VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o.p.s., PRAHA 5
OŠETŘOVATELSKÝ PROCES U SENIORŮ
S PORUCHOU POHYBOVÉ AKTIVITY
Bakalářská práce
JANA POLODNOVÁ
Stupeň klasifikace: bakalář
Komise pro studijní obor: Všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Lenka Maříková
Praha 2013
PROHLÁŠENÍ:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny použité
zdroje literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.
Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své bakalářské práce ke studijním
účelům.
V Praze dne: Podpis:
ABSTRAKT
POLODNOVÁ, Jana. Ošetřovatelský proces u seniorů s poruchou pohybové
aktivity. Vysoká škola zdravotnická o.p.s. Stupeň klasifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí
práce: Mgr. Lenka Maříková. Praha. 2013. 68 s.
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelský proces u seniorů s poruchou
pohybové aktivity. Teoretická část práce je rozdělena na čtyři okruhy.
První okruh se zabývá gerontologií a geriatrií, druhý pohybovou aktivitu seniorů, třetí
edukací seniorů a čtvrtý specifikou modelu Dorothey Elisabethy Orem.
Praktickou část tvoří kazuistika pacienta s nekrózou hlavice pravého femuru, stanovení
ošetřovatelských diagnóz dle NANDA taxonomie I., plánování, intervence, realizace,
vyhodnocení a celkové zhodnocení ošetřovatelské péče.
Klíčová slova:
Edukace. Kompenzační pomůcky. Model D. E. Orem. Nemoci pohybového aparátu.
Ošetřovatelský proces. Pohybová aktivita. Senior.
ABSTRACT
POLODNOVÁ, Jana. Nursing Process for Retired People with Disorders of
Movement. The College of Nursing, o.p.s Degree: Bachelor (Bc) Tutor: Mgr. Lenka
Maříková. Prague. 2013. 68 pages.
The topic of my bachelor thesis is the nursing process for retired people with
disorders of movement. The theoretical part is divided into four parts. The first part
deals with gerontology and geriatrics. The second part deals with movement activities
of retired people. The third part deals with education for retired people and the fourth
part deals with specific model by Dorothey Elisabethy Orem. The practical part creates
casuistry about a patient with necrosis of the right head of femur, determination of
nursing diagnosis according to NANDA taxonomy I., planning, intervention,
implementation, evaluation and whole evaluation of nursing care.
Keywords:
Education. Compensatory Aid. Model by D.E. Orem. Disease of Movement Apparatus.
Nursing Process. Movement Activities. Retired People.
OBSAH
SEZNAM TABULEK
SEZNAM ZKRATEK
ÚVOD………………………………………………………………………….…..…..10
1 Gerontologie a geriatrie……………..……………………………………………...11
1.1 Rozdělení věku a zvláštnosti vyššího věku…………………………..………..….12
1.2 Členění věkových kategorií………………………………………………….…....12
1.3 Zdravotní a duševní problémy u seniorů…………………………………….…....13
1.4 Specifika ošetřovatelské péče u seniorů……………………………………..........15
2 Pohybová aktivita…………………………………….…………………………......18
2.1 Význam pohybu pro seniory……...…………………………………………........19
2.2 Nemoci pohybového aparátu………………………………………………….......20
2.3 Syndrom hypomobility…………………………………………………………....21
2.4 Prevence úrazů u seniorů……………………………………………………….…23
2.5 Cvičení vhodná pro seniory…………………………………………………….…23
2.6 Rehabilitační prostředky v sesterské praxi……………………………………......25
2.7 Kompenzační pomůcky usnadňující seniorům pohyb…………………………....27
3 Edukace seniorů…………………………………………………………….…….....29
3.1 Specifika edukace seniorů………………………………………………………...29
3.2 Fáze edukace...........................................................................................................30
4 Ošetřovatelský proces podle modelu Dorothey Elisabethy Orem-Teorie deficitu
sebepéče………………………………………………....………………….…….…32
4.1 Požadavky sebepéče……………………………………………………….....…...33
5 Aplikace teorie D. Oremové do ošetřovatelského procesu…………………..........34
5.1 Identifikační údaje………………………………………………………....….…..35
5.2 Vitální funkce seniora………………………………………………………….....36
5.3 Anamnéza………………………………………………….…………….…….….36
5.4 Základní screeningové fyzikální vyšetření sestrou provedené dne 14. 1.
2013………………………………………………………………………............40
5.5 Objektivní pozorování při rozhovoru………………………..…...………….........41
5.6 Utřídění informací podle teorie D. Oremové ze dne 14. 1. 2013………....…..…42
5.7 Medicínský management………………………………………………….............50
5.8 Situační analýza ze dne 14. 1. 2013………………………………………............54
5.9 Stanovení ošetřovatelských diagnóz a jejich uspořádání dle priorit………..........55
5.9.1 Aktuální ošetřovatelské diagnózy…………………………………….......55
5.9.2 Potencionální ošetřovatelské diagnózy……………………………….......56
5.10 Ošetřovatelské diagózy dle NANDA taxonomie I………………...….................57
6 Celkové zhodnocení ošetřovatelské péče…..............................................................63
DOPORUČENÍ PRO PRAXI……………………….……………..…………………64
ZÁVĚR…………………………………………………………………..……….…....65
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………..……...…66
PŘÍLOHY
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 – Identifikační údaje……………………………………………………...35
Tabulka 2 – Vitální funkce seniora………………………………………….............36
Tabulka 3 – Farmakologická anamnéza……………………………………..............37
Tabulka 4 – Klasifikace funkčních úrovní sebepéče podle M. Gordonové………….41
Tabulka 5 – Utřídění informací podle teorie D. Oremové…………………………..42
Tabulka 6 – Výsledky biochemického vyšetření krve ………………....…………...51
Tabulka 7 – Výsledky krevního obrazu…………………………………………......52
SEZNAM ZKRATEK
ACD…………………………………..…....arteria coronaria dextra
AIM………………………………..…….…akutní infarkt myokardu
CT………………………………………….počítačová tomografie
DM…………………………….……….…. diabetes mellitus
EKG……………………………………….elektrokardiograf
ICHS……………………………...……….. ischemická choroba srdeční
KO………………………………………….krevní obraz
RMS…………………………….………….ramus marginalis sinister
RTG……………………………………..…rentgen
RTG S+P……………………………....…..rentgen srdce + plíce
TEP………………………………………...totální endoprotéza
UZ……………………………………….…ultrazvuk
10
ÚVOD
K výběru bakalářské práce na téma „Ošetřovatelský proces u seniorů s poruchou
pohybové aktivity“ mě inspirovalo mé přesvědčení, že péče o seniory není v dnešní
společnosti taková, jaká by měla být.
Seniory většina z nás považuje za přítěž společnosti. Neuvědomujeme si,
že ale nynější senioři byli také mladí a že se tedy s postupem času dostaneme do stejné
situace jako oni.
Cílem této práce bylo seznámit a přiblížit problematiku pohybové aktivity
seniorů. Pohybová aktivita se řadí mezi jeden z úspěšných faktorů dobrého stárnutí
a zdravého stáří. Pravidelný pohyb zajišťuje seniorům, dosáhnout takové úrovně fyzické
obratnosti a výkonnosti, která jim umožní soběstačnost.
Bakalářská práce má dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části
se zaměřujeme na geriatrii a gerontologii, pohybovou aktivitu (její význam pro seniory,
cvičení a rehabilitaci pro seniory, prevenci úrazů, kompenzační pomůcky usnadňující
pohyb), edukaci a na model Dorothey Elisabethy Oremové.
V praktické části aplikujeme teorii D. E. Oremové do ošetřovatelského procesu
o pacienta s nekrózou hlavice pravého kyčelního kloubu.
Práce může být inspirací pro studenty oboru všeobecné sestry, dále pro laickou
i odbornou veřejnost, kterou můžeme seznámit s problematikou pohybové aktivity
seniorů.
11
1 Gerontologie a geriatrie
Gerontologie je vědní obor, který definujeme jako multidisciplinární souhrn
poznatků o stárnutí a stáří, nelze ji definovat jako samostatnou vědní disciplínu.
Gerontologické ošetřovatelství se zabývá starým člověkem a zaměřuje se na
uspokojování jeho potřeb. Je to komplexní ošetřovatelská péče vedoucí k upevnění
zdraví, k dosažení soběstačnosti seniora a ke zmírnění choroby.
Gerontologické ošetřovatelství má za cíl pomoci geriatrickému pacientovi a jeho rodině
v činnostech vedoucích k uzdravení, přispívajících k podpoře zdraví nebo zajistit
důstojné umírání, či smrt (MUHLPACHR, 2005; POLEDNÍKOVÁ, 2006).
Gerontologie je rozdělena na tři části:
 gerontologie sociální, která zkoumá dopady stáří a stárnutí na člověka.
Sleduje sociální a společenské okolnosti, které stárnutí ovlivňují,
a v neposlední řadě prošetřuje a zařazuje sociální potřeby stárnoucích lidí
a seniorů. (MUHLPACHR, 2005; POLEDNÍKOVÁ, 2006).
 gerontologie experimentální studuje psychologické a biologické procesy
stárnutí člověka, zabývá se biologickými studii tkání, orgánů, organismů
a stárnutí buněk.
 gerontologie klinická zkoumá zvláštnosti chorob ve stáří a upřesňuje hlediska
léčby. Bývá nazvána geriatrií (HAŠKOVCOVÁ, 2002).
Geriatrie - je samostatný obor interdisciplinárního charakteru. Geriatrie
se zaměřuje na starého a stárnoucího člověka a to ať ve zdraví nebo v nemoci. Studuje
rozdíly nemocí ve stáří a jejich důsledky, jedná se především o nemoci chronického
rázu, spojené s úbytkem funkčního potencionálu, snížením soběstačnosti i narůstáním
závislosti. Zabývá se prevencí, diagnostikou, rehabilitací, terapií a ošetřovatelskou péčí.
Je v blízké spolupráci s jinými lékařskými obory a seskupuje jejich poznatky
(WEBER, 2000).
Cílem geriatrie je včasné objevení akutní nemoci a její léčba. Pozorování a léčba
chronických nemocí, uplatňování primární, sekundární a terciární prevence i snaha
12
dosáhnout co nejvyšší soběstačnosti, nezávislosti a funkční zdatnosti seniora
(NÉMETH, 2009).
1.1 Rozdělení věku a zvláštnosti vyššího věku
Věk můžeme dělit na kalendářní, funkční, sociální, biologický a psychologický,
přičemž kalendářní udává skutečný prožitý čas (NÉMETH, 2009).
Funkční věk odpovídá funkčnímu potenciálu člověka. Sociální věk obsahuje
přítomnost či nepřítomnost dlouhodobých životních plánů a životního programu.
Stárnutí v oblasti sociální zapříčiňuje změna životního stylu, životního programu
a do určité míry i změna finančních možností. Biologický věk je důsledkem genetické
výbavy daného jedince, působením vnějších vlivů a nemocemi, které byly za život
prodělány. V lidském organismu se dotýká všech systémů. Psychologický věk udává
subjektivní pocity jednotlivce a jeho náladu. Projevem psychického stárnutí je, že dojde
ke snížení poznávacích schopností, zhorší se paměť, sníží se koncentrace pozornosti
a psychomotorické tempo (NÉMETH, 2009).
Není neobvyklé, že senior může vést plný, nezávislý a kvalitní život,
ale na druhé straně je nutno si uvědomit, že stáří je stadium, kdy se určité nemoci
a poruchy vyskytují častěji. Stárnutí je naprosto individuální. Dochází například
u seniora k častým zlomeninám, z důvodu křehkosti kosti, která je důsledkem snížení
kostní hustoty a zmenšení svalové hmoty. Dále senior může trpět podvýživou,
senzorickou poruchou (porucha zraku, sluchu a chuti) a snížením průchodnosti cév.
(HOLMEROVÁ et al., 2002).
1.2 Členění věkových kategorií
Život nás všech začíná narozením a končí smrtí v určitých vývojových etapách.
Jakákoli etapa má své zákonitosti, které z ní plynou, mají vliv na kvalitu, rozsah
a způsob našeho života. Kterýkoliv vývojové období nás v něčem limituje a v něčem
nám naopak dává jisté možnosti. To se týká i období stáří a stárnutí. Stárnutí je chápáno
spíše negativně, je s ním spojována nesoběstačnost, neschopnost vést samostatný život
13
a nutnost odkázání na pomoci druhých. Pro spoustu lidí je však stáří jedním
z nejbáječnějších období. Mohou realizovat vše, co z různých příčin nestihli a využít
šanci každého dne (MALÍKOVÁ, 2011).
Věkové kategorie dělíme:
dle světové zdravotnické organizace se věkové kategorie dělí takto:
30 - 44 let: dospělost
45 - 59: střední věk (nebo též zralý věk)
60 - 74: senescence (počínající, časné stáří)
75 - 89: kmetství (neboli senium, vlastní stáří)
90 let a více: patriarchum (dlouhověkost)
V současnosti je hodně užívané a rozšířené členění stáří podle Mühlpachra:
65 – 74 let: mladí senioři (problematika penzionování, volného času, aktivit)
75 – 84 let: staří senioři (změna funkční zdatnosti, atypický průběh nemocí)
85 let a více: velmi staří senioři (problém soběstačnosti a zabezpečenosti)
1.3 Zdravotní a duševní problémy u seniorů
Do zdravotních problémů seniorů řadíme geriatrickou křehkost. U seniora
dochází ke zhoršení stability, pohyblivosti, smyslového vnímání, jemné motoriky,
kognitivních schopností a svalové síly. K hlavním příčinám patří involuční změny
(ztráta svalové hmoty, svalová atrofie atd.), chorobné změny (osteoporóza,
ateroskleróza atd.) a vliv životního způsobu (porucha výživy) (TOPINKOVÁ, 2005).
Typickým příznakem objevujícím se ve stáří je instabilita. Instabilita
je důsledkem zeslabení prostorového a senzuálního vnímání a snížení funkce
a koordinace muskoskeletárního systému (TOPINKOVÁ, 2005).
U poloviny osob starších 65let se objevuje nestabilita a závrať. Závrať je,
když senior vnímá zdánlivý pohyb okolí vůči sobě v různých směrech. Nastane ztráta
přesného rozeznání polohy těla či jeho částí v prostoru, což může přispívat
ke vzniku vrávoravé chůze nebo pádu (TOPINKOVÁ, 2005).
