdění Doma „Se spánkem mám potíže. Často se mi špatně dýchá, nebo mě bolí záda, několikrát za noc se probudím, dlouho nemůžu usnout.“ Nelze hodnotit. V nemocnici „Zde se mi spí dobře. Dostávám léky od bolesti a i na spánek. Celou noc mi jede kyslík a tak se mi i lépe dýchá.“ Pacientka usíná kolem desáté. Spí celou noc. Aktivita a odpočinek Doma „Ráda si čtu, koukám na televizi, procházím se přírodou.“ Nelze hodnotit. V nemocnici „Moc se tady toho nedá dělat. Čtu si, koukám na televizi, povídám si se spolupacientkami. “ Pacientka čte, dívá se na televizi. Hygiena Doma „Doma mi pomáchala s koupáním dcera. Učesat se, vyčistit si zuby a obleknout se, jsem zvládala sama.“ Nelze hodnotit. 38 V nemocnici „Zde mi pomáhají sestřičky, každé ráno mě berou na vozíku do sprchy.“ Pacientka je omezená v pohybu. Každé ráno je brána n vozíku do sprchy, zde se snaží umývat sama. Je nutná dopomoc pouze u umývání zad a vlasů. Kafrovým krémem jsou promazána záda. Výměna ložního prádla dle potřeby. Samostatnost Doma „Nyní nejsem moc samostatná, dcera mi hodně pomáhá.“ Nelze hodnotit. V nemocnici „Mám tady vše při ruce. Najím se, napiji se sama. Pokud potřebuji více pomoc, zazvoním si na sestřičku.“ Kategorie č. 3. Nutná dopomoc v běžných každodenních činnostech. 39 Popis psychického stavu SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Vědomí „Jsme při vědomí, vše si pamatuji.“ Pacientka při vědomí. Orientace „Vím, kde jsme, jak se jmenuji, kolik je hodin, co je dnes za den a jaké je datum.“ Pacientka je orientovaná, osobou, místem i časem. Nálada „Mám strach, jak to vše dopadne.“ Pacientka verbalizuje své pocity strachu o svůj zdravotní stav. Paměť Staropaměť „Myslím, že mám dobrou paměť.“ Pacientka si vybavuje věci z dávné minulosti. Novopaměť „Myslím, že si většinu věcí pamatuji.“ Pacientka se si pamatuje kdo je, co se kolem ní děje, co se po ní vyžaduje. Orientovaná místem, čase a osobou. Myšlení „Myslím, že dokážu pochopit, co se po mě chce.“ Pacientka chápe požadavky, vyhoví na výzvu. Temperament „O svých pocitech moc často nahlas nemluvím.“ Pacientka je komunikativní, otevřená, klidná, usměvavá. Sebehodnocení „Vždy mě napadají otázky, že jsem mohla v životě udělat něco lépe, ale jinak jsem sama se sebou spokojená.“ Pacientka je sama se sebou spokojená. O sobě mluví kladně. S životem je spokojená, na nic si nestěžuje. 40 Vnímání zdraví „Vždy je nejdůležitější zdraví. Doufám, že se brzy vše upraví do normálu.“ Chápe, co se s ní děje. Lékařem byla řádně informována o svém zdravotním stavu, případných komplikací a vyšetření. Vnímání zdravotního stavu „Zrovna se necítím zdravá, necítím se vůbec dobře, ale věřím, že bude lépe.“ Pacientka verbalizuje své obavy. Seznámena lékařem i sestrou (dle svých kompetencí) o dalších postupech. Reakce na onemocnění a prožívání onemocnění „Už nejsem nejmladší.“ V hlase pacientky se stále objevují obavy. Reakce na hospitalizaci „Jsem ráda, že jsem v nemocnici, alespoň se to nějak vyřeší. “ Reakce je přiměřená současné situaci pacientky. Adaptace na onemocnění „Cítím se lépe.“ Pacientka se přiměřeně adaptuje na onemocnění. Projevy jistoty a nejistoty (úzkost, strach, obavy, stres) „Mám strach, co bude dál.“ Pacientka má obavy o budoucnost. Zkušenosti z předcházejících hospitalizací (iatropatogenie, sorrorigenie) „Není to poprvé, co ležím v nemocnici. Nemám negativní zkušenosti.“ Pacientka byla v minulosti už několikrát hospitalizována. Vše vždy probíhalo bez problému. 