14
Imobilizační syndrom má vážné následky a vzniká v souvislosti s omezením
pohybu seniora. Seniory ohrožuje vznik proleženin (ztráta kostní a svalové hmoty),
zácpy (snížená motilita zažívacího traktu), sraženin (zpomalení krevního oběhu)
a v neposlední řadě může nastat retence moči (HOLMEROVÁ et al., 2002).
Do dalších problémů, které seniora ohrožují, řadíme pád a poruchu chůze.
Pád definujeme jako změnu polohy, končící dotykem těla a země. Doprovázený může
být ztrátou vědomí a poraněním (HOLMEROVÁ et al., 2002; POLEDNÍKOVÁ, 2006).
Za součást běžného stárnutí můžeme považovat smyslové poruchy.
U velké většiny seniorů dochází k poruše sluchu, tu lze kompenzovat pomůckami
(sluchadlo) či odstraněním příčiny poruchy sluchu. U poruchy zraku se jedná o zhoršení
poddajnosti čočky či zákalu čočky. Strava seniorů by měla být chuťově výrazná, jelikož
ubývá také chuť a čich (HOLMEROVÁ et al., 2002).
Porucha výživy tzv. malnutrice vzniká nevhodnou nebo nepostačující stravou,
což vede ke snížení celkové tělesné váhy, k úbytku tukové tkáně a k metabolickým
a somatickým změnám. U malnutrice klesá fyzická výkonnost, tím pádem senior nemá
sílu pohybovou aktivitu provádět (HOLMEROVÁ et al., 2002; TOPINKOVÁ, 2005).
Jako poslední zdravotní problém seniorů uvedeme bolest. Je to nepříjemný
citový a smyslový prožitek vytvořený eventuálním či opravdovým poškozením tkáně
nebo psychologickými faktory (TOPINKOVÁ, 2005).
Do duševních poruch řadíme demenci, je to syndrom, který je příznačný
poruchou pozornosti, myšlení, paměti, intelektových schopností, emotivity, osobnosti
a vůle. U demencí se užívají různé druhy aktivizačních činností, jsou to například
terapie pracovní, hrou, psychomotorická, literární, hudební, fyzioterapie, psychoterapie,
terapie za účasti zvířete a jiné (PIDRMAN et al., 2005; SMÍTALOVÁ, 2009).
Delirium se řadí mezi kvalitativní poruchy vědomí. Jedná se o poruchu činnosti
mozku. Příčinou může být srdeční selhání, infekční onemocnění, retence moči, bolest,
hypoglykémie, imobilizace a další. Příznaky deliria jsou: bludy, halucinace, poškození
15
myšlení, pozornost, paměti, orientace a vnímání. Delirium je nezbytné správně odlišit
od demence (HOLMEROVÁ et al., 2002).
Deprese je onemocnění, které se projevuje špatnou náladou a dlouhodobým
smutkem. Senior trpící depresí se cítí opuštěně, bezvýznamně a beznadějně. Práce
sestry také spočívá v tom umět rozpoznat začínající příznaky deprese. Svou pozornost
zaměřit na pacienty, kteří jsou nemluvní, smutní, špatně se s nimi spolupracuje,
hovoří o sebevraždě, a mnoho dalších (HOLMEROVÁ et al., 2002).
1.4 Specifika ošetřovatelské péče u seniorů
Poskytování péče seniorům je bezpochyby velmi obtížné, jak po stránce
psychické, fyzické či sociální. V mnoha hlediskách se odlišuje péče o seniory
od ošetřování ostatních věkových skupin. Každý pečovatel může vykonávat péči
o seniory, avšak vhodným předpokladem by mělo být vnitřní naladění na pečování
o seniory. Pečovatel musí být tolerantní, mít velkou dávku empatie a chápat problémy
seniorů (MLÝNKOVÁ, 2011).
Péče o seniory je orientovaná na vyhodnocení zdraví a funkčních schopností
seniora, na plánování a realizaci péče a služeb. Cílem poskytování péče o seniory
je poskytnutí komplexní a všestranné péče seniorovi, jeho rodině nebo specifické
komunitě včetně péče o prostředí, kde senior bydlí (MLÝNKOVÁ, 2011).
Ošetřovatelská péče u seniorů není vždy stejná, výrazně je péče ovlivněna
zdravotním stavem seniora, bolestí, psychickou labilitou, plačtivostí, častými změnami
nálad, předchozím stylem života, spoluprácí ze strany seniora a jeho rodiny,
finanční situací, schopnostmi sebepéče, úrovní soběstačnosti, imobilitou, nechutí žít,
převažujícím pesimismem, úmrtím životního partnera, častým neuspokojováním
základních a vyšších potřeb (MLÝNKOVÁ, 2011).
Potřeby seniora závisí na závažnosti onemocnění a na jeho individualitě.
Objektivní požadavky, vzniklé při chorobě, musí sestra určit a podle možnosti
i uspokojit. Cílem jednání sestry je pomoci seniorovi se v co nejvyšší míře
16
a co v nejkratším čase přizpůsobit na změnu prostředí a dosáhnout nezávislosti
v uspokojování potřeb (FARKAŠOVÁ, 2005).
Specifika péče můžeme rozdělit do tří oblastí. Na specifika v oblasti psychické,
fyzické a sociální. Specifika v oblasti psychické - odvíjejí se od psychického stavu
seniora, od onemocnění, ztráty funkce smyslů, z duševní poruchy, kterou senior trpí,
od úbytku kognitivních funkcí. Náš přístup k seniorům by měl být vstřícný,
klidný a především pozitivní. Pokud nebudeme pozitivní, nemůžeme dosáhnout plné
spokojenosti seniora. Musíme být připraveni na okamžitou změnu nálad u seniorů.
Zhoršená nálada může být i příčinou nevhodné péče (rychlá, pospícháme),
kdy senior se cítí nejistě, dezorientovaně a může se stát agresivním
(MLÝNKOVÁ, 2011).
Při ošetřování seniorů se vyhýbáme devalvaci osobnosti seniora vlastním
nevhodným chováním. Necháme seniora, aby vykonával činnosti, které zvládne sám,
i když je to více časově náročné. Pokud to budeme vykonávat za ně, sice ušetříme čas,
ale zároveň zapříčiníme ztrátu autonomie seniora (MLÝNKOVÁ, 2011).
Specifika v oblasti fyzické - při manipulaci se seniory musíme být opatrní,
při uspokojování jejich potřeb postupujeme šetrně, pomalu a tak, abychom seniora
neporanili. Nebezpečí fraktury a pádu je u seniorů častější. Neděláme rychlé a prudké
pohyby. Seniora vždy předem ústně informujeme o následujících krocích
(MLÝNKOVÁ, 2011).
Specifika v oblasti sociální - při ošetřování seniorů se často setkáváme s tím,
že péče rodiny o seniora selhává a je nedostačující. V psychickém i somatickém stavu
se negativně odráží omezení či ztráta sociálních vazeb na partnera, rodinu a přátele.
Negativní důsledky odráží také obtížná finanční situace (MLÝNKOVÁ, 2011).
Pro specifičnost ošetřovatelské péče, která je velice psychicky i fyzicky náročná,
se v nějakých situacích setkáváme s diskriminací starých lidí a to i u hospitalizovaných.
Mezi nejběžnější formy ponižování geriatrických pacientů v sociálních
a zdravotnických institucích řadíme tyto projevy:
- nevyhovující režim ústavní a sociální péče,
17
- nerespektování rozhodnutí seniora o velikosti péče,
- nedůstojné a nepřijatelné oficiální postupy,
- nevyhovující podávání informací seniorovi a upírání jeho práv na informace,
- nerozvinutí práv a mechanismů určených osob,
- upírání práva výslechu a možnosti podílet se na rozhodování o sobě samém.
Za nevhodné zacházení se seniory klasifikujeme tyto projevy - přebytečné
a neordinované podání tlumivých psychofarmak, omezující hyperaktivní péče,
nežádoucí formy ošetřování (POLEDNÍKOVÁ, 2006).
18
2 Pohybová aktivita
V této uspěchané době hraje pohybová aktivita významnou roli v životě každého
člověka. Pohyb přiměřený fyzické kondici přináší radost, zvyšuje sebevědomí, zlepšuje
zdravotní stav, zlepšuje spánek a hlavně snižuje riziko infarktu myokardu
(KLEVETOVÁ et al., 2008).
Pravidelná pohybová aktivita má značný vliv na udržení optimální hmotnosti,
zmírňuje či dokonce odstraňuje bolesti pohybového aparátu. Tím, že brání vzniku
úzkostných stavů a depresí má blahodárný vliv na psychiku člověka.
Pravidelné a dlouhodobé cvičení zvyšuje výkonnost orgánů, vede k vyšší tělesné
zdatnosti a k větší tělesné kondici. Dlouhodobé cvičení má blahodárný účinek na lidský
organismus, zlepšuje prokrvení kůže, má vliv na lepší pohyblivost kloubů, zlepšuje
plicní ventilaci, udržuje a podporuje růst svalové síly. Svými účinky vyvolává v člověku
pozitivní emoce, uvolňuje duševní napětí, je prostředkem relaxace a vylepšuje duševní
zdraví. Pohyb prodlužuje délku života, je to prokázáno tím, že délka života průměrně
zdatných jedinců je delší než u jedinců, kteří jsou zdatný méně. Asi dvojnásobně vyšší
úmrtnost je u lidí s malou pohybovou aktivitou (KLEVETOVÁ et al., 2008;
TRACHTOVÁ, 2008).
Při nedostatečné pohybové aktivitě, například u seniora upoutaného na lůžko,
vzniká mnoho nepříznivých jevů ovlivňujících zdravotní stav. Dochází k ubývání
objemu svalové hmoty, ke svalovému zkrácení a k řídnutí kostí. Senior může trpět
závratěmi a omdléváním při vstávání z lůžka, což způsobuje nedostatečné prokrvení
mozku. Vznikají otoky dolních končetin, jejichž vyvolávající příčinou jsou záněty
žilních stěn a nefunkčnost žilních chlopní. Vážnou komplikací může být také zápal plic,
který je způsobený bakteriemi v hlenu hromadícím se v dolních dýchacích cestách.
Plíce mají omezené dýchací pohyby a tím nedochází k dostatečné výměně kyslíku
a oxidu uhličitého (HOLEKSOVÁ, 2002).
19
2.1 Význam pohybu pro seniory
Starší lidé mohou pravidelným pohybem získat takovou úroveň fyzické
výkonnosti a obratnosti, která jim umožňuje soběstačnost. Mezi jeden z úspěšných
faktorů zdravého stáří a dobrého stárnutí řadíme vhodnou pohybovou aktivitu.
Pokud tomu tak není, může u seniorů dojít k oslabení fyzické obratnosti,
což může způsobit například sedavý způsob života. Vznikají svalové atrofie,
závažné ztráty svalové síly a hmoty. Dochází k přetěžování některých svalových
struktur a ochabují se břišní a zádové svaly. Úbytek zdatnosti bývá nenápadný
a pomalý. Projevuje se při výjimečné zátěži, kterou nezdatný člověk nezvládne. Pomalý
úbytek kondice vede k postupnému snižování aktivit, jenž se stávají nepříjemnými
místo toho aby byly radostí. Nejprve seniora začnou unavovat činnosti běžně nárazové
oddychové či pracovní zátěže, dále po určité době následují činnosti všedního dne
a v pokročilém stáří pak může nastat situace, že senior není schopen základní
soběstačnosti. Je nutno zdůraznit, že na vině není ani tak samotné stárnutí,
nýbrž nečinnost seniora. Mezi obranné prostředky proti nečinnosti seniora řadíme
kondiční a rekondiční programy, nebo alespoň udržování základních pohybových
činností, hlavně svižnější chůze (KALVACH, 2008; ROSLAWSKI, 2005).
Léčení pohybem- k jeho uskutečnění je důležitý systematický přístup sestry
a trpělivost seniora. Seniory je obtížné přesvědčit o nutnosti změny životního stylu.
Je velmi důležité při aktivizaci seniorů znát různé problémy, které by mohly vniknout
při nesprávné aktivizaci a dbát na ně. Sestra seniora seznamuje s možností léčby,
snaží se ho dostatečně motivovat a dle svých kompetencí mu léčbu vysvětluje
(ŠTILEC, 2004; ROSLAWSKI, 2005).
I přes fakt, že je dokázána nezbytnost pohybu, je nutno seniora ke cvičení
přesvědčovat dlouho a trpělivě. Není neobvyklé, že se senioři rozhodnou cvičit
v domácím prostředí, avšak poměrně brzy cvičit přestanou a vracejí se ke svému
dřívějšímu způsobu života. Negativní vliv na aktivitu seniora může mít rodina,
která seniorovi poskytuje nadbytek péče a omezuje ho při vykonávání běžných činností
včetně těch nejlehčích (ŠTILEC, 2004; ROSLAWSKI, 2005).
20
2.2 Nemoci pohybového aparátu
S určitým stupněm omezení ať už psychické či fyzické výkonnosti je třeba
počítat u všech stárnoucích lidí. Staří lidé se domnívají, že pohybové problémy jsou
přirozeným jevem stárnutí, a proto často vyhledávají lékařskou pomoc až v pokročilém
stádiu nemoci. Stárne celý pohybový aparát, nejprve nastává omezení pohyblivosti,
pak pokles rychlosti, síly, obratnosti a vytrvalosti. Mezi degenerativní onemocnění
starších lidí řadíme:
Osteoartrózu - patří k nejčastějším onemocněním pohybového ústrojí ve stáří.
Jedná se o degenerativní onemocnění hyalinní chrupavky kloubu, kdy dochází
ke snížení její pevnosti a elasticity. Zároveň vznikají reaktivní změny synovie,
subchondrální kosti a periatikulární tkáně. Nepřetržité a neúměrné přetěžování kloubů
je častou příčinou artróz. Mezi klouby, které jsou často přetěžovány, patří klouby
dolních končetin. Senior by měl redukovat svou hmotnost. Důležité u tohoto
onemocnění je, aby senior postižený kloub odlehčoval a to za použití berle nebo hole.
Nejvhodnější však je cvičení, které je zaměřené na udržení rozsahu pohybu v kloubech,
na udržení svalové rovnováhy a které zamezuje svalovým atrofiím
(TOPINKOVÁ, 2005).