41 Popis sociálního stavu SUBJEKTIVNÍ ÚDAJE OBJEKTIVNÍ ÚDAJE Komunikace Verbální „Nemám problém si s Vámi povídat.“ Pacientka je velice vstřícná. Odpovídá bez problému na jakýkoliv můj dotaz. Neverbální „O svých pocitech málo kdy mluvím, často mě však prozradí moje oči.“ Neverbální komunikace je přiměřená. Informovanost O onemocnění „Paní doktorka mi toho hodně pověděla o mé nemoci. Vzhledem k mým častým hospitalizacím jsem už mnoho věcí sama pochopila.“ Pacientka subjektivně udává dostačující informace o svém onemocnění. O diagnost. metodách „Podstoupila jsem už řadu vyšetření.“ Pacientka zatím všechna vyšetření pochopila. O léčbě a dietě „Dietu mám stejnou, na tom se nic nemění.“ Pacientka zná svou dietu. O délce hospitalizace „Paní doktorka říkala, že zatím musíme vydržet.“ Pacientka chápe nutnost hospitalizace. 42 Sociální role a jejich ovlivnění nemocí, hospitalizací a změnou životního stylu v průběhu nemoci a hospitalizace Primární (role související s věkem a pohlavím) „Nyní asi hraji roli pacientky.“ Žena 68 let. Sekundární (související s rodinou a společenskými funkcemi) „Jsem žena, matka, sestra, babička, prababička.“ Nyní pacientka hraje roli pacientky. Terciální (související s volným časem a zálibami) „Nyní nad tímto moc nepřemýšlím.“ Pacientka chápe svoji situaci a tak k ní i přistupuje. MEDICÍNSKÝ MANAGEMENT ZE DNE 20. 2. 2013 Ordinovaná vyšetření: Glykemický profil. Výsledek: hodnoty glykémií byly v normě, dle nich byly ordinovány dávky inzulínu Konzervativní léčba: Dieta: č. 9 Pohybový režim: pacientka je v rámci lůžka soběstačná, v teplotní tabulce má pacienta uveden pohybový režim klidový, WC vozík nebo mísa RHB: aktivní s rehabilitačním pracovníkem Výživa: per os Medikamentózní léčba: Per os: Cardilopin 10 mg 1 - 0 - 0 Betaloc Zok 200 mg 1 - 0 - 0 43 Furon 40 mg 2 - 0 - 0 Verospiron 25 mg 1 - 0 - 0 Apo-allopurinol 100 mg 0 - 1 - 0 Novalgin 500 mg 1 - 1 - 1 Palladone 2 mg 9 h, 21 h Palladone 8 mg 9 h, 21 h Intravenózní: Furosemid 20 mg 8 h, 16 h Subcutanní: NovoMix 30 dle glyk. profilu Clexane 0,8 ml 9 h, 21 h Jiná: kyslíková terapie, dle potřeby nemocné 2 - 3 litry za minutu. Chirurgická léčba: neindikována SITUAČNÍ ANALÝZA ZE DNE 20. 2. 2013 Pacientka L. P. 68 let, přivezena 16. 2. 2013 RZP pro celkové zhoršení stavu, dušnost, zvýšenou TT. Pacientka hospitalizována na interním oddělení, zde nyní několikátá hospitalizace. Čtvrtý den od přijetí je pacientka stále dušná, cyanóza rtů trvá. Dýchání ztížené, počet dechů 25/min. Celý den kontinuální oxygenace kyslíkovými brýlemi. Naměřená saturace bez kyslíku 87 %, s kyslíkem 93 %. Barva kůže lehce promodralá, barva sklér bílá. Pulz nepravidelný o frekvenci 106 za minutu. Tlak krve 145/85 mmHg. Tělesná teplota naměřena 37,6 °C. Na předloktí pravé horní končetiny zaveden periferní žilní katétr, nyní 2. den, nejeví známky infekce. Pacientka má zavedený i permanentní močový katétr, nyní 4. den, nejeví známky infekce. Otoky dolních končetin stále trvají. Bolesti LS páteře jsou na analogové škále bolesti 8. Je nastavena opiátová léčba. Pohyblivost je omezená a to z důvodu dušnosti, otoků a bolestí LS páteře. Pacientce je 44 strava donášena k lůžku, nají se sama. Je zajištěna dopomoc při hygieně. Pacientce se v noci spí dobře. S hospitalizací je smířená, těší se domů. Stanovení sesterských diagnóz ze dne 20. 2. 2013 a jejich uspořádání podle priorit: Aktuální diagnózy: 1. Porucha dýchání z důvodu onemocnění srdce, projevující se cyanózou rtu, cyanózou kůže na akrálních částech těla a zrychleným dýcháním (25 dechů za minutu). 2. Subfebrilie vzhledem k zátěži organismu, projevující se naměřenými hodnotami 37,6 °C. 3. Akutní bolest z důvodu onemocnění LS páteře, projevující se verbalizací na analogové škále bolesti číslem 8. 4. Změna ve vylučování moči z důvodu zavedení permanentního močového katétru, projevující se vymizením pocitu naplněného močového měchýře. 5. Zvýšený objem tělesných tekutin vzhledem k onemocnění srdce, projevující se otoky dolních končetin. 6. Zhoršená pohyblivost v důsledku dušnosti, projevující se nesoběstačností v aktivitách denního života. Potencionální diagnózy: 7. Riziko pádu vzhledem k antihypertenzivní léčbě. 8. Riziko vzniku infekce z důvodu zavedení invazivních vstupů (IVK, PMK). 9. Riziko vzniku zácpy z důvodu omezené pohyblivosti a léčbě diuretiky. 45 Sesterská diagnóza: 1. Porucha dýchání z důvodu onemocnění srdce, projevující se cyanózou rtu, cyanózou kůže na akrálních částech těla a zrychleným dýcháním (25 dechů za minutu). Cíl: Pacientce se bude lépe dýchat. Priorita: Vysoká. Výsledná kritéria: - Pacientka verbalizuje zlepšené dýchání do konce hospitalizace. - Saturace krve neklesne pod 93 % bez kyslíku do konce hospitalizace. - Fyzikální funkce jsou ve fyziologických hodnotách do konce hospitalizace. - Pacientka umí zaujmout vhodnou úlevovou polohu do 1 hodiny. Plán intervencí: - Zajisti vhodnou polohu (Fowlerova, ortopnoická) – sestra, zdravotnický tým. - Podej zvlhčený kyslík dle ordinace lékaře – sestra. - Sleduj fyziologické funkce – TK, D, P, saturace, vědomí – sestra. - Poskytni pacientovi psychickou podporu – sestra, zdravotnický tým. - Sleduj laboratorní výsledky (astrup) – sestra. - Zajisti pravidelné větrání pokoje, dostatek čerstvého vzduchu – sestra, zdravotnický tým. - Zajisti dechovou rehabilitaci – sestra. - Zajisti úpravu denního režimu tak, aby se pacientka moc nenamáhala – sestra, zdravotnický tým. Realizace: - 10:30 hod. pacientka verbalizuje zhoršené dýchání. - 10:32 hod. pacientka uložena do Fowlerovi polohy. - 10:35 hod. informován lékař. - 10:40 hod. změřeny fyziologické funkce (TK: 148/90, P: 104/min, saturace: s kyslíkem 91 %, D: 26/min). - Dále pokračujeme v naplánovaných intervencích. Hodnocení: - Dýchání se postupně zlepšuje. 46 - Pacientka je stále na kontinuální oxygenaci kyslíkovými brýlemi. - Cíl nebyl splněn, nadále pokračujeme v naplánovaných intervencích. Sesterská diagnóza: 2. Subfebrilie vzhledem k zátěži organismu, projevující se naměřenými hodnotami 37,6 °C. Cíl: Pacientka bude mít tělesnou teplotu v normě. Priorita: Střední. Výsledná kritéria: - Pacientka zná fyziologické hodnoty tělesné teploty do 20 minut. - Pacientka zná podstatu hydratace s ohledem na užívání diuretik do 2h. - Pacientka má po celou dobu hospitalizace čisté a suché osobní i ložní prádlo. Plán intervencí: - Sleduj tělesnou teplotu 3x denně – sestra. - Podávej antipyretika dle ordinace lékaře a sleduj účinek – sestra. - Sleduj bilanci tekutin - sestra. - Zajisti dostatečnou hydrataci – sestra, zdravotnický tým. - Zajisti klidné prostředí – sestra, zdravotnický tým. - Zajisti dostatek suchého osobního a ložního prádla – setra, zdravotnický tým. Realizace: - U pacientky sledujeme 3x denně tělesnou teplotu. Všechny změny jsou hlášeny lékaři. Dle ordinace lékaře, jsou podávány léky a sledujeme jejich účinek. Nadále je sledována bilance tekutin. Pacientka má dostatek suchého ložního i osobního prádla. Hodnocení: - Ráno byla pacientka subfebrilní – 37,6 °C. Podána antipyretika dle ordinace lékaře. - V poledne byla pacientka afebrilní – 36,6 °C. - Večer byla pacientka afebrilní – 36,3 °C. - Cíl byl splněn částečně, nadále pokračujeme v naplánovaných intervencích. 