Osteoporóza - je to onemocnění kostní tkáně, které způsobuje zvýšenou
křehkost kostí. Kost se stává méně odolnou vůči zatížení a tím pádem se vytvářejí
častěji zlomeniny. Okolnosti ovlivňující toto onemocnění jsou: alkoholismus, kouření,
nízká maximální kostní hmota dosažená v časné dospělosti, časná menopauza,
nedostatek pohybu a tělesné zátěže (po 40 dnech pohybového klidu vzniká ztráta
až 50% kostní tkáně), genetické faktory, nesprávná výživa a to nedostatek vápníku,
bílkovin, vitamínů (D, K, A). Pokud senior trpí osteoporózou, sestra mu doporučuje
pravidelnou fyzickou aktivitu. Postačuje obyčejná chůze prováděná každý den po dobu
30 minut, nemusí se jednat o souhrn cviků. Dále sestra seniorům doporučí léčebnou
tělesnou výchovu a masáže. Je samozřejmé, že by senior s osteoporózou měl využívat
i vhodné kompenzační pomůcky. A to jsou pomůcky, které zlepšují stabilitu
a předcházejí pádu, řadíme sem například správnou obuv, hůl a berle
(TOPINKOVÁ, 2005; ŠTILEC, 2004).
21
Osteomalacie - je onemocnění charakteristické poruchou mineralizace nově
tvořené kosti. Je to stav, kdy množství základní kostní hmoty je normální nebo
i zvýšené, ale je porušeno ukládání vápníku. Tato kost se pak stane poddajnou vůči
tlaku, ohýbá se a deformuje. Důvodem onemocnění je nedostatek vitamínu D,
získaného ze slunečního záření. Tento vitamín zajišťuje dostatečnou absorpci kalcia
a fosforu střevem a má i přímý vliv na mineralizaci kosti. Rozdělujeme deficit,
buď z nedostatku UV - záření, malabsorpční při onemocnění GIT, nutriční a poruchu
metabolismu vitaminu D (TOPINKOVÁ et al., 2005).
Revmatoidní artritida - řadíme ji mezi systémová onemocnění pojiva,
její příčina je neznámá. Revmatoidní artritida se vytváří ve vyšším věku. Její začátek
je obvykle akutní, postiženy bývají drobné klouby na rukou, nohou, ale i ramenní
klouby. Podstatný jsou i celkové symptomy, jako například úbytek na váze, únava,
agrafie, subfebrilie a depresivní ladění (TOPINKOVÁ et al., 2005).
Polymyalgia rheumatica - neboli revmatická polymyalgie je onemocnění
objevující se jenom ve vyšším věku. Onemocnění je charakteristické synoviálním
zánětem postihujícím především ramenní a kyčelní klouby, ztuhlostí pletencový svalů,
ztuhlostí a pozitivní odpovědí na léčbu kortikoidy (TOPINKOVÁ et al., 2005).
Syndrom bolestivého ramene - častokrát se vyskytující potíže, prevalence
tohoto syndromu je obrovská (20-25% u osob starších 65 let). Zásadním příznakem
u syndromu je difúzní bolest v oblasti ramene. Tato bolest vyzařuje do horní části paže.
Bolest graduje při pohybu a mnohokrát ruší nemocného i ve spánku. Pro nedostatek
spánku se nemocný stává podrážděným a depresivním (TOPINKOVÁ et al., 2005).
2.3 Syndrom hypomobility
Když se řekne slovo hypomobilita rozumíme tím jednak málo pohybových
aktivit, dále také omezenou pohyblivost a omezení v rychlosti či výdrži chůze.
Hypomobilita je závažným a častým jevem ve stáří. Řadíme ji do rizikového faktoru,
který může zapříčinit až smrt (KALVACH et al., 2008).
22
Hypomobilita obsahuje faktory tělesné, sociální, psychické a faktory prostředí.
Neochota přemoci tento dyskomfort a nechuť k pohybu jsou vlastnosti podobné mnoha
seniorům. U hypomobility můžeme formulovat více jak 20 častých příčin.
Mezi tyto příčiny můžeme zahrnout strach, úzkost, ztrátu motivace, stud za pohybové
postižení, ubývání pohybové přirozenosti, pohybový dyskomfort, deprese, stabilní
nevyrovnanost, nežádoucí účinky léků, bolest, svalovou slabost, únavu,
pohybová omezení, dušnost, obezitu, otoky, náročnost a nebezpečnost vnějšího
prostředí a spoustu dalších. Onemocnění se projevuje nenápadně, nejprve dochází
k omezenému rozsahu pohybových aktivit, obzvláště chůze. Senior na prvním místě
začne snižovat frekvenci a rozsah pohybu na delší vzdálenosti, poté se pohybuje jen
v okolí blízkém svému domu, poté vychází jen před dům, potom se pohybuje
jen po bytě a posléze omezí pohyb na místnost kolem lůžka. Jak postupně přibývá čas,
senior začíná potřebovat pomoc od ostatních lidí. Následuje pohybový dyskomfort,
zhoršená výkonnost dolních končetin, zpomalení chůze, nízká tělesná zdatnost,
změna chodeckého stereotypu a problémy i s dalšími formami pohybu
(KALVACH et al., 2008).
Zásadní pomůckou pro diagnostiku je anamnéza soustředěná na rozsah
pohybových aktivit, konkrétně na chůzi. Sestra aktivně objevuje důvody, proč senior
pohybovou aktivitu omezuje. Částí fyzikálního vyšetření je také vyhodnocení kvality
a rychlosti chůze a také vyhodnocení opěrných pomůcek. Významný je kineziologický
rozbor obyčejně prováděný fyzioterapeutem. Vhodné je také přibližné odhadnutí míry
deprese, kondičního deficitu a nutričního stavu (KALVACH et al., 2008).
Významné je ergoterapeutické poradenství, které by mělo zaručit, aby senior
měl vhodné pomůcky (madla v bytě, hole, chodítko) a znal jejich správné použití.
Pochopitelně je obyčejně nezbytná i psychoterapeutická podpora, která spolu se sestrou
motivuje seniora k pohybu. Z toho důvodu jsou vhodné jakékoliv kolektivní formy
rekondičních programů (KALVACH et al., 2008).
23
2.4 Prevence úrazů u seniorů
Úrazy seniorů mají mnoho činitelů, které mohou být rozděleny na vnitřní
a vnější. Vnitřní zahrnují psychickou a fyzickou nezpůsobilost, špatný zrak a sluch,
sníženou mobilitu a jiné vady. Do vnějších můžeme zařadit špatné podmínky
pro bydlení, malé osvětlení, klimatické podmínky, nevhodnou obuv a oblečení,
překážky a nedostatek vhodných pomůcek (ŠTIKAR et al., 2007).
Na primární, sekundární a terciární dělíme prevenci nehod u seniorů. Primární
prevence se zabývá tím, aby nenastala žádná situace, při které by mohl vzniknout úraz
seniora. Mezi prostředky primární prevence patří například prevence a léčba
pohybového aparátu, bezpečné prostředí, používání vhodného oblečení, vhodné obuvi
a používání kompenzačních, ošetřovatelských a ochranných pomůcek. Hodnotný
záchranný systém je součástí sekundární prevence. Sekundární prevence zaručuje
vhodnou první pomoc, redukuje dopad úrazu, snižuje náklady, zkracuje léčbu, zrychluje
návrat k plnému zdraví a snaží se předejít trvalým následkům. Do prostředků
sekundární prevence zahrnujeme prevenci pádu seniora, dostupnost zdravotní péče,
uskutečnění seniorské hospitalizace, účinné zotavení a rehabilitaci seniora.
Terciární prevence by měla vyjít z analýzy příčin úrazu, rizikových činností, prostředí
a charakteristik postižených seniorů (ŠTIKAR et al., 2007).
2.5 Cvičení vhodná pro seniory
Je důležité, aby sestra aktivizovala seniora a poskytla mu vhodnou pohybovou
aktivitu. Toho docílí předešlou domluvou s fyzioterapeutem či lékařem.
Výběr pohybové aktivity by měl být založen na předešlé sportovní činnosti
a zároveň by měl respektovat současný stav kondice a zdraví seniorů. Správný výběr
pohybové aktivity je prevencí nebo cestou k zmírnění zdravotních potíží
(SVĚD SENIORŮ, 2009).
Aby seniora neodradila obtížnost a strach z úrazu při cvičení, měly by cviky být
lehce pochopitelné. Je žádoucí si ustanovit reálné cíle. Cvičení ve skupině může pomoci
seniorovi udržet odhodlání a pravidelnost (SVĚD SENIORŮ, 2009).
24
Aerobní trénink - zásadním pravidlem pro každý pohyb, tudíž i pro pohyb
aerobní, je zachování intenzity zátěže. Pro správný výběr aerobního cvičení je důležité
se zaměřit na to, zda senior tuto aktivitu vykonává dlouhodobě nebo zda s tímto druhem
pohybu začíná. Senior začátečník by měl začít pomalu a měl by předcházet velkým
výkyvům v náročnosti. Při těchto výkyvech v náročnosti může dojít k nevyrovnanosti,
nadměrnému zatížení pohybového ústrojí, opotřebení kloubů a jiným zdravotním
problémům. Senior by měl začít pozvolným pohybem, který mu vyhovuje a postupně
nároky na kondici zvyšovat. Lepší je pokračovat v aktivitě, na kterou je zvyklý a tu stále
rozvíjet. Jízda na kole, turistika, běh na lyžích, tanec a plavání jsou ideální způsoby
pohybové aktivity seniorů, a zároveň patří mezi aerobní cvičení (ŠPONAR, 2009).
Posilování svalů - ke svému životu svaly potřebují všichni. Pokud nastane
situace, že svaly nepracují tak jak by měly, může to zapříčinit nerovnováhu a poruchu
chůze. Posilování svalů zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak, tím pádem je pro
seniora prospěšné a zároveň i předchází svalové ochablosti. Pro bezpečné posilování
se senior musí soustředit na pomalé a pozvolné cvičení a vyvarovat se pohybům,
při kterých by klouby mohly dosáhnout do krajních poloh (ŠPONAR, 2009).
Cvičení na rovnováhu - u seniorů je výrazné riziko pádu s následnými
zlomeninami. Cvičení zdokonaluje kondici i soběstačnost a pomáhá tak snížit nebezpečí
pádu. Rozvoj koordinace a rovnováhy se nemusí uskutečňovat pouze samotným
cvičením, ale může být i součástí dalších pohybových aktivit. Jako i u jiných cvičení,
tak i zde je nezbytné stupňovat obtížnost velmi pomalu a nezačínat cvičení hned
složitými cviky (ŠPONAR, 2009).
Cvičení v bytě - je žádoucí, mít před cvičením připravený vhodný prostor,
kde seniorovi nebudou v pohybu vadit žádné předměty. Než senior začne cvičit,
je vyhovující vyvětrat místnost určenou ke cvičení nebo za teplého počasí cvičit
u otevřeného okna. K cvičení si senior zvolí vhodný cvičební úbor a vhodnou obuv.
Když jsou uskutečněny tyto podmínky, senior může začít s cvičením.
Dopředu je nemožné určit množství opakování, protože počet se mění s ohledem
na zvyšování svalstva a fyzické výkonnosti. Cvičení nikdy nemůže zapříčinit silnou
bolest svalů ani kloubů. Senior by měl cítit pouze mírnou bolest při pohybu,
25
eventuálně do 2 hodin po skončení cvičení. Mělo by se jednat spíše o únavu,
než o bolest. Je důležité, aby senior pravidelně navštěvoval lékaře, podle toho jak mu
kontroly sám lékař doporučí (ROSLAWSKI, 2005).
Seniorům od 80- ti a více let sestra doporučuje aktivity, jenž jsou senioři schopni
provozovat. Vyhovující jsou drobné domácí práce, kam můžeme zařadit uklízení,
příprava jídla, utírání prachu, mytí nádobí atd. Doporučují se taktéž práce na zahradě,
jako je sekání trávy, hrabání listí a jiné. Všechny pohybové aktivity je žádoucí během
týdne střídat. Dostatečný vliv na seniora může mít také rodina, pokud seniora psychicky
podporuje a pomáhá mu (ROSLAWSKI, 2005).
Bariéry u seniorů - i když by se dalo říci, že senioři mají na rozdíl od pracujících
lidí na cvičení mnoho času, mají řadu specifických problémů. Jako argument proč
senioři necvičí, uvádí až polovina seniorů to, že se cítí unavení a že daný cvik nemůžou
provést. Proto je důležité, aby sestra doporučila seniorům, aby si přidávali zátěž podle
toho, jak se v určitý den cítí. Do další bariéry, která se může objevit, je překonávání
návyků u seniorů (ŠPONAR, 2009).
Projevy, při nichž je naléhavé s cvičením ihned skončit: bolest za hrudní kostí
vystřelující do levé horní končetiny, čelisti a nadbřišku i u bolestí jiných částí těla,
dále závratě, nepřiměřené oslabení, dušnost, pocit strachu, nevolnost a mnoho dalších
projevů. Žádoucí je poradit se s praktickým lékařem (ROSLAWSKI, 2005).
2.6 Rehabilitační prostředky v sesterské praxi
Polohování - vystihuje správnou polohu pacienta, uskutečnění změny polohy
v určitých časových intervalech a uložení končetin. Je vyloučené, aby polohování
vyvolalo bolest. Máme tři druhy polohování, polohování preventivní, korekční
(prováděno rehabilitačními pracovníky, tam kde již došlo k nežádoucím změnám),
protibolestivé polohování. K polohování využíváme nejrůznější pomůcky,
jako například polštáře, molitanové přířezy, pískové vaky, měkké válce, popruhy a další
(KLUSOŇOVÁ et al., 2005).
26
Pasivní pohyby - jsou to pohyby, které provádí přístroj nebo druhá osoba.
Mezi jejich hlavní význam patří to, že udržují hybnost kloubů, fyziologickou délku
svalů a podporují propriocenci. Mají se provádět v plném rozsahu fyziologického
pohybu, do pocitu tahu nebo mírné bolesti. Pohyby se provádějí pomalu, bez přirážení
nebo pérování, v ose pohybu, ne přes dva klouby, důležitá je správná fixace.
Cviky se 5-7x opakují (KLUSOŇOVÁ et al., 2005).
Kondiční cvičení - je zaměřeno na zvýšení tělesné zdatnosti, na celkovou
aktivitu pacienta a zvýšení výkonnosti. Cílem je udržet současný fyzický stav pacienta,
svalové funkce, pohyblivosti kloubů, správné funkce vnitřních orgánů, svalového tonu a
nervosvalové koordinace (KLUSOŇOVÁ et al., 2005).
Aktivní cvičení - cvičení vykonává sám senior vlastní vůlí a silou. Pacient
cviky, které má vykonávat dostává od fyzioterapeutky (KLUSOŇOVÁ et al., 2005).
Dechová cvičení - imobilita vede k výraznému snížení ventilace plic. Dechová
cvičení mají pro imobilního pacienta preventivní smysl. V sesterské praxi
je nejpoužívanější statické dýchání, kdy sestra otevře okno a vyzve pacienty
k hlubokému dýchání, případně ke cvikům, které je naučil fyzioterapeut
(KLUSOŇOVÁ et al., 2005).
Relaxace - slouží k navození duševního i tělesného uvolnění. Odstraňuje
nevhodné a zbytečné napětí (KLUSOŇOVÁ et al., 2005).
Nácvik chůze - způsob jakým se nácvik chůze provádí je závislý na typu
používané opory a na zdravotním stavu pacienta. Sestra musí znát způsob asistence
při doprovázení pacienta a předpoklady bezpečné chůze. Je to především vhodná obuv.
Nejbezpečnější je přidržování pacienta pomocí volnějšího opasku zezadu.
Není-li přidržování nezbytné, musí být setra pozorná a připravená při ztrátě rovnováhy
ihned zasáhnout (KLUSOŇOVÁ et al., 2005).
27
2.7 Kompenzační pomůcky usnadňující seniorům pohyb
Kompenzační pomůcky se používají k usnadnění a k obnovení funkčních
schopností, není-li možné jejich upravení jinými prostředky. Je velké množství
kompenzačních pomůcek, které seniorovi usnadňují pohyb. Zahrnujeme sem invalidní
vozíky, chodítka, berle a hole, zvedáky, polohovací postele, polohovací pomůcky,
sprchové a vanové sedačky (KLUSOŇOVÁ et al., 2005; ORTOSERVIS, 2005).
Invalidní vozíky využívají osoby a senioři s výrazně sníženou pohyblivostí
dolních končetin, avšak důležité je, aby byla zachována síla rukou, pomocí které
se senior na vozíku pohybuje. Podle charakteru postižení, jeho proporcí a podle místa
kde se vozík bude používat, se zvolí vhodný typ invalidního vozíku. Typ vozíku může
být buď speciální, nebo základní (KALVACH, 2008; ORTOSERVIS, 2005).
Chodítko je určené k nácviku chůze a zároveň také slouží jako opora při chůzi
seniorů. Je určeno osobám a seniorům se sníženou hybností dolních končetin,
eventuálně se zhoršenou stabilitou. Aby byl výběr chodítka správný, je vhodné
si promyslet, kde bude chodítko používáno, jestli bude používáno doma nebo mimo byt
a také jakým druhem postižení senior trpí. Existuje velké množství druhů chodítek,
máme chodítka pohyblivá, kde se část chodítka posouvá v rozsahu jednoho kroku vpřed
nebo pevná, které je uživatel nucen při každém kroku chodítko poponášet
(KALVACH, 2008; ORTOSERVIS, 2005).
Hole i berle jsou určena k tomu, aby na dolní končetiny nebyla vyvíjena velká
zátěž, případně ke zlepšení stability seniorů. U seniorů, kteří mají dostatečnou sílu
v zápěstí, se stabilita může zajistit holí. U seniorů, kteří sílu v zápěstí nemají je vhodné
použití tzv. francouzských berlí, které podepírají paži i předloktí. Pokud senior nemá
sílu v celé paži, je příhodné zvolit berli podpažní. K holím i berlím je možné dokoupit
spoustu příslušenství, jako například protiskluzové násadce na zimu, držák ke stolu
či vozíku, nebo náhradní gumové násadce (KALVACH, 2008; ORTOSERVIS, 2005).
Zvedák umožňuje přemisťování imobilních seniorů z lůžka do vany,
na sedačku, na toaletu (ORTOSERVIS, 2005).
28
Polohovací postele jsou určeny seniorům dlouhodobě upoutaným na lůžko.
Pomocí polohovací postele můžeme měnit polohu ležícího seniora. Změna polohy
má dobrý účinek na zdravotní stav (zlepšení prokrvení částí těla, snížení vzniku
dekubitů), ale také ulehčuje každodenní činnost seniora (KALVACH, 2008;
ORTOSERVIS, 2005).
Polohovací pomůcky mají odlišné tvary, podle toho, na jakou část těla jsou
zaměřeny. Například to jsou kvádry, klíny, válce a mnoho dalších. Velmi používané
jsou polštáře a zádové opěrky naplněné granulátem, který se dá vyformovat podle naší
potřeby. Díky těmto pomůckám můžeme seniora polohovat do žádané polohy. Výhodou
pomůcek je to, že se dají omývat a zároveň slouží proti vzniku proleženin (KALVACH,
2008; ORTOSERVIS, 2005).
Sprchové a vanové sedačky slouží k ulehčení osobní hygieny seniorům
se sníženou pohyblivostí (ORTOSERVIS, 2005).
29
3 Edukace seniorů
Neoddělitelnou součástí ošetřovatelského procesu je edukace. Edukace
je výchova pacienta k samostatnější péči, pří které přebírá za vlastní zdraví větší
odpovědnost. Edukace slouží k vylepšení spolupráce mezi zdravotnickým týmem
a pacientem. Edukace je nedílnou součástí ošetřovatelství. V ošetřovatelství vyjadřuje
edukační proces takový proces, kdy jedena osoba (edukátor) učí novým poznatkům
druhou osobu (pacienta). Obecně se dá říct, že se jedná o proces celkového vzdělání
a výchovy člověka, spolu s rozvíjením jeho osobnosti (MULTIMEDIÁLNÍ
TRENAŽÉR PLÁNOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE, 2013).
Edukace se může realizovat během hospitalizace, při rekondičních pobytech,
ambulantně, během návštěv v rodinách, telefonicky nebo v lázních. Jejím cílem
je dosáhnout změny v chování pacientů. Čím jsou cíle přesněji formulované,
tím efektivněji může sestra řídit, plánovat a motivovat učební činnost
(MULTIMEDIÁLNÍ TRENAŽÉR PLÁNOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE, 2013).
3.1 Specifika edukace seniorů
Jsou podmíněné změnami v rozumových schopnostech, adaptaci, učení
a smyslovém vnímání. Kdy změny v adaptaci souvisí s vyšším věkem, při kterém klesá
schopnost adaptace organismu na změny v prostředí. Učení bývá specifické.
Schopnost učení klesá se vzrůstajícím věkem. Senioři hůře vstřebávají teoretické
vědomosti než praktické. V osvojení učební látky jim trvá déle a také se častěji
vyskytují chyby. Ve stáří dochází ke změně smyslového vnímání, tedy zhoršuje se
zraková ostrost, zhoršuje se výkonnost analyzátorů, ztrácí se periferní vidění,
objevují se těžkosti při rozlišování podobných barev Oproti změnám ve smyslových
orgánech, se změny v rozumových schopnostech výrazně nemění. Zřetelně se tedy
nemění jak sluchová a vizuální paměť. Senioři si snadněji zapamatují vizuální
informaci, na což nesmíme při edukaci zapomenout. Krátkodobá paměť se zhoršuje
a dlouhodobá paměť je zachována. Běžný je pokles pozornosti a zpomalené
psychomotorické tempo. Při edukace se seniory je důležitá tolerance, dostatek času,
více pochopení a zvýšená trpělivost (EDUKACE V OŠETŘOVATELSTVÍ, 2008).
30
3.2 Fáze edukace
Edukace probíhá v pěti fázích:
1. Anamnéza – zahrnuje aktuální psychický stav, aktuální fyzický stav, osobnost
seniora, motivaci, aktivitu a poddajnost
2. Edukační diagnóza – identifikuje problémy seniora, může mít spojitost s nedostatkem
vědomostí, motivace a zručnosti.
3. Edukační plán – začleňuje:
- stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů edukace,
- stanovení priorit, je důležité si uvědomit, že naše priority se nemusejí shodovat,
s prioritami seniora
- vybrání vhodné metody edukace, což závisí hlavně na tématu edukace a na vhodných
podmínkách (nejčastěji přednáška, rozhovor, vysvětlování, cvičení, demonstrace,
hraní rolí),
- zvolení obsahu edukace, je důležité si edukaci časově naplánovat,
- zvolení vhodné formy edukace, výběr skupinové či individuální formy závisí na poštu
seniorů, charakteru skupiny, tématu adekvace, času a individuálních osobností.
4. Realizace a její zásady:
- zajistit vhodné prostředí k edukaci,
- nezahrnovat seniora naráz velkým množstvím informací,
- zvolit přiměřené tempo edukace,
- se seniorem se snažit spolupracovat,
- používat kompenzační pomůcky,
- do učení se snažit zapojit, co nejvíce smyslů,
- opakovat, opakovat, opakovat,
- nepoužívat odbornou terminologii,
- používat vhodné učební pomůcky,
- snažit se o návaznost učiva,
- poskytnout vhodnou literaturu, brožury a letáky.
31
5. Vyhodnocení
- při vyhodnocení edukačního procesu zjišťujeme, zda se povedlo či nepovedlo
dosáhnout stanoveného cíle.
Úspěch edukace závisí na zájmu a kvalitě zdravotnického týmu,
na povaze samotného onemocnění, na znalostech a disciplinovanosti seniora
(EDUKACE V OŠETŘOVATELSTVÍ, 2008).
32
4 Ošetřovatelský proces podle modelu Dorothey Elisabethy
Orem-Teorie deficitu sebepéče
Dorothea Elisabeth Orem se narodila v roce 1914 v USA v Baltimore.
V roce 1930 získala základní ošetřovatelské vzdělání na Province Hospital School
of Nursing ve Washingtonu D.C., v roce 1939 dosáhla bakalářského vzdělání
na Catholic University of Amerika ve Washingtonu D. C., kde zároveň v roce 1945
dokončila magisterské studium. V roce 1976 získala titul doktora věd na Georgetown
University ve Washingtonu. V průběhu své profesionální kariéry pracovala jako sestra
v nemocnici, dále jako lektorka, privátní sestra a i jako ředitelka ošetřovatelské školy.
Pracovala v oblasti managementu a administrativy, později vyučovala na univerzitní
půdě. V roce 1970 založila poradenskou firmu „Orem a Shields“ a pracovala jako
poradkyně pro ošetřovatelství v Marylandu. V roce 1971 poprvé publikovala svůj model
sebepéče a deficitu sebepéče v díle Nursing: Concepts of practice. Postupně byla její
teorie rozvinuta a opakovaně publikována roku 1980, 1985, 1991, 1995, 2000
(ALCHALOUSOVÁ et al., 2005; PAVLÍKOVÁ, 2005).
K vývoji modelu došlo v období, když Oremová vykonávala sesterskou praxi.
Zjistila, že ne všichni lidé potřebují ošetřovatelskou péči oproti lékařské péči. Oremová
vycházela z různých předpokladů. Základním předpokladem je lidská vrozená
schopnost starat se o sebe, dále schopnost nezávislosti a sebekorekce.
Dalším předpokladem je požadavek a potřeba člověka na homeostázu, v jejímž
důsledku je buď člověk odkázaný na pomoc druhých, nebo se stará sám o sebe.
Třetím předpokladem je, že se v životě člověka tvoří určité situace, které sebou přinášejí
požadavky na péči, například nedodržování přijatelného způsobu života, stárnutí nebo
nemoc. Takto vzniklou situaci poté člověk řeší tak, že si buďto péči zajistí sám nebo
si ji zajistí částečně, popřípadě vůbec ne a pak je nezbytný a žádaný nástup
ošetřovatelské péče. Další předpoklad nám sděluje, že specifickým zájmem
ošetřovatelství je uspokojování potřeb jedinců mobilizováním sebepéče na podkladě
lidské přirozenosti. Poslední předpoklad vystihuje to, jak ošetřovatelství poskytuje
profesionální pomoc jedincům, kteří nejsou schopni si uspokojovat své základní potřeby
sami, anebo v jejich uspokojování nejsou soběstační (ALCHALOUSOVÁ et al., 2005;
PAVLÍKOVÁ, 2005).
33
Péče, která je poskytována ošetřujícím personálem může mít formu vybraného
typu ošetřovatelského systému:
1) podpůrně-výchovného: jedinec se učí sám sebe ošetřovat, k čemuž ovšem potřebuje
podporu
2) částečně kompenzujícího: sestra s jedincem uskutečňují péči na určité úrovni,
některé činnosti vykonává jedinec spolu se sestrou a některé vykonává sám
3) celkově kompenzujícího: jedinec není schopen sebepéče a je tudíž zcela závislý
na pomoci druhé osoby a potřebuje úplnou péči sestry
Ošetřovatelská péče je tedy proměnlivá, od eventuality mírné stimulace aktivit
sebepéče u jedince až po celkovou péči. Celková péče se zakládá v nahrazení sebepéče
přiměřenými intervencemi. Ošetřovatelský systém je na jedné straně výsledkem vztahů
mezi požadavky na ošetřování a deficitem v sebepéči a na druhé straně ty které
si jedinec může zajistit sám nebo jsou zajišťovány ošetřovatelskou činností.
4.1 Požadavky sebepéče
Jedincova péče o sebe sama vychází z potřeb zachování normální funkce
organismu, zachování zdraví a života. Oremová identifikovala tři druhy požadavků
na schopnost sebepéče jedince. Jde o následující požadavky:
- univerzální požadavky sebepéče (požadavky spojené se základními životními
funkcemi a procesy). Jsou to: správná funkce vylučování, rovnováha mezi sociálními
interakcemi a samotou, podpora fyziologicky optimálního stavu, dostatečný příjem
vzduchu, potravy a tekutin, rovnováha mezi odpočinkem a aktivitami, rovnováha mezi
rizikovými a bezpečnými činnostmi, které ohrožují život a zdraví.
- vývojové požadavky sebepéče (spojené s růstem, vývojem a životními etapami
či obdobími jedince. Jsou to: zátěžové a krizové situace a události (narušený vývoj
a růst jedince) a nynější životní fáze.
- terapeutické požadavky sebepéče (obsahují požadavky při poruchách zdraví
či odchylkách od normy). Souvisí s: diagnostickými, terapeutickými a rehabilitačními
výkony, s adaptací organismu, s následky onemocnění a vědomostmi o patologickém
stavu, s dyskomfortem a negativními následky lékařské péče, s edukací při trvalých
vlivech nemocí a při terapeutických opatřeních (ALCHALOUSOVÁ et al., 2005;
PAVLÍKOVÁ, 2005).
34
5 Aplikace teorie D. Oremové do ošetřovatelského procesu
V praktické části jsme vypracovali ošetřovatelský proces u seniorů s poruchou
pohybové aktivity. Kdy jsme do ošetřovatelského procesu aplikovali ošetřovatelský
model podle Dorothey Elisabethy Orem. Tento model se zabývá deficitem sebepéče,
který se projevuje v situaci, kdy jsou nepřiměřené vztahy mezi požadavky sebepéče
a působením sebepéče, což znamená, že se mezi nimi vytvoří nerovnováha a požadavky
jsou neuspokojené (PAVLÍKOVÁ, 2005).