47 Sesterská diagnóza: 3. Akutní bolest z důvodu onemocnění LS páteře, projevující se verbalizací na analogové škále bolesti číslem 8. Cíl: Zmírnit bolest. Priorita: Vysoká. Výsledná kritéria: - Pacientka umí popsat intenzitu bolesti a ukázat na analogové škále bolesti do 2 hodin. - Pacientka umí využívat úlevovou polohu do 2 hodin. - Pacientka verbalizuje zmírnění bolesti do 3 dnů. Plán intervencí: - Sleduj lokalizaci, intenzitu a typ bolest – sestra. - Zajisti úlevovou polohu – sestra, zdravotnický tým. - Podávej analgetika dle ordinace lékaře – sestra. - Sleduj a zaznamenávej účinky analgetik – sestra. Realizace: - 11:15 hod. pacientka si stěžuje na bolest LS páteře. - 11:20 hod. bolest hodnotí na analogové škále číslem 6. - 11:25 hod. pacientka je uložena do úlevové polohy. - 11:28 hod. naměřen TK: 160/100, P: 108/min. - 11:30 hod. informován lékař. - 11:45 hod. splněny ordinace lékaře. - 12:00 hod. úleva, pacientka se cítí lépe, hodnocení bolesti na analogové škále je 3. - Dále pokračujeme v naplánovaných intervencích. Hodnocení: - Pacientka zná a využívá techniku úlevové polohy. - Pacientce jsou aplikována analgetika při vzestupu bolesti. - Cíl byl splněn částečně, v plánu intervencí je potřeba nadále pokračovat. 48 Sesterská diagnóza: 4. Změna ve vylučování moči z důvodu zavedení permanentního močového katétru, projevující se vymizením pocitu naplněného močového měchýře. Cíl: Pacientka zná příčinu změny ve vylučování moče. Priorita: Střední. Výsledná kritéria: - Pacientka nepociťuje nepříjemné pocity souvislosti s permanentním katétrem. - Pacientka verbálně sděluje pochopení nutnosti zavedení permanentního katétru. - Pacientka zná důvod zavedení PMK do 2h hodin. - Pacientka zná důvod vymizení pocitu naplnění močového měchýře do 2 hodin od zavedení PMK. - Pacientka zná cviky na posílení močových reflexů do konce hospitalizace. Plán intervencí: - Zajisti péči o permanentní močový katétr – setra, zdravotnický tým. - Kontroluj průchodnost permanentního močového katétru – sestra. - Zajisti výměnu PMK dle standartu oddělení - sestra. - Sleduj vzhled a příměsi moče – sestra, zdravotnický tým. Realizace: - Při práci s PMK pracujeme dle aseptických zásad. Sledujeme vhled moče a příměsi. O všech změnách informuje v čas lékaře a plníme jeho ordinace. Hodnocení: - Pacientka je dostatečně informována o důvodu zavedení PMK. - Dostatečně zná zásady aseptické péče při manipulaci s PMK - Cíl byl splněn, nadále pokračujeme v naplánovaných intervencích. 49 Sesterská diagnóza: 5. Zvýšený objem tělesných tekutin vzhledem k onemocnění srdce, projevující se otoky dolních končetin. Cíl: Objem tekutin bude na funkční úrovni. Priorita: Vysoká. Výsledná kritéria: - Pacientka zná důvod omezení příjmu tekutin do 24 hodin. - Pacientka zná důvod omezení přijmu soli do 24 hodin. - Pacientka je schopna si sama zapisovat příjem tekutin do 2 hodin od vysvětlení. Plán intervencí: - Sleduj a zaznamenávej příjem a výdej tekutin do dokumentace – sestra. - Sleduj a zaznamenávej hmotnost pacienta – sestra. - Sleduj otoky dolních končetin – sestra, zdravotnický tým. - Vysvětli