Kazuistika
Na Interní oddělení nemocnice v Písku byl přijat pan J.B. dne 13. 1. 2013 kvůli
pozorování hladiny železa v krvi a předoperačnímu vyšetření k plánované TEP pravého
kyčelního kloubu. Pacient je dlouhodobě sledovaný pro aortální vadu. V rozmezí mezi
prosincem 2012 a lednem 2013 měla být naplánovaná TEP pravého kyčelního kloubu
pro nekrózu hlavice kyčle. Při předoperačním vyšetření byla zjištěna progrese aortální
stenózy, proto byl pacient v období (14. 12. 2012 – 22. 12. 2012) hospitalizován
na kardiologii v ČB s úvahou upřednostnit operaci srdce. Následně bylo rozhodnuto
o vyřešení nejdříve kyčelního kloubu a poté kardiologického problému.
Ošetřovatelská péče o pacienta byla prováděna ve dnech od 14. 1. 2013 do 18. 1. 2013.
V čase od 7:00 - 14:30 (14. – 16. 1. 2013) a v čase 12:00 – 20:00 (17. – 18. 1 2013).
Na základě ošetřovatelské a lékařské dokumentace, pozorování a anamnestického
rozhovoru s panem J.B. jsme za pomoci koncepčního modelu podle Dorothey
Elisabethy Orem sestavili ošetřovatelský plán péče. Nejprve jsme zhodnotili celkový
stav pacienta, následně jsme zformulovali ošetřovatelské diagnózy, které nám
dopomohly k sestavení ošetřovatelské péče. Plán ošetřovatelské péče jsme pravidelně
vyhodnocovali a aktualizovali podle současného stavu pacienta.
35
5.1 Identifikační údaje
Tabulka 1 - Identifikační údaje
Jméno a přímení: J.B. Věk: 75 Pohlaví: muž
Datum narození: Státní příslušnost: ČR
Adresa pobytu: Zaměstnání: důchodce
Nejbližší příbuzní: Vzdělání: učební obor- tesař
Adresa příbuzných: Pojišťovna: 111
Rodné číslo: 000000/0000 Stav: ženatý
Medicínská diagnóza hlavní:
I351- Těžká aortální stenóza s reg. II.st. asyptomatická
Medicínské diagnózy vedlejší:
I352- Stenóza aortální těžká
I259- Chronická ischemická nemoc- 70% stenóza ACD, RMS
M169- Nekróza hlavice P femuru
D649- Anemie chronických chorob
I10- Esenciální (primární hypertenze)
E789- Porucha metabolismu lipoproteinů
36
5.2 Vitální funkce seniora
Tabulka 2 - Vitální funkce seniora
TK: 140/80 torr Výška: 165cm
P: 88´ Hmotnost: 90kg
D: 19 BMI: 33,06 - obezita
TT: 36, 2 °C Pohyblivost: omezená
Stav vědomí: orientovaná Krevní skupina: O Rh⁺
Nynější onemocnění:
V 1/2013 byla plánovaná TEP levého kyčelního kloubu pro nekrózu hlavice
kyčle (nález na kyčli zprogredoval během 6 měsíců, pacient výrazně omezen
v pohybové aktivitě, bolesti kyčle při jakémkoliv pohybu, ale i klidové, budí ho ze spaní
apod). Při předoperačním vyšetření zjištěna progrese aortální stenózy, proto byla
ambulantním kardiologem operace kontraindikována.
Informační zdroje: Informace získány od pacienta, zdravotnického personálu
a zdravotnické dokumentace.
5.3 Anamnéza
RODINNÁ ANAMNÉZA:
Otec: zemřel v 72 letech na AIM. Měl DM, artrózu a dyslipidemií. Byl obézní.
Matka: zemřela v 83letech. Trpěla anémií, obezitou a hypertenzí. Od 77 let potřebovala
ošetřovatelku z důvodu neschopnosti sebepéče.
Sourozenci: o 3 roky starší bratr, který zemřel před 2 roky ve věku 72 let, příčina úmrtí
rakovina plic, která metastazovala do celého těla.
37
Děti:
- Syn 53 let: alergie na pyly, trpí hypercholesterolémií, obezitou, prodělal
před 3 lety infarkt myokardu
- Dcera 51 let: bez výrazných zdravotních problémů
OSOBNÍ ANAMNÉZA:
Překonané a chronické onemocnění : Stenóza aortální těžká
Chronická ischemická nemoc - 70% stenóza
ACD, RMS
Nekróza hlavice pravého femuru
Anemie chronických chorob
Esenciální (primární hypertenze)
Dyslipidemie
Hospitalizace a operace: tonsilektomie v devíti letech
Úrazy: před 6-ti lety spadl ze žebříku a naštípl si L5 bederní obratel
Transfúze: 0
Očkování: 0
FARMAKOLOGICKÁ ANAMNÉZA:
Tabulka 3 - Farmakologická anamnéza
Název léku Forma Síla Dávkování Skupina
Apo-amlo tablety 5mg 1-0-0 vazodilatans,
antihypertenzivum
Apo-perindo tablety 4mg 1-0-0 antihypertenzivum
Godasal tablety 100mg 0-1-0 antiagregans
Hypotylin tablety 2,5mg 1-0-0 hypotenzivum, diuretikum
Concor tablety 5mg ½-0-0 antihypertenzivum,
selektivní beta - blokátor
38
Helicid kapsle 20mg 1-0-0 antiulcerózum
Atoris tablety 20mg 0-0-1 hypolipidemikum
Aktiferrin
compositum
kapsle - 1-0-1 antianemikum
Zaldiar tablety - dle potřeby analgetikum
Tramobene kapky - dle potřeby analgetikum
Magnesii
lactici
tablety 0.5g 1-0-0 minerální doplněk
Zenaro tablety 5mg dle potřeby antihistaminikum
MaxiMag
direct
Mg+B6
tobolky 1-0-0 doplněk stravy
ALERGOLOGICKÁ ANAMNÉZA:
Léky: bez alergie
Potraviny: alergie na vlašské a lískové ořechy
Jiné: alergie na pyly
ABÚZY:
Kouření: 14 let exkuřák
Alkohol: příležitostně
Káva: 3x denně
Léky: 0
Jiné drogy: ne
UROLOGICKÁ ANAMNÉZA:
Pacient neprodělal žádné urologické onemocnění. Urologa navštěvuje
pravidelně, poslední návštěva byla v listopadu 2012. Samovyšetření varlat neprovádí.
39
SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA:
Stav: ženatý
Bytové podmínky: Bydlí na vesnici v chalupě s manželkou. Obě děti bydlí ve stejné
vesnici.
Vztahy, role, a interakce v rodině: Pacient je ženatý, má 2 děti (syna a dceru),
4 vnoučata. Vztahy s rodinou jsou bezproblémové, pravidelně pacienta navštěvují
a často si také telefonují. Pacient je optimistické a přátelské povahy, proto mu nedělá
problém navazovat nové přátelské vztahy. Ve vesnici se pravidelně navštěvuje s přáteli.
S nimiž si povídá, dívá na televizi, popíjí kávu nebo pivo.
Záliby: sledování televize, návštěva rodiny či kamarádů, luštění křížovek, společenské
hry, zvířata.
Volnočasové aktivity: dříve velmi preferoval delší procházky, nyní ze zdravotních
důvodů je odkázán na pomoc své manželky nebo dětí. Jeho denní pohyb je nyní pouze
odchod do koupelny pomocí francouzských holí, kde mu manželka pomůže s hygienou
a dále ještě návštěva toalety. Jinak buďto leží v posteli, anebo sedí na vyvýšené židli.
Nemožnost dostatečné pohybové aktivity pacientovi dělá veliké starosti,
jelikož mu pohyb chybí a vadí mu, že si nic nemůže udělat sám.
PRACOVNÍ ANAMNÉZA:
Vzdělání: učební obor- tesař
Pracovní zařazení: tesař
Čas působení, čas odchodu do důchodu, jakého: do důchodu odešel v 60 letech
(je v něm nyní 15let). Pracoval u firmy Vodní stavby Plzeň, jako tesař a to od vyučení
až po důchod.
Vztahy na pracovišti: na pracovišti problémy neměl, považuje se za přátelského,
ochotného, spolehlivého, pracovitého a bezkonfliktního.
Ekonomické podmínky: průměrné, s manželkou žijí ze dvou důchodů a na finanční
nouzi si nestěžoval. O výši příjmů a pacient odmítl bavit.
40
SPIRITUÁLNÍ ANAMNÉZA:
Religiózní praktiky: pacient vyznává křesťanskou víru, dříve pravidelně (každý týden)
navštěvoval kostel. Posledních pár let navštěvoval kostel nepravidelně pouze za pomoci
rodiny, která ho tam odvezla. A nyní od září, kdy začali jeho problémy,
kostel nenavštívil.
5.4 Základní screeningové fyzikální vyšetření sestrou provedené dne
14. 1. 2013 (druhý den hospitalizace)
Celkový vzhled, úprava zevnějšku, hygiena: pacient je upravený, čistě oblečený.
Dutina ústní a nos: dutina ústní bez defektů, růžové sliznice bez povlaku, ale sušší,
nos bez sekrece.
Zuby: zubní náhrady - horní i dolní
Sluch: slyší dobře, kompenzační pomůcky nepoužívá
Zrak: nosí brýle na blízko, na dálku vidí dobře
Pulz: pravidelný, rychlost 88´
jakost (síla) - dobrá
Dýchání: pravidelné, 18 dechů/min
dýchací zvuky - žádné
Krevní tlak: 140/80 torrů
Schopnost uchopit předmět rukou, stisk ruky: Pacient může bez obtíží zvednout
tužku ze stolu. Stisk ruky silný.
Rozsah pohybu kloubů: horní končetiny - normální
dolní končetiny - pravá dolní končetina hybnost minimálně
omezena, hybnost levé dolní končetiny výrazně omezena
a doprovázena nesnesitelnou bolestí
41
Kůže: kožní turgor snížený, bez známek cyanózy, vyrážky, ikteru, nehty jsou
bez patologických změn, dolní končetiny oteklé (více vlevo), chronická žilní
insuficience, kožní defekty-modřiny na rukou, nohou a v oblasti dolního okraje
žeber - časté pády
Riziko dekubitů dle Northonové: 15bodů (střední riziko) viz. příloha A
Chůze: velmi obtížná a bolestivá, může se pohybovat pouze za pomoci francouzských
holí.
Tabulka 4 – Klasifikace funkčních úrovní sebepéče podle M. Gordonové
Schopnost najíst se – 3 Schopnost umýt se - 1
Schopnost vykoupat se – 1 Celkový pohyb – 2
Schopnost dojít si na toaletu – 2 Pohyb na lůžku – 2
Schopnost obléknout se – 3 Schopnost uvařit si - 1
Schopnost nakoupit si – 1 Udržovat domácnost - 1
Jednotlivé činnosti jsou hodnoceny body od 1 do 5.
5 bodů znamená nezávislost a 1 bod značí absolutní závislost na pomoci druhých osob
5.5 Objektivní pozorování při rozhovoru
Orientace: pacient je orientován prostorem, místem i časem
Chápe myšlenky a otázky: otázky chápe, své myšlenky dokáže vyjádřit
Řeč, způsob vyjadřování: nemá žádnou vadu řeči, řeč je plynulá, akorát hlasitá,
způsob vyjadřování je dobrý
Hlas a způsob řeči: hlas má klidný
Úroveň slovní zásoby: úroveň je dobrá, nezapomíná ani nedrmolí slova
Oční kontakt: udržuje
Rozsah pozornosti: věnuje se rozhovoru, když se něco děje tak se samozřejmě podívá
42
Nervozita: od pacienta pociťuji mírnou nervozitu během začátku našeho rozhovoru,
která postupně ustupuje
Pasivní, agresivní, asertivní projevy v komunikaci: bez těchto projevů
5.6 Utřídění informací podle teorie D. Oremové ze dne 14. 1. 2013
Tabulka 5 – Utřídění informací podle teorie D. Oremové
1. UNIVERZÁLNÍ
POŽADAVKY
SEBEOPÉČE +
PROBLÉM
AKTUÁLNÍ/POTENCIÁLNÍ
DEFICIT A JEHO PŘÍČINA
OŠETŘOVATELSKÝ
SYSTÉM
Udržení
a dostatečný
příjem vzduchu:
Subjektivní údaje: „Nemám výrazné
problémy.“
Objektivní údaje: tvar hrudníku
hypersonický, bez deformit, dýchání
bezproblémové s normální dechovou
frekvencí. Dýchací pohyby symetrické,
čisté bez vedlejších fenoménů.
D: 18/min., SpO2 96%
Měřící technika: sledování dechů
(frekvenci, hloubku), měření saturace,
kontrola zbarvení kraniálních částí těla.
DEFICIT NENALEZEN
Udržení
a dostatečný
příjem potravy:
Subjektivní údaje: „ Jím asi tak 5x
denně, pokud jsem celý den doma
a nejezdím po doktorech. Manželka mi
doma stravu připravuje až do postele
a na noc mi dává sladkosti k posteli,
kdybych dostal hlad. Je nyní mou
velkou oporou a pomocí.“
Objektivní údaje: břicho obtížně
43
prohmatné, palpačně nebolestivé,
peristaltika přítomná, dýchací pohyby
viditelné v celém rozsahu. Játra
nepřesahují pravý žeberní oblouk,
pankreas nezvětšený, hernie
nepřítomné. Pacient jí minimálně 5x
denně, někdy i více. Má rád sladké
a smažené jídlo.
Měřící technika: BMI: 33,06 – obezita
Priorita: střední
Aktuální deficit: zvýšený příjem
potravy, vyšší tělesná hmotnost
Podpůrně – výchovný
systém
Udržení
a dostatečný
příjem tekutin:
Subjektivní údaje: „Nemám vůbec
pocit žízně, většinou mě musí rodina,
či sestry pobízet. Myslím, že tak 1,5
litru vypiji. Kávu si dávám v průměru,
tak 3x denně.“
Objektivní údaje: Ledviny na poklep
nebolestivé, močový měchýř
nezvětšen, na palpaci nebolestivý,
utetra bez výtoku, scrotum nebolestivé,
zduření 0, nykturie min. 3x za noc.
Moč je čirá, bez zápachu.
Příjem tekutin za 24 hodin činí
asi 1litr. Pacient pije převážně čaje,
vodu a třikrát denně si dává kávu.
Nutné k pití pobízet.
Měřící technika: sledování příjmu
a výdeje tekutin, provádění kožního
turgoru, kontrola sliznic
Priorita: vysoká
Aktuální deficit: snížený příjem
tekutin
Podpůrně – výchovný
systém
44
- sliznice sušší, kožní turgor snížený
Potencionální deficit: nebezpečí
dehydratace
Podpůrně – výchovný
systém
Vylučování:
STOLICE
MOČ
Subjektivní údaje: „Několik měsíců
trpím zácpami. Snažím se jíst
projímavé potraviny, lékům proti zácpě
se snažím vyhnout.“
Objektivní údaje: Stolice
nepravidelná, pacient trpí častou
zácpou, na stolici byl před 3 dny.
Projímavé léky odmítá.
Měřící škála: denní zapisování stolice
Priorita: střední
Aktuální deficit: defekace stolice
jednou za 2-3 dny
- pacient trpí často zácpou
- projímavé léky odmítá
- nedostatečný pohyb
Subjektivní údaje: „S močením
nemám problémy, nic mě nebolí,
ovšem přes noc musím na toaletu
asi tak 3x.“
Objektivní údaje: inkontinencí
pacient netrpí, nykturie 3x-4x, pálení
a bolest neudává
Měřící škála: chemická kontrola
moče, hodnocení barvy a hustoty moče
DEFICIT NENALEZEN
Podpůrně – výchovný
systém
Samota a sociální
interakce:
Subjektivní údaje: „Jsem spíše
introvert, nerad se někomu svěřuji,
ale jsem velmi rád ve společnosti.“
Objektivní údaje: Pacient je introvert,
má rád společnost, verbální
45
komunikace je přiměřená věku,
je adekvátní a dobře srozumitelná.
Neverbální komunikace je přiměřená,
pacient udržuje oční kontakt, když
se pacient v lůžku pohne, můžeme
pozorovat bolest v mimice.
Měřící škála: 0
Priorita: nízká
Aktuální deficit: omezený kontakt
s rodinou a přáteli
- hospitalizace na dobu neurčitou
Podpůrně – výchovný
systém
Aktivita – oddych: Subjektivní údaje: „Již před 6-ti lety,
co se mi stal úraz, jsem pociťoval bolet
zad a nyní o bolesti ani nemluvím,
nemůžu se dočkat operace, je to
nesnesitelné. Jsem odkázaný na lůžko,
moc toho dělat nemohu, takže si čtu
knihy, luštím křížovky, koukám na TV
a pokud nastane období, že mě kyčel
nebolí, tak si zdřímnu.“
Objektivní údaje: omezená hybnost
bederní páteře v místě úrazu, pohyb
v kloubech vázne. Svaly a šlachy
rovnoměrně vyvinuté. Na pravé dolní
končetině nekróza hlavice femuru,
což způsobuje nesnesitelnou bolest
pravé kyčle, která omezuje pacienta
ve veškerých činnostech běžného
života. Pacient si čte knihy, luští
křížovky, dívá na televizi, zdržuje se
převážně v posteli, pohybuje se pomocí
francouzských holí. Trpí velkou
bolestí, tudíž chodí, pouze když je
46
to nutné (hygiena, toaleta).
Spánek - pacient má problém
s usínáním a nočním buzením se,
spí průměrně 4-6 hodin denně,
důvodem je bolest v pravé kyčli.
Léky na spaní neužívá. Pokud pacient
nepociťuje bolest, spí kvalitně.
Měřící škála: záznam pádů, Barthelův
test, test IADL
Priorita: střední
Aktuální deficit: výrazně omezená
pohyblivost
- nesnesitelná bolest při jakémkoliv
pohybu
- časté vzbouzení v noci
Potencionální deficit: nebezpečí
častých pádů
Částečně kompenzující
systém
Prevence hazardu
se životem:
Subjektivní údaje: „Snažím se chodit
pravidelně na preventivní prohlídky
a vyhýbám se tomu na, co jsem
alergický.“
Objektivní údaje: Pacient dodržuje
preventivní prohlídky. Trpí pylovou
a potravinovou alergií. Pacientovi
nejprve oteče obličej (hlavně rty)
a je nucen si vzít léky na alergii, které
nosí neustále při sobě. Tato alergická
reakce je vyvolána pokaždé po jiném
jídle, proto se nedaří ho identifikovat.
Měřící technika: 0
DEFICIT NENALEZEN
Podpora
fyziologicky
optimálního stavu:
Aktuální deficit: bolest kyčelního
kloubu
Částečně kompenzující
systém
47
- dyskomfort
-sebepéče narušená
-celková slabost, úbytek sil
- IADL test – 70 bodů
2. VÝVOJOVÉ
POŽADAVKY
SEBEPÉČE
Požadavky spojené
s růstem a vývojem
organismu
Muž, 75let, ženatý, hmotnost 90 kg,
výška 165cm, nosí brýle na čtení,
má těžkou aortální stenózu, ICHS
a nekrózu P hlavice femuru, v současné
době závislost na druhých
Nynější životní
fáze a přechod do
následující:
Subjektivní údaje: „V současné době
svůj zdravotní stav vnímám kriticky,
nic není horší než být odkázaný na
ostatní. Za prvé mi to strašně vadí a za
druhé ta bolest už by také mohla
přestat.“
Objektivní údaje: před 6 lety úraz
(naštípnutí 5 bederního obratle)
- před 6 měsíci zprogredoval nález
v pravé kyčli (bolestivost při
jakémkoliv pohybu, výrazné omezení
pacienta), operace byla odložena kvůli
aortální stenóze, ale vzhledem
k dominující ortopedické
symptomatologii a další progresi jak
RTG, tak i klinického nálezu na kyčli
bylo rozhodnuto o upřednostnění
operaci kyčelního kloubu a následně
dle stavu kardiochirurgický výkon.
Měřící škála: 0
48
Priorita: vysoká
Aktuální deficit: reakce na
onemocnění negativní
- v pacientovi vyvolává beznaděj,
úzkost a strach z toho co bude
- obtěžuje ho nesnesitelná bolest a má
strach že se operace nedočká
Podpůrně – výchovný
systém
Částečně kompenzující
systém
Krizové situace: Subjektivní údaje: „Nyní je to pro mě
onemocnění kyčle a zjištěná těžká
aortální stenóza.“
Objektivní údaje: Reakce na
onemocnění negativní, v pacientovi
vyvolává beznaděj, úzkost a strach.
Pacient se neustále zmiňuje o bolesti,
kterou pociťuje a vyjadřuje strach
z toho, že se jí nezbaví.
Měřící technika: 0
Priorita: vysoká
Aktuální deficit: zhoršení zdravotního
stavu
Podpůrně – výchovný
systém
3.
TERAPEUTICKÉ
POŽADAVKY
SEBEPÉČE
Následky
onemocnění:
Aktuální deficit: nedostatek informací
o následcích onemocnění a o nutné
pooperační rehabilitaci
Podpůrně – výchovný
systém
Diagnostika,
terapie a RHB:
Subjektivní údaje: „O onemocnění
kyčle jsem díky bolesti věděl, ale když
mi řekli na předoperačním vyšetření, že
mám ještě těžkou aortální stenózu, tak
to hodně zaskočilo.“
49
Objektivní údaje: Pacient má
diagnostikovanou nekrózu pravé
hlavice femuru a dále těžkou aortální
stenózu. Pacient v současné době
čeká na TEP kyčelního kloubu.
Tudíž rehabilitace zatím nezačala.
Měřící škála: 0
Priorita: střední
Aktuální deficit: neznalost a potřeba
poučení z důvodu nedostatečné
edukace
Podpůrně – výchovný
systém
Částečně kompenzující
systém
Dyskomfort
a škodlivé
následky lékařské
péče:
Subjektivní údaje: „Mám bolest pravé
kyčle, která je při pohybu nesnesitelná,
ale v klidu se bolest výrazně sníží.“
Objektivní údaje: Pacient na bolest
neustále upozorňuje. Při pohybu
můžeme bolest na pacientovi pozorovat
v mimice i verbálním projevu.
Při hodnocení bolesti (dle jednoduché
deskriptivní škály bolesti viz. přílohy
D) pacient udává nesnesitelnou bolest
při pohybu (číslo 5) a v klidu udává
bolest mírnou (číslo 2). Dle medikace
a potřeby jsou pacientovi podávány
analgetika.
Měřící technika: škály bolesti
(viz. přílohy D)
Priorita: vysoká
Aktuální deficit: akutní bolest
v souvislosti s nekrózou pravé kyčle
Podpůrně – výchovný
systém
Adaptace: Subjektivní údaje: „Je to obtížné,
50
ale musím se s tím vším smířit.“
Objektivní údaje: Pro pacienta
je obtížné se adaptovat, vadí mu,
že si nic nemůže udělat sám a potřebuje
obtěžovat druhé. S personálem
spolupracuje a snaží se mu vyhovět.
Měřící škála: 0
DEFICIT NENALEZEN
Edukace: Subjektivní údaje: „Zatím se mnou
nikdo moc o pohybu nemluvil.“
Objektivní údaje: pacient byl zatím
o pohybové aktivitě informován pouze
sestrou, fyzioterapeut si s pacientem
má promluvit v nejbližší době.
Měřící škála: 0
Priorita: střední
Aktuální deficit: nedostatek
vědomostí o správné pohybové aktivitě
při nekróze kyčelního kloubu
Podpůrně – výchovný
systém
5.7 Medicínský management
Ordinovaná vyšetření: punkce kostní dřeně, koronarografie, gastroskopie, CT břicha,
UZ, KO, RTG srdce + plíce, EKG
VÝSLEDKY:
Punkce kostní dřeně - nález: anémie chronických chorob se složkou sideropenie
a poruchou resorbce železa
Koronarografie: těžká aortální stenóza, funkce LK dobrá, nemoc dvou tepen
RTG S+P: bez ložiska, masivnější hily na cévním podkladě. Bránice správně klenutá.
Srdce zřetelně aortální, lehce masivnější. Aorta vinutá.
51
EKG: osa – 3st., PQ 0,19 QRS 0,16 QTC 0,49 RBBB + sek. repol. změny
UZ: aortální stenóza těžká, s indexovanou plochou ústí 0,4 cm²/m², gradienty PG/MG
64/41 mmHg, ale není kritická, funkce komory je dobrá
Gastroskopie: bez nálezu
Stolice na okultní krvácení: negativní
CT břicha: bez nálezu
Kolposkopie: neindikována pro neúnosnou bolest kyčle
Výsledky: odběr krve byl proveden již po 20-ti denním léčení anémie Aktiferrinem
kompositem
Tabulka 6 – Výsledky biochemického vyšetření krve
Biochemické vyš. Hodnota
pacienta
jednotka Referenční hodnota
Natrium (Na) 139 mmol/l 135 – 148
Kalium (K) 4,05 mmol/l 3,7 – 5,3
Chloridy (Cl) 103,4 mmol/l 96 – 106
Urea 8,3 mmol/l 2,5 – 8,3
Kreatinin 104 μmol/l 45 – 110
Vápník (Ca) 2,48 mmol/l 2,15 – 2,58
Bilirubin 8,2 μmol/l 4,7 – 24
Alaninaminotranferáza (ALT) 0,21 mmol/l 0,17 – 1,13
Aspartátaminotransferáza (AST) 0,33 mmol/l 0,23 – 0,75
Gamaglutamyltransferáza (GMT) 0,33 mmol/l 0,10 – 1,80
Alkalická fosfatáza (ALP) 1,57 mmol/l 0,60 – 1,80
Železo (FE) 6,7 μmol/l 9–29
Albumin 43,1 mmol/l 36,5 – 48
Ferritin 104,5 μg/l 10 – 200
52
Tabulka 7 – Výsledky krevního obrazu
Krevní obraz
Hodnota Referenční hodnota + jednotka
Erytrocyty 4,5 4,0-5,8 x 1012
/l
Leukocyty 9,8 3,8-10 x 109
/l
Trombocyty 205 150-350 x 109
/l
Hemoglobin 160 135-175 g/l
Hematokrit 0,512 0,40-0,54
Konzervativní léčba:
Dieta: redukční Pohybový režim: výrazně omezený RHB: neindikována
Medikamentózní léčba:
- Per os:
 Apo-amlo 5g (tablety) 1-0-0
 Apo-perindo 4mg (tablety) 1-0-0
 Godasal 100mg (tablety) 0-1-0
 Hypotylin 2,5mg (tablety) 1-0-0
 Concor 5mg (tablety) ½-0-0
 Helicid 20mg (kapsle) 1-0-0
 Atoris 20mg (tablety) 0-0-1
 Aktiferrin compositum
(kapsle)
1-0-1
 Magnesii lactici 0.5g (tablety) 1-0-0
 MaxiMag direct Mg+B6
(tobolky)
1-0-0
- Intra venózní: 0
- Per rectum: 0
53
- Jiná: 0
Chirurgická léčba: 0
54
5.8 Situační analýza ze dne 14. 1. 2013
Pacient – 75let, přijat na Interní oddělení do Písku dne 13. 1. 2013. Pacient
byl přijat kvůli pozorování hladiny Fe v krvi a za účelem předoperačních vyšetřeních
k plánované TEP. Mezi hlavní diagnózy, kterými pacient trpí, řadíme těžkou aortální
stenózu a nekrózou hlavice pravého femuru.
Již zmíněná nekróza hlavice pravého femuru, pacienta výrazně omezuje.
Při předložení jednoduché deskriptivní škály bolesti (viz. příloha D) pacient označil
bolest číslem 5, tedy, že trpí nesnesitelnou bolestí při pohybu a číslem 2 označil bolest
v klidovém stavu. Následně jsme provedli test instrumentálních všedních
činností - IADL (viz. příloha B), který se zaměřuje na dovednosti související
s vedením domácnosti, s životem ve společnosti a zaměřujícím se na péči o zdraví,
pacient získal 30bodů, což značí závislost na druhých.
V dalším testu zaměřujícím se na základní důležité funkce denního života
v tzv. Barthelově testu (viz. příloha C) pacient dosáhl 70bodů, tedy lehké závislosti.
Jak je vidět s předešlým testem se výsledek neshoduje, je to proto, že test IADL
má otázky více zaměřené na činnosti spojené s chůzí a pohybem.
Pacient se pohybuje pomocí dvou francouzských holí, každý pohyb
mu způsobuje značnou bolest. Bolest pacienta vzbouzí i v noci, již dlouho se dobře
nevyspal. Po probuzení se cítí unavený. Denně pacient vypije asi 1-1,5 litru tekutin.