nutnost omezení soli a tekutin, zajisti kontakt s dietní sestrou – sestra. - Věnuj zvýšenou péči kůži a sliznicím – sestra. - Podávej léky dle ordinace lékaře a sleduj účinky – sestra. Realizace: - Každý den je u pacientky sledována bilance tekutin, její tělesná hmotnost, otoky končetin. Byla zajištěna i konzultace s dietní sestrou, která pacientce objasnila nutnost omezení solí a tekutin. V časových intervalech, dle ordinace lékaře jsou podávány léky a sleduje se jejich účinek. Hodnocení: - Příjem tekutin 1500ml/den. - Výdej 2000ml/den. - Cíl byl splněn částečně, je nutno pokračovat v naplánovaných intervencích. 50 Sesterská diagnóza: 6. Zhoršená pohyblivost v důsledku dušnosti, projevující se nesoběstačností v aktivitách denního života. Cíl: U pacientky dojde k obnovení samostatnosti. Priorita: Vysoká. Výsledná kritéria: - Pacientka je schopna si sama dojít na WC do konce hospitalizace. - Pacientka se sama prochází po chodbě do konce hospitalizace. - Pacientka je schopna si sama dojít do jídelny do konce hospitalizace. Plán intervencí: - Edukuj o klidu na lůžku – sestra. - Edukuj o pohybu mimo lůžko pouze se setrou, rehabilitační pracovníkem – sestra. - Zajisti spolupráci fyzioterapeuta – sestra, lékař. - Zajisti kondiční a dechové cvičení několikrát denně (3-4 minuty) – sestra. - Pouč o bezpečnosti a prevenci pádu – sestra. - Motivuj k samostatnosti – sestra. - Postupně zvyšuj, po konzultaci s lékařem, pohybovou zátěž klientky Realizace: - 10:25 hod. pacientka si zvoní o vozík na WC. - 10:28 hod. sestra motivuje pacientku k tomu, aby společně s ní šla na WC. - 10:30 hod. pacientka se snaží za pomocí sestry vstát z lůžka. - 10:33 hod. pacientka vstala, snaží se udělat pár kroků. - 10:40 hod. pacientka společně ses setrou došla do půl cesty na WC a dál už nemůže. - 10:41 hod. sestra dováží vozík. - 10:43 hod. sestra odváží pacientku na WC. - Je nutno dále pokračovat v naplánovaných intervencích. Hodnocení: - Pacientka se snaží, je motivovaná sama zvládnou dojít na WC. Její zdravotní 51 stav to zatím neumožňuje v takové míře, jak by si to sama přála. - Cíl byl tedy splněn částečně a dále pokračujeme v naplánovaných intervencích. Celkové hodnocení: Pacientka L. P., ve věku 68 let s hlavní diagnózou chronické selhání srdce – cor pulmonale přivezena 16. 2. 2013 RZP pro celkové zhoršení stavu, dušnost, zvýšenou TT. Po čtyřech dnech hospitalizace jsme pacientku posoudili jak po psychické tak fyzické stránce. Stanovili jsme diagnózy a ty následně rozpracovali. U většiny sesterských diagnóz byl cíl splněn částečně. Je důležité upozornit na to, že většiny sesterských diagnóz jsou cíle dlouhodobé. I přesto byly vnímány pacientkou velmi pozitivně. 52 5 DOPORUČENÍ PRO PRAXI Péče o nemocného s chronickým selháním srdce se odvíjí od příznaků, které toto onemocnění provázejí. Ne u každého nemocného jsou stejné, a proto je důležité přistupovat ke každému jedinci individuálně. Léčba u chronického selhání srdce zahrnuje životní styl, výživu, farmakoterapii, ale také chirurgickou léčbu. Cílem léčby není jen zkvalitnění života jedince, ale také jeho prodloužení. Důležitá je motivace nemocného, která může být doplněna psychoterapií. Doporučení pro sestry: - Získat nemocného pro spolupráci! - Motivovat nemocného. - Nezlehčovat problémy nemocného. - Edukovat nemocného o onemocnění, o nutnosti brát léky v pravidelných intervalech dle ordinace lékaře. - Edukovat rodinu nemocného. - Dbát na své zdraví- prevence bolesti zad. - Vysvětlit nemocnému nutnost hospitalizace. Doporučení pro nemocného: - Spolupracovat! - Dodržovat pokyny lékaře a sestry. - Pozitivně myslet. - Kontakt s nemocným se stejnou diagnózou. - Dodržovat pravidla zdravého životního stylu (nekouřit, omezit solení…) Doporučení pro rodinu: - Pozitivně motivovat nemocného, podporovat ho. - Nevyvolávat v nemocném pocity méněcennosti. - Neklást na nemocného velké psychické i fyzické nároky. 53 - Podle možnosti upravit režim rodiny a sladit s režimovými opatřeními související s chorobou nemocného. 54 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala ošetřovatelským procesem u nemocného s chronickým onemocněním srdce. Práce byla rozdělena na dvě části. V první část se zabývala problematikou onemocnění a druhá část problematikou ošetřovatelského procesu. V práci jsme se dozvěděli, že není podstatné se zabývat onemocněním jen po medicínské stránce, ale také především po ošetřovatelské stránce. Kdy se ke každému jedinci musí přistupovat individuálně s ohledem na bio-psycho-sociální a spirituální stránku. Bakalářská práce by mohla sloužit jako podklad pro nemocného s chronickým onemocněním srdce, pro příbuzné nemocného, ale také pro sestry. Pacientka, u které byl vykonáván ošetřovatelský proces, byla velmi vstřícná a ochotná. Naplánované intervence se jí líbí a bude v nich nadále pokračovat. 55 SEZNAM POUŽÍTÉ LITERATURY Tištěné monografické publikace 1. ADÁMKOVÁ, Věra, 2010. Nemocné srdce, aneb, Nemoc není bezmoc. 1. vyd. Brno: Facta Medica, 152 s. ISBN 978-80-904260-7-8. 2. BÝMA, Svatopluk a Jaromír HRADEC, 2009. Prevence kardiovaskulárních onemocnění: doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře: novelizace 2009. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 12 s. ISBN 978-80-86998-32-9. 3. FEJFAR, Zdeněk et al., 2001. Česká kardiologie a kardiologové: črty z historie. 1. vyd. Praha: Galén, 330 s. ISBN 80-7262-102-5. 4. HRADEC, Jaromír a Svatopluk BÝMA, 2011. Chronické srdeční selhání: doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře 2011. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 16 s. ISBN 978-80-86998- 48-0. 5. HRADEC, Jaromír a Jiří SPÁČIL, 2001. Vnitřní lékařství. 1. vyd. Editor Pavel Klener. Praha: Karolinum, 359 s. Scripta. ISBN 80-246-0291-1. 6. CHALOUPKA, Václav et al., 2003. Zátěžové metody v kardiologii. 1. vyd. Praha: Grada, 293 s. ISBN 80-247-0327-0. 7. JANSA, Pavel, 2002. Cor pulmonale: minimum pro praxi. 1. vyd. Praha: Triton, 184 s. ISBN 80-7254-251-6. 8. KARGES, Wolfram J a Sascha al DAHOUK, 2011. Vnitřní lékařství: stručné repetitorium. 1. vyd. Přeložila Jana Bernardová. Praha: Grada, 426 s. ISBN 978- 802-4731-087. 56 9. KITTNAR, Otomar et al, 2011. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 790 s. ISBN 978-802-4730-684. 10. KOLÁŘ, Jiří, 2003. Kardiologie: pro sestry intenzívní péče a studenty medicíny. 3. vyd. Praha: Akcenta,411 s. ISBN 80-862-3206-9. 11. LUKL, Jan, 2004. Klinická kardiologie: stručně. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 270 s. ISBN 80-244-0876-7. 12. MAČÁK, Jiří a Jana MAČÁKOVÁ, , 2012. Patologie. 1. vyd. Praha: Grada, 347 s. ISBN 978-80-247-0785. 13. MÁLEK, Ivan, 2004. Transplantace srdce: pohled kardiologa. 1. vyd. Praha: Triton, 108 s. ISBN 80-7254-510-8. 14. NIEDERLE, Petr, 1990. Vleklé srdeční selhání: co je to a jak s ním žít? : příručka pro nemocné. 1. vyd. Praha: Triton, 14 s. ISBN 80-725-4063-7. 