55
5.9 Stanovení ošetřovatelských diagnóz dle NANDA taxonomie I.
a jejich uspořádání dle priorit
5.9.1 Aktuální ošetřovatelské diagnózy:
Bolest [akutní]
v souvislosti s nekrózou hlavice pravého femuru projevující se grimasy, stížnostmi
a odmítáním pohybu.
Tělesné tekutiny, deficit
v souvislosti s nedostatečným příjmem tekutin projevující se suchými rty, sliznicemi
a sníženým kožním turgorem.
Strach
z čekání na operaci projevující se zvýšeným psychickým napětím a negativismem.
Beznaděj
v souvislosti s dlouhodobou bolestivostí projevující se verbálním vyjádřením
a ustaraností.
Spánek porušený
v souvislosti s bolestí projevující se buzením v průběhu noci, špatným usínám a ranní
únavou.
Spánková deprivace
v souvislosti s prolongovaným tělesným dyskomfortem projevující se unaveností,
podrážděností a kruhy pod očima.
Zácpa
v souvislosti s nedostatečnou tělesnou aktivitou projevující se nepravidelnou stolicí
a obtížnou defekací.
56
Výživa porušená, nadměrná
v souvislosti s nadměrným příjmem potravy v poměru k metabolickým požadavkům
projevující se obezitou.
Péče o sebe sama nedostatečná [problémy s mytím/koupáním a osobní hygienou]
z důvodu bolesti projevující se neochotou spolupráce a verbálním projevem.
Pohyblivost porušená
v souvislosti s nekrózou hlavice pravého femuru projevující se chůzí za pomoci
francouzských holí.
Chůze porušená
v souvislosti s bolestivými projevy při pohybu projevující se nestabilitou, kulháním
a pohybovými pomůckami.
5.9.2 Potencionální ošetřovatelské diagnózy:
Poranění, zvýšené riziko
v souvislosti se sníženou a bolestivou pohyblivostí.
Imobilizační syndrom, zvýšené riziko
v souvislosti s bolestí.
Aktivita, intolerance
v souvislosti se ztrátou fyzické zdatnosti.
57
5.10 Ošetřovatelské diagózy dle NANDA taxonomie I.
Uvádíme řešení tří aktuálních a jedné potencionální diagnózy.
Bolest [akutní]
v souvislosti s nekrózou hlavice pravého femuru projevující se grimasy, stížnostmi
a odmítáním pohybu.
Priorita: vysoká
Cíl dlouhodobý: Pacient má zmírněnou bolest na nejnižší možnou míru - do operace
Cíl krátkodobý: Pacient má zmírněnou bolest - do 24 hod
Výsledná kritéria:
Pacient zná příčinu bolesti - do 30 minut
Pacient umí určit stupeň bolesti - do 1 hodiny
Pacient zná úlevovou polohu - do 1 hodiny
Pacient ví účinky léků podávaných proti bolesti - do 1 dne
Plán intervencí:
Informuj pacienta o možnosti použití signalizačního zařízení na přivolání sestry
- ihned - sestra
Pozoruj neverbální projevy bolesti - vždy - sestra
Podávej analgetika dle ordinace lékaře - vždy - sestra
Zhodnoť intenzitu bolesti a proveď záznam – minimálně 2x denně - sestra
Dokumentuj vše o bolesti a odpověď na léčbu - denně - sestra
Sleduj vedlejší účinky léků - po 30 minutách od aplikace - sestra
Informuj lékaře při vzniku bolesti jiného typu - do 30 minut - sestra
Snaž se odvést pozornost od bolesti - do 1 hodiny - sestra, ošetřovatelka
Zjisti lokalizaci, charakter a častost bolesti - do 1 hod - sestra
Prováděj kontrolu bolesti po provedené intervenci - do 1 hodiny - sestra
Doporučuj úlevovou polohu - do 2 hodin - sestra
Nauč pacienta způsob správného otáčení a vstávání - do 48 hodin - sestra
58
Realizace: 14. 1. 2013 - 18. 1. 2013
Pacient si po přijetí na oddělení stěžoval na neustálou bolest v pravé kyčli,
což vypovídá o stanovené diagnóze, která zní nekróza hlavice pravého femuru. Bolestí
začal trpět v září, kdy se objevili první známky onemocnění. Bolest byla zpočátku
mírná, ale jelikož během posledních 5 měsícům došlo k velmi výrazné progresi
onemocnění, stala se nyní bolestí nesnesitelnou. Zhoršující faktor bolesti je jakýkoliv
pohyb, hlavně chůze. Pacient si v lůžku sám aktivně vyhledává úlevovou polohu.
Byl poučen o tom, že v případě zhoršení bolesti má informovat sestru, k tomuto účelu
mu bylo k lůžku podáno signalizační zařízení. Při nastalé bolesti byla hodnocena její
intenzita, lokalizace a charakter, dle škál bolesti (viz. příloha D). Veškeré poznatky
se zaznamenávaly do zdravotnické dokumentace.
Jelikož jsme věděli, že bolest nepřestane do provedení operačního výkonu,
snažili jsme se pacientovi od bolesti dostupnými prostředky pomoci. Snažili jsme
se zajistit klidné prostředí, komfort, pohodlí, rozptyl od bolesti rozhovorem a dle
ordinace lékaře jsme podávali analgetika.
Hodnocení: 18. 1. 2013
Cíl byl splněn částečně. Bolest se nám podařilo zmírnit většinou jen pomocí
analgetik. Na nic jiného pacient převážně nereagoval. Při zhoršení bolesti nám
to pacient oznámil, a pokud to bylo možné, podali jsme mu předepsané analgetikum
(Zaldiar, Tramobene) nebo jsme informovali lékaře. Vše jsme důkladně zaznamenali
do zdravotnické dokumentace. Ošetřovatelské intervence musí pokračovat.
59
Péče o sebe sama nedostatečná [problémy s mytím/koupáním a osobní hygienou]
z důvodu bolesti projevující se neochotou spolupráce a verbálním projevem.
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacient docílí maximální sebepéče při koupání a zajišťování osobní
hygieny - do 14 dnů
Cíl krátkodobý: Pacient se bude zapojovat do osobní hygieny - do 2 dnů
Výsledná kritéria:
Pacient zná příčinu omezení při vykonávání hygieny - do 12 hodin
Pacient je seznámen s pomůckami usnadňujícími hygienu - do 24hodin
Plán intervencí:
Zajisti soukromí při úkonech osobní péče - vždy - sestra, ošetřovatelka
Pomoz pacientovi při vykonávání hygieny - vždy - sestra, ošetřovatelka
Umožni pacientovi dostatek času na provedení hygieny - vždy - sestra, ošetřovatelka
Zajisti pomůcky při realizaci hygienických výkonů - do 6 hodin - sestra, ošetřovatelka
Zjisti všechny příčiny, které omezují sebepéči nemocného - do 8 hodin - sestra
Informuj pacienta o způsobech hygienické péče - do 18 hodin - sestra
Zjisti stupeň omezení nemocného - do 24 hodin - sestra
Realizace: 14. 1. 2013 - 18. 1. 2013
Pacient v současné době je výrazně závislý s hygienou na zdravotnickém
personálu. Koupání díky bolesti v kyčli nesvede, tím pádem ho neprovádí.
14. 1 - Při ranní hygieně si došel k umyvadlu a poprosil personál o umytí, jelikož
se přidržoval francouzských berlí, tento způsob mytí prováděl doma, kdy mu
hygienu obstarávala manželka. Večerní hygienu ve sprše odmítl se slovy, že se do
sprchy bojí, že upadne a personál ho nechytí.
15. 1 - Ranní hygienu prováděl na lůžku pomocí přenosné nádoby na mytí, snažili
jsme se do hygieny pacienta zapojit, říkali jsme mu jak postupovat.
Pacient se s malou pomocí umyl sám. Tato hygiena mu dle jeho slov vyhovovala
více. Večerní hygienu provedl ve sprše pod dohledem sestry. Kdy mu do sprchy
byla dána vyšší židle.
60
16. 1 - 18. 1 - Hygienu prováděl z velké části samostatně, pouze mu zdravotní personál
pomohl přinést mycí nádobu a odnést nebo mu dopomohl do sprchy.
Hodnocení: 18. 1. 2013
Krátkodobý cíl byl splněn. Pacient se dokázal sám umýt na lůžku. Do sprchy
došel s pomocí, kde se již sám umyl. Pacient byl spokojenější, než když musel
s hygienou obtěžovat personál. Necítil se tak obtížný.
Spánek porušený
v souvislosti s bolestí projevující se buzením v průběhu noci, špatným usínám a ranní
únavou.
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Prodloužit spánek alespoň na 6hod. denně - do 5 dnů
Cíl krátkodobý: Pacient nalezl vhodné způsoby podpory spánku - do 48 hodin
Výsledná kritéria:
Pacient zná důležitost dostatečného spánku - do 12 hodin
Pacient verbalizuje zlepšení svého spánku - do 48 hodin
Plán intervencí:
Zajisti zmírnění bolesti na noc - dle potřeby pacienta - sestra
Podej léky dle ordinace lékaře - vždy - sestra
Eliminuj rušivé podněty během noci - vždy - sestra
Sleduj účinnost podaných léků - do 30 minut po podání - sestra
Zjisti dřívější návyky pacienta před spaním - do 12 hodin - sestra
Snaž se zapojit pacienta do denních aktivit - do 24hod - sestra, ošetřovatelka
Zajisti pravidelnou dobu uložení ke spánku - dle zvyklosti oddělení - sestra
Sleduj průměrnou délku spánku - každou noc - sestra
Uprav pacientovi lůžko - před spaním - sestra, ošetřovatelka
Vyvětrej pacientovi pokoj - před spaním - sestra, ošetřovatelka
61
Realizace: 14. 1. 2013 - 18. 1. 2013
Při rozhovoru s pacientem zaměřeným na spánek, jsme se dozvěděli, že pacient
se v noci budí kvůli bolesti a také kvůli ní špatně usíná. Při rozhovoru bylo vidět,
že ho to trápí a bylo to znát i na jeho chování, byl podrážděný a znatelně unavený.
Vysvětloval, že musí využít každé příležitosti ke spánku, tedy i přes den.
Přes den jsme se pacienta pokoušeli zabavit (rozhovorem, televizí, četbou,
křížovkami), aby pacient přes den pospával minimálně. Před uložením ke spánku jsme
mu vyvětrali, upravili lůžko, snažili jsme se zajistit klid na pokoji i oddělení.
Při bolesti si mohl pacient kdykoliv požádat o analgetikum.
Hodnocení: 18. 1. 2013
Po první noci nám pacient řekl, že se mu spalo špatně, jelikož buď ho budil
spolupacient, nebo bolest. Ještě si prý nezvykl na nové nemocniční prostředí. Pacient
byl na první pohled unavený. V našich intervencích jsme pokračovali jako předešlý
den. Po druhé noci pacient řekl, že to bylo lepší. Večer si řekl o analgetikum, které mu
ihned zabralo. Odhaduje, že spal v noci okolo 6 hodin. Vypadá odpočinutěji.
Následné noci udával, že spal okolo těch šesti hodin. Cíl splněn.
Poranění, zvýšené riziko
v souvislosti se sníženou a bolestivou pohyblivostí.
Priorita: střední
Cíl dlouhodobý: Pacient není poraněn - po celou dobu hospitalizace
Cíl krátkodobý: Pacient zná potenciální rizika v prostředí - do 4 hodin
Výsledná kritéria:
Pacient ví o nutnosti používání francouzských holí - do 1 hodiny
Pacient je poučen o používání signalizačního zařízení - ihned
Plán intervencí:
Podej pacientovi signalizační zařízené - ihned - sestra
62
Pomoz pacientovi při chůzi - vždy - sestra, ošetřovatelka
Informuj pacienta o technice správného držení holí - do 1 hodiny - sestra,
fyzioterapeut
Vytvoř pacientovy vhodné podmínky pro chůzi - do 6 hodin - sestra, ošetřovatel
Odstraň z dosahu všechny potencionálně nebezpečné předměty - do 12 hodin - sestra,
ošetřovatelka
Informuj pacienta o správném držené těla při chůzi - 24hodin - sestra, fyzioterapeut
Realizace: 14. 1. 2013 - 18. 1. 2013
Po příchodu pacienta na pokoj jsme ihned zpozorovali jeho nejistou chůzi,
pacient měl problém s pravou dolní končetinou, kterou nemohl úplně ovládat.
Na pacientovi bylo vidět dle grimas v obličeji, jak je pro něho chůze bolestivá
a vyčerpávající. Pacientovi jsme k lůžku podali signalizační zařízení spolu
s vysvětlením, že nás má vždy zavolat, když bude chtít jít například na toaletu,
abychom předcházeli poranění. Po rozhovoru s pacientem nám sdělil, že doma
již několikrát upadl, když chtěl provádět hygienu nebo si dojít na toaletu. Na pacienta
jsme se proto více zaměřili. Pokoj se uspořádal, aby mohl v klidu chodit s berlemi
a nic mu v pohybu nebránilo, při chůzi jsme pacientovi pomáhali, vysvětlili jsme mu,
jak správně má používat francouzské hole, aby měl větší stabilitu. Proti bolesti jsme
podávali analgetika dle ordinace lékaře.
Hodnocení: 18. 1. 2013
Během prvního dne hospitalizace byl pacient námi několikrát přistihnut,
že si na toaletu i po pokoji chodí sám, aniž by sestry informoval. Dle jeho vysvětlení
to bylo proto, že nechtěl obtěžovat. Byla mu znova vysvětlena důležitost to oznámit
sestrám z důvodu předcházení poranění, které by mohlo operaci ještě více oddálit.
Při této edukaci to pacient pochopil, bylo na něm vidět, že by si v žádném případě
odklad operace nepřál. Od druhého dne hospitalizace pacient signalizační zařízení
používal. V období ošetřování tedy od 14. 1. – 18. 1. 2013 k poranění nedošlo.
Cíl byl splněn.
63
6 Celkové zhodnocení ošetřovatelské péče
V rámci ošetřovatelské a lékařské péče se celkový stav pacienta zlepšil.
Pacient hospitalizaci snášel poměrně dobře. Se zdravotnickým personálem
spolupracoval a snažil se mu vyhovět. Pacient byl seznámen se svým onemocněním
a následnou léčbou. Vzhledem k diagnóze se některé problémy nedají zcela odstranit
(bolest, porucha chůze), takže ošetřovatelské zásahy musí pokračovat nadále
do operace, která je naplánovaná do 14 dnů. Během 5 dnů hospitalizace pacient udělal
výrazný pokrok v sebepéči hlavně při hygieně, kdy se stal na zdravotnickém personálu
skoro nezávislý a snažil se být soběstačný. Co se týče chůze, ke zlepšení nedošlo,
kvůli vzrůstající bolesti. Pacient hodnotí ošetřovatelskou péči kladně.