15. O'ROURKE, R., R. WALSH a V. FUSTER, 2010. Kardiologie: Hurstův manuál pro praxi. 1. české vyd. Přeložila Hana Pospíšilová. Praha: Grada, 767 s. ISBN 978-802-4731-759. 16. PIRK, Jan, MATYÁŠOVÁ, Jana, 2007. Srdce a srdíčka Jana Pirka. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 234 s. ISBN 978-80-7106-923-2. 17. STROOBANDT, Roland, S. BAROLD, Alfons F. SINNAEVE, 2009. Implantable cardioverter-defibrillators step by step: an illustrated guide. Hoboken, NJ: Wiley-Blackwell, 427 s. ISBN 14-051-8638-0. 18. SYSEL, D., H. BELEJOVÁ a O. MASÁR, 2011. Teorie a praxe ošetřovatelského procesu. 2.vyd. Brno: Tribun EU, 280 s. ISBN 978-80-263- 0001-4. 57 19. SOVOVÁ, Eliška, ŘEHOŘOVÁ, Jarmila, 2004. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 156 s. ISBN 978-802-4710-099 20. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena, NEJEDLÁ, Marie, 2006. Interní ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada, 284 s. ISBN 978-80-247-1148-5. 21. ŠPINAR, Jindřich et al., 2007. Doporučení pro diagnostiku a léčbu chronického srdečního selhání: guidelines ČKS 2006: kapesní verze. Brno: Česká kardiologická společnost, 34 s. ISBN 978-80-239-9326-4. 22. ŠPINAR, Jindřich a Jiří VÍTOVEC, 2007. Jak dobře žít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada, 254 s. ISBN 978-80-247-1822-4. 23. ŠTEJFA, Miloš, 2006. Kardiologie. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 776 s. ISBN 978-80-247-1385-4. 24. TRACHTOVÁ, Eva, 2001. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 185 s. ISBN 80-701-3324-4. 25. VIEFHUES, Herber et al., 1991. Chronic heart failure. New York: SpringerVerlag, 282 s. ISBN 03-875-3677-9. 26. WIDIMSKÝ, Jiří, 2003. Selhání srdce: stručná verze 2004. 4. vyd. Praha: Triton, 279 s. ISBN 80-7254-464-0. Internetové zdroje 1. Česká kardiologická společnost, o. p. [online]. [cit. 2013-4-27 ]. http://www.kardio-cz.cz/index.php?&desktop=clanky&action=view&id=90 2. Nemocnice Jihlava [online]. [cit. 2013-2-11 ]. Dostupné z: http://www.nemji.cz/telemetrie/d-3946/p1=3401 58 3. Ordinace.cz [online]. [cit. 2013-4-13 ]. Dostupné z:. http://www.ordinace.cz/clanek/holterovuv-monitor/ 4. Solen [online]. [cit. 2013-3-9 ]. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/med/2007/05/06.pdf 5. Vitalion [online]. [cit. 2013-3-9 ]. Dostupné z:. http://nemoci.vitalion.cz/srdecni-selhani/ 6. ZDN.CZ [online]. [cit. 2013-4-13 ]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/chronicke-srdecni-selhani-v- ambulantni-peci-457275 Časopis 1. KŘEČKOVÁ, Markéta, 2011. Chronické srdeční selhání v ambulantní péči. Sestra. č. 1, s. 34-38. ISSN 1210-0404 PŘÍLOHY Příloha A – Rešerše Příloha A – Rešerše Oddělení prezenčních služeb, úsek IRS - Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové TITULNÍ LIST K REŠERŠI Číslo rešerše 126/2012 Název Chronické selhání srdce Překlad názvu Chronic heart failure Charakteristika výběrová Použité prameny OPAC knihovny, Caslin, ANL, BMČ, EBSCO Druh dokumentů knihy, články, sborník Časové rozpětí 1991 - 2012 Jazyk(y) čeština, angličtina Počet záznamů 92 Počet stran (A4) 11 Klíčová slova chronické nemoci, srdeční selhání, ošetřovatelství Třídníky MDT 616-036.1 616.12-008.46 616-083 Obor přírodní vědy a technika Charakteristika žadatele všeobecná sestra Způsob zadání elektronicky Účel rešerše bakalářská práce Datum zadání 13. 10. 2012 Termín zpracování 26. 11. 2012 Datum zpracování 15. 11. 2012 Zpracoval(a) Mgr. Marie Štyndlová