64
DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Doporučení pro pacienta:
- snažit se o pravidelnou pohybovou aktivitu
-snažit se být soběstačný a nenechat o sebe pečovat druhé pokud to není nezbytné
- vést aktivní život
- dodržovat zásady správné výživy
- nepodléhat obtížím předčasně
- jste tak staří na kolik se cítíte
- mít zájem o zlepšení svého zdravotního stavu
- snažit se předcházet nemocím
- pečovat o svou duševní kondici
Doporučení pro rodinu
- podporovat seniora v pohybové aktivitě
- pozitivně motivovat a chválit
- být trpělivý a snažit se seniorovi zvýšit soběstačnost
- podílet se na pohybové aktivitě spolu se seniorem
- zajistit vhodné prostředí
- zajistit potřebné kompenzační pomůcky
- zařídit kontakt s vrstevníky se stejnou diagnózou
Doporučení pro zdravotnický personál:
- osvojit si základy správné edukace se seniorem
- motivovat seniora, ale zároveň nevzbuzovat falešné naděje
- zajistit vhodné kompenzační pomůcky
- podporovat a chválit seniora
- komunikovat s ním i s jeho rodinou
- zajistit mu dostatek času na sebepéči
- věřit seniorovi jeho potíže (bolest, nevolnost)
- být empatický, trpělivý, ochotný a optimistický
65
ZÁVĚR
V bakalářské práci jsme se snažili vyjasnit problematiku pohybové aktivity
u seniorů. Je důležité, aby si zdravotničtí pracovníci, studenti ošetřovatelství či laici
uvědomili důležitost pohybové aktivity u seniorů.
Při zpracovávání této práce, bylo překvapivé, že touto problematikou
se odborníci málo zaobírají. Jejich zájem sahá spíše ke karcinomům, k obezitě,
k diabetu mellitu, k onemocněním žlučníku a jiným nemocem. Přijde nám zarážející,
že o důležitosti pohybové aktivity u seniorů nebo o nemocech pohybové aktivity,
kterou senioři trpí je velmi málo materiálů. Byly prozkoumány zdroje
(Zdravotnické noviny, Sestra, Diagnóza v ošetřovatelství, Florence) za rok 2010, 2011,
2012 a je překvapující, že v takové kvantitě zdrojů bylo objeveno pouze 16 zdrojů
zabývajícími se problémy seniorů (týrání, kognitivní poruchy, intimita v domovech pro
seniory, poruchy chování) a z toho 1 zabývající se výzkumem o soběstačnosti seniorů
nad 80 let. Na tomto případě můžeme vidět fakt, že senioři nejsou zrovna oblíbené téma
a ve spojení s pohybovou aktivitou, už vůbec ne. Proto jsme rádi, že toto zajímavé téma
pomůže k vyjasnění některých otázek týkajících se pohybové aktivity ve spojení
se seniory.
Tato práce se zabývá pacientem, kterému byla diagnostikována nekróza hlavice
pravého femuru. Pacient měl výrazné problémy s bolestivostí při jakémkoliv pohybu,
převážně při chůzi. Kvůli omezení pohyblivosti a bolesti, byly omezeny i činnosti
s ní spojené a to deficit hygieny, vylučování, porucha a deficit spánku, riziko
hypomobility, riziko pádu a jiné. Pacient se snažil spolupracovat a jeho sebepéče
se zlepšila. Ovšem bolest a potíže s ní spojené, alespoň minimálně zůstali. Pacient čekal
na TEP pravého kyčelního kloubu. Bylo mu tedy od bolesti pomáháno analgetiky.
Cílem bylo seznámit a přiblížit problematiku pohybové aktivity seniorů.
Tato práce má význam jak pro studenty zdravotnictví, tak pro laickou i odbornou
veřejnost zajímající se o tuto problematiku. Proto si myslím, že cíl byl splněn.
66
POUŽITÁ LITERATURA
1. ALCHALOUSOVÁ A. et al., 2005. Aplikace vybraných ošetřovatelských
modelů do klinické a komunitní praxe. 1. vyd. Hradec Králové: Nucleus HK,
2005. ISBN 80-86225-63-1.
2. DOENGES, M.E. a M.F. MOORHOUSE, 2001. Kapesní průvodce zdravotní
sestry. 2. vyd. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0242-8.
3. Edukace v ošetřovatelství: specifika edukace seniorů [online]. [cit. 2013-03-10].
Dostupné z: http://projekty.osu.cz/mentor/III-edukace.pdf
4. FARKAŠOVÁ, D. et al, 2005. Ošetrovateľstvo – teória. 2. vyd. Martin: Osveta,
2005. ISBN 80-8063-182-4.
5. HAŠKOVCOVÁ, H., 2002. Manuálek sociální gerontologie. 1. vyd. Brno:
Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002.
ISBN 80-7013-363-5.
6. HOLMEROVÁ, I., B. JURAŠKOVÁ a K. ZIKMUNDOVÁ, 2002. Vybrané
kapitoly z gerontologie. 1. vyd. Praha: Gema, 2002. ISBN neuvedeno
7. HOLEKSOVÁ, T., 2002. Ležící nemocný člověk v domácím prostředí. 1. vyd.
Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0212.
8. KALVACH, Z., 2008. Úspěšné stárnutí a aktivní stáří. 2. vyd. Liberec:
Geoprint, 2008. ISBN- neuvedeno
9. KALVACH, Z. et al., 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. 1. vyd.
Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2490-4.
10. KLEVETOVÁ, D. a I. DLABALOVÁ, 2008. Motivační prvky při práci
se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2169-9.
11. KLUSOŇOVÁ, E. a J. PITNEROVÁ, 2005. Rehabilitační ošetřování pacientů
s těžkými poruchami hybnosti. 2.vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství
a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. ISBN 80-7013-423-2.
12. MALÍKOVÁ, E., 2011. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních.
1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3148-3.
13. MLÝNKOVÁ, J., 2011. Péče o staré občany. 1. vyd. Praha: Grada, 2011.
ISBN 978-80-247-3872-7.
14. MUHLPACHR, P., 2005. Schola gerontologica. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2005. ISBN 80-210-3838-1.
67
15. Multimediální trenažér plánování ošetřovatelské péče [online]. Edukace
[cit. 2013-03-10]. Dostupené z: http://ose.zshk.cz/vyuka/edukace.aspx?id=1
16. NÉMETH, F., 2009. Geriatria a geriatrické ošetrovateľstvo. 1. vyd. Osveta:
Martin, 2009. ISBN 978-80-8063-314-1.
17. Ortoservis: Ortoservis zůstanete v pohybu [online]. [cit. 2013-02-19].
Dostupné z: http://www.ortoservis.cz.
18. PAVLÍKOVÁ, S., 2005. Modely ošetřovatelství v kostce. 1. vyd. Praha: Grada,
2005. ISBN 978-80-247-1211-6.
19. PIDRMAN, V. a E. KOLIBÁŠ, 2005. Změny jednání seniorů. 1. vyd. Praha:
Galén, 2005. ISBN 80-7262-363-X.
20. POLEDNÍKOVÁ, Ľ., 2006. Geriatrické a gerontologické ošetřovatestvo. 1. vyd.
Martin: Osveta, 2006. ISBN 80-8063-208-1.
21. ROSLAWSKI, A., 2005. Jak zůstat fit ve stáří. 1. vyd. Brno: Computer Press,
2005. ISBN 80-251-0774-4.
22. SMÍTALOVÁ, K. Možnosti aktivizace seniorů s demencí v pobytových
zařízeních celoročního typu: diplomová práce [online]. Olomouc: Univerzita
Palackého, Fakulta pedagogická, 2009 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z:
https://theses.cz/id/ycxnsj/51544-887104771.pdf
23. Svět seniorů: Cvičení pro každého - nejen pro seniory [online].
[cit. 2013-02-19]. Dostupné z: www.svetsenioru.cz/blogy/redakce/cviceni-pro-
kazdeho-nejen-pro-seniory.
24. ŠPONAR, D., 2009. Cvičení seniorů [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z:
http://www.cvicime.cz/cviky/cviceni-senioru/vsechny-strany.
25. ŠTIKAR, J., J. HOSKOVEC a J. ŠMOLÍKOVÁ, 2007. Bezpečná mobilita
ve stáří. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1339-0.
26. ŠTILEC, M., 2004. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha:
Portál, 2004. ISBN 80-7178-920-8.
27. ŠTILEC, M., 2004. Pohybově-relaxační programy pro starší občany. 1. vyd.
Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0788-3.
28. TOPINKOVÁ, E. a J. Neuwirth, 2005. Geriatrie pro praktického lékaře. 1. vyd.
Praha: Grada, 2005. ISBN 80-7262-365-6.
29. TOPINKOVÁ, E., 2005. Geriatrie pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2005.
ISBN 80-7262-365-6.
68
30. TRACHTOVÁ, E., 2008. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu.
2. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických
oborů, 2008. ISBN 80-7013-324-4.
31. WEBER, P., 2000. Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru
v ambulanci. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve
zdravotnictví, 2000. ISBN 80-7013-314-7.
I
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Northon scale – škála rizika pro vznik dekubitů dle Nortonové……......…II
Příloha B – Test instrumentálních všedních činností IADL……………………… …..III
Příloha C – Barthelův test všedních činností…………………………………………...V
Příloha D – Škály bolesti…………...……..…………………………………….........VII
Příloha E – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování
bakalářské práce…..………………………….…………….………...…VIII
II
Příloha A - Northon scale – škála rizika pro vznik dekubitů dle Northonové
Tělesný stav Duševní stav Aktivita Mobilita Inkontinece
dobrý - 4
normální stav,
bdělý, čilý - 4
samostatně
chodící - 4
plná - 4
není
přítomna - 4
slušný - 3 apatický - 3
chůze
s dopomocí - 3
mírně
omezená - 3
občasná - 3
špatný - 2 zmatený - 2
trvale
v křesle - 2
velmi
omezená - 2
obvyklá - 2
velmi špatný -
1
v bezvědomí -
1
trvale na
lůžku - 1
imobilní - 1
moči i stolice -
1
HODNOCENÍ: 15 bodů
˂ 12 = vysoké riziko
12-13 = střední riziko
≥ 14 = nízké riziko
Podle: KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., et al. Geriatrie a gerontologie. Praha:
Grada, 2004
III
Příloha B – Test instrumentálních všedních činností IADL
Test instrumentálních všedních činností IADL
Činnost Hodnocení Skóre
1. telefonování a) vyhledává samostatně číslo, vytočí je
b) zná několik čísel, odpovídá na zavolání
c) nedokáže použít telefon
10b
5b
0b
2. transport a) cestuje samostatně dopravním
prostředkem
b) cestuje, je-li doprovázen
c) vyžaduje pomoc druhé osoby, speciálně
upravený vůz apod.
10b
5b
0b
3. nakupování a) dojde samostatně nakoupit
b) nakoupí s doprovodem a radou druhé
osob
c) neschopen bez podstatné pomoci
10b
5b
0b
4. vaření a) uvaří samostatně celé jídlo
b) jídlo ohřeje
c) jídlo musí být připraveno druhou osobou
10b
5b
0b
5. domácí práce a) udržuje domácnost s výjimkou těžkých
prací
b) provede pouze lehčí práce nebo neudrží
přiměřenou čistotu
c) potřebuje pomoc při většině prací nebo
se práce v domácnosti neúčastní
10b
5b
0b
6. práce kolem
domu
a) provádí samostatně a pravidelně
b) provede pod dohledem
c) vyžaduje pomoc, neprovede
10b
5b
0b
7. užívání léků a) samostatně v určenou dobu, správnou
dávku, zná názvy léků
10b
IV
b) užívá, jsou-li připraveny a připomenuty
c) léky musí být podány druhou osobou
5b
0b
8. finance a) spravuje samostatně, platí účty, zná
příjmy a výdaje
b) zvládne drobné výdaje, potřebuje pomoc
se složitějšími operacemi
c) neschopen bez pomoci zacházet s penězi
10b
5b
0b
Hodnocení stupně závislosti v instrumentálních všedních činnostech: 30
bodů
0-40 bodů: závislý v IADL
45-75 bodů: částečně závislý v IADL
80bodů: nezávislý v AIDL
Dostupné z: http://ose.zshk.cz/media/p5812.pdf
V
Příloha C – Barthelův test všedních činností
Barthelův test všedních činností
Činnost Úroveň Skóre
1. jídlo, pití sám bez pomoci
s pomocí
neprovede
10b
5b
0b
2. oblékání sám bez pomoci
s pomocí
neprovede
10b
5b
0b
3. koupání samostatně nebo s pomocí
neprovede
5b
0b
4. osobní
hygiena
samostatně nebo s pomocí
neprovede
5b
0b
5. kontinence
moče
plně kontinentní (celý den)
občas inkontinentní (1x týdně)
inkontinentní, katetrizován
10b
5b
0b
6. kontinence
stolice
plně kontinentní
občas inkontinentní (1x týdně)
inkontinentní
10b
5b
0b
7. použití WC samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10b
5b
0b
8. přesun
lůžko - židle
samostatně bez pomoci
s malou pomocí
vydrží sedět
neprovede
15b
10b
5b
0b
9. chůze po rovině samostatně více než 50m
s pomocí 50m
na vozíku 50m
neprovede
15b
10b
5b
0b
VI
10. chůze po
schodech
samostatně bez pomoci
s pomocí
neprovede
10b
5b
0b
Výsledek: 70bodů
0 – 40 bodů = vysoká závislost, 45 – 60 bodů = střední závislost, 65 – 95
bodů = lehká závislost, 100 bodů = nezávislý
Podle TOPINKOVÁ, E. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén, 2005
VII
Příloha D – Škály bolesti
Dostupné z: http://ose.zshk.cz/media/p5830.pdf
Dostupné z: http://ose.zshk.cz/media/p5837.pdf
Dostupné z: http://ose.zshk.cz/media/p5833.pdf
VIII
Příloha E – Čestné prohlášení studenta k získání podkladů pro zpracování
bakalářské práce
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem získala veškeré informace a podklady pro zpracování
bakalářské práce s názvem Ošetřovatelský proces u seniorů s poruchou pohybové
aktivity v rámci studia na Vysoké škole zdravotnické, o.p.s., Duškova 7, Praha5.
V Praze dne
Podpis: